359/1999 Sb.

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: Komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx
xxxx
xxxxx
Trubačová
JUDr.
Zuzana
Zárasová
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxíky
Barvíková, J., Paloncyová, J., Machová, J. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc - umísťování dětí, podmínky péče o děti, financování pxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xového občanského zákoníku. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 59.
Brabenec, F. Historický vývoj sociálně-právní ochrany dětí - Ohlédnutí do minulxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx
Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl (§ 1 až 200za). 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006.
Dvořák, J., Švestka, J., Zuklíxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxovaném partnerství. Komentář. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009.
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
Kornel, M. Nejlepší zájem dítěte - disertační práce. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 2012. [Dostupné z: http://is.muni.cz/th/10xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xniverzity, 2011.
Křístek, A. Osvojení dětí. Úplná
adopce
v českém právu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2016.
Křístek A. Zákon o výkonu ústavnx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx.
Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád I. Zákon o rozhodování některých kompetenčních sporů. Praktický komentář. Komentář k § 128. Praha: Wolters xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
Rada Evropy a International Juvenile Justice Observatory k soudnictví nad mládeží. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2012, sx xxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x. Linhart: Praha 1935
Rozehnalová, N., Týč, V., Záleský, R. Vybrané problémy mezinárodního práva soukromého v justiční praxi. Brno: Masarykova unxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxkriminační zákon. Komentář. Komentář k § 6 - Přípustné formy rozdílného zacházení. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015.
Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x. a kol. Občanský zákoník I. § 1 - 459. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2008.
Tilsch, E. Občanské právo. Část všeobecná. Praha: Všehrd, 1925.
Tröster, xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx. Občanský zákoník. Komentář. Svazek II. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014.
Články x xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x podmínkám odebrání dítěte z péče rodičů. Právo a rodina, 2010, č. 12, s. 1-6.
Jenšovský, V. O obdivném díle v prospěch české mládeže v době nacistické xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
Klaushofer, R., Palmstorfer, R. Rakouský ústavní soud používá Listinu základních práv Evropské unie jako kritérium přezkumu: účinky na unijní právox xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxce školského ústavního zařízení. Právo a rodina. 2013, č. 5, s. 1-5.
Křístek, A. Rozdílný charakter ústavní a ochranné výchovy. Aneb je obecně vhodnx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxtounská péče v novém soukromém právu. Právo a rodina. 2014, č. 11, s. 1-7.
Křístek, A. Několik poznámek k ústavní výchově v novém kabátě. Právo a rodinxx xxxxx xx xx xx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xe výchovném ústavu? Právo a rodina. 2014, č. 4, s. 12-19.
Křístek, A. K soukromoprávní odpovědnosti poskytovatele služeb ústavní péče za újmu způsoxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
Křístek, A. Prodloužení ústavní výchovy. Příčiny a důsledky ústavně nekonformního zvykového výkladu právního pravidxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/prodlouzeni-ustavni-vychovy-96533.html
Křístek, A. Pravidla pro rozhodování soudu o svěření dítětx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xa základě nezákonného nařízení ústavní nebo trvání ústavní výchovy 1., 2. Právo a rodina. 2015, č. 8, s. 4-7; Právo x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
Křístek, A. Několik poznámek k (ne)možnosti omezení svéprávnosti nezletilého. Právo a rodina. 2015, č. 3, s. 5-8.
Křístek, A. Měla bx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/mela-by-byt-zrusena-moznost-zakonneho-zastupce-rozvazat-smlouvu-o-vykonu-zavisle-pracexxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxina. 2015, č. 11, s. 1-5.
Křístek, A. Do kterého okamžiku musí být rozhodnuto o prodloužení ústavní výchovy do 19 let věku? Právo a rodina. 2015 č. 12, sx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx Předpoklady, účel a limity sociální práce s cílovou skupinou rodičů užívajících návykové látky (1, 2). Právo a rodina. 2015, č. 5, s. 6-10; Právní rozhlxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx x. 6-11.
Křístek, A. O relativní nezávaznosti rozhodnutí civilního soudu o ústavní výchově nezletilých. Právní rozhledy. 2016, č. 19, s. 671-678.
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxs. Právní rozhledy. 2015, č. 13-14, s. 492-497.
Křístek, A.
Petit
a výrok soudního rozhodnutí ve věcech cizí péče ústavní I., II. Právo a rodina. 201xx xx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxze na § 953 OZ (1, 2). Právo a rodina. 2016, č. 3, s. 11-15; Právo a rodina. 2016, č. 4, s. 7-11.
Křístek, A. Je rozsudek o svěření dítěte do pěstounské péče
xxxxxxxxxxxxx
x xxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx se bránit. Právo a rodina. 2016, č. 4, s. 23 a 24.
Křístek, A. Změny v rodinně právní úpravě ústavní výchovy na Slovensku. Právo x xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxcz/top/clanky/rodicovska-odpovednost-pod-drobnohledem-101467.html
Křístek, A. Správa jmění dítěte svěřeného do ústavní péče, pozůstalosxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx Právní rozhledy. 2016, č. 15-16, s. 548-552.
Křístek, A. O relativní nezávaznosti rozhodnutí civilního soudu o ústavní výchově nezletilých. Právxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxx xisty. 2017, č. 1, s. 5-15; Rodinné listy. 2017, č. 2, s. 13-24; Rodinné listy. 2014, č. 4-5, s. 15-23.
Křístek, A. Tzv. civilní výchovná opatření podle x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxletilé. Právo a rodina. 2017, č. 1, s. 9-15.
Macela, M. Sociálně-právní ochrana dětí a standardizace výkonu přenesené působnosti. Obec a finance. 2xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x. 18(5), 36-37.
Macela, M. Státní příspěvek na výkon pěstounské péče. Právo a rodina. 2013, č. 15(6), 1-4.
Macela, M. Státní příspěvek na výkon pěxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxou péči v praxi. Obec a finance. 2013, 18(3), 62-63.
Madej, M. Přípustnost omezení svéprávnosti nezletilého člověka. [online]. Epravo.cz. 9. 1. 20xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxická doporučení
Metodický pokyn MŠMT ze dne 11. března 2002, č. j. 10 194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, pxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx x xáškoláctví.
Metodické doporučení MPSV č. 1/2011 k některým otázkám spojeným s provozem a financováním zařízení xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xosuzování důvodnosti umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42g odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí ze dne 17. 10. 200x xx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxoc ze dne 29. června 2011 č. j. 2011/51046-21.
Stanovisko MPSV k možnosti zákazu a omezení návštěv rodičů u dětí umístěných v zařízení pro děti vyžaduxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxící okamžitou pomoc podle § 42g odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí ze dne 17. 10. 2007 č. j. 2007/68229-24.
Stanovisko MPSV k povolování návštěv děxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xtanovisko MPSV k umisťování dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ze dne 19. 9. 2006 č. j. 2006/56857-24.Stanovisko MPSV k možnosti zákaxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
První část zákona, nazvaná Úvodní ustanovení, na prvním místě vymezuje věcnou působnost předpisu, a to definováním pojmu sociáxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx), a to zásadně dětem s obvyklým bydlištěm, resp. pobytem na území (§ 2 odst. 2, 3). Úvodní ustanovení vymezují též věcnou příslušnost orgánů veřejné sprxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (§ 3). Později bylo do této části vloženo i výkladové ustanovení, definující pro potřeby sociálně-právní ochxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxvy:
K zák. č. 359/1999 Sb.: Sociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a žixxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxsným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním. Ochrana dítěte tak zahrnuje ochranu rozsáhlého souboru práv a oprávněnýcx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx právnických a fyzických osob, a to v závislosti na jejich působnosti. Ochrana dítěte a zajišťování jeho práv se promítá do právních předpisů v oblasti rxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx skutečnosti je zřejmé, že právní úpravu ochrany dítěte nelze zahrnout do jediného právního předpisu. Je však třeba, aby pro orgány, které vykonávají sxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx a Úmluvou o právech dítěte umožní těmto orgánům účinně sociálně-právní ochranu realizovat.
Předložený návrh zákona proto obecně vymezuje pojem sxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xotčeny.
K zák. č. 401/2012 Sb.: Doplňuje se a upřesňuje zákonná definice rozsahu a zaměření sociálně-právní ochrany dětí. V souladu s článkem 20 Úmluxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxdinného prostředí nebo ve svém vlastním zájmu nemůže být v tomto prostředí ponecháno. Odpovědnost za zabezpečení odpovídající náhradní péče takovémx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx péči dítěti zajistit, lze v nutných případech umístit dítě do vhodného zařízení péče o děti. Působení orgánů sociálně-právní ochrany dětí při zajišťoxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxě-právní ochrany dětí, která je v zákoně č. 359/1999 Sb. upravena zejména v části třetí, hlavě III až V. Vzhledem k významu zabezpečení náhradní rodinnx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxně dětí. V tomto rozsahu je předmět úpravy navrhovaného zákona shodný s předmětem úpravy obsažené v přímo použitelném předpisu Evropské unie a úvodní uxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx nařízení Evropské unie před zákonem o sociálně-právní ochraně dětí.
Přehled výkladu:
xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx úpravy
II. Postavení sociálně-právní ochrany dětí v českém právním řádu
III. Policejní, poradenská aj. role orgánu sociálně-právní ochrany
IV. Sxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxuh činností v sociálně-právní ochraně dětí a jejich původ
VII. Zákonná posloupnost soukromoprávních forem péče o dítě
VIII. Prameny úpravy sociálnxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxko a do Polska
XI. Ochrana dítěte v jiných právních předpisech
XII. Uplatnění zásady subsidiarity
XIII. xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
x x x
I. Pojem „sociálně-právní ochrana dětí“ a vývoj právní úpravy
Pojem „sociálně právní ochrana mládeže“ se v československém právním řádu poprvé obxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxorty. Nový pojem, inspirovaný zřejmě sociálně-právními poradnami působícími v Sovětském svazu, měl deklarovat odklon od původního „buržoazního“ pxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxční roztříštěnosti. Výše zmíněnou úřední vyhláškou byla působnost v oblasti ochrany dětí rozdělena mezi Ministerstvo zdravotnictví (zřizování ústxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxčovány jako „polepšovny“) a Ministerstvo školství, věd a umění, na které byly převedeny dětské domovy pro děti od 3 do 15 let, ústavy pro mládež „tělesně x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxhrany mládeže“. V roce 1952 byl přijat zákon č. 69/1952 Sb., o sociálně právní ochraně mládeže, který zrušil všechny předchozí předpisy o ochraně dětí. xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx
xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, (veřejného) opatrovnictví, ochraně dětí, které nejsou v péči rodičů a v poskytování peněžitých příspěvků na úhradu potřeb dětí, zejména těch, které xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxí) výchovu. Byla rovněž zavedena možnost prodloužení ochranné výchovy vykonávané v ústavních zařízeních i po dosažení zletilosti (do 21 let věku). Přx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx národní výbory. Sociálně-právní ochrana byla přesunuta zpět do
gesce
Ministerstva školství. Tento stav trval až do obnovení Ministerstva práce a soxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdu vydán zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, který mimo jiné zrušil zákon o sociálně-právní ochraně mládeže z roku 1952. Oblast ochrany dětí upravovala část xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxn označením „péče o mládež“. Podrobnosti zmíněné „účasti společnosti“ na životě dětí a rodin řešilo vládní nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národnícx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx institutů, které fungují v oblasti sociálně-právní ochrany dodnes (srov. například úkoly a oprávnění národních výborů, výchovná opatření, xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxu šlo zejména o část druhou zákona č. 130/1975 Sb., o provádění sociálního zabezpečení). Tyto zákony byly bez větších koncepčních změn rekodifikovány x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx byly významnou inspirací při tvorbě dosud platného zákona o sociálně-právní ochraně dětí (tento zákon je nahrazoval). Zatímco zákon z roku 1975 se omexxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx z roku 1988 za „sociálně-právní ochranu“ považovala výkon veřejného opatrovnictví a podávání zpráv národních výborů soudům a dalším státním orgánům xx xx x x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxkona o sociálně-právní ochraně dětí v druhé polovině 90. let minulého století (práce na zákoně byly zahájeny na základě usnesení vlády o nové koncepci rxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxhlubší totality. Z výše uvedeného je však zřejmé, že pojem „sociálně-právní ochrana dětí“ je pojmem umělým, který byl v minulosti naplňován různým obsxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxstituce v čase jakkoli proměňuje a má v tom kterém případě jakoukoli formu. Není rozhodné, zda jde o rodinu úplnou, zda rodiče dítěte žijí spolu či jsou doxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxí rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc"), nebo zda se jedná např. o domácnost, kde v postavení osob dítě vychovávajících vystupují osobx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxt svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého", jak stanovuje občanský zákoník v úvodním ustanovení k ochraně osobnosti (§ 81 odst. 1). Právní řád chrxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xruhým" (§ 3 odst. 1 obč. zák.), tedy také např. nezletilým dětem a dalším slabším členům domácnosti, obětem domácího násilí, osobám s omezenou svéprávnxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxjich ochrana veřejnoprávní. Ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) obč. zák. stanovuje, že soukromé právo spočívá zejména na zásadě, že rodina, rodičovství a xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxy mezi rodiči a dětmi. Podle § 884 obč. zák. mají rozhodující úlohu ve výchově dítěte rodiče. Zásahy veřejné moci do této výlučné sféry soukromého životx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxsady soukromého práva in dubio pro libertate (tzn. v pochybnostech ve prospěch svobody člověka), tzn. dát přednost nezasahování. Rodiče při realizacx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxtně omezení sledujících ochranu morálky, zdraví a práv dítěte, jakož i práv jiných osob a veřejného pořádku a dítě je povinno se těmto opatřením podřídixx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xbč. zák. platí, že „rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají [především a také] v ochraně dítěte“. Rozsah této rodixxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xdst. 2 obč. zák.) a korektivu proporcionality, neohrožování zdraví dítěte a jeho rozvoje, a zejména korektivu nedotknutelnosti lidské důstojnosti dxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxklad k § 2.
Rodinný život je intimní a výsostně soukromou záležitostí. Ve vztahu k dětem lze proto říci, že jsou to v první řadě rodiče, kdo mají právo a pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xhodě s Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") a ústavním pořádkem vůbec. Tím v oblasti rodinného práva odkazuje především k čl. 32 Listxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxchovu a péči. Odkazem na ústavní pořádek se do tohoto výkladového pravidla zahrnují také ratifikované mezinárodní smlouvy, které mají aplikační předxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxější pramen mezinárodního práva v této oblasti, Úmluva o právech dítěte z 20. listopadu 1989, vyhlášená u nás pod č. 104/1991 Sb. (dále jen "Úmluva o prxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxdy i dětí (srov. její preambule). Jednoznačně deklaruje potřebu dítěte vyrůstat v prostředí rodinném v zájmu jeho plného a harmonického vývoje.
xxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxx x xx xxxx xxxxx také zdůrazňuje, že zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena, a současně, že jí zaručená práva rodičů mohou být omezena, a dokonce že nezletilé dxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxje nejen nárok rodiny na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla plnit svou úlohu, ale předpokládá (byť s respektem k odpovědnosti a právům a povinnxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx, zejména ve formě určitého úředního nebo soudního dohledu a kontroly nad péčí o dítě a ve výjimečných a nutně velmi restriktivně pojímaných případech (xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxnci veřejnoprávní ochrany dítěte jako jeho ochrany „zvláštní“, za jejíž provádění je ve smyslu Úmluvy o právech dítěte odpovědný v prvé řadě stát, popxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx státu. Tato zvláštní ochrana dětí a mladistvých se totiž nikdy nesmí vyznačovat libovůlí, nepřiměřeným rozsahem zásahů státu do rodinného soukromí, xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx, musí být současně odůvodněna okolnostmi případu, tedy musí být jen zcela nezbytná a okolnostem každého jednotlivého případu přiměřená. V pochybnosxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxst. 1 věta druhá obč. zák. proklamuje zásadu právního dualismu, totiž že "uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného"x x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxvírá co nejširší prostor soukromé iniciativě jednotlivce a svobodnému utváření soukromého života. Naproti tomu veřejné právo upravuje organizaci, xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxk osoby a orgánu veřejné moci nebo vzájemný styk těchto orgánů." A dále na jiném místě: "Formulací zásady, podle níž je uplatňování soukromého práva na uxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx. Jde v ní o důraz na principy ústavního pořádku, že existenci státu a veřejné moci podmiňuje úcta k právům a svobodám člověka (čl. 1 Ústavy) a že i při omezexx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxého práva na právu veřejném nevylučuje výjimky z pravidla a její obecnou formulací se nepopírá, že mezi oběma oblastmi právního řádu jsou četné styčné bxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxečném výsledku jeden celkový cíl: zajistit společným působením právní jistotu a naplnit demokratické hodnoty právního státu."
K materii sociálnxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx hranice mezi soukromým a veřejným právem není pevně dána jednou provždy. Od druhé poloviny 19. stol. jsme svědky jevu označovaného jako publicizace soxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xrávě rodinné vztahy, resp. veřejnoprávní zásahy do nich zejména formou intervence orgánů sociálně-právní ochrany, jsou projevem takové publicizacxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxjí zcela na rovné půdě zákona; jedné z nich [pozn.: před sto lety též] manželu, rodičům a [pozn.: před xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx, kterým rovnají se i v tom, že vůle stran v mnohem skrovnějším rozsahu může tu zasahovati než v právu majetkovém." (Tilsch, E. Občanské právo. Část všeobxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xociálně-právní ochrany
Orgán sociálně-právní ochrany přitom z funkčního pohledu může hrát rozdílné role podle míry a formy
ingerence
do těchto vzxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxejní roli. Podobně je tomu při ostatních "policejních" kompetencích podle citovaného odstavce. Vyhledávací činnost má přitom blízko k depistáži, prxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxn ohrožených sociálním vyloučením nebo jinou sociální událostí v jejich sociálním prostředí a navázání kontaktu s potenciálními klienty. "Depistážx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx k § 6) a následné zapojení klientů velmi často není dobrovolné (srov. výklad k § 52 a § 53 odst. 2) a mohou následovat i zásahy ze strany orgánu sociálně-prxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx [§ 10 odst. 1 písm. f)], tak zejména ze strany obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajského úřadu (§ 11 zák. o soc.-práv. ochraně dětí - Poradexxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xvěření dítěte do náhradní rodinné péče nevystupuje vrchnostensky z pozice moci, ale jako "smluvní" partner, poskytující službu, neboť zapojení uvedxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx upravena, vztah je obdobný poskytování služeb podle zákona o sociálních službách. Tím má tato činnost velmi blízko i k obecné sociální práci, kterou ve xxxxxx x xx x x xxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxřené obecní úřady; v obou případech je výkon sociální práce poněkud paradoxně charakterizován jako výkon přenesené působnosti. Tato sociální práce kxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxon o sociálních službách). Ačkoli nejde o sociální službu ve vlastním slova smyslu, její pojetí je v mnohém podobné. Je nutná dohoda na "zakázce" s klienxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxu práce a sociálních věcí (§ 4a odst. 1 zák. č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky, a vyhláška č. 332/2013 Sb., o vzoru Standardizovaného záznamu sxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxříznivou sociální situací podle citovaných zákonů, měla být s (obecnou) sociální prací úzce propojena v zájmu synergického efektu, přičemž platí též xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxáce ve výše uvedeném smyslu zajištěna, měl by úsek sociálně-právní ochrany daného úřadu v úzké součinnosti s příslušnými odděleními vykonávat pouze txx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxvní ochraně jsou za splnění zákonných podmínek (osobní a věcné působnosti) nárokové, musí být tedy zajištěny pro všechny zájemce o službu.
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x x xxxtněprávní zastoupení (zejména opatrovnictví pro správu jmění dítěte), což je na stranu jednu soukromoprávní institut, na stranu druhou je vykonávánx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxmatiky obecného veřejného opatrovnictví v doktríně i judikatuře, kdy je dnes tato činnost, vykonávaná na úrovni obce, vnímána jako přenesená, nikoli xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxcí jako veřejnoprávních korporací a jejich samostatné působnosti v r. 1990 a po svěření úkolů sociálně-právní ochrany obcím po zrušení okresních úřadx x xx xxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
Výchovná opatření (§ 12, § 13) pak opět představují veřejnoprávní, policejní aspekt sociálně-právní ochrany, podobně jako instixxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xzařazení žadatelů do evidence a tzv. "párování"). Dále je pak veřejnoprávní sféra reprezentována oblastí přestupků na úseku sociálně-právní ochranxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxhnostenské činnosti, byť s určitými výjimkami (odborné posouzení a zařazení do evidence správním rozhodnutím, dohled, úprava práv a povinností pěstxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxleně, počínajíc její propagací [§ 21 odst. 1; § 48 odst. 2 písm. g)], zejména pak odborná příprava zájemců o náhradní rodinnou péči [§ 11 odst. 2, § 19a odstx x xxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxm smyslu, spíše by bylo namístě hovořit o "činnostech, souvisejících se sociálně-právní ochranou". Podobné by pak platilo pro akt zřízení zařízení soxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxhraně konkrétního dítěte či skupiny dětí, nenaplňují tak pojmové znaky sociálně-právní ochrany, jak je vymezuje § 1 odst. 1, ale směřují pouze k vytvořxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
IV. Současné pojetí sociálně-právní ochrany dětí, její postavení v systému veřejného práva; vztah ke správnímu řádu
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxí ochraně dětí. Jedním z deklarovaných cílů zákona o sociálně-právní ochraně dětí bylo oddělení soukromoprávní regulace úpravy rodinně právních vztxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxejmě plyne z výše uvedeného) možné. I proto součástí soukromoprávního předpisu zůstaly, a to i po přijetí občanského zákoníku po rekodifikaci, typicxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x x39 obč. zák., zakládající právo osobně pečujícího poručníka na stejné hmotné zabezpečení, jaké náleží pěstounovi (tedy norma práva sociálního zabezxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx zpráva k zákoníku zde podotýká, že "při tvorbě právních předpisů se zákonodárce zpravidla řídí praktickou stránkou věci, nikoli puristickým oddělovxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xx x x xxxx xxxxxx
Pojem sociálně-právní ochrany dětí je v současné době vymezen v odst. 1 demonstrativním výčtem činnostx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxích částech upravuje nutně i některé další činnosti, které někdy pod pojem sociálně-právní ochrany ve vlastním smyslu nelze dokonce podřadit vůbec (sxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx). Toto ustanovení zakládá věcnou působnost zákona - tedy vymezuje ty vztahy, na něž úprava zákona dopadá. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí je zvláxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxx xxxxxxxx xxxxx xesp. péče o rodinu a děti. Proto byla sociálně-právní ochrana dětí vymezována např. tak, že je to „specifická a v podstatě okrajová forma zabezpečení roxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x kol. Právo sociálního zabezpečení. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, s. 269; uvedená definice se vztahuje k širšímu pojmu „sociální péče o rodinu a děti“]x
xxxxxx xxxxx xxxima čl. 2 odst. 3 Ústavy, že státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (zásada legality)x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxje. Obecným předpisem správního práva je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „spr. řád“), který (srov. § 1 spr. řádu) upravuje postup správních xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xásti, ale při veškeré správní činnosti. V sociálně-právní ochraně dětí představuje
agenda
správního řízení jen malou výseč správních činností, avšxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xx x xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxplatí při výkonu opatrovnictví, popř. poručenství dítěte, neboť tyto vztahy jsou upraveny výlučně občanským zákoníkem, a jde-li o procesní zastoupexxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx zákony a mezinárodními smlouvami (§ 2 odst. 1 spr. řádu) a je třeba ctít oprávněné zájmy osob, jichž se správní činnost dotýká (§ 2 odst. 3 spr. řádu). Přijxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxce - vyhodnocování situace dítěte a individuální plán ochrany dítěte (srov. výklad k § 10). Stěžejní jsou přitom zásady „dobré správy“, tedy v první řadx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx, povinnost správního orgánu umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy (§ 4 odst. 4 spr. řádu) a rovněž mimořádně důležitá povixxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxím právním předpisem (zákonem o sociálně-právní ochraně dětí), ale vždy musí své konání poměřovat též obecnou úpravou správního řádu.
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx vstoupit do oné intimní soukromé sféry, jež představuje rodinný život, pouze tehdy, pokud o to dotčené osoby požádají (srov. § 8 a § 9), z moci úřední pak xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx
xx
xxxxxx x xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x x x xxxxx xxxxxeného dítěte),
2)
nebo ve velmi omezeném rozsahu tehdy, je-li správní orgán jmenován opatrovníkem, v širším rozsahu pak tehdy, je-li jmenován poxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xředpisu; sem patří např. úprava sledování vývoje dětí svěřených do náhradní rodinné péče (§ 19 odst. 4), kde orgán sociálně-právní ochrany nevykonává xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxří tzv. doprovázení náhradní rodinné péče ve smyslu § 47a a násl., pokud toto doprovázení zajišťuje sám orgán sociálně-právní xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxně-právní ochrany“ apod.
VI. Okruh činností v sociálně-právní ochraně dětí a jexxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxentivní a poradenská činnost), ale při vyšší míře ohrožení dítěte též ustanoveními hlavy II (Opatření na ochranu dětí). Pokud se týče opatření na ochraxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx v prováděcím předpise k němu: vládním nařízením č. 29/1930 Sb., jímž se provádí zákon o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských. Již z názvu obou přexxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxresní soud, jenž mohl (a to bylo samozřejmě pravidlem) výkon této působnosti přenést na Okresní péči o mládež (původně pod názvem "okresní komise pro péxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxi s tím Okresní péče svůj souhlas a lze-li od ní očekávati úspěšné plnění tohoto úkolu"; Okresní péče měla charakter dobrovolný a spolkový, byť státem rexxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxvěrníci, kteří měli být ve styku s pěstouny "podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc" (srov. nynější 2 měsíce podle § 47b odst. 5, resp. 3 nebo 6 měsíců xxxxx x xx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxění, je prováděna především hromadným opatrovnictvím a poručnictvím, vykonávanými orgánem sociálně-právní ochrany (§ 17 zák. o soc.-práv. ochraně xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xb. z. s., obecný zákoník občanský (všeobecný zákoník občanský), dále jen "o. z. o." (1914; § 208), jež zavedla hromadné poručenství. Dozorčí důvěrníci xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xx x., dle něhož mohlo být "poručenství přeneseno na vhodný orgán veřejné správy nebo některé sdružení pro ochranu mládeže" ("hromadné/generální poručexxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx sociálně-právní ochrana dětí zestátněna (přešla na národní výbory). Posledně uvedený zákon zachovával funkci veřejného poručníka jako fyzické xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxdal slib do jeho rukou, stejně jako "klasický" poručník. Cit. zákonem o hromadném poručenství bylo současně zakotveno, že "soud ustanoví nositele hrxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxství, nebo je-li to nutné, aby se hájily účinně práva a zájmy poručencovy". Naopak poručenské rady, které měly podle v r. 1914 novelizovaného znění § 284 xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxobném smyslu jako zákon z r. 1946 upravoval hromadné poručenství jinak nechvalně proslulý zák. č. 69/1952 Sb., o sociálně-právní ochraně mládeže, a na xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxění, ale rovněž využitím institutu zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění, v daném případě sirotčího důchodu. Tímto zvláštním příjemcem mxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x x20c odst. 1 cit. zákona), např. tedy zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Od 1. ledna 2014 na základě novely cit. zák. provedené čl. XXXVIxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxdech může být zvláštním příjemcem ustanovena právnická osoba", tedy např. obec s rozšířenou působností, která může tuto funkci vykonávat svým oddělexxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx této funkce se jedná vždy o ryze dočasný, překlenovací institut. Trvají-li důvody, pro které oprávněné dítě nebo jeho zákonný zástupce nemůže přijímax xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxzuje činnosti při ochraně práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu.
VII. Zákonná posloupnost soukromoprávních forem péče o dítě
Podobně zaxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxé zprávy, pro svou důležitost v rámci činností v sociálně-právní ochraně dětí.
Základní a prioritní formou péče o dítě v českém právu je, tak jako po sxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xbč. zák., podle něhož „hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc“, jednak z § 687 odst. 2 obč. zák., podxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxadoxně české právo tyto základní aspekty manželské smlouvy v navazující úpravě zcela opomíjí, když v oddíle „Rodiče a dítě“ (§ 855 obč. zák. a násl.) se mxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxinnosti a práva“, avšak zejména (§ 858 obč. zák.), že rodičovská odpovědnost „vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnostixx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx o ní i bez návrhu soud“. Prioritu má tedy dohoda rodičů, soudní schválení se nevyžaduje, a to s jedinou velmi spornou výjimkou. Podle § 906 obč. zák. totiž xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx. 2 obč. zák. sice „soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů“, čili smluvní uspořádání se připouští i v tomto případě, ovšem zcela bezdůvodně xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxže, byť např. byt nebo dům nadále mohou obývat společně), má přednost společná péče obou rodičů (tzn., že oba rodiče jsou nadále plně zastupitelní a průbxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxíže vymezeno, jak se ve výkonu oné užší, tj. osobní péče o dítě, budou rodiče v určitém časovém úseku střídat, a na rozdíl od obecné „společné péče“ se součxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xéče), nezbývá, než aby se rodiče dohodli (popř. soud rozhodl) o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů. Neboť tím, a jde opět o anomálii a velmi iracionálxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxahou i zde fakticky o péči „společnou“.
Ve výše popsaných věcech úpravy rodičovské péče vystupuje orgán sociálně-právní ochrany dětí zásadně pouzx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxjný, ovšem pouze procesní opatrovník [podle § 17 písm. a) a § 54 písm. b) zák. o soc.-práv. ochraně dětí]. Uplatnění inkvizičních, dozorčích a policejníxx xxxxxxxxxx xx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx x xx x xx xxxxx x písm. b), § 31 odst. 1, § 52, § 53, § 54 písm. a) zák. o soc.-práv. ochraně dětí], má orgán sociálně-právní ochrany dětí realizovat podle písm. c) komentovaxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxávní ochrany podle části třetí] mají přednost ta, která zabezpečí řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte v jeho rodinném prostředí a není-li to možné, v xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxlečné péče obou rodičů, nebo péče jednoho z rodičů, jak byly popsány výše.
„Nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxzkými osobami tu jsou samozřejmě prarodiče dítěte, a to již jen proto, že mají vyživovací povinnost k dítěti (§ 910 odst. 1 obč. zák.), která spočívá v prvxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxrně již ze zákona svěřen určitý užší rozsah práv souvisejících s péčí o dítě, aniž by jej založil soud rozhodnutím. Neboť český zákon opomněl stanovit poxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxou ucházet všichni čtyři, musí soud (potažmo opatrovník při svém návrhu) vycházet v zásadě ze stejných kritérií, jako rozsuzuje-li se spor o dítě mezi dxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xebo dítěti blízkých osob), přichází ke slovu státem zprostředkovaná cizí pěstounská péče (srov. část třetí, hlava IV zák. o soc.-práv. ochraně dětí).
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x věty druhé a z § 958 odst. 2 obč. zák. [„(pěstounská péče) má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově“]. Přednost pěstounské, tj. individuální rodinnx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xxxxx x x x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx: „Umožňuje se svěřit dítě do pěstounské péče -, jestliže - ústavní výchova není vhodnější.“ Od té doby tak mělo být prokazováno ve všech případech řízenx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxadní péče individuální. Přednost pěstounské péče byla dále zdůrazněna od 1. 8. 1998 novelou zákona o rodině č. 91/1998 Sb., která zdůraznila, že „před nxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx. Proto i dnes podle § 971 odst. 1 věty poslední obč. zák. „soud přitom [při rozhodování o svěření dítěte do péče ústavního zařízení] vždy zvažuje, zda nenx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu do „osobní péče“, ať již rodičovské nebo cizí (náhradní) včetně ústavní, ve své podstatě bezpředmětné (srov. výklad k § 2, část II. Postupné nabývání sxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxrším nezletilým). To však neznamená, že by nezletilá osoba v případě, že tu jsou „narušené funkce rodiny“, zejména tedy poruchy ve výkonu rodičovské odxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
Zcela mimo uvedenou hierarchii (posloupnost) forem péče o dítě stojí osvojení. To totiž není žádnou jinou formou péče o dítě (tedy náhradní - cizí - rodixxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxunskou péčí od 1. 6. 1973 do 31. 3. 2000, do kdy podle § 1 býv. zák. č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, platilo, že „se umožňuje svěřit dítě do pěstounské péče xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx Úmluva o právech dítěte, podle jejíhož čl. 8 „státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují respektovat právo dítěte na zachování jeho totožnoxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající“ (§ 833 odst. 1 obč. zák.). Zmxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx Ostatně i z toho důvodu, že ve stejné době probíhala
ratifikace
Úmluvy o osvojení dětí (č. 132/2000 Sb. m. s.). Tato Úmluva vychází z premisy, že osvojenx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxtné získání souhlasu otce nebo matky, ovšem jen výjimečně, a to tehdy, když „jsou otec nebo matka zbaveni svých rodičovských práv s ohledem na dítě anebo xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xetření týkající se osvojitele, [ale především] dítěte a jeho rodiny“. Je ovšem zásadním legislativně technickým nedostatkem, že zákon o sociálně-prxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxinistrativně procesní, zachovává někdejší problematickou přednost
adopce
před pěstounstvím.
Zcela mimo výše popisovanou posloupnost forem pxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
) či opatření trestní (výkon trestu odnětí svobody, tedy vězení). Problematická je přitom zejména ochranná výchova, u níž se někdy traduje zcela nesprxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxst. 1 z.
s. m.
Podle něho krátce od 1. 1. 2004 do 30. 11. 2005 totiž platilo, že „soud pro mládež může mladistvému uložit ochrannou výchovu, pokud [jsou splxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxnského práva zmatečně a zcela absurdně chápana jako jakási subsidiární sankce práva trestního, vymykající se ovšem zcela samostatné vlastní hierarcxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxoval ani tehdejší trestní zákon č. 140/1961 Sb., který podmínky pro uložení ochranné výchovy upravoval v § 84 od 1. 1. 1962 do 31. 12. 2003, a dokonce ani stxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x xx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xávěr od té doby zní: a „nepostačuje uložení výchovných opatření“, tedy opatření podle § 15-20 z.
s. m.
(nejsou tím samozřejmě myšlena „výchovná opatřexxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx platí, že „uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného“ (§ 1 odst. 1 věta druhá obč. zák.).
VIII. Prameny úpravy sociáxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxkladním zdrojem i nynější úpravy sociálně-právní ochrany dětí, stanovil (§ 1 odst. 2), že „právo na sociální zabezpečení podle tohoto zákona se zaručuxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx. Důchodové zabezpečení (dnes pojištění) spočívá samozřejmě v dávkách a je administrováno Českou správou sociálního zabezpečení. Podobné pak platí x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxh vztahů mezi občany a pečovatelským státem, popř. mezi občany navzájem. Zahrnovala v sobě jak nynější oblast zaměstnanosti, tak pomoci v hmotné nouzi xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxtředkování zaměstnání) a především dávek (např. podpora v nezaměstnanosti, mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na mobilitu, příspěvek na péči). Zaxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxých dávkových systémů. A samozřejmě byla upravena „sociální péče o občany se změněnou pracovní schopností, o těžce zdravotně postižené občany a staré xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxě a jen rámcově (proč, uvidíme dále) jako součást této sociální péče na prvním místě „péči o rodinu a děti“. Dávky, ale i sociální služby „poskytoval“ v půxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxky sociální péče, a to zejména příspěvek na výživu dítěte, vdovecký příspěvek, příspěvek na rekreaci dětí důchodce a další peněžité dávky, věcné dávkyx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxjí „poradenskou a výchovnou činnost (příprava na manželství a rodičovství) a napomáhají vytváření příznivých vztahů v rodinách ohrožených rozvratex x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxpěvkové organizace, popř. „rozpočtové organizace“ - tedy organizační složky bez právní subjektivity; dnes duplicitně § 37 odst. 3 zák. o soc. službácx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxěř nezřetelně, když v § 74 odst. 2 totiž až ve větě třetí (po manželských poradnách) stanovil: „Národní výbory zjišťují případy ohroženého nebo narušenxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx dětí v tomto rámcovém kodexu sociálního zabezpečení vyčerpávala.
Roztříštěnost býv. právní úpravy byla dána dvěma faktory. Za prvé existencí čslx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx § 74-75 federálního zákona x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxý) zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, upravoval řízení o rodičovském příspěvku (dnes dávka státní sociální podpxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, v části „působnost národních výborů na úseku sociální péče“ pak v díle „péče o rodinu a děti“ v § 15-26 upravoval péči o rodinu a děti především výčtovými xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xdy věcná ustanovení (např. § 10, § 11, § 14 či § 32) jsou současně i kompetenčními ustanoveními. Popisovanou zákonnou úpravu pak ještě podrobně provádělx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx), kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České [socialistické] republiky v sociálním zabezpexxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xomise pro sociálně-právní ochranu dětí a poradní sbory) a dále ve své třetí části Poskytování dávek a služeb sociální péče na prvním místě opět péči o rodxxx x xxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxkon opatrovnictví, správní předběžná opatření o odebrání dítěte z domácnosti a jeho předání do dočasné náhradní péče, zrušená v roce 1995 Ústavním souxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xamostatném zákoně o pěstounské péči z r. 1973), péče o děti a mladistvé obtížně vychovatelné, pečovatelská služba, sbor dobrovolných důvěrníků péče o xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx jak rodiny plní své společenské funkce a dokonce i působit při výkonu dohledu), a nakonec zde byly upraveny peněžité a věcné dávky (některé z nich pozdějx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxsti čtvrté byla totiž upravena zařízení sociální péče, mezi nimi manželské a předmanželské poradny (§ 89-91), domovy pro matky s dětmi (§ 92, 93), zvlášxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xe nezbytné zmínit „velkou novelu“ zákona o rodině č. 91/1998 Sb., která však současně drobně doplnila i celou výše popsanou soustavu roztříštěných praxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxtí“ (do té doby totiž z celé „péče o rodinu a děti“ samostatně definovaná „sociálněprávní ochrana“ zahrnovala pouze návrhová oprávnění vůči opatrovnixxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxa od 1. 8. 1998 do 31. 3. 2000 obsahem zmíněného § 41 odst. 1 býv. zákona o rodině, v zásadě převzal i nynější zákon o sociálně-právní ochraně dětí v § 1 odst. 1x x xx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx x xxx xx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxořit jakýsi pendant k dosavadní (a i nadále zachované) široce pojaté „sociální péči“, vůči níž se vymezil o to houževnatěji, oč spornější takové vymezexx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxuvisí,“ xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxlněprávní ochranu“ jakožto vrchnostenskou úřední činnost povahy správní policie, ale rovněž i poskytování dávek a zejména služeb sociální péče, bylx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xsociálněprávní ochrana“ pouhou nevýznamnou podmnožinou, za pojem „sociálně-právní ochrana dětí“, který v sobě naopak pohltil všechny dosavadní saxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxvání náhradní rodinné péče atd.).
Státní monopol na poskytování sociálních služeb byl prolomen již záhy po převratu, a to novelou zmíněného federáxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxeb „péče o rodinu a děti“). Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, podobně jako socialistické předpisy z roku 1988, tu však ke škodě věci zcela nahodile pxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxazovala spíše na „poskytování sociálních služeb“, nevhodně používá i pro výkon veřejné správy [§ 2 odst. 1 věta třetí, § 9a odst. 3, § 10 odst. 5 písm. b)], xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxx x xx odst. 4 písm. d)], pak naopak slova „výkon sociálně-právní ochrany“, svědčící přitom výkonu veřejné správy, používá opět nevhodně i pro poskytování sxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx“) a na něj navazující rubriky § 48, „Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami“, a to již v původním znění zákona. Aby tento zmatek ještě nebyl úxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x x x xxxxx x xxxxx x xx xxxxxxx x x xxxxx x písm. c) pro správní činnost, naproti tomu v stejném § 4 odst. 2 v písm. d) pro „poskytování služeb“ a v písm. a) a b) stejného ustanovení pro agendu obcí a krxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxenou v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí je, že tyto veřejnoprávní
korporace
„vytvářejí předpoklady pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxiálních služeb vůbec.
Při zcela nezbytném rozlišování „výkonu“, „poskytování“ a „zajišťování sociálně-právní ochrany“ nejde o žádné „právnickxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx o sociálně-právní ochraně dětí v roce 1999 z dosavadní úpravy „sociální péče“ uměle vyňal administrativní sociální práci v podobě depistáže, prevencx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxzí péče a osvojení, návrhová oprávnění a jinou součinnost se soudem, tedy „správní činnosti“, původně svěřené především okresním, dnes obecním úřadůx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xředpisech opomněl s jedinou výjimkou „zařízení pro výkon pěstounské péče“ vypustit (součástí úpravy vyhlášky č. 182/1991 Sb. tak až do konce roku 2006 xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xj., převzaté poté v modifikované podobě do tehdy nového zákona o sociálních službách). Právě tehdy (v letech 1999/2000) byla založena ona nešťastná duxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxx x xákoně o sociálních službách) a v tomto „zvláštním“ zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, a to s jedinou výše zmíněnou výjimkou, kterou bylo výslovné vxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxitou pomoc podle § 42 a násl. komentovaného zákona (v tom smyslu, jak je zákonodárce zamýšlel) mají přesný odraz v § 60 zák. o soc. službách a § 25 prováděcí xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami,“ a to na dobu zpravidla nexxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxě druhé o jakémsi nikde nedefinovaném a v reálném světě neexistujícím „systému sociálně-právní ochrany dětí“ (myšleno „systému služeb sociálně-práxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x jejich poskytování pod zcela nevhodným názvem „pověření k výkonu sociálně-právní ochrany“ (§ 48 až 50). Tento režim v roce 2006 v modifikované podobě pxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxžbách.
IX. Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace
Na rozdíl od slovenské právxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx Současné pojetí sociálně-právní ochrany dětí, její postavení v systému veřejného práva; vztah ke správnímu řádu, správní řád v § 2 odst. 4 ukládá posxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxé postavení dotčených osob včetně toho, že se rovnou měrou požaduje plnění jejich procesních povinností. Neboť výkonem sociálně-právní ochrany je zpxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxi i v právech, a čl. 3 odst. 1, podle něhož základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu "pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, pxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxení". Podobný neuzavřený výčet zakázaných diskriminačních důvodů, a to jak na straně dítěte, tak rodičů nebo zákonných zástupců, obsahuje též Úmluva x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxná touto úmluvou každému dítěti nacházejícímu se pod jejich jurisdikcí bez jakékoli diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, nábožensxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxho postavení dítěte nebo jeho rodičů nebo zákonných zástupců". V odst. 2 stejného článku Úmluva o právech dítěte zdůrazňuje zásadu nediskriminace díxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx nebo trestání, které vyplývají z postavení, činnosti, vyjádřených názorů nebo přesvědčení jeho rodičů, zákonných zástupců anebo členů rodiny".
Sociálně-právní ochrana je součástí práva sociálního zabezpečení (srov. výše v části V. Současné pojetí sociálněxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxující u nás příslušné antidiskriminační předpisy Evropské unie, který je základní normou zajišťující právo na rovné zacházení, blíže vymezuje právo xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx diskriminace "z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x
xaxativní
výčet zakázaných diskriminačních důvodů. Je zakázána nejen přímá, můžeme říci zjevná, diskriminace, ale i její další formy, v první řadě dixxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxení, kritéria nebo praxe je dotčená osoba z některého z diskriminačních důvodů znevýhodněna oproti ostatním (§ 3 odst. 1 věta první). Při nepřímé diskrxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x sociálně-právní ochraně, jak při poradenství, tak při kontrolních činnostech a dohledu, při ukládání výchovných opatření, ale zejména v procesu zprxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxněž při posuzování způsobilosti nezletilých, zejm. mladistvých, vystupovat samostatně i ve vztazích sociálně-právní ochrany, ať již vůči orgánům sxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxázení uplatňované (-) za účelem ochrany osob mladších 18 let nad rámce stanovené zvláštními právními předpisy, jestliže prostředky k dosažení uvedenxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xomentář k § 6 - Přípustné formy rozdílného zacházení. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015): „Možnost poskytovat zvláštní ochranu osobám mladším 18 let respxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xejedná o typický příklad rozlišování na základě věku. Děti a mladiství se vyznačují zvláštní zranitelností a závislostí na svých zákonných zástupcícxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxti. Neobstojí omezení, která jsou namířena k ochraně těchto osob před nimi samotnými, resp. před možností zavazovat se, ačkoliv v konkrétním případě jx xxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xx „právo“ na ochranu, nikoli „povinnost“ se takové ochraně podřídit. Podobné pak platí při uzavírání smluv o poskytnutí sociálně-právní ochrany dítětxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx pomoci nelze odpírat starším nezletilým způsobilost k uzavření smlouvy o poskytnutí služby, neboť by zcela zjevně nebyla naplněna podmínka přiměřenxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xx
X. Krátký pohled na Slovensko a do Polska
xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxravena zákonem č. 305/2005 Z.z., o sociálnoprávnej ochrane detí a o sociálnej kuratele a o zmene a doplnení niektorých zákonov, z 25. května 2005, v platxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxch situácií v rodine, ochrany práv a právom chránených záujmov detí, predchádzania prehlbovaniu a opakovaniu porúch psychického vývinu, fyzického vxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxý definuje sociálně-právní ochranu, ovšem taxativním výčtem činností; jsou to zabezpečení "ochrany dieťaťa, ktorá je nevyhnutná pre jeho blaho a ktoxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxom prostredí, a třetí okruh činností je pak zabezpečení náhradného prostredia dieťaťu, ktoré nemôže byť vychovávané vo vlastnej rodine". Oproti starxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxeb ve smyslu zákona o sociálních službách). Sociálně-právní ochrana je definována též zabezpečením náhradního prostředí, tedy nutně nikoli jen náhrxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxré Českou republiku teprve čeká. Slovenský zákon je svou systematikou i terminologií jinak velmi blízký zákonu o sociálně-právní ochraně dětí, proto xx x xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x zařízení“, jímž je centrum pro rodinu a děti, které do sebe nově podle novely č. 61/2018 Zb. z. zahrnulo dřívější předmět činnosti slovenských dětských xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxx xx xxxxxxx2 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších záxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Podobným způsobem jako na Slovxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxuje celou oblast péče náhradní včetně výchovy ústavní ve všech jejích formách.
K odst. 2
XI. Ochrxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxa zájmů dítěte vyplývá z celé řady dalších předpisů. Úpravou zákona o sociálně-právní ochraně dětí tyto zvláštní právní předpisy nejsou dotčeny. Tak nxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxa a poskytování zdravotních služeb bez souhlasu (§ 38). Právo na vzdělání je upraveno ve školském zákoně a řadou souvisejících školských předpisů. Výxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxst takového stavu v Evropě je dosud rovněž upraveno poskytování ústavní péče o nejmenší děti v kojeneckých ústavech (resp. v dětských domovech pro děti xx x xxx xxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxím zdravotních služeb), hlavě II (Zdravotní služby a zaopatření, poskytované v dětských domovech pro děti do 3 let věku), v pouhých dvou paragrafech (§ xxx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxvě bývalého zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, byla materie rozšířena pouze o úpravu ošetřovného, jehož úhrada je stanovena nově jako povinnosx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
Nejenže uvedené předpisy nejsou obecně dotčeny, jak stanovuje odst. 2x xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxx xx xim tyto předpisy svěřují. Chybný by tak byl postup, jehož cílem je přenášení odpovědnosti a zajištění řešení ochrany dítěte na orgán sociálně-právní oxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxělení činnosti jednotlivých útvarů v rámci jednoho obecního úřadu obce s rozšířenou působností, resp. ve vztahu k pověřeným obecním úřadům v jeho spráxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
XIII. Pouze relativní samostatnost ochrany dítěte podle jiných právních předpisů
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xož lze podtrhnout i v kontextu reformy systému péče o ohrožené děti. Školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a střediska výchovné péče spoxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxpy a opatření uvedeného nástroje sociální práce, vytvářeného na základě multidisciplinární spolupráce orgánem sociálně-právní ochrany, jsou pro txxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x x xxxx
x
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxnamovací povinností (§ 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí), či všeobecnou povinností na výzvu sdělovat údaje (§ 53 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
XIV. Sociálně-právní ochrana dětí ve světle práva Evropské unie
V důsledku inkorporace úpravy dávek pěstounské péče byla v odst. 3, doplněném novxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxi před vnitrostátní úpravou. Ustanovení je výchozí normou pro oblast koordinace dávek pěstounské péče, jak je patrné zejména z přehledu norem unijníhx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxstounské péče).
Na úseku vlastní sociálně-právní ochrany realizované správními úřady má však právo Evropské unie (s výjimxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxa rovného zacházení a zákazu diskriminace) především interpretační význam. Podle čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii ve znění Lixxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx
xxxxxx
xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xdst. 1 cit. ustanovení, jímž je vedle podpory míru a hodnot Unie též podpora blahobytu obyvatel Unie, zde tedy konkrétně dětí.
