Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (1)

99/1963 Sb. Občanský soudní řád, 1. část: Soudcovský komentář
Informace Znění: poslední stav textu

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxvát
Kryštof
Janek
František
Korbel
Tomáš
Lichovník
Jaroslav
Mádr
Tomáš
Mottl
Daniel
Paľko
Bohuslav
Petr
Viktor
Sedlák
Pxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
Část první
Obecná ustanovení
Hlava první
Základní ustanovení
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x x
xxxxxxxxor: Jirsa
V prvním komentovaném ustanovení občanského soudního řádu je vyjádřen smysl procesního předpisu a celého soudního řízení, kterým je reaxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx7.1996, sp. zn. III. ÚS 80/96: „Právo na soudní (a jinou právní) ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (právo na spravedlivý pxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xodnoty práva a svobody člověka a občana (dtto); ochrana těchto práv je ústavně svěřena především obecným soudům (čl. 90 úst. zák. č. 1/1993 Sb.), které xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx tak i procesního práva, jehož předpisy (pro úsilí o ochranu práva) vymezují stanovený postup (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), jímž je vxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx (procesní) předpoklad zákonnosti jejich rozhodnutí musí proto být vždy s ústavními principy ve shodě.“
Ustanovením § 1 se Ústavní soud ve své rozhoxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xčelu a smyslu) takto: „Občanský soudní řád je nástrojem soudu k zajištění spravedlivé ochrany práv a oprávněných zájmů účastníků v občanském soudním xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxvání sporu nastat. Avšak ani tento předpis, jakkoli je obsáhlý, nemůže poskytovat odpovědi na všechny otázky, které v průběhu řízení musí soud rozhodnxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xemohl být naplněn. Z nedostatku výslovné právní úpravy lze dovodit jen to, že vymezení postupu v takovéto procesní situaci zákon ponechává na interprexxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xx x xx xx xxx xxxxx x xx xouladu s ústavními principy spravedlivého procesu.“
Ústavní xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxoliv k tomu, aby se z něj samotného stal smysl celého řízení před soudem. Preferuje také jednoznačně přirozenoprávní (materiální) přístup k procesu přxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxího soudu ze dne 20.12.2006, sp. zn. II. ÚS 188/06:
„Ústavní soud připomíná, že úkolem obecných soudů především je, aby zákonem stanoveným způsobem xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxrý soudům ukládá postupovat nejen tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xčelem základního práva na soudní ochranu a upřednostňovat materiální chápání práva na soudní ochranu před formalistickým posuzováním předpokladů pxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxe řetězec všech dílčích kroků, které soud činí od zahájení řízení, nejčastěji od přijetí návrhu v podatelně až po založení spisu na spisovnu. Úmyslně je xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx (nejen to komentované)je ovšem podpůrně použitelná nejenom na sporná řízení upravená od 1. 1. 2014 výlučně občanským soudním řádem ve znění po novele čx xxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxx/2013 Sb. a zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob).
Je-li tedy v komentáři zmínka o postupu soudu, chápeme tíx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxemníkovi, justičnímu čekateli či asistentovi soudce, administrativě i správě soudu - řetězec všech postupných kroků, které soud musí vykonat na cestx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxkdo jiný, zajímá jej především výsledek v podobě konečného rozhodnutí, případně jeho výkon (
exekuce
).
Každý soud je organizací, v níž pracují soudxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxrčí úředníci, vedoucí kanceláří, zapisovatelé, pracovníci podatelny, vyššího podacího oddělení, výkonní úředníci) a konečně skupina „správní“, txxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xkupin pracovníků.


V týmové práci soudu musí soudce být individualitou, nikoliv však individualistou. Proto se v poslední době často hovoří o nutné xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxící útvar, ve kterém jsou zvýrazněny přímé vztahy mezi soudcem a jeho podpůrným personálem, spolupracovníky v týmu.
Tím, kdo především ovlivňuje pxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdce však potřebuje k výkonu své funkce odpovídající podmínky, které pro něj musí vytvořit správa soudnictví, především Ministerstvo spravedlnosti, xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxnky zajištěny má a postupuje v řízení s průtahy, vystavuje se nebezpečí kárného stíhání (zák. č. 6/2002 Sb., zák. č. 7/2002 Sb.), které může skončit v těcx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxu soudu a účastníků. Vedle této úpravy, obsažené též v zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, existuje však i úprava vyšší (v rovině ústavních garancx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxstnanců na cestě za spravedlností, najdeme jeho úpravu ve více předpisech.
Z předpisů ústavních je to především Ústava České republiky (ústavní zxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxxxo na soudní a jinou právní ochranu. Z podzákonných norem upravuje postup soudu především jednací řád (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxí a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy). Posledně uvedené předpisy jsou však natolik podrobné a psané odborným (justičním) jazykem, žx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx, které má každý soud v České republice a které najdeme na adrese www.justice.cz. Zde je možné především nahlédnout do rozvrhu práce, hlavního organizaxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx ředitele soudní správy. x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xomentovaného ustanovení nelze zaměňovat za úkony účastníků (§ 41-44) a bude dále vždy chápán jako souhrn povolených prostředků, jež může účastník pouxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxého rozhodnutí, v horším případě finanční újmu (prohra ve sporu, pořádková pokuta, náhrada nákladů řízení), přičemž neúspěchu ve věci se může dočkat dxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxpu soudu a účastníků je podle úvodního ustanovení spravedlivá ochrana soukromých práv a výchova k zachování zákonů, ale (možná spíše „především“) i doxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxb na řízení zúčastněných) k čestnému plnění občanských povinností a lepšímu právnímu vědomí. Procesní předpis na tomto místě a celé řadě jiných provádx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xák., podle něhož každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadaxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xíká, že soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých taxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx
xx
xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxody, cti, důstojnosti a soukromí,
b)
rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany,
c)
nikdo nesmí pro nedostatek věkux xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx
x)
daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny,
e)
vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak toto právo vzniká a zaniká, a
x x
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxtí veřejneho prava, musí primárně plnit roli ochrance prav soukromych. Jde o „navod k použiti“, z něhož se nesmí stát bezúčelný předmět „vědy“, instrumxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxené první jednání, k němuž zajistí veškeré potřebné důkazy, tyto důkazy při jednání provede, umožní přítomným novinářům pořídit zvukové i obrazové záxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxnekonečna odročuje, novinářům činí schválnosti v podobě zákazů a příkazů, případně vyloučí veřejnost s pochybnými argumenty a namísto odůvodnění roxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xterý nějakým způsobem porušil svoji povinnost), nechrání účastníka „poctivého“, nepostupuje nejen podle prvního ustanovení tohoto procesního přexxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxho předpisu, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, pak zakládá „porušení základního práva a svobody“ a může vést až Ústavní soud ke kasacx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxx tedy plní nejen roli ochrannou, ale i výchovně preventivní, a to, jak důsledně soudci v jednotlivých kauzách postupují, má značný vliv na úroveň právníxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxvo je nedotknutelné, že se mají plnit závazkové povinnosti, atd.
Také proto musí být, zejména pro naplňování výchovné role, důsledně dodržována záxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx.
Komentátor: Trebatický
Úprava postupu soudu a účastníků obsažená v občanském soudním řádu platí v zásadě i pro řízení o soukromoprávních nárocích s mezxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx x x xxxx x. 97/1963 xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx prvkem je v rámci Evropské unie upraven v některých případech ve zvláštních předpisech. Pomineme-li z důvodu jejich specifického předmětu úpravy nařxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xU připravované Úmluvě o insolvenčním řízení, kterou však Velká Británie odmítla podepsat, nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a naříxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx12, upraveny otázky soudní příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nařízením č. 2201/2003 otázky soudxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxušnosti, rozhodného práva, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech vyživovacích povinností (viz komentář k § 7), nařízením č. 1393/2007 je upraveno doxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxz komentář k § 122), zákonem č. 629/2004 Sb. poskytování právní pomoci v přeshraničních sporech (viz komentář k § 138). Nařízení č. 650/2012 upravuje pxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxědčení. Nařízením č. 1896/2006 je speciálně upraveno řízení o evropském platebním rozkazu, které bylo výslovně zakotveno i do občanského soudního řáxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx07 evropské řízení o drobných nárocích.
Evropské řízení o drobných nárocích je řízením, v němž může žalobce v přeshraničních sporech za účelem ochrxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x000 € bez příslušenství. Úprava platí ve všech členských státech mimo Dánska. Přeshraničním sporem je přitom spor, ve kterém alespoň jeden z účastníků xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
V tomto řízení lze projednat občanskoprávní a obchodněprávní nároky kromě nároků z odpovědnosti státu za jednání a opominutí při výkonu státní mocx x
xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxů mezi manželi, nároků opírajících se o vyživovací povinnost, nároků ze závěti a dědictví a dalších nároků vyloučených z působnosti této úpravy čl. 2 naxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxandardním občanskoprávním řízení.
Řízení se zahajuje návrhem, jehož obsah upravuje vzorový formulář A, podaným u příslušného soudu přímo nebo poxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxinálu ve lhůtě 3 dnů lze návrh podat také elektronickou poštou nebo faxem. Řízení je v zásadě písemné.
Má-li návrh na zahájení řízení vady v podobě své xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxe v určené lhůtě vady návrhu, nebo je-li návrh zjevně neopodstatněný či žaloba nepřípustná, soud návrh odmítne. Pojmy „zjevně neopodstatněný“ a „nepřxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xej spolu s výzvou k vyjádření v podobě formuláře C zašle ve lhůtě 14 dnů žalovanému. Ten má 30 dnů na to, aby se k žalobě vyjádřil. Obdržené vyjádření žalovaxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx který má na vyjádření lhůtu třiceti dnů, stejným způsobem jako žalovaného s žalobou. Přesahuje-li vzájemný návrh částku 2000 €, soud celou věc projednx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx vykládán jako návrh týkající se stejné smlouvy či stejné skutečnosti jako návrh původní. Vzájemným návrhem není námitka započtení. Je zároveň třeba, xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xyjádření žalobce k vzájemnému návrhu žalovaného je soud povinen o věci rozhodnout. Nejsou-li však účastníky poskytnuté údaje pro rozhodnutí věci dosxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx to za užitečné, nařídit ve věci jednání, které se musí konat ve lhůtě 30 dnů od jeho nařízení. V těchto případech je soud povinen rozhodnout do 30 dnů od obdxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxách na výzvu soudu nereagují. Na žádost účastníka a bezplatně soud prostřednictvím formuláře D potvrdí, že o věci bylo rozhodnuto.
Lhůty stanovené xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx poučit o důsledcích jejího zmeškání. Nelze-li ve výjimečných případech dodržet lhůty stanovené pro postup soudu, soud učiní příslušný úkon co nejdříxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxník, který neměl ve věci úspěch.
Vydané rozhodnutí lze napadnout opravným prostředkem v souladu s vnitrostátním právem. Krom toho v případě, že žalxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxx xxxx xčas připravit svoji xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxaný jedná bezodkladně, může žádat přezkoumání ve věci vydaného rozhodnutí. Nejsou-li uvedené podmínky splněny, soud přezkum odmítne. V případě, že nxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx se provádí podle čl. 13 poštou s potvrzením o přijetí písemnosti.
Z hlediska nároků kladených na používané jazyky samotné řízení probíhá dle čl. 6 v čxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxh podpůrných (důkazních) listin. Obdrží-li soud jinou, např. důkazní, listinu v jiném jazyce, než ve kterém je vedeno řízení, je oprávněn po účastníkux xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx x jazyce, kterému rozumí, resp. v úředním jazyce země, do které je doručováno, soud o tom vyrozumí protistranu za účelem získání překladu dotčené listinx xx xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx jsou na vykonávací řízení kladeny. V otázkách výslovně neupravených odkazuje na vnitrostátní úpravu.
Podobně jako v případě dalších unijních přexxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx internetových stránkách Evropského soudního atlasu ve věcech civilních, resp. nově též na portálu evropské e-justice.
Spolupráci členských stáxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxské a obchodní věci, vytvořená rozhodnutím Rady č. 2001/470/ES.
Činí tak jednak zřízením informačního systému pro veřejnost, který je veřejně příxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxt nezbytné informace, usnadňovat komunikaci a přispívat k hladkému průběhu řízení s cizím prvkem jak v případech potřeby aplikace platné unijní či mezxxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxuvách nelze.
V případě absence zvláštní unijní úpravy v souladu se zásadou vnitrostátní procesní autonomie platí v rozsahu její věcné působnosti úxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxt ve vztahu k rozhodnutí instituce EU vydanému podle úpravy přijaté na unijní úrovni, která navíc na vnitrostátní právo neodkazuje (viz např. rozsudek xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxé na řízení klade právo Evropské unie. Jde hlavně o požadavek zákazu diskriminace, označovaný též jako princip ekvivalence či rovnocennosti a požadavxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxfalero Srl v. Prefetto di Genova, věc C-13/01, rozsudek Soudního dvora ze dne 13. března 2007, Unibet (London) Ltd a Unibet (International) Ltd v. Justixxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xřístupná např. na internetových stránkách EUR-Lexu. V češtině jsou přitom dostupná rozhodnutí vydaná po vstupu České republiky do EU a výběr 948 rozhoxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxh Soudního dvora EU. Při práci s rozhodnutími Soudního dvora, a to platí obecně, je třeba pamatovat na to, že jednotlivá ustanovení v nich citovaných zakxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxa Amsterodamskou smlouvu z roku 1997 a Lisabonskou smlouvu z roku 2007).
Podle zásady ekvivalence podmínky pro uplatňování nároků založených ustaxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxevýhodňovat osoby z ostatních členských zemí vůči osobám tuzemským. Pokud vnitrostátní úprava takové méně příznivé podmínky pro uplatnění nároků zaxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxčuje příslušnost soudu a procesní podmínky pro podání žaloby na ochranu práv, která žalobci svědčí na základě přímého účinku práva EU, vnitrostátní prxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxudek Soudního dvora ze dne 16. prosince 1976, Rewe-Zentralfi nanz eG a Rewe-Zentral AG v. Landwirtschaftskammer für das Saarland, věc 33-76, nebo rozsxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxeen, na žádost Delena Wells v. Secretary of State for Transport, Local Government and the Regions, věc C-201/02, rozsudek Soudního dvora ze dne 17. červxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxrales SAL v. Administración del Estado, věc C-118/08).
Jako příklad úpravy, která rozlišuje mezi tuxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx x 11 zák. č. 91/2012 Sb. Podle něj cizinci, který se domáhá rozhodnutí o majetkovém právu, uloží soud na návrh odpůrce, aby složil soudem určenou jistotu xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxt, jestliže: a) návrh na její složení byl podán, teprve když odpůrce ve věci již jednal nebo vykonal procesní úkon, ač již věděl, že navrhovatel není českxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x) navrhovatel má v České republice nemovitý majetek v ceně dostačující k úhradě nákladů, které odpůrci v řízení vzniknou; d) návrh na zahájení řízení je xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxků a záloh.
Podle rozhodnutí Soudního dvora EU princip rovného zacházení zakotvený v čl. 59 Smlouvy o EHS (nyní čl. 56 Smlouvy o fungování EU) platí ve xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxu tyto služby určeny, kdekoliv. Představuje diskriminaci z důvodu národnosti, která je články 59 a 60 Smlouvy o EHS (nyní čl. 56 a 57 Smlouvy o fungování Exx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxnského státu, z důvodu, že je cizincem, povinnost zaplatit jistotu za náklady řízení. Právo na rovné zacházení zakotvené v právu Společenství (nyní v pxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxenství (nyní práva EU) se nesmí lišit napříč různými odvětvími vnitrostátního práva, do kterých může zasahovat. Skutečnost, že předmět řízení má záklxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xsobě pověřené vyřízením dané dědické věci (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 1. července 1993, Anthony Hubbard (Testamentvollstrecker) v. Peter Hamxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxtotu za náklady řízení v řízení, které hodlají zahájit proti státnímu příslušníku či právnické osobě z tohoto členského státu, spadá do působnosti Smlxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx, má-li dopad, byť nepřímý, na obchod zbožím a službami mezi členskými státy. Takový dopad může mít zejména v případě, kdy jistota xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxtiž brání členskému státu žádat po státním příslušníku z jiné členské země, jenž u soudu tohoto státu zahájil řízení proti státnímu příslušníku tohoto xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx předpokladu, že se žaloba týká výkonu základních svobod zaručených právem Společenství (rozsudek Soudního dvora ze dne 20. března 1997, David Charlex xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxtní podmínky ohledně aplikace čl. 6 Smlouvy o založení ES, toto ustanovení je třeba dle čl. 2 aktu o přistoupení považovat za přímo aplikovatelné s tím, žx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxpením. Vnitrostátní civilní procesní úprava členského státu jako ta, jež požaduje po příslušníku jiné členské země, v případě, že není jeho rezidentexx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx obsaženou v čl. 6 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství a podléhá všeobecnému principu zákazu diskriminace založenému tímto článkem, poxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxnskému státu požadovat složení jistoty za náklady řízení po příslušníku jiné členské země, jenž je zároveň příslušníkem země, která není členskou zemxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxonáře proti společnosti se sídlem v tomto členském státě, není-li takový požadavek adresován i příslušníkům tohoto státu, kteří nejsou jeho rezidentx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx
xxx xxx xxx22/96).
Výslovný zákaz uložení povinnosti složit jistotu za náklady řízení obsahuje například ustanovení čl. 44 odst. 5 nařízení č. 4/2009 o příslxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xařízení č. 1896/2006 vyměřit soudní poplatek podle vnitrostátní úpravy za předpokladu, že tato úprava není méně příznivá než úprava, která platí pro oxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxo dvora ze dne 13. prosince 2012, Iwona Szyrocka v. SiGer Technologie GmbH., věc C-215/11).
K uplatnění zásad efektivity a rovnocennosti ve spotřexxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxdikaturu tam citovanou.
Vnitrostátní úpravu promlčení nelze považovat za úpravu, která by byla v rozporu se zásadou rovnocennosti, upravuje-li vxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxdrich G. Barth v. Bundesministerium für Wissenschaft und Forschung, věc C-542/08).
Právo Společenství zamezuje aplikaci ustanovení vnitrostátxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxlo zjištěno rozsudkem Soudního dvora v řízení dle čl. 226 Smlouvy, může uspět pouze v případě, že žalobce vyčerpal všechny opravné prostředky, které má x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxení vnitrostátního práva se nepoužije v případě žalob na náhradu škody proti státu opírajících se o porušení Ústavy touto legislativou, které bylo zjxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x opravné prostředky opírající se o porušení práva Společenství, nebo o porušení práva vnitrostátního. S přihlédnutím k jejich cíli a základním charakxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx která utrpěla újmu jednáním či opomenutím státu, a na druhé straně jediný rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že porušení práva, o které se opírají, bylo v prvxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxnost však při absenci dalších charakteristických prvků umožňujících dospět k závěru o existenci dalších rozdílů mezi těmito žalobami nepostačuje ve xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxs Generales SAL v. Administración del Estado, věc C-118/08).
Podstatou a smyslem požadavku efektivity práva EU je podobně jako v případě zákazu disxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxování nároků založených právem Evropské unie ve srovnání s podobnými nároky založenými právem vnitrostátním (viz např. výše citované rozsudky Soudnxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xřísluší vnitrostátnímu soudu, aby v zásadě aplikoval vnitrostátní právo své země. Musí přitom dbát na zajištění plné účinnosti práva unie, což jej můžx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxetoval způsobem umožňujícím regulaci dotčené přeshraniční situace (viz v tomto smyslu zejména rozsudek Soudního dvora ze dne 9. března 1978, Simmentxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xěc C-213/89, bod 19; rozsudek Soudního dvora ze dne 20. září 2001, Courage Ltd v. Bernard Crehan a Bernard Crehan v. Courage Ltd a další, věc C-453/99, bod xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxry Soudního dvora přísluší vnitrostátním soudům, aby uplatněním zásady spolupráce, zakotvené v článku 5 Smlouvy o založení EHS, zajistily právní ochxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x11/79, a Mireco, věc 826/79). S požadavky vlastními povaze práva Společenství by bylo neslučitelné jakékoliv ustanovení vnitrostátního právního řáxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xoudu, příslušnému k aplikaci tohoto práva, ponechat neaplikována ta ustanovení vnitrostátního práva, která představují překážku, byť jen dočasnoux x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxnost práva Společenství by byla rovněž narušena, bylo-li by ustanovení vnitrostátního práva s to zabránit soudu projednávajícímu spor, který se řídí xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx dovozovaných z práva Společenství. Z toho vyplývá, že soud, který by za těchto okolností nařídil předběžné opatření, nebýt konkrétního ustanovení vnxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxlouvy o EHS, jehož účinnost by byla oslabena, pokud by vnitrostátní soud, který přerušil řízení do doby rozhodnutí o předběžné otázce, nemohl nařídit pxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxna 1990, The Queen v. Secretary of State for Transport, ex parte: Factortame Ltd a další, věc C-213/89).
V řízení, jehož předmětem jsou závazky a právx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxko jsou čl. 3(f), 85, 86 a 90 Smlouvy, i když účastník, v jehož prospěch tato úprava svědčí, se jich nedovolal, v případě, že dotčené vnitrostátní právo tuxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xednotlivci náleží na základě bezprostředního účinku komunitárního práva. To nicméně vnitrostátním soudům neukládá, aby se z úřední povinnosti zabýxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxsely přesáhnout předmět sporu tak, jak jej účastníci definovali, a kdy by se musely zabývat i jinými skutečnostmi a okolnostmi než pouze těmi, na nichž úxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxudy a upravilo procesní pravidla, která se použijí v případě žalob na ochranu práv, která jednotlivci svědčí na základě přímého účinku komunitárního pxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxmunitárním právem činit nemožným nebo přehnaně komplikovaným. Ustanovení vnitrostátního práva, které by znemožňovalo zahájení řízení o předběžné xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxky, je třeba posoudit na úlohu tohoto xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxpy, na nichž je vnitrostátní právní systém postaven, jako je zajištění práva na obranu, zásada právní jistoty a řádného vedení řízení. V tomto ohledu záxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxdech, kdy jeho zapojení vyžaduje veřejný zájem, odráží pojetí vztahů mezi jednotlivcem a státem, která převažují ve většině členských zemí. Chrání prxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xvora ze dne 14. prosince 1995, Jeroen van Schijndel a Johannes Nicolaas Cornelis van Veen v. Stichting Pensioenfonds voor Fysiotherapeuten, spojené vxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxe které jsou obecné soudy rozhodující o odvolání nebo v posledním stupni řízení po- vinny v případě, že dospějí k závěru, že vnitrostátní zákon je v rozpoxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx x xonkrétním případě omezily na jeho nepoužití v rozsahu, v němž přednostní povaha tohoto řízení brání ve svém důsledku těmto obecným soudům ve výkonu jejxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx soudu pověřenému výkonem kontroly ústavnosti zákonů, tak případně po rozhodnutí tohoto soudu o uvedeném návrhu. Unijní právo, a zejména článek 267 SFxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxv okamžiku v průběhu řízení, který považují za vhodný, a dokonce i po ukončení incidenčního řízení o kontrole ústavnosti zákonů, na Soudní dvůr s jakoukxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx právním řádem Unie a po ukončení takového incidenčního řízení upustit od použití dotčeného ustanovení vnitrostátního právního předpisu, pokud dospxxx x xxxxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxadavky unijního práva (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. září 2014, A v. B a další, věc C-112/13).
Zásada spolupráce vyplývající z článku 10 Smlouvy x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí soudu a zrušit je, jeví-li se, že je v rozporu s právem Společenství. V zájmu zajištění stability práva a právních vztahů i řádného výkonu spravedlnostx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxí stala konečnými, již nemohla být zpochybněna (rozsudek Soudního dvora ze dne 16. března 2006, Kapferer, věc C-234/04).
Úprava přiměřených promlxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx Tyto lhůty totiž nejsou s to prakticky znemožnit nebo nadměrně ztížit výkon práv založených právním řádem EU. Tříletá promlčecí lhůta se v tomto smyslu xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxtrostátního právního řádu, nemohou jednotlivci požívat svých práv v plném rozsahu. Tento stav nejistoty přetrvává i poté, co Soudní dvůr rozhodl o tomx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxtatečně určitá a bezpodmínečná, aby bylo možno se jich dovolat před vnitrostátním soudem. Pouze řádná transpozice směrnice je s to tento stav nejistotx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xráv domáhali u soudu. Z toho vyplývá, že do doby řádného provedení směrnice členský stát, jenž je s jejím provedením v prodlení, se nemůže vůči jednotlivxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxí řízení dle vnitrostátního práva do této doby neběží. Právo Společenství brání příslušným orgánům členského státu dovolávat se v řízení zahájeném u vxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx upravujících lhůty pro zahájení řízení, pokud dotčený členský stát tuto směrnici ve vnitrostátním právním řádu řádně neprovedl (rozsudek Soudního dxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx směrnicí v podobě výsledku, kterého má být dosaženo, a jejich povinnost podle čl. 5 Smlouvy přijmout všechna vhodná opatření obecné či konkrétní povahx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxci. Z toho vyplývá, že při aplikaci vnitrostátního práva soud, jemuž náleží jeho
interpretace
, je povinen je pokud možno vykládat ve světle znění a účelx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx proti státu v řízeních před vnitrostátními soudy ustanovení směrnice, která se jeví, pokud jde o její věcnou působnost, bezpodmínečnými a dostatečně xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxlementována vadně, ale také v případech, kdy vnitrostátní opatření, která směrnici provádějí bezvadně, nejsou aplikována tak, aby bylo dosaženo jejxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxadavkem zajistit plnou aplikaci směrnice dokonce i po přijetí prováděcích opatření (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. července 2002, Marks & Spexxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx způsobem svědčícím o zneužití práva či o podvodném jednání. Právo Společenství nebrání vnitrostátním soudům v aplikaci vnitrostátní úpravy za účelex xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx být na újmu účinnosti a jednotné aplikaci komunitárního práva v členských zemích. Vnitrostátní soudy nejsou především oprávněny při hodnocení xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxndros Kefalas a další v. Elliniko Dimosio a Organismos Oikonomikis Anasygkrotisis Epicheiriseon AE /OAE/, věc C-367/96, rozsudek Soudního dvora ze dxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxu Společenství odporuje vnitrostátní právní úprava, která obecně vylučuje odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením pxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxch norem nebo v důsledku hodnocení skutečností a důkazů provedených tímto soudem. Vyloučení veškeré odpovědnosti státu v těchto případech by totiž vexxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xozhodnutím vnitrostátního soudu rozhodujícího v poslední instanci, pokud by takové vyloučení odpovědnosti nezaručovalo jednotlivcům efektivní sxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxm práva Společenství rozhodnutím vnitrostátního soudu rozhodujícího v poslední instanci může být dána ve výjimečných případech, kdy tento soud zjevxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xormy nebo to, zda porušení bylo záměrné, zda chybné právní hodnocení je omluvitelné nebo neomluvitelné, zda došlo k porušení povinnosti předložit žádxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxné rozhodnutí vydáno ve zjevném rozporu s judikaturou Soudního dvora v dané oblasti. Ačkoliv nelze v tomto ohledu vyloučit, aby vnitrostátní právo upřxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxva Společenství rozhodnutím vnitrostátního soudu rozhodujícího v poslední instanci, tato kritéria však v žádném případě nemohou být přísnější než txx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxeich, věc C-224/01. Z toho vyplývá, že s právem Společenství je v rozporu vnitrostátní právní úprava, která omezuje odpovědnost státu pouze na případy xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxo ke zjevnému porušení práva (rozsudek Soudního dvora ze dne 13. června 2006, Traghetti del Mediterraneo SpA v. Repubblica italiana, věc C-173/03).
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxla zakotvena v článcích 6 a 13 Evropské úmluvy o lidských právech a která byla rovněž znovu stvrzena v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie.
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xráva Společenství. Při neexistenci právní úpravy Společenství v této oblasti přísluší vnitrostátnímu právnímu řádu každého členského státu, aby urxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxtvila některé přímé žaloby, které mohou být případně uplatněny soukromými osobami před soudem Společenství, nezamýšlela vytvořit před vnitrostátnxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxy ze struktury vnitrostátního právního řádu vyplývalo, že neexistuje žádný právní prostředek umožňující (ani incidenčně) zajistit dodržování právx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxho subjektu a jeho právní zájem na podání žaloby, právo Společenství vyžaduje, aby vnitrostátní právní předpisy nezasahovaly do práva na účinnou soudxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxx procesní podmínky soudních řízení určených k zajištění ochrany práv, která procesním subjektům vyplývají z práva Společenství, nesmějí být méně příxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxěžovat výkon práv přiznaných právním řádem Společenství (zásada efektivity). Každý případ, v němž vyvstává otázka účinnosti vnitrostátního procesxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxátních soudních orgánů. Krom toho vni- trostátním soudům přísluší vykládat takové procesní podmínky použitelné na řízení, ve kterých rozhodují, v co xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxanu práv, která procesním subjektům vyplývají z práva Společenství.
Zásada účinné soudní ochrany práv přiznaných procesním subjektům právem Spoxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx s článkem 49 ES, pokud jiné účinné právní prostředky, které nejsou méně příznivé než ty, které se týkají obdobných vnitrostátních žalob, umožňují takoxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxenského státu umožňoval nařízení předběžného opatření až do doby, kdy příslušný soud rozhodne o souladu vnitrostátních ustanovení s právem Společenxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxedená zásada musí být vykládána tak, že v případě pochybnosti o souladu vnitrostátních ustanovení s právem Společenství se případné nařízení předběžx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx kritérii určenými vnitrostátním právem použitelným před uvedeným soudem, pokud tato kritéria nejsou méně příznivá než ta, která se týkají obdobných xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxního dvora ze dne 13. 3. 2007, Unibet /London/ Ltd a Unibet /International/ Ltd v. Justitiekanslern, věc C-432/05).
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxdení rozhodnutí konstatujícího vykonatelnost usnesení o věcné obstávce majetku podle článků 38 až 42 uvedeného nařízení a nařizujícího věcnou obstáxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx zakotvena v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, může zahrnovat nárok na nepřiznání práva na ná- hradu nákladů řízení nebo poplatků za právxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xmezení práva na přístup k soudům, které zasahuje do tohoto práva v jeho samotné podstatě, zda směřují k legitimnímu cíli a zda existuje rozumný vztah proxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xavrhovatele na úspěch, závažnost věci pro navrhovatele, komplexnost uplatnitelného práva a použitelného řízení, jakož i schopnost tohoto navrhovaxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxlnost, zda případně představují nepřekonatelnou překážku pro přístup k soudu. Pokud jde konkrétně o právnické osoby, může vnitrostátní soud zohlednxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx nebo akcionářů a jejich možnost získat částky nezbytné k podání žaloby (usnesení Soudního dvora ze dne 13. 6. 2012, GREP v. Freistaat Bayern, věc C-156/xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxtář k § 2
Komentátor: Jirsa
Rozhodování sporů, řešení klasického kontradiktorního konfliktu, v němž na jedné straně stojí žalobce a na druhé straně xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí věcí je jen cestou k jejich rozhodnutí. Aby mohl soud rychle a spravedlivě rozhodnout, musí být mezi stranami zřejmé a nepochybné, v čem je mezi nimi spoxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxru. Soud musí účastníky donutit, aby si mezi sebou vyjasnili, jaké je jádro sporu. Teprve potom může rychle a kvalitně rozhodnout.
Jak strany přivésx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx odst. 3).
Jestliže soudce již v rámci přípravy jednání neobjasní, v čem je jádro sporu, je téměř vyloučeno, aby splnil svoji zákonnou povinnost a ve vxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx zásady práva náležejí bdělým a že mu zákon svěřuje řadu prostředků, kterými může soud „donutit“, aby jednal věcně a rychle.
K tomu srovnej například xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxcesní prostor. Za ústavně konformní součást procesního práva považuje Ústavní soud setrvale i zásadu, podle níž práva náležejí bdělým (
vigilantibus xxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxponující autonomií vůle, kterou uplatňují v horizontálních vztazích, tj. ve vztazích mezi sebou navzájem, a kterou zásadně musí respektovat i veřejnx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxipované osoby, které jsou procesními normami vedeny k tomu, aby se svými vlastními úkony aktivně přičinily o prosazení a ochranu svých práv a nespoléhaxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxedek, bez ohledu na to, zda se jedná o řízení sporné či nesporné, zda je ovládáno zásadou projednací či vyšetřovací.
Například: Žalobce podá neurčitxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxve vydat usnesení, kterým žalobce poučí, jakými vadami jeho podání trpí a jak je třeba tyto vady odstranit (§ 43 odst. 1). Usnesení je třeba nejen vydat, axx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx je způsobilá k projednání, stále však nepřipojí požadované listinné důkazy. Soud musí vydat výzvu k zaplacení soudního poplatku, vyhotovit ji, doručxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx a zašle požadované listiny, znamenají tyto dva nadbytečné kroky v realitě české justice prodloužení řízení o několik měsíců. Kdyby žalobce podal bezvxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxtních řízeních soudních), tedy vyřizování velmi různorodé agendy. Každý okresní soud se dělí na dva hlavní úseky: trestní a civilní. Zatímco trestní nxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xědické, případně detenční či další. Musí se zde však vyřizovat i jiné agendy, jako je například umořování listin, soudních úschov, protestace směnek, x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxdní terminologii -
exekuce
.
Před středníkem v textu komentovaného ustanovení jsou výstižně, stručně a jasně popsány hlavní úkoly, které před sebox xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxedvídatelně a koncentrovaně projednat, spravedlivě rozhodnout, ale také v případě potřeby své rozhodnutí vykonat. Významný poválečný český soudce xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x x xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx nevykonatelné rozhodnutí, jako by žádné nevydal. Malá nepřesnost, neurčitost ve výroku rozhodnutí, může znamenat, že veškeré soudcovo snažení, prexxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxlu. Je především věcí soudu, aby vydal vykonatelné rozhodnutí, tedy aby jeho výrok byl určitý, přesný, bez chyb a nesprávností. Na vykonatelnost má všax xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x
xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxo rozhodnutí.
Za středníkem je v textu znovu, stejně jako v § 1, zdůrazněna preventivní a výchovná povinnost soudu, a dále povinnost vždy ochránit toxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xoud během řízení asistovat zneužívání práva, jak bude dále uvedeno na více místech tohoto komentáře (§ 87, 93, 107a atd.) - k tomu srov. např. usnesení Nexxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxtlit na samém začátku komentáře, co vlastně spor je a v čem spočívá jeho podstata. Spor není v procesní teorii i praxi na prvním místě chápán jako neshoda o xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxx x xx xx účastníci přou, o čem nejsou schopni se dohodnout.
Pokud tedy je v tomto komentáři zmínka o sporu, řeč je právě o rozdílech mezi příběhy - skutkovými vxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xtav (příběh) mají jiný odlišný právní názor.
Příklad: Mezi stranami není sporu o tom, že žalovaný užíval nebytové prostory v žalobcově domě od 1.4.2xxx xx xxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxému, protože smlouvu, na základě níž nebytové prostory užíval, považuje za neplatnou. Žalobce argumentuje tím, že nájemní smlouva, v níž bylo sjednánx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx každá ze stran vykládá jinak - žalobce jako užívání na základě platné nájemní smlouvy, žalovaný jako užívání bez právního důvodu. Je na soudci, aby na jixxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxů v jednací síni, po pravici soudcově se odvíjí jeden příběh žalující strany, po jeho levici druhý - verze strany žalované.
Graf č. 2: Zjednodušené scxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx


xxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxatu sporu, jeho jádro. Dů- ležité je jádro sporu očistit v průběhu řízení od nánosů a nepodstatných skutečností. To je jedna z hlavních úloh soudce a jeho xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxž komentář k ustanovení § 1.
Graf č. 3: Schematické znázornění organizace civilního úseku okresního soudu.
                                                          I--------------------------------xxxxxxxxxxxxxxx
                     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxx xxxxxxxx 
xxxxxx
x
xxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxx
xx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------I I I------------------------------I x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxI I I I I I----------------------------------------------I I I--I občanskoprávní spory I I I------------------------------I I I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------I I I--I rodinné věci s výjimkou péče o nezletilé I I I I----------------------------------------------I I I I I I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x x x xxxxxxxxxxxx-----------------------------------I I I--I civilní dožádání I I I----------------------------------------------I I I I-------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------I I--I obchodní oddělení I--I I I------------------------------I I I----------------------------------------------I I---------xxxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxx
x
xxxxxx
xxxx x x xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x x xxxxxx-----------------------------------------I I--------------I I I--I věci péče o nezletilé I I I I-------------------------------------------xxxx x x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx---------------------------------------I xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxůsobilosti k právním úkonům I I I I----------------------------------------------I I I I I I----------------------------------------------I I xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxní výkon rozhodnutí E I I I------------------------------I I I----------------------------------------------I I--I exekuční oddělení I--I I I-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x x xx---------------------------------------------I I I I----------------------------------------------I I I--I klasická dědická
agenda
I I I I-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-I I--I dědické oddělení D I--I--I umoření listin U I I------------------------------I I I----------------------------------------------I I I Ixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xx xx xchematické znázornění organizace civilního úseku krajského soudu.
                                                           I-----------------------------------------I
                                                        I--I ochrana dobrého jména prxxxxxxx xxxxx   x
                                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                        x                                             
                                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                        xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx                  x
                                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                        x                                             
                                                        x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                        xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí I
                     I-------------------------------I  I  I-----------------------------------------I
                  I--I odvolací 
agenda
Co I I I I------------------------xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx
xx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x-----------------------------------------I I--I civilní prvostupňová
agenda
C I I I I-------------------------------I I I-----------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx------------------------------I I civilní úsek I I--I obchodní prvostupňová
agenda
I--I I krajského I--I I-------------------------------I I Ixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------I I I-----------------------------------------I I--I určení lhůt k provedení I I I I procesních úkonů UL I I I------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxI I I-------------------------------I I I--I správní soudnictví A, Ad, Az I I I-----------------------------------------I I------------------xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx x.2.2016.
Komentář k § 3
Komentátor: Jirsa
V ustanovení je definován hlavní úkol civilního procesu, který je upraven komentovaným zákonem. Spravexxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xají splácet, ublížit jinému na zdraví se nesmí, na cizí pozemek je vstup zakázán, vadné zboží lze vrátit ... To jsou notorické pravdy x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx soudů je chránit ty, v jejichž neprospěch jsou tato (a jiná) pravidla porušována, a nejen to: mají i na všechny subjekty práva působit tak, aby k zásahům dx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxu soudům a soudcům může sloužit účelně, koncentrovaně a nestranně vedené soudní řízení, které se, je-li správně využito, může stát skutečnou zárukou sxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxědčení, že porušovat práva se nevyplácí.
Ve druhé větě tohoto ustanovení se odráží ústavní zásada práva na soudní ochranu (článek 36 odst. 1 Listiny xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xrgánu.).
Každý se tedy může obrátit na soud, aby se domáhal ochrany soukromého práva, které bylo porušeno nebo ohroženo, či spíše, o němž tvrdí, že je xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxdy je například i to, že každé (skutečně každé) podání, které je soudu doručeno, musí být zaevidováno do soudního rejstříku a soud se jej nemůže zbavit jixxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxení zastaví bez meritorního projednání.
Občanské soudní řízení dává soudci do rukou celou řadu nástrojů, jak dosáhnout spravedlnosti nebo alespox xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx
xxxxxx xxx
x xxxxxxx x xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxnout, že nejen s právem psaným, ale i nepsaným, vyššími principy, ekvitou (
aequitas
je „vyšší spravedlnost“, nevynutitelná pravidla slušnosti).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x x
Komentátor: Jirsa
Jednou ze základních povinností soudu je poučit účastníka tak, aby jen pro neznalost procesního předpisu neutrpěl újmu, což souvisí se zasaxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xeomlouvá, pro neznalost práva procesního však účastník nesmí bez předchozího poučení ze strany soudu prohrát.
Porušení poučovací povinnosti znaxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxovení se ve své rozhodovací praxi pravidelně zabývá Ústavní soud. Například v nálezu ze dne 27.11.2007, sp. zn. II. ÚS 1331/07, se uvádí: „... Poučovací xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxuto právu odpovídá povinnost soudů poskytovat účastníkům řízení poučení o jejich procesních právech a povinnostech (§ 5 o. s. ř.), včetně poučení o oprxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxité pojmy: procesní práva a procesní povinnosti. Procesní práva účastníka jsou prostředky, které mu tento procesní předpis dává (nabízí) pro uplatňoxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxchž nesplnění v některých případech stanoví (může stanovit) sankci, hlavně však jejich porušení znamená zhoršení jeho procesní situace.
K tomu je xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxti účastníka u soudního jednání (jak se má u jednání chovat) upravuje jednací řád, jiné může stanovit schválený rozvrh práce (kupříkladu povinnost navxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxech. K tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 5.3.1998, sp. zn. III. ÚS 483/98: „Z ustanovení § 5 občanského soudního řádu lze vyvodit, že soud xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xovinen účastníky poučit, jaká práva jim přiznávají a jaké povinnosti jim ukládají procesněprávní předpisy, jak je nutno procesní úkony provést, popřxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx, co by účastník měl nebo mohl v daném případě dělat, aby dosáhl žádaného účinku. Pokud by v rámci poučovací povinnosti soud poučoval účastníky o tom, kdo xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx x daném případě dělat, aby dosáhli žádaného právního účinku. Navíc takto chápanou poučovací povinností by soud mohl výrazně porušit zásadu rovnosti účxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxuto ustanovení, a dále povinností upozornit v rámci smírného řešení věci na právní úpravu a stanoviska Nejvyššího soudu a jeho rozhodnutí, uveřejněná xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xusí účastníka provázet od podání návrhu až po rozhodnutí dovolacího soudu (případnou exekuci).
Například: V průběhu řízení vyplyne, že nájemní smxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxí ve výši nájemného v čase a místě obvyklého, čemuž musí odpovídat i nová skutková tvrzení. Na to musí soudce účastníka upozornit a vyzvat jej (v tomto příxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx žalobce žaluje na základě neplatné smlouvy. Nebo jinak: V průběhu dokazování vyplyne ze svědeckých výpovědí, že škodní události byl přítomen ještě jexxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxo svědka nenavrhne, ačkoliv dosud je jeho procesní situace slabá a žalobce neunáší důkazní břemeno. Soudce musí účastníka poučit podle § 118a odst. 3 a nxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Graf č. 5: Přehled dílčích poučovacích povinností vycházejících z obecného poučovacího principu.
                I--------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx                    x
             x  x xxxxxxx xxxxx xxc projednat a rozhodnout (§ 15a odst. 1)                               I
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I                                                                      
             I                                                                                            
             I  Ixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x0 odst. 1)                                   I
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I
             I                                                                                            
             I  I-------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xx                                       x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------------------------------------------------I
             I                                                                                            
             I  I-----------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx                        x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------------------------------------------I
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxnosti (neposkytnutí součinnosti) - § 50c odst. 1, 2 I
             I  I----------------------------------------------------------------------------------xxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxst. 1)                                                   I
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I
             I                                                                                            
             I  I----------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx                    x
             x  xxxx-------------------------------------------------------------------------------------I
             I                                                                                            
             I  I---------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx                                     x
             x  x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x§ 104b odst. 1)                                         I
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I
             I                                                                                            
             I  I---------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx x§ 114b odst. 5)       I
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I
             I                                                                                            
             I  I---------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx                     I
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I
             I                                                                                            
             I  I---------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx                                     x
             x  x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x§ 114c odst. 6, 7)                                              I
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I
             I                                                                                            
             I  I-------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx                                    x
             x  x x xxxxvalifikování skutkových tvrzení (§ 118a)                                         I
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I
xxxxxxxxxxx  x                                                                                            
x xxxxxxx xxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx  xxxI o koncentraci u jednání pro účastníky,                                                 I
             I  I kteří dodatečně xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx                                   x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxx-------------------------------------------------------------------------------------I
             I--I „poslední zvonění“ - výzva před vyhlášením rxxxxxxx xx xxxxx                           x
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------------------------------------------I
             I--I vyslýchaných osob (§ 126a, 127, 127a, 131)                                             I
             I  I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------------------------I
             I--I o následcích nezaplacení zálohy na náklady důkazu (§ 141 odst. 1)                      I
             I  I----------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------I
             I--I o následcích zmeškání jednání (možnost vydat kontumační rozsudek) - § 153b odst. 1     I
             I  I--------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------I
             I--I o opravných prostředcích (§ 156 odst. 1)                                               I
             I  I a výkonu rozhodnutí (např. § 156 odst. 1, § 272 odst. 2)                               I
             I  I------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------------------------I
             I--I dědiců o možnosti odmítnout dědictví (§ 175i odst. 1)                                  I
             I  I-----------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------I
             I--I věřitelů v dědickém řízení (§ 175n)                                                    I
             I  I-------------------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxávu na zástupce (§ 187 odst. 1)                                      I
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I
             I                                                                                            
             I  I--------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxce (§ 191b odst. 2)                 I
             I  I----------------------------------------------------------------------------------------I
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxetilého dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí  I
             I  I o následcích nerespektování výzvy k vyjádření k žalobě (§ 193d odst. 3)                I
             I  I-------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------I
             I--I předvolávané osoby při prohlášení o majetku (§ 260d, 260e)                             I
             I  I-------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
             x                                                                                            
             x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------I
             I--I věřitelů v dražební vyhlášce a o námitkách při dražbě nemovitosti či podniku v rámci   I
                I výkonu rozhodnutí (§ 336f odst. 2, § 337e oxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx     x
                xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Soudce (jeho asistent, vyšší soudní úředník) musí poučovat citlivě a adresně, nikoliv formálxx x x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxv
abstraktní
a neurčité. Například: Je nesprávný takový postup, kdy soudce použije pro výzvu k odstranění vad žaloby (§ 43 odst. 1) předtištěný formulxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx, že žalobce dostatečně nesplnil svoji procesní povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti a neuvedl v žalobě konečný návrh, měl by vždy účastníka pouxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxy odstranit.
V některých jednodušších procesních situacích může soud použít oficiální kancelářský vzor, který již předtištěné poučení obsahujex xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxení se mu dostane, a pečlivě také uloženou povinnost splnit. Je-li například poučen soudem ve smyslu ustanovení § 114b odst. 1, že se má k žalobě vyjádřit xx xx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xe vyjádří po lhůtě, utrpí prohru v podobě rozsudku pro uznání, což může znamenat značnou majetkovou újmu.
Není-li účastníkovi zřejmé, o čem a proč jex xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx Jestliže se takto účastník xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxědčení.
V této souvislosti je třeba také upozornit na možnost ustanovení zástupce podle § 30. Odůvodňují-li to celkové majetkové poměry účastníkax xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxněných případech i advokát. Tento zástupce může účastníkovi pomoci například tím, že jej zorientuje ve složité procesní situaci, konkrétně mu poradíx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxtoupen advokátem, je-li to alespoň částečně v jeho možnostech. Podceňovat soudní řízení a spoléhat na přílišnou péči soudu se nemusí vždy vyplatit, i kxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx například tak, že nerozumí, o čem jej soud poučuje a co od něj žádá, je nanejvýš vhodné: 1. vyhledat pomoc advokáta, 2. požádat o dodatečné poučení nebo 3. xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xoučení při jednání podle § 118a odst. 4 (viz komentář k tomuto ustanovení). K tomu dále srovnej též nález Ústavního soudu ze dne 6.6.1995, sp. zn. I. ÚS 151xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxtář k § 6
Komentátor: Jirsa
Postup soudu (srov. komentář k § 1) musí být efektivní, hospodárný a rychlý. Tyto principy je třeba respektovat, ač soudní xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxor tzv. férovosti procesu. Kromě toho bohužel existují i legislativní překážky (přílišný formalismus procesního práva, nekoncepční řetězení novelxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxchlosti řízení (postupu soudu) přinejmenším neprospívají. K tomu, aby soud mohl dostát svým povinnostem a prosadit uvedené zásady, má přesto i za součxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxrovaným postupem, v němž jednotlivé úkony na sebe plynule navazují a především je z něj cítit snaha rozhodnout. Postup musí být nejen rychlý, ale též účixxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxe větší porušení soudcovských xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxveň také poslední, a účastníci při něm vyslechnou rozsudek. První popsaný postup je nejen nehospodárný, ale také neúčinný a oslabující autoritu soudux
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxdu s účastníky. Představuje reálné vyjádření zá- sady „práva náležejí bdělým“ (viz komentář k § 2) a odpovědnosti účastníků za výsledek řízení. Druhá zxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdu, tj. především v zákonu č. 519/1991 Sb. (zákaz hmotněprávní poučovací povinnosti soudu - § 5,
fikce
pravdivosti nesporných tvrzení - § 120 odst. 3); x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxiv skutečného/ stavu - § 153 odst. 1); v zákonu č. 30/2000 Sb. (kvalifikovaná výzva k vyjádření k žalobě a kontumační rozsudek pro uznání - § 114b, zásada nxxxxxx
xxxxxxx
x x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xož docílí například tím, že důsledně dbá na dodržování soudcovských lhůt, nevyšetřuje příliš aktivně skutkový stav, použije veškeré procesní sankce xxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxných, atp. Z psychologického hlediska je velmi důležité, aby soud svým postupem účastníky také integrálně posiloval v přesvědčení, že i v jejich zájmu xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxípadně je soud nečinný zcela), nebo neúčinný (postup je neefektivní a nekoncentrovaný), anebo, v tom nejhorším případě, pomalý i neúčinný.
Účastnxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxel účelný a zákonem povolený tlak na soud, aby včas rozhodl, je celá řada. Již tím, jaký návrh účastník podá, výrazně ovlivní délku řízení. Jestliže je náxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxt na výzvu soudu doplňován, nejsou k němu připojeny listinné důkazy apod.
V řízení však může nastat situace, kdy účastník poctivx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxy, nejčastěji k rukám předsedy příslušného soudu podle hlavy III dílu 6. zákona č. 6/2002 xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx stížností, přešetřit ji a nejpozději do jednoho měsíce stěžovateli odpovědět. Je-li stížnost důvodná, musí být stěžovatel vyrozuměn o tom, jaká opatxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích) se lze domáhat, aby soud nejblíže vyššího stupně uložil souxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxu). Účastník má v tomto případě právo na to, aby jeho spis byl do pěti pracovních dnů od podání návrhu předložen vyššímu soudu k rozhodnutí a ten aby do 20 dnx xxx xxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxité autoremedury provedl se souhlasem stěžovatele do 30 dnů ode dne doručení návrhu všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele dochází k prodlxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxiz bod 1).
Žaloba na odstranění průtahů není v praxi příliš často využívána k účelům, k nimž je podle svého názvu určena. Stojí za pozornost usnesení Nejvxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxh, domáhat určení lhůty k nařízení jednání. Nutno ovšem podotknout, že se
judikát
vztahuje k odvolacímu řízení a nařízení jednání odvolacího soudu. Jxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x toho
a contrario
plyne, že ve vztahu k nalézacímu řízení by navrhovatel nemusel být bez šancí v situaci, kdy by se soud prvního stupně ocitl ve fázi řízenxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x návrhu na určení lhůty podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích je - jak uvedeno výše - odstranění průtahů v řízení a že nemůže být prostředkem x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx musí být podle zákona učiněny.
Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx (označení procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy, je náležitostí návrhu, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat), a z ustanovení § 17xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxdy nezávislosti soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí, která nesmí být dotčena tím, že by příslušný soud posuzoval x x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxe rovněž to, ve vztahu k jakému procesnímu úkonu nastaly v řízení průtahy. Znamená to mimo jiné, že příslušný soud může vyhovět návrhu na určení lhůty k prxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxbo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům ve vztahu k takovému procesnímu úkonu, u něhož navrhovatel namítá (tvrdí) průtahxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xrovedení procesního úkonu uvádět její délku; učiní-li tak, může příslušný soud stanovit i jinou dobu provedení procesního úkonu, která je způsobilá zxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxnání věci bez zbytečných průtahů (srov. čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Tímto právem se zabýval Ústavní soud například ve svém nálezu ze xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxaný stupeň právní jistoty, náleží k těm, jejichž splnění je mj. jednou ze záruk posilování důvěry v právo a stimulem pro jeho dodržování ze strany občanůx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxu má vrchnostenské postavení, tak pro občany, jimž státní moc slouží (čl. 2 odst. 3 Ústavy), a to nejen v
abstraktní
rovině, nýbrž především ve svém prakxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xoudní mocí je, nikoliv v poslední řadě, i dostatečnou zárukou pro náhled a přesvědčení občanů uznávajících řádný pořad úsilí o dosažení práva, že se lze xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxlnosti cestou řádného pořadu práva, jsou právní subjekty, mimo ostatní negativní následky takto reflektované snahy, sváděny k tomu nalézat řešení jixxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xím samozřejmě nelze omluvit, sebemenší příčinu. Řečeno poněkud jinak, přiměřená včasnost ochrany narušeným právním vztahům ze strany k tomu ex constxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxru v právo a spravedlnost ve společnosti vůbec.“ V souvislosti s tímto rozhodnutím stojí za pozornost, že problematika průtahů se zjevně týká i Ústavníxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx věcí před Ústavním soudem podílejí například i historicky determinované případy nízké personální obsazenosti xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxdí, že je porušováno jeho právo na projednání věci v přiměřené lhůtě, jež patří mezi základní svobody a lidská práva a je chráněno i Úmluvou o ochraně lidsxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcícx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxené v § 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích) a za který odpoví- dá příslušný soudce či zaměstnanec soudu. Objektivní průtah je způsoben poměry u jednotlxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxe soudce kárně potrestán, Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva však opakovaně judikovaly, že stát se nezbaví odpovědnosti za porušení práva na xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxo, účastníka řízení nezajímá, že podmínky u soudu nejsou objektivně vzato příznivé, má ústavní právo na projednání věci bez průtahů a stát je povinen je xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxdě předchozích rozhodnutí (srov. např. sp. zn. IV. ÚS 50/03, sp. zn. III. ÚS 308/03, sp. zn. II. ÚS 109/99, sp. zn. I. ÚS 600/03, sp. zn. I. ÚS 543/03 a sp. zn. xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxpektovány.“
K tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2006, sp. zn. II. ÚS 188/06: „Ústavní soud se k problematice průtahů v řxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxx xxx x. ÚS 543/03 a sp. zn. II. ÚS 408/03), v nichž uvedl, že je povinností státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listixx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxci samotní. K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 22.1.2004, sp. zn. IV. ÚS 475/03: „... snaha kteréhokoli účastníka občanskoprávního řízení xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxováto situace, je zákonnou i ústavní povinností soudu reagovat na ni takovými prostředky a postupy předpokládanými procesními předpisy upravujícímx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx aby účastníky donutil k procesní disciplíně. Nikdy se nesmí dostat do situace, kdy by pro obstrukční chování účastníků nemohl rozhodnout, neboť jinak xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxx xěkterá ustanovení (§ 12, 87, 93, 107a atd.) přímo svádějí.
Nejčastěji jsou průtahy soudcem způsobeny tím, že:
1.
není ve věci v rozumné lhůtě rozhxxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxahy srov. též stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010.
Rozsudková kázeň je soudcova schopnost (či neschopnost) vyhotovit rozhodnutí v zxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx.
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxno má však své meze. U jednoho nalézacího soudu se například ozval v roce 2003 advokát a napsal předsedovi, zda by mu nemohl být konečně doručen rozsudek vxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxxxxní povinnosti zjistit sporné skutečnosti je třeba, aby soudce od samého začátku řízení důsledně postupoval tak, aby bylo zřejmé, které skutečnosti jsxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxnosti nejsou vždy tím, co řízení zdržuje. Soudce může naplnit smysl komentovaného ustanovení tím, že důsledně postupuje podle § 120 odst. 43 (srov. komxxxxx x xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx xředevším na to, aby žaloba (návrh) byla určitá, úplná a jednoznačná, a pokud tomu tak není, je třeba zvolit postup podle § 43 odst. 1 a žalobce (navrhovatexxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxbí sledovat, aby vyjádření bylo určité, aby působilo pokud možno jako „zrcadlový obraz“ žaloby.
Nedostatky žaloby (vyjádření), které se nedaří odxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx5), při němž sice může soudce také doplňovat „mezery v tvrzení“ účastníků (viz poučovací povinnost podle § 118a odst. 1), musí se však jednat o výjimky, pxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx situaci, na kterou nebude připraven a ve věci nerozhodne. Takový vývoj může vést k poškození xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxe, v jehož rámci proti sobě postaví tvrzení jednotlivých stran (účastníků). Tento postup se nemusí nutně týkat řízení sporného, neboť i v nesporném řízxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x20 odst. 3).
Účastník může aktivním přístupem v řízení také přispět ke spolehlivému objasnění sporných skutečností. Například tím, že zašle soudu x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xednání s protistranou.
Zejména však to je důkladná příprava soudce na první jednání ve věci (a při něm vynesený rozsudek), jež znamená skutečně rychxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxuje, deklaruje a zdůrazňuje dvě klíčové zásady, které musí ovládat řízení před soudem, mají-li být na- plněny jeho hlavní úkoly vymezené v ustanovení § x x x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxtelnosti se věnujeme v komentáři k § 5, v němž je zakotvena generální poučovací povinnost soudu. Rozhodnutí, zejména to, jemuž předchází dokazování, mxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxu předcházejícího řízení posuzuje projednávanou věc originálním způsobem, tj. které nebylo možno na základě zjištěného skutkového stavu věci, postxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxního soudu v Praze ze dne 16. 9. 2014, čj. 1 Cmo 351/2013-298). Ze zásady předvídatelnosti (a nepřekvapivosti) rozhodnutí jsou jisté výjimky - zejména jxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxx xxsmí být rozhodnutím soudu zaskočen a překvapen; zároveň ovšem lze na něj přenášet odpověd- nost za výsledek řízení v duchu principu: práva náležejí bděxxxx xxxx xx xxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx a řízení zvláštní (nadále zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních; insolvenční zákon - ve znění novely č. 294/2013 Sb. a zákon č. 304/2013 xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xaké proto musí být postup soudu předvídatelný, což se projevuje v různých institutech (např. generální poučovací povinnost v § 5; poučovací povinnost xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx8 odst. 1, 2; tzv. poslední zvonění podle § 119a atd.).
Zákonodárce si je evidentně vědom nežádoucího trendu spočívajícího v čím dál častějším zneužxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xx xxxní účinném od 1. 1. 2014. Zatímco v § 2, na který v této souvislosti též odkazujeme, má na mysli zákaz zneužívání práva hmotného, komentované ustanovení - xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx pro něj - ne snad v tom smyslu, že by neměl procesní právo zneužít (to se snad předpokládá samo sebou), ale musí ochránit účastníka „poctivého“ před „nepoxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxobce, tedy „útočník“), má na ochranu jednoznačný nárok, a pokud se mu jí nedostane automaticky, musí se jí usilovně domáhat. Musí soudu připomínat jeho xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xe zavázala, nadto jsme v průběhu řízení svědky toho, že snad žádný její úkon nesměřuje k realizaci práva na spravedlivý proces, ale právě naopak - k porušxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxsti a spravedlnosti -“
Občanský soudní řád dává poctivému účastníkovi možnosti, jak se proti chování právo zneužívající protistrany bránit, přesxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxstat během řízení v důsledku obstrukčního a práva zneužívajícího chování účastníka do situace, kdy nemůže rozhodnout.
Má na xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xředvedeni k úkonu soudu (nejen k jednání) podle § 52. Patří sem i institut separace nakladů řizeni (§ 147), který znamená, že náklady vzniklé zbytečně v dxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xterý nežádoucí procesní situaci zavinil, a to bez ohledu na konečný výsledek řízení. Jsou to i kontumační rozhodnutí, tedy rozsudek pro zmeškani (§ 153xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxjádření ke kvalifi kovane vyzvě k vyjadřeni k žalobě (§ 114b), případně i trest pro žalobce, jenž se nedostaví k přípravnému jednání, v podobě usnesení o xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxoctivý účastník „dává pozor“ a pohybuje se na hraně toho, co smí a nesmí. Proto je třeba hledat nástroje obrany proti zneužívání procesních pravidel přexxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxalujícím podle ustanovení § 123 a v poukazu na provedení důkazů nezakonných.
Snad nejčastějším projevem zneužívání procesního práva je realizace xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xonečného rozhodnutí nebo alespoň k „rozmělnění“ řízení do nekonečného řetězce nekoncentrovaných úkonů. Právě tomu chtěla zamezit souhrnná novela oxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx novot) k určitému okamžiku, který ve sporném řízení nastane. Aby byla koncentrace účinná, nestačí jen zákaz směrem k účastníkům, ale musí koncentrovaxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx a reagovat na poučení ze strany soudu a poukazovat na to, že nepoctivá strana překračuje hranice koncentrace, což ve svém důsledku může znamenat provedxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxstaral trestnou činností, ale jako nezákonný i ten, který navrhl po koncentraci, nebyl účastníkem navržen a nevyplývá z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 ve znxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx, případně je návrh na jeho provedení evidentním obstrukčním krokem, tedy chováním, které nesmí soud podle komentovaného ustanovení připustit.
K xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad. Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxudy nemohou přistupovat k rozhodnutí o procesním nástupnictví formalisticky, ale musí také posoudit skutečnost, zda nejde pouze o účelové zneužití pxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxit pro celé řízení. Výslovně k naposledy citovanému (a často zneužívanému - zejména k účelu, jenž je popsán v následujícím judikátu) ustanovení se dále xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx do řízení podle § 107a odst. 1 o. s. ř. nelze vyhovět, jestliže jeho účelem je zneužití procesní úpravy např. spočívající v tom, aby se možná pohledávka na xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 7
Komentátor: Havlíček
Komentované ustanovení se týká pravomoci, jíž je třeba obecně rozumět soubor práv a povinností, kterým je vybaven určitý subjekt (orgán) k toxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxnutitelné. Pravomoc soudů je tedy jejich mocenskou výbavou potřebnou k tomu, aby mohly projednávat, rozhodovat a svými rozhodnutími zakládat, měnit xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxn. - jako u všech státních orgánů - společnost organizovaná ve stát je oním systémem, v němž jsou rozhodnutí soudu vynutitelná).
Žádný orgán státu nexx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xozhodovat v těch hranicích, jež jsou jim svěřeny ústavou a zákony nebo plynou z jiných pramenů práva.
Ne nadarmo se otázka pravomoci soudu (v praxi, jxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxho předpisu - srov. k tomu např. komentář k § 114. Pasáž zákona nazvaná Příprava jednání tímto ustanovením začíná a pro případy uvedené v odstavci druhém xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx řízení, který nelze odstranit (§ 104 odst. 1), nebo že se nedostatek podmínky řízení nepodařilo odstranit (§ 104 odst. 2), popřípadě z jiných důvodů staxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xříslušnost českých soudů v agendách vztahujících se k cizině, která bývá označována částí autorů rovněž za pravomoc, ačkoliv z definičního hlediska nxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
x. Pravomocí tedy soud disponuje jako integrální součást soustavy mocenského mechanismu, může ji však uplatňovat jen tehdy, „pronikne-li“ tato pravoxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxerý do jisté míry narušuje klasickou dělbu moci ve státě a směřuje k její modifikaci v útvaru, který má fakticky nadstátní podobu. Ke komentáři k § 7 připoxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx xx
Obecně platí, že soudy majx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx-li je a nerozhodují-li o nich podle zákona jiné orgány. Důvodová zpráva k novele občanského soudního řádu vydané pod č. 293/2013 Sb., která je účinná od xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxníku,“ která podle tvůrců spočívá v návratu k pojetí soukromého práva jako celku. Výslovně pak důvodová zpráva poukazuje na to, že „již nebudou rozlišoxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe tedy myšlenka jednotného rekodifikovaného práva. Je podle mého názoru sporné, zda samotnou rekodifi kací problém delimitace práva soukromého (a vexxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxho občanského zákoníku i ve vztahu k předpisům na něj navazujícím (bezprostředně či volněji) do jisté míry pochopitelně přerostla argumentační potenxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxní uvedenou novelizací nedošlo (jakkoliv se naopak výrazně dotkla otázek příslušnosti).
2.
jde-li o jine věci (než občanskoprávní, pracovní, roxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxí někteří soudci, nepůsobí zpravidla velké interpretační ani aplikační problémy. Výjimky z tohoto pravidla ovšem nepochybně reprezentují spory o prxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xzv. odbřemeňování justice, z níž se stala záležitost především politická.
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxváno v zásadě jednotně. Publikující autoři z teorie i praxe se v podstatě shodují, že rozhodujícím kritériem je vždy obsah právního vztahu (tzn. materixxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xrávního řádu není formální kritérium možno dost dobře přikládat jako hodnotící etalon nejen proto, že výklad a aplikace práva by neměly trpět formalisxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxkých legislativních eskapád. Na tom nic nezměnilo ani přijetí nového civilního kodexu, ač objektivně nutno konstatovat, že zasáhl do českého právníhx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
Soudce (soud) si ovšem bude otázku, zda je oprávněn rozhodovat uxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx plně shodovala v závěru, že podle komentovaného ustanovení se pravomoc soudů vztahuje k takovým sporům, jejichž předmětem jsou naroky vyplyvajici ze xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxeru projednávaného právního vztahu.
Ke shodnému závěru dospívá i
judikatura
Ústavního soudu (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 12/xxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx je svojí povahou sporem soukromoprávním, a nikoli veřejnoprávním, čili dle obecné úpravy § 7 odst. 1 občanského soudního řádu spadá do
jurisdikce
soxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxsahem. Příslušnost soudu (jak bude dále rozebráno) vymezuje věcně, místně a funkčně oblasti, v nichž se uplatňuje jeho pravomoc. Uvedené prolínání poxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxětví, týkající se pravomoci soudů (stejně tak pravomoci jakýchkoliv jiných orgánů), upravují pravomoc vždy pouze v záběru, jenž jim přísluší. Občansxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xtedy - zjednodušeně - způsobilost věci projednávat a autoritativně rozhodovat) v jiných věcech je upravena dalšími procesními normami (obsaženými x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxvy a soudcovského zákona.
Podívejme se, jak k řešení otázky pravomoci (resp. nedostatku pravomoci) přistupuje
judikatura
.
V usnesení Ústavníxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxení zastaveno. Odvolací soud vyšel z
interpretace
§ 7, z nějž je „jednoznačně patrno, že soudy nejsou zmocněny rozhodnout o tom, co navrhovatel v řízenx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xtalo určitým způsobem a v určité době. Ani občanský soudní řád ani jiný právní předpis soudům takové
kompetence
(správně pravomoci) nesvěřuje. Návrhx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxššího soudu sp. zn. 33 Odo 570/2006, které budeme citovat obsáhleji, přehledně vyplývá, jakými úvahami se soud řídil a k jakým závěrům dospěl při řešení xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xovinnosti vrátit přeplatek příspěvku na provoz motorového vozidla, poskytnutého podle § 36 vyhlášky č. 182/1991 Sb., nepatří do pravomoci soudu. Příxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxnutí rozhoduje podle § 34 odst. 1 písm. b) zák. č. 114/1988 Sb. obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Proti potvrzujícímu usnesení odvolacího sxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxtnut na základě dohody (dvoustranného právního úkonu) a na jejím základě vzniklý právní vztah nemůže mít proto charakter správněprávního vztahu, zalxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxtnutí příspěvku nepředchází vydání správního rozhodnutí. Navrhl proto zrušit usnesení soudů obou stupňů a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xravomoc soudu ve věci rozhodnout.
Soudy obou stupňů opřely svůj závěr o nedostatku pravomoci o § 96 a § 107 odst. 2 zák. č. 100/1988 Sb., o sociálním zaxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xxxtit dávku poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši. Přehlížejí však, že předmětem řízení je vztah plynoucí z dohody o uznání dluhu a jeho splátkách ze xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx zaplatila pouze jednu splátku ve výši 500 Kč, žalobce v souladu s čl. II odst. 3 dohody podal návrh na vydání platebního rozkazu pro částku 3475 Kč.
Podxx x x xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnných a obchodních vztahů (nyní „poměrů soukromého práva“ - pozn. aut.), pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Podle oxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxování o věcech, které svou povahou vyplývají ze vztahů uvedených taxativně v § 7 odst. 1 o. s. ř., není-li výjimečně založena výslovným ustanovením zákoxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxx Pro posouzení, zda je v projednávané věci dána pravomoc soudu, je proto rozhodující charakter právního vztahu, z něhož vyplývá žalobcem uplatněný nárxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx o vztah pracovněprávní, rodinněprávní a nejde ani o vztah obchodní, je rozhodující, lze-li předmětný vztah zařadit mezi vztahy občanskoprávní.
Oxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xsob a majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem; vyznačují se rovným postavením účastníků (§ 2 odst. 2 obč. zák.) spočívajícím v tom, že ve vzájemném xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxritativně vynucovat; základní právní formou, jíž se uplatňuje metoda právní regulace v těchto vztazích, je smlouva, popřípadě zákonem předvídaná prxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxatit žalobkyni uznaný dluh. Jde tak nepochybně o případ, kdy právním důvodem plnění je občanskoprávní závazkový vztah vzniklý z dohody účastníků. V přxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xne 28. srpna 2002, sp. zn. 25 Cdo 907/2001, kdy předmětem řízení byl omylem vyplacený sociální příspěvek.
S názorem soudů obou stupňů, že právní vztax xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 14/06: „Pro určení toho, zda se určitá věc bude projednávat a rozhodovat v civilním nebo ve správním soudnictví, je rozhodující soxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxdnutí o vyvlastnění nebo o nuceném omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene, není předmětem soudního řízení sama otázka vlastnického práxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx právní titul, a nikoliv vlastnické právo samotné, je věcí ve smyslu § 7 o. s. ř., a jeho povaha je určující pro stanovení civilní nebo správní soudní pravoxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx věci rozhodnout) a § 104. Podle jeho odst. 1, jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxjené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány. Požadavek postoupení věci soudem příslušnému správnímu orgánu je prakxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxánu veřejné moci, kterému - na rozdíl od soudu - potřebná pravomoc nechybí. Platí pravidlo, že zastavuje-li soud řízení pro nedostatek pravomoci podle x xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxek pravomoci soudu je zároveň neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který nelze zhojit.
Zdánlivě vcelku jednoduchou otázku, kdo má pravxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxh vztahů upravovaných právem. Jako příklad může posloužit třeba oblast památkové péče. Všichni jsme uvykli, že jde o jakýsi vrchnostenský poměr státu xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx státní památkové péče nejsou tudíž v našem běžném pohledu vztahy občanskoprávními, pracovními, rodinnými nebo obchodními(dnešní terminologií „poxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxgánů. Shodneme se tedy jistě, že nepatří do pravomoci soudů nejen z pohledu ustanovení § 7. Soudy by mohly tyto věci projednávat a rozhodovat, jen kdyby tx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxtní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působnoxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xulturní památky apod. Stejně tak
judikatura
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxení v ozbrojených silách České republiky a řadu dalších.
Komentátor: Jirsa
V některých případech ovšem může být na první pohled problematixxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x
legislativa
navíc, jak napovídá i předchozí komentář, zaměňuje pravomoc a působnost (resp. věcnou příslušnost) soudů, což je umocňováno faktickou xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxzkou, zda je jeho nárok po právu či nikoliv. Pro něj je důležité rozhodnutí - až na druhém místě to, kdo je vydá. Také proto platí uvedená zásada, podle kterx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxxx xxx xxtovat z další bohaté judikatury zabývající se tímto tématem:
Z usnesení Městského soudu v Praze čj. 15 Co 183/2007-19: „Pravomoc k projednání a rozhxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxbrojených silách České republiky, na základě žaloby dle ustanovení § 80 písm. b) o. s. ř., zákon ve smyslu § 7 odst. 1, 3 o. s. ř. soudu nesvěřuje, a to i za sixxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx nároku policisty na mimořádné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění při odškodnění nemoci z povolání není dána pravomoc soudu.“ Z usnesxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx: „Domáhá-li se uchazeč o přijetí do pracovního poměru justičního čekatele určení neplatnosti sdělení Ministerstva spravedlnosti o vyřazení z další xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx“ Z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2894/2008: „... změna osoby uvedené v § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. v důsledku postoupení pohledávky oxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx tímto zákonem. Postoupením pohledávky osobou vykonávající komunikační činnost na žalobkyni (§ 524 obč. zák.) se na podstatě a charakteru sporu ničehx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxž má věřitel vůči dlužníkovi (např. poskytnout dlužníkovi potřebnou součinnost ke splnění dluhu, přijmout řádně nabídnuté plnění apod.). Rozsah a obxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxho důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. zpochybnit správnost právního názoru odvolacího soudu, že věc nespadá do pravomoci soudů, neboť podle § 1xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x x x xxx xxxxx x xx xx xx).“
Následující tabulka není vyčerpávající, domníváme se však, že je dostatečně příkladmá. Vychází částečně z ustanovení § 9 pojednávajícího o věxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxdech, které jsou buď mimo rámec vztahů uvedených v komentovaném ustanovení, nebo na jejich hranici.
Tabulka č. 1: Příklady pravomoci soudu založenx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x   xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xravomoci     I        právní úprava         I
I---------------------------------------------I------------------------------I
I spory vycházející z tiskového zxxxxx        x x xx xxxx xx xxxxxxx xxx     x
x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx       x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxx    x
x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx    x x x xxxx č. 221/2006 Sb.     I
I---------------------------------------------I------------------------------I
I spory o vypořádání dávek důchodového        I § xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx  x
x xxxxxxxxx                                   x                              x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxx vypořádání přeplatku na    I § xxx xxxxx x xxxx xx        x
x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx                x xxxxxxxx xxx                 x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------I
I spory o vzájemné vypořádání přeplatku na    I § 62 odst. 3 a § 63a odst. 2 I
I dávce státní sociální podpory               I zák. č. 117/1995 Sb.         I
I------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx   x x xx xxxx xx xxxxxxx xxx     x
x xxmuž nelze podat opravný prostředek        I                              I
I---------------------------------------------I------------------------------I
I přezkum rozhodnutí xxxxxxxx                 x x xx xxxx xx xxxxxx xxx      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxx                        x x 21 a 29 zák. č. 2/1991 Sb. I
I na určení nezákonnosti stávky nebo výluky   I                              I
I---------------------------------------------I-------------------xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx    x x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxx   x
x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx   x                              x
x xxxxx x xxxxx                               x                              x
xx--------------------------------------------I------------------------------I
I pravomoc ke zrušení rozhodčího nálezu       I § 31-35 zák. č. 216/1xxx xxx x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx                          x x x xxxx xx xxxxxxxx xxx     x
xx--------------------------------------------I------------------------------I
I rozhodování podle insolvenčního zákona      I zák. č. 182/2006 Sxx         x
x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx      x x xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx x
x xxxxxxxxxx                                  x                              x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------I
I rozhodnutí o zrušení evropské společnosti   I § 6 zák. č. 627/2004 Sb.     I
I---------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx           x x xxx xxxx xxxxx             x
x xxxxxxxxxxx                                 x                              x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------I------------------------------I
I rozhodnutí o poskytnutí informací a         I § 54 zák. č. 307/2006 Sb.    I
I zproštění mlčenlivosti                      I                              I
I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxx xx xxxx2008 Sb.    I
I---------------------------------------------I------------------------------I
I rozhodnutí o zrušení investiční společnosti I x xx xxxx xx xxxxxxxx xxx    x
x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx         x                              x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I
I rozhodování sporů vyplývajících z ochrany   I § 27 zák. č. 408/2000 Sb.    I
I práv k odrůdám                              x                              x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxvání a výkonu cizích rozhodnutí upravuje řada mezinárodních smluv, které mají s účinností podle ustanovení § 2 zák. č. 91/2012 Sb. přednost před zákonex xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx rozhodnutí upravoval v § 37 a násl. a v § 63 a násl., od 1. 1. 2014 jsou tyto otázky upraveny v § 6 a násl. zák. č. 91/2012 Sb.). I v tomto smyslu jde o podmínku řízxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx zemí a vzájemného uznávání a výkonu v jiné členské zemi vydaných rozhodnutí řešeny zpočátku i v rámci Evropského (hospodářského) společenství. Výrazxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxská smlouva v roce 1992 a jejím přiřazením k problematice svobodného pohybu osob zakotvila Amsterodamská smlouva z roku 1997.
Stěžejním předpisem upravujícím mezinárodní příslušxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx I), resp. s účinností od 10. 1. 2015 nařízení č. 1215/2012. Platí ve všech členských zemích EU, ve vztahu mezi členskými zeměmi a Dánskem od 1. 7. 2007 na záxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxanských a obchodních věcech.
Nařízení č. 44/2001 je unijním právním předpisem, jehož výklad a aplikace podléhá zvláštním pravidlům, upraveným prxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxní o předběžné otázce dle čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie v těchto věcech). Úprava v něm obsažená je bezprostředně aplikovatelná (čl. 288 Smloxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xe dne 9. března 1978, Amministrazione delle Finanze dello Stato v. Simmenthal SpA., věc 106/77). Platí ve všech členských státech EU. Z hlediska časovéxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxckým i právnickým osobám.
Výklad nařízení č. 44/2001 je předmětem rozsáhlé judikatury Soudního dvora Evropské unie. Použitelná je i nadále
judikaxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx 1968, pravomoc k výkladu které byla ve prospěch Soudního dvora založena Protokolem z 3.6.1971 a kterou nařízení č. 44/2001 nahradilo (srov. čl. 19 preaxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xenard report“, následované důvodovou zprávou k Úmluvě o přistoupení Dánska, Irska a Velké Británie z roku 1978 (Úřední věstník ES ze dne 5.3.1979 pod č. x xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxx x xxxx xxxxxenis-Kerameus report“) a důvodovou zprávou k Úmluvě o přistoupení Portugalska a Španělska z roku 1989 (Úřední věstník ES ze dne 28.7.1990 pod č. C 189 - „xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x nich příležitostně cituje. Ucelený a věcně uspořádaný přehled do té doby vydaných rozhodnutí Soudního dvora k dané problematice je dostupný např. v puxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx i v případech judikatury věnované výkladu Bruselské úmluvy v dalším textu odkazováno pouze na věcně odpovídající úpravu obsaženou v nařízení č. 44/20xx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxo výklad je s to zajistit jednotnou aplikaci v něm obsažené úpravy, jejímž cílem je zejména sjednotit pravidla pro stanovení příslušnosti soudů členskxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxa právní ochrana osob bydlících či sídlících v EU tím, že zároveň bude žalobci umožněno snadno identifikovat soud, u nějž může podat žalobu, a žalovanémx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxv. také rozsudek Soudního dvora ze dne 6. října 1976, Industrie Tessili Italiana Como v. Dunlop AG., věc 12-76).
V rámci přezkumu příslušnosti podle xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxistenci uplatněného nároku. Soud, jemuž byla věc předložena, nicméně může svou mezinárodní příslušnost posoudit ve světle všech informací, které mx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
Z hlediska věcné xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x obchodní ve smyslu tohoto nařízení, je otázkou unijního, nikoliv vnitrostátního práva (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 14. července 1977, Baxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xvora ze dne 15. května 2003, Préservatrice fonciere TIARD SA v. Staat der Nederlanden, věc C-266/01, rozsudek Soudního dvora ze dne 5. února 2004, Frahuxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxann, věc C-172/91, rozsudek Soudního dvora ze dne 16. prosince 1980, Nizozemský stát v. Reinhold Rüffer, věc 814/79). Při interpretaci pojmu „obchodnx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxstě z obecných principů obsažených v souboru vnitrostátních právních řádů členských zemí. Spory mezi orgány státní moci a soukromými osobami, ve kterxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx října 1976, LTU Lufttransportunternehmen GmbH & Co. KG v. Eurocontrol, věc 29-76).
Pod pojem občanská nebo obchodní věc ve smyslu čl. 1 odst. 1 nxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxna na právu správce odporovat právním úkonům podle vnitrostátního práva upravujícího dané insolvenční řízení (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. dubxx xxxxx x xxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxného obohacení ve věci, ve které bylo orgánu veřejné moci orgánem zřízeným zákonem o odškodnění za pronásledování totalitním režimem nařízeno, aby vyxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx x xxudu domáhá vydání bezdůvodného obohacení (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. dubna 2013, Land Berlin v. Ellen Mirjam Sapir, Michael J Busse, Mirjam M Bixxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx a právnickým osobám se sídlem nebo s bydlištěm v jiném členském státě, kterou se veřejný orgán členského státu domáhá náhrady škody způsobené v rámci zlxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xxmmissioners for Her Majesty’s Revenue and Customs v. Sunico ApS, M and B
Holding
ApS, Sunil Kumar Harwani, věc C 49/12).
Občanskou či obchodní věcí jx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxce v rámci insol- venčního řízení zahájeného v jednom členském státě, která směřuje proti příjemci těchto služeb usazenému v jiném členském státě (rozxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxa 2014, AS flyLAL-Lithuanian Airlines, v likvidaci v. VAS Starptautiska lidosta Riga, AS Air Baltic Corporation, věc C-302/13).
Trestní oznámení x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxem peněžité odškodnění za újmu tvrzenou oznamovatelem (rozsudek Soudního dvora ze dne 22. října 2015, Aannemingsbedrijf Aertssen NV, Aertssen Terraxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx v nařízení definován (srov. bod 2 preambule nařízení č. 44/2001). Takový prvek může být dán různými okolnostmi konkrétního sporu a byť převážná část přxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxlušnosti podle vnitrostátního práva), nebude úpravou obsaženou v nařízení č. 44/2001 dotčena, mezinárodní prvek zakládající aplikaci předmětné úpxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxké republice bydliště. Může jít o situace, kdy řízení bylo zahájeno u českého soudu s tím, že jak žalobce, tak i žalovaný mají bydliště v České republice, xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxající aplikaci nařízení č. 44/2001 bude dán cizí státní příslušností strany sporu, apod.
Nařízení v kapitole II, s cílem odstranit překážky fungovxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxních věcech nejen ohledně sporů v rámci Evropské Unie, ale rovněž ohledně pří obsahujících mimounijní mezinárodní prvek, která tak vytvářejí ucelený xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxtů, ať už z důvodu předmětu sporu nebo bydliště stran. Zapojení členského státu a státu, který není členem EU, například z toho důvodu, že ve členském stáxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx (srov. výklad Bruselské úmluvy z roku 1968 v rozsudku Soudního dvora ze dne 1. března 2005, Andrew Owusu v. N. B. Jackson, jednající pod obchodní firmou „xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxnotlivých vnitrostátních úprav věci týkající se osobního stavu (tedy zejména řízení o rozvod manželství), způsobilosti fyzických osob k právům a práxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxudek Soudního dvora ze dne 27. února 1997, Antonius van den Boogaard v. Paula Laumen, věc C-220/95), dědické věci, věci týkající se sociálního zabezpečxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxzení č. 1346/2000 musí být vykládána, s ohledem na ustanovení čl. 4 odst. 2 písm. b) posledně uvedeného nařízení, v tom smyslu, že se nepoužije v případě žxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx v okamžiku zahájení insolvenčního řízení v členském státě, ve kterém bylo toto řízení zahájeno. Určující pro posouzení, zda se předmětná výjimka použxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxto vazba není ani dostatečně přímá ani dostatečně úzká k tomu, aby použití nařízení č. 44/2001 bylo vyloučeno. Taková žaloba představuje samostatný náxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxolvenční správce je účastníkem řízení, nepostačuje k tomu, aby toto řízení bylo považováno za řízení vyvolané úpadkem a za řízení s úzkou vazbou na řízexx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
Výjimka stanovená v čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení č. 44/2001 se vztahuje na rozhodnutí vydané soudem členského státu A ohledně zápisu vlastnického xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxovat za neplatný z důvodu, že soud členského státu A neuznává pravomoci správce podstaty z členského státu B v rámci insolvenčního řízení vedeného a ukoxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxzsudek Soudního dvora ze dne 2. července 2009, SCT Industri AB in likvidation v. Alpenblume AB., věc C-111/08).
Z působnosti nařízení jsou konečně vxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx89).
Vydání rozhodnutí soudem členského státu, jímž má být zakázáno určité osobě podat návrh na zahájení řízení u soudů jiného členského státu nebo x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx001. Jestliže takové řízení spadá s ohledem na svůj předmět, tj. povahu práv, která mají být takovým řízením chráněna, jako je nárok na náhradu škody, do xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxsti tohoto nařízení. Z toho vyplývá, že námitka nepříslušnosti opírající se o existenci rozhodčí doložky, jakož i otázka její platnosti spadá do působxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxi. Použití „anti-suit injunction“ s cílem zabránit soudu členského státu, který je za normálních okolností příslušný k rozhodnutí sporu podle čl. 5 odxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xutně vede k odnětí pravomoci tomuto soudu rozhodnout o své příslušnosti xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx žaloba podána, sám určuje podle odpovídajících pravidel, zda je příslušný k rozhodnutí o věci, která mu byla předložena. Nařízení č. 44/2001 neumožňuxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxného členského státu ve výkonu jeho pravomocí, které mu přiznává nařízení č. 44/2001, totiž rozhodnout na základě pravidel, která definují věcný rozsxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx, kterou členské státy vzájemně přiznávají svým právním systémům a soudním institucím a na které spočívá systém příslušnosti upravený nařízením č. 44xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx týkající se platnosti nebo použitelnosti rozhodčí doložky, účastník řízení by se mohl vyhnout řízení jen tím, že by takovou dohodu namítl, a žalobci, kxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xx/2001, čímž by mu bylo upřeno právo na soudní ochranu, na kterou má nárok. Tento závěr podporuje i čl. II odst. 3 Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčícx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x rozhodčím řízení, odkáže strany na rozhodčí řízení k žádosti jedné z nich, ledaže zjistí, že zmíněná dohoda je neplatná, neúčinná nebo neaplikovatelnx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxti s nejasnostmi, které odůvodnění tohoto rozhodnutí vyvolalo, článek 12 preambule nařízení č. 1215/2012 stanoví, že toto nařízení by se nemělo vztahxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xtrany uzavřely rozhodčí dohodu, aby v souladu s vnitrostátním právem odkázaly strany na rozhodčí řízení, nebo aby řízení přerušily nebo zastavily, a axx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx rozhodčí dohoda platná, účinná nebo způsobilá k použití či nikoliv, by nemělo podléhat pravidlům pro uznání a výkon stanoveným tímto nařízením bez ohlxxx xx xxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxc podle tohoto nařízení nebo podle vnitrostátního práva rozhodl, že rozhodčí dohoda je neplatná, neúčinná nebo nezpůsobilá k použití, nemělo by to bráxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxch států rozhodnout o uznání a výkonu rozhodčích nálezů v souladu s Newyorskou úmluvou z roku 1958, která se uplatní přednostně před tímto nařízením. Toxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxodčího řízení nebo jakýchkoliv jiných aspektů takového řízení, ani na žalobu či rozhodnutí týkající se zrušení, přezkumu, odvolání, uznání nebo výkoxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxy.
Nařízení č. 44/2001 upravuje jak konkrétní jurisdikční pravidla, tak i s tím souvisící procesní postup soudu v případě, že jeho příslušnost není xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxní příslušnosti ve věci samé, ale také samostatná pravidla pro určení příslušnosti v řízení o předběžných a zajišťovacích opatřeních (viz komentář k § xxxx
Příslušnost soudů členského státu EU je upravena v závislosti na různých kritériích. Základním kritériem je bydliště, resp. sídlo žalovaného. xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxjících věcnou a místní soudní příslušnost v tomto státě. V jiném členském státě může (příp. musí) být žalovaný s bydlištěm v členském státě EU žalován, pxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xoudu zároveň dána i příslušnost soudů jiné členské země. Aplikace ustanovení § 86 o. s. ř. je v těchto případech vyloučena. Nemá-li žalovaný bydliště v xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx úmluvou) úprava členského státu, v němž byla žaloba podána (čl. 4 odst. 1).
Výjimky ze zásady, podle níž se příslušnost soudu k projednání a rozhodnuxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xříslušnosti ve zvláštních případech z hlediska aplikační hierarchie upraveny následujícím způsobem:
Nejdůležitější výjimkou z uvedeného pravxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxosti podle jakýchkoliv jiných nařízením upravených xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxe či platnosti smlouvy, která tvoří předmět sporu (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 14. prosince 1977, Theodorus Engelbertus Sanders v. Ronald van dex xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxhájeného u nepříslušného soudu a nedostatek jeho příslušnosti k projednání věci nenamítne. Soud, u nějž bylo řízení zahájeno, je přitom povinen otázkxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xerdinand M. J. J. Duijnstee v. Lodewijk Goderbauer, věc 288/82).
Tímto způsobem je upravena příslušnost především pro řízení, jejichž předmětem jxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxovitostí za účelem jejich dočasného soukromého užívání na dobu nejvýše šesti po sobě následujících měsíců jsou ve sporech mezi nájemcem fyzickou osobxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxvitostem se v členských zemích liší, jeho výklad má být autonomní a nesmí být chápán šíře, než připouští smysl tohoto ustanovení. Předmětem jsou práva žxxxxxx
xx xxx
x xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
x xx xxxxxx xx xxxx
xx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxchž se věřitel odpůrčí žalobou domáhá neúčinnosti převodu vlastnického práva k nemovitosti s odůvodněním, že takový úkon dlužníka zkracuje uspokojexx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xa žalobu, jejímž účelem je zabránit imisím hrozícím nebo působícím na pozemky ve vlastnictví žalobce, způsobeným zářením z jaderné elektrárny na územx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxx xxx xxx xxx xx, které spadají do působnosti citované úpravy a zároveň směřují k určení rozsahu, obsahu, samotného vlastnictví či držby nemovitosti nebo existence jxxxxx xxxxxxx xxxx x xx x x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxösterreich v. ČEZ a.s., věc C-343/04).
Ani žaloba o neplatnost (zrušení) kupní smlouvy, jejímž předmětem jsou nemovitosti, nespadá do oblasti půsxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxání obohacení vzniklého užíváním nemovitosti, uplatněný poté, co došlo ke zrušení převodu vlastnického práva k této nemovitosti, nespadá pod čl. 22 nxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
Čl. 22 odst. 1 (pravidlo
forum rei sitae
) nařízení č. 44/2001 obsahuje imperativní a vyčerpávající výčet kritérií pro určení výlučné mezinárodnx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxušnost uvnitř dotčeného členského státu. Přísluší totiž každému členskému státu, aby sám upravil svou organizaci soudnictví. Z toho vyplývá, že jakmxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxitost nachází na části území, nad níž vláda tohoto státu nevykonává skutečnou kontrolu, může mít případně dopad na řešení vnitrostátní příslušnosti sxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxd Charles Orams a Linda Elizabeth Orams, věc C-420/07).
Pod pojem nájem nemovitostí spadají všechny spory z nájmu týkající se závazků pronajímatelx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx způsobené nájemcem, o zaplacení nájemného či vedlejších poplatků spojených s nájmem, jako je vodné, stočné, elektřina a plyn. Na druhou stranu spory, xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxadají (rozsudek Soudního dvora ze dne 15. ledna 1985, Erich Rösler v. Horst Rottwinkel, věc 241/83).
Výlučná příslušnost platí i pro žalobu na náhraxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxá přímo vlastník věci, ale cestovní kancelář, u níž si nájemce věc pronajal a jíž byla práva vlastníka nemovitosti postoupena. Vedlejší ustanovení smlxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxají na povahu nájmu nemovitosti vliv (rozsudek Soudního dvora ze dne 27. ledna 2000, Dansommer A/S v. Andreas Götz, věc C-8/98).
Úprava výlučné přísxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxnní dovolené v jiné členské zemi, jakož i rezervovat cestu. Taková komplexní smlouva, upravující soubor služeb poskytovaných zákazníku za jím hrazenxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xvora ze dne 26. února 1992, Elisabeth Hacker v. Euro-Relais GmbH., věc C-280/90).
Úprava v čl. 22 odst. 1 se nepoužije v případě smlouvy o členství v klxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxívání nemovitosti určené pouze svým druhem a polohou, a která zároveň počítá s členstvím v organizaci umožňující členům výměnu jejich užívacích práv (xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxx na nesporné řízení zahájené na návrh příslušníka členského státu, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena poté, co mu byl ustanoven opatrovníx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxého podílu na nemovitém majetku, který se nachází v tomto jiném členském státu, neboť takové řízení se týká „způsobilosti fyzické osoby k právům a právnxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxoba podaná k soudu jiného členského státu, jíž se žalobce domáhá určení, že nebylo řádně uplatněno předkupní právo k nemovitosti s účinky vůči všem, spaxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx438/12).
Úprava výlučné příslušnosti v řízeních o zápis nebo platnost patentu podle čl. 22 odst. 4 nařízení se týká všech řízení bez ohledu na to, zda xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxní patentových práv nebo žaloba o určení, že k porušení práv nedošlo) oprávněn posoudit jako předběžnou otázku platnosti patentu, došlo by tím jednak k xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxušnosti více soudů a byla by s to negativně ovlivnit předvídatelnost pravidel pro určení příslušnosti, a tudíž mít za následek porušení principu právnx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxtnosti takového patentu, vedlo by to ke znásobení rizika protichůdných rozhodnutí, jež má být předmětnou úpravou vyloučeno (rozsudek Soudního dvora xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxní týkající se registrace nebo platnosti patentů (čl. 22 odst. 4 nařízení) je třeba vykládat jako samostatný koncept, který má být jednotně aplikován vx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xistopadu 1983, Ferdinand M. J. J. Duijnstee v. Lodewijk Goderbauer, věc 288/82).
Článek 22 odst. 4 nařízení č. 44/2001 nebrání použití článku 31 tohxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxrope NV, věc C-616/10).
Kromě výše uvedených věcí je výlučná příslušnost soudů té které země upravena i v dalších případech, jako jsou řízení, jejicxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxo platnost usnesení jejich orgánů či řízení, jejichž předmětem je platnost zápisů do veřejných rejstříků a výkon rozhodnutí.
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxa vykládat tak, že se platnosti usnesení orgánů společnosti ve smyslu této normy netýká žaloba, v rámci které jeden z účastníků řízení tvrdí, že usnesenxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxe, aby žaloba měla jakoukoliv spojitost s usnesením přijatým orgánem společnosti. Základním cílem výjimky z pravidla obecné příslušnosti stanovícíxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxých rozhodnutí týkajících se existence společnosti a platnosti usnesení jejich orgánů. xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxz ohledu na jejich povahu, téměř vždy spadaly do příslušnosti soudů členského státu, ve kterém má daná společnost sídlo. Mimoto by takový výklad vedl k txxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx společnosti, tak i spory, které vůbec nevyžadují přezkum plnění informačních povinností společnosti. Takový výklad by tudíž měl za následek rozšířexx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxze věci, ve kterých účastník řízení zpochybňuje platnost usnesení orgánu společnosti s ohledem na použitelné společenstevní právo nebo ustanovení sxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x. North Western Health Board, věc C-372/07).
Čl. 22 bod 2 nařízení č. 44/2001 má být vykládán tak, že se nevztahuje na spor, v jehož rámci společnost naxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxsudek Soudního dvora ze dne 12. května 2011, Berliner Verkehrsbetriebe /BVG/, Anstalt des öffentlichen Rechts v. JPMorgan Chase Bank NA, Frankfurt Brxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxost usnesení orgánů společností ve smyslu čl. 22 odst. 2 (rozsudek Soudního dvora ze dne 23. října 2014, AS flyLAL-Lithuanian Airlines, v likvidaci v. Vxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxdě tzv. konkludentní
prorogace
. Soud členské země, u něhož je žaloba podána, není přísluš- ný podle jiných ustanovení tohoto nařízení, nicméně se přísxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxdního dvora ze dne 20. 5. 2010, Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group v. Michal Bilas, Věc C-111/09). Tento způsob určení příslxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxní úpravy soudu, u nějž řízení probíhá. Okamžik, do kterého je třeba námitku nedostatku příslušnosti uplatnit, je rovněž třeba určit podle vnitrostátxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxu příslušnosti obraně ve věci, v žádném případě nesmí být uplatněna později, než kdy byl učiněn úkon, který je podle vnitrostátní úpravy považován za prxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xle čl. 23 nařízení, avšak námitka nedostatku příslušnosti nebyla na tomto základě vznesena (rozsudek Soudního dvora ze dne 24. června 1981, Elefanten xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx.
Uplatněním námitky nedostatku příslušnosti právo žalovaného vylíčit pro případ, že nebude shledána důvodnou, současně i obranu ve věci samé, nexx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxlo Stato, věc 201/82).
Článek 24 je třeba interpretovat ve světle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie v tom smyslu, že pokud vnitrostátnx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx opatrovník účastní řízení před soudem podle vnitrostátních předpisů k závěru, že se řízení před soudem účastní tento žalovaný ve smyslu článku 24 tohoxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx x xx x x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
Třetí výjimku z obecného kritéria pro určení příslušnosti, jímž je bydliště (sídlo) žalovaného nařízení č. 44/2001, stanoví v čl. 8 až 21. Jde o tři okruxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxnální nebo podnikatelskou činností, a o spory z pracovních smluv. V těchto případech je zvláštní příslušnost soudů upravena jako povinná. Tato speciáxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxx xydliště (sídlo), či jiné členské země, ve které je bydliště žalobce, je-li jím pojistník, pojištěný či jiná oprávněná osoba. Ve věcech pojištění odpovxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xojištění se netýká sporů vzniklých mezi zajistitelem a zajištěným v rámci zajišťovací smlouvy (rozsudek Soudního dvora ze dne 13. července 2000, Groux xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxx x písm. b) nařízení je třeba vykládat tak, že instituce sociálního zabezpečení, která je zákonným nabyvatelem nároků při dopravní nehodě bezprostřednx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxého státu, v němž je její sídlo (rozsudek Soudního dvora ze dne 17. září 2009, Vorarlberger Gebietskrankenkasse v. WGV-Schwäbische Allgemeine Versicxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxjištění, nepatří mezi věci, k jejichž projednání a rozhodnutí je příslušnost soudu upravena zvláštním způsobem. Tím, že pojištěný má k dispozici více xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxnosti v pojistných věcech odrážejí zájem na ochraně pojištěného, jenž je ve většině případů konfrontován s formulářovou smlouvou, o jejímž obsahu nelxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxdném nelze mít za to, že je ve slabším postavení vůči ostatním (rozsudek Soudniho dvora ze dne 26. května 2005, Groupement d‘interet economique /GIE/ Rexxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xx čl. 9 odst. 1 písm. b) má být vykládán tak, že poškozený může podat žalobu přímo proti pojistiteli u soudu místa svého bydliště v některém členském státě, xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxx7, FBTO Schadeverzekeringen NV v. Jack Odenbreit, C-463/06).
Zvláštní úprava ve věcech spotřebitelských smluv dopadá na všechny smlouvy uzavřenx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí v jednotné ceně přepravu a ubytování. Ochrana je spotřebiteli poskytována v případě smluv o koupi movité věci na splátky, o půjčce splatné ve splátkácx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxa byla uzavřena s osobou, jež podniká v členském státě, v němž se nachází bydliště spotřebitele, nebo jejíž podnikatelské aktivity jsou na tento členskx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xmluvní partner spotřebitele však může žalobu podat pouze u soudů členské země, ve které je bydliště spotřebitele.
Je-li žalovaný spotřebitel neznxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxiště žalovaného xxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx 2011, Hypoteční banka, a.s., v. Udo Mike Lindner, věc C-327/10).
Pro určení, zda podnikatel, jehož činnost je prezentována na jeho internetové strxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx spotřebitel své bydliště ve smyslu čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení, je třeba zjistit, zda před uzavřením smlouvy se spotřebitelem bylo možno z obsahu těxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx včetně členského státu, ve kterém má spotřebitel bydliště, v tom smyslu, že byl připraven uzavřít s nimi smlouvu.
Skutečnosti, jež mohou nasvědčovxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxstovních tras s počátkem v jiných členských státech do místa jeho podnikání (sídla), použití jiného jazyka či jiné měny, než které jsou obvykle používáxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxrodním předčíslím, existence výdajů na službu sponzorovaných odkazů na internetu s cílem usnadnit spotřebitelům s bydlištěm v jiných členských státxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx podnikatel sídlo, uvedení mezinárodní klientely složené ze zákazníků s bydlištěm v jiných členských státech. Je na vnitrostátních soudech, aby v tomxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx má spotřebitel bydliště, k přijetí takového závěru nepostačuje. Totéž platí o uvedení elektronické adresy či jiných kontaktních údajů nebo o použití xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx v. Reederei Karl Schlüter GmbH & Co. KG, věc C-585/08, a Hotel Alpenhof GesmbH v. Oliver Heller, věc C-144/09 /spojené věci C-585/08 a C-144/09/).
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx bylo společnosti provozující zásilkový prodej usazené v jiném členském státě uloženo vyplatit mu výhru, kterou údajně získal,
-
pokud tato společxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxá-li o její vyplacení zpětným odesláním „potvrzení o uplatnění výhry“ přiloženého k tomuto dopisu,
-
aniž by vyplacení této výhry záviselo na objexxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxení, pokud se prodávající jako podnikatel právně za- vázal tuto výhru spotřebiteli vyplatit; není-li tato podmínka splněna, ustanovení se na tuto žalxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx provozující profesionální či podnikatelskou činnost byla uzavřena smlouva, tzn. aby se prodávající zavázal předložením závazné nabídky, co do rozsxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxjí. V případě neexistence takového závazku se čl. 15 odst. 1 písm. c) použije, jen pokud klamavý příslib výhry byl násle- dován smlouvou mezi spotřebitexxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxrtin Dreschers, věc C-180/06).
Jak vyplývá z rozsudku Soudního dvora ze dne 6. září 2012, Mühlleitner, věc C-190/11, čl. 15 odst. 1 písm. c) nevyžaduxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxčnímu obchodníku žalobu u svého vnitrostátního soudu, i když sporná smlouva nebyla uzavřena na dálku; fakt, že spotřebitel vycestoval za účelem podepxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xl. 15 odst. 1 písm. c) nevyžaduje, aby smlouva mezi spotřebitelem a podnikatelem byla uzavřena na dálku. Toto rozhodnutí prakticky znamená, že spotřebxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxel vycestoval za účelem podepsání smlouvy do členského státu obchodníka, nevylučuje příslušnost soudů členského státu spotřebitele.
xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx na členský stát bydliště spotřebitele, tj. internetovou stránkou, a uzavře- ním smlouvy s tímto spotřebitelem. Existence příčinné souvislosti však xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxm „smluvní partner“ podle čl. 16 odst. 1 zahrnuje i partnera hospodářského subjektu, s nímž spotřebitel uzavřel smlouvu, se sídlem v členském státě bydxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx78/12).
Žalobce, který coby spotřebitel koupil dluhopis na doručitele od třetí osoby jednající v rámci její profe- sionální či podnikatelské činnxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxx xxxxx xxloby podané proti emiten- tovi dluhopisu, zakládající se na emisních podmínkách dluhopisu, na porušení informačních a kontrol- ních povinností a na oxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
Ve vztazích založených pracovními smlouvami může zaměstnanec žalovat zaměstnavatexx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxonává. Je-li míst obvyklého výkonu práce víc, příslušným k projednání věci je soud místa, kde se nachází provozovna, která zaměstnance najala. Zaměstxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxm v této zemi. Zaměstnavatel může žalovat zaměstnance výhradně u soudů země, kde má zaměstnanec bydliště.
Velvyslanectví třetího státu nacházejíxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx jménem vysílajícího stá- tu, nespadá-li činnost vykonávaná zaměstnancem pod pojem výkonu veřejné moci (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. července 2xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx návrh na zahájení řízení vedle soudů běžně příslušných na základě zvláštních pravidel v článcích 18 a 19 nařízení i k jiným soudům, včetně soudů nacházexxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx spadajícím pod úpravu oddílu 5 kapitoly II tohoto nařízení, ve které jsou obsažena pravidla pro určení příslušnosti v oblasti individuálních pracovnxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxjevem respektu vůči smluvní volnosti stran je v čl. 23 nařízení č. 44/2001 zakotvená možnost založit příslušnost soudu té které členské země k projednáxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xýjimku z obecného pravidla pro určení soudní příslušnosti ve věcech občanských a obchodních. Existenci takové smlouvy není třeba v řízení zkoumat z úřxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x x xxípadě, že úmluva by byla v rozporu se zvláštní úpravou prorogačních úmluv ve věcech pojištění, ve věcech spotřebitelských smluv a individuálních pracxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx x xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxel stanovených v tomto směru vnitrostátním právem. Jedná se o tzv. uzavřený režim (self-contained regime). Úmluva musí být uzavřena písemně nebo ve fxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxly znát. Alespoň jedna ze stran musí mít bydliště (sídlo) na území členského státu EU. Posoudí-li soud jedné členské země namítanou prorogační úmluvu jxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxek písemné formy je naplněn v případě, že prorogační úmluva je součástí všeobecných podmínek vytištěných na rubu smlouvy za předpokladu, že smlouva, pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxzani Aimo e Gianmario Colzani s.n.c. v. Rüwa Polstereimaschinen GmbH., věc 24-76).
Formální požadavky pro uzavření prorogační úmluvy jsou splněnxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxo strana ničeho nenamítala (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. července 1985, F. Berghoefer GmbH & Co. KG v. ASA SA., věc 221/84).
Obsahuje-li poxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxí osoba, byť sama ujednání nepodepsala, je oprávněna se jej dovolávat za předpokladu, že mezi stranami smlouvy byl požadavek písemné formy ujednání o pxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx Amministrazione del Tesoro dello Stato, věc 201/82).
Souhlas smluvních stran s prorogační doložkou se považuje za daný, odpovídá-li jejich jednáxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxli v této oblasti je při uzavírání smluv určitého druhu všeobecně a pravidelně dodržován určitý způsob jednání. Ten přitom nemusí být dodržován v konkrxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxh doložek může přispět k prokázání, že určitý způsob jednání je všeobecně a pravidelně dodržován) nemůže být požadován ve všech případech. Zpochybněnx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx „ve formě, která odpovídá“, je třeba zhodnotit výlučně ve světle obchodních zvyklostí v dané oblasti mezinárodního obchodu, aniž se berou v úvahu požaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxodnost je bez významu. Tato znalost je dána, je-li v oblasti, v níž strany podnikají, při uzavírání smlouvy určitého druhu konkrétní způsob jednání všexxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxravených citovanou normou. Úvahy o vztazích mezi určeným soudem a předmětem sporu, o platnosti ujednání či úvahy vedené hmotněprávní úpravou odpovědxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xpA., věc C-159/97, rozsudek Soudního dvora z 20. února 1997, Mainschiffahrts-Genossenschaft eG /MSG/ v. Les Gravieres Rhénanes SARL., věc C-106/95)x
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xkcionáře bez ohledu na to, jakým způsobem akcie nabyli, za předpokladu, že stanovy společnosti jsou uloženy na místě, kam má akcionář přístup, nebo ve vxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxeré spory pokrývá (rozsudek Soudního dvora ze dne 10. března 1992, Powell Duffryn plc v. Wolfgangu Petereitovi, věc C-214/89).
Ve vztahu mezi dopraxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxna mezi dopravcem a odesílatelem a že podle
relevantní
vnitrostátní úpravy tato třetí osoba nabytím náložného listu vstoupila do práv a povinností odxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxinne Hout, věc 71/83, viz také rozsudek Soudního dvora ze dne 9. listopadu 2000, Coreck Maritime GmbH v. Handelsveem BV a další, věc C-387/98).
Není txxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxia, na jejichž základě má být tento soud určen (rozsudek Soudního dvora ze dne 9. xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxoc k posouzení otázky platnosti smlouvy, ve které je prorogační doložka obsažena (rozsudek Soudního dvora ze dne 3. července 1997, Francesco Benincasx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxranami usazenými v různých členských státech nabyl věc a hodlá podat žalobu na náhradu škody proti výrobci, se nelze dovolávat doložky o soudní příslušxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxdenou doložkou za podmínek stanovených tímto článkem (rozsudek Soudního dvora ze dne 7. 2. 2013, Refcomp SpA v. Axa Corporate Solutions Assurance SA, Axx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxvy uzavřené elek- tronickou cestou, která obsahují dohodu o založení příslušnosti, je sdělením elektronickými prostředky, které umožňuje trvalý záxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx (rozsudek Soudního dvora ze dne 21. května 2015, Jaouad El Majdoub v. CarsOnTheWeb.Deutschland GmbH, C-322/14).
Není-li příslušnost soudu dána podle xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xídla, ústředí či hlavní provozovny (čl. 60) žalovaného. Věcně a místně příslušný soud se určí podle vnitrostátního práva země, jejíž soudy jsou podle čxx x xxxxx x xxxxxxxxxx
xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxního vnitrostátního práva bez ohledu na to, zda má žalovaný bydliště či sídlo i v jiné členské zemi. Nemá-li účastník bydliště v zemi, u jejíhož soudu bylx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xlenském státě, u jehož soudů byla žaloba podána, použije soud pravidel svého mezinárodního práva soukromého. Ta aplikuje i v případě, že žalovaný nemá xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx výlučnou ve smyslu čl. 22 či založenou prorogační úmluvou dle čl. 23).
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxkace (rozsudek Soudního dvora ze dne 17. listopadu 2011, Hypoteční banka, a.s., v. Udo Mike Lindner, věc C-327/10). Nelze se tedy plně ztotožnit s názorxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxytu, je třeba s poukazem na § 86 o. s. ř. soudní příslušnost určit podle vnitrostátních procesních pravidel České republiky.
Je-li bydliště žalovaxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxožňujících v zájmu zabránit odepření spravedlnosti vedení řízení vůči osobě, která se řízení neúčastní a jejíž pobyt není znám (tedy ustanovení opatrxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxlovaného se jej najít nepodařilo (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 17. listopadu 2011, Hypoteční banka, a.s., v. Udo Mike Lindner, věc C-327/10).
Podle čl. 2 odst. 2 nařízení platí pro osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, stejná prxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxském státě, u jehož soudu řízení probíhá, a jejichž spor má určitou vazbu na třetí, nečlenský stát. Čl. 2 totiž upravuje také vztahy mezi soudy členské a nxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxx, Andrew Owusu v. N. B. Jackson, jednající pod obchodní firmou „Villa Holidays Bal-Inn Villas“, a další, věc C-281/02).
Úprava obsažená v kapitole Ix xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxtě, který není členem EU. Pouze ve výjimečných případech předmětná úprava výslovně příslušnost k projednání věci staví na tom, aby bydliště či sídlo žaxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxe Company /UGIC/, věc C-412/98).
Nařízení č. 44/2001 brání soudu členské země vyslovit nedostatek své příslušnosti s tím, že soud nečlenské země by xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx souvislost s jinou členskou zemí. Předmětná úprava totiž žádnou výjimku opírající se o námitku
forum non conveniens
neupravuje. Připuštění této námxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxní námitky
forum non conveniens
by oslabilo jednotnou aplikaci takto upravených jurisdikčních pravidel a právní ochranu osob usazených v EU (srov. vxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxx xxxle bydliště (sídla) žalovaného. Příslušnost na výběr danou upravují čl. 5, 6 a 7 tohoto nařízení. Předpokladem jejich použití je dostatečně významný vxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxora ze dne 30. listopadu 1976, Handelskwekerij G. J. Bier BV v. Mines de potasse d‘Alsace SA., věc 21-76).
Soudem na výběr daným je podle čl. 5 odst. 1 píxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx Jde o úpravu, která v praxi co do svého výkladu působí obtíže. Dosavadní rozsáhlá
judikatura
Soudního dvora přitom ani zdaleka neřeší všechny problémxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxomně (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 22. března 1983, Martin Peters Bauunternehmung GmbH v. Zuid Nederlandse Aannemers Vereinging, věc C-34/82). x xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí č. 44/2001 a rovnosti práv a povinností upravených tímto nařízením závěr zcela logický. Ačkoliv žádný obecný návod pro posouzení toho, co pojem „nároxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx zprávu k Luganské úmluvě z 30.10.2007, Úřední věstník EU z 23.12.2009, č. C 319/1 odst. 42 a násl.).
Žalobce se může dovolávat soudní příslušnosti poxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xod úpravu čl. 5 odst. 1 vnitrostátní soud zabývající se nároky ze smlouvy je příslušný k hodnocení jednotlivých prvků, jejichž existence vede k závěru o xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx x. Hans-Joachim Kantner, věc 38/81).
Žaloba, kterou se spotřebitel domáhá podle právních předpisů členského státu, na jehož území má své bydliště, xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxu ve smyslu čl. 5 odst. 1 za podmínky, že jednak tato společnost za účelem přimět spotřebitele k uzavření smlouvy mu zaslala jmenovitě určený dopis, kterx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxnky stanovené prodávajícím a skutečně požádal o vyplacení slíbené výhry. Na tento výklad nemá žádný vliv za situace, kdy uvedená zásilka obsahovala taxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx zboží a že spotřebitel ve skutečnosti žádnou objednávku neučinil (rozsudek Soudního dvora ze dne 20. ledna 2005, Petra Engler v. Janus Versand GmbH., vxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx závazek samostatný, či nahrazující porušené smluvní ujednání (rozsudek Soudního dvora ze dne 6. října 1976, A. De Bloos, SPRL v. Société en commandite xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxet se jednání, jež není geograficky omezeno. Pak se příslušnost určí dle čl. 2 odst. 1 (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. února 2002, Besix SA v. Wasserrexxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx56/00).
Článek 5 odst. 1 neplatí v případě nároků z vad zboží nebo žalob týkajících se jeho nevhodnosti k zamýšlenému použití mezi kupujícím a výrobcxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx (rozsudek Soudního dvora ze dne 17. června 1992, Jakob Handte & Co. GmbH v. Traitements mécano-chimiques des surfaces SA., věc C-26/91).
Místo xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxnárodního práva soukromého. Jurisdikční pravidla odchylující se od úpravy obsažené v čl. 2 nařízení, jako jsou ta, upravená v čl. 5 odst. 1, mají být vykxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxaine commandant le navire Suhadiwarno Panjan a další, věc C-440/97).
Podle čl. 5 odst. 1 není jeden a týž soud příslušný k projednání celé věci, jejímx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxe se řízení koná, a druhý v jiném členském státě (rozsudek Soudního dvora ze dne 5. října 1999, Leathertex Divisione Sintetici SpA v. Bodetex BVBA., věc Cxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xespadá pod čl. 5 odst. 1 nařízení, ale pod čl. 23 nařízení, a je platné pouze v případě splnění tam stanovených podmínek. Zatímco strany mohou i bezformálxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxm na určení příslušného soudu) místo plnění, které nemá žádnou skutečnou vazbu se smlouvou a kde by závazky ze smlouvy při respektování jejího obsahu spxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xaloba, kterou se příjemce zboží, které bylo v průběhu přepravy po moři a po zemi poškozeno, nebo kterou se jeho pojistitel, na něhož práva příjemce zboží xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx osobě, kterou žalobce považuje za skutečného dopravce, nespadá do působnosti čl. 5 odst. 1, neboť předmětný.
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xodle čl. 5 odst. 1 nařízení č. 44/2001 na základě platebního místa směnky nebo šeku, a to ať už v takové listině uvedeného, či z hmotněprávní úpravy dovozexxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxy obsažené v čl. 5 odst. 1 judikovaných nelze v zásadě namítat nic proti tomu, aby bylo toto pravidlo pro určení soudní příslušnosti aplikováno i ve směnexxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
Vyjdeme-li z toho, že vydání směnky či šeku jako cenných papírů pravidelně předchází jistá dohoda mezi dlužníkem a věřitelexx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx dospět k závěru, že příslušnost soudu určeného podle platebního místa směnky či šeku jakožto „místa plnění závazku“ by dána byla. Ve směnečných věcech xxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxtáře vůči výstavci směnky vlastní, kdy převod směnky žádná podobná dohoda nedoprovází. Pak je třeba příslušný soud určit dle čl. 2 odst. 1 nařízení. Příxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xýstavce či o zastřenou směnku vlastní. Podobně ne vždy lze určit existenci přímého závazkového vztahu (směnku doprovázejícího) mezi majitelem směnkx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, použitý v čl. 15 odst. 1) interpretovat tak, že zahrnuje i nárokx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx třetí osoby s tím, že emitent tohoto dluhopisu nepřijal svo- bodně závazek vůči tomuto žalobci, se nemůže dovolávat příslušnosti upravené čl. 5 odst. 1 xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxních a kontrolních povinností a na odpovědnosti emitenta vyplývající z prospektu
Článek 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 je aplikovatelný ve věci odpoxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xe- spadá-li tato odpovědnost pod pojem smluv nebo nároků ze smluv ve smyslu čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení. Dle čl. 5 odst. 3 jsou soudy místa, kde má žalobce xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx sídlo v obvodu těchto soudů (rozsudek Soudního dvora ze dne 28. 1. 2015, Harald Kolassa v. Barclays Bank plc, C-375/13).
Čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízenx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxí je to místo, kam zboží bylo ve skutečnosti dodáno nebo podle smlouvy dodáno být mělo. V případě poskytování služeb je to místo, kde služby byly nebo měly xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxb“ a „prodej zboží“ při aplikaci článku 5 nařízení č. 44/2001 a - vztahuje-li se tato úprava na danou věc - při aplikaci nařízení č. 593/2008, o právu rozhoxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxba vykládat v tom smyslu, že smlouvy, jejichž předmětem je dodání zboží, které má být vyrobeno nebo zhotoveno, musí být kvalifikovány jako „prodej zbožxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxží, aniž by poskytl materiál pro jeho výrobu nebo zhotovení, a dodavatel je odpovědný za kvalitu a soulad zboží se smlouvou.
V případě zásilkového prxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxto základě bez odkazu na odpovídající hmotné právo, je tímto místem místo fyzického předání zboží, na základě něhož kupující nabyl nebo měl nabýt oprávxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx Srl., věc C-381/08).
V případě zásilkového prodeje místo, kam podle smlouvy zboží bylo nebo mělo být dodáno, je třeba ve smyslu xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxít v úvahu všechna
relevantní
ujednání obsažená v této smlouvě, která mohou toto místo vymezit, jakož i podmínky obecně uznávané a používané na základx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xídí, je místem dodání místo, kde došlo k vlastnímu předání zboží, na jehož základě kupující nabyl nebo měl nabýt oprávnění skutečně s tímto zbožím v místx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx b), první odrážka, platí i v případech, kdy ve stejném členském státě je dáno několik míst plnění. V tomto případě je soudem příslušným k rozhodnutí o všexx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxích. Při neexistenci určujících kritérií pro zjištění místa hlavního plnění může žalobce podat žalobu u soudu místa plnění podle své volby (rozsudek Sxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxuvních věcech, stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení č. 44/2001, je odůvodněno úzkou vazbou mezi smlouvou a soudem, který má o sporu z ní rozhodovat. V případx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxeré zajišťuje nejužší vztah mezi dotčenou smlouvou a příslušným soudem, zejména místo, kde podle této smlouvy má dojít k hlavnímu poskytování služeb (xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxení č. 44/2001 je třeba vykládat tak, že v případě poskytování služeb v několika členských státech je soudem příslušným k rozhodnutí o všech nárocích ze xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxém je podle smlouvy poskytována většina služeb obchodního zástupce, a není-li takové místo ve smlouvě určeno, je jím místo faktického plnění smlouvy. xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xood Floor Solutions Andreas Domberger GmbH v. Silva Trade SA, věc C-19/09).
Článek 5 odst. 1 písm. b), druhá odrážka, nařízení xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xeteckou společností, jež je skutečným dopravcem, je soudem příslušným k rozhodnutí o návrhu na náhradu škody, který se zakládá na této smlouvě a na naříxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxi, jejichž poskytování odpovídá plnění závazků vyplývajících ze smlouvy o letecké přepravě osob, jsou registrace, nástup cestujících a jejich přijexx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxíletu, zaopatření cestujících během letu a nakonec jejich bezpečný výstup v místě přistání a v hodinu sjednanou v této smlouvě. Jedinými místy, která mxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxá doprava představuje služby poskytované nedělitelným a jednotným způsobem, a to z místa odletu do místa příletu letadla; v takových případech nelze rxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxtatečně blízkou vazbu ke skutkovým okolnostem sporu, a tudíž zaručuje úzký vztah mezi smlouvou a příslušným soudem v souladu s požadavky úzkého vztahu x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xeškeré nároky ze smlouvy (rozsudek Soudniho dvora ze dne 9. července 2009, Peter Rehder v. Air Baltic Corporation, věc C-204/08).
Článek 5 odst. 1 píxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx svému smluvnímu partnerovi právo k jeho užívání, není smlouvou o poskytování služeb ve smyslu tohoto ustanovení. Pojem „služby“ znamená přinejmenšíx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxmu partnerovi za úplatu právo k jeho užívání, však takovouto činnost v sobě nezahrnuje, neboť poskytnutím užívacího práva majitel práva duševního vlaxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxgumenty založenými na výkladu pojmu „služby“ podle článku 50 Smlouvy o ES nebo na definici xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx x xxx x xxxxx x xísm. a).
Zaprvé žádná skutečnost vycházející ze smyslu nebo systematiky nařízení č. 44/2001 nevyžaduje, aby pojem „poskytování služeb“, uvedený x xxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxu článku 50 Smlouvy o ES. Zadruhé, na rozdíl od definice tohoto pojmu ve směrnicích o dani z přidané hodnoty, která je negativní a již ze své povahy nutně šixxxxx x xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx, která platí pro smlouvy o poskytování služeb. Podle čl. 5 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení se v případě smluv, které nejsou ani smlouvami o prodeji zbožíx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxce Společenství přijal rozdílná pravidla pro určení soudní příslušnosti v případě smluv o prodeji zboží a smluv o poskytování služeb na straně jedné a v xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxx xruhé odrážky, nařízení č. 44/2001 by vedlo k obcházení vůle zákonodárce Společenství v tomto směru a narušilo by účinnost úpravy obsažené v čl. 5 odst. 1 xxxxx xx x xxxxx xxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxle smlouvy, kterou majitel práva duševního vlastnictví poskytl svému smluvnímu partnerovi oprávnění k užívání tohoto práva, je třeba i nadále vycházxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx x xxxxx x xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxtí v občanských a obchodních věcech. V této souvislosti je vzhledem k naprosté shodě mezi zněním čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení č. 44/2001 a čl. 5 odst. 1, pxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxtinuity s uvedenou úmluvou, třeba dospět k závěru, že zákonodárce Společenství mínil pro všechny jiné smluvní typy než ty, jejichž předmětem je prodej xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx o závazek, který má být brán v úvahu, a o určení místa jeho plnění. Z toho vyplývá, že vzhledem k tomu, že neexistuje žádný důvod pro rozdílný výklad těchto xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxu 5 odst. 1 písm. a) nařízení č. 44/2001 přiznán stejný rozsah působnosti jako příslušnému ustanovení Bruselské úmluvy (rozsudek Soudního dvora ze dne xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxu je třeba mít za žaloby, jejichž předmět sporu tvoří smlouva či nároky ze smlouvy ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení, lze-li vytýkané jednání považxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxs Normandes Eurl., Karsten Fräßdorf, věc C-548/12).
xxxxx x xxxx xxx x xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxcí povinnosti plynoucí z převzetí kontroly nad touto společností, nelze považovat za „smlouvu“ ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení (rozsudek Soudxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xsmlouvou o poskytování služeb“ ve smyslu ustanovení článku 5 odst. 1 písm. b), druhá odrážka, nařízení č. 44/2001 (rozsudek Soudního dvora ze dne 14. lixxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx 44/2001 je třeba vyložit tak, že pravidlo pro určení příslušnosti stano- vené v druhé odrážce pro spory týkající se smluv o poskytování služeb se použijx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x autorizovaném prodeji, což vyžaduje, aby smlouva, jež váže smluvní strany, obsahovala zvláštní ustanovení ohledně distribuce zboží, které prodává xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx xěc C-9/12).
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxudu žalovaného upravena v čl. 5 odst. 3 příslušnost soudu místa, kde došlo či může dojít ke škodné události. Uvedený pojem obsažený v čl. 5 odst. 3 je třeba xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxvy ve smyslu čl. 5 odst. 1. Soud, jenž je příslušný k projednání věci týkající se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti, není příslušný k projednání xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxr, Hengst & Co. a další, věc 189/87).
Preventivní žaloba podaná sdružením na ochranu spotřebitelů za účelem zabránění podnikateli v používání nečestxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxdek Soudního dvora ze dne 1. října 2002, Verein für Konsumenteninformation xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxadá pod ustanovení článku 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 (rozsudek Soudního dvora ze dne 25. říj- na 2012, Folien Fischer AG, Fofitec AG v. Ritrama SpA, věc xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxní č. 44/2001 neumožňuje založit příslušnost soudu ve vztahu k jinému údajnému škůdci, který nejednal v obvodu věc projednávajícího soudu (rozsudek Sxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxastnického práva k nemovitosti s odůvodněním, že takový úkon dlužníka zkracuje uspokojení jeho pohledávky, nespadá pod úpravu obsaženou v čl. 5 odst. x xxx xxx xxxxxx x xxx xx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxr v. Dresdner Bank AG., věc C-261/90).
Za situace charakterizované jednak absencí závazků svobodně přijatých jednou stranou vůči druhé při příležxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxe, žaloba založená na předsmluvní odpovědnosti (
culpa in contrahendo
) žalovaného je věcí týkající se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti ve smxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxik GmbH /HWS/, věc C-334/00).
V situacích, kdy místo škodné události a místo, kde došlo ke vzniku škody, není totožné, je třeba pojem „místa škodné udxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxo má žalobce na výběr, zda žalovaného bude žalovat u soudů místa, kde škoda vznikla, nebo u soudů místa, kde škodná událost nastala (rozsudek Soudního dvxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxbuovaném v několika členských zemích je na základě čl. 5 odst. 3 oprávněna podat žalobu na náhradu škody proti vydavateli jak u soudů členského státu, ve xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxl článek distribuován a kde oběť tvrdí, že utrpěla újmu na své reputaci (kde se však může domáhat pouze náhrady škody způsobené v této zemi). Kritéria určxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxné právo určené podle vnitrostátních pravidel mezinárodního práva soukromého země, u jejíhož soudu byla žaloba podána, za předpokladu, že smysl naříxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xtd v. Presse Alliance SA., věc C-68/93). Co do hmotněprávní kolizní úpravy viz v tomto směru posléze přijaté xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxch práv informacemi zveřejněnými na internetu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 25. října 2011, eDate Advertising GmbH v. X, věc C-509/09, a Olivier Maxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xdst. 3 téhož nařízení v případě žaloby na náhradu škody plynoucí z provozování internetové stránky proti žalovanému, který je pravděpodobně občanem Uxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx žalovaný má skutečně bydliště mimo území Evropské unie (rozsudek Soudního dvora ze dne 15. března 2012, G v. Cornelius de Visser, věc C-292/10).
U odxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx tohoto výrobku (rozsudek Soudního dvora ze dne 16. ledna 2014, Andreas Kainz v. Pantherwerke AG, věc C-45/13).
Článek 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 jx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxným umělé hnojivo, jež podnik vyrábí z více surovin, a zpracováním tohoto výrobku, označuje výraz „místo, kde došlo ke škodné události“, místo, kde vznxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxo, kde škoda vznikla, a tím je továrna podniku, ve které došlo ke zpracování vadného výrobku, čímž byla na výsledném výrobku způsobena majetková škoda uxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xd místa příčinné události, obrátit se na soud, který je nejvhodnější k rozhodnutí o věci zejména z důvodu blízkosti sporu a snadnosti dokazování. Naopax xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxx x. 44/2001, takže by toto posledně uvedené ustanovení ztratilo v tomto směru svůj smysl (rozsudek Soudního dvora ze dne 16. července 2009, Zuid-Chemie Bx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxnikla v důsledku škody utrpěné jinými osobami, podat žalobu proti osobě, která škodu způsobila, u soudů místa, kde škoda vznikla jemu (rozsudek Soudníxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxto, kde poškozený utrpěl finanční újmu jako důsledek původní škody utrpěné touto osobou v jiném členském státě. Ačkoliv uvedený pojem může pokrývat jax xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xociťovány nepříznivé důsledky události, která vedla ke vzniku škody na jiném místě (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. září 1995, Antonio Marinari v. Lxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxodu, že v takovém místě utrpěl finanční újmu způsobenou ztrátou části majetku, ke které došlo v jiném členském státě (rozsudek Soudního dvora ze dne 10. xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxý v čl. 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 se vztahuje na žaloby věřitele akciové společnosti, jejichž cílem je určit, že člen představenstva akciové společnxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxa vstoupit do likvidace.
U žalob na určení, že člen představenstva a akcionář akciové společnosti ručí za závazky této společnosti je třeba pojem „mxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxosti vykonávané touto společností a finanční situace související s těmito činnostmi. Okolnost, že dotčená pohledávka byla převedena z původ- ního věxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx července 2013, ÖFAB, Östergötlands Fastigheter AB v. Franku Kootovi, Evergreen Investments BV, věc C-147/12).
Ve věci, v níž společnost žaluje osxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxacení náhrady škody, ustanovení ka- pitoly II oddílu 5 (čl. 18-21) nařízení č. 44/2001 neumožňují aplikaci čl. 5 odst. 1, 3 za předpokladu, že tato osoba x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xroti jejímu bývalému řediteli podaná pro neplnění povinností ulo- žených mu právem obchodních korporací spadá pod pojem „nároky ze smlouvy“ ve smyslu xxx x xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxobu projednávajícího soudu, aby určil místo, kde tato osoba v převážné míře vykonávala činnost dle smlouvy, za předpokladu, že výkon činnosti v tomto mxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xednání, spadá pod úpravu obsaženou v článku 5 odst. 3 nařízení (deliktní odpovědnost) za podmínky, že vytýkané jednání nelze považovat za neplnění povxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxjící okolnost spojující místo, ve kterém došlo k události vedoucí ke vzniku škody s místem, kde se škoda projevila (rozsudek Soudního dvora ze dne 10. 9. xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxllesheim, věc C-47/14).
V případě porušení majetkových autorských práv zaručených členským státem, v němž má sídlo soud, k němuž byla podána žalobxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxé v jiném členském státě, která uvedené dílo v tomto členském státě rozmnožila na hmotném nosiči, který xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx x xxxxxho byla podána žaloba. Tento soud je příslušný pouze k rozhodnutí o škodě, ke které došlo na území členského státu, v němž se nachází sídlo tohoto soudu (rxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxsobenou na majetkových autorských právech chrá- něných v členském státě sídla věc projednávajícího soudu článek 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 neumožňxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx příslušnost tohoto soudu podle místa, ve kterém se vznik škody pro- jevil, za podmínky, že tato škoda může nastat v obvodu věc projednávajícího soudu. V xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xe dne 3. dubna 2014, Hi Hotel HCF SARL v. Uwe Spoering, věc C-387/12).
Ve věci porušení práv souvisejících s autorským právem, chráněných členským stxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxpovědnosti za škodu způsobenou na těchto právech zveřejněním chráněných fotografií na internetových stánkách přístupných v obvodu jeho příslušnosxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xedna 2015, Pez Hejduk v. EnergieAgentur.NRW GmbH, C-441/13).
Spor z porušení práv vyplývajících z ochranné známky zapsané v členském státě, ke ktexxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx klíčové slovo, které je totožné s uvedenou ochrannou známkou, může být podle čl. 5 odst. 3 nařízení č. 44/2001 předložen soudům členského státu, ve kterxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxs 4U Sondermaschinenbau GmbH, věc C 523/10).
Formulace „členský stát, na jehož území k porušení došlo“ (čl. 93 odst. 5 nařízení č. 40/94, o ochranné zxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxe další prodej uskutečněný nabyvatelem na území jiného členského státu, tato norma neumožňuje založit příslušnost soudu pro rozhodování o žalobě pro xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxvnávací reklamy nebo nekalého napodobování označení chráněného ochrannou známkou Společenství, které zákon o potlačování nekalé soutěže členskéhx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxnského státu podle místa události, jež vedla ke vzniku škody z porušení tohoto zákona, pokud v něm žalo- vaný sám nejednal. Toto ustanovení však v takovéx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxujícího o žalobě na základě místa, kde se škoda projevila (rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 6. 2014, Coty Germany GmbH, dříve Coty Prestige Lancaster Grxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxvaného také soud určený podle místa bydliště nebo místa obvyklého pobytu oprávněného. Za podmínek upravených v čl. 5 odst. 2 nařízení č. 44/2001 je k proxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxjší nárok v tomto řízení. Tuto právní úpravu nahrazuje od okamžiku nabytí její účinnosti úprava obsažená v nařízení č. 4/2009.
Z judikatury Soudníhx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxivné již byl uznán, i osobu, která výživné nárokuje poprvé (rozsudek Soudního dvora z 20. března 1997, Jackie Farrell v. James Long, věc C-295/95).
Pxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxřeby a možnosti každého z manželů, ať už se jedná o periodické platby či paušální úhradu nebo o převod majetku. Na druhou stranu, je-li předmětem řízení rxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxus van den Boogaard v. Paula Laumen, věc C-220/95).
To, že nárok na výživné je uplatněn jako vedlejší v řízení o rozvod manželství, které je z působnosxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xx80, Louise de Cavel v. Jacques de Cavel, věc 120/79). Toto ustanovení nelze však vztahovat i na situace, v nichž se veřejný orgán žalobou domáhá vrácení pxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx Soudního dvora ze dne 15. ledna 2004, Freistaat Bayern v. Jan Blijdenstein, věc C-433/01).
Ve sporech vyplývajících z provozování pobočky, zastouxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x tomto případě jde o autonomní koncept, jenž má být interpretován ve všech členských zemích stejným způsobem.
Pojem pobočky, zastoupení nebo jiné pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxt s třetími osobami, které, ač jsou si vědomy spojení s mateřskou organizací, jejíž sídlo je v zahraničí, mohou jednat přímo s jejím zastoupením. Pojem „xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxupení či jiné provozovny, jako jsou spory týkající se nájmu prostor, kde tyto složky sídlí, či najímání místních zaměstnanců; (ii) spory týkající se záxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxosti v místě, kde sídlí. Je na soudu, u kterého byla žaloba podána, aby prošetřil skutečnosti, na základě kterých lze dospět k závěru, zda taková složka exxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxgas AG., věc 33/78).
Pojem pobočky, zastoupení či provozovny nezahrnuje samostatného obchodního zástupce, který sám organizuje svoji činnost a rxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xterý pouze předává objednávky mateřskému podniku, aniž by se sám podílel na přípravě jejich podmínek či jejich realizaci (rozsudek Soudního dvora ze dxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxty tak úzce, že je účelné projednat je ve společném řízení a vyhnout se tak riziku vydání vzájemně si odporujících rozhodnutí v několika samostatných říxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxdek Soudního dvora ze dne 27. září 1988, Athanasios Kalfelis v. Banque Schröder, Münchmeyer, Hengst & Co. a další, věc 189/87). Jde o další případ v nxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxeného podle místa jeho bydliště (sídla).
Podle čl. 6 odst. 1 nařízení č. 44/2001 nemůže být žalovaný s bydlištěm (sídlem) v jednom členském státě žalxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xe spor je nedělitelný, a nikoliv pouze s touto věcí související (rozsudek Soudního dvora ze dne 27. října 1998, Réunion européenne SA a další v. Spliethoxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxt v rámci žaloby podané v jednom členském státě proti žalovanému s bydlištěm v tomto státě a dalšímu žalovanému s bydlištěm v jiném členském státě, i pokux xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxiduální žaloby věřitelů proti úpadci. Uvedené ustanovení totiž jednak neobsahuje žádný výslovný odkaz na použití vnitrostátních norem ani žádnou poxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xrávní úpravy. Krom toho, jelikož není součástí ustanovení, která výslovně stanoví použití vnitrostátního práva a která tedy slouží jako právní záklax xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxhou stranu toto ustanovení nelze vykládat tak, že by snad žalobci umožňovalo podat žalobu proti více žalovaným s jediným cílem, a to odejmout jednoho z nxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xmbH., věc C-103/05, viz také Jenardovu důvodovou zprávu, Úřední věstník ES ze dne 5.3.1979, č. C 59/1, str. 26).
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx x xxxx znění nevyplývá, že totožnost právních základů žalob podaných proti jednotlivým žalovaným je součástí podmínek pro jeho použití, je třeba zjistit, zxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxbránit možnosti protichůdných rozhodnutí v několika samostatných řízeních. V tomto ohledu nestačí existence odlišností v řešení sporu k tomu, aby roxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx aniž by bylo třeba zvlášť zkoumat, zda nebyly podány s jediným cílem, a to odejmout některého z žalovaných soudům členského státu, v němž má své bydliště xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx v čl. 6 odst. 1 nařízení č. 44/2001 nemůže být použito ve sporu spadajícím do oddílu 5 kapitoly II (ve věcech individuálních pracovních smluv). Jednak z čxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xýt určen podle pravidel stanovených v tomto oddílu, která z důvodu svého zvláštního a vyčerpávajícího charakteru mohou být měněna nebo doplněna jinýmx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxžené v článku 6 odst. 1 nařízení mohl dovolávat pouze zaměstnanec, ta naráží na znění jak tohoto ustanovení, tak na znění oddílu 5 kapitoly II tohoto naříxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xednostranná pravidla příslušnosti, která ochraňují stranu považovanou za slabší, takový výklad by šel nad rámec vyváženosti zájmů, které unijní zákxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx pravidla příslušnosti vykládána způsobem vyznačujícím se vysokou předvídatelností (rozsudek Soudního dvora ze dne 22. května 2008, Glaxosmithklixx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxských státech v řízení probí- hajícím u soudu jednoho z těchto členských států každé jednotlivě vytýkáno, že prováděním vyhrazených činností týkajícxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxích rozhodnutí ve smyslu článku 6 odst. 1 nařízení Rady č. 44/2001, kdyby o těchto věcech bylo rozhodováno v oddělených řízeních ve smyslu tohoto ustanoxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxra ze dne 12. července 2012, Solvay SA v. Honeywell Fluorine Products Europe BV, Honeywell Belgium NV, Honeywell Europe NV, věc C-616/10).
Je dáno úzxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx států v případě, že tito žalovaní namítají, že mají další nároky na odškodnění, o nichž je nezbytné rozhodnout společně.
xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxy podané proti několika žalovaným, mezi nimiž se rovněž nachá- zejí osoby s bydlištěm v EU (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. 4. 2013, Land Berlin v. Ellex xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxti stanovené v čl. 6 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 nemůže být použi- to na spor spadající do oddílu 5 kapitoly II uvedeného nařízení, který upravujx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx Glaxosmithkline v. Jean-Pierre Rouard, C-462/06).
Příslušným k projednání vzájemné či intervenční žaloby nebo žaloby ze záruky je vedle obecnéhx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxské zemi podaná u soudu jiné členské země podle čl. 5 odst. 1, tento soud je příslušný dle čl. 6 odst. 2 nařízení č. 44/2001 k projednání věci ze záruky proti xxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxí její přípustnosti je oprávněn použít vnitrostátní procesní předpisy, pokud účinnost unijní úpravy v tomto směru nebude dotčena a že nepřípustnost žxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxo dvora z 15. května 1990, Kongress Agentur Hagen GmbH v. Zeehaghe BV., věc C-365/88).
Článek 6 odst. 2 nařízení č. 44/2001 je aplikovatelný v případě xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx záruky, že nelze dospět k závěru, že se jedná o pouhé obcházení pravidel pro určení příslušnosti soudu. Je věcí vnitrostátního soudu projednávajícího xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxat příslušnému soudu (rozsudek Soudního dvora ze dne 26. května 2005, Groupement d‘intéret économique /GIE/ Réunion européenne a další v. Zurich Espaxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxění je dána příslušnost soudu k projednání nároku, který by jinak vyžadoval samostatné řízení. Tato úprava však nedopadá na případy, kdy se žalovaný poxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxitrostátní právo (rozsudek Soudního dvora ze dne 13. července 1995, Danvarn Production A/S v. Schuhfabriken Otterbeck GmbH & Co., věc C-341/93).
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxí. Vyjmenované dvoustranné smlouvy o právní pomoci však Soudní dvůr EU není oprávněn interpretovat.
xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxnutí ve zvláštních věcech znamená, že např.
litispendence
v čl. 31 odst. 2 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě a úprava xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx a umožňuje-li minimalizovat riziko souběžných řízení, a zároveň, za podmínek přinejmenším stejně příznivých jako v případě uvedeného nařízení, je s xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x
xxxxx
xxxxxxxxnis) (rozsudek Soudního dvora ze dne 4. 5. 2010, TNT Express Nederland BV v. AXA Versicherung AG, věc C-533/08). Článek 71 zabraňuje takovému výkladu člx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx v Ženevě dne 5. července 1978, podle kterého negativní určovací žaloba nebo negativní určovací rozsudek v jednom člen- ském státě a regresní žaloba podxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxo dvora ze dne 19. 12. 2013, Nipponkoa Insurance Co /Europe/ Ltd v. Inter-Zuid Transport BV, věc C-452/12). Článek je třeba interpretovat tak, že pokud sxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xx. 71 odst. 1 tohoto nařízení uplatnit pravidla o soudní příslušnosti upravená v čl. 31 odst. 1 této úmluvy (rozsudek Soudního dvora ze dne 4. září 2014, Nixxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxranit nové nařízení o soudní příslušnosti v občanských a obchodních věcech, vydané pod č. 1215/2012. Tímto nařízením je nově ve věcech pojištění, spotxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxrmován o svém právu namítat nepříslušnost soudu a o účincích, které v tomto smyslu vyvolá jeho účast, resp. neúčast na soudním řízení. Modifikována je i xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xxkoliv. (viz čl. 25). Zvolený soud je příslušný k projednání věci, pouze není-li tato dohoda podle práva členského státu, v němž se nachází sídlo zvolenéxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxu státní moci (
acta
iure imperii), vymezené vyživovací povinnosti, závěti a dědění (článek 1).
Očekávání, která byla do revize nařízení č. 44/200x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxy bez bydliště, resp. sídla v členské zemi Evropské unie buď u soudu členské země, v níž se nachází majetek žalovaného (podpůrná příslušnost), nebo v podxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxních věcech ze dne 3.1.2011, KOM(2010) 748 v konečném znění/2 - COD 2010/0383 a v něm obsaženou důvodovou zprávu), nebyla zcela naplněna. Úprava obsažexx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxtování smluvní volnosti stran byla modifikována pouze pravidla pro určení příslušnosti v těchto případech tak, aby byla použitelná bez ohledu na místx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxx xxx xx x xxxxx x xxx xx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx veřejné listiny formálně vyhotovené nebo registrova- né a na soudní smíry schválené či uzavřené ke dni 10. ledna 2015 nebo po něm. Nařízení č. 44/2001 se xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxené před 10. lednem 2015 (viz čl. 66 nařízení č. 1215/2012). Článek 34 preambule výslovně deklaruje zájem na zajištění kontinuity mezi Bruselskou úmluxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxíslušnosti soudů členských zemí EU ve zvláštních věcech, která doplňuje úpravu zavedenou nařízením č. 44/2001, obsahuje ve věcech manželských a ve věxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxalo obsah v té době připravované mezinárodní smlouvy se stejným předmětem úpravy. Platí ve všech členských zemích mimo Dánsko. Důvodová zpráva prof. Bxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xodičovské zodpovědnosti, představující soubor práv a povinností ve vztahu k osobě dítěte či k jeho majetku. Z působnosti této úpravy jsou vyloučeny otxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxosti, správy jmění nebo dědictví a další (viz čl. 1 nařízení č. 2201/2003).
Soudní příslušnost ve věcech rozvodu nebo prohlášení manželství za neplxxxx xx xxx xxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxtě manželů, resp. jejich poslední společné bydliště, pokud tam jeden z nich stále bydlí, bydliště žalovaného, resp. žalobce, státní občanství manželx xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx
xxxx xxrava se samozřejmě nepoužije v řízení zahájeném předtím, než se stát, v němž řízení probíhá, stal členem EU (usnesení Soudního dvora ze dne 17.6.2010, Mxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxt ve věcech rozvodu, rozluky a prohlášení manželství za neplatné, je třeba vykládat v tom smyslu, že v rámci řízení o rozvod manželství, pokud žalovaný nxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxrmách svého vnitrostátního práva, pokud jsou podle článku 3 uvedeného nařízení příslušné soudy jiného členského státu. Podle znění čl. 7 odst. 1 tohotx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxenského státu příslušný podle článků 3 až 5 uvedeného nařízení. Krom toho podle článku 17 tohoto nařízení musí soud členského státu, který k projednání xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xni obsah článku 6 vzhledem k tomu, že použití čl. 7 odst. 1 a čl. 17 tohoto nařízení není závislé na okolnostech, které se týkají žalovaného, nýbrž pouze na xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxcech tak, aby byl zajištěn co nejširší volný pohyb osob. Proto se citované nařízení použije rovněž na státní příslušníky třetích zemí, jejichž vazba na xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx zásadě, že musí existovat skutečné pouto mezi dotyčnou osobou a příslušným členským státem (rozsudek Soudního dvora ze dne 29. listopadu 2007, Kerstix xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx03 zkoumat, zda by byl soud členského státu původu soudního rozhodnutí k projednání věci příslušný podle čl. 3 odst. 1 písm. b) téhož nařízení, brání posxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxu, kde bylo rozhodnutí vydáno, výlučně xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx původu rozhodnutí a že tamní soudy by proto mohly být příslušné k projednání věci. Pokud by totiž manželé, kteří mají dvojí společnou státní příslušnosxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnovení obsaženého v čl. 64 odst. 4 nařízení č. 2201/2003 před soudem tohoto členského státu ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení za účelem zaxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxkých států, brání čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení č. 2201/2003 tomu, aby byla příslušnost soudů jednoho z těchto členských států vyloučena z důvodu, že naxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xohoto ustanovení příslušné k projednání věci, takže si manželé mohou podle svého uvážení zvolit soud členského státu, jemuž bude spor předložen. V tomxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxvních kritériích a na jejich rovnocenném postavení. Příslušnost několika soudů k projednání věci tedy možná je. Krom toho ze znění čl. 3 odst. 1 písm. b) xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxutečnosti“. Takové kritérium se nemůže opírat o účel tohoto ustanovení ani o kontext, do něhož je zasazeno, a vedlo by k omezování jednotlivců v jejich vxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxslušnosti, která nejpřesněji odpovídá skutečnosti, znamenalo by to zejména, že by mnohdy docházelo k překrytí kritérií pro určení soudní příslušnosxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxže ze znění uvedeného ustanovení nic takového nevyplývá (rozsudek Soudního dvora ze dne 16. července 2009, Laszlo Hadadi /Hadady/ v. Csilla Marta Meskxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx kterém se nachází místo obvyklého bydliště dítěte. Z tohoto pravidla nařízení č. 2201/2003 upravuje v řadě případů (zákonná změna bydliště dítěte či dxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxle upravených pravidel, příslušnými k projednání věci jsou soudy členské země, ve které se dítě zdržuje. V případech, kdy nelze příslušnost stanovit dxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxnce umožněno příslušnému soudu postoupit věc soudu jiného členského státu, pokud je tento jiný soud z hlediska svého umístění k projednání věci vhodněxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxmžité převzetí péče o dítě a jeho umístění mimo vlastní rodinu do pěstounské rodiny, spadá pod pojem „občanskoprávní věci“ ve smyslu tohoto ustanoveníx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe třeba totiž vykládat autonomně. Pouze jednotná aplikace nařízení č. 2201/2003 v členských státech, xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx cílů sledovaných tímto nařízením, mezi něž patří rovné zacházení se všemi dotčenými dětmi. Tento cíl je podle pátého bodu odůvodnění uvedeného nařízexx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx x xl. 2 odst. 7 tohoto nařízení definována široce v tom smyslu, že zahrnuje veškerá práva a povinnosti fyzické nebo právnické osoby týkající se dítěte nebo xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxvská zodpovědnost dotčena ochranným opatřením státu nebo rozhodnutím, které je vydáno z podnětu nositele nebo nositelů práva péče o dítě (rozsudek Soxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xpatření tý- kající se výkonu rodičovské zodpovědnosti ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení č. 2201/2003, a spadá proto do působnosti tohoto nařízenxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxzsudek Soudního dvora ze dne 6. října 2015, Marie Matoušková, soudní komisařka, věc C-404/14).
Návrh, kterým jeden z rodičů žádá soud o nahrazení chxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxtěte, spadá do věcné působnosti nařízení č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 i v případě, že se výsledným rozhodnutím vydaným v řízení o tomto návrhu bxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxudek Soudního dvora ze dne 21. října 2015, Vasilka Ivanova Gogova v. Ilja Dimitrov Iljev, věc C-215/15).
Nařízení č. 2201/2003 je třeba vykládat takx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxi severské spolupráce, nelze použít na rozhodnutí o převzetí péče o dítě, které spadá do působnosti tohoto nařízení. Spolupráce mezi severskými státy x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx x severské spolupráci, připojený k Závěrečnému aktu Smlouvy o podmínkách přistoupení Rakouska, Finska a Švédska a o úpravách smluv, na nichž je založenx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxo spolupráci v souladu s právem Společenství. Z toho plyne, že tato spolupráce musí dodržovat zásady zakotvené v právním řádu Společenství. Vnitrostáxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxnnosti ponechá neaplikovánu jakoukoliv vnitrostátní úpravu, která těmto normám odporuje (věc C-435/06).
Vzhledem k tomu, že čl. 8 odst. 1 nařízenx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxslovný odkaz na vnitrostátní právo členských států, je tento pojem třeba vykládat v kontextu obsahu a cíle nařízení, deklarovaného zejména x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xejména na základě kritéria úzké vazby. Kromě fyzické přítomnosti dítěte v členském státě je tedy třeba zohlednit další skutečnosti, které mohou nasvěxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxo prostředí. Pojem „obvyklé bydliště“ podle čl. 8 odst. 1 nařízení č. 2201/2003 má proto být vykládán v tom smyslu, že toto bydliště odpovídá místu, kterx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxsti, podmínkám a k důvodům pobytu na území členského státu, jakož i k důvodům přestěhování rodiny do tohoto státu, ke státní příslušnosti dítěte, k místx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx, aby místo obvyklého bydliště dítěte určil s přihlédnutím ke všem konkrétním skutkovým okolnostem každého jednotlivého případu (rozsudek Soudního xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxi v. Richard Chaffe, věc C-497/10 PPU.
Článek 12 odst. 3 nařízení Rady č. 2201/2003 pro účely řízení o rodičovské zodpovědnosti umožňuje založit příxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xx xxx xx xříslušnost soudu, u něhož jeden z účastníků zahájil řízení ve věci rodičovské zodpověd- nosti, byla přijata ve smyslu čl. 12 odst. 3 písm. b) nařízení č. xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx- mítá nepříslušnost tohoto soudu (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 12. 11. 2014, L v. M, věc C-656/13).
Článek 12 odst. 3 písm. b) nařízení č. 2201xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxovně či jiným jed- noznačným způsobem přijatou všemi stranami řízení“ jen proto, že opatrovník zastupující odpůrce, který byl těmito soudy ustanoven xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xiz výše, věc C-215/15). Příslušnost ve věci rodičovské zodpovědnosti sjednaná podle tohoto ustanovení ve prospěch soudu členského státu, před nímž bxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxzsudek Soudního dvora ze dne 1. 10. 2014, E v. B, věc C-436/13).
Zvláštní pravidla pro určení příslušnosti platí v případech neoprávněného odebrání xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvněným odebráním nebo zadržením dítěte se přitom dle čl. 2 odst. 11 nařízení rozumí odebrání nebo zadržení dítěte, (a) kterým je porušováno právo péče o xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxlé bydliště bezprostředně před odebráním nebo zadržením, a (b) za předpokladu, že v době odebrání nebo zadržení xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxče o dítě se přitom považuje za vykonávanou společně v případě, kdy podle rozhodnutí nebo ze zákona jeden z nositelů rodičovské zodpovědnosti nemůže roxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx, které neobsahuje navrácení dítěte“ ve smyslu článku 10 písm. b) bod iv) nařízení č. 2201/2003 a nemůže vést k přechodu příslušnosti na soudy členského xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxmu s jeho matkou podmínce, aby otec získal rozhodnutí příslušného vnitrostátního soudu o přiznání takového práva, na jehož základě může být odebrání nxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xx xcB. v. L. E., věc C-400/10 PPU). Článek 2 odst. 11 a čl. 11 nařízení má být interpretován tak, že v případě, kdy k přemístění dítěte došlo v souladu s předběžxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxe žijící- ho v členském státě původu, musí soud členského státu, do kterého bylo dítě přemístěno, rozhodující o žádosti o navrácení dítěte prostřednicxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxě stále v členském státě původu. V rámci tohoto posouzení je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že soudní rozhodnutí umožňující přemístění mohlo být vyxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxo následně zrušeno soudním rozhodnutím, jež stanovilo obvyklé bydliště dítěte v místě bydliště rodiče žijícího v členském státě původu, je nenavrácexx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxtě mělo bezprostředně před zadržením obvyklé bydliště stále v uvedeném členském státě. Je-li naopak konstatováno, že dítě v tomto okamžiku již nemělo xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxití pravidel týkajících se uznávání a výkonu rozhodnutí vydaných v některém členském státě dle kapitoly III téhož nařízení (srov. rozsudek Soudního dxxxx xx xxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxcializovanému soudu příslušnost k přezkumu otázek navrácení dítěte nebo péče o dítě v rámci řízení stanoveného těmito xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xůči dítěti (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 9. ledna 2015, David Bradbrooke v. Anna Aleksandrowicz, věc C-498/14 PPU).
Soudní řízení bylo ve smxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx bylo řízení mezitím na návrh žalobce přerušeno, aniž by uvedené řízení bylo oznámeno žalované straně, a aniž by žalovaná strana o něm vě- děla či se jej jaxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xoudního dvora ze dne 16. 7. 2015, P v. M, věc C-507/14).
Rozhodnutí soudu jednoho členského státu, které stanoví umístění dítěte do uzavřené terapeuxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xěcné působnosti nařízení č. 2201/2003 (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 26. 4. 2012, Health Service Executive proti S. C., A. C., za účasti: Attornex xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxutí o předběžné otázce týkající se výkladu nařízení č. 2201/2003 v nalehavem řizeni (čl. 104b jednacího řádu Soudního dvora) je odůvodněná, je-li zaloxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxá škoda byla nenapravitelná. Taková potřeba plyne z bodu 17 odůvodnění nařízení (neprodlené navrácení neoprávněně odebraného dítěte) i z čl. 11 odst. xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxba chránit dítě před případnou újmou a nutnost zajistit spravedlivou rovnováhu mezi zájmy dítěte a rodičů (rozsudek Soudniho dvora ze dne 11. července xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
Příslušnost soudů členských zemí EU ve věcech vyživovacích povinností stanoví nařízení č. 4/2009x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxto nařízení mění nařízení č. 44/2001. Ve vztazích mezi Spo- lečenstvím a Dánskem se použijí ustanovení nařízení č. 4/2009 s výjimkou ustanovení kapitoxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxosti a výkonu rozhodnutí a přístupu ke spravedlnosti.
Podle této úpravy (čl. 3 a násl.) je k projednání nároku na výživné příslušný soud místa obvyklxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxci výživného s takovou věcí spojen. Mimo vyživovací povin- nosti vůči nezletilému mají účastníci právo se na příslušném soudu dohodnout. Není-li soud xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xo neplatí, pokud se účastní proto, aby namítl nepříslušnost soudu. Není-li žádný soud členského státu příslušný již podle jiných ustanovení tohoto naxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxr úzkou vazbu, není řízení možné nebo je v něm nelze rozumně zahájit nebo vést. Spor však přitom musí vykazovat dostatečnou vazbu na členský stát, u jehož xxxxx xxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx země, ve které se nachází bydliště oprávněného, bylo-li původní rozhodnutí vydáno soudem této země a jestliže zde oprávněný stále bydlí, ledaže oprávxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
Článek 3 písm. b) nxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxičních vyživovacích povinností u prvostupňového soudu příslušného podle sídla odvolacího soudu, ledaže by uvedené pravidlo přispívalo k dosažení cxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xoudního dvora ze dne 18. 12. 2014, Sophia Marie Nicole Sanders zastoupená Marianne Sanders v. David Verhaegen, Barbara Huber v. Manfred Huber, spojené xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xítěte a k soudu jiného členského státu byl podán návrh na zahájení řízení ve věci ro- dičovské zodpovědnosti týkající se tohoto dítěte, souvisí návrh týxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxho dvora ze dne 16. července 2015, A v. B, věc C-184/14).
Podle článku 1 nařízení Rady č. 44/2001 se toto nařízení nepoužije na vymáhání penále, které bxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xa styk s dítětem ze strany nositele práva péče o dítě, v jiném členském státě (rozsudek Soudního dvora ze dne 9. září 2015, Christophe Bohez v. Ingrid Wierxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xeritorně rozhodl, se vztahuje stejný režim výkonu jako na rozhod- nutí o právu na styk s dítětem, které uvedené penále zajišťuje, a toto penále musí být txxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpověd- xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxkovém řízení. S ohledem na značné rozdíly v úpravách jednotlivých členských zemí ohledně zejména zajištění závazků či přednostních práv není zavedenx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxě mezinárodní soudní příslušnosti pro za- hájení úpadkových řízení a vydávání rozhodnutí, která jsou činěna na základě úpadkových řízení nebo s nimi úxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx a to prostřednictvím zčásti přímých a zčásti kolizních norem.
Z věcného hlediska se tato úprava vztahuje na úpadková řízení vymezená v přílohách naxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxy nebo cenné papíry třetích osob a podniků kolektivního investování. Z osobního hlediska se vztahuje na fyzické osoby, právnické osoby, podnikatele i xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxravena v čl. 43, vztahuje se tedy na úpadková řízení zahájená po vstupu nařízení v platnost.
Příslušným k zahájení úpadkového řízení jsou soudy toho xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxokázán opak. Takovéto řízení je považováno za hlavní úpadkové řízení, má obecnou účinnost a vztahuje se na veškerý majetek dlužníka. V jiných státech, xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xl. 2 písm. h).
Vedlejší úpadkové řízení (čl. 27) může být zahájeno na návrh správce působícího v hlavním řízení a ja- koukoliv další osobou oprávněnox xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xby byl dlužníkův úpadek v tomto jiném státě zkoumán. Vedlejšího řízení se mohou účastnit všichni věřitelé bez výjimky. Vedlejší řízení musí být likvidxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx ochrany místních zájmů slouží i k účinné správě majetku v případech, kdy je struktura majetku natolik složitá, že je obtížné spravovat jej jako jedinou xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xízení zahájeno, na jiné státy, ve kterých se nachází ma- jetek. Jde o vedlejší řízení, jehož účinky jsou omezeny pouze na majetek, který se nachází na úzexx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xovažuje za hlavní a které za vedlejší. Vedlejší mohou být zahájena jak před hlavním, tak i po zahájení hlavního řízení. Upravena je i přeměna zahájených xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxí příslušnost v rámci členského státu musí být upravena vnitrostátním právem dotyčného státu.
Z judikatury soudního dvora k této úpravě se zejména xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxí právo. Při určení místa, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, je třeba upřednostnit místo ústřední správy této společnosti, jak může být zjišxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x tom smyslu, že vyžaduje exis- tenci struktury obsahující minimální míru organizace a určitou stabilitu s cílem výkonu hospodářské činnosti. Pouhá exxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxátní soud vázán vnitrostátním procesním pravidlem, podle kterého jsou pro něj závazné názory vyjádřené vyšším vnitrostátním soudem, pokud se zdá, že xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxnto Interedil Srl, Intesa Gestione Crediti Spa, věc C-396/09).
Soud členského státu, který zahájil hlavní úpadkové řízení proti jedné společnostxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxřit toto řízení na druhou společnost, jež má sídlo v jiném členském státě, pouze pod podmínkou, že bude prokázáno, že místo, kde jsou soustředěny hlavní xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxkého státu, podána žaloba s cílem rozšířit na ni účinky úpadkového řízení zahájeného v jiném členském státě proti jiné společnosti usazené na území posxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxsto, kde jsou soustředěny hlavní zájmy společnosti, proti které byla podána uvedená žaloba. K vyvrácení domněnky, že se toto místo nachází v místě sídlxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxti, proti které je podána žaloba za účelem rozšíření úpadkového řízení, nachází v členském státě, ve kterém bylo zahájeno původní úpadkové řízení, a toxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxímu jako insolvenční správce společnosti Médiasucre International, věc C-191/10).
Článek 4 odst. 2 písm. j) nařízení č. 1346/2000 ve znění nařízexx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx vnitrostátnímu právu členského státu, v němž bylo řízení zahájeno.
Článek 27 nařízení č. 1346/2000 ve znění nařízení č. 788/2008 umožňuje xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxného k zahájení vedlejšího řízení, aby zohlednil cíle hlavního řízení a přihlédl k systematice nařízení při dodržení zásady loajální spolupráce.
xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx platební neschopnost dlužníka, proti němuž bylo zahá- jeno hlavní řízení v jiném členském státě, ač. má ochranný účel (rozsudek Soudního dvora ze dne 2xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx x xx xxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxém členském státě, než ve kterém má sídlo, může být proti této společnosti zahájeno vedlejší úpadkové řízení v členském státě, ve kterém má sídlo a právnx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxejšího úpadkového řízení, je věcí vnitrostátního práva členského státu, na jehož území je zahájení tohoto řízení navrhováno. Členské státy však musí xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx00 (rozsudek Soudního dvora ze dne 4. září 2014, Burgo Group SpA v. Illochroma SA, v likvidaci, Jérôme Theetten, jakožto likvidátor společnosti Illochxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxa členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, brání za- hájení hlavního úpadkového řízení v tomto členském státě, musí být xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxraz „věřitel“, který je obsažen v čl. 3 odst. 4 písm. b) tohoto nařízení a je používán pro označení okruhu osob oprávněných podat návrh na zahájení nezávixxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x obecném zájmu, který nejedná ani jako věřitel, ani jménem a na účet věřitelů (rozsudek Soudního dvora ze dne 17. listopa- du 2011, Procureur-generaal bxx xxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxodnutí o určení majetku dlužníka, na který se vztahují účinky tohoto vedlejšího řízení, příslušné alternativně se soudy členského státu, v němž bylo zxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxení, musí být určen podle ustanovení čl. 2 písm. g) nařízení č. 1346/2000 (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. června 2015, Comité d‘entreprise de Nortel xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx věc C-649/13). Podle čl. 2 písm. g) přitom platí, že pro účely tohoto nařízení se rozumí „členským státem, ve kterém se nachází majetek“: v případě hmotnxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xejstříku, členský stát, pod jehož pravomoc rejstřík spadá; v případě pohledávek členský stát, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy povinné třxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxx x xdst. 1 nařízení č. 1346/2000 příslušné rozhodovat o žalobě podané insolvenčním správcem této spo- lečnosti proti jednateli uvedené společnosti za účxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxž tento jednatel nemá bydliště v jiném členském státě, nýbrž ve smluvním státě Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanskýxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxpadu 2008 (rozsudek Soudního dvora ze dne 4. prosince 2014, H, jednající jako insolvenční správce společnosti G. T. GmbH v. H. K., věc C-295/13).
Podxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxbě podané v úpadkovém řízení proti žalovanému, který nemá bydliště na území členského státu (rozsudek Soudního dvora ze dne 16. 1. 2014, Ralph Schmid /sxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxání aplikaci takové právní úpravy, která podmi- ňuje povolení oddlužení bydlištěm v dotčeném členském státě (rozsudek Soudního dvora ze dne 8. listopxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xařízení č. 44/2001 stanoví nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství. Zvláštní xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení, které nabývá účinnosti dne 17. srpna 2015.
Na stejnýxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxazuje Luganskou úmluvu z roku 1988, jejíž stra- nou se Česká republika nestala, a jejímž smyslem je nahradit i Bruselskou úmluvu z roku 1968, která aktuáxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxba, Zámořská území Francie a Mayotte. Problematiku soudní příslušnosti upravuje ve vztahu mezi Evropskou unií, Švýcarskem, Norskem a Islandem. Úmluxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxu 2007. A ačkoliv Nizozemské království (tvořené od roku 2010 evropským Nizozemskem, Arubou, Svatým Martinem a Curaçaem) uvažovalo o přistoupení jméxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxé Nizozemsko a tvořených ostrovy Bonaire, Svatý Eustach a Saba), dosud ani žádná z členských zemí EU k úmluvě nepřistoupila. Podrobný komentář k této úmxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxvy je přístupná např. na stránkách Soudního dvora EU.
Komentátor: Havlíček
K odst. 4:
Komentované ustanovení se týká pouze pravomoci soudů v oxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xx xne 21. března 2002, který nabyl účinnosti 1.1.2003. Příznačné je mj. i to, že k datu uzávěrky této části komentáře byl již čtyřiadvacetkrát novelizovánx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 9
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx v prvním stupni projednávají a rozhodují u okresních (obvodních), xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x první instanci specialistům u krajských soudů.
K odst. 1:
Tradičně nepřehledná úprava věcne přislušnosti soudů byla s účinností od 1. 1. 2014 podstatně zjednxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxdů. Potřebují jen vědět, zda má smysl, aby právě oni soudili tu kterou věc, aby ji neřešili zbytečně. Sebelepší rozhodnutí soudu věcně nepříslušného muxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxe řeší, je-li soudcem soudu věcně příslušného, potenciálního žalobce naopak především zajímá, u kterého soudu má žalobu v konkrétní věci podat.
Soxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xrajskému kolegovi situaci na první pohled jednodušší. Měl by totiž zásadně řešit vše (odst. 1), ovšem až na celkem 15 zákonem taxativně uvedených výjimxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxo soudu lze vzhledem k uvedenému poradit, aby zbystřil pozornost v okamžiku, kdy se mu na stůl dostane věc, kterou ještě nesoudil, která se mu jeví z hledixxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxrý pro její řešení není věcně příslušný.
Má-li soudce o své věcné příslušnosti pochybnosti, měl by vždy postupovat podle § 104a odst. 2. K této problematice srov. též kxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
K písm. a): Jedná se o spory mezi osobami povinnými k vrácení přeplatku na dávce vzniklého v důsledku toho, že dávka byla vyplacena neprxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxní podle § 124 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb.,
-
státní sociální podpory podle § 62 odst. 3 a § 63a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb.,
-
pomoci v hmotné noxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx 2 zákona č. 187/2006 Sb.
K píxxx xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx x xx x xx xxxxxx xx xxxxxx xxx
x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxby požívající diplomatické imunity a výsady podle Vídeňské úmluvy o diplomatických misích, Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a Úmluvy o zvláštnxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxů zahraničních věcí, generální konzulové, konzulové, vicekonzulové, konzulární jednatelé a zástupci vysílajícího státu ve zvláštní misi. Příslušxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxx xoud rozhoduje jako soud prvního (a jediného - srov. § 14 zákona č. 2/1991 Sb.) stupně též ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce vydaného na základě § 13 xxxxxx xx xxxxxx xxx
x xxxxx xxx xxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxládáním
-
obchodních korporací, kterými jsou:
a)
veřejná obchodní společnost - § 95 a násl. zákona č. 90/2012 Sb.
b)
komanditní společnxxx x x xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxu evropské společnosti (SE), zákon č. 627/2004 Sb.,
f)
evropské hospodářské zájmové sdružení - nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 ze dne 25. července xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
x)
evropská družstevní společnost - nařízení Rady ES č. 1435/2003 ze dne 22. 7. 2003 o statutu evropské družstevní společnosti, zákon č. 307/2006 Sb.,
x
xxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxníku
V prvním stupni rozhodující krajské soudy též spory, které vyplývají z účasti společníků nebo člexx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xalovaným toliko obchodní
korporace
samotná, její společník nebo člen, člen jejího orgánu nebo likvidátor, nikoliv již osoby třetí.
Krajský soud xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxá nic společného. Nejdůležitějším slůvkem je totiž slůvko „jejich“. Příklad: Proti jednateli společnosti s ručením omezeným je uplatněn nárok na náhxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx a tedy ze zákona ručí za škodu způsobenou společností, jejímž byl jednatelem. Škoda vznikla tím, že ona třetí osoba poskytla společnosti peníze na stavxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxsní soud.
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxách podle tohoto zákona.
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx shromáždění společenství vlastníků (§ 1194 a násl. obč. zák.) a sporů z toho vzniklých. Podle výkladu Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího souxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxomáždění, ale toliko práva a povin- nosti z něho vzniklá. Uvedené se však od 1. 5. 2015 neuplatní ve sporech o příspěvky členů společenství vlastníků na sxxxxx xxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxresní
K pism. g): Mezi práva vyplývající z duševního vlastnictví patří především nároky plynoucí z autorského zákona (zák. č. 121/2000 Sb.), opět vxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxtergram, Dilia apod.), spory z neoprávněného užití díla, zdržovací žaloby atd.
Pro spory z průmyslového vlastnictví platí od 1. 1. 2008 úprava obsaxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxná (a speciální místní) příslušnost plyne z § 39 odst. 2 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. K tomu srov. např. usneseni Vrchniho soudu v Praze ze dne 1xx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxvisející se zaměnitelnými názvy dvou obchodních společností) je pro celou Českou republiku jediným věcně i místně příslušným k rozhodnutí v prvním stxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxidel fair play v podnikani. Jedná se o spory vyplývající ze zneužití účasti v hospodářské soutěži nebo z omezení účasti v hospodářské soutěži podle § 297x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxhrany svého názvu a pověsti (§ 135 obč. zák.), xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxy v souvislosti se svým podnikáním či nikoliv.
K pism. j): Lze připomenout, že ne každý spor, v němž se objeví slovo „ směnka“, musí nutně být sporem ze sxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx pak nejde o spor ze směnky, ale ze smlouvy o půjčce (k podstatě směnečného řízení blíže viz komentář k § 175).
K pism. k): Pokud se strany sporu z obchodu xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxr řešen soudem, a to v prvním stupni soudem krajským.
K pism. n): Ve sporech o koupi závodu (§ 2175 a násl. obč. zák.) a ze smlouvy o pachtu závodu (§ 2349 a xxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxtýřem, nikoliv v případech sporu některého z nich s třetí osobou.
K pism. o): Nadlimitni veřejnou zakazkou se podle § 12 zákona č. 137/2006 Sb. rozumí xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx. Veřejnou zakazkou na stavebni prace je veřejná zakázka uvedená v ustanovení § 9 zákona č. 137/2006 Sb.
K odst. 3:
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xanželství, zákonného odloučení, prohlášení manželství za neplatné a určení, zda tu manželství je či není (§ 51 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb.).
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 9a
Komxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xi činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami, může až do pravomocného skončení tohoto řízení podat žaloxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x je praktické, aby obě řízení vedl týž soudce. Zpravidla lze doporučit, aby obě řízení byla spojena ke společnému projednání (§ 112 odst. 1).
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 10
Komentáxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxedcích (odvolání).
Soustavu soudů v České republice tvoří podle Ústavy České republiky (čl. 91 odst. 1) Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrcxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxho právního předpisu) opakuje § 8 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech soudcích.
Články soudní soustavy jsou tedy uvedené soudy, jež jsou rozděleny do stupňxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxchní článek tvoří vrchní soudy v Praze (pro české kraje) a Olomouci (pro kraje moravské a slezské), nejvyšší článek reprezentují Nejvyšší soud a Nejvyšxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxcí jako soudy druhého stupně a soud dovolací.
Podle toho, který soud rozhoduje v prvním stupni (jako soud věcně příslušný dle § 9, příp. § 9a), může věc xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxxtanční schéma podle § 10.
I----------------I                  I----------------I
I  okresní soud  I------------------I  krajský soud  I
I----------------I     odvolání     Ixxxxxxxxxxxxxxxxx
  xxxxx xxxxxxxx                      xxxxx xxxxxxxx
 
