Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (1)

90/2012 Sb. Zákon o obchodních korporacích: Komentář

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxch
Arabasz
JUDr.
Zdeněk
Čáp
Mgr.
Tomáš
Doležil,
Ph.D., LL.M. Eur.
JUDr.
Václav
Filip,
Ph.D.
Mgr. Ing.
Dušan
Hrabánek
JUDrx
xxx
xxxxxx
xxxxx
xxxx xxx xxx
xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx xxDr.
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxx xx xxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx
xxedně platí, že tento zákon je připravován po přijetí věcného záměru občanského zákoníku, což má hned několik důsledků.
Pro primo
koncepce nového zákoxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxstního pojmosloví a specifické pojmy přijme jen v rozsahu odůvodněném povahou věci, též s přihlédnutím k tradičnímu pojetí obchodního práva. Pro tertxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxcepce):
Z variant rekodifikace obchodního práva přicházely v úvahu dvě základní. Předně bylo možné jít cestou komercializovaného občanského záxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxhé alternativě. Důsledkem toho je zadání obchodní zákoník koncepčně, byť v redukované podobě, ponechat. Návrh zákona o obchodních korporacích však nxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxové dekodifikace obchodního práva v tom smyslu, že se zaměří pouze na nejnutnější právní problematiku, která se zásadně nedotýká oblastí života upravxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xegulaci zvážit a modifikovat, případně nahradit jinými pravidly.
Nutný předpoklad a limit návrhu je v pojetí principiálního výsostného postavenx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxiality zákona o obchodních korporacích. Cílem je v souzvuku práva občanského a obchodního vytvořit koherentní a harmonickou úpravu soukromého právax xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxrporací). V souvislosti se snahou o jednotné pojmosloví soukromého práva jako celku návrh užívá namísto pojmu „právní xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxí úpravy obchodního práva návrh striktně dodržuje zásadu „co není zakázáno, je dovoleno“ ( čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR). Rovněž nehodlá v přehnané míře formxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx ručení, jednotlivosti řešící šikanu apod.). Chce se tím jednak docílit úplného odloučení nového zákona od tradic a myšlení někdejšího hospodářského xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxští úzké věcné, resp. funkční propojení práva, ekonomie a souvisejících otázek (návrh se ostatně věcně snaží přiklonit k zohledňování ekonomické optxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxkou tradici (takovouto kapitolu obsahoval již Code Savary z roku 1673) a některé regionální vzory [obchodní knihy byly předmětem úpravy obecného (rakxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxášt¬ními zákony, ale také ve snaze věcného záměru potlačit v nejvyšší možné míře vliv veřejného práva na budoucí zákon. Ostatně úprava účetních a daňovxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxí celistvost.
Návrh vychází z toho, že obchodní právo je přes veškerá svá specifika částí práva soukromého, a proto respektuje standardní zásady oxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxhovává zákon soukromoprávní povahu jednotlivých upravovaných otázek.
Obchodní právo je, stejně jako jiné disciplíny práva soukromého, ovládáxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xvou, a je tudíž v úpravě konkrétních institutů spíše úsporný.
Rovněž tak v zásadě zákon zachovává princip smluvní svobody a princip rovnosti smluvxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx omezení těchto principů vzhledem k problematice tzv. adhezních smluv (např. ve vztahu k obsahu smlouvy o výkonu funkce). Nutno však dodat, že tento okrxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxků obchodní
korporace
, a také minoritních akcionářů - obě tyto skupiny buď z důvodu své „slabosti“ nebo „informační nedostatečnosti“ leckdy stojí v hoxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x roku 1937) a nehodlá, pokud to nebude nezbytně nutné, věcně drasticky měnit stávající právní úpravu. Opačný postup by vzhledem k návaznosti jednotlivxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx zaspalo a stalo se k okolním regulacím nekonkurenceschopným režimem - zejména v oblasti správy obchodních korporací, koncernového práva, provazeb nx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxupně potvrdila trend soutěže právních řádů. V návaznosti na to pak doznaly jednotlivé právní řády výrazných změn, které není možné opomíjet (Francie, xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx ledaže by to bylo vhodné (typicky závod). Většina relevantních pojmů a institutů proto plynule přejde ze současného obchodního zákoníku do budoucího xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxlivé pojmy (např. definice adresy pro potřeby sídla apod.) a
relevantní
situace. Problém, který vyvstane opuštěním definice adresy, totiž obtížná mxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxvině správních sankcí na úseku obchodního zákoníku. Návrh zároveň vychází z předpokladu co nejvíce možné eliminace stávající vysoké kazuičnosti obcxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxvině jazykové. Návrh sleduje srozumitelnost tak, aby byla šetřena nejen spisovná čeština, ale také průměrný příjemce právní normy. Jsou proto opuštěxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xýbrž jeho dostatečnou lexikální úroveň, vyvolávající co nejméně interpretačních obtíží. Používá-li zákon slova „platí“, jedná se o nevyvratitelnox xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xx xx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxký zákoník, když nemůže jinak - tak se užívá právní jednání, namísto právního úkonu, pacht namísto (částečně) nájmu či širší újma namísto škody. Používxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxá
per se
opuštění zažitých a zaběhlých pojmů a případných definic (nejnutnějších). Leckdy by se sice dala věc vyjádřit možná stručněji, ale na samotné xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxatele - bude jej pouze užívat. Ačkoliv
status
podnikatele je řešen v návrhu občanského zákoníku, zákon v relevantních ustanoveních reflektuje povinxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx nikoliv k obchodům. S ohledem na metodiku přístupu k tvorbě zákona se takovéto řešení jeví jako nejvhodnější, když navíc řada předpokládaných instituxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxanský zákoník a tamní jednotnou úpravu obligací. Vzhledem k přesunu úpravy obligačního práva do občanského zákoníku, oslabují svůj význam především xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx x xxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxích zásad povinnost šetřit při podnikatelských vztazích poctivý obchodní styk. Tento princip však není manifestován přímo v textu zákona, ale vycházx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxsti evropského obchodního zákonodárství (zejména britského, německého, rakouského, francouzského a polského, ale i přes monistickou úpravu, napřx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xýsledky harmonizačních snah českého zákonodárce. I zde však návrh vychází z jisté střízlivosti procesu harmonizace, která byla postupnými novelizaxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxvné převzetí přeloženého textu evropského právního předpisu (směrnice), ale jeho obsahově shodný přenos do českého právního řádu. Současně je třeba xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x konkrétních případech proto návrh předpokládá opuštění tvrdšího režimu nastoleného novelou obchodního zákoníku, zákona č. 370/2000 Sb., která šlax xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx x
xxxxxx xxxmunautaire
. Pro přehlednost celé regulace se shodně s občanským zákoníkem informační vymezení transponovaných evropských předpisů dává na konec záxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxůvodněním ideologického rozchodu s duplicitním pojetím soukromého práva, kdy napříště bude existovat pouze jeden
kodex
soukromého práva a ostatní xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx práce“ i pro příští zákonnou úpravu pracovně právních vztahů. Obdobně jako je zde navrhováno označení zákon, byl koncipován název připravovaného práxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xtak i věcný záměr), nicméně připomínkové řízení přivedlo tuto úvahu ke změně. Nový zákon se proto bude označovat zákon o obchodních společnostech a druxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xřenesena regulace obchodního rejstříku) - navíc již dříve byla do zvláštních úprav vyjmuta regulace přeměn obchodních korporací a regulace nabídek pxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx x xxspodářských společenstvech, který (v novelizovaném znění) platil v českých zemích až do roku 1954. Přitom se přihlíží k vývoji novějšího zákonodárstxxx xxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxcip, podle něhož bude nový občanský zákoník jakožto
lex generalis
základním zákonem českého soukromého práva a obecná právní úprava právnických osox xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxoviskům představitelů té části českého družstevního hnutí, která je organizována (Družstevní asociace ČR a v ní sdružené členské svazy a dále též Svaz xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxina jejich připomínek.
B) Faktické změny současného obchodního zákoníku - obecně
S ohledem na rozsáhlost změn v soukromém právu vůbec návrh pxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxel či jedné velké novely současného zákona se nezdá vhodným a pro právní jistotu stabilním řešením. Jednotný nový zákon bude také více schopen dostát vyxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxdstatné zeštíhlení zákona, protože úpravu většiny situací řešených dosud obchodním zákoníkem převzal nový občanský zákoník. Předpokládá se, že do zxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxnem (zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) a problematika nekalé soutěže přešla jako celek do úpravy občanského zákoníku.
Část obxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx zákoníku o likvidaci právnických osob, jelikož jde o instituty významné pro právní
status
těchto osob vůbec.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx navazují (
prokura
, zastavení podílu apod.)
Nový zákon nepřevzal v Evropě ojedinělou a nestandardní volbu práva (
fakultativní
obchody - § 262 stxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xaložení akciové společnosti. Důvodem je nejen praktická neužitečnost tohoto způsobu, ale také opuštění tohoto institutu některými právními řády (Šxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xgendy obchodního rejstříku a jejímu přesunutí do zvláštního zákona, který bude vypracován v rámci doprovodných a změnových právních předpisů. Důvodxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxt a zjednodušit složitou strukturu různých rejstříků (obchodní, spolkový, nadační apod.), jejichž funkčnost je podmínkou ochrany práv třetích osobx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx k jejich sys¬tematickým souvislostem. Stejný osud mají také pojmy vlastní
kapitál
, obchodní jmění a obchodní majetek, které byly přesunuty a reformuxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxgulované § 323a obchodního zákoníku (v režimu směrnice č. 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění). Tato problematika, která se týká obligací, xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxh.
C) Inspirační zdroje nového zákona o obchodních korporacích
Jak bylo řečeno, návrh nepředpokládá „stavbu na zelené louce“, nýbrž variantx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxrá pozitiva stávající úpravy, včetně změn, které přináší novela obchodního zákoníku reagující na novelu Druhé směrnice (tisk č. 498/0). Rovněž však nxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx jak geograficky, tak dogmaticky jakožto inspirační xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxí soukromého práva a ke stavbě základního soukromoprávního kodexu se přihlíží rovněž k občanským zákoníkům Itálie, Švýcarska, Nizozemí, Velké Britáxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxlečností návrh reflektuje také právní úpravu některých skandinávských zemí. Vzhledem k současnému vývoji obchodního práva lze však mluvit o stále síxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxý vývoj lze ostatně vysledovat i v ostatních evropských jurisdikcích (včetně jinak vzorové německé).
Kromě myšlenkových, filosofických a systexxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xR k EU, komunitárního práva jsou zde především směrnice; při jejich praktické aplikaci se vychází z čl. 288 Smlouvy o EU (Lisabonská smlouva), kde se praxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxitrostátním orgánům.“ Je ambicí zákona promítat evropská pravidla tak, aby byl dán prostor pro rozumnou eurokonformní interpretaci s přihlédnutím k xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx3/ES o sbližování zákonů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniku, podnikání nebo částí podniků. Reflektxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxlikož návrh nepředpokládá komplexní úpravu účetních a daňových otázek, čtvrtá a sedmá směrnice o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxa, je reflektována zejména Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví z roku 1883 (vyhl. č. 64/1975 Sb.).
Od roku 2001, kdy došlo kx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx x xx xx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xudikatury ESD posunula obecná teorie, ale zejména byly vydány nové kodexy ve Francii, Itálii a Velké Británii, změnami prošlo také právo polské, němecxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xx xxsavadní xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxto ne vždy reflektoval. Důvodem bylo také tehdejší české odborné klima - z pohledu míry znalostí. Text zákona se proto místy od věcného záměru odchylujex xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx tak snaží reagovat nejen na shopping
forum
, ale snaží se být moderním textem, který umožní z pohledu nákladů rozumné podnikání. Návrh byl i z tohoto pohlxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxladní způsoby reformy obchodního práva, jednak cesta novely, jednak cesta nového zákona. Vzhledem k vysokému počtu novel stávajícího obchodního zákxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxodnější také proto, že mnohé instituty dnešního obchodního zákoníku nebudou do nového zákona přejaty a novela by tak celý předpis velmi znepřehlednilxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxu dnes. Důvodem je značná nepřehlednost a neuchopitelnost odkazů průměrným příjemcem normy. Odkaz je používán pouze v jasných a nerozvíjejících se přxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxatele. Tento teoretický posun je odůvodněn zejména tím, že právní úprava závazkových vztahů bude, až na drobné výjimky, přesunuta do nového zákoníku oxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xebude zákon vymezovat předmět a rozsah působnosti (stávající § 1). Podpůrným důvodem je také to, že tato skutečnost plyne ze samotného obsahu a struktuxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
Obecné vymezení podnikatele bude upraveno zákoníkem občanským, a to včetně některých dalších normativních řešení, která byla dosavadně upravenx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx
x xxdou však přeformulována s ohledem na nové pojmosloví občanského zákoníku.
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxrním. Pro řešení situace, kdy konkrétní právní případ nelze řešit podle tohoto zákona, resp. ani podle jiných právních předpisů, postupuje se podle § 9 xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx společností (korporací) nebude změněno. I nadále jsou tyto subjekty právnickými osobami typu
korporace
, jejichž stěžejním cílem a účelem je podnikáxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxo, že taková definice do zákona nepatří a není ani věcně potřebná (a nebyla ani historicky, aniž by to činilo potíže).
Evropská akciová společnost (
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxčnosti, nicméně mohou být obdobně jako kapitálové společnosti založeny i jako fiktivní podnikatel. Obecně se však řídí nařízeními a zvláštními právnxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxpis jinak“ apod. - rozumí se samo sebou, že pravidla zde obsažená mohou být derogována speciálními předpisy (např. § 2 odst. 2 předpokládá, že tam vymezxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxí-li tento zákon jinak“, protože i uvnitř jeho samotného platí, že z obecného pravidla může dát sám výjimky, aniž by to bylo nutno takto uvozovat.
Vzxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xe zavádí legislativní zkratky, které nejsou žádným nóvem, pouze využívají společné definienty - tj. pojem obchodní
korporace
(pro obchodní společnxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx x xx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx českou, resp.
kontinentální
doktrínu a nekryje se s anglickým pojmem „corporations“ - s tím se funkčně kryje pojem kapitálová společnost.
Korporace
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxrmovaných stran (minority, věřitelé). Zákon si je ostatně vědom toho, že všechny 4 regulované obchodní společnosti vykazují odlišnosti, resp. že ani xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx omezeným je více možností odchylek. Důvod pro částečné srovnání společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti je pak spatřován v riziku arbitrxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxí
Rekodifikace soukromého práva
, která nabyla účinnosti k 1. lednu 2014, a kterou lze označit za nejvýznamnější změnu soukromého práva České repubxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx tímto předpisem i zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Pojem „
obchodní
korporace
“, který tento zákon zavxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx společnost) a
kapitálové společnosti
(společnost s ručením omezeným a akciová společnost), dále pak evropskou společnost a evropské hospodářské a xxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxx
x) Kogentní a dispozitivní ustanovení zákona o obchodních korporacích
V souvislosti s aplikací zákona o obchodních korporacích patří mezi klíčová xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xozlišování norem kogentních a dispozitivních je nutné vycházet především z § 1 odst. 2 obč. zák., podle kterého, nezakazuje-li to zákon výslovně, mohxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxvení osob, včetně práva na ochranu osobnosti
.
Prvním kritériem, na základě kterého lze určit, zda je norma obsažená v ustanovení zákona o obchodníxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxx x
xxxxx
x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx výsledcích společnosti, se zakazují. Viz též např. § 42 odst. 1 nebo § 613 odst. 2. Přímý zákaz může být formulován též slovy „nelze sjednat“ ( § 16 odst. 2x xxxx xxxxxx xxx x x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx x
xxxxxxx
x x xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxednáním zákonnou sankci (neplatnost, neúčinnost nebo zdánlivost). V tomto ohledu viz například § 48, § 53 odst. 2, § 365 odst. 4, § 603 nebo § 612.
Daxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxce zpravidla vymezuje tyto výjimky konstatováním, že primární pravidlo platí, ledaže společenská smlouva (stanovy) určí jinak (srov. např. § 27 odstx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxmy
, které připouští odchylku od zákonného textu, nicméně stanoví možné meze této odchylky (srov. např. možnost úpravy publikačních povinností před vxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx nevyjádří, neznamená to, že takové ustanovení je
kogentní
.
Donucující povahu ustanovení
je nutné posoudit s ohledem na další kritéria, která občansxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxxanovení na ochranu společníků či členů) nebo
veřejného pořádku
České republiky (právního bezpečí). Nepochybně se tak nelze odchýlit od těch ustanovxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx x xx xx xxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x
xxxxntní
ustanovení zákona o obchodních korporacích) lze zařadit i ustanovení vymezující
základní pojmy
(viz např. vymezení vkladů nebo základního kaxxxxxx x x xxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxchodních korporací (statusové věci). Ne každé ustanovení zákona o obchodních korporacích je nicméně statusové povahy.
Statusovými záležitostmi
jxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x
x
xravidla pro změnu zakladatelských dokumentů,
-
zákonná působnost orgánů a jejich vytváření,
-
likvidace obchodní
korporace
,
-
záklxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxností.
b) Dopady rekodifikace na stávající obchodní korporace
Zákon o obchodních korporacích přináší celou řadu důsledků i pro
stávající oxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxx xx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Podle zákona o obchodních korporacích mají veškeré obchodní
korporace
povinnost přizpůsobit
do 30. 6. 2014
své zakladatelské dokumenty (společexxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxx xxst. 2). Tato povinnost stíhá především kapitálové společnosti.
Nezbytnou změnou v rámci
společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným
(zaxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xovinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů. Z § 139 odst. 2 lze současně dovozovat, že společenská smlouxx xxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx
seznamu společníků
. Společenská smlouva s. r. o. již nadále nemusí obsahovat povinnost vytvářet a doplňovat
rezervní fond ze zisku
. Je-li splněna napxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxění nepeněžitých vkladů,
-
určení správce vkladů,
-
jména a bydliště prvních jednatelů.
10. Pokud jde o nezbytné změny v rámci
stanov akcxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx akciové společnosti obsahovat údaj, zda jsou akcie
imobilizovány
,
xxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxký). Stanovy akciové společnosti naopak nadále nemusí obsahovat:
-
povinnost vytvářet a doplňovat rezervní fond ze zisku,
-
volbu části člexx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxho rozhodování,
-
určitý počet členů představenstva, dozorčí rady, délku jejich funkčního období, jejich působnost ani způsob rozhodování,
x
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxsti splatit včas upsané akcie,
-
pravidla postupu při zvyšování základního kapitálu (ledaže se má připouštět podmíněné zvýšení základního kapixxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxkonu funkce členů orgánů kapitálových společností
Zákon o obchodních korporacích dále vyžaduje, aby
do 30. 6. 2014
byly upraveny
smlouvy o výkonu xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxkon funkce
bezplatný
a jakékoliv plnění dále vyplácené bude považováno za
bezdůvodné obohacení
s možnými důsledky z hlediska odpovědnosti členů staxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xpolečností (tedy například pro jednatele a členy dozorčí rady společnosti s ručením omezeným, pro členy představenstva, resp. členy dozorčí rady akcxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xx x xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xozhodnutí, zda se změnou svých společenských smluv, resp. stanov
podřídí zákonu o obchodních korporacích
jako celku či nikoli, a to do
31. 12. 2015
. Nexxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx obchodní
korporace
(zejména z hlediska práv a povinností společníků, resp. akcionářů), a to z důvodu pokračující aplikace dispozitivních ustanovexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxvinností ve značně nejistém postavení, neboť s ohledem na znění § 777 odst. 4 nebude zřejmé, jaká práva a povinnosti společníků a akcionářů ve skutečnoxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xxx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx x povinna zřídit bez zbytečného odkladu po svém vzniku
internetové stránky
a po celou dobu své existence tyto internetové stránky provozovat. Na těchxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx v obchodním rejstříku, včetně oddílu a vložky, resp. identifikující údaj. To platí pro všechny české akciové společnosti (respektive evropské spolexxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx x xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxzeným, avšak pouze tehdy, pokud dotčená společnost s ručením omezeným
dobrovolně zřídí své internetové stránky
. Zákon o obchodních korporacích nestxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxích), jakkoliv případnou povinnost dotčené akciové společnosti, případně xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxnamným důsledkem zákona o obchodních korporacích je zánik
ovládacích smluv
jako institutu, jakož i zákonný zánik existujících ovládacích smluv. Vexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxchází ke značnému zdůraznění úlohy a významu
zpráv o vztazích mezi propojenými osobami
. Zpráva o vztazích bude muset být oproti stávajícímu právnímu sxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxí
korporace
účetní období shodné s kalendářním rokem, se požadavky zákona o obchodních korporacích mají použít na zprávy o vztazích mezi propojenými xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxmi za rok 2013 by se ještě aplikovala ustanovení zrušeného obchodního zákoníku.
Přestože lze vznášet zásadní argumenty i ve prospěch opačného výkxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxtní období, které proběhne již za účinnosti nového zákona (tj. v roce 2015 za účetní období 2014, má-li společnost účetní období kalendářní rok). Důvodxx xx x xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxad co se ještě v roce 2013 nepovažovalo za ovládání, se již v roce 2014 za ovládání považovat bude. Podle § 775 se dále tento zákon vztahuje na práva a povinxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxykoliv v roce 2013, přitom vznikla ještě v roce 2013. To plyne jak z § 66 odst. 9 obch. zák., tak i z § 82 odst. 1, kde se stanoví lhůta pro zpracování zprávy „dx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxazích mezi propojenými osobami poprvé v roce 2015 za účetní období roku 2014
(má-li společnost účetní období kalendářní rok) s tím, že na zprávy o vztazxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xviz § 122 odst. 1 zák. o veř. rejstřících). Nesplnění této povinnosti může vést až k rozhodnutí soudu o zrušení a likvidaci obchodní
korporace
.
II. Unixxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxie
.
Vliv unijního práva
se zrcadlí již v úvodním § 1, který vymezuje
nadnárodní formy obchodních korporací
; ty zákon o obchodních korporacích považujx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxolečnost.
Unijní formy obchodních korporací (tedy evropská společnost, evropské hospodářské a zájmové sdružení a evropské družstvo) jsou upraxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xx
x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx
x xxx xxxu v souladu s unijními předpisy závazné pro členské státy v tom směru, že jejich obsah jsou povinny v rámci transpozičních lhůt učinit součástí národníhx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxací svobody
.
Svoboda usazování
, která představuje jeden ze základních pilířů primárního komunitárního práva, se zakládá na čl. 49 a násl. (bývalx xxx xx x xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxody usazování, jež jsou dále rozvíjeny a konkretizovány judikaturou a sekundárním právem Evropských společenství.
Článek 49 SFEU v kontextu usaxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxí při zřizování zastoupení, poboček nebo dceřiných společností příslušníky jednoho členského státu na území druhého státu. Následně z čl. 49 odst. 2 Sxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxlečností x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxí se společnostmi založenými podle občanského nebo obchodního práva některého členského státu, jež mají své statutární sídlo, svou hlavní správu nebx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxtů. Články 49 i čl. 54 SFEU jsou nadány
přímým účinkem
, což bylo Evropským soudním dvorem potvrzeno například v rozhodnutích Reyners (rozhodnutí ze dne xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxudu v Paříži).
Článek 54 SFEU nutně vede k závěru, že primární právo umožňuje, aby se o společnost ve smyslu tohoto článku jednalo bez ohledu na to, zdx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxx xxxorporační
. Společnost se v souladu s čl. 54 SFEU řídí právem, podle kterého byla založena nebo kde má své
hlavní sídlo
. Komunitární právo respektuje autxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxž základě požívají výhod a oprávnění plynoucích ze svobody usazování. Uvedenou otázku, zda se společnost na základě příslušné vazby řídí právním řádex xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxbody usazování je založena za účelem podnikání bez ohledu na to, zda zisku daná společnost skutečně dosahuje.
Komunitární svoboda usazování inhexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxh statutů společností a je tvořena dvěma složkami.
Tzv. primární svoboda usazování
zahrnuje právo podnikatele přemístit těžiště výkonu své podnikaxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xeho právní subjektivita.
Sekundární svobodou
usazování se rozumí zejména možnost a právo obchodních korporací zakládat na území jiných členských zxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxtě účastnit hospodářské soutěže.
b) Unijní směrnice a nařízení upravující právo obchodních korporací
Přes nepochybný význam usazovací svoboxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxí přehled představuje výčet unijních směrnic a nařízení, které právo obchodních korporací xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xx xxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xpolečníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennostx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxvány v obchodním rejstříku, povinnost členského státu vést (ústřední, obchodní, podnikový) rejstřík a zásady vedení takového rejstříku. Dále upravxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxsti společnosti.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU
ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xři zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření Směrnice upxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxé společnosti, oceňování a splácení možných vkladů, dále problematiku vnitřního obchodování. V další části tato směrnice upravuje pravidla pro zachxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxní a snižování základního kapitálu.
Jedenáctá směrnice Rady 89/666/EHS
ze dne 21. prosince 1989 o zveřejňování poboček vytvořených v členském sxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxiční pobočky společnosti v jiném členském státě. Dále upravuje zveřejňování informací ohledně poboček společností z třetích zemí a povinnost uvést exxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xx xxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxostech s ručením omezeným s jediným společníkem
(kodifikované znění) Směrnice upravuje koordinační opatření týkající se jednočlenných společnosxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
Směrnice upravuje výkon práv akcionářů kótovaných společností. Především povinnosti při konání valné hromady (náležitosti pozvánky, právo zařazxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx moci, povinnost zveřejňovat výsledky hlasování)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/35/EU
ze dne 5. dubna 2011
o fúzích akciových spolexxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxou. Směrnice stanovuje náležitosti projektu fúze, jeho zveřejnění a schválení, povinnost statutárního orgánu vypracovat zprávu o fúzi a nechat přezxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxedběžné správní/soudní kontroly. Stanoví také právní účinky fúze. Konečně upravuje povinnost stanovit občanskoprávní odpovědnost znalce a řídícíxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx
o rozdělení akciových společností
Směrnice rozlišuje rozdělení mezi stávající společnosti, rozdělení se založením nových společností. Speciálně xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx vypracovat zprávu o rozdělení a nechat přezkoumat projekt znalcem. Dále upravuje povinnost ochrany věřitelů a držitelů cenných papírů se zvláštními xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxrávní odpovědnost znalce a řídících orgánů a podmínky úpravy neplatnosti rozdělení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES
ze dne 21x xxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxhu, tedy obecné zásady nabídky převzetí, pravomoc a příslušnost dozorčích orgánů, způsob ochrany minoritních akcionářů, povinnost, způsob a náležixxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxe, právo na vytěsnění zbývajících minoritních akcionářů a právo odkupu na žádost zbývajícího minoritního akcionáře.
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxx xxxxx xxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xřeshraniční fúze společností z různých členských států. Stanovuje podmínky takové fúze, společný projekt fúze, zveřejnění a schválení, povinnost vxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxnost a účinky fúze a nemožnost prohlásit neplatnost fúze po nabytí účinnosti. Konečně upravuje práva zaměstnanců a zjednodušení podmínek pro fúzi sloxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx
xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxZS)
Nařízení stanoví způsob, podmínky a účinky založení EHZS. Stanovuje rozhodné právo pro zakládací smlouvy a pravidla vnitřní organizace, zákazy čxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx sdružení a neplatnost sdružení; práva a povinnost členů sdružení, včetně orgánů sdružení, rozdělování zisku, převodu členství a odpovědnosti členůx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xx xxx xx xxxxx xxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxi (SE)
Nařízení upravuje statut evropské společnosti, tedy možnosti a způsoby založení SE (fúzí, založením holdingové SE, dceřiné SE, změnou právní fxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxst řídí, případně upravuje možnosti struktury vnitřního řízení (dualistický/monistický systém) a obsahuje i úpravu valné hromady. Konečně stanovíx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xx xxxxx xxxx
x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxrop¬ské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců
Směrnice upravuje zapojení zaměstnanců do záležitostí evropské společnosti, tedy povinnost x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxnávacím výborem a společnostmi zakládajícími evropskou společnost ohledně zapojení zaměstnanců. Dále tato směrnice stanoví xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxní Rady (ES) č. 1435/2003
ze dne 22. července 2003
o statutu evropské družstevní společnosti (SCE)
Nařízení upravuje statut SCE, tedy způsob a možnosxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxdí. Nařízení upravuje také zápis SCE a zveřejňování informací. Dále upravuje vznik a zánik členství, včetně práv členů v případě ukončení členství, moxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxu. Konečně stanoví, jakými předpisy se řídí účetnictví a audit, zrušení, likvidace a přeměna SCE, včetně speciálních ustanovení.
Směrnice Rady 2xxxxxxxxx
xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xapojení zaměstnanců do záležitostí evropské družstevní společnosti (SCE), tedy povinnost a způsob založení vyjednávacího výboru při zakládání SCE xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxců. Obsahuje zvláštní úpravu pro SCE založené výlučně fyzickými osobami (nebo nejvýš jednou právnickou osobou) a možnost stanovit právo zaměstnanců xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxování práv zaměstnanců.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU
ze dne 26. června 2013
o ročních účetních závěrkách, konsolidovanýcx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS Směrnice upravuje náležitosti ročních účetních závěrek a výročních zpráv uvedených společností, tedy náležitosti a xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxhující se na určité položky rozvahy/výsledovky a pravidla oceňování. Dále upravuje obsah komentáře a obsah výroční zprávy. Konečně obsahuje pravidlx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxuje a schvaluje mezinárodní účetní standardy (IFRS, IAS) jako povinné pro konsolidované účetní závěrky společností, jejichž účastnické cenné papírx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxosti/účetní závěrky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES
ze dne 17. května 2006
o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xuditu ročních účetních (konsolidovaných) závěrek, tedy schvalování, průběžné vzdělávání a vzájemné uznávání audi¬torů, jejich registraci, profexxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxrskými standardy a náležitosti zprávy auditora, systém zajištění kvality a veřejný dohled. Konečně stanoví speciální pravidla pro audit subjektů vexxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x
xxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxn
Lasák,
LL.M.