Sociální politika obexxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxe, ale mezi unijní pravomoci sdílené s členskými státy [srov. čl. 4 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy, dále jxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xa oblast sociální ochrany zaměstnanců, rovnost příležitostí a boj proti sociálnímu vyloučení. Oblast "modernizace systémů sociálního zabezpečeníxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxly orgány EU přijímat konkrétní závazná opatření (srov. čl. 153 odst. 2 SFEU), nicméně Komisi je ve smyslu čl. 156 SFEU svěřena určitá "měkká" působnost xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx ve snaze stanovit směry a ukazatele" (tamtéž). To koresponduje i s vymezením oblastí pravomocí EU, když podle čl. 5 odst. 3 SFEU může Unie "dávat podněty xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
Významným unijním dokumentem je xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxc členských států a mezinárodních závazků společných členským státům (srov. její preambuli). V čl. 7 je potvrzeno právo na respektování soukromého a rxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxopské úmluvy o ochraně lidských práv, tedy i na ustálenou interpretaci zmíněné úmluvy Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku (srov. např. výkxxx x x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxich blaho, participační práva dítěte (odst. 1), zásadu nejlepšího zájmu dítěte (v českém znění Listiny základních práv EU „nejvlastnější zájem dítětxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x této souvislosti lze poukázat, že podle rozhodnutí rakouského Ústavního soudu ve spojených věcech U 466/11-18 a U 1836/11 z 14. března 2012 „mezi kritéxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxfer, R., Palmstorfer, R. Rakouský ústavní soud používá Listinu základních práv Evropské unie jako kritérium přezkumu: účinky na unijní právo. In: Sprxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx x xstatních členských státech Evropské unie a k tamější právní úpravě a realizaci ochrany práv dětí. Tento aspekt je významný především v procesu reformy xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxými státy zpoždění cca 30 až 40 let, a i za srovnatelnými „novými“ státy „blízkého zahraničí“ zhruba patnáctileté. Z toho důvodu mohou být významné i příxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxtuace, kterou není s to sám vyřešit a která mu dočasně zabraňuje řádně pečovat o své dítě. Vedle rodiny a institucí občanské společnosti je to pak předevšxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxo v situaci, kdy první stěžovatelka od počátku projevovala snahu o řešení své tíživé osobní situace, do které se dostala ne svým zaviněním. Ústavní soudx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx že kdyby tyto orgány věnovaly stejnou práci aktivní pomoci matce, jako zarputile podnikaly řadu kroků k omezení jejích rodičovských práv, nemusela dnxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxxxxx
xxxx xxž mnohokrát uvedl (viz např. rozhodnutí ve věci Fiala proti České republice ze dne 18.7.2006 a Bergmann proti České republice ze dne 27.10.2011), že zákxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxst zdržet se takových zásahů: tento spíše negativní závazek může být doplněn o pozitivní závazky, jež jsou pevně spjaty s účinným respektováním soukroxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxž mimo jiné patří zavedení vhodného a dostatečného právního nástroje k zajištění legitimních práv zúčastněných osob a plnění soudních rozhodnutí, poxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxa opatření, která mu umožní styk se svým dítětem, i povinnost vnitrostátních orgánů taková opatření přijmout. (...) ESLP ve své judikatuře konstantně xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxrtugalsku ze dne 22.11.2005), a že čl. 8 Úmluvy x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxci Elsholz proti Německu ze dne 13.7.2000). Rozhodující je zjistit, zda státní orgány přijaly za účelem usnadnění styku veškerá opatření, která od nicx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxh se vhodnost opatření posuzuje podle rychlosti jeho provedení (rozhodnutí ve věci Maire proti Portugalsku ze dne 26.6.2003). (...) Rodinné vztahy jsxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxáno a aplikováno nikoli mechanicky, formalisticky, ale citlivě, s výlučným ohledem na jeho účel. Rodina není obchodní společnost, právně nelze uchopxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxdividuálních okolností hledat řešení, jež v maximální možné míře povede k zákonem předvídanému účelu, v daném případě k zajištění vztahu otce a syna.
xxxx xx xxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxt jeho násilné odnětí biologickým rodičům; takový zásah do práva rodičů těšit se rodinnému životu se svým dítětem ve smyslu článku 8 Úmluvy musí být nadxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxíc ukládá státu pozitivní závazky, které jsou těsně spjaty s účinným "respektováním" rodinného života. Jakmile je tedy prokázána existence rodinnéhx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xěmecku, viz výše, § 61). (...) Dle názoru Soudu se tedy jednalo o materiální nedostatek, který mohly vnitrostátní orgány zhojit pomocí jiných prostředxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxá, že úlohou orgánů sociálně-právní ochrany je právě pomoc osobám v nesnázích, které nemají nezbytné znalosti o systému, vést jejich kroky a poskytnoux xxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxtížnost č. 23848/04 Wallová a Walla proti České republice)
Pro rodiče a dítě je být spolu podle ustálené judikatury Soudu základním prvkem rodinnéhx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx [K. a T. proti Finsku (velký senát), č. 5702/94, § 151, ESLP 2001-VII]. Takový zásah není v rozporu s článkem 8, pouze je-li "v souladu se zákonem", sledujxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxem "nezbytnosti" znamená zásah založený na naléhavé společenské potřebě, která je zejména přiměřená sledovanému legitimnímu cíli (viz například Coxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxlerovat velmi různé standardy rodičovství, včetně excentrického, sotva adekvátního či nekonzistentního. Z toho vyplývá, že děti budou mít nevyhnutxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xjmu, zatímco jiné budou prospívat v milující atmosféře bezpečí a emocionální stability. Toto jsou důsledky naší omylné humanity a není úkolem státu ušxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxteria/ [2007] 1 FLR 2050)
Související předpisy:
čl. 4 odst. 4, - čl. 32 Listiny, - Úmluva o právech dítěte, - Listina základních práv Evropské unxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxx x xxxxx x xxxxxxx x x x xxst. 1, § 2 odst. 1, § 3 odst. 1, odst. 2 písm. b), § 81, § 655, § 794, § 855, § 857 odst. 1, § 858, § 867, § 884, § 906 až 908, § 910, § 925, § 953, § 954 odst. 1, § 958, § 962, x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx x x xx xx xxx x xx xx
xx xx
x x x xx xxxxx xx x xxx x xxx x xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx 1 zák. č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky, - zák. č. 109/2002 Sb., - § 118 odst. 1, § 120c odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění socxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx x xxx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx xx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxandardizovaného záznamu sociálního pracovníka
Literatura:
Klaushofer,
R.,
Palmstorfer,
R.
Rakouský ústavní soud používá Listinu záklxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxIII.
Křístek, A. Půlkulaté jubileum. K patnácti letům zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Sociální práce. 2015, č. 4, s. 23-31.
Křístek, A. Pxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxlného zacházení. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015
Tilsch,
E.
Občanské právo.
Část všeobecná.
Praha:
Všehrd,
1925,
s. 99.
Tröster,
P. a kxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxojem dítěte [1]; Osobní a územní působnost zákona [2, 3])
Mgr.
Adam
Křístek
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxx: Návrhem zákona se vymezuje, v souladu s Úmluvou o právech dítěte, pojem dítě; dítětem je osoba nezletilá. Dosažení zletilosti se řídí občanským zákonxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx pobývají, a to bez ohledu na to, zda jde o české občany nebo cizince. V omezeném rozsahu, tj. v rozsahu zajištění nezbytné pomoci, se bude sociálně-právnx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxnili krok k legalizaci jejich pobytu na území České republiky (tato situace vzniká u dětí narozených na území). Rodiče na území pobývají v postavení žadxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxně stanovuje, že sociálně-právní ochrana se poskytuje i dětem, kterým byl na území České republiky udělen azyl nebo doplňková ochrana.
K zák. č. 303/xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxsm. c) až d), avšak na nezletilé svéprávné děti by se měla vztahovat pouze stávající ustanovení písm. a) a b). Dále bylo do zákona doplněno vymezení sociáxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxi mladistvému, spolupráce s Probační a mediační službou, pomoc dětem po propuštění z ústavního zařízení nebo z věznice, včetně zajištění návazné péče xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Přehled výkxxxxx
xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxéprávnosti nezletilými
III. Speciální úpravy dílčí svéprávnosti nezletilých
IV. Dovolený rozsah sociálně-právní ochrany dětí poskytované starxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xletilosti dosaženo dříve. Takto vymezeným dětem je proto třeba zajistit sociálně-právní ochranu, na níž je tak za současného splnění dalších zákonnýxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xroto je ostatně sociálním kurátorům pro děti a mládež v (trestním) řízení ve věcech mládeže a v přestupkovém řízení svěřena působnost podávat opravné pxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxodující o přestupku), což celkovou koncepci a filozofii sociálně-právní ochrany vystihuje velice výmluvně.
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx (§ 30 odst. 1 obč. zák.), nebo uzavřením sňatku, aniž by však současně bylo dosaženo právní zletilosti (tamtéž, odst. 2). Je připuštěna i emancipace, tjx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxstvý, ať již v důsledku uzavření manželství (byť i později prohlášeného za neplatné), nebo na základě výroku soudu, bude v těchto případech sice plně svxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxu je nutno v souladu s definicí dítěte vycházející z Úmluvy o právech dítěte za dítě ve smyslu českého práva považovat i emancipovaného nezletilce.
Pxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxého nabývání dílčí (plné) svéprávnosti nezletilými (zejm. § 31 obč. zák.; srov. výklad dále). Jak ve vztahu ke způsobilosti procesní výstižně konstatxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxé již plně“. Věková hranice 18 let (resp. hranice nabytí neomezené plné svéprávnosti) je tak pouze objektivizovanou věkovou hranicí nejzazší. Pro oblxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxeněte nelze vůbec uvažovat o svéprávnosti, neboť vůbec nepřichází v úvahu jakákoliv rozumová vyspělost. Novorozeně tedy není svéprávné vůbec. Svéprxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxá věc někomu patří a že její vlastník ji může jinému dát zadarmo (tedy darovat) nebo za peníze (tedy prodat). Podmínkou je, že jde o dítě, jehož rozumová a vxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx ve věku 17 let již bude svéprávný v rozsahu téměř se blížícímu svéprávnosti plné, přesto však o plnou svéprávnost nepůjde (srov. § 36).” (Švestka, J., Dvxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxně dětí se pro své účely přitom principy postupně nabývané svéprávnosti dětí a mladistvých nijak nezabývá a plně tak odkazuje na obecnou občanskoprávnx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxtilých. Pouze v § 8 odst. 3 zdůrazňuje pravidlo schopnosti participace mladších dětí (vyvratitelnou domněnkou vztaženou již k věku 12 let), převzaté z x xxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xřístup, kdy se zákon o rozsahu svéprávnosti fyzických osob, zde dětí, nezmiňuje, je správný, neboť statusové otázky jsou otázkami výsostně občanskopxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xrávo (-) Ve standardních právních řádech kontinentálně evropského typu plní občanský zákoník funkci ‚systémově integrujícího ohniska' a opěrného pxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxem k osobní a věcné působnosti občanského zákoníku se jedná zejména o respekt k neporušitelnosti přirozených práv člověka s poučením z dob, kdy lidská pxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xrávního myšlení i na standardy, na nichž stojí občanské právo evropských demokratických států (-) Cíl je v restituci obecného kodexu soukromého práva x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxch úprav na soukromoprávním poli a generujících jejich další vznikání a rozvoj. xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxiální práci s nezletilými, ať již realizované orgány sociálně-právní ochrany dětí, tak i zejména při poskytování služeb na ryze soukromoprávní bázi pxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxý musí být naopak ještě plně zastoupen (zákonným zástupcem nebo opatrovníkem). Přitom platí obecná občanskoprávní zásada, zmíněná ve výkladu k § 1, in xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxoto, co občanský zákoník vyjadřuje hned ve svém úvodu v § 3 odst. 2 písm. f): „Nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží“ (zde tedy nelze odpírat způsobilxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxení a zákazu diskriminace). Praktickou pomůcku pro posuzování dílčí (plné) svéprávnosti nezletilých ve všech oblastech souvisejících se sociálně-xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxí důvodová zpráva k občanskému zákoníku, „jedním z klíčových pojmů právního řádu je pojem osoby, tedy právního subjektu, bodu, k němuž se vztahují právx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxsönlichkeit, rechtspersoonlikheid apod.). Ustanovení § 15 odst. 1 obč. zák. stanoví: „Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu právx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxbu“. Podle § 23 obč. zák. „člověk má právní osobnost od narození až do smrti“. Tuto právní osobnost má tedy dítě již od narození, novorozenec, batole. Svá xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xzpůsobilost k právním činům) je v českém právním řádu upravena dvojím způsobem. A to buď obecně (a velmi stručně), nebo zvláštními ustanoveními, které xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxobem. Podle § 15 odst. 2 obč. zák. „svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jedxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvají postupně, jak vyplývá z velmi stručného § 31 obč. zák.: „Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jedxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxní obč. zák. opět velmi obecně stanovuje, že „každý člověk (tj. i nezletilý) odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout“. Tato norma je doxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxt své jednání a posoudit jeho následky“.
x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxného práva, od práva platného u nás do r. 1950, resp. až 1964, a na rozdíl od právních řádů těch (středo-) evropských států, v nichž neproběhly socialistixxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxíc v situaci, kdy občanský zákoník v těchto obecných otázkách mlčí, platí jistě právě obecné právo (podepřené případně komparací s ostatními úpravami xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xx x xx xxxxx xx xxx
Absence úpravy obecných věkových hranic pro postupné nabývání svéprávnosti nezletilými v českém právu od poloviny 60. let přinesla za desítky let xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxedek. Totiž skutečnost, že v řadě právních vztahů je na nezletilou osobu nahlíženo jako na zcela nesvéprávnou bez ohledu na to, zdali je jí 5 let (kde je uvxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxvala vůbec žádný záměr znesvéprávnit nezletilé a vyloučit je zcela (nebo podstatně) z právního styku. Podstata je tedy v založení možnosti zpětného prxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxm zákazu samostatného právního jednání nezletilých. Důvodová zpráva k občanskému zákoníku z roku 2012 tu pak výslovně uvádí: „Třebaže paragrafové znxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxí ochrany dětí často i ke svým dospělým nezletilým chráněncům (tj. starším 14, v řadě případů se to však týká i chráněnců starších 16 či dokonce 17 let) přixxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxa nesvéprávné a neschopné tak samostatně vstupovat do jakýchkoli právních vztahů. Z toho mj. také vyplývá, že je u nás v rozporu s ratiem právní úpravy, a xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx s rodiči, svěřování dospělých nezletilých do péče jednoho z rodičů nebo „náhradní péče“, zejména kolektivního (ústavního) typu, které je přitom možnx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxé formy a není třeba, aby takovou smlouvu nahrazoval soud svým rozhodnutím (např. o „nařízení ústavní výchovy“). Omezit svobodu pohybu a pobytu dospělxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxvací
detence
, ochranná výchova, uložení výchovné povinnosti mladistvému, aby bydlel s rodičem nebo jiným dospělým atd.) nebo v civilním detenčním říxxxx xx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxavu popsaného neblahého obecného stavu se snaží přinášet doktrína tzv. participačních práv dětí, vycházející především z čl. 12 Úmluvy o právech dítěxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxlčí postupně nabývané svéprávnosti nezletilých mnohem významnější než problematika „participačních práv“. K problematice těchto „participačnícx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x x x xxxxx x x xx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxršení 14 let (dle obecného práva
impuberes
) a nezletilci, tj. dospělí nezletilí (u nás rovněž souhrnný pojem „dorost“, „mládež“, či „mladiství“, v praxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xVIII) annorum minores]. To odpovídá i pojetí v jiných odvětvích než v občanském právu: „Podle ustáleného názvosloví v sociální péči jde o nedospělce, dxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xa Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl prvý. V. Linhart: Praha 1935, s. 888). Především od toho, zda se jedná o dítě „ve vlastním slova smyslu“ (do 7 let věkxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xbsah její svéprávnosti - tedy rozsah toho, v čem se může za sebe rozhodovat sama i bez jakéhokoli poručníkování třetí osoby, a v jakém rozsahu může sama téx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx ustanovení zákona, popř. bez rozhodnutí soudu). V § 30 odst. 1 obč. zák. je pak stanovena nejzazší hranice - „plně svéprávným se člověk stává zletilostíx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xzavřením manželství osobou starší 16 let (§ 30 odst. 2, § 672 odst. 2 obč. zák.), 2. zesvéprávněním osoby starší 16 let formou prominutí let (
venia
aetatxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxdech je přitom nezbytný souhlas soudu. Ve všech těchto případech končí nutně také jiná forma péče o dítě jako opatření rodinného práva (trestní sankce, xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxy nemusí); k tomu srov. dále. Někdejší prodloužení nezletilosti nad obecnou hranici dosažení let (tedy současné „nedosažení plné svéprávnosti“ - tzvx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xouze omezit v její jinak plné svéprávnosti podle § 55 a násl. obč. zák. Občanský zákoník u této kategorie nezletilých umožňuje (§ 33) provozovat obchodnx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxová hranice sice stanovena není, avšak je zřejmé, že se bude jednat zásadně o tradiční hranici 14/15 let, výjimečně 12 let).
Interpretací § 31 obč. záxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xa ně jejich zákonný, popř. jmenovaný zástupce, popř. zástupce jedná sice prostřednictvím takového dítěte ve smyslu § 32 obč. zák., avšak lze říci, že xxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxnádu).
Nedospělci starxx x xxx x xxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx), a k uzavírání smluv, při nichž se plní hned při jejich uzavření a které jsou přiměřené jejich věku (běžný nákup v obchodě, využití ihned konzumované slxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxn, pokud zákonný zástupce tuto možnost vůči xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx v případě výběru hotovosti kartou). Nedospělci ve věku 7-14 let mohou disponovat se svým majetkem přiměřeného rozsahu, který jim byl někým, zpravidla xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxdospělci činit jen s přivolením zákonného zástupce, daného alespoň konkludentně nebo předpokládaného (druhá strana byla podle dřívější právní úpraxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxrmě souhlasu zákonného zástupce je dnes obsahem § 32 odst. 1 obč. zák., avšak bez možnosti požadovat lhůtu k aprobaci jednání zákonným zástupcem, stejnx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxjmy (např. dnes z dovolené reklamní, umělecké činnosti, výher apod.), přitom však i takovému nedospělci vznikají závazky podílet se na chodu domácnosxxx x xx x xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxluhu - bezdůvodné obohacení. Pokud by šlo o splněný dosud nesplatný dluh, mohl podle dřívější právní úpravy zákonný zástupce či poručník takové předčaxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxt. 2 věta poslední tu totiž jako kritérium stanoví pouze nesvéprávnost osoby, tj. její nesvéprávnost ke konkrétnímu jednání, takže k určitému plnění sxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxto souvislosti § 1934 obč. zák., podle něhož „splní-li dlužník, který není plně svéprávný, svůj splatný dluh, zprostí se závazku - plnil-li však na dluh xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxx xlná svéprávnost nemá v textu žádný vztah ke konkrétnímu splněnému dluhu: v konkrétní věci je totiž jednající subjekt v rozsahu svého omezení buď nesvépxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xhybným a nepřesným přepisem býv. § 1421 o. z. o., jehož první věta zněla: „I osoba, která jinak není způsobilá, aby spravovala své jmění, může dluh pravý a xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxavená svéprávnosti, což však dnes není možné). Proto také druhá věta nebyla formulována v trpném rodě („lze požadovat - aby bylo vráceno“), ale bylo jasxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xomu ne-svéprávný. Ustanovení. § 1934 obč. zák. bylo ovšem zdůvodněno tak, že „dosavadní úprava vychází z pojetí, že právní jednání, které učiní osoba k xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx právní následky“. Tento záměr vycházející jednoznačně z úpravy o. z. o. se však nevhodnou „modernizací“ bývalé textace nepovedlo naplnit. Nedospělcx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xšak § 2920 odst. 2 obč. zák. speciální úpravu: „nebyl-li nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho nxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxliktní odpovědnost, ale xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxmují, nebylo by pociťováno spravedlivě, aby z jejich značného jmění nebyla případná škoda reparována.
Dospělí nezletilí (mladiství) starší 14 a mxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx4 let věku), dále však jsou již způsobilí jednak sami řídit obecně své jednání, jednak právně jednat zásadně již v plném rozsahu, pokud to není zákonem zvxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx zástupcem do správy (tedy zejména vkládat a vybírat prostředky z účtu, k němuž mají dispoziční právo), avšak s omezením na významnější majetkoprávní dxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx, což však nevylučuje solidární ručení ze strany rodičů, školy či jiné třetí osoby, např. pěstouna nebo ústavního zařízení (srov. § 2921 obč. zák.). Práxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxznamnou věkovou hranici občanský zákoník č. 141/1950 Sb. uměle zvýšil na 15 let, stanovil také v § 347, že „způsobí-li škodu osoba mladší než patnáct let xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx škodu sama). K této orientační věkové hranici deliktní způsobilosti je třeba přihlížet i v současnosti, neboť jiná explicitní úprava není již od r. 196x x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxjné deliktní právo (trestní právo soudní i správní, tedy přestupkové) a zajisté by deliktní způsobilost civilní i trestní (a přestupková) měly být ve vxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxfikaci jako obecné pravidlo explicitní možnost
konvalidace
neplatného právního jednání nezletilce dodatečným schválením tohoto jednání jeho zásxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxálení jednání nezletilého někdy odmítá, což ovšem vzbuzuje pochybnost v těch případech, kdy by jednání bylo ve prospěch jednajícího nezletilého (sroxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxravy dílčí svéprávnosti nezletilých
Jak bylo uvedeno výše, je částečná svéprávnost nezletilých v právním řádu upravena i zvláštními ustanovenímix xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxnici, jejímž dosažením nabývá dítě dílčí plnou (popř. podmíněnou) svéprávnost zcela jednoznačně. A to jak v soukromém, tak i ve veřejném právu. Obecné xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxplný) přehled těchto speciálních úprav, ať soukromoprávních, xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx třeba vždy zvážit, zda k relevanci právního jednání prováděného v zastoupení není třeba přivolení nezletilého nebo alespoň obligatorního předběžnéxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxovedeného v zastoupení; podle § 875 odst. 2 obč. zák. platí: „před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, sdělí [ten, kdo jedná] dítěti vše potřebnéx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxvořit si vlastní názor nebo není schopno tento názor - sdělit. Názoru dítěte [ti kdo rozhodují] věnují patřičnou pozornost a berou názor dítěte při rozhxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxt si vlastní názor a tento sdělit“; zavádí se tu tak určitá speciální hranice nabytí částečné, zejména procesní, svéprávnosti dosažením 12 let věku - ta xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx o nedospělce, blížící se věku dospělosti. Blíže k „participačním právům dítěte“ srov. výklad k § 8 odst. 2 a 3.
V oblasti poskytování zdravotních sluxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx „Má-li být zasaženo do integrity nezletilého [jedná se tak o vážnější zdravotní zákroky; běžné léčebné výkony jsou již plně v dispozici nezletilce], kxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxést bez souhlasu soudu.“ Tato svéprávnost nezletilého staršího 14 let je tedy současně, jde-li o zásahy do integrity, až do 18 let částečně podmíněná. Oxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxe zákrok provést na její návrh nebo na návrh osoby jí blízké jen se souhlasem soudu“. Ustanovení § 95 obč. zák., pak stanovuje, že „nezletilý, který není pxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxch jeho věku a jedná-li se o zákrok nezanechávající trvalé nebo závažné následky“. Podle § 35 odst. 1 zák. o zdrav. službách „pro vyslovení souhlasu s posxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxx) s tím, že nezletilému pacientovi lze zamýšlené zdravotní služby poskytnout na základě jeho souhlasu, jestliže je provedení takového úkonu přiměřenx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xodle § 28 odst. 1 zák. o zdrav. službách „zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem“. Ustanovení § 28 oxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxskytnutí zdravotních služeb- a zdravotnické zařízení“. Lze mít za to, že nejen poskytnutí zdravotní služby jako takové, ale i s tím úzce související svxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxí volby poskytovatele a zdravotnického zařízení xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx x x xx xxxxx x xxxxx xx x x) zák. o zdrav. službách sice volba poskytovatele a zdravotnického zařízení v případě nezletilých pacientů obecně svěřuje statutárnímu orgánu ústavxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxch služeb. I pro statutární orgán ústavního zařízení či pěstouna (a pro volbu lékaře) tu tak plně platí zásada § 892 odst. 1 obč. zák., totiž, že „rodiče [txx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxně způsobilé,“ tj. právě jen k těm jednáním, k nimž není (dosud) způsobilé. Jakmile k nim již totiž dítě způsobilé je (zejména dosažením příslušných letx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx
xxxx xxxxx
x
xxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xvéprávnost dospělých nezletilých ovšem uměle zvýšena ze 14 na 15 let. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v § 46 odst. 1, 2 ustanovuje, že „xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xovinna podrobit se vyšetření stavu imunity (odolnosti)“. K tomu odst. 4 cit. ust. ovšem dodává: „jde-li o fyzickou osobu, která nedovršila patnáctý rox xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
Plné pracovněprávní svéprávnosti nabývá dospělý nezletilý naráz dosažením 15 let věku a současně z praktického hlediska ukončením povinné školní dxxxxxxx xx xx x x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxku, a to proto, že nejen závislá práce nezletilých mladších než patnáct let, ale současně i všech nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx ve kterých má být práce vykonávána“; dospělý nezletilý starší 15 let je tak plně (nepodmíněně) svéprávný i ke sjednání místa výkonu práce, což úzce souvxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxéprávnost nijak neomezuje případné soudní rozhodnutí o svěření do péče (jednoho z rodičů, pěstouna, ústavu), tato jejich již plná svéprávnost by musexx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxstvý u někoho v zaopatření, nebo se zaopatřuje sám. Český zákonodárce se v rámci tzv. urgentní novelizace občanského zákoníku, jíž byla zrušena možnosx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx vyjádřil: v českém právu nemá být dospělý nezletilý při právním jednání (pokud možno) jakkoli omezován, jeho částečná svéprávnost má být tedy chápana xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x60/2016 Sb. má samozřejmě prvořadý význam i ve všech dalších právních vztazích, nejen při výkonu závislé práce.
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxní svéprávnosti popsané v předchozím bodě; proto také dospělý nezletilý má úplnou volnost určit místo svého pobytu, a to nakonec i v rámci ústavně zaručxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxzňuje, že „osobní svoboda představuje v demokratickém a právním státě jednu z nejdůležitějších hodnot. Je předpokladem toho, aby si mohl každý sám uspxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx x právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 odst. 1 Ústavy), do ní proto může zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích a nesmí se při tom dopustit svévxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxta svého pobytu i ohlašování změny místa trvalého pobytu musel být tedy výslovně soudem ve své svéprávnosti, dosažené ve věcech pobytových nejpozději xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xx x xxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxávo), která navíc žádná ustanovení dovolující omezení osobní svobody soudním výrokem vůbec neobsahuje, popř. by na osobní svobodě mohl být omezen proxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxi „výchovných opatření“ v řízení ve věcech mládeže nebo dětí mladších 15 let podle § 18 odst. 1 písm. a) z.
s. m.
, je formulována takto: „Soud pro mládež a v pxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxrý je odpovědný za jeho výchovu“. Jako výchovné omezení je nezletilému podle § 19 odst. 1 písm. g) z.
s. m.
možno navíc uložit, aby „neměnil bez předchozíxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxlicitně nějaké právní povinnosti, které by nezletilému tak jako tak vyplývaly z práva obecně, ale ukládá se mu, aby konal, opominul nebo strpěl, co by bex xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxě ve volném čase společensky prospěšnou činnost, podrobit se léčení závislosti na návykových látkách apod.). Je přitom nerozhodné, zdali je takový doxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxprávný, jde-li o volnost pohybu a určování místa svého pobytu, vyplývá i z komentáře k § 26 zákona o Policii ČR: „Potřebu vrátit nezletilou osobu do rodičxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxdě vycházet z toho, že setrváváním mimo uvedenou péči ohrožuje sama sebe na životě a zdraví, u osoby mladistvé (do 18 let) toto paušálně tvrdit nelze. Osoxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xx již setrvávat, vždy zvažovat, zda je nezbytné ji zajišťovat za účelem navrácení do této péče. Pokud např. má kde bydlet, je schopná se o sebe postarat, nexx xx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxvrácení do rodičovské xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx. Předmětem Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (publikována pod č. 34/1998 Sb.) je zajistit bezodkladný návrat dětí protixxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxk o péči rodičovskou, tak i pěstounskou, poručenskou či ústavní. Podle čl. 4 této úmluvy však platí, že „úmluvy se nepoužije, pokud dítě dosáhlo věku šesxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxeré nemůže být jednoduše ignorováno, ať již jedním nebo oběma jejími rodiči, nebo soudním či správním orgánem- Druhý problém souvisí se situací dětí mlxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxělých nezletilých dovozovat výkladem. Ustanovení § 898 odst. 1 ve spojení s odst. 2 písm. d) obč. zák. stanovuje, že „k právnímu jednání, které se týká exxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě uzavírx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxi jiných omezeních zásadních majetkoprávních dispozic (nabývání nemovité věci, zatěžování majetku jako celku, nabytí nebo odmítnutí dědictví apodxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxporu s výše popsanou svéprávností v oblasti svobody pohybu a pobytu, jakož i s plnou svéprávností pracovněprávní, neboť právě i v souvislosti s pracovnx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x326 a násl. obč. zák.], ať již v ubytovně provozované zaměstnavatelem, nebo třetím subjektem. K § 898 ostatně i komentářová literatura uvádí: „Ustanovxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx, co je stanoveno- Samozřejmě lze mít za to, že pro justiční praxi, která nemá důvod měnit dávno přijatý přístup k řešení těchto otázek, nebude chybný texx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxtrádají smysl“ (Zuklínová M. Komentář k § 898 in Švestka, J., Dvořák, J. Fiala, J., Zuklínová, M. Občanský zákoník. Komentář. Svazek II (§ 655 až 975). Prxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xmrti „původního“ nájemce na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě s nájemcem žil a nemá vlastní byt] skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxjpozději dnem, kdy tato osoba dosáhne věku dvaceti let, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak“. Přechod nájmu není děděním, ale zvláštním xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx, že nezletilec bude vystupovat jako strana nájmu, a to bez bližších podmínek. Občanský zákoník navíc zcela bezdůvodně obsahuje dvojí úpravu xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxávnosti soudním výrokem, pak zejm. v § 483 odst. 2. Podle posledně zmíněného ustanovení a jeho písm. d) platí, že „spravuje-li opatrovník opatrovancovx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxecností a zároveň větší formulační precizností se toto ustanovení plně hodí i pro výklad zdánlivého omezení dospělého nezletilého pro uzavírání smlux xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xmění, zejména z vlastních příjmů (odměna za práci, invalidní důchod, rodičovský příspěvek apod.), není žádný důvod, aby nemohl zcela volně uzavřít smxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx3 odst. 2 se týká výlučně situací, kdy „opatrovník spravuje opatrovancovo jmění“. Obě
relevantní
ustanovení tedy regulují výlučně správu cizího majxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxe i § 898 odst. 2 písm. d) obč. zák.]. Co znamená „dlouhodobé“, lze dovodit
per analogiam
legis z § 483 odst. 2 písm. d) obč. zák.: „na dobu delší než tři rokyxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxuje tři roky. Jen ke smlouvě na dobu neurčitou, resp. na dobu delší tří let by bylo nezbytné schválení soudem. Dovršil-li dospělý nezletilý 15 let věku nexx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxanského, pracovního i správního práva, ale nakonec i základním právům dospělého člověka, byť i dosud nezletilého. „Smlouva týkající se bydlení“ může xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxájemní, a nakonec např. i ubytovací smlouva týkající se dočasného užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby (§ 1852 a násl. obč. zák.). Otroxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxdnin smlouvu o ubytování v hostelu na dobu tří dnů nebo ubytovací smlouvu po dobu chmelové brigády apod. Měl-li by platit § 898 odst. 2 písm. d) obč. zák. v oxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxdeže při střední škole nebo učilišti, neboť i k takovému „právnímu jednání- potřebují rodiče souhlas soudu“; společný souhlas žáka i jeho zákonného záxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx týkajících se bydlení přiznat dospělým nezletilým (starším 14, popř. 15 let), a to za prvé alespoň těm, kteří nejsou v zaopatření zákonného zástupce nexx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx
xx xxxxxx xxxojení nabývá nezletilý plné svéprávnosti dosažením 12 let věku, jde-li o jeho vlastní osvojení (§ 806 odst. 1 obč. zák.), a to zásadně včetně matričních xxxx xx xx xxxxx xx xx x xx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxávnosti v této věci nezletilý rodič xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxlosti, tradičně tedy ve 14 letech, v našem platném právu bezdůvodně v této souvislosti posunuté na 15 let věku; v minulosti tak mohli dospělí nezletilí pxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x nemohou - § 1539 obč. zák., k tomu způsobilí nezletilí starší 15 let (a nikoli jen 14 let, což by ovšem bylo správné řešení) mohou však být opět i dnes svědky xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxx
xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx x6 odst. 1 písm. g) zák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení], neboť ke změně se vyžaduje její souhlas, který nelze nahrazovat.
Ve věcech evixxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xx xx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxtel a rodných číslech; § 2 odst. 3, § 4 odst. 4 zák. č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech); to je samozřejmě významné i z hlediska posouzení (ne)možnostx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxo v nějakém ústavním zařízení; nejen že nezletilec starší 15 let může totiž volně určit místo svého pobytu, neboť v takovém místě může případně zcela volxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxě ohlásit i na ohlašovně jako místo svého trvalého pobytu a požádat v té souvislosti o výměnu občanského průkazu.
V oblasti provozu na pozemních komuxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xčastník je schopen (a povinen) řídit se nejen složitým systémem dopravního značení, ale rovněž v souladu s pravidly provozu vyhodnocovat aktuální dopxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxou, resp. plnou svéprávnost. Jde-li o řízení motorových vozidel, lze již osobě starší 15 let vydat řidičské oprávnění nejen pro motorky či tříkolky do 5x xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxx xxxx xx 21 a 24 let. Pojem „zletilost“ ostatně zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, vůbec nezmiňuje. Jde-li o organizovaný útvar chodců, jež mohou tvořix xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx x tomu dostatečně způsobilá“. Tzn., že již patnáctiletý člověk je zákonem chápán jako způsobilý řídit coby chodec na silnici nejen vlastní pohyb, ale i jxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxli o provoz jízdních kol, platí, že plně způsobilým účastníkem silničního provozu je dokonce osoba starší již 10 let (bez jakéhokoli dohledu). Jinak plxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx let“ (nikoli tedy zletilé osoby nebo dokonce zákonného zástupce, xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xedadlem pro přepravu dítěte a pevnými opěrami pro nohy, smí osoba starší 15 let vézt osobu mladší 7 let“. S určitými omezeními je tak již osoba straší 15 lexx x xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxávní deliktní způsobilost (tedy přestupková a trestní), jak je obecně známo, nabývá u nás na rozdíl od většiny sousedních zemí nezletilý nikoli dospělxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxli o rodičovský příspěvek nebo porodné, že má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena, zejména xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx dosaženo až nabytím zletilosti. Podle § 868 odst. 1 obč. zák. ovšem platí, že výkon rodičovské odpovědnosti nezletilého rodiče- je až do doby, kdy nabudx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxinnosti a tohoto práva se pozastavuje až do doby, kdy rodič nabude plnou svéprávnost. I nezletilý rodič, tedy zpravidla matka, zcela po právu pečuje o svx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxéprávná, jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušnéxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení) v případě, že zákonný zástupce (osoxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx x xxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxx xsvěřeno na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby“, ani není v „plném přímém zaopatření ústavu“. Žádost o přídavek na toto dítě pak poxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxávu nezletilý rodič (matka), který o dítě osobně pečuje. To vyplývá z § 59 odst. 1 písm. c) zák. o stát. soc. podpoře, podle něhož namísto oprávněné osoby jx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx x x xx xxxxx x xx xx xxk. o stát. soc. podpoře, podle něhož přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatřeníx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxanoví, že tato, třeba i nezletilá osoba, „má dítě v přímém zaopatření“, nevyžaduje se tedy, aby toto zaopatření bylo také „plné“. Nezletilý, o své dítě pxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxení“ zajišťuje zpravidla nějaká třetí osoba. Naopak zvláštním příjemcem přídavku na dítě nezletilé chovanky s nařízenou ústavní nebo uloženou ochraxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxo, že nezletilý rodič, xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx svéprávnost v právních vztazích pojištění vzniká dosažením zletilosti, pokud se dále nestanoví jinak. Způsobilost být účastníkem řízení o přiznání xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxtilosti; jde-li tedy o pozůstalostní důchod, nezletilec svéprávnost zásadně nemá na rozdíl od věcí invalidního důchodu, kde může být plně svéprávným xxxxxxx xxx xx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxená návštěva školy je nyní stanovena fakticky na 10 let, neboť její první rok má být plněn v mateřské škole, když „od počátku školního roku, který následuxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxkona). Část druhá školského zákona (Předškolní vzdělávání; ačkoli tu ovšem je mateřská škola a nikoli předškola) nehovoří o „žácích“, ale o „dětech“. xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxěti“, tj. uživatele služeb mateřských škol, nevztahují povinnosti žáků a studentů, upravené v obecné části první školského zákona (§ 22 odst. 1). Zcelx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xx xxst. 1 a § 23 obč. zák.). Podle § 36 odst. 3 věty první školského zákona „povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xx smyslu § 21 odst. 1 školského zákona některá, v zásadě jen proklamativní a normativně nevýznamná či zcela bezvýznamná, práva (právo na vzdělávání a škoxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xxxx xxxxx; právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jeho vzdělávání; právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo škoxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxení a řádně se vzdělávat; dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxvnost nedospělců (tedy žáků mladších 14, popř. 15 let, avšak starších 6, popř. 7 let) ve školských vztazích je tu tak zřejmá. Současně však platí, že „smlxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx školy (§ 49 školského zákona), nikoli žák sám nebo žák s přivolením zákonného zástupce, ale naopak žákův zákonný zástupce jménem žáka a bez jakékoli žákxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxší 6, popř. 7 let. Ukončování základního vzdělávání se, vzhledem k nucené návštěvě školy, vůbec nepředpokládá. Dokonce i o povolení pokračování v záklxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxrý k takové žádosti ani nepotřebuje přivolení dospělého nezletilého žáka (srov. § 55 odst. 1 školského zákona). Obdobné v modifikované podobě platí, a xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxičemž je však náležitostí přihlášky také souhlas uchazeče s jejím podáním“. To platí i pro přestup do jiné střední školy, změnu oboru vzdělání či přerušxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxkonný zástupce nezletilému, který nenabyl plné svéprávnosti, ve shodě se zvyklostmi soukromého života souhlas k určitému právnímu jednání nebo k dosxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxtupce, je-li ho potřeba. Školský zákon tuto logiku nesmyslně obrací - i v případě dospělého nezletilého jedná nadále zákonný zástupce, ovšem s přivolexxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xx xx xxx xxxx xxxa nebo studenta). Obecnou úpravu respektuje školský zákon pouze (a to jen do jisté míry) v případě ukončování středního vzdělávání. Ustanovení § 68 odsxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxého řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce“. Ve všech uvedených případech je ovšem zřejmé, že nejen nedxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xozsahem svéprávnosti mladistvých zaměstnanců v pracovním právu či dospělých nezletilých pacientů ve zdravotním právu apod. To je o to paradoxnější, xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxší rozsah „školské“ resp. „učební“ svéprávnosti, nežli školský zákon z roku 2004, když učební poměr tehdy uzavíral, měnil a ukončoval podle tehdy platxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xoku 2004 rozhodně nelze považovat za pozitivní jev. Ten může být odůvodněn snad jen jediným. Podle § 877 odst. 2 obč. zák. se za významnou záležitost povaxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxření ze strany rodičů (trvá vyživovací povinnost rodičů). Lze tak snad odůvodnit, i s ohledem na korektiv dobrých mravů (§ 1 odst. 2 obč. zák.),
obligatoxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxále i celkového zaopatření dítěte, na rozdíl od pracovní či jiné výdělečné činnosti nezletilce, který je tak již schopen živit se sám (§ 911 obč. zák.). Pxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxoť uvedená okolnost, tedy povinnost náklady takového vzdělávání ze strany rodiče v rámci alimentační povinnosti platit, trvá i po dosažení zletilostxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxdkem.
IV. Dovolený rozsah sociálně-právní ochrany dětí xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxkotvením osobní působnosti zákona) byl doplněn korektiv ve větě druhé. Ačkoli se tedy bude jednat o nezletilce, tedy "dítě", lze vůči plně svéprávné osxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxí), neboť podle Úmluvy o právech dítěte nelze dítěti pomoc odepřít. Jinak jen v těch případech, kdy je svéprávná osoba omezena z důvodu své nezletilostx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxivů působících na děti, související např. se zneužíváním regulovaných či nelegálních psychoaktivních látek atd.). Emancipací (ale rovněž tak nabytxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx (poručenství, opatrovnictví, pěstounství, ústavní výchova). Jde-li o emancipovaného nezletilce, je tak pojmově vyloučena i ústavní výchova (jako xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxhovy). V těchto případech je proto nezbytné ze strany orgánu sociálně-právní ochrany realizovat nadále všechny úkoly vyplývající ze zákona o sociálnxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xabyl plné svéprávnosti, jak vyžaduje komentované ustanovení na konci. Proto také zůstávají zachovány některé
kompetence
při výkonu kurately pro mlxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxi nezletilými, totiž že absence úpravy dílčích věkových hranic pro postupné nabývání svéprávnosti v českém právu od poloviny 60. let přinesla zcela nexxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxrávnou až do dosažení 18 let. Z celého výkladu v části II. (a III.) je však přitom zcela zřejmé, že takový přístup je neudržitelný, a to již jen proto, že odpxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné“. Pravidlo odst. 1 věty druhé, tedy poskytování sociálně-právní ochrany sxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxonce obdobně respektovat i v případě těch nezletilců, kteří jsou již dospělí (tedy starší 14 let), i když nebyli soudně plně emancipováni (formálně tak xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx děti a mládež, když podle § 32 odst. 4 písm. f) zák. o soc.-práv. ochraně dětí je nezbytné zajistit návaznou péči dětem s nařízenou ústavní výchovou z důvoxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxy, kdy je kurátor povinen návaznou péči zajistit i pro mladé zletilé dospělé v souvislosti s výstupem z příslušného zařízení, zejména tehdy, byla-li úsxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx úprava dávek pěstounské péče, jejíž součástí je i úprava nároku na příslušné dávky až do věku 26 let nezaopatřeného dítěte (mladého zletilého dospěléhxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xx x xxx xxxxx x x x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxsledku vedení správního řízení - např. přestupkové řízení proti osobám odpovědným za výchovu pro přestupek spočívající v nesplnění povinnosti zajišxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx) i po nabytí zletilosti dítěte pro skutek spáchaný v době jeho nezletilosti, stejně tak jako takové řízení zahájené v době nezletilosti dítěte bude po pxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxvním zařízení na základě zaopatřovací smlouvy, popř. na základě tzv. soudního prodloužení ústavní výchovy do 19 let věku není obecně subjektem sociálxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxé výjimky.
V. Osobní a územní působnost zákona
K odst. 2
Pro výklad odst. 2 má význam vyjádření úmyslu zákonodárce, jax xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xo bez ohledu xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxany) nemůže svou působnost realizovat na území cizího státu. Zákonná formulace komentovaného ustanovení však vychází ze společenské reality v době pxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx změn cizineckých předpisů, a nakonec byl výčet rozšířen na nynější počet sedmi titulů. Osobní působnost zákona pro oblast dávek pěstounské péče ve smyxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxči komentovanému ustanovení.
Zásadní význam pro výklad má však úprava vyplývající z mezinárodních úmluv, které mají před zákonem aplikační přednxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxké zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí z r. 1996, ratifikovaná ČR 13. března 2000 a publikovaná pod č. 141/2001 Sb. m. s. Článek 5 odst. 1 této úmluvx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx Tedy
kompetence
orgánu sociálně-právní ochrany není založena na formálním kritériu občanství či administrativního pobytu, ale na faktickém kritéxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x tj. mají obvyklé bydliště). Jinými slovy - sociálně-právní ochrana se obecně poskytuje dítěti, které je na území republiky oprávněno pobývat na záklaxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxliště dítěte do jiného smluvního státu, mají pravomoc orgány státu nového obvyklého bydliště dítěte". Opět nehraje roli administrativní stav (tzn. jxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxo - obvyklého bydliště jsou upraveny pouze dvě výjimky. První můžeme nazvat "delegací vhodnou" - Úmluva v čl. 8 dovoluje, aby "výjimečně orgán smluvní xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx zájem dítěte, může buď žádat, aby tento jiný orgán buď přímo, nebo s pomocí ústředního orgánu svého státu převzal pravomoc k přijetí opatření pro ochranxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxdaným státem může být stát, jehož státním příslušníkem je dítě, na jehož území se nachází majetek dítěte, před jehož orgány probíhá řízení o návrhu na roxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxklého bydliště podle Úmluvy je případ zavlečení dítěte do ciziny. Podle čl. 7 této Úmluvy platí, že "v případě protiprávního přemístění nebo zadržení xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxiště v jiném státě", za podmínek, které tento článek podrobněji stanoví - např. obvyklé bydliště muselo trvat alespoň rok. Orgán státu, kam bylo dítě taxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxvní ochrany tedy opatření ve smyslu odst. 3 komentovaného ustanovení. Únos dítěte do jiného státu, mající vliv na působnost orgánů státu, je vedle citoxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xro Českou republiku závazná od 1. března 1998 (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/1998 Sb.). Její úprava je rovněž založena na kritériu obvyxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxušením práva péče o ně nebo styku s ním. Úmluvy se nepoužije, pokud dítě dosáhlo věku šestnácti let".
Na kritériu obvyklého bydliště je rovněž postavxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Brusel II), kritérium obvyklého xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu." Tato obecnx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xx x xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxí souvisejících soudních řízení. I toto nařízení umožňuje "delegaci vhodnou" (čl. 15), zásadně však jako výjimečnou.
Další výjimky z pravidla legxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx sociálně-právní ochrany ve vztahu k cizině (§ 35, § 36 zák. o soc.-práv. ochraně dětí), která současně blíže procesně provádí některé další mezinárodnx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxjící rovněž z kritéria obvyklého bydliště. (Čl. 2 odst. 1: "Úmluva se použije v případech, kdy dítě, jehož obvyklé bydliště je v jednom smluvním státě ("xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxvodu manželi nebo jednou osobou s obvyklým bydlištěm v přijímajícím státě nebo za účelem takového osvojení v přijímajícím státě nebo ve státě původu."x
xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxkticky na území republiky pobývá. V posledních letech však dochází k mizení významu státních hranic, a tím pádem i k určitému oslabení xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx Sb., o mezinárodním právu soukromém, zavedl v řadě případů jako hraniční určovatel pro určení osobní působnosti namísto dosavadního kritéria státníxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxiční určovatel
lex patriae
a jako hraniční určovatel se stanoví obvyklý pobyt. Stejné řešení zvolily například Švýcarsko, Estonsko a v poslední době xx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxm "obvyklý pobyt" je v současné době dostatečně vyložen soudní praxí. Výkladem tohoto pojmu se již zabýval i Evropský soudní dvůr (např. věc 76/76 Di Paoxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxla v úmyslu udělit mu stálý charakter, je stálým nebo obvyklým centrem jejích zájmů. V tomto kontextu by měla být brána v úvahu zejména rodinná situace zaxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx jak se jeví ze všech okolností. V české soudní praxi se lze setkat s vymezením pojmu ‚bydliště' (rozsudek NS Cdo 444/2004). Vymezení tohoto pojmu však koxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x českém překladu používá pojmu ‚obvyklé bydliště'. Také tento pojem koresponduje s přesnějším označením "obvyklý pobyt". Obvyklým pobytem se nerozuxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxyklý pobyt' nebývá definován v právních řádech jednotlivých států, tak jako jsou například definovány pojmy ‚trvalý pobyt', ‚přechodný pobyt', ‚bydxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxn uvážil všechny okolnosti případu a životní poměry osoby a vycházel z nich při určení jejího obvyklého pobytu v určitém státě, i když podle právních přexxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxím na území ČR - který je rovněž v souladu s pojetím působnosti českých orgánů podle shora zmíněných mezinárodních úmluv, slovní vyjádření tomu již dnes xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx resp. obvyklého bydliště dítěte, jak však je namístě tuto působnost z uvedených důvodů vykládat již nyní. Lze však shrnout: sociálně-právní ochrana xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx a v cizině se i nacházejí.
Dětem, uvedeným v odst. 2 (ve smyslu výše uvedeného výkladu) se přitom zajišťuje sociálně-právní ochrana v plném rozsahu.
Obdobná slovenská úprava [§ 2 písm. a) bod 1 zák. č. 305/2005 Z. z., o sociálnoprávnex xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxona, avšak naplňuje jej poněkud odlišným obsahem, když obvyklým pobytem rozumí trvalý, přechodný či tolerovaný pobyt, tzn. některý z administrativnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxbyt“ v uvedeném smyslu. Specifickou skupinou jsou pak nezletilí bez doprovodu, jimž se na Slovensku sociálně-právní ochrana poskytuje na základě skuxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxí obecně vyjádřena, podobně jako v ČR. Podpůrně však slovenská úprava zachovává starou zásadu
lex patriae
, když se stanoví, že osobní rozsah sociálně-xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxkového vymezení osobní působnosti nacházíme v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí zcela nesystematicky nikoli v komentovaném ustanovení, ale tepxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxišťuje sociálně-právní ochranu [také] ve vztahu k cizině, jde-li o děti, které jsou občany České republiky a nemají na jejím území trvalý pobyt“. Tím všxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxého svazku, neboť výkon sociálně-právní ochrany dětí ve smyslu části třetí hlavy I, II. popř. III až VII, podle části osmé či deváté by byl na území cizího xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxodněprávní ochranu dětí, jak ji vymezuje zejm. § 35 odst. 2 písm. c), d), f).
x xxxxx x
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx byly odtud protiprávně zavlečeny do ciziny. Na území republiky se však může nacházet dítě, které zde pobývá buď legálně, avšak jen krátkodobě, nebo je nx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxepřít, a proto se jim komentovaným ustanovením zaručuje alespoň v základním nezbytném rozsahu "krizové pomoci".
Rovněž formulace tohoto ustanovxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx x x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxt. 2 výše), se sociálně-právní ochrana poskytuje v plném rozsahu zákona, všem ostatním dětem, které se nacházejí na území republiky, jsou ohrožené a soxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xchraně dětí (tím rovněž na § 15 a § 16 zák. o soc.-práv. ochraně dětí) znamená ochranu dítěte bez doprovodu nebo v případě, že jsou jeho život nebo příznixx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxtění do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc) a zpravidla současné podání návrhu na vydání opatření soudu za účelem předběžné úpravy poměrů díxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx péče ústavu v plném smyslu toho slova, tedy i do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc) nabývá v souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobyxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx
Judikatura:
Rozumová a volní vyspělost stěžovatelky byla na takové úrovni, aby byla schopna posoudit následky svého jednání. Obdobnou námitkou xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx věci sp. zn. III. ÚS 1019/08; tehdy ji vyhodnotil jako zjevně neopodstatněnou s tím, že byla-li nezletilá, které bylo 12 let, způsobilá sama cestovat měxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xřípadě nyní posuzovaném došlo k rozhodné události v době, kdy bylo stěžovatelce bez několika týdnů 11 let. Jen na základě tohoto věku samotného lze u běžxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxadu je totiž dle Ústavního soudu skutečností notoricky známou
(II. ÚS 3176/12)
Je třeba zabránit situacím, kdy je dítě považováno za pouhý objekt, o kxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx v kontextu práv garantovaných v čl. 12 Úmluvy o právech dítěte vyslovil znepokojení nad tím, že „tradiční vnímání dětí jako objektů spíše než subjektů pxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxx x xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxec a po které již plně.
(I. ÚS 3304/13)
Ústavní soud zdůrazňuje, že osobní svoboda představuje v demokratickém a právním státě jednu z nejdůležitějšxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xsilovat o vlastní štěstí. Jakkoliv tato svoboda již ze své podstaty nemůže být neomezená, se zásahy do ní mohou být spojeny neodstranitelné následky ve xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxuze na základě zákona a v jeho mezích a nesmí se při tom dopustit svévole. Trvání na dodržení všech zákonem stanovených podmínek jejího omezení představxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxx x xxx xx x015)
Žalobkyni v době, kdy jí ještě nebylo 12 let (nejčastěji ve věku 8-9 let), byly darovány jejím otcem a babičkou hudební nástroje a další movité věcx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxě chápe dosah darování a je způsobilé věc tímto způsobem do svého vlastnictví přijmout. ... Lze proto uzavřít, že žalobkyně byla vzhledem ke svému věku zxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxtní hodnotu v okamžiku darování měly.
(NS 25 Cdo 1005/99)
Související ustanovení:
§ § 8 odst. 2 a 3,
§ 15 - zajištění neodkladné - okamžité péče, § xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx § 47o - okruh oprávněných osob, § 61 - místní příslušnost
Související předpisy:
xxx xx xxxxxxx
§ 13 až 14b, § 42, § 50, § 59 a násl. zák. č. 325/1999 Sb., o azylu,
xxx x xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí,
§ 22, § 32, § 58a zák. č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců,
§ 1 xxxxx xx x x xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx x xxx x xx xxxxx xx xx x xxx x xxx x xxx x xxx x xx x xxxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx x x00, § 104 a násl., § 483 odst. 2, § 581, § 672 odst. 2, § 806, § 811, § 867, § 868, § 875 odst. 2, § 877 odst. 2, § 886, § 892, § 898, § 911, § 924, § 975, § 1526, § 1539, § 17xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxx
x xx x xx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxx xxxxxx
x xxx xž 91c zák. o soc. službách,
x xxxxxx xx xx xxx
x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx xx xx
xx xx
x
x xxx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xx xdst. 3, § 25, § 76 odst. 1 písm. g) odst. 2, 3 zák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení,
§ 10 odst. 10 zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodxxxx xxxxxxxx
x x xxxxx xx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx
x x xxxxx x xák. o důch. pojištění,
§ 21 odst. 1, § 22 odst. 1, § 34, § 36, § 49, § 66 odst. 2, § 67 odst. 1, § 68 odst. 1 školského zákona
Literatura:
Křístek, A. Prodxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxetilých“ do 19 let věku člověka podle § 974 občanského zákoníku [online]. Epravo.cz. 13. 1. 2015. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/proxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x, s. 5-8.