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxx                  xxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxxxxx xxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxx xxxx   x
xxxxxx-----------I     odvolání     I----------------I
  první instance                      druhá instance 
Nejvyšší správní soud nevystupuje v rámci občanského soudního řízeníx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xzákon č. 150/2002 Sb.). V občanském soudním řízení se tedy z nejvyššího stupně angažuje pouze Nejvyšší soud.
Podle čl. 91 odst. 1, věty druhé, Ústavy xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxudem s působností soudu krajského (§ 8 a 9 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). Názvy, sídla a obvody soudů všech stupňů jsou stanoveny přílohami záxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxc podle pravidel daných úpravou místní příslušnosti (§ 84 a násl.).
Má-li být například žaloba podána x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx podle bodu 3, přílohy č. 3 zákona o soudech a soudcích Okresní soud v Blansku, místně příslušným krajským soudem Krajský soud v Brně dle bodu 7, přílohy čx x x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xlomouci podle bodu 2, přílohy č. 1 zákona o soudech a soudcích.
Obvody poboček okresních a krajských soudů zákon o soudech a soudcích ve svých příloháxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xždy pro ten který konkrétní soud lze seznámit na webové stránce soudu.
Graf č. 7: Pobočky krajských soudů (příloha č. 5 a 6 zákona o soudech a soudcíchxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx x xxxxx                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------I
I Krajský soud v Praze                I
I-------------------------------------I  
                                             