K odst. 1
Základní rysy obchodních korporací
Odstavec 1 vymezuje, jaké právnické osoby se rozumí
obchodními korpo-racemi
. Oxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxě odpovídající tuzemské akciové společnosti. Obchodními korporacemi jsou pouze obchodní společnosti (společnosti) vymezené v § 1 odst. 2 a družstvx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxx xx x
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
korporace
sdílí určité
společné charakteristické rysy
:
a) Obchodní korporace jako právnická osoba
Každá obchodní
korporace
(tedy každá spxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxx
x xx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx x xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx výslovně nestanoví, že by společnost, resp. družstvo bylo právnickou osobou. Občanský zákoník vymezuje v § 20 právnickou osobu jako organizovaný útxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxevně obchodním korporacím právní osobnost přiznává. Obchodní
korporace
ve smyslu zákona o obchodních korporacích jsou ostatně
soukromými korporaxxxx
xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx
x
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx stanoví, že na právnickou osobu tvořenou
jediným členem se hledí jako na korporaci
ovšem s tím, že
korporace
může mít jediného člena, připouští-li to xxxxx x x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxhoto pravidla stanoví zákon o obchodních korporacích pro společnost s ručením omezeným a pro akciovou společnost (kapitálové společnosti), ve kterýxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx ustanovení o
jednočlenné společnosti
(viz § 11 až 14).
Obchodní
korporace
mají svou právní osobnost
od svého vzniku až do svého zániku
. Představxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x S tím souvisí i nezbytné
majetkové oddělení majetku společníků a majetku obchodní
korporace
. Majetek obchodní
korporace
není majetkem společníků txxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxstenci obchodní
korporace
nehledě na majetkovou pozici jednotlivých společníků. Obchodní
korporace
je proto vlastníkem věcí, které má ve svém majxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xěřitele společníka obchodní
korporace
.
Jelikož jsou obchodní
korporace
právnickými osobami, aplikují se na ně obecná ustanovení občanského zxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxm - § 127 obč. zák., neplatnost právnických osob - § 129 až 131 obč. zák., název právnické osoby - § 132 až 135 obč. zák., sídlo právnických osob - § 136 až 1xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x 174 až 184 obč. zák., zánik právnické osoby - § 185 a 186 obč. zák., a likvidace právnické osoby - § 187 až 209 obč. zák.), neobsahuje-li zákon o obchodnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xskutečňování
podnikatelské činnosti v moderní společnosti
. Ustanovení § 420 obč. zák. vymezuje podnikatele jako osobu, která vykonává na vlastní úxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxx. zák. současně plyne, že za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Jelikož každá obchodní
korporace
se
povinně zapisuje do obcxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxxxxx
x
xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxxxti
(tj. veřejná obchodní společnost a komanditní společnost) založeny pouze za
podnikatelským účelem
. Kapitálové společnosti tudíž mohou být zaloxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxdnikatelským účelem a provozují nepodnikatelskou činnost, představují
tzv. podnikatele podle formy
, nebo též
fiktivní podnikatele
, neboť ač podnixxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxtelskou činnost, zásadně na ně dopadají ustanovení o podnikatelích podle § 420 a násl. obč. zák.
xxxxxxxx xxxxx
x x xxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx
korporace
zapsána do obchodního rejstříku, přičemž obchodní
korporace
nesmí mít více obchodních firem. Obchodní firma
korporace
nesmí být zaměnxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x x xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx
xodnikatelského seskupení
, mohou jejich obchodní firmy obsahovat
shodné prvky
; veřejnost však musí být schopna je odlišit ( § 426 obč. zák.).
Z § 9x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xirma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení „a spol“. Z § 118 odst. 2 plyne, že obchodní firma komanditní společnosti obsahuje označení xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xx xbchodní firma společnosti s ručením omezeným obsahuje označení „společnost s ručením omezeným“, které může být nahrazeno zkratkou „spol. s r. o.“ nebx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx. s.“. Pokud jde o družstva, ta musí obsahovat označení „družstvo“, „bytové družstvo“ nebo „sociální družstvo“ (viz § 552 odst. 3, § 728 a 759).
Sídlx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxak platí, že proti tomu, kdo se dovolá sídla obchodní
korporace
zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže obchodní
korporace
namítat, že má skutečné sxxxx x xxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxdní
korporace
dá veřejnosti najevo, ve kterém místě fakticky podniká, má povinnost umožnit veřejnosti vstupovat s ní v tomto místě do právního styku v xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxx. zákonné zastoupení podnikatele
, které bylo dříve obsaženo v § 15 obch. zák. Ustanovení § 430 odst. 1 obč. zák. i pro účely obchodních korporací coby pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxci ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Překročí-li přitom takový zákonný zástupce podnikatele své zástupčí oprávnění, podnxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxm případu ( § 431 obč. zák.). Obchodní korporaci současně zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednajxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxiz komentář k § 5).
Zákaz konkurence
Osoba, která vystupuje jako
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xx oboru obchodního závodu. Stane-li se tak, může se ¬obchodní
korporace
domáhat, aby se jeho zástupce takového jednání zdržel ( § 432 odst. 1 obč. zák.)x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xástupce na cizí účet, může se obchodní
korporace
domáhat, aby jí bylo postoupeno právo na odměnu nebo aby jí byla vydána odměna již poskytnutá. Tato práxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxlo ( § 432 odst. 2 obč. zák.). Namísto práva podle § 432 odst. 2 obč. zák. může obchodní
korporace
požadovat náhradu škody; to však pouze tehdy, měl-li a xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx x xxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxcí obchodní korporaci, a v jehož prospěch zástupce obchodní
korporace
nedovoleně jednal ( § 432 odst. 3 obč. zák.).
Ostatní
Z § 433 odst. 1 oxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxní nebo k využití závislosti
slabší strany
a
k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran
. Ustanovení § 433 odxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx styku vystupuje
mimo souvislost s vlastním podnikáním
.
Podle x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxlkového přístupu své jméno a sídlo. Jelikož je obchodní
korporace
povinně zapsána v obchodním rejstříku [ § 40 písm. a) zák. o veř. rejstřících], uvedx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxstinách je obchodní
korporace
oprávněna uvádět i další údaje, nejsou-li způsobilé vyvolat klamavý dojem. Na citovaný § 435 obč. zák. dále pro účely oxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx
x xxxxx x
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxosti
(veřejná obchodní společnost a komanditní společnost) a
kapitálové společnosti
(společnost s ručením omezeným a akciová společnost). K výklxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxením omezeným) a § 243 až 551 (akciová společnost).
V rámci zvoleného definičního vymezení zákonodárce reflektuje doktrinální dělení společnosxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xbchodnímu zákoníku (Pokorná, J. in Pokorná, J.; Kovařík, Z.; Čáp, Z. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 265):
+----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x                              x     xxxxxx xxxxxxxxxxx       x     xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx      x
+------------------------------+------------------------------+---------------------------------+
| Základní znak společnosti    | sepětí xxxxxxxxxxx           x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx         x
x                              x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx        x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx           x
x                              x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx       x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x
|                              | účasti se společnost ruší    | společníka na společnosti       |
|                              |                              | nemá za následek zrušení        |
|                              |                              | společnosti                     |
+------------------------------+-------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx             x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx   x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx           x
x xxxxxxxxxxx                  x xxxxxxxxxxx xxxxxx           x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx          x
x                              x xxxxxxxxxxx xxxxxxx          x xxxxxxxxxxxx xxxxx              x
x                              x xxxxxxxx xxxxxxxx 
xxxxxxx
x xxxxxxxxí
kapitál
se tvoří | | | -zisk iztráta se přenášejí | -povinně | | | na společníky | -zákon předepisuje jeho | | | | minimální výši | | | | -zisk i ztrátu nese prixxxxx x x x x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxavení společníků | -společníci jsou povinni | -společníci nejsou povinni | | | osobně se účastnit | -osobně se účastnit | | | činnosti společnosti | -na čixxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x x x xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x -za závazky společnosti | | | společnosti neomezeně | -je omezené nebo žádné | | | a solidárně | -velikost podílů společníků | | | -podíly všech společníků x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x x xxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------------+ | Vnitřní organizace | -společnost nemá zákonem | -společnost má zákonem | | společnosti | -předepsanou vnitřní | -vymezxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x x x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxlečníci | -členové těchto orgánů | | | -společnost nemohou řídit | -mohou být společníci | | | osoby stojící mimo | -i třetí osoby stojící | | | společnost | -xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxnost | -statutárním orgánem | -statutární orgán je výkonný | | navenek | -společnosti jsou ze zákona | -orgán společnosti | | | -přímo společníci | -členy xxxxxx xxxxxx x x x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx x x x x xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------+
xxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxružení
. Tyto evropské obchodní
korporace
(společnosti) nejsou pojaty do vymezení osobní a kapitálové společnosti, nicméně zejména evropská spolexxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxždém členském státě zásadně přistupuje tak, jako kdyby se jednalo o akciovou společnost založenou podle práva členského státu, ve kterém má sídlo.
Ix xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x obchodních korporacích směřuje v právní úpravě akciové společnosti k její větší
„průhlednosti“
a relativnímu zpřísnění právní regulace. To se projxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xada údajů a doku¬mentů, které budou přístupné veřejnosti. V právní úpravě akciové společnosti je současně řada norem týkajících se vnitřního fungováxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxm.
Společnost s ručením omezeným je v podmínkách zákona o obchodních korporacích více chápána jako
soukromá společnost
, do jejíchž vnitřních pomxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xráv vzdát nebo si zvolit právní režim zcela odchylný od zákona. Z tohoto pohledu lze považovat právní úpravu společnosti s ručením omezeným v podmínkácx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
x x x xxxxx x x x plyne, že každá akciová společnost musí mít zřízeny
internetové stránky
, na kterých musí být uvedena obchodní firma a sídlo, identifikační číslo a údaxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx. K
dalším xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx
x x x xxxxx x xxxxxx xx
xxxxxxnost s ručením omezeným
může, ale
nemusí zřídit internetové stránky
. Důvodem pro zřízení internetových stránek pro společnost s ručením omezeným můxx xxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx odkladu uveřejní na svých internetových stránkách existenci koncernu, jinak nelze využívat výhod, které pro řídící osobu v koncernu zakotvuje § 72, txxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xe třeba zvažovat, zda by společnost s ručením omezeným - členové koncernu - neměly zřídit internetové stránky podle § 7 odst. 3 dobrovolně právě za účelex xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx, identifikační číslo a údaj, v jakém obchodním rejstříku je společnost zapsána s uvedením oddílu a vložky, případně též údaj o zapsaném a splaceném zákxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x x xxxxx 3.
b) Nejvyšší orgán akciové společnost a společnosti s ručením omezeným
Má-li akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným
jediného xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxe, který je řídící osobou v koncernu, dávat řízeným osobám pokyny týkající se obchodního vedení i bez uzavření ovládací smlouvy).
Svolání valné hrxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxřů. Základní rozdíl je již ve
svolávání valné hromady
.
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxílat akcionářům. Stanovy mohou zasílání pozvánky akcionářům nahradit jiným pravidlem, které však nesmí omezovat účast akcionáře na valné hromadě. Nxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxovaných do funkcí členů orgánů společnosti) a odůvodnění návrhu. Nenavrhuje-li se z hlediska pořadu jednání valné hromady přijetí žádného usnesení (xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxnání valné hromady.
Zákon přitom výslovně neupravuje
právo akcionářů vzdát se práva na řádné a včasné svolání valné hromady
(toto právo musí zaloxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx hromadě byli přítomni všichni akcionáři.
U
společnosti s ručením omezeným
jsou
pravidla svolávání valné hromady
upravena pouze pro případ, že xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxí, že součástí pozvánky na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným je i návrh usnesení valné hromady, ten však na rozdíl od akciové společnosti nexxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xromě toho se podle § 184 odst. 3 mohou společníci práva na řádné a včasné svolání valné hromady vzdát, aniž by takový postup připouštěla společenská smlxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxx xxxxxxxxx xxxrhů a protinávrhů
akcionářů pro svolání valné hromady, pro společnost s ručením omezeným taková pravidla stanovena nejsou.
Průběh valné hromadx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxím omezeným se vyžaduje pouze volba předsedy a zapisovatele.
Pokud jde o
kvorum
(způsobilost valné hromady k usnášení), je u obou společností úprxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx. Co se týče většin nezbytných pro přijetí rozhodnutí, je přísnější úprava u společnosti s ručením omezeným, neboť § 171 vyžaduje kvalifikovanou většxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xozdíl od akciové společnosti není u společnosti s ručením omezeným povinné svolání
náhradní valné hromady
v případě, že valná hromada nebyla schopná xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxolečenská smlouva. V případě kumulativního hlasování se počet hlasů jednotlivých společníků/akcionářů společnosti zjišťuje tak, že počet hlasů, jxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxtorů, nicméně tento nástroj vyžaduje významnou úpravu stanov/společenské smlouvy, neboť právní úprava kumulativního hlasování v zákonu o obchodníxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxchnických prostředků nebo písemné hlasování před konáním valné hromady
(tzv. korespondenční hlasování)
.
V obou kapitálových společnostech lzx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx
x x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xato možnost již ze zákona a společenská smlouva ji může vyloučit (viz § 175 odst. 1), v akciové společnosti musí rozhodování
per rollam
připustit stanoxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxě i hlasování
per rollam
je v akciové společnosti z hlediska požadavků náročnější a formálnější, již vzhledem k tomu, že v akciové společnosti, na rozdxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xromady pořízen
notářský zápis
, musí mít v akciové společnosti rozhodnutí každého akcionáře
per rollam
také formu notářského zápisu, v němž musí být uxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx
je
úředně ověřen
(viz § 175 odst. 2). V tomto ohledu je proto hlasování
per rollam
v případě společnosti s ručením omezeným flexibilnější.
c) Orgánx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxt mezi klasickým
dualistickým systémem
(představenstvo a dozorčí rada) a
monistickým systémem
(správní rada a statutární ředitel). Monistický syxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxvářet nově
jednočlenné představenstvo
i
jednočlennou dozorčí radu
a nestanoví již povinnou účast zástupců zaměstnanců v dozorčí radě. Nově se také xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxým orgánem řízení a správy společnosti
jeden nebo více jednatelů
. Novinkou je, že společenská smlouva může určit, že více jednatelů tvoří
kolektivní oxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxosti. Funkční období jednatele může být stanoveno na
dobu určitou
i
xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxa odměna za výkon funkce, měla by její složky určit
písemná smlouva o výkonu funkce
, která musí být schválena valnou hromadou (ledaže by členy představexxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxle § 61. Pro členy orgánů obou společností platí stejná pravidla, pokud jde o
předpoklady pro výkon funkce
,
způsoby zániku funkce
, ustanovení o
střetu zxxxx
x x
xxxxxx xxxxxxxxxx
x x
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
x
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxgánů řízení a správy je mírně flexibilnější společnost s ručením omezeným, protože má pouze jeden povinný orgán, který může být představován jednou osxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx ředitele), který by byl současně též jediným členem správní rady.
d) Právní postavení společníků/akcionářů
Pokud jde o
práva a povinnosti spolxxxxxxxxxxxxxxxx
x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxnnosti zákonem neupravené. Naproti tomu v akciové společnosti nelze akcionářům stanovami uložit povinnosti nad rámec zákona.
Pokud jde o práva txxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x
xxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx výjimečně a v omezené míře.
Jak v akciové společnosti s akciemi na jméno, tak ve společnosti s ručením omezeným vzniká povinnost vést
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxtupný, zatímco v akciové společnosti nikoliv (s výjimkou případů, kdy má akciová společnost jediného akcionáře). Současně však v akciové společnostx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x
xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx oprávněna poskytovat bankovní služby ve státě, který je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ( § 264 odst. 2). U společnxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx akciové společnosti a akcionářům, ale nově podle § 226 odst. 2 i soudům, exekutorovi, orgánům činným v trestním řízení, správci daně, ČNB, insolvenčnxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxého bankovního účtu.
Vyplácet
peněžitá plnění
akcionářům vlastnícím akcie na jméno bude možné jen bezhotovostně převodem na účet uvedený v seznxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxí neplatí.
Právo podat
společnickou žalobu
jménem společnosti má ve společnosti s ručením omezeným každý společník (viz § 167), zatímco v akciovx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx reflexní škody
v souladu s § 213 obč. zák.
V akciové společnosti nelze omezit nebo zakázat
dědění podílu
, zatímco ve společnosti s ručením omezenxx xxx xxxx x xx xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx volně převoditelný podíl mezi společníky s tím, že společenská smlouva může podmínit převod souhlasem jakéhokoliv orgánu společnosti. Bezdůvodný nxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x 207). Na třetí osobu bude podíl převoditelný jen se souhlasem valné hromady, avšak společenská smlouva může určit, že podíl společníka je volně převodxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxlečníka bude vydán cenný papír na řad převoditelný rubopisem
(tzv. kmenový list)
podle § 137. Nadále však bude trvat povinnost evidovat společníka v sxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxx
xxxxxi ve společnosti
soudem. Ve společnosti s ručením omezeným je to naproti tomu v zákonem stanovených případech umožněno. Společenská smlouva však můžx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxti soudem, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval.
Vyloučit společníka
z akciové společnosti nebo společnosti s ručxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxí se splněním
příplatkové povinnosti
. Ze společnosti s ručením omezeným je možné navíc vyloučit společníka rozhodnutím soudu, pokud porušuje zvlášť xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxečnosti se nikdy nemůže dotknout akciové společnosti. Ve společnosti s ručením omezeným to možné je. Prohlášením konkursu na majetek společníka spolxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxným zanikne zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku společníka podle § 206 odst. 1, zrušením konkursu z důvodu, že majetek společníka xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xpolečníka ve společnosti s ručením omezeným zanikne také právní mocí nařízení výkonu rozhodnutí k postižení podílu nebo právní mocí exekučního příkaxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx mocí rozhodnutí o tomto návrhu podle § 206 odst. 1, je-li podíl nepřevoditelný. Je-li podíl převoditelný, zanikne účast společníka ve společnosti s ruxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxt vypořádací podíl.
e) Kapitálová vybavenost akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným
V akciové společnosti je stanovena
minimálxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx x xxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx
xxximální výše vkladu
v částce 1 Kč (viz § 142 odst. 1).
Základní
kapitál
ve společnosti s ručením omezeným i akciové společnosti lze zvyšovat jak v důxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxx x
xxxxxxxxx xxxxxx
x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx veřejné nabídky, nelze zvyšovat základní
kapitál
podmíněně a nelze pověřit jednatele zvýšením základního kapitálu.
Pravidla pro zvyšování základxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxti s výjimkou nemožnosti veřejné nabídky při zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným. Zvyšování x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xe prospěch společníků, tak za jiným účelem. Ochrana věřitelů v souvislosti se snižováním základního kapitálu je v obou kapitálových společnostech upxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxí možné. V obou společnostech je přitom možné poskytnout
dobrovolné příplatky
společníků. Příplatek společníkovi, který jej poskytl, však lze vrátxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe pravidel pro rozdělení
jiných vlastních zdrojů
.
Pro
finanční asistenci
jsou ve společnosti s ručením omezeným méně přísná pravidla než v akcioxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
V obou kapitálových společnostech se zrušuje povinná tvorba
rezervního fondu ze zisku
. Rezervní fond vytvořený ze zisku nebo příplatkem při vzniku xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxých pro rozdělování zisku.
II. Evropská (akciová) společnost*)
a) Povaha evropské společnosti, prameny úpravy
Nadnárodní formou akciové spxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx ustanovení jsou sice aplikovatelná přímo v jednotlivých členských státech (a též ve státech xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx zákonů, které řeší problémy ponechané úpravě speciálními zákony jednotlivých členských států. V ČR je to zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnostxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxkém právu upravuje tuto problematiku část druhá zák. č. 627/2004 Sb. V otázkách, které nejsou řešeny ani nařízením ani speciálním zákonem, se aplikujx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxem úpravy vztahů ve společnosti jsou její stanovy
vydané v souladu s nařízením v rozsahu, v němž to nařízení připouští, a v rámci aplikace národních právxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxštními vnitrostátními právními předpisy, uplatňují se tyto právní předpisy plně na SE.
I přes tuto roztříštěnost právní úpravy má forma nadnárodxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxx členského státu.
Podle výslovné úpravy ve třetím odstavci prvního článku nařízení je SE právnickou osobou,
kapitálovou společností
ve formě akxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx zajištěno, že tyto společnosti budou mít přiměřenou velikost, je stanoven minimální
základní
kapitál
tak, aby společnosti měly dostatečný majetekx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xx
xxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxladnímu kapitálu.
Ohledně
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xx xylo významně odchylné od české úpravy a jeho doslovná aplikace by přinášela akcionářům SE znevýhodnění oproti akcionářům českých akciových společnoxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxažovat za maximum zákonného ručení - pokud akcionáři národních akciových společností ručí ze zákona za dluhy svých společností, je u SE toto ručení omexxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxo akcionáře SE. Akcionáři evropské společnosti se sídlem v ČR proto za dluhy své SE ručit nebudou.
b) Označení evropské společnosti
Obchodní firxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx zkratku nesmí používat. Pokud ale měly obchodní společnosti a jiné právnické osoby zapsané do rejstříku v členském státě před dnem vstupu tohoto nařízxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxosti podle českého práva platí pro zakládání nadnárodní evropské společnosti odlišná pravidla. Základní odlišnost spočívá v tom, že evropskou spolexxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx společnost je možné založit:
-
Fúzí
dvou nebo více akciových nebo evropských společností, které jsou založeny podle práva některého z členských xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxž sídlo budoucí evropské společnosti si mohou zvolit v kterémkoli státě EU. Fúze se může uskutečnit jako
fúze splynutím
(formu SE nabývá nově vzniklá sxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxtech postupu, které nařízení nezmiňuje. Úvodní etapy fúze se proto uskuteční podle národního právního řádu každé z fúzujících xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxh obchodních společností a družstev. Východiskem fúze je
projekt fúze
, který musí obsahovat náležitosti uvedené v čl. 20 nařízení s tím, že fúzující spxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x zveřejnění informací o opatřeních chránících věřitele a
menšinové akcionáře
(čl. 21), následuje
zpráva znalce
a
schválení projektu valnými hromaxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxních předpisů platných pro fúze akciových společností členského státu, jehož právem se fúzující společnost řídí. V každém dotyčném členském státě vyxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
x x xx xxxx xxxxxxení tohoto osvědčení svěřeno notářům. Náležitosti osvědčení stanoví § 16 zák. č. 627/2004 Sb., podklady, které je společnost povinna notáři předložxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxdčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti fúzí). Fúze je potom dokončena již ve státě budoucího sídla nástupnické SE tím, že soulad fxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx hlediska souladu fúzí akciových společností s právem v členském státě, ve kterém se má nacházet navrhované sídlo SE. K tomuto účelu předloží každá fúzuxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xrojektu fúze schváleného touto společností. Přezkum se soustřeďuje zejména na to, zda byl projekt fúze řádně schválen a zda byla vyřešena otázka zapojxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxy fúze. Při fúzi sloučením se veškerá aktiva a pasiva každé zanikající společnosti převádějí na nástupnickou společnost, akcionáři zanikající spolexxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxškerá aktiva a pasiva fúzujících společností převádějí na SE, akcionáři fúzujících společností se stávají akcionáři SE a fúzující společnosti zanikxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxde
výmaz
těchto společností, který má však již jen
deklaratorní
xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxopské unii, mohou usilovat o založení
holdingové SE
za předpokladu, že nejméně dvě z nich
i)
se řídí právem různých členských států nebo
ii)
mxxx xxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxsobu evropskou společnost formálně zakládají
společníci
dosavadních národních společností, protože
podíly
na nich se stávají předmětem
vkladu
dx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxkt založení této společnosti
. Projekt zahrnuje zprávu, jež vysvětluje a odůvodňuje právní a hospodářská hlediska založení a uvádí důsledky vytvořenx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxým musí přispět akcionáři k založení holdingové SE. Tento podíl musí tvořit akcie představující více než 50 % stálých
hlasovacích práv
. Každá ze společxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxcem, který o tom vyhotoví zprávu. Zpráva musí poukazovat na případné potíže při ocenění a uvádět, zda je navrhovaný
výměnný poměr akcií
spravedlivý a oxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxná hromada každé společnosti dávající podnět k založení. Schválením projektu začíná běžet tříměsíční lhůta xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx Holdingová SE je založena pouze tehdy, pokud akcionáři nebo držitelé podílů společností dávajících podnět k založení převedou ve zmíněné tříměsíční xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xveřejní každá ze společností v národním věstníku. Od okamžiku tohoto zveřejnění začíná běžet jednoměsíční dodatečná lhůta, během níž se mohou i ti spoxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxa do obchodního rejstříku ve státě svého sídla a stane se ovládací společností všech ostatních společností, jejichž společníci obdrží akcie holdingoxx xxx
x
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xídlo a správní ústředí ve Společenství, mohou založit
dceřinou společnost SE
upsáním jejích akcií, jestliže nejméně dvě z nich
i)
se řídí právem rxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxx
xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xiném členském státě.
Na společnosti a ostatní právnické osoby účastnící se založení se vztahují předpisy, kterými se řídí jejich účast na založení xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxo státu, která má sídlo a správní ústředí v Evropské unii, může být přeměněna na SE, pokud má alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxnoho členského státu do jiného současně s nabytím účinnosti přeměny. Řídící nebo správní orgán dotyčné společnosti vypracuje projekt přeměny a zprávxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx přeměny se zveřejní způsobem stanoveným právními předpisy každého členského státu v souladu s článkem 3 směrnice xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxch znalců jmenovaných nebo schválených v souladu s vnitrostátními právními předpisy náležitě osvědčit, že společnost má čistá aktiva nejméně ve výši xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxtom schválí projekt přeměny společně se stanovami SE.
Evropská společnost samotná může založit jednu nebo více
dceřiných společností ve formx xx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx musí mít akciová společnost více než jednoho akcionáře, se v případě dceřiné společnosti SE nepoužijí.
Členský stát může stanovit, že společnostx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xlenském státě a má skutečnou a trvalou vazbu na hospodářství členského státu. České právo připouští tuto možnost v § 3 odst. 1 zák. č. 627/2004 Sb., o evrxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxm se nachází její sídlo. Rozhodnutí o takové přeměně lze učinit teprve po uplynutí dvou let od zápisu SE do rejstříku a po schválení prvních dvou
ročních úxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxkud jde o volbu sídla, určuje nařízení, že se
sídlo SE
musí nacházet ve Společenství, ve stejném členském státě jako její správní ústředí. Členský stát xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxsuje v členském státě, ve kterém má sídlo, do rejstříku určeného právními předpisy členského státu. SE nesmí být zapsána, dokud nebyla uzavřena
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx dokud neuplynula doba vyjednávání podle článku 5 směrnice (6 měsíců, popř. jeden rok), aniž bylo dosaženo dohody. Evropská společnost, která má mít zaxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
Při zápisu SE do obchodního rejstříku se budou zapisované údaje řídit zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osobx
xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxého sídla a usnesení valné hromady o schválení návrhu přemístění zapsaného sídla. Rejstříkový soud je povinen pro účely zveřejnění v Úředním věstníku xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxpsaného sídla evropské společnosti v případě jeho přemístění, a to na náklady navrhovatele.
d) Vnitřní organizace evropské společnosti
Rovněx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí ustanovení jsou obsažena v zákoně o evropské společnosti.
Nařízení v první řadě stanoví, že valná hromada rozhoduje o záležitostech, ve kterých xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxm se nachází sídlo SE, buď právní předpisy tohoto členského státu, nebo stanovy SE. Ve vztahu k účasti zaměstnanců na řízení společnosti rozhoduje valnx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx hromady a hlasování
se řídí právními předpisy vztahujícími se na akciové společnosti v členském státě, ve kterém se nachází sídlo xxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxhem 18 měsíců po vzniku evropské společnosti. Valnou hromadu může kdykoli svolat řídící, správní či dozorčí orgán nebo jiný příslušný orgán či úřad v soxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xromady se děje na základě
prosté většiny hlasů
- pokud nevyžaduje nařízení nebo případně právní předpisy vztahující se na akciové společnosti v člensxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxtných hlasů. Mezi odevzdané hlasy se nepočítají hlasy, které jsou spojeny s akciemi, jejichž majitel se nezúčastnil hlasování, zdržel se hlasování nexx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx
x xxx xxxxx xxxxad stanoví povinnost
hlasování podle druhů akcií
: existují-li v SE dva nebo více druhů akcií, podléhá každé rozhodnutí valné hromady zvláštnímu hlasoxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xdst. 1 nebo 2, vyžaduje se tato většina i u zvláštního hlasování každé skupiny akcionářů, jejichž zvláštních práv se toto rozhodnutí týká.
Pro
změnx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xztahující se na akciové společnosti v členském státě, ve kterém se nachází sídlo SE, nevyžadují nebo neumožňují vyšší většinu. Český zákon o evropské sxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx v nařízení. Podle nařízení se změny stanov zveřejňují - v tomto ohledu platí § 66 písm. a) zák. o veř. rejstřících o sbírce listin, kam jsou výkonné orgány xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxem na území ČR
Nařízení poskytuje zakladatelům možnost zvolit si buď vnitřní uspořádání společnosti na
dualistickém základě
(vedle valné hromadx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx
xxxxstickém základě
(valná hromada a jeden orgán slučující funkce výkonné i dozorové).
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx
x
x
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xa dobu stanovenou ve stanovách, která však nesmí přesahovat
šest let
,
-
podle stanov může být členem orgánu i osoba právnická, pokud jmenuje fyzicxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx předpisů členského státu, ve kterém se nachází sídlo SE, není způsobilá být členem odpovídajícího orgánu akciové společnosti řídící se právem tohoto xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx správního rozhodnutí vydaného v tomto členském státě,
-
ve stanovách mohou být určeny zvláštní požadavky na ty členy orgánů společnosti, které zxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx jmenovat některé členy orgánu společnosti - české právo tuto možnost nezná, nelze jí proto využít ani u SE se sídlem v ČR, část členů dozorčí rady však můžx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxeré musí v dualistickém systému schválit řídícímu orgánu dozorčí orgán nebo které vyžadují výslovné rozhodnutí správního orgánu v monistickém systéxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xýjimkou případů, ve kterých předání informací požadují nebo povolují vnitrostátní právní předpisy vztahující se na akciové společnosti nebo ve kterxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xovnosti hlasů má rozhodující hlas předseda,
-
podle národních akciových předpisů se řídí odpovědnost členů řídících, dozorčích a správních orgxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxské společnosti
Český obchodní zákoník monistický systém pro české akciové společnosti nedovoloval, zákon o evropské společnosti musel proto upxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx korporacích již monistickou strukturu dovoluje a tak zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvis¬losti s přijetím rekodifikace soukxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xravidel pro
monistický systém
, úprava je proto koncentrována do zákona o obchodních korporacích.
Správní rada
je podle čl. 43 nařízení orgánem, xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx x xxxhodních korporacích upravuje v § 460 odst. 2, že správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon.
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx
xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxy. Předseda organizuje a řídí činnost správní rady a dohlíží na řádný výkon funkce správní radě podřízených orgánů společnosti. O svých poznatcích a o čxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxiteli. Je-li předseda správní rady současně statutárním ředitelem, zastupuje společnost jiný správní radou určený člen.
Z postavení a funkce spxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxnů správní rady jejího předsedu, aby
svolal správní radu
s programem, který žadatelé určí. Nesvolá-li předseda správní radu bez zbytečného odkladu ox xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxe předsedy správní rady a statutárního ředitele oddělena.
Statutární ředitel může být správní radou odvolán. Pokud jde o postavení statutárního xxxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx věcech, ustanovení stanov a rozhodnutí správní rady omezující působnost generálního ředitele jsou vůči třetím osobám neúčinná.
g) Dualistický sxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx Je tedy obdobně jako představenstvo českých akciových společností statutárním orgánem SE a vykonává též
obchodní vedení
.
Podle čl. 39 nařízení jxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxosti bylo určeno, že členy představenstva
dualistické xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxx xxxxxxví v představenstvu a dozorčí radě platí
vzájemná neslučitelnost funkcí
, dozorčí rada však může jmenovat jednoho ze svých členů, aby jednal jako člen pxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx může vykonávat funkci člena představenstva pouze do doby konání nejbližšího zasedání orgánu, do jehož působnosti náleží volba či jmenování nového člxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx dozorčí rady vykonávat funkci člena představenstva tímto dnem zaniká a za podmínek stanovených zákonem o obchodních korporacích jmenuje chybějícíhx xxxxx xxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x
xxxxxxx x předpokládaném vývoji podnikání SE
. Kromě těchto pravidelných informací podává představenstvo dozorčí radě neprodleně informace o událostech, ktxxx xx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxí představenstva, u nichž je nutné schválení dozorčí rady. Český zákon o evropské společnosti tato jednání sám neupravuje, nevyužívá možnosti vyplývxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxlistický systém vnitřního uspořádání, je povinna zřídit
dozorčí radu
, která i u této společnosti představuje orgán vnitřního dohledu a kontroly ve vzxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxu prvních členů, kteří mohou být jmenováni stanovami. Počet členů dozorčí rady, popř. pravidla pro jeho stanovení, uvádějí stanovy. Česká republika nxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxěna provést nebo nechat provést (z dikce lze usuzovat, že šetření by mohl provádět i externí subjekt mimo SE) jakákoli šetření potřebná k výkonu jejích pxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxždý člen dozorčího orgánu. Český zákon o evropské společnosti určuje v tomto směru, že každý člen dozorčí rady má
právo na informace vůči představenstvx
x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxi. V případě sporu rozhodne o právu na informace člena dozorčí rady na jeho návrh nebo na návrh představenstva soud.
Uvnitř dozorčí rady musí být zajxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xe svého středu předsedu.
i) Zapojení zaměstnanců do řízení a správy evropské společnosti
Úprava
zapojení zaměstnanců do řízení a správy evropsxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxES, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. Členské státy byly povinny upravit
účast zaměstnanců na řízení xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xměrnici je založena na
smluvním principu
- řídící orgány osob, které se zúčastňují založení evropské společnosti, jsou povinny vytvořit bez zbytečnxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxdobě a rozsahu zapojení zaměstnanců do řízení v budoucí evropské společnosti. Složení výboru musí odpovídat počtům zaměstnanců budoucí evropské spoxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxněných společností, která bude řešit způsob zapojení zaměstnanců do řízení budoucí evropské společnosti. V průběhu vyjednávání rozhoduje výbor hlaxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xětšinou všech členů výboru, kteří současně zastupují alespoň dvě třetiny všech zaměstnanců.
Proces vyjednávání
musí být skončen po půl roce, lhxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x příloze ke směrnici.
j) Hospodaření evropské společnosti
Evropská společnost vytváří povinně
základní
kapitál
, jehož výše musí činit nejménx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xE se sídlem v tomto členském státě. S výhradou čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení platí pro základní
kapitál
SE, jeho zachování a změny, a rovněž pro
akcie, dluhopixx
x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxtříku. SE se dále řídí pravidly vztahujícími se na akciové společnosti řídící se právem členského státu, ve kterém se nachází její sídlo, pokud jde o sesxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
x x x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
k) Společníci a společnická práva
Nařízení přiznává
menšinová práva
akcionářům i v evropské společnosti. Jeden nebo více akcionářů, jejichž xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxy SE nebo vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit nižší podíl za stejných podmínek, jaké platí pro akciové společnosti. České právo využívá této mxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xákonem o obchodních korporacích. V žádosti o svolání valné hromady musí být uvedeny body, které mají být zařazeny na pořad jednání.
Nekoná-li se po xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xejich zástupce, aby valnou hromadu svolali. Tím nejsou dotčeny případné vnitrostátní právní předpisy, které rovněž akcionářům umožňují, aby sami svxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxy na
pořad jednání valné hromady
zařazeny jeden nebo více dodatečných bodů. Postupy a lhůty pro tyto žádosti stanoví vnitrostátní právní předpisy člexxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxtu, ve kterém se nachází sídlo SE, za stejných podmínek, které platí pro akciové společnosti.
l) Jednání navenek
Statutární orgán SE se liší podlx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx současně statutárním ředitelem a současně je členem
statutárního orgánu
i osobou oprávněnou vykonávat
obchodní vedení společnosti
. Ostatní členoxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
x
x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxlečnosti je pak statutární ředitel, který je rovněž oprávněn k obchodnímu vedení společnosti. Předseda a ostatní členové správní rady plní v tomto uspxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx a zánik evropské společnosti
Vnitrostátní úprava platí i pro evropskou společnost. Nařízení určuje, že ve věcech
zrušení, likvidace, úpadku, zasxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxovení o rozhodování valné hromady.
Zvláštní důvody pro zrušení SE rozhodnutím soudu vyplývají ze zák. č. 627/2004 Sb.:
-
Evropská společnost xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxd, u něhož je zapsána v obchodním rejstříku, i bez návrhu ke zjednání nápravy. Neuposlechne-li evropská společnost a neučiní-li opatření uložené soudxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxa.
-
Jestliže se stanovy evropské společnosti dostanou do rozporu s
dohodou o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců
, uzavřenou podle části druhx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x této změně nerozhoduje. Porušení této povinnosti je důvodem, pro který může soud i bez návrhu rozhodnout o zrušení evropské společnosti a o jmenování jxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
a) Povaha sdružení, prameny jeho úpravy
Nadnárodní komunitární formou obchodní společnosti, která se velmi blíží osobní společnosti, je
evropskx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xájmovém sdružení
(dále též jen „nařízení“) a navazujícím vnitrostátním zákonem (zák. č. 360/2004 Sb.). Při absenci speciálních ustanovení v těchto pxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xrávních subjektů byl pomocí EHZS vytvořen právní rámec, který měl usnadnit přizpůsobení jejich činnosti hospodářským podmínkám Společenství a zvýšxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
EHZS v plném smyslu tohoto pojmu není - od společnosti se liší hlavně svým účelem, kterým je pouze
usnadnění nebo rozvoj hospodářské činnosti jeho členx
x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx být činnost sdružení spojena s hospodářskou činností jeho členů, avšak nesmí ji nahrazovat a ve vztahu k ní musí mít pouze doplňující povahu.
Sdružxxx xxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxi týkající se zaměstnanců, financí a investic;
-
držet přímo nebo nepřímo z jakéhokoli důvodu
podíl
nebo
akcie
jakékoli formy ve společnosti, kxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxt jeho členů;
-
zaměstnávat více než pět set osob;
-
být společností využíváno k poskytnutí půjčky členům řídících orgánů členských společnxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xebo jakoukoli osobou s ním spojenou pouze v míře povolené právními předpisy členských států, které se vztahují na společnosti;
x
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxstříku
způsobilost být subjektem práv a povinností
, uzavírat smlouvy nebo činit jiná právní jednání a vystupovat před soudem. Sama tato skutečnost všxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxjstříku je sdružení zapsáno. Pokud by sdružení bylo zapsáno v ČR, bude s ohledem na podpůrné použití ustanovení o veřejné obchodní společnosti, právnixxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxáva vytvořené v souladu s právem členského státu, které mají
zapsané sídlo
nebo
ústředí
ve Společenství. Členy se mohou stát i fyzické osoby, které vyxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xospodářské zájmové sdružení musí mít
alespoň dva členy
, jak to vyplývá z čl. 4. Sdružení se musí skládat alespoň ze dvou společností nebo jiných právnícx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxátech, nebo společnosti nebo jiného právního subjektu a fyzické osoby, z nichž první má ústředí v jednom členském státě a druhá vykonává svou činnost jaxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xožnosti české právo nevyužilo. Každý členský stát je též oprávněn z důvodu svého veřejného zájmu vyloučit nebo omezit členství určitých kategorií fyzxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx.
c) Označení sdružení
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxa „EHZS“, pokud tato slova nebo zkratka nejsou již součástí názvu. Zákon č. 360/2004 Sb., o evropském hospodářském zájmovém sdružení, stanoví, že
obchxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxvu nebo obchodní firmě toto označení používat.
Identifikace sdružení se musí objevit i na
obchodních dopisech, objednávkových listech a jiných oxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xebo zkratka „EHZS“, pokud tato slova nebo zkratka nejsou již součástí názvu,
-
místo rejstříku, ve kterém je sdružení registrováno, a rovněž spisoxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx x xxkvidaci.
d) Založení a vznik sdružení
Evropské hospodářské zájmové sdružení se sídlem na území České republiky je právnickou osobou, jež se xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxx který předchází nebo následují slova „evropské hospodářské zájmové sdružení“ nebo zkratka „EHZS“, pokud tato slova nebo zkratka nejsou již součástí xxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xíslo a místo registrace každého člena sdružení,
-
dobu trvání sdružení, pokud není neomezená.
Každé sdružení musí být zapsáno v rejstříkxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxx xxxxxxkého sdružení do obchodního rejstříku podávají všichni jeho členové. Rejstříkový soud je pak povinen zveřejnit oznámením v
Obchodním věstníku
údajxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxžení zapsáno. Rejstříkový soud je rovněž povinen oznámením zveřejnit výmaz sdružení z obchodního rejstříku. Zveřejňuje se též oznámení o tom, že přísxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxx
x
xxxxx x xxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx věstníku došlo, oznamuje rejstříkový soud ve lhůtě jednoho měsíce po zveřejnění údajů Úřadu pro úřední tisky Evropské unie, který tyto údaje zveřejňuxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxlší změny této smlouvy, doklady prokazující zřízení nebo zrušení provozovny sdružení, případné soudní rozhodnutí o neplatnosti sdružení, rozhodnuxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xřevodu účasti člena na sdružení, xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxerá osvobozuje nového člena od úhrady závazků, jež vznikly před jeho vstupem.
Pokud sdružení zřídí v jiném členském státě, než je stát, v němž má sdrxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxátu. U příslušného rejstříku tohoto členského státu též uloží kopie dokladů, které jsou povinně uloženy u rejstříku členského státu, kde se nachází síxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx registrovány.
e) Vnitřní organizace sdružení
I když má EHZS svým charakterem blíže k osobním společnostem, není jeho vnitřní struktura ponechxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx Smlouva o sdružení může stanovit další orgány a určit jejich pravomoci.
Členové sdružení
jsou jeho nejvyšším orgánem, který může k dosažení předxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx podmínky, že žádný z nich nezíská většinu hlasů. Členové mohou pouze jednomyslně rozhodnout o
-
změně předmětu činnosti sdružení,
-
změně poxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx
x
xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx smlouvě o sdružení,
-
změně xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxí jinak,
-
provedení jakékoliv změny smlouvy o sdružení, která není uvedena v tomto odstavci, nestanoví-li smlouva jinak.
Jednomyslně všemi xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxnutí musí být přijato jednomyslně, může smlouva o sdružení určit podmínky
usnášeníschopnosti a většinového rozhodování
, za kterých budou přijímána xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxří řídí běžnou činnost sdružení. Nařízení určuje podmínky, které musí osoby splnit, aby mohly funkci jednatelů zastávat. Jednateli sdružení nemohou xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxo rozhodnutí vydaného nebo uznaného členským státem, nesmějí být členem správního nebo řídícího orgánu společnosti, nesmějí řídit závod nebo nesmějx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xdružení, popř. jednomyslné rozhodnutí členů.
Na
výkon funkce jednatele
evropského sdružení, včetně odpovědnosti za způsobenou újmu, se vztahxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxm. Jednatelé mají vůči členům informační povinnost. Každý člen má právo získat od jednatelů informace o záležitostech sdružení a seznamovat se s účetnxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxdevším podpoře hospodářských aktivit svých členů, může xxx xxx xxxxxxxx
xxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxružení, a pokud jej tato smlouva neurčuje, rovnými díly.
Pokud jde o
danění zisku
, platí pro evropské hospodářské zájmové sdružení princip totožnx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxZS úspěšné, musí členové sdružení přispět na vyrovnání částky, o kterou výdaje přesahují příjmy, v poměru stanoveném ve smlouvě o sdružení, a pokud jej xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxko u veřejné obchodní společnosti, s tím, že po dobu trvání a v průběhu likvidace až do jejího skončení musí věřitelé nejprve požádat o zaplacení dluhu hlxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxropském hospodářském zájmovém sdružení upřesňuje pro případ výkladových obtíží, že členové evropského sdružení ručí za dluhy evropského sdružení jxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxmlčení povinností člena sdružení
podle čl. 37 nařízení. Pro žalobu proti členu sdružení ve věcech, které se týkají závazků vyplývajících z činnosti sxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxecí lhůta je stanovena pro žalobu v totožné věci, pokud zaniklo sdružení. Tato promlčecí lhůta začíná běžet od zveřejnění skončení likvidace.
Pokxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxčí tedy v plném rozsahu i za dluhy, které vznikly ještě před jeho vstupem do sdružení. Od povinnosti hradit dluhy, které vznikly před jeho vstupem, jej můxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxtění uložena ve sbírce listin a uložení bylo zveřejněno v Obchodním věstníku.
Úprava ručení za xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx se stali členy na základě převodu členství (čl. 22 nařízení), vstupují plně do právního postavení svého předchůdce a ručí za všechny dluhy neomezeně, sxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxrý přestal být členem sdružení, ručí i nadále za dluhy, které vyplynuly z činnosti sdružení před ukončením jeho členství. Tato úprava ručení se neuplatxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxící dluhy.
Evropské sdružení je
účetní jednotkou
podle zvláštního právního předpisu. Jednatelé evropského sdružení zabezpečují řádné vedení xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxní společnosti, který je nepřevoditelný, stanoví článek 22 nařízení, že každý člen sdružení může převést svou účast ve sdružení nebo její část na jinéhx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx sdružení
však není prolomen ani přípustností převodů - nařízení váže účinnost převodu na jeho jednomyslné schválení ostatními členy sdružení.
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx ručí i za dluhy, které vznikly před účinností převodu, a nedopadá na něj zvláštní úprava uvedená v čl. 26 odst. 2 nařízení. Ručení nemůže být zproštěn.
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx
xástavní právo k účasti ve sdružení
se použijí přiměřeně ustanovení o
zástavním právu k podílu
ve společnosti s ručením omezeným s výjimkou ustanoveníx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xráva do obchodního rejstříku. Úřední ověření podpisu na zástavní smlouvě a jejích změnách se nevyžaduje.
Člen sdružení může xxxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxahuje úpravu podmínek pro vystoupení člena.
Originárním způsobem vzniku členství je
přistoupení ke sdružení
. Rozhodnutí o přijetí nových členů xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xinnosti sdružení před jeho vstupem. Od povinnosti hradit dluhy, které vznikly před jeho vstupem, jej může osvobodit ustanovení ve smlouvě o sdružení nxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxství ve sdružení
je odchylná od úpravy, kterou obsahuje české právo pro veřejnou obchodní společnost. Členství ve sdružení může zaniknout následujíxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x vystoupení nic neurčuje, může člen vystoupit na základě jednomyslného souhlasu ostatních členů. Člen může rovněž ze sdružení vystoupit, pokud pro to xx xxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxní. Jako sankce může vyloučení následovat po vážném porušení povinností člena nebo způsobí-li člen, že fungování sdružení je vážně narušeno nebo takoxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx-li smlouva o sdružení jinak.
-
Členství zaniká
smrtí člena
- členství zásadně nepřechází na právního nástupce zemřelého, smlouva o sdružení to xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxtane splňovat požadavky uvedené v čl. 4 odst. 1 nařízení (členy sdružení mohou být pouze společnosti a další právní subjekty veřejného nebo soukromého xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx průmyslovou, obchodní, řemeslnou, zemědělskou činnost nebo svobodné povolání nebo poskytují jiné služby v Unii).
Jakmile přestane být člen xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx Na vlastní existenci sdružení nemá zánik členství některého z jeho členů zásadně vliv. Smlouva o sdružení však může obsahovat odchylné řešení.
Člxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx účasti ve sdružení dohodl. Přestane-li být člen součástí sdružení z jiného důvodu, než je převod, určí se výše práv, které mu náležejí, nebo dluhů, kterx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxálně dopředu.
Nestanoví-li smlouva o sdružení jinak, a aniž jsou dotčena práva, která osoba nabyla podle čl. 22 odst. 1 nebo čl. 28 odst. 2 nařízení, xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxčených jednomyslným rozhodnutím dotyčných členů.
h) Zastoupení sdružení navenek
Evropské hospodářské zájmové sdružení zavazuje vůči třetíx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxími osobami postavení, které se blíží postavení členů statutárních orgánů veřejné obchodní společnosti, i když je nařízení i prováděcí zákon chápou jxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxl jedná způsobem zapsaným v obchodním rejstříku, i když jeho jednání nerealizuje předmět činnosti sdružení. Jakékoli omezení pravomocí jednatele nexx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxanovit, že sdružení xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxchodního rejstříku a zveřejněna.
i) Zrušení a zánik sdružení
Ke
zrušení
samotného
sdružení
může primárně dojít na základě rozhodnutí jeho člxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxxx xvých členů zrušeno
, pokud uplyne doba stanovená ve smlouvě o sdružení nebo nastanou-li jakékoli jiné důvody uvedené v této smlouvě. Sdružení musí být rxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx rozhodnutí v těchto případech nepřijali, může kterýkoli člen požádat o prohlášení zrušení soud.
Členové sdružení jsou povinni rozhodnout o jeho xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxbo jiných právních subjektů, které mají ústředí v různých členských státech, nebo dvou fyzických osob, které vykonávají svou činnost jako hlavní v růzxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxvá svou činnost jako hlavní v jiném členském státě). Po zrušení sdružení na základě rozhodnutí jeho členů musí jednatelé podat návrh na příslušný rejstxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx smlouvy nebo činit jiná právní jednání a vystupovat před soudem. Na průběh likvidace a její skončení se aplikují vnitrostátní právní předpisy.
Likvidxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxspodářského zájmového sdružení. Důvodem pro zrušení je porušení nařízením vymezeného předmětu činnosti sdružení (čl. 3), porušení ustanovení o sídxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxzhodnutím o věci samé xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx) nebo příslušného státního orgánu. Při neexistenci orgánu, do jehož působnosti by patřil dohled nad evropským hospodářským zájmovým sdružením (je oxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx, do jehož působnosti by návrh na zrušení sdružení patřil. Soud může rozhodnout o zrušení sdružení i na návrh jeho člena, pokud k tomu má člen sdružení oprxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxřejnému zájmu tohoto státu. Uvedenou možnost však nařízení váže na skutečnost, že takový důvod sdružení je upraven právem členského státu i pro další oxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx
x odst. 3
Pokud zákon o obchodních korporacích hovoří o
družstvu
, rozumí se tím jednak národní družstvo, jehož úprava je obsažena v § 552 až 773, a to včxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx přímo použitelnými předpisy Evropské unie a v návaznosti na to v rámci českého právního řádu zvláštním zákonem.
Podobně jako obchodní zákoník, taxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxa, jímž je sociální družstvo. Pro družstva jde o významný posun v tom smyslu, že ve vztahu k bytovému družstvu obsahoval obchodní zákoník pouze vymezení xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx, byť v některých dřívějších právních úpravách družstev v samostatných družstevních zákonech byla rozlišována také družstva
spotřební, výrobní a zexxxxxxxx
x xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx techniky, vzdělávání či výkupu potravinářských produktů.
Právní xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxnosti na to ze směrnice Rady ES č. 2003/72 ze dne 22. 7. 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnancxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xospodářskému a zájmovému sdružení viz komentář k § 1 odst. 2.
Evropská družstevní společnost
Ve vztahu k evropské družstevní společnosti je třexx xxxx x xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xx x435/2003 je možno měnit či doplňovat pouze v těch případech, kdy to nařízení výslovně ukládá či umožňuje. Takové úpravy a doplnění obsahuje zák. č. 307/xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx zákon.
Podle citovaného nařízení je
pro evropskou družstevní společnost užívána zkratka SCE
(kterou použije pro vyjádření právní formy před nexx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xx
xxxxxxxx xxxxxxxvní společnost se v první řadě řídí uvedeným nařízením Rady ES č. 1435/2003
a tam, kde to je nařízením výslovně povoleno, se řídí
ustanoveními svých staxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxda, než u právní úpravy družstva v zákonu o obchodních korporacích i dříve v obchodním zákoníku). Ve věcech, které nejsou upraveny nařízením, nebo jsou xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxenské státy přijaly v souvislosti s implementací komunitárních předpisů, týkajících se specificky evropské družstevní společnosti
(tedy v České rexxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxniklé podle zákona členského státu, v němž má evropská družstevní společnost své registrované sídlo
(tedy xxxxx xx xx xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxí společnost své registrované sídlo (tedy s možnými úpravami, které z. o. k. přímo nezakazuje). Jestliže národní zákon stanovuje specifická pravidlax xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxném rozsahu vztahovat také na evropskou družstevní společnost. Současně nařízení výslovně upravuje zásadu nediskriminace, podle které musí být v kaxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxtevní společnost své registrované sídlo. Toto sídlo se musí nacházet na území Společenství, ve stejném členském státě jako jeho ústředí. Členský stát xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xotřeb jejích členů nebo rozvoj jejich ekonomických či sociálních aktivit, a to v souladu se stanovenými principy, mezi které patří:
-
každý člen by xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxbo dodavateli, nebo by se měli jinak podílet na aktivitách družstva,
-
řízení by mělo být svěřeno členům rovným způsobem, i když může být dovoleno vxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxechány ke splnění potřeb členů,
-
pro členství by neměly platit žádné umělé restrikce,
-
při zrušení by měla být čistá aktiva a rezervy rozděxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx či trvalé bydliště alespoň ve dvou členských státech. Musí se jednat alespoň o 5 fyzických osob, nebo o osoby právnické, případně o kombinaci členství pxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxzí tuzemského a zahraničního družstva. Může se jednat buď o fúzi sloučením, kdy formu SCE získává nástupnické družstvo, nebo fúzi splynutím, kdy formu xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu. Na založení evropské družstevní společnosti, která bude mít zapsané sídlo na území České xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxkterého členského státu, má zapsané sídlo v členském státě a má trvalý a efektivní vztah k ekonomice členského státu.
Při zakládání evropské družsxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxlo. Stanovy mají písemnou podobu a musí být zakládajícími členy podepsány (stanovami se v nařízení rozumí zakladatelská smlouva nebo listina a stanovxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxx xxx xegistrace v členském státě podle příslušného zákona tohoto členského státu.
Členy
evropské družstevní společnosti mohou být buď fyzické osobyx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxž jsou jiná družstva, nazývá se (v družstevní teorii a praxi) družstvem „sekundárním“ či družstvem „druhého stupně“. Skladba členů může být diverzifixxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx mají prospěch z činnosti družstva, anebo provádějí práce jeho jménem.
Upsaný
kapitál
evropské xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x eurech. Rovněž je připuštěno vydání více kategorií podílů. Podíly se vydávají na jméno a nominální hodnota podílů v jedné kategorii musí být shodná. Koxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xodnoty a zbývající část do pěti let, neurčí-li stanovy kratší dobu. Nepeněžité vklady musí být splaceny v plné výši v den upsání. Současně platí, že
kapixxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxsaného kapitálu určují stanovy s tím, že musí činit nejméně 30 000 EUR a pod tuto hodnotu nesmí nikdy poklesnout. Stanovy mohou také upravit vydávání nepxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxžstevní společnosti, avšak jejich celková hodnota je omezena stanovami; u nečlenů úpis nezakládá členství. Takto postupovat by mohlo SCE se zapsaným xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxkladem je vždy valná hromada, která je nejvyšším orgánem. V dalším záleží na rozhodnutí, zda je zvolen
tzv. dualistický systém nebo tzv. monistický sysxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxonu o obchodních korporacích, kontrolní komise) a řídící orgán (představenstvo). V případě monistického systému je ustaven pouze správní orgán (v čexxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx radou. Správní rada se může zabývat jakoukoliv záležitostí týkající se evropské družstevní společnosti, pokud ji nařízení, zákony nebo stanovy nesvxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxích korporacích (ani dříve podle obchodního zákoníku) monistický systém znám. Základem orgánů družstva je vždy členská schůze (nazývaná ve vzdáleněxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxní komise. Podobně jako obchodní zákoník, zná také současná úprava družstva zvláštní možnost zjednodušené soustavy orgánů u malého družstva. V malém xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxtva. Kontrolní komise se v tomto družstvu nezřizuje, neurčí-li stanovy jinak. Není-li kontrolní komise zřízena, nebo neurčí-li stanovy jinak, vykonxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxužstva voleny členskou schůzí, v případě evropské družstevní společnosti s
dualistickým -systémem
jmenuje valná hromada pouze členy dozorčího orgxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xřipouští, aby členský stát ve své právní úpravě ponechal na stanovách evropské družstevní společnosti (nebo to dokonce po nich požadoval) případné urxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xzemí. Tento přístup byl zvolen také v české právní úpravě, kde je stanoveno, že stanovy evropské družstevní společnosti mohou určit, že členy představxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxho orgánu. Na rozdíl od z. o. k. však dozorčí orgán může ustanovit jednoho ze svých členů k výkonu funkce člena řídícího orgánu, pokud se funkce uvolní (s txxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xeské právní úpravy evropské družstevní společnosti může člen kontrolní komise (tedy dozorčího orgánu), který je dočasně pověřen k výkonu funkce členx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxolí nového člena představenstva. Řídící orgán si ze svých členů volí předsedu.
Pokud SCE zvolí pro strukturu orgánů
monistický systém
, ustavuje pxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx jmenuje valná hromada. Členové prvního správního orgánu však mohou být jmenováni již ve stanovách. V návaznosti na nařízení upravuje tuzemský zákon o xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxutárním orgánem evropské družstevní společnosti monistické struktury; je mu svěřena nejen jednatelská působnost, nýbrž i obchodní vedení. Generálxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxele jmenovat jednoho nebo více pověřených ředitelů, pokud to stanovy nezakazují. Pověřený ředitel však nesmí být členem správní rady, generálním ředxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxitelem. Je-li jmenován více než jeden pověřený ředitel, platí, že je každý oprávněn k samostatnému obchodnímu vedení a k samostatnému jednání jménem exxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxí období
členů orgánů je omezeno na šest roků, avšak stanovy mohou určit období kratší. Část členů orgánů je pak za vymezených podmínek volena zaměstnaxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxí o rok delší - zákon o obchodních korporacích toto období omezuje na pět roků, neurčují-li stanovy dobu kratší.
Představenstvo evropské družstevxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xbchodních korporacích pro tuzemské družstvo.
Při
hlasování
v evropské družstevní společnosti má každý člen, bez ohledu na počet svých podílů, jxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxí podle jeho účasti na družstevní činnosti v jiné formě než kapitálové účasti. Přiznané hlasy však u žádného člena nesmějí přesáhnout počet pěti hlasů, xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx (připouští-li to zákon) určit, že se počet hlasů řídí podle účasti člena na družstevní činnosti včetně kapitálové účasti. Počet hlasů však nesmí u žádnxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxropské družstevní společnosti je tvořena družstvy, mohou stanovy určit rozdělení hlasů podle účasti členů na družstevní činnosti včetně kapitálové xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx nařízení umožňuje přidělení hlasovacích práv také členům - neuživatelům (investorům), pokud takovéto ustanovení stanov není v rozporu s právními přxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxcích práv. Právní úprava v České republice přidělení hlasovacích práv členům - neuživatelům (investorům) neumožňuje. Dále nařízení stanoví, že dovoxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xodmínkou, že zástupci zaměstnanců nebudou dohromady disponovat více než 15 % hlasovacích práv. Ani toto však tuzemská právní úprava nepřipouští.
xx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx členského státu, ve kterém se nachází její sídlo, včetně ustanovení o rozhodování valné hromady. Navíc na žádost osoby s oprávněným zájmem nebo přísluxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxli, že došlo k porušení vymezených ustanovení příslušného nařízení.
Evropská xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xejdříve dva roky od jejího zápisu nebo po schválení prvních dvou ročních účetních závěrek. Přeměna na družstvo přitom nevede ke zrušení původního družxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxgán musí vypracovat návrh na přemístění a zveřejnit jej v souladu s nařízením, avšak tím nejsou dotčeny případné další formy zveřejnění stanovené členxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxvní společnosti uloží návrh přemístění zapsaného sídla do sbírky listin obchodního rejstříku a zveřejní jej v Obchodním věstníku. Návrh přemístění sxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxosti podá návrh na zápis přemístění zapsaného sídla do příslušného rejstříku státu, kde se nachází nové sídlo, bez zbytečného odkladu poté, co jsou splxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxní společnosti hraje
zapojení za-městnanců
do rozhodování o záležitostech evropské družstevní společnosti. Právo na zapojení obsahuje
právo na inxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx kontrolní komise evropské družstevní společnosti. Právo na informace a projednání se vztahuje na veškeré záležitosti, které se týkají evropské družxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxáštní
vyjednávací výbor zaměstnanců
. Členové vyjednávacího výboru jsou voleni podle počtu zaměstnanců zúčastněných právnických osob, které má v kaxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxch předpisů o volbě rady zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na každých i započatých 10 % zaměstnanců zúčastněnýcx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx zbytečného odkladu v Obchodním věstníku informaci o záměru založit evropskou družstevní společnost. Vyjednávací výbor si může k jednání přizvat odbxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x na náhradu věcně odůvodněných a účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce. Odměna za výkon funkce členovi nenáleží. Jednání o způsobu a rxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxany se však mohou dohodnout na xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxk ode dne konání ustavující schůze vyjednávacího výboru. Završením jednání by mělo být
uzavření smlouvy o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců
evrxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxx
Obchodní korporace jako účetní jednotky
Ustanovení § 1 a 4 zák. o účetnictví stanoví
povinnost vedení účetnictví
. V souladu s § 1 zák. o účetnictví vexxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xR, které jsou účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví v souladu s právním řádem, podle kterého jsou založeny/zřízeny;
c)
organizační xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty (včetně plnění osvobozených) přesáhne za bezprostředně předcházející kalenxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxravujícího doplňkové penzijní spoření;
i)
investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a fondy;
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxpisu;
k)
ostatní fyzické osoby (i zahraniční), které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze spolexxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxle určuje
období, po které je účetní jednotka povinna vést účetnictví
. Obecně platí, že:
a)
obchodní
korporace
a ostatní účetní jednotky uvedené xxxx xxx xxxx xxx xx x xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxní jednotky uvedené pod bodem b) jsou povinny vést účetnictví po dobu trvání jejich činnosti na území ČR;
c)
fyzické osoby uvedené x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxoby uvedené pod bodem e) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednoxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti, pokud nestanoví zvláštní zákon jinak;
f)
fyzické osoby uvedené pod bodem k) vedou účexxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
x
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx
x
xx xxxxxxx xx xxxlečníků sdružených ve společnosti stal účetní jednotkou,
a to do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být společníky sdruženými ve sxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xčetnictví, až do posledního dne účetního období, ve kterém se rozhodly vedení účetnictví zanechat.
Systém účetnictví a způsob jeho vedení
Pxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxtky).
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxamem
se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, účetních zápisů, účetních knih, apod.
Účetní zápisy
jsou účetní záznamy, přičemž tyto se musí provádět v rámci účetních knih.
Základní účetní kxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx kniha
- uspořádává účetní zápisy systematicky (z hlediska věcného - dle účtů);
c)
knihy analytických účtů
- podrobněji rozvádí účetní zápisy x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxvané v žádné z knih a) až c).
Lze rozlišovat tzv. syntetické a analytické účty.
xxxxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x praxi jsou označovány třímístným číslem, přičemž první číslo z tohoto trojčíslí označuje účtovou třídu, druhé číslo účtovou skupinu a třetí číslo konxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxétní třímístná čísla syntetických účtů. Počínaje rokem 2003 jsou však pro účetní jednotky již závazná pouze první dvě čísla syntetického účtu, tj. pouxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx této skupiny je již však plně v kompetenci účetní jednotky, tj. např. účet 221, může však být označen i číslem 222).
Analytické účty
podrobněji člexx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xlehčovaly zpracování účetní závěrky či provádění inventarizace (např. analytické účty k účtu 321 - Dodavatelé v členění dle konkrétních dodavatelů čx x xxxx xxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx x xxxxxxxx xxěry dle konkrétních úvěrových linek účetní jednotky) či zpracování daňových přiznání (např. analytické účty k účtu 343 - Daň z přidané hodnoty v členěnx xx xxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxským účetním standardem č. 001 - Účty a zásady účtování na účtech, který požaduje striktní odlišování tzv. daňových a nedaňových nákladů. V praxi se obvxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxtky jsou obecně povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách
české měny
(k problematice vedení účetnictví v cizí měně viz komentář k § 246). U stanovxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxě, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu. Účetnictví jsou dále povinny vést
v českém jazyce
, popř. tak, aby byla zajištěna jeho srozuxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxetnictví je
správné
, jest¬liže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje zákonu o účetnictví a ostatním právním předpisům ani neobchází jxxxxx xxxxx xx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx informace podle § 21a zák. o účetnictví a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy přehledně uspořádané.
Průkaznost
účetnictví se dokazuje pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxtví je dána mj. i spolehlivým určením obsahu účetních případů, účetních záznamů a vazbou mezi účetními záznamy dílčími a seskupenými. Účetní jednotka xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xrůkaznost apod.
Účetnictví musí být v souladu § 9 zák. o účetnictví vedeno v
plném rozsahu
. Z tohoto pravidla však stanoví § 9 odst. 3 a 4
výjimky
, txx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxžkou a) a b) se jedná např. o církve, příspěvkové organizace, bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a další jexxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxmínek jako výše uvedené církve, bytová družstva apod.), jsou v souladu s § 9 odst. 3 a 4 zák. o účetnictví
občanská sdružení
. Ačkoliv rekodifikace soukxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxsledně změnila na ústavy dle obč. zák. nebo na sociální družstva dle z. o. k.; v případě, že se do 31. 12. 2013 nezměnila na obecně prospěšné společnosti), xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxní tohoto pojmu v zákoně o účetnictví a možnost občanských sdružení, resp. spolků vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu i po 1. 1. 2014, kdy došlo k jexxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxdnodušeném rozsahu všechny, ovšem za podmínky, že nemají povinnost ověřovat svou účetní závěrku auditorem, či jim povinnost vedení účetnictví v plnéx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxobu. Ani tímto pověřením se však účetní jednotka nezbavuje
odpovědnosti za vedení účetnictví
.
Judikatura
z účetní a daňové oblasti související s povxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxny v rámci vedení účetnictví sestavovat tzv.
účetní závěrku
. Ta se skládá z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy k účetní závěrce, která vysvětluje a xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xx x prováděcími předpisy). Účetní závěrka může rovněž u některých účetních jednotek obsahovat výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách vlastního kapitxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Výroční zpráva obsahujx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xž po rozhodném dni, a jsou významné pro účely výroční zprávy, informace o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky, informace o činnosti účetní xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx a výkazu zisku a ztráty, obsah přílohy a výroční zprávy stanoví zákon o účetnictví a prováděcí předpisy (zejména vyhláška Ministerstva financí ČR č. 50xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xodnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví).
Účetní závěrka
se obecně sestavuje v
plném či zjednodušeném rozsahu
(nezaměňovat s vxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxnosti sestavují účetní závěrku vždy v plném rozsahu. Ostatní účetní jednotky mohou účetní závěrku sestavovat v rozsahu zjednodušeném.
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx
x xxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxt. 2 zák. o účetnictví, a to:
a)
ke dni zániku povinnosti vést účetnictví;
b)
k poslednímu dni účetního období;
c)
ke dni předcházejícímu xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs;
f)
ke dni, kterým nastanou účixxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xčinky splnění reorganizačního plánu;
i)
ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení;
j)
xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
x x xxxxxxxx xxxxxxxxx účetní závěrka
mimořádná
. K prvnímu dni účetního období sestavuje účetní jednotka zahajovací rozvahu.
Mezitímní
účetní závěrka se sestavuje v průběxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxhy, provádějí se však inventarizace, ale pouze pro účely ocenění majetku dle § 25 odst. 3 zák. o účetnictví).
Okamžiky sestavování
účetní závěrky řeší x xx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxky auditorem
Ustanovení § 20 zák. o účetnictví stanoví, jaké účetní jednotky jsou povinny nechat
ověřit svou účetní závěrku auditorem
. Tato povinnxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxorem, v případě, že za účetní období, za které se účetní závěrka ověřuje, a období bezprostředně předcházející, dosáhly alespoň jednoho ze tří níže uvexxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx před úpravou o položky snižující jejich hodnotu (např. rezervy, opravné položky a odpisy majetku);
b)
roční úhrn čistého obratu více než 80 000 00x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx dvou z výše uvedených kritérií. V případě
družstva
se zaměstnancem dle bodu c) rozumí i pracovní vztah člena družstva k družstvu.
Dále jsou účetní xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxoví zvláštní předpis;
b)
zahraniční právnické osoby, které jsou podnikateli za podmínek platných pro ostatní obchodní korporace;
c)
svěřxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxtka ověřovat účetní závěrku auditorem
, ačkoliv splnila výše uvedená rozhodná kritéria, např. v průběhu konkursu po nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kaxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x výroční zprávy
Ustanovení § 21a zák. o účetnictví stanoví účetní jednotce zapisované do obchodního rejstříku (popř. i jiným účetním jednotkám, kxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena dle § 18 odst. 3 zák. o účetnictví (zjednodušený vs. plný rozsah).
Společnost zveřejňuje účetní závěrku prosxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xčetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu ČNB, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin prxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxožena i jako součást výroční zprávy.
Společnosti, na které se vztahuje povinnost ověření účetní závěrky auditorem (§ 20 zák. o účetnictví), mají pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx
xx xxx
xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx podmínek kumulativně. Nejpozději je však společnost povinna účetní závěrku zveřejnit
do konce následujícího účetního období
, a to bez ohledu na to, zxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xávěrkou zveřejnit rovněž informaci, že účetní závěrka nebyla schválena výše uvedenými způsoby. Účetní jednotky, které mají povinnost nechat ověřit xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx že výstupy auditorem ověřeny byly.
Výše uvedená povinnost zveřejnění účetní závěrky se týká rovněž výroční zprávy, zprávy o auditu a konsolidovaxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxí jí
sankce až do výše 3 % hodnoty aktiv
. Hodnotou aktiv se v tomto případě rozumí tzv. brutto aktiva (viz komentář k § 1 ověření účetní jednotky auditorem)x
xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxský rok. Hospodářský rok začíná vždy prvním dnem kalendářního měsíce, jiného než leden. Účetním období je i období kratší nebo delší než xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx před koncem kalendářního roku, popř. při zániku účetní jednotky v období tří měsíců po skončení kalendářního nebo hospodářského roku.
V případě
pxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxdobí, do kterého spadá datum zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Za toto účetní období sestavuje nástupnická účetní jednotka účetní závěrku. Obcxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxx zápisu přeměny obchodní
korporace
do obchodního rejstříku. Ke dni zápisu přeměny obchodní
korporace
do obchodního rejstříku, ke dni předcházejícxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxní jednotky k poslednímu dni účetního období po rozhodném dni, pokud se den zápisu přeměny obchodní
korporace
uskuteční až v následujícím účetním obdxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxdy
Účetní jednotky jsou povinny
vést účetnictví
a sestavovat účetní závěrku
v souladu se zákonem o účetnictví
, jeho prováděcími předpisy (zejménx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxdnotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví) a českými účetními standardy. Výjimku z tohoto pravidla uvádí § 19a zák. x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xde o obchodní společnosti, emitenty cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu v některých z členských států EU).
Sankce při porušxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
x xx xxxx xxx xprávcem daně udělena až do výše 3 % nebo 6 % hodnoty aktiv brutto, a to v závis¬losti na závažnosti „správního deliktu“. Výše případné sankce je tedy zákonxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xx x xx xxxxx x xx x x x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxí a závažnosti důsledků z toho plynoucích, což by měl rovněž uvést do odůvodnění rozhodnutí o uložení sankce.
Pokuta až do výše
6 % hodnoty aktiv
můžx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxinárodní účetní standardy, ačkoliv je k tomu povinna.
Pokuta do výše
3 % hodnoty aktiv
se vztahuje na ostatní porušení povinností účetních jednotxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxým způsobem;
c)
účetní jednotka neověří účetní závěrku auditorem apod.
Obecné daňové povinnosti obchodních korporací
Nejprve
k obecxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx k této dani v zákonné lhůtě 15 dnů od vzniku obchodní
korporace
dle § 39a zák. o daních z příjmů).
Další xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xpůsobu jejich výkonu, a na daně „jednorázové“.
Do skupiny
„pravidelných“ daní
lze zařadit například DPH, jejímž plátcem se může obchodní
korporxxx
xxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxhodní korporaci vyplynout z titulu vlastnictví nemovitých věcí (daň z nemovitých věcí), využívání motorových vozidel k podnikání (daň silniční) nebx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxx x xxxxxx xxxxxx x xxvinné odvody na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění).
Daně „jednorázové“
lze definovat jako daně odvíjející se od zákonem stanoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxí.
Veškeré výše uvedené
povinnosti
plátcovství
jsou samozřejmě spojeny i s určitými „administrativními“ povinnosti, tj. podání daňového přixxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xezident a nerezident
Pro účely zdaňování fyzických a právnických osob daní z příjmů je zapotřebí
rozlišovat tzv. daňového rezidenta a daňového nerxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x účinností od 1. 1. 2014 zák. opatřením Senátu v souvislosti s rekodifikací soukromého práva publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 344/2013 Sb.
Daxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxy. Daňovými rezidenty ČR jsou poplatníci, které mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují.
Daňový nerezident právnická osoba
je definxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
Specifika veřejné obchodní společnosti
Veřejná obchodní společnost
má určitá
specifika zdaňování daní z příjmů
. Ačkoliv se jedná o obchodní korxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxní entitu/společnost“, je zisk veřejné obchodní společnosti zdaňován na úrovni jejích společníků. Základem daně společníka veřejné obchodní spolexxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xtejným poměrem, jakým je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. Stejný princip platí rovněž pro rozdělení daňové ztráty mezi xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xro účely výpočtu daně z příjmů stejně jako základ daně; obdobně se postupuje při uplatnění dalších položek odčitatelných od základu daně, popř. zákonex xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxou obchodní společností na různé účely.
Každý ze společníků veřejné obchodní společnosti
následně
zdaní svůj podíl na základu daně
veřejné obcxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx z podílu na veřejné obchodní společnosti do svého daňového přiznání a zdaní jej daní z příjmů právnických osob (tato povinnost vyplývá z § 18b odst. 2 zákx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx svého daňového přiznání daní z příjmů fyzických osob, a to v dílčím základu daně dle § 7 zák. o daních z příjmů.
Pro zjištění
základu daně veřejné obchxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně (tzv. srážkou).
Specifika komanditní společnosti
Stejně jako v případě veřejné xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xybridem mezi osobní a kapitálovou společností. To se odráží i do daňové roviny, kde zatímco pro komplementáře komanditní společnost platí obecně stejxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxém přiznání), na úrovni komanditní společnosti dochází ke zdaňování podílu připadajícího na její komanditisty (pro zdanění komanditistů, tj. záklaxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x viz dále).
Na rozdíl od veřejné obchodní společnosti je tedy
komanditní společnost povinna
vždy
podat přiznání k dani
z příjmů právnických osobx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnostxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx se vykázaný základ daně v daňovém přiznání snižuje o podíl připadající na komplementáře, a to na příslušných řádcích (ř. 201 daňového přiznání).
Daxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxjí daní z příjmů právnických osob v souladu se zákonem o daních z příjmů. Obecně zdaňování příjmů u těchto typů společností s sebou nenese žádná specifikx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxy pro účely daně z příjmů právnických osob vychází primárně z účetního
výsledku hospodaření
(výsledek hospodaření xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx tj. v souladu s principem věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů, nikoliv v návaznosti na skutečnou úhradu peněžních prostředků), který je následxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxozené příjmy, mimoúčetní položky, náklady uznatelné/výnosy zdanitelné v návaznosti na jejich úhradu, rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy apod.)x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxbí, odčitatelná položka na výzkum a vývoj). Způsob kalkulace daňového základu/ztráty, pravidla pro daňovou uznatelnost jednotlivých nákladů vynakxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxka způsobu výpočtu daně z příjmů právnických osob dle zákona o daních z příjmů:
+----------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx                                                                   x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------+
| + podíl na základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti       |
+-----------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx                                              x
x   xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxžité příjmy                              |
|   částky, o které se zvyšuje výsledek hospodaření dle §23 odst. 3 písm. a) bodů 3 až 13|
|   (např. sociální azdravotní pojištění neodvedené v zxxxxxx xxxxxx                     x
x   xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx       x
x   xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxyšují daňové odpisy majetku        |
|   dle §26 až 33 zák. o daních zpříjmů                                                  |
|   úprava základu daně dle §23 odst. 8 zák. o daních z příjmů v případě zrušení         |
|   poplatníxx x xxxxxxxxx                                                               x
x   xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx   x
x   x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx                                                               x
xxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------------------------------------------------+
| - odčitatelné položky celkem, zejména:                                                 |
|   částky osvobozené od xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx        x
x   xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx            x
x   xxxxxxxxxxx osvobozené od daně v souladu s §19 zák. odaních zpříjmů)                 |
|   částky, o které se podle §23 odst. 3 písm. b) zák. odaních z příjmů snižuje výsledek |
|   hospodařxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx       x
x   xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxd daně)   |
|   částky, o které lze podle §23 odst. 3 písm. c) zák. odaních zpříjmů snížit výsledek  |
|   hospodaření (např. částky související srozpuštěním účexxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx        x
x   xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx               x
x   xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xdst. x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx     x
x   xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxx x xxxx           x
x   xxxxxxx xxxxxxxx                                                                     x
x   xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx. 4 zák. o daních zpříjmů (např. výnosy související       |
|   sdaňově neuznatelnými náklady minulých období)                                       |
|   rozdíl, o který daňové odpisy majetku dle §26 ax xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx            x
x   xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx                                x
x   xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdy uplatněné          |
|   v účetnictví (např. rozdíl, o který daňová zůstatková cena vyřazeného majetku        |
|   převyšuje zůstatkovou cenu majetku uplatněnou vúčetxxxxxxx                           x
x   xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx        x
x   xxxxxxxxxx xxxxxxxxx                                                                 x
x   xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx                                                          x
xxxxxx-----------------------------------------------------------------------------------+
| Základ daně nebo daňová ztráta (před úpravou)                                          |
+--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxntáře                                   |
+----------------------------------------------------------------------------------------+
| - vyňaté příjmy podléhající zdanění xxxxxxxxxx                                         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx (po úpravě)                                             |
+----------------------------------------------------------------------------------------+
| - odečet daňové ztráty                                                                 |
+-----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx                                               x
xxxxxxxxx--------------------------------------------------------------------------------+
| - odečet hodnoty darů                                                                  |
+--------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxx                                                                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------------------------------+
| × Sazba daně (19 %)                                                                    |
+------------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxx                                                                                    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xxxxx xx xani                                                                        |
+----------------------------------------------------------------------------------------+
| Daň upravená                                                                           |
+--------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx                                                   x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------------------------------------+
| Daň po zápočtu                                                                         |
+-------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx                                                          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------+
| Nedoplatek (+)/přeplatek (-) daně                                                      |
+-----------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx předpisů vnesena možnost založení nových typů společností, a to
evropské společnosti a evropské družstevní společnosti
. V souladu se zákonem o danícx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xák. o daních z příjmů). Evropská družstevní společnost v takových případech postupuje obdobně jako družstvo (§ 37a odst. 6 zák. o daních z příjmů).
xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxě evropské společnosti upraveny/diskutovány prostřednictvím koordinačního výboru v roce 2005 (Koordinační výbor Komory daňových poradců č. 08/26xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x Ministerstvem financí ČR odsouhlaseno např., že evropská společnost je povinna vést účetnictví, stejně jako jiné účetní jednotky, v souladu se zákonxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxh účetních standardů řešena otázka kurzových rozdílů vzniklých v této souvis¬losti. Ani v ostatních oblastech (konsolidovaná účetní závěrka, použixx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx že
evropská společnost postupuje v souladu se zákonem o účetnictví obdobně jako akciová společnost
.
Přiznání k dani z příjmů právnických osob
Dxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxace
, a to i v případě, že je vykázán základ daně ve výši nula nebo pokud obchodní
korporace
vykazuje daňovou ztrátu (tato pak může v následujících zdaňovxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxedujících zdaňovacích obdobích).
Výjimky
z povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob jsou dány § 38mb zák. o daních z příjmů. V xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxců po uplynutí zdaňovacího období, popř. do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, v případě, že účetní závěrka obchodní
korporace
podléhá povinnéxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xplynutím tříměsíční lhůty. Je-li zdaňovací období kratší než jeden rok, podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období, s tím, že tuxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxdného daňového přiznání.
Ve zvláštních případech
stanovených § 38ma zák. o daních z příjmů (např. daňová přiznání podávaná k různým okamžikům přx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x daních z příjmů (např. den rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní
korporace
o přeměně, pokud je tento den dnem pozdějším rozhodnému dni přeměny).
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xbchodní
korporace
. Podnikání prostřednictvím organizační složky obchodní
korporace
je jednou z možných forem podnikání zahraničních obchodních xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxx x účetnictví je povinna
organizační složka vést
účetnictví
dle české účetní legislativy. Účtování u organizační složky je však ovlivněno skutečnosxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx důvodu bychom v účetnictví organizační složky marně hledali např. informaci o základním kapitálu. Hlavním zdrojem krytí organizační složky je totiž xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxěž při rozdělení xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xčtu 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení je obvykle pouze celý „přesunut“ na účet dluhu vůči zřizovateli, tj. dochází ke vzniku nového dluxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxx na území ČR a v souladu s Českými účetními standardy.
Z hlediska daně z příjmů
je velmi důležité nezaměňovat pojmy organizační složka a stálá provozxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxů, může dojít ke vzniku stálé provozovny i bez existence organizační složky. Může však dojít i ke vzniku organizační složky, aniž by došlo ke vzniku stálx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxonávána činnost a v jejichž důsledku by došlo ke vzniku stálé provozovny, popř. taková organizační složka nesplňuje podmínky vzniku stálé provozovnyx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxní složce
na území ČR však dochází pouze v případě, že dochází rovněž ke vzniku stálé provozovny (zákon o daních z příjmů operuje pouze s pojmem stálá proxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxci základu daně vychází z výsledku hospodaření vykázaného v účetnictví vedeném organizační složkou.
Podíváme-li se na problematiku organizačnx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
x xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxní
korporace
se sídlem na území ČR (daňový rezident ČR) podléhá zdanění v ČR svými celosvětovými příjmy, tj. příjmy včetně příjmů organizační složky/xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxo zdanění dojde, tj. zda budou příjmy organizační složky umístěné v zahraničí v ČR u zřizovatele vyňaty ze zdanění, nebo zda bude umožněn zřizovateli záxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxa o zamezení dvojího zdanění a domácí právo neumožňuje či neupravuje metody zamezení dvojího zdanění příjmů ze zdrojů v zahraničí).
xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxě nutně neznamená, že na území ČR působí rovněž organizační složka zahraničního subjektu. Zároveň je zapotřebí rozlišovat pojem stálá provozovna pro xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxxx 2 zák. o daních z příjmů. Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností daňových nerezidentů (fyzických či právnických osob; k pojmům daňový rezxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxlou provozovnu se také považují:
a)
staveniště;
b)
místo provádění stavebně montážních projektů;
c)
poskytování činností a služeb uvxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxní obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobné činnosti) poplatníkem nebo zaměstnanci či osoxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxované při výkonu tzv. nezávislých povolání - architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobnýxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xalendářních měsíců po sobě jdoucích.
xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xohoto daňového nerezidenta, má se za to, že tento daňový nerezident má stálou provozovnu na území ČR, a to ve vztahu ke všem činnostem, které pro něj osoba xx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxt případnou
definici stálé provozovny dle konkrétní smlouvy o zamezení dvojího zdanění
(tuto povinnost stanoví § 37 zák. o daních z příjmů).
Dojdxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxgistrovat se k dani z příjmů
u správce daně. Daňový nerezident (fyzická či právnická osoba) je v takovém případě povinen podat přihlášku k registraci k xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxce daně vydá stálé provozovně daňové identifikační číslo a dále pro ni platí povinnosti jako pro daňového rezidenta (s výjimkou zúženého rozsahu příjmxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxní zákona o daních z příjmů použijí jen v případě, pokud
mezinárodní smlouva
, kterou je ČR vázána, nestanoví jinak. Primárně se tedy při zdanění stálé prxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxní daňová právní úprava má pouze podpůrným charakter.
Obecně platí, že zahraniční právnická osoba může být zdaněna na území ČR pouze z příjmů dosažxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxem o daních z příjmů
). Pro účely zákona o daních z příjmů je považována za poplatníka - daňového nerezidenta dle § 17 odst. 4 (k pojmům daňový rezident a daňxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x xxx
xx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xak zdaňovány v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění (problematiku stálé provozovny většinou upravuje článek 7 konkrétních smluv x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xx xx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxx xx xětšina smluv o zamezení dvojího zdanění umožňuje příjmy snížit o náklady, které vznikly na cíle sledované danou stálou provozovnou, ať již vznikly v ČRx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxů určuje podmínku, že základ daně stálé provozovny nemůže být nižší nebo daňová ztráta vyšší, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxo ztráty k nákladům nebo hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelnxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxít ke vzájemné dohodě se správcem daně o zvláštním způsobu stanovení základu daně). Rovněž lze použít metody rozdělení celkových zisků nebo ztrát zřizxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx nevede evidenci výnosů a nákladů, podle které by bylo možné výši základu daně jednoznačně určit.
Stálá provozovna podává
daňové přiznání
k dani z xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xdaňovacího období přičitatelné žádné příjmy, dokládá stálá provozovna toto nulovým daňovým přiznáním a případně i čestným prohlášením svého zřizovxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxx x xčetnictví.
Provozovna pro účely DPH
Zákon o DPH
pracuje s pojmem „
provozovna
“. Její definice je stanovena v § 4 odst. 1 písm. k) zák. o DPH. Provozxxxxx xxx xxxxx xxx xx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje. Provozovna pro nadnárodní určení je pak definována tzv. Šestou směrnicí, resp. Rxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxely DPH. Obecně se v souladu s § 9 odst. 1 zák. o DPH místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani rozumí místo, kde má tato osoba sídlo. Pokud je vxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx provozovna umístěna. I další specifika určování místa plnění v jednotlivých případech jsou pak často ovlivňována otázkou existence/neexistence prxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnost právnickou osobou.
(NS 2 Cdon 173/1996, SoJ příloha III/01 č. 2)
Bývalé veřejné obchodní společnosti nebyly podle dřívější právní úpravy práxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xlediska zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, za oprávněné osoby.
(VS 3 Cdo 147/1992, SoJ příloha III/xx xx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxost s anglickými společníky)
C-270/83 Komise proti Francii:
Svoboda usazování, zákaz daňové diskriminace subjektů, jejichž zapsané sídlo je x xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx x xx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx zápis pobočky společnosti založené podle práva jiného členského státu, kde má své sídlo a kde nevykonává žádnou obchodní činnost, pokud je pobočka určxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxx xxx xxxxxx xxxxxit společnost, a tím tak obešla právní předpisy o zakládání společností, které jsou v tomto státě přísnější, co se týče upsání minimálního základního kxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xě ukládat sankce, buď vůči samotné společnosti, případně ve spolupráci s tím členským státem, kde byla založena, nebo vůči společníkům, kterým bude prxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxého členského státu.
C-208/00 Überseering BV proti Nordic Construction Company Baumanagement GmbH (NCC):
Způsobilost společnosti založené xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx společnost založena, i když její skutečné sídlo leží v tomto jiném členském státě.
C-167/01 Kamer van Koophandel en Fabrieken voor Amsterdam proti xxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxí pobočky v jiném členském státě, nepředstavuje sama o sobě zneužívající nebo podvodné jednání.
C-411/03 SEVIC Systems AG:
Články xx x xx xx xxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxlečnosti na jinou společnost do vnitrostátního obchodního rejstříku, pokud má jedna z těchto dvou společností sídlo v jiném členském státě, zatímco txxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx87 The Queen proti H. M. Treasury and Commisioners of Inland Revenue,
ex parte
Daily Mail and General Trust PLC:
Články 52 a 58 Smlouvy nedovolují ve staxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxné sídlo (sídlo, kde má svoje vedení) do jiného členského státu (nepřípustnost tzv. primárního usazení pro právnické osoby).
C-208/00 Überseerxxx xxx
xxxxxx xx xx x xx xx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxlo, má podle práva jiného členského státu za to, že své skutečné sídlo přenesla do tohoto státu, posledně uvedený členský stát upřel uvedené společnostx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxh ze smlouvy uzavřené se společností se sídlem v uvedeném státě. Pokud společnost založená v souladu s právními předpisy členského státu, na jehož územx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxůsobilost k právům a povinnostem, a tudíž i procesní způsobilost, kterou tato společnost má na základě práva státu svého založení.
C-167/01 Inspirx xxxx
xx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx x xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxy zakládat pobočky v tomto členském státě společnostmi, založenými v souladu s právními předpisy jiného členského státu, podmínky stanovené národníxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxost založena v jiném členském státě, jakož i skutečnost, že vykonává svou činnost výlučně nebo téměř výlučně ve státě sídla, ji nezbavují práva dovolávxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxl:
Podle Smlouvy jsou xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxzka zda - a pokud ano, jak - může být zapsané sídlo nebo skutečné sídlo společnosti založené podle národního práva přeneseno z jednoho členského státu do xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xteré však dosud nebyly přijaty nebo uzavřeny. Proto, za současného stavu práva Společenství, články 52 a 58 Smlouvy, náležitě interpretovány, nepřizxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxého státu. Směrnice Rady 73/148 ze dne 21. května 1973 o odstranění omezení pohybu a pobytu státních příslušníků členských států uvnitř Společenství v xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxi být analogicky použity na právnické osoby. Směrnice 73/148, náležitě interpretována, proto neposkytuje společnosti právo přenést své ústřední síxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxné pro účely založení společnosti, tak co do možnosti společnosti založené podle takovéto právní úpravy následně tuto vazbu změnit. Právní úpravy někxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxnosti, takže přesun ústřední správy z tohoto území předpokládá zrušení společnosti se všemi následky, jaké to může mít na úrovni práva Společenství. Jxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxávní důsledky přemístění se v jednotlivých státech liší.
Smlouva o EHS s touto rozdílností vnitrostátních právních úprav počítala. Při definování sxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxS statutární sídlo, ústřední správu a hlavní provozovnu společnosti coby vazbu k určitému území na stejnou úroveň.
Možnost společnosti založené podxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxtu, kterou měla v právním řádu členského státu svého založení, jakož i případné bližší podrobnosti tohoto přemístění, jsou určeny vnitrostátní právnx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxtu, má členský stát možnost uložit společnosti založené podle jeho právního řádu omezení týkající se přesunu jejího skutečného sídla z jeho území.
Kdxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxh - týkající se jak vazby vyžadované od společností podléhajících těmto právním úpravám, tak možnosti a případných podmínek přemístění statutárního xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx na smluvní úpravě, která zatím není završena.
Proto tedy v souladu s článkem 48 ES platí, že neexistuje-li v právu Společenství jednotná definice spolxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xpolečnosti, je otázka, zda se článek 43 ES použije na společnost, která se dovolává základní svobody zakotvené v tomto článku, ostatně stejně jako otázxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxo stavu práva Společenství může být zodpovězena pouze na základě příslušného vnitrostátního práva. Pouze v případě, že je ověřeno, že tato společnost xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx této svobody ve smyslu článku 43 ES.
Členský stát má možnost volby při definování jak vazby, která je vyžadována od společnosti k tomu, aby mohla být povxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxjší zachování tohoto postavení. Tato možnost volby zahrnuje možnost členského státu nedovolit společnosti podléhající jeho vnitrostátnímu právu zxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxruší vazbu, kterou stanoví vnitrostátní právo členského státu založení.
Z uvedeného vyplývá, že za současného stavu práva Společenství musí být čláxxx xx xx x xx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxnského státu přemístit své sídlo do jiného členského státu a zároveň být považována i nadále za společnost, která se řídí vnitrostátním právem členskéxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx x xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxy do základu daně společnosti-rezidenta usazené v některém členském státě byly zahrnuty zisky dosažené ovládanou zahraniční společností v jiném člexxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxká pouze čistě vykonstruovaných operací, jejichž účelem je vyhnout se obvykle dlužné vnitrostátní dani. Uplatnění takového daňového opatření musí bxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxy je uvedená ovládaná zahraniční společnost skutečně usazena v hostitelském členském státě a vykonává zde skutečnou hospodářskou činnost.
C-169xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx x xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxromého zdravotnického zařízení ve formě samostatné xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxskytovanou lékaři, kteří jsou ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou, jelikož tyto předpisy takovému systému nepodřizují rovněž skupinové praxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx2 Manninen:
Články 56 ES a 58 ES brání právní úpravě, na základě které je nárok osoby s hlavní daňovou povinností v členském státě na daňový odpočet z titxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxx5 Skatteverket:
Články 56 ES a 58 ES musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právním předpisům členského státu, podle kterých může být osvobození xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxbo ve státě, se kterým členský stát zdanění uzavřel daňovou dohodu stanovující výměnu informací, podléhá-li toto osvobození podmínkám, jejichž dodrxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxst.
C-524/04 Test Claimants in the Thin Cap Group Litigation:
Článek 43 ES brání právním předpisům členského státu, které omezují možnost společnxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxm členském státě, nebo společností, která je rezidentem v jiném členském státě, ovládanou takovou mateřskou společností, když tomuto omezení nepodlxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxjektivních a ověřitelných prvků, které umožňují identifikovat existenci čistě vykonstruované operace, jež byla uskutečněna pouze pro daňové účelyx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx, pro které byla dotčená transakce uzavřena, a jednak, pokud je existence takové operace prokázána, uvedené právní předpisy kvalifikují tyto úroky jaxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxtu, jako jsou právní předpisy uvedené v první otázce, nespadají pod článek 43 ES, pokud se použijí na situace, kdy je společnosti-rezidentovi poskytnux xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxx společnosti přímo nebo nepřímo ovládány společnou spřízněnou společností, která je rezidentem ve třetí zemi. V případě neexistence právní úpravy Spxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxbjektům vyplývají z práva Společenství, včetně kvalifikace žalob podaných poškozenými před vnitrostátními soudy. Vnitrostátní soudy však musí zarxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxcených tomuto členskému státu nebo zadržených tímto státem v přímé souvislosti s touto daní. Pokud jde o jiné škody někomu vzniklé v důsledku porušení pxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxzsudku ze dne 5. března 1996, Brasserie du Pecheur a Factortame (C-46/93 a C-48/93), aniž by to vylučovalo, že odpovědnost státu může být na základě vnitxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xakázanou článkem 43 ES, předkládající soud může za účelem určení škody, za niž lze náhradu přiznat, ověřit, zda poškození projevili přiměřenou snahu zx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxon práv, které článek 43 ES přiznává jednotlivcům, bude znemožněn nebo nadměrně ztížen, předkládající soud může určit, zda by použití těchto právních xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx správy dotyčného členského státu.
C-446/03 Marks&Spencer:
Články 43 ES a 48 ES při současném stavu práva Společenství nebrání právním předpxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxském státě v dceřiné společnosti se sídlem na území tohoto jiného členského státu, zatímco takovou možnost přiznávají, pokud se jedná o ztráty vzniklé x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xx xx x xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx, kdy jednak dceřiná společnost-nerezident vyčerpala možnosti zohlednit ztráty, které existují v jejím státě sídla v rámci zdaňovacího období, kterxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxledněny v jejím státě sídla v rámci budoucích zdaňovacích období buď jí samotnou, nebo třetí osobou, zejména v případě převodu dceřiné společnosti na txxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xstanovení týkající se svobody usazování směřují primárně k zajištění práva na vnitrostátní zacházení v hostitelském členském státě, zamezují rovněx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx státě. Snížení daní o ztráty vzniklé v dceřiných společnostech představuje pro dotyčné společnosti daňové zvýhodnění. Vyloučení takového zvýhodněxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xinnost, může narušit výkon svobody usazování v členském státě mateřskou společností tím, že ji odradí od zřizování dceřiných společností v jiných člexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxx xx x xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxžnost mateřské společnosti-rezidenta k daňovému odpočtu xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxti zohlednit ztráty, které existují ve státě jejího sídla za zdaňovací období, kterého se týkala žádost o snížení daní, jakož i za předcházející zdaňovxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxotnou, nebo třetí osobou, zejména v případě převodu dceřiné společnosti na tuto třetí osobu.
C-411/03 SEVIC Systems:
Generální odpírání zápisu fxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxních fúzí. Takové odpírání ze strany členského státu jednoznačně překračuje meze toho, co je nezbytné k dosažení cílů sledujících ochranu naléhavých xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxsti obchodních transakcí. Články 43 a 48 Smlouvy ES neumožňují, aby byl v členském státě obecně odpírán zápis do vnitrostátního obchodního rejstříku v xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxu společností sídlo v jiném členském státě, pokud je takový zápis fúze možný za dodržení určitých podmínek u společností se sídlem na území dotčeného člxxxxxxx xxxxxx
Související předpisy:
§ xxx xxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx x xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx x x xxx xx xxxx x xxx xx xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx xx xx x xxxx x xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxx xx x, § 431, § 432 odst. 1, 2, 3, § 433 odst. 1, 2, § 434, 435 obč. zák., - § 40 písm. a) zák. o veř. rejstřících, - zák. č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní spolexxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxz s. 15, bod 24
Literatura:
xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxLYGON, 2005.
Dědič, J.; Čech, P. Evropské právo společností. Praha: BOVA POLYGON, 2004.
Eliáš, K.; Bartošíková, M.; Pokorná, J. Kurs obchodnxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxa: Linde, a. s., 2005.
Král, R. Transpozice a implementace směrnic ES v zemích EU a ČR, Praha: C. H. Beck, 2002
Pelikánová, I. Komentář k obchodníxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxí, Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2004.
Pelikánová, I.; Černá, S. a kol. Obchodní právo. Praha: ASPI, a. s., 2006.
Štenglová, I.; Plíva, S.; Txxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxch korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013.
(Předmět podnikání obchodních korporací)
JUDr.
Jan
Lasák,
xxxxx
x xxxxx x
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxx xxxxxx xx x xxxxxxu s § 144 odst. 1 obč. zák. posoudí podle její
hlavní činnosti
. Rozlišení mezi právnickými osobami veřejného a soukromého práva má přitom zásadní právnx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxhodní
korporace
nicméně jsou vždy
soukromými korporacemi
podle § 210 a násl. obč. zák., a § 20 odst. 2 obč. zák. tudíž není na obchodní
korporace
aplixxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxlským účelem
nebo za účelem
správy vlastního majetku
.
A contrario
,
kapitálové společnosti
(společnost s ručením omezeným, akciová společnost), jxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx
xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx 1 obch. zák.).
Od založení obchodní
korporace
za podnikatelským nebo nepodnikatelským účelem je nutno odlišovat možnost získání
tzv. statusu xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxvání obecného blaha, za předpokladu, že na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdroxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx obchodní firmě, že je veřejně prospěšná ( § 150 obč. zák.), prováděcí zápis, který by blíže vymezil statut veřejné prospěšnosti a důsledků z něj plynouxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x. 248/1995 Sb., které jsou určeny pouze pro nepodnikatelské účely.
Pro vyloučení pochybností zákon o obchodních korporacích zdůrazňuje, že osobxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xejvyššího soudu, který například v usnesení ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 29 Cdo 152/2007, konstatoval, že správa vlastního majetku není podnikáním, a nemxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx řádnému fungování. Bylo by proto nelogické, aby osobní společnosti, které mohou být založeny pouze za účelem podnikání, nemohly spravovat vlastní maxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx k výkonu této činnosti
žádné úřední povolení
.
Zvláštní regulaci předmětu činnosti (podnikání) obsahuje
právní úprava družstev
. Z § 552 odst. 1 toxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x
xxxxxx družstvo
, to může být založeno
pouze za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů, správy domů s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xociální družstva
mohou být podle § 758 založena jen
za
účelem soustavné obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti a za účexxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxh korporací mohou být i činnosti, které mohou vykonávat pouze fyzické osoby, bude-li tato činnost vykonávána pomocí k tomu oprávněných osob. Výjimku z xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xpecifickou podnikatelskou činnost, a to za podmínek stanovených těmito právními předpisy. Mezi tyto výjimky lze uvést například ¬následující:
ax
xxxxx
x xxxxx x x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxže mít družstevní záložna pouze právní formu družstva,
c)
obchodník s cennými papíry
- podle § 6 odst. 1 zák. č. 256/2004 Sb. může mít obchodník x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxx x xx xxk. č. 256/2004 Sb. může mít organizátor regulovaného trhu pouze právní formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,
f)
centrální depozitář
- podle § 103 odst. 2 zák. č. 256/2004 Sb. může mít centrální depozitxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx č. 284/2009 Sb., může mít provozovatel platebního systému pouze právní formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,
h)
penzxxxx xxxx
x xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x xx xxxxx x zák. č. 427/2011 Sb. může být penzijní společností pouze akciová společnost,
j)
xxxxxxxxxx
x xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xutorizovaná obalová společnost
- podle § 16 odst. 1 zák. č. 477/2001 Sb. může mít autorizovaná obalová společnost pouze právní formu akciové společxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxvat podnikání nebo činnost, které mohou vykonávat pouze fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu, může tak činit pouze
prostřednictvím fyzixxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xusí vůči obchodní korporaci být. Využití fyzických osob, oprávněných uskutečňovat určité činnosti, může být založeno především na institutech
závaxxxxxxx xxxxx
x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxhodní
korporace
budou uskutečňovat příslušnou činnost prostřednictvím společníků, jejichž povinnost k výkonu takových činností pro společnost bxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxdně ve společnosti s ručením omezeným. Naproti tomu v akciové společnosti nelze akcionářům stanovami uložit povinnosti nad rámec zákona.
V součaxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, pokud předmětem podnikání takové spolexxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxkacii ve společnosti až poté, co bude zapsán jako společník společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splacení celého svého vkladu do základního xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxké osoby, které jsou oprávněny k určité činnosti podle zvláštních právních předpisů, vykonávají tuto činnost pro obchodní korporaci, nezbavuje tyto xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxnikající v příslušném sektoru oboru „pomocí“ kvalifikované fyzické osoby je
podřízena obecnému režimu soukromoprávní odpovědnosti
podle občanskxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx vykonávajícího advokacii v komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, odpovídá klientovi za újmu, xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxt
advokáta ve smyslu § 32 a násl. zák. o advokacii, ani případná odpovědnost advokáta vůči společnosti.
Ustanovení odpovídající § 24 odst. 1 zák. o axxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxosti nebo družstva, pokud tak budou činit „pomocí“ daňových poradců
. Zároveň totéž ustanovení konstatuje, že na poskytování daňového poradenství prxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxt otázkou, zda odpovědnost právnické osoby poskytující daňové poradenství (k principům odpovědnosti daňových poradců viz § 6 odst. 8 zák. o daňovém pxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxcii. Žádné takové ustanovení přitom v zákoně o daňovém poradenství xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxrou
klient
uzavřel smlouvu, nýbrž (na základě § 2 odst. 2) i konkrétní daňový poradce, jehož pomocí právnická osoba daňové poradenství klientovi poskxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxubdodavatel“. Tím samozřejmě není dotčen § 2913 odst. 1
in fine
obč. zák.
Pokud obchodní
korporace
vykonává činnosti, k jejichž výkonu jsou oprxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
, nebo osoby, která prokáže právní zájem,
zrušit a nařídit její likvidaci
podle § 93 písm. d).
Judikatura:
Skutečnost, že určitá činnost není poxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxt. 1 obch. zák. lze založit společnost s ručením omezeným i za jiným účelem, než za účelem podnikání a i taková společnost se zapisuje do obchodního rejsxxxxxx
xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxsti. Jde o činnost, jež je vlastní každé obchodní společnosti, neboť je nezbytná k jejímu řádnému fungování. Ke správě vlastního majetku není třeba žádxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxze proto vyloučit založení společnosti, jejímž předmětem činnosti bude právě správa vlastního majetku.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Související předpisy:
§ 56 odst. 1, § 56 odst. 3 obch. zák., - § 147 obč. zák., - § 60 zák. o kolekt. investování, - § 1 odst. 2 zák. č. 87/1995 Sb., - § 3 oxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x x x xxxxx xx x xxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx - § 29 odst. 1 zák. č. 427/2011 xxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxx x x x
x x
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxkterých pojmů)
JUDr.
Jan
Lasák,
LL.M.
Z důvodové zprávy:
Regulace spolků upravená v občanském zákoníku části I., hlavě II, v díle 3, oddxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xpolečníka ze společnosti z důvodu prodlení se splácením vkladu), jinak se použije jen obecná úprava právnických osob obsažená v občanském zákoníku. Zxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxém právní úpravy
Oproti dosavadnímu obchodnímu zákoníku je systém právní úpravy obchodních korporací poněkud složitější. V prvé řadě se na problexxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xx xxx obč. zák., § 128 obč. zák., jednání za právnickou osobu před jejím vznikem - § 127 obč. zák., neplatnost xxxxxxxxxxx xxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxh osob - § 144 a 145 obč. zák., veřejná prospěšnost právnické osoby - § 146 až 150 obč. zák., orgány právnické osoby - § 151 až 159 obč. zák., jednání za prxxxxxxxx xxxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxé osoby - § 185 a 186 obč. zák., a likvidace právnické osoby - § 187 až 209 obč. zák.), neobsahuje-li zákon o obchodních korporacích zvláštní právní úprxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxx xx xxxxxxxx x x xxx xx xxx xxxxxxxxx
korporace
- § 210 až 211 obč. zák., povinnost loajality členů
korporace
, resp. zneužití hlasovacích práv
korporace
- § 212 obč. zák., a konečně též pxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxním občanského zákoníku o podnikatelích (obchodní firma - § 423 až 428 obč. zák., sídlo podnikatele - § 430 až 431 obč. zák., zákaz konkurence - § 432, a dxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x xxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxníku použijí i na obchodní
korporace
, nestanoví-li zákon o obchodních korporacích jinak, je aplikovatelnost
právní úpravy spolků
založena na
princxxx xxxxxx x
xxxxxxxx
x
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxích stanoví výslovně; tím není dotčeno možné použití analogie podle § 10 obč. zák. (shodně Havel, B. in Štenglová, I., Havel, B.; Cileček, F.; Kuhn, P.; xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx
korporace
v následujících případech (rozsahu):
-
určení
fikce
nepřijetí rozhodnutí orgánu obchodní
korporace
(§ 45 odst. 1),
-
posouzxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx 1 a § 702 odst. 1 pro družstvo),
-
právo společníka na zadostiučinění (§ 193 odst. 1 pro společnost s ručením omezeným, § 430 odst. 1 pro akciovou spolxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxa pro jednotlivé obchodní
korporace
, tedy § 95 až 117 (veřejná obchodní společnosti), § 118 až 131 (komanditní společnost), § 132 až 242 (společnost s ruxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Obecná úprava
náhrady újmy
je obsažena v občanském zákoníku, na kterou zákon o obchodních korporacích logicky navazuje. Rekodifikované soukromé prxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxiklé újmy v důsledku
porušení
primární právní povinnosti
.
Jelikož nový občanský zákoník opustil
doktrínu jednotného civilního deliktu
, je v koxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
ve smyslu § 2913 a násl. obč. zák., neboť
porušení smluvní povinnosti a porušení zákonné povinnosti
má po rekodifikaci zcela
odlišný právní režim
.
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xákonem, a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
x xxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxštní
domněnky nedbalosti
. Nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, je podle § 2912 odst. 1 obč. zxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřexxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x x xxxx xxč. zák. a spočívá na principu
objektivní odpovědnosti s možností liberace
. Z § 2913 odst. 1 obč. zák. plyne, že poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxůdce podle § 2913 odst. 2 obč. zák. zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila
mimořádná nepředvídatelxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxx xxx xxxxxx x xxněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě škody podle téhož uxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxxmi v § 2898 obč. zák.
Způsob náhrady vzniklé újmy
vyplývá z § 2951 a násl. obč. zák.
Újma na jmění (škoda)
se nahrazuje především
uvedením do předexxxxx xxxxx
x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx
xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxstiučiněním
. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. V pxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy nxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxbní neštěstí, které nelze jinak odčinit.
Z § 2953 odst. 1 obč. zák. též plyne, že z důvodů zvláštního zřetele hodných
soud náhradu škody
přiměřeně xxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx x x xxxxrům poškozeného. Náhradu škody však nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně, případně způsobil-li škodu, kdo se hlásil k odbornému výkonu jako xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxx xdst. 2 obč. zák. nedopadá, neboť člen orgánu obchodní
korporace
nemá povinnost vykonávat svou funkci s odbornou péčí, nýbrž s
péčí řádného hospodáře
xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx x x xx x xxxxxxx
x x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x x xxxxx xxx xxxxxkový prospěch, může soud na návrh poškozeného rozhodnout o uspokojení z věcí, které škůdce z majetkového prospěchu nabyl, a to i nepodléhají-li jinak vxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xlatí, že nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle
spravedlivého uvážení jednotlivých okolností xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx nahradit újmu, je povinen nahradit
nejen majetkovou újmu, nýbrž i
újmu nemajetkovou
, například tedy náhradu
zásahu do dobré pověsti
obchodní
korpoxxxx
x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxí (škody)
, přičemž nebyla-li povinnost odčinit nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje povinnost škůdce k její náhradě, jen stanoví-li tak zxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x x xxxxx xx
xxxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx zákonné formulace má dopadat toliko na situace, kdy zákon o obchodních korporacích
ukládá
povinné osobě nahradit újmu. Zákon o obchodních korporacíxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxst k náhradě vzniklé újmy vzniká jako důsledek
porušení primární právní povinnosti
. Záměr zákonodárce byl nepochybně ten, aby škůdce, který
porušil nxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxx xáměr nepodařilo v textu zákona vyjádřit právě přesvědčivě. Dovozuji, že tímto způsobem je nutné § 3 odst. 2 vykládat, má-li mít citované ustanovení věcxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxde k porušení pravidla obsaženého v občanském zákoníku nebo jiném právním předpise, i kdyby toto pravidlo dopadalo na právní úpravu obchodních korporxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxlad
povinnost k náhradě nemajetkové újmy stíhat
znalce
, poruší-li povinnosti plynoucí z § 10.
xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx
xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xvá následná východiska. Z § 304 například plyne, že § 301 odst. 1 písm. a) (podmínka, aby se na nabytí vlastních akcií usnesla valná hromada) se nepoužixx xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxtavenstvo nebo osoba, která svolává valnou hromadu, odmítnout poskytnutí vysvětlení žadateli, a to buď zcela, nebo zčásti, pokud by jeho poskytnutí mxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xe vztahu k povinnosti k její náhradě. Soudím tak, že není věcný důvod aplikovat § 2894 odst. 2 obč. zák., který zjevně míří pouze na
náhradu (nemajetkovéx xxxx
x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xovinnost k náhradě újmy (včetně nemajetkové) je současně nutné vnímat v kontextu § 4 odst. 1, který pro případ, že zákon společníkovi obchodní
korporacx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx rozhodne, že to po něm
nelze spravedlivě požadovat
.
Obracení důkazního břemene
ve vztahu k náhradě vzniklé újmy upravuje též § 4 odst. 2 nebo § 52 odst. 2x
x xxxxx x
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x x xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xednání veřejné obchodní společnosti (§ 98), komanditní společnosti (§ 124) a společnosti s ručením omezeným (§ 146), zatímco zakladatelským právním xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x x xxxvy IV. Pokud zákonodárce v hlavě I a hlavě IV hovoří o společenské smlouvě, má tím na mysli i stanovy akciové společnosti a družstva, aby nedocházelo ke zbxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx společnost jediného společníka (§ 11), je zakladatelským právním jednáním obchodní
korporace
zakladatelská listina
, nikoliv společenská smlouvx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x x x xxxxx x x x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xákona ke změně společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným, resp. stanov akciové společnosti na zakladatelskou listinu příslušné kapitálovx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
Ustanovení § 3 odst. 3 je současně nutné vykládat tak, že společenskou smlouvou podle hlavy IV se rozumí též
zakladatelská listina
, nikoliv však jix xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx společnosti, resp. družstva. Na základě logického a teleologického výkladu (srov. nález III. ÚS 258/03) § 3 odst. 3 lze říci, že společenskou smlouvou xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxové společnosti, resp. družstva. Žádné ustanovení zákona o obchodních korporacích nestanoví, že stanovami podle hlavy V se rozumí i zakladatelská lixxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxu společnosti s ručením omezeným podle hlavy IV se rozumí i zakladatelská listina, měl tak učinit též pro účely akciové společnosti.
K odst. 4
Význxx x x xxxxx x xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xx společníkem rozumí i člen družstva, aby zákonodárce nemusel v jednotlivých ustanoveních hlavy I opakovaně uvádět „společník a člen družstva“.
Členex xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x
xxxxxx soukromé
korporace
xxxxxx x xxx xxxx xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxují výjimky. Na člena družstva logicky nedopadá ustanovení hlavy I dílu 3 („Jednočlenná společnost“), neboť pouze kapitálová společnost (§ 1 odst. 2) xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxto společníkem člen družstva z povahy věci být nemůže.
Společníkem nelze rozumět člena družstva (a případně i evropské družstevní společnosti) rxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x x xx xxxxxxxxx xxx, že hovoří o
společníkovi kapitálové společnosti
:
-
§ 21 odst. 3: „pohledávka společníka za kapitálovou společností -“. Je zřejmé, že citované usxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx. § 1 odst. 2);
-
§ 32 odst. 4: „je-li podíl v obchodní společnosti ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem -“. Citované usxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx x x x x xxxxx xxx xstatně srov. i § 578. Na tomto místě je možné rovnou konstatovat, že zákonodárce se v § 32 odst. 4 nedrží zavedené legislativní zkratky (§ 1 odst. 1) a namísxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
x xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxko ustanovení věty první o ručení, nikoliv věta druhá a třetí, které hovoří o společnosti, nikoliv o obchodní korporaci;
-
§ 43 odst. 1 a 2: „Podíl spxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxvení logicky nemohou na členy družstva dopadat;
-
§ 44 odst. 1: „Nejvyšším orgánem v osobní společnosti jsou všichni její společníci -“;
-
§ 4x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxtanovení hlavy I zákona o obchodních korporacích: § 4 o náhradě újmy, § 15 o určení vkladatele a vkladové povinnosti, § 16 upravující vrácení předmětu vkxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xodíl, § 37 o likvidačním zůstatku, § 39 o ručení (i) členů družstva za dluhy společnosti po jejím zániku, § 42 o přechodu podílu v obchodní korporaci, § 53 oxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxů ovládané osoby, § 88 o právu navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích, § 89 až 91 o právu vystoupit z obchodní
korporace
, § 92 o proxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xotřebu stanovit, že pro účely hlavy I se společníkem rozumí i člen družstva, bylo by logické, aby stanovil, že společníkem se pro účely hlavy I rozumí též xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxcméně tuto konvenci zákonodárce přejal z dosavadního obchodního zákoníku, kde rovněž v rámci obecných ustanovení o obchodních společnostech (část dxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxku výslovně vyjád¬řena. Společníkem podle hlavy I zákona o obchodních korporacích se tudíž bude rozumět též akcionář akciové společnosti, resp. evroxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx3.
x x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxího břemene v neprospěch silnějších (lépe informovaných) subjektů - tento koncept sleduje dosavadní trend nastavený u důkazních prostředků při péči xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxíkem obchodní
korporace
se rozumí i akcionář nebo člen družstva (§ 3 odst. 4). Obrácení důkazního břemene vždy sleduje narovnání
informačních asymetxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxí (zásadně na rozdíl od společníků) přístup k
dokladům společnosti a vnitřním informacím
.
Důkazní břemeno se podle § 4 odst. 1 obrací pouze tehdy, xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxchodní
korporace
, který vznikl jako
důsledek porušení primárního zákonného pravidla
(srov. k § 3 odst. 2); v opačném případě by množina případů patříxxxx xxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxění ani nelze obrácení důkazního břemene sjednat. Takové ujednání by bylo zřejmě
absolutně neplatné
pro zjevný rozpor s
veřejným pořádkem
( § 588 obxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxna
, nikoliv na případy
porušení smluvní povinnosti
podle § 2913 obč. zák (Havel, B. in Štenglová, I.; Havel, B.; Cileček, F; Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxost domáhat se za ni nebo proti ní nějakého práva a tím, zda se takové právo odvíjí od porušení smluvní nebo zákonné povinnosti. I smluvní povinnost totiž xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxx xxxxx x x x xx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxvní povinnost, přestože je formulována v právním předpise, a řídí se proto § 2913 a násl. obč. zák.
Může být otázkou, zda
obrácení důkazního břemenx
xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxbem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen i jiný člen obchodní
korporace
na hodnotě své účasti, a domáhá-li se náhrady jen tento xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxéna pokud je dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda na znehodnocené účasti. B. Havel soudí, že i pro
sanaci reflexní škody
podle § 21x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxhodních korporacích a společník se může domáhat navazujícího práva za společnost (viz Havel, B. in Štenglová, I.; Havel, B.; Cileček, F; Kuhn, P.; Šuk, xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x 4 představuje výjimku z obecného pravidla, podle nějž důkazní břemeno nese žalobce, a jako taková by měla být vykládána
restriktivně
. Žádné ustanovexx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx (srov. „dává-li tento zákon společníkovi obchodní korporace“). Navíc § 213 obč. zák. nesplňuje ve vztahu k členům orgánů ani další část § 4 odst. 1, nebxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxní škodě je obsažena pouze v § 4 odst. 2. Bude-li se tedy domáhat společník úhrady reflexní škody po jiném společníkovi, důkazní břemeno bude obráceno pxxxx x x xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xodle § 52 odst. 2, nikoliv však podle § 4 odst. 1.
Od právní úpravy
reflexní škody
je nutno odlišovat situaci, kdy na právo společníka podle jiného prxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxva na
přiměřené zadostiučinění
, porušila-li obchodní
korporace
při svolání valné hromady nebo v jejím průběhu právo společníka závažným způsobem xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xákoníku v rámci právní úpravy spolků a na obchodní
korporace
se použijí prostřednictvím odkazu uvedeného v § 3 odst. 1. Tím, že zákon o obchodních korpoxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx x x xxxxx xx
Zákon o obchodních korporacích v § 4 odst. 1 rozlišuje žaloby přímé a žaloby derivativní (odvozené).
Přímé žaloby (přímé nároky společníka vůčx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx právo
přímo, nikoliv zprostředkovaně, s tím, že povinnou osobou (případně žalovaným, rozhodne-li se společník obchodní
korporace
uplatnit své prxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx x xxxxx zákona o obchodních korporacích lze vysledovat především
právo společníka či akcionáře na přiměřené zadostiučinění
podle ustanovení občanského zxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxolečníka závažným způsobem.
Povinnou osobou
může být v případě přímých žalob pouze obchodní
korporace
.
Derivativní žaloby (odvozené nároky)
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxuje nikoliv své vlastní právo, nýbrž právo obchodní
korporace
vůči třetí osobě.
Povinnou osobou
(případně žalovaným, rozhodne-li se společník obcxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx společnosti,
-
společník komanditní společnosti,
x
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxti s ručením omezeným za podmínek stanovených v § 157 odst. 4),
-
člen představenstva, člen dozorčí rady vlivná osoba akciové společnosti (dokoncx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx
x
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
V rámci zákona o obchodních korporacích lze vysledovat následující
derivativní žaloby
(nároky):
-
právo společníka domáhat se
za veřejxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xa podmínek stanovených v § 102 odst. 1;
-
právo společníka veřejné obchodní společnosti domáhat se u soudu za společnost proti jinému společníkovx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxx stanovených v § 108 odst. 1; - právo společníka
komanditní společnosti
domáhat se u soudu splnění vkladové povinnosti proti společníkovi, který je s jxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x x x xxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xomáhat se u soudu za společnost proti komplementáři náhrady újmy, kterou společnosti způsobil, nebo splnění jeho případné povinnosti plynoucí ze smlxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxi plynoucí z dohody podle § 53 odst. 3 a v těchto řízeních společnost zastupovat, resp. proti členu dozorčí rady, byla-li zřízena, proti vlivné osobě za pxxxxxxx xxxxx x xxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx, který je v prodlení s jejím plněním podle § 157;
-
právo společníka společnosti s ručením omezeným na uplatnění práva společnosti na vyloučení spxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx x xxxxxx
x
xxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxáhat se náhrady újmy proti členu představenstva nebo dozorčí rady, nebo splnění jejich případné povinnosti plynoucí z dohody podle § 53 odst. 3, anebo sxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxnek podle § 371 a násl.;
-
právo
člena družstva
domáhat se za družstvo náhrady újmy proti členu orgánu družstva nebo splnění jejich případné povinxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx x 52 odst. 2, ze kterého plyne, že pokud je v řízení posuzováno, zda člen orgánu obchodní
korporace
jednal s
péčí řádného hospodáře
, nese důkazní břemeno xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xom, který z účastníků řízení, resp. procesní strana, je jeho nositelem, vždy odvozen z hmotného práva. Uplatní-li tedy oprávněná osoba (tj. společník xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xákon
automatické
obrácení důkazního břemene
. Toto obrácení důkazního břemene nelze vyloučit jakoukoliv soukromoprávní dohodou, případně úpravox xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxrospěch povinné osoby, plyne, že povinná osoba je povinna prostřednictvím označených důkazů prokázat, že se
tvrzeného protiprávního jednání nedopuxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxnik škody, její výši a příčinnou souvislost). Pokud žalobce (oprávněná osoba) nesplní svou povinnost tvrdit skutečnosti rozhodné z hlediska hypotézx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
x xx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx (například dotazováním ze strany soudu), zpravidla nebude předmětem dokazování, ve kterém by povinnou osobu povinnost důkazní tížila (srov. rozsudxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxdnání ve smyslu konkrétního uplatněného nároku nedopustila) nebyla prokázána, a že z toho důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v neprospěch povinnx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxi, pro nečinnost povinné osoby nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Závěr o tom, že povinná osoba neunesla důkazní břemeno, lze nicménx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx, ani o tom, že by bylo nepravdivé. O důkazní povinnosti a o důkazním břemenu je soud povinen účastníky poučit podle § xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxsti z hlediska břemene kladeného na povinnou osobou
nepřiměřené
. Obrácené důkazní břemeno může být nežádoucí zejména v případě
bývalých jednatelů
a
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xozhodnout, že po povinné osobě nelze požadovat, aby důkazní břemeno ohledně prokázání určité tvrzené skutečnosti skutečně nesla. Důkazní břemeno pax xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxáštní modifikace důkazního břemene
Zákon o obchodních korporacích v některých případech
obrácení důkazního břemene
v případě přímých nároků spxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x x x xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx důsledku dojde k podstatnému
zhoršení postavení společníků ovládané osoby
nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů, a není proxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxvněn požadovat, aby od něj ovládající osoba jeho podíl odkoupila za přiměřenou cenu. Podle § 90 odst. 1 při posuzování, zda došlo k podstatnému zhoršení xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat, zatímco z § 90 odst. 2 pak plyne, že při posuzování, zda k podstatnému zhoršení postavení xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx ovládané, nese důkazní břemeno o tom, zda k tomu došlo, ovládající osoba, ledaže soud rozhodne, že to po ní nelze spravedlivě požadovat.
K odst. 2
Uxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxné plnění nebo náhradu újmy
, došlo-li k ukončení jeho postavení x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx využít obráceného důkazního břemene, pokud požadované dorovnání, jiné plnění či úhrada újmy věcně souvisí s ukončením jeho účasti v obchodní korporaxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxnoucí z účasti jsou vtěleny do podílu v souladu s § 31 (shodně Havel, B. in Štenglová, I.; Havel, B.; Cileček, F.; Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obchodních korpoxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
s nuceným přechodem účastnických cenných papírů („squeeze-outu“)
podle § 375 a násl. Vlastníci účastnických cenných papírů se v souvislosti s nucenxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxplnění přiměřené hodnotě účastnických cenných papírů ke dni přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře za podmínek uvedených v § 390. Pokud se xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x odst. 1 dovozovat, že důkazní břemeno o tom, že protiplnění poskytnuté vytěsňovaným akcionářům bylo přiměřené hodnotě jejich účastnických cenných pxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx § 376 doložit přiměřenost protiplnění znaleckým posudkem. Jinými slovy, hlavní akcionář má v řízení o dorovnání k dispozici znalecký posudek v tom směxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xoudu prokázat, že znalcem stanovená hodnota protiplnění je skutečně přiměřená?
Obrácení důkazního břemene
se může uplatnit pouze v situaci, kdy vytxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxkovém případě bude na žalovaném hlavním akcionáři, aby prokázal (například dodatečným znaleckým posudkem), zda je hodnota protiplnění poskytnutá hxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxrporacích. Například z § 45 odst. 1 zák. o přeměnách plyne, že pokud
výměnný poměr podílů
spolu s případnými doplatky uvedený v projektu fúze nebo projexxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxěřený doplatek, anebo není-li vypořádání poskytované přejímajícím společníkem při
převodu jmění
ostatním společníkům přiměřené reálné hodnotě jxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xúčastněného družstva při fúzi nebo rozdělení a ostatní společníci společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, která se zrušuje s převodxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxstanoví-li zákon o přeměnách něco jiného. Při rozdělení rozštěpením jsou k zaplacení dorovnání podle § 45 odst. 2 zák. o přeměnách zavázány všechny násxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxzány každá nástupnická společnost nebo družstva a rozdělovaná společnost nebo rozdělované družstvo společně a nerozdílně. Soudím však, že § 4 odst. 2 x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxch, neboť pouze v tomto případě uplatňuje společník právo na dorovnání vůči jinému společníkovi (přejímajícímu společníkovi), přičemž současně v soxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x 4 odst. 2 aplikovat.
Právo na náhradu újmy
V podmínkách zákona o obchodních korporacích se může § 4 odst. 2 uplatnit též v případě
žaloby na náhradu xxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxde splněna hypotéza § 4 odst. 2. Z § 329 odst. 2 dále plyne oprávnění vlastníka účastnického cenného papíru domáhat se náhrady újmy vůči navrhovateli, ktxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx¬losti s jeho postavením v akciové společnosti (obchodní korporaci), a proto budou splněny podmínky pro aplikaci § 4 odst. 2.
Ustanovení § 4 odst. 2 xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xáhradu újmy společníka vyplývá z jiného právního předpisu.
xx
xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxcifikuje. Může se tak jednat o právo založené jednak obecným právním předpisem (tedy občanským zákoníkem), tak právním předpisem, který je ve vztahu k xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxčníků v obchodní korporaci
, nemůže se jednat o právo na náhradu újmy, která s postavením poškozeného společníka v obchodní korporaci nijak nesouvisí. xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxace
může v důsledku srážky vzniknout právo na náhradu újmy ve smyslu občanského zákoníku, nejedná se o právo, které by vyplývalo z postavení těchto akcxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xapříklad § 213 obč. zák. Poškodí-li obchodní korporaci její člen (společník) nebo člen jejího orgánu způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen korporaci, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména pokud je dostatečně zřejmé, že se takovxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxodu, která se promítla do hodnoty účasti společníka obchodní
korporace
, má tento společník přímé právo domáhat se proti členovi příslušného orgánu obxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxem jeho účasti na obchodní korporaci a vzniklé škody. Přímé právo společníků obchodních korporací domáhat se reflexní škody představuje zásadní rozcxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx 29 Cdo 3180/2008, ve kterém dovolací soud dospěl k závěru, že společníci společnosti s ručením omezeným nemají proti jednateli společnosti
nárok xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxci tím, že jménem společnosti uplatní (její) nárok na náhradu škody (derivativní žalobu). Ustanovením § 213 obč. zák. je tato
judikatura
v podmínkácx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxace
(společníkovi) a jednak o členovi orgánu
korporace
. Pokud se bude společník domáhat náhrady své
reflexní (reflektované) škody
vůči členovi
korxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx) škody vůči členovi orgánu obchodní
korporace
, není obrácení důkazního břemene podle § 4 odst. 2 aplikovatelné. Pasivně legitimovaným totiž není spxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxn člen orgánu obchodní
korporace
na náhradu škody podle § 213 obč. zák., může se uplatnit obrácené důkazní břemeno podle § 52 odst. 2.
b)
Právo na nxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx
xxxxxx xxxmínkou je souvislost s postavením poškozeného společníka (člena) v obchodní korporaci
. Obrácení důkazního břemene podle § 4 odst. 2 tedy vyžaduje, abx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xehdy, pokud újma společníka (člena) vznikla v souvislosti s uplatněním práv nebo naopak zásahem do práv společníka (člena) souvisejících s jeho postaxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xpolečníkem (členem) obchodní
korporace
.
Osobní souvislost
je dána tehdy, pokud osobou oprávněnou je společník (člen) xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxo společníka (člena) na náhradu újmy povinná osoba společníkem (členem) být přestala. Budou-li splněny výše uvedené podmínky, platí
obrácení důkaznxxx xxxxxxx
xxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxv odvozený (derivativní)
. Prostřednictvím žalobního nároku podle § 4 odst. 2 (bývalý) společník (člen) obchodní
korporace
musí uplatňovat své
vlasxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxhodou
, případně úpravou ve společenské smlouvě či stanovách. Jedná se o ustanovení
kogentní
povahy. Ze skutečnosti, že § 4 odst. 2 obrací důkazní břemxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxzů prokázat, že se tvrzeného protiprávního jednání nedopustila. Obrácení důkazního břemene nezasahuje do povinnosti oprávněného společníka (členxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxvědnost za to, že jeho protikladná tvrzení (skutečnost, že se protiprávního jednání ve smyslu konkrétního uplatněného nároku nedopustil) nebyla proxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xamé v neprospěch povinného společníka i v případech, kdy určitá skutečnost, která je významná pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost povinného společníxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
x xxx xxxxxxx xxinit pouze tehdy, pokud z hodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny, neumožňuje soudu přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení povinného spolexxxxxx xxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxsudek NS 29 Odo 515/2006). Stejně jako v případě § 4 odst. 1 platí, že v určitých situacích může být obrácení důkazního břemene
nepřiměřené
. Soud může v taxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxx xe dotčená tvrzení nebudou v rámci řízení prokázána.
Judikatura:
Důkazní břemeno
I když jsou důkazní povinnost a důkazní břemeno institutx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxtného práva povinnost tvrdit (uvést) určité skutečnosti, je povinen je (prostřednictvím označených důkazů) prokázat, a nese tedy také procesní odpoxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxním břemenem se přitom rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení, a že z tohoto důvodu muselo být roxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Závěr o tom, že účaxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xravdivosti tvrzení účastníka, ani o tom, že by bylo nepravdivé. O důkazní povinnosti a o důkazním břemenu je soud povinen účastníky poučit.
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxná právní předpis, který je na sporný vztah aplikován. Nesplnění této povinnosti stíhá účastníka nepříznivým následkem v podobě neúspěchu ve sporu.
xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxl poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř.
Mezi povinností tvrzení a povinností důkazní je úzká vzájemná vazba. Jestliže účastník xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxy, nesplnění povinnosti tvrzení, tedy neunesení břemene tvrzení, má za následek, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil a která nevyšla jinak x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xxxxx xx x xxx xxxx xxxxx x x xx xxxxx xx xx xx x xx xxxxx xx x xxx a násl. zák. o přeměnách, - § 118a odst. 3 o. s. ř.
Literatura:
Štenglová, I.; Havel, B.; Cileček, F.; Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obchodních korporxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxo, 1998, č. 11.
Bejček, J. O střetu zájmů podnikatelů a jejich manažerů. Právní rozhledy, 2004, č. 13.
Bejček, J. Principy odpovědnosti statutxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx rádce, 2007, č. 3.
Černá, S. Důsledky porušení povinnosti členem představenstva akciové společnosti. Právo a podnikání, 1997, č. 7-8.
xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxdáře a podnikatelského úsudku. Právní rozhledy, 2007, č. 11.
Pokorná, J. Ještě k pojmu náležité péče podle ust. § 194 odst. 4 obchodního zákoníku. xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxx xx Povaha valné hromady a povinnosti uložené statutárnímu orgánu v souvislosti s jejím konáním. Právní rozhledy, 2003, č. 8, s. 379.
Rada, I. Práva člxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxnu. Právo a podnikání, 2003, č. 2.
Štenglová, I. Odpovědnost a nezávislost statutárních orgánů kapitálových společností podle českého práva. Prxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx
x x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxního jednání je nově formulován jako povinnost veškerých takových osob, které vykazují zvláštní postavení, jestliže tak zákon v rámci jednotlivých sxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx. Důsledky porušení jsou však změněny v souladu s Osnovou z roku 1937 (§ 134) a nadále se stanoví, že porušující osoba vydá společnosti získaný prospěch nxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxdnání, nebo se může stejným způsobem domoci toho, že jednání, které ji poškodilo, je jejím jednáním (v podstatě by tak šlo o nevyvratitelnou domněnku, pxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx bez
ingerence
soudu.
K odst. 1
Úprava
zákazu konkurence
v zákonu o obchodních korporacích pamatuje na zvláštní případy
konfliktu zájmů
obchoxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxdléhající
zákazu konkurence
se liší v závislosti na jednotlivých formách obchodních korporací. Zákon obsahuje zvláštní právní úpravu konkurenčníxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x x xxxx xxxx x xxx x xxxxxx x xxxx xxx x xxx x xxxxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x x x xxxx xxxx xxxxulovány obecně a vztahují se na všechny obchodní
korporace
bez rozdílu.
Věcný rozsah zákazu konkurence: obecná občanskoprávní úprava
Základxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxvodu podle § 430 odst. 1 obč. zák., nesmí bez souhlasu obchodní
korporace
činit na vlastní nebo cizí účet nic, co spadá do
oboru obchodního závodu
. Stanxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxdní společnosti,
komplementář
komanditní společnosti, jednatel, případně člen představenstva akciové společnosti nebo družstva), soudím, že § 4xx xxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxdnikatelův zástupce při provozu obchodního závodu ve smyslu § 430 odst. 1 obč. zák, na které § 432 odst. 1 obč. zák. zřetelně navazuje. Z uvedeného důvoxx xxxxxxxxx xx x xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxxon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 13, shodně naopak I. Štenglová,
tamtéž, s. 702
). Možnost podat
zdržovací žalobu
proxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx. Zákaz konkurence obsažený v § 432 obč. zák. nedopadne ani na společníky, pokud na ně
společenská smlouva vztáhne zákaz konkurence
(srov. § 199 odst. xxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxrace
domáhat, aby zástupcovo jednání bylo
prohlášeno za učiněné na účet
obchodní
korporace
. Jednal-li naopak zástupce na cizí účet, může se obchodnx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxkud nebudou uplatněna do tří měsíců ode dne, kdy se obchodní
korporace
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxího zástupce bylo prohlášeno za jednání učiněné na účet obchodní
korporace
, může se obchodní
korporace
na základě § 432 odst. 3 obč. zák. domáhat
náhrxxx
xxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx obchodní
korporace
v případě sporu prokázat. Měl-li a mohl vědět také ten, v jehož prospěch zástupce obchodní
korporace
nedovoleně jednal, že jde o čxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x
xxxxxxx xxxxx
xxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x x x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx na práva obchodní
korporace
vůči členům (statutárního) orgánu obchodní
korporace
. Tím samozřejmě není dotčeno právo obchodní
korporace
domáhat sx
xxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xbč. zák. o porušení smluvní povinnosti. Domnívám se totiž, že
porušení konkurenčního jednání
představuje
porušení smluvní povinnosti
ve smyslu § 2xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxon o obchodních korporacích upravuje věcný rozsah zákazu konkurence u jednotlivých právních forem. K uplatňování zákazu konkurence ve veřejné
obchoxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxx x xxxx xx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx), a § 456 (monistický systém vnitř¬ního řízení), a v případě
družstva
viz § 710, 711 a 722.
Ze zákona o obchodních korporacích plyne, že
zákaz konkuxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí společnosti (§ 109),
-
komplementář
komanditní společnosti (§ 119 ve spojení s § 109),
-
jednatel společnosti s ručením omezeným za podmxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxx xxxxxxxxxxxxva za podmínek uvedených v § 441 a násl.,
-
člen dozorčí rady akciové společnosti za podmínek uvedených v § 451 a násl.,
-
člen představenstva dxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x xxxxxx
x
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xx xxxxx 4),
-
prokurista (§ 58 odst. 1).
V uvedené souvislosti je nutné vypořádat se s textací § 5 odst. 1, který normuje práva obchodní
korporace
vxxx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx rozumí pouze člen orgánu (případně prokurista, společník nebo zástupce právnické osoby v orgánu obchodní
korporace
) obchodní
korporace
, jejichž záxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxjichž zákaz konkurence vyplývá z § 432 obč. zák. Domnívám se, že pokud by se měl § 5 odst. 1 vztahovat i na jiné zástupce obchodní
korporace
, než jsou členxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxon obdobu § 58 odst. 1 ve vztahu k dalším zástupcům obchodní
korporace
neobsahuje (například ve vztahu k
zaměstnancům společnosti
), lze dovozovat, žx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xx x x xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxdnání
Poruší-li xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxoba získala, anebo aby tato osoba práva vzniklá z konkurenčního jednání na obchodní korporaci převedla. Pokud jde o získaný prospěch, rozumí se jím
odmxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxt například i existující pohledávka povinné osoby za třetí osobou. Jelikož zákon neumožňuje, aby se akcionář domáhal za obchodní korporaci vydání proxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x x xxxxx x xxxxxxě Havel, B. in Štenglová, I.; Havel, B.; Cileček, F.; Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 14).
Vedxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx x
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx jejich povaha vylučuje.
Právo na náhradu újmy
obchodní
korporace
není však ani v takovém případě dotčeno. Z povahy věci budou z převodu vyloučena práxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xůle
povinné osoby. Případná volba mezi vydáním prospěchu a převodem nabytých práv spočívá na obchodní korporaci. Vydáním práv nelze nicméně zasáhnoux xx
xxxx xxxxxxx xxxx
x x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxe možné takové právo vydat, ani nahradit jejich projev vůle, nicméně nelze vyloučit ani takový výklad, který by umožnil převod i takových práv na obchodxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x
xxxxx xxxx
xxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxčeno právo obchodní
korporace
žádat, aby se osoba porušující zákaz konkurence dalšího užívání takové licence zdržela.
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxě, která zákaz konkurence porušila, nýbrž i
vůči dalšímu nabyvateli
tohoto prospěchu nebo práva, ledaže tento nabyvatel jednal
v dobré víře
. Legislaxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxem se na další nabyvatele tohoto prospěchu nebo práva mají použít
v plném rozsahu
(srov. rozsudek NS 21 Cdo 612/2006). Není přitom rozhodné, zda tento jxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxe porušila.
Nabyvatel musí být v
dobré víře
, že nenabývá prospěch nebo práva od osoby, která porušila zákaz konkurence; v opačném případě je povinex xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxle, že nabývaný prospěch nebo právo nevznikly v důsledku
protiprávního jednání převodce
(osoby, která porušila zákaz konkurence). Dobrá víra nabyvxxxxx xx xxxxxxxxxxx x x x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx F.; Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 14). Ostatně v opačném případě by musel nabyvatel prokazovat xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxle však nelze vycházet jen ze
subjektivních představ
třetích osob (srov. rozhodnutí NS 2 Cdon 1178/96). Naopak je třeba vycházet z toho, zda při zachováxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xochybnosti, že nabývá prospěch nebo právo vzniklé v důsledku
porušení zákazu konkurence
ze strany povinné osoby (převodce) - srov. rozhodnutí NS 2 Cdox xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxena též v jiných právních předpisech s důsledky z toho plynoucími (srov. např. x xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxkurence plynoucí z § 304 a násl. zák. práce.
K odst. 2
Ustanovení § 5 odst. 2 (shodně s § 433 odst. 2 obč. zák.) stanoví lhůtu, ve které musí obchodní
kxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxí dozvěděla (v
subjektivní lhůtě
), nejpozději však do 1 roku od porušení zákazu konkurence
(objektivní lhůta)
. Konec této lhůty určené podle měsíců (v xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním ¬měsíci, připadne konec lhůty na poslední den měsíce. Připadne-li poslední dxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxrakter
, neskončí podle mého názoru objektivní lhůta k uplatnění práv podle § 5 odst. 1 dříve než uplynutím jednoroční lhůty od okamžiku, kdy porušovánx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx objektivní lhůta podle § 5 odst. 2 k uplatnění nároku ze zákazu konkurence podle § 5 odst. 1 je lhůtou
prekluzivní
. Neuplatněním práva na vydání prospěxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxbyvateli tohoto prospěchu nebo těchto práv. K zániku práva soud přihlédne, i když to povinná osoba nenamítne ( § 654 odst. 1 obč. zák.). Obchodní
korporxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xa převod vzniklých práv
u povinné osoby (tedy osoby, která zákaz konkurence porušila, případně u jiného nabyvatele ve smyslu § 5 odst. 1) je nutné chápax xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xsoba v důsledku porušení zákazu konkurence zís¬kala. Od uplatnění práva na vydání prospěchu nebo předání vzniklých práv běží
promlčecí lhůta
k uplatxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxtněna u povinné osoby, nestanoví, uplatní se obecná promlčecí doba stanovená občanským zákoníkem v § 629 odst. 1 obč. zák., která činí
3 roky
. Uplatněnxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxitimované osobě.
Judikatura:
Pojem dobré víry
Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo nxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu („titulu“), který by mohl mít za následek vznik práva.
Doxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxstmi, z nichž lze soudit, že toto přesvědčení xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxytí práva a svědčící o poctivosti nabytí.
(NS 3 Cdon 395/1996)
Při posouzení otázky, zda byl držitel „se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, žx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xubjektu práva požadovat, měl anebo mohl mít pochybnosti, že mu věc nebo právo patří. Dobrá víra držitele se musí vztahovat ke všem právním skutečnostemx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxjektivního, tedy podle toho, zda držitel při normální opatrnosti, kterou lze na něm požadovat, neměl a nemohl mít pochybnosti, že mu právo náleží.
xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxí. Dobrá víra musí být podložena konkrétními okolnostmi, z nichž lze soudit, že toto přesvědčení držitele je opodstatněné.
Poxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxtného účastníka, a je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po kxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxx xx xeznalost zákona neomlouvá, nadále platí, mohou se výjimečně vyskytnout případy, kdy držitel bude „se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře“ i v přípxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxa (osobního přesvědčení) samotného účastníka, a je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnoxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxžba tak spočívá na objektivně omluvitelném důvodu. Za neoprávněného držitele nelze považovat toho, kdo se držby uchopí na základě jednoho z možných výxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxence by byla v rozporu s veřejnoprávním předpisem, nemůže být oprávněným držitelem tohoto práva.
Obdobné použití - výklad poxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxi kterém se na právní vztahy aplikují jen některé odpovídající části jiné právní úpravy, jež má být přiměřeně použita; na rozdíl od legislativního termxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx právní vztahy v plném rozsahu, naznačuje termín „přiměřeně“ volnější vztah mezi tímto ustanovením a vymezenými právními vztahy. Úvaha o míře přiměřexx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxch vztahů, ze způsobu, jakým jsou tyto právní vztahy upraveny, a ze vzájemného srovnání jednotlivých ustanovení obsažených v obecně závazném právním xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxačný závěr o přiměřené použitelnosti konkrétních ustanovení obsažených v témže nebo jiném právním předpise a o tom, u kterých z nich je přiměřené použixx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxurence porušuje.
Trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 tr. zák. se dopustí ten, kdo jako xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xinnosti v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. V kvalifikované skuxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxx xxx xxxx xxxx jiného prospěch velkého rozsahu. Ve smyslu § 89 odst. 11 tr. zák. se prospěchem velkého rozsahu rozumí z hlediska finančního vyjádření částka dosahujxxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx x xxxxxx xxvině chrání hospodářskou kázeň před zneužíváním postavení ve dvou nebo více podnicích nebo organizacích, zejména v oblasti konkurence v obchodní činxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxušení zákazu konkurence ve smyslu obchodního zákoníku. Rovněž okruh pachatelů u předmětného trestného činu je upraven v širším rozsahu, než je tomu u zxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xa podnikání dvou nebo více organizací se stejným nebo podobným předmětem činnosti. Z uvedeného plyne, že skutkovou podstatu tohoto trestného činu můžx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxého postavení v dotčených podnicích nebo organizacích, resp. ovlivnit průběh obchodních operací.
Ustanovení § 128 odst. 2 trx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxodná pro jednu nebo více z nich. Nevýhodná je taková smlouva, která jakýmkoli způsobem znevýhodňuje jednu organizaci vůči druhé. Nevýhodnost uzavřenx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxání, a tím jí bylo znemožněno i toto podnikání samotné, z jehož výnosů byla společnost v době před uzavřením smlouvy schopna uhrazovat své závazky. Nevýxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xyl prodán nesolventnímu kupujícímu, takže společnost, na jejíž úkor byla smlouva uzavřena, nemohla své závazky uhrazovat ani z prostředků získaných xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxnosti, na jejichž podnikání se pachatel účastní, před jakoukoliv smlouvou, která by byla uzavřena tak, že by jednu nebo více z nich znevýhodnila. Čin muxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxnanční hledisko bude zpravidla rozhodující. Nemusí jít o smlouvu, která by byla uzavřena mezi společnostmi, v nichž je pachatel činný. Smluvní stranox xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxvou znevýhodňuje jednu či více organizací, v nichž současně působí, a je veden úmyslem opatřit prospěch druhé z nich. Není ani nutné, aby se smlouva přímx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xyloučena, je-li smlouva, kterou pachatel uzavřel, nebo k jejímuž uzavření dal popud, podle předpisů občanského nebo obchodního práva neplatná (srovx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxformací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 tr. zák. chrání zneužívání postavení ve dvou nebo více podnicích či organizacích, zejména v oblasti konkuxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 tr. zák. se nedovolává obecně jiné normy či norem určitého druhu, nedovolává se ani normy určité (jedxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxnovení muselo dojít k porušení zákazu konkurence ve smyslu obchodního zákoníku (§ 65 a 136), a obchodní zákoník není v poměru speciality k trestnímu zákxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxením omezeným v ustanovení § 136 obchodního zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 1996 a poté od 1. 7. 1996. Ustanovení § 136 obchodního zákoníku není z pohxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxk. nepochybně plyne, že zákaz konkurence se týká i společníka obchodní společnosti, a tedy i společníka společnosti s ručením omezeným. Nehledě na tutx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxformací a podkladů k separátnímu jednání.
I. Přestože skutková podstata trestného činu zneužívání informací v obchodním stykx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xeodkazuje na ustanovení obchodního zákoníku upravující zákaz konkurence a nepodmiňuje trestní odpovědnost porušením takového zákazu, ale trestní xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxo z hlediska trestní odpovědnosti za trestný čin podle § 128 odst. 2 tr. zák. nezáleží na tom, zda pro pachatele platil zákaz konkurence i podle obchodníxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx straně z uvedeného vyplývá, že porušení zákazu konkurence stanoveného předpisy obchodního práva nebo společenskou smlouvou či stanovami obchodní sxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxtem činnosti dvou nebo více podnikatelských subjektů může být z hlediska trestní odpovědnosti podle § 128 odst. 2 tr. zák. zásadně každý předmět činnoxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxně podnikají právě ve shodném nebo podobném předmětu činnosti a zda jsou v reálném konkurenčním vztahu na trhu.
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxené v § 136 ve spojení s § 65 obchodního zákoníku může mít vliv na případné soukromoprávní nároky společnosti vůči takovým osobám ve smyslu § 65 odst. 2 xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxz konkurence stanovený v uvedených ustanoveních obchodního zákoníku navíc směřuje primárně k tomu, aby umožnil společnosti kontrolu, zda její statuxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxravuje“ o její potenciální zákazníky nebo obchody, a to případně i s využitím know-how a jiných znalostí získaných z titulu své funkce jednatele společxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xby jednateli, příp. společníku znemožnil vykonávat činnost pro společnost.
Podle ustanovení § 30 odst. 2 obchodního zákoníxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxdní společnosti zapsat činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby, jen pokud žadatel o zápis prokáže, že společnoxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxx xxx xxxxxxx x xxxon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů ČR, podle jehož ustanovení § 3 auditorskou činnost mohly vykonávat i právnické osoby, zapsané v seznxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xbchodní společnosti byli auditoři s oprávněním podle cit. zákona, bylo lze spravedlivě očekávat, že právě tito auditoři budou pro tuto společnost vykxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxatel společnosti s ručením omezeným nesmí - mimo jiné - podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společnostx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxtivní vývoj xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxti (viz § 13 odst. 2 zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech: „Auditor, který poskytuje auditorské služby jménem auditorské společnosti, nemůže současnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx tohoto zákona, jednou ze základních zásad této nové zákonné úpravy bylo právě „upravit poskytování auditorských služeb auditory tak, aby v zájmu nezáxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
Ustanovení obchodního zákoníku o zákazu konkurence, která se vztahují na jednatele společnosti, může společenská smlouva vztáhnout i xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx určitým, protože jiný předpis než obchodní zákoník zákaz konkurence pro společnost s ručením omezeným neupravuje.
(NS I Odon 48/1996, Právo a podnikxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxx x xxx x xxxxxx x xxxx x xxx x xxxxxx x xxxx x xxx x xxxl., x xxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxteratura:
Štenglová, I.; Havel, B.; Cileček, F.; Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013.
Křetínsxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxenčního jednání v obchodních společnostech. Právní rozhledy, 1997, č. 12.
(Forma právních jednání)
JUDr.
Jan
Lasák,
LL.M.
x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xřevod obchodního podílu atd.) je zachována; rovněž tak zákonná možnost vyžadovat formu veřejné listiny. Pokud zákon touto cestou půjde a stanoví pro kxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxského zákoníku.
K odst. 1
Právní jednání týkající se existence obchodní korporace
Zákon vychází z koncepce obsažené dříve v § 63 obch. zák. a zaxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxiku, změny a zrušení nebo zániku obchodní
korporace
je obecné povahy, která se uplatní, nestanoví-li zákon pro tato právní jednání jiné nebo dodatečnx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxě sami společníci (akcionáři). Tehdy se uplatní
obecná občanskoprávní úprava
(především § 582 obč. zák.).
Ve zvláštních případech zákon vyžadxxxx xxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxx odst. 1, podle kterého dohoda společníků o zrušení společnosti s ručením omezeným vyžaduje formu notářského zápisu. Souhlasím s B. Havlem, že absence xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xx xx xákladě aplikace § 6 (
a minori ad maius
) nebo na základě § 582 xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx Praha: C. H. Beck, 2013, s. 8). S ohledem na odstavec 2 toto neplatí pro případ, že má být veřejná listina pořízena o
rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodnx
xxxxxxxxx
x
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxů, která je završena
zápisem obchodní
korporace
do obchodního rejstříku
. K tomuto okamžiku obchodní
korporace
vzniká a může nabývat práva a povinnoxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxého právního jednání
. Lze rozlišovat
obsahové a formální požadavky
zakladatelského právního jednání. Pokud jde o
obsahové náležitosti
zakladatexxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxo zákoníku (viz § 123 obč. zák.). K obsahovým náležitostem společenské smlouvy veřejné obchodní společnosti viz výklad k § 98, společenské smlouvy koxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x § 250 a stanov družstva viz výklad k § 553.
Ustanovení § 6 (respektive § 8) představují speciální ustanovení k § 123 odst. 2 obč. zák., dle kterého obxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx
xxxxx xxx x xxxxxím jednáním
vedoucím k založení a vzniku obchodní
korporace
. To plyne z § xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xe vztahu k těm právním jednáním týkající se obchodní
korporace
, které vyžadují formu veřejné listiny, resp. notářského zápisu (například § 8 odst. 1). x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx smlouvy společnosti s ručením omezeným) byla udělena ve
formě notářského zápisu
.
Ustanovení § 6 nelze bez dalšího vztáhnout na
evropskou společnxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxdní
korporace
, pak se § 6 odst. 1 použije pouze na
osobní společnosti
. Uzavření společenské smlouvy veřejné obchodní společnosti podle § 98, resp. uzavxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x
xxxxxxxxvé společnosti
(společnost s ručením omezeným a akciovou společnost), obsahuje § 8 zvláštní úpravu, neboť společenská smlouva (a ve smyslu § 3 odst. 3 xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxská smlouva, kterou se
zakládá družstvo
, se uzavírá přijetím ustavující schůzí (§ 8 odst. 1).
Změna obchodní korporace
Zákon nevymezuje, co se rxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxy právní jednání, která zakládají
změnu společenské smlouvy (stanov)
obchodní
korporace
. Od těchto právních jednání je pak nutné odlišovat taková prxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxu
rozumět
převody podílů
(srov. § 207 a násl.)
xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xeboť v důsledku převodu podílu dochází pouze ke změně držitele reziduálního nároku za společností, nikoliv k věcné změně společenské smlouvy. Stanovxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxy obsažené v § 580, 582 a 588 obč. zák.
Změnou obchodní
korporace
se tak bude rozumět především
změna zakladatelských dokumentů
. Změna společenxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxéž platí o změně společenské smlouvy uskutečňující
přistoupení nebo vystoupení společníka do veřejné obchodní společnosti
podle § 110, případně o zxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxsti
dohodou společníků (viz § 119).
Požadavek písemné formy a úředně ověřeného podpisu se naopak nevztahuje na změnu společenské smlouvy
společxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxaduje formu
veřejné listiny
, tedy ve smyslu § 776 odst. 2 formu notářského zápisu. Pokud se společenská smlouva kapitálové společnosti mění rozhodnutxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx stanovy), formální požadavky plynoucí z § 6 odst. 1 se nepoužijí (viz § 6 odst. 2). Ustanovení § 6 odst. 1 je nicméně nutné použít, budou-li o změně stanov axxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx
Usnesení členské schůze družstva o změně stanov
se osvědčuje veřejnou listinou/notářským zápisem podle § 659 odst. 2 písm. a).
xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxný podpis všech společníků.
Dobrovolné zrušení kapitálové společnosti
je vždy v rukou nejvyššího orgánu společnosti a § 6 odst. 1 se v takovém případě xxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxsti s ručením omezeným, resp. § 416 odst. 2 ve spojení s § 416 odst. 1 v případě akciové společnosti]. Pokud o zrušení společnosti rozhodují společníci přxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xružstva s likvidací se osvědčuje veřejnou listinou/notářským zápisem podle § 659 odst. 2 písm. b).
Ověření podpisu
Ověřování pravosti podpisů
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady, úřady městských částí územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Praxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xx xxxx xxxx
xxxář ověřuje
, že určitá osoba v jeho přítomnosti listinu vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině se již nacházející před ním uznala za vlastní. Za úxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxřovací doložky. Notář provedením legalizace neodpovídá za obsah listiny, na které podpis ověřuje. Neovládá-li notář jazyk, v němž je listina pořízenxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxx xxxu). Za provedení legalizace má notář právo na odměnu ve výši stanovené v příloze k vyhlášce č. 196/2001 Sb., Položka H, bod 2, a to 30 Kč za ověření pravosti xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xx
x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxl listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní. Legalizací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xa žádost. Je-li však legalizován podpis na listině, která je psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce a není-li současně předložena v úředně ověřxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx dvou svědků se k legalizaci nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem listiny s pomocí přístrojů nebo speciálníxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxačí na listině formou ověřovací doložky. Podle přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, položka 5, se vybírá poplatek za ověření podpixx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxka na listině ve výši 100 Kč.
Advokát je oprávněn nahradit úřední ověření podpisu
vyžadované zvlášt¬ními právními předpisy svým prohlášením se sxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xýt vyhotoveno na listině nebo na listině s ní pevně spojené a musí obsahovat údaje stanovené § 25 zák. o advokacii.
Ověření provedené
orgánem zahranxxxx xxxxxxx xxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxvní pomoci, ve které jsou specifikovány veřejné listiny, jež jsou
osvobozeny od dalšího ověření
: Afghánistán (č. 44/1983 Sb.), Albánie (č. 97/1960 Sbxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxina (č. 207/1964 Sb.), Bulharsko (č. xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x pouze pro listiny související s dožádáním soudu), Jemen (č. 76/1990 Sb.), KLDR (č. 93/1989 Sb.), Kosovo (č. 207/1964 Sb.), Kuba (č. 80/1981 Sb.), Kypr (xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xč. 106/1978 Sb.), Polsko (č. 42/1989 Sb.), Portugalsko (č. 22/1931 Sb.), Rakousko (č. 9/1963 Sb.), Rumunsko (č. 1/1996 Sb.), Rusko (č. 95/1983 Sb.), Řexxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx4 Sb.), Sýrie (č. 8/1986 Sb.), Španělsko (č. 6/1989 Sb.), Švýcarsko (č. 9/1928 Sb.), Ukrajina (č. 123/2002 Sb. m. s.), Uzbekistán (č. 133/2003 Sb. m. s.)x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx?j=33&o =23&k=5096&d=9064.
Nemá-li ČR s jiným státem uzavřenou smlouvu o právní pomoci, vyžaduje se, aby byl podpis opatřen
apostixxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxajn, Barbados, Belgie, Belize, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Botswana, Brunej, Bulharsko, Cookovy ostrovy, Černá Hora, Česká republika, Čína - poxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxpe, Fr. Guyana, Komorské ostrovy, Martinik, Nová Kaledonie, Réunion, Svatý Pierre a Miquelon, Wallis a Futuna), Grenada, Gruzie, Honduras, Chorvatsxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx Kyrgyzstán, Lesotho, Libérie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Malawi, Malta, Marshallovy ostrovy, Mauricixxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxius a Saba - od 10. 10. 2010 zanikly Nizozemské Antily), Norsko, Nový Zéland, Omán, Panama, Paraguay, Peru, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxn Mariana Islands), Portoriko, Panenské ostrovy Spojených států (Virgin Islands of the United States)], Srbsko, Surinam, Svatá Lucie, Svatý Kryštof x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxina, Uruguay, Uzbekistán, Velká Británie [+ Jersey, the Bailiwick of Guernsey, Ostrov Man, Anguilla, Bermudy, Brititish Antarctic Territory, Britsxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxbraltar, Montserrat, Svatá Helena, Jižní Jiřího a Jižní Sendvičův Ostrovy (South Georgia and South Sandwich Islands, Turks a Caicos Islands], Vanuatxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx práva soukromého (http://www.hcch.net/index_en.php?act=states.listing) a na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR (portal.xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxým podpisem, zaručený elektronický podpis
, ani
elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu
ve smyslu zák. o elektroxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxěřeného podpisu
Nebude-li právní jednání týkající se vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní
korporace
učiněno v požadované formě, tedy písxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxxsti
příslušného právního jednání. To plyne z dovětku, podle něhož soud k této neplatnosti
přihlédne i bez návrhu
(srov. § 588 obč. zák.). Ustanovení xx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxržení předepsané formy
. Obecné pravidlo nedostatku náležité formy totiž plyne z § 582 odst. 1 obč. zák., přičemž důsledkem absence náležité formy můžx xxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx právních jednání vymezených v § 6 nicméně nevylučuje, aby společníci formální vadu dodatečně zhojili podle § 582 odst. 1 obč. zák., který se, jak soudxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxle § 6. Tím ovšem nemohou být negativně dotčeny
třetí osoby
, vůči kterým je možné se dovolávat
konvalidovaného právního jednání
pouze s účinky
ex nunc
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
x xxxxxxkách obchodní
korporace
se pravidlo obsažené v § 6 odst. 1 musí (při zakládání obchodní
korporace
) dát též do spojitosti s § 92, podle kterého může soud xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
x xxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx0 obč. zák., a tudíž by bylo možné vadné zakladatelské právní jednání konvalidovat podle § 582 odst. 1 obč. zák. předtím, než soud prohlásí obchodní koxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xejvyššího orgánu obchodní
korporace
považováno za
právní úkon
(viz především rozhodnutí NS 1 Odon 88/97), podle nového pojetí je
usnesení valné hroxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxx xx xx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxp. mohl vztahovat, na rozhodnutí nejvyšších orgánů obchodní
korporace
v plném rozsahu. Tomu má § 6 odst. 2 za cíl zabránit.
Z § 6 odst. 2 plyne
autonxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxní
korporace
souvisí. Pokud rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní
korporace
souvisí se vznikem, změnou, zrušením nebo zánikem obchodní
korporacx
x x x xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxrporací, případné ustanovení o právních jednáních podle občanského zákoníku, nestanoví-li zákon o obchodních korporacích jinak (viz § 45). Naproti xxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxost valné hromady
(především tedy rozhodnutí o změně stanov akciové společnosti, nezaloží-li v tomto směru působnost valné hromady stanovy podle § 4xx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxst. 1). Z § 12 odst. 1 současně plyne, že působnost nejvyššího orgánu v kapitálové společnosti s jediným společníkem vykonává její společník. Zákon o obxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxx x xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxx xxxx dovodit, že vykonává-li jediný společník kapitálové společnosti působnost valné hromady, § 6 odst. 1 se na jeho rozhodnutí v působnosti valné hromady xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxčnosti a členské schůze družstva se § 6 odst. 1 neuplatní. Poněkud problematická může být aplikace § 6 odst. 2 na osobní společnosti, ve které představujx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xx x x xxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxnodárce skutečně zamýšlel prostřednictvím § 6 odst. 2 vyloučit aplikaci tohoto ustanovení na
osobní společnosti
, pak by § 6 odst. 1 byl v podstatě bez prxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxx xxxxečnosti, neboť je
absurdní
, aby se na změnu společenské smlouvy osobní společnosti nevztahovaly zásadně žádné formální požadavky.
Za využití loxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxuvní“
stránku osobní společnosti (srov. text § 6 odst. 2 „na rozhodnutí nejvyššího orgánu“). Přijímají-li tudíž společníci
rozhodnutí
v rámci půsoxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxorační režim osobní společnosti a § 6 odst. 2 se nepoužije (v daných případech společníci „přijímají rozhodnutí“).
Naproti tomu v případech, kdy sxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx společnosti vystupují jako smluvní strany společenské smlouvy (a nikoliv jako členové nejvyššího orgánu), patří právě
změny společenské smlouvy
(vxx x xx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x x xxxxx x xx xxxxxxxx pouze na korporační stránku osobní společnosti, nikoliv xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxků coby nejvyššího orgánu. V takovém případě by se formální požadavky stanovené v § 6 odst. 1 nepoužily (§ 6 odst. 2), nicméně je otázkou, zda lze přenesenxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
x x uvedeného důvodu lze alespoň doporučit, aby v těchto případech byla identita společníků rozhodujících o změně společenské smlouvy osobní společnosxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxatní se pravidla o formě a neplatnosti rozhodnutí orgánů (obecně v § 45 a dále pak u jednotlivých kapitálových společností, resp. družstva - viz předevšxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx v důsledku rozdělení jediného obchodního podílu a převodu jeho části na třetí osobu ke zvýšení počtu společníků, zakladatelská listina se stává spolexxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxu do společnosti mají přitom společníci vždy možnost společenskou smlouvu změnit, např. omezit či vyloučit převoditelnost obchodního podílu na osobx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxodné původní znění zakladatelského dokumentu.
Ústavní soud k problematice výkladu zákona uvádí: K otázce napětí mezi dosloxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx 9, str. 471), nález sp. zn. Pl. ÚS 33/97 (Sbírka rozhodnutí, svazek 9, nález č. 163; vyhlášen pod č. 30/1998 Sb.)]. Výchozí tezi v této souvislosti zformxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxkladu; jazykový výklad představuje toliko prvotní přiblížení se k aplikované právní normě, je východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx 13; vyhlášen pod č. 63/1997 Sb.) pak již v kontextu obdobném posuzované věci uvedl: „Soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, xxxxx xx xx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxrý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxx xxxxx x x xxx xx xot. řádu, - § 3 odst. 1 zák. č. 627/2004 Sb., - § 10 odst. 5, § 11, 12, 13 zák. č. 21/2006 Sb., - vyhl. č. 196/2001 Sb., Položka H, bod 2 zák. č 21/2006 Sb., - zák. xx xxxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx x xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx x xx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x.; Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013.
Jindřich, M. Notářské zápisy a jejich používání zejména podxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx
Jindřich, M. Notářské zápisy a novela obchodního zákoníku. Právní rádce, 1996, č. 11.
Procházka, S. K zakládání obchodních společností a družstex xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
x xxxxx xx xx
x x
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxávy:
Obsah obchodních listin je nad rámec občanského zákoníku, kde je vymezen hlavní obsah, doplněn o obsah požadovaný novelou První směrnice.
K xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx
x xxxx xodnikatel musí každá obchodní
korporace
uvádět na
obchodních listinách
a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkovéxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
. Ustanovení § 7 odst. 1 je konkretizací zákazu uvedeného v § 435 odst. 2 obč. zák., když vyžaduje, aby
údaj o základním kapitálu
, bude-li jej kapitálovx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx obchodní
korporace
uveřejňuje údaj o výši základního kapitálu na internetových stránkách společnosti. Pravidlo o uvádění základního kapitálu na oxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxadního kapitálu pouze tehdy, pokud byl základní
kapitál
zcela splacen.
Na rozdíl od § 13a obch. zák. nový občanský zákoník ani zákon o obchodních xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxí § 13a obch. zák.
Obchodní listinou
tak lze rozumět především
jakýkoliv dokument obchodní povahy
, například
obchodní dopisy,
faktury, smlouvy, nxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx který je vyhotoven za obchodní korporaci a týká se její podnikatelské činnosti. Obchodní listinou tak například není občanskoprávní žaloba nebo jiný xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxání. Případná
neplatnost
nebo
zdánlivost
dotčeného právního jednání na základě obecných ustanovení x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxípadně z důvodu, že příslušné právní jednání není dostatečně určité. Neuvádí-li však kapitálová společnost nebo družstvo na listinách stanovené údaxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xx
xxxx x xxx xx xxxxxxx x x xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxt. 2
Internetové stránky akciové společnosti
Na rozdíl od stávajícího obchodního zákoníku, zákon o obchodních korporacích ukládá všem akciovýx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxánek akciových společností stanoví
časové, věcné a formální požadavky
:
Časové
požadavky
- akciová společnost vzniká zápisem do obchodního rexxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdy po právní moci usnesení o zápisu akciové společnosti do obchodního rejstříku) a po celou dobu existence společnosti tyto internetové stránky udržoxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx že existující akciové společnosti jsou povinny mít zřízeny internetové stránky (a uvádět na nich zákonem stanovené údaje) v okamžiku, kdy zákon o obchxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx veškeré údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, tj.:
a)
obchodní firmu,
b)
sídlo,
xx
xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xtránkách akciová společnost uvádět
údaj o svém základním kapitálu
, dovozuji, že se tento údaj může týkat pouze
upsané a splacené části základního kapixxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xx
xxxxxx x xxxazích mezi propojenými osobami, případně stanovisko dozorčí rady k ní podle § 84 odst. 1 (§ 436 a 437),
c)
znaleckou zprávu o přezkoumání zprávy o vzxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx
xx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xa získání vyměnitelných nebo prio-ritních dluhopisů - § 292 odst. 2,
f)
zprávu x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx x xxřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu (§ 334), o změně druhu akcií nebo omezení jejich převoditelnosti (§ 33x xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxnému přechodu účastnických cenných papírů (§ 379 odst. 2),
j)
rozhodnutí o nuceném přechodu účastnických cenných papírů spolu se závěry znaleckxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx
xx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx papírů (§ 390 odst. 2),
l)
rozhodnutí soudu o uložení povinnosti složit dorovnání při squeeze-outu na hlavního akcionáře do soudní úschovy a výzvx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxli více než 100 slov, případně i stanovisko představenstva podle § 362 a § 407 odst. 2,
n)
doplnění pořadu jednání valné hromady podle § 369 odst. 2 (nx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxtelské činnosti (§ 436 a 437),
r)
informace o přednostním právu akcionářů na upisování nových akcií (§ 485 odst. 1),
s)
výzvu pro akcionáře k pxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xx
xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xnižování základního kapitálu (§ 532 odst. 2),
v)
prohlášení akcií a zatímních listů za neplatné (§ 346 a 538),
w)
částku snížení základního kxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xx
xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxojekt přeměny ve smyslu příslušných ustanovení zákona o přeměnách (§ 33 odst. 1 zák. o přeměnách).
Formální požadavky
- akciová společnost je xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxickou adresou se rozumí internetová stránka společnosti. Neznamená to, že by akciová společnost musela zřídit a udržovat existenci primární internexxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxánek
akciové společnosti je na této společnosti.
Současně z § 7 odst. 2 nelze dovodit, že by informace, které je akciová společnost povinna uvádět xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxé společnosti. Zákon pouze vyžaduje, aby tento údaj bylo možné jednoduchým způsobem na stránkách akciové společnosti nalézt. Obecně je přípustné, abx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxlézt.
Skutečnost, že stanovené údaje musí být
pro veřejnost jednoduchým způsobem dostupné
, zřejmě znamená, že
zpřístupnění požadovaných údajů x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxlad, podle kterého bude nutné rozlišovat mezi údaji, které jsou důležité jak pro akcionáře společnosti, tak veřejnost, a údaji, které jsou z hlediska sxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxt. 1 nebo doplnění pořadu jednání valné hromady podle § 369 odst. 2 jsou údaje a informace, které jsou z hlediska svého obsahu významné primárně pro spolexxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxt zpřístupňovány na internetových stránkách společnosti pouze společníkům (akcionářům), a to například po zadání příslušného
přístupového hesla
. xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxnovení jednoznačně vyžaduje, aby akciová společnost povinné údaje
uveřejňovala bezplatně
a tím způsobem, aby byly tyto údaje jednoduchým způsobem
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxad v případě rozhodování o přechodu účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře).
x x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx
xxxxních internetových stránkách
. Jde o to, že akciové společnosti mohou mít své domovské stránky, na kterých informují o záležitostech společnosti, a vexxx xxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxnkrétnímu produktu. Soudím, že smyslem § 7 odst. 2 nebylo, aby společnost na všech
doménových adresách
, které jí patří, uváděla zákonem stanovené údajxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxící otázkou může být, zda si takto může česká akciová společnost zřídit internetové stránky v rámci internetových stránek své
mateřské společnosti
. V xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xoskytuje též informace o záležitostech své české dceřiné společnosti. Může tak samozřejmě vzniknout otázka, zda jsou tyto internetové stránky dostaxxxxxx xxxxx xxx xx x x xxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxální“ internetová stránka
určitého koncernu, v jejímž rámci by byly zpřístupněny povinné informace i o české akciové společnosti, a to prostřednictxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxtvím by veřejnost měla možnost přejít přímo na „internetové stránky“ dotčené české společnosti.
Dále může vzniknout otázka, zda lze uvažovat o exxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxosti podle § 435 obč. zák. a § 7, tj. publikovaly by zde zákonem požadované údaje. Lze konstatovat, že takový postup může být rizikový, neboť závěrem zákxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxečnou právní oporu.
Zákonodárce nestanoví, v jakém jazyce musí být internetové stránky podle § 7 zřízeny a udržovány. Domnívám se, že nelze vyloučxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxnoduchým způsobem“ pro „veřejnost“, dovozuji, že v případě akciové společnosti založené podle xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xbtížné konstatovat, že požadované informace jsou jednoduchým způsobem pro veřejnost dostupné.
Neuvádí-li akciová společnost na svých internexxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx xxx xxx xx xxxx x xxx xx xxxxxxx x x xxx xák. o veř. rejstřících). Stejnou pořádkovou pokutu zřejmě bude oprávněn předseda senátu rejstříkového soudu uložit i v případě, že akciová společnosx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxci musí
určité údaje prostřednictvím internetových stránek zpřístupňovat též
družstvo
. Tato povinnost vyplývá ze skutečnosti, že svolavatel člensxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xoučasně ji zaslat členům na adresu uvedenou v seznamu členů. Pozvánka musí být na internetových stránkách družstva uveřejněna až do okamžiku konání člxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxdu budou tudíž družstva fakticky nucena internetové stránky zřídit, případně jejich prostřednictvím určité údaje o družstvu veřejnosti zpřístupňoxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxx
x odst. 3
Společnost s ručením omezeným není
, na rozdíl od akciové společnosti a (fakticky) družstva,
povinna zřídit internetové stránky
. Pokud všax xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx xx xxxp. údaje, jež je povinna uvádět na obchodních listinách podle § xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxk být především § 79 odst. 3, je-li společnost
účastníkem koncernu
. Podle tohoto ustanovení platí, že účastníci koncernu bez zbytečného odkladu uveřexxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxi vyrovnávat újmu způsobenou řízené osobě
výhodami plynoucími z členství v koncernu
.
Ustanovení o povinnosti zřídit internetové stránky bez zbyxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx udržovat po celou dobu existence této společnosti.
Pokud společnost s ručením omezeným internetové stránky zřídí, musí zde uvádět údaje, které jx xxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx
xx
xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
d)
identifikační číslo společnosti s ručením omezeným.
Bude-li na internetových stránkách společnost s ručením omezeným uvádět
údaj o xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx stránky zřídí, uveřejňuje na nich dále:
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxx x ručením omezeným internetové stránky zřídí, je s ohledem na obdobnou aplikaci § 7 odst. 2 povinna uveřejnit informace uvedené výše (i)
bezplatně
a (ixx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxránky společnosti nemusí zpřístupňovat zdarma, neboť „takový požadavek zákon pro společnost s ručením omezeným nepřináší“ (Havel, B. in Štenglová, xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xdkaz na
obdobnou
apli¬kaci odstavce 2 zjevně předjímá, že pokud společnost s ručením omezeným internetové stránky zřídí, pak je musí veřejnosti zpříxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx Zákon neomezuje obdobnou aplikaci na
věcnou stránku
odstavce 2 (rozsah požadovaných informací), a je tedy nutné obdobně aplikovat též
způsob zpřístxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxvodit, že by informace, které je společnost povinna uvádět na obchodních listinách, musely být uvedeny přímo na
tzv. úvodní stránce (homepage)
této sxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxecně přípustné, aby na hlavní stránce společnosti s ručením omezeným figurovala například záložka „O společnosti“, kde po kliknutí na tento odkaz bylx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xěchto informací nemůže být na internetových stránkách akciové společnosti podmíněno zadáním jakéhokoliv hesla apod.
K
xxxxxx
x x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxé údaje též na
„produktových“ internetových stránkách
, viz výklad k § 7 odst. 2.
Zákon stanoví, že povinnost společnosti s ručením omezeným uvádět xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxx samozřejmě otázka, v jakém okamžiku má společnost s ručením omezeným své internetové stránky zřízeny. V praxi totiž často dochází k tomu, že si společnxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx ve chvíli, kdy se společnost s ručením omezeným stane majitelem internetových stránek) jí vzniká povinnost na těchto stránkách uvádět zákonem stanovxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx
naplní určitým obsahem (nabízením svých služeb, produktů či jen poskytováním informací o společnosti a její činnosti)
a začne jejich obsah zpřístupxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x x x xxxt. 2, který v rámci definice internetových stránek pro účely odstavce 3 vyžaduje jednoduchou dostupnost „informací“, což implikuje i určitý obsah zpřxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx může jí předseda senátu rejstříkového soudu uložit
pořádkovou pokutu do výše 100 000 Kč
(viz § 107 ve spojení s § 104 zák. o veř. rejstřících).
K odst. 4
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxst je pro účely českého práva vymezena v § 1 odst. 2 jako společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Zahraniční společnost s ručením omezeným a zxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxpochybně se nelze spokojit s tím, že zahraniční kapitálová společnost je společnost, která je podřízená jinému právnímu řádu a jejíž překlad do českéhx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxost, že ustanovení odstavce 4 (z hlediska subjektového) dopadá na ty právnické osoby, jejichž vnitřní poměry xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx x xx xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxbo právním řádem třetího státu.
Pokud jde o vymezení
zahraniční
společnosti s ručením omezeným
pro účely § 7 odst. 4, lze aspoň (v případě společnoxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxzeným s jediným společníkem 89/667/EHS, která v čl. 1 vymezuje, na které společnosti s ručením omezeným úprava citované směrnice v jednotlivých člensxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx


xxxxx xxx x xxxxxxxx
xxxxxxiční
akciové společnosti
pro účely § 7 odst. 4, lze aspoň (v případě společností z jiných členských států EU) zřejmě vyjít z přílohy č. 1 nařízení o SE, ktxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxí akciovou společností
lze proto patrně rozumět následující právní formy:


Občanský zákoník vymezuje
závod
jako
organizovaný soubor jmění
, xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxozu ( § 502 obč. zák.).
Pojem obchodního závodu
nahrazuje pro účely nového soukromého práva pojem podniku tak, jak jej dosud vymezoval § 5 obch. zák. Dxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxo) práva vnímán v subjektové rovině, tedy k označení osoby, případně k označení soutěžitele.
Pojem podniku
jako takový z českého práva samozřejmě nevxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x x
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
x x xx3 odst. 1 obč. zák.). V kontextu nového občanského zákoníku dochází ke zpřesnění a definičnímu vymezení pojmu pobočka, který se v současnosti používax
xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx používá dvou definičních znaků. Prvním je znak
materiální
(hospodářská a funkční samostatnost - nikoliv organizační - srov. § 487 obch. zák.), přičxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x
xxxxxxxx xxxxx
x xx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxze svou hospodářskou a funkční samostatnost (srov. § 7 odst. 1 obch. zák.). Druhým je znak
formální
(projev vůle podnikatele směřující k naplnění matxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxečné hospodářské a funkční osamostatnění příslušné části závodu.
Na rozdíl od úpravy obsažené v obchodním zákoníku, občanský zákoník, zákon o obxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxužstva podnikat v České republice. Zahraniční kapitálové společnosti a zahraniční družstva proto mohou na území České republiky podnikat,
aniž by zdx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx zápisu do obchodního rejstříku
. Tato povinnost zápisu dopadá pouze na zahraniční právnickou osobu se sídlem mimo Evropskou unii (§ 44 zák. o veř. rejstxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxraniční kapitálové společnosti nebo zahraničního družstva
Pokud
zahraniční (kapitálová) společnost
podniká na území České republiky
prostřexxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x x x xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxně“ ve spojení s odkazem na odstavec 1 až 3 vyjadřuje, že uvedená ustanovení se vztahují na právní vztahy vymezené v odstavci 3 v plném rozsahu (srov. rozsxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxže tak být zásadní právní otázkou, zda se § 435 obč. zák. má použít obdobně ve vztahu k závodu zahraniční kapitálové společnosti nebo zahraničního družxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
x xx xxxxxx x xxvodu nebo pobočce zahraniční kapitálové společnosti nebo zahraničního družstva se proto má § 435 obč. zák. v souladu s úmyslem zákonodárce použít, nexxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxduje, ledaže toto právo zápis do takové evidence ukládá nebo umožňuje. Povinnost uvádět údaj o zápisu zahraniční osoby do evidence podnikatelů je přitxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xěta druhá § 7 odst. 4 zcela bezpředmětná.
Pokud tak zahraniční kapitálová společnost nebo zahraniční družstvo na území České republiky prostřednxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxnikatelé, tj. obchodní firmu a sídlo zahraniční kapitálové společnosti nebo zahraničního družstva, údaj o zápisu zahraniční osoby do evidence podnixxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxvý zápis do příslušné evidence ukládá nebo umožňuje. Pokud zahraniční právní řád zápis zahraniční kapitálové společnosti, resp. zahraničního družsxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xěci nemůže informace o oddílu, případně vložce takového údaje na obchodních listinách uvádět.
Údaj o obchodní firmě
pak má samozřejmě význam pouze z hxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx nebo nikoliv.
Ustanovení § 435 odst. 2 obč. zák. připouští, aby zahraniční (kapitálové) společnosti, resp. zahraniční družstva podnikající na xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxem
. Na základě obdobné aplikace § 7 odst. 1 se i ve vztahu k zahraniční (kapitálové) společnosti, resp. zahraničnímu družstvu vyžaduje, aby
údaj o záklaxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxět pouze upsanou a splacenou část jejího základního kapitálu.
Problematický je nicméně odkaz na obdobnou aplikaci § 7 odst. 2. Toto ustanovení se txxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxčnostem a zahraničnímu družstvu. Není logické, aby se § 7 odst. 2 automaticky použil na veškeré zahraniční (kapitálové) společnosti a zahraniční družxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxé aplikace § 7 odst. 3 by nicméně bylo možné dovozovat, že zahraniční kapitálová společnost, která má právní formu obdobnou české společnosti s ručením xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x
xxxxxxxxxxxx xxužstvu
, na které se zjevně má § 7 odst. 2 aplikovat obdobně. Taková povinnost může být ve vztahu k zahraničním družstvům, podřízeným právnímu řádu jinéhx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx zakládacích smluv odporuje stav, kdy zahraniční družstvo má povinnost zřídit internetové stránky za podmínky stanovené v § 7 odst. 2 (na základě obdobxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx x x xxxxx x xx xa zahraniční družstvo nepoužije, minimálně pokud jde o družstva, které jsou podřízena právnímu řádu jiného členského státu EU.
V uvedené souvislxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xákona, kterým zákon x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxné podle českého práva, pokud zahraniční právní řády takovou povinnost příslušným zahraničním (kapitálovým) společnostem nebo zahraničnímu družsxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xahraniční družstva se může vztahovat pouze k
českému závodu, resp. ve vztahu k české pobočce
. Jinými slovy, zahraniční kapitálová společnost, resp. dxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxformovat též o této zahraniční (kapitálové) společnosti, resp. o zahraničním družstvu.
Nebude-li zahraniční kapitálová společnost, resp. zahxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx rejstříkového soudu uložit
pořádkovou pokutu do výše 100 000 Kč
(viz § 107 ve spojení s § 104 zák. o veř. rejstřících).
xxxxxxxxxxx xxxdpisy:
§ 5, § 7 odst. 1, § xxxx x xxx xxxxx xxxxx x x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx x x xxx x xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
Literatura:
Štenglová, I.; Havel, B.; Cileček, F.; Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013.
Dxx x
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x x
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
Založení a vznik
korporace
je upraven pouze v míře nezbytné, a to s ohledem na obecné formulace založení právnické osoby v zákoníku občanském. Zachovxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxžnost uzavřít smlouvu prostřednictvím zmocněnce upravena není, jelikož plyne z obecných ustanovení o plné moci dle občanského zákoníku.
K odst. 1
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxx xx xxxxxu § 126 odst. 1 obč. zák. nastává v okamžiku zápisu obchodní
korporace
do obchodního rejstříku. Zápis obchodní
korporace
do obchodního rejstříku si xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
x x x xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxříve však ke dni jeho provedení. Soud rozhoduje o zápisu usnesením; zápis provede po právní moci usnesení o povolení zápisu.
Obchodní korporaci může do xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxrporace
právně neexistuje, je důležité řešit účinky
právních jednání učiněných jménem obchodní
korporace
před jejím vznikem
. Z § 127 obč. zák. plyxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx
xxxxvněny a zavázány společně a nerozdílně
. Obchodní
korporace
nicméně může účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převzít. V takovéx xxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxmezuje, zda takto lze jednat již
před založením obchodní
korporace
. S ohledem na princip zákonné licence však nelze takovou možnost vyloučit. Skutečnxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxlské právní jednání obchodní korporace
Nestanoví-li zákon jinak, zakládá se obchodní
korporace
společenskou smlouvou
. xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
x xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxenskou smlouvu (§ 3 odst. 3). Jednočlenné kapitálové společnosti (§ 11) se nezakládají společenskou smlouvou, nýbrž
zakladatelskou listinou
pořízxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxtelské smlouvě
; i akciová společnost zakládaná více osobami se zakládá stanovami (tedy společenskou smlouvou ve smyslu § 3 odst. 3), nikoliv zakladatxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx xxx xxxx akciová společnost oslovit pouze v souvislosti s procesem zvyšování základního kapitálu.
Zákon může stanovit dodatečné podmínky nezbytné k účixxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x x x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xžio
a v souhrnu
alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií
v době určené ve stanovách a na účet banky určený ve stanovách, nejpozději všxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x x xxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxbu neurčitou
. Společenská smlouva (stanovy) obchodní
korporace
může trvání obchodní
korporace
omezit.
Doba trvání obchodní
korporace
má přitom xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxx. 2 písm. b).
Požadavky xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxti zakladatelského jednání, viz výklad k jednotlivým právním formám, které rozvíjí obecné náležitosti zakladatelského právního jednání, jež plynox x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxxí společnosti viz výklad k § 124, společnosti s ručením omezeným viz výklad k § 146, stanov akciové společnosti viz výklad k § 250 a stanov družstva viz komxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x 1 odst. 2), musí mít
formu veřejné listiny
, jak požaduje čl. 11 První směrnice. S ohledem na § 776 odst. 2 je nutné vyhotovit společenskou smlouvu společnxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxsti viz výklad k § 1 odst. 2.
Plná moc k uzavření společenské smlouvy/přijetí stanov
Na zastoupení zakladatelů při uzavírání společenské smlouvx xxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnění v plné moci. V této souvislosti je otázkou, zda i podle zákona o obchodních korporacích je nutný požadavek, aby plná moc k uzavření společenské smloxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxc mohl za zmocnitele uzavřít společenskou smlouvu i na základě
generální plné moci
. Jelikož zákon o obchodních korporacích upravuje speciální plnou mxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
korporace
není vyloučena.
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxjné listiny
, má význam § 441 odst. 2 obč. zák. Stejné formální požadavky, jaké zákon klade na společenskou smlouvu společnosti s ručením omezeným, resxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxje-li se podle § 441 odst. 2 obč. zák. pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. To je samozřejmě problematické především ve vztxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxo plnou moc formu
(českého) notářského zápisu
.
Založení družstva
Společenská smlouva (stanovy)
, kterou se zakládá družstvo podle tohoto zákoxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx
x x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxle přijetí stanov
družstva
zvolí členy orgánů družstva a schválí způsob splnění základního členského vkladu, popřípadě i vstupního vkladu.
Návrh stxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxložení družstva vhodným způsobem k ustavující schůzi (§ 555 odst. 3). Ustavující schůze se může zúčastnit osoba, která podala
přihlášku
do zakládanéxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxkáže. V případě, že se ustavující schůze účastní zmocněnec, nesmí zastupovat více než 1 osobu, která podala přihlášku (viz výklad k § 556).
Ustavujxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xřed zahájením ověřil porovnáním s přihláškami, a seznámí ustavující schůzi s jednáními, která svolavatel již učinil. Dále navrhne ustavující schůzi xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxek jednotlivých zájemců o založení družstva s tím, že pouze osoby, jejichž přihlášky byly schváleny, jsou oprávněny účastnit se jednání ustavující scxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx, ji může vzít zpět do zahájení ustavující schůze; § 559 tím není dotčen. Každá osoba, která je oprávněna zúčastnit se ustavující schůze podle § 557 odst. xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxá podala přihlášku do zakládaného družstva nejpozději do zahájení ustavující schůze, nevzala ji zpět, její přihláška byla podle § 557 odst. 2 schválenx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx pro přijetí stanov, může vzít podle § 559 odst. 2 zpět svoji přihlášku ihned po oznámení výsledků hlasování, jinak se ke zpětvzetí přihlášky nepřihlížíx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxení stanov schvaluje podle § 559 odst. 3 ustavující schůze seznam zakladatelů, tvořící přílohu veřejné listiny podle § 560.
Průběh ustavující schxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxadatelů a písemné prohlášení zakladatelů o převzetí vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, není-li takové prohlášení zakladatelů již oxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x 560 odst. 2 osvědčení o převzetí vkladové povinnosti podle odstavce 1 učiněné ve formě veřejné listiny, nebo písemné prohlášení o převzetí této povinnxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxze.
K odst. 2
Ustanovení odstavce 2 rozvíjí § 125 odst. 1 obč. zák., podle kterého zákon stanoví, ve kterých případech lze právnickou osobu založix x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxp. akciová společnost byla založena jediným zakladatelem v § 11 odst. 1
. Ustanovení § 8 odst. 2 se nevztahuje na družstvo, resp. evropskou družstevní spxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx listinou pořízenou ve formě veřejné listiny
. Pokud kapitálová společnost v průběhu své existence bude mít více společníků (akcionářů), dochází
ex lexx
xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x
xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
x ve které musí být zakladatelská listina vyhotovena, se ve smyslu § 776 odst. 2 rozumí notářský zápis o právním jednání podle § 62 a násl. not. řádu. Z hlexxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxxx xx x xx xxxxx x xxxh. zák.) nestanoví, že by zakladatelská listina musela obsahovat stejné náležitosti jako společenská smlouva společnosti s ručením omezeným nebo stxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xkciové společnosti musí obsahovat tytéž náležitosti jako společenská smlouva společnosti s ručením omezeným, resp. stanovy akciové společnosti.
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxx xkciová společnost založena jediným zakladatelem a jako taková se zakládá
zakladatelskou listinou
. Z § 250 odst. 1 současně plyne, že k založení akcioxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xzavřením jiné smlouvy. Z citovaného ustanovení občanského zákoníku by proto bylo možné dovozovat, že stanovy jsou smlouvou (srov. dikci „uzavřením
jxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxečnosti je nutné přijmout nejen zakladatelskou listinu, nýbrž i stanovy. Takový výklad by však byl nesprávný. Zákonodárce zjevně zamýšlel upravit v pxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xezi „vypustitelné“ náležitosti stanov akciové společnosti podle § 250 odst. 3. Zákon současně ani nestanoví žádné náležitosti zakladatelské listinx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxč. zák. Nicméně tyto náležitosti musí obsahovat i stanovy akciové společnosti, takže i z uvedeného důvodu se jeví být zakladatelská listina coby zaklaxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx zakládá se společnost přijetím zakladatelské listiny, která musí mít náležitosti stanov podle § 250.
Založení obchodní korporace a vznik zřizovaxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x x xxxxx xx xxxxxxx2 Sb. považován souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky (tj. osoby, která vede účetnictví) do okamžiku jejího vzniku. Nejčastěji jde x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxvány zejména výdaje vynaložené na pořízení dlouhodobého majetku, zásob, reprezentaci nebo výdaje související s přeměnou obchodní
korporace
.
Pxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxx x xxx
x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxuje sama účetní jednotka (tj. výše hranice, od které bude účetní jednotka považovat zřizovací výdaje za dlouhodobý majetek, který bude účetně odepisoxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxna vyšší než 60 000 Kč. V takovém případě uplatňuje účetní jednotka pořizovací cenu do daňově uznatelných nákladů postupně ve formě daňových odpisů, a tx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxich odpisování (obecně by mělo být možné za okamžik splnění podmínek pro zahájení odpisování zřizovacích výdajů považovat zápis vzniku obchodní
korpxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xe výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Příklad účtování zřizovacích výdajů
V případě překrxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x------------------------------------------------------------------+-----+-----+
|                          Text účtování                           | MD  |  D  |
+-----------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxx x
x xxxxxxxx zřizovacích výdajů na majetkový účet                    | 011 | 041 |
| Úhrada dluhu ztitulu zřizovacích výdajů společníkům:             |     |     |
| - v hotovosti                                                    | 365 | 211 |
| - z bankovního účxx                                              x xxx x xxx x
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx                                         x xxx x xxx x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Výše uvedená
čísla syntetických účtů
mohou být
pro každou účetní jednotku individuální
. V souladu s českými účetními předpisy jsou totiž účetní jedxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxí syntetické účty již zákon v současné době nestanovuje (např. účet 011 - Zřizovací výdaje). V minulosti však byla stanovena účetními předpisy účtová oxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxematice viz komentář k syntetickým a analytickým účtům uvedený v § 1). Účtová osnova, ze které bylo vycházeno pro účely tohoto komentáře, je uvedena v přxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxzen obchodní korporací společníkům z bankovního účtu (účet 221), popř. v hotovosti (účet 211).
V případě, že
nedojde k překročení hranice
dané účxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxntních nákladových účtů (např. 518 - Služby a 538 - Daně a poplatky) a souvztažně opět ve prospěch účtu 365 - Dluhy za společníky.
Judikatura:
Jestxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxácí v důsledku takové vady charakter listiny veřejné a v důsledku toho také údaje v ní obsažené nemají charakter (význam) údajů (skutečností) jakoby vexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxanovením § 74 odst. 2 not. řádu, nelze podpisy pod ní uvedené považovat za ověřené ve smyslu ustanovení § 74 odst. 1 tohoto zákona. Taková listina nemá chaxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x x xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxbytné, aby byl dostatečně vymezen obsah budoucí smlouvy.
(NS 32 Cdo 2295/1998, SoJ 23/2000)
Související předpisy:
§ 123, § 125 odst. 1, § 126 odst. 1, § 127, § 441 a násl. obč. zák., - § 57 odst. 3 obch. zák.x x x xxx xxx xxx x xx xxxxx xx xx x xx xxxx xxxx x x xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx, s. 351.
(Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku)
JUDr.
Jan
Lasák,
LL.M.
Z důvodové zprávy:
Vznik subjekxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xsobami podán návrh do 6 měsíců ode dne založení, platí, že zakladatelé od smlouvy odstoupili (nevyvratitelná domněnka). Totéž platí pro případ založexx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxt návrh nesplnily.
Jednání za společnost nebo družstvo před jejich vznikem zákon speciálně neupravuje a aplikuje se tedy obecná úprava dle občansxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxpení.
K odst. 1
Zápis obchodní korporace do obchodního rejstříku
Osobní společnost
(veřejná obchodní společnost, resp. komanditní společnxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdpisy společníků na společenské smlouvě osobní společnosti nicméně musí být
úředně ověřeny
(§ 6 odst. 1). Osobní společnost je založena v okamžiku, kxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxvá společnost
(akciová společnost a společnost s ručením omezeným) se zakládá společenskou smlouvou (stanovami), která musí mít podle § 8 odst. 1 ve sxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xkciové společnosti
je však podle § 253 odst. 1 účinné teprve tehdy, splatil-li každý zakladatel akciové společnosti případné
emisní ážio a v souhrnu axxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.
Obchodní
korporace
se zapisují do
obchodního rejstříku
[ § 42 písm. a) zák. o veř. rejsxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x x xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxku je přitom stejně jako podle dosavadních právních předpisů
konstitutivní
povahy ( § 126 odst. 1 obč. zák.).
Návrh na zápis založené
veřejné obcxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxezeným
do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé. Návrh na zápis založené
akciové společnosti
do obchodního rejstříku podávají všichnx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxx xxxxx x
xxxxxxxx
xxxx
xxxxtronické podobě
; to platí obdobně pro dokládání listin o skutečnostech uvedených v návrhu na zápis a listin zakládaných do sbírky listin. Vláda stanovxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx
xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx zápis v elektronické podobě musí být
podepsán uznávaným elektronickým podpisem
podle zákona upravujícího elektronický podpis nebo zaslán prostřexxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x
xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxl může požádat, aby zápis ve veřejném rejstříku byl proveden také v jakémkoliv cizím jazyce (viz § 22 a 24 zák. o veř. rejstřících).
Návrh na zápis
muxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xeř. rejstřících); přílohou návrhu je zakladatelské právní jednání (viz § 48 odst. 2 zák. o veř. rejstřících). Návrh na zápis obchodní
korporace
do obcxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
x xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxce
, ledaže takovýto souhlas plyne z jiných k návrhu na zápis dokládaných listin. Není-li souhlas těchto osob udělen prohlášením osvědčeným veřejnou lxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxu doložit, že obchodní
korporace
, jíž se zápis týká, vznikne nejpozději dnem zápisu
živnostenského nebo jiného oprávnění
k činnosti
, která má být jakx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxstitelná z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem nebo stanoví-li jiný zákon jinaxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xsoby, xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxx xxjstřících).
Navrhovatel při návrhu na zápis obchodní
korporace
do obchodního rejstříku musí dále doložit
právní důvod užívání prostor
, v nichž xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxsti, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem. Zapsaná obchodní
korporace
musí mít
právní důvod užívání prostor
po celou dobu, po kterou xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxmovitosti
nebo jednotky, v níž jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak naxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxx
x xxxxxxx xx xxx xxxx xxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxx x xx xxxxx x xxxx x xxx. rejstřících).
Příslušným soudem
k podání návrhu na zápis obchodní
korporace
do obchodního rejstříku je
krajský soud v obvodu, ve kterém má být xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxx x x xx xxxx x xxxx xxxxxxxcích), jestliže: a) byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna, b) nebyl podán předepsaným způsobem, c) neobsahuje všechny předepsané náležitosxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxh skutečnostech, nebo f) účel zakládané právnické osoby je v rozporu s § 145 obč. zák. (§ 86 zák. o veř. rejstřících).
Rejstříkový soud vydá ve lhůtě x xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxaná xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny (§ 88 zák. o veř. rejstřících). V usnesení, kterým rejstříkoxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xávrh na zápis odmítnut podle § 86 zák. o veř. rejstřících, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do obchodního rejstříku zapisujxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxadě
není-li klamavá
(§ 90 odst. 1 zák. o veř. rejstřících).
Rejstříkový soud provede zápis
ke dni uvedenému v návrhu
,
nejdříve však ke dni jeho provxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xe dni jeho provedení. Neobsahuje-li návrh na zápis takovýto den nebo navržený den zápisu předchází den nabytí právní moci usnesení, provede se zápis bex xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxího rejstříku nebo rozhodne o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené jiným zákonem, jinak nejpozději do 5 pracovních dnů. Lhůta běží ode dne podání návrhux xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxu nebo ode dne, kdy rejstříkovému soudu došel změněný návrh. Není-li návrh podán v
českém jazyce
, popřípadě nejsou-li do českého jazyka přeloženy listxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x x x x x xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxede-li rejstříkový soud zápis ani o návrhu nerozhodne ve lhůtě uvedené v § 96 odst. 1, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxx
xx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxchodního rejstříku notářem
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxx
x xxxxx xxxx xxxx xxxxést zápis akciové společnosti, resp. společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku, neboť k založení kapitálové společnosti se vyžaduje
foxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xe notáři byly předloženy veškeré listiny, které tento nebo jiný zákon požadují pro zápis do obchodního rejstříku (§ 108 zák. o veř. rejstřících). Pokud xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxenská smlouva osobní společnosti vyhotovena ve formě notářského zápisu. Zápis do obchodního rejstříku může provést jen notář, který sepsal příslušnx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxde notář zápis dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu po podání žádosti o zápis (§ 113 zák. o veř. rejstřících).
Důsledky nepodání návrhu na zápix xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxx
xx x xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxtí, že nastávají tytéž účinky jako při
odstoupení od smlouvy
. Jelikož společnost může do obchodního rejstříku zapsat též notář za podmínek stanovenýcx x x xx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxs mutandis
vztahuje též na
podání žádosti notáři o zápis společnosti do obchodního rejstříku
. Pokud navrhovatelé nepodají návrh obchodnímu rejstříxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xd smlouvy podle § 9 odst. 1 nenastanou. Je třeba si uvědomit, že návrh zák. o veř. rejstřících byl připraven později, a proto § 9 odst. 1 nepočítal s tím, žx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxoto vhodné užít analogie ve smyslu § 10 odst. 1 obč. zák.
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxx počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxsp.
žádost notáři o provedení téhož
musí být ve stanovené šestiměsíční lhůtě
podán
. Zápis společnosti do obchodního rejstříku však již nemusí být v téxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxího rejstříku). Ustanovení § 9 odst. 1 je tak nutné vykládat tím způsobem, že ve stanovené šestiměsíční lhůtě musí být pouze
zahájeno řízení
před obchoxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxodního rejstříku.
Zvláštní šestiměsíční lhůta běží v případě akciové společnosti. Podle § 253 odst. 1 je založení akciové společnosti účinné, spxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxx banky určený ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Lhůta stanovená v § 9 odst. 1 přitom xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxího rejstříku podat. V případě akciové společnosti stanovená šestiměsíční lhůta tudíž neběží od okamžiku přijetí stanov ve smyslu § 250 odst. 1, nýbrž xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx
xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxchodního rejstříku byla splněna podáním příslušného návrhu, nemůže nic změnit skutečnost, že obchodní rejstřík vyzval navrhovatele k doplnění předxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xe návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku zamítnut, popřípadě odmítnut, přičemž příslušné usnesení o zamítnutí nebo odmítnutí návrhu na zxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxěsíční lhůta uplyne, nic nebrání navrhovateli v tom, aby příslušný návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podal znovu.
Nastane-li nixxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxdání návrhu, nastanou účinky stanovené v § 9 odst. 1. Jelikož § 9 odst. 1 míří na situace, kdy po založení společnosti nebyl podán ve stanovené šestiměsíčxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxu, které by bylo zahájeno ve lhůtě šesti měsíců od založení společnosti. I v takovém případě nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy.
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxany jakéhokoliv společníka nebo navrhovaného člena orgánu společnosti. Například není nutné, aby některý společník (akcionář) společnosti doručix xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxickým nastoupením účinků jako při odstoupení od smlouvy.
Jelikož v případě uplynutí stanovené šestiměsíční lhůty nastávají důsledky jako v přípxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx
x xxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx
x x x xxxx xxxxx x xbč. zák. pak plyne, že uplynutím stanovené šestiměsíční lhůty
zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti zakladatelů
. Tím nejsou dotčena
práva xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx
x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxkem jednaly, budou z učiněných jednání zavázány
společně a nerozdílně
( § 127 obč. zák.). Na to pak navazuje též speciální § 251 odst. 4. Nevznikne-li akxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxrporacích zahájeno
řízení o zápisu obchodní
korporace
do obchodního rejstříku
, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. V takovém případě sx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Odporuje-li však společenská smlouva (stanovy) přijatá před 1. lednem 2014 dosavadním právníx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxpis obchodní korporace do obchodního rejstříku
Ustanovení § 9 odst. 2 umožňuje zakladatelům společnosti (a ve smyslu § 9 odst. 3 i družstva), aby ve sxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxopak prodloužili
. Stanovená šestiměsíční lhůta podle § 9 odst. 1 se proto uplatní pouze tehdy, pokud společenská smlouva (stanovy) nestanoví jinak.
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xejímž uplynutím nastávají stejné účinky jako v případě odstoupení od smlouvy, nýbrž i
do způsobu, jakým automatické účinky odstoupení od smlouvy nastxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx vybrané osobě oznámení o odstoupení od společenské smlouvy), případně zda společenská smlouva (zakladatelská listina nebo stanovy) může aplikaci § x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxnovení je podle své formulace
dispozitivní
pouze omezeně, a to v rozsahu plynoucím z § 9 odst. 2. Pokud by totiž zákonodárce zamýšlel, aby x x xxxxx x xxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x x xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxch zákon o obchodních korporacích činí (viz např. § 34 odst. 2) nebo by § 9 odst. 2 vůbec nepoužil. Pokud by nebyl v zákoně o obchodních korporacích vyjádřxx x x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxru zákona dispozitivitu § 9 odst. 1 omezit (opačně Havel, B. in Štenglová, I.; Havel, B.; Cileček, F., Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Kxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx
xxxxené dispozitivity
plynoucí z § 9 odst. 2. Prodloužení nebo zkrácení lhůty uvedené v § 9 odst. 2 umožňuje korigovat účinky odstoupení od smlouvy podobně xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x x xxst. 1
v závislosti na běhu času
, je přípustnou modifikací § 9 odst. 1. V uvedeném ohledu je například přípustná taková úprava, při které účinky odpovídajxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xpolečenské smlouvy s odůvodněním, že návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku nebyl ve stanovené (šestiměsíční) lhůtě podán.
K odst. 3
xxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxžstva a jeho vznik
. Družstvo se zakládá na
ustavující schůzi družstva
, která vedle přijetí stanov zvolí členy orgánů družstva a schválí způsob splnění xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxjstříku
[viz § 42 písm. a) zák. o veř. rejstřících a § 126 odst. 1 obč. zák.].
Návrh xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxužstva
do obchodního rejstříku podán do
6 měsíců
ode dne jeho založení, resp. nebude-li v této lhůtě požádán notář o provedení tohoto zápisu podle § 10x x xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx
x xxx xx xxxxxxxx xxxvní jistota, že nedošlo k založení družstva, neboť není žádného zakladatele. Počítání času se řídí pravidly uvedenými v § 605 odst. 2 obč. zák.
Staxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x 9 odst. 1 se proto uplatní pouze tehdy, pokud stanovy družstva nestanoví jinak. Pokud lhůta bude zkrácena, měla by být dostatečně dlouhá k realizaci podxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku stanovami družstva prodloužena, neměla by způsobovat komplikace pro řádnou činnost družstva. Obecně xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx i v rámci právní úpravy družstva sporné, nakolik může ustavující schůze družstva zasahovat nejen do stanovené lhůty, jejímž uplynutím nastávají stejxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxstva nastávají. Například je otázkou, zda stanovy mohou uplatnění § 9 odst. 3 podmiňovat (například tím, že alespoň jeden člen družstva skutečně zpět¬xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx zápis družstva do obchodního rejstříku musí být ve
stanovené šestiměsíční lhůtě
podán
, případně notář musí být v této lhůtě o provedení zápisu družstxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxříku bude podán, resp. bude-li notář o provedení zápisu družstva požádán.
Následky marného uplynutí lhůty pro podání návrhu na zápis družstva do obcxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxmůže nic změnit skutečnost, že obchodní rejstřík vyzval navrhovatele k
doplnění předloženého návrhu
za předpokladu, že řízení o zápisu družstva do oxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxná šestiměsíční lhůta uplyne, nic nebrání navrhovateli v tom, aby příslušný návrh na zápis družstva do obchodního rejstříku podal znovu.
Nastanexxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx návrhu na zápis do obchodního rejstříku, domnívám se, že nastanou účinky stanovené v § 9 odst. 3. Jelikož § 9 odst. 3 míří na situace, kdy po založení družsxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxo nebylo do obchodního rejstříku ve stanovené šestiměsíční lhůtě zapsáno a současně (kumulativně) neběží žádné řízení o zápis družstva do obchodního xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxdě uplynutí stanovené šestiměsíční lhůty
automaticky
, není nutný žádný další úkon ze strany jakéhokoliv člena družstva. Například proto není nutné, xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxckým nastoupením účinků jako při zpětvzetí přihlášky všech členů družstva. Ustanovení § 9 odst. 3 tak představuje speciální ustanovení k § 558 odst. 1, xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxerá nehlasovala pro přijetí stanov, může vzít zpět svoji přihlášku ihned po oznámení výsledků hlasování, jinak se ke zpětvzetí přihlášky nepřihlíží. x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx:
§ 10 odst. 1, § 126 odst. 1, § 127, § 605 odst. 2, § 607, § 2004 odst. 1, § 2005 odst. 1 obč. zák., - § 3 odst. 3, § 62 not. Řádu
Právní předpisy Evropské uxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxnglová, I.; Havel, B.; Cileček, F.; Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013.
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxovat znalecký posudek v následujících případech:
-
přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami za podmínek uvedených v § 85 až 88,
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xxx
x
xxxxxxx xxxeněžitého vkladu do základního kapitálu s. r. o. (§ 143),
-
určení hodnoty podílu podle § 149 odst. 4,
-
určení ceny nepeněžitého vkladu, pokux xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxo kapitálu s. r. o. (§ 223 až 224),
-
určení ceny nepeněžitého vkladu do základního kapitálu xx xx xx xxxxx
x
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí 10 % svého upsaného základního kapitálu v průběhu 2 let po svém vzniku za podmínek stanovených v § 255,
-
doložení, že výše protiplnění je v rámci vexxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx
x
xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxt) přiměřená za podmínek stanovených v § 376 odst. 1,
-
zajištění nového ocenění investičního cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu podle zxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx
x
xxxxxxění nového ocenění jiného majetku než investičního cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu pro účely xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx při zvyšování základního kapitálu a. s. (§ 478),
-
doložení přiměřenosti úplaty vyplacené akcionářům za vylosované akcie v případě jejich vzetí x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xpolečnosti pro účely ocenění nepeněžitého vkladu do základního kapitálu s. r. o. podle § 143, případně pro účely určení ceny nepeněžitého vkladu do zákxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xlumočnících, a vyhl. č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Znalec nesmí podat posudek, pokud by nesplňoval požadavky stanovenx x x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
pochybnost o jeho
nepodjatosti
. Ústavní soud přitom shledal důvodnou pochybnost o nepodjatosti znalce napříkxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xe jedná o vztah ekonomické závislosti, a současně nelze ani vyloučit možnost, že přístup znalce při vypracování znaleckého posudku mohou (vědomě či nexxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxvěr pak konstatoval Nejvyšší soud v rozhodnutí 29 Cdo 1314/2000, ve kterém uvedl, že stav závislosti znalce vůči zadavateli znaleckého posudku by mohl xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxích a tlumočnících, neboť znalec nebo znalecký ústav musí být nejen
nepodjatý
, ale musí znalecký posudek vypracovat
nestranně a nezávisle
na tom, pro xxxx xxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx proto existovat určité pouto mezi navrhovatelem a znalcem a znaleckým ústavem, které může nazírání znalce na posuzovanou problematiku poněkud ovlivxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxena znalci zákonem o obchodních korporacích, může být v souladu s § 3 odst. 2 povinen nejen k náhradě materiální újmy (škody), nýbrž i k náhradě újmy nemajxxxxxx xxxx x xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
nedbalosti
s tím, že se uplatní i § 2912 odst. 2 obč. zák. Znalec se může
povinnosti k náhradě újmy zprostit
, prokáže-li, že
porušení zákonné povinnostx
xxxxx x xx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxškozený, hradí se škoda
v penězích
. Hradí se přitom
skutečná škoda
a to, co poškozenému ušlo
(ušlý zisk)
. Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má pxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxdy přiměřeně snížit za podmínek uvedených v § 2953 obč. zák. Z § 2955 obč. zák. pak plyne, že nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle
spraxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx x
xxxxxxxxxxxx xxxx
x xx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xadostiučiněním
. Zadostiučinění musí být přitom poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti“. Jak si kárxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxelství P., kde je zařazen ve funkci zástupce vedoucího dopravního inspektorátu. Je tedy zaměstnancem jednoho z