Křístek, A. Měla by být zrušena možnost zákonného zástupce rozvázat smlouvu o výkonu závislé práce uzavřenou dítětem mladším 16 let? [onlixxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxvu-o-vykonu-zavisle-prace-uzavrenou-ditetem-mladsim-16-let-97406.html
Křístek, A. Mezery v zákonech z hlediska ochranné funkce zákonnéhx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxu? Právo a rodina. 2015 č. 12, s. 4-6.
Křístek, A. O relativní nezávaznosti rozhodnutí civilního soudu o ústavní výchově nezletilých. Právní rozhlexxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxilých - část druhá. Soukromé právo. 2018, č. 3, s. 2-9.
Madej, M. Přípustnost omezení svéprávnosti nezletilého člověka. [online]. Epravo.cz. 9. 1. xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxrt: Praha 1935; výklad k § 178, § 178a a § 207.
Tilsch, E. Občanské právo. Část všeobecná. Praha: Všehrd, 1925.
Vangeli, B. Zákon o Policii České repxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x§ 655 až 975). Praha: Wolters Kluwer, 2014.
(Zřízení Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí)
Mgr.
Adam
Křístek
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxodněprávní ochranu dětí, který bude zajišťovat sociálně-právní ochranu ve vztahu k cizině a který bude řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí. Txxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx Úřad také přechází z Ústředí všechny jeho
kompetence
.
K odst. 1
Jedná se o kompetenční normu, na jejímž základě je zřízen Úřad pro mezinárodněprávnx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxevším z mezinárodního, příp. unijního práva. Není však samostatným ústředním správním úřadem ve smyslu kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxch věcí (dále jen "MPSV").
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xředevším v části třetí (Opatření sociálně-právní ochrany), hlavě VIII (Sociálně-právní ochrana ve vztahu k cizině), která podrobně vymezuje osobní xx xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxiny je však upravena v § 25 a § 26.
Úřad sídlí v Brně na adrese Šilingrovo náměstí 3/4. Zřizuje též své vlastní webové stránky: <www.umpod.cz>x x
x xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xezinárodně-právní ochranu jmenuje ministr práce a sociálních věcí podle dosavadních předpisů z r. 1999. Dne 6.11.2014 byl rozeslán zákon č. 234/2014 xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxejících s přijetím zákona o státní službě, který s účinností od 1.1.2015 změnil článkem XXIX, bodem 1, zdejší ustanovení tak, že "v čele Úřadu je ředitelx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxdpisy z r. 2002.
Související ustanovení:
§ 25 až 26 - zprostředkování osvojení Úřadem, § 35 až 36 - zajišťování návratu dětí nacházejících se v cixxxx xxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx ochranu o zastoupení dítěte
(Věcná příslušnost správních úřadů [1] a působnost dalších subjektů v sociálně-právní ochraně [2])
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxx999 Sb.: Sociálně-právní ochranu podle návrhu zákona zajišťují [v první řadě obecní úřady obcí s rozšířenou působností], které v přenesené působnostx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xají možnost velmi bezprostředně sledovat ochranu práv dítěte a činit potřebná opatření.
Dalšími orgány sociálně-právní ochrany jsou [krajské úřaxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxmi Úřad práce ČR], Ministerstvo práce a sociálních věcí, do jehož
kompetence
patří obecně "péče o rodinu a děti", a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx ochranu budou moci zajišťovat i složky občanské společnosti (nadací, občanských sdružení), církve a další právnické a fyzické osoby, a to na základě pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxa uvedených bodech v oblasti sociálně-právní ochrany dětí přechází na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
V textu zákona dochází k upřesnění x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxmisi pro sociálně-právní ochranu dětí, kterou podle nynější platné úpravy má oprávnění zřizovat starosta obce s rozšířenou působností jako zvláštní xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxhovně rekreačních táborů pro děti. V zájmu upřesnění stávající i navrhované právní úpravy se doplňuje § 4, kde se vedle orgánů sociálně-právní ochrany xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxemí vojenských újezdů plnily úkoly obecních úřadů na úseku sociálně-právní ochrany dětí v souladu s § 37 odst. 3 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxstí, do jejichž správního obvodu jednotlivé vojenské újezdy spadají. Doplněním újezdních úřadů do výčtu orgánů sociálně-právní ochrany dětí v § 4 odsxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxní město Prahu. V souvislosti s novou organizační strukturou Úřadu práce ČR a se změnami v jeho působnosti je nezbytné promítnout tyto změny i do sociálnxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxávní ochrany pověřenými osobami.
Přehled výkladu:
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxní úřad
IV. Osoby vykonávající sociálně-právní ochranu dětí ve správním úřadě
V. Stížnost proti nevhodnému chování úřední osoby nebo proti nevhodnxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxtů v sociálně-právní ochraně
VIII. Poskytování sociálně-právní ochrany mimo úřední činnost jako zvláštní druh sociálních služeb
K odst. 1
I. Věcxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxec 1 vyjmenovává, které orgány (správní úřady) jsou věcně příslušné na úseku sociálně-právní ochrany, přičemž funkční příslušnost k výkonu jednotlixxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxý újezdní úřad) je funkčně příslušný k realizaci úkolů v oblasti preventivní a poradenské činnosti podle § 10 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí a k vxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xéče dítěti pobývajícímu na území bez pobytového statusu (srov. výklad k § 2 odst. 3, resp. § 37). Funkční příslušnost krajských úřadů pak zahrnuje předexxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxování služeb sociálně-právní ochrany k tomu pověřeným osobám (srov. část šestá zákona - Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami). Fxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxiálně-právní ochrany obecními úřady v jeho správním obvodu. Důležitou kompetencí krajského úřadu je jeho působnost jako odvolacího orgánu tam, kde oxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xřadu jako odvolacího orgánu je založena i v případě rozhodování o odvolání proti rozhodnutí ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc o něxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxráv. ochraně dětí). V Praze je působnost odvolacího orgánu vůči rozhodnutím úřadů městských částí zákonem svěřena Magistrátu hlavního města Prahy (§ xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxt plní magistráty těchto měst (§ 127a obecního zřízení).
Jak výstižně slovy "zajišťují celou řadu povinností vyplývajících pro stát ze sociálně-pxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxamnější
kompetence
drží obecní úřady obcí s rozšířenou působností, svým způsobem nástupci někdejších okresních úřadů. S nimi tak dotčené osoby také xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxbně jako krajský úřad plní dozorové a kontrolní úkoly nad výkonem sociálně-právní ochrany obecními úřady a je odvolacím orgánem proti správním rozhodxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxecifické. Vyplývají jednak obecně z kompetenčního zákona (zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxně dětí. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí ministerstvu výslovně svěřuje pouze
kompetence
v těchto oblastech: (1.) podnětové oprávnění ve věcecx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx žadatele o náhradní rodinnou péči, vede-li odvolací řízení ve věci žádosti o zařazení do evidence zájemců (§ 27 odst. 8); (3.) oprávnění provádět šetřexx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxvodu ze zahraničí v některých případech a určení xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx); (6.) udělování výjimek pro překročení lůžkové kapacity zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42 odst. 3); (7.) úprava tiskopisu žádosti o xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xři posuzování nároků na dávky pěstounské péče (§ 47o odst. 2); (9.) úprava tiskopisu žádosti o dávky pěstounské péče (§ 47v odst. 2); (10.) rozhodování o xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxisovou dokumentaci vedenou o dětech a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálně-právní ochrany dětí nižších stupňů získaly při své xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx plnění svých úkolů", tedy např. v oblasti zprostředkování náhradní rodinné péče či údajů souvisejících s prováděním šetření v ústavech (§ 51 odst. 4); xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxm (§ 58b odst. 2, 3); (15.) úprava tiskopisu žádosti o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí (§ 60). Z kompetencí založených jinými předxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx x x xx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x x xx xxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxch správních úřadů, které mohou ukládat povinnosti obcím a krajům v oblasti přenesené působnosti, jsou-li tyto současně stanoveny zákonem a směrnice xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxh opatření při výkonu kontroly přenesené působnosti krajskými úřady (§ 30 krajského zřízení); (18.) výkonu dozoru nad vydáváním a obsahem rozhodnutí x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxsobnosti svěřené orgánům krajů (nikoli obcí) včetně dodržování zákonů, prováděcích předpisů a směrnic (§ 86 krajského zřízení), (20.) rozhodování o xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxdět změny příslušnosti, tj. atrakci a delegaci, vůči krajským (zpravidla nikoli obecním) úřadům (§ 131 spr. řádu); (22.) rozhodovat spory o věcnou příxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxkona); (25.) předkládat podklady potřebné pro sestavení návrhů státních rozpočtů a pro přípravu jiných opatření širšího dosahu (§ 23 kompetenčního zxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxbezpečení úkolů, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv, např. z Úmluvy o právech dítěte (§ 25 kompetenčního zákona); (28.) požaxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx svých úkolů (§ 27 kompetenčního zákona).
A nakonec ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxady všech stupňů, tedy postupem obecních úřadů obcí s rozšířenou působností či krajských úřadů] „- jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední sxxxxxx xxxxxxx
Z uvedeného přehledu cca 29 různých okruhů kompetencí ministerstva jako ústředního správního úřadu jx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xáhradní rodinné péče a dávek pěstounské péče, popř. přezkumu stížnostní agendy při jejím vyřizování krajskými (nikoli obecními) úřady. Pouze v přípaxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxou působností a samo může provést v ústavu sociální šetření v rozsahu stanoveném v § 29 zák. o soc.-práv. ochraně dětí na místě orgánu "prvního stupně". xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxosti s plněním úkolů podle tohoto zákona, tedy jen v záležitostech, uvedených výše pod (1.) až (20.), pokud se týkají individuálního případu. Rozšířenx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx. se soudy), přímo ministerstvu tak neodpovídá uspořádání systému veřejné správy republiky a její hierarchii. Ministerstvo až na výjimky, vyplývajíxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xa škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem i orgánů prvního stupně, zpravidla také vyřizování dožádání xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxatky, zejména právní úpravy nebo metodického vedení apod. S výkonem působnosti soudů jako orgánů samostatné moci soudní pak nemá MPSV jako orgán oddělxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxenci na bývalou feudální správu, kdy král mohl v zásadě rozhodnout jakoukoli soudní i správní záležitost. Částečně se může jednat i o reminiscenci na býxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xako orgány státní a jim nadřízeno bylo na tomto úseku právě MPSV. Dnes však na místě býv. okresních úřadů vystupují obecní úřady obcí s rozšířenou působnxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxoveních (viz § 3a a § 35 a násl. zák. o soc.-práv. ochraně xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxž Úřad práce České republiky. Tento orgán, primárně vykonávající úkoly na úseku zaměstnanosti a posléze též sociálních dávek, byl zmiňován na řadě mísx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xítěte při poskytování pomoci rodičům dítěte (§ 12 odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Byla výslovně stanovena aktivní legitimace Úřadu práce k podxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx prvky ochrany jmění dítěte, byť její význam je primárně fiskální. Zmíněná novela z roku 2012 však změnila a rozšířila působnost Úřadu práce. Především xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxvat o státním příspěvku na výkon pěstounské péče (§ 47d zák. o soc.-práv. ochraně dětí) a též působnost v oblasti inspekce kvality poskytování sociálněxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx byť tato skutečnost neznamená přenos jakýchkoli dosavadních kompetencí, zejména obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, na tento orgán.
Ačkoli ustanovení působí jako zcela vyčerpávající, je namístě dodat, že orxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x úřady městské, resp. úřady městysů. Specifická úprava působnosti je dána rovněž ve statutárních městech včetně hlavního města Prahy, kdy působnost oxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxmou obecně závazné vyhlášky.
V některých případech jsou možné i změny příslušnosti. Taková úprava je vhodná zejména tam, kde správní obvod obecníhx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x § 160 odst. 5 možnost uzavřít veřejnoprávní smlouvu mezi veřejnoprávními korporacemi (tj. též obcemi), jejímž předmětem je výkon státní správy. Takxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xřípadě obecních úřadů prvního stupně, jakož i z pohledu sociálně-právní ochrany významnější § 63a odst. 1, který zakotvuje stejnou možnost v případě oxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxejnoprávní smlouvy je možná jen tehdy, pokud zde je konsenzus všech dotčených úřadů s takovým postupem. Proto obecní zřízení upravuje i "nucené" odněxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxnává státní správu v rámci přenesené působnosti], rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně přísxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxsobností. Rozhodnutí Ministerstvo vnitra vydá do 60 dnů ode dne, kdy se dozvědělo o neplnění povinnosti podle věty první. Ministerstvo vnitra zároveň xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxtuace nastane na obecním úřadě "prvního stupně", jehož funkční příslušnost je vymezena v § 10 odst. 1 a § 15 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, rozhoduje o pxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxvat pověřený obecní úřad, xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxosti.
III. Delegování příslušnosti na "nižší" správní úřad
V některých případech může být uvažováno i o postupu, zakotveném v § 66b odst. 3 obecníhx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx s rozšířenou působností může rozhodnout o delegování určitého rozsahu výkonu státní správy obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným obecním úxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx agendu řádně zajišťovat.
IV. Osoby vykonávající sociálně-právní ochranu dětí ve správním úřadě
Je důležité si uvědomit, že komentované ustanovení označuje jako orgán sociálně-právní ochxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxnců obce a obecního úřadu mimo vlastní útvar realizující sociálně-právní ochranu při výkonu této agendy. Jde samozřejmě v první řadě o přístup k citlivxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xchrany", jako kdyby tento útvar byl z příslušného obecního úřadu organizačně zcela vyčleněn. Takové vnímání samozřejmě neodpovídá právní úpravě. Je xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xřadu a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu (§ 109 odst. 1 obecního zřízení). Podobná situace pak je rovněž na úřadech městských částí v hl. m. Praxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx úřad či magistrát, tedy nejsou jeho součástí, tudíž za současného právního stavu nemají ze zákona přístup ke spisové dokumentaci ochrany mládeže. V čexx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx na úseku sociálně-právní ochrany oprávněnými úředními osobami, ale mají též postavení představených (srov. § 14 odst. 3 spr. řádu). Tito funkcionáři xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxační struktury; přitom na ně samozřejmě dopadají i všechny povinnosti zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany, zejména tedy povinnost mlčenlivxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xak vyplývá z organizačního řádu, který schvaluje rada (§ 109 odst. 2 obecního zřízení). Pravidelně těmito zaměstnanci samozřejmě budou osoby zajišťuxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xtížnost proti nevhodnému chování úřední osoby nebo proti nevhodnému postupu orgánu sociálně-právní ochrany
Podle § 175 odst. 1, 4 a 7 spr. řádu mají dxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xtížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx. Nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Linde, 2005, s. 501) uvádí, že „stěžovatel má právo požádat o přezkoumání způsobu vyřízení stížnoxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxna na posouzení správnosti způsobu, kterým podřízený správní úřad stížnost vyřídil- Z dikce zákona lze vyloučit institut dalších opakovaných stížnoxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxsobu vyřízení první stížnosti] je shledána nedůvodnou, správní úřad v odkládacím vyrozumění xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxstatný vliv na způsob vyřízení původní stížnosti, budou bez dalšího šetření zakládány“.
K věci se v nedávné minulosti vyjádřil i gestor správního řxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxl několik stížnosti stejného obsahu u různých správních orgánů, stížností se podle § 175 odst. 4 správního řádu bude zabývat pouze správní orgán, který xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxd obce s rozšířenou působností; samozřejmě, že tam, kde je první instancí krajský úřad, jako např. ve věcech zprostředkování náhradní rodinné péče či vx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xvojinstanční. První instanci představuje postup podle § 175 odst. 4, kdy se stížností zabývá ten správní orgán (např. obecní úřad), který vede správní xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xtěžovatele přešetří způsob vyřízení stížnosti podřízeným správním orgánem. Nadřízený správní orgán posoudí stížnost podanou na způsob vyřízení stxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxajský úřad, je-li nadřízeným správním orgánem orgánu prvního stupně magistrát statutárního města), „který není příslušný k postupu podle § 175 odst. x xxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxížnost za nedůvodnou, ostatními stížnostmi stejného obsahu se nezabývá. O tom vhodným způsobem vyrozumí stěžovatele. To v praxi znamená, že např. způxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxu městské části nebo obvodu statutárního města bude přešetřovat magistrát statutárního města], „nebo dále pak, že způsob vyřízení stížnosti, která sxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx u ministerstva“ [pozn.: nebo u krajského úřadu], „pokud jeho stížnost směřuje proti postupu obecního úřadu“ [pozn.: nebo proti postupu úřadu městské xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxření způsobu vyřízení stížnosti dle § 175 odst. 7 správního řádu zabývat.“ Existuje tu jediná výjimka: „pokud by však stěžovatel upozorňoval na pochybxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxl původní stížnost, musel by tuto stížnost vyřídit podle § 175 odst. 4 správního řádu tento nadřízený orgán (např. krajský úřad) a stěžovatel by se mohl dxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx, resp. žádostí o přešetření způsobu vyřízení stížnosti je známo, že podání stěžovatelů napadající způsob přešetření vyřízení stížnosti orgánem druxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx obcí s rozšířenou působností jako orgánů sociálně-právní ochrany dětí), jsou velmi často nově sice xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxo orgánu. Ačkoli jsou tato podání tedy označována jako „stížnosti“ (např. proti postupu krajského úřadu), fakticky jde o právem nedovolenou „žádost o xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxuští. Nelze sice zcela ve všech případech vyloučit případnou stížnost proti postupu „nadřízeného“ orgánu, stížnost by však musela směřovat proti „nexxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxsobu vyřízení stížnosti správním orgánem I. stupně. Tedy např. proti tomu, že nadřízený správní úřad by řešil úplně jinou kauzu (ať již omylem, nebo snax xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx by se úplně něčím jiným apod. nebo by se při případném ústním jednání úřední osoba na orgánu II. stupně chovala vůči stěžovateli vulgárně atd. V takovém pxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxížnost a teprve vyřízení takové stížnosti lze pak případně napadnout žádostí o přešetření způsobu vyřízení stížnosti. Tak tomu ale ve většině případů xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
VI. Působnost orgánu sociálně-právní ochrany založená jinými předpisy
Působnost orgánu sociálně-právní ochrany vymezují i jiné pxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxx x x xx xxxxxxxx xxxxení státního občanství dítěti, "jehož matka není státní občankou České republiky, státu Evropské unie ani bezdomovkyní, na základě souhlasného prohxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxkter, jehož cílem bylo zejména získání oprávnění k pobytu dítěte a jeho matky na území České republiky nebo zneužití systému státní sociální podpory v Čxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx v pravidelném kontaktu, podílí se na výchově dítěte a plní vyživovací povinnost vůči dítěti (odst. 1). Vzhledem k charakteru zohledňovaných skutečnoxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxanovisko obecního úřadu z místa pobytu dítěte a jeho rodičů, Policie České republiky a orgánu sociálně-právní ochrany dětí." Podle § 21 odst. 2 téhož zxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxrmací, jež má k dispozici, posoudit", tzn. že věc by neměla vyžadovat nějaké speciální dodatkové šetření apod. Zákon o státním občanství vedle věcné pxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx ochrany dětí příslušným k plnění úkolů podle tohoto zákona je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxž správním obvodu se nachází bydliště osoby, která podala žádost o nabytí státního občanství České republiky dítětem". Kritériem příslušnosti je tu txxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxě-první ochrany dětí mimo komentovaný zákon, je zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Tento trestněprávní předpis kromě řady jiných ustanovení výsloxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxnné v trestním řízení] uloží zjištění poměrů mladistvého příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí“, a v § 56 odst. 2 se pak podobně stanovuje, žx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxu a v přípravném řízení státní zástupce příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí“. Kromě toho zákon o soudnictví ve věcech mládeže orgánu socixxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xrgánu sociálně-právní ochrany dětí, aniž by byly obsaženy v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, obsahuje také zákon o zvláštních řízeních soudnícxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx-li to účelné, může soud rozhodnout o uložení povinnosti osobám, mezi kterými má být styk realizován, styk vykonávat pod dohledem orgánu sociálně-práxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxšťovat.
Podle § 16a odst. 2 školského zákona „škola nebo školské zařízení spolupracuje před přiznáním podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo stuxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxnská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu“, ačkoli žádné „orgány péče o mládež a rodinu“ u nás nikxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxx je pojem nahrazen pojmem „orgán sociálně-právní ochrany dětí“. Podle § 12 odst. 4 prováděcí vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxpším zájmu žáka, postupuje škola a školské poradenské zařízení“ podle § 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, tedy tuto skutečnost prostě oznámí obxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx věcech mládeže a zákona o zvláštních řízeních soudních, ustanoveními kompetenčními, na jejichž základě by orgánu sociálně-právní ochrany dětí vznixxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxx x x xx xxxxx xxxx xxxu tato školská ustanovení v zásadě bezpředmětná: orgán sociálně-právní ochrany dětí rodinu nezná, není žádný důvod, aby rodinu aktivně kontaktoval, xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx podpůrných opatření“, pak orgán sociálně-právní ochrany dětí může však posoudit, zdali nejde o situaci, kdy rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodixxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxí vývoj dětí podle § 6 in fine“. Ustanovení § 16 odst. 1 věta poslední školského zákona ostatně stanovuje, že „děti, žáci a studenti se speciálními vzděláxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxvinnost takovou podporu také využít. Jen tehdy totiž, kdy jde o závažné ohrožení dítěte, může být dána
kompetence
pro prohlášení dítěte za ohrožené, pxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxe. Pokud by k závěru, že jde o dítě zvláště ohrožené v důsledku „neposkytnutí součinnosti rodičem směřující k přiznání podpůrných opatření dítěti“, spxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx právních jednání při zastoupení dítěte při přiznání podpůrných opatření podle školského zákona. Shledá-li soud takové důvody, rodičovskou odpovědxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xvedeném rozsahu jmenovat dítěti opatrovníka i bez omezení rodičovské odpovědnosti (srov. § 943 obč. zák.). Orgán sociálně-právní ochrany dětí však nxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxnosti ve smyslu § 14 odst. 1 písm. b) zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Že v této souvislosti není nezbytně nutné soudní omezení rodičovské odpovědnosti a pxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxdičovské odpovědnosti v oblasti zastoupení nezletilého ve věcech přiznání podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo studentovi podle školského zákoxxx
x xxxxx x
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxuje, že sociálně-právní ochranu zajišťují rovněž obce a kraje v samostatné působnosti. Ačkoli historicky byla oblast nynější sociálně-právní ochraxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xinimální. Zákon obsahuje proklamativní a fakticky nic neříkající (neboť nevynutitelné) ustanovení o tom, že "obec v samostatné působnosti a kraj v saxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx dětí), a dále je zakotvena působnost těchto veřejnoprávních korporací ke zřizování zařízení sociálně-právní ochrany (§ 39 odst. 2 zák. o soc.-práv. oxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxx x xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxlasti neliší od jiných zřizovatelů uvedených zařízení - fyzických a právnických osob.
Sociálně-právní xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx působnost je upravena v § 38 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Komentované ustanovení není úplné, neboť pozdější novelizací byly zakotveny též poradní sxxxxx x xx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xak patřily do výčtu odst. 2. Jak komise, tak poradní sbory kraje je přitom třeba důsledně odlišovat od komisí rady (§ 102 odst. 2 písm. h) obecního zřízeníx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
Zákon nakonec stanovuje, že sociálně-právní ochranu zajišťují rovnxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx též legislativní zkratka „pověřená osoba“). x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx. Poskytování sociálně-právní ochrany mimo úřední činnost jako zvláštní druh sociálních služeb
Ustanovení odst. 2 písm. d), podle něhož „sociálněxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xx xxkládá možnost, slovy někdejšího socialistického práva, aby na společenské organizace postupně přecházely některé úkoly státních orgánů, tedy modexxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxjnoprávního oprávnění, a to v první řadě k poskytování služeb, jejichž kvalitu hodlá zákonodárce právě úpravou pověření vůči veřejnosti garantovat. x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxžeb ve smyslu zákona o sociálních službách. Podobně jako v sociálních službách ani zde není zakotvena zásada
ultra vires
v tom smyslu, že by bylo možno pxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxma zde nehraje žádnou roli, proto lze pověření vydat jakékoli entitě, jíž právo přiznává právní osobnost.
Pouze ve dvou případech je důsledkem (a to xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxadující okamžitou pomoc o některých právech a povinnostech účastníků souvisejících s pobytem dítěte v zařízení na základě rozhodnutí soudu (srov. § 4xx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxna z předpisů školských, které takové „vrchnostenské“ pojetí statutárního orgánu poskytovatele služeb obsahují dlouhodobě s kořeny před rokem 1989x xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx x x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xeboť tyto dohody jsou velmi nešťastně chápány jako veřejnoprávní smlouvy, ačkoli zakládají svou povahou soukromoprávní závazky. Stejné závazky, jaxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xsobou a pěstounem podle § 44 odst. 2 až 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí ve znění účinném do 31. 12. 2012, která za veřejnoprávní nebyla nikdy považována. Jxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxlům uplatňovat jakékoli mechanismy donucení. Spolupráce mezi pověřenou osobou a klientem je vždy založena na dobrovolnosti a smluvním principu.
xxxxxxxxxx x x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxy“ jak pro „poskytování služeb fyzickými a právnickými osobami“, tak i pro úřední činnost, vykonávanou úředními osobami ve správních úřadech (orgánexx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxávní ochranu dětí, zcela nevhodně uvedené právě až v odst. 2 mezi subjekty, které přitom na rozdíl od útvarů uvedených v odst. x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxhraně dětí je nesourodý, a to již od samotného okamžiku jeho přijetí (9. 12. 1999). Svým obsahem nešlo přitom vůbec o novou normu, ale o poměrně
restriktixxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxh původců a různé právní síly. Blíže k důvodům, jak a proč tento stav v roce 1999 vznikl, srov. výklad k § 1, část VII. Prameny úpravy sociálně-právní ochraxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxlastí. Na straně jedné na činnost správních orgánů typu 1. sociální práce (prevence, poradenství) a 2. správní policie (dozor, kontrola, sankce), ovlxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxch službách jako modernější a legislativně zdařilejší předpis z oblasti sociální pomoci a ochrany zcela správně neupravuje nějaké „poskytování“ či „xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxý v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí zásadním způsobem chybí, tak, že „upravuje (1.) podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepřxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx veřejné dávky rozhodnutím správního orgánu), (3.) „podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb“ (= správní řízení a rozhodnutí o rxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxě ovšem také individuální zajišťování, nikoli „přímé poskytnutí“, sociálních služeb osobě, které služba není poskytována a přitom se nachází v krizoxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxti v sociálních službách“ (= odborné kvalifikační předpoklady jak ve veřejné správě, tak i při poskytování služeb). Nejinak je tomu však i podle zákona x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x xx xxx x x xxxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxírá. Zatímco však těžiště zákona o sociálně-právní ochraně dětí je pochopitelně v úpravě správních činností, neboť jde především o správně-policejnx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxních službách je naopak v regulaci smluvního poskytování služeb veřejnosti fyzickými a právnickými osobami, kterou „působnost [správních orgánů] pxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxytovatelem služeb, ale pouze je-li jim na žádost vydáno oprávnění (registrace), stejně jako jakémukoli jinému poskytovateli. Jak již bylo uvedeno, sxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxcí jeho život a zdraví, podle § 92 písm. a) zák. o soc. službách zajišťují „osobě, které není poskytována sociální služba, - poskytnutí sociální služby nxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxostatné působnosti a s xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxké úpravy v § 15 zák. o soc.-práv. ochraně dětí (úřad je povinen „zajistit neodkladnou péči“, nikoli tuto péči sám přímo poskytnout; poskytovatelem můžx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxže být přímým poskytovatelem služeb, může je případně jen zajistit (tzn. zprostředkovat možnost využití veřejně dostupných služeb). Tak jako soud nexx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxkytovat různá poučení, vyplývá ze samé povahy sociální práce, ať je součástí „poskytování služeb“ nebo „výkonu správní činnosti“, že její součástí je xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxích agend“ (tedy zde „poskytování sociálně-právní ochrany“ a „výkonu sociálně-právní ochrany“ ve správném smyslu těchto obsahově zcela rozdílných xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx podstatně odlišuje a tato odlišnost má spočívat v tom, že poskytování služeb podle zákona o sociálních službách má být založeno výlučně na dobrovolnosxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xsoby“ vůči klientům blíží postavení orgánu sociálně-právní ochrany. Taková tvrzení jsou zcela nesmyslná a v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí po xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxvání sociálně-právní ochrany dětí pověřenými osobami“, ačkoli vzhledem ke zcela nevhodné legislativní technice je třeba jej nejprve z textu zákona pxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxy sociální prevence, určitý rozměr služby sociální péče má pouze pobytová služba poskytovaná v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Poxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx můžeme dojít k následujícím závěrům. Zákon o sociálních službách vymezuje účel sociálních služeb (zejména prevence) tak, že se sociální službou rozuxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xlužby sociální prevence blíže definuje tak, že „napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxje, že „sociálně-právní ochranou dětí se rozumí zejména ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu a působení směřující k obnovení narušexxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxm začlenění do společnosti, včetně začlenění pracovního“. Základním pojmem sociálních služeb ale i sociálně-právní ochrany dětí je tedy „nepříznivx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xchopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se spolexxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením.“ Zákon o sociálně-právní ochraně dětí pro nepříznixxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xvstup do služby“, je i ten podle obou zákonů totožný. Zákon o sociálních službách v § 90 pod rubrikou „Smlouva o poskytnutí sociální služby“ nejprve uvádxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x x xxxxx x stanovuje identicky, že „dítě má právo požádat - zařízení sociálně-právní ochrany, - pověřené osoby- o pomoc při ochraně svého života a dalších svých pxxxxx x x x x xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxkon o sociálních službách v § 88 písm. i) stanoví, že „poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxných § 8 a 9 dodává, že „tyto pověřené osoby v rozsahu svého pověření jsou tuto pomoc [o níž zájemce o službu žádá] povinny poskytnout“ (čili uzavřít smlouxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxtí sociální služby, zatímco zákon o sociálně-právní ochraně dětí takovou obecnou úpravu neobsahuje, ale v analogii s § 91 odst. 1 věty druhé zák. o soc. sxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x x x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxípadech se nejedná o smluvní plnění. Taková ústní (popř. i písemná) smlouva se totiž řídí obecnými předpisy, tedy občanským zákoníkem (což samozřejmě xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxvazek a řídit se obsahem smlouvy“ (§ 1724 odst. 1 obč. zák.). Stejně jako zákon o sociálních službách v § 34 obsahuje výčet zařízení sociálních služeb, je xxxx xxx x xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx druhů sociálních služeb, je tomu tak i podle § 40, § 41, § 42 odst. 1, § 43 a § 48 odst. 2 zák. o soc. práv. ochraně dětí. Tak jako zákon o sociálních službách v čáxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxdle části šesté zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
Velkým nedostatkem úpravy „pověření k poskytování služeb sociálně-právní ochrany dětí“ jx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxprávní ochraně dětí tedy především zcela chybí úprava střednědobého plánování rozvoje jím upravených xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxi šesté (§ 101-105a) a v prováděcím nařízení vlády č. 98/2015 Sb., tedy „Financování sociálních služeb“, vyčerpává se v zákoně o sociálně-právní ochraxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx § 58 je, že náklady vzniklé na zřízení a zejména na provoz zařízení sociálně-právní ochrany nese zřizovatel tohoto zařízení, a obecně pak, že náklady vzxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx Výjimkou je jen nárok na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 58 odst. 2 ve spojení s § 42g a násl. a nárok xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx že orgán sociálně-právní ochrany může správním rozhodnutím uložit povinnost využít určitou službu, na charakteru poskytování služeb sociálně-práxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx poradenství nebo služeb mediátora. Jde tedy jak o poradenské služby poskytované pověřenými osobami, tak i o odborné sociální poradenství podle § 37 odxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxe právě o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o poskytnutí takové služby. Zda ji účastník uzavře, záleží na něm, v tom je využití služby zcela dobrovolnéx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx strany správního orgánu - orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který povinnost uzavřít smlouvu o poskytnutí poradenské služby nebo
mediace
svým roxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxatizovat. Tak zejména v pobytových službách sociální péče, jde-li o klienty s omezenou svéprávnosti z důvodu věku (nezletilí) nebo soudního omezení (xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxu této části VII. je tedy zřejmé, že poskytování sociálních služeb podle zákona o sociálních službách a podle komentovaného zákona se svým účelem ani rexxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxího zabezpečení), že úprava druhů sociálních služeb v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí je pouze nijak věcně nezdůvodněnou historickou nahodiloxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxužeb na základě „pověření“ podle tohoto zákona by měla být zrušena a poskytování služeb sociálního poradenství, sociální péče i sociální prevence by mxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xby právní regulace poskytování sociálních služeb byla pro všechny účastníky právních vztahů, především pro občany a rovněž tak pro poskytovatele, poxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xrgánu územní samosprávy vykonávajícího státní správu v přenesené působnosti při své činnosti plní úkoly společnosti a státu a používá přitom pravomoxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xiných subjektů (§ 13 posledně uvedeného zákona, § 1 odst. 2, § 109 zákona č. 108/2006, o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů).
(NS 8 Tdo 109xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ 35, § 37 odst. 3 zák. č. 2xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
§ 21 odst. 2, § 28 zák. č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky
zák. č. 82/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xxxxx xx xx x xxxx xxxxx
x xxxx x xxxx xxxx xxxxx
x xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxx x xx
xx xx
x
x xxx xxxxx x xxsm. c) z. ř. s.,
§ 14 odst. 1, § 16a školského zákona,
§ 37 odst. 3, § 42 odst. 8, § 47b, § 91, § 92 a násl., § 101 a násl. zák. o soc. službách,
vyhl. č. 27/2016 xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x problematika úhrady za „služby pro rodinu“. Právo a rodina. 2016, č. 8, s. 6-11.
Vymezení některých pojmů
Mgr.
Adam
Křístek
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x zák. č. 401/2012 Sb.: Zavádí se nové legislativní definice pojmů "jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte", "osoba pečující o dítě" a "osoba v evidenci"x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxx/1995 Sb., o státní sociální podpoře do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, je nutné se vypořádat s novým okruhem subjektů, na které xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxdevším úpravy dávek pěstounské péče.
K zák. č. 303/2013 Sb.: Zákonem č. 401/2012 Sb. je s účinností od 1. ledna 2013 doplněno do zákona o sociálně-práxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxém je stanoveno, že o svěření dítěte do předpěstounské péče zájemcům o pěstounskou péči rozhoduje výlučně soud a nikoliv již orgán sociálně-právní ochxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxa (než rodič) odpovědná za péči o dítě
III. Pěstoun
stricto sensu
IV. Bývalý pěstoun, „předpěstoun“, poručník nebo „předporučník“, zaopatřující i nxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxx
x xxxledku převzetí materie hmotného zabezpečení pěstounské péče jako úpravy dávek poskytovaných z nepojistných dávkových systémů do zákona o sociálně-xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxté (Pěstounská péče). Pojmy uvedené v písm. b) a c) mají význam v první řadě pro úpravu dávek pěstounské péče (srov. výklad k § 47e a násl.).
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx naznačuje i
marginální
rubrika
. Výkladový charakter má přitom rovněž § 1 odst. 1, definující „sociálně-právní ochranu dítěte“ v užším smyslu, § 2 odsxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xojem „sociální kurately pro děti a mládež“, a § 47a odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, který pro účely části páté definuje pojem „pěstounská péče“ taxx xx xx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx zařazenou ve zvláštní evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, vedené podle § 27a odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně děxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx
x xxxxx xx
II. Jiná fyzická osoba (než rodič) odpovědná za péči o dítě
Zdejší ustanovení je legální definicí cizí péče (rodinné čili individuxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx přirozeném i právním, a to vždy výlučně na základě rozhodnutí soudu. Proto nikdy nezahrnuje osvojitele, neboť „osvojením se rozumí přijetí cizí osoby xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx x x xxx xxxx xxxx). Ačkoli tedy osvojitel není rodičem ve smyslu přirozeném (v tom smyslu je zajisté také „jinou fyzickou osobou, odpovědnou za péči o dítě“), je rodičem xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xodiče (nebo osvojitele), a to jak osoba pečující podle písm. b) bod 1, 3, a 4, včetně fyzické osoby, jíž bylo dítě rozsudkem soudu svěřeno do její péče podlx x xxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxd jí bylo svěřeno dítě do péče předběžným opatřením nebo rozsudkem soudu.
Obsahově a v podstatě i formulačně stejná definice cizí rodinné péče se pouxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxm pojištění, v § 122 odst. 1 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v § 20 odst. 2 písm. b) zák. o soc. službách, v § 4 odst. 4 zák. č. 110/2006 Sb., o životním a exxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx x x xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx, o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Zpravidla je tedy vždy vyžadováno „rozhodnutí příslušného orgánu“, tedy soudu, o svěření dítěxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxána. To je pozůstatek dnes již dávno neplatných totalitárních předpisů z 50. let (zrušených ovšem již v letech šedesátých), podle nichž „dítě lze umístxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xigidní pravidlo nebylo nikdy zcela uplatňováno a vynucováno, a to ani v letech 1953 až 1964, kdy bylo účinné. Některé děti i v oné době vyrůstaly u prarodixx xx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxčení, konzervovány na řadě míst až do dnešních dnů. Faktickým pěstounům jsou tak v podstatě plošně odpírány veškeré nároky na pojistné i nepojistné dávxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xále část VI. Osobně pečující poručník a „předporučník“). V tom je rovněž individuální cizí péče o děti zcela zásadním způsobem systémově diskriminováxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x
xxxace
, státní příspěvky, normativy apod.) přiznávají nejen tehdy, kdy dítě do péče ústavního zařízení svěřil soud, ale i tehdy, když se jedná o pobyt „jenx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxí, tedy ubytování, ošacení a stravu (srov. § 7 odst. 4 zák. o st. soc. podpoře), bez ohledu na to, z jakého titulu ústav dítě přímo zaopatřuje. Dohoda mezi rxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxzdninách prarodiči, o pohlídání dítěte sousedy, popř. o zaopatření a péči ve školce, dětské skupině apod. Avšak nejen občanský zákoník, ale především xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx xxxx xx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx x dítě osobně pečovat a chránit je, popřípadě bude vykonávat to, co představuje povinnost a právo dítě vychovávat, vzdělávat apod. Takové rozhodnutí záxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxx kdykoli zase své xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xako celek).“ Že tu zákonodárce neměl úmysl zákonné zástupce v právu dítě svěřit jiné osobě do péče jakkoli omezit, vyplývá i ze závěru důvodové zprávy, kxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xx x xx xxxxxx x rodiči, resp. poručníkovi.“ Tzn., že tu je na roveň postaveno svěření dítěte do péče jiné osoby soudem a rodičem (tedy též osvojitelem nebo poručníkem)x xxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx ochrany dětí toliko ohlašovací povinnost podle § 10a odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Proto je třeba zdůraznit, že tu neplatí povolovací režim jaxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxřenecké“ dohody soudem v některých případech. Orgán sociálně-právní ochrany samozřejmě může zjistit, že jsou v takovém případě dány důvody ohrožení xxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxuje nevhodně zvolená slova „osoba odpovědná za výchovu“ a „dítě svěřené do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu“. Po 1. 1. 2014 totiž obecné předpisx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx x xxxx x xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx nevede žádné „řízení o výchově“, jako tomu bylo podle § 176 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném ještě do 31. 12. 2013, ale vede se „řízení ve věcech péče o nezletxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxova „rozhodnutí příslušného orgánu“, neboť příslušným orgánem je výlučně soud péče o nezletilé (srov. § 858 věta poslední, § 926, § 953 odst. 1, § 958 odsxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím soudu“.
K písm. b) bod 1
III. Pěstoun stricto sensu
xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx a to x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xařízeních pro péči o děti, ať již denních, tak zejména celotýdenních atp. Pěstounem v užším a formálním smyslu komentovaného ustanovení se fyzická osoxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxx xocí, nejdříve však může nastat doručením předběžně vykonatelného rozsudku, pokud soud výjimečně předběžnou vykonatelnost vyslovil. Rozsudek o svěxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxto je vyloučena jakákoli
retroaktivita
takového rozhodnutí. V případě, že okamžiku vykonatelnosti rozsudku o svěření dítěte do (pěstounské) péče nxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx x x xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxící“ - za dobu takové péče proto také nikdy nevznikne nárok na dávky pěstounské péče, a to ani zpětně. Týká se to zejména faktické péče o dítě na základě smlxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxtah k teprve později zahájenému meritornímu řízení o svěření dítěte do péče pěstounovi (s jednou možnou výkladovou výjimkou, uvedenou v závěru výkladx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxosti dítěte, tzn. k časovému okamžiku 0:00 hod. toho dne, kdy schovanec nabývá buď zletilosti, nebo kdy nabývá vykonatelnosti rozsudek, jímž byl schovxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxeno do péče na základě § 953 obč. zák. (tzv. svěřenectví), a to proto, že z hlediska občanskoprávních aspektů „svěřenectví“ podle § 953 odst. 1, § 954 a § 95x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxče (absence péče rodičovské), tak z hlediska trvání takové cizí péče (po dobu trvání překážky na straně rodičů), tak i z hlediska osobních předpokladů nx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxení dítěte do „obou forem“ cizí péče panuje rovněž úplná shoda. Vždy je obsahem právního poměru, založeného rozhodnutím soudu, osobní péče pečující osxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxávního poměru rozhodnutím soudu. Zákonné pojmy „pěstoun“ či „pečující osoba“ na straně jedné a doktrinální pojmy „schovanec“, „svěřenec“, „dítě svěxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxá jen v tom, že § 953 obč. zák. v odst. 2 stanovuje, že svěření do pěstounské péče podle § 953 obč. zák. „nenahrazuje pěstounskou péči, předpěstounskou péčx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxunskou péči jednak charakterizovala jako zpravidla „dlouhodobou“, jednak stanovila překážky pro její zrušení. Zrušit ji bylo možno jen z (zákonem nixxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx zákonem č. 118/1992 Sb., v § 15 odst. 4 zavedena tato hybridní forma „předpéče“ (žádná „předpéče“ samozřejmě z materiálního hlediska xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx o rodině). Na rozdíl od „pěstounské péče“ bylo tuto hybridní správní „předpěstounskou péči“ možno soudně zrušit (resp. přivodit zánik účinků správníxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxa podstatných znaků právního poměru to samé, co péče „pěstounská“ (srov. ostatně § 966 odst. 3 obč. zák.). Pěstounská péče podle § 953 odst. 2 obč. zák. dáxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxedků: předosvojitel má právní postavení pěstouna (§ 829 odst. 1 věta druhá obč. zák.) a i předadopční péče je pojmově dočasná (§ 829 odst. 2 obč. zák.). Tíx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxí. Účelem předadopční péče není „jen“ zajistit dočasnou osobní péči o dítě někým jiným než rodičem, ale je jím zjištění, že mezi předosvojitelem a dítětxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxt o osvojení vůbec rozhodnout. Proto také soud obligatorně provádí mnohem podrobnější šetření než v případě péče pěstounské (srov. § 827 obč. zák.). Přxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx o „osobu odpovědnou za péči o dítě“ podle písm. a). Z § 953 odst. 2 obč. zák. pak zbývá poslední část textu: péče odůvodněná § 953 obč. zák. „nenahrazuje pěsxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxůže, neboť „pěstounskou péčí“ sama je vzhledem k úplné totožnosti obsahu právního poměru, který rozhodnutím o takové péči vzniká.
Jak vyplývá z výšx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx „forem“ této cizí péče stejné. Jde tedy o totožný právní poměr nejen z hlediska jeho účelu a podmínek, ale i všech jeho soukromoprávních následků. Pojem xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxzykového) výkladu občanského zákoníku. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí se v komentovaném ustanovení ovšem snaží zejména pro účely zakotvení náxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xosoby pečující“, který v sobě úzce chápaného „pěstouna“ zahrnuje, zatímco občanský zákoník v § 953 odst. 1 pojem „pečující osoba“ naopak vyhrazuje pečxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxkonem č. 50/1973 Sb. Důvodová zpráva z roku 1973 k tomu uvádí: „Nedostatkem dosavadního systému náhradní výchovy je i skutečnost, že v případech, kdy je xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xdměny občanu, který se ujme výchovy dítěte. Přitom je v zájmu dítěte i společnosti zajistit co největšímu počtu dětí, které nevychovávají vlastní rodixx x x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxtěti v pěstounské péči náleží příspěvek. xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx x xxxx x xx xxxxxx x xxxxxx sociální podpoře, která je i pro výklad dnešní právní úpravy nadále určující, uvádí základní vymezení a účel dávek pěstounské péče: „dávkami pěstounsxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxože se rodiče o něj nemohou nebo nechtějí starat“ [pozn.: cizí péče je tak zcela správně pro tyto účely definována materiálními znaky, tedy svým věcným oxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxa je snad opominuto]. Zákon č. 401/2012 Sb., kterým byla úprava dávek pěstounské péče v zásadě jen technickým opatřením ze zákona o státní sociální podpxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xiné osoby než rodiče, jíž bylo dítě do takové péče dočasně svěřeno rozhodnutím ve věci samé v rámci řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, (2) zásady, že xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxpečení, tedy o správní právo, nikoli o právo civilní, ať již hmotné nebo procesní, (3) účelu dávek pěstounské péče, jak byl výše popsán, (4) zásady rovnoxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx) z principu právní jistoty, je nutně třeba dojít k závěru, že i při tzv. svěřenectví (podle § 953 a násl. obč. zák.) může, má a musí již v intencích platné úpxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxkové nároky ve smyslu bodu 4 a 5 příslušejí i poručníku a dítěti v osobní péči poručníka, dokonce pak i v případě péče jen „předporučenské“, a to i v situacix xxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxo nadstandardně jiným „soukromým“ způsobem.
Požádá-li tedy pečující osoba („pěstoun“), jíž bylo dítě svěřeno do osobní péče rozhodnutím soudu ve xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxučiní Úřad práce, měl by tak učinit prostřednictvím opravnému prostředku správní soud. Poskytuje-li orgán sociálního zabezpečení náhradní výživnéx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxména pak § 19 odst. 2 zák. o soc.-právní ochraně dětí). Je-li tak „soukromé“ výživné pro dítě rovné nebo vyšší než výživné náhradní („příspěvek“), veřejxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xož nakonec příkře odporuje i zásadě „nejlepšího zájmu dítěte“, vyjádřené v tomto zákoně v § 5, která samozřejmě v plném rozsahu dopadá i na dávkovou úpraxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxruh „sociálně-právní ochrany“ vymezuje „ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění“, kam samozřejmě patří právě i dávkové nároky, x xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xýživné alespoň ve výši příspěvku, x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxojených situace při péči podle § 953 i podle § 958 obč. zák. navíc zásadně stejná (pomineme-li jednorázové dávky, které z hlediska objemu nemají zásadní xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxi a odměna pěstouna není vůbec vyplácena. Není tak ostatně ani žádný fiskální důvod pro obecné jen obyčejové odepírání nároku na dávky pěstounské péče pxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, nikoli v řízení péče soudu o nezletilé ve věcech pěstounské péče.
Že mají dávky pěstounské péče náležet i v případě svěření dítěte do cizí péče s odkaxxx xxx xx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxhradnej starostlivosti o dieťa. Slovenské rodinné právo sice rovněž i nadále zachovává „svěřenectví“ a „pěstounství“ jako zdánlivě samostatné instxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxstounské péči, ale vždy i dítě, které je „jen“ svěřencem. To samé platí i pro dávku náhradního výživného, označenou jako „opakovaný príspevok dieťaťu“x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xáhradnému rodičovi“, odpovídající naší „odměně pěstouna“, na níž ve formě „osobitného opakovaného príspevku náhradnému rodičovi“ vzniká nárok při xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
, podle níž by mělo dojít ke zrovnoprávnění „svěřenectví“ a „pěstounství“ na úseku sociálního zabezpečení i v oblasti této jediné a poslední dávky, kde xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx dávkové nároky své a svěřeného dítěte je, ostatně stejně jako v případě „pěstouna“ podle § 958 a násl. obč. zák., jeho svobodným rozhodnutím; není tak poxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx stanovené výživné dostatečné a je-li rovněž zřejmé, že by nemohla být této pečující osobě ani přiznána odměna pěstouna ve smyslu § 47j odst. 3 zák. o soc.xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxkující se dávky pěstounské péče požádat může, a teprve tehdy také z logiky věci nastávají účinky zákonné cesse nároku dítěte na výživné na stát podle § 96x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxo zákonné cesse v rozsahu příspěvku na úhradu potřeb dítěte je, že tento příspěvek je také vyplácen (tj., že o něj bylo požádáno a nárok na něj jakož i na jehx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xéče -, podává krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte, návrh soudu na stanovení výživného“. Příslušný orgán soxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x x x xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxým občanům povinným poskytovat výživné dítěti, kterému se poskytuje příspěvek podle tohoto zákona, aby toto výživné poukazovali příslušnému orgánux x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxku na stát a je příjmem státního rozpočtu“. Touto logikou je ovšem ovládána samozřejmě i stručnější nynější právní úprava. Cesse alimentačních pohledxxxx xxxxxx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxý nárok.
Podle § 47b odst. 6 ve spojení s odst. 1 osoba pečující uzavírá dohodu o výkonu pěstounské péče, která upraví podrobnosti ohledně výkonu práv x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxých sociálních služeb a doplňujícího vzdělání. Jde ovšem nejen o práva, ale i o povinnosti, resp. o tři povinnosti, neboť povinnost udržovat, rozvíjet x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxes založena pro všechny pečující osoby v § 967 obč. zák. bez ohledu na existenci dohody o výkonu pěstounské péče. Fakticky jde tedy o (1.) obecnou a výchozx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě“ podle § 47a odst. 2 písm. f) a (3.) o povinnost „umožnit sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče“ pxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxy: je-li pochybnost, zda nárok přiznat či nepřiznat, je na místě nárok přiznat, je-li naopak pochybnost, zda povinnost uložit či vymáhat, je ne místě ji xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxhodnutím podle § 953 obč. zák. (tzv. „svěřenectví“), odepřeny, nelze mu je však vnucovat správním rozhodnutím. Požádá-li proto takový pěstoun o uzavřxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx, neboť platí § 9 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, podle něhož jiná osoba odpovědná za péči o dítě „má právo při výkonu svých práv a povinností požádat o pomox xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxmoc povinny poskytnout, tedy uzavřít smlouvu o poskytnutí služby (dohodu o výkonu pěstounské péče)“. Nepožádá-li však taková osoba pečující o uzavřexx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxst. 2.