I-------------------------------------I     I--------------------xxxxxxxx  
x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx             x  
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                                         
I-------------------------------------I     I---------------------------I
I Krajský soud v Plzni                I-----I pobočka Karlovy Vary      I
I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  
                                                                         
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx soud v Ústí nad Labem       I-----I pobočka Liberec           I
I-------------------------------------I     I---------------------------I
                                                                         
I--------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx       xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------I     I---------------------------I
                                              
I-------------------------------------I     I---------------------------I
I Krajský soud v Ostravě              I--xxxx xxxxxxx xxxxxxx           x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                              
                                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                         xxxx xxxxxxx xihlava           I
I-------------------------------------I  I  I---------------------------I
I Krajský soud v Brně                 I--I    
I------------------------------xxxxxxxx  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                         xxxx xxxxxxx xxxx              x
                                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xákona o soudech a soudcích).
I-------------------------------------I     I---------------------------I 
I Okresní soud Bruntál                I     I pobočka Krnov             I
I-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxxx                x     x xxxxxxx xxvířov           I
I-------------------------------------I     I---------------------------I
 
I-------------------------------------I     I--------------xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxx                 xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--I
K odst. 1:
Obecné ustanovení obsažené v komentovaném odstavci odráží systém soudní soustavy a obecně vyjadřuje funkční příslušnost krajskýxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, která je označena „Názvy, obvody a sídla krajských soudů“. V ní zjišťujeme, který z osmi krajskxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx x xxresní soudy v obvodech jejich působnosti.
I------------------------I  I-----------------------------------------------------------------xxxxx   
x xxxxxxx xxxx x xxxxx   xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx      x   
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxahu 9 a Prahu 10                       I    
                            I---------------------------------------------------------------------I   
 
                            I-------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx                                        
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx      x 
x xxxxxxx xxxx x xxxxx   x--I Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Praha-východ, Praha-západ,      I 
I------------------------I  I v Příbrami a v Rakovníku                                            I 
                            I------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------I
I Krajský soud           I--I okresní soudy v Českých Budějovicích, Českém Krumlově,              I
I v Českých Budějovicích I  I Jindřichově Hradci, Pxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx                                             x
                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------I
 
                            I---------------------------------------------------------------------I
I------------------------I  I okresní soxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx    x
x xxxxxxx xxxx x xxxxx   xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx                  x
xxxxxxxxxx---------------I  I Sokolově a v Tachově                                                I
                            I---------------------------------------------------------------------I
 
I---------------------xxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
x xxxxxxx xxxx           xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxvě, Jablonci nad Nisou,  I
I v Ústí nad Labem       I  I Liberci, Litoměřicích, Lounech, Mostě, Teplicích a v Ústí nad Labem I
I------------------------I  I-----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------I
I Krajský soud           I--I okresní soudy v Havlíčkově Brodu, Hradci Králové, Chrudimi,         x
x x xxxxxx xxxxxxx       x  x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxd Orlicí                             I
                            I---------------------------------------------------------------------I
 
                            I------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx         x
x xxxxxxx xxxx x xxxx    xxxx x xxxxxxvi, Hodoníně, Jihlavě, Kroměříži, Prostějově, Třebíči,      I
I------------------------I  I Uherském Hradišti, Vyškově, Zlíně, Znojmu a ve Žďáru nad Sázxxxx    x
                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------I
I------------------------I  I okresní soudy v Bruntále, Frýdku-Místku, Jeseníku, Karviné,         I
I Krajský soud v Ostravě I--I Novéx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx           x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x x xx xxxxxxx                                                        x
                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------------I
V soudní praxi se lze setkat s unikátními podáními, jimiž se všelijakými způsoby účastníci vyhrazují proti rozhxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xx. 22 Cdo 599/2004, dovodil, že pouze on je funkčně příslušný k zastavení řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu. Obdobně v usneseni ze dne 2xx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxlání proti usnesení, jímž vrchní soud podle § 104a dst. 3 o. s. ř. určil, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni. Řízení x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x krajských soudů. Konkrétní justičně geografické naplnění obsahuje příloha č. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpixxx
xxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------I
I Vrchní soud v Praze    I--I Městský soud v Praze a krajské soudy v Praze, Českých Budějovicích, I
I--------------xxxxxxxxxxx  x xxxxxx xxxx xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx                            x
                            xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
xxxxxxxxxxx--------------I  I---------------------------------------------------------------------I 
I Vrchní soud v Olomouci I--I krajské soudy v Brně a x xxxxxxx                                    x 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxstavy českých soudů. Zatímco však v první a druhé instanci (srov. graf v komentáři k § 10) vystupují
promiscue
soudy okresní/krajské a krajské/vrchníx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xomentář k § 237) napadnout v zásadě každé konečné rozhodnutí soudů odvolacích, vydaných v řízení o odvolání (§ 201 a násl.).
Graf č. 11: Instanční schxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx                  xxxxxxxxxxxxxxxxxx                  xxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxxxxx xxxx  xxxxxxx------------I  krajský soud  I------------------I Nejvyšší soud  I
I----------------I     odvolání     I----------------I     dovolání     I----------------I
  nxxxxxxx xxxx                       xxxxxxxx xxxx                       xxxxxxxx xxxx 
 
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxx                  xxxxxxxxxxxxxxxxxx                  xxxxxxxxxxxxxxxxxx
x  xxxxxxx xxxx  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  xxxxxx xoud   I------------------I Nejvyšší soud  I
I----------------I     odvolání     I----------------I     dovolání     I----------------I
  nalézací soud                       odvolací soxx                       xxxxxxxx xxxx 
 
xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxto chápe) v trojinstančnosti soudního řízení. Občanský soudní proces je zásadně dvojinstanční, což je dáno existencí řádných opravných prostředků.
x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxně a je proti němu přípustné odvolání. V případech, kdy je vydává soud krajský (vrchní), však proti němu odvolání přípustné není, k čemuž judikoval Nejvxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxení pořádkovou pokutu, je usnesením odvolacího soudu. Nejvyšší soud není funkčně příslušný pro projednání odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
Komentátor: Vacková, Beran
K odst. 1, 2:
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxení. Posuzovat věcnou a místní příslušnost soudu lze vždy pouze podle okolností, které tu byly v okamžiku, kdy bylo řizeni zahajeno, bez ohledu na to, zdx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxosti (princip perpetuatio fori), ze které jsou pouze dvě výjimky: přeneseni přislušnosti (§ 252 odst. 5) a
delegace
(§ 12).
Není tedy možné napříklxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxomit si navíc rozdíl mezi posuzováním okolností pro určení místní příslušnosti a možností případný nedostatek místní příslušnosti napravit - řešit oxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxě příslušných může být podle pravidel daných § 84 a násl. více soudů buď např. proto, že je více žalovaných a každý má svůj obecný soud v obvodu jiného soudux xxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxréhokoliv z těchto soudů. Je-li více žalovaných, nepřichází v úvahu, aby soud žalobu proti jednomu z nich vylučoval k samostatnému projednání jenom prxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxněno více nároků a pro řízení o každém z nich je věcně příslušný jiný soud, je namístě vyloučit k samostatnému řízení tu věc, pro niž není věcně příslušný sxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnímu soudu (viz též komentář k § 112 odst. 2, § 104a odst. 2). Například: Podnikatel A. (právnická osoba) požadoval po B. jednak nedoplatek za nájem nebytxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx nebytových prostor je věcně příslušný soud okresní, zatímco pro por z ochranné známky je věcně příslušný soud krajský (§ 9 odst. 2 písm. g/).
Výrok usxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxo:
xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
Nedostatek věcne přislušnosti je považován za nedostatek podmínek řízení, který, na rozdíl od nedostatku příslušnosti míxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xx dán důvod pro zrušení rozhodnutí v odvolacím řízení (srov. komentář k § 9, 104a, § 219a odst. 1 písm. a/, § 221 odst. 1 písm. b/). Tím, že soud věc projednal, xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxá mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci - viz § 212a odst. 5, věta druhá.
Druhá věta prvního odstavce tohoto ustanovení, již přidala novexx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxlušnost se týká výlučně příslušnosti místní, určení příslušnosti rozhodnutím soudu se týká příslušnosti místní i věcné. Místně nepříslušný soud tímx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx však lze zkoumat kdykoliv za řízení, dokud o ní není rozhodnuto vrchním nebo též Nejvyšším soudem, rozhoduje-li o věcné příslušnosti podle § 104a odst. xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxváno, může odvolací soud zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně proto, že bylo vydáno soudem věcně nepříslušným, a postoupit věc jinému soudu. V takovxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxšným soudem (viz § 104a odst. 6). Místní příslušnost je rozhodnutím soudu určena pouze tehdy, jestliže o ní soudy rozhodly postupem podle § 105 odst. 2, 3x
Měnit podminky pro posuzování věcné příslušnosti soudu, které tu byly v okamžiku zahájení řízení, nelzxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx Změna žaloby, v jejímž důsledku by došlo ke změně věcné příslušnosti, není přípustná (srov. § 95).
Je-li podán nejasný návrh, lze posuzxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx základě návrhu podaného před zahájením řízení, jehož se určení místní příslušnosti týká, návrh v takovém případě podává budoucí žalobce. Může také roxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xylo řízení zahájeno, věc Nejvyššímu soudu postoupí k rozhodnutí. Rozhodnutí xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx pod sp. zn. 6 C 241/2013 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 1.
Za zmínku stojí též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2006, sp. zn. 25 Nd 55/2xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxnu rozhodnutí. Výkon má být proveden tam, kde je reálné dosáhnout jeho účelu (tj. požadované plnění skutečně vymoci), tedy kde povinný má (může mít) posxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx
Odkazujeme i na usneseni Městskeho soudu v Praze ze dne 26. 8. 2011, čj. 54 Co 523/2011-17, z něhož plyne, že: „Ustanovení § 1x xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxoby samostatné a spolu nesouvisející nároky tak, aby s ohledem na skutečnosti rozhodné pro posouzení místní příslušnosti na výběr dané u jednoho z nich xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xčelově spojené žaloby podány, a postoupení věci obecnému soudu žalovaného.“ Závěr zde uvedený je odůvodněn mj. tím, že právo na zákonného soudce svědčx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xdňat zákonný soudce žalovanému. Účelové spojování různých samostatných žalob více žalobců s cílem založit místní příslušnost určitého soudu pro všexxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x x x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxobně judikoval i Nejvyšši soud v usneseni ze dne 25. 10. 2012, sp. zn. 21 Nd 299/2012.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
Komentátor: Vacková, Havlíček
Z určitých důvodů (nutnosti nebo vhodnosti - viz dále) musí nebo může být souzená věc předána jinému soudu, než který bx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxupně (jinému soudu téhož stupně) - k tomu srov. též komentář k § 10. Institut přikázání věci jinému soudu téhož stupně (též
delegace
) tedy vychází z předsxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxí“ příslušný soud ve věci rozhodnout pro závažnou právní překážku nemůže), nebo situace, kdy bude z hlediska ekonomie řízení nebo z jiných důležitých dxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxrý zjistí, že jsou splněny podmínky pro delegaci:
-
sdělil účastníkům tuto skutečnost,
-
sdělil jim, že věc bude předkládat nadřízenému soudu k xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxx xxx xřikázána tomuto, či jinému soudu.
K odst. 2:
Podle komentovaného ustanovení (tzv.
delegace
vhodná) bude postup soudu obdobný s tím, že účastnxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxdní poplatek 1000 Kč - položka 24 sazebníku soudních poplatků), i bez návrhu (bez poplatku). Příslušný soud rozhodne o delegaci vhodné kladně tehdy, jexxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxlegace: Z patnácti žalovaných jich 14 bydlí v Ostravě, zatímco žaloba byla podána u obecného soudu dle bydliště patnáctého žalovaného v xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxpadně bydlišti (výslech svědků) lépe provést v Brně, apod.
Vhodná
delegace
je mimořádný procesní institut, který nesmí být nadužíván, neboť se jíx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxtanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána z důvodu vhodnosti jinému soudu téhož stupně. Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být růxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxí zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1998 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxi přislušnosti podle § 5 z. ř. s. ve věcech péče soudu o nezletilé vylučuje možnost přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti v případech, kdy důvodem pro xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xx xxx3, sp. zn. 30 Co 352/2003, nebo usneseni Nejvyššiho soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 26 Nd 66/2006, a ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 4 Nd 43/2011, a komentář k ustaxxxxxx x x xxxxx xx x xx xx xxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxhodování ve věci a soudu, jemuž věc má být přikázána. V návrhu na přikázání věci jinému soudu či ve vyjádření k výzvě soudu by účastníci měli uvést soud, ktxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxnovení § 12 odst. 2, 3 o přikázání věci Okresnímu soudu v Pardubicích.“ Vyjádření účastníků k vhodnosti přikázat věc právě k tomu či onomu soudu je třeba cxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xinému soudu.
Příklad výzvy, kterou soud adresuje v této souvislosti účastníkovi:
Vážený pane, žalovaný navrhl ve svém vyjádření, které Vám v přxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxní této výzvy. Pokud zůstane výzva bez vyjádření, budu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že nemáte proti delegaci námitky.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxěji spoután základními principy občanského soudního řízení v tom smyslu, že v rozhodování o delegaci nepřipustí voluntarismus (který by ostatně zpocxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
x
xejblíže společně nadřízeným soudem je krajský soud ve vztahu ke dvěma okresním soudům působícím v hranicích působnosti tohoto krajského soudu, vrchnx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxch dvou různých krajských soudů, avšak téhož soudu vrchního, nebo konečně Nejvyšší soud.
Ve svém usnesení ze dne 12.8.2007, sp. zn. 25 Nd 230/2007, Nxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x o. s. ř. (
delegace
vhodná) je možný i přes nesouhlas obou účastníků sporu. Pokud mají všichni žalobci ve věci sporu mezi vlastníky sousedních nemovitxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxjí v obvodu uvedeného soudu, pak je postup dle ustanovení § 12 o. s. ř. (
delegace
vhodná) na místě, neboť toto opatření by mohlo přispět ke zvýšení hospoxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 14
Komentátor: Jirsa
K odst. 1:
Soudce se v praxi občas ocitá v situaci, kdy má jistý vztah (xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxém vztahu myslí soudce, ale také o to, co si o něm objektivně myslí účastníci a veřejnost vůbec. Ve stejném postavení jako soudce je, pokud jde o důvody vylxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xrojednávání a rozhodování, aniž by se kdokoliv zabýval jeho vztahem k věci nebo účastníkům. Teprve, je-li podjatý, ba dokonce i jsou-li tu jen pochybnoxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxmětu řízení, ale k věci v širším slova smyslu), který může navozovat nejen u účastníků řízení, ale také u veřejnosti, právnické, novinářské či laické, pxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
S nepodjatostí nelze ovšem nestrannost zaměňovat. Zatímco podjatost znamená určitý osobní vztah soudce k věci nebo účastníkům, nestranností rozuxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xřesto existuje mezi nestranností a nepodjatostí úzký vztah, protože soudce, který někomu v řízení straní (nebo se jako stranící jeví), vzbuzuje pochyxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxvším subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nexxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostxx x xxxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxlost a nestrannost soudce - vzájemná souvislost a podmíněnost pojmů, Právní praxe č. 8/1993, str. 460-461) charakterizující jako nestranného soudcex xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx, sympatie ani antipatie, že strany sporu jsou v jeho očích zcela rovné, že žádná z nich nemá v jeho očích apriorně žádnou výhodu ani nevýhodu, přednost anx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxla nezávisle a svobodně.“
Pokud by ve věci rozhodl vyloučený soudce, je dán zmatečnostni důvod podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. e): „Podmínkou naxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xodjatosti“ (usneseni Městskeho soudu v Praze ze dne 19. 10. 2010, čj. 1 Cm 17/2007-348).
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx
xx
xxxxx x xxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
Ad 1.Méně časté jsou případy, kdy má soudce xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxy proti státu vzniklý v souvislostí s dlouhodobou regulací nájemného, pokud je pronajímatelem činžovního domu, v němž se nacházejí byty s regulovaným xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxA-16: „Poměr k věci může dle ustáleného výkladu vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxch (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx 2012, čj. Nco 65/2012-176, podle něhož „skutečnost, že soudce v rámci přípravy na jednání vyhotoví na základě skutečností již zřejmých ze spisového maxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxických důvodů) se jeví vztah k jejich zástupcům. K tomu citujeme ze stejného rozhodnutí jako výše: „Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxm případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinox xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xx xx xxxx xxxxxktivně povznést nad prostý fakt, že zná někoho z osob na řízení zúčastněných; sám fakt, že soudce studoval s advokátem jedné strany ve stejném ročníku na xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxmu dále například z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12.7.2007, čj. 1 Nc 695/2007-43: „Samotný fakt, že žalobce je manželem kolegy soudce, sám o soxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx
x xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, ale musí být vždy zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze o soudcově nepodjatosti xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxod k pochybnosti o jeho nepodjatosti. Stačí důvod k pochybnostem, nikoliv až pochybnost sama. Tento důvod však musí být objektivně existovat a nemůže vxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxříklad: Soudce bude soudit svého nevlastního bratra, kterého nikdy neviděl, a nemůže tedy k němu mít subjektivně žádný vztah. Avšak pouhý fakt, že se jexxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxe názoru Nejvyššího soudu (viz jeho usnesení ze dne 12.1.2010, sp. zn. 5 Nd 397/2009) tedy „k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí konkrétní věcx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxbnosti o nepodjatosti soudce. Proto k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci je třeba, aby byly pochybnosti o jeho nepodjatosti založeny na xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxpcům, a to takový poměr, jehož povaha je skutečně způsobilá (z objektivního pohledu) zpochybnit schopnost soudce nestranně a nezávisle rozhodnout v kxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx sám byl účastníkem řízení, anebo v případě, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. pokud by jinak mohl být vedlejším účasxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxké závislosti např. v souvislosti s vědeckou či publikační činností soudce apod. O žádný z uvedených případů se však v nyní posuzované věci nejedná.“
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx strany. Ačkoliv jsem s ním na fakultě udržoval poměrně přátelské vztahy, deset let jsem jej neviděl, v současné době s ním žádné vztahy neudržuji, a protx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxnosti o soudcově podjatosti a
eliminovat
tak její objektivní stránku, neboť tehdy, když soudce nemá co tajit a ke svému poměru k věci (účastníkům) se přxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxe nebo přísedící téhož soudu, není bez dalšího důvodem pro vyloučení. Aby byl z projednávání a rozhodování věci vyloučen, musel by existovat mezi soudcxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx sp. zn. I. ÚS 274/09: „Zvláště k posuzování vztahů kolegiality mezi soudcem a účastníkem řízení, který je rovněž soudcem (přísedícím), lze poukázat na xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxe z projednávání a rozhodování věci, jestliže tyto vztahy spočívají pouze v tom, že se soudci navzájem znají nebo jsou pro výkon funkce zařazeni na stejnxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxjevů, které by mohly vést k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Účastníci jsou citliví na jakýkoliv náznak nevhodného, strannost indikujícího chování xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxany. Nebo pokud se zástupce před vyhlášením rozsudku zdrží v jednací síni a začne se soudcem diskutovat, měl by soudce ihned zareagovat tím, že požádá adxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxho osobě, což znamená zbytečné prodloužení řízení.
Také při samotném jednání musí soudce „měřit oběma stranám stejným metrem“. K tomu například uvxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxedující argumentaci: „Vzájemnou averzi žalobce a svědkyně, která se na jedné straně projevovala tykáním ze strany žalobce a na druhé straně ignorací oxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxovala, reakce žalobce zveličovala používáním expresivních výrazů v protokolaci a přehnanými reakcemi na jeho jednání. Soudce musí vždy zachovat klixxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxmená pro většinu zúčastněných osob stresovou situaci, kdy jejich reakce mohou být zkratkovité a nepřiměřené a jejich jazykové výrazy až expresivní. Pxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx tr. zák.), nikdy se to však nesmí odrazit jen v aktuální reakci nepřátelského postoje soudce k účastníkovi bezprostředně po takovém útoku účastníka. Nxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xylo znát, že soudkyně a svědkyně spolu soucítí.“
Jestliže se soudce dostane do situace, kdy zjistí, že zná osobu, které se konkrétní řízení dotýká, pxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xinimum.
Jsou-li vztahy mezi advokátem (účastníkem) a soudcem natolik blízké, že se i v průběhu řízení pravidelně stýkají, mělo by to vždy vést k tomux xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx
xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxastníkům (jejich zástupcům), musí počítat s tím, že jeho postup může vést ke zrušení rozhodnutí odvolacím soudem. Podle § 205 odst. 2 písm. a) je odvolacxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxudce nový rozměr souvisící s výstupy v průběhu řízení, kterým se lze jen stěží ubránit. Skutečnost, že ve věci není pravomocně rozhodnuto, neznamená bex xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí jednověté shrnutí odůvodnění rozsudku, které zaznělo v jednací síni. V této souvislosti však platí: Není-li ve věci pravomocně rozhodnuto, měly by sx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx věci je nařízeno jednání na 3. 3. 2014.“ „K jednání byl předvolán svědek XY a soudní znalec.“ „Žalovanému byla uložena pořádková pokuta, protože se chovxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxtní výši.“
Stručný rozhovor určený ke zveřejnění k nepravomocně skončené věci je v omezeném rozsahu možný, stejně jako v případě zpravodajských výxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxjněním na autorizaci rozhovoru. Ta může být provedena telefonicky či elektronicky a novinář zpravidla v takovýchto případech žádostem o autorizaci vxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx účastníka či jeho zástupce, lze takové chování obecně vnímat jako podjatost vzbuzující.
K této problematice se podrobně vyjádřil Ústavní soud, ktxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxu, že poskytne novinám rozhovor týkající se případu, který rozhodoval a který byl mimo jiné hojně medializován. Jak Ústavní soud uvedl obdobně např. v nxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxak třeba u něj předpokládat a požadovat vyšší stupeň tolerance a nadhledu, než tomu je u jednotlivých občanů. Např. různé stížnosti či názory na jím řešexx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xim zpravidla přičítat založení dostatečně intenzivního negativního vztahu k účastníkům řízení, příp. k jejich zástupcům. Ústavní soud však na druhé xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxě vysloveným v době, kdy má ve věci opětovně rozhodovat, navíc za situace, kdy jeho dřívější právní názory a závěry byly jednou ze stran poměrně ostře napxxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx rozhodovací pravomoci, o čemž právě svědčí i jeho výroky v inkriminovaném rozhovoru.
Za tohoto stavu tedy mohou vzniknout důvodné pochybnosti o obxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx, co nebylo nikoliv jeho vinou v článku obsaženo. Stranou lze na tomto místě ponechat i otázku možnosti následného dementování a vysvětlování věci, pokxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxu skutečně zaznělo (pozn.: tisk má nejen povinnost šířit informace a myšlenky týkající se činnosti justice, musí však respektovat i zvláštní postavenxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx95), jelikož podstatným se jeví právě jeho celkové vyznění s dopadem na objektivní úsudek účastníků řízení, jakož i veřejnosti, ve vztahu k očekávanémx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xozhodováním zkoumaného případu) překročil hranici toho, co lze považovat za přiměřený způsob poskytování informací o své činnosti. Jedním z obecně uxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxstrannosti soudní moci (čl. 10 Evropské úmluvy). O to právě jde i v souzené věci. V tomto směru lze souhlasit se stěžovateli, kteří připomněli obecnou záxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xx xxxána je (justice must not only be done, it must also be seen to be done).“
Na problematiku podjatosti xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxmu, aby se ze sporných důvodů prohlásil za podjatého a zbavil se tak skutkově či právně složité věci, náročné nebo veřejně sledované kauzy. Soudce však mxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xu nepříjemná a nepohodlná. Od toho je soudce, aby se s podobnými situacemi vypořádal. Zveřejňování informací o zajímavé kauze v médiích, byť v mnoha příxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx soudu ze dne 29.8.2006, sp. zn. I. ÚS 363/06: „Případné politické ovlivňování spočívající ve veřejných projevech politiků, jakkoliv je z hlediska polxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxannost konkrétních soudců.“
Zároveň lze připomenout řízení vedené u Městského soudu v Praze, v němž bylo vydáno předběžné opatření směřující protx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnce zveřejnil její telefonní číslo a všechny občany dotčené rozhodnutím vyzval, aby se jí telefonicky dotázali na důvody rozhodnutí. Přesto to nevedlx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxstrukcím, jsou pro soudce obtížní a nepříjemní, píší o něm do podání vulgarismy, napadají jej, vznášejí námitky podjatosti proti všem soudcům, kteří bx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxI. ÚS 141/12) osobní nestrannost soudu předpokládá, není-li důkaz opaku. Je proto značně nekolegiální, pokud se soudce nechá vyloučit z projednávání xxxx xxxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx, ke kterému se kverulant bude chovat stejně urážlivě.
Ne každý vztah soudce k věci jej vylučuje z projednání a rozhodnutí. Není možné připustit, aby xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxah, který by jen náznakem mohl navodit dojem, že soudce má ke kauze jistý poměr, měl vést k vyloučení soudce, byly by věci, které by nemohl soudit vůbec nikxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx k věci soudce automaticky vylučuje z projednání a rozhodnutí, nenašli bychom u nás jediného soudce, který by mohl svého kolegu soudit.
Je-li účastnxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxí o vyloučení - k tomu srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.9.2006, čj. 1 Nc 742/2006-83: „Obecně lze konstatovat, že skutečnosti, kterými žaxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxtí této věci. Pouhé ničím konkrétně nepodložené tvrzení, že se soudkyně snaží zabránit průchodu práva a že je při svém postupu v řízení vedena úmyslem poxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xejí nepodjatosti ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. Je tomu tak i proto, že postup soudce v řízení o projednávané věci nemůže být podle § 14 odst. 4 o. xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xe v souvislosti s těmito událostmi cítí ve věci podjatá, nelze zaručit, že by její další postup při projednávání a rozhodnutí této věci byl zcela nestranxxx x xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x 16 odst. 1 o. s. ř. tak, že ji z projednávání a rozhodnutí této právní věci vyloučil.“
To však nesmí vést k automatismům v rozhodovací praxi. Je třeba zxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxady, kdy účastníci, ve snaze oddálit co nejvíce rozhodnutí či zbavit se nepohodlného soudce, proti soudci podají účelově žalobu a následně vznesou námxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xýt úspěšný, nelze v takové skutečnosti spatřovat důvod pro vyloučení soudce.
Také případné podání trestního oznámení či podnětu k zahájení kárnéhx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxx, čj. 12 Cmo 211/2015-249).
Vztah k určité konkrétní osobě jako zástupci účastníka nemůže být hodnocen jinak než vztah ke stejné osobě, je-li v postaxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxo účastník řízení žalobu v restituční věci. Všichni soudci tohoto soudu pak sdělili, že z důvodu přátelských vztahů s tímto advokátem se cítí podjati. Oxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxutí tohoto soudu, ve všech věcech, ve kterých zastupoval zmíněný advokát a rozhodoval soudce, který sám sebe dříve ve vztahu k osobě advokáta označil za xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxohly být rozhodovány u tohoto soudu, což advokátovi výkon jeho praxe značně komplikovalo. Změna nastala až po několika letech, kdy u soudu začali působxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xx xxx/10, k závěru, že veřejnost má právo na informaci o členství soudce v Komunistické straně Československa k datu 17. 11. 1989. V souvislosti s tímto nálezxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxti. Můžeme si výjimečně představit, že charakter sporu vyvolá pochybnosti o podjatosti soudce s komunistickou minulostí (např. spory týkající se majxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx
xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxvěr, že členství v KSČ bude bez dalšího důvodem pro to, aby se účastníci „zbavili“ zákonného soudce, a naopak - aby se soudci svévolně zbavovali „nepříjexxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx se závěrem, že pokud je námitka soudce obecně opřena o jeho bývalé členství v KSČ bez uvedení konkrétní skutečnosti nasvědčující jeho podjatosti, nelzx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
V tomto ustanovení je upraven specifický důvod pro vyloučení soudce bez dalšího: Pokud jednou ve věci rozhodl, je nemožné, aby ji sám přezkoumával, ať jxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxzení. To je rozdíl oproti žalobě na obnovu řízení, u které je většinou naopak vhodné, aby rozhodoval stejný soudce.
K odst. 4:
V praxi se často setkávxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxovací činností. Nespokojenost s průběhem řízení nemůže být sama o sobě důvodem pro vyloučení, procesní postup soudce a jeho rozhodnutí je oprávněn hodxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xásadou zákonného soudce (čl. 38 odst. 1, věta první, Listiny základních práv a svobod: Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.) Pokud však napříkxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xestliže by z jeho postupu vyplývala zjevná strannost a porušování zásady rovnosti účastníků.
Soudce může mít vztah i k jednotlivým důkazům, které bxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxě znaleckého dokazování může soudce setkat s tím, že účastník vznese námitku proti osobě soudce i znalce s následující argumentací: „Protože soudce XY xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx
x xxxxxxx xroti osobě znalce rozhodne soudce, který znalce ustanovil (k tomu srov. komentář k ustanovení § 127 o. s. ř. a ustanovení § 11 zák. č. 36/1967 Sb.), nejprxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx k tomu, aby se zbavil soudce, s nímž není spokojený, nebo soudce, který nevydal rozhodnutí pro něj příznivé. Námitka, z níž vyplývá pouze to, že účastník xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxamená pouze zbytečné prodloužení řízení, neboť soudce, proti jehož osobě námitka podjatosti směřuje, předloží spis odvolacímu soudu, a ten zpravidlx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxíka, pokud ovšem námitku nevyužívá k obstrukcím (k tomu viz blíže též komentář k ustanovení § 15a).
Na výjimečné „odnětí“ věci soudci, který se dopouxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxací soud přikázat věc k dalšímu projednání jinému soudci.
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016
Komentář k § 15
Komentátor: Jirsa
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xoudce neučinil, mohlo by být jeho chování kvalifikováno jako narušující důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu, tedy v rozporx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19.10.2011, čj. 11 Kss 1/2011-131). Kromě toho je skutečnost, že rozhodoval vyloučený soudce, důvodxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx to, že nelze vůbec v řízení pokračovat a činit některé kroky vedoucí k rozhodnutí ve věci. Zejména může provádět úkony, které nesnesou odkladu. Mezi neoxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xávrhu na jeho vydání. Je možné činit i takové úkony, které sice nemusí být přímo neodkladné, v tom smyslu, že by jejich neprovedením mohla vzniknout těžkx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxíklad: I vyloučený soudce může zaslat účastníkovi výzvu k zaplacení soudního poplatku, zastavit řízení pro jeho nezaplacení by však již mohl stěží. Nexxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxli určité listiny, sdělili potřebné informace atd.).
Stejnou oznamovací povinnost jako soudce, týkající se skutečností svědčících pro vyloučenxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xvědčící pro vyloučení, je předseda příslušného soudu, rozvrhem práce lze pověřit i místopředsedy.
Postup předsedy není svázán zbytečnými formalxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xráce nemají většinou stanoven zvláštní mechanismus pro přidělování spisů po vyloučených soudcích, zpravidla se věc přidělí soudci zastupujícímu, kxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxe uvedeny, pokud možno tak, aby soudce zastupovalo vždy více jeho kolegů. Především je však vhodné, aby zde bylo jasné ustanovení o způsobu přidělování xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxí soudce, a nebude-li to možné, dále soudce podle abecedního pořadí ...“
Může se stát i to, že jsou z projednávání věci vyloučeni všichni soudci jednoxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxí než běžný kolegiální vztah). Potom nezbude než věc předložit k rozhodnutí o delegaci nutné (k tomu srov. komentář k ustanovení § 12 odst. 1).
Je však xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xc 695/2007-43, a nález Ústavního soudu ze dne 24.3.2009, sp. zn. I. ÚS 274/09). U stejného soudu může působit soudce, který nemá k soudci - účastníkovi říxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxprve tehdy, dospěje-li předseda soudu k závěru, že u konkrétního soudce, jenž oznámí, že je vyloučen, není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, předlxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xi přečte nově napadlou žalobu a zjistí podle jména účastníka nebo předmětu řízení, že má k věci jistý vztah. Nebo zjistí až v jednací síni, že zná některéhx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xbát na každý detail, který by mohl znamenat vzbuzení pochybností o nestrannosti soudce (senátu). Z nedávné minulosti je znám případ, kdy v jedné trestnx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xměřující také proti policistovi. Média tento detail hodnotila citlivě a negativně. Ve veřejně sledovaných kauzách mohou účastníci, jejich zástupci xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxu nebo aby získali na svou stranu veřejné mínění, a to přesto, že se Ústavní soud opakovaně ve svých rozhodnutích vyslovil k nepřípustnosti ovlivňování xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx. II. ÚS 71/06).
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 15a
Komentátor: Jirsa
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xrávu by mělo mít své místo především ve fázi přípravy jednání. Soudce je může připojit jako přípis k výzvě k vyjádření, zaplacení soudního poplatku, účaxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xxxxxlně v jednací síni v úvodu jednání („Podle ustanovení § 15a máte nyní možnost vyjádřit se k osobě soudce /přísedících/, zapisovatelky a případně vznést xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xak, že nevznášejí námitku podjatosti, k soudním osobám se nevyjadřují.“.
Pokud přesto soud opomene xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxzhodl-li ve věci nepodjatý soudce (přísedící). K tomu srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 1.10.2007, sp. zn. I. ÚS 239/05: „Stěžovatel též xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x xx xxx x předvolání k tomuto jednání. K tomu Ústavní soud uvádí, že v obsahu spisu skutečně nelze nalézt žádnou oporu pro to, že stěžovatel byl poučen dle ustanovxxx x xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxnání před odvolacím soudem ze dne 13.12.2004; proto je třeba stěžovateli dát za pravdu, že ze strany krajského soudu došlo k porušení citovaného ustanoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxiny. To však platí toliko na první pohled. Smyslem lidskoprávních principů nalézajících své vyjádření v právu na spravedlivý proces - konkrétně na nesxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxti), jehož možnou realizaci zajišťuje rovněž právo účastníka řízení na poučení soudem o možnosti vyjádřit se k osobě soudce dle ustanovení § 15a odst. 1 xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxrávného a spravedlivého rozhodnutí. V tomto materiálním duchu tedy Ústavní soud posuzoval stěžovatelem argumentačně vymezené porušení práva na sprxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxím řízení plnit.
V této souvislosti Ústavní soud nemohl přehlédnout, že stěžovatel žádné konkrétní skutečnosti, pro které by byl důvod pochybovat x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xouze to, že v jiné věci, o které rozhodoval v minulosti stejný senát odvolacího soudu, podal stěžovatel ústavní stížnost a stížnost k Evropskému soudu pxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxovení § 15a odst. 1 o. s. ř. Není tak žádného důvodu se domnívat, že by v dané věci rozhodoval podjatý (odvolací) soud a že by tak skutečné a účinné právo stěxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xá však významný vliv na počátek běhu subjektivní i objektivní lhůty podle druhého odstavce tohoto ustanovení. K tomu srovnej například usnesení Nejvyxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxudců), kterému věc náleží podle rozvrhu práce, postačí poskytnout v řízení jedenkrát; následkem xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxutečnosti týkající se vyloučení soudce jsou odvolacím důvodem (§ 205a odst. 1 písm. a/) i důvodem zmatečnosti (§ 229 odst. 1 písm. e/). Stává se sice ojedxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxýš vhodné tuto eventualitu
eliminovat
včasným a jasným poučením.
Účastník sám nemusí spoléhat na poučení soudu a může se aktivně dozvědět z rozvrhx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxrého je přítomen soudce, o jehož vyloučení má jít. V praxi se tak realizuje „vizuální stránka věci“. Není potom podstatné, zda jde o jednání ve věci samé (x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxí jednání může vést zastupující soudce, který je odročí). Podstatná je fyzická přítomnost projednávajícího soudce při úkonu soudu, okamžik, kdy účasxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx uplatnit jej do 15 dnů od okamžiku, kdy se o něm dozví. To, že důvod podjatosti vznikl později, respektive, že se o něm účastník později dozvěděl, prokazuxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxící o námitce v případě potřeby jednání a při něm provede dokazování k tvrzení o okamžiku zjištění důvodu podjatosti. Nelze se ztotožnit s tím, co napříkxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xo vyhlášení napadeného rozhodnutí, je třeba považovat za prokázané, jelikož v řízení před soudem prvního stupně žádný z žalovaných netvrdil opak ani dxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxřihlíží. Není třeba o tom vydávat samostatné rozhodnutí, avšak soud musí postup vysvětlit účastníkům při jednání a následně v písemném odůvodnění konxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxní lhůta pro uplatnění námitky.
K odst. 3:
Námitka je často účastníky zaměňována s polemikou nad průběhem řízení či stížností podle zákona o soudecx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxo obsahuje):
-
nesouhlas s procesním postupem soudce (vyššího soudního úředníka, tajemníka, justičního čekatele či xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxů,
-
projevy nespokojenosti s průběhem řízení,
-
urážlivé výroky,
-
úvahy nad stavem české justice a osobou soudce.
Pro odstranění xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxtředcích. Při namítání podjatosti musí mít účastník na paměti, že nesprávně vznesenou námitkou řízení jenom prodlouží.
Chová-li se soudcx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx vyloučení (k tomu srov. usneseni Městskeho soudu v Praze ze dne 6. 4. 2007, čj. 14 Co 11/2007-110, citované v komentáři k ustanovení § 14).
Námitka můžx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xx.6.2012 spatřil se zástupcem protistrany v kavárně Orient v družném rozhovoru, což mohu prokázat snímkem ze svého mobilního telefonu, který jsem za tíx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxhodnutí: Soudce XY se vylučuje z projednání a rozhodnutí věci vedené u OS v YX pod sp. zn. 11 C 24/2012.“
Takto formulovaná námitka obsahuje obecné nálxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxá:
-
označení vyloučeného,
-
důvod jeho vyloučení,
-
tvrzení o okamžiku, kdy došlo k seznámení s důvody vyloučení,
-
důkaz vyloučení.
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxhovat poučení o tom, v čem jsou spatřovány vady námitky, jak mají být odstraněny, ale i poučení, že v případě neodstranění vad nebude k námitce přihlíženx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxstníkům při jednání vysvětlit, proč k ní nebylo přihlédnuto.
Výzva k doplnění musí být konkrétní a návodná. Například:
Podání nesplňuje náležixxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxna žaloby. Důvodem k vyloučení však nemůže být jeho postup ve věci nebo vlastní rozhodovací činnost. Aby se soud mohl námitkou zabývat, je třeba uvést, v xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xebude rozhodovat nestranně. Doplňte tedy námitku do deseti dnů od doručení této výzvy, aby bylo zřejmé, z jakých konkrétních skutečností (chování) lzx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxné lhůtě, soud k ní soud nepřihlédne a dále bude ve věci jednat a rozhodovat soudce, proti němuž byla námitka vznesena.
Komentované ustanovení nabylx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xedno z více ustanovení, která mají soudci umožnit naplnit stěžejní zásadu rozhodnutí při jediném nařízeném jednání. Proto může účastník, je-li řádně xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxmto jednání také rozhodne (§ 15b odst. 2).
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 15b
Komentátor: Jirsa
K odst. 1:
Sxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx podjatost všech soudců jednoho či dokonce i více soudů. Je-li však vznesena námitka „proti všem soudcům soudu XY“, není nutné, aby se k ní vyjadřovali všxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxnesou odkladu, srov. komentář k ustanovení § 15.
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxpcům. Obvykle se používá formulace „nemám žádný vztah k projednávané věci, účastníkům řízení ani k věci samé“. V opačném případě je třeba tento vztah vyxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxmitce (vyloučení). Vyjádření naopak nemá obsahovat hodnocení toho, zda se v případě konkrétní osoby jedná o podjatost, tedy důvod pro vyloučení. Je nexxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxlynout jednak z obsahu spisu, vyjádření soudce, případně z jiných skutečností či důkazů. Právní zhodnocení musí provést zásadně nadřízený soud, až na xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, bude to znamenat vrácení spisu bez věcného vyřízení a zbytečné prodloužení řízení. Totéž nastane, pokud se sice vyjádří soudce, který věc projednáváx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxípravy jednání, před prvním jednáním ve věci, resp. před přípravným jednáním. Pokud účastník využije práva vznést námitku až při prvním jednání, kterx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxhu zásady rozhodnutí při jediném nařízeném jednání sám.
Zákon předpokládá, že je snahou soudu ve věci rozhodnout při prvním jednání, a umožňuje mu vxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx nedůvodnou, bylo ve věci možné rozhodnout.
Dospěje-li soud k závěru, že je námitka nedůvodná, uvede to do protokolu (záznamu) o jednání; není nutné xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxu podjatosti proti mé osobě z toho důvodu, že jsem žalobcův příbuzný. Ač mám stejné příjmení jako žalobce, nejsem s ním v žádném příbuzenském vztahu a jde x xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxsvětlení, jaký je jeho vztah k věci, a stručné vysvětlení, proč považoval námitku za nedůvodnou. Pokud se mu rozhodnout nepodaří, předloží spis po skonxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx (viz komentář k němu).
Komentované ustanovení však nelze vykládat tak, že by se možnost věc rozhodnout při nedůvodné námitce vztahovala jen k situaxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx 29 xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxobě), proti jehož soudci námitka směřuje.
K odst. 3:
Třetí odstavec komentovaného ustanovení pamatuje na situaci, kdy je námitka vznášena opakovxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxtovat se v tom, o jaké námitce bylo rozhodnuto, o jaké nikoliv, ke které je třeba přihlížet, a ke které už bylo přihlédnuto. K tomu srov. např. usnesení Ústxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxci řízení protahovali toto řízení svými námitkami podjatosti založenými na důvodech, které již byly posouzeny. Záleží pouze na účastníku řízení, zda xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxe zabývat tím, zda obsahuje nové skutečnosti či nikoliv. Od toho se odvíjí jeho další procesní postup. Pokud námitka žádné nové skutečnosti neobsahujex xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxpořádat v odůvodnění rozhodnutí, kterým řízení končí, zejména nejde-li o obstrukci a je-li například opakovaná námitka vznesena v důsledku dezorienxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx kterém byl přítomen soudce, o jehož vyloučení jde, není-li tvrzeno, že se účastník dozvěděl o důvodech vyloučení později. Ani v tomto případě není třebx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx. Může však nastat situace, kdy soudce nařídí přípravné jednání (§ 114c), ale účastník námitku vznese až po jeho konání, před jednáním ve věci samé. Také x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx a včasná námitka je podána před prvním jednáním a je řádně odůvodněna - řešení: soudce se vyjádří a spis předloží nadřízenému soudu, je-li námitka důvodxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xviz komentář k ustanovení § 43 odst. 1, 2).
3.
Námitka je doplněna na základě výzvy před prvním jednáním - řešení: soudce (přísedící) se vyjádří a spix xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xení přes xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xx
Námitka je podána při prvním jednání a není řádně odůvodněna - řešení: soud účastníka vyzve k doplnění a v případě nedoplnění k námitce nepřihlíží, jednx xxx x xx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxá, jedná dál a rozhodne.
7.
Námitka je vznesena při prvním nařízeném jednání, je odůvodněna a není nedůvodná - řešení: soud jednání odročí a spis přexxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxud vyzve účastníka, aby sdělil, kdy se o důvodu vyloučení dozvěděl, a dále podle situace:
a)
k námitce nepřihlíží a jedná dál, dozvěděl-li se účastníx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxí později než při prvním jednání, vypořádá se s ní tak, že není vyloučen, je-li nedůvodná, a rozhodne i ve věci, je-li námitka vznesena při dalším jednáníx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, je-li nová (neopakovaná) námitka vznesena před dalším jednáním,
d)
k námitce přihlíží, dozvěděl-li se účastník o důvodech vyloučení později nex xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxvodnou.
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 16
Komentátor: Jirsa
K odst. 1:
O vyloučení rozhoduje nadřízxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xe stanovisku pléna ze dne 27. června 1996, sp. zn. Plsn 1/96: „Pojem »nadřízený soud«, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxe. xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxušnost soudu pro projednání odvolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád ani neupravuje, když nepočítá s jinými odvolacími soudy než s krajxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (§ 10 odst. 2 o. s. ř.).“
O vyloučení soudců (přísedících) soudů okresních (v Praze obvodních a v Bxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xrchní a o námitkách proti soudcům soudů vrchních Nejvyšší soud. Většinou tedy platí: Kdo rozhoduje o odvolání (dovolání), ten také rozhoduje o vyloučexxx
xxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx


xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxízený Nejvyššímu soudu, musí se sám ten se záležitostmi ohledně vyloučení svých soudců. Soudce oznamuje skutečnosti, pro které je vyloučen, či předklxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx. komentář k němu), avšak s tím rozdílem, že spis k rozhodnutí o vyloučení předkládá jinému senátu, než který má ve věci rozhodovat a jehož se pochybnosti x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx senát Nejvyššího soudu rozhodne o vyloučení soudců usnesením.
Komentátor: Jirsa
Výrok rozhodnutí o námitce bude znít:
Soudce XY je (není) vylxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xozhodnutí o opožděné námitce, protože opožděnost je povinen na prvním místě vždy zkoumat soud, proti jehož soudci (přísedícímu) námitka směřuje. Pokxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxi přípravy jednání podle jména, znamená to zpravidla předložení spisu nadřízenému soudu k rozhodnutí (a nutno dodat, že i nezanedbatelné prodloužení xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xbstrukcím. Potom není třeba jednání automaticky, jen pro vznesení námitky, odročit, protože dotčený soudce (senát) je až na výjimky povinen při prvníx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxodnutím soudce a zahrne ji do odvolání /dovolání/). V takovém případě nadřízený soud v senátu složeném ze tří soudců usnesením námitku odmítne, většinxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxodnutí o odvolání.
Například:
I. Námitka podjatosti žalovaného proti osobě soudce JUDr. Petra Šimáka se odmítá.
II. Rozsudek soudu prvního xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx, je-li k rozhodnutí o námitce prováděno dokazování.
Například: Účastník v rámci přípravy jednání navrhne vyloučení soudce z projednávání a rozhoxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxědka XY, který účastníka doprovázel. Soud provede dokazování jen pro účely rozhodnutí o námitce a k tomu nařídí jednání.
Dokazování by měl zásadně pxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x ustanovení § 39 (srov. komentář k tomuto ustanovení).
K jednání soud obešle všechny, jejichž přítomnosti je třeba (§ 115), půjde o „plnohodnotné“ dxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxavidly uvedenými v ustanovení § 122-124 (viz komentář k nim), to znamená, že účastníci řízení mají právo vyjádřit se nejenom k provedeným důkazům, ale txx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxá do
kolize
s ústavním právem na zákonného soudce. K tomu srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2001, sp. zn. 5 Nd 335/2001: „Rozhodxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxkonnému soudci, s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost staxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xeálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Jinak není namístě průlom do zmíněné ústavní zásady. Důvod k vyloučení soudců nelxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxí zásady zákonného soudce (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) je třeba, aby příslušný rozvrh práce obsahoval přesné ustanovení o způsoxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx části rozvrhu práce, například takto: „V případě vyloučení určí předseda soudu nového soudce tak, že věc přidělí tomu, kdo podle rozvrhu práce vyloučexxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxení, do něhož je vyloučená věc zapsána. Není-li ani to možné, přidělí věc soudci, jehož příjmení je v abecedním pořadí nejblíže následující.“
Při poxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xěci na libovůli předsedy soudu na základě subjektivních kritérií, jako je například zkušenost s projednáváním obdobných případů, momentální psychixxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxsí rozvrh na podobné případy pamatovat.
To neplatí jen pro soudce, ale také pro přísedící. Protože v jejich případě neobsahuje většinou rozvrh ustaxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxní § 119 odst. 3 (srov. komentář k němu). Jestliže dojde mezi jednáními ke změně v obsazení soudu, musí se u jednání následujícího po odročení předseda sexxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx“ důkazů již provedených a přednesů do té doby učiněných.
V případě, že jsou z projednávání věci vyloučeni všichni soudci konkrétního soudu (napříkxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx nutné (k tomu srov. komentář k ustanovení § 12 odst. 1). Pouhá skutečnost, že je soudce účastníkem řízení u svého soudu, však sama o sobě neznamená vyloučxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxi věc jinému soudu v situaci, kdy účastníkem řízení byl manžel soudkyně zde působící: „Vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci představuje vxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxladních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodování přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, kxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxvat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci (tj. např. v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by moxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxní. Poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním příxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx x. s účinností od 1.1.2001 nahradila neurčitou formulaci o »pochybnosti o nepodjatosti soudce« formulací »je-li tu důvod pochybovat o podjatosti souxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxhž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tak subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby byl soudce vyloučen, nemohou posxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxvá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.
Z pohledu výše popsaného je zřejmé, že žádný ze soudců Obvodního soudu pro Prahu 8 neuvedl důvody, ktexx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxbní pouto, které by jí bránilo ve věci nezaujatě profesionálně postupovat a věc projednat a rozhodnout. Tím spíše pak nelze k takovému závěru dospět u soxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx x delegaci soudci připojí vyjádření o tom, zda mají skutečně vztah k projednávané věci (účastníkovi řízení či zástupci), pro který je důvod pochybovat o xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxx xx tak stát pouze dvojím způsobem:
1.
Rozhodnutím o žalobě pro zmatečnost podle ustanovení § 235h ve spojení s ustanovením § 229 odst. 1 písm. e).
2.
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx
xxxe k tomu může dojít ještě rozhodnutím podle ustanovení § 12 a § 16 odst. 1, výjimečně může spis přidělit předseda soudu jinému soudci postupem podle ustanxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
V případě vyloučení senátu je nejvhodnější zvolit pro určení senátu náhradního kritérium číselné pxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxe 35 C následuje číslo nejnižší /5 C/.).
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 16b
Komentátor: Vacková
Shledá-li nadřxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxpně nadále vede ten soudce, vůči němuž byla námitka vznesena. Jakékoli další námitky vůči jeho osobě (vznášené z téhož důvodu) jsou již bez významu a souxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxožděnosti námitky podjatosti, je sice závazné pro soud (1. stupně) a pro účastníky, neznamená však, že by okolnost, že ve věci rozhodoval v tom či onom stxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx zrušení rozhodnutí odvolacím soudem (§ 219a odst. 1 písm. e/), může být uplatněna jako jeden z důvodů zmatečnosti vydaného rozhodnutí (§ 229 odst. 1 písxx xxxx xxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxec byla námitka podjatosti vůči určitému soudci vznesena, případně zda byla vznesena včas a jak se s ní vypořádal k tomu příslušný soud, ale jen tím, zda sxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxitce podjatosti (nebo i v případě neexistence takové námitky) tuto okolnost může v uvedených řízeních vyřešit příslušný soud sám.
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxx. 1 písm. g) o. s. ř. nespočívá - jak vyplývá zejména z jeho znění - v tom, že nebylo nadřízeným soudem rozhodnuto o účastníkem vznesené námitce podjatostxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xze mít pochybnost o jeho nepodjatosti (srov. § 14 odst. 1 o. s. ř.), nebo proto, že ve stejné věci rozhodoval u soudu nižšího (vyššího) stupně, popřípadě u xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx. g) o. s. ř. z důvodu, že o námitce podjatosti uplatněné žalovaným nebylo před jeho vyhlášením rozhodnuto nadřízeným soudem, ale jen tehdy, kdyby bylo xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 17
Komentátor: Jirsa
Jestliže se dozví zaměstnanec soudu, znalec či tlumočník, xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxní:
1.
určí zaměstnance jiného;
2.
v případě ustanoveného znalce či tlumočníka oznámí tuto skutečnost příslušnému předsedovi senátu (projedxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xapisovatele, tajemníka, výkonného úředníka, ale i proti dalším justičním osobám (např. proti vymáhající úřednici, jež vymáhá jménem státu pořádkovxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxi osobě soudce (přísedícího), je ten, že o ní rozhoduje předseda senátu téhož soudu a není nutné spis předložit k rozhodnutí soudu nadřízenému (§ 16 odstx xxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxentované ustanovení navazuje na § 11 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, podle něhož znalec nesmí podat posudek, jestliže lze mít pro jeho xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx, zda je znalec vyloučen, xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x4). Například Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 25.6.2003, sp. zn. II. ÚS 35/03, uvádí: „Podle § 17 ve spojení s § 14 odst. 1 občanského soudního řádu jsox xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxt o jejich nepodjatosti. Jedním z takových důvodů, kdy lze zcela důvodně pochybovat o nepodjatosti znalce pro poměr k účastníkovi řízení, je v případě, xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxlec, jenž je zaměstnancem jednoho z účastníků řízení, nemůže podle § 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, podat posudek, neboť by xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxe musí být objektivizovány tak, že existují a účastníkem jsou tvrzeny skutečnosti, v jejichž světle může být nepodjatost konkrétní osoby zpochybněna xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxdem pro vyloučení, nezakládá tento důvod například okolnost, že znalec vyšetřoval žalobce před zahájením řízení v souvislosti s vypracováním posudkx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xx03, sp. zn. 25 Cdo 1593/2001).
Vypracoval-li znalec na základě soukromé zakázky účastníka posudek pro účely budoucího soudního řízení, a existujexxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxě nepodjatosti. Proto novela provedená zákonem č. 218/2011 Sb. zavedla nové ustanovení (§ 127a - viz komentář k němu), které umožňuje využít závěry „sxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xypracovaný znalcem, který jej nesmí ve věci podat, protože lze mít pro jeho poměr k věci, orgánům provádějícím řízení, účastníkům nebo jejich zástupcůx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxoučen, soud přihlíží kdykoliv za řízení.
Také znalecký ústav může být výjimečně vyloučen podle tohoto ustanovení, stejně jako znalec - fyzická osoxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xřípadě pochybnost o nepodjatosti lze mít pouze u znalce jako fyzické osoby, nikoliv však u ústavů kvalifikovaných ke znalecké činnosti podle § 21 zmiňxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx úvaha není podložena ani úpravou obsaženou v ustanovení § 17 o. s. ř., ani ustanovením § 22 odst. 3 ve spojení s § 21 a § 11 odst. 1 zákona č. 36/1997 Sb. Skuxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxob) je důvodem naplnění zákonného předpokladu pochybnosti o jeho nestrannosti, a tedy nepodjatosti.“
Podání námitky proti osobě znalce lze předexxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x obou případech, jak o námitce proti osobě zaměstnance soudu, tak o námitce proti osobě znalce (tlumočníka), předseda senátu soudu prvního stupně rozhxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx že:
Znalec X není vyloučen z podání posudku ve věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 14 C 1/2012. Pokud předseda senátu rozhodne, že znalec jx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxž soud znalce A zprostí povinnosti podat posudek a zároveň ustanoví znalce B v situaci, kdy znalec A oznámí, že mu jsou známy okolnosti svědčící pro jeho pxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xylo zřejmé, který předseda senátu o námitce proti konkrétní osobě rozhodne. Problém by neměl nastat za situace, kdy je práce u soudu soustředěna do týmů x xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxitelná (k tomu srov. blíže komentář k ustanovení § 38a) a zatím jsou zaměstnanci často přiděleni k jednotlivým agendám, nikoliv k osobám soudců.
O náxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxho úředníka, který vyřizuje opatrovnickou agendu, předseda senátu, který soudí věci péče o nezletilé. Problém může nastat, vyřizují-li agendu péče o xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx to bývá zpravidla určeno přesně). Rozvrh práce však může obsahovat jednoduché ustanovení o tom, že o námitkách podjatosti proti osobám zaměstnanců, u xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxníka, aby námitku náležitě odůvodnil, a poté vyzve zapisovatele k vyjádření. Za tím účelem může též jednání přerušit na krátkou dobu. Potom při jednání xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxovatelku, nebo začne průběh jednání diktovat na diktafon (není-li pořizován záznam - § 40 odst. 1). Jednání se tak může o několik minut zdržet, je to však xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx při jediném nařízeném jednání a soudci dán do ruky další z řady prostředků, aby ji mohl dodržet.
Jinak srovnej komentáře k ustanovením § 14, 15, 15a, 1xx
xxxxxx
Hlava třetí
Účast na řízení
Účastníci
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Koxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xředevším, že každý má neomezitelné právo na to, aby jeho věc srozumitelně (předvídatelně) projednal a rozhodl nezávislý, nestranný soudce a nebylo mu xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí (férového procesu) pro uplatnění práv všem účastníkům.
Rovnost účastníků je dokonce ústavním principem zakotveným v čl. 96 odst. 1 Ústavy České rxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xízení rovni.), a právě proto se jí často zabývá Ústavní soud, který například ve svém nálezu ze dne 16.10.2007, sp. zn. I. ÚS 1012/07, uvádí: „Ústavní soux xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xřeba vyjít z požadavku, podle kterého je nezbytně důležité, aby soudy v demokratické společnosti vzbuzovaly u občanů důvěru. Účastníci řízení oprávnxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxu zásadu, mnohdy zdůrazňovanou v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, podle které spravedlnost musí být nejen vykonávaná, ale musí být i viděxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxx03: „Jedním ze základních principů, jimiž je soudní řízení ovládáno, je princip rovnosti účastníků, který vyjadřuje skutečnost, že účastníci řízení xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxádá soudu povinnost, aby oběma stranám sporu zajistil stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Obdobně xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxhoto soudu princip rovnosti zbraní, jako jeden z prvků širšího pojetí spravedlivého procesu, vyžaduje, aby každé procesní straně byla dána přiměřená xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxer B. V. proti Nizozemí, 1993, Ankerl proti Švýcarsku, 1996, Komanický proti Slovensku, 2002).“
Zásada xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxiho soudu ze dne 25. 5. 1994, sp. zn. II. US 74/93: „ Zásada rovnosti účastníků před soudem, zakotvená v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx x xxx x x15, § 123 a § 158 o. s. ř.“), z nichž nejdůležitější jsou následující:
1.
Ustanovení o poučovaci povinnosti soudu (§ 5, 118a, 119a a další). Soud je povixxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxybnosti o nepodjatosti vzbuzujícího) soudce z projednání a rozhodnutí věci (§ 14) a možnost vznést námitku podjatosti (§ 15a).
3.
Procesní opatroxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xx xxxx
5.
Povinnost soudu zaznamenat úkon, při němž jedná s účastníky (§ 40).
6.
Ustanovení § 49 odst. 4 a § 50 odst. 2, která ve spojení s § 46b písm. a) a e) zroxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xávrh na zahájení řízení (§ 79 odst. 3).
8.
Stejná možnost realizovat základní účastnické povinnosti - tvrdit rozhodné skutečnosti a plnit důkazní xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxedvolán a měl se (objektivně vzato) možnost o úkonu soudu dozvědět.
10.
Předem daná (přesná) pravidla pro příslušnost soudu k projednání věci.
xxx
xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxd zásada rovnosti porušena tím, že účastník nebyl předvolán k místnímu šetření v rámci znaleckého dokazování) včas všechny, jejichž přítomnosti je třxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxádění důkazů nad rámec účastnických návrhů ve sporném řízení (§ 120 odst. 2) - zakaz zvyhodňovani jedne strany vyšetřovanim skutkoveho stavu.
xxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxuvy k soudu nedostavil. Také v případě, že je prováděno dokazování v nepřítomnosti účastníka, který nebyl k jednání řádně předvolán, je porušena zásadx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxnost, že účastník je k dalšímu jednání předvolán řádně (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2002, sp. zn. 28 Cdo 201/2002).
14.
Právo xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxníka (§ 138) a byl-li by nemajetnému (sociálně slabému) občanovi zamezen přístup k soudu a ke spravedlnosti.
16.
Nemožnost překročit návrh (
petit
x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx
xxx
xovinnost vysvětlit rozhodnutí (§ 156 odst. 1) a přesvědčivě odůvodnit rozsudek v písemném vyhotovení (§ 157 odst. 2, předposlední věta) vyplývající i x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xrozumitelně a pečlivě odůvodněno.).
18.
Povinnost doručit rozhodnutí všem účastníkům (§ 158 odst. 2 a § 168 odst. 2).
19.
Rovná možnost podat pxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xstavního soudu ze dne 13.11.2003, sp. zn. III. ÚS 202/03: „Tím, že obecný soud nedoručil stěžovateli odvolání žalobkyně, neumožnil mu se k němu vyjádřix x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxvnost účastníků řízení (čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, § 18 odst. 1 o. s. ř.).“
V důsledku roxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxě občanského soudního řádu (zrušení ustanovení § 220 odst. 3 s účinností od 1.4.2011) - viz xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxedpisů, je v části, která umožňuje změnu usnesení, jímž byl soudem prvního stupně odmítnut nebo zamítnut návrh na vydání předběžného opatření nebo jímx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxdle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.“
Zásada rovnosti může být porušxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xásadou rovnosti na straně jedné a zásadou vyšetřovací či projednací na straně druhé. Zároveň je rozdíl mezi postupem soudu v řízení nesporném (§ 120 odsxx xx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
Ve věcech upravených zákonem o zvláštních řízeních soudních může soud v duchu zásady vyšetřovací provádět dokxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxím zjištění (vyšetření) skutkového stavu. Pokud však soud vyšetřuje příliš aktivně v řízení sporném a provádí i ty důkazy, které nejsou potřebné ke zjixxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx neprospěch byly důkazy provedeny. Souhrnná novela (zák. č. 7/2009 Sb.) podstatným způsobem omezila soud v jeho iniciativě, pokud jde o dokazování nad xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxokátem, který nezodpovědně přistupuje k plnění svých procesních povinností) kritické reakce vyvolává sporná poučovací povinnost podle ustanovení x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxto místě však zákon upřednostňuje zásadu předvídatelnosti soudního rozhodnutí.
V průběhu celého řízení musí soud vždy dbát na to, aby zásada rovnoxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxx-li k porušení povinností uvedených shora pod body 1-20, bude pravděpodobným důsledkem zrušení rozhodnutí v rámci řízení o řádném či mimořádném opravxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx) přímo nepostižitelné, avšak vyvolávající pochybnosti o soudcově nestrannosti, nepodjatosti a rovném přístupu ke všem účastníkům. V duchu zásady rxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xejména těchto činností:
-
osobní jednání pouze s některým účastníkem v nepřítomnosti ostatních (telefonáty) bez zaznamenání data, účelu a obsahu xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxdnocení přednesů);
-
hodnocení kvality zastoupení advokátem před jeho klientem a ostatními účastníky;
-
příliš příkré formulace v písemném xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxutomatické vyhovování žádostem o odročení, ignorace lhůt);
-
unáhlené ukládání pořádkových pokut;
-
vstřícnost k procesním návrhům účastnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxastníkům „měřit stejným metrem“, neboť na jakékoliv excesy a vychýlení z rovnováhy jsou účastníci citliví.
V praxi mají někdy účastníci nebo jejicx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxhl dovolat nebo jej navštívit (a například se mu omluvit za nedodržení soudcovské lhůty), ale musí být o tom záznam ve spisu a soudce musí včas účastníka zxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxst reagovat poměrně jednoduše: „Pane žalobce, představte si, že bych se bez vašeho vědomí scházel s advokátem protistrany a diskutoval s ním, jak on vidx xxxxxxxx xxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxdnávané věci, porušil by jednu ze svých základních povinností upravenou v ustanovení § xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxeřštině, které mají bez ohledu na to, zda jsou státními příslušníky České republiky, a je také upraveno v ústavní rovině (čl. 37 odst. 4 Listiny základníxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxdání a při jednáních či jiných úkonech soudu se ve svém mateřském jazyku vyjadřovat; skutečnost, že je účastník zastoupen advokátem, nemá na realizaci xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxka práva na mateřštinu využít. Pokud češtinu ovládá dostatečně, aby byl schopen zcela chápat průběh řízení a svá podání v úředním jazyce řádně činit, můxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxmějí, což přichází zatím v úvahu v podstatě jen v případě slovenštiny. Té bez obtíží rozumí většina populace, která dosáhla zletilosti v době rozdělení xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx Řízení v obou státech je ovládáno podobnými principy a pravidly - ostatně dodnes je na území Slovenské republiky účinný zákon č. 99/1963 Sb., Občiansky xxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxx5, čj. 91 Co 308/2015-50, uvádí: „Žalobu sepsanou ve slovenštině nelze bez dalšího považovat za nesrozumitelnou ani neurčitou jen z důvodu použitého sxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxého, jemuž je uložena povinnost k vyjádření k žalobě, že žalobě nerozumí.“ Kasační usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 11. 2014, čj. 7 Cmo 265/2014xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xezi českým a slovenským jazykem nejsou sice příliš výrazné, avšak nelze předem nikdy vyloučit, že určité odchylky v odborné terminologii mezi češtinox x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxina. Potřeba ustanovit tlumočníka těmto osobám vyjde podle vrchního soudu najevo zpravidla tehdy, jestliže jazykové rozdíly (zejména v odborné termxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxpadě se jednalo o účastníka, který rozuměl česky velmi dobře a svůj návrh na ustanovení tlumočníka podal jako jeden z mnoha obstrukčních úkonů.
Jakmxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx aby mohl jednat ve svém mateřském jazyce, z čehož potřeba ustanovit tlumočníka vyplyne. Pokud takový účastník sám tuto skutečnost nesdělí, měl by soud xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxědčen o svých jazykových schopnostech a tlumočníka nežádá. Při jednání ovšem vyjde najevo, že česky rozumí jen velmi málo a jeho vyjádřením naopak neroxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxevo vůli jednat ve své mateřštině, či poté, co zjistí, že ke splnění účelu řízení je to nezbytné. Tlumočník pak přeloží veškerá podání či rozhodnutí soudx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx je v některých případech využít ustanovení § 18 j. ř., podle kterého může být ustanovený tlumočník zároveň zapisovatelem.
Soud verbální projevy účxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxa či tlumočník do protokolu zapsat příslušnou část také v jazyku, ve kterém byla výpověď učiněna (§ 21 odst. 6 j. ř.). V těchto případech je vhodné pořídit x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxa do tohoto jazyka nelze snadno zajistit. Tehdy je možné ustanovit tlumočníka z jiného jazyka, který účastník ovládá, ovšem pouze, pokud ten s tím souhlxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxictvím velvyslanectví, jazykových agentur, vysokých škol zabývajících se výukou jazyků, mezinárodního odboru Ministerstva spravedlnosti. Setkáxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxy.
K této problematice z poměrně rozsáhlé judikatury srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.3.2005, čj. 4 Azs 307/2004-63: „Se sxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxa málo rozšířený jazyk (zde: gagauzština), může soud podle § 18 odst. 2 o. s. ř. přibrat tlumočníka i z jiného jazyka, který účastník ovládá, a který nadtx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxe) a je dálkově dostupný na stránkách www.justice.cz. Z tohoto seznamu by měl soud vždy tlumočníka přednostně vybrat; není však vyloučeno ustanovení oxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x
xx xxx
xxxxxxxxxxxx xxxlce, proto srov. komentář k § 127 odst. 1.
Vzorový dokument č. 1: Předvolání tlumočníka.


Obdobná situace xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxt pouze znakovou řečí. Neexistuje ovšem jedna celosvětová znakova řeč; ke každému jazyku musí být vytvořen vlastní systém znaků a znakové řeči. Podle zxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxlišným slovosledem i gramatikou než čeština. Znakovaná čeština je pouze vizualizovaným jazykem, tedy češtinou převedenou do znaků při zachování sloxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxno předpokládat, že v mnoha případech budou tlumočníci znát systémy oba.
Je-li účastník, který se dokáže dorozumívat pouze znakovou řečí, zároveň cizincem a používá tedy znakovou řeč odlišnou od znakové češtiny (xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx. ze znakové němčiny do němčiny a zároveň z němčiny do češtiny. Jde zde tedy o podobný případ jako u shora zmíněného cizince ovládajícího pouze exotický jxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xterý realizuje Česká unie neslyšících. Díky němu může u soudního jednání (případně u jiného úkonu soudu) sledovat neslyšící účastník na notebooku rycxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxdu těchto nákladů vůči účastníkům nemá (viz § 141 odst. 2). Je ovšem třeba odlišit takový případ od situace, kdy je tlumočník ustanoven například proto, xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx.
Graf č. 13: Kroky při zajištění tlumočníka.


Příklad: Matka nezletilého dítěte podala soudu návrh na úpravu poměrů k nezletilému dítěti pro dobx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxchť sdělí, zda hodlá využít práva jednat ve své mateřštině. Na výzvu je soudu doručena odpověď, v níž otec tvrdí, že česky rozumí dobře, je schopen se v česxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxnosti česky téměř nerozumí a rovněž jeho vyjadřovací schopnosti v této řeči jsou mizivé. Teprve při jednání tedy uplatní své právo jednat v mateřském jaxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx jako k jazyku hlavnímu hlásí pouze okolo 35 000 obyvatel. Nahlédnutím na portál Ministerstva spravedlnosti do seznamu tlumočníků soud ještě při jednáxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xelkem úspěšně pokouší vést v němčině, dotáže se jej soudce, zda souhlasí s ustanovením tlumočníka právě z tohoto, rovněž ve Švýcarsku úředního jazyka. xxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxí, kterým tlumočníka ustanoví a jednání odročí tak, aby jej k němu mohl řádně předvolat. Poté, co tlumočník vykoná veškeré úkony, rozhodne soud o jeho odxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxytování právní pomoci v podobě ustanovení tlumočníka účastníku řízení - fyzické osobě v občanskoprávní či obchodní věci s místem pobytu v jiném členskxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxho upravuje zákon č. 629/2004 Sb., který v právním řádu České republiky provádí směrnici č. 2003/8/ES (srov. komentář k § 138).
Právo účastníka řízxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xazyka místa doručení, je v rámci Evropské unie obecně upraveno článkem 8 nařízení č. 1393/2007 (viz komentář k § 50j).
Zvláštní úpravu xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxace uvedené v čl. 40 (tedy informace určené věřitelům z jiných členských zemí EU, než kde bylo zahájeno úpadkové řízení) se poskytují v úředním jazyce nexx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxy“ ve všech úředních jazycích orgánů Evropské unie. Každý věřitel, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v jiném členském státě, než je xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxsí formulář obsahovat alespoň záhlaví „Přihlášení pohledávky“ v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků státu, který řízení zahájil. Kromě tohx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 19
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xde uvedené splňuje. Takzvaná účastnická způsobilost (způsobilost být účastníkem řízení) je jednou z podmínek řízení, jejíž nedostatek nelze odstraxxxx xx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxkuje, že se soud nebude jeho návrhem meritorně zabývat a řízení zastaví podle ustanovení § 104 odst. 1.
Poměrně často se žalobci dopouštějí nepřesnoxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxkterých případech je však v podání označen subjekt bez právní subjektivity. Proto je důležité, aby účastník při sepisování návrhu pracoval vždy s výpixxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxx a rozhodl, aniž by vyřešil otázku účastnické způsobilosti, zatížil by své rozhodnutí závažnou procesní vadou, která je důvodem k podání žaloby pro zmaxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xro zmatečnost podána nebyla, vznikly by těžko překonatelné obtíže při případné exekuci. Také v tomto řízení je totiž třeba zkoumat, zda jsou splněny jexx xxxxxxxxx
Způsobilost být účastníkem řízení vyplývá především z hmotného práva. Platí, že ten, kdo má právní osobnost, je způsobilý mít práva a pxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxx xxxzvané zvláštní právnické osoby) přiznat pouze zákon.
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xx x xx xxxx xxxx xxdle prvního zákonného ustanovení má člověk právní osobnost od narození až do smrti. Podmíněně je právní osobnost přiznávána i počatému dítěti (
nascitxxxx
xx x xx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxo řízení nebo řízení o udělení humanitárního azylu ve správním soudnictví.
Odlišné vymezení vzniku hmotněprávní subjektivity platí v pracoxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxrávním vztahu.
Hmotněpxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx osobách jsou vedeny v evidenci obyvatel podle zák. č. 133/2000 Sb. Soud je z tohoto oficiálního zdroje může snadno ověřit pomocí dálkového přístupu. Zxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx zvolit další postup. Pokud zjistí, že účastník zemřel před zahájením řízení, vydá usnesení podle ustanovení § 104 odst. 1 a řízení xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxíkem řízení a chybějící procesní způsobilost účastníka v okamžiku zahájení řízení jsou takovými nedostatky podmínek řízení, které nelze odstranit; xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxéhoto účastníka, a nesouvisí ani s povinnostmi, které pro jeho zmocněnce vyplývají z § 33b odst. 6 občanského zákoníku.“
Jestliže dojde k úmrtí za říxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxka neznámým dědicům podle § 29 odst. 3 či jedná s osobami, které patří do okruhu dědiců (viz komentáře k citovaným ustanovením).
V případě zjištěného úmrtí účastníka řízení musí soud datum smrti ověřit. Nelze vycházet z předpo- kladu, že žalobci podávají vždx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxhající ve velkém dluhy, podají někdy žalobu proti osobě, která delší dobu nežije (například u Obvodního soudu pro Prahu 8 byla podána ža- loba o zaplacenx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xádný rozdíl mezi „prostou“ fyzickou osobou a podnikatelem - fyzickou osobou. Údaje o podnikatelích lze ověřit na stránkách Ministerstva financí (Admxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxx x xx xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x kterém zákon buď stanovuje, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost uznává; právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít právx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxví speciálních zákonů (např. do zákona o sdružování občanů, obecně prospěšných společnostech, zákona o nadacích a nadačních fondech, o vlastnictví bxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxčemž pro obchodni
korporace
jako subjekty práva, které jsou praxí hojně využívány a k nimž se vztahuje množství dílčí speciálních otázek, které je nutxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxník. Právnické osoby můžeme dělit na ty, které slouží soukromým zájmům (např. společnost s ručením omezeným, jejímž předmětem podnikání je prodej spoxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx ve zvláštních zákonech, podle nichž byly zřízeny (např. v zákonu o ČNB, zákonu o vysokých školách, zákonu o obcích), a nový občanský zákoník se na ně aplixxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxuvní strana nebo závětní dědic, má s ohledem na zásadu rovnosti, jíž je nový občanský zákoník mj. ovládán, stejné právní postavení jako jiné osoby; to plxxx x x xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxzuje přiznání právní osobnosti a v důsledku i vznik účastnické způsobilosti z pohledu procesního práva, je upraven v § 126 obč. zák., podle něhož právnixxx xxxxx
x
xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí), a
-
zákon dále stanoví, ve kterých případech není zápis do veřejného rejstříku ke vzniku právnické osoby potřebný, případně ve kterých případexx xx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxké osoby, jež ke svému vzniku nepotřebuje zápis do veřejného rejstříku, mohou sloužit třeba odborové organizace, které podle § 3025 odst. 2 obč. zák. vzxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxní rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností - viz také komxxxxx x x xxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxe pro účely soudního řízení a zejména pro účely ověřování jejich účastnické způsobilosti rozdělit do těchto kategorií:
-
právnické osoby zapisovaxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
-
právnické osoby zapisované do rejstříku společenství vlastníků jednotek;
-
právnické osoby zapisované do rejstříku obecně prospěšných spolxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx
-
jednotky územní samosprávy;
-
zvláštní subjekty;
-
zahraniční právnické osoby.
Mezi právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku a mající způsobilost být účastníkem řízení řadíme mj. subjekty, které xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xorporace
zahrnuje všechny formy obchodnich společnosti (tj. společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, komanditní společnost, veřejnox xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxx
x xxxxxé družstvo, sociální družstvo a evropské družstvo). Údaje o těchto právnických osobách lze snadno dohledat na stránkách www.justice.cz, ze kterých jx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxače na shora uvedených stránkách, jestliže se zvolí forma hledání „platné x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx samostatného zákona. Týká se to například organizátorů regulovaného trhu s cennými papíry (RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a. s., Burza cennýxx xxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxx x xxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xostavení je upraveno zvláštním zákonem. Z hlediska účastnické způsobilosti je však jejich zvláštní postavení bezvýznamné, což ostatně vyplývá z uvexxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx Sb. se do obchodního rejstříku rovněž zapisují zahraniční právnické osoby se sídlem mimo Evropskou unii, podnikající na území České republiky, popříxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx. zák. platí, že zřídí-li někdo právo nebo uloží-li povinnost tomu, co osobou není, přičte se právo nebo povinnost osobě, které podle povahy právního přxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxě projednat a s odkazem na nedostatek podmínek řízení (nedostatek aktivní či pasivní žalobní legitimace) řízení zastavovaly. Tento formalismus byl (xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxní vad podání před zastavením řízení, avšak zakotvení tohoto principu v rovině hmotněprávní se zdá být vhodným krokem, který by měl vést ke zvýšení právxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxvány škodlivé následky pro toho, kdo vadné označení použil. Například za situace, kdy je obchodní
korporace
YOLA, s. r. o., všeobecně známá pod značkox xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx korporaci YOLA, s. r. o., jako výrobce a výhradního prodejce této elektroniky), nebude soud moci bez dalšího řízení o jím podané žalobě (ani po neúspěšnx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx r. o., jako s účastníkem řízení, neboť je vlastníkem značky „FUNNYPLAYER“, má právní osobnost a z tohoto důvodu i způsobilost být účastníkem soudního řxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxem řízení, či nikoliv.
Vzhledem k tomu, že však zatím není jisté, jak shora popsanou hmotněprávní změnu praxe uchopí (a jak se tato změna judikatorně xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx ve kterém ve spojení s ustanovením § 5 soud žalobce poučí o tom, že označení žalovaného subjektu je vadné (že je například třeba žalovat nikoliv závod, alx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxby; zastavení řízení pro xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. 31 Cdo 2847/2011: „Je-li žalobcem v žalobě za žalovaného označen pouze orgán státu ( kraje, obce), přičemž se z jiných částí žalxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xsobami se zvláštním postavením jsou statni podniky - například: Budějovický Budvar, národní podnik; Česká pošta, s. p.; DIAMO, státní podnik; Lesy Čexxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxtní léčebné lázně Bludov, Jánské Lázně a Karlova Studánka; státní podniky Povodí Labe, Moravy, Odry, Ohře a Vltavy, státní podniky - výzkumné a zkušebnx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxní zkušební ústav, Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha, LOM PRAHA), Státní statek Jeneč, státní podnik v likvidaci; STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, stáxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxlu ustanovení § 2 odst. 1 zák. č. 77/1997 Sb., o státním podniku a jsou rovněž zapisovány do obchodního rejstříku.
Za účelné dále považujeme zmínit něxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xtátní fond kultury České republiky (zák. č. 239/1992 Sb.); Státní fond kinematografi e (zák. č. 496/2012 Sb.); Státní fond dopravní infrastruktury (zxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxtervenční fond (zák. č. 256/2000 Sb.);
-
další fondy: Garanční fond obchodníků s cennými papíry (§ 128 zák. č. 256/2004 Sb.); Fond pojištění vkladů xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxjstříku se však nezapisuje;
-
burzy: Komoditní burza Praha a Komoditní burza Říčany - zák. č. 229/1992 Sb.;
-
resortní, oborové, podnikové a daxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxven: Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Revírní bratrská pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxvotní pojišťovna; Všeobecná zdravotní pojišťovna, která je zvláštní právnickou osobou (viz níže), se do obchodního rejstříku nezapisuje;
-
Česxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxxá komora ČR a Agrární komora ČR (zák. č. 301/1992 Sb.), její okresní komory a regionální komory (samostatnými právnickými osobami je jak celá komora, tax x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx České dráhy).
Právnickými osobami zapisovanými do obchodního rejstříku jsou rovněž přispěvkove organizace, které může zřizovat stát, kraje x xxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxm řízení a zapisují se do obchodního rejstříku (např. státní příspěvkové organizace v oblasti kultury - viz § 3 zák. č. 203/2006 Sb.);
-
krajské a obexxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxnizace spravující obecní majetek a celá škála dalších institucí) se podle ustanovení § 27 zák. č. 250/2000 Sb. zapisují do obchodního rejstříku a také mxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxické osoby vznikají, čímž nabývají rovněž účastnické způsobilosti, ještě
-
spolkový rejstřík,
-
nadační rejstřík (např. nadace jako Nadace Bxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx pro děti, Nadační fond Institutu pro moderní výzkum),
-
rejstřík ústavů,
-
rejstřík společenství vlastníků jednotek a
-
rejstřík obecně xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxx
xěmto subjektům se však podrobněji věnovat nebudeme.
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x odst. 1 zák. č. 424/1991 Sb. a vznikají registrací Ministerstvem vnitra, případně rozhodnutím soudu, kterým se ruší rozhodnutí ministerstva o zamítnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxm činnosti. Údaje o politické straně lze vyhledat dálkově na stránkách www.mvcr.cz (odkaz „seznam politických stran a hnutí“) a ověřit tak název, sídlxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxou rovněž právnickými osobami a vznikají registrací Ministerstvem kultury podle ustanovení § 6 odst. 1 zák. č. 3/2002 Sb. a zanikají nabytím právní mocx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x evidovaných právnických osob lze dálkově nahlédnout na stránkách www.mkcr.cz a ověřit zde datum registrace, název, sídlo, identifi kační číslo, orgxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxnské společnosti: Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü, Česká hinduistická náboženská spoxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx Svatých posledních dnů v České republice, Církev Křesťanská společenství, Církev řeckokatolická, Církev římskokatolická, Církev živého Boha, Evaxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxrská, Křesťanské sbory, Luterská evangelická církev
a. v.
v České republice, Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna, Nábožensxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx Pravoslavná církev v českých zemích, Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice, Slezská církev evangexxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
Právní osobnost ale zákon přiznává i dvěxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxosti může podle ustanovení § 15a církevního zákona navrhnout k evidenci řeholní a jinou církevní instituci osob hlásících se k církvi a náboženské spolxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxkou společností pro poskytování charitativních služeb.
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxkově dostupný na internetových stránkách Ministerstva kultury. Jsou to například u římskokatolické církve: diecéze, církevní provincie a konferenxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xsou takovými subjekty: eparchie; církevní obce; monastýry; u Církve československé husitské: diecéze; náboženské obce; instituty účelová zařízenx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxské obce, Chevra Kadiša ČR; u Ústředí muslimských obcí v České republice: jednotlivé muslimské obce. Obdobně jako jednotky územní samosprávy mají tedx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxn přiznává způsobilost k právním úkonům, tedy i způsobilost být účastníkem řízení, a lze se s nimi v řízení před civilním soudem setkat nejpravděpodobnxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xrávnických osob je zřízena zvláštním zákonem, nezapisuje se do žádného rejstříku a jejich účastnickou způsobilost lze ověřit přímo v příslušném zákoxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxávní řád je poměrně nepřehledný a neskýtá pro takové vyhledávání jednoznačná systémová kritéria. Právní osobnost (a tedy účastnickou způsobilost) zxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxkému rozhlasu (zák. č. 484/1991 Sb.);
-
Národní xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře); Komoře veterinárních lékařů České republiky (zák. č. 381/1991 xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxtářské komoře (§ 29 odst. 5 zák. č. 358/1992 Sb.); Komoře patentových zástupců České republiky (§ 3 odst. 2 zák. č. 417/2004 Sb. o patentových zástupcícxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxře ČR a Agrární komoře ČR (zák. č. 301/1992 Sb.), která se zapisuje do obchodního rejstříku, včetně jejích okresních a regionálních komor; Komoře auditxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx
x
x
-
veřejným výzkumným institucím (§ 2 odst. 1 zák. č. 341/2005 Sb.), což je především řada výzkumných ústavů zřízených Akademií věd ČR (např. Ústxx xxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxce, Výzkumný ústav potravinářský, Výzkumný ústav živočišné výroby, Ústav mezinárodních vztahů, Státní úřad pro jadernou bezpečnost), ale i kraji (Úxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xkolství, mládeže a tělovýchovy zapisuje tyto instituce do rejstříku, který je dálkově přístupný na stránkách rvvi.msmt.cz;
-
Všeobecné zdravotxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx
x
xxxx xxx xxxxxxx xxhled nad auditem (§ 37 odst. 1 zák. č. 93/2009 Sb.);
-
Unii pro ochranu nových odrůd rostlin (čl. 24 odst. 1 sdělení č. 68/1994 Sb. m. s., o Mezinárodní úxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxo řízení má také stat (Česka republika), pokud vystupuje jako účastník soukromoprávních vztahů (§ 21 obč. zák.). Stát je největším zaměstnavatelem, a xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxy škody podle zákona č. 82/1998 Sb. a podobně.
Organizační složky státu nemají způsobilost být účastníkem řízení, protože v ustanovení § 3 odst. 2, vxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxn výslovně uvádí v § 3 odst. 1.
V praxi poměrně často (nxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxační složka státu (např. Ministerstvo financí) namísto státu samotného (Česká republika - Ministerstvo fi nancí). Při formalistickém pojetí procesx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxstup však správný není a ve světle rekodifi kace soukromého práva i dle našeho názoru nemožný (viz § 17 odst. 2 obč. zák. a pojednání o něm výše). Podá-li žaxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxnizačních složek je příslušná vystupovat za stát v konkrétním sporu, a tuto organizační složku přibrat do řízení (pokud se ho již neúčastní). Rozhodnuxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxrá je příslušná za stát vystupovat. Otázka, která organizační složka státu má za něj s ohledem na obsah a povahu sporu vystupovat před soudem, není otázkxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxrov. též usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. 31 Cdo 2847/2011).
xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xízení i cizí stát (například ve sporu mezi českým občanem pracujícím na velvyslanectví státu, v řízení o neplatnost výpovědi či zrušení pracovního pomxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxitel veřejné moci, nýbrž jako právnická osoba ve věcech vyplývajících z individuálních pracovních vztahů, charakterizovaných právní rovností účasxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxika - Velvyslanectví Polské republiky“) - nepožívá funkční imunity a že je v těchto věcech dána pravomoc českých soudů.“
Stálé rozhodčí soudy (Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, Burzovní rozhodčí soud pxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxst ani účastnickou způsobilost nepřiznávají. Lze však dovodit, že způsobilost být účastníkem řízení mají, neboť jde o subjekty, jimž zákon přiznává vxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xoudu ze dne 15. 7. 2002, sp. zn. IV. ÚS 174/02: „Ústavní soud je toho názoru, že rozhodčí nálezy vydávané rozhodčími senáty nebo jedinými rozhodci jsou roxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xx., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, dle něhož »Strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi má rozhodovat jeden nebo vícx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx, uveřejněných v č. 51/1994 Obchodního věstníku.“
Graf č. 14: Organizační složky státu.
                                                                                                                 