Za osobou pečující je třeba považovat též pěstouna na přechodnou dobu, tedy „osobu v evidenci“ za předpokladu, že jí již bylo svěřeno dítě do „pxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx xxx x
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx poručník nebo „předporučník“, zaopatřující i nadále zletilého býv. schovance
K výkladu tohoto xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx dětí, podle kterého se k zachování nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte vyžaduje nejen nezaopatřenost ve smyslu zákona o státní sociální podpořxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxazuje náklady na své potřeby (srov. § 47f odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Uvedená definice je důležitá pro posouzení nároku na odměnu pěstouna px xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx na uvedený příspěvek, neboť se může stát, že nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte nebude dán proto, že bývalý schovanec požívá důchod z důchodovéhx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxvení. Nárok na odměnu pěstouna je však zachován, neboť speciální § 47i odst. 1 věta druhá zák. o soc.-práv. ochraně dětí pamatuje právě na tuto situaci. xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xen do výše rozdílu (nižší) výměry důchodu a příspěvku. Jedná se zde v první řadě o důchod pozůstalostní (sirotčí), popř. částečný invalidní (v I. a II. stxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxx xxc. podpoře stanovuje, že "za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xak naplněny ani pojmové znaky "bývalého pěstouna" podle komentovaného ustanovení, nárok na veškeré dávky pěstounské péče v takovém případě zaniká.
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxje náklady na své potřeby“ s bývalým pěstounem (poručníkem). Tato podmínka odpovídá definici pojmu „domácnost“ podle § 115 občanského zákoníku z roku xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx. A proto se normuje podrobněji podmínka společného hospodaření zletilého nezaopatřeného dítěte a bývalého pěstouna (poručníka). Nadále zcela nepoxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxu uvádí k východiskům býv. zákona o rodině, že „toto pojetí bylo možné za situace, kdy rodina sehrávala úlohu spotřebního společenství a kdy měl stát ambxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxk, z něhož vyplývalo, že společné bydlení je nezbytnou podmínkou existence společné domácnosti. Takové pojetí je však v oblasti dávek pěstounské péče xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxh nezaopatřených dětí, které studují mimo místo svého dosavadního bydliště a bydlí na koleji (internátu), v podnájmu, v nájmu nebo jiným způsobem naplxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx vlastní nájemní, podnájemní nebo jinou obdobnou smlouvu, a to i ve stejné obci, jako býv. pěstoun (poručník), ale je nadále během svých studií bývalým pxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxržet zásady proporcionality a rovněž nutnosti dodržet základní pravidlo rovnosti lidí před zákonem. Je-li totiž nutno připustit, aby během přípravy xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxostatně (jinde než v bytě bývalé osoby pečující), nelze připustit, aby býv. schovanec, který se připravuje na budoucí povolání v obci, kde bylo místo jexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx býv. pěstouna (poručníka). To by ostatně odporovalo i základnímu cíli sociální práce a sociální pomoci obecně - zabránit sociálnímu vyloučení, resp. xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxch znamenal „vytváření závislosti klienta na službě“, proti čemuž má působit nejen základní filozofie sociální pomoci obecně, ale i zajišťování konkxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxní rodinné péče by popisovaný nesprávný přístup znamenal budování úplné závislosti zletilého býv. schovance na býv. pěstounovi, což by bylo v rozporu xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx xxx x
xx xxxxxxxxxxxxx
Zdejší ustanovení je svým zpxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxlní pojem, uvedený do 31. prosince 2013 v § 19 odst. 1 písm. b) zák. o soc.-práv. ochraně dětí - k osobě tedy musí být vydáno výslovné specifické rozhodnutx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx x x x xxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
Nicméně ustálená praxe a rovněž tak doktrína uplatňovaná do 31. prosince 2013 zastávaly šixxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxo dítěte postačovalo pouhé zahájení řízení o svěření dítěte do pěstounské péče u soudu podobně, jako v případě péče "předporučnické" a druhou podmínkox xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí kteréhokoli typu (tzn. "rychlého" nebo "pomalého", předběžného opatření vydaného po zahájení některého z řízení péče soudu o nezletilé, tedy nikolx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxstatné tedy bylo, že uvedená osoba podala kdykoli před tím nebo mezi tím a prakticky nezávisle na důvodu své péče o dítě návrh na svěření tohoto dítěte do pxxxxxxxxx xxxxx
Po změnách souvisejících s rekodifikací soukroxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxně-právní ochraně dětí nadále používá pojem „osoba, která má zájem stát se pěstounem“ jako pojem obecný, v nové textaci § 19 odst. 2 pak používá pojem „záxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xo předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči“, čímž navazuje na § 963 obč. zák. („Soud může dítě svěřit zájemcům o pěstounskou péči do předpěstounsxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxx xxxxx x xxxx xxk. („odstavce 1 a 2 platí obdobně pro zájemce o pěstounskou péči, kterému bylo dítě svěřeno do předpěstounské péče“). Z této úpravy je zřejmé, že pojem „zxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx, která nabyla vnitřní přesvědčení o tom, že chce přijmout dítě do takovéto péče. Vnitřní pohnutka je však v této souvislosti právně irelevantní, musí sx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xeritorním usnesením, které je však předběžně vykonatelné. Teprve vykonatelností takového meritorního usnesení je tedy namístě považovat osobu za „xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx
x
xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xvšak „rychlým předběžným opatřením“ podle § 924 obč. zák. ve spojení s § 452 odst. 2 věta druhá z. ř. s. za podmínek dále stanovených také v § 27a zák. o soc.-xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxu 1. ve spojení s písm. c), neboť osoba v evidenci po svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu, byť jen zatímním opatřením, je z hlediska soukrxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxx x xxx x x xxx xxxxx x x. ř. s., jako přípravným rozhodnutím, které však není předběžným opatřením; bylo-li dítě již před tím v péči zájemce o pěstounskou péči (v dohodě se zákoxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxentovaného ustanovení, před konečným rozhodnutím soudu o pěstounské péči dítě soudně svěřit navrhovateli tímto meritorním usnesením jako „přípravxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxdkem. Obsah právního poměru této „předpěstounská péče“ je totiž totožný jako v případě péče pěstounské, což vyplývá z § 966 odst. 3 obč. zák. [„odstavce x x xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxní dítěte v běžných záležitostech) „platí obdobně pro zájemce o pěstounskou péči, kterému bylo dítě svěřeno do předpěstounské péče“].; nebo
2)
prxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx x x x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxedběžným opatřením podle § 924 obč. zák. ve spojení s § 452 a násl. z. ř. s., ovšem výlučně v případě, že je nařízeno v rámci řízení o předpěstounské nebo pěsxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxou péči“, v druhém případě orgán sociálně-právní ochrany navrhnout nejdříve spolu s podáním návrhu „ve věci samé“; je přitom vzhledem k rozkolísané prxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxího řízení „ve věcech pěstounské péče“ podle § 466 písm. n) z. ř. s.
Je však třeba zdůraznit, že navzdory poměrně rozšířené protiprávní praxi je „poxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxatřovat dítě, tedy pouze v případě předků v přímé linii (prarodiče dítěte), do péče jiných osob nelze dítě „obecným“ předběžným opatřením svěřovat, nexxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxběžného opatření, kterým jsou předběžně upravovány poměry dítěte v oblasti osobní péče o něj, jiným způsobem než podle § 924 obč. zák. ve spojení s § 452 a xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxe jakékoli třetí, vůči dítěti cizí, osoby, resp. osoby, která není jeho předkem v pokolení přímém, považovat ze zjevně rozporná s právem a tudíž materiáxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xávky pěstounské péče. Pokud by měly dotčené osoby za to, že jim takovým nezákonným rozhodnutím soudu byla způsobena škoda nebo jiná újma, mají samozřejxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxm nebo nesprávným úředním postupem.
V případě, kdy není možné osobu ve smyslu podaného výkladu považovat za „zájemce o pěstounskou péči“ a současně xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxtí soudu o svěření dítěte není zřejmé, že jde o rozhodnutí učiněné v rámci řízení ve věcech pěstounské péče dle § 466 písm. n) z. ř. s., tedy alespoň v rámci „xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxmto smyslu nutně za vadná, ale je namístě takovou vadu zhojit, zpravidla opravným usnesením (§ 164 o. s. ř.).
K písm. b) bodům 4 a 5
VI. Osobně pečující pxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xečující zařazují též osobně pečující poručníky, resp. osoby, které nemají vyživovací povinnost k dítěti, o dítě pečují (aniž by zde muselo být nějaké, xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxí o jejich jmenování poručníkem dítěte, o něž pečují. V tomto druhém případě tak za osobu pečující lze považovat i předka dítěte, pokud soud již neupravix xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx však dosud nebyla konkretizována ani smlouvou včetně notářského zápisu, ani smírem, ani rozhodnutím soudu, byť i jen předběžným. Pokud by však předek xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxo ustanovení), stal by se osobou pečující až okamžikem vykonatelnosti rozsudku o svém jmenování (osobně pečujícím) poručníkem. Lze se ovšem setkat i s xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xe příliš extenzivní, neboť neodpovídá dikci komentovaného předpisu, kdy vyživovací povinnost je něco jiného než soudem stanovené výživné (tj. jeho vxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xoudního rozhodnutí). Tento komentář však v otázce předporučnické péče zastává volnější a vůči předporučníkům-prarodičům vstřícnější výklad (srovx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxsm. a) zák. o soc.-práv. ochraně dětí absolvoval náročnější přípravu fyzických osob vhodných stát se pěstouny v rozsahu alespoň 72 hodin a je ve smyslu § xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxdem.
Účelem rozlišování mezi osobou pečující na straně jedné a osobou v evidenci na straně druhé bylo a je za prvé založení nároku osoby v evidenci na oxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxí být připravena bezodkladně kdykoli převzít dítě do péče. Proto také § 47a odst. 1 uvádí, že „se jako pěstounská péče posuzuje [nejen] péče o dítě poskytxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxvání, aby osoba v evidenci (tj. pěstoun na přechodnou dobu) uzavírala smlouvu o výkonu pěstounské péče již v souvislosti se zařazením své osoby do zvlášxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x x xxxčasnosti. Třetím účelem pak však bylo, aby v případě pěstounské péče na přechodnou dobu vznikaly nároky pouze na opakující se dávky pěstounské péče. Texx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx příspěvek při převzetí dítěte a na příspěvek při ukončení pěstounské péče). A jde-li o dávky opakující se, bylo účelem tohoto rozlišování, aby v případx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxilosti, resp. plné svéprávnosti schovance (§ 47f odst. 4). Ministerstvo práce a sociálních věcí toto stanovisko zastává dosud, jak lze nepřímo dovodix x x xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů) ze dne 8. 12. 2015 se např. ve vztahu k příspěvku při převzetí dítěte uvádí výslovně, že xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxu za výkladem k tomuto ustanovení níže). Zjednodušeně lze logický právní názor Nejvyššího správního soudu shrnout tak, že oba pojmy jsou na sobě nezávixxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx b) komentovaného ustanovení. Přitom „pěstounská péče na přechodnou dobu“ je vždy především „pěstounskou péčí“ jako takovou, půjde tedy o podřazení oxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxoby pečující“, zůstává i nadále taktéž (ale nikoli výlučně) „osobou v evidenci“. Nejvyšší správní soud tyto právní závěry vyslovil v souvislosti s tímx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxb dítěte po zániku pěstounské péče na přechodnou dobu v důsledku toho, že zletil nebo nabyl jinak plnou svéprávnost (§ 970 obč. zák.), xxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxo správního soudu platí pro příspěvek na úhradu potřeb již zletilého nezaopatřeného dítěte, musí proto ovšem zcela zákonitě platit ve stejném rozsahu x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxiznávány. Musí tak platit, že převezme-li osoba v evidenci do pěstounské péče na přechodnou dobu (včetně pěstounské péče na přechodnou dobu podle § 452 xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxpř. bylo toto dítě následně svěřeno do péče „pečující osoby v evidenci“ na přechodnou dobu meritorně podle § 958 odst. 3 obč. zák. ve spojení s § 27a odst. 7 xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxvek po druhé za totéž svěřené dítě již nevznikne. Stejně tak bývalému schovanci, který byl do okamžiku své zletilosti nebo nabytí plné svéprávnosti v pěxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x xodech 1 a 4 stanoví pro vymezení osoby pečující základní kategorie pěstoun (1), poručník dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje (4) a dále pak ostatní odvxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxx x x x xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx hlediskem pro zařazení konkrétní osoby mezi osoby pečující je to, že tato osoba o dítě skutečně fakticky pečuje. Bylo by jistě nevhodnou tautologií, poxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxí do této kategorie. Proto je mezi osoby pečující zařazen v prvé řadě pěstoun a pro účely nyní rozhodované věci významně i osoba, která byla do dosažení zlxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxx pod body 3, 4 a 5, podstatné, že dítě bylo takové osobě svěřeno do péče (bod 3), že taková osoba o dítě osobně pečuje (bod 4), resp. že má v osobní péči dítě, k nxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxeb dítěte nelze vést pomyslnou dělící linii mezi osobami pečujícími na straně jedné a osobami v evidenci na straně druhé. Nelze tvrdit, že osoba v evidenxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx bylo naznačeno, určujícím musí být to, zda osoba o dítě v konkrétním časovém momentu fakticky pečuje či nikoli. Jinak by totiž za osobu pečující nemohli xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxít k tomu, že dítě nakonec svěřeno do pěstounské péče této osoby nebude a ona péče je tím z povahy věci rovněž přechodná. (-) Též osoby, které vykonávají pěxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxak neztrácí své původní postavení osoby v evidenci, neboť není z evidence vyřazen, ale zůstává v ní veden a může do pěstounské péče na přechodnou dobu přixxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xředpisu neodůvodňuje takový rozdílný přístup. Rozhodnými kritérii musí být u všech oprávněných jejich zletilost a to, že nadále trvale žijí a společnx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx:
§ 2 - pojem dítěte, § 10a - zvláštní oznamovací povinnosti, § 11 odst. 2 x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xýchovy, § 47a - práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci, § 47b - vymezení smluvních stran,
§ 47e a násl. - okruh dávek pěstounské péče
Soxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxxxxxx x xx8 a násl., § 961, § 963, § 966 odst. 3, § 967, § 970, § 3028 odst. 3 obč. zák.,
x xxx xx xx xx
x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx x xx xxxxx x xxx. o st. soc. podpoře,
§ 20 odst. 2, 3 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
§ 122 odst. x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx
x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xx odst. 1 zák. o pomoci v hmotné nouzi,
§ 32 odst. 1 písm. b), § 38 zák. o nem. pojištění,
§ 20 odst. 2 zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
Křístek, A. Takzvané svěřenectví
versus
pěstounská péče v novém soukromém právu. Právo a rodina. 2014, č. 11, s. 1-7.
Křístek A. Nárok na dávky pxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx x. 7-11.
Křístek, A. Je rozsudek o svěření dítěte do pěstounské péče
konstitutivní
, nebo
deklaratorní
? Právo a rodina. 2016, č. 5, s. 1-6.
ČÁSx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xakotvuje základní (nejen) interpretační zásadu sociálně-právní ochrany - hledisko zájmu a blaha dítěte a ochrany rodičovství a rodiny (§ 5), blíže díxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x§ 7), právo dítěte (§ 8 odst. 1) i rodičů (§ 9) na poskytnutí odpovídající pomoci, zakotvuje zásadu participace dítěte (§ 8 odst. 2, 3) a zásadu subsidiarixx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxity výkonu sociálně-právní ochrany (§ 9a odst. 3, 4).
Druhá část zákona se do 31. prosince 2012 označovala jako "Základní zásady sociálně-právní ocxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xx x x xxxxx xx x a § 9a odst. 1, 2, ostatní ustanovení mají
deklaratorní
povahu nebo zakládají subjektivní práva nebo ukládají povinnosti, případně se jedná o proceduxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
Z důvodové zprávy:
K zák. č. 359/1999 Sb.: Navrhované ustanovení stanoví základní princip sociálně-právní ocxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxm dítěte a jeho blaho. Zájem dítěte nelze nikdy podřadit zájmům jiným, jako jsou např. zájmy rodičů, rodiny, jiných osob, státu apod.
K zák. č. 401/201x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxávem a s přihlédnutím k ustálené judikatuře Ústavního soudu České republiky a Evropského soudu pro lidská práva. Za přední hledisko sociálně-právní oxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxt k širšímu sociálnímu prostředí dítěte. Navrhované doplnění koresponduje s Úmluvou o právech dítěte, která stanoví, že dítě má právo na péči svých rodxxx xxxx x xxxxx xx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona, péče o děti a jejich výchova je právem rodičů a děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči (čl. 32 odst. 1, xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxrného vývoje dítěte. Pro rodiče a dítě je možnost být spolu základním prvkem rodinného života. Opatření, která jim v tom brání, představují podle Ústavxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxx však zůstanou i po tomto doplnění jmenovány na prvním místě v úpravě předních hledisek sociálně-právní ochrany, v souladu s čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právecx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxních osob, včetně rodičů.
Přehled výkladu:
xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxárodního práva a jeho výklad
III. Možnosti a souvislosti praktické aplikace zásady nejlepšího zájmu dítěte
IV. Nejlepší zájem dítěte a „raná péče“
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx. Stručně z některých zahraničních úprav
I. Pojem (nejlepšího) zájmu dítěte v českém právu
Pojem zájmu dítěte se v právu platném v českých xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx x.), jíž byl změněn též § 142 o. z. o. Podle tohoto ustanovení se do té doby v případě, že tu nebyla dohoda manželů žijících odděleně či již rozloučených, o výxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxx x xxxxx xx x xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xákona „neměl dovolit“. V r. 1914 bylo toto rigidní pojetí prolomeno a soudu zákon dovolil, aby při absenci dohody o výchově manželských dětí rozhodl „vzxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx týkalo pouze dětí manželských, manželské zplození zákoník považoval za pravidlo. Dětí narozených mimo manželství se týkal § 169 o. z. o., který „vychoxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxže by „blahu“ dítěte hrozilo „nebezpečenství“. Nemanželský otec ostatně nad dítětem neměl ani otcovskou moc (předchůdce dnešní rodičovské odpovědnxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxvidla matka, která byla současně poručnictví svého dítěte povinna přijmout; do r. 1914 se však v takovém případě vyžadovalo ustanovení spoluporučníkx x xxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxzhodování o svěření dítěte do péče. Posléze se princip rozšířil i na další právní vztahy a zařízení, v nichž figuruje dítě, jako např. v rozhodování o rozxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxti, a to jak v jednotném čísle (např. u překážky rozvodu manželství, u prominutí zmeškání popěrné lhůty u popírání otcovství, u omezení rodičovské odpoxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xítěte" ("účelem povinností a práv k dítěti je zajištění morálního a hmotného prospěchu"), který v sobě hledisko zájmu/zájmů dítěte rovněž obsahuje. Ax xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx
xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxě rozlišování jednotného či množného čísla nemá obsahový význam, půjde o totožné pojmy. Zákoník ani důvodová zpráva, stejně jako zákon o sociálně-práxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxré mravy, dobrá víra, míra přiměřená poměrům, účelně vynaložené náklady, bez zbytečného odkladu, vyžaduje-li to nezbytně atd.). Konkretizace jeho oxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxonných pravidel (např. pro ukládání "výchovných opatření") tak, aby byla v souladu se zásadou zájmu dítěte, bude v každé konkrétní situaci především zxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx x xxx x xojmem "blaha dítěte", jímž se tam rozumí dosažení objektivního stavu každého jednotlivého dítěte, garantovaného státem, přičemž se bere ohled též na xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxy nejlepšího zájmu dítěte, směřovat. Proto lze začátek komentovaného ustanovení vyložit i tak, že v každé dílčí aktivitě je orgán sociálně-právní ochxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x to s konečným cílem dosažení maximálního možného blaha dítěte, což je též obsahový cíl individuálního plánování [§ 10 odst. 3 písm. d) zák. o soc.-práv. xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxx xxxxxxx xxxávní činnosti včetně správních řízení tímto orgánem vedených, tak v řízení soudním, kde tento orgán vystupuje zpravidla jako účastník řízení nebo jakx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxem nejlepšího zájmu dítěte v pramenech mezinárodního práva a jeho výklad
Nejdůležitějším pramenem zakotvujícím zásadu (nejlepšího) zájmu dítěte xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxí, ať již uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány". Princip nejlepšího zájmu xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxze k zákonodárné činnosti (zásada 2, věta druhá Deklarace práv dítěte: "Nejvyšším měřítkem zákonodárné činnosti v této oblasti je zájem dítěte."). Poxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxášené u nás pod č. 209/1992 Sb., nadepsaný Právo na respektování rodinného a soukromého života, výslovně vyjádřenou zásadu nejlepšího zájmu dítěte nexxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxx to, že "státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu nxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxrany práv a svobod jiných". Jak však uvádí např. Kornel, který v této souvislosti cituje rozsudek ESLP z 6.7.2010 Neulinger a Shurk proti Švýcarsku (stíxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxm (Kornel, M. Princip nejlepších zájmů dítěte. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 2011, xx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxklad zásady nejlepšího zájmu dítěte, jak jej podal Výbor pro práva dítěte (OSN) v Obecném komentáři č. 14, publikovaném 29.5.2013, k právu dítěte na uplxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxěte nejprve definuje jako třísložkovou. A to jako
1)
hmotněprávní zásadu (subjektivní "právo") - ve sporných otázkách má být vždy v první řadě posouxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxající se dítěte, blíže určené nebo blíže neurčené skupiny dětí nebo dětí obecně. Výbor přitom konstatuje, že čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte je příxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xozhodnutích a opatřeních přijímaných v soukromé sféře, včetně institucí poskytujících služby, nebo v jakékoli jiné soukromé organizaci nebo institxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxncip") - při interpretaci
ambivalentní
právní normy je třeba normu interpretovat tak, aby byl maximálně respektován nejlepší zájem dítěte;
3)
pxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxzhodování zahrnuto vyhodnocení možného, tj. pozitivního i negativního dopadu takového rozhodnutí na dítě (v individuálním případě) nebo na děti. Z oxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxm dítěte, na jakých kritériích je rozhodnutí založeno a jak byl nejlepší zájem dítěte poměřen s jinými faktory (obecnými nebo konkrétními). Rovněž Korxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxl norem, týkajících se dětí; tento aspekt měla zásada nejlepšího zájmu již v Deklaraci práv dítěte z r. 1959) a aspekt interpretační. Viz Kornel, M. Nejlxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxšího zájmu dítěte je flexibilní a přizpůsobitelná. Je třeba ji nastavit a definovat "individuálně, podle konkrétní situace dítěte nebo dětí, kterých xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxmi právy, zakotvenými v Úmluvě o právech dítěte. Výbor pro práva dítěte zde připomněl, že zásada nejlepšího zájmu dítěte byla i "zneužívána vládami a jixxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx což jsou xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx
xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xarticipačních práv dítěte (čl. 12 Úmluvy o právech dítěte), když uvedl, že "článek 3 odstavec 1 nemůže být správně použit, pokud nejsou splněny požadavxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx dítěte
Při aplikaci práva v konkrétním případě, týká-li se dítěte, je tedy vždy do úvahy nutno zahrnout hledisko nejlepšího zájmu dítěte, a to ať se jexxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxor pro uvážení.
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxitom být někdy sporná, může vést k subjektivně, příp. i objektivně pociťované nespravedlnosti. Pojem může někdy svou vágností působit jako v někdejšíxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxěte" resp. jednotlivých zájmů dítěte navzájem (např. zájmu na péči obou rodičů a zájmu na stabilním prostředí apod.), byť však v tomto případě je namístx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xbsažená v Úmluvě jsou v "nejlepším zájmu dítěte" a žádné právo nelze dítěti odepřít na základě negativního výkladu nejlepšího zájmu dítěte". Kornel s oxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxčené subjekty a hledat takové řešení, které přinese maximální prospěch dítěti a minimální újmu ostatním subjektům" (Kornel, M. Nejlepší zájem dítěte x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxkékoli věci dotýkající se dítěte je nalezení řešení, které bude v souladu se zájmy všech dotčených subjektů. Pokud však není možné takový soulad naléztx xxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xři případných kolizích nejlepšího zájmu dítěte a zájmů ostatních osob (např. rodičů) je třeba "pečlivě vyvažovat mezi zájmy všech stran a hledat přijaxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxhodovací pravomocí analyzovat a zvažovat práva všech zainteresovaných stran, přičemž musí mít na paměti, že právo dítěte na to, aby jeho nejlepší zájex xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxto musí být přikládána řešení, které bude nejlepší pro dítě" (tamtéž).
Vztáhneme-li pak řešení problému pouze k oblasti správních činností - tzn. nxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxvat atd., stejně tak jako pro správní rozhodování, zejména o výchovných opatřeních, je současně nezbytné zdůraznit, že aplikace principu nejlepšího xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx řídil při hodnocení podkladů rozhodnutí a při výkladu právních předpisů, nepostačí konstatování, že přijaté řešení "je v souladu se zájmem dítěte", axx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xodičů, tak jak byl vyjádřen např. v jejich námitkách, vyjádřeních apod.
xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx
xx
xxxouzení zájmu dítěte - které se "skládá z posouzení a vyvážení všech faktorů nezbytných k rozhodnutí v konkrétní situaci ohledně jednotlivého dítěte, čx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxsuzovanými skutečnostmi vedle na první pohled zřejmých, jako jsou např. věk, zdravotní znevýhodnění či sociální a kulturní prostředí, v němž dítě žijxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxaného § 5 zák. o soc.-práv. ochraně dětí.
2)
Určení zájmu dítěte - které "popisuje formální postup se striktními procedurálními zárukami navrženýxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxém opatření č. 14 nehierarchický (a demonstrativní) seznam faktorů, jež je namístě zohlednit. Jsou to (viz odst. 52 a násl.):
a)
názory dítěte (srovx xxxxxx x x x xxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxoženství a přesvědčení, kulturní příslušnost a osobnost; přitom „musí být respektováno a zohledněno právo dítěte zachovat si svoji identitu, které jx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxředkování osvojení, a to zejména zprostředkování mezinárodního, kdy právě v něm může docházet k významnému nerespektování práva na zachování identixx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxé manipulace (včetně tzv. brainwashingu), intolerance nebo násilnictví;
c)
ochrana rodinného prostředí a udržování vztahů, které jsou významxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xpojem ‚rodina‘ musí být interpretován v širším smyslu, aby zahrnoval biologické a adoptivní rodiče či pěstouny nebo, kde je to vhodné, i členy širší rodxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxLP (a dnes již i Ústavního soudu ČR) Výbor konstatuje nedostatečnost ekonomických důvodů pro odnětí dítěte rodičům, když chudoba je však znamením potřxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxo zásadu, že opatření spočívající v oddělení dítěte od rodičů je subsidiární a až poslední možné. Výbor v této souvislosti požaduje posouzení situace oxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxých konferencí ještě před zveřejněním Obecného komentáře č. 14. Výbor zdůrazňuje právo na zachování sociálních vazeb dítěte se sourozenci, příbuznýxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxhují na širší rodinu, kam patří prarodiče, strýcové/tety, stejně tak i přátelé, škola a širší okolí a jsou obzvlášť důležité v případech, kdy jsou rodičx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxxxx tohoto faktoru může docházet zejména v procesu zprostředkování osvojení, kdy podle nynější tuzemské úpravy osvojením zanikají veškerá vzájemná práxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxs, nebo byli tohoto práva zbaveni, neboť o dítě neprojevovali kvalifikovaný zájem, ale vazeb k osvojenci jsou bez dalšího zbaveni i sourozenci, prarodxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xutno v rozhodovacím procesu náležitě zohlednit; srov. k tomu spravedlivější a rozumnější dřívější úpravu o. z. o. (§ 183: „Naproti tomu osvojenec nepoxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxho potomci práv.“); tato úprava je v platném právu zachována bohužel pouze u osvojení zletilého, které není obdobou osvojení dítěte (§ 848 odst. 2 obč. zxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxelná;
d)
péče, ochrana a bezpečí dítěte - jako faktor, přímo se vztahující k naplňování zásady "blaha dítěte", které zahrnuje "základní materiálnxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxotní postižení, příslušnost k menšinové skupině, postavení uprchlíka nebo žadatele o azyl, oběť zneužívání, život na ulici"; podle Výboru se přitom mxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx; přitom se požaduje pravidelné přezkoumávání na půdorysu "případové konference" [srov. k tomu výklad k § 10 odst. 5 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxmi; současně Výbor ostatně důrazně požaduje (odst. 87), aby státy zavedly „formalizované postupy s přísnými procedurálními zárukami, jejichž účelex xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxně jistě splňuje, nakolik je ovšem v praxi vždy aplikována, bývá otázkou;
f)
právo dítěte na zdraví - jako faktor, který má zřetelný obsah, včetně zaxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxí alkoholu, návykových látek a ohrožení závislostí) je však namístě zdůraznit požadavek Výboru, dle kterého "mladiství s psychosociální poruchou xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx vůbec z tohoto důvodu hospitalizováni, a to v širším smyslu jejich umístění do jakéhokoli typu pobytové služby, poskytující plné přímé zaopatření a soxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxukázat na neukončenou veřejnou diskusi v oblasti inkluzivního vzdělávání a problematiku praktických škol; jedná se především o právo, nakolik se pak xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxolností se může stát, že některé faktory budou při posuzování nejlepšího zájmu v rozporu". Způsob řešení formou hledání rovnováhy a nalezení přijatelxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxní a rozsahu vyhodnocení situace dítěte a rodiny", uvedenými v § 1 prováděcí vyhlášky č. 473/2012 Sb. v návaznosti na § 10 odst. 3 písm. c) zák. o soc.-práxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxní ochrany dětí tak současně naplňuje požadavky postulované Výborem pro práva dítěte v souvislosti s uplatňováním čl. 3 Úmluvy o právech dítěte. Na zákxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxsti týkající se úpravy péče o dítě, žijí-li rodiče odděleně (§ 907 odst. 2 a 3), a v případě řízení o osvojení (§ 827 odst. 1). Pokus o souhrn těchto faktorů x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx).
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx
x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxestliže rodiče, či primárně pečující osoby nenaplňují citové potřeby dítěte, musí být podniknuty takové kroky, aby si dítě mohlo vytvořit silnou náklxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxkytla dítěti stabilní prostředí". Přitom v procesu posuzování výše uvedených faktorů při identifikaci nejlepšího zájmu dítěte vystupuje výrazně do xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxcích vědeckým poznatkům). Poznatky o psychické deprivaci dětí, které prošly ústavní kolektivní výchovou, jsou známy desítky let, stejně jako poznatxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxy odborné poznatky i o fyziologických změnách mozku, jako důsledku kolektivní výchovy v raném dětství, tedy u novorozenců, kojenců a dětí zpravidla xx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxrnice o náhradní péči o děti OSN v bodě 22 kategoricky uvádí, že "v souladu s převládajícím názorem odborníků by měla být péče o malé děti (zejména o děti ve xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xebo v případech, kdy se jedná o řešení naléhavé situace či umístění na předem určenou a velmi krátkou dobu, po níž se dle plánu dítě opět vrátí do své rodinyx xxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxvněž interpretačním vodítkem při aplikaci Úmluvy o právech dítěte. Jak z uvedené zásady vyslovené Výborem, tak ze zmíněných vědeckých poznatků ve spoxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxistit neumísťování nejmenších dětí do kolektivních typů péče, s výjimkou zcela dočasné emergentní péče v případě ohrožení života a zdraví, a to jak v prxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxk jak je tomu ostatně zpravidla i v zahraničí. Srov. např. § 100 odst. 9 slovenského zákona č. 305/2005 Z. z., o sociálnoprávnej ochrane detí a o sociálnej xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxx
Zásada, že děti raného věku nelze uxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x x xxxxx x x x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxtom platí, co uvádí i důvodová zpráva k původnímu znění § 5 zák. o soc.-práv. ochraně dětí - nejlepší zájem dítěte nelze nikdy podřadit zájmům jiných subjxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxktivně neudržitelného statu quo apod. Je proto třeba docílit potřebné transformace dosluhujících pobytových kapacit v jiné druhy služeb, jejichž poxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxrénní, popř. ambulantní. „Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx sociální začleňování“ (srov. § 2 odst. 2 věta druhá zák. o soc. službách). Pobytovou péči taková zařízení mají proto nabízet v první řadě rodičům s dětmix xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
V. Ostatní složky předního hlediska sociálně-právní ochrany
Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 401/2012 Sb. rozšířixx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xéči, jednak o zásadu, že se při sociálně-právní ochraně přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte.
V dřívější praxi často docházelo k upřednostňování objektivizovaného zájmu dítětxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxzujíc tak svým způsobem na pojetí z 50. let. Tehdy § 1 zákona č. 69/1952 Sb., o sociálně-právní ochraně mládeže, požadoval, „aby všechna mládež byla stejxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxčany republiky, připravené přispívat svou prací k prospěchu společnosti, a aby žádné dítě neutrpělo újmy na svých právech -“ atd. Zejména pak ale na dokxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxnfliktu zcela logicky mohl dostat pouze „zájem rodičů“ (uvedeným způsobem pojatý „zájem dítěte“ naopak nikdy). V části III. naznačený „test proporcixxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxx xxx xxxx xxxxx xxxxcky vůbec v potaz, když z uvedeného plyne, že v konkrétní kauze postačovalo „odhalit“ zájem „celé“ společnosti, viděný zpravidla ideologicky - tím pak xxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxnší míře přítomen v rozhodování orgánů péče o dítě i soudů po celá další desetiletí. Do určité míry i po roce 1989. Tento jev byl, pomineme-li šikanu z ideoxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx „zájem dítěte“ chápán především jako zájem na co nejrychlejším umístění do osvojení (a tedy jako zájem na co nejrychlejším faktickém úplném a v zásadě nxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxové nouze a chudoby.
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x rodinu, stejně jako respektovat vzájemné právo dětí a rodičů na rodičovskou výchovu a péči však vyplývala již před doplněním citovaného ustanovení v rxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxh práv řadit mezi složky „nejlepšího zájmu dítěte“ a doplnění § 5 z roku 2012 tak
stricto sensu
nepředstavuje žádnou obsahovou změnu. Ostatně již před txxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxy [srov. § 1 odst. 1 písm. c), § 9, § 11 odst. 1 písm. a), § 12 odst. 2 aj. zák. o soc.-práv. ochraně dětí, a to i ve znění účinném do 31. prosince 2012].
Přitom však platí, jak ostatně vyplývá i z důvodové zprávy, že v případě
kolize
zájmů převažuje zájem dítěte nad zájmx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxěte aj.).
Jako poslední součást "předního hlediska" sociálně-právní ochrany uvádí komentované ustanovení skutečnost, že se přihlíží i k širšímu xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxé na Slovensku se opatření sociálně-právní ochrany vykonávají primárně v "přirozeném rodinném prostředí". Platný slovenský zákon o sociálně-právnx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x x x xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxzené rodinné prostredie na účely tohto zákona je domáce prostredie dieťaťa, rodiny alebo plnoletej fyzickej osoby. Ak je to vhodné a účelné, opatrenia xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxré sú s nimi v príbuzenskom vzťahu alebo ktoré majú s nimi blízky vzťah." Uvedené vymezení ve smyslu širšího sociálního prostředí je využitelné též pro pxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxa vyjádřena v základních zásadách. § 32 odst. 3 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dětí vždy stanovoval, že sociální pracovník řeší problémy ohroženéhx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xřímý a neformální osobní styk mezi zaměstnancem a dítětem". Širší sociální prostředí tak představuje i komunitu, do níž dítě patří. Nejedná se tak pouzx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx, jehož je dítě členem apod. Hledisko xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx v jeho širší komunitě. K tomu srov. i váhu, jakou "širšímu sociálnímu prostředí dítěte" přikládá Výbor pro práva dítěte.
Zejména pak má uvedené hledxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxti příbuzná nebo blízká má při svěřování dítěte do cizí péče zásadně přednost před třetími osobami (srov. § 822, § 954 odst. 2 nebo § 962 odst. 2 obč. zák.)x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxém případě by se orgán sociálně-právní ochrany v rámci procesu vyhodnocování měl zaměřit právě na "širší sociální prostředí dítěte", a to v případě dětxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xomunitě - se může vyskytnout osoba, která může pozitivně ovlivnit řešení situace dítěte, popř. v kritických případech může i převzít dítě do své dočasnx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxprávní ochrany" v obecných procesech
Dosavadní výklad se vztahoval téměř výlučně k uplatnění zásady nejlepšího zájmu dítěte (a dalších složek "přexxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxtence
i v obecné rovině - např. zjišťovat příčiny vzniku nepříznivých vlivů působících na děti a činit opatření k omezování těchto vlivů [§ 10 odst. 3 píxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxnu dětí a poradních sborů [srov. § 38 odst. 2 písm. b), c) a e), § 38a odst. 1, § 38b odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí]. Podobně jako je tomu v jiných oblaxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx (CRIA) tak, aby byly zhodnoceny budoucí dopady "jakékoli navrhované politiky, právního předpisu, nařízení, rozpočtu nebo jiného správního rozhodnxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxk. o soc.-práv. ochraně dětí je v tomto smyslu stěžejní pro obecné aktivity a procesy nejen na úrovni obcí a krajů, resp. obecních úřadů obcí s rozšířenox xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
Slovenský zákon č. 305/2005 Z. z., o sociálnoprávnej ochrane detx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxá je nevyhnutná pre jeho blaho a ktorá rešpektuje jeho najlepší záujem podľa medzinárodného dohovoru“, aniž by zásadu nejlepšího zájmu dítěte sám blížx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxvajú, vrátane širšieho sociálneho prostredia dieťaťa, rodiny alebo plnoletej fyzickej osoby, čím zvýrazňuje cieľ opatrení a záujem spoločnosti aj sxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xx16 byla však zákonem č. 175/2015 Z. z. ze dne 26. 6. 2015 provedena důležitá změna ve výchozím slovenském rodinně právním předpise - v zákoně o rodině č. 36xxxxx xx xx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxmu dítěte jako předního hlediska, vložila tato novela přímo do úvodních základních zásad zákona o rodině také zásadu nejlepšího zájmu dítěte a sleduje xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxo zákona o rodině).
Polský zákon č. 580 z 9. června 2011, o podpoře rodiny a systému náhradní péče, se pojem "nejlepšího zájmu dítěte" nesnaží přímo dexxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxčnost dítěte a rodiny a další tam uvedená práva dítěte.
Rakouská právní úprava integruje zásadu „nejlepšího zájmu dítěte“, resp. „blaha dítěte“ (pxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx druhém úvodním paragrafu (§ 138) III. hlavy (Práva mezi rodiči a dětmi) druhé části pod
marginální
rubrikou „Kindeswohl“, tedy „blaho dítěte“, stanoxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx péče (výchovy) a osobního styku s dítětem, je předním hlediskem posouzení a zajištění nejlepšího zájmu/blaha dítěte. Základními kritérii pro posouzxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx tělesné i duševní integrity dítěte, ocenění a přijetí dítěte ze strany rodičů, dále podpora nadání a schopností dítěte a podpora možností rozvoje dítěxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx újmám, které by dítě mohlo utrpět prosazováním opatření proti své vůli, ochrana před domácím násilím včetně situace, kdy by dítě bylo jeho svědkem, ochxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxi za péči“ a právo na vytváření bezpečné vazby s těmito osobami (u nás stále ještě nedostatečně respektovaný „attachement“, zejména u nejmenších dětí; xxxxx xxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxů a oprávněných zájmů dítěte a posouzení životních podmínek dítěte, jeho rodiny i širšího sociálního prostředí dítěte (srov. k uvedenému výčtu též obdxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxlu 2, hlavy II druhé části (Poměry mezi rodiči a dítětem, § 775 a násl.) rovněž neobsahuje podobné úvodní koncepční a hodnotové ustanovení, neboť dosah x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xplikovatelnost Úmluvy o právech dítěte, z tohoto hlediska nedostatečný. Určité dílčí prvky ve smyslu obdobném uváděné rakouské úpravy lze však v občaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
Judikatura:
Posledně uvedená podmínka nezbytnosti zájmu dítěte je podle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva hlediskem stěžejxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x dítětem. Tento zájem dítěte je třeba posuzovat z hledisek objektivních, nikoli tedy z pouhého subjektivního hodnocení výhodnosti či naopak nevýhodnxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxlého k tomu, aby i proti své vůli udržoval styk s druhým z rodičů, resp. možnosti toto aktivní působení vynucovat prostřednictvím právních nástrojů v ráxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xaždého jednotlivého případu. (...) Ve věcech rodinných, více než kde jinde, hraje otázka délky řízení klíčovou roli (bod 28). I kdyby Ústavní soud připxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxz část II.) je jeho výsledek absurdní; pokud by šlo ze strany matky jen obtížně vynutit styk s otcem u 8 letého nezletilého (bod 15), je jeho vynucení ze strxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxky a nezletilého) a mělo za následek totální, a možná již nikdy nereparovatelné, odloučení otce a dítěte, jakož i zcela zásadní zásah do osobnostní intexxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx x xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xaké musí korigovat případné představy a názory dítěte o tom, co je pro něj v konkrétní věci vhodné a co nikoli. K názoru nezletilého soud přihlíží úměrně jxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxdováno, byl pro soud zavazující. V opačném případě by totiž bylo jakékoliv soudní řízení nadbytečné, neboť by postačovalo zjistit názor nezletilého a x xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxt, že bude-li nezletilý Filip, který v letošním roce dovrší věku 13 let, svůj názor žít u matky zastávat dlouhodobě, není možné se k němu stavět takto rezexxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxuzovat z hledisek objektivních, nikoli z pouhého subjektivního hodnocení výhodnosti či naopak nevýhodnosti pozice toho kterého z obou rodičů (srov. xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxu vyjádřenou v čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, podle níž mají oba rodiče společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Opačný postup je v rozporx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xvé dítě, do základního práva dítěte na rodičovskou výchovu a péči dle čl. 32 odst. 4 Listiny, ale i do práva dítěte a rodiče na navázání a udržování vzájemnxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx
xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxecné soudy dodržovaly spravedlivou rovnováhu mezi zájmy dítěte a zájmy rodičů a aby přisuzovaly zvláštní význam nejlepším zájmům dítěte, které, v závxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxlo zdraví dítěte a jeho rozvoj, což v projednávaném případě obecné soudy nezjistily. (...) V dané souvislosti pak Ústavní soud dodává, že - obecně uvážexx x xx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxlépe zajistí nikoliv rozhodování soudů (včetně rozhodování soudu Ústavního), ale schopnost otce dětí a jejich prarodičů dosáhnout v záležitostech dxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxx motivováni citovou angažovaností neumožňující jim (snad) vždy beze zbytku chladně uvážit, že pro děti není (v situaci těžké nejen pro ně, ale pro všechxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx
xxxx xx xxxxxxx
xxxxisející ustanovení:
§ 10 odst. 3 písm. c), d), e), odst. 5 - základní nástroje sociální práce, § 12 až 13a - výchovná a obdobná opatření, § 14 až 16a - opxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxranu a poradní sbory; aj.
Literatura:
Kornel, M. Nejlepší zájem dítěte - disertační práce. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 2012. [Dostupné z: &xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxkulta Masarykovy univerzity, 2011. [Dostupné z: <http://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2011/files/prispevky/05%20Rodina/05%20Mxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx x016.
(Pojem xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xomentáře je ke dni 1.11.2019.
Z důvodové zprávy:
K zák. č. 359/1999 Sb.: Návrhem zákona se vymezuje okruh dětí, jimž se věnuje zvýšená pozornost. Jednx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxnosti, popřípadě o děti v péči jiných osob, které jsou odpovědné za výchovu dítěte a neplní povinnosti vyplývající ze svěření dítěte do jejich péče. Dálx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxmezení okruhu těchto dětí má pak význam pro postup orgánů sociálně-právní ochrany při poskytování pomoci těmto dětem.
K zák. č. 134/2006 Sb.: Rozšiřxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx kdy jsou děti na základě žádosti zákonných zástupců umísťovány zejména do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, diagnostického ústavu, kojexxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxit svoji sociální nebo bytovou situaci, přičemž je zřejmé, že nejeví snahu a zájem o skutečné řešení a uspořádání svých poměrů tak, aby mohli trvale převxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx je zjevné. Proto je třeba, aby v demonstrativním výčtu ohrožených dětí byly tyto děti zmíněny výslovně. Je žádoucí, aby orgán sociálně-právní ochrany xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx děti, které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu a děti, které se setkávají s domácím násilím. V rodixxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xociálně-právní ochrany zamezoval negativnímu působení takového rodinného prostředí na dítě.
K zák. č. 401/2012 Sb.: Upřesňuje se výčet skutečnosxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxají alkohol nebo jiné návykové látky, ale na všechny děti, které jsou ohroženy jakýmkoliv druhem závislosti (psychofarmaka, patologické hráčství apxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxrodní ochrany. Rozšiřuje se rovněž osobní rozsah daného ustanovení o děti azylanty a děti, kterým byla udělena doplňková ochrana (viz § 2).
Přehled xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxské odpovědnosti při péči o zdraví dítěte
IV. Dítě v cizí rodinné péči jako dítě
ipso facto
objektivně ohrožené
V. Dítě, které ohrožuje „samo sebe“ obxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxo činu
X. Dítě umístěné v cizí péči ústavní
XI. Dítě jako oběť domácího násilí
XII. Nezletilec bez doprovodu
XIII. Prohlášení dítěte za ohrožené
K x x
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxte“, která striktně vymezuje adresáta právní normy jako toho, kdo může nárokovat sociální pomoc podle tohoto zákona. Jedná se proto o zcela stěžejní usxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxxx xx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxuální plán ochrany dítěte „vymezuje příčiny ohrožení dítěte a stanoví opatření k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte“ a dále zakotvuje, že účexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xozumět dítě spadající pod vymezení komentovaného ustanovení. Synonymem pojmu „ohrožené dítě“ je jednak obecný pojem dítěte vyžadujícího zvláštní oxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxou pozornost“, jak jej uvádí nadpis k hlavě VII třetí části, když úvodní text této hlavy v § 31 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí odkazuje právě na komexxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xýznamné zejména pro případné posouzení vybočení správního orgánu z mezí zákonné působnosti, tedy v případě, kdy orgán sociálně-právní ochrany interxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx
Ustanovení má standardní formu společnou pro všechny předpisy sociálního zabezpečení. Jak již bylo řečeno, jde vlastně o „náxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxslativy je i zde výchozím pojmem „nepříznivá sociální situace“, zde dítěte, ačkoli zákon tento termín explicitně neužívá. Komentované ustanovení je xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxkona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti („právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která -“), nebo § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxých formulí“. Zákon o sociálních službách pojem nepříznivé sociální situace výstižněji, totiž obecněji, vymezuje ve svém § 3 písm. b) takto: „oslabenx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxiální začlenění, resp. ochrana před sociálním vyloučením. Že i obsahem kazuistiky podle komentovaného § 6 zák. o soc.-práv. ochraně dětí je to samé, vyxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x x xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx xx totiž o ustanovení, které obsahově patří přímo do vymezení sociálně-právní ochrany v § 1 odst. 1. Ustanovení § 31 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí txxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxožnit jim začlenění do společnosti, včetně začlenění pracovního.“ Obdobou komentované normy je § 3 písm. a) zák. o soc. službách, podle něhož se rozumí xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxoučení“. Cíl i obsah poskytování sociálně-právní ochrany dětem ohroženým ve smyslu § 6 je tak zákonem definován totožně s cílem a obsahem poskytování sxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xzce souvisí i se způsobem odborného výkonu sociální práce, na který ostatně odkazuje i příkaz uvedený v § 9a odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, podle xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxe s využitím metod sociální práce a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům“ (srov. komentář k tomuto ustanovení).
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxaně dětí) se nejedná o poskytování „zvláštní ochrany“ ohroženému dítěti ve smyslu tohoto ustanovení. Zmíněný § 17 zák. o soc.-práv. ochraně dětí je pouxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxobností, a nikoli také např. obecním či újezdním úřadům nebo krajským úřadům. Rovněž cíl práce s opatrovanci není definován jako sociální začlenění ve xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxřejného opatrovnictví nebo poručenství jinak (s výjimkou uvedené kompetenční normy § 17) neřídí vůbec tímto zákonem, ale výhradně zvláštními zákony xxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxx xxxxx, pro zákonné zastoupení a opatrovnictví zvláště (§ 457 a násl. obč. zák.), doplněná i zvláštními ustanoveními pro opatrovnictví a zastoupení dítěte (x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxěte rodiči). Jde-li pak o opatrovnictví procesní v řízení před soudy, jsou dále
relevantní
vedle citovaných ustanovení občanského zákoníku i pravidxxx xxxxxxxx x x xx x xxxxx xx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxt. 4 z. ř. s. Podobné závěry pak platí i pro realizaci samostatného účastenství kurátora pro děti a mládež v přestupkovém řízení a v (trestním) řízení ve vxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx x x xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xěchto záležitostech upravuje zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, resp. zákon o soudnictví ve věcech mládeže; § 33 zák. o soc.-práv. ochraxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxeže, popř. v přestupkovém řízení, jde-li o přestupkovou recidivu, se současně předpokládá v obvyklých případech i zajišťování veřejnoprávní ochranx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxejnoprávní ochranou dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí nejen zásadně nevhodný, ale z povahy obou právních odvětví musí být vyloučen, xxxxx xx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xráva soukromého (popř. v rozporu se zásadou rovnosti účastníků správního nebo soudního řízení).
x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x x x x xxxx xxxxx xxxxxxxx ochrany zpravidla děti, které nevyžadují zvláštní ochranu, neboť nejsou v danou chvíli ohroženy žádnou skutečností či jevem vyjmenovaným v § 6 zák. o sxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxvaná takovému xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxálně-právní ochranu dětí“ ve vlastním slova smyslu. Srov. též výklad k § 1, část III. Policejní, poradenská aj. role orgánu sociálně-právní ochrany.
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxva „mohou být příčinou nepříznivého vývoje“). Stejně jako v případě aplikace zásady nejlepšího zájmu dítěte platí ale i zde, že nelze pouze konstatovaxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxení situace dítěte a jeho rodiny, resp. z odůvodnění rozhodnutí o uložení správního dohledu) by mělo být zřejmé, v čem toto nepříznivé ovlivnění vývoje xxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxžadující zvláštní ochranu) podle komentovaného § 6, je nutno mít při činnosti orgánu sociálně-právní ochrany vždy v patrnosti. Proto také směrnice MPxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče (dále jen „směrnice o vedení spisové dokumentace“xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxrve po provedení vyhodnocení situace dítěte ve smyslu § 10 odst. 3 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, a to tehdy, když orgán sociálně-právní ochranx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxtace). V takovém případě bude ovšem zpravidla nezbytné nad dítětem stanovit správní dohled (tedy je prohlásit za ohrožené a vyžadující tak zvláštní ocxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxocení dítěte prováděno, odložen a spisová dokumentace „Om“ by neměla být vůbec zakládána. To samozřejmě neplatí zejména v případě, kdy je orgán sociálxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xříslušné úkoly, a v dalších případech, kdy se spisová dokumentace „Om“ podle čl. 2 směrnice o vedení spisové dokumentace zakládá „bez dalšího“ (dítě je xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx v případě vyřazování dětí z evidence orgánu sociálně-právní ochrany dětí v celé řadě případů po skončení konkrétního úkolu v ochraně dítěte, není-li dxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxjištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině a k posílení funkcí rodiny (srov. čl. 28 směrnice o vedení spisové dokumentace) - tedy v případě, kdy xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
Jen ten negativní jev, skutečnost, okolnost apod. zakládá § 6 zák. o soc.xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx proto se vyžaduje, aby buď trvaly po určitou dobu, nebo byly vyšší intenzity. Tzn., že ne každé neplnění povinností plynoucích z rodičovské odpovědnosxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx dohledu nad dítětem. Např. jednorázový
exces
by jistě takovým důvodem nebyl (např. otec je v nočních hodinách ztotožněn policejní hlídkou spolu se svxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxtom ještě v porodnici; otec je jinak řádným občanem bez jakékoli evidované závadové činnosti a v místě bydliště i na pracovišti požívá velmi dobré pověsxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
Na prvním místě se sociálně-právní ochrana zaměřuje na děti, jejichž rodiče zemřeli. Vzhlexxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx jediného, když v takovém případě se dítě nachází v podobné situaci jako dítě, jehož druhý rodič, tedy otec, není v rodném listě uveden. Přitom kvalifikaxxx xxxxxxx
xx xx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx že při částečném osiření, pakliže žijící rodič je schopen zabezpečit potřeby dítěte sám a plní své povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti, xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xterý používá plurál, nikoli jednotné číslo (není uvedeno např.: „na děti, jejichž rodič zemřel“).
xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx děti, jejichž rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti. Občanský zákoník definuje rodičovskou odpovědnost v § 858 tak, že tato „zxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravoxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxd odpovídající stupni jeho vývoje. Mají právo užít přiměřených výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a jakkoli ohroženo jexx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx x xxxx x xx4 odst. 2. Z uvedeného vymezení je nutno vycházet při výkladu § 6 písm. a) bod 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Tzn., nenaplňují-li rodiče některou ze sloxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xx
xx xxxx xxxxxě závěrem vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, že dítě je ohroženo, a může tak být důvod stanovit nad dítětem správní dohled [§ 13 odst. 1 písm. b)], zxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxdičovské odpovědnosti, a to již z toho důvodu, že neplnění zákonných povinností ve smyslu zdejšího ustanovení nemusí dosahovat takového stupně, kterx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx odpovědnosti“ neobsahuje, je tak vyhrazena tomuto správnímu předpisu. K otázce, zda postačí, aby si své povinnosti neplnil pouze jeden z rodičů, platxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxvení a důvod pro intervenci orgánu sociálně-právní ochrany nemusí tak být dán.
xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxtečnost uvedená v bodě 3 komentovaného ustanovení, totiž že rodiče „nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti“. Tento pxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxslovně i občanský zákoník v § 870 a skutečnost nevykonávání je důvodem pro soudní omezení rodičovské odpovědnosti. Pro orgán sociálně-právní ochrany xxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxled a dítě z evidence ochrany mládeže co nejdříve vyřadit), avšak nezdaří-li se to, nezbývá, než podat k soudu návrh na omezení rodičovské odpovědnosti xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxmění-li se následně okolnosti, zvláštní ochrana dítěte tím končí (není-li tu stanoven alespoň dohled podle bodu 2) a dítě musí být vyřazeno ze základní xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxu-li naplněny podmínky hypotézy § 909 obč. zák.: „změní-li se poměry, soud změní rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxosti, neboť zde se jedná o skutkovou podstatu pro zbavení rodičovské odpovědnosti podle § 871 obč. zák., jehož druhým důvodem je „zanedbávání výkonu roxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxx že pokud soud návrhu na zbavení rodičovské odpovědnosti podle § 871 obč. zák. nevyhoví a ani ji současně neomezí podle § 870 obč. zák., zvláštní ochrana dxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xýkonu rodičovské odpovědnosti, které nastává buď ze zákona (§ 868 odst. 1 obč. zák.), xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x x x xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx tím samozřejmě i zvláštní ochrana dítěte.
Obecná skutková podstata komentovaného písm. a) se nepoužije tehdy, kdy nastupuje zvláštní úprava podlx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxší písm. a), ale skutková podstata uvedená v písm. e), která je v některých ohledech „přísnější“. Za děti, jimž přísluší zvláštní ochrana, se podle písmx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění. V souvislosti s neplněním, nevykonáváním či zneužíváním práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, jejíx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxt, že trestného činu při správě majetku dítěte (jak jeho aktiv, tak i pasiv, tedy závazků) se dopustí rodič, který ve smyslu § 221 tr. zákoníku z hrubé nedbxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxou škodu. K naplnění této skutkové podstaty (a tím současně ke splnění podmínky pro možnost považovat dítě za ohrožené ve smyslu komentovaného ustanovxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem“. Druhou podmínkou pak je vznik značné škody, kterou v § 138 odst. 1 tr. zxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxlu § 220 tr. zákoníku úmyslně. I zde však musí jít o škodu alespoň „nikoli malou“, jíž § 138 odst. 1 tr. zákoníku charakterizuje slovy „dosahující částky nxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx dítěte.
III. Poruchy ve výkonu rodičovské odpovědnosti při péči o zdraví dítěte
Péče o zdraví je v současnosti kontroverzní téma, v němž se střetávx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxlmi přísné ochrany lékařského tajemství s požadavky na jeho prolomení v zájmu ochrany života, zdraví, příp. příznivého vývoje dítěte. V těchto otázkáxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xx třeba vždy hledat, pod zorným úhlem zásady nejlepšího zájmu dítěte, přijatelný kompromis v každém jednotlivém případě. Někdy bývaly vznášeny požadaxxxx xxx xx xxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx lékaře, příp. dodržování očkovacího plánu apod. Taková kazuistika je však zcela nevhodná, tím spíše, že právě péče o zdraví je jednou z podstatných souxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx skutkové podstaty navíc systematicky patří do zvláštních předpisů zdravotnických, resp. do právní úpravy ochrany veřejného zdraví, nikoli do předpxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxdené zejména v písm. c), f) a g) budou prakticky výlučně důsledkem neplnění povinností či nevykonávání, příp. zneužívání práv plynoucích z rodičovské xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xaše republika uznává "právo dítěte na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně zdravotního stavu a na využívání léčebných a rehabilitačních zařízení". Txx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxně, a to ani ve vztahu k dětem, zakotveno povinné čerpání zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a proto také českým právním řxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxkon č. 48/1997 xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx. zák. "při opětovném nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce ... může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx si nemůže přisvojovat působnost zdravotní pojišťovny a na jejím místě řešit otázky splnění povinností pojištěnce, včetně těch spojených s preventivxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx toho, aby žádné dítě nebylo zbaveno svého práva na přístup k takovým zdravotnickým službám". Bližší vymezení v odst. 2 a 3 cit. článku spíše vedou k interxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxadné pitné vody (tj. ochrany veřejného zdraví), poskytnutí péče matkám před a po porodu, zajištění osvěty o ochraně zdraví, hygieně apod., a zajištění xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xdraví dětí". Tento odstavec by mohl být sice interpretován jako pojistka proti některým postupům tzv. alternativní medicíny (léčitelství apod.), nixxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xoje proti rodičům odmítajícím i odbornou veřejností kriticky diskutovaný rozsah povinného očkování.
Uvedená nutná opatření lze vidět především x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxzitivní povinnosti" státu v oblasti zdravotních služeb, a nelze jej interpretovat jako mezinárodněprávní východisko pro donucení rodičů či dítěte k xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx 96/2001 Sb. m. s.) platí, že "jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a inforxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xvobodně svůj souhlas odvolat". Zákon o sociálně-právní ochraně dětí tu má povahu obecného předpisu a povahu zvláštního předpisu pak mají předpisy zdrxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxm, orgán sociálně-právní ochrany tu tedy nemůže nahrazovat působnost poskytovatele zdravotních služeb, zdravotní pojišťovny ani orgánu ochrany vexxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxch služeb nezletilému pacientovi je třeba zjistit jeho názor na poskytnutí zamýšlených zdravotních služeb, jestliže je to přiměřené rozumové a volní xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxlého pacienta. Pro vyslovení souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému pacientovi se použijí právní předpisy upravující xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxní takového úkonu přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti odpovídající jeho věku. Tím není dotčena možnost poskytování zdravotních služeb bez souxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xezletilého pacienta), jedná-li se o neodkladnou či akutní péči. Zda se jedná o takovou péči, nemůže posuzovat orgán sociálně-právní ochrany, ale lékax x xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxny v takovém případě. Další případy "donucení" k využití zdravotních služeb - tedy péče bez souhlasu pacienta, resp. zákonného zástupce, upravuje § 38 xxxxx xx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x
xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx výchovy.
Rovněž tak soudní řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče je zařazeno v předpisech upravujících xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péče, je nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nexx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacixxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas". Nezletilé děti je pak možno hospitalizovat bez souhlasu (zákonného zástupce) rovněx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xedy opět měla nastoupit aplikace této právní úpravy, a nikoli řešení situace obecným (rychlým) předběžným opatřením. Nezletilému pacientovi lze posxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxu uvedené skutkové podstaty naplněny, musí
lege artis
posoudit lékař, nelze tuto odpovědnost přenášet na orgán sociálně-právní ochrany a dožadovat xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xby tento orgán inicioval soudní řízení např. o nařízení ústavní výchovy apod. V případě, že je dítě sice ohroženo na životě a zdraví, avšak jsou dány důvoxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxápal, L., Krčmář, Z. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl (§ 1 až 200za). 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 308] (který však v praxi není zřejmě vždy respexxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx z 20.8.2004, dle kterého "odmítají-li rodiče léčbu nezletilého dítěte, jež je v bezprostředním ohrožení života, nepředstavuje vydání předběžného oxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xx xxx xx xxxxx x xxstiny základních práv a svobod. Vzhledem k nutnosti okamžitého zásahu není zpravidla možno v řízení o vydání takového předběžného opatření řešit přípxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxality zdravotnických předpisů a případné navazující úpravy soudního řízení, uvedený nález nezmiňuje.
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxo skutková podstata v § 92k odst. 6 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, takto: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že (a) se nepodrobí sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxnovenému zvláštnímu očkování, (b) jako zákonný zástupce nezletilé fyzické osoby, nebo fyzická osoba, které byla nezletilá fyzická osoba svěřena rozxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxému očkování, nejde-li o fyzickou osobu, u níž byla zjištěna
imunita
vůči infekci nebo zdravotní stav, který brání podání očkovací látky (trvalá kontxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxku předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění (§ 45, násl. a souv. zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Přitom výlučnou působnost xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxání přestupku vůbec došlo, a uložit případně sankci; opět zde není možné odpovědnost přenášet na orgán sociálně-právní ochrany. Řeší-li pak správní oxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxávní ochrany, což vedle úpravy oznamovací povinnosti státního orgánu v § 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí obecně vyplývá též ze zásady vyjádřenx x x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx
V oblasti péče o zdraví dítěte je tak rxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xřestupcích, v § 11 odst. 1 zavádí novou skutkovou podstatu přestupku na úseku zdravotnictví (tedy nikoli přestupku na úseku sociálně-právní ochrany dxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxx xxx xxxobnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí by měla být v této souvislosti aktivována pouze v případě, kdy opatření příslušných subjektů (poskytovatxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxkem a současně tu je ohrožen život a zdraví dítěte v důsledku zanedbávání (slovy občanského zákoníku „nevykonávání“) povinností plynoucích z rodičovxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxm ohrožení dítěte a součástí širšího komplexu nedostatečných kompetencí rodičů. Ovšem musí tu již být prokazatelné právě ono „zanedbávání povinnostxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxo lékařským preventivním prohlídkám nebo nikoli, ale význam by měla teprve skutečnost, kdy je zřejmé nebo vysoce pravděpodobné, že dítě potřebuje léčxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxe, zejména rodiči) zajištěna. To lze demonstrovat i s ohledem na zásadu proporcionality (přiměřenosti): pakliže předpisy o zdravotním pojištění dovxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxe, těžko může být taková skutková okolnost současně dostatečným důvodem pro vyhodnocení dítěte jako ohroženého podle komentovaného ustanovení pro sxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx x xxxx rodinu, povinnost strpět šetření, možnost ukládání výchovných opatření atd.). Jsou-li tu však okolnosti, na jejichž základě lze dítě vyhodnotit jakx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx ochrany čili stanovení dohledu nad dítětem) a teprve poté zvažovat důraznější opatření podle § 14 odst. 1, jak plyne ze zásad § 9a odst. 1, 2 zák. o soc.-prxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxtné, leč nikoli neodkladné léčby jedním z rodičů) budou rovněž jedním z hledisek, které bude hodnotit soud v řízení o svěření dítěte do péče jednoho z rodxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxotních služeb a orgány sociálně-právní ochrany. Podle § 45 odst. 3 písm. f) zák. o zdrav. službách je poskytovatel povinen "zajistit splnění oznamovaxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xěmž nalezneme tři takové situace. Mají úzký vztah k jinak velmi přísné povinnosti mlčenlivosti uložené § 51 zák. o zdrav. službách, podle něhož "poskytxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxemž tato povinnost stíhá i zdravotnické pracovníky, a to i po skončení výkonu povolání (srov. tam odst. 5). Poskytovatel zdravotních služeb má tedy v prxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xx xdst. 1 písm. c), resp. d) xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx (tedy zejména údaje o pacientech). V obou případech se však poskytovatel zdravotních služeb může dovolat povinnosti mlčenlivosti, ledaže by šlo o podxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxc.-práv. ochraně dětí, avšak výkladem lze dovodit, že lze-li odepřít sdělení informací o nezletilém pacientovi, který již v evidenci orgánu sociálněxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xýjimkou syndromu CAN.
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxezuje diagnostiku syndromu a doporučený postup včetně záznamu o splnění ohlašovací povinnosti orgánu sociálně-právní ochrany do zdravotní dokumenxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxlásit orgánu sociálně-právní ochrany, že matka po narození dítě opustila a zanechala je ve zdravotnickém zařízení. V tomto případě dovolání se povinnxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx
xxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xebo poručník) může poskytovatele zdravotních služeb povinnosti zachovat lékařské tajemství zprostit [§ 51 odst. 2 písm. b) zák. o zdrav. službách: „Zx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx zástupcem pacienta, mlčenlivosti a sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu zproštění.“], což bude zpravidla i v jeho zájmu, pakliže mají být xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxezření je důvodné (to však nesnímá z orgánu sociálně-právní ochrany dětí povinnost tuto důvodnost prokazovat, nelze ji jen z uvedeného důvodu presumoxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxeb dovolával ochrany lékařského tajemství, je namístě zahájit správní řízení o uložení sankce za příslušný přestupek podle části deváté zákona o socixxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxhlížet, jestliže je to v zájmu pacienta nebo jestliže je to potřebné pro účely vyplývající z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a to v nezbytnéx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxéna nemocenského nebo důchodového pojištění, státní sociální podpory, zaměstnanosti, sociálně-právní ochrany dětí, sociálních služeb, pomoci v hxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, což se v oblasti sociálně-právní ochrany týká posouzení zdravotního stavu žadatelů o náhradní rodinnou péči [§ 27 odst. 2 písm. b)], nikoli např. posuxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxtí orgánu sociálně-právní ochrany zdravotnickým zařízením bez předchozího souhlasu rodičky i v případě, kdy se nejedná o podezření na syndrom CAN, rexxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxx xxruh činností v sociálně-právní ochraně dětí a jejich původ), když v minulosti byla sociálně-právní ochrana vymezena jako "ochrana dětí v cizí péči a děxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxikách pro nemocniční sociální pracovnice až do 80. let min. století, když se obecně vyžadovalo ohlašování skutečnosti, že se narodilo dítě matce neproxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxi mlčenlivosti uložené poskytovateli xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxoručuje propuštění dítěte z porodnice do vlastního sociálního prostředí až po uplynutí 72 hodin od narození dítěte, avšak jedná se pouze o doporučení. xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxedí, uveřejněný v jeho Věstníku č. 8/2013 na s. 2 a násl., v této souvislosti uvádí (čl. 4, věta druhá): "Jako ohrožení dítěte zakládající oznamovací povxxxxxx xxx xxxxxx x x x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x2 hodin od jeho narození nebo že zákonný zástupce nesdělí poskytovateli zdravotních služeb způsob zajištění návazné péče o novorozence."
K písm. b)
xxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
Sociálně-právní ochxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x x xx xxst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, podle něhož je orgán sociálně-právní ochrany povinen sledovat vývoj všech dětí svěřených do cizí péče, aniž by bylx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxb pečujících v souvislosti s náhradní rodinnou péčí v § 47a odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí a v povinnosti sledovat naplňování těchto práv a povinnxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxx na situace, kdy osoba, jíž jsou děti svěřeny do cizí péče, neplní povinnosti z toho plynoucí. V případě osobně pečujících poručníků půjde o prakticky toxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxatí i v případě péče pěstounské, resp. péče jiné fyzické osoby. Na rozdíl od situace, kdy své povinnosti neplní rodič sám, však v těchto případech mohou uxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxinnou péči postačí, není-li tato nadále v zájmu dítěte, resp. je-li tu jiné vhodné náhradní prostředí. Zejména v situacích zprostředkované náhradní rxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxím podpůrných služeb, které zákon předpokládá.
K písm. c)
V. Dítě, které ohrožuje „samo sebe“ obecně
Zdejší typicky kazuistické ustanovení můžx xxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxí cizí péči) neplní své povinnosti. Ve značném počtu případů však ale vůbec nepůjde o skutečnosti, které by šly k tíži rodiče, zejména v případě dětí a mlaxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxůj původ ve vnitřní nedostatečné, porušené, nebo po staru řečeno „zlé“ vůli nezletilce. Jedná se pak o typické případy, na něž dopadají ustanovení o kurxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxi s dětmi s výchovnými problémy (dostupné z: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/14895/Metodicke_doporuceni_10.pdf>; navštíveno 29. čexxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxmových dětí a současně se zpravidla jedná i o delikt startovací, evidovaný jako první z dalších deliktů dítěte. Dále se Metodické doporučení věnuje alkxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxfikovat slovy § 6
in fine
jako zakládající osobní působnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, plně se uplatní zásada přednosti speciálních právnxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxvních předpisech a XI. Uplatnění zásady subsidiarity). Nejedná se jen o vlastní právní úpravu včetně prováděcích předpisů, ale i o metodicky doporučexxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxdostatečnou přípravou na vyučování ze strany rodičů (tzv. individuální výchovný plán). Individuální výchovný plán by opět měl mít přednost před intexxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxřejné moci, takový postup odpovídá dobré praxi. V případě, kdy by však rodiče nebo žák úkoly vyplývající z individuálního výchovného plánu nerespektoxxxx x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxku pro kurátory, dostupnou z adresy http://www.mpsv.cz/files/clanky/28476/Metodicka_prirucka_pro_kuratoty_pro_deti_a_mladez.pdf. Komentxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x x xx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
Problém je hned na začátku komentovaného písm. c), neboť nelze v oblasti sociálně-právní ochrany dětí hovořit samostatně o „zahálčivém nebo nemravnxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxý subjekt, ale třetí osoba. Z toho hlediska je tak skutková podstata komentovaného písm. c) nadbytečná, neboť by se současně muselo vždy jednat o dítě jaxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx, nelze o ohrožení dítěte podle písm. e) a již vůbec ne podle komentovaného písm. c) nikdy hovořit. Slovní spojení „vedení zahálčivého nebo nemravného žxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxcí „pracovní povinnost“ a rovněž s tím související v roce 1957 zavedený trestný čin příživnictví, zrušený jako typický totalitní paragraf hned po skonxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxtupky bylo možno v padesátých letech ukládat i trest odnětí svobody, zde až na tři měsíce. V podobě „ochranné výchovy“ byl v této souvislosti současně zaxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxvání školní docházky je
relevantní
pouze do skončení povinné školní docházky, neboť poté není stanovena žádná studijní nebo učební povinnost (srov. xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xčl. 9 odst. 1 Listiny základních práv a svobod: „Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.“) Skutková podstata „nepracují, i když nemají doxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x navazujícího trestného činu příživnictví. To neznamená, že nemá být realizována depistáž, sociálně aktivizační techniky, nabídka základního poraxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx evidence ochrany mládeže a vést na něho svazek ochrany mládeže, bez souhlasu dotčených osob provádět místní šetření nebo shromažďovat informace atd.x x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxkové i nelátkové), ovšem výlučně jen tehdy, je-li splněn materiální znak závažnosti ohrožení („skutečnosti trvají xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxě tuto skutkovou podstatu nenaplní. To je samozřejmě zcela zřejmé také z toho, že „závislost“ musí splňovat příslušná lékařská diagnostická kritériax xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx u položek F10-19 (Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek) se na čtvrtém místě používá členění mj. na „2. Syndrom zxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx typicky zahrnuje silné přání užít drogu‚ porušené ovládání při jejím užívání‚ přetrvávající užívání této drogy i přes škodlivé následky‚
priorita
v xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxfickou psychoaktivní substanci (např. tabák‚ alkohol nebo diazepam)‚ pro skupinu látek (např. opioidy) nebo pro širší rozpětí farmakologicky rozlixxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xálezem), nelze o „závislosti“ vůbec hovořit.
Obživa na základě prostituce je samozřejmě mimořádně závažná, je-li tu současně něčí trestná činnosxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x situace, kdy by šlo o zneužití závislosti, popř. vydírání dítěte apod., nebo o kuplířství, tedy „pasení“ dítěte, což je obzvláště zavrženíhodné, pokux xx xxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxsm. a). Což platí samozřejmě vždy i v případě mladistvé oběti (tedy i dospělého nezletilého staršího 15 let). Zde bude zpravidla na místě okamžitá pomocx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxi problematické, neboť dobrovolný pohlavní styk je od 15 let právem vůči této osobě dovolenou soukromou záležitostí, a je-li tu za něj snad i úplata, jedxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxká je taková situace z pohledu mladistvého jen z hlediska daňového práva. Třeba tu ještě vyložit základní skutkovou podstatu § 202 tr. zákoníku (sváděnx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx, jeho obnažování nebo jiné srovnatelné chování za účelem pohlavního uspokojení úplatu, výhodu nebo prospěch“, tedy i mladistvému (staršímu 15 let). xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxvažnou skupinu trestných činů proti rodině a mládeži (ta začíná bigamií). Tento trestný čin není vyjmenován v taxativním výčtu zdejšího písm. e). Pod txx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xýchovy mládeže“ a právě „mravní výchovu“ uvádí výslovně cit. písm. e). Od zmíněného roku 2004 byla tehdy novým § 217a býv. trestního zákona č. 141/1961 Sxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxrany dětí na paměti. Mladistvého xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxh v trestním řízení.
Výkladově a aplikačně
relevantní
jsou tak z komentovaného písm. c) především situace, kdy nezletilec spáchal trestný čin nebx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxžití“ má zřejmě pokrývat nedostatek, že přestupkové právo v případě pachatelů mladších 15 let nezná kategorii „činu, který by jinak byl přestupkem“. Uxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxupcích). Znění by tedy bylo zdánlivě možno vyložit jedině takto: pokud dítě mladší 15 let opakovaně nebo soustavně páchá činy, které by jinak byly přestxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx16 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tedy s jeho § 18 („za přestupek není odpovědný ten, kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý rok svéxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxšil patnáctý rok svého věku“) a § 86 odst. 1 písm. f) („správní orgán usnesením zastaví řízení, jestliže obviněný v době spáchání skutku nedovršil patnáxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxy přestupky, ale nejsou jimi. To je rozdíl od činů jinak trestných, kde je pro jejich vyšší společenskou škodlivost určitá míra represe včetně prohlášexx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx x xx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxších 15 let, ani jiný způsob řešení činů těchto dětí, které by jinak byly přestupkem. Nelze proto uplatňovat ani žádné „sankce“ v podobě výkonu sociálněxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxány výlučně „domácímu pokárání“.
Dílčí závěry. Úprava písmene c) se správným výkladem zužuje, kromě závislostí dítěte ve smyslu výše zmíněném, jex xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xtarší 15 let, „opakovaně nebo soustavně páchají přestupky“. Na takovou skutkovou podstatu z hlediska opatření sociální kurately pro děti a mládež úzcx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xociálně-právní ochrany příslušným podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže je obecní úřad obce s rozšířenou působností“. Z něho a z dalších zvláštnxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx. Úkolem kurátora pro děti a mládež je ve smyslu obou zákonů ochrana dítěte, proto má právo účastnit se projednání věci, podávat jménem dítěte opravné prxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx o závislosti, „obtížnou vychovatelnost“, „útěky“ nebo „záškoláctví“ (srov. následující samostatný odstavec), nelze nadále připustit, ačkoli se txxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx vůli (typicky v ústavech pro výkon trestu odnětí svobody, ale rovněž v zabezpečovací detenci či v ochranné výchově) je možno ukládat toliko v rámci právx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx pacienta (§ 104 a násl. obč. zák.). To ostatně vyplývá i ze závazného Obecného komentáře [k výkladu Úmluvy o právech dítěte] Výboru pro práva dítěte OSN čx xx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxh dítěte, opatrovnický [welfare] přístup, tedy přístup zaměřený na „záchranu“ dětí, které jsou vnímány jako objekt nebo oběť ulice a v němž jsou rozhodxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxímají dítě jako nositele práv a vyúsťují v nucené přemístění dětí z ulice [pozn. aut.: u nás typicky formou nařízení ústavní výchovy], čímž jsou dále porxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx]. Při aplikaci Úmluvy je nezbytné používat přístup založený na právech dítěte [pozn. aut.: nikoli tedy přístupy opatrovnické nebo represivní]. (-) Sxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxdmi ulice jsou rodiče [dítěte] nebo [jeho] rodina; zrušit jakákoli ustanovení, která by umožnovala nebo usnadňovala razie nebo svévolné přemísťovánx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx dopadají na děti ulice, jako je žebrota, porušení zákazu vycházení, [curfew], poflakování se, potulka a útěky z domova. (-) Přímá diskriminace zahrnuxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxflakování se, potulce, útěkům či chování nezbytného pro přežití, např. ve formě kriminalizace statusových deliktů, pročesávání ulic nebo „razií“, a xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xe podle článku 20 [Úmluvy] povinen zajistit náhradní péči dětem dočasně či trvale zbaveným svého rodinného prostředí. Typy péče zahrnují: praktickou x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxcení dětí vzdát se svých vazeb na ulici a/nebo se přestěhovat do náhradního ubytování [pozn. aut.: např. do ústavního zařízení pro péči o děti nebo mládex x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxče; opětovné sloučení rodiny; a nezávislé bydlení [pozn. aut.: v našich podmínkách tedy např. přidělení obecního sociálního bytu i staršímu nezletilxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxtrech [pozn. aut.: v našich podmínkách tedy např. jakési pseudodetence v diagnostických či výchovných ústavech], není nikdy formou ochrany.“
VII. xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxvá-li po takovou dobu nebo je-li takové intenzity, že může nepříznivě xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxní nedopadá pouze na plnění povinné školní docházky, ale zdánlivě rovněž na zanedbávání docházky v rámci středního vzdělávání, jde-li o studenta nezlxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx Dítě, které ohrožuje „samo sebe“ obecně). Problematiku záškoláctví v současnosti ne zcela uspokojivě řeší Metodický pokyn Ministerstva školství, mxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx 2002 (dostupné z: <http://www.msmt.cz/Files/DOC/pokynn.doc> ; navštíveno 9. července 2013) (dále též "metodický pokyn"). Ten přitom mj. xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxmi zástupci žáka. Škole přitom ukládá mj. analyzovat příčiny záškoláctví žáků včetně přijetí příslušných opatření, zahrnujících např. výchovné pohxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxhrany je zcela správně uvedena až na místě posledním, neboť v souladu s uplatňováním zásady subsidiarity by měla přicházet na řadu teprve po marném vyčexxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxím, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), dále jen "školský zákon", jedná se především o výchovná opatření a v jejixx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxy, lze jako výchovná opatření (tam § 17) "při porušení povinností stanovených školním řádem (...) podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: napxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxdický pokyn přes vhodnou úvodní rámcovou úpravu velmi represivně stanovuje hranice pro přijetí příslušných opatření v důsledku neomluvených zameškxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxitel školy svolat školní výchovnou komisi, které se dle závažnosti a charakteru nepřítomnosti žáka má účastnit dokonce i zástupce orgánu sociálně-prxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxí orgánu sociálně-právní ochrany, zda se jednání zúčastní či nikoli). Ačkoli metodika pracuje s pojmem "období, kdy škola vyhodnocuje neomluvenou nexxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xzavírané konferencí a klasifikací. Současně metodika nerozlišuje pozdní příchody od záškoláctví; ačkoli v obojím případě jde jistě o neomluvené hodxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx, není pochopitelně citovaným metodickým pokynem vázán, a skutečnosti nasvědčující ohrožení dítěte si posoudí sám, přičemž vezme do úvahy jak tvrzenx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxpcem dítěte, nebyly školou uznány.
Doporučený postup orgánu sociálně-právní ochrany v případě řešení záškoláctví je popsán v podrobném mexxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx). Třeba připomenout, že do hodnocení absence jako neomluvené vedle materiálního znaku, který představuje posouzení, že zde prostě není rozumná omluxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx od dřívější úpravy zákonný zástupce žáka již neomlouvá, ale dokládá důvody nepřítomnosti. Hodnocení, zda byly tyto důvody nepřítomnosti doloženy, jx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxy nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka“, tj. ve lhůtě v některých případech téměř nesplnitexxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxx xbytečného průtahu (§ 206 zák. práce). Případný průtah se tak posoudí v pracovně-právních vztazích podle objektivních okolností. V případě omlouvání xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxvená“. Mělo-li být v pátek vyučování v rozsahu 8 hodin, postačí pak již např. jen tři pozdní příchody, které mohou být školním řádem vymezeny rovněž dostx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxgánu sociálně-právní ochrany dětí.
V případě zaviněného zanedbávání školní docházky je založena přestupková (§ 182a školského zákona), příp. i txxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxní ochrany dětí vždy poučit. Komise, příp. jiný útvar, projednávající přestupek na úseku školství, o projednávání věci orgán nebo útvar sociálně-práxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x uložením sankce za přestupek dochází přitom k restrikcím na úseku nepojistných sociálních dávek, když je na dobu 3 měsíců omezena výplata dávek pomoci x xxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxiny („školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon“) pouze rozvíjí první větu téhož odstavce, která je určující: „každý má právo na vzdělánxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxadních právech a na rozdíl od komplexu práv směřujících k ochraně rodinného života se jej také nelze dovolávat přímo, ale podle čl. 41 Listiny platí, že „xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx. Článek 33 Listiny o vzdělání je uveden až za články vztahujícími se k ochraně rodinného života. V těchto souvislostech je tak zcela zřejmé, že „základnx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxalizaci navíc ještě prováděcí zákon. Třeba dále upozornit, že v ČR neexistuje žádná „učební nebo studijní povinnost“. Slova komentovaného ustanovenx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxávání povinné školní docházky“, je ovšem zřejmé, že se jedná o méně závažnou závadu, která nedosahuje nikdy intenzity ohrožení dítěte podle § 6. To lze jxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx 1. nepřihlásí dítě k zápisu k povinné školní docházce, 2. nepřihlásí dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání, 3. zanedbává péči o povinnou školní docxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxmo obec o 30 km v hodině a více, nezastavení na červenou, nezastavení vozidla před přechodem pro chodce atd. Důvod pro prohlášení dítěte za ohrožené podlx x x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xán.
Pokud nepostačuje ani přestupková odpovědnost a jsou tu závady v povinné školní docházce vážnější, lze uvažovat o trestní odpovědnosti pro přexxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx dítěte tím, že [a)] svádí ho k zahálčivému nebo nemravnému životu, [b)] umožní mu vést zahálčivý nebo nemravný život“. Jedná se o „gumovou“ skutkovou poxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxůsobem mohly osvojit správné normy chování v souladu se zásadami morálky občanské společnosti. Umožnění vést dítěti „zahálčivý život“ může podle výkxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxě a přesto, že jim byl opakovaně uložen správní trest za výše popsaný přestupek. Extenzivní výklad skutkových podstat trestního práva, rozšiřující je x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx což je však s ohledem na § 12 odst. 1 tr. zákoníku („jen trestní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit“x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxečinu chráněno, nemůže se jich proto samo dopustit. To platí, ačkoli školský zákon v § 22 odst. 1 písm. a) zakládá povinnost i dětem, když stanoví, že „žácx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xíže) výlučně zákonný zástupce: „zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x v oblasti sociálně-právní ochrany dětí (veřejnoprávní postih nezletilého je vyloučen).
Přečin ohrožování výchovy dítěte není, jak vyplývá ze saxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x 38 tr. zákoníku přitom platí, že „trestní sankce je nutno ukládat s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a poměrům pachatele. Txxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxh sankcí se přihlédne i k právem chráněným zájmům osob poškozených trestným činem“. Dítě tu vystupuje v postavení poškozeného, nicméně jeho zájmem jisxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx „za trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje pět let, lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xi dlouhodobost) je stanovena výměra nižší (6 měsíců až právě 5 let). Omezení osobní svobody rodiče a tím znemožnění jeho osobní péče o dítě z důvodu spáchxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx která by měla být spjata právě jen s nepodmíněným odnětím svobody pečujícího rodiče. Omezení osobní svobody, tedy sankcionování dítěte, které je přitxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxlosti někdy dělo, je zcela
absurdní
. Dítě lze za ohrožené ve smyslu § 6 v případě neplnění povinné školní docházky považovat zásadně jen tehdy, pokud je rxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx prarodiče nebo se souhlasem zákonného zástupce ani jiná vhodná osoba.
Je-li nezletilá osoba starší 14, resp. 15 let, nemá dosud splněnu povinnou škxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxažení 15 let zcela jednoznačně) odpovědný za své jednání jak z hlediska soukromého práva, tak i práva trestního a přestupkového. Podle § 892 odst. 1 obč. xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxx xx xxxx xxx xxxxx jednoznačně způsobilý sám vnímat svou zákonem uloženou povinnost školní docházky, je tak sám odpovědný za její plnění, byť jen v rovině občanskoprávnxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxtilého, byť již obecně odpovědného za své jednání, nelze tedy v souvislosti s neplněním povinné školní docházky stíhat ani přestupkově, ani trestněprxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xa takového dospělého nezletilého nelze pohlížet ve smyslu komentovaného ustanovení jako na „ohrožené dítě“ a intervence orgánu sociálně-právní ochxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxx xxxxský přestupek podle výše citovaného § 182a odst. 1 písm. a) školského zákona. Zdejší ustanovení však používá slov „zanedbávají školní docházku“, nikoxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxrávní ochrany dětí je vyloučena. Takové skutečnosti si musí vyřešit orgány školské správy vlastními prostředky (včetně případné hrozby sankcí za přexxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxx xxxxxxxx
Jedná se opět o kazuistiku, rozvíjející předchozí ustanovení, proto platí, co je uvedeno k písm. c). Tzv. „útěkářem“ ve smyslu komentovxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxjivé rodinné situace, nebo např. duševní poruchy dítěte, nikoli jeho „zlé“ vůle), ale rovněž dítě v péči právnických osob, čímž je třeba rozumět předevxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx věnovat mimořádnou pozornost. Současně ale platí, že uvedené se týká nedospělců, tedy nezletilých mladších 14 (nejvýše 15 let); k tomu srov. blíže výkxxx x x x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x x xxxxx xxxxence obyvatel a občanských průkazů.
K písm. e)
IX. Dítě jako oběť trestného činu
Dítě je jako poškozený, resp. oběť protiprávního jednání komentoxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xa prvé je nezbytné, aby byl na dítěti spáchán (nebo je alespoň podezření z takového spáchání) trestný čin. Nepostačí tedy pouze, že je na dítě spáchán, byx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx
taxativní
, nikoli demonstrativní. K prohlášení dítěte za ohrožené tak nestačí, aby na něm byl spáchán jakýkoli trestný čin, ale výhradně některý z trexxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxstných činů ohrožujících svobodu dítěte (srov. zvláštní část trestního zákoníku, hlavu II - trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxestných činů ohrožujících jmění dítěte (srov. zvláštní část trestního zákoníku, hlavu V - trestné činy proti majetku). Komentované písm. e) uvádí ješxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxtěte a osoby stižené duševní poruchou] a § 201 (ohrožování výchovy dítěte). V případě jiných trestných činů, pakliže by byly spáchány na dítěti nebo bylx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxvy podle § 196 tr. zákoníku, neboť tento trestný čin není zařazen v trestných činech proti majetku (tedy mezi trestnými činy ohrožujícími jmění dítěte)x xxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxm. e) nejsou ovšem vůbec zmíněny.
Ke komentovanému ustanovení srov. zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Uvedený zákon mj. dítě označuje xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxech v přípravném řízení provádí vždy osoba k tomu vyškolená s výjimkou případů, kdy se jedná o úkon neodkladný a vyškolenou osobu nelze zajistit". Oběti xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxoc, poskytování právních informací nebo restorativní programy, a to před zahájením trestního řízení, v jeho průběhu i po jeho skončení" (§ 4), a to v příxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxi obětem trestných činů. V některých případech má oběť právo i na peněžitou pomoc, poskytovanou ze státního rozpočtu (§ 23 a násl.). Oprávnění poskytoxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xdst. 6).
Citovaným zákonem byl rovněž významně změněn trestní řád, když nově upravil i některé otázky součinnosti orgánů činných v trestním řízení x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx obviněného rodiče s dítětem, je třeba neprodleně vyrozumět orgán sociálně-právní ochrany dětí; v případě, že se rozhodnutím povolí setkání obviněnéxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxastnit" (§ 88m odst. 5 tr. řádu). Rovněž tak v případě přibrání osoby mající zkušenost s výchovou dítěte k výslechu dítěte jako svědka v trestním řízení jx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxa opět rozvíjí obecnou normu písm. a). V praxi půjde zejména o opakované umísťování dítěte do péče zařízení, když smluvní pobyt v různých typech zařízenx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxximální dobu 8 týdnů [§ 16 odst. 3 písm. c) zák. č. 109/2002 Sb.]. Rovněž tak dohoda o poskytnutí zaopatření v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx prodloužení by mělo být výjimečné, byť není vyloučeno (srov. výklad k § 42 odst. 5 zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Jinými slovy, za současné právní úpraxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxů, prakticky nemělo docházet.
Výjimkou jsou zejména pobytové služby poskytované domovy pro osoby se zdravotním postižením (§ 48 zák. o soc. službáxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxte, ale též k umístění trvajícímu déle než 6 měsíců. Podmínky uvedené na konci komentovaného ustanovení (tzn. kvalifikovaná "intenzita ohrožení dítěxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí příznivého vývoje dítěte, a proto je tu také vždy aktivována oznamovací povinnost ústavního zařízení podle § 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětíx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxa odst. 2 stanovuje, že "každý, kdo se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a bez rozhodnutí příslušného orgánu převezme dítě dx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxdý" přitom znamená jakoukoli osobu (tedy fyzickou či právnickou). S ohledem na komentované ustanovení je pak možno rovněž pojem "do trvalé péče" vyložxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxte rodiči či jinými osobami odpovědnými za výchovu. Rovněž tak místně příslušný obecní úřad, v jehož obvodu se nachází předmětné ústavní zařízení, by mxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxavu) nenacházejí děti ohrožené ve smyslu komentovaného ustanovení. Zjištění o umístění takových dětí může v ústavu učinit rovněž kterýkoli obecní úřxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxupit v souladu s § 8 odst. 2 spr. řádu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Pojem "opakovaně" je třeba vyložit vždy podle okolností xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx, návaznost čili např. umístění postiženého dítěte v ústavu rodiči na dobu jednoho měsíce ve smyslu využití odlehčovací služby a "opakování" takového xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xo dobu pracovních dnů v týdnu a jeho přebírání do péče rodiči pouze na soboty, neděle a svátky, kdy má tak služba charakter týdenního stacionáře, bude za sxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxí "míry ohrožení" dítěte při dlouhodobém nebo opakovaném umístění v pobytovém zařízení, zejména do domova pro osoby se zdravotním postižením, je však xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxlská služba, odlehčovací služby apod. totiž nejsou rovnoměrně dostupné, a protože se jedná o služby hrazené, nemusí příjmy domácnosti, zejména jednáxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxístit dítě do domova, ačkoli o něj projevují zájem, navštěvují ho apod. Nelze nedostupnost služeb přičítat k jejich tíži a již vůbec nelze takovou situaxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxostem vůbec dostupné. V takovém případě pak může být situace řešena tak, že dítě nebude zavedeno do základní evidence jako dítě ohrožené (byť by přesto oxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx avšak činnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí se omezí na (1.) výkon dozoru nad cizí péčí ústavní a (2.) poradenství a případnou další pomoc rodičůxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxření v domácnosti, předvolávání rodičů k jednání na úřadě apod.).
K písm. g)
XI. Dítě jako oběť domácího násilí
Opět se jedná o kazuistiku, rozvíjexxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxčí dítěte, jinými slovy neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti. Uvedená problematika úzce souvisí s právní úpravou ochrany před domácxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xx x4 a násl.), a souvisejících předpisech upravujících občanské soudní řízení (§ 400 až 414 z. ř. s.), příp. v části IX. Dítě jako oběť trestného činu zmíněxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xchrany k podání návrhu na předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí jménem nezletilého mladšího 16 let, srov. též § 16 odst. 2 zák. o soc.-xxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xž g) zák. o soc.-práv. ochraně dětí; sociálně-právní ochrana by se měla zvláště zaměřit na jakékoli dítě, které se nachází na území republiky bez doprovxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxané ustanovení vykládat tímto rozšiřujícím způsobem, neboť není namístě z dětí cizinců bez doprovodu vyjímat toliko některé z nich na základě jejich pxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxí bylo zdůrazněno, že skutkové podstaty uvedené v komentovaném ustanovení představují „nárokovou formuli“, z níž vyplývá nárok na sociální zabezpečxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xráva pak práva sociálního zabezpečení (srov. výklad k § 1, část IV. Současné pojetí sociálně-právní ochrany dětí, xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx., o pomoci v hmotné nouzi, jsou příslušné výlučně orgány sociálního zabezpečení (tam Úřad práce ČR), platí to samé i pro aplikaci komentovaného ustanoxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xx xsoba, mající podle tohoto zákona nárok na veřejné sociální zabezpečení (na sociálně-právní ochranu podle tohoto zákona), tzn. dítě nebo mladistvý, dxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx“, mohlo by v konečném důsledku dojít k přezkumu takového negativního aktu správního orgánu, a to výlučně správním soudem. Ustanovení § 6 zák. o soc.-prxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxe jakýkoli hmotněprávní základ pro rozhodování civilních soudů ve věcech péče soudu o nezletilé podle zákona o zvláštních řízeních soudních. Soudům pxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxany dětí o tom, zda pro obor práva sociálního zabezpečení je dítě považováno za ohrožené nebo nikoli. Šlo by o
exces
z působnosti civilního soudu, neboť xxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxa zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků“, nikoli jakási ochrana „veřejných práv“, např. práva na sociální zabxxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxo práva“, tedy nikoli z „poměrů veřejného práva“, např. z poměrů práva sociálního zabezpečení, jehož integrální součástí je i sociálně-právní ochranxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx, je třeba přihlížet k aktuální, nikoli ustálené a poněkud nepřesvědčivé judikatuře, která přezkum takového rozhodnutí svěřuje do pravomoci nikoli sxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxt X. Soudní přezkum).
Navzdory dosavadní nevhodné zvykové praxi je třeba mít za to, že správní akt prohlášení dítěte za ohrožené (nejde-li o dále popxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx x xxxhodnutím o „stanovení správního dohledu nad dítětem“ podle § 13 odst. 1 písm. b). Jedná se totiž o okamžik, kdy správnímu úřadu vzniká oprávnění v rámci sxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx údajů, dle dřívější terminologie „citlivých“ (§ 55 odst. 2, 3 ve spojení s § 52 odst. 2 a § 57 odst. 3), a kdy dále vzniká oprávnění domáhat se provedení šetřxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xro ochranu života nebo zdraví dítěte nebo pro ochranu jeho práv“ [§ 53 odst. 2 písm. c)] atd. Jedná se tak o správní akt a z něj vyplývající soubor aktivit, txxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxtvím zákonných zástupců, musí mít možnost bránit se vzhledem k jeho významným právním xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxní dítěte za ohrožené podle komentovaného § 6. Tomu, že je současná praxe nesprávná a zřejmě i v rozporu s právem, nasvědčuje i statistika. Orgány sociálxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxeno k 31. 12. 2015 téměř 244 000 případů. Opatrovníkem (příp. poručníkem) byl orgán sociálně-právní ochrany dětí přitom jen v cca 104 000 případech z nicx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxoli rozhodnutím, neboť jmenování orgánu sociálně-právní ochrany dětí opatrovníkem je objektivní skutečnost, kterou není třeba prokazovat]. Po odexxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxx x xxx xxxxx xxxxxxxx x xxmci kurately pro děti a mládež ve věcech trestního nebo přestupkového řízení je jasné, že více než 100 000 evidovaných případů byly případy prostého „doxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xřípady, kdy byl vykonáván správní dohled, aniž by byl řádně, tj. rozhodnutím, stanoven.
Podle § 55 odst. 1 „o dětech zařazených v evidenci podle § 54 vxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx, údaje o výchovných poměrech těchto dětí, záznamy o výsledcích šetření v rodině, záznamy o jednání s rodiči nebo jinými osobami, kopie podání soudům a jxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxostí stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy, popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě bydliště nebo prxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxstřednictvím vyžádaných zpráv, tedy podle § 53 odst. 1 písm. a) až f). Účel správního dohledu i podmínky jeho provádění jsou tak totožné s účelem a podmínxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x § 54 písm. a) by i proto mělo mít vždy formu správního řízení o stanovení správního dohledu nad dítětem podle § 13 odst. 1 písm. b). A to tím spíše, že právě prx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxního dohledu (a tím tak současně o zařazení do základní evidence ochrany mládeže) budou především základní a podrobné vyhodnocování situace dítěte ve xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxálně-právní ochrany) vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí. To samé platí i pro zrušení spxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xu vůbec může být důvod pro zahájení řízení o stanovení správního dohledu, bude jako součást „základního vyhodnocení“ také záznam o tom, že při základní xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xedostatků ve výchově xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxdá § 13 odst. 2. Podle zmíněného standardu 9c „orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů [na základě oznámení, ostatních podnětů a vlastníxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x x x x x4 písm. a) zákona. Jestliže ze závěru [základního] vyhodnocování [v rámci prověřování podle § 137 odst. 1 spr. řádu] vyplývá, že se jedná o dítě uvedené v x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx vyhodnocování“.
Uvedené správní řízení o stanovení dohledu (a tím o zařazení do evidence) není třeba vést a rozhodnutí o stanovení správního dohlexx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xmyslu písm. a) bod 1, dále případy, kdy nemá žádný z rodičů rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu nebo je-li výkon rodičovské odpovědnosti obou rodičx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxvědnost obou rodičů omezena nebo je-li omezen její výkon. Tedy v situacích předvídaných v písm. a) bodě 3, ovšem jen tehdy, že to (pozastavení výkonu rodxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxče, kdy orgán sociálně-právní ochrany dětí vykonává nad dítětem dohled
ex lege
podle § 19 odst. 4 nebo podle § 29 odst. 1. Dále je to situace, kdy je proti dxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx x x xxx x xxxxxce, kdy je dítě odsouzeno k výkonu trestního opatření odnětí svobody, což vyplývá z § 34 odst. 3. A nakonec se jedná o děti - nezletilé cizince bez doprovodx xx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xxxx xxxxx
x x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xedy o jejich vzetí pod „zvláštní“ ochranu by bylo bezpředmětné (a rovněž tak i nehospodárné).
Ve všech ostatních případech je ale třeba vést řízení o xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxtní ochranu“. Jedná se především o situace předvídané v písm. a) bod 2 [tedy v těch, které ještě nemohou být důvodem pro podání návrhu soudu podle § 14 odstx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxovědnosti“ a tato skutečnost trvá po takovou dobu nebo je takové intenzity, že nepříznivě ovlivňuje vývoj dotčeného dítěte nebo je anebo může být příčixxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx písm. d), neboť ne každé vzdalování se z domácnosti, byť by bylo opakované, je tak závažné, jak předvídá § 6
in fine
, dále jde-li o dítě jako oběť trestního xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxti umísťované do ústavních zařízení smluvně ve smyslu písm. xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxerých případech intenzita tohoto násilí natolik závažná, aby dítěti musela být přiznána zvláštní ochrana podle tohoto zákona, neboť s ohledem na prinxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxovení:
§ 2 - pojem dítěte, § 10 odst. 3 písm. c) - základní nástroje sociální práce, § 10 odst. 4 - všeobecná oznamovací povinnost,
§ 13 odst. 1 písm. bxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxavní výchovy a ochranné výchovy, § 31 a násl. - sociální kuratela pro děti a mládež, § 42 - účel zařízení, § 47a odst. 2 - práva a povinnosti osoby pečujícx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xsob a pověřených osob
§ 53 odst. 2 písm. c) - Povinnosti státních orgánů, dalších právnických a fyzických osob a pověřených osob, § 54 a 55 - vedení evidenxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx x x 16 odst. 3, § 38, § 55 odst. 2, § 138, § 201, § 220, § 221, § 329 tr. zákoníku
§ 104 a násl., § 858, § 868 odst. 2, § 8xxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxx xxxx
x xxx x xxx xxxx xxxx
x xxx xxxx xxxxxx
§ xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
§ 45 a násl., § 82 odst. 2 písm. k), § 92k odst. 6 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdrxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xx x xxx x xx xxxxx x xxxxx xxx x 86 odst. 1 písm. f) zák. o odpov. za přestupky,
§ 7, § 11 odst. 1 zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích,
§ 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxx
xxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx Komentář. I. díl (§ 1 až 200za).
7. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2006,
s. 308.
Křístek, A. Předpoklady, účel a limity sociální práce s cílovou skupixxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xx x xxx
xřístek, A. Sociálně ohrožené dítě. Osobní působnost zákona o sociálně-právní ochraně dětí (1, 2, 3). Rodinné listy. 2017, č. 1, s. 5-15; Rodinné listy. xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxedy. 2017, č. 6, s. 211-218.
(Všeobecné oznamovací oprávnění)
Mgr.
Adam
Křístek
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxotvuje oprávnění každé osoby upozornit kterýkoliv z orgánů sociálně-právní ochrany na skutečnost, že došlo k závažnému porušení nebo zneužití rodičxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx z nejbližšího okolí o takové skutečnosti vědí. Oprávnění těchto osob nelze považovat za porušování práva rodičů v péči o děti a při jejich výchově (čl. 3x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xěku, nemají možnost se jakkoli bránit.
Jde o oprávnění každé osoby, a nikoliv o její povinnost, při jejímž neplnění by jinak musela být stanovena sankxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx neoznámení vyjmenovaných trestných činů.
K odst. 1
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxx xxxklamativního charakteru bez zásadního normativního dosahu v životě lidí, neboť pouze popisuje možnost jednání v rámci běžného občanského styku, a je xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxon nezakazuje. Ustanovení bylo v podstatě doslova převzato z býv. § 42 odst. x xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx (podle obou odstavců komentovaného ustanovení), založeného zákonem o rodině již v r. 1963. Důvodová zpráva k původnímu znění zákona o rodině v této sxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxce jsou oprávněni upozornit na každé porušení výkonu práv a povinností rodičů příslušný orgán státu, který je povinen po náležitém přešetření zjednat xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxem o chování tak závadné, že již vyžaduje zásah orgánu státu. Zákon dává všem občanům i společenským organizacím právo a tím i morální povinnost upozorňxxxx xx xxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx 91/1998 Sb., která oprávnění textovala v zásadě stejným způsobem, jaký obsahují i oba odstavce komentovaného ustanovení, pouze prozaicky doplnila, xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xá na mysli osobní sdělení pozorného občana z očí do očí rodiči. Důvodová zpráva k zák. č. 359/1999 Sb. vodítko pro správný výklad nepodává, neboť se věnuxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xozměr by upozornění rodičů na závadné chování jejich dětí jiným občanem mohlo mít pouze v případě, že by se tak stalo na veřejnosti, příp. komunikačními xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx, především tedy dítěte, byla by porušena subjektivní práva na ochranu osobnosti, a to i kdyby se obsah upozornění, učiněného veřejným způsobem, zakláxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xa ochraně soukromí dítěte. Je-li před zveřejňováním, byť i pravdivých skutečností o spáchání provinění chráněn mladistvý pachatel, příp. dítě - srovx x xxx x xx xxxxx x x x xx xx xx xx x xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxí právo na "svobodu projevu a právo na informace" (čl. 17 Listiny) a "zpravodajskou licenci" (§ 89 obč. zák., tam je však obsažen korektiv přiměřenosti a xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxdivé (§ 184 tr. zákoníku).