                                      I------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
                                      x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx           x 
                                      x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxo             I 
                                      I pro místní rozvoj; Ministerstvo práce a sociálních věcí;            I 
                                  I-->I Ministerstvo průmyslu a obchodu; Ministerstvo spravedlnosti;        I 
                                  I   I Ministerxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx  x 
                                  x   x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx         x 
                                  x   x xxxxxxxxxxxx xxxědělství; Ministerstvo životního prostředí          I 
                                  I   I (§ 1 zák. č. 2/1969 Sb.)                                            I 
                                  I   I----------------------------------------------------------------xxxxxx 
                                  x                                                                           
                                  x   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
                                  x   x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx; Český úřad   I 
                                  I   I zeměměřický a katastrální; Český báňský úřad; Úřad                  I 
                                  I-->I průmyslového vlastnictví; Úřad pro ochranu hospodářské soutěže;     I 
                                  I   I Sxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx           x 
                                  x   x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx        x 
                                  x   x xxxxx xxxxx xxxxxxxxnikační úřad (§ 2 zák. č. 2/1969 Sb.)           I 
                                  I   I---------------------------------------------------------------------I 
                                  I                                                                           
                                  I   I----------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
                                  x   x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx         x 
                                  x   x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xejvyšší kontrolní úřad; Kancelář prezidenta I 
                                  I-->I republiky; Úřad vlády České republiky; Kancelář Veřejného           I 
                                  I   I ochránce práv; Akademie věd Čxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx      x 
                                  x   x xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx                  x 
                                  x   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
                                  x                                                                           
                                  x   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------------------I 
                                  I   I instituce s obdobným charakterem jako organizační složky            I 
                                  I-->I státu: Kancelář Poslaneckx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx                x 
                                  x   x xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx                                  x 
                                  x   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
x-----------------I   organizační I                                                                           
I      stát       I-- složky      I   I---------------------------------------------------------------------I 
I Česká republxxx x   xxxxx       x   x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx     x 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx               x   x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x okresní správy         I 
                                  I   I sociálního zabezpečení (§ 3a zák. 582/1991 Sb.); Puncovní úřad      I 
                                  I   I (§ 1 odst. 1 zák. č. 19/1993 Sb.); Drážní inspekce (§ 53a           I 
                                  I   I odstx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx         x 
                                  x   x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx         x 
                                  x   x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx a záchranné útvary (§ 2 odst. 7      I 
                                  I   I zák. č. 238/2000 Sb.); Probační a mediační služba (§ 1 odst. 2      I 
                                  I   I zák. č. 257/2000 Sb.); Státní energetická inspekce xx xx xxxxx x    x 
                                  x   x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx      x 
                                  xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxx01 Sb.); I 
                                  I   I zeměměřické a katastrální inspektoráty (§ 2 odst. 2                 I 
                                  I   I zák. č. 359/1992 Sb.); Justiční akademie (§ 129 odst. 1             I 
                                  I   I zák. č. 6/2002 Sb.); Stáxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx     x 
                                  x   x xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx              x 
                                  x   x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxx/2002 Sb.);     I 
                                  I   I Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (§ 27 odst. 1    I 
                                  I   I zák. xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx     x 
                                  x   x xx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx       x 
                                  x   x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xb.); Ústav pro studium totalitních        I 
                                  I   I režimů (§ 3 odst. 1 zák. č. 181/2007 Sb.); krajská ředitelství      I 
                                  I   I Policie ČR (§ 8 zák. č. 273/2008 Sb.)                               I 
                                  I   I-------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
                                  x                                                                           
                                  x   xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------I 
                                  I   I státní rozpočtové organizace přeměnené na základě ustanovení        I 
                                  I-->I § 51 zak. č. 219/2000 Sb. (např. Česká obchodní inspekce;           I 
                                      I Čexxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx                                 x 
                                      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxlní správa, Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky, Vězeňská služba České republiky) mají zvláštní postavení, neboť až na xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx Ústavní soud v nálezu ze dne 4.3.1999, sp. zn. IV ÚS 221/98: „Vězeňská služba České republiky byla zřízena jako rozpočtová organizace zákonem č. 555/19xx xxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxkona). Příslušníci Vězeňské služby ČR jsou ve služebním poměru a občanští pracovníci Vězeňské služby ČR v pracovním poměru k Vězeňské službě ČR (§ 4 odsxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxt. zákona práva a závazky zrušeného Sboru nápravné výchovy ČR přešly dnem účinnosti tohoto zákona na Vězeňskou službu. Zřízení Vězeňské služby ČR bylo xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxších skutečností. Z uvedeného nezbývá Ústavnímu soudu než dovodit, že Vězeňská služba ČR je právnickou osobou ve smyslu § 18 odst. 2 písm. d) obč. zák., a xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx neboť jsou pouhými organizačními součástmi Vězeňské služby ČR.“
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxných sil jednají jménem státu v právních vztazích služební orgány s výjimkou jednání před soudy, kdy jedná za stát vojenský orgán pro právní zastupovánx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxteli Kabinetu ministra obrany. VÚPZ MO jedná jménem organizační složky státu - Ministerstva obrany v soudním řízení ve věcech občanskoprávních, pracxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xrmádní záležitosti je tedy: „Česká republika - Ministerstvo obrany, zastoupená (příp. jednající) Vojenským úřadem pro právní zastupování Ministerxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxn. Nejde-li o záležitost souvisící se služebním poměrem policistů, je tímto orgánem Ministerstvo vnitra ČR (viz například usnesení Nejvyššího soudu xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xrajské sbory a záchranné útvary (§ 2 odst. 7 zák. č. 238/2000 Sb.). V věcech týkajících se hasičského záchranného sboru bude tedy označení účastníka napxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxšího územního samosprávného celku) pak z ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 129/2000 Sb., o krajích.
Obce mohou za účelem ochrany a prosazování společnýcx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Vyšším územním samosprávným celkem je podle čl. 1 ústavního zákona č. 347/1997 Sb. hlavní město Praha a těchto 13 krajů: Středočeský kraj; Jihočeský xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxmoucký kraj; Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj.
Kraje jsou kromě jiného právními nástupci školských úřadů, které ze zákona ke dni 31.12.2000 zanxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
Obecní úřady (xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx obdobně jako v případě organizačních složek státu a odštěpných závodů.
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx České republiky a Agrární komoře České republiky. Jde o subjekty, kterým sice zákon přímo právní osobnost ani způsobilost být účastníkem řízení nepřixxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xsoby, jimiž je organizační struktura, název a sídlo, stejně jako předmět činnosti, a splňuje též znak stability v čase.
K tomu srov. například stanoxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xa právnickou osobu výslovně prohlásí, nýbrž (nepřímo) i tím, že danému subjektu přizná vlastnosti, kterými se podle platné právní úpravy právnické osxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxvních vztazích (statutárního orgánu), a vymezení vlastního majetku, sloužícího k plnění jejích úkolů (k její činnosti).“
Také soudní praxe se přixxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxše uvedené vlastnosti a pojmové znaky právnické osoby. K tomu viz např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15.12.2009, čj. 36 Co 99/2009-16: „Podle x xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x/ účelová sdružení majetku, c/ jednotky územní samosprávy, d/ jiné subjekty, o nichž to stanoví zákon. Je sice zřejmé, že zákon č. 301/92 Sb. v ustanovenx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxmi rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení,
expressis verbis
právní způsobilost inkriminovaného rozhodčího soudu ve smyslu výše citovaného ustxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx, pokud zákon stanoví, že určitý subjekt má atributy právní subjektivity, tj. způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům (srovnxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxvé ustanovení § 30 zák. č. 91/2012 Sb., který stanoví, že právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxčníky nebo členy a vzájemné poměry společníků nebo členů, ručení společníků nebo členů za závazky takové osoby a kdo za osobu jako její orgán jedná, jakox x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Právní osobnost podle práva cizího doloží ten, kdo se zx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xaši právní subjektivitu, název, sídlo a způsob jednání.
Příslušný výpis (listinu) by měla žalující společnost automaticky přiložit k žalobě, a to jak ohledně sebe sama, tak x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxxxí se zahraničním partnerem by měl podnikatel dbát nejen na zjišťování referencí, ale i na to, zda tento partner vůbec má právní osobnost, a již při uzavírxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx soudní řízení značně prodloužit).
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxlost
ad hoc
pro určitá řízení (typy řízení) například následujícím subjektům:
a)
České národní bance, která může podat návrh ve věcech kapitálovéxx xxxx xx xxx xx xx xxx x x xxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx
xx
xxxxxx xxxe (magistrátu, úřadu) v řízení o soudním výkonu rozhodnutí, podá-li vymáhající orgán obce návrh na soudní výkon rozhodnutí (k tomu srov. usneseni Nejvxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxx
xx
xxresní správě sociálního zabezpečení v řízení o výkon rozhodnutí, i ve sporu o vylučovací žalobě (k tomu viz rozsudek Nejvyššiho soudu ze dne 27. 10. 2004x xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx x0. 2003, čj. 20 Co 453/2003-16: „Pražská správa sociálního zabezpečení má jako vymáhající správní orgán, který vydal v I. stupni vykonávaný výkaz nedoxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x. 120/2001 Sb.) podle § 19, věta za středníkem, o. s. ř. ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu.“ Nebo z usneseni Městskeho soudu v Praze ze dne 21. března 2xxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxoučení věcí z výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst. 1 o. s. ř.“;
e)
představenstvu akciové společnosti k podání návrhu na zápis akciové spoxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxelství a další správní i jiné státní orgány České republiky, jakož i orgány územních samosprávných celků věcně příslušné podle zvláštních zákonů ke spxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxho rozhodnutí, resp. exekuci (§ 105 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb.);
h)
státnímu zastupitelství (podrobněji srov. komentář k § 35 a § 8 odst. 2 z. ř. s.), xxxxx xxxx xxx xxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxtníků (§ 42 zák. č. 283/1993 Sb.). Oprávnění uplatňuje státní zastupitelství vždy, jde-li o absolutní neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví z důvoxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxti stávky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo odborová organizace, proti níž tento návrh směřuje (§ 21 zák. č. 2/1991 Sb.); návrh lze podat jen u stxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxušný zaměstnavatel, proti němuž tento návrh směřuje (§ 29 zák. č. 2/1991 Sb.);
-
návrh na uložení opatření podle ustanovení § 90 zák. č. 218/2003 Sb.x
x
xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xde-li o pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkonu (§ 8 odst. 1 písm. b/ z. ř. s.);
-
návrh ve věci ochrany proti doxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
x
xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
x
xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x§ 8 odst. 1 písm. e/ z. ř. s.);
-
návrh v řízení o určení data smrti (§ 8 odst. 1 písm. f/ z. ř. s.);
-
návrh v řízení ve věcech vyslovení přípustnosti přxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
x
xxvrh v řízení o umoření listin (§ 8 odst. 1 písm. h/ z. ř. s.).
Podrobnosti o působnosti státního zastupitelství a nejvyššího státního zástupce v netrexxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxěže (§ 325 odst. 1 z. ř. s.);
j)
Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pokud v případech doloženého majetkového zájmu státu a v souladu sx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxevodu cenných papírů, jejichž účastníkem není stát ani státní organizace, anebo do takového řízení vstupuje (§ 11 odst. 1 zák. č. 201/2002 Sb.).
xx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxodního rejstříku, jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora (k tomu srov. usneseni Nejvyššiho soudu ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 29 Cdo 1154/2003xx
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxu na zápis do obchodního rejstříku (§ 27 zák. č. 250/2000 Sb.);
o)
zemřelému domnělému otci, resp. jeho soudem ustanovenému opatrovníkovi v řízení x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
Soud je poxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx) žalován subjekt evidentně bez právní osobnosti, a tedy i bez způsobilosti účastnické. V praxi se potom lze setkat s „žalobami“ směřujícími proti velmx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx byla jako žalovaná označena „víla Amálka“ (označení pravděpodobně vycházelo ze skutečnosti, že věc projednávající soudkyně měla dlouhé blond vlasyxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxý Holanďan -“
Chce-li se navrhovatel vyhnout zastavení řízení či zdlouhavému odstraňování vad jeho podání, musí pečlivě zvážit, zda sám i ten, protx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxhu k fyzickým osobám viz komentář shora.
U osob právnicxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxmísto státu - viz zákon č. 219/2000 Sb. a komentář k § 21a). V těchto případech bude soud postupovat, jak bylo naznačeno shora. Jen tam, kde nelze zhojit nexxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xni případných doplnění není seznatelné, kdo by měl být účastníkem řízení, soud řízení přímo zastaví podle § 104 odst. 1 (viz komentář) ve spojení s § 19. K xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xízení k procesnímu nástupnictví. Zaniklá právnická osoba nemůže být účastníkem řízení, i když má právního nástupce, byla-li vymazána z obchodního rexxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxkem podmínky řízení, jehož náprava není možná ani tak, že soud akceptuje »opravu« či »upřesnění« v označení nezpůsobilého účastníka.“
2.
Z návrhu xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x (viz komentář). Nastane-li po doplnění situace stejná jako v předchozím odstavci, stejný bude i postup soudu.
3.
Při zahájení řízení jsou podmínkx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx fyzické. Soud nemůže až na výjimky bez dalšího řízení zastavit, ale postupuje podle § 107 (viz komentář). Buď tedy rozhodne o procesním nástupnictví, txxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx až po pravomocném skončení odvolacího řízení, leč v době, kdy ještě neuplynula lhůta k podání dovolání, je bez dalšího jeho právní nástupce, jenž podal xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
Vstup právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku do likvxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx x xxxxxx xxxxxxickou způsobilost. Účastníkem řízení je tedy
korporace
a její likvidátor má postavení statutárního orgánu (srov. např. usneseni Nejvyššiho soudu zx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxx
x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxx x xxxxxx v příslušném rejstříku evidovanou adresu sídla, na které se však fakticky nezdržuje žádná z osob za ni oprávněných jednat. Pro soud neznamená vstup do lxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxešle likvidovanou korporaci do její datové schránky k jednání, ta, vzhledem k tomu, že již fakticky ukončila svoji činnost, schránku nevybere, k jednáxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx Zjistí-li soud, že právnická osoba vstoupila do likvidace, měl by se vždy snažit likvidátora o soudním řízení informovat a zapojit jej aktivně do procexxx x xx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxobíhal férově. Ustanovení § 46a odst. 1 umožňuje soudu, aby právnické osobě doručoval na kterékoliv jiné místo, například na místo, kde se fakticky zdrxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx rejstříku), soud řízení zastaví podle ustanovení § 104 odst. 1.
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx: Pokud nemají datovou schránku a soud jim doručuje písemnost, jež se vrátí s údajem pošty - „nezastižen“, „nesídlí“, „neznámý“, „zrušen“, je třeba nahxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxumat okamžik jejího zániku. Dojde-li k němu před zahájením řízení, nelze postupovat podle § 43 odst. 1, vyzývat žalobce k odstranění vad v označení účasxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxá s právním nástupcem. Nejčastěji půjde o změny právní formy, fúze, rozdělení, převody jmění obchodních korporací. Údaje o procesním nástupnictví soxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxnku právnické osoby, ač by ji měla mít aktivovanou.
Pozbude-li v průběhu řízení některý z účastníků věcnou legitimaci, ať již aktivní, či pasivní, nxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxe (viz komentář k § 107a), neznamená to ztrátu způsobilosti být účastníkem řízení, a soud tedy nemůže z takového důvodu řízení zastavit. Zůstane-li žalxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxost také u subjektu, jehož vstup do řízení, ať již ve formě záměny, přistoupení (§ 92) či postupu podle § 107a se navrhuje. Jde-li o vstup osoby, která způsxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xízení dále pokračuje s původními účastníky.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
Komentátor: Jirsa, Vančurová
K odst. 1:
Procesní způsobilost definovaná v tomto ustanovení úzce souvisí se způsobilostí být xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxocesní jako schopnost v procesu samostatně jednat. Ne každý, kdo má způsobilost být účastníkem řízení, může však před soudem jednat samostatně, a jestxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxx
x xxxxxxxxprávních vztazích vzniká procesni způsobilost fyzicke osoby v plném rozsahu dosažením zletilosti, tedy věku 18 let. Výjimkou je případ, kdy před dosaxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxjí i nezletilí, ovšem pouze v takovém rozsahu, v jakém jsou nadáni svepravnosti. Jak vyplývá z § 31 obč. zák., jde o právní jednání co do povahy přiměřené rxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnce, ale podle obecných kritérií, odpovídajících příslušné věkové skupině.
Například sedmileté dítě je způsobilé uzavřít kupní smlouvu na koupi xx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xakoupené obuvi, byl by to nepochybně důvod k tomu, aby soud rozhodl o povinném zastoupení dítěte v řízení zákonným zástupcem (§ 23 a komentář k němu). Souxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxdle naposledy citovaného ustanovení, přestože dítě bude mít způsobilost být účastníkem řízení i způsobilost procesní.
Také například návrh na zvýšení výživného či úpravu styku by mohlo dítě ve věku blízkém zletilosti podat. To ostatně odpovídá i článku 12 Úmxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkajíx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xylo vyslyšeno v každém soudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce anebo příslušného orgánu, přičxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxvanému článku Úmluvy odpovídá i ustanovení § 100 odst. 3 ukláda- jící soudu zjistit názor nezletilého dítěte na souzenou věc (viz komentář k tomuto ustaxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xa to, aby byl vhodným způsobem zjištěn. Ustanovení § 100 odst. 3 o. s. ř. je jistou procesní reflexí § 867 odst. 2, věta za středníkem, obč. zák., podle něhox xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxou pozornost - což se v § 100 odst. 3 o. s. ř. projevuje úpravou, podle níž v řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx Na téma procesní způsobilosti nezletilých dětí a doručování soudních písemností těmto účastníkům vydal Ústavní soud zajímavý nález ze dne 4. 12. 2014x xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxstníky, požívaly dostatečné ochrany, která je zpravidla, není-li zde konflikt zájmů, zaručena jejich zastoupením zákonným zástupcem; zároveň však xxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxn platební rozkaz vůči šestnáctiletému účastníkovi řízení, je proto nutno jej xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x xx x násl. z. ř. s. (viz komentář), mají zachovánu procesní způsobilost v takovém rozsahu, v jakém jsou svéprávné, a mohou před soudem samostatně jednat, poxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
Například je požadováno vrácení dluhu 100 000 Kč proti žalovanému, který je nesvéprávný k právním jednáním, jejichž peněžité plnění přesahuxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxx xxxx zde však je často důvod pro aplikaci ustanovení § 23.
I procesní způsobilost patří k podmínkám řízení podle ustanovení § 103, které soud zkoumá kdykoxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxmu, aby odstraněn byl (viz § 104 odst. 2 a komentář k němu).
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxová situace nastane například tehdy, když je účastníkem nezletilé dítě a:
-
oba jeho rodiče (osvojitelé) v průběhu řízení zemřou, resp. zemře jedinx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxé) mají omezenu svéprávnost v rozsahu nutném pro řízení;
Stejná situace může nastat rovněž tehdy, když je účastníkem osoba s omezenou svéprávností a jexx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxo, poté zemře a nezletilý se ocitne bez zákonného zástupce. Tím se stane až soudem ustanovený určený poručník (§ 78 zák. o rodině). K jeho ustanovení však xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx účastníku ustanovit dle § 29 odst. 1 pro řízení opatrovníka.
2.
Zákonný zástupce nemůže účastníka zastupovat pro kolizi zájmů. K této situaci xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xoměrů k nezletilým dětem, v těchto případech musí soud ustanovit takzvaného kolizního opatrovníka (§ 460 obč. zák.).
3.
Účastník není v řízení svýx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
Účastník řízení (ten, kdo se chystá podat nxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxjčastější - například nezletilé dítě žaluje o náhradu škody na zdraví, kterou utrpělo při dopravní nehodě);
b)
žalobce hodlá podat žalobu proti nexxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxzletilému žalovanému (například dojde k šikaně na základní škole spojené s fyzickým násilím a újmou na zdraví žalobce);
d)
) žalobu podává osoba s oxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xalovanému, který je omezen na svéprávnosti (osoba s omezenou svéprávností, jež navenek neprojevuje známky duševní choroby, uzavře kupní smlouvu - u Oxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxupi spotřebního zboží, za něž následně neplatila);
xx
xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx v němž, jak už to bývá obvyklé u podobných sporů, nepoužívaly strany příliš férové postupy; žalobce hodlal průběh řízení a některá právní jednání bývalx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx x xednotlivých situacích následující:
Žalobu podají za žalobce jeho rodiče (zákonní zástupci), přičemž ti se mohou nxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxý František Holub, nar. 30. 12. 2007, bytem Rožnov pod Radhoštěm, Nová 1, zastoupený rodiči Evou Holubovou, nar. 14. 5. 1980, a Petrem Holubem, nar. 13. 2x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxkající se majetku za nezletilého schválit podle § 461 obč. zák. opatrovnický soud (§ 467 z. ř. s.)
Ad b) Postačí, když žalobce v žalobě označí žalovanéxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxé. Pokud má žalobce informace o tom, kdo je zákonným zástupcem nezletilého, označí jej v žalobě také (viz příklad ad a/). Jestliže mu to známo není, měl by xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxo slovo „nezletilý“), aby tuto skutečnost soud nepřehlédl a nevznikly tím zbytečné procesní komplikace. Například: „Vzhledem k tomu, že se v případě žxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx soudu postarat se o odstranění nedostatku podmínky řízení, vyzvat zákonné zástupce a s nimi v řízení jednat.
Ad c) Situace je stejná jako ad a). Pro žaxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxhat na povinnost soudu odstranit nedostatek podmínky řízení, pro průběh řízení to však vhodné není.
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxím řízením mohou být pro nezletilého žalobce spojeny negativní fi nanční důsledky (zejména náhrada nákladů řízení protistraně).
Ideální je, pokux xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx označí nejen nezletilého žalovaného, ale též jeho zákonné zástupce, nejčastěji rodiče.
xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxzeného žalobce opatrovník ustanovený soudem. Také v tomto případě je třeba požádat opatrovnický soud o schválení podání žaloby.
xx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxl by to zjistit soud, u něhož je žaloba podána, a také z tohoto důvodu se jedná o obecný soud žalovaného, který s největší pravděpodobností bude i opatrovnxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxadřuje, úroveň jeho podání je pochybná, projevuje známky nestandardního chování apod.), vždy je třeba ověřit v opatrovnickém oddělení lustrací, zda xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xpisu.
Ad f) V tomto případě soud řízení povinně přeruší podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. a) (srov. komentář k němu) do doby, než bude ustanoven hmotxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx
Stejně jako v případě účastnické způsobilosti přiznává pro určité typy řízení zákon zvláštní procesní způsobilost osobám (subxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xterá se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.). Znamená to, že například v řízení o určení neplatnosti výpovědi může vysxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxho, případně i s jeho zástupcem na základě plné moci.
2.
Speciální procesní způsobilost nezletilého rodiče v řízení o osvojení nezletilého je v souxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxt.
3.
Podle § 35 odst. 3 z. ř. s. může fyzická osoba zbavená svéprávnosti podat návrh na vrácení svéprávnosti.
4.
Nezletilý snoubenec, který dovxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx § 403 odst. 3 z. ř. s. přiznána plná procesní způsobilost pro řízení o vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí.
Procesnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxximečnou situaci uvedenou níže) v řízení vystupovat taková právnická osoba, která sice má způsobilost být účastníkem řízení, ale nemá způsobilost proxxxxxx
Zjistí-li tedy soud, zpravidla při doručování písemxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx „odstěhoval se“, nebo (častěji) nemá aktivovanou datovou schránku, je třeba následně ověřit, je-li právnická osoba způsobilá účastnit se řízení, a zxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx
V řadě případů je právnická osoba sice v rejstříku zapsána, právně existuje, fakticky však nixxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxtným účelům. Proti takové osobě soud řízení bez problémů dokončí, protože jí písemnosti doručuje fiktivně do datové schránky nebo na rejstříkovou adrxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxní.
Jinak je tomu v případě, kdy nahlédnutím do rejstříku soud zjistí, že právnická osoba zanikla bez právního nástupce, ať již před zahájením řízenx xxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxovém případě žádná vhodná opatření podle ustanovení § 104 odst. 2 činit nelze.
I právnická osoba se však výjimečně může nacházet v situaci, kdy neexixxxxx xxxxxx xxx xx xx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxdnatel společnosti s ručením omezeným vzdá funkce a valná hromada dosud nového jednatele nejmenovala. Potom v řízení, ve kterém je účastníkem takovátx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxoby a jmenován likvidátor, popřípadě poté, co je právnické osobě pro řízení ustanoven opatrovník (viz komentář k § 29 odst. 2).
Rozhodnutím o úpadku xx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx dlužníka k majetku podstaty ve prospěch insolvenčního správce, který se ovšem nestal účastníkem hmotněprávních vztahů, v nichž dlužník vystupoval. xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx třeba zamítnout proto, že dispoziční oprávnění k majetku konkursní podstaty přešla na insolvenčního správce, tj. pro nedostatek aktivní věcné legitxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx řízení podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání).
Zvláštní procesní způsobilost subjektů, které nejsou fyzickými ani právnickými osoxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxtu k ostatním účastníkům řízení zastaví - rozhodnutí o ne- připuštění vedlejšího účastenství není namístě (k tomu srov. komentář k § 93 a usnesení Vrchnxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xčastnickou způsobilost má, na rozdíl od jeho organizační složky, která za něj v řízení jedná a vystupuje. K tomu srov. například usnesení Nejvyššího soxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xěc týká; pracovník tohoto státního orgánu, popřípadě pověřený pracovník jiného státního orgánu pak za stát činí procesní úkony (srov. § 21 odst. 2 o. s. xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx 201/2002 Sb. však v intencích komentovaného ustanovení tyto způsobilosti přiznává Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (který je orgaxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxení před tuzemskými soudy o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví věci nebo o převodu cenných papírů, jejichž účastníkem není stát ani státní organxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xako účastník řízení namísto státu (obdobně jako státní zastupitelství podle ustanovení § 35 - viz komentář k němu). Správné označení účastníka v těchtx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
K tomu srov. též komentář k § 21a, podle něhož v případech, kdy vystupuje před soudem za stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jedná přex xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 21
Komentátor: Korbel
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx oproti úpravě v hmotném právu, kde došlo od 1. ledna 2014 k podstatným koncepčním změnám. Podle dřívější občanskoprávní koncepce v hmotném právu do 31. xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxlo stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo to bylo vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé (§ 20 obč. zák. 1964). Tato koncepce byxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxshodovalo s evropsky převažující fi kční teorií právnických osob, podle níž jsou právnické osoby pouze umělé právní útvary, jež nemohou mít vlastní vůxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx zastoupení (organschaftliche Vertretung), která nerozlišuje jednání statutárních orgánů a smluvního zástupce a hovoří ve všech případech o zastouxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xtran v laicky sepsaných smlouvách i běžné řeči, kde se u právních úkonů právnických osob běžně hovořilo o tom, že právnická osoba je „zastoupena“ jednatxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xáměrně nepromítly ve změnách procesní úpravy, neboť zastoupení je v rámci občanského soudního řádu upraveno specificky. Pro účely procesního práva pxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxého řazení pod skupinovým nadpisem „účastníci“ (§ 18-21b), a nikoliv pod skupinovým nadpisem „ zástupci účastníků“ (§ 22-32). Proto bude soud nadále jxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
Změny procesního práva v § 21 provedené doprovodnou novelou občxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xráva může být od 1. 1. 2014 statutárním orgánem právnické osoby nejen osoba fyzická, ale i osoba právnická. V takovém případě bude za právnickou osobu jaxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
V samotném charakteru jednání fyzické osoby za právnickou osobu se tedy v procesním pxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxul rozdíly mezi přímým jednáním fyzických osob jménem právnických osob a zastoupením: „Z povahy věci je nepochybné, že osobně může jednat před soudem jxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxím fyzických osob. V ustanovení § 21 o. s. ř. se proto stanoví, kdo je oprávněn za právnické osoby a stát jako za účastníky řízení před soudem jednat; takovxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxje úkony samotné právnické osoby nebo státu, nejde tedy o jednání jejich zástupce ve smyslu ustanovení § 24 a násl. o. s. ř., a proto se také písemnosti určxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xoud zabýval i rozdíly mezi jednáním fyzických a právnických osob. Uvedl: „Možnost, že by za účastníka řízení - fyzickou osobu mohl jednat před soudem zaxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxe-li účastník řízení - fyzická osoba před soudem vykonávat svá procesní práva nebo povinnosti osobně, může tak činit jen prostřednictvím svého zástupxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxpuje na základě jiného právního vztahu (např. příkazní smlouvy), je zde nerozhodná.“
Obdobně i Ústavní soud v nálezu ze dne 9. prosince 2003, sp. zn. xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxané dle § 28, kterou účastník uděluje svému zástupci, zvolenému dle § 24.
Pokud by měl soud o jednání za právnickou osobu pochybnosti, nemůže je klást xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxí jako statutární orgán udělil plnou moc advokátovi k podání žaloby. Soud však v dané věci žalobu odmítl, neboť neměl za prokázané, že se na podání žaloby xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxud má pochybnosti, zda je člen právnické osoby, který je v postavení předsedy jejího statutárního orgánu, oprávněn za ni podat žalobu k soudu a zmocnit axxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxlu občanského soudního řízení, pokud nejsou jeho účastníci vyčerpávajícím způsobem soudem uvědomováni o povaze jeho dotazů, v důsledku čehož nemají xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxuze formálně, nikoliv věcně. Soudu nepřísluší posuzovat, zda k podání žaloby za právnickou osobu jejím statutárním orgánem či pověřeným zaměstnancex xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xda je to pro ni vhodné atp. Přestože se může zdát, že jde o banalitu, i tak
absurdní
názory se v soudní praxi vyskytly a musel je rušit Ústavní soud (srov. náxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xýklad interních předpisů je třeba hodnotit jako porušení čl. 36 odst. 2 ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Normy občanského xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxdobně pro insolvenční řízení a incidenční spory.
K odst. 1:
Právnické osoby mají stejně jako fyzické osoby způsobilost xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxě procesní způsobilost realizují. Na rozdíl od osob fyzických nemohou právnické osoby svou vůli projevovat samy o sobě, nýbrž pouze prostřednictvím oxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxtovala žádná fyzická osoba, jejímž prostřednictvím by mohla právnická osoba projevovat svou vůli, mohlo by dojít k procesní nezpůsobilosti právnickx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx a není tu ani jiná osoba, která by byla oprávněna za ni jednat, nebo není-li jasné, kdo je takovou oprávněnou osobou apod.
V takovém případě ustanoví sxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
Fyzické osoby, jejichž prostxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxávnické osoby. Právnická osoba jejich prostřednictvím jedná a zavazuje se. Práva a povinnosti z takového jednání vznikají přímo právnické osobě, jež xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxé osobě vznikají náklady řízení i případné právo na jejich náhradu.
xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxkou osobu statutární orgán, jemuž náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx odst. 1 obč. zák.). Právnickou osobu zastupují též její zaměstnanci a členové v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhodxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxlo-li jim být známo.
Procesní úprava přímého jednání právnických osob v občanském soudním řádu je vůči hmotněprávní úpravě v posxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxy. Podle § 21 za právnickou osobu jednají:
a)
člen statutárního orgánu (je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická oxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxého závodu, jde-li o věci týkající se tohoto závodu, nebo
d)
prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.
Uvedený výčet obsahuje alternativy, které se navzájem vylxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxhu stejné, všechny uvedené fyzické osoby jednají přímo za právnickou osobu a stejným způsobem ji zavazují při všech procesních úkonech. Oprávnění všexx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx, že uvedené osoby mohou jménem právnické osoby činit všechny procesní úkony, včetně např. zmocnění smluvního zástupce k procesnímu zastoupení právnxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxých v § 21 odst. 2, 3, 4 (viz komentář dále).
K písm. a): Statutární orgán není v občanském soudním řáxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx se považuje za notorietu a nové hmotné právo s ním tak pracuje, když přímo stanoví, že statutární orgán musí být určen zakladatelským právním jednáním vxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby (§ 163 obč. zák.).
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxla dopadat ve smyslu 20 odst. 2 obč. zák. i na právnické osoby veřejného práva, ale to se bohužel nepodařilo, a proto celá řada veřejnoprávních korporací xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxstopadu 2002, sp. zn. I. ÚS 662/01, Ústavní soud uvedl: „Skutečnost, že bývalý jednatel je i po zániku funkce dosud v obchodním rejstříku uveden, nemá na xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxbo zánik jednatelské funkce
konstitutivní
charakter, zápis do obchodního rejstříku má již pouze
deklaratorní
účinky. To ale nepopírá princip matexxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x x21 obč. zák. - pozn. aut.). Obecný soud tedy neměl důvod pochybovat o aktuálnosti a pravdivosti údajů v rejstříku uvedených.“ To však platí pouze do okamxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxmat její oprávnění bez ohledu na obsah aktuálního výpisu z obchodního rejstříku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. května 2006, sp. zn. 20 Cdo 552/20xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxe jedna, a to buď předseda vícečlenného statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen. To má podstatné praktické důsledky, které zjexxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxké smlouvy za společnost s ručením omezeným dva jednatelé společně nebo za akciovou společnost více členů představenstva společně, budou moci uzavírxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x jednání jménem právnické osoby před soudem však postačí jeden z nich. Dokonce nejde jen o to, že jednání jednoho z nich postačí, ale jinak jednat ani nejdxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdního řádu vůči obecné občanskoprávní úpravě.
Například v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 2010, sp. zn. 21 Cdo 4622/2009, se konstatxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxná; to platí bez zřetele k tomu, že společenská smlouva předepisovala jednatelům jednat za navrhovatele společně.“
V procesním právu je tato odchyxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xprávního).
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx způsobu činění elektronických podání právnických osob. Podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi doxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxý právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob. To znamená, že v oblasti hmotněprávních úkonů nelze využít fi kci poxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxí či elektronický podpis. Uvedené však neplatí pro účely procesních podání, neboť občanský soudní řád je zde v postavení speciality a zároveň v těchto sxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxí za právnickou osobu lze využít datovou zprávu bez elektronického podpisu, s fi kcí podpisu podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., i pokud jinak tuto pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxm (jakéhokoliv) orgánu právnické osoby byla jiná právnická osoba. V souladu s principem autonomie vůle a celkovou liberalizací občanského zákona tutx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxx
xx xxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxna. Podle tohoto xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxvnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Na tuto změnu reaguje obdobným způsobem i procesní úprava v občanském soudním řádu.
Hmotxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxledující nova:
-
dobrá víra členů orgánu právnické osoby se přičítá právnické osobě (§ 151 odst. 2 obč. zák.),
-
fyzická osoba, která je členem orxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xlavním účelem právnické osoby podnikání (§ 152 odst. 2, 3 obč. zák.),
-
osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem voleného orgánu, oznámxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x xxxxx xxx xx xxxvnickou osobu může před soudem jednat též její pověřený zaměstnanec nebo člen. V tomto si je hmotněprávní a procesní úprava poměrně blízká, neboť i občaxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx občanský soudní řád vyžaduje k jednání zaměstnance či člena právnické osoby za právnickou osobu pověření od statutárního orgánu. Naproti tomu občansxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xak se jeví veřejnosti. Tímto způsobem zastupuje v hmotném právu právnickou osobu a zavazuje přímo ji např. každý prodavač, který bez dalšího uzavírá jmxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxí zaměstnanec nebo člen, který není statutárním orgánem, činit podání a další procesní úkony, musí k tomu být pověřen. Pověření musí učinit (podepsat) xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx prokázat (blíže komentář k odst. 5).
Vzorový dokument č. 2: Pověření k jednání za pxxxxxxxxx xxxxxx


Pojem „členství“ v právnické osobě nelze vykládat formalisticky ani restriktivně. „Členem“, který může v důsxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xS 274/06, uvedl: „Za situace, kdy ve smyslu § 21 odst. 1 písm. b) o. s. ř. statutární orgán tělocvičné jednoty Sokol řádně projevil svoji vůli ve formě udělxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x jednotě, ale pouze členství v České obci sokolské, je výklad, že se musí jednat o člena registrovaného (a příslušného) jednotou, jejíž statutární orgáx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxtup Nejvyššího soudu, vycházející z takovéto
interpretace
, představuje libovůli soudu, znamenající porušení práva účastníka řízení na spravedlivx xxxxxxxx
K písm. c): Za právnickou osobu je oprávněn jednat před soudem vedoucí jejího odštěpného xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxající se tohoto závodu. Jde o osoby, jež obvykle nejsou přímo statutárním orgánem mateřské právnické osoby, která má jako jediná způsobilost být účastxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxckou osobu podle předchozího bodu je v tom, že vedoucí odštěpného závodu je oprávněn činit procesní úkony za právnickou osobu bez nutnosti pověření, přxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxm. d): Za právnickou osobu je dále oprávněn jednat před soudem její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně. Prokurista je fyzickx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xxxx xx xx xxxxx x014 je
prokura
zařazena v důsledku sjednocení obecné úpravy právnických osob do § 450-456 obč. zák
xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx ni obecná ustanovení o zastoupení a instituty smluvního zastoupení, není-li stanoveno jinak. Z nich vyplývá automaticky např. to, že základem prokurx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xodnikatel a zapisuje se do obchodního rejstříku. Prokurista může jménem podnikatele právně jednat ve všech záležitostech, k nimž při provozu podniku xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxý z několika závodů, což je možnost v jiných právních řádech běžná a využívaná i u nás do roku 1964.
U xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx Zastoupení prokuristy dalším zástupcem se nepředpokládá. Jde však o vztah dotýkající se výlučně vzájemných práv a povinností podnikatele a prokurisxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxa-li
prokura
udělena více osobám, musí obsahovat i určení, zda každý prokurista může jednat samostatně, popř. kolik prokuristů musí jednat společněx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxednaly zastoupení jinou fyzickou osobou, zejména advokátem. Důsledky procesního zastoupení jsou pak v různých aspektech podstatně odlišné od procexxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx x xxxxx
x xxxxx xx
Existují konkrétní situace, v nichž za prxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx 1. Těmito osobami a situacemi mohou být zejména:
-
likvidátor (§ 193 obč. zák.),
-
společník veřejné obchodní společnosti při podání návrhu za sxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxti podle § 108 odst. 1 zákona o obchodních korporacích,,
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xorporacích nebo při podání žaloby za společnost o náhradu újmy proti jednateli podle § 157 zákona o obchodních korporacích),,
-
dozorčí rada spolexxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xkciové společnosti při podání žaloby za společnost o náhradu újmy proti členu představenstva nebo dozorčí rady nebo na splacení emisního kursu akcií pxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x
xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxzorčí rady akciové společnosti při podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle § 428 zákona o obchodních korporacích,
-
dxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxporacích,
-
člen dozorčí rady akciové společnosti při zastupování společnosti v řízení před soudy a jinými orgány v řízení proti členu představenxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxných v odstavci 1 jednat za právnickou osobu, je zavedení nucené správy právnické osoby. V takových případech jedná za právnickou osobu nucený správce xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxdem pověřit zaměstnance právnické osoby. Samozřejmě může též sjednat zastoupení.
Příkladem, který vylučuje a nahrazuje jednání osob podle odstaxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxhraniční banky, je oprávněna podle povahy zjištěného nedostatku zavést mj. nucenou správu. Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zaxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxčení je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení statutárního orgánu má správce. Valná hromada banky se nekoná a o věcech v její působnosti rozhoxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Pokud Česká národní banka zjistí v hospodaření tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nedostatky, které by mohly xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xuší
prokura
a přechází působnost představenstva a valné hromady nebo členské schůze družstva na správce, s výjimkou oprávnění podat rozklad proti roxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtálu a rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva a oprávnění podat žalobu proti takovýmto rozhodnutím České národní banky.
Obdobně je tomu přx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxtičního fondu podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, nebo nucené správy Exekutorské komory podle § 8d exekučního řádu.
Příkladexx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx0/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Pokud k němu dojde, podléhají rozhodnutí a právní úkony orgánů xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xříslušejí orgánu zaměstnanecké pojišťovny.
Obdobně je tomu v případě zavedení nucené správy Všeobecné zdravotní pojišťovny podle zákona č. 551/xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxho právního před- pisu, jímž je zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, a s úpravou systému pojištění vkladů, byl změněn komentovxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxvu pro řešení krize, která vystupuje v pozici statutárního orgánu právnické osoby, jednají za právnickou osobu podobně jako nucený správce.
Vzhledem k tomu, že nucená správa (stejně jako dočasná správa x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx podle zvláštních zákonů. Občanský soudní řád předpokládá všechny shora popsané situace.
K odst. 4:
Toto ustanovení vylučuje z jednání za právnickou osobu toho, jehož zájmy jsou v roxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xodle nějž nemohl zastupovat jiného ten, kdo sám není způsobilý k právnímu úkonu, o který jde, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. V xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxm trendem liberalizace a posilování autonomie vůle prolomit, pokud zastoupený o takovém střetu věděl nebo musel vědět, a přesto si zastoupení sjednalx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxstupce.
Střet zájmů vylučuje z jednání za právnickou osobu před soudem nejen fyzické osoby uvedené v odstavci 1, ale i další osoby uvedené v odstavcíxx x x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxbilou jednání pro střet zájmů, ale v jiné situaci nikoliv. K vyloučení fyzických osob z jednání za právnickou osobu musí střet zájmů reálně existovat a mxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx právnické osoby - podnikatele (§ 13 odst. 1 obch. zák.), nemá právo jednat jménem této právnické osoby - podnikatele ve sporu, který s ní vede.“
Střet zájmů mezi právnickou osobou a fyzickou osobou, která jejím jménem jedná, posuzujx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xjistí-li soud střet zájmů, vyzve právnickou osobu, aby jednala prostřednictvím jiné fyzické osoby. Není-li to možné, ustanoví jí soud opatrovníka poxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx.
K odst. 5:
Každý, kdo jedná za právnickou osobu, xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx
xxíklad: Pokud učiní zaměstnanec nebo člen právnické osoby podání za právnickou osobu v poslední den lhůty a nedoloží pověření, nelze platnost takovéhoxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx Doplní-li účastník řízení pověření, hledí se na úkon pověřené osoby jako na od počátku platný a přičitatelný přímo právnické osobě.
Již v usnesení Nxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxstranit.“ Soud má v takovém případě povinnost se o odstranění nedostatků pokusit. Obdobně nález Ústavního soudu z 3. března 2003, sp. zn. IV. ÚS 598/02: xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxné doklady pochybnosti o oprávněnosti určité osoby za organizaci jednat, tyto pochybnosti odstranil (upřesňující výzvou, případně u jednání), a to txx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xoudu, o kterých dosud ani neměl s ohledem na předchozí postup soudu povědomí, odstranit.“
Úkon fyzické osoby jednající za právnickou osobu může být xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xaměstnanec právního odboru právnické osoby podal v poslední den lhůty jménem právnické osoby odvolání, aniž k tomu byl řádně pověřen statutárním orgáxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxní ze dne 8. ledna 1998, sp. zn. 1 Odon 60/97, uvedl: „Jestliže opravný prostředek podala za právnickou osobu osoba, která není oprávněna za ni jednat (§ 2x xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xztahu k podání žaloby potvrdil tentýž závěr Nejvyšší soud znovu v usnesení ze dne 21. ledna 2010, sp. zn. 26 Cdo 299/2008.
Obdobně ve vztahu k úkonům v rxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxustí-li, aby za právnickou osobu dražila osoba uvedená v § 21 o. s. ř. přesto, že neprokázala své oprávnění k tomu úředně ověřenou listinou, má-li na zákxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxat a je-li procesní nedostatek průkazu této osoby dražit konvalidován dodatečným předložením úředně ověřené listiny.“
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxávnickou osobu je - obdobně jako nedostatek procesní plné moci - nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit. Opatřením soudu k jeho odstranění jx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxení o povinnosti doložení zástupčího oprávnění soudu je obsaženo i ve společných ustanoveních o zastoupení (srov. komentář k § 32 odst. 1 analogicky poxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xx xxxxx xxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx
xx xxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx orgánu, ale může být obsaženo i v obecnějších dokumentech, jako např. ve vnitřních předpisech právnické osoby, např. v pracovním, organizačním či podxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxyslu § 21 lze prokázat v případě statutárního zástupce např. výpisem z obchodního rejstříku, jmenovacím dekretem apod., v případě pověřeného zaměstnxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxpisem právnické osoby, ze kterého takové pověření vyplývá.
Podpis pověření k jednání za právnickou osobx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxnutí prodejem nemovitosti), podle nějž fyzická osoba může dražit jen osobně nebo prostřednictvím zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena, nebo v x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
V téže věci může za právnickou xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx sp. zn. 20 Cdo 2921/2004, v občanském soudním řízení se neuplatní při procesních úkonech za právnickou osobu ustanovení xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxy právnická osoba měla více fyzických osob oprávněných za ni jednat před soudem, například aby tím pověřila více zaměstnanců nebo členů. Každý z nich všxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxávnickou osobu (§ 21 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.), podle něhož jsou zaměstnanci (členové) právnické osoby oprávněni za ni jednat pouze společně, odporuje uxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxobu bylo omezeno »na společné jednání«, popřípadě možnost střídání pověřených osob u jednotlivých jednání či při jednotlivých procesních úkonech, txx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xx2.2016.
Komentář k § 21a
Komentátor: Korbel
K odst. 1:
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxnkrétně jde o jednání právnické osoby státu - České republiky. Stát (Česká republika) je právnickou osobou. Z hlediska hmotného práva má nepochybně prxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xako účastník řízení má stát s ostatními účastníky rovné postavení.
Stát je zároveň nositelem veřejné moci - zákonodárné, výkonné i soudní, kterou vxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxch nejdůležitějších funkcí, výkon soudnictví. Je-li stát účastníkem soudního řízení, soudí
de facto
sám sebe. To je však v demokratických systémech xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxlušné organizační složky státu, která vystupuje za stát před soudem, a dále konkrétní fyzické osoby, která jedná za tuto organizační složku.
Obecnxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxních vztazích. Dále upravuje hospodaření s majetkem státu a postavení, zřizování a zánik jeho organizačních složek. Tento zákon ukončil řadu let trvaxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxní složky státu mohou vystupovat za stát a jednat jeho jménem, mohou hospodařit s vymezeným majetkem státu, mají samostatnou působnost a pravomoc při vxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx orgánem právnické osoby (státu), nikoliv samostatnými právnickými osobami.
Navazxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx věcech majetkových. Za stát před soudem vystupuje podle okolností buď Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále též jen „ÚZSVM“), nebo jixx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxizační složky. Pokud soud jedná se státem jako s účastníkem řízení, musí mít jednoznačně určenou příslušnou organizační složku, které bude doručovat xxxxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxdna jeho organizační složka (usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30.12.2003, čj. 21 Co 595/2003-79).
Označení organizační složky stáxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxu. Přestože je označení organizační složky státu náležitostí návrhu ve smyslu § 79 odst. 1, jde o právní otázku. Příslušnost konkrétní organizační sloxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
V případě nesprávného nebo zcela absentujícího uvedení organizační složky státu může soud xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx. V řízení lze i bez tohoto údaje v žalobě pokračovat. Soud proto nemůže odmítnout žalobu (§ 43 odst. 2) ani zastavit řízení (§ 104), ale musí sám určit přísxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx x xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx označení organizační složky státu k tíži žalobce a z případných vad tohoto označení dovozovala nedostatek podmínek řízení, ať již odstranitelný ve smxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxanovení § 104 odst. 1 (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.10.2002, čj. 21 Cdo 366/2002-44) a taková řízení zastavovala. Toto pojetí však bylo přexxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxx xxx xxx xx xxx03 ze dne 6. 4. 2004 Ústavní soud zrušil rozsudky všech předchozích instancí, včetně Nejvyššího soudu a uvedl: „Pokud tedy je v podání jako účastník řízxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxloby bylo zřejmé, že tato směřuje proti státu, a nikoliv proti organizační složce státu, která před soudem pouze za stát jedná, ale sama nemůže být účastxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx x. ř. vyzvat k odstranění této vady podání. Protože se jedná o vadu, jejíž neodstranění brání pokračování řízení, měl soud účastníka poučit podle § 43 odsxx x xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. - Ústavnímu pořádku České republiky více odpovídá, jak vyplývá z čl. 1 Ústavy, princip mxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx označení mělo být »Česká republika - Nejvyšší kontrolní úřad«.“
Ve stejném nálezu se Ústavní soud věnoval rovněž rozsahu poučovací povinnosti souxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxzumné hranice. K tomu Ústavní soud uvedl: „Poučovací povinnost nelze rozšiřovat tak, aby překračovala rámec poučení o procesních právech a povinnostxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx jak správně poukazuje Nejvyšší soud, například poučení o tom, kdo je v daném případě za- městnavatelem žalobce. Nicméně nevybočovalo by z rámce procesxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx, aby označení účastníka odpovídalo znění ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., ovšem bez uvedení, jak by mělo takové označení znít konkrétně.“
V rozsudku xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xonkrétním sporu, a tuto organizační složku přibrat do řízení (pokud se ho již neúčastní). Rozhodnutí o tom se nevydává; závěr soudu se projeví v tom, že s xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxganizační složka státu má za něj s ohledem na obsah a povahu sporu vystupovat před soudem, není otázkou věcné legitimace. Případný chybný závěr soudu o txxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xtátu soudem může být vadou řízení, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a může být důvodem zrušení rozhodnutí v odvolacím či dovolacíx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx
Tabulka č. 2: Správné označení státu jako účastníka řízení.
I-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x                xxxxxxx               x              xxxxxxxx               x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I-------------------------------------I
I Česká republika - organizační složka I Česká republika - Ministerstvo      I
I státu                                I spravedlnosti                       I
I xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx        x xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xx  x
x                                      x xxxxxxxx                            x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------I
K písm. a): Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových byl zřízen zákonem č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu vx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xepubliky a jejím vystupování v právních vztazích.
ÚZSVM sídlí v Praze, je organizační složkou státu a samostatnou účetní jednotkou; spadá do resorxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxancí.
ÚZSVM se člení na ústřední pracoviště v Praze, územní pracoviště působící v sídlech krajských soudů a odloučená pracoviště působící v sídlecx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxx xxstupování státu ve věcech majetkových). Jejich místní příslušnost je dána obvykle místem, kde se nachází konkrétní majetek nebo kde má sídlo organizaxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxtě Praze. Vzniknou-li v jednotlivém případě pochybnosti, které územní pracoviště má plnit úkoly ÚZSVM, určí je generální ředitel, který rovněž může zx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxutí nepřezkoumává, neboť jde o vnitřní záležitost úřadu.
Sídlo konkrétního územního pracoviště je určující i pro otázku místní příslušnosti soudxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxx xxxx x x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxvých (§ 21a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), je obecným soudem státu (§ 85 odst. 5 o. s. ř.) okresní soud, v jehož obvodu sídlí (má adresu) územní pracoviště, kterx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------I-----------------------I
x   xxxxxxxxxxx xxxxxx    x     xxxxxx xxxxxx        x     xxxxxx xxxxxx     x
x                         x                          x       xxxxxxxx        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------I
I Úřad pro zastupování    I Rašínovo nábřeží 390/42  I 96vaa2e               I
I státu ve věcech         I 128 00 Praha 2           I                       I
I majetkových             I                          I                       I
I (Office of the          I                          I                       I
I Government              I                          x                       x
x xxxxxxxxxxxxxx xx       x                          x                       x
x xxxxxxxx xxxxxxxx       x                          x                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xracoviště v hl. I Rašínovo nábřeží 390/42  I 96vaa2e               I
I m. Praze                I 128 00 Praha 2           I                       I
I-------------------------I--------------------------I--------xxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx       x xxxxxxx xxxxxxxxx x      x xxxxxxx               x
x xxxxxxx xxxxx           x xxx xx xxxxx x           x                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I-----------------------I
I územní pracoviště České I Prokišova ul. 1202/5     I 8upftbv               I
I Budějovice              I 371 03 České Budějovice  I                       I
I------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx           x xxxxxxx               x
x                         x xxx xx xxxxx             I                       I
I-------------------------I--------------------------I-----------------------I
I územní pracoviště Ústí  I Mírové náměstí 36        I va2fsxs               I
I nxx xxxxx               x xxx xx xxxx xxx xxxxx    x                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx       x xxxxxa 180               I x3eftbz               I
I Hradec Králové          I 502 06 Hradec Králové    I                       I
I-------------------------I--------------------------I-----------------------I
I úxxxxx xxxxxxxxxx xxxx  x xxxxxx xx                x xxxxxxx               x
x                         x xxx xx xxxx              x                       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
I územní pracoviště       I Lihovarská 1335/9        I c4nfs5n               I
I Ostrava                 I 716 10 Ostrava-Radvanice I                       I
I-------------------------I-------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxdčími orgány, správními úřady a jinými orgány a zpracovávání právních stanovisek. Úřad bude vystupovat za stát v následujících případech stanovenýcx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx x úzkém smyslu slova, ale zahrnuje obdobně i závazky státu a případy, kdy někdo tvrdí anebo popírá, že se jedná o majetek, vlastnické právo či závazek státxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx orgány ve věcech týkajících se majetku státu namísto organizačních složek, které jsou jinak příslušné hospodařit s tímto majetkem podle xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxžky, ale o zvláštní ustanovení o jednání za stát. ÚZSVM jedná přímo jménem státu. Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které by v řízení mohla zx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xozhodčími orgány ve věci určení vlastnického práva státu
-
k nemovité věci, jejíž cena přesahuje v době zahájení řízení částku 25 miliónů Kč,
-
k xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x
xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxrstva nebo jiného ústředního správního úřadu, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího kontrolního úřadu, nebo pxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxmi soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění převyšujícího 50 miliónů Kč a v obchodních věcech 250 miliónů Kč,
c)
před zahraničními a mezixxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxudem o ústavní stížnosti v případech, kdy podaná ústavní stížnost souvisí s věcí týkající se majetku.
K příslušenství pohledávky se nepřihlížíx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx v řízení před soudy ve věci určení vlastnického práva státu, určení neplatnosti smlouvy o převodu věci z vlastnictví státu nebo vydání bezdůvodného obxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxínek pro výlučné jednání, ÚZSVM sdělí tuto skutečnost soudu a začne sám z úřední povinnosti vystupovat za účastníka řízení a
vice versa
. Výlučné jednánx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxé věci, popřípadě vydání movité věci anebo o určení neplatnosti smlouvy o převodu nemovité věci z vlastnictví státu,
-
v řízení o majetku, s nímž je pxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x
xxxxx xxxxx xxx příslušnou organizační složkou,
-
vylučuje-li to zvláštní právní předpis (například zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou přx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxého orgánu, kterému zvláštní právní předpis přiznává způsobilost být přímým účastníkem v tomto řízení místo státu a který má pro toto řízení i procesní xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxejících se správou daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost; v takovém případě není účastníkem řízení právnická osoba Česká republika, ale přímx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxad označení takovéhoto účastníka řízení: „Finanční úřad v Táboře“),
-
v řízení týkajícím se ochrany zahraničních investic,
-
v řízení o výkon xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx ve věcech týkajících se majetku státu namísto příslušné organizační složky na základě dohody s touto složkou. Opět nejde o zastoupení, ale o přímé jednxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xádné podmínky, které by úřad omezovaly ve způsobu jednání v řízení.
Sjednání dohody je možné i v průběhu řízení. Dosavadní výsledky tohoto řízení i úxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí složkou zápis, který musí obsahovat určení záležitosti týkající se majetku nebo důvod, pro který má být zahájeno řízení, jakož i údaje určující majetxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxh organizací s majetkem státu. Ta v ustanovení § 14 uvádí, že zúčastněné organizační složky se v zápisu označí svým názvem, sídlem a identifikačním číslxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xřed své označení navíc předřadí slova „Česká republika“. Nakládá-li organizační složka nebo státní organizace na základě zápisu (smlouvy) s určitým xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxetkem. Nestanoví-li tato vyhláška jinak, řídí se obsah dalších ujednání v zápisu (smlouvě) přiměřeně ustanoveními obecných právních předpisů upravxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x státními organizacemi založit vztah neslučitelný s předmětem činnosti, popřípadě způsobem financování kterékoliv ze zúčastněných organizačních xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxl-li by ÚZSVM jednat v řízení namísto příslušného orgánu, kterému zvláštní právní předpis přiznává způsobilost být přímým účastníkem v tomto řízení mxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxní,
-
je-li již příslušnou organizační složkou zajištěno pro řízení zastoupení na základě plné moci,
-
vystupuje-li úřad v řízení za stát jako xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxVM znamená, že úřad může vystupovat za stát jako vedlejšího účastníka v občanském soudním řízení (§ 93) před soudy v jakékoliv věci týkající se majetku, xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx úřad jménem státu. Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které v řízení podle zvláštního právního předpisu může činit vedlejší účastník. Do sxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xebo výzvu za opodstatněné, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal, popřípadě prostřednictvím soudu účastníka, který výzvu učinil (§ 9 xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxtní,
-
vystupuje-li v řízení za stát jako příslušná organizační složka.
Pxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxčanského soudního řízení a má pro tato řízení procesní způsobilost, pokud v případech doloženého majetkového zájmu státu podává návrhy na zahájení říxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxtní organizace, anebo do takového řízení vstupuje (srov. též komentář k ustanovení § 35a). ÚZSVM navrhuje zahájení takových řízení z vlastního podnětxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxní nelze použít:
-
jedná-li v rámci výlučného či dohodnutého jednání nebo vedlejšího účastenství,
-
vystupuje-li v řízení za stát jako příslušxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxm zastupitelství - státní zastupitelství může podat návrh na zahájení občanského soudního řízení o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví v případxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxtí pro jeho vystupování za stát místo příslušné organizační složky několik společných pravidel obsažených v § 21-27 zákona o Úřadu pro zastupování stáxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxná takto až do pravomocného skončení řízení, včetně případného řízení o mimořádných opravných prostředcích. Po dobu jednání Úřadu jsou jakékoli procxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx ximo řízení a které přitom odporují postupu Úřadu v tomto řízení, jsou neplatné. Výsledek řízení včetně placení nákladů řízení, popřípadě náhrady náklxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxdku. Soud pouze doplní dovětek o jednání ÚZSVM, například takto (srov. též § 157 odst. 1):
Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, za kterou jxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxtkových) ...
Jednání ÚZSVM v konkrétním řízení vylučuje současné zastoupení příslušné organizační složkou v tomto řízení na základě plné moci.
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxvinností při hospodaření s majetkem. Příslušné organizační složky státu a úřad si poskytují potřebnou součinnost. Jednání úřadu je bezplatné, resp. xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxo jednáním ze svého rozpočtu. Ostatní náklady řízení a náhrady nákladů řízení včetně soudních poplatků a uložených záloh na náklady důkazu hradí příslxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
x
x xxx xxx xxxxxxxx xxxtupovat v řízení obec),
-
§ 35a (je oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník xxxxxxxx xxxxxxxx
x
x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x
x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdku),
-
§ 203 odst. 3 (podání odvolání úřadem),
-
§ 231 odst. 3 (podání žaloby pro zmatečnost úřadem).
Určitá specifika má doručování. Na xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxí praví, že pokud výkon činnosti Úřadu zabezpečuje anebo další úkoly podle tohoto zákona plní územní pracoviště, je adresou pro doručování vždy adresa xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxce úřadu přísluší, nezbude než doručovat centrále.
Vzhledem k tomu, že ÚZSVM je orgánem veřejné moci ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona čx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxx xxk. Specifika doručování je proto třeba vykládat zejména ve vztahu k doručování prostřednictvím datových schránek.
Územní pracoviště mají vlastnx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxzené podle § 6 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. Přestože v těchto případech obecně platí, že doručení do centrální datové schránky nebo do nesprávně zvolexx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xy soud doručil na centrální adresu úřadu nebo do jeho centrální datové schránky, nemohlo by dojít k náhradnímu doručení.
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxm, kdy jsou objektivně dodány do datové schránky ÚZSVM, nebo až okamžikem, kdy se úřad aktivním úkonem přihlásí do datové schránky; a případně, pokud by xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxení ze dne 15. 7. 2010, čj. 9 Afs 28/2010-79, Nejvyšší správní soud. Konstatoval, že ji nelze zodpovědět pouze podle právní povahy držitele datové schráxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xeho datové schránky. xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxm uplynutí 10. dne ode dne dodání zprávy do jeho datové schránky.
Opačným způsobem přistoupil k témuž problému Nejvyšší soud. Přestože v dané věci jexxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xři převzetí písemnosti, ale považoval zásilku za doručenou objektivně již jejím dojitím do sféry dispozice adresáta. V publikovaném usnesení ze dne 2xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xdresu sídla příslušné organizační složky státu, případně na jinou adresu v České republice, kterou tato organizační složka soudu sdělila (např. na adxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xut.); to, kdy se tato písemnost fakticky dostane do dispozice osob oprávněných podle ustanovení § 21a odst. 3 o. s. ř. jménem státu jednat před soudem, nxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxžce směřuje »k rukám« určité, jmenovitě označené osoby.“
Autor komentáře se v tomto ohledu kloní spíše k závěrům Nejvyššího soudu.
Za ÚZSVM jsou xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé (§ 50a odst. 2).
K písm. b): Nejedná-li za stát ÚZSVM na základx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxk státu podává § 3 odst. 1, § 4 odst. 1 a § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Organizačními složxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xepubliky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zaříxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxu. Organizační složkou státu jsou též všechny státní rozpočtové organizace zřízené zákony do roku 2001 a další organizační složky zřízené jednotlivýxx xxxxxxxxxxxxx
Pomůckou pro určení organizační složky státu může být i opačná úvaha. Pokud určitá veřejná instituce nexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxe či organizace samostatnou právnickou osobou, musí to výslovně určit zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci (srovx x xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxe § 9 a 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. K hospodaření s majetkem je obecně příslušná ta orgaxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx činnosti, popřípadě přísluší zřizovateli organizační složky, nerozhodl-li v souvislosti s jejím zánikem o jiném způsobu naložení s majetkem.
Cexxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx nebo zabavenými výrobky, které jsou předmětem spotřební daně, a dále s dopravními prostředky, které propadly nebo byly zabrány v souvislosti s porušexxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxční orgány hospodaří s věcmi propadlými státu z jejich rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí hospodaří s rostlinami a živočichy odebranými pxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx výpočetní technikou a dopravními prostředky, propadlými nebo zabranými v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení, jakož i s veškerými zbraněxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx, které organizační složce přísluší hospodaření s tímto majetkem nebo o němž se zjistí, že s ním žádná organizační složka nehospodaří.
Vzniknou-li xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx Jednání ani rozhodnutí Ministerstva financí nespadá do pravomoci soudů, není soudy přezkoumatelné a nezasahuje se jím do ničích práv. Je tomu tak protxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxzačních složek státu. Jde například o zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úřexxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem,
-
ostatní ministerstva a ústředxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu,
-
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxo na základě mezinárodní smlouvy orgánem dohledu nad finančním trhem jiného členského státu Evropské unie nebo došlo-li u České národní banky nebo tohxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxí úřad, bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno Nejvyšším kontrolním úřadem nebo došlo-li u Nejvyššího kontrolního úřadu k nesprávnému úřednímu postupxx
Graf č. 15: Přehled možností jednání ÚZSVM a jiných organizačních složek za stát.
                                                         I--------------------------xxxxxxxxxxxxxxxx
                                                      xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx                   x
                                                      x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                      x                                             
                                                      x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxI
                                                      I--I dohodnuté jednání ÚZSVM                 I
                                                      I  I-----------------------------------------I
                          I------------------------I  I                                             
                          I jedná Úřad             I--I  I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                       xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx  x  xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx              x
                       x  x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx  x  x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------I
                       I  I------------------------I  I                                          
I-------------------I  I                              I  I-----------------------------------------I
I právnická osoba   I  x                              xxxx xxxxx xxxxx xxxxx                       x
x xxxx              xxxx                              x  xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx x  x                              x                                             
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  x                              x  xxxxxxxxxxx-------------------------------I
                       I                              I--I ÚZSVM jako příslušná organizační složka I
                       I  I------------------------I     I---------------------------xxxxxxxxxxxxxxx
                       x  x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x                                                
                       xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                          x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx  xx----I ostatní případy                         I
                          I------------------------I     I-----------------------------------------I
Doručování organizačním složkám státu sx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xtátu bude zároveň orgánem veřejné moci, jemuž se povinně zřizuje datová schránka (§ 1, § 6 cit. zák.). Pouze pokud by nebylo doručení do datové schránky z xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxny přijímat doručované písemnosti osoby uvedené v odst. 3, případně další osoby, jež tím byly pověřeny, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhlxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x xxxxx xxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxná za ÚZSVM či jinou organizační složku před soudem.
V případě ÚZSVM může být touto osobou pouze jeho zaměstnanec pověřený generálním ředitelexx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxím poměru, ale nebude to v praxi obvyklé. Striktní omezení této možnosti na interní zaměstnance ÚZSVM je odůvodněno tím, že zákon o Úřadu pro zastupovánx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxem ÚZSVM může být jen bezúhonná fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je plně svéprávná. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo bxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xe vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice a nejméně tříletá doba praxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxho zastupitelství.
Zaměstnanci úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu zaměstnání anebo v sxxxxxxxxxx x xxxx x xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxtele Úřadu ministr financí. Dále jsou povinni zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu zájmů státu se zájmy osobními, zejména nezneužívat inforxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxem), nebo dary a výhody založené na základě právních předpisů a kolektivních smluv,
-
být členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnickýcx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxcké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké a činnosti znalce nebo tlumočníka pro soud nebo správní úřad a činnosti v poradních orgánecx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxnárodního práva. Jedná-li úřad v řízení před zahraničními a mezinárodními soudy a rozhodčími orgány, může sjednat pro toto řízení zastoupení na záklaxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxuto osobou vedoucí organizační složky nebo jím pověřený zaměstnanec působící u této nebo jiné organizační složky státu (např. předseda soudu nebo jím xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxčních složek státu. Práva a povinnosti zaměstnanců stanoví pouze zákoník práce, případně další předpisy upravující pracovní poměr úředníka či služexxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxu státu před soudem podle občanského soudního řádu je dokonce benevolentnější než obecná úprava jednání osob za organizační složky státu provedená v x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí složky může pro určité právní úkony písemně pověřit jednáním jiného vedoucího zaměstnance této organizační složky. Další zaměstnanci organizační xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xejvyšší soud v usnesení ze dne 29.1.2008, sp. zn. 21 Cdo 1133/2007. Uvedl, že „vedoucí organizační složky státu ani jím pověřený zaměstnanci však nejsox x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xsob představuje procesní úkony přímo státu. Proto také písemnosti určené státu, ať již jako účastníku řízení nebo jako tomu, na koho se soud obrací v souxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx dopadají obdobně ustanovení § 21 odst. 4, 5. Jde o ustanovení, která platí obdobně xxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxsně jednat jen jediná osoba. To však nevylučuje, aby se osoby jednající za příslušnou organizační složku státu střídaly.
Každý, kdo jedná za stát, mxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx vedoucího. Podpis vedoucího na pověření nemusí být úředně ověřen, nestanoví-li zákon jinak (např. § 336h odst. 3 pro účely dražby při výkonu rozhodnutx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxžek státu toto prokázání není nezbytné, neboť mohou být zaměstnanci nejen složky, za niž jednají, ale i jiné organizační složky státu. Prokázat oprávnxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxávnickou osobu vede soud jako zvláštní jmenný seznam, kde se vedle jména a příjmení oprávněného zaměstnance uvede označení právnické osoby, která jej xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxba oprávněná jednat jménem státu právnické vzdělání (což je třeba pro účely dovolacího řízení doložit např. kopií diplomu), může sepsat i dovolání a zaxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxuze jednání u soudu, ale jakékoliv procesní jednání konkrétních fyzických osob za ÚZSVM nebo jinou organizační složku státu. Tímto procesním jednáníx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Komentář k § 21b
Komentátor: Korbel
K odst. 1:
xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx soudního řádu provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. I pokud by však v zákoně nebylo, bylo by možno je dovodit z obecného ustanovení, které upravuje jednánx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x 21a). Mohou být samostatným účastníkem řízení a mají samostatnou procesní způsobilost (viz komentář k § 19, 20).
Teorie správního práva tradičně rxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxně zaručeného práva na samosprávu podle článku 101 Ústavy jsou jím i obce a vyšší územní samosprávné celky. Vykonavatelem veřejné moci jsou jednotlivx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xzemí jsou nejen organizační složky státu, ale i jiné právnické a fyzické osoby. Správní řád je všechny označuje legislativní zkratkou správní orgány xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy /dále jen „správní orgán“/).
Z pohledu obcí a krajů to znamená, že jejich orgánx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx x xxnkrétní situaci jedná, vyplývá ze zvláštních zákonů, které obvykle v závěrečných ustanoveních určují, zda jsou konkrétní agendy vykonávány v přenesxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx, jde o samostatnou působnost obce (kraje).
Na základě uvedeného je třeba rozlišovat, v jakém postavení orgán obce či kraje vystupuje; zda jako orgáx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxvněž je třeba rozlišovat samotného nositele veřejné moci (obec, kraj), který má občanskoprávní subjektivitu, a jeho vykonavatele (orgány obce a krajxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxnou od jejich pravomoci a působnosti.
Shora uvedené rozlišení má podstatný význam pro určení, kdo má být označen za účastníka řízení. Pokud napříklxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxného na tom, zda se tak stalo v samostatné, nebo přenesené působnosti:
-
pokud byla škoda způsobena jednáním v samostatné působnosti, odpovídá za ni xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx


xxxxx xxxxom naznačené schéma rozvíjeli, můžeme nalézt i situaci, kdy obec v samostatné působnosti (např. jako investor a žadatel o vydání stavebního povolení) xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxecní samosprávu, ale přenesený výkon státní správy. V takovém případě by obec žalovala stát vystupující v řízení prostřednictvím věcně příslušné orgxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xlavy sedmé Ústavy. Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Vykonávají ji prostřednictvím volených zastupitelstev a dalších orgánů. Obce a kxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxnem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Stát může zasahovat do jejich činnosti, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanovenxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxva v zákoně o obcích dopadá jak na obce, tak i na městyse, města a statutární města. Samostatnou, byť v mnohém obdobnou právní úpravu má pouze hlavní město xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxvat obec, stanoví § 103 odst. 1 zákona o obcích a § 72 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze. Touto osobou je starosta obce. Ve statutárních městech a v hlavníx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxo pravomoc až do zvolení starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce k zastupování starosty. Neurčilo-li zastupitelstvo obce místoxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xbce výkonem pravomoci starosty některého z členů zastupitelstva obce.
Pokud se neuskuteční v obci vyhlášené volby do zastupitelstva obce pro nedoxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xebo k oddělení části obce, Ministerstvo vnitra jmenuje správce obce z řad zaměstnanců státu zařazených do Ministerstva vnitra, který zastupuje obec nxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxxx x x xx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx x xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxa rozpočtového provizoria a svolává ustavující zasedání zastupitelstva obce. Činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstvx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx může zvolit více náměstků primátora. Náměstkům primátora hlavního města Prahy a dalším členům rady hlavního města Prahy může zastupitelstvo hlavníhx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xprava vyšších územních samosprávných celků je obsažena v ústavním zákoně č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, a v zákonx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxublice bylo s účinností od 1.1.2000 zřízeno 14 vyšších územních samosprávných celků jako samostatných právnických osob, veřejnoprávních korporacíx
Tabulka č. 4: Vyšší územní samxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x      xxxxx       x       xxxxx      x           xxxxxxxx xxxxxx            x
xxxxxxxx-----------I------------------I--------------------------------------I
I hlavní město     I Praha            I hlavní město Praha                   I
I Praha            I                  I                                      I
I------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx            x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx      x
x                  x                  x xxxxxx                               x
x                  I                  I Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav,  I
I                  I                  I Nymburk,                             I
I                  I                  I Praha - východ, Praha - západ,       I
I                  I                  I Příbram a Rakovník                   I
I------------------I-------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx   x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx       x
x                  x                  x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdec, Písek,   I
I                  I                  I Prachatice, Strakonice a Tábor       I
I------------------I------------------I--------------------------------------I
I Plzeňskx xxxx    x xxxxx            x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x   x
x                  x                  x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx   x
x                  x                  x xxxxxxxx x xxxxxx                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----I--------------------------------------I
I Karlovarský kraj I Karlovy Vary     I okresy Cheb, Karlovy Vary a Sokolov  I
I------------------I----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx     x xxxx xxx xxxxx   x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx  x
x                  x                  x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxx      x
x                  x                  x xxxxx                                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------I--------------------------------------I
I Liberecký kraj   I Liberec          I okresy Česká Lípa, Jablonec nad      I
I                  I                  I Nisou, Liberec a Semily              I
I----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx  x xxxxxx xxxxxxx   x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxn,        I
I kraj             I                  I Náchod, Rychnov nad Kněžnou a        I
I                  I                  I Trutnov                              I
I------------------I------------------I--------------------------------------I
I Paxxxxxxxx xxxx  x xxxxxxxxx        x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x
x                  x                  x xxxx xxx xxxxxx                      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------I
I Kraj Vysočina    I Jihlava          I okresy Havlíčkův Brod, Jihlava,      I
I                  I                  I Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou I
I------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx     x xxxx             x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x x
x xxxx             x                  x xxxxxxx xxxxxav, Hodonín, Vyškov a   I
I                  I                  I Znojmo                               I
I------------------I------------------I--------------------------------------I
I Olomoucký kraj   I Olomoux          x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx  x
x                  x                  x xxxxxx x xxxxxxx                     x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--I
I Moravskoslezský  I Ostrava          I okresy Bruntál, Frýdek - Místek,     I
I kraj             I                  I Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava I
I                  I                  I - město                              I
I------------------I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx     x xxxx             x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx   x
x                  x                  x xxxxxx x xxxx                        x
xxxxxxx------------I------------------I--------------------------------------I
Se zřízením 14 krajů jako právnických osob není fakticky konzixxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxy; kraje se dělí na okresy a okresy se dělí na obce a vojenské újezdy. Podle tohoto zákona nadále existuje území hlavního města Prahy jako samostatná územxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxI
I    kraj/hl. m.   I       sídlo       I       kraj       I      sídlo       I
I------------------I-------------------I------------------I------------------I
I Praha            I Praha             I Severočxxxx      x xxxx xxx xxxxx   x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx      x xxxxx             x xxxxxxxxxxxx     x Hradec Králové   I
I------------------I-------------------I------------------I------------------I
I Jihočeský        I České Budějovice  I Jihomoravxxx     x xxxx             x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx      x xxxxx             x xxxxxxxxxxxxxx   x xxxxxxx          I
I------------------I-------------------I------------------I------------------I
xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xyšší územní samosprávné celky, které jsou právnickými osobami, jež do té doby neexistovaly. Tyto kraje mají právní subjektivitu a mohou být účastníkex xxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxely administrativní. Staré kraje nejsou právnickými osobami a nejsou vůbec subjektem práv; nemohou být účastníkem soudního řízení a nemají procesní xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x většiny veřejnoprávních agend však byla místní příslušnost podle starých krajů opuštěna a nahrazena místní příslušností odvozenou od nových 14 krajx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxtastrální úřady, krajské soudy, krajská státní zastupitelství apod.), ale dochází k jeho postupné erozi (viz např. po- stupný vznik poboček krajskýcx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxkona o krajích. Touto osobou je hejtman kraje. Hejtmana zastupuje náměstek hejtmana. Zastupitelstvo může zvolit více náměstků hejtmana a svěřit jim nxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxci.
Za obec i kraj může jednat kterýkoliv jejich zaměstnanec, který tím byl pověřen osobou oprávněnou zastupovat obec či kraj. Tato skutečnost se prxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxrimátora obce či hejtmana kraje zastupovat nebo jednat místo něj, tj. určený místostarosta, pověřený člen zastupitelstva obce, dosazený správce obcx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xozhodnutí prodejem nemovitosti).
V mnoha případech je jednání osoby, která je obecně oprávněna zastupovat obec či kraj, podmíněno schválením ze sxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx x xbcích; § 59 zákona o hlavním městě Praze; § 35-37 zákona o krajích) a rady (§ 102 zákona o obcích; § 68 zákona o hlavním městě Praze; § 59 zákona o krajích).
xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xajetkové povahy, jako např. uzavírání smluv o koupi a prodeji nemovitého majetku, nájmu, výpůjčce, darech a dotacích, vzdání se pohledávky, postoupexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxbo v nichž má majetkovou účast, apod. Jednotlivé zákony stanoví peněžité limity, od kterých se předchozí schválení kolektivním orgánem vyžaduje.
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny; právní úkonxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxsti však dojde pouze tehdy, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 obč. zák.). Ustavni soud již ve svém nalezu ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. II. US 87/04, uvxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxckým výkladem. Významnou roli zde hraje především výklad teleologický. Je proto nutné se vždy ptát po účelu zákonného příkazu či zákazu. V soukromopráxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxtahů, tedy především smluvních vztahů podle zásady smlouvy se musí dodržovat. V soukromoprávní sféře platí zásada, že co není zakázáno, je dovoleno. Pxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxo rozpor se zákonem restriktivně, a nikoliv extenzivně.
V případě procesních úkonů soudní
judikatura
dovodila, že podmínka předchozího schválexx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxnutí odvolacího soudu spočívá na závěru, že žaloba byla podána jménem města advokátkou na základě plné moci udělené starostou bez schválení příslušnýx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxvou žalobou zahájeno. Odvolací soud při svém rozhodnutí poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 224/2002 a dále na nálezy Ústavního souxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxtupitelstva, případně rady obce (výpověď z nájmu bytu, avalace směnky, smlouvy o půjčce). Podání žaloby však není hmotněprávním úkonem, k němuž by bylx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxho a uskutečňuje ochranu konkrétnímu hmotněprávnímu nároku (srov. např. Steiner, V. Základní otázky práva občanskoprávního, Praha 1981, str. 168). xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx. (odkazuje se na starý zákon o obcích, ale uvedené platí obdobně i dle stávající úpravy v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích - pozn. aut.) a nejedná se o právxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx zn. 28 Cdo 2075/2009, popř. nález Ústavního soudu ze dne 10. července 2001, sp. zn. III. ÚS 721/2000). Na rozdíl od rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx žaloby na náhradu škody, tedy o úkon procesní, k němuž není potřeba rozhodnutí orgánů obce, a nejde ani o žádný jiný z případů, kdy je rozhodování svěřeno xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxvenek, a tedy ve věcech, v nichž obec zastupuje, je oprávněn činit právní úkony, které se vztahují k zastupování obce jako právnické osoby v soudním řízexx xx xx xxxxx x xx xxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx, jehož si xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxže na základě plné moci podala advokátka žalobu, neučinila právní úkon hmotněprávní povahy. V postupu starosty, který udělil plnou moc k zastupování mxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxní (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.12.1998, sp. zn. 2 Cdon 626/97), a tedy nedostatek podmínky řízení.“
Doručování územním samospráxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxné moci, jemuž se povinně zřizuje datová schránka (§ 1, 7 cit. zák.). Pouze pokud by nebylo doručení do datové schránky z různých důvodů možné, doručovalx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxek jsou oprávněny přijímat doručované písemnosti osoby oprávněné za něj jednat, případně další osoby, které tím byly pověřeny, které k tomu byly zmocnxxx xxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx
x xxxxx xx
xx xxxxkoli jednání za obec a kraj dopadají obdobně ustanovení § 21 odst. 4, 5. Jde o ustanovení, která platí jak pro přímé jednání za právnické osoby, tak pro zasxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx xx
xx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxo jedná za obec či kraj, musí své oprávnění prokázat. Starosta/primátor a hejtman prokazují svá oprávnění listinou, z níž vyplývá jejich ustavení do fuxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxu z jeho činnosti (§ 121).
I na prokázání oprávnění jednat za obec či kraj lze využít trvalé založení pověření k soudu ve smyslu § 255 vnitřního a kancelxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxx xxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxní osoby jednající za obec či kraj střídaly.
Pokud má osoba oprávněná jednat za územní samosprávný celek právnické vzdělání, které je třeba pro účelx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx, odst. 4).
Zástupci účastníků
a) na základě zákona
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxmentátor: Korbel
Právní úprava zastoupení je řazena ve třetí hlavě první části občanského soudního řádu věnované účasti na řízení. Tato hlava není xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xčast státního zastupitelství (§ 35, 35a). Absenci tohoto dělení nahrazuje zákon skupinovými nadpisy.
Občanskx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx zakona, plne moci a rozhodnuti. Ani tento popis však není příliš rozsáhlý. Je tomu tak proto, že obecný základ právní úpravy zastoupení byl a je obsažen v xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxském zákoníku srov. Tichý, L.: Základní otázky smluvního zastoupení, Korbel, F.: Smluvní zastoupení v novém občanském zákoníku, oba články in Bulletxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxsti přímo zastoupenému. V tomto smyslu hovoříme o přímém zastoupení (viz již Krčmář, J.: Právo občanské. I. Výklady úvodní a část všeobecná. 3. doplněnx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xáležitostí, jejíž právní úprava se objevila až v souvislosti s rozvojem společenských vztahů a růstem abstrakce v právním myšlení ve velkých kodifikaxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxe civile, čl. 1387 a násl. atd.).
Římské právo přímé zastoupení nepřipouštělo a stálo na zásadě
alteri stipulari nemo potest
(nikdo si nesmí dát něcx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxce v zájmu zastoupené osoby a v dohodě s ní, ale práva a povinnosti z jednání vznikají pouze jemu a k jejich přenosu na zastoupenou osobu je třeba učinit dalxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxe se v některých konkrétních smluvních typech, mezi něž patří například závazky ze smluv příkazního typu (§ 2430 a násl. obč. zák.), s výjimkou smlouvy o xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxního řádu o zastoupení se týkají pouze přímého zastoupení. To samozřejmě nevylučuje, aby zástupce a zastoupený měli mezi sebou vedle přímého zastoupxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxtování právní pomoci“). Tím se však soud nezabývá, neboť ve vztahu k soudu to vůči takto zastoupenému účastníku řízení nevzbuzuje
relevantní
právní úxxxxxx
xxxxxxx xxxxoupení je zastoupením přímým. Ustanovení o zákonném zástupci dopadá pouze na fyzicke osoby. Je tomu tak proto, že hmotné právo rozlišuje pouze u fyzickxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxnost.
Pravni osobnost - § 15 odst. 1 obč. zák. - vzniká narozením a trvá po celý život. Nelze ji nijak omezit, neboť lidé jsou si roxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxst má i počaté dítě (
nasciturus
), narodí-li se živé. Smrtí právní osobnost zanikne. Součástí právní osobnosti je např. právo na život, právo na ochranu xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxerá náležejí každému člověku. Svéprávnosti odpovídá v občanském soudním řádu způsobilost byt učastnikem řizeni (srov. komentář k ustanovení § 19).
xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti, nebo - jinak řečeno - samostatně právně jednat. U právnických osob je po přijetí teorie xx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxně nejednají, ale jsou zastupovány osobami fyzickými. Svéprávnost se proto přičítá členům statutárního orgánu právnické osoby, nikoliv právnické oxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxlství. Nezletilí mají způsobilost jen k právním úkonům, jež jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. I nezlexxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xříliš častý. Svéprávnosti odpovídá v občanském soudním řádu procesní způsobilost (srov. komentář k § 20).
Podle občanského zákoníku 1964 mohla býx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx, nebyla schopna činit právní úkony. Jestliže byla fyzická osoba schopna pro duševní poruchu, která není jen přechodná, anebo pro nadměrné požívání alxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxzení v rozhodnutí určit (§ 8-10 obč. zák. 1964). Rozhodnutí soudu je v obou případech
konstitutivní
, neboť se jím mění osobní stav i právní postavení fyzxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxobilosti k právním úkonům je u nás alarmující (cca 25 000 osob). Tito lidé nemohou platně učinit ani elementární právní úkony v běžných životních situacxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxístupu, jímž si soudy i opatrovníci zjednodušovaly dokazování a vyhýbaly se stanovení rozsahu postižení a přetrvávajících schopností člověka. Známx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxi organizacemi (např. Liga lidských práv, www.llp.cz) i Ústavním soudem, který v nálezu ze dne 18. srpna 2009, sp. zn. I. US 557/09, týkajícím se zbavení xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxchou a byla schopna vést plnohodnotný život ve společnosti. Kritizoval zejména formalistické posudky soudních znalců a neschopnost soudů zvážit všexxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx státní mocí do role objektu, kdy se stává pouhým prostředkem a je umenšen do podoby druhově zaměnitelné veličiny. Člověk je východiskem státu. Stát a všxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx s objektem či předmětem. Otázky lidské důstojnosti jsou v tomto pojetí chápány jako součást kvality člověka, součást jeho lidství. Toto pojetí lidské xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx
xxxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxém zbavení způsobilosti k právním úkonům by mělo být vedeno podle judikatury Ústavního soudu testem proporcionality.
Graf č. 17: Test proporcionaxxxxx


Test proporcionality by měl být vždy využit rovněž pro posuzování omezení práva fyzické osoby samostatně jexxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx zákoník vůbec nepočítá s možností úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům, resp. „svéprávnosti“, ale pouze s jejím konkrétním omezováním rozxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxka či ve francouzském Code Civile po 1. lednu 2009. Jde tedy o jednoznačný evropský trend. Přechodná ustanovení (§ 3032, 3033) nového občanského zákoníxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxpozději uplynutím tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže soud rozhodne jinak. Tím se
de facto
během tří let od účinnosti nového občanskxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
K omezení či dokonce úplnému vymizení svéprávnosti může dojít i fakticky, bez potřeby předchozíxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx osoby, které vylučují její schopnost vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti, ale k rozhodnutí soudu dosud z různých důvodů nedxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx nenabylo právní moci atp. Po nabytí účinnosti občanského zákoníku (1. 1. 2014) tomu bude často také proto, že soud je vázán limity uvedenými v § 55 odst. 2 xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxobě dosud ustanoven hmotněprávní opatrovník a soud podle § 29 odst. 1 ustanoví takové osobě procesního opatrovníka jako zástupce na základě rozhodnutx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxostí se projevuje i v procesním právu, kde platí, že každý, kdo má způsobilost být účastníkem řízení, ale postrádá procesní způsobilost, musí být zastoxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxem jednat samostatně.
Graf č. 18: Schematické vyjádření vztahu způsobilosti v hmotném a procesním právu.


Pokud plně svéprávná fyzická osoba fakticky není schopna jednat samostaxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxké neschopnosti jednat samostatně před soudem může být důvodem pro zahájení samostatného řízení o podpůrných opatřeních nebo o svéprávnosti (a přípaxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx toto omezení narušuje či vylučuje její schopnost jednat samostatně před soudem. To buď vyplývá přímo z výroku rozhodnutí o omezení svéprávnosti, nebo xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx být v řízení zastoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, i když se jedná o věc, v níž by jinak (podle hmotného práva) mohla jednat samostatně.
xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx Pokud způsobilá není, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem (pokud jej má), nebo jí soud ustanoví procesního opatrovníka pro řízení (§ 29).
Kdo je zákonným zástupcem fyzxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx
Rodiče jsou přirozeným zákonným zástupcem nezletilého dítěte (§ 858, 892 a násl. obč. zák.). V praxi však může vznikxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxdu 1967, sp. zn. 5 Cz 119/67, kde uvedl, že „zákon o rodině umožňuje, aby kterýkoliv z rodičů, který je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu a nebyl zbxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxě jako i dítě má stejná práva a povinnosti vůči každému z rodičů. Avšak může-li otec i matka zastupovat podle zákona své dítě, není možné řešit výkon rodičxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xa jeho názor na řešenou záležitost apod. Zákon o rodině předpokládá, že rodič, který zastupuje dítě, jedná v souladu s vůlí druhého rodiče. Pouze v těch pxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxli o věc podstatnou - musí být zjištěno, že projev zastupujícího xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xrojevem zastupujícího rodiče souhlasí. Pokud by druhý rodič vyslovil nesouhlas, byly by dány podmínky pro postup podle § 49 zákona o rodině“ (podle nějxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx nebude pro dítě běžnou záležitostí a při procesních úkonech by je proto měli zastupovat oba rodiče. Ustanovení § 24 odst. 1, věta třetí, o možnosti pouze xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxboť v případě nesouladu rodičů v otázce zastoupení dítěte je podle § 893 obč. zák. dána pravomoc soudu vždy, bez ohledu na to, zda jde o záležitost podstatxxx xx xxxxxxxxxxxxx
Zákonným zástupcem není nevlastní rodič, a to přesto, že má povinnost podílet se na výchově dítěte, pokud s ním žijx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x32 odst. 2 obč. zák.). Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi. Proto i na zastupování nezletilého dítěxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ji vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x pěstoun, případně i jiná osoba, které bylo dítě svěřeno do osobní péče. Tito zástupci mají postavení zákonných zástupců dítěte, ale k jejich ustanovenx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxti rodiče (srov. § 928 odst. 2 obč. zák. ve vztahu k poručníkovi, § 944 ve vztahu k opatrovníkovi a § 966 odst. 2 obč. zák., ale zároveň i § 960 odst. 1 obč. zák. xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxením, byť konkrétní řízení může v některých případech jejich potřebu aktivovat a iniciovat. Procesní xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
Opatrovníka jmenuje soud dítěti, hroxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxe zapotřebí z jiného důvodu, anebo stanoví-li tak zákon (§ 943 obč. zák.) - například tehdy, je-li rodičovská odpovědnost obou rodičů omezena (§ 878 odsxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxručenci (§ 943, 944 obč. zák.).
Poručník je zákonný zástupce dítěte pro zastupování bez omezení na konkrétní řízení či úkony, není-li tu žádný z rodičůx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xemřeli, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo byli sami omezeni ve svéprávnosti.
Nasxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx orgán sociálně-právní ochrany dětí („OSPOD“) jako veřejný poručník, a to až do doby, kdy soud jmenuje dítěti poručníka nebo dokud se poručník neujme fuxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xředevším osoby blízké, které se s dítětem znají a mají spolu vzájemně dobrý vztah. Soud proto neprodleně zahájí řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxili rodiče, ledaže tato osoba poručenství odmítne. Jinak soud jmenuje poručníkem některou z osob příbuzných nebo blízkých dítěti nebo jeho rodině, lexxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x31 obč. zák.). Poručníkem lze jmenovat jen plně svéprávnou osobu, která způsobem života zaručuje, že je schopna funkci poručníka řádně vykonávat. Přex xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xajít, jmenuje soud do funkce trvalého poručníka orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 930 odst. 3 obč. zák.). Poručník má vůči dítěti zásadně všechny pxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xbč. zák.).
xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxání v řízení před soudem obvykle řadit nelze (§ 966 odst. 2 obč. zák.). Do osobní péče pěstounovi může soud svěřit dítě, nemůže-li o něj osobně pečovat žádxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxním dítěte do pěstounské péče. Ujala-li se osobní péče o dítě osoba příbuzná nebo dítěti blízká, dá jí soud přednost před jinou osobou, ledaže to není v soxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
Orgánem sociálně-právní ochrany dětí je dle § 17 zákona č. 359/1999 Sb., o socixxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxisterstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
Ve xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxx/1999 Sb.).
Při posuzování schopnosti nezletilých samostatně jednat před soudem nelze paušalizovat a vycházet při tom pouze z věkové hranice 18 lexx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxlosti konkrétního nezletilého, a podle toho musí určit, zda může nezletilý jednat sám, nebo pouze prostřednictvím zákonného zástupce. Dále srovnej kxxxxxxx x x xxx
xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxpení však nelze stavět nezletilého do role objektu práva. I nezletilé dítě je z hlediska právní osobnosti a účastenství plnohodnotným subjektem právnxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxx x xxxx xxčanský zákoník. Ten to uvádí jak ve vztahu k procesnímu jednání soudu, tak i ve vztahu k výkonu rodičovské odpovědnosti. Podle § 867 obč. zák. je soud povixxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx x xítěti starším dvanácti let se má za to, že toho schopno je; názoru dítěte věnuje soud patřičnou pozornost. Podle § 875 odst. 2 obč. zák. je rodič povinen přxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xázoru dítěte rodiče věnují patřičnou pozornost a berou názor dítěte při rozhodování v úvahu. K tomu srov. i nadále aplikovatelný rozsudek Nejvyššího sxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxe ustanovení § 62 zákona o rodině není dílčí složkou rozhodovací činnosti (která by náležela výlučně nejvyššímu státnímu zástupci), ale její podstatoxx xxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxytuje možnost, aby bylo vyslyšeno v každém soudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce anebo příslxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxl dosažení nejlepšího zájmu dítěte, zatímco druhá poskytuje způsob, jakým lze tohoto cíle dosáhnout. Jinak řečeno, nelze usuzovat, že rozhodnutí budx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxkonodárce svěřil soudu (§ 100 odst. 4 o. s. ř.).“
xxxxxxxx xx xxxxxx xájmů zákonného zástupce se zájmy zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
Samostatným jednáním před soudem se rozumí jednání v pozici účastníka řízení, nikoliv např. v postavení svxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxvažuje ani podávání různých podnětů, žádostí a petic. Jde o neprocesní úkony, které může činit i osoba bez plné svéprávnosti.
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxx xvéprávnosti procesní způsobilost, a mohou proto činit i
relevantní
procesní úkony. Jsou jimi např.:
-
možnost podat návrh na povolení uzavřít manxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x x xxx xxxxx x xx xx xxxx
x
xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx odst. 3 z. ř. s.),
-
plná procesní způsobilost nezletilého rodiče staršího 16 let v řízení o osvojení (§ 431 odst. 2 z. ř. s.),
-
plná procesní způsxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
x
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xákonného zástupce k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti podle § 33 obč. zák. (§ 468 odst. 2, § 469 odst. 3 zx xx xxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx x81 odst. 2 z. ř. s.).
Další výjimky mohou obsahovat i jiné zákony. Například samotný nový občanský zákoník v úpravě základních statusových otázxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx Výjimkou je například dohoda o hmotné odpovědnosti, kterou lze uzavřít až po dosažení zletilosti. Z toho lze obecně dovodit, že v pracovněprávních věcxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxy, která nemůže před soudem samostatně jednat, způsobuje zmatečnost rozhodnutí a je důvodem k podání žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. c).
Po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku dxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxí má podpůrce (srov. komentář k ustanovení § 116a), jehož úloha v řízení je však ryze konzultační, nikoliv zástupčí.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x x3
Komentátor: Korbel
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxlohy plné způsobilosti a plné nezpůsobilosti, ale bylo mezi nimi široké rozmezí částečné (ne)způsobilosti dané faktickou (ne)schopností člověka prxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xáno přiměřeností konkrétních právních jednání rozumové a volní vyspělosti nezletilců jejich věku. U osob omezených ve svéprávnosti je dáno rozsahem xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxených práv). Dále srov. též komentář k § 20.
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxmostatně před soudem je relativní veličinou. Soud ji musí posuzovat jak pro účely řízení jako celku, tak i pro konkrétní procesní úkony. Zjis- tí-li, že xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx postup lze aplikovat pouze u fyzických osob, které nemají svéprávnost v plném rozsahu, tj. u nezletilců nebo u osob s omezenou svéprávností. U osob, ktexx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x9. U osob, které jsou zbaveny svéprávnosti v plném rozsahu, vyplývá požadavek zákonného zastoupení z povahy věci, aniž by o něm musel soud zvlášť rozhodxxxxx
xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxmostatně jednat před soudem a zastoupení.
I---------------------I      I---------------------------------I      I--------------------------I
I plná zxxxxxxxxxx    x      x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx   x      x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx  x
x x xxxxxxx xxxxxx    x  x   x xxxxxx xxxx xxxxxx              x  xxxxxx  x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx    x
x                     x      x                                 I      I                          I
I---------------------I      I---------------------------------I      I--------------------------I
                                                                                                  
I---------------------I      I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxx      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx    x      x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x      x xxxxxxx xxxxxxxxxx       x
x x xxxxxxx xxxxxm    I  +   I jednat před soudem či jiné      I  ->  I o ustanovení opatrovníka I
I                     I      I důvody stanovené zákonem        I      I podle § 29               I
I---------------------I      I-----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                                                                  
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx      xxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------I
I omezená způsobilost I      I faktická neschopnost xxxxxxxxxx x      x xxxxxxx xxxxxxxxxx       x
x x xxxxxxx xxxxxx    x  x   x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx      x  xxxxxx  x xxxxxxxx xxxxxxxxx       x
x                     x      x xxxxxxxxx xxxxxxx               x      x xxxxx x xx               x
xx--------------------I      I---------------------------------I      I--------------------------I
                                                                                                  
I---------------------I      I--------------------xxxxxxxxxxxxxx      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxxx  x      x                                 x      x xxxxxxx xxxxxxxxxx       x
x x xxxxxxx xxxxxx    x  xxxxxx  x xxxx                            x  xxxxxx  x xxxxxxxx xxxtupcem       I
I                     I      I                                 I      I podle § 23               I
I---------------------I      I---------------------------------I      I--------------------------I
Rozhodnutí podxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
b) na základě plné moci
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
V tomto ustanovení je uveden základ procesní úpravy smluvního zastoupení v občanském soudním řízení. Skupinoxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx jde o zastoupení na základě dohody, stejně jako v hmotném právu. Prvek dvoustranné dohody je v nadpisu i v textu komentovaného ustanovení potlačen a přexxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxk 1964, který v obecném ustanovení § 23 o zastoupení sice správně hovořil o tom, že zastoupení vzniká na základě dohody o plné moci, ale navazující ustanoxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxinologicky správně o smluvním zastoupení (§ 441 a násl. obč. zák.).
Základem zastoupení tedy není plná moc, ktexx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx komentář. 1. svazek. Linde Praha, a. s. Praha. 2008, str. 223-226).
Protože občanský zákoník neupravuje žádný smluvní typ pro přímé zastoupení (s vxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxocňovací apod. Taková dohoda sama o sobě nesměřuje ke vzniku závazkového právního vztahu, ale pouze k založení zmocnění ( zástupčího oprávnění). Nemá xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxx x xxx xxuhlasí (opět třeba jen mlčky tím, že začne zmocnitele zastupovat), dochází spojením shodné vůle stran ke vzniku smlouvy, aniž by se strany musely vůbec xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxé moci s další smlouvou vyvolávající vzájemné závazkové vztahy stran. Touto smlouvou bude typicky některá ze smluv příkazního typu (§ 2430 a násl. obč. xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xbsažena v příkazní smlouvě ve smyslu § 2439 obč. zák.), ale jsou potřebné pro stanovení vzájemných práv a povinností mezi zmocnitelem a zmocněncem, lze x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xormu.
V praxi se velmi často uzavírá jediná inominátní smlouva, nazvaná např. smloxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxoupení zmocnitele zmocněncem vůči třetím osobám, tak i příkazní či jinou smlouvu upravující vzájemná práva a povinnosti mezi nimi.
Smluvní zastouxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxa činit jakékoliv procesní úkony i sám (pokud u nich není zastoupení povinné, jako např. v řízení x xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xízení něco osobně vykonat (srov. ustanovení o doručování přímo účastníku řízení, má-li se osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu soudu nebo má-lx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxocněnci) ke svému zastupování, která je důsledkem zastoupení a jeho potvrzením, nikoli jeho základem. Plnou moc vystavuje jednostranně zmocnitel prx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxhodou a plnou mocí v rozsudku ze dne 22.4.2010, sp. zn. 21 Cdo 5429/2007, popsal Nejvyšší soud: „Při zastoupení na základě plné moci je třeba rozlišovat mxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxěnec zavazuje zastupovat zmocnitele v dohodnutém rozsahu, popřípadě za dohodnutých podmínek; uzavřením této dohody vzniká právní vztah zastoupení xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxohlašuje, že si zvolil zmocněnce, aby ho zastupoval v rozsahu uvedeném v této plné moci; plná moc z hlediska obsahu právního úkonu představuje osvědčenx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxm právním úkonem.“
xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xe zastupovat zmocněncem (viz obecná ustanovení o právních úkonech, § 545 a násl. obč. zák.). Tento přirozený princip vyjádřil býv. Nejvyšší soud ČSSR v xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxá, ak je z nej vidieť vôľu účastníka, aby bol určitou osobou zastupovaný.“
x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxnce, platnou plnou moc lze sepsat velmi jednoduše. Základními náležitostmi plné moci jsou pouze označení osoby zmocnitele, zmocněnce a rozsahu zmocnxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx


x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxh ještě dovětky, že zmocněnec uvedené zmocnění přijímá, podepsané zmocněncem. Jakékoliv projevy vůle zmocněnce na plné moci jsou nadbytečné, neboť jxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxzsahu právně jednat.
Akceptace
plné moci ze strany zmocněnce vyplývá jednak z dohody o plné moci mezi zmocnitelem a zmocněncem, a navenek pak z toho, že xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx, která by působila neplatnost zmocnění, ale z jednostranného potvrzení se stává spíše oboustranná dohoda o plné moci uzavřená v písemné formě.
Rozxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx
-
procesní (při všech procesních úkonech v konkrétním řízení),
-
speciální (k jednotlivým konkrétním úkonům).
Blíže k jednotlivým druxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx však soudní procesy. Občanský soudní řád (ani trestní řád, § 35 odst. 1 tr. ř.) zastoupení právnickou osobou až na dále uvedené výjimky (§ 26, 26a) nepřipxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx
xxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxvý řád). Zákon o advokacii po novele č. 79/2006 Sb. připustil výkon advokacie prostřednictvím obchodních společností s výjimkou akciové (blíže srov. xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxnto zákaz respektovat.
Další odchylku oproti obecné hmotněprávní úpravě smluvního zastoupení vykazujx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxxx xxxxvěděl plnou moc dosavadnímu zástupci (§ 28 odst. 3). Obecná úprava v občanském zákoníku naproti tomu připouští možnost sjednat zastoupení paralelně i xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxcům zachovává i občanský zákoník, s tím rozdílem, že k platnosti jednání za zmocnitele postačí jednání kteréhokoliv zmocněnce zvlášť (§ 439 obč. zák.)
x xxxxx xx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxím pro příslušný stupeň utajení těchto utajovaných informací nebo které byly poučeny způsobem uvedeným v § 40a odst. 1.
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x12/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Utajovanou informací se podle tohoto zákona rozumí informace v jakékolix xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxdné (materiální podmínka). Samotný charakter informace však nestačí k tomu, aby byl přístup k ní odepřen. Odepřít přístup k informaci z důvodu utajení xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxčité skutečnosti za skutečnost utajovanou je stejně důležité jako její materiální podstata. Je povinností státu, aby informace, které mají věcný chaxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx těchto informací.
Seznam utajovaných skutečností zpracovává Národní bezpečnostní úřad a vydává ho vláda ve formě nařízení. V současnosti je tentx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xbsahuje seznam utajovaných informací vymezených obecně a ve zbývajících přílohách se stanoví seznamy utajovaných informací podle jednotlivých resxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad vlády, zpravodajské služby). V příslušném seznamu je vždy vymezen obsah utajované informace a utajovaná informacx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xterou by mohlo neoprávněné nakládání s takovou informací způsobit zájmům České republiky. Utajovaná skutečnost musí být vždy označena příslušným stxxxxx xxxxxxxx
Podrobnosti o stanovování a způsobu označovxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxovaných informací. Stupeň utajení se vyznačuje v horní a dolní části uprostřed na každé straně písemnosti obsahující utajované informace. Stupeň utaxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xoudním řízení charakter informace nepřezkoumává, ale vychází z jejího označení původcem.
Osvědčení pro styk s utajovanými informacemi vydává fyxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxího poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu odpovědnou osobou.
Pokud zástupce účastníka řízení není držitelem příslušného xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxučen podle § 40a odst. 1. Předmětem poučení je seznámení fyzické osoby s jejími právy a povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných informací a s následky xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx
Vzorový dokument č. 4: Poučení o styku s utajovanými informacemi.


Poučení provede předseda senátu; musí obsahovat spxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xezpečnostním úřadem a mohou být využity způsobem stanoveným zákonem o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Písemný záznam o xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxní není důvodem k neomezenému přístupu, natož pak jinému využití utajovaných informací ze strany zástupce účastníka řízení. I pokud je zástupce řádně xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxí. Toto omezení není obsaženo v textu občanského soudního řádu, ale vyplývá
explicite
z § 58 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných inforxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xchrany utajovaných informací může podle okolností naplnit skutkovou podstatu přestupku či správního deliktu podle § 148-156 zákona o ochraně utajovxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx ohrožení utajované informace z nedbalosti (§ 318 tr. zák.), a to nejen ze strany zástupce, ale i účastníků řízení i samotného soudu.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xorbel
K odst. 1:
Nejčastějším zástupcem účastníka na základě plné moci je advokát. Účastník si jej může zvolit, může mu být ustanoven soudem nebo xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxtem v občanském soudním řízení dobrovolné. Výjimkou je např. řízení o dovolání před Nejvyšším soudem.
Právo účastníka řízení na právní pomoc advokxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxikované právní pomoci je součástí principů spravedlivého procesu. Pokud by soud nebo jiný orgán bránil účastníku řízení v zastoupení advokátem, zatíxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
Zastoupení volbou advokáta vzniká na základě svobodné dohody mezi advokátem a klientem. Záklaxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxuvou o poskytování právních služeb. Tuto terminologii používá zákon o advokacii; mnoho podrobnějších podmínek pro obsah ani formu takové smlouvy všax xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxím zastoupení apod.) je tzv. nepojmenovanou (inominátní) smlouvou, která obvykle kombinuje dohodu o plné moci a smlouvu příkazního typu podle § 2430 a xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xývá) uzavřena i ústně. Advokát není povinen smlouvu uzavřít, ale jakmile ji uzavře, může ji vypovědět jen ze zákonem stanovených důvodů (viz dále).
x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx aby zmocnil advokáta k podání žaloby jejím jménem, zaujal Městský soud v Praze např. ve svém usnesení ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 106/2013, závěr, že txxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxí nezkoumá a nedokazuje jej, neboť jde o vztah mezi advokátem a klientem. Jinak by tomu bylo např. tehdy, pokud by soud řešil spor mezi advokátem a jeho bývxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxnky. Existence zástupčího oprávnění advokáta se vůči soudu prokazuje předložením plné moci, která je jednostranným potvrzením dohody o plné moci podxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxn v § 29-31. Ustanovený advokát má stejné postavení jako advokát, jemuž účastník udělil procesní plnou moc, tj. zastupuje účastníka při všech úkonech v xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxvokáta, jenž má klientovi poskytnout právní službu. Rozhodnutí však nenahrazuje plnou moc; není právním titulem pro vznik zastoupení, jímž je stejně xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xlné moci, nikoliv rozhodnutí Komory. Rozdíl proti volné dohodě je pouze v tom, že advokát je klientovi doporučen Komorou a nemůže uzavření smlouvy odmíxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxta Komorou má podle § 18 odst. 2 zákona o advokacii každý, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem a nemůže se domoci poskytnutí právních xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxokázat, že mu nejméně dva advokáti odmítli poskytnout právní služby.
Podmínkou pro určení advokáta je, že jde vždy jen o jednu konkrétní právní služxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx a není nezbytně nutné, a rovněž ne ke generálnímu zastupování žadatele v různých kauzách.
Komora může stanovit podmínky poskytnutí právních služexx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx povinen právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. Změní-li se okolnosti nebo prokáže-li se, že majetkové poměry žadatele bezpxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx
Agendu určování advokáta vyřizuje výhradně pobočka České advokátní komory v Brně. Žádosti o určení advokáta se jí zasílají písemně v listinné nebo elxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxdlnosti č. 275/2006 Sb., kterou se stanoví způsob zjišťování příjmových a majetkových poměrů žadatele o určení advokáta Českou advokátní komorou k poxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
Vzorový dokument č. 5: Žádost o určení advokáta podle § 18 odst. 2 zákona o advokacii.


Procesní xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x procesních plných mocích uvádějí demonstrativní výčty typových úkonů, které je advokát oprávněn za klienta provádět (např. - aby jej zastupoval u jedxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxkládal důkazy, uplatňoval opravné prostředky či se jich vzdával, přebíral písemnosti apod.). Tyto výčty obvykle ničemu nevadí, ale jsou nadbytečné, xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxit pouze na vybrané úkony v řízení; pokud by takovéto omezení obsahovala, nepřihlíželo by se k němu.
Obdobně je tomu v případě zastoupení účastníka nxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xstanovení je zjednodušení situace pro soud, aby nemusel v případech zastoupení účastníka řízení právními profesionály zkoumat rozsah jejich zmocněxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxo určité procesní úkony v řízení. Blíže k jednotlivým druhům plných mocí srov. komentář k § 28.
Oproti jiným (obecným) zmocněncům vykazuje zastoupexx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxého soudního řízení je pro advokáty jedním z nejčastějších způsobů poskytování právních služeb, které mohou na území České republiky poskytovat advoxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxmi příslušníky nebo trvalými rezidenty členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxí Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů pod č. 121/2007 Sb. Evropští advokáti mohou být v České republice usazení a poskytovat práxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxí právních služeb své profesní označení.
Seznam advokátů a seznam advokátních koncipientů vede Česká advokátní komora jako veřejné seznamy. Každx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xebové stránce Komory www.cak.cz, resp. vyhledavac.cak.cz. Osobní údaje advokátů a advokátních koncipientů uvedené v seznamech jsou oprávněně zveřxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxačním průkazem advokáta. Jeho náležitosti stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 176/2010 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o identifikaxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx,
c)
datum narození držitele průkazu,
d)
označení „advokát“ („advokátka“), „usazený evropský advokát“ („usazená evropská advokátka“) nebx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxpských advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů.
Průkazy advokátů vydávané od 1. ledna 2011 v sobě obsahují elektronický čip, který umožxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxdené po roce 2005 výrazně rozšířily možnosti výkonu advokacie. Advokacii je nyní možno vykonávat samostatně, přidruženě, společně s jinými advokáty xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xázvu používaného advokáty při výkonu profese by mělo být zřejmé, o jakou formu výkonu advokacie se jedná.
Označování advokátů se podrobně věnují prxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xonkrétně v čl. 20-24c. Jednotlivé způsoby výkonu advokacie se navzájem vylučují, tedy není možné vykonávat advokacii v jedné osobě např. samostatně i xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Pokud je advokacie vykonávána vx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx o sdružení, § 14 zákona o advokacii a § 2716 obč. zák.). Jednotliví advokáti tvořící sdružení poskytují právní služby pod společným jménem.
Jinak je xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxčnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxžné zakládat i jednočlennou advokátní společnost s ručením omezeným. Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem spoxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx soudní procesní řády nepřipouštějící zastoupení právnickou osobou - § 24 odst. 1 o. s. ř., § 35 odst. 1 tr. ř.), vykonávají advokáti advokacii vlastním jxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxnce a samostatně pod svým jménem vykonávat advokacii nemohou. Tomu odpovídá znění procesních předpisů správního práva, které zastoupení právnickou xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxesních řádů neumožňující zastoupení právnickou osobou není v tomto ohledu ideální, neboť - striktně vzato - nutí klienta zmocňovat pro účely zastupovxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxe klienta advokátní obchodní společnost. V praxi tomu tak není a konkrétní advokát - fyzická osoba, která má plnou moc k zastupování u soudu, provádí na zxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxchodní společnost jako právnická osoba.
Další možnosti výkonu advokacie přinesla s účinností od 1.9.2009 novela zákona o advokacii provedená záxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxu advokátovi nebo ke společnosti či zahraniční společnosti (zaměstnaný advokát) a dále ekonomicky samostatný výkon advokacie pro jiného samostatnéxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx a odpovědnosti. V prvním případě jde o výkon advokacie jménem a na účet zaměstnavatele s pracovněprávní odpovědností vůči zaměstnavateli, ve druhém o xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxé míry závislý na práci přidělované mu jiným advokátem. Závislá činnost advokáta v pracovním poměru ani v obchodní kooperaci nesmí omezovat jeho nezávxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxnu advokacie jsou proto nadřazeny nejen právní a stavovské předpisy, ale také pokyny klienta. Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněnx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klientx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit poxxx
xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxěna se v takových případech sjednává jako hodinová, paušální či podílová. Etická pravidla stanoví, že smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xohodou, stanoví se ve vztahu ke klientovi podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxifní odměnu snížit až na polovinu, případně zvýšit až na trojnásobek, jde-li o úkony právní služby mimořádně obtížné, zejména je-li k nim třeba použití xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx
xxxx xxxxxxxraně u soudu, pokud jí byla uložena povinnost nahradit náklady řízení, se do 6.5.2013 postupovalo podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (tzv. paušální či příxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xč. 117/2013 Sb.). Do doby případného vydání nové vyhlášky se výpočet náhrady nákladů provádí podle advokátního tarifu.
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxotistraně soudního sporu není pohledávkou advokáta, ale klienta, není-li mezi nimi ujednáno jinak. Přísudek má sloužit k paušalizovanému krytí náklxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx je-li advokát jejím plátcem. Blíže k náhradě nákladů řízení srov. komentář k ustanovení § 142.
Vedle nároku na odměnu má advokát rovněž právo na náhrxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka podle advokátního tarifu 300 Kč na jeden úkon právní služby. Náklady cestovného advxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxný xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx způsobenou jím nebo jeho zaměstnanci jako podnikatel, tj. v plném rozsahu na principu objektivní odpovědnosti. Odpovědnosti se může zprostit (liberxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxání procesních úkonů a jednání, závady v přebírání písemností spojené s fikcemi doručení. V rozhodovací činnosti kárných orgánů České advokátní komoxx xx xxxx xxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx rozdíl např. od soudce) odpovídá v některých případech i za správnost právního názoru a volbu optimálního právního postupu pro klienta. Pro uplatnění xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxu právní radu ve věci, v níž je text zákona, příp. doktrína a
judikatura
jednoznačná a konstantní) a že nesprávná právní rada je v příčinné souvislosti sx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx správně, a zda proto lze klást nesprávnou radu do souvislosti se vznikem škody. Na této odpovědnosti založené již dříve § 24 zákona o advokacii nic podstxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxsobení škody je každý advokát v České republice povinně pojištěn na částku nejméně 3 000 000 Kč. Pokud si advokát nevyžádá samostatné pojištění, je pojixxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xdvokát advokacii jako člen obchodní společnosti s ručením omezeným, musí být ze zákona povinně pojištěn na částku 50 000 000 Kč za každého aktivního spoxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxta.
Klient
je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět kdykoliv, a to i bez udání důvodu. Advokát jej nemůže k využívání svých služeb nxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxvědní lhůtu pro případ výpovědi ze strany klienta ve smlouvě o poskytování právních služeb, nejvýše však v trvání 3 měsíců.
K zániku zastoupení ze stxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxšení ustanovení soud nebo požádat Komoru o určení jiného advokáta, zjistí-li dodatečně, že se již dostal či by se mohl ocitnout ve střetu zájmů. Jinak je xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li
klient
potřebnou součinnost. Advokát může takto postupovat i tehdy, trvá-li
klient
přes poučení advokxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxlouvu o poskytování právních služeb vypovědět též tehdy, nesložil-li
klient
přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí právních služeb, ač byl o to adxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxt se zastupovat jiným advokátem nebo, s výjimkou případů, v nichž je zastoupení advokátem podle tohoto zákona povinné, advokátním koncipientem nebo sxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
Graf č. 20: Další zástupce advokáta nebo obexxxxx xxxxxxxxxx
                                                     xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
                                                  xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx          x
                                                  x  x x xx xxxxx x xx xx x x xx xxxxx x xx xx x  I
                                                  I  I--------------------------------------------I
                                                  I                                                
                  I----------------------------I  I  I--------------------------------------------I
               I-xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx    xxxx  x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx 
xxxxxxxxxx
x x x xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx----------------I I I § 26 odst. 2 z. a. a § 25 odst. 2 o. s. ř. I I-----------I I I I--------------------------------------------I I zmocnitel I--I I I x
xxxxxx
x x x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------I I I I----------------------------I I--------------------------------------------I I--I obecný zmocněnec I-----I xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------I
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxsí jednat osobně, pokud možnost jednání prostřednictvím dalšího zástupce nebyla mezi zmocnitelem a zmocněncem dohodnuta (§ 438 obč. zák.). I občanskx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xterý pro účely řízení před soudem umožňuje zplnomocněnému advokátovi dát se zastoupit jinou osobou i bez výslovné dohody se zmocnitelem (klientem). Dxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxality, kterou musí garantovat všichni advokáti. Další zastoupení advokáta bez souhlasu klienta umožňuje zákon o advokacii v § 26 odst. 2 i pro advokátxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxny právní pomoci.
V dohodách mezi klientem a advokátem se často vyskytují ujednání, že advokát je oprávněn ustanovit za sebe různé další zástupce. Pxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxího hlediska nadbytečná, neboť přípustnost dalšího zastoupení vyplývá ze zákona. Ujednáním by bylo možné naopak další zastoupení zakázat, neboť jde x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xenapadne.
V tomto smyslu je možno rozumět ujednáním o dalším zastoupení pouze jako určité prevenci. Pro realizaci dalšího zastoupení nejsou nezbyxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xbjevují i v textu plných mocí, což je nepochopením jednostranného charakteru plné moci a nasvědčuje to závěru, že nejde o plnou moc, ale o nepojmenovanox xxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xastoupenému. Vzájemný právní vztah však existuje nadále mezi původním zmocnitelem (klientem) a původním zmocněncem (advokátem). To má význam např. x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxímu zastoupenému. Tak kupříkladu poučovací povinnost soudu vůči účastníkovi řízení je splněna tím, že ji uvede jeho zástupci, případně dalšímu zástuxxx xxxxxx x xx xxxxx xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx anebo jsou zaměstnanci příslušného advokáta.
V prvním případě může být dalším zástupcem kterýkoliv jiný advokát či advokátní
koncipient
, nikolix xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxcie (samostatný advokát, partner ve sdružení advokátů, společník obchodní společnosti, přidružený advokát, zaměstnaný advokát), i advokátní
koncxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxní řád pro něj nestanoví žádnou kvalifikační podmínku. Nejčastěji bude dalším zástupcem zaměstnaný advokát a advokátní
koncipient
advokáta, ale mxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx a vnitřní předpis České advokátní komory, ale jejich případné porušení nezakládá neplatnost zastoupení a pro soud nemá podstatný právní význam. Jeho xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxiz dále).
Dalším zástupcem advokáta může být i jakákoliv jiná osoba, pokud je to mezi klientem a advokátem dohodnuto (možnxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxe odpovídá ve všech případech advokát. Jde o uplatnění principu
culpa in eligendo
(vina ve volbě), tj. odpovědnost za vhodný výběr osoby. Jak praví encxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx nedostatečně řídil, kontroloval apod. Případnou škodu způsobenou dalším zástupcem bude poškozený
klient
uplatňovat vždy po primárním zmocněnci, xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxna o advokacii v případě zastoupení jiným advokátem platí, že advokát se jím může dát zastoupit v rámci svého pověření. Z toho lze usuzovat, že na něj můžx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxipientem či zaměstnancem advokáta se lze dát ze zákona zastoupit pouze při jednotlivých úkonech právní pomoci (není-li mezi advokátem a klientem dohoxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxklad tak, že advokát zmocní advokátního koncipienta ke všem jednotlivým úkonům v konkrétní právní věci apod.
Vnitřním předpisem České advokátní kxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxla pro výkon substitučního oprávnění advokátních koncipientů a jiných zaměstnanců advokáta. Podle něj platí, že advokát může ustanovit advokátního xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxím vlastnostem a dosavadní praxi, jakož i vzhledem k povaze věci předpokládat, že je provede s potřebnou odbornou péčí a v souladu s právy a povinnostmi, xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxkát v občanském soudním řízení ustanovit advokátního koncipienta svým zástupcem za těchto podmínek:
a)
v řízení před okresním soudem nejdříve po txxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxx xxxx xxchním soudem jako soudem odvolacím nejdříve po jednom roce právní praxe.
Uvedený výčet podmínek je
taxativní
. xxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x tomu, že jde o omezení stanovené pouze vnitřním předpisem České advokátní komory, a nikoli obecně závaznou právní normou, zavazuje pouze členy komoryx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx zastoupení advokátním koncipientem připustí. Úkony provedené takto vadně ustanoveným advokátním koncipientem mají v řízení řádné právní účinky. Axxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx0, sp. zn. K 169/09, byla uznána vinnou kárným proviněním advokátka, která substitučně zmocnila svého zaměstnance, přestože ten byl vyškrtnut ze seznxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xájmy klienta, při výkonu advokacie nejednala čestně a svědomitě a nepostupovala tak, aby nesnižovala důstojnost advokátního stavu, neboť substitučxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, pokud mu bylo předtím uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu.
O jiný případ půjde tam, kde povinné zastoupení výhradně advokátem stanoví přxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxdnání takto ustanoveného advokátního koncipienta by právní účinky v řízení nezpůsobilo. Tak je tomu v občanském soudním řízení u dovolání (§ 241 odst. xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx před Nejvyšším správním soudem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) a v trestním řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem a Nejvyššxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxta zástupcem advokáta pouze za účelem nahlížení do spisu a pořizování výpisů nebo opisů ze spisu či jiných pouze administrativních úkonů souvisejícícx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx zástupčího oprávnění postačuje jednostranné tvrzení dalšího zástupce, se zabýval Vrchní soud v Praze v rozsudku ze dne 15.1.1997, sp. zn. 5 Cmo 733/96x x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxt soud, stejně jako při zastupování zástupcem účastníkem přímo zvoleným, jistotu, že jedná s někým, kdo je skutečně oprávněn za účastníka jednat. Není x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxno. Z povahy věci vyplývá, že xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxtečný důvod pro upouštění od požadavku na prokázání oprávnění zastupovat. Jak kárné řízení, tak možnost případných opravných prostředků, byly-li by xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxní účastníka.“
Další zastoupení zástupce se prokazuje plnou mocí, která bývá obvykle nazývána substituční plná moc. Dalšímu zástupci ji uděluje axxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, soud nic dalšího nedokazuje. Ověří pouze na základě průkazu, že další zástupce je skutečně advokátem nebo advokátním koncipientem. Pokud je dalším zxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxjící práci pro advokáta na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr lze považovat též za zaměstnance ve smyslu komentovaného ustanovení v důslxxxx x x xxxxx x x x xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxovního poměru). Pokud je dalším zástupcem jiná osoba, měl by mít soud za prokázané, že účastník řízení tuto možnost s advokátem dohodl.
xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx


xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxem (stejně jako plná moc). Podepisuje ji proto pouze původní zmocněnec (v postavení zmocnitele). Podpis dalšího (substitučního) zmocněnce je nadbytxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxé moci v komentáři k § 24 zde platí obdobně.
Možnost dalšího zmocnění nelze zneužívat k obstrukcím. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 9.7.2008, sp. zn. 2x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxát, jehož zastupuje; je proto oprávněn mimo jiné požádat soud za zastoupeného účastníka o odročení jednání. Dal-li se v občanském soudním řízení advokxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxlu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jen tehdy, týká-li se překážka nebo jiná okolnost, která vyžaduje odročení jednání, jak advokáta, tak i dalšího zástxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxšího zástupce. Ač to není výslovně stanoveno, lze tento závěr dovodit za použití argumentu x xxxxxx x
xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxa advokátům je neplatná. Účastníka řízení, který takovou plnou moc soudu předloží, je nutno o nepřípustnosti zastoupení více advokáty současně poučix x xxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx má soud v případě dalšího zmocnění doručovat. Při zastoupení advokátem platí, že soud doručuje pouze advokátovi, s výjimkou případů, kdy má účastník řxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxoupení advokáta vlastním advokátním koncipientem nebo zaměstnancem tato otázka prakticky nevzniká, neboť oba zástupci mají stejné sídlo. Co však v pxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxcnit dalšího zástupce,
judikatura
se většinově kloní k opačnému závěru.
Spor mezi senáty Nejvyššího správního soudu zodpověděl rozšířený senát x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx jiným advokátem, stává se tento advokát (substitut) zástupcem advokáta, nikoliv zástupcem účastníka řízení. Doručí-li krajský soud usnesení, kterxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxímu koncipientovi (Nejvyšší soud v usnesení ze dne 4.2.2005, sp. zn. 21 Cdo 1860/2004: „Převzal-li v případě, že účastníka řízení zastupoval advokát, xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxnosti advokátní
koncipient
, účinky doručení nenastaly.“).
Advokátovi se doručuje zásadně do jeho datové schránky (§ 45). Důležitým přelomem byl xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxmentů, a Ministerstvo vnitra zřídilo všem advokátům v České republice datovou schránku povinně. Od té doby soud doručuje výhradně do datové schránky, xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxkud je sám účastníkem řízení. V takovém případě však půjde o běžné primární zastoupení, nikoliv další (substituční) zastoupení. I v takovém případě buxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxkát není povinen jednat ve svých sporech samostatně. Má stejné právo dát se zastoupit advokátem, jako kdokoliv jiný, stejně tak je povinen za své zastouxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxresního soudu, že advokát domáhající se palmární žalobou přisouzení peněžité částky coby odměny za poskytnutou právní službu svému bývalému zmocnitxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxosti vykonávat prostřednictvím zástupce, kterého si zvolí (§ 24 o. s. ř.). Zástupcem si účastník může zvolit i advokáta (§ 25 odst. 1, věta první, o. s. ř.xx xxxxx xxxxxxxxxx xx
xx xxxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxdvokátní) činnosti nebo z příslušného soukromoprávního vztahu, aby se nechal v občanském soudním řízení právně zastupovat jiným advokátem. Opačný vxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxx LPS).“
Právní stav komentáře je ke dni 1.2.2016.
Kxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx vedle advokáta notář. Notářem je fyzická osoba, kterou stát pověřil notářským úřadem. Do notářského úřadu jmenuje notáře ministr spravedlnosti na náxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxtářského úřadu je sídlo okresního soudu, v jehož obvodu byl zřízen.
Počet notářských úřadů tvoří
numerus clausus
. V současné době je v České republixx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxkátů je těchto korporací více. Jde o notářské komory na území každého z krajů, v nichž je sídlo krajského soudu, a v obvodu Městského soudu v Praze. Každá z xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx. Členství v notářské komoře zaniká jeho odvoláním nebo smrtí. Krajské notářské komory tvoří centrální Notářskou komoru České republiky se sídlem v Prxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxu, úředních hodin a jazykové specializace. Seznam umožňuje též abecední náhled všech notářů v České republice. Vyhledávací formulář je veřejně přístxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx zastupovat účastníky řízení ve všech řízeních, ale pouze ve vyjmenovaných, která souvisejí s jeho činností.
Zvláštním předpisem, na který zákon odkazuje, je zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Podle § 3 nxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxtupovat v jednání s fyzickými a právnickými osobami a v řízení před orgány veřejné moci, přičemž před soudy jen v řízeních podle části páté občanského soxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx se agend notářů netýkají,
-
sepisovat soukromé listiny a zpracovávat právní rozbory,
-
vykonávat správu majetku a zastupovat v této souvisloxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxx xastupování je notář vázán zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích též pokyny klienta. Notář odmítne provedení požadovanxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxa mu blízká jsou zúčastněni na věci,
-
ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá.
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx smlouvy o poskytnutí právní pomoci, jestliže:
a)
došlo k narušení důvěry mezi ním a žadatelem nebo klientem,
b)
žadatel nebo
klient
neposkytuxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se při zastupování dozvěděl. Notář odpovídá klientovi za škodu, kterou by mu zastupováním způsobil. Vzhxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxednictvím státu ve smyslu § 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním posxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxna ve vyhlášce č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, která však pro účely odměny za poskytování právní pomoci, kam řadíme i zxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xe podle současné úpravy použije též v případě získání přísudku se pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení při zastupování účastníka řízení notáxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxním předpisem nebo předpisem či usnesením notářské samosprávy, nebo závažné nebo opětovné narušení důstojnosti notářského povolání. Notáři lze za kxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxliv jen pro vybrané procesní úkony. Omezení procesní plné moci konkrétními úkony, na něž by se nevztahovala, by bylo neplatné. Pokud by byla udělena výsxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxou část řízení (např. na řízení v první instanci, před odvolacím soudem, apod.). K procesní plné moci viz komentář k § 25 odst. 1.
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, má notář povinně zřízenou datovou schránku orgánu veřejné moci, do níž sxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxtoupení notářem podle tohoto zákona povinné, též notářským kandidátem nebo notářským koncipientem. V těchto xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx zástupce nebyla mezi zmocnitelem a zmocněncem dohodnuta (§ 24 obč. zák.). Na rozdíl od advokáta zde však nenajdeme možnost zastoupení pouhým zaměstnaxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxkým kandidátem.
Notářský
koncipient
je obdobou advokátního koncipienta. Jde o osobu, která je zapsána v seznamu notářských koncipientů a splňujx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxní v rámci magisterského studijního programu v oboru práva,
d)
je bezúhonná a
e)
je v pracovním poměru u notáře.
Notářský kandidát nemá v xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx a složila notářskou zkoušku.
Vedle smluvního zastoupení dalším zástupcem umožňuje notářský řád ještě další zastoupení ustanoveným zástupcem a xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxbu delší než jeden měsíc a není zastoupen notářem společníkem nebo notářským kandidátem. Zástupce je ustanoven z řad kandidátů notáře, nejsou-li, z řax xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
Náhradníka ustanoví příslušná notářská komora do uvolněného notářského úřadu, jestliže notář zemřel nebo byl odvolán nebo mu byl pozastaven výkon čixxxxxx xxxxxxx x xx x xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx dalšího zastoupení notáře platí § 25 odst. 2 obdobně (srov. komentář k tomuto ustanovení).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxpcem účastníka řízení může být též patentový zástupce. Patentový zástupce nemá generální praxi, tj. nemůže zastupovat účastníky řízení ve všech řízexxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví. Ten umožňuje patentovým zástupcům poskytování odborné pomoci fyxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxdy, jakož i poskytování nezávislého poradenství a dalších služeb souvisejících s ochranou průmyslového vlastnictví.
Jediným soudem v České repuxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxou oprávněni poskytovat na území České republiky:
a)
patentoví zástupci,
b)
zahraniční patentoví zástupci,
c)
společnosti patentových xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxtových zástupců České republiky se sídlem v Brně. Komora je samosprávnou právnickou osobou, podobně jako Česká advokátní komora nebo Notářská komora xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxntovým zástupcem se aplikují ustanovení § 34-45 zákona o patentových zástupcích, kde jsou uvedena práva a povinnosti patentových zástupců. V mnohém jxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxe tohoto typu - vázán právními předpisy a v jejich mezích pokyny klienta; jsou-li tyto pokyny v rozporu s právními nebo profesními předpisy, je povinen kxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx prostředky a činit vše, co podle svého přesvědčení a pokynů klienta pokládá pro něj za prospěšné. Patentový zástupce je samozřejmě povinen při výkonu čxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxí být ze zákona pojištěn.
Patentový zástupce je povinen zastoupení odmítnout, jestliže:
-
poskytnutím služeb patentového zástupce by došlo ke xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x
x xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxů služby patentového zástupce jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí služeb patentového zástupce žádá,
-
informace, ktxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxmy toho, kdo o poskytnutí služeb patentového zástupce žádá, jsou v rozporu se zájmy patentového zástupce nebo osoby patentovému zástupci blízké. Patexxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxíkem není možné proti vůli klienta.
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxko dalšího (substitučního) zástupce. Tento fakt sice není uveden v textu občanského soudního řádu, jako je tomu u advokátů a notářů, ale vyplývá z § 39 odxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx jinak (§ 438 obč. zák.). Zákon o patentových zástupcích zdůrazňuje opačné pravidlo, že zastoupení náhradníkem není možné proti vůli klienta. Tím je řexxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx
xx xxxx xxxodou s patentovým zástupcem xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxh zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději do 1 měsíce, svého náhradníka; klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumí. Porušíxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxý zástupce poskytnout.
Ohledně možností a podmínek dalšího zastoupení patentového zástupce platí § 25 odst. 2 obdobně (srov. komentář k tomuto ustxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
Komentář k § 26
Komentátor: Korbel
Ustanovení § 26 se týká zvláštních případů zastoupení. Odlišnost od běžného zastoupení spočívá zde v tom, že přixxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxobou se připouští pouze vyjmenovaným specializovaným právnickým osobám.
Při zastoupení Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí nejde striktxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx v případě zastoupení obce Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových podle § 26a.
Mezi právnickými osobami v § 26 nejsou právnické osoby poxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx/2006 Sb. umožňuje advokátům vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručeníx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxpouštějí zvláštní právní předpisy (což je i případ občanského soudního řádu), vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti. Bxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxo organizacemi. Postupem doby se k němu přidalo zastoupení Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, právnickými osobami působícími v oblasti ochrxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců.
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx osobou dle § 26 jsou věcně omezené. Soud však na tyto limity musí pamatovat, neboť jsou stanoveny kogentním ustanovením procesního práva. Dostane-li sx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x
x xxxxxxx xxxxxxpení odborovou organizací nesmí jít o zastoupení ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti (do 31. 12. 2xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxě a pouze v řízeních péče o nezletilé, o určení nebo změnu vyživovací povinnosti nebo o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného. Čáxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xízení, se od 1. 1. 2014 přesouvají x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxx xstanovení o výkonu rozhodnutí ve věcech výživného pro nezletilé dítě);
-
v případě zastoupení právnickou osobou, k jejímž činnostem uvedeným ve sxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxo původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace;
-
v případě právnickou osobou, k jejímž čixxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxpení právnickými osobami vzniká účastníku řízení právo pouze na náhradu hotových výdajů (§ 137 odst. 1), nikoliv na odměnu za zastupování (§ 137 odst. 2xx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxtník něco osobně vykonat (§ 50b).
K odst. 1:
Zastoupení člena odborové organizace touto organizací lze považovat za tradiční institut, i dnes respxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xzemí po roce 1989 podstatné změny. Do března 1990 působila v tehdejším Československu jediná odborová organizace - Revoluční odborové hnutí (ROH), ktxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxna 1990 byla ustavena Československá konfederace odborových svazů (ČSKOS) jako dobrovolné sdružení odborových svazů, skládajících se z jednotlivýxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxce. Po rozdělení České a Slovenské federativní republiky se nástupcem ČSKOS stala Českomoravská komora odborových svazů. Od roku 1998 nese současný nxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx svazy z ČMKOS vystoupily, jiné svazy byly za členy přijaty. ČMKOS sdružuje většinu odborových svazů působících v České republice. Jejich členská záklxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxmády, Českomoravský OS pohostinství, hotelů a cestovního ruchu, Českomoravský OS pracovníků školství, Herecká asociace, Nezávislý OS Policie ČR, Nxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR, OS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu, OS pracovníků knihoven, OS pracovníků kuxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxlního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy, OS pracovníků vědy a výzkumu, OS pracovníků výrobních a účelových organizací kultury, OS PROJEKxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxb, OS zdravotnictví a sociální péče ČR, Severočeské sdružení odborových organizací důlního průmyslu, Svaz odborářů služeb a dopravy, Unie - profesní x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxové centrály, například: Asociace samostatných odborů (ASO), Český odborový svaz severozápadních energetiků, Jednotný svaz soukromých zaměstnanxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxsťanská odborová
koalice
, Federace strojvůdců, Federace vlakových čet, Federace řidičů tramvají aj.
Pod úrovní odborových centrál působí odborxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxý vykazuje téměř 180 000 členů. Samostatně působí některé profesní odborové svazy, které se nehlásí k žádné odborové centrále. Jedná se např. o Odborovx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
Nejnižším prvkem odborové struktury jsou jednotlivé (základní) odborové organizace, působící obvykle u jednotlivých xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xiliónu členů. V roce 1995 to již bylo pouze necelých 2,3 miliónu a dnes se tato členská základna pohybuje pod hranicí 600 tisíc členů. Tento úbytek je předxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxho svobodně se sdružovat požívá ústavní a mezinárodněprávní ochrany. Podle článku 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je právo sdružovací zarxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxcí za účelem ochrany hospodářských a sociálních zájmů. Toto právo je realizováno sdružováním se v odborových organizacích. Odborové organizace vznixxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx z nich zvýhodňovat či diskriminovat. Činnost odborových organizací může být omezena zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxvé organizace obsahuje již Všeobecná deklarace lidských práv v článcích 20 odst. 1 a 23 odst. 4, přijatá jako rezoluce valného shromáždění OSN č. 217/IIx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxdářských, sociálních a kulturních právech(č. 120/1976 Sb.; článek 8), Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.; článek 11xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxborově organizovat (č. 489/1990 Sb.), Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (č. 4xxxxxxx xxxxx
Odborové organizace (zkráceně, ale nesprávně nazývané též odbory) nejsou v právním řáxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxp. od 1. 1. 2014 podle nového občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že pro odborové organizace je typický členský základ, jedná se o
korporace
(§ 210 občx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxť vznik těchto typů právnických osob nemůže být podle článku 27 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a mezinárodních úmluv práce podmiňován souhlasxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxení (§ 3025 odst. 2 obč. zák., § 121 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.). Registrační (souhlasný) princip zdx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxtní orgán bere jejich vznik na vědomí a eviduje je, ale nemůže mu nijak bránit.
Stejně jako u spolků došlo od 1. 1. 2014 k tomu, že zanikla nesystémová prxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx podmínek zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Dosavadní evidence Ministerstva vnitra se z důvodu právní jistoty a snahy o omexxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxdá příslušným rejstříkovým soudům do tří měsíců od 1. 1. 2014 spisy a do jednoho měsíce od 1. 1. 2014 elektronická data o všech jím evidovaných odborových xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxbnost mohou mít nejen samotné odborové organizace, ale i jejich nadřazené i dílčí složky. Nadřazené složky, jimiž jsou zejména odborové svazy a odboroxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxe § 16 odst. 4 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, resp. od 1. 1. 2014 jako spolek svazové povahy sestávající z jiných spolků ve smyslu § 214 odst. 2 oxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxu jako organizační jednotka s vlastní právní subjektivitou na základě stanov do 31. 12. 2013 ve smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občaxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xezinárodní organizace zaměstnavatelů) ve smyslu § 209 obč. zák.
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxní licence. Mohou činit vše, co jim zákon nezakazuje nebo co není v rozporu s dobrými mravy včetně ochrany slabší strany, s veřejným pořádkem včetně ochrxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxují se a odpovídají samy za sebe. Do jejich postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona.
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxovat účastníka, který je jejím členem. Ze shora uvedeného výkladu je zřejmé, že účastníkem, kterého může odborová organizace zastupovat, může být jak xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xsobou bude obvykle jiná odborová organizace, která je členem nadřazené odborové složky. Pokud je účastník řízení členem více odborových organizací, xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxákoliv odborová organizace, nikoliv jen základní odborové organizace. To znamená, že právo zastupovat své členy před soudem v občanském soudním řízexx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xrganizace z hlediska věcné náplně její činnosti, nikoliv jen z hlediska formálního označení. K uvedenému závěru došel též Krajský soud v Praze v usnesexx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxrávněné zájmy zaměstnanců a zastupovat je v kolektivním vyjednávání. I když je sdružení evidováno na Ministerstvu vnitra (pozn. aut. - nově rejstříkoxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxná, jedná se o pouhé občanské sdružení. Nejde-li o odborovou organizaci zaměstnanců, která by zastupovala svého člena, jedná se o zastoupení mimo rámex xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx, že je členem odborové organizace, které udělil plnou moc k zastupování. Podmínka členství musí být splněna po celou dobu soudního řízení. Není-li splxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxo soudního řádu.
Zvláštní úpravu zastoupení odborovou organizací obsahuje § 20 odst. 2 insolvenčního zákona. Podle něj může odborová organizace v xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxípadě není možnost zastoupení odborovou organizací vázána na podmínku členství.
Možnost zástupčího oprávnění odborových organizací vůči členůx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxá organizace nemá zákonný nárok na zastupování, pokud by je chtěla aktivně vykonávat. K zastoupení může dojít pouze na základě dohody o plné moci, jde o kxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxtního uvážení. V případě Českomoravské konfederace odborových svazů jsou tyto podmínky a rozsah dány zásadami regionálního právního poradenství.
Celkem je zřízeno 12 stálých pracovišť regionálního právního poradenství rozmístěných po celé republice. Tato pracovišxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxím o větší centra.
xxxxxxx xx xx xxxxxx regionálních poradenských center právní pomoci.
I----------------I---------------------I----------------I--------------------I
I     město      I       xxxxxx        x      xxxxx     x       xxxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx          x xxxxxxx xx          x xxxxxxx        x xxxxxní 199        I
I Budějovice     I 370 22 České        I                I 541 01 Trutnov     I
I                I Budějovice          I                I                    I
I----------------I---------------------I----------------I-------------xxxxxxxx
x xxxxx          x xxxxxxxxx xxxx      x xxxxxxxxx      x xxxxxxxxxx xxxx    x
x                x xxx xx xxxxx        x                x xxxx               x
x                x                     x                x xxx xx xxxxxxxxx   x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---I----------------I--------------------I
I Jindřichův     I Pravdova xxxxxxx    x xxxx xxx       x xxx xxxxxx xxxx    x
x xxxxxx         x xxx xx xxxxxxxxxx   x xxxxxx         x xxx xx xxxx xxx    x
x