K odst. 2
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxdnosti je možností, nikoli povinností občana. Tuto možnost zakládá komentované ustanovení každému. „Každým“ je v této souvislosti nutno rozumět čloxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx osoby ze sousedství rodiny dítěte či vedoucího skautského oddílu apod. Nikoli zdravotnického nebo pedagogického pracovníka, neboť ti jsou vázáni zvxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
Komentované ustanovení se nevztahuje:
a)
na osobyx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxst mlčenlivosti vztahuje; přitom platí, že "kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xjmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, dopustí se takovým jednáním přečinu neoprávněného nakládání s osobními údaxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx lékařské tajemství, advokátní tajemství, povinnost mlčenlivosti založená zákonem o sociálních službách, a na prvním místě samozřejmě povinnost mlxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx obecně, ledaže by tato mlčenlivost byla zvláštními ustanoveními zákona o sociálně-právní ochraně výslovně prolomena;
b)
na situace, kdy povinnx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxé oznamovací povinnosti" podle § 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí a "zvláštních oznamovacích povinností" podle téhož § 10 odst. 4 věta třetí vx xxxxxxx x x xx xxxxx xx x xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
Ten, kdo učinil xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xchraně dětí se vztahuje toliko na oznámení učiněná v rámci "všeobecné oznamovací povinnosti" podle § 10 odst. 4 věta první zák. o soc.-práv. ochraně děxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxx xx xxxe stanovené případy) neuplatní již proto, že mimo správní řízení platí jen její přiměřené užití (srov. § 154 spr. řádu). Pouze v případě, kdyby udání mělx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx ochraně dětí, případně podnětu k zahájení řízení přestupkového [do úvahy přicházejí zejm. přestupky, jejichž skutkové podstaty jsou uvedeny v § 59 odxxx x xxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxl podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení říxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
Dojde-li orgánu sociálně-právní ochraxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxní dohled (srov. výklad k § 6, část XIII. Prohlášení dítěte za ohrožené) a není tak k dotčenému dítěti ani zaveden nebo není již veden „živý“ spis („Om“), mxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxí, a věc se netýká sociálně-právní ochrany nebo jen zcela okrajově, bude proto postoupeno příslušnému útvaru; věc bude vyřízena v souladu se spisovým řxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxol o podezření ze spáchání přestupků na úseku povinné školní docházky, které sociálně-právní ochraně nepřísluší řešit,
b)
je-li dotčené dítě příxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxným číslem jednacím,
c)
je-li podání určeno věcně a místně příslušnému správnímu úřadu a v jeho rámci i příslušnému úseku (sociálně-právní ochranx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx které by mohly být důvodem pro intervenci v domácnosti, a opatřit za tím účelem nezbytná vysvětlení, především od osoby, která udání učinila, nehrozí-xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxně, tedy se použije v plném rozsahu. "Každý je povinen podat správnímu orgánu vysvětlení. Tomu, kdo bezdůvodně odepře podat vysvětlení, může správní oxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxx xxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxu formou "dostavení se k osobnímu jednání" podle § 53 odst. 2 písm. b) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, je založena zvláštní skutková podstata pro uložení xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx se jedná o dítě ohrožené ve smyslu § 6 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, bude věc vyřízena v souladu se spisovým řádem pod příslušným číslem jednacím a odložxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxiálně-právní ochrany k závěru, že se jedná o dítě ohrožené, bude nad ním stanoven správní dohled, bude zapsáno do základní evidence a zaveden k němu spis xxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxrožení zdraví dítěte, provede orgán prověření důvodnosti podnětu zpravidla ihned v terénu, a bude-li důvodnost podnětu takto alespoň osvědčena, proxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxu pomoc na žádost orgánu sociálně-právní ochrany dětí), nebo podle § 16 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. V takovém případě je dítě vždy současně zapsáno dx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx
Není-li dítě dosud v evidenci orgánu sociálně-právní ochrany a postupem uvedeným výše sub c) nexxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx zák. o soc.-práv. ochraně dětí výlučně buď děti ohrožené ve smyslu § 6 zák. o soc.-práv. ochraně dětí nebo případy řešené v rámci xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xopisovaném případě by tak nebyl vůbec dán zákonný důvod pro zaevidování dítěte a zavedení spisu.
Specifická jsou udání anonymní, neboť zájem na ochxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxo podání anonymního udání může a zpravidla též bude obava toho, kdo udání činí, před odplatou či agresí dotčených osob nebo může být z jeho strany chápáno xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxovést úkony směřující k prověření skutečností, zda se nejedná o dítě ohrožené ve smyslu § 6 zák. o soc.-práv. ochraně dětí.
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xako fyzické osobě („bdělému občanu“), platí do jisté míry, co je uvedeno v komentáři k odst. 1 - není třeba zakládat takové oprávnění, neboť to bez dalšíhx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x porušování ochrany osobních údajů, neboť oznamovatelem je zde „řadový“ občan a příslušné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 216/679 (potažmx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxánek 2 odst. 2 písm. c) cit. nařízení]. Samozřejmě nelze vyloučit patologické systematické a dlouhodobé shromažďování údajů občanem na jiné osoby, naxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx vyloučit ani správněprávní či trestněprávní odpovědnost (nebyl-li by pachatel v takovém případě vyviněn pro nepříčetnost).
Závažnější normatixxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xlčenlivost "o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní ochrany na skutečnosti uvedené v § 7"), ve spojení s § 55 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxým číslem jednacím, přičemž tu však přesto jsou důvody pro ochranu osoby, která učinila udání, je třeba si uvědomit, že orgánem sociálně-právní ochranx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxím úřadě), tzn. povinnost zachovávat mlčenlivost ve smyslu § 57 zák. o soc.-práv. ochraně dětí stíhá všechny zaměstnance tohoto úřadu, kteří v rámci sxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxání založeno do "tajné" oddělené složky v rámci spisu "Om" nebo nikoli.
Kromě toho, že komentovaným ustanovením nejsou nijak dotčeny "zvláštní oznxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xředpisu". Tou je třeba rozumět nejen povinnost oznamovat v trestním zákoníku vyjmenované již spáchané trestné činy (§ 368 tr. zákoníku), ale i svým chxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx, že poznatek (o spáchání, resp. o přípravě či páchání trestného činu) je hodnověrný. Uvedené povinnosti je nutno splnit zpravidla oznámením státnímu xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx spáchaném trestném činu, tato povinnost neplatí v případě advokátního a zpovědního tajemství. V obou případech (tedy povinnosti oznámení i překaženx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání. Blíže srov. cit. ustanovení trestního zákoníku a výklady k nim. Je-li osoba, jinak povinná trxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxs) povinnosti oznamovat obsahově stejné skutečnosti orgánu sociálně-právní ochrany podle úpravy všeobecné oznamovací povinnosti (podle § 10 odst. x xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
Související ustaxxxxxxx
x x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx § 10a - zvláštní oznamovací povinnost zdravotnického zařízení o odložení novorozence, § 42 odst. 12 - ohlašovací povinnost zařízení, § 53 odst. 1, 2, x x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx 4 - vedení spisové dokumentace a oddělené složky, § 57 - mlčenlivost
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
Z důvodové zprávy:
K zák. č. 359/1999 Sb.: Výslovně se návrhem zákonx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxí povinnost poskytnout dítěti pomoc. To znamená, že pokud se dítě na takový orgán samo obrátí, je takový orgán povinen buď sám dítěti pomoci (je-li to v jexx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx že dítě se může obrátit na orgány nebo další subjekty bez vědomí svých zákonných zástupců, má velký význam pro zjištění skutečné situace, v jaké se dítě nxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxx xítě obracet, jsou zejména [obecní] úřady, (...) soudy a orgány Policie.
Velmi významné je zakotvení práva dítěte vyjadřovat se ke svým záležitostem xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxé se ho týkají. Např. desetileté či starší dítě se může zcela odpovědně vyjádřit k osobám, jimž bude svěřováno do náhradní rodinné péče.
Neméně významxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xení jen formální.
K zák. č. 303/2013 Sb.: V návaznosti na ustanovení § 867 odst. 2 nového občanského zákoníku je třeba zakotvit věk 12 let dítěte jako nxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxit dítěti vyjádřit vlastní názor na projednávanou záležitost.
K odst. 1
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxěti požádat o pomoc, a to nejen orgány sociálně-právní ochrany či pověřené osoby, ale též další orgány, jimž přísluší též ochrana práv a oprávněných zájxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxjí též ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte (jde o nevhodnou nepřímou novelu těchto jiných předpisů, což je ovšem v zásadě legislativně nepřípustnéxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxžeb. Platí obdobně to, co bylo uvedeno již ve výkladu k § 7 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, totiž: i zde se jedná o proklamaci. Dítěti samozřejmě právo žádax xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxli.
Důležitá je však naopak formulace věty první za středníkem, která zakládá dotčeným subjektům povinnost poskytnout dítěti odpovídající pomocx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx působnost (tj. předmět činnosti); zpravidla se tedy bude jednat o základní poradenství nebo o zprostředkování krizové pomoci (srov. též obecnou povixxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xro trestný čin neposkytnutí pomoci (§ 150 tr. zákoníku). Forma poskytnuté odpovídající pomoci rovněž úzce souvisí s obecnou zásadou subsidiarity (srxxx xxxxxx x x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxávní ochrany dětí, a to buď v rámci všeobecné oznamovací povinnosti ve smyslu § 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí nebo v rámci všeobecného oznamoxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxová pomoc dotčeným povinným subjektem dítěti poskytnuta, není sice vymezena v části deváté veřejnoprávní deliktní odpovědnost, nicméně nelze vylouxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxsprávným úředním postupem (zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postuxxxxx
x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxdem k tomu, že se jedná o základní ustanovení (dříve dokonce o zásadu), je formulováno v množném čísle (požádat - orgány) a i z hlediska jeho účelu je nutno xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxahu zdejšího ustanovení na poskytnutí odpovídající pomoci nárok.
Poslední věta komentovaného ustanovení chrání bezpečí dítěte při vyhledání poxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxdavek, aby věc byla ze strany toho, koho dítě o pomoc požádalo, řešena bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za jeho výchovu, je dotčený subjekt xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x soc.-práv. ochraně dětí ve vztahu k orgánu sociálně-právní ochrany, a samozřejmě v případě, kdy nastupují zvláštní oznamovací povinnosti podle trexxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x x x
Oba xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxpační práva dítěte patří k jeho základním lidským právům. Výchozí normou je čl. 12 Úmluvy o právech dítěte, podle něhož "státy, které jsou smluvní stranxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xe jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni. Za tímto účelem se dítěti zejména poskytuje xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxo orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu s procedurálními pravidly vnitrostátního zákonodárství". Podrobnější úpravu participačních a s xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxdle práva na ustanovení kolizního opatrovníka (čl. 4) dovoluje v čl. 5 zakotvit i další procesní práva, byť toto ustanovení má doporučující charakterx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxam při činnosti orgánu sociálně-právní ochrany v jeho roli veřejného procesního opatrovníka v soudním řízení, neboť jako opatrovník by se měl zaměřit x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxravedlivý proces, měl by vždy zvážit uplatnění opravných prostředků z důvodu této závažné vady procesního charakteru, která ovšem může a zpravidla buxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x x x xxxt. 1, z pohledu práva mnohem významnější než „participační práva dítěte“ je otázka postupně nabývané dílčí svéprávnosti nezletilých. K tomu srov. výkxxx x xxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx Pro oblast vztahů procesních mají však „participační práva“ význam až do nabytí plné svéprávnosti nezletilcem, neboť všechny procesní předpisy včetxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxpř. je způsobilý jen podmíněně, neboť některé procesní úkony za něho mohou činit třetí osoby i proti jeho vůli (v trestním řízení soudním i správním čili xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxpační práva dětí“ na významu ani s přibývajícím věkem chráněnců.
Názor dítěte zmiňuje na prvním místě mezi faktory, které musí být zohledněny při poxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx dítěte (srov. výklad k § 5). Výbor tam uvádí, že "skutečnost, že dítě je velmi malé nebo ve zranitelné situaci (např. je postižené, patří k menšinové skupxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxení specifických opatření, xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxch dětí v rozhodovacím procesu, a v případě potřeby stanovilo přiměřenou úpravu (viz čl. 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením: 'Přiměřená úxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxétní případ vyžaduje, s cílem zaručit osobám se zdravotním postižením uplatnění nebo užívání všech lidských práv a základních svobod na rovnoprávném xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxi (2009) vydal Obecný komentář č. 12., který má 136 článků ve třech částech (I. Úvod; II. Cíle; III. Právo být slyšeno: individuální právo dítěte a právo sxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxěte být slyšeno v různých prostředích a situacích - a to v rodině, v náhradní péči, při poskytování zdravotní péče, v rámci vzdělávání, při hře, odpočinkxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxlové politiky a v mimořádných situacích; D. Základní požadavky na uplatňování práva dítěte být slyšeno; E. Závěry). Důležitá je zejména formulace zásxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xýt přizpůsobeny potřebám dětí a jejich mentální kapacitě. Podmínkou pro řádné zjištění názoru dítěte je vytvoření bezpečného prostředí důvěry a rovnxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx závislé jak na věku dětí, tak na jejich rozumové a volní vyspělosti.
xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xaných podmínkách dostatečně „child-friendly“, jednalo by se o porušení čl. 12 Úmluvy, jak jej chápe Výbor pro práva dítěte. K tomu srovnej zatím nepřílxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxcesu, jež jsou stresující nejen ve vztahu k dítěti, ale nakonec i k ostatním účastníkům (strohé vybavení soudní síně, soudní taláry, uspořádání xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xnikoli všech) případech, může naopak důstojnost a formalismus soudního jednání mít pozitivní účinek, proto v těchto specifických případech nelze záxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx soudní civilní řízení je § 100 odst. 3 o. s. ř., který stanovuje, že "v řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názoryx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xřípadech zjistit též prostřednictvím jeho zástupce, znaleckého posudku nebo příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Výslech dítěte může xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xřítomnost důvěrníka dítěte, který není jeho zákonným zástupcem a o jehož účast u výslechu dítě požádá, může soud vyloučit jen tehdy, je-li jeho přítomnxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xbčanského soudního řádu vůči zákonu o zvláštních řízeních soudních uplatní v plném rozsahu i v nesporném řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a souxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x x xx odst. 4 stanovuje, že "v řízení, jehož účastníkem je nezletilý, který je schopen pochopit situaci, soud postupuje tak, aby nezletilý dostal potřebné xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxh soudních na participaci dítěte pamatuje i ve velmi citlivé oblasti, když ve zvláštních ustanoveních o výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezlexxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx Zejména se mu s přihlédnutím k jeho rozumovým schopnostem a citovým vazbám vysvětlí důvody, které vedly k tomuto výkonu, kam bude převezeno, případně sx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxravu přítomnosti důvěrníka dítěte. Důvodová zpráva uvedenou změnu zhodnotila takto: "Podle navrhované právní úpravy by dítěti mělo být umožněno, abx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx je pro dítě psychickou zátěží a institut důvěrníka má sloužit tomu, aby dítě mělo nablízku osobu, kterou zná a které důvěřuje a jež mu v průběhu výslechu pxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xtázku nebo svůj názor na to, jak by asi dítě chtělo odpovědět, ani by neměl dítě navádět k určitým odpovědím. Jeho funkce by měla spočívat v tom, že dítě psyxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxchu jakékoli nežádoucí dopady. Pokud by však bylo soudu zřejmé, že přítomností důvěrníka dochází k maření účelu výslechu, jímž je zjištění skutečného xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxdměrně, nepřiměřeným nebo nevhodným způsobem zasahoval do provádění výslechu dítěte nad rámec poskytování pomoci dítěti s vyjádřením jeho názoru, zxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x x xx x xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxu druhou, a to bude též úkol orgánu sociálně-právní ochrany dětí, je třeba dbát na to, aby právě přítomnost důvěrníka ve smyslu citovaného ustanovení nexxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xypu (školské zařízení, domov pro osoby se zdravotním postižením či zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc), resp. jeho zaměstnanců, zejména jexxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxrávní ochrany, avšak dítě si důvěrníkem dobrovolně zvolí zástupce ústavu, jehož je chovancem, tedy především některého z vychovatelů ("tet" apod.). xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxpadě obává případného postihu, "nebude-li správně mluvit", či jen proto, že nechce zarmoutit osobu, vůči níž má důvěru, kterou má rádo (což je obecně jexxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxtem, měl navrhnout vyloučení takového důvěrníka z výslechu, popř. poukázat na problematičnost výsledků již provedeného výslechu.
x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit“, a to v závislosti na své rozumové a volní vyspělosti. Občanský zákoník v § 806 a § 807 v souvislosti s osvojením x x x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxděl, v němž se nabývá omezené svéprávnosti (
aetas
legitima), není však úplnou novinkou, byla známa např. v uherském právu, platném v rámci Čsl. republxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxech i dítě starší uvedenou schopnost mít nebude, ale rovněž, že i dítěti mladšímu, zejména bude-li se hranici 12 let věku blížit, je nutno s ohledem právě xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx si totiž uvědomit, že ve všech řízeních, ať již správních, tak soudních, v nichž je dítě dotčenou osobou, a tedy účastníkem, je toto dítě subjektem řízenxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxím, bez ohledu na to, že vzhledem k jeho omezené procesní způsobilosti za něho jedná také zákonný zástupce, příp. opatrovník. Řízení, které by proběhlox xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxonují průkazem totožnosti a je jim tak také možno bez zásadních komplikací doručovat písemnosti. Ostatně, podle § 50b odst. 4 písm. b) o. s. ř. se písemnoxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xpatrovník, ale s ohledem na okolnosti případu je jistě namístě postupovat obdobně, tím spíše, že je [tamtéž, písm. e)] dána možnost doručovat účastníkx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxd soudem, který o omezení svobody rozhoduje, a to kdykoliv se tak děje (sp. zn. Pl. ÚS 45/04, N 60/36 SbNU 647; rozsudek Evropského soudu pro lidská práva vx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxed soudem, když je rozhodováno o omezení jeho osobní svobody, a dítě nikoliv. Za
relevantní
důvod pro odepření práva dítěte na slyšení je jistě nutno poxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx konkrétní situace (viz sp. zn. III. ÚS 495/03, N 117/34 SbNU 223) je třeba vycházet z toho, že člověk inteligenčně dospívá mezi 11 a 12 rokem života (Piagexx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx x xaždém případě před dosažením xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x nařízení ústavní výchovy dítěte staršího 12 let zásadně neexistuje důvod pro odepření práva dítěte na slyšení přímo soudem. Na zákonem dané alternatixx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxo dítěte na slyšení šířeji než jako pouhou možnost vyjádření svého názoru na projednávanou problematiku. Toto právo je nutno vykládat také v kontextu oxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxránit situacím, kdy je dítě považováno za pouhý objekt, o kterém rozhodují jiní. Na nepřípustnost takové praxe upozornil Českou republiku i Výbor pro pxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxluvy o právech dítěte vyslovil znepokojení nad tím, že "tradiční vnímání dětí jako objektů spíše než subjektů práv je velmi rozšířené" (ze dne 4.8.201xx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xoud přitom nezpochybňuje běžnou praxi vyplývající z § 50b občanského soudního řádu, v souladu s níž je-li strana občanskoprávního řízení zastoupena, xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x třetímu stěžovateli byl fakticky vnucen soudem vybraný právní zástupce (opatrovník), si vyžaduje odlišný postup. V takovém případě zásadně nemůže sxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxvi upírá právo být přítomen jednání a vyjadřovat se ke své věci. Soudy se nemohou bezvýhradně spolehnout na ustanoveného opatrovníka, že bude dodržovax xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxva samotného účastníka. Není-li zástupce zvolen svobodnou vůlí účastníka, nelze bez dalšího říci, že procesní práva účastníka jsou beze zbytku garanxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxí a vyjádřit svůj názor k věci, pokud to není v rozporu s jeho nejlepšími zájmy. Občanský soudní řád takový postup nevylučuje, neboť § 50b odst. 4 písm. e) xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxné věci a může se jevit jako pro účastníka mnohem závažnější. (...) Avšak Ústavní soud je toho názoru, že princip, dle kterého je nepřípustné, aby o právexx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxnit i v nyní projednávaném případě. Jednak totiž jde o obecný princip, který je nutno vztáhnout na všechna řízení, ve kterých je rozhodováno o lidských pxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxe být absolutní. Vždy je třeba přihlédnout k nejlepšímu zájmu dítěte, což je obecný princip regulující veškeré záležitosti týkající se práv dětí (viz čxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xdůvodněn velmi nízkým věkem dítěte a/či předmětem řízení pro dítě závadným. V projednávané věci však ani jeden z uvedených důvodů naplněn není. (...) Pxxxx xxx x xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xejména u druhé stěžovatelky, proč by neměla být o řízení informována a do něj zapojena. U ní již vzhledem k jejímu věku bylo možno předpokládat plné chápáxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xx xedy neakceptovatelné, aby stěžovatelka - při neexistenci jiného důvodu pro její neúčast na řízení - nebyla o daném řízení nijak informována a do něj nijxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxr pro práva dítěte (viz bod 31 výše), soudy i další orgány musí vždy vycházet z předpokladu, že dítě je schopno svůj názor vyjádřit a na řízení participovaxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxení musí být vždy pečlivě odůvodněno, k čemuž však v projednávané věci nedošlo.
(I. ÚS 3304/13)
Ústavní soud si je vědom, že nový občanský zákoník sxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxcméně považuje dosažení 12 let za nejzazší možnou hranici a konstatuje, že dostatečnou rozumovou a emocionální vyspělost, kdy je už dítě schopné ucelexx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx rozumově a emocionálně vyspělé na to, aby bylo vyslechnuto přímo před soudem), přičemž většina děti je schopna se vyjádřit ke svému budoucímu výchovnéxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxe přímo před soudem ... U dětí mladšího věku zpravidla postačí zjistit jeho názor prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí, znaleckého poxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxc než zákon, a obecné soudy musí při posuzování názoru dítěte provést samostatnou právní úvahu, která bere v potaz všechny
relevantní
okolnosti.
(I. xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxovací povinnost, § 39 a násl. - výčet typů zařízení, § 48 odst. 2 - výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, § 50 odst. 1 písm. c) - odnětí pověxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxob odpovědných za výchovu na poskytnutí pomoci při výkonu jejich rodičovských práv a povinností)
Mgr.
Adam
Křístek
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxchovu dítěte se návrhem zákona zajišťuje právo obracet se o pomoc na orgány sociálně-právní ochrany nebo jiné státní orgány, a ty pak jsou povinny v rámcx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x x x
xstanovení je formulováno podobně jako předchozí § 8 odst. 1, proto též platí, co je uvedeno v poznámkách k němu. Na prvním místě tedy skutečnost, že se jedxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxá dotčeným subjektům zakládá povinnost pomoc poskytnout a žadateli tak korespondující subjektivní právo pomoc obdržet (srov. komentář k § 8 odst. 1).
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxm pojetí [srov. § 1 odst. 1 písm. a), b) zák. o soc.-práv. ochraně dětí], zde je rozsah pomoci omezenější - jde o pomoc související s výkonem práv a povinnosxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxvské odpovědnosti (§ 865 obč. zák.), byť práva a povinnosti rodiče jsou širší; jejich účelem je zajištění morálního a hmotného prospěchu dítěte (§ 855 oxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxvajících z rodičovské odpovědnosti, xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxka komentované ustanovení představuje též interpretační vodítko pro realizaci kompetencí orgánu sociálně-právní ochrany, založených na dalších mxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx bezprostředně, ale vazba na prospěch dítěte je nezbytná vždy. Tak např. hrozba ztráty bydlení v danou chvíli dítěti nepůsobí ještě žádnou újmu, avšak jx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxo je namístě poskytnout odpovídající pomoc. Naopak např. při řešení závažných majetkových sporů, které rodič hodlá vést nebo vede (např. ve sporech o dxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xdy by rodič vysoudil pro sebe značné majetky, mohla by tím a zpravidla by byla zvýšena i životní úroveň dítěte (a z tohoto důvodu se rodič také dožaduje napxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx povinným subjektem.
Na rozdíl od § 8 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí neužívá zdejší ustanovení slovní spojení odpovídající pomoc, ale pouze xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxinných subjektů. To znamená, že nelze nárokovat pomoc, která by v případě státních orgánů vybočovala z mezí jejich zákonem založené
kompetence
, v přípxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxoc se tak podle zdejšího ustanovení lze obrátit buď 1.) na "orgán sociálně-právní ochrany dětí" (srov. § 4 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí), nebo 2xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxmět "orgán veřejné moci a správy". V souladu s ratiem poznámky pod čarou č. 7 tohoto ustanovení se tímto orgánem má na mysli např. soud či Policie ČR, ale jixxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxně dětí neuvádí např. školské či zdravotnické zařízení. Na takové subjekty, podobně jako na poskytovatele sociálních služeb, se rodič bude obracet o xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxkytnout pomoc, resp. podmínky, za nichž je možno poskytnutí pomoci odmítnout (srov. možnost odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xa bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení.“ (§ 37 odst. 2 záxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xlužba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci, a xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxx x xxx.-práv. ochraně dětí nevěnuje otázce místní příslušnosti. Platí, co bylo uvedeno v komentáři k § 8 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Pomoc orgány sxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xůsobnosti. Lze tak sice požádat x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxivné, neboť tato působnost je svěřena obecnímu úřadu, resp. obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností [srov. § 10 odst. 1 písm. f), § 11 odst. 1 písm. e) xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xamístě žadateli poskytnout pouze základní poradenství a současně jej odkázat na místně a funkčně příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, jímž xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x x xx xx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxnovení:
§ 1 - sociálně-právní ochrana dětí, § 8 odst. 1 - právo dítěte na poskytnutí odpovídající pomoci, § 9a odst. 1 - intervenční povinnost orgánx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx pomoc po nařízení ústavní výchovy, § 48 odst. 2 - výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, § 61 - místní příslušnost
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxstup lege artis [2, druhá za stř.]; Povinnost řídit se standardy kvality sociálně-právní ochrany [3, 4])
PhDr.
Miloslav
Macela
Mgr.
Adam
Kxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxové zprávy:
K zák. č. 401/2012 Sb.: Vkládá se nový § 9a, který upravuje opatření sociálně-právní ochrany používaná v situacích, kdy je ohrožena řádná vxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxce, opatření a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům. Vyjadřuje se také nezbytnost a důležitost prvotní a společné odpovědnosti rodixx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xýchovu řešit svými silami. Zakotvuje se, jako základní princip, důraz na kvalitu poskytování sociálně-právní ochrany, a to prostřednictvím standarxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxě-právní ochrany a osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany nebo zařízení sociálně-právní ochrany při výkonu sociálně-právní ochrany říditx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x x x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxeré i před 1. lednem 2013 vyplývaly již ze samé systematiky zákona a z ústavně konformního výkladu zákona.
První odstavec ukládá orgánu sociálně-prxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx řešit. Není tu tak nutno vyčkávat až na okamžik, kdy tyto osoby v souladu s § 9 zák. o soc.-práv. ochraně dětí o pomoc samy požádají, ani na okamžik, kdy by sxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx působnost, pak z povahy věci vyplývá, že takový orgán je nejen oprávněn, ale i povinen takovou kompetenci využívat. Z tohoto hlediska se nejedná o novou xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
Důležitá je však v odst. 1 vymezená oblast intervence orgánu sociálně-právní ochrany. Ustanovení uvádí nejen přijetí opatření na ochranu dítěte, což xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxobám odpovědným za výchovu dítěte". Nelze tak uměle oddělovat oba okruhy adresátů intervence, tedy děti na straně jedné a rodiče (příp. jiné osoby odpoxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxx x xxxxxxxxxx xxhraně dětí, zahrnující dnes rovněž ochranu rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči (viz komentář k § 5).
Zásxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxí sociálně-právní ochrany, ale o opatření potřebném, tedy odpovídajícím danému případu. K identifikaci správného způsobu intervence, tedy ke správxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x§ 10 odst. 3 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dětí] a jeho aktualizace, dále "individuální plán ochrany dítěte" [§ 10 odst. 3 písm. d), odst. 5 zák. o soc.xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxlbě vhodného opatření spočívá v tom, že na základě vyhodnocení situace dítěte je postupem
lege artis
(viz dále) zvoleno opatření svou intenzitou a chaxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx zvolena tak, aby na sebe navazovala a vzájemně se ovlivňovala, což je především úloha individuálního plánu ochrany dítěte a jeho pravidelné aktualizaxxx
Zásada subsidiarity je vyjádřena v odst. 2 větě druhé před středníkem a vxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx o dítě v jeho rodinném prostředí, a pouze tehdy, je-li to vyloučeno, lze uvažovat o náhradní péči. Tam pak mají před náhradní péčí ústavního typu přednosx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
Postup
lege artis
je takový postup, který je v souladu s obvyklými a obecně xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxferencí, shrnutí tzv. dobré praxe, jakož i obsahem náplně vědních a aplikovaných oborů, jak jsou aktuálně přednášeny vysokoškolskými pracovišti apoxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxředníkem, takový postup definuje jako „postup s využitím metod sociální práce a postupů odpovídajících současným xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx jak v oblasti metod, tak vývoje vědeckých poznatků. Obdobná zásada postupu
lege artis
je zakotvena napříč právním řádem. Tak zákon č. 258/2000 Sb., o oxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xězeňské službě a justiční stráži; o „současných poznatcích vědy a klinické medicíny“ hovoří zákon o specifických zdravotních službách č. 373/2011 Sbxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxvoří o poskytování služeb „v náležité kvalitě“ atd. Až na výjimky, související např. se standardy kvality, se právní předpisy bližšímu vymezení vyhýbxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxí ochrany dětí, byť určité rámcové zaměření správných postupů obsahuje jak systematika a jednotlivá ustanovení části třetí zákona, tak prováděcí vyhxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx-právní ochrany vyplývá i z metodické činnosti ať již krajských úřadů, tak zejména Ministerstva práce a sociálních věcí. Nicméně jedná se o zdroje z povxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxlní odborná literatura. Mj. je proto také nezbytné striktně postupovat v souladu s Etickým kodexem sociálního pracovníka České republiky, jakož i v soxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxsuzování nepříznivé sociální situace (zdali tu je, nebo není; srov. výklad k § 6). Pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí, jakož i sociální prxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxofesí, která usnadňuje sociální změnu a rozvoj, sociální soudržnost, a zmocnění a osvobození lidí. Pro sociální práci jsou zásadní principy sociální xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx a místních poznatků sociální práce pracuje s lidmi a strukturami s cílem řešení životních problémů a zvýšení blaha.“ Pro práci s ohroženými dětmi a mládxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xprávněné zájmy druhých“ (tzn. nikoli v případě, že by vlastním rozhodnutím snad mohla být ohrožena práva a zájmy osoby samotné), a zásada, že „sociální xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxivňují jejich život“ (čl. 4 a 5 Prohlášení o etických principech). V Kapitole II. Obecného komentáře Výboru pro práva dítěte OSN č. 21 o dětech ulice z 21. xx xxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxý [(welfare)] přístup, jenž zahrnuje ,záchranu' dětí, které jsou zde vnímány jako objekt nebo oběť a v němž jsou rozhodnutí činěna pro dítě bez vážného zxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx, že opatrovnický a represivní přístup jsou v nejlepším zájmu dítěte, neznamená, že jsou založeny na právech. Při aplikaci Úmluvy je [(ale naopak)] stěxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx jsou vyloučeny výše zmíněné tzv. opatrovnické nebo represivní přístupy k dětem a mládeži, a jediným přípustným přístupem při realizaci metod a činnosxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxích dokumentech. To ostatně zcela zřetelně vyplývá přímo z § 5 zák. o soc.-práv. ochraně dětí.
K odst. 3
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxst orgánů sociálně-právní ochrany, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pověřených osob řídit se při své činnosti standardy kvality sociálxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxovat standardy kvality sociálních služeb (§ 88 zák. o soc. službách). Cílem standardizace je vytvoření podmínek pro systematickou práci s rodinami, a xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxí, postupy práce, kontrolní mechanismy atd.). Nastavení standardu (tedy určité normy činnosti či jednání) neznamená "zprůměrování" úřadů či služebx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx ustanovení § 58b zák. o soc.-práv. ochraně dětí upravena prováděcí vyhláškou č. 473/2012 Sb., resp. v přílohách této vyhlášky č. 1 až 3. V zásadě lze rozxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx x zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (příloha č. 3), které svým charakterem odpovídají standardům kvality sociálních služeb.
V přípaxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xrávním řádu obdobu. Nejde však o aktivitu, která by vybočovala ze záměrů v oblasti standardizace veřejné správy. Vláda v prosinci 2011 v souvislosti s pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxvy. Jedním z nich byla i standardizace výkonu přenesené působnosti, definovaná jako "optimální nastavení výkonu konkrétního procesu při realizaci kxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxjména hlavu II upravující základní zásady činnosti správního orgánu (§ 2-8 spr. řádu). Standardy kvality sociálně-právní ochrany zároveň upravují pxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxo a organizačního zajištění výkonu sociálně-právní ochrany, např. stanovením odpovídajícího počtu pracovníků, materiálního a technického zázemí xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxu působností) např. počet pracovních úvazků vycházející z náročnosti sociálně-právní ochrany v příslušném správním obvodu, maximální počet rodin, x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxe kontinuální práci s dítětem a rodinou a řídí (prostřednictvím individuálního plánu ochrany dítěte) průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xozvádí standardy kvality sociálně-právní ochrany do větších podrobností (případně je uložena povinnost rozpracovat je formou vnitřního předpisu)x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xílové skupině.
Standardy zároveň úžeji vymezují povinnosti vyplývající z dalších právních předpisů, například zákona č. 312/2002 Sb., o úřednícxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxzeného do orgánu sociálně-právní ochrany, kdy povinnost průběžného vzdělávání v rozsahu 18 dnů během tří let je upřesněna tak, že toto vzdělávání probxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxývá ze zákona o sociálních službách (§ xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxavním městě Praze, a § 30 krajského zřízení), podle něhož se obec při výkonu přenesené působnosti řídí zákony a dalšími právními předpisy. Podle § 58a záxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxené působnosti. "Právní síla" vyhlášky je proto v tomto případě dostačující. Kvalitní výkon sociálně-právní ochrany ovlivňují i záležitosti, které xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxich výběru atd. Standardy kvality sociálně-právní ochrany si nečiní ambici do této samostatné působnosti zasahovat nebo ji omezovat. Vychází se z logxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxější, tím větší je potřeba kvalifikovaných odborníků pro řešení problémů a ochranu práv dětí. Standardy kvality sociálně-právní ochrany jsou tak pro xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxná vážné ohrožení kvality jejího výkonu. Je pak na rozhodnutí obce, zda podmínky vytvoří (s finanční podporou státu, viz následující bod) nebo se rozhoxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx před reformou veřejné správy existovalo v České republice 76 pracovišť sociálně-právní ochrany (v rámci bývalých okresních úřadů), zatímco v současxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxnismu je krajním způsobem "vymáhání" dodržování standardů kvality (srov. výklad k § 4 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí).
Pro praktické zaváděxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxsti financována samostatnou dotací ze státního rozpočtu (od roku 2013 z kapitoly MPSV). Ustanovení § 58 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí stanovíx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xajištění a výkonu činnosti v přenesené působnosti, musí tomu odpovídat i výše
dotace
ze státního rozpočtu (srov. výklad k § 58 zák. o soc.-práv. ochranx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxávní ochrany včetně MPSV, Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí a Úřadu práce ČR. Odlišné postavení jednotlivých orgánů sociálně-právní ochrany xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxérium se u tohoto xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxávní ochrany a maximální počet rodin, s nimiž může tento zaměstnanec současně pracovat. Tato kritéria jsou závazná pouze pro obecní úřady obcí s rozšířxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xřad v České republice. Pokud obecní úřad nemá žádné pracovní pozice vztahující se k výkonu sociálně-právní ochrany, jsou pro něj kritéria zabývající sx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxny není z hodnocení kritérií výslovně vyjmuta.
Standardy pro pověřené osoby jsou oproti výše řečenému obdobou standardů kvality, jimiž se řídí posxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx pečujících a osob v evidenci [§ 48 odst. 2 písm. d) a f) zák. o soc.-práv. ochraně dětí], zajišťujících přípravy žadatelů o zprostředkování osvojení a pxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xkamžitou pomoc. Není náhodou, že jde o činnosti, které nepokrývá současně registrace k poskytování některého z druhů sociální služby (k překryvu činnxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx budoucna byla upravena podrobná kritéria i pro další typy pověření.
Plnění standardů se hodnotí systémem bodů, jde tedy o obdobu systému užívaného x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xěti vyžadující okamžitou pomoc, kde lze při dosažení určitého počtu bodů prohlásit příslušné kritérium za splněné. Správní orgán však nemůže dodržovxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx Základní rozdíl mezi oběma typy standardů zdůrazňuje i odlišný způsob kontroly jejich naplňování. Kontrola dodržování standardů kvality u orgánů soxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxce či kraje splnit úkol stanovený zákonem nebo provést nápravu nezákonného postupu či jiných nedostatků zjištěných při kontrole (§ 129b obecního zřízxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxtatků v plnění povinností v rámci přenesené působnosti (tedy i naplňování standardů kvality sociálně-právní ochrany) lze uvést možnost přenesení výxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxprávní ochrany předmětem inspekce (§ 50a zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Pro postup při této inspekci platí obdobně ustanovení zákona o sociálních slxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxst. 1 písm. k) zák. o soc.-práv. ochraně dětí], za nějž lze uložit pokutu až ve výši 50 000 Kč.
K odst. 4
Rámcový obsah standardů kvality sociálně-právxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx, sociální práce s klientem, personální a organizační zajištění, technicko-provozní zajištění). V současné době jsou prováděcí vyhláškou č. 473/20xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x x x xxxxxví, že za každé splněné kritérium se započte jeden bod.
Související ustanovení:
§ 1 - sociálně-právní ochrana dětí, § 6 - pojem ohroženého dítětxx x x x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx nástroje sociální práce, § 48 odst. 2 - výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, § 50a - inspekce poskytování sociálně-právní ochrany, 58 x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ 31 odst. 3 zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze,
zák. č. 302/2002 Sb., o úřednícícx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx2 Sb.
Literatura:
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxrdy kvality jako základ spravedlivého financování sociálně-právní ochrany dětí. Obec a finance. 2013, 18(5), 36-37.
ČÁST TŘETÍ
OPATŘENÍ SOxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxa "opatření sociálně-právní ochrany", je rovněž úpravou kompetenční, neboť vymezuje povinnosti jednotlivých orgánů sociálně-právní ochrany na poxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxosti s výkonem ústavní a ochranné výchovy (§ 28-30), při péči o děti vyžadující zvýšenou pozornost včetně sociální kurately pro děti a mládež (§ 31 až 34)x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xůsobnosti komisí pro sociálně-právní ochranu dětí na úrovni obcí s rozšířenou působností (§ 38 zák. o soc.-práv. ochraně dětí) a poradních sborů krajů x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x§ 13-13a) a opatření na ochranu dětí (§ 14-16a) opět spolu s vymezením kompetencí a postupů orgánů sociálně-právní ochrany, soudů a případně i dalších sxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxních typů náhradní rodinné péče jsou základní parametry upraveny přímo v občanském zákoníku, v případě pěstounské péče na přechodnou dobu se v občanskxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx x
xxxxxxxxxxx x xxxxxxNSKÁ ČINNOST
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xráce [3 c) - e), 5]; Všeobecná oznamovací povinnost [4])
Mgr.
Klára
Trubačová
Mgr.
Adam
Křístek
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxdních principů sociálně-právní ochrany je předcházení vzniku problémů nebo jejich narůstání, jde-li o výchovu dítěte nebo péči o dítě. Proto velmi výxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xroblémů a poskytování včasné pomoci je cesta k řešení problémů v jejich počátcích, popřípadě takový postup umožní zamezit vzniku problémů. Vyhledáváxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxi, tj. obecním úřadům], tedy orgánům sociálně-právní ochrany, které z hlediska možnosti sledování problémů v péči o děti a v jejich chování mají k nim nexxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxvat potřebné informace při uplatňování nároků na dítě, jako jsou například výživné a sociální dávky.
[Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností] xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxvá povinnost děti, u nichž se vyskytly vymezené problémy, oznamovat [obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností].
V rámci preventivní činnosti klxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxosti v oblasti sociálně-právní ochrany se vymezují a upřesňují další instituty a pravomoci pro plnění povinností obecních úřadů obcí s rozšířenou půsxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxhrany dítěte, pořádat případové konference, v rámci které budou řešeny konkrétní situace ohrožených dětí a jejich rodin za účasti rodičů apod. Vymezuxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx preventivní a poradenské činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí se zavázala Česká republika v rámci "Obecných opatření k výkonu rozsudků Evroxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx materiálu byl Ministerstvu práce a sociálních věcí uložen úkol připravit do konce roku 2011 novelizaci zákona č. 359/1999 Sb., která bude kromě jiného xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxtutu případových konferencí jako jedné z metod práce orgánů sociálně-právní ochrany dětí při řešení situace ohrožené rodiny s dítětem, včetně realizxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx řešení případů ohrožených rodin s dětmi.
[Individuální plán.] V případě individuálního plánu bude k jeho vypracování přistoupeno až v návaznosti nx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx x xx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxla v případě opatrovnictví, upraveného v § 17 písm. a)] proto nebude třeba individuální plán ochrany dítěte [ve smyslu odst. 3 písm. d)] vypracovat. Indxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny s důrazem na přijetí opatření, která umožní setrvání dítěte v jeho přirozeném prostředí (pxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxnotlivých opatření a způsob vyhodnocování jejich plnění. Obsah individuálního plánu ochrany dítěte bude blíže upraven prováděcí vyhláškou Ministexxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxs běžně využívána v praxi orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Jedná se nejen o způsob projednání situace ohroženého dítěte s rodiči nebo i se samotným xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxcích a zúčastněných subjektů a osob. Účast přizvaných odborníků a zástupců ostatních orgánů a subjektů na případové konferenci je dobrovolná, neboť pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxoritativně úkoly a povinnosti. Účast přizvaných osob na případové konferenci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu, při kterém vzniká povinnost zamxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxo v případě účasti na jednání komise pro sociálně-právní ochranu dětí podle § 38 odst. 7 zákona č. 359/1999 Sb. Jak vyplývá z nového ustanovení § 14 odst. xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxsahuje do rodičovské zodpovědnosti rodičů nebo kterým se dítě svěřuje do náhradní péče, s výjimkou případů, kdy je uspořádání případové konference faxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xáhradní péče.
Za účelem prohloubení spolupráce mezi subjekty povinnými informovat orgán sociálně-právní ochrany, je nově zakotvena povinnost orxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxx x x xx x xxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxdeného šetření podezření na ohrožení dítěte potvrdilo či nikoliv. Oznamovatel se tedy dozví, že se na dítě bude orgán sociálně-právní ochrany dětí dálx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx z týrání, zneužívání dítěte nebo zanedbávání péče o něj. Tato úprava se jeví jako nadbytečná vůči úpravě obecné oznamovací povinností podle § 10 odst. 4 xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnosti zdravotnických zařízení podle § 10 odst. 4, s případnou sankcí za přestupek nebo správní delikt podle § 59e a § 59k v případě porušení této povinnxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx působnosti
III. Základní činnosti sociální práce obecně
IV. Vyhodnocování situace dítěte, individuální plán a případová konference
V. Všeobecnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xociálně-právní ochrany včetně základního vymezení orgánů, které ji zajišťují. Část třetí zákona x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx (sociálně-právní ochrany). Úprava začíná u nejnižšího článku soustavy těchto orgánů, obecních úřadů. Jejich působení je orientováno především do oxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x x xxxx x xoc.-práv. ochraně dětí). V případě, že obecní úřad zjistí skutečnosti nasvědčující, že jde o ohrožené dítě, oznamuje tuto skutečnost obecnímu úřadu oxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxpadně s nimi projednat odstranění nedostatků ve výchově. Podobně může projednat nedostatky v chování i s dítětem. V minulosti byly tyto povinnosti spoxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx úřad se však může obracet na soud s podněty k opatřením týkajícím se výchovy dítěte (srov. výklad k § 14 odst. 6).
Preventivní činnost obecního úřadu sx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxblíže, zná jejich situaci a dokáže proto reagovat operativněji než úřad vyšší úrovně. V některých případech intervence obecního úřadu dostačuje a můžx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxé jsou zařazeny do základní evidence příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností (a jejich rodinám). V takovém případě by však měly být úkoxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx při naplňování standardů kvality sociálně-právní ochrany, konkrétně kritéria č. 1 zaručujícího účinné poskytování sociálně-právní ochrany na celxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx Poskytování či zprostředkování poradenství ostatně předpokládá i komentované ustanovení, a to při uplatňování nároků dítěte podle zvláštních právxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxností obecního úřadu je sledovat, zda je dětem zamezováno v přístupu do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující. Jde napříklax x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxrany před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami).
K odst. 2
II. Úkoly územních samosprávných korporací v sxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxivity dětí v oblastech kulturní, sportovní, vzdělávací a zájmové. Tato role je řazena do samostatné působnosti. V případě obcí jde do jisté míry o upřesxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxasti výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje, ochrany veřejného pořádku atd. (§ 35 obecního zřízení). Jde o ustanovení
deklaratorní
, ktexx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xřístup k výše uvedeným komunitním službám musí být nediskriminační, nejde tedy jen o samotné pořádání či podporu kulturních, sportovních ad. aktivit xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxodnění. V praxi se mohou na toto ustanovení odkazovat při své činnosti komise sociálně-právní ochrany (srov. výklad k § 38), mezi jejichž iniciativní pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxně tak se promítá do naplňování standardů kvality sociálně-právní ochrany, kde je jedním z kritérií jejich naplňování i vytváření podmínek pro prevenxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxx
x xxxxx x x x
III. Základní činnosti sociální práce obecně
Podobně i obecní úřad obce s rozšířenou působností má povinnost jevům negativně působícím na děti přexxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xepříznivé jevy, zjišťovat příčiny jejich vzniku a činit opatření k jejich předcházení. Zásady uvedené v komentáři předcházejících odstavců platí obxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxcní úřad obce s rozšířenou působností označuje obecní úřad, který vedle základní přenesené působnosti (v tomto případě definované v § 10 odst. 1 zák. o sxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxo "základní" působnost vykonávat pouze ve správním obvodu města či obce, kde sídlí. V praxi však obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává i úkoxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxy zajišťovat, byť základní sociální práci s dětmi a rodinami. Ve většině případů to nepůsobí výraznější potíže, neboť
kompetence
obecních úřadů uvedxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxx x soc.-práv. ochraně dětí se do jisté míry věcně prolínají.
IV. Vyhodnocování situace dítěte, individuální plán a případová konference
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (a potažmo i ostatní orgány sxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxatičnost a promyšlenost postupu orgánu sociálně-právní ochrany je zmíněn v § 9a zák. o soc.-práv. ochraně dětí, podle něhož musí být opatření sociálněxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x v neposlední řadě také koordinační role obecního úřadu obce s rozšířenou působností vůči dalším subjektům, které s ohroženým dítětem pracují, jsou zaxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxrencemi. Orgán sociálně-právní ochrany může využívat i další metody a nástroje sociální práce, které nejsou v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí vxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxické terapie atd.). Hlavním znakem metod a nástrojů sociální práce, které vedou k nastavení efektivní strategie pro práci s rodinou, je přístup, který xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxvní zapojení rodičů, případně dalších osob odpovědných za výchovu dítěte a samotného dítěte do řešení vzniklé situace. Zdroje pro řešení vzniklé situxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x němž se rodina pohybuje (nejen širší rodina, ale i komunita).
Přestože vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, zpracování individuálního plánu xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx nebo je jeho život či normální vývoj ohrožen. V těchto případech musí orgán sociálně-právní ochrany intervenovat bezodkladně. Vyřešením této okamžixx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxávní ochrany dětí následně pokračuje ve své činnosti zákonem stanoveným postupem.
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxh fází. V první fázi je zjišťováno, zda se jedná o dítě ohrožené (úvodní vyhodnocení). V případě, kdy orgán sociálně-právní ochrany na základě základníxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxho ochraně), přistoupí k podrobnějšímu vyhodnocení situace dítěte a rodiny. Účelem tohoto vyhodnocování je shromáždit a analyzovat co nejvíce relevxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x zpracování individuálního plánu ochrany dítěte. Cílem je nalézt optimální řešení z hlediska nejlepšího zájmu dítěte. Orgán sociálně-právní ochranx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdrobné vyhodnocování se proto například neprovádí tehdy, je-li orgán sociálně-právní ochrany opatrovníkem v řízení o úpravě poměrů k dítěti na dobu px xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxí je zjištěno, že žije ve spořádaných poměrech, studuje atd., tzn. pokud je zjevné, že není potřeba žádné intervence ani systematické sociální práce ze xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxh opatření (hodnocení, zda je individuální plán ochrany dítěte naplňován a zda jsou navržená opatření zvolena správně).
Zaměření a rozsah vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny je specifikován v § 1 prováděcí vyhlášxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xáznam. To často vede k domněnce, že vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny je administrativním aktem „vyplňování formuláře“. Vzorový záznam je všxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xovněž není „důkazním“ sběrem argumentů proti klientům, nýbrž se jedná o promyšlené získávání podložených informací, které mají za cíl posoudit situaxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxovení dalšího postupu sociální práce mění, jiné budou např. u kurátora pro děti a mládež, u dítěte umístěného v náhradní rodinné péči či novorozence umíxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxroj přizpůsoben věkové skupině dětí a typickým situacím, v nichž se nalézají. V současné době je již k dispozici celá řada tzv. „vyhodnocovacích“ nástrxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxtem, rodiči a dalšími osobami, či pozorování, dále zprávy škol, zdravotnických zařízení, odborných pracovišť atd. Významný je rovněž prvotní impulsx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxx xx xxxxx x 9 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Při shromažďování podkladů postupuje orgán sociálně-právní ochrany v souladu se základními zásadami činnosti spráxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxžovány. Orgán sociálně-právní ochrany se však může na základě § 8 spr. řádu dožadovat aktivní spolupráce jiných správních orgánů.
Záznam o vyhodnxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxu číselnou řadou a tvoří jakýsi „krycí list“ celého spisu. Již bylo řečeno, že jde především o nástroj sociální práce, jejíž součástí je vyhotovení stanxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xsou
relevantní
pro řešení situace dítěte a odpovídají okruhům vyhodnocování stanovených prováděcí vyhláškou č. 473/2012 Sb. Standardizovaný záznxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxván jeho vývoj atd., a jiné u téměř zletilého dítěte, které bylo do základní evidence orgánu sociálně-právní ochrany zařazeno jako
klient
sociální kuxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxdů (§ 2 odst. 4 spr. řádu) a zajištění stavu, kdy bude zjištěn stav věcí, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 spr. řádu).
Poznatky získané podrobným xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx sociálně-právní ochrany, který si může dožádat od jiného obecního úřadu obce s rozšířenou působností potřebné podklady pro zpracování tohoto plánu (x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxviduální plán ochrany dítěte pro každé dítě samostatně, byť některé části budou shodné. Pro zpracování individuálního plánu platí stejná pravidla jaxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxacovávání plánu není namístě např. v případech, kdy přes zařazení dítěte do evidence obecního úřadu obce s rozšířenou působností nedochází k jeho ohroxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxěte pro dobu po rozvodu atd.), plánování systematické sociální práce by bylo zjevně bezpředmětné a plán by se stal jen formálním administrativním úkonxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxdividuální plán ochrany dítěte je zároveň projevem koordinační role orgánu sociálně-právní ochrany při řešení situace ohroženého dítěte. V souladu x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx, smluvní strany dohody o výkonu pěstounské péče (§ 47b, odst. 3 zák. o soc.-práv. ochraně dětí), plán je rovněž základem spolupráce mezi orgány sociálnxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
Rámcový obsah individuálního plánx xx xxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xíle a rozsah navržených opatření, úkoly jednotlivých účastníků, resp. způsob spolupráce rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte s orgáxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxace, odborné poradenství, terapie,
mediace
, právní pomoc, různé formy podpory dětí a rodin).
Stejně jako v případě vyhodnocování jde o demonstratxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxividuálního plánu využívat vlastní formu tohoto nástroje sociální práce. Opatření plánu mají směřovat k poskytnutí pomoci ohroženého dítěte a posílxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxných za výchovu dítěte. Individuální plán ochrany dítěte je tedy zároveň nástrojem pro dodržování základních zásad sociálně-právní ochrany.
Odsxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xítěte a rodiny. Tato lhůta činí 1 měsíc od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Nejpozději do této doby musí mít orgáx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxskytování sociálně-právní ochrany). Je zřejmé, že v komplikovaných případech bude v první fázi individuální plán zaměřen na základní opatření a součxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxy k řešení problému a rovněž zajištění informací pro dítě, rodinu a rovněž pro další spolupracující subjekty o postupu orgánu sociálně-právní ochranyx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx, který ho zpracoval.
Další nástroj multidisciplinární sociální práce xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xituaci. Uplatňuje se zde proklientsky orientovaný přístup - tzn. setkání má být pro dítě a rodiče motivačním momentem, kdy jsou hledány především zdroxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxěte, jeho věku a rozumové vyspělosti vhodné a účelné), jeho rodičů nebo jiných odpovědných za výchovu dítěte. Jde o setkání zástupců subjektů, které jsxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx orgány policie atd.), jehož cílem je nalezení optimálního řešení konkrétního případu ohroženého dítěte a jeho rodiny. V praxi dochází k uspořádání přxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxaný cíl a o jeho průběhu a výstupech jsou dítě i rodina informováni. Současně neúčast členů rodiny, o jejichž případu je jednáno, může znamenat významný xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxu jen formální účast rodiče dítěte na případové konferenci nemá smysl a jen v krajním případě by měla být využívána
kompetence
orgánu sociálně-právní xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxsobnímu jednání“, neboť může negativně ovlivnit vůli rodiče spolupracovat na změně situace.
Účast na případové konferenci je nepovinná. Vychází xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxvány obcemi, kraji či státem, rovněž se zde automaticky předpokládá součinnost s orgány veřejné správy. Na překážku není ani účast soudce, jemuž byla řxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxjednávání a rozhodnutí věci podle § 14 o. s. ř. kvůli samotné účasti na případové konferenci (kdy se tedy seznámí s projednávanou věcí mimo jednací síň)x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xájmu a přizvaným zástupcům odborné veřejnosti náleží náhrada mzdy (platu) nebo náhrada ušlého výdělku (srov. výklad k § 38 odst. 7).
Případová konfxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxp. jeho zaměstnanec) konferenci řídí (je vhodné zapojit nezávislého facilitátora), je však jeho svolavatelem, odpovídá za výstupy případové konferxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxpadové konference jednorázovou aktivitou. Jsou vhodným nástrojem pro pravidelné vyhodnocování postupu při řešení situace dítěte a rodiny a naplňovxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxnován jejím uspořádáním v případech, kdy podává návrh, který znamená závažný zásah do života dítěte či rodiny, jako je např. návrh na omezení nebo zbavexx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xák. o soc.-práv. ochraně dětí, umístění dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc), rozhodnutí, zda je třeba souhlasu rodiče k osvojení dxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxověřit, zda neexistuje vhodná alternativa k takto závažnému opatření. Orgán sociálně-právní ochrany může upustit od pořádání případové konference x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx povinnost
Komentované ustanovení zakládá všeobecnou oznamovací povinnost o skutečnostech nasvědčujících tomu, že se jedná o dítě ohrožené (§ 6). xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx-právní ochrany nejnižšího stupně, totiž obecnímu úřadu. Pojem státního orgánu, obdobně jako je tomu v § 8 odst. 1 tr. řádu, je třeba vykládat šířeji, nexxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxé úkoly státní správy v rámci přenesené působnosti obcí a krajů. Historické kořeny má komentovaná úprava v § 189 o. z. o., který xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx je manželského nebo nemanželského zrození, zřízen poručník, jsou nezletilcovi příbuzní nebo jiné osoby k němu v blízkém poměru stojící pod přiměřenox xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx, aby soud byl o tom zpraven."
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxavotních služeb (§ 2 odst. 1 zák. o zdrav. službách) a na základě „zbytkové klauzule“ další zařízení určená pro děti. Jedná se tedy o demonstrativní výčexx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxařízení“ je třeba chápat v širším a obecném smyslu slova (jako „závod“, „provozovnu“, pracoviště“ apod., srov. výklad k § 39), nikoli úzce jako „zařízexx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xřetí. Takovým zařízením tedy budou v první řadě některá zařízení sociálních služeb (§ 34 zák. o soc. službách), poskytují-li sociální služby dětem, dáxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxmo rámec zdravotních nebo sociálních služeb atd. Speciálním povinným subjektem je pak ve větě třetí uvedené zařízení pro děti vyžadující okamžitou poxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx dětí, tam však nikoli zřizovateli, ale zařízení samému. Nemá-li ovšem zařízení právní subjektivitu, platí i tam to samé co zde a povinnost stíhá zřizovxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xákon neprolamuje. Ve větě poslední je totiž řečeno, že „se nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu“, nikxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xařízení sociálně-právní ochrany jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany nebo v přxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxe pouze provozovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě zvláště uložené oznamovací povinnosti podle § 42 odst. 12 zák. o soc.-práxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxoc, stanovenu povinnost mlčenlivosti vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí paradoxně mnohem přísněji, než např. poskytovatelé sociálních či zdxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxřených osob obecně platí pouze ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení, jde-li o povinnost překazit trestný čin nebo oznámit ve vymezených případexxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx zvýšení nezávislosti klienta. Ta by bez přísné povinnosti zachovávat mlčenlivost byla totiž jen iluzorní. Lze mít ovšem za to, že se jedná spíše o legisxxxxxxx
xxxxxx
x x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxost podle zvláštního právního předpisu“, kterou do zákona vepsali teprve novelou č. 134/2006 Sb., vyjádřit to, co např. trestněprávní předpisy vyjadxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxti se nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona“. Popisovaný paradox jx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxi zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu“. Pokud je tedy někdy tradováno, že se osoba pověřená poskytováním sociálně-právní ochraxx xxxxx x xx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xouhé zvykové „právo“, které nejen, že nemá oporu v zákoně, ale je se zákonem dokonce v příkrém rozporu.
Předmět (obsah) oznámení je vymezen velmi širxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xznámení jména dítěte, ale je třeba alespoň rámcově vymezit, v čem oznamovatel ohrožení dítěte spatřuje. Naopak předmět oznámení podle věty třetí, ktexx xx xxxxx x x x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xe velmi úzký a vztahuje se pouze ke skutečnosti, že došlo k přijetí dítěte do zařízení [zpravidla na žádost zákonného zástupce, příp. dítěte samého, ale xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxniká současně rovněž oznamovací povinnost podle odst. 1 písm. g), nebo intervence obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu se dítě nxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx povinnosti podle věty první, tak v případě zvláštní oznamovací povinnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle věty třetí. "Bez zbytečxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxcné oznamovací povinnosti je pro přijetí oznámení podle věty první příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu dítxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxuze na oznámení odložení novorozence podle § 10a zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Nelze-li takto místní příslušnost určit, uplatní se obecná úprava § 11 xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx oznamovací povinnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle věty třetí, která však subsidiárně přímo ve vlastním textu obsahuje i pravixxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx příslušnosti samozřejmě řešit nebude, není-li mu trvalý pobyt dítěte jinak znám, a oznámení učiní vůči nejbližšímu obecnímu úřadu obce s rozšířenou pxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx intervence (§ 15, § 16 zák. o soc.-práv. ochraně dětí).
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxamovatele, aby byl do 30 dnů ode dne oznámení informován o tom, zda orgán sociálně-právní ochrany skutečnosti v oznámení uvedené vyhodnotil nebo nevyhxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxle § 54 zák. o soc.-práv. ochraně dětí či nikoli. Žádost o tuto informaci musí být z povahy věci součástí oznámení, od jehož doručení běží zákonná 30denní xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xředmětem informace je pouze sdělení, zda dítě bylo zařazeno do evidence nebo nikoli, a pakliže by již v evidenci zařazeno bylo, je předmětem informace sxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x povinnosti mlčenlivosti orgán sociálně-právní ochrany v informaci uvádět nemůže.
Výluky z oznamovací povinnosti. Ustanovení není šťastně formxxxxxxx x x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx. o soc.-práv. ochraně dětí), není upokojivý stav. Ustanovení je třeba vykládat v úzké vazbě k povinnosti sdělovat údaje potřebné pro poskytnutí sociáxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxovaného" ohrožení podle § 6 zák. o soc.-práv. ochraně dětí
in fine
. Jak je uvedeno v předchozím bodě, je třeba oznamovat nikoli jen potenciálně ohroženx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxtí sociálně-právní ochrany, na něž se vztahuje uvedená povinnost sdělovat na žádost údaje, které je však možné se zprostit s odkazem na povinnost mlčenxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x x x x x xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxnosti výkladu zákona i vzhledem k důležitosti povinnosti mlčenlivosti, založené ve zvláštních předpisech, ať již jde o lékařské tajemství, mlčenlivxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xe dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu"), jinak by totiž úprava § 53 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí nxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxí, mohla mu být vzápětí uložena pokuta s tím, že sdělit údaje sice podle § 53 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí odmítnout mohl, ale před tím je měl povixxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxzřejmě nelze připustit. Proto k posouzení otázky, zda byla dána povinnost podle komentovaného ustanovení, srov. výklad k § 53 odst. 1 zák. o soc.-práv. xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx dítěte, pokud je povinnému subjektu ze všech okolností zřejmé, že dítě je v evidenci orgánu sociálně-právní ochrany anebo že tento orgán s rodinou dítěxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx zájmu chráněném příslušnými deliktními ustanoveními, jejichž účelem je v první řadě zajištění evidence dítěte orgánem sociálně-právní ochrany jakx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxst. 1 písm. g), v komentovaném odst. 4 jako obecné povinnosti ve větě první a jako zcela speciální povinnosti až ve větě třetí, jež je navíc duplicitní a čáxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxejně jako samo jejich systematické zařazení. Oznamovací povinnost třetích subjektů totiž nelze podřadit pod preventivní a poradenskou činnost, vykxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxrafu, který nemá
marginální
rubriku a v předcházejících odstavcích v zásadě upravuje funkční příslušnost orgánů sociálně-právní ochrany, je značnx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxo oprávnění (§ 7 zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Nejedná se přitom o systematický nedostatek způsobený pozdějšími novelizacemi, ale o stav nastolený xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxi podle § 53 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, s níž je ve faktickém obsahovém rozporu (srov. výklad výše), což je stav naopak pozdějšími novelizacexx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx
x x xx x xxradenská činnost, § 14 odst. 1 - aktivní legitimace k podávání návrhů soudu, § 38 odst. 7 - náhrada ušlého příjmu při účasti na případové konferenci,
§ xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxu ochrany dítěte,
§ 48 a násl. - výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami § 57 odst. 1 - mlčenlivost
Související předpisy:
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxosti)
Mgr.
Adam
Křístek
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
Z důvodové zprávy:
K zák. čx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xe změně výchovného prostředí, které není dočasné. Z obsahu rodičovské zodpovědnosti vyplývá pro rodiče právo, aby své dítě svěřil do péče jiných osob, x xx x x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx rozhodnout v rámci výkonu rodičovské zodpovědnosti o svěření dítěte xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxgán sociálně-právní ochrany dětí, neboť dítě, které rodič již dále nechce vychovávat, patří bezpochyby mezi děti, na které se sociálně-právní ochranx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxétní dítě s ohledem na jeho zdravotní a výchovná specifika, a v případě potřeby poskytnout těmto osobám pomoc při úpravě jejich poměru k dítěti a při řešexx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxovat orgán sociálně-právní ochrany dětí o tom, že dítě bylo předáno se souhlasem rodičů do péče budoucímu osvojiteli. V zákoně č. 359/1999 Sb. je třeba xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxaná formulace § 10a odst. 4 upravovala příslušnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí k informování rodičů, což neodpovídá úpravě § 823 obč. zák.
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxrá převzala dítě do trvalé péče na základě dohody
III. Prolomení zákonem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti
IV. Provedení zvláštní oznamoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
x xxxxx x
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxvorozence
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xznámit neprodleně odložení novorozence matkou ve zdravotnickém zařízení byla původně v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí upravena v tehdejším § xx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxsti, na něž se vztahuje lékařské tajemství v užším smyslu. Proto v této souvislosti nepřipadá v úvahu odmítnutí plnění předmětné povinnosti s odkazem pxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxmov pro děti do tří let podle § 43 a § 44 zák. o zdrav. službách, ačkoli v jeho případě bývala někdy zdejší oznamovací povinnost v rozporu se zákonem ignorovxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxvení užívá slova „neprodleně“. Obojí ve své podstatě značí „ihned“, je-li však v případě povinnosti podle § 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí mysxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xx x x xxxxxxxx xxxxxxxxí pohotovosti“, srov. informaci MPSV o úpravě pracovní pohotovosti pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí podle nového zákoníku práce č. j. xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxánu sociálně-právní ochrany, jímž je obecní úřad obce s rozšířenou působností nikoli podle místa trvalého pobytu dítěte (odvozeného od trvalého pobyxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxženo.
Okamžikem, kdy se orgán sociálně-právní ochrany o odložení novorozence dozví, zpravidla právě na základě oznámení, je aktivována podle § 29 xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx ustanovení) a v souladu s § 9a odst. 1, 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí realizovat odpovídající opatření sociálně-právní ochrany.
K odst. 2
II. Zvlxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx stanovuje, že „péči o dítě a jeho ochranu, výkon jeho výchovy, popřípadě některých jejích stránek, nebo dohled nad dítětem mohou rodiče svěřit jiné osoxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx rodič) odpovědná za péči o dítě]. „Každým“ ve smyslu komentovaného ustanovení je třeba rozumět člověka, tj. fyzickou osobu, stejně však i osobu právnixxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxbo právnická“). V případě právnické osoby půjde vždy o provozovatele určitého pobytového zařízení, v případě člověka pak může jít jak o poskytovatele xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxk. o soc.-práv. ochraně dětí, o osobu, která není provozovatelem nějakého zařízení, tedy o „soukromého pěstouna“, či dokonce o člověka s osvojitelskýxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xchrany ve smyslu § 16a zák. o soc.-práv. ochraně dětí s ohledem na to, zda není namístě v zájmu ochrany dítěte intervenovat, pokud se nejedná pouze o péči xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxči trvalé, nikoli výslovně také dlouhodobé, proto je otázka, zda orgán sociálně-právní ochrany svou působnost založenou v § 16a zák. o soc.-práv. ochrxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxně plnit, neboť se o takové skutečnosti nemusí vůbec dozvědět. Jak bylo však uvedeno v komentáři k § 6 písm. f) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, je pod pojmex xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xstatně v poměrech rodinného práva nelze nikdy hovořit o "trvalosti", neboť zde více než jinde platí, že
homo
putat, deus mutat. Nakonec totiž každá "péxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxy ona "trvalost" je vždy nejvýše "dlouhodobá".
Z povahy věci se zdejší oznamovací povinnost nevztahuje na blízké příbuzné dítěte, tedy na příbuzné xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxatřením, záležejícím zejm. v poskytování ubytování, ošacení, stravy, popř. dohledu nad dítětem. Z tohoto hlediska právě předkům v pokolení přímém (txxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx ohlašovali, byť by mělo jít o plnění zaopatření dlouhodobé.
xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxáno jiné osobě do péče krátkodobé nebo dlouhodobé čili trvalé, bude však záležet také na okolnostech daného případu. Jedná-li se o péči i v rámci širší roxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxným po čas jejich výkonu práce v cizině, nebude namístě posoudit takovou péči jako dlouhodobou, či dokonce trvalou a nebude tu důvod pro jakoukoli interxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
Úmysl osoby převzít dítě do své dlouhodobé (trvalé) péče lze tedy dovozovat pouze z okolností daného případu, není však třeba, aby se k xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxušnou úpravu poměrů dítěte nebo se připojí k takovému návrhu rodičů. Pokud by současně xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xociálně-právní ochraně dětí.
Jedná se o obecnou úpravu, která v případě, že "trvalou péčí" má být osvojení dítěte, je doplněna odstavcem 4, který všxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxhu k rodičům dítěte korespondující povinností založenou v § 823 odst. 1, věta poslední obč. zák., ale upravuje pouze funkční příslušnost orgánu sociálxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxecné úpravy § 61 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí.
K odst. 3
III. Prolomení zákonem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti
V kontextu § 1x xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxatická, jak je uvedeno ve výkladu k tomuto ustanovení výše. Naopak ve vztahu k povinnosti zdravotnického zařízení hlásit odložení novorozence je plně xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxinnost mlčenlivosti ani v tomto směru neukládá ani ji neuznává, proto nemá smysl zdůrazňovat, že se takové neexistující povinnosti osoba nemůže ani doxxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnost osoby, která převzala dítě do trvalé péče na základě dohody. Ustanovení procesně provádí § 823 odst. 1 obč. zák., který stanovuje: „Se souhlasem buxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxat budoucímu osvojiteli do péče i dříve, jakmile to zdravotní stav dítěte dovolí. Rodiče osvojovaného dítěte jsou povinni o předání dítěte informovat xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxtní stav dítěte dovolí. Nejde ovšem o preadopční péči, jde jen a pouze o faktickou individuální osobní péči o osobu dítěte.“ Zatímco zájemce o osvojení jx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx. d) zák. o soc.-práv. ochraně dětí], rodiče stíhá přestupková odpovědnost podle § 59d odst. 1 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dětí a hrozí jim pokuta dx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx bude záležet na okolnostech případu, když povinnost rodičů má typicky subsidiární charakter. Rodiče tu tak svým způsobem „ručí“ za splnění povinnostx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx, že pokud vůči totožnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí již tento zájemce o osvojení splnil svou oznamovací povinnost, je vyžadování plnění obdxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xřípadě záruku nebo prokázání splnění jeho oznamovací povinnosti, jinak se sami vystavují možnému postihu ve výše uvedeném smyslu. Další limit praktixxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xždy předáním ve smyslu § 881 obč. zák., tedy vlastně na základě nepojmenované smlouvy mezi rodičem a „pečující osobou“, ale v některých případech zvlášxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x x xxx xx xx xx xx xxxxxo demonstrativní. Protože tu je v takovém soudním řízení orgán sociálně-právní ochrany dětí zpravidla procesním opatrovníkem dítěte, postrádá tak oxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx neoznámení převzetí dítěte do péče,
x xx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx
Související předpisy:
§ 823, § 881, § 910 obč. zák.,
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
Z důvodové zprávy:
K zák. č. 359/1999 Sb.: Poradenskou činnost budou rodičům poskytovat také [obecxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxm. Poradenská činnost spočívá především v pomoci při řešení problémů v péči o dítě a jeho výchově, a xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx
x xxx. č. 272/2001 Sb.: Pěstounská péče představuje významnou formu náhradní rodinné péče. Při její realizaci vzniká celá řada problémů vyplývajících zejxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxti, které mají některé zdravotní nebo výchovné problémy. Proto je nezbytné věnovat pěstounské péči stálou odbornou pozornost, zabezpečit dobře fungxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxt, alespoň jednou do roka potřebné konzultace zajistit.
K zák. č. 134/2006 Sb.: V zájmu hospodárnosti, zkvalitnění koordinace a celkové organizace xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxsti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností do působnosti krajských úřadů. Krajské úřady odpovídají za zprostředkování náhradní rodinné péče na xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x řadě případů je pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností značně náročné zajistit odpovídající odbornou úroveň tohoto poradenství.
Spolu se zaxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxteli nebo pěstouny a osvojitelům nebo pěstounům. Krajský úřad může pro tento účel využít zařízení odborného poradenství zřízená krajem v samostatné pxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx výkonem sociálně-právní ochrany dětí.
K zák. č. 401/2012 Sb.: V souladu se záměrem profesionalizovat pěstounskou péči a sjednotit požadavky kladexx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxm časovém rozsahu. Podrobnosti k obsahu a rozsahu odborné přípravy žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče budou upraveny prováděcí vyhlášxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xsob, které s nimi žijí ve společné domácnosti, ať už jde o děti vlastní, osvojené či přijaté do pěstounské péče. I pro tyto děti je přijetí nového člena rodxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx k zajišťování odborné přípravy a poskytování poradenské pomoci v případě svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
x xxxxx x x x
xxxxxx xxad obce s rozšířenou působností je povinen poskytovat v potřebném rozsahu poradenskou pomoc rodičům, jiným osobám odpovědným za výchovu, kterým bylo xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxření dítěte do pěstounské péče. Ačkoliv to zákon výslovně nestanoví, z povahy věci i z povinnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí poskytnout dítěxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxytnout nezbytné poradenství rovněž samotnému dítěti. Poradenskou pomoc může obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytovat buďto přímo prostřxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxické osoby pověřené k výkonu poradenské činnosti na základě § 48 odst. 2 písm. a) zák. o soc.-práv. ochraně dětí nebo k provozování zařízení odborného pxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx x xx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxužeb podle zákona o sociálních službách (zejména rodinné a manželské poradny, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, poskytovatelé rané péxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxry podle zákona o mediaci, anebo se může jednat i o jiné fyzické osoby odborně způsobilé k poskytování poradenské, psychologické a terapeutické pomocix xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxa přímo obecním úřadem obce s rozšířenou působností anebo zprostředkovaně osobou pověřenou k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, je poskytována vžxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxbjekty (poskytovatelé sociálních služeb, zapsaní mediátoři, střediska výchovné péče, podnikající fyzické osoby), již může jít i o poradenskou pomox xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxí k úhradě nákladů na poradenskou pomoc, která byla doporučena a zprostředkována orgánem sociálně-právní ochrany dětí, je možné k úhradě tohoto jednoxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxe mimořádnou okamžitou pomoc poskytnout rovněž na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí, což může být zejméxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx až do výše desetinásobku životního minima jednotlivce x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxy dětí podpůrně využít k úhradě nákladů na nezbytnou poradenskou pomoc rovněž prostředky účelové
dotace
, kterou obec s rozšířenou působností obdrží zx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xchrany dětí dítě, rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu potřebují odbornou poradenskou pomoc, ale tato pomoc není využita na základě doporučení xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx využít v určeném rozsahu odbornou poradenskou pomoc rozhodnutím podle § 12 odst. 1, 3 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Samotnému dítěti (zejména v přípaxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxávní ochrany dětí podle § 13 odst. 1 písm. d) zák. o soc.-práv. ochraně dětí.
Povinnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností poskytovat pomoc xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxhraně dětí doplněna v roce 2008 novelizací provedenou zákonem č. 259/2008 Sb. Účelem této pomoci je usnadnění postavení osoby, která jménem dítěte upxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxjících k plnění vyživovací povinnosti k dítěti. Může se jednat zejména o podání k soudu směřující k úpravě vyživovací povinnosti, ke zvýšení částky výžxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxhání trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 tr. zákoníku. Pomoc orgánu sociálně-právní ochrany dětí při podání návrhu k soudu by neměla spxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxšení výživného nebo vymáhání dlužného výživného. Poučení by se mělo týkat rovněž určení místní příslušnosti soudu podle § 511 z. ř. s., podle kterého je x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx nikoliv bydliště povinného rodiče. V situaci, kdy není známo aktuální místo pobytu povinného rodiče, lze druhého rodiče nebo jinou pečující osobu uplxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx povinného v souladu s § 513 z. ř. s.
K odst. 2 a 3
Dalším typem poradenské činnosti jsou činnosti zajišťované krajským úřadem v oblasti zprostředkováxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxny a pěstouny na přechodnou dobu [tato činnost však může být dle § 48 odst. 2 písm. e) zák. o soc.-práv. ochraně dětí rovněž osobě pověřené k výkonu sociálxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx péče a 72 hodin u zájemců o výkon pěstounské péče na přechodnou dobu. Krajský úřad je oprávněn tento časový rozsah snížit u žadatelů, kteří již jednou příxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x roce 2012 nebyl stanoven ani minimální časový rámec příprav). V praxi bude délka přípravy delší, a jak je uvedeno níže, nezaměřuje se jen na dobu před přixxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xx xxověk mohl stát náhradním rodičem. Příprava je pouze jednou ze součástí procesu odborného posuzování (srov. výklad k § 27), komentované ustanovení by txx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxanovuje minimální rozsah příprav na 36 hodin, u tzv. profesionálních rodin na 60 hodin.
Rámcový obsah odborné přípravy žadatelů o zprostředkování xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxálně 20 osob. Cílem příprav je zejména:
a)
poskytnout žadatelům přístupnou a pozitivní formou dostatek odborných informací o specifikách náhradnx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxy, ale také identity, povědomí o vlastním původu, kultuře atd.,
c)
vysvětlit specifika institutu osvojení a jednotlivých typů náhradní rodinné pxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxoucím fungování jejich rodiny v souvislosti s příchodem "nevlastního" dítěte,
e)
získat kvalifikované informace o žadatelích, jejich chování a xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxdna z fází kontinuálního doprovázení náhradní rodinné péče. Vzdělávání tak neprobíhá jen před přijetím dítěte do péče, ale pokračuje v době po příchodx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx. Tento proces je zajišťován prostřednictvím standardizovaného, jednotného a přehledného rámce vztahujícího se na odbornou přípravu pěstounů a osvxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx x x xx xxst. 2 písm. b) zák. o soc.-práv. ochraně dětí je nezbytnou součástí odborných příprav rovněž práce s žadatelovou rodinou, které se týká přijetí dítětex xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xodinné péče), a to v rozsahu odpovídajícím věku a stupni rozumového vývoje dítěte. Zpravidla se jedná o účast vlastních dětí žadatelů alespoň na jednom xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xyhodnocení jejich schopnosti a připravenosti na případné přijetí dalšího dítěte nebo dětí do rodiny. V tomto směru je vhodné připomenout, že rovněž obxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxe nebylo v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele.
Výstupem z odborné přípravy je závěrečná vyhodnocující zpráva o žadateli a průběhu přípravy. xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx mohou se závěry hodnotící zprávy seznámit v rámci nahlížení do spisové dokumentace a seznamování se s podklady před vydáním rozhodnutí podle § 36 odst. x xxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxotovujícím zprávu za účelem bližšího vysvětlení závěrů hodnotící zprávy.
K odst. 4
Konzultace o výkonu pěstounské péče, pořádané krajským úřadex xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxkání pěstounských rodin, na které jsou přizváni odborníci na oblast výchovy dítěte, dětské psychologie, vzdělávání dětí nebo péče o děti se zdravotníx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxch k výkonu pěstounské péče zahrnout do povinného vzdělání osob pečujících podle § 47a odst. 2 písm. f) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, které je stanovenx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxu poradenskou pomoc mimo výchovná opatření, § 13 odst. 1 písm. d) - správní výchovná opatření, § 27 - odborné posuzování pro účely zprostředkování osvxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxbami
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x o změně některých zákonů (zákon o mediaci)
Literatura:
Křístek, A. Výživné pro děti: problematika určování jeho výše, jeho vymáhání a pomoc vexxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx odbornou poradenskou pomoc mimo výchovná opatření [1, 3]; Povinná pomoc po nařízení ústavní výchovy [2])
Mgr.
Adam
Křístek
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxx999 Sb.: Návrhem se také umožňuje, aby [obecní] úřad [obce s rozšířenou působností] rodičům uložil povinnost využít při řešení problémů [odbornou porxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu [obce s rozšířenou působností] dosud potřebnou péči nezajistili a dítě ji nezbytně potřebuje. Obdobně může být uložena též povinnost využít [odbornxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské pomoci, a to zejména v situaci předrozvodových sporů o úpravu výchovy dítěte a realizaci styků rodičů x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxtí, uložit rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu, [povinnost] využít [odbornou poradenskou] pomoc.
K xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxhovu dítěte povinnost, aby využili odbornou poradenskou pomoc za účelem řešení problémů spojených s výchovou dítěte nebo sporů týkajících se výchovy xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxkonu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva - prevence odebírání dětí z péče rodičů ze sociálně ekonomických důvodů" (usnesení vlády č. 882 ze dne 7xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxi odborníky pracujícími mimo rámec zařízení (např. dětský psycholog nebo mediátor). Nově se umožňuje uložit rodičům povinnost využít odbornou poradxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxní dítěte do náhradní péče a dosáhnout setrvání dítěte v péči vlastních rodičů.
Přehled výkladu:
I. Uložení povinnosti využít odbornou poradenskxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xx xxxxxxxx xoradenská pomoc"?
V.
Mediace
VI. Zákonné důvody pro uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc
VII. Účastenství v řízení a zastoupení
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxnná pomoc po nařízení ústavní výchovy
XII. Povinnosti a nároky jiných osob odpovědných zx xxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x
x xxxxx x
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxchovná opatření
Uxxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx zasahující do rodinných vztahů. Jejím využitím tento orgán může již mnohem intenzivněji zasáhnout do práv všech účastníků, proto se o použití zdejšíhx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xelku, „jsou-li i jinde hranice, kam až může právo zasáhnout, jsou na tomto poli mnohem osudnější. Je-li jinde třeba překonati právo spravedlností - zde xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx úplné ztroskotání“. (Svoboda, E. Rodinné právo československé. 2. vydání. Praha: Čsl. kompas, 1946, s. 9). To plně platí i dnes pro všechna opatření orxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx opatření. Proto lze tohoto opatření užít zásadně teprve tehdy, kdy se jedná o dítě ohrožené. Tedy jen tehdy, bylo-li za ohrožené prohlášeno správním akxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxx xIII. Prohlášení dítěte za ohrožené). I proto se v odst. 1 písm. a) před tím, než orgán sociálně-právní ochrany dětí přistoupí k „donucení“ správním rozhxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xotřeba odborné poradenské pomoci vyplývala z vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, resp. z individuálního plánu ochrany dítěte [srov. komentář k x xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxán sociálně-právní ochrany „může“ uložit rodičům dále vymezené povinnosti. Je však nesporné, že jsou-li dány důvody pro takový postup, jak je ustanovxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxzení úpravy tohoto opatření není vhodné. Neboť se jedná o „zvláštní ochranu dítěte“, nemělo by být (stejně jako výchovná opatření následujících § 13 a § xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xětí). Současně je ze systematického hlediska zřejmé, že by před úpravou tohoto opatření, umožňujícího xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx teprve v následujícím § 13 v jeho odst. 1 písm. b).
Po dobu probíhajícího řízení ve věcech péče soudu o nezletilé nemůže správní úřad zdejší opatření uxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxje v něm soud i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Přitom usiluje především o to, aby spor byl vyřešen smírně“. Pxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xozsahu 3 hodin a přerušit řízení, nejdéle však na dobu 3 měsíců“. Podle § 474 odst. 1 z. ř. s. „za účelem ochrany zájmu dítěte soud vede rodiče [v řízeních ve xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxm jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie.“ Rovněž tak v rámci vykonávacího řízení může soud podle x xxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxu s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nařídit první setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin nebo nařídit povinnému setkání s odborníkem v oboru pedxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxávněně do průběhu soudního řízení, neboť je to výlučně soud, kdo je kompetentní během řízení rozhodnout, jaká opatření pro zajištění průběhu řízení učxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxí, neboť strana (její zástupce) nemůže druhé straně ukládat nějaké povinnosti, to může během řízení pouze soud. Strany jsou si v řízení totiž rovny (§ 18 xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xomoc xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxlu § 42 spr. řádu. Požádá-li podatel současně o takové sdělení, správní orgán jej do 30 dnů vyrozumí o skutečnosti, zda řízení zahájil nebo podnět odložixx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx ve většině ostatních správních řízení na úseku sociálně-právní ochrany dětí je namístě provedení "nezkráceného" řízení, tzn., že aplikace příkazníxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxtu vedení řízení, umožnit účastníkům plnou účast v řízení, a to i v situaci, kdy by orgán sociálně-právní ochrany ve smyslu cit. ustanovení považoval "sxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxě odůvodněných případech provést i řízení příkazní.
III. Funkční a místní příslušnost
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxje komentované ustanovení hned v návětí - příslušným je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Místní příslušnost je upravena v § 61 odst. 1 zák. o socxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxí podle § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí nejsou uvedena v žádném z ustanovení, zakládajících zvláštní výlučnou místní příslušnost (§ 61 odst. 3, 4 zákx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxlušnosti podle správního řádu [§ 11 odst. 1 písm. d) a souv.] by se v řízeních podle § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí uplatnila jen v případě, kdy dítěti nxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx (srov. výklad k § 2 odst. 2), tudíž je namístě poskytnout mu sociálně-právní ochranu v plném rozsahu. Ke „generálnímu“ přenesení působnosti k výkonu vexxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxx
x xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xřad a část III. Delegování příslušnosti na „nižší“ správní úřad. K problematice „dožádání“ srov. výklad k § 62; v daném případě však „dožádání k provedexx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xtejně tak § 13 spr. řádu se týká výlučně dožádání k provedení jednotlivého úkonu. V takovém případě přichází v úvahu pouze
delegace
vhodná ve smyslu § 13x xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx
xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxo zařízení. Do 31. prosince 2001 text § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí (tehdy jediného odst.) dokonce výslovně odkazoval na § 39 odst. 1 písm. a) zák. o sxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxx xxx xxxízení sociálně-právní ochrany, provozované xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxně-právní ochrany. Byť tento výslovný odkaz byl posléze vypuštěn, definice „odborného poradenského zařízení“ byla takovým výkladem nadále zatíženxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xak fyzickými osobami, a to současně služby poskytované v jakémkoli režimu (pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, registrace sociální služby, vxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxva
mediace
v netrestních věcech atp.). Půjde tedy o jakýkoli typ sociálního poradenství (nejen v režimu odborného sociálního poradenství podle zákoxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxnství, zejména služeb rané péče či sociálně-aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi), psychologických či pedagogicko-psychologických poradenskýxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx.
Zákonem vymezená „odborná poradenská pomoc“ musí mít vždy znaky „sociálního poradenství“, a to „odborného sociálního poradenství“. To je v rámcx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxředím, b) sociálně terapeutické činnosti, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Blíže je pak vymexxxx x x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xvedených základních činností je vždy realizováno těmito úkony pomoci: 1. zprostředkování navazujících služeb, 2. poskytnutí poradenství v oblastexx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím. Tyto úkony v rámci základních činností spočívajících v poskytování sociálního poradenstxx xxxx xxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xx xxx. vyhlášky), u sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (srov. § 30 cit. vyhlášky) či u terénních programů (srov. § 34 cit. vyhlášky) apod. Poskyxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, že je možno ukládat využití odborné pomoci poskytované i jiným subjektem než poskytovatelem odborného sociálního poradenství, popř. jiných druhů sxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxstatečně zřetelně vyhrazena pouze registrovaným poskytovatelům sociálních služeb. Na prvním místě s poskytováním (sociálního) poradenství počítx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxadenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené“; § 40: zařízení odborného poradenství pro péči o děti]. Stejně tak řada čxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxumět pod pojmem „odborná poradenská pomoc“, nic nemění.
xxxxx xxxx xxxto nikdy nařídit službu pobytového charakteru, tzn. „dobrovolný“ pobyt v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo ve středisku výchovné péčx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx samozřejmě z „poradenství“ zcela vymyká.
xxxxx xx xx xyly závažné důvody pro umístění dítěte do pobytové služby, nezbývalo by než postupovat cestou návrhu k soudu na uložení výchovného opatření podle § 13ax xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxst proti xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxilitační či posudkové zdravotní péče (srov. § 5 odst. 2 zák. o zdrav. službách).
V. Mediace
xxxxxxxx x xxxxxové zprávě k zákonu č. 401/2012 Sb., která uvádí mezi odbornou pomocí poskytovanou fyzickými osobami i pomoc „mediátora“, lze pod pojmem „odborné poraxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xozumí „postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxda rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení konfliktů za asistence třetí neutrální strany, která vede jednání sporných stran k tvorbě vzájemně pxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxzumitelná a prakticky uskutečnitelná dohoda, na jejíž podobě se podílejí všichni účastníci mediačního procesu“. Cit. zákon v § 2 písm. b) definuje též xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxtor je přitom povinen poskytovat mediaci výlučně za podmínek stanovených zákonem o mediaci (§ 8 odst. 3). Hlava II uvedeného zákona (§ 13 a následující) xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxiátorů (§ 14, § 15), který vede Ministerstvo spravedlnosti, a vykonání zkoušky. Výkon
mediace
je živností. Mediaci v uvedeném smyslu mohou vykonávat xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxtí je též dohoda o výši odměny mediátora (§ 4). Pouze v případě, že mediaci nařídí soud podle § 100 odst. 2 o. s. ř., je odměna určena vyhláškou č. 277/2012 Sbxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxm. V případě, že je účastník osvobozen od soudních poplatků, hradí tyto náklady
mediace
stát. Mediační dohodu může rovněž schválit soud v rámci tzv. smxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxo rozsudku (§ 69 ve spojení s § 99 odst. 3 o. s. ř.).
Důvodová zpráva k zákonu č. 401/2012 Sb. uvádí ke komentovanému ustanovení mj. toto: „Odborná poradxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx Tímto mediátorem však nemusí být nutně zapsaný mediátor ve smyslu popisovaného zák. č. 202/2012, o mediaci. Otázka, zdali má být po jeho přijetí v České xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxm ustoupeno, o čemž svědčí i důvodová zpráva k uvedenému zákonu, kde se uvádí mj.: „Většina soudů ve věcech týkajících se výchovy dítěte a styku jeho rodixxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx pracovní skupiny preferovala omezit rozsah právní úpravy jen na činnost zapsaného (tj. xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxrava veškeré mediační činnosti v civilních a jiných netrestních věcech. Zákon upravuje pouze mediaci prováděnou zapsanými mediátory... Zákon však nxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xstanovení je možno uložit povinnost využít „odborné poradenství“ i v rozsahu
mediace
, která není poskytována podle zák. č. 202/2012 Sb. Zpravidla půjxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxování doporučení zaměřených „na řešení vzájemných vztahů rodičů a jejich dětí“, kdy se „v rámci odborného poradenství - poskytují - rodičům - dětí rady x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxskými a rodinnými poradnami jako „zařízeními odborného poradenství pro péči o děti“ podle § 40 komentovaného zákona. Uvedenému závěru plně svědčí i saxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xxxxxnkou pro aplikaci ustanovení je skutečnost, že rodiče nezajistili odbornou poradenskou pomoc, ačkoli ji dítě kvalifikovaně ohrožené (podle § 6) nezbxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxt jak výchovné problémy dítěte, včetně např. záškoláctví, tak i nedostatky v péči na straně rodičů včetně nedostatků při obstarávání záležitostí domáxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx
x xxxxx x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxí č. 134/2006 Sb. Netýká se pouze případů, kdy rodiče dítěte již nežijí spolu a dítě je manipulováno jedním z rodičů proti druhému, ostatně i důvodová zprxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxž řešena v soudním řízení, není možné (dokud soudní řízení trvá) ke správním opatřením přistoupit. K tomu srov. výklad výše v části I. Uložení povinnostx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxadá na všechny situace, kdy se dítěte negativně dotýkají spory mezi rodiči, byť může být pouze jejich pozorovatelem, nebo na situace, kdy se rodiče o způxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx má ale jednat o doporučení pomoci intervenčního centra; její využití nelze podle zdejší úpravy „nařízeného poradenství“ ukládat). Úprava péče o dítě xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxatření možno přikročit teprve tehdy, nevyužili-li rodiče doporučené pomoci dobrovolně, platí tato zásada i zde s ohledem na hierarchii opatření socixxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
Smyslem ustanovení je především zajišxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxzávažnějšímu - k odnětí dítěte z rodiny (a to včetně odnětí „jen“ krátkodobého ve smyslu výchovného opatření podle § 13a zák. o soc.-práv. ochraně dětí)x xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xahrnuje v to i uložení povinnosti podle § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, před tím, než orgán sociálně-právní ochrany podá návrh na zahájení soudního xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxudu byla i zpráva o přijetí takového opatření (a logicky i o jeho účincích).
VII. Účastenství v řízení a zastoupení
Při ukládání povinnosti rodičům xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx. b) spr. řádu správní orgán založí povinnost, je třeba jako na účastníka v řadě případů hledět i na nezletilé dítě, neboť to může být v uvedeném řízení v pxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxbrovolně, poradenské pomoci podrobit). V souladu s konstantní judikaturou je nutno již na dítě starší 12 let téměř bezvýhradně hledět jako na (určitým xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xítěti mladšímu; obecně ale platí, že nezletilý ve správním řízení nemá plnou procesní způsobilost, proto musí být v řízení zastoupen. V daném případě vxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxat ve smyslu § 17 písm. a) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, dle něhož je to obecní úřad obce s rozšířenou působností, kdo je veřejným opatrovníkem (poručníxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxvat v takovém případě jako opatrovníka dítěte ani zaměstnance obecního úřadu jako fyzickou osobu, a to ze stejných důvodů. Opatrovníkem by měla být ustxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx apod. Právo omluvy z povinnosti přijmout opatrovnictví je ve správním řízení na rozdíl od obecné úpravy opatrovnictví omezené. V obou případech by všax xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxnna funkci opatrovníka přijmout, ledaže by jí v tom bránily závažné důvody (dítě a/nebo rodiče budou např. smluvními uživateli sociálních služeb zamýxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx při poskytování služeb dalším osobám apod.). Přestože poskytovatel služeb není účastníkem tohoto řízení, měl by s ním před nařízením uvedených povinxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxoc schopen poskytnout a za jakých podmínek (závěry takových zjištění se případně mají objevit v odůvodnění rozhodnutí).
VIII. Obsah výroku rozhodnxxx
Obsahem výroku rozhodnutí je uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc (případně x xx xxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxx xx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxbné k řádnému splnění uložené povinnosti, a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 spr. řádu), pokud o něm správní orgán rozhodl, zpravidla xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx se vlastně o uložení povinnosti adresátům rozhodnutí uzavřít smlouvu o poskytnutí vymezené služby (např. uzavřít smlouvu o poskytování sociálních sxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xe pomoci budou muset podrobit rodiče, a to spolu s dítětem (srov. část IV. Co je „odborná poradenská pomoc“?) - i tehdy je však samozřejmě podmínkou, že díxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx a c) budou adresáty povinnosti naopak v první řadě rodiče, byť i zde platí zrcadlově, že v některých případech by se „nařízené“ pomoci mělo dostat i dítětx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxc rodičům, nebo rodičům a současně se jim ukládá povinnost zajistit tuto pomoc i dítěti, příp. se ukládá rodičům, aby uvedenou pomoc zajistili toliko díxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxrmulaci výroku, která zakládá povinnost něco konat pouze rodiči (podle odst. 3 osobě odpovědné za péči). To je rozdíl od výchovného opatření podle § 13 oxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxkrétního poskytovatele pomoc poskytnout, neboť obecně platí, že rozhodnutím nelze ukládat povinnosti někomu jinému než účastníkům řízení, vedle toxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xe výroku zároveň musí být odborná pomoc alespoň typově vymezena. Např. tak, že se ukládá povinnost využít služeb rané péče. Je vhodné, aby v odůvodnění rxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xotřebné k řádnému splnění uložené“ povinnosti, jak je předpokládá § 68 odst. 2 spr. řádu. Zprostředkování kontaktu s poskytovatelem by měl samozřejmě xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xociálně-právní ochrany dětí schopen zajistit pouze určitý poskytovatel, lze přímo ve výroku uvést i takového konkrétního poskytovatele. Důvody, prxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxěte a měly by být též zmíněny v odůvodnění rozhodnutí. Působí-li ve správním obvodu či v širší oblasti více typově shodných služeb odborné pomoci, je všax xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxběr takových poskytovatelů jako preventivní opatření před nařčením, že nedůvodně zvýhodňuje pouze některé z nich.
IX. Zánik účinků rozhodnutí, vyxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
Účinky rozhodxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxace opatření splnila zamýšlený efekt či nikoli. Při posouzení, zda k zániku účinků rozhodnutí došlo, je třeba vždy přihlédnout k odborným standardům pxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx po jednom či několika úvodních sezeních psycholog věc uzavře, že nelze např. přes objektivní rozpory mezi rodiči nebo jinou podobnou objektivní překáxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxespektovali, tedy ve smyslu zákona této pomoci nevyužili a s poskytovatelem pomoci by vůbec nevstoupili v jednání, nebo se sice dostavili na prvou schůxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxce jednak přestupkovou odpovědnost ve smyslu § 59d odst. x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxtupného ukládání donucovacích pokut podle § 112 písm. c) a § 129 spr. řádu až do celkové výše 100 tis. Kč, neboť přímý výkon rozhodnutí zde nepřichází v úvaxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx tak při správní exekuci je však třeba vždy zhodnotit, zda by taková opatření byla přínosná z hlediska vlastního cíle - ochrany práv dítěte a zajištění poxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxv. ochraně dětí). O zániku účinků rozhodnutí v tomto smyslu není třeba vést řízení a vydat rozhodnutí, ale v případě potřeby je zřejmě možné takovou skutxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx). Není-li ve smyslu uvedeného výkladu jisté, že účinky rozhodnutí již zanikly
ipso facto
, popřípadě již byl splněn účel rozhodnutí, avšak z jeho obsahx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxzhodnutí zrušit, a to postupem předvídaným v odstavci 4.
X. Úhrada nařízené služby
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxdmínkou pro uložení povinnosti podle § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí je, aby odborné poradenské zařízení poskytlo pomoc bezplatně s tím, že si lze těxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxtí sice, že otázku úhrady je nezbytné při rozhodování vždy zohlednit. Správní orgán je povinen postupovat tak, aby účastníkům nevznikaly zbytečné nákxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxou dá přednost službě v místě bydliště osob, jimž je uložena povinnost atd., ledaže by zde byly důvody zvláštního zřetele hodné, proč orgán postupoval jxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxně dětí by měl orgán sociálně-právní ochrany v rámci svých možností (např. na základě údajů ze spisu „Om“) přihlédnout k majetkové situaci rodiny. Je-lx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xeboť tak by byly z uplatnění uvedeného nástroje sociálně-právní ochrany vyloučeny děti z rodin ohrožených chudobou, byly by tak subjektem nižší míry oxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxvat vyřízení dávky mimořádné okamžité pomoci ze systému hmotné nouze. Pokud by se rodině ohrožené chudobou nepodařilo ze strany orgánu sociálně-právxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxstí, uložených rozhodnutím vydaným podle § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Rodičům, resp. jiným osobám odpovědným za výchovu, kteří mají průměrnou xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx proporcionality a legitimity uložit povinnosti podle § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí i tehdy, je-li známo, že bude nařízeno využití služby poskytoxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxní svého rozhodnutí. Úhrada
mediace
- viz výše v části V.
Mediace
.
K xxxxx x
xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x sociálním zabezpečení, jenž stanovil, že "okresní úřad v součinnosti s obcí působí na zlepšení výchovných podmínek v rodinách dětí, u nichž se vykonávx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xchrany dětí působit za účelem sanace původního rodinného prostředí s cílem umožnit návrat dítěte z ústavu do rodiny nebyla v r. 1999 přejata do zákona o sxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xx x xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx Jde přitom o nesystematické a nepřehledné zařazení, neboť úprava by logicky patřila do hlavy VI (Ústavní a ochranná výchova) za nynější § 28, upravujíxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxí po umístění dítěte v náhradním, zde ústavním, prostředí úzce souvisí s výkonem dozoru nad cizí péčí, a to s povinností sledovat "zejména rozvoj duševnxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx (srov. § 29 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, věta první za středníkem). Procedurálně má pak tato povinnost být zajištěna zejména minimálním zákoxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxné ustanovení vztaženo pouze k náhradní institucionální péči, není pochyb, že stejná povinnost platí rovněž při umístění dítěte do náhradní rodinné pxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxětí dítěte podle § 13a zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Povinnost poskytnutí pomoci v rozsahu komentovaného ustanovení i v těchto dalších případech vypxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
Způsob poskytnutí pomoci se nebude zásadně lišit od obecných forem činnosti orgánu sociálně-právní ochrany, vymezených v § 10 odst. 1 a § 11 odst. 1 zákx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx zdůraznit potřeba velmi aktivního přístupu orgánu sociálně-právní ochrany např. v oblasti hledání přiměřeného bydlení, asistence při uplatňování xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxvány problémy při přiznávání dávek jak státní sociální podpory, tak zejména hmotné nouze) apod. Účinným nástrojem při realizaci působnosti podle tohxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xsistenci i s vyřízením dávky mimořádné okamžité pomoci ze systému hmotné nouze.
XII. Poxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx
x xxxxx x
Jak v případě uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc mimo výchovná opatření podle odst. 1, tak v pxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxx xxx xx xxxxnuje § 4a písm. a) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, tedy zejména „osoby pečující“. V obdobném smyslu pojem jiné osoby odpovědné za péči užívá v případě nařxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxatření podle § 13a zák. o soc.-práv. ochraně dětí či v případě soudního předběžného opatření) je v danou chvíli osobou odpovědnou za péči ústav jako osobx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xedobrovolnému umístění dítěte do ústavu, a to s vyhlídkou obnovení jejich náhradní péče o dítě, je-li zatím vyloučena obnova péče rodičovské. To však nxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxství v plném rozsahu zaniklo. Bývalým pěstounům tak nesvědčí nárok na pomoc podle odst. 2, avšak nelze jim uložit ani povinnost podle odst. 1.
XIII. Poxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x
x xxxxx x
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxe § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí je obsahově blízká některým výchovným opatřením xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xpatření podle § 13 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, proto srov. komentář k uvedenému ustanovení. Pokud rozhodnutí o uložení povinnosti podle § 12 xxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxi v plném rozsahu splněna a účelu bylo současně dosaženo (účinky rozhodnutí tak zanikly), ale pouze tehdy, kdy uložená povinnost je ve výroku stanovena x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxění povinnosti a zrušení rozhodnutí.
Související ustanovení:
§ 4a - vymezení některých pojmů, § 10 odst. 1, 3, 5 - některé činnosti orgánů sociáxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxatření dočasného umístění dítěte v zařízení, § 14 odst. 2, 3 - některé povinnosti před podáním návrhu soudu a některé náležitosti návrhu, § 29 - sledovxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany,
§ 59d - přestupek nespxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxí předpisy:
zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
zák. č. 109/2002 Sb.,
§ 18, § 99 odst. 3, § 100 o. s. ř., - § 474, § 503 xxxxx x xxx xx xx xx xxx
x xx x x xxxx xx xxxx2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon x xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
Křístek, A. Pojem „sociálně-právní ochrany dětí“ a problematika úhrady zx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxedy. 2017, č. 6, s. 211-218.
Novotná,
V.,
Burdová,
E.
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Komentář.
3. vyd.
Praha:
Linde,
2007,
s. 44.
xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxx xxxxxxxx
nadpis vypuštěn
Mgr.
Adam
Křístek
Právní stav komentáře je ke dni 1.11.2019.
Z důvxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx), xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxk působení těchto orgánů na rodiče a uvedené osoby nebude mít žádoucí výsledek, a tak zákon umožňuje [obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností] použxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxí ochraně dětí i v § 925 obč. zák.]. Uvedená výchovná opatření může učinit i soud.
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xosavadnímu stavu rozšiřuje. Jedná se o opatření, která může v souladu s ustálenou a zažitou koncepcí výchovných opatření ukládat jak orgán sociálně-pxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xchrany dětí.
(-) Tato konstrukce nečiní v praxi problémy a nedochází v tomto směru k žádným kolizím mezi rozhodovací činností orgánu sociálně-právnx xxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xložil nezletilému, jeho rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo povinnost účastnit xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx uložit nezbytná omezení nejen samotnému dítěti, ale také jeho rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu. Uložené omezení může spočívat v zákazu xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxště v pozdních nočních hodinách), nebo v zákazu navštěvovat určitá nevhodná místa, akce nebo zařízení (např. zákaz zdržovat se s dítětem v prostorách hxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xusí souviset s činností, která působí škodlivě na dítě, a zároveň nesmí jít o nepřiměřený zásah do práv této osoby.
Ke změně dochází v určení orgánu socxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxlikace, neboť neumožňuje rozhodovat o výchovných opatřeních obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který je klíčovým článkem v soustavě orgánx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx k ukládání výchovných opatření přenáší z obecních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností s tím, že obecní úřady mohou obecní úřady obcí s rozxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxbností bude oprávněn dožádat obecní úřad v místě bydliště dítěte o součinnost při kontrole dodržování uložených výchovných opatření, zejména při výkxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí § 43 zákona o rodině, účinná od 1. dubna 1964 z hlediska obsahu až do 31.3.2000 (podstatnou změnu přinesl až zákon č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx, může národní výbor učinit vyjmenovaná opatření, kterými byly jako i v nyní platné úpravě napomenutí, dohled a omezení uložené nezletilému. Následujxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxže jen orgán, který je učinil". Dnes platnou konstrukci § 43 zákona o rodině, přejatou obsahově i do tohoto návrhu zákona, přinesl zmíněný doprovodný záxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxže, neučinil-li tak orgán sociálně-právní ochrany (...)" vyplývá úmysl zákonodárce zakotvit přednost přijetí příslušného výchovného opatření sprxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxí soudem za skutkových okolností známých orgánu sociálně-právní ochrany již před zahájením soudního řízení, svědčí selhání práce tohoto správního oxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxnost učinit národní výbor při zajišťování ochrany zájmů nezletilých."
Přehled výkladu:
I. Obecně ke správním a soudním „výchovným opatřením“
Ixx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx
xx xbecně ke správním a soudním „výchovným opatřením“
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxm právu svůj xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxerý právě uplatnění tzv. ochranného dozoru rozšířil z oblasti trestního práva, v jehož rámci byl výlučně upraven za První republiky, na veškerou mládexx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxednodušené podobě v roce 1963 v rámci zákona o rodině, což je přímý pramen rovněž nynější právní úpravy. Vlastní úprava nynějších výchovných opatření, xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xociálně-právní ochraně dětí, a to v souvislosti s výsledky meziresortního vypořádání připomínek k tehdy připravovanému novému občanskému zákoníkux xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxvu výchovných opatření prakticky v té podobě, jaká byla obsahem § 43 zák. o rodině do 31. prosince 2012, s rozšířením o možnost uložit omezení i rodičům, a xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx ochraně dětí č. 401/2012 Sb. byla plně přenesena působnost při ukládání výchovných opatření ve správním řízení z obecních úřadů prvního stupně na obecxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x x xxxxxx vyloučení případných kolizí mezi přijatými výchovnými opatřeními správními orgány různých stupňů.
Podle § 9a odst. 1 je orgán sxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxne-li z vyhodnocení situace dítěte [§ 10 odst. 3 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dětí a prováděcí vyhláška č. 473/2012 Sb., § 16a], případně ze zpracovxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxně zasáhnout na ochranu dítěte opatřením větší intenzity, vč. opatření výrazným způsobem zasahujícím do rodinného života (§ 14 odst. 1-3, § 15 a 16 zák. x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xák. o soc.-práv. ochraně dětí. To znamená, že v případě, kdy postačuje použití opatření mírnějšího, které méně zasahuje do sféry účastníků (rodičů, osxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxené v § 9a odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, vyplývá povinnost takové opatření přijmout. Zejména nerespektují-li rodiče doporučení orgánu sociáxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xětí nejen oprávněním, ale zpravidla povinností orgánu sociálně-právní ochrany. Přijetí takových opatření ve správním řízení má přitom přednost přex xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxvní ochrany není oprávněn podat návrh na učinění takových opatření soudem, neboť takové petiční oprávnění není uvedeno ve výčtu aktivní legitimace v § xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxí zahájeném zpravidla z jiného důvodu (např. v rámci řízení o úpravě péče a výživy či v řízení o nařízení/zrušení ústavní výchovy apod.). Orgánu sociálnxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxem, ale toliko na jeho zrušení, pakliže již soudní opatření splnilo svůj účel. V případě, že z vyhodnocení situace dítěte (příp. při jeho nedostatečném xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxciálně-právní ochrany tak xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxna ve věcech péče o nezletilé dítě, styku s nezletilým dítětem, rodičovské odpovědnosti, pěstounské nebo ústavní péče (srov. § 466 z. ř. s.), nebo by bylx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxebo další vedení správního řízení o uložení výchovných opatření (a nakonec i zahájení anebo další vedení správního řízení podle § 12 zák. o soc.-práv. oxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxosti využít odbornou poradenskou pomoc mimo výchovná opatření. Nejedná se totiž v soudním řízení o žádná
meritorní
„výchovná opatření“, ale o rozhodxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxuhá o. s. ř. Platí totiž, že „přitom [tj. při ‚postupu řízení‘] usiluje [soud péče o nezletilé] především o to, aby spor byl vyřešen smírně“. Jde-li o opatxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxéna program sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutický program, program zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací, dxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx
xx xx
xx xxxx xxx xxxxxx může rovněž tak uložit „výchovné povinnosti“, mj. povinnost podrobit se léčení závislosti na návykových látkách atd. (§ 18 z.
s. m.
). Nahrazování rozhxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xvýchovnými opatřeními“ podle komentovaného ustanovení je tedy svou povahou věcně nepřípustné.
Ukládání výchovných opatření (příp. opatření poxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxiálně-právní ochrany. Ta se může dostat a zpravidla se dostane do
kolize
s jeho úkoly v oblasti pomoci a poskytování poradenství rodině a je způsobilá nxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx důvodu nelze rezignovat na plnění zákonné povinnosti v této oblasti (tzn. opatření je nutno uložit, je-li to zapotřebí), je vhodné aby tuto agendu vykoxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxacující s rodinou, příp. pracovníci jiného oddělení příslušného úřadu, což však nebrání tomu, aby pracovníci zařazení v příslušném útvaru zpracovávxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxny dětí z 6. listopadu 2006, dostupné z: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/7274/Doporuceni_MPSV_01.pdf> ).
II. Skutková podstata výchovným opatřením stíhaného jednání
Skutkoxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxení kumulativně. Obecná hypotéza zní: „Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte.“ To je čistě subjektivní kritérium, konkretizované pouze ve vědxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxdná výchova dítěte“, resp. že tu je nějaká blíže zákonem nespecifikovaná porucha v takové „výchově“, proto „výchovu“ tudíž nelze označit za „řádnou“ a xxxx xx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx řádné péče o dítě“ (nikoli tedy jen jeho „výchovy“) u napomenutí. U dohledu chybí jakýkoli další znak hypotézy a u uložení omezení včetně zákazu činnostx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx užívá pojem „řádná výchova dítěte“ či „škodlivý vliv na výchovu“. Občanský zákoník však pojem „výchova“ záměrně a zcela správně upozadil, nahradiv jex xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xrušený zákon o rodině (tedy ve smyslu nynější „péče“), nebo je-li tento pojem třeba chápat v užším, tedy vlastně okrajovém a nepodstatném smyslu. Pak by xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx novelizaci předpisů školských a o zastřenou skutkovou podstatu školského přestupku.
Skutková podstata přestupku úmyslného ztěžování nebo maření výkonu rozhodnutí o výchxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxdstata přestupku spáchaného speciálním subjektem - výlučně rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu tím, že nesplní povinnost využít odbornox xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxření podle § 12 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, tak též na výchovné opatření, zde však jen na opatření podle § 13 odst. 1 písm. d) zák. o soc.-práv. ocxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxta spočívá v „poruše v řádné péči“. Za řádnou péči přitom vždy někdo odpovídá, zpravidla rodiče, popř. za sebe odpovídá již sám dospělý nezletilý (mladixxxxx xx xxxx xxx xx xxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxč. zák. stanovuje, že „každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout“. Na rozdíl od trestního práva soudního i správního tu tedx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxterem o správní trestání, § 18 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Tedy platí, že „za přestupek není odpovědný ten, kdo v době jeho spáchánx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xet“ a ačkoli „dítě mladší patnácti let není trestně odpovědné“ (§ 89 odst. 1 z.
s. m.
), má stejně jako mladistvý „právo na to, aby jeho čin byl projednán bez xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx x xx
xx xx
x x xxxx xx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx ochranného opatření (a to dokonce i ve formě nucené
detence
ve výchovném zařízení). Trestní „neodpovědnost“ dětí mladších 15 let je tak v České republxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx
xx xx
xx Naproti tomu trestní právo správní (čili přestupkové) nemá žádnou kategorii „řízení ve věcech dětí mladších 15 let“. Celou tuto oblast řeší lakonickyx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x§ 76 odst. 1 písm. d) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich]. Správní (přestupkové) právo na rozdíl od (trestního) práva ve věcech mládeže nexxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxími“ podle komentovaného xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxstupky“ nedospělců mladších 15 let jsou tak ponechány jen domácímu pokárání.
IV. Procesní aspekty
Úprava výchovných opatření má obdobný účel a přxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxáv. ochraně dětí. Proto srov. výklad k tomuto ustanovení:
-
ve vztahu k zahájení a povaze řízení a rozhodnutí o uložení povinnosti část II. Zahájení a xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xx xxxxxu k účastenství v řízení a zastoupení část VII. Účastenství v řízení a zastoupení atd.
K otázce možnosti provést příkazní řízení srov. výklad k § 12 zxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx0 odst. 1 spr. řádu), proto v oboru výchovných opatření přichází v úvahu pouze v případě ukládání omezení podle odst. 1 písm. c) a v případě ukládání povinxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxých opatření v § 925 obč. zák. Občanským zákoníkem po rekodifikaci se navrátila hmotněprávní úprava výchovných opatření do obecného soukromoprávníhx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxována možnost poručenského soudu rozhodovat o výchovných opatřeních v rozšířeném rozsahu, což se týká opatření podle § 13 odst. 1 písm. c) a především pxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx o výchovných opatřeních podle § 13 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, neboť z textu občanského zákoníku po rekodifikaci by na rozdíl od bývalého § 43 zák. o rxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxa překrývá, nejsou žádné obsahové ani podstatné formulační rozdíly. V případě výchovného opatření uvedeného v písm. a) nebo b) a v případě opatření podxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxovení (nebo odkáže na obě normy), bude-li však ukládat meritorně omezení jiné osobě odpovědné za péči o dítě či meritorně ukládat povinnost využít odboxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxé, že úprava v občanském zákoníku je nadbytečná a z hlediska systematického je její zařazení v soukromoprávním kodexu zcela nevhodné.
x xxxxx x xxxxx xx
xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxam je především snad v rovině preventivní, kdy na účastníky má výchovně působit již sám fakt vedení řízení. Vzhledem ke své neuchopitelné povaze není v pxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxem pouze tři jiné osoby. Orgány sociálně-právní ochrany dětí uložily toto napomenutí za celý rok 2015 pouze 195krát (nezjišťuje se komu). Jde-li o „napxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx
xx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxího trestání ukládat souběžně „napomenutí (s výstrahou)“ podle zdejšího ustanovení i podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. „Napomenutí“ je taxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxdáno jen za spáchaný, řádně projednaný a prokázaný přestupek. Přestupkové právo obsahuje skutkové podstaty mnohem podrobněji formulované, než je zdxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí, ztížení nebo ohrožení poskytnutí zdravotní služby. Přestupkem podle školského zákona je nepřihlášení dítěte k povinné školní docházce či zanedbáxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxná za péči (tedy i rodič) se dopustí přestupku dále např. tím, že ponechá dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxtku nikoli nepatrnou. Přestupky podle komentovaného zákona spočívají i v tom, že pečující osoba použije vůči dítěti nepřiměřený výchovný prostředek xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxo ukládání „napomenutí“ jako správní sankce podle komentovaného ustanovení, ať nezletilému, tak jiným osobám, zejména rodičům, je v podstatě nulovýx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxu přestupku maření nebo ztěžování výkonu výchovného opatření podle § 59 odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí nelze zde aplikovat.
K odst. 1 písm. b)
xxx xxxxxx
Dohled měl mít podobný účel jako napomenutí, mělo jít o preventivní nástroj. Jde původně o shora zmíněný „ochranný dozor“. Dnes lze říci, že spráxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxch v § 54 písm. a) a tedy o prohlášení dítěte za „ohrožené“ ve smyslu § 6 a přiznání zvláštní ochrany takovému dítěti má mít totiž zásadně vždy formu řízení o xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxté i systematicky zcela nevhodné zařazení zdejšího ustanovení. K tomu blíže srov. výklad k § 6, část XIII. Prohlášení dítěte za ohrožené.
Naopak komxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx x xxledem na již vícekrát zmíněnou zásadu zákazu dvojího trestání. Pokud je důvodem „závadové“ jednání nezletilého, jsou tu orgány činné podle zákona o soxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx
xx xx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxzdíl od jinak normativně bezobsažného „dohledu“ komentovaného ustanovení velmi podrobně upraven v § 16 z.
s. m.
, a to jak z hlediska jeho cíle a účelu, tax x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx či jiného „dohledu“ neobsahuje, nelze tak vedle sankcí ukládaných v přestupkovém řízení dítěti, mladistvému, popř. rodiči ukládat ještě nějaký dohlxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xxxx xxxxxxx
Omezení bránící negativním vlivům xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxzu určitých činností. Je třeba zdůraznit zásadu, vyjádřenou již v důvodové zprávě, že takové omezení musí být zcela nezbytné, musí být přiměřené a musí xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxzení, kde jsou umístěny výherní automaty, avšak nelze samozřejmě takový zákaz uložit rodiči nebo jiné osobě odpovědné za výchovu obecně (tzn. zde zákax xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx tohoto výchovného opatření, zejména ze strany správního orgánu, byla poměrně náročná, a bylo by nezbytné tohoto opatření užívat velmi citlivě a uvážexxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx“, tzn. k okolnostem, resp. předpokladům závady/poruchy na chráněném zájmu (lze připomenout starý morální pojem „vyhýbání se blízké příležitosti ke xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxt onu „blízkou příležitost“ - tzn. „účastnit se sportovních akcí“ jako takových [srov. podobné opatření v trestním právu, § 48 odst. 4 písm. e) a § 76 tr. zxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxem dovolená, zatímco v daném příkladu účasti na rvačce je takové jednání zakázáno již z práva samého, není tak třeba v takovém smyslu vydávat rozhodnutíx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxtilé uloženo za celý rok 2015 v celé ČR pouze sedmi matkám, čtyřem otcům a osmi nezletilým a osmkrát bylo uloženo oběma rodičům dohromady, jiným osobám pax xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xedinému rodiči. Věcným důvodem pro faktickou neaplikovatelnost zdejšího ustanovení je ovšem především to, že zde trestní charakter, ať již soudní, txx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxvuje „výchovné omezení“ ve formě zákazu navštěvovat určité akce, zařízení nebo jiné pro mladistvého nevhodné prostředí, stýkat se s určitými osobamix xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xx
xx xx
xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxyta především „omezujícími opatřeními“, která jsou „ochrannými opatřením“ přestupkového práva (srov. § 52 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízexx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxž i pro sledování jeho dodržování. Nakonec je třeba zdůraznit, že kromě uvedeného přestupkové právo obsahuje přímo i správní trest „zákazu činnosti“, xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxnou poradenskou pomoc
V případě rozhodování správního orgánu je při xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxínek pro takové rozhodnutí je podrobnější (srov. výklad k němu). Oproti postupu podle § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí ale zdejší ustanovení umožňujx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx „probačním programu“, jímž se rozumí zejména program sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutický program, program zahrnující xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx
xx xx
xx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxho uložit i „výchovné povinnosti“, mj. povinnost bydlet s rodičem nebo jiným dospělým, podrobit se léčení závislosti na návykových látkách atd. (§ 18 zx
xx xx
xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxvaného ustanovení být samozřejmě zcela vyloučené, a to opět pro rozpor se zásadou zákazu dvojího trestání.
IX. Některá další procesní pravidla a zrxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
Odst. 2 vyjadřuje zásadu proporcionality a subsidiarity, uvedenou obecně v § 9a odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Podobně jako v případě ulxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxnosti zásadně dojít teprve tehdy, nerespektují-li dotčené osoby doporučení učinit tak dobrovolně, tak také uložení výchovných opatření je vázáno na xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxrná poradenská pomoc, nebyla taková situace ze strany dotčených osob respektována nebo nevedla k zamýšlenému výsledku. Ze slov, že orgán sociálně-prxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxvinnosti podle § 12 odst. 1 a 3 nevedlo k nápravě,“ vyplývá, že jde pouze o předepsané důkazy, nikoli však o podmínku uložení výchovného opatření. Jedná sx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxx
xxxxnovení je třeba vyložit jinak: pro uložení napomenutí podle odst. 1 písm. a) nebo omezení či zákazu podle odst. 1 písm. c), jsou-li vůbec s ohledem na výše xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxle § 12 odst. 1 a 3 nevedlo k nápravě“, ale tyto alternativně dané omezující dvě hypotézy jsou podmínkou, aby k uložení výchovného opatření mohlo vůbec doxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxhledu nad dítětem podle písm. b), chápaného jako prohlášení xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x x x, část XIII. Prohlášení dítěte za ohrožené), nestačí přihlédnout, ale musí být přímo prokázáno, že projednávání nedostatků podle § 10 odst. 1 písm. b) ax xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx uložení povinnosti podle § 12 odst. 1, 3 je právě ta skutečnost, že nad dítětem byl již správní dohled stanoven a nikoli naopak. Jde-li o uložení povinnosxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx povinnost podle § 12 vůbec možno uložit, zatímco rodičům je třeba tuto povinnost ukládat ve správním řízení jen podle § 12 odst. 1, 2, neboť obsah rozhodnxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxého obecního úřadu prvního stupně zpravidla v rámci územního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který správní rozhodnutí o výchovnéx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xřad obce s rozšířenou působností, který výchovné opatření sám uložil. Dojde-li k přestěhování rodiny, aniž by došlo ke změně místní příslušnosti obecxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxu se dítě zdržuje.
K odst. 4
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xo 31. prosince 2013, tak občanský zákoník nepřejaly dřívější právní úpravu, účinnou do 31. prosince 2012, jež v případě sdílené působnosti na úseku výcxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xo 31. prosince 2012). V případě, kdy výchovná opatření učiní soud podle § 925 obč. zák., může tato opatření měnit nebo rušit na základě obecné úpravy § 909 xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxkon o sociálně-právní ochraně dětí však neobsahuje obecnou klauzuli o změně poměrů, dovolující změnit či zrušit dřívější rozhodnutí v takovém případxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxém případě pouze tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákon, kterým je právě zákon o sociálně-právní ochraně dětí.
xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xad výchovou dítěte) tehdy, kdy je uložil správní orgán správním rozhodnutím, na rozdíl od opatření učiněného soudem, nebylo možno z formálního důvodu xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xehdy, kdy by opatření neplnilo a nemohlo plnit svůj účel. Proto bylo nezbytné umožnit orgánu sociálně-právní ochrany zrušit takové opatření, což bylo xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxení zrušit, a stanoveno i vodítko pro další jeho postup. V první řadě by mělo dojít ke zrušení výchovného opatření tehdy, kdy splnilo svůj účel, a nejsou txx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xyplyne, že dítě nelze nadále považovat za ohrožené ve smyslu § 6. Dalším důvodem pro zrušení výchovného opatření by měla být situace, kdy opatření nesplxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx V takovém případě by však samotné zrušení výchovného opatření nebylo dostačující, proto je stanoven postup orgánu sociálně-právní ochrany, kdy bude xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xpravidla intenzivnějšího charakteru. Jako poslední a podpůrný důvod pro zrušení výchovného opatření je uvedena obecná kategorie změny poměrů, nebox xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxto, že by osoby odpovědné za výchovu nerespektovaly povinnosti z opatření vyplývající), avšak přesto bude namístě jeho zrušení a zpravidla současné nxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxení je správní rozhodnutí o „výchovném opatření“ v právní moci. Dotčené osoby však mají možnost obrátit se i na soud, aby takové rozhodnutí přezkoumal. x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx dětí o výchovném opatření není přezkoumatelné ani změnitelné v rámci péče soudu o nezletilé podle § 466 a násl. z. ř. s. Městský soud v Praze se v rozsudku čx xx x x xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xe smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., přezkoumatelným ve správním soudnictví“. Tímto víceméně logickým pojetím se Městský soud v Praze vymezil proti předchozíxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx rodinného, neboť je zde správními orgány rozhodováno o právní věci, která vyplývá z rodinných vztahů. Rodinné právo je právem soukromým. (...) K přezkxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxedl, že „tento názor senát rozhodující nyní projednávanou věc nesdílí- nejedná se o věc soukromoprávní povahy. Úprava xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx správní orgán postupuje. Uložené výchovné opatření je ukládáno orgánem sociálně-právní ochrany dětí z pozice jeho vrchnostenského postavení. Orgáx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx účelem je nadán pravomocí činit, mimo jiné, opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti. U opatření vydaných orgánem sociálně-právní ocxxxxx xxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxch podmínek je oprávněn jednostranně ukládat adresátovi tohoto opatření povinnosti“.
Toto správné pojetí ovšem následně opět změnil Nejvyšší spxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xztahů osob, jež ji musí i proti své vůli respektovat, v dané věci je rozhodnutím zasaženo do ryze soukromoprávních vztahů, vztahů rodinných. Není zde roxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xěti je v prvé řadě věcí soukromou, jež vyplývá ze samé podstaty fungování rodiny jako základní jednotky státu. (...) V daném případě bylo rozhodováno o rxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxi, zakotvených v čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Právě tato kvalifikace je v daném případě rozhodná pro závěr, že přezkoumávat rozhodnuxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxdítko v dané věci poslouží také ustanovení zakládající pravomoc soudů v občanském soudním řízení § 7 o. s. ř., které výslovně počítá ze skutečností, že v xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx x xxx x xxxxx xx xx x.“. Takové pojetí je zajisté v určitém rozporu s materiálním základem výchovných opatření, když do péče rodičů o dítě se výchovným opatřením, zejména txxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxnského zákoníku), ale o „veřejném subjektivním právu“ ohroženého dítěte na sociální zabezpečení, konkrétně na poskytnutí sociálně-právní ochrany xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxé dítě. K tomu srov. výše výklad I. Obecně ke správním a soudním „výchovným opatřením“ a VI. Dohled, a zejména pak výklad k § 6, XIII. Prohlášení dítěte za oxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx soudnictví přezkumnými řízeními v oblasti správních výchovných opatření, na něž dvoustupňová soustava - krajské soudy a Nejvyšší správní soud - není xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxnutí správního orgánu o výchovných opatřeních podle § 13 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, má charakter rozhodnutí zasahxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxhoto charakteru spadá do pravomoci soudů rozhodujících v občanském soudním řízení podle § 244 a násl. o. s. ř., nikoli do pravomoci správních xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxx xx x x xxxxxxx xxzhodnutí podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona o sociálně právní ochraně dětí se jedná o rozhodnutí správního orgánu ve věcech péče o nezletilé, neboť účelem xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxí výchovu dítěte. (-) stanovením dohledu nad výchovou nezletilého se rodičům nastaví pravidla, která zajistí nezletilému stabilitu, jistotu výchovxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xéče nestanovují, tím méně pak nějaké konkrétní povinnosti v oblasti péče, jež by měly dokonce zajišťovat jakousi „stabilitu, jistotu výchovného prosxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxrovnický) soud, nikoli správní orgán sociálně-právní ochrany dětí. Z rozhodnutí o výchovném opatření vyplývají nejvýše povinnosti rodičů k součinnxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xakovému pojetí správních výchovných opatření, které se poněkud míjí s jejich smyslem, účelem i obsahem, vyplývá z uvedeného, že případný požadavek na xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xo však neznamená absenci soudní ochrany vůbec.
Jak vyplývá i z cit. usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 10 Ad 26/2017, přezkum bude probíhat podlx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxrávní orgán podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx soudu, která musí být podána v propadné lhůtě dvou měsíců od doručení (konečného) rozhodnutí správního orgánu. Řízení je ovládáno koncentrační zásadxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxov. § 250f písm. a) o. s. ř.]. Soud může žalobu zamítnout, nebo sám o věci rozhodnout a tím nahradit rozhodnutí správního orgánu v celém, nebo dílčím rozsaxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí od soudních poplatků je možné za splnění obvyklých podmínek podle § 138 o. s. ř.
Judikatura:
Rozhodnutí správního orgánu o výchovných opatřenxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx výchovném prostředí, tedy je rozhodnutím, které vyplývá z poměrů soukromého práva. Přezkum rozhodnutí tohoto charakteru spadá do pravomoci soudů roxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxx7)
Související xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxany, zásada proporcionality a subsidiarity opatření sociálně-právní ochrany, § 10 odst. 1, 3 - některé činnosti orgánů sociálně-právní ochrany, § 1x xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx dočasného umístění dítěte v zařízení, § 14 odst. 2 písm. d), odst. 5 - povinnost pořádat případovou konferenci, aktivní legitimace k podání návrhu souxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxích orgánů, dalších právnických a fyzických osob a pověřených osob,
§ 54 písm. a) - vedení evidence a spisové dokumentace,
§ 59 odst. 1 písm. i) - přestxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xxxxx x xísm. a) - přestupek nesplnění povinnosti využít odbornou pomoc,
§ 61 odst. 1 - místní příslušnost
Související předpisy:
x xxxx x xxxx x xxx xxxx xxxxx
x xxx x xxx xx xx xxx
x x xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx x xxx x xxx x xxx § 89 odst. 1, § 92 odst. 1 z.
s. m.
,
§ 18, § 35, § 47, § 76 odst. 1 písm. d) zák. o odpov. za přestupky
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxle § 925 občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2017, č. 6, s. 211-218.
(Soudní výchovná opatření dočasného umístění dítěte v zařízeníx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx 401/2012 Sb.: Vzhledem ke změně společenských poměrů od r. 1963, kdy byl současný rámec výchovných opatření utvořen, je platná úprava těchto opatření xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxm předběžného opatření (-) [§ 452 z. ř. s.] případně i nařízením ústavní výchovy (-) [§ 971 obč. zák.], přičemž především zmíněné předběžné opatření posxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x x xxx xxxxxxjí nové druhy výchovných opatření, podmínky pro jejich ukládání, striktní časové omezení jejich trvání a rovněž podmínky xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx, je-li to v zájmu dítěte, uložit výchovné opatření podle § 13a spočívající v dočasném odejmutí dítěte z péče rodičů nebo osoby, které bylo dítě svěřeno xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxení poskytovatele zdravotních služeb, v domově pro osoby se zdravotním postižením). Na základě doporučení odborníků a výkonných pracovníků uvedenýxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxst dalšího prodloužení pobytu signalizuje nutnost rozhodnout o dlouhodobějším řešení situace dítěte - v první řadě svěřit dítě do pěstounské péče na pxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx x x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxchovných opatřeních, rozhoduje rozsudkem. Uvedená opatření přichází v úvahu v případě, kdy zde na jednu stranu nejsou důvody pro předběžnou úpravu poxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxo jeho příznivý vývoj vážně ohrožen nebo narušen), je však v zájmu dítěte nezbytné jeho dočasné odnětí z dosavadního výchovného prostředí, neboť mírněxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x x xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxhož je možno dítěti nařídit pobyt xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, v platném znění), v zařízení pro děti vyžaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxě pro osoby se zdravotním postižením (zařízení sociálních služeb).
Ustanovení dále precizuje důvody k dočasnému umístění dítěte do zařízení. Soud xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxických potřeb dítěte, které může naplnit konkrétní specializované zařízení, tak i v potřebě rozvoje vztahů s osobami dítěti blízkými, proto soud též dxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxi umísťování dítěte [s nařízenou ochrannou výchovou] do konkrétního [zařízení] jeho rozhodnutím (§ 5 odst. 13 zák. č. 109/2002 Sb.), o výkonu ústavní vxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xa v případě ústavní výchovy soudu podle § 971 odst. 4 věta třetí obč. zák.].
Speciálně jsou vymezeny rovněž podmínky, za kterých je přípustné svěření dxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxšenosti z praxe, kdy v některých případech došlo na základě rozhodnutí soudu k umístění dítěte do psychiatrické léčebny nebo dětské ozdravovny, aniž bx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx účelem vyloučení nevhodného výchovného působení ze strany rodičů nebo jednoho z rodičů. Vzhledem k tomu se stanoví přísné
restriktivní
podmínky pro xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xusí být prokázána naléhavá potřeba takového opatření. Dále musí být doloženo, že pro řešení situace dítěte nepostačují jiná opatření (včetně možnostx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxě ohraničena a umístění dítěte do zařízení poskytovatele zdravotních služeb musí být doprovázeno uložením povinnosti rodičům využít odbornou poradxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxi umístění dítěte do psychiatrické léčebny v souvislosti s řešením sporu rodičů o výchovu a styk s dítětem (nález sp. zn. III. ÚS 3363/10 ze dne 13.7.2011xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxx. 1 Úmluvy o právech dítěte, podle kterých lze omezit práva rodičů a odejmout dítě z péče rodičů jen rozhodnutím xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xro možnost následného nařízení ústavní výchovy
III. Jiné vazby pobytového výchovného opatření a soudní ústavní výchovy; posuzování situace dítěte
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxí dítě přijmout
VII. Svěření do střediska výchovné péče
VIII. Svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc obecně
IX. Svěření do zařízenx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxmoc - zvláštní podmínky
XII. Určení pečujícího zařízení soudem a podmínka zachování vazeb s osobami blízkými
XIII. Svěření do zařízení poskytovatexx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxvného opatření z hlediska posouzení maximální doby pobytu
I. Obecně
Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 401/2012 Sb. zavedla xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxlogie výchovných opatření došlo již dříve, v roce 2005, na Slovensku a česká právní úprava nezapře ve slovenské svou inspiraci. § 37 odst. 3 slovenského xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxhovná opatření uvedená u nás v § 13, tj. napomenutí, dohled, omezení a uložení povinnosti využít odbornou pomoc] "neviedli k náprave, súd dočasne odnímx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxebo 48, budúcich osvojiteľov, ktorým bolo maloleté dieťa zverené do starostlivosti podľa § 103, osvojiteľov alebo poručníka, ktorý sa o maloleté dieťx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxlizovaných zariadeniach najdlhšie na šesť mesiacov, c) pobyt v resocializačnom stredisku pre drogovo závislých." Přitom je zřejmé, že slovenská úprxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxem (jaký představuje např. středisko výchovné péče či zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc), ale obecně z hlediska znaků jejich činnosti. Dobx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxh péče soudu o nezletilé musí být skončena zásadně do 6 měsíců.
II. Předchozí uložení pobytového výchovného opatření jako zásadní podmínka pro možnoxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
V souvislosti se změnami, které přinesl občanský zákoník v přípaxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxdy v případě svěření dítěte do cizí péče fyzické osoby, rozhoduje soud při nařízení ústavní výchovy nutně též o tom, který subjekt bude za tuto náhradní pxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxení ústavní výchovy proti vůli rodičů (případně i dítěte samého) s přesunutím výběru konkrétní (právnické) osoby odpovědné za péči o dítě do pouhého spxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxhovy, tedy zařízení sociálních služeb (domovy pro osoby se zdravotním postižením) a zařízení zdravotních služeb (dětské domovy pro děti do tří let) pax xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxil, můžeme říci, pouhým „zvykovým“ právem, zvyklostmi a „zavedenou praxí“. Šlo zajisté o stav odporující velmi flagrantně ústavnímu pořádku.
Podxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xx xcela vhodně přeformulovanou podmínku býv. § 46 odst. 1 zák. o rodině, podle níž xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx x xx xxxx xxxxxhozí neúspěšně využití výchovného opatření a prokázání, že nevedlo k nápravě. Uvedenou otázkou se v poslední době zabýval rovněž slovenský zákonodárxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx ústavní péči byla podstatným způsobem vyjasněna s účinností od 1. 1. 2016 zákonem č. 175/2015 Z. z. ze dne 26. 6. 2015, kde jsou upřednostněna výchovná opxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxchovného opatření.
Závěr. Platí tedy i pro české poměry, že ústavní výchovu, aniž by před tím bylo využito komentované výchovné opatření pobytovéhx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxěřit do náhradní rodinné péče a současně
a)
jde o oboustranného sirotka,
b)
rodiče již byli zbaveni rodičovské odpovědnosti anebo bylo soudem již alexxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx
xx
xxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxuhodobá hospitalizace, nástup výkonu trestu odnětí svobody).
V ostatních případech tedy má být vždy nejprve uloženo zdejší výchovné opatření. x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x § 46 odst. 2 (později 4), totiž že „před nařízením ústavní výchovy je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit (-) péčí v zařízení pro děti xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxlněny další podmínky vymezené v komentovaném ustanovení.
III. Jiné vazby pobytového výchovného opatření a soudní ústavní výchovy; posuzování sitxxxx xxxxxx
V přxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xředchozí uložení pobytového výchovného opatření jako zásadní podmínka pro možnost následného nařízení ústavní výchovy, není důvod provádět tzv. škxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx x xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxedevším v § 971 odst. 4 obč. zák. Zákon č. 109/2002 Sb. ve znění novely č. 333/2012 Sb. účinném do 31. prosince 2013 stanovoval v § 5 odst. 8 určitá pravidla vxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
x
xxxxxxxx x xxxx
x
xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, včetně dobrovolného pobytu,
-
bez "poruch chování",
-
s ukončenou diagnostikou vypracovxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
x
x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
Uvedená úprava je jako interpretační vodítko plně aplikovatelná i nyní, byť byla v rámci rekodifikace soukromého práva pro nadbytečnosx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxmova se školou bez jeho předchozího pobytu v diagnostickém ústavu, ukáže dodatečně potřebné komplexní xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx x09/2002 Sb. ve znění účinném po 1. lednu 2014).
Je-li však zřejmé, že dítě nemůže být v danou chvíxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxmž tuto pobytovou tzv. diagnostiku nelze zajistit na dobrovolné bázi [především dobrovolný pobyt ve středisku výchovné péče podle zák. č. 109/2002 Sbxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xpojení s § 60 zák. o soc. službách, popř. do 31. srpna 2017 v diagnostickém ústavu apod.], je namístě za účelem provedení tzv. diagnostiky dítěte využití xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xojem diagnostiky je v případě člověka řazen do oblasti zdravotnické.
Posouzením lze ve výše uvedeném sxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xomplexní diagnostické zprávy „na základě výsledků diagnostických, vzdělávacích, terapeutických, výchovných a sociálních činností, které jsou soxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xx9/2002 Sb.]. Uvedené vymezení lze přiměřeně využít i pro „diagnostiku“ (tedy posouzení) zpracovávanou neškolskými zařízeními, např. poskytovatelx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxrým poskytují sociální služby“ a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob; § 88 písm. f) zák. o soc. službách] a zařízeními socxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxictvím sociálního pracovníka a psychologa“; § 42 odst. 1 věta druhá
i. f.
, § 42a odst. 1 písm. g) a souv. zák. o soc.-práv. ochraně dětí]. Účel posouzení sixxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxé konference, zajišťované podle § 10 odst. 3 zák. o soc.-práv. ochraně dětí orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Posouzení ve výše uvedeném užším smyxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxi diagnóz, což má vztah především k okolnosti, že kromě výše uvedeného je smyslem „školské diagnostiky“ také „zatřídit“ chovance do jedné z kategorií nx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxtrémní poruchy chování“, a na základě této kvazivědecké klasifikace pak určit druh pobytové služby. V oboru výkonu ústavní výchovy ve školských zařízxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxávě uvedená „objektivní“ kategorizace. (Tak cílová skupina pro „dětský domov“ jako obecného druhu pobytové služby je definována dětmi, které „nemajx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxý, zavedený sporným ustanovením § 11 prováděcí vyhlášky k zák. č. 109/2002 Sb. č. 438/2006 Sb.) Nutno poznamenat, že takové třídění je překonané, neboť xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxcí“ kritérium „poruch chování“ opuštěno nejpozději v letech 2005-2008).
Je-li kvalitně zpracován individuální plán ochrany dítěte, včetně využxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxeba provádět a nebude tak též důvod pro uložení výchovného opatření podle § 13a před vlastním nařízením ústavní výchovy.
IV. Základní procesní praxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxávech nebo povinnostech má být v řízení jednáno". Účastníky jsou tedy vždy dítě a rodiče, popř. jiné osoby odpovědné za výchovu. Neboť zařízení, v němž mx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxí jednáno též o jeho právech nebo povinnostech. Proto je třeba postavení účastníka přiznat i zařízení (resp. jeho zřizovateli, nemá-li zařízení právnx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxze v rozsahu řešení otázky umístění.
Zahájení řízení. Řízení lze ve smyslu § 13 odst. 1 z. ř. s. ve spojení s § 468 z. ř. s. zahájit i bez návrhu. Zpravidxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxuje ve věci samé rozsudkem [arg. § 466 písm. n) ve spojení s § 471 odst. 1 a podpůrně též § 473 písm. b) z. ř. s.]. "Na návrh může soud předběžnou vykonatelnoxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xx), proto by měl orgán sociálně-právní ochrany, účastní-li se řízení, zvážit takový návrh vždy, kdy by očekával podání odvolání některým z účastníků, pxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xpatřením.
K odst. 1
V. Obecné podmínky pro uložení výchovného opatření a právní účinky rozhodnutí o jeho uložení
Ustanovení obsahuje vhodněji foxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxstě se totiž uvádí to, co v případě soudní ústavní výchovy zcela chybí: „odejmout dítě z péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte“. Dále je xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxí. Třeba zde zdůraznit, co platí úplně stejně i pro rodinně právní ústavní výchovu podle občanského zákoníku: nejde o omezení práv a svobod (potažmo svéxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx nijak více nežli v případě, kdy je v zaopatření rodiče, osvojitele, poručníka nebo pěstouna. K tomu srov. blíže výklad k § 2, část II. Postupné nabývání sxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxým nezletilým (tj. starším 14 let). Ale k ostatním podmínkám hypotézy tu pak přistupuje ještě jedna conditio
sine qua non
- totiž informovaný souhlas dxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxné, z dosavadních poměrů, kde je mu poskytováno zaopatření. To ostatně vyplývá i z analogie: podle § 50 odst. 1 písm. b) z.
s. m.
„mladistvý, u něhož jsou dxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx do její péče“. Třeba samozřejmě zdůraznit, že zdejším výchovným opatřením, které není opatřením práva trestního, se žádná vazba nenahrazuje, analogxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx
xx xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxosti v oblasti osobní péče o dítě a b) povinnost dotčeného ústavního zařízení na základě vykonatelného rozsudku dítěti poskytovat zaopatření (a další xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx xxxx
x xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxělého nezletilého, že je tento nedospělec omezen stejně tak, jako by byl omezen v péči rodiče, osvojitele, poručníka nebo pěstouna.
Zdejším opatřexxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxavu pozorováním ve zdravotnickém ústavu, ochranné léčení, ochrannou výchovu apod.) ani práva civilního (držení člověka ve zdravotnickém zařízení pxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx x xxvětí odst. 1 vymezuje podmínky pro uložení výchovného opatření. Jsou jimi jednak skutečnost, že uložení výchovného opatření vyžaduje zájem dítěte, jxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx x řádné výchově dítěte nevedla ani další opatření sociálně-právní ochrany, tedy především preventivní a poradenská opatření orgánu sociálně-právní xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xomoc podle § 12 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Platí též obecné zásady subsidiarity a proporcionality opatření sociálně-právní ochrany dětí, xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxž velmi závažným zásahem do rodinné sféry a osobní svobody dítěte (mladšího 14 let), proto je namístě přiměřeným způsobem přihlédnout i ke skutkovým poxxxxxxx x xxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xávrhu na uložení výchovného opatření je orgán sociálně-právní ochrany, a bylo-li řízení zahájeno jinak, pak v jeho průběhu, povinen ve smyslu § 14 odstx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx případové konference a nadále v rodině intervenovat s cílem, aby důvody pro uložení výchovného opatření odpadly. Zpráva o tom musí být podle § 14 odst. 3 xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx musí být vyhodnocení, že důvodem pro uložení výchovného opatření nejsou jen důvody bytové nebo majetkové nouze [tamtéž, písm. b)].
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xiž je výchovné opatření ukládáno, měla být ve výroku vymezena, přičemž může a má být zpravidla kratší než tři měsíce, které představují dobu nejdelší moxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxu, než bude provedeno vyhodnocení (čeho, v jakém rozsahu, za jakým účelem apod.)“, tzn. zpravidla ne déle než na 8 týdnů], není zřejmě namístě považovat xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxtu ve zdravotnickém zařízení v souvislosti s rodičovskými spory podle odst. 4 písm. c), kdy by nevymezení doby pobytu soudem bylo nutno považovat za zásxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxče zařízení (nikoli tedy např. od právní moci nebo vykonatelnosti rozhodnutí). Přitom se však uvedená doba nepřetrhuje ani nestaví, např. v důsledku pxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxdstavuje svěření dítěte do jiné formy péče počíná běžet příslušná doba ve smyslu § 971 odst. 2 nebo § 972 odst. 1 obč. zák. podle formálního (nikoli fakticxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx 1 z. ř. s.), která se však od chvíle jeho faktického vykonání nebude výrazněji lišit (srov. § 458, § 497 odst. 1 z. ř. s.).]
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxe se jedná o výchovné opatření, nepředpokládá se úzká součinnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí a zařízení (§ 28 zák. o soc.-práv. ochraně dětí) pxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxx pasivní. Úprava součinnosti orgánu sociálně-právní ochrany se soudem při výkonu rozhodnutí (exekuci) o výchově nezletilých dětí v případě, kdy povixxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxatření, platí v plném rozsahu i zde xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxí ve věcech péče soudu o nezletilé. Výkon rozhodnutí však lze podle § 251 odst. 1 a § 261 odst. 1 věta první o. s. ř. zásadně nařídit jen na návrh (s výjimkou „rxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxx. o soc.-práv. ochraně dětí hovoří o tom, že se rodiče nepodrobí rozhodnutí soudu ve věcech ústavní výchovy, a § 14 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí axx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxzhodnutí nezakládají. Proto lze výkon rozhodnutí fakticky zajistit jen formou předběžného opatření podle § 452 z. ř. s., jsou-li pro jeho vydání splněxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxte, že bude nutno přistoupit k nelimitovanému a explicitnímu omezení rodičovské odpovědnosti.
VI. Povinnost zařízení dítě přijmout
Poskytovatxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxtěti péči a zaopatření se mu tak přikazuje výrokem soudu. Podle § 159a o. s. ř. platí, že „je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízeníxx xx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx nejednal, výrok by pro něho nijak závazný nebyl a nebylo by pak možno dítě (bez souhlasu poskytovatele služby) do péče zařízení vůbec přijmout. Tuto výzxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xoudního řízení byla procesně vadná, a především materiálně nevykonatelná rozhodnutí.
K odst. 1 písm. a)
VII. Svěření do střediska výchovné péče
x xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxatření umístění dítěte do střediska výchovné péče. Toto školské zařízení se řídí § 1 odst. 3 a § 16 a 17 zák. č. 109/2002 Sb. „Účelem středisek je poskytovax xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již vzniklých poruch chování a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dítěte. Střediska poskytují poxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxmů spojených s péčí o dítě, s cílem zachovat a posílit rodinné vazby dítěte a zamezit odtržení dítěte z jeho rodinného prostředí“ (§ 1 odst. 3 zák. č. 109/2xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxo možno ve středisku výchovné péče realizovat ani předběžná opatření, ale nezletilec mohl být do střediska zařazen jen na základě rozhodnutí soudu podxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxsko přijme do výchovné péče klienta i bez žádosti nebo souhlasu, formu služeb určí soud a středisko přijme klienta do péče i v případě, že k úhradě nákladů xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx za stravování a ubytování (tzn. za částečné zaopatření) se zcela správně nerozhoduje ve správním řízení rozhodnutím, ale je předmětem smlouvy mezi záxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx druhé se rovná výši nákladů na stravování určených podle zvláštního právního předpisu, k níž se připočte výše nákladů na ubytování stanovených zřizovxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxně zákonného zástupce dítěte. Jeho vymáhání by pak probíhalo obvyklým pořadem práva.
VIII. Svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxící okamžitou pomoc (§ 42 a násl. zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Bližší podmínky pro umístění dítěte jsou vymezeny v odst. 2 (jedná se o přepis totožné úxxxxx x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxvek na úhradu potřeb dítěte (ošetřovné) podle § 42b a násl. zák. o soc.-práv. ochraně dětí. O výši ošetřovného rozhoduje zcela nevhodně ve správním řízexx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
K odst. 1 písm. b)
IX. Svěření do zařízení poskytovatele zdravotních služeb
Komentované ustanovení dovoluje soudu rozhodnout o uložení výchovného opatření umístěním dítěte do zařízení poskytovatele zdrxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxcienta a hospitalizaci bez jeho souhlasu (srov. výklad k § 6 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, tam část III. Poruchy ve výkonu rodičovské odpovědnosti při xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxém smyslu tak není poskytnutí zdravotní péče, ale zajištění péče o dítě obecně. Umístění dítěte do zdravotnického zařízení bude přicházet v úvahu prakxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xet“, obecně se umísťují i děti starší, nechodí-li ještě do školy), který je sice svou povahou pobytovým zařízením sociální péče (pečovatelské služby o xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx x x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxh. Vzhledem k uvedenému se lze domnívat, že svěřovat dítě do jiného zařízení zdravotních služeb, než je „dětský domov pro děti do 3 let věku“, tedy „nařizxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx ošetřovatelské péče, možné podle komentovaného ustanovení není. Jednalo by se o porušování speciální úpravy bezsouhlasové zdravotní péče a hospitaxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxické situace, kdy je dítě vystaveno negativnímu působení rodičovského konfliktu. K tomu srov. odst. 4, kde jsou stanoveny přísné důvody pro výjimečné xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxxx xxo osoby se zdravotním postižením
Posledním typem zařízení, do něhož je možno umístit dítě výchovným opatřením, je domov pro osxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby“. Je-li dítě umístěno do domova pro osoby se zdravotním posxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx trvalého nebo hlášeného pobytu dítěte. Rodiče se na hrazení úhrady podílejí rovným dílem (srov. § 74 odst. 2 zák. o soc. službách).
XI. Svěření do zaříxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
Shodně s § 42 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí se v písmenech a) až d) vymezují podmínky pro přijetí dítěte do zařízení pro děti vyžadujíxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx proporcionality a subsidiarity (§ 9a odst. 1, 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí), které ovšem samozřejmě platí i pro svěření dítěte do péče ostatních zařxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxením nebo jiným opatřením sociálně-právní ochrany,
-
a současně není-li možné zajistit péči o dítě náhradní rodinnou péčí, zejména pěstounskou pxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxaduje absence jakékoli péče a postačuje "jen" nedostatek řádné péče, obsah podmínek uvedených v písm. a) a b) splývá, neboť pod pojmem "bez péče přiměřexx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxmonizaci textu v § 42 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí nedošlo, nemá význam. Pojem "nedostatku řádné péče" je však namístě vykládat restriktivníx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxtavně zaručených práv a svobod, a dále též s ohledem na kontext, kdy dalšími předpoklady pro postup předvídaný komentovaným ustanovením jsou skutečnoxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxdobný stupeň intenzity.
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx ohrožen nebo narušen nejen tehdy, je-li dítě ohrožováno objektivními okolnostmi, tzn. prostředím nebo situací, jak je uvádí písm. d), ale i tehdy, kdy xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxad k § 6, tam části V. Dítě, které ohrožuje „samo sebe“ obecně, VI. Jednotlivé varianty „sebeohrožení“ dítěte, VII. Záškoláctví jako „sebeohrožení“ díxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx vyjadřuje, umístění dítěte se zařízením předem projedná s ohledem na důvody umístění a celkovou situaci dítěte, tak jak vyplývá z vyhodnocení a indivixxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxní posouzení obtížné životní situace dítěte v zařízení této právní formy srov. výklad výše v části III. Jiné vazby pobytového výchovného opatření a souxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xiž v návrhu orgánu sociálně-právní ochrany dětí, podávaném podle § 14 odst. 1 písm. g) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, má být konkrétní zařízení, splňujxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx řízení nemůže na základě přehodnocení situace dítěte, resp. aktualizace individuálního plánu ochrany dítěte dojít i ke změně navrhovaného zařízeníx
Podmínka „umístění dítěte co nejblíže bydlišxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xe vztahu k osobám s uloženou ochrannou výchovou též § 5 odst. 12 zák. č. 109/2002 Sb., stejnou podmínku obsahuje § 971 odst. 4 věta třetí obč. zák. ve vztahu x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx některá ji sice mají, ale představují současně kombinaci více typů zařízení pod jednou střechou, některý provozovatel (právnická osoba, teoreticky x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxx. Tak jako je v případě svěření dítěte do náhradní péče fyzické osoby jeho esenciálním znakem určení právě určitého člověka jako pečovatele, ustupuje v xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xe samo zařízení. Ostatně vychovatelé (pečovatelé) se v zařízení střídají. Esenciálním znakem tu je tedy naopak místo v geografickém smyslu, tedy místxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxušná část výroku rozsudku tak má tuto skutečnost pregnantně vyjádřit a může (obecně) znít např. takto: „Nezl. Jan Novák se svěřuje do péče Domova pro opuxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxd by byl uveden pouze provozovatel zařízení, jednalo by se o vadu rozhodnutí právě proto, že podstatným znakem tu je zařízení a jeho umístění (tj. konkréxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx bylo materiálně nevykonatelné pro absenci dostatečné určitosti, jednoznačnosti a srozumitelnosti, nemohlo by vyvolat žádné právní účinky jím předxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxízení a jeho provozovatele, resp. v případě, kdy tento provozovatel provozuje jediné způsobilé pobytové zařízení (v jediné budově) a toto místo je souxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxova pro opuštěné děti, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc spolku Pomoc dětem, z. s., IČ 999999, se sídlem Dolní 1, Horní Dolní.“ Případné přemxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xítěte.
K odst. 4
XIII. Svěření do zařízení poskytovatele zdravotních služeb - zvláštní podmínky
xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx