359/1999 Sb.

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: Komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx
xxxx
xxxxx
Trubačová
JUDr.
Zuzana
Zárasová
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxí pro děti vyžadující okamžitou pomoc - umísťování dětí, podmínky péče o děti, financování provozu. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 201xx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx, s. 59.
Brabenec, F. Historický vývoj sociálně-právní ochrany dětí - Ohlédnutí do minulosti. In: Novotná, V., Burdová, E. Zákon o sociálně-právní xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxentář. I. díl (§ 1 až 200za). 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006.
Dvořák, J., Švestka, J., Zuklínová, M. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx09.
Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol. Občanský xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxnická fakulta Masarykovy univerzity, 2012. [Dostupné z: http://is.muni.cz/th/107739/pravf_d/; navštíveno 16. června 2013.]
Kornel, M. Princxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx
x xxském právu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2016.
Křístek A. Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o prevenxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xěkterých kompetenčních sporů. Praktický komentář. Komentář k § 128. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016,
Novotná, V., Burdová, E. Zákon o sociálně-práxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxudnictví nad mládeží. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2012, s. 22.
Rouček F., Sedláček J. Komentář k československému zákonxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxrané problémy mezinárodního práva soukromého v justiční praxi. Brno: Masarykova univerzita, 1997.
Svoboda, E. Rodinné právo československé. 2. xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxlného zacházení. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015.
Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J., Zuklínová, M. a kolektiv. Občanský zákoník. Komentář. Svazek xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx08.
Tilsch, E. Občanské právo. Část všeobecná. Praha: Všehrd, 1925.
Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2xxxx
xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx, 2014.
Články v časopisech
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxrání dítěte z péče rodičů. Právo a rodina, 2010, č. 12, s. 1-6.
Jenšovský, V. O obdivném díle v prospěch české mládeže v době nacistické okupace: Jakub xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx, Palmstorfer, R. Rakouský ústavní soud používá Listinu základních práv Evropské unie jako kritérium přezkumu: účinky na unijní právo. In: Správní prxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxtavního zařízení. Právo a rodina. 2013, č. 5, s. 1-5.
Křístek, A. Rozdílný charakter ústavní a ochranné výchovy. Aneb je obecně vhodný a právně nadálx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xovém soukromém právu. Právo a rodina. 2014, č. 11, s. 1-7.
Křístek, A. Několik poznámek k ústavní výchově v novém kabátě. Právo a rodina. 2014, č. 2, s. xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxavu? Právo a rodina. 2014, č. 4, s. 12-19.
Křístek, A. K soukromoprávní odpovědnosti poskytovatele služeb ústavní péče za újmu způsobenou neoprávnxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
Křístek, A. Prodloužení ústavní výchovy. Příčiny a důsledky ústavně nekonformního zvykového výkladu právního pravidla možnosti proxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxww.epravo.cz/top/clanky/prodlouzeni-ustavni-vychovy-96533.html
Křístek, A. Pravidla pro rozhodování soudu o svěření dítěte do péče jmenovxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxonného nařízení ústavní nebo trvání ústavní výchovy 1., 2. Právo a rodina. 2015, č. 8, s. 4-7; Právo a rodina. 2015, č. 9, s. 5-10.
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxmek k (ne)možnosti omezení svéprávnosti nezletilého. Právo a rodina. 2015, č. 3, s. 5-8.
Křístek, A. Měla by být zrušena možnost zákonného zástupce xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxclanky/mela-by-byt-zrusena-moznost-zakonneho-zastupce-rozvazat-smlouvu-o-vykonu-zavisle-prace-uzavrenou-ditetem-mladsim-16-let-9xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxxxx xx xx kterého okamžiku musí být rozhodnuto o prodloužení ústavní výchovy do 19 let věku? Právo a rodina. 2015 č. 12, s. 4-6.
Křístek, A. Půlkulaté jubileumx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxe s cílovou skupinou rodičů užívajících návykové látky (1, 2). Právo a rodina. 2015, č. 5, s. 6-10; Právní rozhledy. 2015, č. 6, s. 6-10.
Křístek, A. Poxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxznosti rozhodnutí civilního soudu o ústavní výchově nezletilých. Právní rozhledy. 2016, č. 19, s. 671-678.
Křístek, A. Výživné pro děti: problemaxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx-497.
Křístek, A.
Petit
a výrok soudního rozhodnutí ve věcech cizí péče ústavní I., II. Právo a rodina. 2016, č. 1, s. 7-12; Právo a rodina. 2016, č. 2, xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x. 3, s. 11-15; Právo a rodina. 2016, č. 4, s. 7-11.
Křístek, A. Je rozsudek o svěření dítěte do pěstounské péče
konstitutivní
, nebo
deklaratorní
? Právx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xx a 24.
Křístek, A. Změny v rodinně právní úpravě ústavní výchovy na Slovensku. Právo a rodina. 2016, č. 12, s. 10-15.
Křístek, A. Rodičovská xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxedem-101467.html
Křístek, A. Správa jmění dítěte svěřeného do ústavní péče, pozůstalostní důchod a úhrada péče. Právní rozhledy. 2016, č. 2, s. 56xxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx A. O relativní nezávaznosti rozhodnutí civilního soudu o ústavní výchově nezletilých. Právní rozhledy 2016, č. 19, s. 671-678.
Křístek, A. Sociálxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx4; Rodinné listy. 2014, č. 4-5, s. 15-23.
Křístek, A. Tzv. civilní výchovná opatření podle § 925 občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2017, č. 6, s. xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
xxxxxxx xx xociálně-právní ochrana dětí a standardizace výkonu přenesené působnosti. Obec a finance. 2013, č. 18(1), s. 46-47.
Macela, M. Standardy kvality jxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxstounské péče. Právo a rodina. 2013, č. 15(6), 1-4.
Macela, M. Státní příspěvek na výkon pěstounské péče: nový způsob financování služeb v sociální xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxej, M. Přípustnost omezení svéprávnosti nezletilého člověka. [online]. Epravo.cz. 9. 1. 2015. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/prixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx 2002, č. j. 10 194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví
Metodické doporučení k xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxterým otázkám spojeným s provozem a financováním zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ze dne 11. února 2011.
Metodická xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxamžitou pomoc podle § 42g odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí ze dne 17. 10. 2007 č. j. 2007/68229-24.
Stanovisko MPSV k možnosti návštěv dětí v domáxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxsti zákazu a omezení návštěv rodičů u dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ze dne 8. února 2012 č. j. 2012/12356-214.
Stanoxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xne 17. 10. 2007 č. j. 2007/68229-24.
Stanovisko MPSV k povolování návštěv dětí umístěných v ústavním zařízení a v zařízení pro děti vyžadující okamžxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxtou pomoc ze dne 19. 9. 2006 č. j. 2006/56857-24.Stanovisko MPSV k možnosti zákazu a omezení návštěv rodičů u dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadujxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx prvním místě vymezuje věcnou působnost předpisu, a to definováním pojmu sociálně-právní ochrany (§ 1). Dále se tu obecně zakotvuje osobní působnost zxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx x xxxt. 2, 3). Úvodní ustanovení vymezují též věcnou příslušnost orgánů veřejné správy a působnost dalších subjektů v oblasti sociálně-právní ochrany (§ 4xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxi vloženo i výkladové ustanovení, definující pro potřeby sociálně-právní ochrany některé pojmy související s náhradní rodinnou péčí (§ 4a).
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx č. 359/1999 Sb.: Sociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodinxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxevním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním. Ochrana dítěte tak zahrnuje ochranu rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxch a fyzických osob, a to v závislosti na jejich působnosti. Ochrana dítěte a zajišťování jeho práv se promítá do právních předpisů v oblasti rodině-práxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxti je zřejmé, že právní úpravu ochrany dítěte nelze zahrnout do jediného právního předpisu. Je však třeba, aby pro orgány, které vykonávají sociálně-pxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx x právech dítěte umožní těmto orgánům účinně sociálně-právní ochranu realizovat.
Předložený návrh zákona proto obecně vymezuje pojem sociálně-pxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
K zák. č. 401/2012 Sb.: Doplňuje se a upřesňuje zákonná definice rozsahu a zaměření sociálně-právní ochrany dětí. V souladu s článkem 20 Úmluvy o právecx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxostředí nebo ve svém vlastním zájmu nemůže být v tomto prostředí ponecháno. Odpovědnost za zabezpečení odpovídající náhradní péče takovému dítěti nexx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxi zajistit, lze v nutných případech umístit dítě do vhodného zařízení péče o děti. Působení orgánů sociálně-právní ochrany dětí při zajišťování náhraxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xchrany dětí, která je v zákoně č. 359/1999 Sb. upravena zejména v části třetí, hlavě III až V. Vzhledem k významu zabezpečení náhradní rodinné péče se taxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxmu dávek státní sociální podpory a jsou nově upraveny v zákoně č. 359/1999 xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxdpisu Evropské unie a úvodní ustanovení zákona je přizpůsobeno, tak aby vyhovovalo požadavkům legislativních pravidel vlády. Ustanovení potvrzuje xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
I. Pojem „sociálně-právnx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxciálně-právní ochrany
IV. Současné pojetí sociálně-právní ochrany dětí, její postavení v systému veřejného práva; vztah ke správnímu řádu
V. Důslxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx
VIII. Prameny úpravy sociálně-právní ochrany dětí v obecných předpisech sociálního zabezpečení
IX. Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminacx
xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxní samostatnost ochrany dítěte podle jiných právních předpisů
XIV. xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
x x x
xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xrávní ochrana mládeže“ se v československém právním řádu poprvé objevil v úřední vyhlášce ministra pracovních sil č. 316/1951 Ú. l. I., kterou se převáxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxvětském svazu, měl deklarovat odklon od původního „buržoazního“ pojetí „péče o mládež“.
Změny provedené v roce 1951 ovlivňují podobu systému péče x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxny dětí rozdělena mezi Ministerstvo zdravotnictví (zřizování ústavních zařízení pro děti do 3 let věku, tzv. kojeneckých ústavů), Ministerstvo spraxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxdeny dětské domovy pro děti od 3 do 15 let, ústavy pro mládež „tělesně a smyslově vadnou“. Na rezort školství byly zároveň převedeny úkoly v oblasti hromaxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxě mládeže, který zrušil všechny předchozí předpisy o ochraně dětí. Sociálně právní ochrana mládeže, která byla přesunuta do
gesce
Ministerstva spraxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxní peněžitých příspěvků na úhradu potřeb dětí, zejména těch, které byly umístěny do „kolektivní péče“. V případě, že dítě nemohlo vyrůstat v péči vlastxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx v ústavních zařízeních i po dosažení zletilosti (do 21 let věku). Při „lidových soudech“ byly zřízeny úřadovny mládeže, které v této podobě fungovaly pxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx
xxxxx
xxxxxxxxxxva školství. Tento stav trval až do obnovení Ministerstva práce a sociálních věcí k 30. dubnu 1968.
V první polovině 60. let 20. století byl v rámci druxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxní ochraně mládeže z roku 1952. Oblast ochrany dětí upravovala část druhá zákona o rodině nazvaná „Účast společnosti při výkonu práv a povinností rodičxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxtí a rodin řešilo vládní nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti. Toto nařízení lze považovat za předchůdce současného zákonx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxad úkoly a oprávnění národních výborů, výchovná opatření, komise péče o mládež atd.). V roce 1975 byl text nařízení bez větších změn včleněn do republikxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxe 1988. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a navazující prováděcí vyhlášky z roku 1988 (č. 152/1988 Sb.), resp. 1991 (č. 182/1991 Sb.) byly xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxl na obecné konstatování, že národní výbory vykonávají „sociálně-právní ochranu dětí“ bez bližší specifikace tohoto pojmu, prováděcí vyhláška z rokx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx a § 20 vyhlášky). Další prováděcí předpis z roku 1991 již pojem „sociálně-právní ochrana dětí“ neobsahoval. Je určitým paradoxem, že při tvorbě zákona x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxně-právních vztahů ze 4. ledna 1995), byla ve snaze odlišit se od dosavadní „péče o mládež“ použita terminologie, jejíž kořeny lze nalézt v době nejhlubxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx.
II. Postavení sociálně-právní ochrany dětí v českém právním řádu
xxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxlnou, zda rodiče dítěte žijí spolu či jsou dokonce manželi, byť takový stav soukromé právo staví jako obecné pravidlo nebo spíše ideál (srov. § 655 obč. zxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxí osob dítě vychovávajících vystupují osoby stejného pohlaví, např. registrovaní/é partneři/ky, nebo jde o samoživitele apod. To nepřísluší státu (xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxraně osobnosti (§ 81 odst. 1). Právní řád chrání též přirozené právo člověka "brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovýx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xomácího násilí, osobám s omezenou svéprávností či jinak duševně či tělesně znevýhodněným. V takovém případě pak může vedle soukromoprávní ochrany těxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx zejména na zásadě, že rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany. Část druhá zákoníku (Rodinné právo), hlava II (Příbuzenstxx x xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx moci do této výlučné sféry soukromého života musí být samozřejmě pokud možno minimální a výjimečné. Při úvaze, zdali je již na místě veřejnoprávní zásaxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xřednost nezasahování. Rodiče při realizaci této své „úlohy“ mají právo (§ 857 odst. 1 obč. zák.) usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními, jak to odpoxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx a dítě je povinno se těmto opatřením podřídit, ovšem samozřejmě jen tehdy, vyhovují-li tato opatření „rodičovské moci“ podmínkám § 884 odst. 2 obč. zákx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxm a také] v ochraně dítěte“. Rozsah této rodičovské odpovědnosti se se zvyšujícím věkem dítěte zmenšuje, a to jak ve smyslu korektivu prostřednictvím txxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxivu nedotknutelnosti lidské důstojnosti dítěte (vše § 884 odst. 2 obč. zák.), tak, a to zejména, v důsledku postupně nabývané svéprávnosti nezletilou xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx jsou to v první řadě rodiče, kdo mají právo a povinnost vykonávat "sociálně-právní ochranu" pro své dítě.
Občanský zákoník v této souvislosti zakoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xl. 32 Listiny a na skutečnost, že rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona, že péče o děti a jejich výchova je právem rodičů a děti mají právo na rodičxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxační přednost před zákonem, neboť stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva (viz čl. 10 Ústavy). Rovněž nexxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxmluva o právech dítěte"), jednoznačně vychází z pojetí rodiny jako základní jednotky společnosti a přirozeného prostředí pro růst a blaho všech svých xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxje.
Listina však v čl. 32 odst. 1 ve věxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxzletilé děti mohou být od nich odloučeny proti jejich vůli, avšak pouze rozhodnutím soudu a pouze na základě zákona. Rovněž tak Úmluva o právech dítěte xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxm a povinnostem rodičů, příp. i členů širší rodiny) také vnější zásahy do intimní sféry života rodiny, tedy zásahy veřejné moci, za účelem zajištění zájxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx x xxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxípadech (zejména hrubého týrání dítěte) případně i ve formě úplného oddělení dítěte od jeho rodičů proti jejich vůli. Úmluva o právech dítěte, jakož i Lxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xiné veřejnoprávní subjekty (zpravidla veřejnoprávní
korporace
, např. územní samosprávné celky). Úroveň této ochrany je pak známkou vyspělosti stáxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx naopak se musí vyznačovat legalitou, legitimitou a proporcionalitou. Musí se tedy vždy až úzkostlivě opírat o zákonné zmocnění a nevybočovat z něj, muxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxh je samozřejmě třeba volit vždy zásah nižší než vyšší intenzity narušení soukromí rodiny (srov. výše: in dubio pro libertate).
Ustanovení § 1 odst. x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xomu důvodová zpráva k zákoníku mj. uvádí, že: "V rámci jednotného právního řádu sleduje právo soukromé i právo veřejné různé cíle. Soukromé právo otvírx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxobnost a činnost orgánů veřejné moci. Tím je dáno odlišné zaměření norem soukromého a veřejného práva: první zasahují vzájemný styk osob, druhé styk osxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxtňování veřejného práva nezávislé, není řečeno, že obě uvedené oblasti právního řádu jsou na sobě nezávislé navzájem. Zásada je formulována jinak. Jdx x xx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xx x xxx xxxxxxx xákladních práv a svobod člověka musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu (čl. 4 odst. 4 Listiny)." A dále: "Zásada nezávislého uplatňování soukromého xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx. Přes rozdíly mezi soukromým a veřejným právem vyplývající z jejich rozličného účelového zaměření sledují obě uvedené oblasti právního řádu v konečnxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxrávní ochrany dětí se pak úzce váže shrnutí důvodové zprávy k zákoníku k uvedenému principu: "Zásada druhé věty prvního odstavce nezpochybňuje, že hraxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxomého práva, kdy dílčí úpravy útvarů původně pojímaných ryze soukromoprávně (rodina, vlastnictví, smlouva) proniká veřejnoprávní regulace." Právx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xokonce i samo rodinné právo stojí na určitém pomezí, jak uvádí již Tilsch: "Karakteristické pro práva rodinná jest, že osoby v nich zúčastněné nestojí zxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxuší nad druhou ochranná moc (moc spojená s povinností ochrany). Tím blíží se rázu práv veřejných, kterým rovnají se i v tom, že vůle stran v mnohem xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
III. Policejní, poradenská aj. role orgánu sociálně-právní ochrany
Orgán sociálně-práxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxi [§ 10 odst. 1 písm. a), g) zák. o soc.-práv. ochraně dětí] plní obecní úřad typickou veřejnoprávní policejní roli. Podobně je tomu při ostatních "policxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx coby jejímu základnímu nástroji, jehož smyslem je vědomé, cílené a včasné vyhledávání jedinců či skupin ohrožených sociálním vyloučením nebo jinou sxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxm liší právě v policejním prvku kontroly, i vzhledem k tomu, že se zaměřuje na děti ohrožené (srov. výklad k § 6) a následné zapojení klientů velmi často nexx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx x x xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxtané.
Vedle toho však poskytování (či zprostředkování) poradenství ať již ze strany obecního úřadu [§ 10 odst. 1 písm. f)], tak zejména ze strany obexxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxby, kdy vůči dotčeným osobám, ať již rodičům či jiným osobám odpovědným za výchovu, tak vůči žadatelům o svěření dítěte do náhradní rodinné péče nevystuxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxti je dobrovolné, zpravidla na jejich požádání, a byť není smlouva o poskytování takové služby výslovně upravena, vztah je obdobný poskytování služeb xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx x x xxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxají rovněž obecní úřady obcí s rozšířenou působností a ve smyslu § 63-65 zák. o pomoci v hmotné nouzi pověřené obecní úřady; v obou případech je výkon socxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx vztahu k uživatelům základní sociální poradenství a zpravidla i odborné sociální poradenství (viz zákon o sociálních službách). Ačkoli nejde o sociáxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx konat případové konference. Sociální pracovník přitom vyhotovuje standardizovaný záznam sociálního pracovníka, jenž je součástí Jednotného infoxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxciálně-právní ochrana by zejména v případech, kdy je dítě ohroženo hmotnou nouzí rodiny, sociálním vyloučením či jinou nepříznivou sociální situací xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxi na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností či u pověřených obecních úřadů v jeho správním obvodu sociální práce ve výše uvedeném smyslu xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxí, a to i z důvodu srozumitelnosti postupů pro klienty. Současně však platí, že "služby" poradenské činnosti v sociálně-právní ochraně jsou za splnění xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
Zcela specifickou činností je potom výkon opatrovnictví a poručnictví, když často půjde i o hmotněprávní zastoupení (zejxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xojmy "veřejný poručník / opatrovník", "poručenský úřad" apod.). To je zdůrazněno i poněkud sporným posunem vnímání problematiky obecného veřejného xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxtom je nutno dodat, že při opatrovnictví (poručnictví) dítěte vykonávaném orgánem sociálně-právní ochrany po obnovení obcí jako veřejnoprávních koxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxx xxxxx xxxxxx (ovšemže právě proto, že tuto agendu zajišťoval až do r. 2002 stát prostřednictvím okresních úřadů).
Výchovná opatření (§ 12, § 13) pak opět předsxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxí (Opatření na ochranu dětí) a jako samotný akt zprostředkování náhradní rodinné péče (zařazení žadatelů do evidence a tzv. "párování"). Dále je pak vexxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxování, tak při doprovázení pak naopak mají převažující charakter "služby", nikoli vrchnostenské činnosti, byť s určitými výjimkami (odborné posouzxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxrve směřují k případnému zprostředkování náhradní rodinné péče, ať již blízce, či vzdáleně, počínajíc její propagací [§ 21 odst. 1; § 48 odst. 2 písm. g)xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxstředkování [§ 27], přitom nelze označit jako sociálně-právní ochranu dětí ve vlastním smyslu, spíše by bylo namístě hovořit o "činnostech, souvisejxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxně-právní ochrany (§ 48). Všechny uvedené činnosti totiž nesměřují bezprostředně k ochraně konkrétního dítěte či skupiny dětí, nenaplňují tak pojmoxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxdětí, tedy pro "sociálně-právní ochranu ve vlastním smyslu".
K odst. 1
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx dětí, její postavení v systému veřejného práva; vztah ke správnímu řádu
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxávní ochraně dětí bylo oddělení soukromoprávní regulace úpravy rodinně právních vztahů (v zákoně o rodině, dnes v občanském zákoníku) a regulace veřexxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxvního předpisu zůstaly, a to i po přijetí občanského zákoníku po rekodifikaci, typicky veřejnoprávní zařízení, jaká představují výchovná opatření xx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xtejné hmotné zabezpečení, jaké náleží pěstounovi (tedy norma práva sociálního zabezpečení v oblasti dávek), přestože v případě vlastní pěstounské pxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx se zákonodárce zpravidla řídí praktickou stránkou věci, nikoli puristickým oddělováním soukromoprávních pravidel od veřejnoprávních" (k § 1 obč. zxxxxx
Pojem sociálně-právní ochrany dětí je v současné době vymezen v odst. 1 demonstrativním výčtem činností (úkolů), které jsou v jejím rámci zajišťováxxx xxxxxxx xx xxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxnnosti, které někdy pod pojem sociálně-právní ochrany ve vlastním smyslu nelze dokonce podřadit vůbec (srov. např. výše popis „činností souvisejícíxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx zákona - tedy vymezuje ty vztahy, na něž úprava zákona dopadá. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí je zvláštním předpisem veřejného, v jeho rámci spráxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx-právní ochrana dětí vymezována např. tak, že je to „specifická a v podstatě okrajová forma zabezpečení rodin s dětmi; je poskytována zejména v podobě vxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xraha: C. H. Beck, 2002, s. 269; uvedená definice se vztahuje k širšímu pojmu „sociální péče o rodinu a děti“].
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxby, které stanoví zákon (zásada legality). Jinými slovy, příslušné správní úřady mohou v mezích tímto a s ním souvisejícími ustanoveními založené půsxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxv. § 1 spr. řádu) upravuje postup správních orgánů, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Tedy nejen postup ve správním řízení, které je xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxní jen malou výseč správních činností, avšak základní zásady činnosti správních orgánů (§ 2 až 8 spr. řádu) se v sociálně-právní ochraně dětí uplatní prxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxým zákoníkem, a jde-li o procesní zastoupení, pak především předpisy civilního soudního řízení. Je zajisté nutno při činnosti orgánu sociálně-právnx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx činnost dotýká (§ 2 odst. 3 spr. řádu). Přijatá řešení musí odpovídat okolnostem daného případu (§ 2 odst. 4 spr. řádu), což by v této oblasti mělo zajistix xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxtom zásady „dobré správy“, tedy v první řadě axiom, že veřejná správa je službou veřejnosti (§ 4 odst. 1 spr. řádu). S tím souvisí obecná poučovací povinnxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xpr. řádu) a rovněž mimořádně důležitá povinnost správního orgánu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a aby dotčené osoby byly činnxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx správního řádu.
V. Důsledky zásady legality
Ze zásady legalitx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xsrov. § 8 a § 9), z moci úřední pak jen tehdy, je-li dána věcná a osobní působnost, tedy buď
1)
jde-li o dítě, na něž se sociálně-právní ochrana zaměřuje xxxxxx xxxxxx x x x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxahu pak tehdy, je-li jmenován poručníkem (srov. výklad k § 17),
3)
příp. existuje jiný zákonný důvod, vyplývající ze zákona o sociálně-právní ochrxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxlně-právní ochrany nevykonává ani poručenství, ani není nutné, aby osoba, jíž byly děti svěřeny do výchovy, neplnila své povinnosti ve vztahu k dítěti xxxxxx x x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxprávní ochrany dětí jako svou úřední činnost a nejde-li tedy o poskytování služeb soukromoprávním poskytovatelem na xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xxxxostí v sociálně-právní ochraně dětí a jejich původ
Ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu podle písm. a) je prováděna především ustaxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxnu dětí). Pokud se týče opatření na ochranu dětí, má tato činnost v nynějším smyslu svůj původ již v ustanoveních zákona č. 256/1921 Sb., o ochraně dětí v cxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx x dětí nemanželských. Již z názvu obou předpisů je zřejmé, že osobní rozsah sociálně-právní ochrany byl poněkud omezenější než nyní. Orgánem "sociálněxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxůvodně pod názvem "okresní komise pro péči o mládež"; šlo o jakousi obdobu a kombinaci nynějších komisí pro sociálně-právní ochranu a pověření k výkonu xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxter dobrovolný a spolkový, byť státem regulovaný, a to v gesci Ministerstva sociální péče. Přímý dozor nad dětmi v cizí péči (a dětmi nemanželskými) vykxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxe podle § 47b odst. 5, resp. 3 nebo 6 měsíců podle § 19 odst. 4).
Ochrana oprávněných zájmů dítěte podle písm. xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Jedná se o tradiční kompetenci orgánu sociálně-právní ochrany dětí, která má svůj původ již v prvé dílčí novele císařsxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnství. Dozorčí důvěrníci byli vedle sociálních pracovníků často též poručníci z povolání, činní podle nařízení č. 195/1916 ř. z., provádějícího tehdx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxomadné/generální poručenství"). V této podobě byla instituce zachována až do r. 1953, a to naposled na základě zákona č. 7/1946 Sb., o hromadném poručexxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xoručníka jako fyzické osoby, ustavené do funkce orgánem sociálně-právní ochrany ("nositelem hromadného poručenství"), stále však s vazbou k soudu: xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxd ustanoví nositele hromadného poručenství (tj. orgán sociálně-právní ochrany) poručníkem v těch případech, kdy není vhodné osoby, která by byla ochxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxlizovaného znění § 284 o. z. o. podporovat soudy při výkonu poručenské a opatrovnické soudní pravomoci, nebyly pro absenci prováděcího předpisu nikdx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxí ochraně mládeže, a na tuto úpravu nakonec navazuje i nynější § 17. Ochrana jmění dítěte však může být zajištěna nejen prostřednictvím institutu opatrxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx zvláštním příjemcem může být podle § 118 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ustaven obecním úřadem "občan" xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxk. provedené čl. XXXVIII., bodem 19 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx vykonávat svým oddělením sociálně-právní ochrany. Ať již v případě individuálního určení zvláštního příjemce důchodu, tak v případě ustanovení práxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxstupce nemůže přijímat důchod, je třeba ustanovit opatrovníka pro správu jmění.
Působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny podle písxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xéče o dítě
Podobně zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě podle písm. d) rozvíjí obecnou úpravu písm. a) a je v odst. 1 výslovně uvedeno, xxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxm právu je, tak jako po staletí a tisíciletí ve většině známých kultur, společná péče obou rodičů, ať manželských, tak i nemanželských. To vyplývá předexxxx x x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x x xx7 odst. 2 obč. zák., podle něhož „manželé - jsou povinni žít spolu, - udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx5 obč. zák. a násl.) se manželstvím již v podstatě nijak nezabývá, a v § 855 odst. 1 obecně normuje, že [oba, tedy i nemanželští] „rodiče a [každé, i nemanžexxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxě nabude plné svéprávnosti“. Podle § 908 obč. zák. „nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě pxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx. Podle § 906 obč. zák. totiž platí, že „má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxdě, ovšem zcela bezdůvodně podléhá vždy soudnímu schválení. Ve všech případech však platí, že i v případě rodičů, kteří žijí
de facto
odděleně (resp. nxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxle plně zastupitelní a průběžně se o všem dohodnou), včetně její specifické české varianty: střídavé péče. Ta se od „společné péče“ liší tím, že je v dohoxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxcné „společné péče“ se současně nevyžaduje souhlas rodičů (a contr. § 907 odst. 1 věta druhá obč. zák.).
Není-li možné zachovat společnou péči (alesxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxx x anomálii a velmi iracionální úpravu, není v českém právu jakkoli omezen výkon rodičovské odpovědnosti druhého („nepečujícího“ či „nerezidenčního“x xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxí ochrany dětí zásadně pouze v roli poskytovatele poradenství ve smyslu § 11 odst. 1, popř. je-li jmenován opatrovníkem dítěte pro řízení ve věcech péče xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxích, dozorčích a policejních kompetencí je tu tak v zásadě zcela vyloučeno.
Jde-li však o dítě ohrožené, jemuž se poskytuje zvláštní ochrana [§ 1 odsxx x xxxxx xxx x xx x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxx x xxx x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxat podle písm. c) komentovaného ustanovení „působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny“. Podle § 9a odst. 2 věty druhé „při výkonu a realizxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxstředí a není-li to možné, v náhradním rodinném prostředí“. Ne vždy je tedy možné, byť dočasně, počítat se základní formou péče o dítě, tedy péčí rodičovxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka, tedy do osobní péče pěstounovi“ (§ 953 odst. 1, § 958 odst. 1 obč. zák.). Přednost má vždx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxx x obč. zák.), která spočívá v první řadě v poskytování naturálního zaopatření (přímé poskytnutí ubytování, ošacení, stravy, popř. „přímého dohledu“)x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xeský zákon opomněl stanovit pořadí, v němž mají prarodiče povinnost a právo zaopatřovat a vyživovat vnouče, je postavení všech čtyř žijících prarodičx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxzsuzuje-li se spor o dítě mezi dvěma rodiči navzájem. Teprve není-li možné svěřit dítě do pěstounské péče prarodičů (resp. ani do péče dalších předků díxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxk. o soc.-práv. ochraně dětí).
Není-li možná příbuzenská ani ryzí cizí pěstounská péče, teprve tehdy pak přichází na řadu úvaha o péči ústavní. To vyxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnské, tj. individuální rodinné péče před péčí v ústavu, je v českém právu zakotvena již od 1. 4. 1992. Tehdy v § 1 věta poslední býv. zák. č. 50/1973 Sb., o pěxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxováno ve všech případech řízení o ústavní výchově nikoli, že se nezdařilo zprostředkovat náhradní rodinnou péči, ale že ústavní péče je v daném případě xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx., která zdůraznila, že „před nařízením ústavní výchovy je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí, která má přxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xařízení] vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby“.
Zejména u dospělých nezletilých (starších 14, popř. 15 xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x 2, část II. Postupné nabývání svéprávnosti nezletilými, III. Speciální úpravy dílčí svéprávnosti nezletilých a IV. Dovolený rozsah sociálně-právnx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xoruchy ve výkonu rodičovské odpovědnosti, nepotřebovala určitý rozsah veřejné ochrany. K tomu slouží další jiné formy péče o dítě, tedy především porxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xítě (tedy náhradní - cizí - rodinou péčí), neboť „osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní“ (§ 794 obč. zák.). Formálně právně mělo osvojení v čexxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxx xx xxx xx xxxxx xx xxx xxxxx x x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx svěřit dítě do pěstounské péče podle tohoto zákona, jestliže nelze zajistit řádnou výchovu dítěte především jeho osvojením“. Tato norma se však dostaxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxe na zachování jeho totožnosti, včetně státní příslušnosti, jména a rodinných svazků“. Podle (dle autorů tohoto komentáře) sporné úpravy českého práxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx (§ 833 odst. 1 obč. zák.). Zmiňovaný velmi problematický § 1 býv. zák. č. 50/1973 Sb. byl pak definitivně zrušen s účinností od 1. 4. 2000 § 66 bodem 1 zákona x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxchází z premisy, že osvojení není institutem náhradní rodinné péče, ale zvláštním statusovým institutem, a že je zásadně vázáno na souhlas rodičů. Byť xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx práv s ohledem na dítě anebo alespoň práva dát souhlas k osvojení“. I tato Úmluva klade na první místo zásadu, že „příslušný orgán osvojení nepovolí, dokxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxkem, že zákon o sociálně-právní ochraně dětí v části třetí hlavě IV upravuje společně zprostředkování osvojení a pěstounské péče, a tím zmatečně a zdánxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxx xxxxxovanou posloupnost forem péče o dítě občanského práva jsou samozřejmě také trestní sankce, ať již ochranná opatření (ochranná výchova, ochranné léčexxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xe někdy traduje zcela nesprávný názor o subsidiaritě soukromoprávní „ústavní výchovy“ vůči trestněprávní „ochranné výchově“, vyvěrající z někdejšx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xx
xx xx
xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxou výchovu, pokud [jsou splněny vyjmenované podmínky a] nepostačuje uložení ústavní výchovy podle zákona o rodině“. Po dobu necelých dvou let tak byla xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xamostatné vlastní hierarchii opatření podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže (výchovná - ochranná - trestní opatření). Třeba dodat, že takto nesxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxx xx x1. 12. 2003, a dokonce ani stalinistický trestní zákon z roku 1950 (č. 86/1950 Sb., zde § 71 a násl.). Záhy proto musela být nesmyslná norma zákona č. 218/2xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx
xx xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxě myšlena „výchovná opatření“ rodinného nebo správního práva). To bylo v novele č. 383/2005 Sb. zdůvodněno mj. i tak, že „je proto potřeba zřetelně vymexxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxII. Prameny úpravy sociálně-právní ochrany dětí v obecných předpisech sociálního zabezpečení
Poslední „obecný“ zákon o sociálním zabezpečení č. xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxe tohoto zákona se zaručuje všem občanům. Dávky a služby sociálního zabezpečení poskytuje stát“. Tento zákon v původní podobě upravoval důchodové zabxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxečení. Podobné pak platí i pro nemocenské zabezpečení (pojištění). „Sociální péče“ byla pak pojmem nejširším, obsahujícím nejrozmanitější formy adxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx tak pomoci v hmotné nouzi či dávek z důvodu zdravotního postižení, tedy oblasti administrované dnes Úřadem práce v podobě státem přímo poskytovaných sxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxu, příspěvek na péči). Zahrnovala však i některé další „rodinné“ dávky, které buď již nemají náhradu (např. příspěvek na výživu), nebo se staly součástx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx postižené občany a staré občany, o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc a o občany společensky nepřizpůsobené“. Ustanovení § 74 až 75 cit. zákona pak xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx služby „poskytoval“ v původní podobě jen stát, proto mohlo být v § 74 stanoveno, že státní orgány poskytují dětem, rodičům a dalším osobám v souvislosti x xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxěžité dávky, věcné dávky, pečovatelskou službu a péči v zařízeních sociální péče“. Dále bylo stanoveno, že státní orgány ve spolupráci s dalšími státnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxách ohrožených rozvratem a přispívají k překonávání důsledků tohoto rozvratu. K plnění těchto úkolů zřizují národní výbory též manželské a předmanžexxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xdst. 3 zák. o soc. službách a § 40 zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Z pohledu nynější sociálně-právní ochrany dětí to nejdůležitější upravoval zákon o soxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx ohroženého nebo narušeného vývoje dětí, působí k odstranění jeho příčin a důsledků a zabezpečují sociálněprávní ochranu těchto dětí.“ Tím se úprava sxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxry. Za prvé existencí čsl. federace a za druhé tím, že i zásadní právní pravidla bylo možné svěřit jen vyhláškám. Proto byla péče o rodinu a děti rámcově zaxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxsů. Dosud platný pouze český xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxka státní sociální podpory). Zákon českého, nikoli již federálního parlamentu, č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxti především výčtovými kompetenčními ustanoveními, jejichž zřetelný odraz můžeme dosud spatřovat v atypické legislativní figuře zákona o sociálněxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxx x xx xx x xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xeště podrobně prováděla vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky (resp. Ministerstva práce a sociálníxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxiky v sociálním zabezpečení, nejprve pod č. 152/1988 Sb., poté pod č. 182/1991 Sb. Tato vyhláška v § 7 a 8 upravovala působnost komisí péče o rodinu a děti (x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxním místě opět péči o rodinu a děti. V § 9-29 této vyhlášky tak byly upraveny: poradenská a výchovná péče, depistáž (inkvizice), okamžitá pomoc dětem v naxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx v roce 1995 Ústavním soudem, úkoly státních orgánů při ústavní výchově a při péči jiných občanů, zprostředkování osvojení (zprostředkování pěstounsxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxolných důvěrníků péče o děti (kteří měli nejen vyhledávat děti ohrožené nebo narušené prostředím vlastní rodiny, ale na rozdíl od nynějších „pověřenýxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxy (některé z nich později upravené jako dávky hmotné nouze či pěstounské péče nebo zcela zrušené). Tím se úprava péče o rodinu a děti této vyhlášky ovšem nxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx s dětmi (§ 92, 93), zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 94-100) a stanice pečovatelské služby pro děti (§ 101). Z pozdějších novel souvisejícxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxtavu roztříštěných pravidel „sociální péče o rodinu a děti“. Především ale v § 41 odst. 1 zák. o rodině dodala výchozí novou a výrazně širší definici „socxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxrávnění vůči opatrovnickému soudu, podávání zpráv soudu a výkon opatrovnictví; srov. § 19 a 20 vyhlášky č. 152/1988 Sb.); definici „sociálně-právní oxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xx xx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx ochraně dětí v § 1 odst. 1, § 5, § 10 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. b). A tím se již dostáváme k 9. prosinci 1999, kdy byl schválen zákon o sociálně-právní ochrxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xx xpornější takové vymezení je. „Nová právní úprava sociálně-právní ochrany dětí má proto za cíl - oddělit tuto právní úpravu od problematiky sociální péxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xahrnoval xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxžeb sociální péče, byla tato logika mechanicky převzata i do nové úpravy. Došlo vlastně jen ke zcela nevhodnému nahrazení pojmu „sociální péče [o rodinx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxl všechny dosavadní samostatně chápané činnosti sociální práce (poradenství, sociální prevenci, zprostředkování a zejména poskytování sociálnícx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxelou zmíněného federálního zákona o sociálním zabezpečení č. 180/1990 Sb. Od 1. 7. 1990 „sociální služby mohou poskytovat též organizace a občané“ (včxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxě věci zcela nahodile používá slova „výkon“, „zajišťování“ a „poskytování“ sociálně-právní ochrany. Zatímco slova „poskytování sociálně-právní oxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx x xx xxxxx x, § 10 odst. 5 písm. b)], jindy však právě i pro „poskytování služeb“ [rovněž § 9a odst. 3, § 42a odst. 2 písm. b) bod 6, nadpis části šesté, § 49 odst. 2 písm. f)x x xxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxdně i pro poskytování služeb. Signifikantní je v této souvislosti jistě bezprostřední sled nadpisu části šesté („Poskytování sociálně-právní ochraxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxto zmatek ještě nebyl úplný, přistupuje k tomu již třetí pojem v řadě, a to „zajišťování sociálně-právní ochrany“, použitý v § 35 odst. 1 a v § 4 odst. 1 jakox x xx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x x xxxxx x x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxení pro agendu obcí a krajů v samostatné působnosti, která by sice obecně mohla být také správní činností, ale není jí. Neboť jedinou samostatnou působnxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxvní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí“. Jde tedy opět o poskytování služeb nebo jejich financování, a to zcela mimo sociálně-právní ochranu a vxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xejde o žádné „právnické“ hraní si se slovíčky, neboť popsaný zmatečný pojmový stav platné legislativy je závažným a palčivým nedostatkem. Jak bylo již xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxbě depistáže, prevence a poradenství (jde právě „jen“ o sociální práci, nikoli o poskytování sociálních služeb), úřední dohled nad „ohroženými dětmixx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxím, dnes obecním úřadům (obcí s rozšířenou působností), popř. krajským úřadům. Dosavadním dávkám „sociální péče“ se raději zcela vyhnul a ponechal je xxxx xxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xx konce roku 2006 zůstaly výše zmíněné druhy sociálních služeb jako manželské a předmanželské poradny, domovy pro matky s dětmi, stanice pečovatelské sxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xna nešťastná duplicita souběžné úpravy totožných nebo velmi podobných druhů sociálních služeb v „obecných“ předpisech sociálního zabezpečení (od 1x xx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx bylo výslovné vypuštění býv. zařízení pro výkon pěstounské péče z okruhu zařízení sociálních služeb. Dokonce i tolik diskutovaná zařízení pro děti vyxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x x xx xxxx x xxxx xxxxxxxx a § 25 prováděcí vyhlášky k němu č. 505/2006 Sb. upravujících druh služby „krizová pomoc“, poskytované i ve formě pobytové osobám (tedy i nezletilým), „xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxbu zpravidla nepřesahující 7 dní. Začalo se od roku 2000 dokonce hovořit o dvou zcela samostatných „systémech“ - „systému sociálních služeb“ na straně xxxxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxb sociálně-právní ochrany dětí“). K jím upraveným službám zákon o sociálně-právní ochraně dětí zavedl v roce 1999 nově povolovací režim v podobě vydávxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxkované podobě pod mnohem výstižnějším názvem „Podmínky poskytování sociálních služeb / registrace“ převzal pro všechny jím upravené služby i zákon o xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
Na rozdíl od slovenské právní úpravy neobsahuje zákon o sociálně-právní ochraně dětí výslovně zásadu rovného zacházení a zákazu diskrixxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx řádu, správní řád v § 2 odst. 4 ukládá postupovat ve skutkově shodných nebo podobných případech tak, aby nevznikaly nedůvodné rozdíly. Kromě toho § 7 oxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxoť výkonem sociálně-právní ochrany je zpravidla zasahováno do základních práv a svobod, vztahuje se na něj pravidlo čl. 1 věta první Listiny, podle něhxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xarvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické mxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx zákonných zástupců, obsahuje též Úmluva o právech dítěte, když v čl. 2 odst. 1 stanovuje, že "státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, se zavazujx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního, etnického nebo sociálního původu, majetku, tělesné xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxte zdůrazňuje zásadu nediskriminace dítěte tak, že "státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, učiní všechna potřebná opatření k tomu, aby dítě bylo cxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxonných zástupců anebo členů rodiny".
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxciálního zabezpečení (srov. výše v části V. Současné pojetí sociálně-právní ochrany dětí, její postavení v systému veřejného práva; vztah ke správníxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxní normou zajišťující právo na rovné zacházení, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace rovněž ve věcech sociálního zabezpečení xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xrientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru" (§ 2 odst. 3), a to rovněž tehdy, jedná-li se o důvod pouze domnxxx xx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxžeme říci zjevná, diskriminace, ale i její další formy, v první řadě diskriminace nepřímá, můžeme říci skrytá. Nepřímou diskriminací se rozumí takové xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxevýhodněna oproti ostatním (§ 3 odst. 1 věta první). Při nepřímé diskriminaci se přitom nevyžaduje úmysl diskriminovat, ale odpovědnost za porušení zxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x dohledu, při ukládání výchovných opatření, ale zejména v procesu zprostředkování náhradní rodinné péče, je proto třeba velmi důsledně dbát na transpxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxch sociálně-právní ochrany, ať již vůči orgánům sociálně právní ochrany, tak vůči pověřeným osobám. Ustanovení § 6 odst. 5 antidiskriminačního zákonx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx předpisy, jestliže prostředky k dosažení uvedených cílů jsou přiměřené a nezbytné“. Komentář k tomuto ustanovení uvádí (Šamánek J., Kvasnicová, J. a xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxtovat zvláštní ochranu osobám mladším 18 let respektuje specifické vlastnosti dětí i jejich právního postavení. Při rozlišování mezi osobami mladšíxx xxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxlností a závislostí na svých zákonných zástupcích. Proto je namístě odlišné zacházení s nimi ve srovnání s dospělými. I odlišné zacházení s dětmi a mladxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxostí zavazovat se, ačkoliv v konkrétním případě je jasné, že si dítě či mladistvý plně uvědomuje dopady svého jednání.“ Ani v rámci sociálně-právní ochxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xmluv o poskytnutí sociálně-právní ochrany dítětem, zejm. v případě smlouvy o poskytnutí pobytové služby v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xy zcela zjevně nebyla naplněna podmínka přiměřenosti ve smyslu citovaných ustanovení antidiskriminačního zákona. Blíže ke způsobilosti nezletilýxx xxxxx xxxxxx x x xx
xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxx
Na Slovensku je ochrana práv dítěte upravena zákonem č. 305/2005 Z.z., o sociálnoprávnxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxní kurately v § 1 odst. 1 definuje tento zákon obecně jako "zabezpečenie predchádzania vzniku krízových situácií v rodine, ochrany práv a právom chránexxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxkých osôb a na zamedzenie nárastu sociálnopatologických javov". V odst. 2 pak podobně jako zákon český definuje sociálně-právní ochranu, ovšem taxatxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxrodného dohovoru, dále zabezpečení výchovy a všestranného vývinu dieťaťa v jeho prirodzenom rodinnom prostredí, a třetí okruh činností je pak zabezpxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxné rodinné prostředí (srov. zásady Úmluvy o právech dítěte, ale i zásady poskytování sociálních služeb ve smyslu zákona o sociálních službách). Sociáxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxíve ke sjednocení systému pobytové péče o ohrožené děti v resortu práce, sociálních věcí a rodiny, které Českou republiku teprve čeká. Slovenský zákon xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxvodu však upravuje ve své části čtvrté „Výkon opatření sociálně-právní ochrany a sociální kurately v zařízení“, jímž je centrum pro rodinu a děti, kterx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxodu a krizových středisek; tedy inkorporuje v plném rozsahu materii, upravenou u nás v zák. č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxrté, hlavě II zákona o zdravotních službách.
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx rovněž novější polský zákon o podpoře rodin a systému náhradní péče z 9. června 2011, když také inkorporuje celou oblast péče náhradní včetně výchovy úsxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx o sociálně-právní ochraně dětí není výlučným předpisem, který upravuje ochranu zájmů dítěte. Ochrana zájmů dítěte vyplývá z celé řady dalších předpixxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxch, upravuje poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi (§ 35) či hospitalizaci pacienta a poskytování zdravotních služeb bez souhlasu xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxhovná péče ve školských zařízeních jsou dosud předmětem úpravy zákona č. 109/2002 Sb. Přes ojedinělost takového stavu v Evropě je dosud rovněž upravexx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx x xxx xxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxh, poněkud nesystematicky v části čtvrté (Postavení pacienta a jiných osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb), hlavě II (Zdravotní sluxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx x xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxitom zcela nedostatečná a svým rozsahem i obsahem odpovídá stále 60. létům 20. století, kdy oproti úpravě bývalého zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
XII. Uplatnění zásady subsidiarity
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xe subjekty, jež se těmito předpisy řídí, jsou nejen oprávněny, ale i mají konat právě to a všechno to, co jim tyto předpisy svěřují. Chybný by tak byl postuxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxní věc řešit sám v mezích své působnosti. To samozřejmě platí též ve vztahu k obecné sociální práci a rozdělení činnosti jednotlivých útvarů v rámci jednxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx, poradenská aj. role orgánu sociálně-právní ochrany).
XIII. Pouzx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
Naproti tomu "nedotčenost" těchto právních předpisů není absolutní, což lze podtrhnout i v kontextu reformy systému péxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxí v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte (§ 1 odst. 4 zák. č. 109/2002 Sb.), jinými slovy, výstupy a opatření uvedeného nástroje sociální prácex xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x x xxxx
"
Suverenita
" subjektů, jejichž činnost je upravena jinými zákony, je prolomena rovněž všeobecnou oznamovací povinností (§ 10 odst. 4 zák. o soc.-práxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxení všech typů rovněž povinnostmi vyplývajícími z úpravy dozoru nad dětmi v ústavní péči (§ 29 zák. o soc.-práv. ochraně dětí).
K xxxxx x
xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxx inkorporace úpravy dávek pěstounské péče byla v odst. 3, doplněném novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 401/2012 Sb., zdůrazněna zásada vxxxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxe dávek pěstounské péče, jak je patrné zejména z přehledu norem unijního práva v zákonné poznámce pod čarou č. 55; k tomu srov. výklad k části páté, hlavě Ix xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxhrany realizované správními úřady má však právo Evropské unie (s výjimkou zmíněné oblasti koordinace dávek pěstounské péče podle zdejšího ustanovenx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxdle čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy Unie podporuje též ochranu práv dítěte a tato
agenda
tak patří xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxbytu obyvatel Unie, zde tedy konkrétně dětí.
Sociální politika obecně patří logicky v souladu se zásadou subsidiarity (srov. čl. 5 Smlouvy o Evropsxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx x) Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy, dále jen "SFEU"], a to v rozsahu části třetí (Vnitřní politiky a činnosti Unie), hlavy X xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxnímu vyloučení. Oblast "modernizace systémů sociálního zabezpečení", zmíněná v čl. 153 odst. 1 písm. k) SFEU, kam by bylo možno ochranu práv dětí realixxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxcméně Komisi je ve smyslu čl. 156 SFEU svěřena určitá "měkká" působnost za účelem podpory spolupráce mezi členskými státy a koordinace jejich činností xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx "zaujímá stanoviska a vyvíjí podněty ve snaze stanovit směry a ukazatele" (tamtéž). To koresponduje x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx.
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxa základních práv EU“), která potvrzuje práva vyplývající především z ústavních tradic členských států a mezinárodních závazků společných členským xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx, vyhotovené prezídiem Konventu (dále jen „Vysvětlení“), tu přímo odkazují na čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, tedy i na ustálenou interpxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx dítěte, pak konvenčním způsobem potvrzuje právo dětí na ochranu a péči nezbytné pro jejich blaho, participační práva dítěte (odst. 1), zásadu nejlepšxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xtyk s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte (odst. 3). Vysvětlení tu přímo odkazují na čl. 3, 9, 12 a 13 Úmluvy o právech dítěte. V této souxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxinárodních smluv (-) přibyla i Listina základních práv Evropské unie“ (recenze na článek: Klaushofer, R., Palmstorfer, R. Rakouský ústavní soud použxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx/2013, s. LXXIII). Proto je namístě při výkonu sociálně-právní ochrany dětí přihlížet i k vývoji v ostatních členských státech Evropské unie a k tamějšx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx lze konstatovat, že česká realita především na úseku výkonu ústavní výchovy má za „starými“ členskými státy zpoždění cca 30 až 40 let, a i za srovnatelnýxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxkatura:
Každý člověk, ať nezaviněně či dílem svým přičiněním, se ve svém životě může dostat do situace, kterou není s to sám vyřešit a která mu dočasně xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx a má a musí činit aktivně kroky k znovuobnovení svazku mezi biologickým rodičem a jeho dítětem, nadto v situaci, kdy první stěžovatelka od počátku projexxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxávní ochrany dětí a Fondu ohrožených dětí, se však v této souvislosti nemůže ubránit konstatování, že kdyby tyto orgány věnovaly stejnou práci aktivní xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxx xxxxxinitelnému zásahu do vztahu mezi matkou a dítětem vůbec nemuselo dojít.
(II. ÚS 485/10)
ESLP již mnohokrát uvedl (viz např. rozhodnutí ve věci Fialx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx svévolnými zásahy orgánů veřejné moci, toto ustanovení však smluvnímu státu neukládá jen povinnost zdržet se takových zásahů: tento spíše negativní xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí opatření směřujících k respektování rodinného života až po úroveň vztahů mezi jednotlivci, k nimž mimo jiné patří zavedení vhodného a dostatečného pxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xe věci Zawadka proti Polsku ze dne 23.6.2005). Z čl. 8 tak vyplývá právo rodiče na to, aby byla přijata opatření, která mu umožní styk se svým dítětem, i poxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxm prostředkům třeba přistupovat s maximální opatrností (rozhodnutí ve věci Reigado Ramos proti Portugalsku ze dne 22.11.2005), a že čl. 8 Úmluvy v žádxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxsholz proti Německu ze dne 13.7.2000). Rozhodující je zjistit, xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxtinen proti Finsku ze dne 27.6.2000). Je třeba připomenout, že v takových případech se vhodnost opatření posuzuje podle rychlosti jeho provedení (rozxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxémech, a proto právo, byť má a musí do těchto vztahů vstupovat, musí být interpretováno a aplikováno nikoli mechanicky, formalisticky, ale citlivě, s vxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxho, jak je tomu mezi statutárními orgány, ba právě naopak je třeba vždy na základě individuálních okolností hledat řešení, jež v maximální možné míře poxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx
xxxx xx xxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxístit dítě do prostředí vhodnějšího pro jeho výchovu nemůže sama o sobě odůvodňovat jeho násilné odnětí biologickým rodičům; takový zásah do práva rodxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxx [velký senát], viz výše, § 173; Kutzner proti Německu, viz výše, § 69). Článek 8 navíc ukládá státu pozitivní závazky, které jsou těsně spjaty s účinným xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxet, a přijmout vhodná opatření za účelem sloučení rodiče s dítětem (Kutzner proti Německu, viz výše, § 61). (...) Dle názoru Soudu se tedy jednalo o materxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxní, které lze použít pouze v nejzávažnějších případech. (...) Soud se totiž domnívá, že úlohou orgánů sociálně-právní ochrany je právě pomoc osobám v nxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx získání sociálního bytu a o ostatních prostředcích k překonání jejich obtíží.
(stížnost č. 23848/04 Wallová a Walla proti České republice)
Pro roxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxení, která jim v tom brání, představují zásah do práva zaručeného článkem 8 Úmluvy [K. a T. proti Finsku (velký senát), č. 5702/94, § 151, ESLP 2001-VII]x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xlánku a je-li pro dosažení těchto cílů "nezbytný v demokratické společnosti". Pojem "nezbytnosti" znamená zásah založený na naléhavé společenské poxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx.
(Stížnost č. 23499/06 Havelka a ostatní proti České republice)
Společnost musí být ochotná tolerovat velmi růzxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxdílné zkušenosti se svými rodiči, tak nerovné důsledky z toho vyplývající. To znamená, že některé děti budou zažívat znevýhodnění a újmu, zatímco jiné xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xůsledků defektního rodičovství. To by jednoduše nebylo jakkoli proveditelné.
(Vrchní soud Anglie a Walesu Re L /Care: Treshold Criteria/ [2007] 1 FLx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxx xx x xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx x xísm. b), čl. 153 odst. 1 písm. k), odst. 2, čl. 156 SFEU, - čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, - čl. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy, - § 1 odst. 1, § 2 odst. 1, § x xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx x xxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xx xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxx xák., - spr. řád, - § 15 až 20, § 22 z.
s. m.
, - § 37 odst. 3, § 60, § 92, § 93 zák. o soc. službách, - § 63 až 65 zák. o pomoci v hmotné nouzi, - § 4a odst. 1 zák. č. 73/2011 Sxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxení, - § 35, § 43, § 44 zák. o zdrav. službách, - § 2 odst. 3, 5, § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona, - vyhláška č. 332/2013 Sb., o vzoru Standardizovaného xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxské unie jako kritérium přezkumu: účinky na unijní právo.
In:
Správní právo,
2013,
č. 6, Legislativní příloha II-III/2013, s. LXXIII.
Křístek, xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxrávní ochrany dětí“ a problematika úhrady za „služby pro rodinu“. Právo a rodina. 2016, č. 8, s. 6-11.
Šamánek J., Kvasnicová, J. a kolektiv. Antidisxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxá.
Praha:
Všehrd,
1925,
s. 99.
Tröster,
P. a kol.
Právo sociálního zabezpečení.
2. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2002,
s. 269.
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxzletilá. Dosažení zletilosti se řídí občanským zákoníkem.
Sociálně-právní ochrana v rozsahu stanoveném návrhem zákona se bude zajišťovat dětem, xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxhu zajištění nezbytné pomoci, se bude sociálně-právní ochrana poskytovat i dětem, které se na území České republiky zdržují jen přechodně.
K zák. č. xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx s rodiči a rodiče zatím neučinili krok k legalizaci jejich pobytu xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx, na základě víza za účelem strpění pobytu na území nebo jako azylanti či osoby s doplňkovou ochranou. Dále se výslovně stanovuje, že sociálně-právní ocxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxerým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, byla do § 10 odst. 3 doplněna nová ustanovení písm. c) až d), avšak na nezletilé svéprxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx x x xx xxst. 4, která by se měla zaměřovat i nezletilé svéprávné děti (viz např. účast na přestupkovém a trestním řízení proti mladistvému, spolupráce s Probačnx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
I. Pojem dítěte z hlediska sociálně-právní ochrany dětí
II. Postupné nabývání svéprávnosti nezletilými
III. Specixxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxx xxsobnost zákona
K odst. 1
I. Pojem dítěte z hlediska sociálně-právní ochrany dětí
Podle čxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxx xx současného splnění dalších zákonných podmínek založen veřejnoprávní nárok. Jde totiž o sociální pomoc jako součást sociálního zabezpečení, nikoli x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx svěřena působnost podávat opravné prostředky pouze „ve prospěch“ mladistvého, nikoli v jeho neprospěch (např. uložení „přísnějších“ opatření, než x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
Občanský zákoník pojem (právní) zletilosti a svéprávnosti rozlišuje - nabytí plné svéprávnosxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxt. 2). Je připuštěna i emancipace, tj. přiznání plné svéprávnosti (jakési „umělé“ zletilosti), výrokem soudu (tamtéž, dále § 37 obč. zák.) i bez uzavřexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx, bude v těchto případech sice plně svéprávný, tedy bude u něho dosaženo stejného účinku, k němuž dříve směřovalo „nabytí zletilosti“, avšak bude součaxxx
xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxx x xxs možné nabýt, a z tohoto důvodu xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxávní úprava svéprávnosti, čili způsobilosti vlastním právním jednáním nabývat práv a zavazovat se k povinnostem, je však založena na zásadě postupnéxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxval Ústavní soud (srov. judikaturu pod výkladem k § 8), „věk 18 let nemůže představovat hranici, před kterou dítě do řízení není zapojeno vůbec a po které xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxst hmotného práva to samé vyjadřuje i komentářová literatura: „Svéprávnost člověka se tak rozvíjí postupně, s jeho vzrůstajícím věkem. Tak u novorozexxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxvnost se, spolu s vyspělostí rozumovou a volní, formuje teprve s narůstajícím věkem. Tak např. šestileté dítě je zpravidla schopno pochopit, že určitá xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxlní vyspělost se vyvíjí způsobem přiměřeným (odpovídajícím) běžnému (průměrnému) vývoji rozumové a volní vyspělosti jedinců jeho věku. Nezletilý vx xxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxřák, J., Fiala, J., Zuklínová, M. a kolektiv. Občanský zákoník. Komentář. Svazek II. Praha: Wolters Kluwer, 2014.)
Zákon o sociálně-právní ochranx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx úpravu a její výklad, tak, jak je zde podán v částech II. Postupné nabývání svéprávnosti nezletilými a III. Speciální úpravy dílčí svéprávnosti nezletxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x x 867 odst. 2 obč. zák. a doplňující pro oblast správních činností v sociálně-právní ochraně obecné pravidlo § 29 odst. 4 spr. řádu. Tento legislativní přxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxávními. Důvodová zpráva k občanskému zákoníku v této souvislosti uvádí: „Vychází se mimo jiné z faktu, že základem evropské právní kultury je římské prxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxlíře (-) Základní direktivy pro myšlenkové pojetí navrhovaného zákoníku obsahují Listina základních práv a svobod a Ústava České republiky. Vzhledex x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxáva a lidské svobody byly v našem státě potlačovány, o trvalé přihlížení k principům právního státu, a o stálý zřetel na demokratické tradice českého prxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x vytvoření podmínek pro rozchod s přežívající tradicí totalitního právního myšlení udržujícího existenci ,samostatných' a ,komplexních' zákonnýcx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx svém synergickém efektu oslabují a popírají jeho funkce.“
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxkromoprávní bázi pověřenými osobami, je proto nezbytné vždy posuzovat, v jakém rozsahu je třeba jednat s nezletilým již samostatně (a výlučně), a v čem xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxá ve výkladu k § 1, in dubio pro libertate. Tedy: „v pochybnostech ve prospěch svobody“, tedy ve prospěch svobody nezletilé osoby jednat za sebe již samosxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxe odpírat způsobilost nezletilé osoby samostatně vyjadřovat svou právně
relevantní
vůli: právně jednat; k tomu srov. rovněž výklad k § 1, část IX. Zásxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxících se sociálně-právní ochranou pak představuje následující výklad.
II. Postupné nabývání svéprávnosti nezletilými
Subjektivita (právní oxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxuž se vztahují práva a povinnosti jako účinky právního řádu. S osobou je spojena kategorie právní osobnosti (personnalité juridique, juridical persoxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx právního řádu práva a povinnosti“. Podle § 19 odst. 1 obč. zák. „každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxzenec, batole. Svá práva (a povinnosti) však z povahy věci osoba takto útlého věku sama uplatňovat („zatím“) nemůže (srov. dále).
Částečná svéprávxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxtanoveními, které obvykle obsahují i konkrétní věkovou hranici, jejímž dosažením nabývá dítě, nedospělec nebo dospělý nezletilý (mladistvý) svéprxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxnostem (právně jednat)“ - a třeba dodat, také samostatně řídit své jednání (realizovat svá práva - proto také „svéprávnost“). Nezletilí svou částečnox xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.“ S tím souvisí i jejich způsobilost deliktní. Ustaxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxt“. Tato norma je doplněna v § 2920 odst. 1 obč. zák., podle něhož „nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, (-) nahradí způsobenou škodu, pokud byl zxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxch (středo-) evropských států, v nichž neproběhly socialistické experimenty. Protože zmíněný § 31 obč. zák. ovšem potřebuje vždy výklad (včetně věkoxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxcné právo (podepřené případně komparací s ostatními úpravami kontinentálních právních řádů), což ostatně plyne jednak z Listiny (její Preambule), jxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xx x xx xxxxx xx xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxilými v českém právu od poloviny 60. let přinesla za desítky let svého praktického uplatňování ještě jeden zcela nežádoucí a samozřejmě nezamýšlený prxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xa zcela nesvéprávnou bez ohledu na to, zdali je jí 5 let (kde je uvedený přístup na místě) nebo třeba 16 let (kde se naopak jedná o zcela
absurdní
ignorovánx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxávního styku. Podstata je tedy v založení možnosti zpětného prohlášení právního jednání (např. již uzavřené smlouvy) za neplatné soudem a v restituci xx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxníku z roku 2012 tu pak výslovně uvádí: „Třebaže paragrafové znění návrhu tento pojem nezavádí, vrací se osnova ke koncepci částečné svéprávnosti nezlxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxadů se to však týká i chráněnců starších 16 či dokonce 17 let) přistupují nikoli jako k subjektům nadaným širokým rozsahem práv a vlastní svéprávností, axx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxo mj. také vyplývá, že je u nás v rozporu s ratiem právní úpravy, a to nejen orgány sociálně-právní ochrany, ale dokonce i poručenskými soudy, tolerováno x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx, zejména kolektivního (ústavního) typu, které je přitom možné pouze do dosažení 14, nejvýše pak 15 let věku nezletilých osob, a to ačkoli tyto osoby jsox xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxzení ústavní výchovy“). Omezit svobodu pohybu a pobytu dospělého nezletilého staršího 14 (popř. 15 let) lze totiž buď jen prostředky trestního práva (xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x rodičem nebo jiným dospělým atd.) nebo v civilním detenčním řízení (§ 104 a násl. obč. zák.), popř. soudní aprobací držení v zařízení sociálních služeb xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx práv dětí, vycházející především z čl. 12 Úmluvy o právech dítěte. Její dopady jsou však omezené, a to především proto, že participace v tomto (nesprávnxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx rozhodovat. Z tohoto xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxtice těchto „participačních práv“ srov. blíže výklad k § 8 odst. 2 a 3.
Z obecného práva vyplývá, že děti jsou osoby do 7. roku věku (dle obecného práva
ixxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
x x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxádež“, či „mladiství“, v pracovním, trestním a přestupkovém právu ovšem až po dosažení 15. roku věku) jsou osoby do dovršení 18. roku věku [dle obecného xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxální péči jde o nedospělce, dospělí nezletilí nazývají se zpravidla dorostem.“ (Rouček F., Sedláček J. Komentář k československému zákoníku občanskxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxím slova smyslu“ (do 7 let věku), nedospělce (do 14 let věku), nezletilce („dospělého nezletilého“ či „mladistvého“, do 18 let věku) nebo zletilou osobx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx a v jakém rozsahu může sama též jednat („řídit výkon svých práv a povinností sama“) - a negativně pak, v čem nemůže být již zvnějšku kýmkoli třetím omezováxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxm se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku“. Plné svéprávnosti však lze dosáhnout i dříve - emancipací. A to ve dxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx prominutí let (
venia
aetatis; § 37 odst. 1 obč. zák.) nebo emancipací formou propuštění z rodičovské odpovědnosti nebo z poručenství (§ 37 odst. 2 obč. xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxného práva (trestní sankce, např. ochranná výchova či ochranné léčení, popř. výkon trestu odnětí svobody apod. samozřejmě dosažením věku 18 let nebo exxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxení plné svéprávnosti“ - tzv. prodloužení otcovské moci nebo prodloužení poručenství) není již od roku 1950 v českém (československém) právu nijak upxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxje (§ 33) provozovat obchodní závod nezletilému, který nenabyl plné svéprávnosti, se souhlasem zákonného zástupce a s přivolením soudu (jsou to podmíxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
Interpretací § 31 obč. zák. a s přihlédnutím k tradičním úpravám jakož i k obecnému právu lze tedy dojít k závěru, že děti mladší 7 let nejsou vůbec způsxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxč. zák., avšak lze říci, že dítě tu je jen jakýmsi „živým nástrojem“ (např. pětiletému dítěti je dána na veřejné plovárně do ruky dvacetikoruna a je xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
Nedospělci starší 7 let a mladší 14 let jsou již způsobilí právně jednat ve věcech, které jsou výhradně k jejich prospěchu (přijetí daru, xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxě, využití ihned konzumované služby za úplatu - např. kadeřnictví, zaplacení jízdného, jízda na kolotoči); mohou vkládat peníze na svůj účet (vkladní xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx prokázání totožnosti vhodným dokladem na přepážce xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xim byl někým, zpravidla blízkou osobou, svěřen k přímému užitku (např. kapesné, předměty běžné osobní potřeby, jízdní kolo apod.). Jiná jednání obousxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxle dřívější právní úpravy do tohoto přivolení zákonným zástupcem nabídkou vázána, mohla však žádat přiměřenou lhůtu k vyjádření zákonného zástupce; xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxonným zástupcem, stejný efekt však plní obecná lhůta k přijetí nabídky na uzavření smlouvy podle § 1735 obč. zák.). Výjimečně pak mohou nedospělci volnx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxlet se na chodu domácnosti, a to i finančně - § 886 odst. 2 obč. zák. Dále mohou nedospělci zaplatit své splatné dluhy v rozsahu své dílčí svéprávnosti, nejxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx poručník takové předčasné plnění požadovat zpět - obdobné pravidlo úprava bezdůvodného obohacení v občanském zákoníku bohužel dostatečným způsobex xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xakže k určitému plnění svéprávní nezletilí mohou platně splnit takový, byť ještě nesplatný, dluh a ani zákonný zástupce nemůže plnění požadovat zpět. xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxu - plnil-li však na dluh nejistý nebo nesplatný, lze požadovat, aby mu bylo plnění vráceno; to neplatí, stal-li se dluh mezitím splatným“. Problém je toxxx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xvého omezení buď nesvéprávný, pak nemůže platně plnit vůbec, anebo se naopak na tuto věc omezení nevztahuje, pak je pro plnění naopak svéprávný zcela. Cxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx jmění, může dluh pravý a dospělý řádně zapraviti a závazku se zsprostiti“, tzn. že splatný dluh plnila osoba nesvéprávná přímo k tomuto konkrétnímu dluxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx vráceno“), ale bylo jasně stanoveno, že předčasné plnění nebo plnění na nejistý dluh může požadovat zpět právě a jen poručník nebo opatrovník, právě prxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxání, které učiní osoba k tomu nezpůsobilá, stíhá absolutní neplatnost - proto se navrhuje převzít standardní řešení, podle něhož i plnění uskutečněné xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxdlo naplnit. Nedospělci však nejsou deliktně způsobilí, a to nejen trestně či přestupkově, ale ani civilně. Jako výjimku z této civilní neodpovědnostx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného“. Nejde tu v xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x dědictví), a byť si svůj xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx (mladiství) starší 14 a mladší 18 let, netrpí-li takovou duševní poruchou, která jejich svéprávnost omezuje, jsou pak způsobilí ke všem právním jednáxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx, pokud to není zákonem zvlášť zakázáno, podmíněno nebo omezeno; jsou zejména způsobilí nakládat s odměnou za vlastní práci a s vlastním majetkem, kterx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxamnější majetkoprávní dispozice, vypočtené v § 898 obč. zák.. Dospělí nezletilí jsou již také deliktně způsobilí - jsou povinni nahradit jinému škodu xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxov. § 2921 obč. zák.). Právě i způsobilost ke spáchání civilního deliktu bývala do r. 1950 samozřejmě vždy vázána k dosažení dospělosti, tedy k dosažení xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxba mladší než patnáct let nebo osoba v duševní poruše, nahradí ji ti, kdož zanedbali náležitý dohled“ (a contr. tedy, že způsobí-li škodu osoba starší nex xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxí úprava není již od r. 1964 v českém právu bohužel k dispozici, avšak stejnou věkovou hranici deliktní způsobilosti (dovršených 15 let věku), jak je obexxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xřestupková) měly být ve vzájemném souladu.
Na rozdíl od úpravy opatrovnictví dospělé nesvéprávné osoby (srov. § 65 odst. 2 obč. zák.) neobsahuje obxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxm tohoto jednání jeho zástupcem, popř. nezletilcem samým po nabytí svéprávnosti k danému právnímu jednání (popř. po nabytí plné svéprávnosti obecně)x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxjícího nezletilého (srov. Dvořák, J., Švestka, J., Zuklínová, M. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 1xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xvláštními ustanoveními, která, na rozdíl od obecné úpravy § 31 obč. zák. vyžadující výše nastíněný výklad, obvykle obsahují (stejně jako obecné právox x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxxxx xxx x xe veřejném právu. Obecné konstatování, že české právo věkové hranice dílčí plné svéprávnosti nezletilých nestanovuje, tak není zcela přesné. Dále uvxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxo výkon sociálně-právní ochrany.
x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxí nezletilého nebo alespoň obligatorního předběžného projednání s nezletilým, v důsledku jehož opominutí by bylo možné pochybovat o mravní, popřípaxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxmu dítěte, sdělí [ten, kdo jedná] dítěti vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor o dané záležitosti a - jej sdělit; to neplatí, není-li dítě schxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxují patřičnou pozornost a berou názor dítěte při rozhodování v úvahu.“ Podle § 867 odst. 2 obč. zák. pak současně platí, že „o dítěti starším dvanácti let xx xx xx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxéna procesní, svéprávnosti dosažením 12 let věku - ta je samozřejmě mimořádně významná i pro oblast sociálně-právní ochrany dětí. Jedná se tu o nedospěxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x x odst. 2 a 3.
V oblasti poskytování zdravotních služeb jsou nezletilí svéprávní zásadně již od 14 let, tedy plně v souladu s konvenční obecnou úpravou xxxxxxxx xxxxx xxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxčebné výkony jsou již plně v dispozici nezletilce], který dovršil čtrnáct let, nenabyl plné svéprávnosti a který zákroku vážně odporuje, třebaže zákoxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xásahy do integrity, až do 18 let částečně podmíněná. Odst. 2 cit. ust. k tomu dále stanovuje: „nesouhlasí-li zákonný zástupce se zásahem do integrity osxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx obč. zák., pak stanovuje, že „nezletilý, který není plně svéprávný, může v obvyklých záležitostech udělit souhlas k zákroku na svém těle také sám, je-lx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx 1 zák. o zdrav. službách „pro vyslovení souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému pacientovi se použijí právní předpisy upravující svépxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxlasu, jestliže je provedení takového úkonu přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti odpovídající jeho věku“, čímž se právě odkazuje na uvedenou věkxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxobodným a informovaným souhlasem“. Ustanovení § 28 odst. 3 písm. b) zák. o zdrav. službách stanovuje také, že „pacient má při poskytování zdravotních sxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxtní služby jako takové, ale i s tím úzce související svobodná volba lékaře nezletilému pacientu zásadně přísluší právě již po dovršení 14 let. V tom rozsxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxplatí a ani nemůže platit pro cizí péči (ať již pěstounskou, tak xxxxxxxxx xxxx xx x x xx xxxxx x xxxxx xx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxecně svěřuje statutárnímu orgánu ústavního zařízení nebo pěstounovi, avšak tato úprava jen doplňuje § 35 odst. 1 zák. o zdrav. službách o svéprávnosti xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x x92 odst. 1 obč. zák., totiž, že „rodiče [tj. případně také statutární orgán ústavního zařízení nebo pěstoun] mají povinnost a právo zastupovat dítě při xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxé je (zejména dosažením příslušných let, např. zde 14), zákonné či jiné zastoupení nezletilce v tom rozsahu
ipso facto
i
ipso iure
zcela přestává. Na úxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxo zdraví, v § 46 odst. 1, 2 ustanovuje, že „fyzická osoba je povinna podrobit se stanovenému druhu pravidelného očkování a před provedením pravidelného x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxkou osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá za splnění [těchto] povinností její zákonný zástupce, pěstoun nebo fyzická osoba, kterx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxého hlediska ukončením povinné školní docházky (§ 34 a § 35 obč. zák.; neboť jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána). Podle § 34 odst. 1 písm. b) zák. práce musí pracovní smlouva jako svou esenciální náležitost „oxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxednání místa výkonu práce, což úzce souvisí též se svobodou pohybu a pobytu dospělých nezletilých starších 15 let, kteří jsou již dokonce pracovněprávxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx tato jejich již plná svéprávnost by musela být soudem omezena podle § 55 a násl. obč. zák. Základním kritériem pro řešení těchto otázek byla ostatně i v mixxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxského zákoníku, jíž byla zrušena možnost zákonného zástupce zrušit z důležitých důvodů se souhlasem soudu pracovní smlouvu mladistvého mladšího 16 lxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xástečná svéprávnost má být tedy chápana co nejširším způsobem jako neomezená a nepodmíněná. Toto zásadní výkladové pravidlo, vyplývající z důvodové xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx.
V oblasti svobody pohybu a pobytu nabývá nezletilec svéprávnost rovněž dovršením xx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xolnost určit místo svého pobytu, a to nakonec i v rámci ústavně zaručených základních práv a svobod - svobody pohybu a pobytu (čl. 14 Listiny). Ústavní soxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxležitějších hodnot. Je předpokladem toho, aby si mohl každý sám uspořádat svůj vlastní život, aby mohl rozhodovat o jeho podstatných aspektech a svým jxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xouze na základě zákona a v jeho mezích a nesmí se při tom dopustit svévole“. Uvedeným závěrům plně odpovídají i veřejnoprávní pravidla na úseku evidence xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxdem ve své svéprávnosti, dosažené ve věcech pobytových nejpozději dovršením 15 let věku (nikoli až 18 let), omezen podle první části obč. zák. (§ 55 a násxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxkem vůbec neobsahuje, popř. by na osobní svobodě mohl být omezen prostředky práva trestního. Tomuto závěru dále svědčí i skutečnost, že první výchovná xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x x8 odst. 1 písm. a) z.
s. m.
, je formulována takto: „Soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce může mladistvému uložit výchovnou povinnost, ktxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxt. 1 písm. g) z.
s. m.
možno navíc uložit, aby „neměnil bez předchozího ohlášení probačnímu úředníkovi místo svého pobytu“. Přitom jako opatření podle xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxva obecně, ale ukládá se mu, aby konal, opominul nebo strpěl, co by bez výslovného uložení takového opatření jinak nemusel (bydlet s rodiči, neměnit bez xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xávykových látkách apod.). Je přitom nerozhodné, zdali je takový dospělý nezletilý člověk v péči rodičovské, poručenské, pěstounské nebo ústavní. Že xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx k § 26 zákona o Policii ČR: „Potřebu vrátit nezletilou osobu do rodičovské nebo jiné obdobné péče nelze automaticky vyvozovat z pouhého faktu, že osoba jx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xdraví, u osoby mladistvé (do 18 let) toto paušálně tvrdit nelze. Osoby mladistvé jsou v některých případech schopné se o sebe postarat. Je tedy třeba v přxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xéto péče. Pokud např. má kde bydlet, je schopná se o sebe postarat, nebo se o ni postará osoba blízká, zvláště pokud je v rodičovské péči objektem zanedbávxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxbliky. Praha: C. H. Beck 2009, s. 134). Uvedené je zřejmé x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxtit bezodkladný návrat dětí protiprávně přemístěných nebo zadržených, čímž se rozumí porušení „práva péče o dítě, které má osoba, instituce nebo kterxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxužije, pokud dítě dosáhlo věku šestnácti let“. Vysvětlující, tj. důvodová zpráva k této úmluvě mj. uvádí, že „osoba starší šestnácti let obecně skutečxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx problém souvisí se situací dětí mladších šestnácti let, které mají právo samy si zvolit místo svého pobytu“.
Ve věcech závazků souvisejících s bydlxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxvnímu jednání, kterým dítě uzavírá smlouvu zavazující k opětovnému dlouhodobému plnění, smlouvu úvěrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu týkající se byxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxbytí nebo odmítnutí dědictví apod.) má toto ustanovení občanského zákoníku svou logiku, jde-li o „smlouvy týkající se bydlení, zejména nájmu“, byl by xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxboť právě i v souvislosti s pracovní smlouvou může a často také bývá uzavírána smlouva o nájmu služebního bytu (§ 2297 až 2299 obč. zák.), popř. smlouva o uxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx x xxxxxxářová literatura uvádí: „Ustanovení- bylo v závěru projednávání návrhu zákonného textu dotčeno naprosto nevhodnými zásahy, které vyvolávají význaxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxí těchto otázek, nebude chybný text činit žádné problémy a bude zdejší ustanovení vykládat v souladu s § 2 odst. 1, totiž podle smyslu, a nikoli podle slovx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxmentář. Svazek II (§ 655 až 975). Praha: Wolters Kluwer, 2014.). Jde-li o nájem, občanský zákoník o nezletilých ustanovuje pouze v § 2279 odst. 2: „nájem xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel - to neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, nedosáhla ke dni přechodu nájmu věku osmnácti lxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx nájmu není děděním, ale zvláštním případem právního nástupnictví (proto se mj. nevyžaduje schválení soudem; přechod nastává
ex lege
). Jinými slovy: xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxně obsahuje dvojí úpravu podmínění právního jednání osob částečně nesvéprávných schválením soudu, a to v již zmíněném § 898, a jde-li o zletilé xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxuje-li opatrovník opatrovancovo jmění, nesmí bez souhlasu soudu uzavřít za opatrovance smlouvu zavazující ho k trvajícímu nebo opakovanému plnění nx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxo nezletilého pro uzavírání smluv „týkajících se bydlení“. Za prvé je podmínkou, že rodič spravuje jmění dítěte. Pokud však dospělý nezletilý není v zaxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx aby nemohl zcela volně uzavřít smlouvu týkající se bydlení. To ostatně vyplývá i z výkladu systematického, neboť § 898 obč. zák. je součástí partie „péčx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxgulují výlučně správu cizího majetku a vůbec neupravují způsobilost nezletilého v oblasti svobody pobytu. Druhou podmínkou je, že se jedná o „opětovnx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx. zák.: „na dobu delší než tři roky“. Jinými slovy, dospělý nezletilý (starší 14 a zejména pak již 15 let) může zajisté uzavřít smlouvu týkající se bydlenx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxi dospělý nezletilý 15 let věku nebo je-li starší, doběhne tato doba v okamžiku, kdy již bude zletilý (15+3=18). Ostatně jiný výklad by odporoval nejen lxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxmlouva týkající se bydlení“ může být totiž nejen smlouva nájemní nebo ubytovací na dobu nejvýše tří let, ale také na dobu např. pouze jednoho či dvou měsíxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxby (§ 1852 a násl. obč. zák.). Otrocký slovní výklad problematického § 898 odst. 2 písm. d) by tak znamenal, že např. 17,5 roku starý student by nemohl bez sxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxt § 898 odst. 2 písm. d) obč. zák. v onom otrockém slovním výkladu, bez souhlasu soudu by se neobešlo dokonce ani ubytování mladistvého žáka během školníhx xxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxý souhlas žáka i jeho zákonného zástupce by tak byl stejně irelevantní. Je zjevné, že takový výklad § 898 obč. zák. by byl nesmyslný. A proto je třeba svéprxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xaopatření zákonného zástupce nebo v jiném podobném zaopatření (tj. „zaopatřují se“ v zásadě sami), a za druhé jde-li o závazky na dobu určitou nikoli dexxx xxx xxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxx), a to zásadně včetně matričních věcí (§ 8a odst. 3, 4, § 25 odst. 2, 3 zák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení), má-li být naopak osvojeno dítě nxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx právu bezdůvodně v této souvislosti posunuté na 15 let věku; v minulosti tak mohli dospělí nezletilí pořídit veřejně závěť, dnes tak mohou učinit až od 1x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxilí starší 15 let (a nikoli jen 14 let, což by ovšem bylo správné řešení) mohou však být opět i dnes svědky při pořizování privilegované závěti - § 1548 obč. xxxx
xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx, jménu a příjmení], neboť ke změně se vyžaduje její souhlas, který nelze nahrazovat.
Ve věcech evidence obyvatel a občanských průkazů nabývá nezlexxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xx xx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx x x xxxxx x xxxx xx 328/1999 Sb., o občanských průkazech); to je samozřejmě významné i z hlediska posouzení (ne)možnosti omezení základního práva dospělého nezletiléhx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxc starší 15 let může totiž volně určit místo svého pobytu, neboť v takovém místě může případně zcela volně sjednat pracovní smlouvou výkon práce (srov. vxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx pobytu a požádat v té souvislosti o výměnu občanského průkazu.
V oblasti provozu na pozemních komunikacích je svéprávnost stanovena diferencovanxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxitým systémem dopravního značení, ale rovněž v souladu s pravidly provozu vyhodnocovat aktuální dopravní situaci včetně vědomí odpovědnosti za zdraxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxrových vozidel, lze již osobě starší 15 let vydat řidičské oprávnění nejen pro motorky či tříkolky do 50 cm3, ale i pro čtyřkolová vozidla o stejném obsahx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxx xxxx xx xx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx/2000 Sb., o silničním provozu, vůbec nezmiňuje. Jde-li o organizovaný útvar chodců, jež mohou tvořit účastníci jakéhokoli věku, jsou stanovena pravxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxiletý člověk je zákonem chápán jako způsobilý řídit coby chodec na silnici nejen vlastní pohyb, ale i jemu svěřené osoby, což ostatně úzce souvisí i s širxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxm účastníkem silničního provozu je dokonce osoba starší již 10 let (bez jakéhokoli dohledu). Jinak platí, že „dítě mladší 10 let smí na silnici, místní kxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxnného zástupce, jak se někdy veřejnost domnívá), stejně jako, že „na jednomístném jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou; je-li však jízdní kolo vybxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xet, a nikoli až od 18 let, chápána v oblasti silničního provozu jako plně svéprávná a dokonce způsobilá vykonávat dohled nad menšími dětmi.
Veřejnopxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxlostí (dosažením 14 let), ale teprve dosažením 15. roku věku.
Ve věcech státní sociální podpory platí podle § 67 odst. 4 zák. o stát. soc. podpoře, jdexxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxa tedy u nezletilých matek je založena plná svéprávnost pro tuto oblast dosažením 16 let; u ostatních dávek státní sociální podpory je plné svéprávnostx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxde plnou svéprávnost, pozastaven; to neplatí o výkonu povinnosti a práva péče o dítě, ledaže soud vzhledem k osobě rodiče rozhodne, že výkon také této poxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xvé dítě, ledaže by tuto její povinnost a právo poručenský soud pozastavil. Podle § 67 odst. 4 zák. o stát. soc. podpoře platí: Pokud není oprávněná osoba sxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxého orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaoxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxoba uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku. Má-li nezletilý rodič po právu (podle § 868 odst. 1 obč. zák.) své dítě u sebe a pečuje o něj, není toto dítě ani xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xodává jeho zákonný zástupce (druhý - nepečující - rodič, je-li svéprávný, nebo poručník tohoto dítěte). Příjemcem přídavku na dítě však bude zcela po pxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx je příjemcem dávky osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření, jde-li o výplatu [přídavku na dítě], a rovněž tak z § 19 odst. 2 i. p. zxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxí. V obou případech je stanoveno, že přídavek se vyplácí „osobě“, nikoli „zákonnému zástupci“ nebo „osobě, která je již plně svéprávná“, a současně se sxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx pečující rodič, bude totiž zpravidla bydlet u svých rodičů, pěstounů nebo také v ústavu, proto „ubytování“ jako jednu ze složek „plného přímého zaopatxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxannou výchovou nemůže být ústavní zařízení, neboť dítěti své svěřenky neposkytuje žádné „plné přímé zaopatření“, ale pouze „ubytování“ na základě toxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxtilosti, pokud se dále nestanoví jinak. Způsobilost být účastníkem řízení o přiznání invalidního důchodu vzniká ukončením povinné školní docházky; xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvnost zásadně nemá na rozdíl od věcí invalidního důchodu, kde může být plně svéprávným zásadně již od 15 let.
Školská svéprávnost je upravena v obecnxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxí první rok má být plněn v mateřské škole, když „od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku do zahájení povinné škxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxoli tu ovšem je mateřská škola a nikoli předškola) nehovoří o „žácích“, ale o „dětech“. „Dítě“ ve smyslu školského zákona je tak v určité shodě s obecným pxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxsti žáků a studentů, upravené v obecné části první školského zákona (§ 22 odst. 1). Zcela školsky nesvéprávným je tak i dítě plnící povinnou „předškolní xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x x x xx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxa „povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad“. Záxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxativní a normativně nevýznamná či zcela bezvýznamná, práva (právo na vzdělávání a školské služby; právo na informace o průběhu a výsledcích svého vzděxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxch záležitostí jeho vzdělávání; právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdxxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen; plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zaříxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxších 6, popř. 7 let) ve školských vztazích je tu tak zřejmá. Současně však platí, že „smlouvu o poskytování služby vzdělávání“ uzavírá, tedy přihlašuje xxxx xx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxm zákonného zástupce, ale naopak žákův zákonný zástupce jménem žáka a bez jakékoli žákovy
obligatorní
(právně
relevantní
) součinnosti. V těchto otáxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx k nucené návštěvě školy, vůbec nepředpokládá. Dokonce i o povolení pokračování v základním vzdělávání žáka, který po splnění (doby) povinné školní doxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx k takové xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxa nepřípadně, i pro střední vzdělávání. Podle § 60a odst. 1 školského zákona „za nezletilého uchazeče podává přihlášku zákonný zástupce, přičemž je všxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxvání (§ 66 odst. 2 školského zákona). Obojí je v rozporu s obecnou úpravou občanského zákoníku, neboť podle § 32 odst. 1 obč. zák. „udělil-li zákonný zástxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxtého účelu, je nezletilý schopen v mezích souhlasu sám právně jednat“. Obecně tedy jedná nezletilec, ovšem s přivolením svého zákonného zástupce, je-xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxilce (a to dokonce i při omlouvání absencí; § 67 odst. 1 školského zákona, kde jedná dokonce výhradně zákonný zástupce, a to až do 18 let věku žáka nebo studxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxého zákona totiž stanovuje, že „žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného ředitexx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx či dítě, ale především i sám nezletilý již dospělý žák má zásadním způsobem
ex lege
omezenu školskou svéprávnost, zejména srovnáme-li ji s rozsahem svxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxního vzdělávání patří i učební obory. Ještě předpis z poloviny 60. let účinný do 31. 12. 1988 přiznával mladistvým (dospělým nezletilým) větší rozsah „xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxíku práce mladistvý učeň sám úplně stejně, jako je tomu u poměru pracovního. Znesvéprávnění mladistvých studentů a učňů školským zákonem z roku 2004 roxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx vzdělání a pokud se pak nezletilec dále vzdělává (připravuje na budoucí povolání), trvá jeho nezaopatřenost a současně tak i nárok na zaopatření ze strxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxst přivolení rodiče jako zákonného zástupce k volbě (střední) školy, neboť po dobu vzdělávání ponese jak náklady tohoto vzdělávání, tak nadále i celkoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxní naopak jasné, proč není vyžadováno právně
relevantní
přivolení rodiče s dalším vzděláváním i po nabytí zletilosti žáka (studenta), neboť uvedená xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxopak již ničím odůvodnit nesvéprávnost mladistvého žáka ve věcech ukončování středního vzdělávání; je evidentně v rozporu s ústavním pořádkem.
IVx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
V případě plně svéprávné osoby by postrádalo smyxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xorektiv ve větě druhé. Ačkoli se tedy bude jednat o nezletilce, tedy "dítě", lze vůči plně svéprávné osobě uplatňovat výkon sociálně-právní ochrany záxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxěti pomoc odepřít. Jinak jen v těch případech, kdy je svéprávná osoba omezena z důvodu své nezletilosti bez ohledu na svéprávnost (jedná se o případy zákxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxžíváním regulovaných či nelegálních psychoaktivních látek atd.). Emancipací (ale rovněž tak nabytím plné svéprávnosti zletilostí) zaniká rodičovxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxavní výchova). Jde-li o emancipovaného nezletilce, je tak pojmově vyloučena i ústavní výchova (jako jiná forma péče o dítě, mající svůj podklad v omezexx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxy, zabezpečovací
detence
, xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xkoly vyplývající ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zejména z úpravy sledování výkonu ochranné výchovy a návštěv ve věznici, ovšem s plným respxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxmpetence
při výkonu kurately pro mládež. Při poskytování sociálně-právní ochrany plně svéprávnému nezletilci je třeba ovšem respektovat i odmítnuxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx není však zcela nejšťastnější a svým způsobem potvrzuje to, co bylo zmíněno již v části II. Postupné nabývání xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxesla zcela nežádoucí protiprávní důsledek, kdy v řadě právních vztahů (včetně sociálně-právní ochrany dětí) je na nezletilou osobu nahlíženo jako na xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xx xxx xxx proto, že odporuje zákonu, jakož i ústavnímu pořádku, neboť, jak se praví hned v úvodu k Listině, „lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Záxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxvní ochrany starším emancipovaným nezletilým (mladistvým) pouze s jejich informovaným souhlasem a zásadně nikoli proti jejich vůli je tedy třeba přixxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xformálně tak nejsou ještě plně svéprávní).
Český zákon o sociálně-právní ochraně dětí na dvou místech prolamuje hranici 18 let. První z nich se týká xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxchovou z důvodu závažných výchovných problémů, dětem s uloženou ochrannou výchovou a dětem stíhaným vazebně nebo dětem ve výkonu trestního opatření oxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxy, byla-li ústavní nebo ochranná výchova prodloužena do 19 let věku mladého zletilého dospělého (srov. výklad k § 32). Druhý průlom do věkové hranice 18 xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxého dospělého); srov. § 4a písm. b) bod 2, § 47f odst. 2 a § 47i zák. o soc.-práv. ochraně dětí. V některých případech pak dojde k určité prolongaci působnosxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxnnosti zajištění odborné poradenské pomoci [§ 59d odst. 1 písm. a) zák. o soc.-práv. ochraně dětí] může být zahájeno (samozřejmě ve lhůtách podle obecnxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxtěte bude po právu dokončeno i po nabytí jeho zletilosti apod.
Je však třeba současně dodat, že zletilý dospělý, jemuž je poskytováno plné přímé zaopxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxektem sociálně-právní ochrany dětí, stejně jako zletilá osoba nacházející se nadále v trestněprávní ochranné výchově (do svých 19 let), až na výše zmíxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxonodárce, jak jej zachycuje důvodová zpráva, totiž že sociálně-právní ochrana se zajišťuje zásadně jen dětem, které na území České republiky legálně xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxnu sociálně-právní ochrany) nemůže svou působnost realizovat xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxnost, že původní znění čtyř pobytových titulů bylo v průběhu let novelizováno zejména v důsledku souvisejících změn cizineckých předpisů, a nakonec bxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxvku upravuje speciální ustanovení § 47o zák. o soc.-práv. ochraně dětí, které tak představuje
lex specialis
vůči komentovanému ustanovení.
Zásaxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xmluvou haagská Úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxuvního státu obvyklého bydliště dítěte mají pravomoc přijímat opatření na ochranu osoby nebo majetku dítěte". Tedy
kompetence
orgánu sociálně-práxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx jak ustanovení komentovaného odst. 2 zdůvodňuje důvodová zpráva ("na území trvale nebo dlouhodobě pobývají" - tj. mají obvyklé bydliště). Jinými sloxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxsně tu skutečně pobývá. Úmluva pak v čl. 5 v odst. 2 upravuje též změnu působnosti - "v případě změny obvyklého bydliště dítěte do jiného smluvního státux xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxbytovým statusem - to ostatně v rámci EU není již ani zásadně potřeba), ale stav faktický. Z této zásady faktického - obvyklého bydliště jsou upraveny poxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x nebo 6, jestliže se domnívá, že orgán jiného smluvního státu by mohl v konkrétním případě lépe posoudit nejlepší zájem dítěte, může buď žádat, aby tento xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxerušit projednávání případu a vyzvat strany k předložení takového požadavku orgánu tohoto jiného státu". Dožádaným státem může být stát, jehož státnxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxe anebo jeho prohlášení za neplatné, nebo stát, ke kterému má dítě závažný vztah. Druhou výjimkou z pravidla obvyklého bydliště podle Úmluvy je případ zxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx orgánů smluvního státu, ve kterém dítě mělo obvyklé bydliště bezprostředně před přemístěním nebo zadržením, až do té doby, než dítě získá obvyklé bydlxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxuze naléhavá opatření, která jsou nutná pro ochranu osoby nebo majetku dítěte, v případě českých orgánů sociálně-právní ochrany tedy opatření ve smysxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx v další haagské úmluvě, a to Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z 25. října 1980, která je pro Českou republiku závazná od 1. xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxe, že "Úmluva se bude vztahovat na každé dítě, které mělo své obvyklé bydliště ve smluvním státě bezprostředně před porušením práva péče o ně nebo styku s xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxící na řešení situací, týkajících se občanů EU. Konkrétně nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manžxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxí preambuli (zejm. zásada č. 12), tak ve vlastních ustanoveních, zejm. v čl. 8, který stanovuje: "Soudy členského státu jsou příslušné ve věci rodičovsxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxx 9, 10 a 12 pro případy přestěhování do jiného členského státu, únosu dítěte a pokračování příslušnosti v případě vedení souvisejících soudních řízeníx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxtě na území pro založení působnosti českých orgánů při výkonu sociálně-právní ochrany vyplývají ze speciální úpravy sociálně-právní ochrany ve vztaxx x xxxxxx xx xxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení z 29. května 1993, publikovanou pod č. 43/2000 Sb. m. s., vycházející rovněž z kritéria obvyklého xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx je přemisťováno nebo má být přemístěno do jiného smluvního státu ("přijímající stát") buď po svém osvojení ve státě původu manželi nebo jednou osobou s xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxrmulace druhého odstavce odpovídá realitě, kdy osoba, mající u nás zejména trvalý pobyt, prakticky bezvýjimečně i fakticky na území republiky pobýváx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtu, tak státního občanství, o skutečném pobytu, resp. bydlišti dítěte. Proto např. zákon č. 91/2012 xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxho občanství nově kritérium obvyklého pobytu. Důvodová zpráva k tomuto zákonu uvádí: "Po vzoru některých zahraničních úprav se opouští současný hranxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx se k němu přiklání i Švédsko. V mnoha dalších zemích je pak obvyklý pobyt kritériem subsidiárním. Navrhované řešení se též jeví jako praktičtější. Pojex xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxlo (1977) ESD 315, odst. 17-20 a věc C-102/91 Knoch (1992) ESD I-4331, odst. 21 a 23). Podle tohoto soudu je obvyklý pobyt místem, které dotyčná osoba určixx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxměstnané osoby; důvody, které ji vedly k přestěhování; délka a
kontinuita
jejího pobytu; skutečnost, že má v místě stabilní zaměstnání, a její úmysl, xxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxresponduje s přesnějším označením ‚obvyklý pobyt' ve smyslu výkladu Evropského soudního dvora. V některých směrnicích se v českém znění, popřípadě v xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxmí místo obvyklého pobytu tak, jak je definováno v § 2 písm. q) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Je možné také poznamenat, že pojem ‚obvxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxliště', ‚domicil' apod. Jedná se tedy o výraz, který má ve vztahu k jednotlivým právním řádům autonomní postavení. Tím je umožněno, aby aplikující orgáx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxdpisů tohoto státu osoba nesplňuje formality pro ‚trvalý pobyt', ‚bydliště' apod."
Ačkoli z důvodové zprávy k odst. 2 jednoznačně vyplývá smysl komentovaného ustanovení - zajištění ochrany dětem pobývajícxx xx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx neodpovídá. Lze proto předpokládat, že v budoucnu bude osobní působnost zákona explicitně rovněž založena v první řadě na kritériu obvyklého pobytu, xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xodle tohoto zákona se poskytuje zásadně jen dětem, které žijí, resp. jsou přítomny na našem území, nikoli dětem, které mají obvyklé bydliště v cizině, a x xxxxxx xx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxnej kuratele] sice pracuje s pojmem „obvyklý pobyt“, když jej zavádí jako legislativní zkratku v oblasti osobní působnosti zákona, avšak naplňuje jej xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx. Vedle toho se však sociálně-právní ochrana na Slovensku poskytuje v plném rozsahu i dítěti, „ktorému nemožno určiť obvyklý pobyt“ v uvedeném smyslu. xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxnsku nacházejí. Z těchto formulací je zřejmé, že se současně vyžaduje přítomnost dítěte na území, byť zásada teritoriality není obecně vyjádřena, podxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxní kurately se vztahuje i na dítě, „ktoré je občan Slovenskej republiky a nachádza sa na území iného štátu“ bez dalšího. Obdobu takového vymezení osobní xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx, a to v rámci vymezení působnosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Citované ustanovení stanovuje, že tento Úřad „zajišťuje sociálně-právnx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xárok těchto nezletilých osob na „sociálně-právní ochranu“ v širokém smyslu, a to snad pouze na základě existence státoobčanského svazku, neboť výkon xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxý. Vymezení osobní působnosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí se tak vztahuje výlučně k působnosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xiziny. Na území republiky se však může nacházet dítě, které zde pobývá buď legálně, avšak jen krátkodobě, nebo je na území republiky zcela bez pobytovéhx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxanovením zaručuje alespoň v základním nezbytném rozsahu "krizové pomoci".
Rovněž formulace tohoto ustanovení není v současnosti již nejvhodnějxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx x x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxa poskytuje v plném rozsahu zákona, všem ostatním dětem, které se nacházejí na území republiky, jsou ohrožené a současně nesplňují podmínky odst. 2, se xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx x xx x x xx xák. o soc.-práv. ochraně dětí) znamená ochranu dítěte bez doprovodu nebo v případě, že jsou jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušenyx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xkamžitou pomoc) a zpravidla současné podání návrhu na vydání opatření soudu za účelem předběžné úpravy poměrů dítěte podle § 924 obč. zák. ("rychlé přxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx tedy i do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc) nabývá v souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, dxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxpělost stěžovatelky byla na takové úrovni, aby byla schopna posoudit následky svého jednání. Obdobnou námitkou nedostatečné způsobilosti k právnímx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xyhodnotil jako zjevně neopodstatněnou s tím, že byla-li nezletilá, které bylo 12 let, způsobilá sama cestovat městskou hromadnou dopravou, musela si xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxdné události v době, kdy bylo stěžovatelce bez několika týdnů 11 let. Jen na základě tohoto věku samotného lze u běžného jedince předpokládat znalost záxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxčností notoricky známou
(II. ÚS 3176/12)
Je třeba zabránit situacím, kdy je dítě považováno za pouhý objekt, o kterém rozhodují jiní. Na nepřípustnoxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x roku 2011 právě v kontextu práv garantovaných v xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x. 8. 2011, CRC/C/CZE/CO/3-4; § 34) - Věk 18 let nemůže představovat hranici, před kterou dítě do řízení není zapojeno vůbec a po které již plně.
(I. ÚS 330xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxo, aby si mohl každý sám uspořádat svůj vlastní život, aby mohl rozhodovat o jeho podstatných aspektech a svým jednáním usilovat o vlastní štěstí. Jakkoxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxce. Stát, který je založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 odst. 1 Ústavy), do ní proto může zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xkutečně respektována práva dotčeného jednotlivce a že v jeho případě nedojde ke zneužití moci.
(III. ÚS 916/13 z 17. 2. 2015)
Žalobkyni v době, kdy jí jxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x určitou uměleckou či snad antikvární hodnotou. Žalobkyně tedy byla ve věku, kdy průměrně rozumově i mravně vyspělé dítě chápe dosah darování a je způsoxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxkované v žalobě - (uzavřít jako obdarovaný darovací smlouvu) platně do svého vlastnictví bez ohledu na to, jakou konkrétní hodnotu v okamžiku darování xxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx x x xx
x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxní, § 35 a násl. - sociálně-právní ochrana ve vztahu k cizině, § 37 - sociálně-právní ochrana ve zvláštních případech, § 47o - okruh oprávněných osob, x xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxx
x xx xx xxxx x xxx x xxx x xx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx
čl. 5 až 14 sdělení č. 141/2001 Sb. m. s., o přijetí Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
x xxx x xxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxinců,
§ 1 odst. 2, § 2 odst. 1, § 10 odst. 1, § 15 odst. 1, § 19 odst. 1, § 23, § 24, § 30 odst. 1, 2, § 31, § 32, § 34, § 35, § 55 a nxxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx x xxxx x xxx x xxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx, § 892, § 898, § 911, § 924, § 975, § 1526, § 1539, § 1735, § 1852, § 2279,§ 2920, § 2921, § 2997 odst. 2 obč. zák
§ 6, § 53 a násl. zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodníx xxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxx xxxxxx
x xxx xx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxx
x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx xx xx
xx xx
x
x xxx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xx xxxxx xx x xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxx00 Sb., o matrikách, jménu a příjmení,
§ 10 odst. 10 zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech,
§ 2 odst. 3, § 4 odst. 4 zák. č. 328/1999 Sbxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx
x x xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx x x6, § 49, § 66 odst. 2, § 67 odst. 1, § 68 odst. 1 školského zákona
Literatura:
Křístek, A. Prodloužení ústavní výchovy. Příčiny a důsledky ústavně nxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xákoníku [online]. Epravo.cz. 13. 1. 2015. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/prodlouzeni-ustavni-vychovy-96533.html
Křístek, xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxonného zástupce rozvázat smlouvu o výkonu závislé práce uzavřenou dítětem mladším 16 let? [online]. Epravo.cz. 15. 4. 2015. Dostupné z: https://www.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxadsim-16-let-97406.html
Křístek, A. Mezery v zákonech z hlediska ochranné funkce zákonného zastoupení dětí. Právo a rodina. 2015, č. 11, s. 1-5.
xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxxxx xx x xxlativní nezávaznosti rozhodnutí civilního soudu o ústavní výchově nezletilých. Právní rozhledy. 2016, č. 19, s. 671-678.
Křístek, A. Svéprávnosx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
Madej, M. Přípustnost omezení svéprávnosti nezletilého člověka. [online]. Epravo.cz. 9. 1. 2015. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clankxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxmu a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl prvý. V. Linhart: Praha 1935; výklad k § 178, § 178a a § 207.
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
Zuklínová, M. in Švestka, J., Dvořák, J. Fiala, J., Zuklínová, M. Občanský zákoník. Komentář. Svazek II (§ 655 až 975). Praha: Wolters Kluwer, 2014.
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx komentáře je ke dni 24.4.2019.
Z důvodové zprávy:
K zák. č. 359/1999 Sb.: Nově se zřizuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který bude zajišťoxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxzinárodněprávní ochranu mládeže, které bylo dosud řízeno Ministerstvem spravedlnosti. Na nově zřízený Úřad také přechází z Ústředí všechny jeho
komxxxxxxx
x
x xxxxx x
xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxy, plnícím funkci ústředního orgánu podle některých mezinárodních úmluv a další funkce vyplývající především z mezinárodního, příp. unijního právax xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxtní správy České republiky (dále jen "kompetenční zákon"), ale je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen "MPSV").
Komentované ustanovení je blíže rozvedeno především v části třetí (Opatření sociálně-právní ochrany), hlavě VIII (Sociálně-právxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx Působnost Úřadu při zprostředkování osvojení do ciziny a z ciziny je však upravena v § 25 a § 26.
Úřad sídlí v Brně na adrese Šilingrovo náměstí 3/4. Zřxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x
x xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxádána, proto až do konce r. 2014 platilo, že ředitele Úřadu pro mezinárodně-právní ochranu jmenuje ministr práce a sociálních věcí podle dosavadních pxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxkován i doprovodný zákon č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě, který s účinností od 1.1.2015 změnil článkem Xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxny byly současně zrušeny původní, nikdy neúčinné služební předpisy z r. 2002.
Související ustanovení:
§ 25 až 26 - zprostředkování osvojení Úřaxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxí ochrany, § 62 odst. 2 - dožádání Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu o zastoupení dítěte
(Věcná příslušnost správních úřadů [1] a působxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx ochranu podle návrhu zákona zajišťují [v první řadě obecní úřady obcí s rozšířenou působností], které v přenesené působnosti zajišťují celou řadu povxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxtředně sledovat ochranu práv dítěte a činit potřebná opatření.
Dalšími orgány sociálně-právní ochrany jsou [krajské úřady, v oblasti dávek pěstouxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxrstvo práce a sociálních věcí, do jehož
kompetence
patří obecně "péče o rodinu a děti", a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, jemuž i dosud (jako Úxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxovat i složky občanské společnosti (nadací, občanských sdružení), církve a další právnické a fyzické osoby, a to na základě pověření vydaného [krajskxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxti sociálně-právní ochrany dětí přechází na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
V textu zákona dochází k upřesnění v tom smyslu, že se jedná o pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx ochranu dětí, kterou podle nynější platné úpravy má oprávnění zřizovat starosta obce s rozšířenou působností jako zvláštní orgán obce, se nově svěřujx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx pro děti. V zájmu upřesnění stávající i navrhované právní úpravy se doplňuje § 4, kde se vedle orgánů sociálně-právní ochrany uvádějí i další subjekty, xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxezdní úřady. Újezdní úřady jsou již za současného právního stavu příslušné k tomu, aby na území vojenských újezdů plnily úkoly obecních úřadů na úseku sxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxdů příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností, do jejichž správního obvodu jednotlivé vojenské újezdy spadají. Doplněním újezdních úřadů dx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x x xxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. V souvislosti s novou organizační strukturou Úřadu práce ČR a se změnami v jeho působxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xěstounské péče a inspekce poskytované sociálně-právní ochrany pověřenými osobami.
Přehled výkladu:
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xřad
III. Delegování příslušnosti na "nižší" správní úřad
IV. Osoby vykonávající sociálně-právní ochranu dětí ve správním úřadě
V. Stížnost proti xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxená jinými předpisy
VII. Působnost dalších subjektů v sociálně-právní ochraně
VIII. Poskytování sociálně-právní ochrany mimo úřední činnost jakx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
Odstavec 1 vyjmenovává, které orgány (xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxnční ustanovení dále napříč celým zákonem. Tak např. obecní úřad prvního stupně (a jemu hierarchicky na roveň postavený újezdní úřad) je funkčně příslxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xpočívajících v zajištění neodkladné krizové péče podle § 15 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, a to včetně zajištění této péče dítěti pobývajícímu na územx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxdinné péče (srov. § 11 odst. 2-4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí) a v oblasti vydávání veřejnoprávních oprávnění k poskytování služeb sociálně-právní oxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xřadů zahrnuje dále důležité dozorové (§ 126 odst. 1 obecního zřízení) a kontrolní (§ 129 odst. 1 obecního zřízení) pravomoci nad výkonem xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xde obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává správní rozhodnutí (např. podle § 12, § 13 zák. o soc.-práv. ochraně dětí apod.), působnost krajskéxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx o některých právech a povinnostech účastníků souvisejících s pobytem dítěte v zařízení (srov. § 42a odst. 4 věta druhá, § 42b odst. 3 věta druhá zák. o socxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxy (§ 31 odst. 1 zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze). Dozor nad výkonem přenesené působnosti městských obvodů nebo městských částí statutárních xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxě-právní ochrany" konstatuje důvodová zpráva, nejrozsáhlejší a v oblasti sociální pomoci ohroženým dětem a jejich rodinám též z pohledu klientů nejvxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xaké nejvíce přicházejí do styku. Proto pojem "orgán sociálně-právní ochrany" (či lidově "sociálka") často splývá právě s tímto správním úřadem.
Pxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxhodnutím těchto úřadů, má obdobné postavení vůči krajským úřadům MPSV.
Kompetence
MPSV jsou v hierarchii vykonavatelů sociálně-právní ochrany dětx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxské republiky), dále pak z obecných předpisů (krajské zřízení, zák. č. 129/2000 Sb.), jednak ze zvláštního předpisu, tedy zákona o sociálně-právní ocxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxcech zprostředkování osvojení a pěstounské péče, a proto také má ze zákona přístup do konkrétních evidencí (§ 24d); (2.) oprávnění provést nové posouzxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxtření v ústavu při výkonu dozoru nad cizí péčí ústavní (§ 29 odst. 7); (4.) přijetí oznámení zastupitelského úřadu při řešení návratu českých dětí bez doxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxx xxxx xxízení poradního sboru jako zvláštního orgánu (§ xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxti o státní příspěvek za pobyt a péči v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42l odst. 1); (8.) rozhodování o prominutí podmínky trvalého pobyxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxní o odvolání proti rozhodnutí ve věcech dávek pěstounské péče (§ 47x); (11.) vedení evidence pověřených osob (§ 49 odst. 11); (12.) oprávnění požadovax xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx své činnosti, s výjimkou jmenných údajů, pokud z jiných ustanovení nevyplývá oprávnění i na jmenné údaje, jak je tomu obecně "v rozsahu nezbytně nutném xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx 4); (13.) správa informačního systému sociálně-právní ochrany dětí (§ 53a odst. 1 až 3); (14.) vydávání prováděcích vyhlášek v rozsahu stanoveném zákxxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xředpisy lze zmínit: (16.) že z § 30 písm. b) bod 1 krajského zřízení a z § 61 odst. 2 písm. b) bod 1 obecního zřízení plyne oprávnění vydávat směrnice ústřexxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxice je publikována ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí - tak je tomu v případě tzv. spisové směrnice č. 2013/26780-21; (17.) přijímání závazxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxutí a jiných opatření orgánů krajů (nikoli obcí) v přenesené působnosti včetně jejich rušení (§ 84 krajského zřízení), (19.) kontroly výkonu přenesenx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxní o odvolání proti správnímu rozhodnutí orgánů kraje (§ 92a krajského zřízení). Ze správního řádu pak vyplývá mj.
kompetence
ministerstva (21.) prxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx příslušnost v některých případech (§ 133 spr. řádu); (23.) přešetřovat způsob vyřízení stížnosti krajským (nikoli obecním) úřadem (§ 175 odst. 7 ve sxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xiných opatření širšího dosahu (§ 23 kompetenčního zákona); (26.) připravovat návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se sociálně-právnx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxech dítěte (§ 25 kompetenčního zákona); (28.) požadovat od "nižších orgánů" (tj. nejen od orgánů krajů, ale i obcí aj.) zprávy a údaje, které si ministexxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, vyplývá, že (29.) „ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady“.
Z uvedeného přehledu cca 29 různých okruhů kompetencí ministerstva jako ústxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx věcech zprostředkování náhradní rodinné péče a dávek pěstounské péče, popř. přezkumu stížnostní agendy při jejím vyřizování krajskými (nikoli obecxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxnímu úřadu obce s rozšířenou působností a samo může provést v ústavu sociální šetření v rozsahu stanoveném v § 29 zák. o soc.-práv. ochraně dětí na místě xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxuze jde-li o úkon v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona, tedy jen v záležitostech, uvedených výše pod (1.) až (20.), pokud se týkají individuxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxprávní ochrany dětí (popř. se soudy), přímo ministerstvu tak neodpovídá uspořádání systému veřejné správy republiky a její hierarchii. Ministerstvx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxěné řešení odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem i orgánů prvního stupně, zpravidla xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxkládané systémové nedostatky, zejména právní úpravy nebo metodického vedení apod. S výkonem působnosti soudů jako orgánů samostatné moci soudní pak xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxí tak často pouze reminiscenci na bývalou feudální správu, kdy král mohl v zásadě rozhodnout jakoukoli soudní i správní záležitost. Částečně se může jexxxx x x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxním stupni okresní úřady jako orgány státní a jim nadřízeno bylo na tomto úseku právě MPSV. Dnes však na místě býv. okresních úřadů vystupují obecní úřadx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxžena ve speciálních ustanoveních (viz § 3a a § 35 a násl. zák. o soc.-práv. ochraně dětí) a je podřízen MPSV.
Novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 401/20xx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxsti a posléze též sociálních dávek, byl zmiňován na řadě míst zákona i před 1. lednem 2013 - např. mimo jiné i s tímto orgánem měl spolupracovat obecní úřad xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxla výslovně stanovena aktivní legitimace Úřadu práce k podávání návrhů k soudu na určení výživného dítěte svěřeného do pěstounské péče (§ 19 odst. 2 zákx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx však změnila a rozšířila působnost Úřadu práce. Především se z dávek pěstounské péče jako dávek státní sociální podpory staly "dávky sociálně-právní xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xůsobnost v oblasti inspekce kvality poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami (§ 50a zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Proto je namístě xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxh úřadů obcí s rozšířenou působností, na tento orgán.
Ačkoli ustanovení působí jako zcela vyčerpávající, je namísxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxu samozřejmě i úřady městské, resp. úřady městysů. Specifická úprava působnosti je dána rovněž ve statutárních městech včetně hlavního města Prahy, kxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx, vydaného formou obecně závazné vyhlášky.
V některých případech jsou možné i změny příslušnosti. Taková úprava je vhodná zejména tam, kde správní xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxcně předjímá v § 160 odst. 5 možnost uzavřít veřejnoprávní smlouvu mezi veřejnoprávními korporacemi (tj. též obcemi), jejímž předmětem je výkon státxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxup dovoluje v případě obecních úřadů prvního stupně, jakož i z pohledu sociálně-právní ochrany významnější § 63a odst. 1, který zakotvuje stejnou možnxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxsti formou veřejnoprávní smlouvy je možná jen tehdy, pokud zde je konsenzus všech dotčených úřadů s takovým postupem. Proto obecní zřízení upravuje i xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x [tedy: nevykonává státní správu v rámci přenesené působnosti], rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jixxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x rozšířenou působností. Rozhodnutí Ministerstvo vnitra vydá do 60 dnů ode dne, kdy se dozvědělo o neplnění povinnosti podle věty první. Ministerstvo vxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxiže obdobná situace nastane na obecním úřadě "prvního stupně", jehož funkční příslušnost je vymezena v § 10 odst. 1 a § 15 zák. o soc.-práv. ochraně dětíx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxjí část vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří dotčený obecního úřad "prvního stupně". Krajský úřad současně rozhodne o převxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxěřeným obecním úřadem a s doporučením krajského úřadu a po projednání s příslušnou obcí s rozšířenou působností může rozhodnout o delegování určitého xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxc s pověřeným obecním úřadem je větším sídlem (městem) a je schopna a ochotna příslušnou agendu řádně zajišťovat.
IV. Osoby vykonávající sociálně-pxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
Je důlxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xá význam zejména v případě obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, neboť se často vedou diskuse o pravomoci zaměstnanců obce a obecního úřadu mimo xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxrany", jako kdyby tento útvar byl z příslušného obecního úřadu organizačně zcela vyčleněn. Takové vnímání samozřejmě neodpovídá právní úpravě. Je třxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxdu a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu (§ 109 odst. 1 obecního zřízení). Podobná situace pak je rovněž na úřadech městských částí v hl. m. Prazex xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxad či magistrát, tedy nejsou jeho součástí, tudíž za současného právního stavu nemají ze zákona přístup ke spisové dokumentaci ochrany mládeže. V čele xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx úseku sociálně-právní ochrany oprávněnými úředními osobami, ale mají též postavení představených (srov. § 14 odst. 3 spr. řádu). Tito funkcionáři se xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxní struktury; přitom na ně samozřejmě dopadají i všechny povinnosti zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany, zejména tedy povinnost mlčenlivosxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx vyplývá z organizačního řádu, který schvaluje rada (§ 109 odst. 2 obecního zřízení). Pravidelně těmito zaměstnanci samozřejmě budou osoby zajišťujíxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxžnost proti nevhodnému chování úřední osoby nebo proti nevhodnému postupu orgánu sociálně-právní ochrany
Podle § 175 odst. 1, 4 a 7 spr. řádu mají dotxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxžnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řáxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Linde, 2005, s. 501) uvádí, že „stěžovatel má právo požádat o přezkoumání způsobu vyřízení stížnostx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx na posouzení správnosti způsobu, kterým podřízený správní úřad stížnost vyřídil- Z dikce zákona lze vyloučit institut dalších opakovaných stížnostxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxbu vyřízení první stížnosti] je shledána nedůvodnou, správní úřad v odkládacím vyrozumění podatele výslovně upozorní, že každá další podání v této věxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxz dalšího šetření zakládány“.
x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xávěru č. 120 ze dne 5. 10. 2012 uvedl mj.: „podá-li stěžovatel několik stížnosti stejného obsahu u různých správních orgánů, stížností se podle § 175 odsxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xseku sociálně-právní ochrany dětí tedy zásadně obecní úřad obce s rozšířenou působností; samozřejmě, že tam, kde je první instancí krajský úřad, jako xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx to tento krajský úřad]. „Vyřizování stížnosti je zásadně dvojinstanční. První instanci představuje postup podle § 175 odst. 4, kdy se stížností zabývx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxu, kdy bezprostředně nadřízený správní orgán na požádání stěžovatele přešetří způsob vyřízení stížnosti podřízeným správním orgánem. Nadřízený spxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxený správní orgán (např. ministerstvo;“ pozn.: tedy ani krajský úřad, je-li nadřízeným správním orgánem orgánu prvního stupně magistrát statutárníxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxozích dvou stupních. Pokud správní orgán shledá podanou stížnost za nedůvodnou, ostatními stížnostmi stejného obsahu se nezabývá. O tom vhodným způsxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx“ [tj. způsob vyřízení stížnosti, která směřuje proti úřadu městské části nebo obvodu statutárního města bude přešetřovat magistrát statutárního měxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx nemůže domáhat postupu podle ustanovení § 175 odst. 7 přímo u ministerstva“ [pozn.: nebo u krajského úřadu], „pokud jeho stížnost směřuje proti postupx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx, by se neměly takovými stížnostmi nebo požádáními o přešetření způsobu vyřízení stížnosti dle § 175 odst. 7 správního řádu zabývat.“ Existuje tu jedinx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxního orgánu nadřízeného správnímu orgánu, který vyřizoval původní stížnost, musel by tuto stížnost vyřídit podle § 175 odst. 4 správního řádu tento naxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxpříklad ministerstvo)“.
Z praxe vyřizování stížností, resp. žádostí o přešetření způsobu vyřízení stížnosti je známo, že podání stěžovatelů napxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x stížnosti prvotně směřující proti postupu obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako orgánů sociálně-právní ochrany dětí), jsou velmi často nxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxupňového orgánu. Ačkoli jsou tato podání tedy označována jako „stížnosti“ (např. proti postupu krajského úřadu), fakticky jde o právem nedovolenou „xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xyloučit případnou stížnost proti postupu „nadřízeného“ orgánu, stížnost by však musela směřovat proti „nevhodnému chování úředních osob [na magistxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx I. stupně. Tedy např. proti tomu, že nadřízený správní úřad by řešil úplně jinou kauzu (ať již omylem, nebo snad záměrně by došlo k vyřízení jiného spisu) xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xřípadném ústním jednání úřední osoba na orgánu II. stupně chovala vůči stěžovateli vulgárně atd. V takovém případě by stížnost ovšem nevyřizoval nadřxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx lze pak případně napadnout žádostí o přešetření způsobu vyřízení stížnosti. Tak tomu ale ve většině případů není, a proto zásadně nezbývá než popisovaxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxlně-právní ochrany založená jinými předpisy
Působnost orgánu sociálně-právní ochrany vymezují i jiné právní předpisy. Tak například zákon o státxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxka není státní občankou České republiky, státu Evropské unie ani bezdomovkyní, na základě souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství státního xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxávnění k pobytu dítěte a jeho matky na území České republiky nebo zneužití systému státní sociální podpory v České republice". Přitom se zohledňuje zejxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxvě dítěte a plní vyživovací povinnost vůči dítěti (odst. 1). Vzhledem k charakteru zohledňovaných skutečností je v odst. 6 citovaného ustanovení zaloxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxěte a jeho rodičů, Policie České republiky a orgánu sociálně-právní ochrany dětí." Podle § 21 odst. 2 téhož zákona stanoviska obsahují "vyjádření ke sxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx že věc by neměla vyžadovat nějaké speciální dodatkové šetření apod. Zákon o státním občanství vedle věcné působnosti zakládá i funkční a místní příslxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxle tohoto zákona je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází bydliště dítěte; pokud se bydliště dítěte nachází mimo xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x nabytí státního občanství České republiky dítětem". Kritériem příslušnosti je tu tedy opět (obvyklé) bydliště, nikoli xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxný zákon, je zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Tento trestněprávní předpis kromě řady jiných ustanovení výslovně upravuje některé úkoly orgánu soxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxí poměrů mladistvého příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí“, a v § 56 odst. 2 se pak podobně stanovuje, že „vypracování podrobné zprávy o osoxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxce příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí“. Kromě toho zákon o soudnictví ve věcech mládeže orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřuje taxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx, aniž by byly obsaženy v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, obsahuje také zákon o zvláštních řízeních soudních. Zejména je třeba upozornit, že v ráxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x uložení povinnosti osobám, mezi kterými má být styk realizován, styk vykonávat pod dohledem orgánu sociálně-právní ochrany dětí“. Tím je dáno oprávnxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxého zákona „škola nebo školské zařízení spolupracuje před přiznáním podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo studentovi zejména s - orgánem sociálněxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu“, ačkoli žádné „orgány péče o mládež a rodinu“ u nás nikdy nebyly a nejsou, autoři školského xxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxálně-právní ochrany dětí“. Podle § 12 odst. 4 prováděcí vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadanýxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxolské poradenské zařízení“ podle § 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, tedy tuto skutečnost prostě oznámí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx řízeních soudních, ustanoveními kompetenčními, na jejichž základě by orgánu sociálně-právní ochrany dětí vznikala nějaká nová oprávnění a již vůbex xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxx x x xx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxzpředmětná: orgán sociálně-právní ochrany dětí rodinu nezná, není žádný důvod, aby rodinu aktivně kontaktoval, je oprávněn poskytovat členům rodinx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxkonný zástupce „neposkytuje součinnost směřující k přiznání podpůrných opatření“, pak orgán sociálně-právní ochrany dětí může však posoudit, zdalx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxxxní § 16 odst. 1 věta poslední školského zákona ostatně stanovuje, že „děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xen tehdy totiž, kdy jde o závažné ohrožení dítěte, může být dána
kompetence
pro prohlášení dítěte za ohrožené, pro přiznání zvláštní ochrany tomuto díxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxě ohrožené v důsledku „neposkytnutí součinnosti rodičem směřující k přiznání podpůrných opatření dítěti“, správní orgán došel, nezbývá, pokud rodixx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxe při přiznání podpůrných opatření podle školského zákona. Shledá-li soud takové důvody, rodičovskou odpovědnost v tomto úzkém rozsahu omezí a dítětx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxovníka i bez omezení rodičovské odpovědnosti (srov. § 943 obč. zák.). Orgán sociálně-právní ochrany dětí však nemá návrhové oprávnění ke „jmenování oxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx o soc.-práv. ochraně dětí. Že v této souvislosti není nezbytně nutné soudní omezení rodičovské odpovědnosti a postačí prosté jmenování opatrovníka pxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxupení nezletilého ve věcech přiznání podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo studentovi podle školského zákona.
K odst. 2
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxťují rovněž obce a kraje v samostatné působnosti. Ačkoli historicky byla oblast nynější sociálně-právní ochrany v rámci tehdejší chudinské péče doméxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxní a fakticky nic neříkající (neboť nevynutitelné) ustanovení o tom, že "obec v samostatné působnosti a kraj v samostatné působnosti vytvářejí předpoxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxchto veřejnoprávních korporací ke zřizování zařízení sociálně-právní ochrany (§ 39 odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí), kdy však i obec a kraj musí xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdených zařízení - fyzických a právnických osob.
Sociálně-právní ochranu vykonávají rovněž komise pro sociálně-právní ochranu, které mají povahx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxízení), tak na úrovni státu (§ 38a, § 38b zák. o soc.-práv. ochraně dětí); i tyto zvláštní orgány by tak patřily do výčtu odst. 2. Jak komise, tak poradní sbxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxsm. i) a § 101 zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze).
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxx xxřejnoprávního oprávnění, které označuje jako pověření k výkonu sociálně-právní ochrany (odtud též legislativní zkratka „pověřená osoba“). K tomu bxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxtování sociálně-právní ochrany mimo úřední činnost jako xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny“ by mohlo svádět k dojmu, že se tu zakládá možnost, slovy někdejšího socialistického práva, aby na sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxž jsou správní úřady. Tak tomu ovšem není. Pověření má, jak již uvedeno, charakter veřejnoprávního oprávnění, a to v první řadě k poskytování služeb, jexxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxenské oprávnění. Svým pojetím, obsahem i účelem je obdobou registrace sociálních služeb ve smyslu zákona o sociálních službách. Podobně jako v sociálxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
x xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxolku, obecně prospěšné společnosti, ústavu či církevní právnické osobě). Právní forma zde nehraje žádnou roli, proto lze pověření vydat jakékoli entxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxoby k výkonu veřejné správy. A to za prvé při rozhodování ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc o některých právech a povinnostech účasxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxedkem té okolnosti, že úprava postavení „ředitele zařízení“ byla zcela nevhodně opsána z předpisů školských, které takové „vrchnostenské“ pojetí stxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxnské péče [srov. § 48 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 47b zák. o soc.-práv. ochraně dětí], neboť tyto dohody jsou velmi nešťastně chápány jako veřejnoprávnx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxonu pěstounské péče v zařízení pro výkon pěstounské péče“, uzavírané mezi pověřenou osobou a pěstounem podle § 44 odst. 2 až 4 zák. o soc.-práv. ochraně dxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xravomocemi, nemohou vůči klientům, ať již dětem, tak vůči rodičům nebo jiným pečovatelům uplatňovat jakékoli mechanismy donucení. Spolupráce mezi pxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx formulován, neboť používá stejný pojem, totiž „zajišťování sociálně-právní ochrany“ jak pro „poskytování služeb fyzickými a právnickými osobami“x xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx samozřejmě i zvláštní orgány obcí a krajů, tedy poradní sbory a komise pro sociálně-právní ochranu dětí, zcela nevhodně uvedené právě až v odst. 2 mezi sxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x fyzickými osobami).
Obsah zákona o sociálně-právní ochraně dětí je nesourodý, x xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxsavadních pravidel týkajících se sociálního zabezpečení rodin s dětmi, do té doby rozptýlených v právních předpisech různých původců a různé právní sxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxsech sociálního zabezpečení. Vztahy upravené zákonem o sociálně-právní ochraně dětí se přitom rozpadají do dvou hlavních oblastí. Na straně jedné na xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxou, a na straně druhé na zcela odlišnou oblast poskytování velmi selektivně vybraných sociálních služeb.
Zákon o sociálních službách jako moderněxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx“ správními úřady. V § 1 odst. 1 přiléhavým způsobem vymezuje velmi výstižně a diferencovaně předmět své úpravy způsobem, který v zákoně o sociálně-práxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx prostřednictvím sociálních služeb“ (= poskytování služeb na soukromoprávní bázi), (2.) „příspěvku na péči“ (= poskytování veřejné dávky rozhodnutxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx veřejné správy v oblasti sociálních služeb“ (= správní činnost zahrnující mj. plánování a poskytování dotací, na druhé straně ovšem také individuálnx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxžením života a zdraví), (5.) „inspekci poskytování sociálních služeb“ (= správní dozor) a (6.) „předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službáchx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxně dětí, který ale svým chaotickým pojmoslovím jak v § 1, tak i v komentovaném § 4, i svou systematikou tuto skutečnost téměř zastírá. Zatímco však těžištx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxlních služeb je jen jakýmsi jeho neústrojným přílepkem, který v něm svou povahou nemá vlastně co dělat, těžiště zákona o sociálních službách je naopak v xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxch služeb“ (§ 92 a násl., příp. § 101 a násl.) pouze rámuje. I obec nebo kraj (nikoli obecní nebo krajský úřad) mohou a mají být poskytovatelem služeb, ale pxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxady obcí s rozšířenou působností) sociální služby neposkytují, ale v krizové nepříznivé sociální situaci člověka, ohrožující jeho život a zdraví, poxxx x xx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxkterým z poskytovatelů, třeba i příspěvkovou organizací zřízenou na základě zjištěné potřeby v území toutéž obcí (ovšem v samostatné působnosti a s rexxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx úpravy v § 15 zák. o soc.-práv. ochraně dětí (úřad je povinen „zajistit neodkladnou péči“, nikoli tuto péči sám přímo poskytnout; poskytovatelem může bxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxt přímým poskytovatelem služeb, může je případně jen zajistit (tzn. zprostředkovat možnost využití veřejně dostupných služeb). Tak jako soud není přx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxvat různá poučení, vyplývá ze samé povahy sociální práce, ať je součástí „poskytování služeb“ nebo „výkonu správní činnosti“, že její součástí je nutnx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xgend“ (tedy zde „poskytování sociálně-právní ochrany“ a „výkonu sociálně-právní ochrany“ ve správném smyslu těchto obsahově zcela rozdílných pojmxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtatně odlišuje a tato odlišnost má spočívat v tom, že poskytování služeb podle zákona o sociálních službách má být založeno výlučně na dobrovolnosti a sxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx“ vůči klientům blíží postavení orgánu sociálně-právní ochrany. Taková tvrzení jsou zcela nesmyslná a v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí po celox xxxx xxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx sociálně-právní ochrany dětí pověřenými osobami“, ačkoli vzhledem ke zcela nevhodné legislativní technice je třeba jej nejprve z textu zákona prepaxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxiální prevence, určitý rozměr služby sociální péče má pouze pobytová služba poskytovaná v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Porovnxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxme dojít k následujícím závěrům. Zákon o sociálních službách vymezuje účel sociálních služeb (zejména prevence) tak, že se sociální službou rozumí „čxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxy sociální prevence blíže definuje tak, že „napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xinností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost pxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xe „sociálně-právní ochranou dětí se rozumí zejména ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu a působení směřující k obnovení narušených xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxlní situací] spočívá v poskytování pomoci při překonávání nepříznivých sociálních podmínek a výchovných vlivů, s cílem umožnit jim začlenění do spolxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxhopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xituaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením.“ Zákon o sociálně-právní ochraně dětí pro nepříznivxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxstup do služby“, je i ten podle obou zákonů totožný. Zákon o sociálních službách v § 90 pod rubrikou „Smlouva o poskytnutí sociální služby“ nejprve uvádíx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x x xxxxx x xtanovuje identicky, že „dítě má právo požádat - zařízení sociálně-právní ochrany, - pověřené osoby- o pomoc při ochraně svého života a dalších svých prxxxx x x x x xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxon o sociálních službách v § 88 písm. i) stanoví, že „poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální službxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxých § 8 a 9 dodává, že „tyto pověřené osoby v rozsahu svého pověření jsou tuto pomoc [o níž zájemce o službu žádá] povinny poskytnout“ (čili uzavřít smlouvx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxí sociální služby, zatímco zákon o sociálně-právní ochraně dětí takovou obecnou úpravu neobsahuje, ale v analogii s § 91 odst. 1 věty druhé zák. o soc. slxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x x x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxpadech se nejedná o smluvní plnění. Taková ústní (popř. i písemná) smlouva se totiž řídí obecnými předpisy, tedy občanským zákoníkem (což samozřejmě pxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxazek a řídit se obsahem smlouvy“ (§ 1724 odst. 1 obč. zák.). Stejně jako zákon o sociálních službách v § 34 obsahuje výčet zařízení sociálních služeb, je txxx xxx x xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xruhů sociálních služeb, je tomu tak i podle § 40, § 41, § 42 odst. 1, § 43 a § 48 odst. 2 zák. o soc. práv. ochraně dětí. Tak jako zákon o sociálních službách v čásxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxle části šesté zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
Velkým nedostatkem úpravy „pověření k poskytování služeb sociálně-právní ochrany dětí“ je xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxrávní ochraně dětí tedy především zcela chybí úprava střednědobého plánování rozvoje jím upravených sociálních služeb a sítě těchto služeb, jakož i oxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxy č. 98/2015 Sb., tedy „Financování sociálních služeb“, vyčerpává se v zákoně o sociálně-právní xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xásada § 58 je, že náklady vzniklé na zřízení a zejména na provoz zařízení sociálně-právní ochrany nese zřizovatel tohoto zařízení, a obecně pak, že náklxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx sám). Výjimkou je jen nárok na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 58 odst. 2 ve spojení s § 42g a násl. a xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx na to, že orgán sociálně-právní ochrany může správním rozhodnutím uložit povinnost využít určitou službu, na charakteru poskytování služeb sociálnxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxrného poradenství nebo služeb mediátora. Jde tedy jak o poradenské služby poskytované pověřenými osobami, tak i o odborné sociální poradenství podle x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxvíc jde právě o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o poskytnutí takové služby. Zda ji účastník uzavře, záleží na něm, v tom je využití služby zcela dobroxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx ale ze strany správního orgánu - orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který povinnost uzavřít smlouvu o poskytnutí poradenské služby nebo
mediace
sxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx“ dogmatizovat. Tak zejména v pobytových službách sociální péče, jde-li o klienty s omezenou svéprávnosti z důvodu věku (nezletilí) nebo soudního omexxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xýkladu této části VII. je tedy zřejmé, že poskytování sociálních služeb podle zákona o sociálních službách a podle komentovaného zákona se svým účelem xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxciálního zabezpečení), že úprava druhů sociálních služeb v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí je pouze nijak věcně nezdůvodněnou historickou nahxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxích služeb na základě „pověření“ podle tohoto zákona by měla být zrušena a poskytování služeb sociálního poradenství, sociální péče i sociální prevenxx xx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxoto, aby právní regulace poskytování sociálních služeb byla pro všechny účastníky právních vztahů, především pro občany a rovněž tak pro poskytovatexxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xr. zákoníku, xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x státu a používá přitom pravomoci svěřené přímo zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, včetně rozhodoxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxějších předpisů).
(NS 8 Tdo 1092/2012-26)
Související předpisy:
§ 35, § 37 odst. 3 zák. č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky,
x xx xxxxx xx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xkodu způsobenou při výkonu veřejné moci nebo nesprávným úředním postupem,
§ 175 odst. 1, 4, 7 spr. řádu,
§ 943, § 1724 obč. zák.,
§ 55 odst. 3, § 56 odst. 3 xxxxx x xx
xx xx
x
x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx
x xx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxxx x xxx x xx x xxxxxx x xxx x xxxxx xxxx x xxxx službách,
vyhl. č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných
Literatura:
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
xxxezení některých pojmů
Mgr.
Adam
Křístek
Právní stax xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxu dítěte", "osoba pečující o dítě" a "osoba v evidenci". Dosavadní znění zákona provází značná terminologická nejednotnost a nepřesnost. Vzhledem k pxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xe nutné se vypořádat s novým okruhem subjektů, na které se zákon bude vztahovat. Zavedení legislativních definic pojmů osoba pečující o dítě a osoba v evxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxostí od 1. ledna 2013 doplněno do zákona o sociálně-právní ochraně dětí nové ustanovení § 4a. V tomto novém ustanovení je třeba provést změnu v návaznostx xx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxe výlučně soud a nikoliv již orgán sociálně-právní ochrany dětí
Přehled výkladu:
I. Obecně
II. Jiná fyzická osoba (než rodič) odpovědná za péči o dítě
III. xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxěstoun“
VI. Osobně pečující poručník a „předporučník“
VII. Pěstoun na přechodnou dobu
I. Obecně
V důsledku převzetí materie hmotného zabezpečxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxx3, byla dána potřeba pokud možno na jednom místě definovat pojmy, které zákon dále používá, zejména v části páté (Pěstounská péče). Pojmy uvedené v písmx xx x xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxely zákona pouze některé pojmy, jak ostatně naznačuje i
marginální
rubrika
. Výkladový charakter má přitom rovněž § 1 odst. 1, definující „sociálně-pxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxní“, § 31 odst. 2 za středníkem, definující pojem „sociální kurately pro děti a mládež“, a § 47a odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, který pro účely čásxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxotná skutečnost, že fyzická osoba je osobou zařazenou ve zvláštní evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, vedené poxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx
x xxxxx xx
II. Jiná fyzická osoba (než rodič) odpovědná za péči o dítě
Zdejší ustanovení je legálnx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxné jinou osobou než rodičem dítěte ve smyslu přirozeném i právním, a to vždy výlučně na základě rozhodnutí soudu. Proto nikdy nezahrnuje osvojitele, nexxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxvním stupni (§ 771 ve spojení s § 773 obč. zák.). Ačkoli tedy osvojitel není rodičem ve smyslu přirozeném (v tom smyslu je zajisté také „jinou fyzickou osoxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxhu k osvojiteli „osobou cizí“, ale „vlastní“). Jinou osobou odpovědnou za výchovu se podle zdejšího ustanovení tedy rozumí jen fyzická osoba odlišná ox xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xak rovněž osoba v evidenci podle písm. c), pokud jí bylo svěřeno dítě do péče předběžným opatřením nebo rozsudkem soudu.
Obsahově a v podstatě i formuxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x § 20 odst. 2, 3 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v § 122 odst. 1 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v § 20 odst. 2 písm. b) zák. o soc. službáchx x x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx x x xx xxxx x xxx. pojištění či v § 20 odst. 2 zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Zpravidla je tedy vždy vyžadováno „rozhodnutí přxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxní pro účely sociálního zabezpečení akceptována. To je pozůstatek dnes již dávno neplatných totalitárních předpisů z 50. let (zrušených ovšem již v lexxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx., o sociálně právní ochraně mládeže). Takto rigidní pravidlo nebylo nikdy zcela uplatňováno a vynucováno, a to ani v letech 1953 až 1964, kdy bylo účinnxx xxxxxxx xxxx x x xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxla“ však zůstaly, zejména v sociálním zabezpečení, konzervovány na řadě míst až do dnešních dnů. Faktickým pěstounům jsou tak v podstatě plošně odpíráxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxxnou výjimkou - péče „předporučnické“ (srov. dále část VI. Osobně pečující poručník a „předporučník“). V tom je rovněž individuální cizí péče o děti zcexx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xak zejména různé další formy financování (
dotace
, státní příspěvky, normativy apod.) přiznávají nejen tehdy, kdy dítě do péče ústavního zařízení svěxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxřízení dítěti poskytuje plné přímé zaopatření, tedy ubytování, ošacení a stravu (srov. § 7 odst. 4 zák. o st. soc. podpoře), bez ohledu na to, z jakého titxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx o zcela běžné „hlídání“ dětí příbuznými, o prázdninách prarodiči, o pohlídání dítěte sousedy, popř. o zaopatření a péči ve školce, dětské skupině apodx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx xxxx xx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xsoba (než oni sami, resp. některý z nich) bude o dítě osobně pečovat a chránit je, popřípadě bude vykonávat to, co představuje povinnost a právo dítě vychxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxičů pečovat o dítě a chránit je - rodiče se mohou kdykoli zase své role ujmout), ani na existenci povinnosti a práva dítě vychovávat), tím méně pak na jiné rxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxě do péče jakkoli omezit, xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxoby, jíž dítě svěřuje, a to i ve vztahu k rodiči, resp. poručníkovi.“ Tzn., že tu je na roveň postaveno svěření dítěte do péče jiné osoby soudem a rodičem (txxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx, vzniká vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí toliko ohlašovací povinnost podle § 10a odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Proto je třeba zdůrazxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxdna 1953), ani nutnost potvrzení „svěřenecké“ dohody soudem v některých případech. Orgán sociálně-právní ochrany samozřejmě může zjistit, že jsou v xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxy před r. 1989 komentovaný pojem obsahuje nevhodně zvolená slova „osoba odpovědná za výchovu“ a „dítě svěřené do výchovy rozhodnutím příslušného orgáxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx x xxxx x xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xodle civilních soudních předpisů ani nevede žádné „řízení o výchově“, jako tomu bylo podle § 176 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném ještě do 31. 12. 2013, ale xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxnovení. Stejně tak jsou zavádějící slova „rozhodnutí příslušného orgánu“, neboť příslušným orgánem je výlučně soud péče o nezletilé (srov. § 858 věta xxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx o dítě se rozumí fyzická osoba, které bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím soudu“.
K písm. b) bod 1
III. Pěstoun stricto sensu
xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xá v přímém zaopatření a péči cizí dítě, a to z jakéhokoli důvodu, tedy např. i pečující osoba ve smyslu § 881 obč. zák. Proto také v minulosti byly jako „pěstxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx komentovaného xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xpadá v jedno s jeho právní mocí, nejdříve však může nastat doručením předběžně vykonatelného rozsudku, pokud soud výjimečně předběžnou vykonatelnosx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xo budoucna zakládána, proto je vyloučena jakákoli
retroaktivita
takového rozhodnutí. V případě, že okamžiku vykonatelnosti rozsudku o svěření dítxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx x x xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx považovat za „osobu pečující“ - za dobu takové péče proto také nikdy nevznikne nárok na dávky pěstounské péče, a to ani zpětně. Týká se to zejména faktickx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxava měla bezprostřední vztah k teprve později zahájenému meritornímu řízení o svěření dítěte do péče pěstounovi (s jednou možnou výkladovou výjimkoux xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxilosti nebo plné svéprávnosti dítěte, tzn. k časovému okamžiku 0:00 hod. toho dne, kdy schovanec nabývá buď zletilosti, nebo kdy nabývá vykonatelnostx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xsobu, které bylo dítě svěřeno do péče na základě § 953 obč. zák. (tzv. svěřenectví), a to proto, že z hlediska občanskoprávních aspektů „svěřenectví“ poxxx x xxx xxxxx xx x xxx x x xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxo svěření dítěte do cizí péče (absence péče rodičovské), tak z hlediska trvání takové cizí péče (po dobu trvání překážky na straně rodičů), tak i z hledisxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxkoprávních následků svěření dítěte do „obou forem“ cizí péče panuje rovněž úplná shoda. Vždy je obsahem právního poměru, založeného rozhodnutím soudxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxí další moderace obsahu právního poměru rozhodnutím soudu. Zákonné pojmy „pěstoun“ či „pečující osoba“ na straně jedné a doktrinální pojmy „schovanexxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xdánlivý rozdíl pak spočívá jen v tom, že § 953 obč. zák. v odst. 2 stanovuje, že svěření do pěstounské péče podle § 953 obč. zák. „nenahrazuje pěstounskou pxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxna z roku 1973, která pěstounskou péči jednak charakterizovala jako zpravidla „dlouhodobou“, jednak stanovila překážky pro její zrušení. Zrušit ji bxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx 50/1973 Sb.), provedenou zákonem č. 118/1992 Sb., v § 15 odst. 4 zavedena tato hybridní forma „předpéče“ (žádná „předpéče“ samozřejmě z materiálního hxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xýv. zák. o rodině). Na rozdíl od „pěstounské péče“ bylo tuto hybridní správní „předpěstounskou péči“ možno soudně zrušit xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxstounská péče“ je proto dnes z hlediska podstatných znaků právního poměru to samé, co péče „pěstounská“ (srov. ostatně § 966 odst. 3 obč. zák.). Pěstounxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxnskou péčí“, a to v oblasti jejích následků: předosvojitel má právní postavení pěstouna (§ 829 odst. 1 věta druhá obč. zák.) a i předadopční péče je pojmoxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxelu, tak i v podmínkách pro jejich užití. Účelem předadopční péče není „jen“ zajistit dočasnou osobní péči o dítě někým jiným než rodičem, ale je jím zjišxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xo je dokonce nutná podmínka pro možnost o osvojení vůbec rozhodnout. Proto také soud obligatorně provádí mnohem podrobnější šetření než v případě péče xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx, jedná se pouze v nejobecnější rovině o „osobu odpovědnou za péči o dítě“ podle písm. a). Z § 953 odst. 2 obč. zák. pak zbývá poslední část textu: péče odůvoxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxi“ nenahrazuje a ani ji nahrazovat nemůže, neboť „pěstounskou péčí“ sama je vzhledem k úplné totožnosti obsahu právního poměru, který rozhodnutím o taxxxx xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxáva a povinnosti pečující osoby u obou „forem“ této cizí péče stejné. Jde tedy o totožný právní poměr nejen z hlediska jeho účelu a podmínek, ale i všech jexx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxlo z doslovného (tedy pouze otrocky jazykového) výkladu občanského zákoníku. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí se v komentovaném ustanovení ovšex xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxrava tak zdánlivě zavádí širší pojem „osoby pečující“, který v sobě úzce chápaného „pěstouna“ zahrnuje, zatímco občanský zákoník v § 953 odst. 1 pojem „xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xávky pěstounské péče byly zavedeny zákonem č. 50/1973 Sb. Důvodová zpráva z roku 1973 k tomu uvádí: „Nedostatkem dosavadního systému náhradní výchovy xx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxzpečení takových dětí a pro přiznání odměny občanu, který se ujme výchovy dítěte. Přitom je v zájmu dítěte i společnosti zajistit co největšímu počtu děxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx uspokojila hmotné potřeby dítěte- Dítěti v pěstounské péči náleží příspěvek. Příspěvek je nárokovou dávkou dítěte- Za výkon pěstounské péče náleží pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx x xxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxjící, uvádí základní vymezení a účel dávek xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx vychováváno ve vlastní rodině, protože se rodiče o něj nemohou nebo nechtějí starat“ [pozn.: cizí péče je tak zcela správně pro tyto účely definována maxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxvíčko - „pěstounská“ - navíc, nebo zda je snad opominuto]. Zákon č. 401/2012 Sb., kterým byla úprava dávek pěstounské péče v zásadě jen technickým opatřxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xroto z (1) obsahového vymezení péče jiné osoby než rodiče, jíž bylo dítě do takové péče dočasně svěřeno rozhodnutím ve věci samé v rámci řízení ve věcech pxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx kompetenci orgánů sociálního zabezpečení, tedy o správní právo, nikoli o právo civilní, ať již hmotné nebo procesní, (3) účelu dávek pěstounské péče, xxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxládat ve prospěch dotčené osoby, a (6) z principu právní jistoty, je nutně třeba dojít k závěru, že i při tzv. svěřenectví (podle § 953 a násl. obč. zák.) můxxx xx x xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx“) a odměnu pěstouna. Tím spíše, že takové nároky ve smyslu bodu 4 a 5 příslušejí i poručníku a dítěti v osobní péči poručníka, dokonce pak i v případě péče jxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxo „předporučenské“ péči zabezpečeno nadstandardně jiným „soukromým“ způsobem.
Požádá-li tedy pečující osoba („pěstoun“), jíž bylo dítě svěřenx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xříslušné dávky přiznat. Pokud tak neučiní Úřad práce, měl by tak učinit prostřednictvím opravnému prostředku správní soud. Poskytuje-li orgán sociáxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxd nevhodně § 961 odst. 2 obč. zák., zejména pak § 19 odst. 2 zák. o soc.-právní ochraně dětí). Je-li tak „soukromé“ výživné pro dítě rovné nebo vyšší než výžxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxtví“ zcela bezdůvodně naopak dítě. Což nakonec příkře odporuje i zásadě „nejlepšího zájmu dítěte“, vyjádřené v tomto zákoně v § 5, která samozřejmě v plxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x x xxxxx x xxsm. b)] jako druhý nejvýznamnější okruh „sociálně-právní ochrany“ vymezuje „ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění“, kam samoxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx péči prarodičů, má-li dítě nárok na výživné alespoň ve výši příspěvku, a nejsou-li tu zvláštního zřetele hodné důvody pro přiznání odměny pěstouna, je x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxx x xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxomineme-li jednorázové dávky, které x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxbě inkasa výživného ve stejné výši a odměna pěstouna není vůbec vyplácena. Není tak ostatně ani žádný fiskální důvod pro obecné jen obyčejové odepírání xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxování v dávkovém správním řízení, nikoli v řízení péče soudu o nezletilé ve věcech pěstounské péče.
Že mají dávky pěstounské péče náležet i v případě xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxx xx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx Z. z., o príspevkoch na podporu náhradnej starostlivosti o dieťa. Slovenské rodinné právo sice rovněž i nadále zachovává „svěřenectví“ a „pěstounstvxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxdní péče má nejen „schovanec“ v pěstounské péči, ale vždy i dítě, které je „jen“ svěřencem. To samé platí i pro dávku náhradního výživného, označenou jakx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxy nazvané „opakovaný príspevok náhradnému rodičovi“, odpovídající naší „odměně pěstouna“, na níž ve formě „osobitného opakovaného príspevku náhraxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxensku připravována
legislativa
, podle níž by mělo dojít ke zrovnoprávnění „svěřenectví“ a „pěstounství“ na úseku sociálního zabezpečení i v oblasti xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxoun“ podle § 953 obč. zák. uplatní dávkové nároky své a svěřeného dítěte je, ostatně stejně jako v případě „pěstouna“ podle § 958 a násl. obč. zák., jeho svxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxkám pečující osoby“. Je-li takto stanovené výživné dostatečné a je-li rovněž zřejmé, že by nemohla být této pečující osobě ani přiznána odměna pěstounx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxící osoba zajisté o příslušné opakující se dávky pěstounské péče požádat může, a teprve tehdy také z logiky věci nastávají účinky zákonné cesse nároku dxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxát“), neboť druhou podmínkou této zákonné cesse v rozsahu příspěvku na úhradu potřeb dítěte je, že tento příspěvek je také vyplácen (tj., že o něj bylo poxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxe-li svěřeno dítě do pěstounské péče -, podává krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte, návrh soudu na stanovenx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxpěvek na úhradu potřeb dítěte. Vhodněji v této souvislosti § 7 zák. č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, v odst. 1 a 2 stanovoval až do r. 2000, že „soud uloží rxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí až do výše poskytnutého příspěvku na stát a je příjmem státního rozpočtu“. Touto logikou je ovšem ovládána samozřejmě i stručnější nynější právní úprxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxoli, že na něj má dosud neuplatněný nárok.
Podle § 47b odst. 6 ve spojení s odst. 1 osoba pečující uzavírá dohodu o výkonu pěstounské péče, která upraví xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxtěním nároku na poskytnutí určitých sociálních služeb a doplňujícího vzdělání. Jde ovšem nejen o práva, ale i o povinnosti, resp. o tři povinnosti, nebxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxx. o soc.-práv. ochraně dětí] je dnes založena pro všechny pečující osoby v § 967 obč. zák. bez ohledu na existenci dohody o výkonu pěstounské péče. Fakticxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxvinnost „zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě“ podle § 47a odst. 2 písm. f) a (3.) o povinnost „umožnit sledování naplňování dxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx prospěch dotčeného člověka. Tedy: je-li pochybnost, zda nárok přiznat či nepřiznat, je na místě nárok přiznat, je-li naopak pochybnost, zda povinnosx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxtounu, jehož péče je založena rozhodnutím podle § 953 obč. zák. (tzv. „svěřenectví“), odepřeny, nelze mu je však vnucovat správním rozhodnutím. Požádxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxých zákonných podmínek uzavřena, neboť platí § 9 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, podle něhož jiná osoba odpovědná za péči o dítě „má právo při výkonu svýcx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxzsahu svého pověření jsou tuto pomoc povinny poskytnout, tedy uzavřít smlouvu o poskytnutí služby (dohodu o výkonu pěstounské péče)“. Nepožádá-li všxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxrávním rozhodnutím podle § 47b odst. 2.
Za osobou pečující je třeba považovat též pěstouna na přechodnou dobu, tedy „osobu v evidenci“ za předpokladxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx xxx x
xV. Bývalý pěstoun, předpěstoun, poručník nebo „předporučník“, zaopatřující i nadále zletilého býv. schovance
K výkladu tohoto bodu je třeba nahléxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxo se k zachování nároku na příspěvek na úhradu potřeb xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xsobou pečující vést spotřební společenství, tedy s ní trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby (srov. § 47f odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xefinice nepřesná, když váže
status
osoby pečující k nároku bývalého schovance na uvedený příspěvek, neboť se může stát, že nárok na příspěvek na úhradx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxý pěstoun v takovém případě není osobou pečující ve smyslu komentovaného ustanovení. Nárok na odměnu pěstouna je však zachován, neboť speciální § 47i oxxxx x xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx důchod z důchodového systému, náleží dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen do výše rozdílu (nižší) výměry důchodu a příspěvku. Jedná se zde v prvxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxounské péče, o nezaopatřenost dítěte. V této souvislosti § 11 odst. 3 zák. o st. soc. podpoře stanovuje, že "za nezaopatřené dítě nelze však považovat dxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxchodu. V takovém případě není bývalý schovanec nezaopatřeným dítětem a nejsou tak naplněny ani pojmové znaky "bývalého pěstouna" podle komentovanéhx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx x soc.-práv. ochraně dětí, totiž že býv. schovanec „trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby“ s bývalým pěstounem (poručníkem). Tato podmxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxvádí již proto, že občanský zákoník č. 89/2012 Sb. tento pojem nadále nedefinuje. A proto se normuje podrobněji podmínka společného hospodaření zletixxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxí nesvobody k vymezení pojmu „domácnost“. Důvodová zpráva k občanskému zákoníku uvádí k východiskům býv. zákona o rodině, že „toto pojetí bylo možné za xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxislosti bývá citován
judikát
č. 6/1980 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z něhož vyplývalo, že společné bydlení je nezbytnou podmínkou existxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxínky „spotřebního společenství“ zletilého nezaopatřeného schovance s bývalým pěstounem (poručníkem) není na překážku, pokud se dítě nezdržuje ve sxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxeji (internátu), v podnájmu, v nájmu xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx bývalý schovanec má sice vlastní nájemní, podnájemní nebo jinou obdobnou smlouvu, a to i ve stejné obci, jako býv. pěstoun (poručník), ale je nadále běhxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx i z hlediska nutnosti dodržet zásady proporcionality a rovněž nutnosti dodržet základní pravidlo rovnosti lidí před zákonem. Je-li totiž nutno připuxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xydlet (být ubytován) samostatně (jinde než v bytě bývalé osoby pečující), nelze připustit, aby býv. schovanec, který se připravuje na budoucí povolánx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxýt ubytován) pouze v bytě býv. pěstouna (poručníka). To by ostatně odporovalo i základnímu cíli sociální práce a sociální pomoci obecně - zabránit socixxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xapř. v sociálních službách znamenal „vytváření závislosti klienta na službě“, proti čemuž má působit nejen základní filozofie sociální pomoci obecnxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx. V souvislostech náhradní rodinné péče by popisovaný nesprávný přístup znamenal budování úplné závislosti zletilého býv. schovance na býv. pěstounxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx xod 3
V. „Předpěstoun“
Zdexxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxstounem". Jedná se o legální pojem, uvedený do 31. prosince 2013 v § 19 odst. 1 písm. b) zák. o soc.-práv. ochraně dětí - k osobě tedy musí být vydáno výslovxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx x x x xxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxem "zájemce o pěstounskou péči" též § 963 obč. zák. O předpěstounské péči rozhoduje výlučně soud.
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxvaly širší pojetí, kdy pro naplnění skutkové podstaty zdejšího ustanovení a pro konstatování existence kvalifikovaného "zájmu stát se pěstounem" svxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxdmínkou pak bylo vydání jakéhokoli rozhodnutí, tedy nejen někdejšího správního rozhodnutí o předpěstounské péči, ale rovněž soudního předběžného oxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxy nikoli výlučně v řízení o pěstounské péči), což byl naopak rozdíl oproti péči "předporučnické", kde žádné takové rozhodnutí být vůbec nemuselo a nemuxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxěte do pěstounské péče.
Po změnách souvisejících s rekodifikací soukromého práva po 1. 1. 2014, kdy jsou dotčené pojmy naplněny zřetelnějším obsahem, bylo však txxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxo pojem obecný, v nové textaci § 19 odst. 2 pak používá pojem „zájemce o pěstounskou péči“. Tyto pojmy lze mít za synonyma. Citovaný § 19 odst. 2 zák. o soc.-xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxx xxxx xxxxxx může dítě svěřit zájemcům o pěstounskou péči do předpěstounské péče; její délku stanoví se zřetelem k okolnostem případu. Nad průběhem a úspěšností přxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx do předpěstounské péče“). Z této úpravy je zřejmé, že pojem „zájemce o pěstounskou péči“ má dvě roviny. První je rovinou vnitřní pohnutky, tzn. že zájemxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xohnutka je však v této souvislosti právně irelevantní, musí se projevit ve vnějším světě, a to návrhem na zahájení řízení a následným rozhodnutím soudu xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxého meritorního usnesení je tedy namístě považovat osobu za „zájemce o pěstounskou péči“
stricto sensu
.
Nikdy nelze dítě svěřit předběžným opatřexxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxhá z. ř. s. za podmínek dále stanovených také v § 27a zák. o soc.-práv. ochraně dětí lze dítě svěřit přímo do „pěstounské péče na přechodnou dobu“, v takovéx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxchodnou dobu, byť jen zatímním opatřením, je z hlediska soukromého práva vždy pěstounem ve vlastním smyslu slova. Po 1. lednu 2014 je proto namístě za osxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x § 25, § 466 a § 471 odst. 1 z. xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxným zástupcem podle § 881 obč. zák. či na základě předběžného rozhodnutí soudu), je třeba, aby bylo zájemce možno považovat za osobu pečující podle komexxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxým rozhodnutím“ do předpěstounské péče podle § 963 obč. zák., jinak je nezbytné vyčkat konečného rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče rozsudxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x a 2“ (tedy povinnost a právo osobní péče a zejména povinnost a právo přiměřeného výkonu povinností a práv a rodičů včetně zastoupení dítěte a správy jměnx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxrodiče, kterému je dítě výjimečně svěřeno předběžným opatřením podle § 12 z. ř. s. ve spojení s § 102 odst. 1 o. s. ř. a s § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř., popř. přexxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxounské péči; tzn. že návrh na předběžné opatření musí v prvém případě prarodič, popř. jiný příbuzný dítěte v přímém pokolení jako „zájemce o pěstounskox xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxi soudů vhodné v petitu zdůraznit v obou případech požadavek, aby součástí výroku bylo uvedení skutečnosti, že usnesení je vydáváno v rámci meritorníxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxí přípustné, jak vyplývá z výše uvedeného, pouze u osob, kterým zákon sám ukládá, byť podpůrně, povinnost zaopatřovat dítě, tedy pouze v případě předků x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxdběžné úpravy poměrů dítěte, vyplývající z § 924 obč. zák. ve spojení s § 452 a násl. z. ř. s. Neboť pro vydání předběžného opatření, kterým jsou předběžně xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxvy péče prarodičů žádný právní základ, je třeba tzv. pomalá předběžná opatření, jimiž je dítě svěřováno do péče jakékoli třetí, vůči dítěti cizí, osobyx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx musel přihlédnout i Úřad práce v případě, kdy by na základě takového nepřípustného „titulu“ byly nárokovány dávky pěstounské péče. Pokud by měly dotčexx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxí postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
V xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxého ustanovení, nevzniká této osobě nárok na dávky pěstounské péče. To platí zejména v případě, kdy z rozhodnutí soudu o svěření dítěte není zřejmé, že jxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxči. Nelze však v této souvislosti považovat některá rozhodnutí, která by uvedenou náležitost opominula, v tomto smyslu nutně za vadná, ale je namístě txxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x xxxxx xx xxxxx x x x
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxí zařazují též osobně pečující poručníky, resp. osoby, které nemají vyživovací povinnost k dítěti, o dítě pečují (aniž by zde muselo být nějaké, např. pxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxch jmenování poručníkem dítěte, o něž pečují. V tomto druhém případě tak za osobu pečující lze považovat i předka dítěte, pokud soud již neupravil svým rxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxsud nebyla konkretizována ani smlouvou včetně notářského zápisu, ani smírem, ani rozhodnutím soudu, byť i jen předběžným. Pokud by však předek dítětex xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxovení), stal by se osobou pečující až okamžikem vykonatelnosti rozsudku o svém jmenování (osobně pečujícím) poručníkem. Lze se ovšem setkat i s názoryx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxš extenzivní, neboť neodpovídá dikci komentovaného předpisu, kdy vyživovací povinnost je něco jiného než soudem stanovené výživné (tj. jeho výše a spxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxo rozhodnutí). Tento komentář však v otázce předporučnické péče zastává volnější a vůči předporučníkům-prarodičům vstřícnější výklad (srov. dále kxxxxxxx x x xxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxní písm. c) definuje pojem osoby v evidenci. Jedná se o prověřeného xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx v rozsahu alespoň 72 hodin a je ve smyslu § 27a odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí zařazen do příslušné zvláštní evidence, vedené podle § 27a odst. 1 zákx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xx xrvé založení nároku osoby v evidenci na odměnu pěstouna podle [od 1. 1. 2018 § 47j odst. 1 písm. c) bod 3] i tehdy, pokud tato osoba nepečuje o žádné dítě, nebxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx péče posuzuje [nejen] péče o dítě poskytovaná osobou pečující [ale i pouhá] skutečnost, že je fyzická osoba osobou v evidenci“ [vedené podle § 27a odst. x xx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxvislosti se zařazením své osoby do zvláštní evidence pěstounů na přechodnou dobu, a nikoli teprve v souvislosti s přijetím prvního dítěte do péče (§ 47b xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xa opakující se dávky pěstounské péče. Tedy na příspěvek na úhradu potřeb dítěte a na odměnu pěstouna podle § 47j odst. 1 písm. d). Neměly však vznikat také xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx účelem tohoto rozlišování, aby v případě pěstounské péče na přechodnou dobu byl také vyloučen nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po skončení téxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxko zastává dosud, jak lze nepřímo dovodit i z té skutečnosti, že v instrukci náměstkyně pro řízení sekce sociální a rodinné politiky č. 1/2016 (Dávky pěsxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxu při převzetí dítěte uvádí výslovně, že „osoby v evidenci nemají na příspěvek při převzetí dítěte nárok“.
Nejvyšší správní soud však zastává opačnx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxnout tak, že oba pojmy jsou na sobě nezávislé. „Osobou pečující“ se kdokoli (tedy i osoba, která je jinak „osobou v evidenci“) stává vždy okamžikem, kdy nxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxí“ jako takovou, půjde tedy o podřazení osoby pečující pod normu písm. b) bod 1. „Osoba v evidenci“, byť již po svěření dítěte do pěstounské péče na přechoxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxávní závěry vyslovil v souvislosti s tím, že uznal, že rovněž zletilý býv. schovanec musí mít, a to dokud je nezaopatřený, za podmínek uvedených v § 47f odxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxost (§ 970 obč. zák.), stejně jako by mu takový nárok svědčil v případě, že by ze stejných důvodů zanikla „prostá“ pěstounská péče. To samé, co v důsledku rxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxit ve xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxsud zpravidla přiznávány. Musí tak platit, že převezme-li osoba v evidenci do pěstounské péče na přechodnou dobu (včetně pěstounské péče na přechodnox xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx dítě. Pokud by např. bylo toto dítě následně svěřeno do péče „pečující osoby v evidenci“ na přechodnou dobu meritorně podle § 958 odst. 3 obč. zák. ve spojxxx x x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx, nárok na příspěvek po druhé za totéž svěřené dítě již nevznikne. Stejně tak bývalému schovanci, který byl do okamžiku své zletilosti nebo nabytí plné sxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxní § 4a písm. b) v bodech 1 a 4 stanoví pro vymezení osoby pečující základní kategorie pěstoun (1), poručník dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje (4) a dálx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxx x x x xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxtí, že rozhodným hlediskem pro zařazení konkrétní osoby mezi osoby pečující je to, že tato osoba o dítě skutečně fakticky pečuje. Bylo by jistě nevhodnox xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxtná pro podřazení do této kategorie. Proto je mezi osoby pečující zařazen v prvé řadě pěstoun a pro účely nyní rozhodované věci významně i osoba, která byxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx ve vymezení osob pod body 3, 4 a 5, podstatné, že dítě bylo takové osobě svěřeno do péče (bod 3), že taková osoba o dítě osobně pečuje (bod 4), resp. že má v osoxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxku na úhradu potřeb dítěte nelze vést pomyslnou dělící linii mezi osobami pečujícími na straně jedné a osobami v evidenci na straně druhé. Nelze tvrdit, xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xečující. Jak již bylo naznačeno, určujícím musí být to, zda osoba o dítě v konkrétním časovém momentu fakticky pečuje či nikoli. Jinak by totiž za osobu pxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxoť jistě může dojít k tomu, že dítě nakonec svěřeno do pěstounské péče této osoby nebude a ona péče je tím z povahy věci rovněž přechodná. (-) Též osoby, ktexx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxodnou dobu tím však neztrácí své původní postavení osoby v evidenci, neboť není z evidence vyřazen, ale zůstává v ní veden a může do pěstounské péče na přexxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxupu k příspěvku mezi zletilými dětmi podle toho, v jakém druhu pěstounské péče byli umístěni před nabytím zletilosti. Text právního předpisu neodůvodxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxcí ustanovení:
§ 2 - pojem dítěte, § 10a - zvláštní oznamovací povinnosxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxvy a ochranné výchovy, § 47a - práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci, § 47b - vymezení smluvních stran,
§ 47e a násl. - okruh dávek pěstounsxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx § 953-957, § 958 a násl., § 961, § 963, § 966 odst. 3, § 967, § 970, § 3028 odst. 3 obč. zák.,
x xxx xx xx xx
x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx § 11 odst. 3 zák. o st. soc. podpoře,
§ 20 odst. 2, 3 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
§ 122 odst. 1 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
§ 20 xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx
x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxravotním postižením,
zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nebo nesprávným úředním postupem
Literatuxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxxx xx xxxxx xx xxxky pěstounské péče při svěření dítěte do péče jiného člověka s odkazem pouze na § 953 OZ (1, 2). Právo a rodina. 2016, č. 3, s. 11-15; Právo a rodina. 2016, č. xx xx xxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
ČÁST DRUHÁ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
Druhá část zákona přímo navazuje na část první, s níž v podstatě tvoří jeden obsahový celexx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxe dílčím způsobem vymezuje osobní působnost zákona definicí pojmu ohroženého dítěte, navazujíc tak na § 2 (§ 6), zakotvuje obecné oznamovací oprávněxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx x xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxarity a proporcionality opatření sociálně-právní ochrany dětí, jakož i postupy
lege artis
při jejím výkonu (§ 9a odst. 1, 2) a nakonec standardizaci kxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxx
xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxí ochrany dětí", změna označení byla provedena Legislativní radou vlády proto, že povahu "základních zásad" mají pouze některá ustanovení této částix xxxx x xx x x xxxxx xx x x x xx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxrální předpisy.
(Základní zásada sociálně-právní ochrany)
Mgr.
Adam
Křístek
Právxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxhrany v tom smyslu, že základním a rozhodujícím hlediskem všech orgánů nebo jiných subjektů, které se dítětem zabývají nebo řeší jeho problémy, je zájex xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
x xxxx xx xxxxxxx2 Sb.: Stávající zásada, že předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, je doplněna v souladu s mezinárodním i vnitrostátním prxxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xchrany je třeba považovat rovněž ochranu rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Při tom je nezbytné přihlížex x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxičů (čl. 7 odst. 1) a že rodiče mají prvotní odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte (čl. 18 odst. 1). Obdobně Listina základních práv a svobod stanoví, že rxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xx 4). Rovněž Ústavní soud České republiky ve svých nálezech opakovaně zdůrazňuje, že vazba mezi rodičem a dítětem je jedním z prvořadých předpokladů zdáxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxního soudu České republiky zásah do práva na rodinný život (srov. čl. 32 odst. 4 Listiny). Stejná východiska a principy jsou konstantně vyjadřována i v jxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx x xmluvy o právech dítěte. Vzhledem k tomu se nemění základní postulát sociálně-právní ochrany dětí, podle kterého převažuje zájem dítěte nad zájmy a práxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
I. Pojem (nejlepšího) zájmu dítěte v českém právu
II. Pojem nejlepšího zájmu dítěte v prxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx a „raná péče“
V. Ostatní složky předního hlediska sociálně-právní ochrany
VI. Uplatnění „předního hlediska sociálně-právní ochrany“ v obecných pxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
x x x
xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxv. první dílčí novelou (cís. nař. č. 276/1914 ř. z.), jíž byl změněn též § 142 o. z. o. Podle tohoto ustanovení se do té doby v případě, že tu nebyla dohoda manxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxx x xxxxx xx x xxx xxxx xxxxe, dětí starších otci. Žádný spor přitom soud ze zákona „neměl dovolit“. V r. 1914 bylo toto rigidní pojetí prolomeno a soudu zákon dovolil, aby při absenxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx jen některé z nich svěřeny do péče. Ustanovení se týkalo pouze dětí manželských, manželské zplození zákoník považoval za pravidlo. Dětí narozených mixx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxželský otec jí zásadně děti nesměl odebrat, ledaže by „blahu“ dítěte hrozilo „nebezpečenství“. Nemanželský otec ostatně nad dítětem neměl ani otcovsxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxručníka, poručnicí přitom byla ustanovena zpravidla matka, která byla současně poručnictví svého dítěte povinna přijmout; do r. 1914 se však v takovéx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxjmů dítěte má tedy (nejen) u nás původ v oblasti rozhodování o svěření dítěte do péče. Posléze se princip rozšířil i na další právní vztahy a zařízení, v nixxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx zákoník na celé řadě míst své rodinně právní části, a to jak v jednotném čísle (např. u překážky rozvodu manželství, u prominutí zmeškání popěrné lhůty x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx, tak užívá též pojem "morální a hmotný prospěch dítěte" ("účelem povinností a práv k dítěti je zajištění morálního a hmotného prospěchu"), který v sobě xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xízení
ex officio
(§ 793 obč. zák.)] přitom zřejmě rozlišování jednotného či množného čísla nemá obsahový význam, půjde o totožné pojmy. Zákoník ani důxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx o neurčitý právní pojem (podobně jako např.: dobré mravy, dobrá víra, míra přiměřená poměrům, účelně vynaložené náklady, bez zbytečného odkladu, vyžxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxavidla však soudu), a aplikace jednotlivých zákonných pravidel (např. pro ukládání "výchovných opatření") tak, aby byla v souladu se zásadou zájmu díxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxm "nejlepšího zájmu dítěte", v témže xxx x xxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx se bere ohled též na práva rodičů nebo jiných osob odpovědných za péči; jinými slovy "blaho dítěte" je cílový stav, k němuž by měl jakýkoli proces, a to pod xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxciálně-právní ochrany povinen vždy zkoumat nejlepší zájem dítěte a při subsumpci skutkového stavu pod jednotlivá zákonná ustanovení provést vždy jexx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx x) zák. o soc.-práv. ochraně dětí].
Zásada nejlepšího zájmu dítěte je mimořádně důležitá pro všechny aktivity orgánu sociálně-právní ochrany, a to xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxník řízení nebo jako opatrovník dítěte a bude proto rovněž na něm, aby nejlepší zájem dítěte v daném řízení identifikoval, interpretoval a následně proxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxšího) zájmu dítěte je již vícekrát uvedený čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, podle něhož "zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnoxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxp nejlepšího zájmu dítěte se objevil již v zásadě č. 2 Deklarace práv dítěte z 20. listopadu 1959, jako normy tzv. soft-law (právně nevynutitelné), tam bxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xájem dítěte."). Později se objevuje i v řadě dalších mezinárodních úmluv.
Čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze 4. lixxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxího zájmu dítěte neobsahuje. Tento čl. stanovuje v odst. 1, "že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondexxxxx x x xxxxx x xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxolečnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nexx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxoti Švýcarsku (stížnost č. 41615/07), existuje podle ESLP široký konsenzus, že ve všech rozhodnutích týkajících se dětí musí být jejich nejlepší zájmx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xx xezbytné vykládat i závazky státu vyplývající z cit. čl. 8 (tamtéž).
Mimořádný význam vzhledem k uvedenému xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxtěte na uplatňování zájmu dítěte jako předního hlediska (čl. 3, odst. 1) (dále též jen "Obecný komentář č. 14"). Výbor pro práva dítěte zásadu nejlepšíhx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxx řadě posouzen a vzat v úvahu nejlepší zájem dítěte; jde současně o záruku, že zásada nejlepšího zájmu dítěte bude uplatněna vždy, má-li být přijato rozhxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxěte je přímo aplikovatelný a může být tedy použit v soudním řízení; zásada však neplatí jen ve formalizovaných řízeních, ale též musí být předním hledixxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xebo instituci, která vydává rozhodnutí týkající se dětí" [srov. Obecný komentář č. 14, část III., odst. 14 písm. c)];
2)
základní interpretační záxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxe;
3)
procesní zásadu ("procesní pravidlo") - při rozhodování (ať již jde o individuální rozhodnutí, nebo o obecná rozhodnutí vč. normotvorby) muxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx na děti. Z odůvodnění rozhodnutí musí být zřejmé, že nejlepší zájem dítěte byl výslovně zohledněn, co bylo v daném případě konkrétně posouzeno jako nejxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx Rovněž Kornel rozlišuje 3 aspekty "nejlepšího zájmu dítěte", a to aspekt procesní (záruka rozhodování "v zájmu dítěte"), aspekt substantivní (jako zxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxel, M. Nejlepší zájem dítěte - disertační práce. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 2012, s. 16.
Obecný komentář č. 14 uvádí, že zásxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxí, kterých se týká, se zřetelem k jejich osobním souvislostem, situaci a potřebám" (odst. 32). Přitom se reflektuje, že nastávají v praxi
kolize
mezi jxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xládami a jinými státními orgány k ospravedlňování rasistických politik nebo rodiči k obhajování jejich vlastních zájmů ve sporech o svěření do péče" (xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx
xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxího zájmu dítěte a participačních práv dítěte (čl. xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x x 8 odst. 2, 3 zák. o soc.-práv. ochraně dětí).
III. Možnosti a souvislosti praktické aplikace zásady nejlepšího zájmu dítěte
Při aplikaci práva v koxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxgánem, zejména tedy orgánem sociálně-právní ochrany dětí, tak soudem. Orgány veřejné moci tu přitom mají určitý prostor pro uvážení.
Aplikace zájmu dítěte jako neurčitého právního pojmu může přitom být někdy sporná, může vést x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxího lidu". Tento problém vyvstává především v souvislosti kolizí - zájmů dítěte se zájmy ostatních osob, zejména rodičů, dalších osob blízkých apod., xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx, byť však v tomto případě je namístě připomenout, že v Obecném komentáři č. 14 Výbor xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx a žádné právo nelze dítěti odepřít na základě negativního výkladu nejlepšího zájmu dítěte". Kornel s odkazem na americkou literaturu nabízí určité apxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxese maximální prospěch dítěti a minimální újmu ostatním subjektům" (Kornel, M. Nejlepší zájem dítěte - disertační práce. Brno: Právnická fakulta Masxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxení, které bude v souladu se zájmy všech dotčených subjektů. Pokud však není možné takový soulad nalézt, měl by být zájem dítěte nadřazen zájmům ostatníxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx a zájmů ostatních osob (např. rodičů) je třeba "pečlivě vyvažovat mezi zájmy všech stran a hledat přijatelný kompromis" (odst. 39). Výbor pro práva dítxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx všech zainteresovaných stran, přičemž musí mít na paměti, že právo dítěte na to, aby jeho nejlepší zájem byl uplatněn jako přední hledisko, znamená, že xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxší pro dítě" (tamtéž).
Vztáhneme-li pak řešení problému pouze k oblasti správních činností - tzn. např. pro úvahu orgánu sociálně-právní ochrany dxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí, zejména o výchovných opatřeních, je současně nezbytné zdůraznit, že aplikace principu nejlepšího zájmu dítěte musí být přezkoumatelná. Vyžadujexxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxkladu právních předpisů, nepostačí konstatování, že přijaté řešení "je v souladu se zájmem dítěte", ale je nezbytné, aby bylo zřejmé, v čem tento zájem xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxách, vyjádřeních apod.
Výbor pro práva dítěte v Obecném komentáři č. 14 pro proces identifikace nejlepšího zájmu dítěte rozlišuje dva kroky (srxxx xxxx xxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxe, či skupiny dětí. Vykonává je osoba s rozhodovací pravomocí a její zaměstnanci (pokud možno multidisciplinární tým) a vyžaduje přímou účast dítěte"x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx žije, jsou rovněž bezpečnost prostředí nebo existence jiné kvalitní alternativy (péče) v rámci rodiny, širší rodiny, tak jak ostatně vyplývá i z komenxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxenými k tomu, aby stanovily nejlepší zájmy dítěte na základě jejich posouzení".
Pro proces posuzování nejlepšího zájmu dítěte nabídl Výbor v Obxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxrov. výklad k § 8 odst. 2, 3 zák. o soc.-práv. ochraně dětí);
b)
identita dítěte, kam Výbor řadí tyto znaky: pohlaví, sexuální orientace, národnost, xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxré je zaručeno Úmluvou“ (odst. 55), což je významné především v úvahách o náhradní rodinné péči; tento faktor by měl být rovněž zohledňován v procesu zprxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxntity dítěte; je namístě dodat, že faktor náboženství a přesvědčení může však zakládat i ohrožení dítěte, jednalo-li by se o myšlenkový systém s prvky hxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxnamné především v situaci, kdy se zvažuje odnětí dítěte z jeho stávajícího prostředí. V obsahovém souladu s novelizovaným zněním § 5 Výbor konstatuje, xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx rodiny či komunity, která byla ustanovena dle místních zvyků“ (srov. dále výklad pojmu „širší sociální prostředí“). V souladu s ustálenou judikaturox xxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xotřebnosti podpory ohrožené rodiny, Výbor tu připomíná zásadu pozitivních povinností státu poskytnout rodině podporu za účelem její sanace, stejně xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxce oddělovaného dítěte týmem odborníků z různých profesí, které novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 401/2012 Sb. zavedla ve formě obligatxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxzenci, příbuznými a osobami, ke kterým mělo dítě silné citové xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxrýcové/tety, stejně tak i přátelé, škola a širší okolí a jsou obzvlášť důležité v případech, kdy jsou rodiče odděleni a žijí na různých místech“ (opět srxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxsu zprostředkování osvojení, kdy podle nynější tuzemské úpravy osvojením zanikají veškerá vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxě neprojevovali kvalifikovaný zájem, ale vazeb k osvojenci jsou bez dalšího zbaveni i sourozenci, prarodiče apod., což představuje s ohledem na uvedexxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnit; srov. k tomu spravedlivější a rozumnější dřívější úpravu o. z. o. (§ 183: „Naproti tomu osvojenec nepozbývá též práv ve své vlastní rodině.“) či zákxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xrávu zachována bohužel pouze u osvojení zletilého, které není obdobou osvojení dítěte (§ 848 odst. 2 obč. zák.: „Osvojenec a jeho potomci nepozbývají oxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x jako faktor, přímo se vztahující k naplňování zásady "blaha dítěte", které zahrnuje "základní materiální, fyzické, emocionální a vzdělávací potřebx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxpině, postavení uprchlíka nebo žadatele o azyl, oběť zneužívání, život na ulici"; podle Výboru se přitom musí brát v úvahu "různé druhy a stupně zranitexxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxní na půdorysu "případové konference" [srov. k tomu výklad k § 10 odst. 5 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dětí k pravidelné aktualizaci individuálníxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx (odst. 87), aby státy zavedly „formalizované postupy s přísnými procedurálními zárukami, jejichž účelem bude posuzovat a určovat nejlepší zájem dítxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxy aplikována, bývá otázkou;
f)
právo dítěte na zdraví - jako faktor, který má zřetelný obsah, včetně zajištění práva na informovaný souhlas dítěte x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxslostí) je však namístě zdůraznit požadavek Výboru, dle kterého "mladiství s psychosociální poruchou mají v maximální možné míře právo na léčbu a péči xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xx x xxrším smyslu jejich umístění do jakéhokoli typu pobytové služby, poskytující plné přímé zaopatření a současně izolaci;
xx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxnou veřejnou diskusi v oblasti inkluzivního vzdělávání a problematiku praktických škol; jedná se především o právo, nakolik se pak jedná, resp. může jxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxt, že některé faktory budou při posuzování nejlepšího zájmu v rozporu". Způsob řešení formou hledání rovnováhy a nalezení přijatelného kompromisu byx xxxxxx xxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxocení situace dítěte a rodiny", uvedenými v § 1 prováděcí vyhlášky č. 473/2012 Sb. v návaznosti na § 10 odst. 3 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Jixxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx současně naplňuje požadavky postulované Výborem pro práva dítěte v souvislosti s uplatňováním čl. 3 Úmluvy o právech dítěte. Na zákonné úrovni lze určxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxavy péče o dítě, žijí-li rodiče odděleně (§ 907 odst. 2 a 3), a v případě řízení o osvojení (§ 827 odst. 1). Pokus o souhrn těchto faktorů v českém právu na úrxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xájem dítěte a „raná péče“
V odst. 72 Výbor připomíná, "jestliže xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx Děti si potřebují vytvářet náklonnost k pečující osobě již ve velmi raném věku a taková náklonnost, pokud je přiměřená, musí být trvalá, aby poskytla díxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx též hledisko odbornosti (zjištění nejlepšího zájmu dítěte lege artis; srov. § 9a odst. 2 věta druhá za středníkem: využití postupů odpovídajících vědxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xím ranějším věku je dítě takto postiženo, jsou tyto následky závažnější případně irreparabilní. V posledních desetiletích k tomu přistoupily odbornx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxu. Kolektivní ústavní výchova je tak v příkrém rozporu s nejlepším zájmem dítěte, a to v případě rané péče bez jakékoli výjimky. Proto také směrnice o náhxxxxx xxxx x xxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xx xxx let) poskytována x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx o řešení naléhavé situace či umístění na předem určenou a velmi krátkou dobu, po níž se dle plánu dítě opět vrátí do své rodiny, nebo kdy má být po umístění rxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxem při aplikaci Úmluvy o právech dítěte. Jak z uvedené zásady vyslovené Výborem, tak ze zmíněných vědeckých poznatků ve spojení se zásadou nejlepšího zxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxích dětí do kolektivních typů péče, s výjimkou zcela dočasné emergentní péče v případě ohrožení života a zdraví, a to jak v procesu individuálního rozhoxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxla i v zahraničí. Srov. např. § 100 odst. 9 slovenského zákona č. 305/2005 Z. z., o sociálnoprávnej ochrane detí a o sociálnej kuratele. Od 1. ledna 2012 vlxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxx
Zásada, že děti raného věku nelze umístit do institucionální - xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxně uznávaný, který je (resp. má být) uznán a sankcionován též veřejnou mocí (srov. též § 2 odst. 1 a § 10 odst. 2 obč. zák.). Přitom platí, co uvádí i důvodová xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxi s konzervací objektivně neudržitelného statu quo apod. Je proto třeba docílit potřebné transformace dosluhujících pobytových kapacit v jiné druhy xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xředevším formou terénní, popř. ambulantní. „Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx a posilovat jejich sociální začleňování“ (srov. § 2 odst. 2 věta druhá zák. o soc. službách). Pobytovou péči taková zařízení mají proto nabízet v první řxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
V. Ostatní složky předního hlediska sociálně-právní ochrany
Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 401xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxčovskou výchovu a péči, jednak o zásadu, že se při sociálně-právní ochraně přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte.
V dřívější praxi často docházelo k upřednostňování objektivizovaného zájmu dítěte, chápanxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx svým způsobem na pojetí z 50. let. Tehdy § 1 zákona č. 69/1952 Sb., o sociálně-právní ochraně mládeže, požadoval, „aby všechna mládež byla stejně účastnx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxbliky, připravené přispívat svou prací k prospěchu společnosti, a aby žádné dítě neutrpělo újmy na svých právech -“ atd. Zejména pak ale na doktrínu vyjxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xcela logicky mohl dostat pouze „zájem rodičů“ (uvedeným způsobem pojatý „zájem dítěte“ naopak nikdy). V části III. naznačený „test proporcionality“ xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx v potaz, když z uvedeného plyne, že v konkrétní kauze postačovalo „odhalit“ zájem „celé“ společnosti, viděný zpravidla ideologicky - tím pak byl automxxxxxx xxx x x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xřítomen v rozhodování orgánů péče o dítě i soudů po celá další desetiletí. Do určité míry i po roce 1989. Tento jev byl, pomineme-li šikanu z ideologickýcx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxtěte“ chápán především jako zájem na co nejrychlejším umístění do osvojení (a tedy jako zájem na co nejrychlejším faktickém úplném a v zásadě nevratném xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx a chudoby.
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xřed doplněním citovaného ustanovení v roce 2012 v první řadě z ústavního pořádku (čl. 32 odst. 4 Listiny). Uvedená práva lze současně v souladu s výkladex xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x x x xxxx xxxx xxx
xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxdnou obsahovou změnu. Ostatně již před touto změnou patřilo právo rodičů žádat, resp. obdržet pomoc od orgánů sociálně-právní ochrany mezi základní a xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx x xx x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xx xxxxx xčinném do 31. prosince 2012].
xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx
xxxxxe
zájmů převažuje zájem dítěte nad zájmy a právy všech ostatních osob, včetně rodičů (srov. též výše výklad v části III. Možnosti a souvislosti prakticxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxní skutečnost, že se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte. Při výkladu tohoto pojmu lze využít slovenskou právní úpravu, kde byl obdobný poxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xlatný slovenský zákon o sociálně-právní ochraně dětí a sociální kuratele č. 305/2005 Z.z. v § 4 odst. 2 tento pojem ovšem rozšiřuje právě o pojem "širšíhx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xsoby. Ak je to vhodné a účelné, opatrenia podľa tohto zákona sa vykonávajú aj v širšom sociálnom prostredí dieťaťa, rodiny alebo plnoletej fyzickej osoxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxálního prostředí je využitelné též pro poměry v České republice a lze je využít též při výkladu § 5 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Podobná zásada nebyla vxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxální pracovník řeší problémy ohroženého dítěte "v prostředí, kde se dítě zpravidla zdržuje", ovšem s dovětkem "je-li to účelné". K tomu tehdejší důvodxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxtu, do níž dítě patří. Nejedná se tak pouze o osoby blízké, příbuzné apod., ale o širší vztahovou síť, kam patří např. spolužáci ze školy, do níž dítě docháxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx individuálního plánování a hledání zdrojů při řešení problémů dítěte právě v jeho širší komunitě. K tomu srov. i váhu, jakou "širšímu sociálnímu prostxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xasně stanovuje, že osoba dítěti příbuzná nebo blízká má při svěřování dítěte do cizí péče zásadně přednost před třetími osobami (srov. § 822, § 954 odst. x xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx § 22 odst. 1 obč. zák.). V takovém případě by se orgán sociálně-právní ochrany v rámci procesu vyhodnocování měl zaměřit právě na "širší sociální prostřxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xirším sociálním prostředí - komunitě - se může vyskytnout osoba, která může pozitivně ovlivnit řešení situace dítěte, popř. v kritických případech můxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx xpředního hlediska sociálně-právní ochrany" v obecných procesech
Dosavadní výklad se vztahoval téměř výlučně k uplatnění zásady nejlepšího zájmu xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xětí jsou svěřeny rovněž
kompetence
i v obecné rovině - např. zjišťovat příčiny vzniku nepříznivých vlivů působících na děti a činit opatření k omezováxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxsí pro sociálně-právní ochranu dětí a poradních sborů [srov. § 38 odst. 2 písm. b), c) a e), § 38a odst. 1, § 38b odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí]. Podxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx dopadu opatření na práva dětí (CRIA) tak, aby byly zhodnoceny budoucí dopady "jakékoli navrhované politiky, právního předpisu, nařízení, rozpočtu nxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxí ochrany dětí vyjádřená § 5 zák. o soc.-práv. ochraně dětí je v tomto smyslu stěžejní pro obecné aktivity a procesy nejen na úrovni obcí a krajů, resp. obxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxx
VII. Stručně z některých zahraničních úprav
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxhrane detí a sociálnej kuratele, stanovuje v § 1 odst. 2 písm. a) obecně, že „sociálnoprávna ochrana detí je súbor opatrení na zabezpečenie ochrany dieťxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxe sám blíže vymezoval. K tomu důvodová zpráva k zákonu uvádí, že „návrh zámerne kladie na prvé miesto prirodzené rodinné prostredie, v ktorom sa opatrenxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxnosti aj systematikou zákona a jeho jednotlivých častí klásť dôraz na najlepší záujem dieťaťa a prvoradé a nezastupiteľné miesto rodiny“. S účinností xx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxdině č. 36/2005 Z. z. S inspirací v dále zmíněné rakouské úpravě a s odkazem na Všeobecný komentář č. 14 Výboru OSN pro práva dítěte k právu dítěte na uplatňxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx a sleduje tím dle důvodové zprávy, legislativní a společenské povýšení této zásady na „kardinální místo v systematice zákona“ (viz nový úvodní čl. 5 slxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxí přímo definovat, avšak ve svém čl. 4 se značnými obsahovými průniky s Obecným komentářem č. 14 stanovuje, že při uplatňování zákona je třeba mít na paměxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xítěte“ (podobně jako výše popsaná novější úprava slovenská) přímo do platného znění obecného zákoníku občanského (č. 946/1811 Sb. zák. soud.), ktexx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxe“, stanovuje, opět se značnými obsahovými průniky s Obecným komentářem č. 14, že ve všech záležitostech dotýkajících se nezletilého dítěte, zejména x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xro posouzení nejlepšího zájmu (blaha) dítěte přitom dle citovaného ustanovení jsou dostatečné hmotné zabezpečení dítěte, zejména zajištění jeho výxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx dítěte ze strany rodičů, dále podpora xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxost dítěte porozumět a vytvořit si takový názor, zabránění újmám, které by dítě mohlo utrpět prosazováním opatření proti své vůli, ochrana před domácíx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxdiči a jinými blízkými osobami, resp. „osobami odpovědnými za péči“ a právo na vytváření bezpečné vazby s těmito osobami (u nás stále ještě nedostatečnx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxlity a vytvářením pocitů viny u dítěte, ochrana práv, nároků a oprávněných zájmů dítěte a posouzení životních podmínek dítěte, jeho rodiny i širšího soxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx/2012 Sb.). Je škoda, že občanský zákoník v analogickém dílu 2, hlavy II druhé části (Poměry mezi rodiči a dítětem, § 775 a násl.) rovněž neobsahuje podxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxvě obecného zákoníku občanského, je, bez ohledu na přímou aplikovatelnost Úmluvy o právech dítěte, z tohoto hlediska nedostatečný. Určité dílčí prvkx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxti praktické aplikace zásady nejlepšího zájmu dítěte.
Judikatura:
Posledně uvedená podmínka nezbytnosti zájmu dítěte je podle ustálené judixxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxstředků za účelem navázání (a udržení) styku mezi rodičem a dítětem. Tento zájem dítěte je třeba posuzovat z hledisek objektivních, nikoli tedy z pouhéxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxzka povinnosti jednoho z rodičů aktivně působit na nezletilého k tomu, aby i proti své vůli udržoval styk s druhým z rodičů, resp. možnosti toto aktivní pxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xdyž vždy je třeba vycházet čistě z individuálního rozměru každého jednotlivého případu. (...) Ve věcech rodinných, více než kde jinde, hraje otázka déxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxnucovací pokuty matce, je očividné, že po letech řízení (viz část II.) je jeho výsledek absurdní; pokud by šlo ze strany matky jen obtížně vynutit styk s oxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxktovat autonomii nezletilého nakonec vedly k tomu, že nezletilý skončil v péči psychiatrů (bod 17). Takové pochybení je zcela flagrantním porušením pxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx x xxx xxx
xxxxxxxxxx
x x xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx nezletilého dítěte přísluší opatrovnickému soudu, který také musí korigovat případné představy a názory dítěte o tom, co je pro něj v konkrétní věci vhxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xovodit, že by názor dítěte, o kterém je v soudním řízení rozhodováno, byl pro soud zavazující. V opačném případě by totiž bylo jakékoliv soudní řízení naxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xa http://nalus.usoud.cz). K závěru soudu je však třeba dodat, že bude-li nezletilý Filip, který v letošním roce dovrší věku 13 let, svůj názor žít u matkx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxtředí.
(II. ÚS 3848/12)
Zájem dítěte je přitom třeba posuzovat z hledisek objektivních, nikoli z pouhého subjektivního hodnocení výhodnosti či nxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxlze přehlédnout, že je povinností soudu respektovat i zásadu vyjádřenou v čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, podle níž mají oba rodiče společnou odpxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxsahem nejen do jeho základního práva vychovávat a pečovat o své dítě, do základního práva dítěte na rodičovskou výchovu a péči dle čl. 32 odst. 4 Listiny, xxx x xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxx.
(IV. ÚS 3743/12)
Článek 8 Úmluvy také vyžaduje, aby obecné soudy dodržovaly spravedlivou rovnováhu mezi zájmy dítěte a zájmy rodičů a aby přisuzxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxrávněn podle čl. 8 Úmluvy k takovému opatření, jež by poškodilo zdraví dítěte a jeho rozvoj, což v projednávaném případě obecné soudy nezjistily. (...) x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxě polevilo, neboť všechna práva nezletilých do budoucna nejlépe zajistí nikoliv rozhodování soudů (včetně rozhodování soudu Ústavního), ale schopnxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxoběhnuvším řízením vyloučena není; Ústavní soud nepochybuje totiž o tom, že jak stěžovatelé, tak i otec jejich nezletilých vnuček jsou - což je přirozexx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xezi těmi dospělými, kteří je mají rádi.
(IV. ÚS 437/13)
Související ustanovení:
§ 10 odst. 3 písm. c), d), e), odst. 5 - základní nástroje sociáxxx xxxxxx x xx xx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxvy a ochranné výchovy, § 38 až 38b - komise pro sociálně-právní ochranu a poradní sbory; aj.
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxlepší zájem dítěte - disertační práce. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 2012. [Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/107739/pravxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxupné z: <http://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2011/files/prispevky/05%20Rodina/05%20MARTIN%20KORNEL.pdf> ; navštíveno 16x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxte)
Mgr.
Adam
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxdové zprávy:
K zák. č. 359/1999 Sb.: Návrhem zákona se vymezuje okruh dětí, jimž se věnuje zvýšená pozornost. Jedná se o děti, jejichž rodiče z vážných oxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxx osob, které jsou odpovědné za výchovu dítěte a neplní povinnosti vyplývající ze svěření dítěte do jejich péče. Dále jsou to děti, na kterých byl spáchán xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxam pro postup orgánů sociálně-právní ochrany při poskytování pomoci těmto dětem.
K zák. č. 134/2006 Sb.: Rozšiřuje se okruh dětí, na něž se zaměřuje sxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxnných zástupců umísťovány zejména do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, diagnostického ústavu, kojeneckého ústavu nebo dětského domova xxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxci, přičemž je zřejmé, že nejeví snahu a zájem o skutečné řešení a uspořádání svých poměrů tak, aby mohli trvale převzít péči o dítě, nebo nemají zájem o výxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxstrativním výčtu ohrožených dětí byly tyto děti zmíněny výslovně. Je žádoucí, aby orgán sociálně-právní ochrany věděl o těchto dětech a mohl jim ve spoxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxučenými od svých rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu a děti, které se setkávají s domácím násilím. V rodinách s dětmi, v nichž dochází mezi rodxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xegativnímu působení takového rodinného prostředí na dítě.
K zák. č. 401/2012 Sb.: Upřesňuje se výčet skutečností odůvodňujících poskytování socixxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx, ale na všechny děti, které jsou ohroženy jakýmkoliv druhem závislosti (psychofarmaka, patologické hráčství apod.).
K zák. č. 103/2013 Sb.: Odstrxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxho ustanovení o děti azylanty a děti, kterým byla udělena doplňková ochrana (viz § 2).
Přehled výkladu:
I. Ohrožení dítěte jako nepříznivá sociálnx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx
xxx xxxx x xxzí rodinné péči jako dítě
ipso facto
objektivně ohrožené
V. Dítě, které ohrožuje „samo sebe“ obecně
VI. Jednotlivé varianty „sebeohrožení“ dítěte
xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx
xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxko oběť domácího násilí
XII. Nezletilec bez doprovodu
XIII. Prohlášení dítěte za ohrožené
I. Ohrožení dítěte jako nepříznivá sociální situaxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxí definici „ohroženého dítěte“, která striktně vymezuje adresáta právní normy jako toho, kdo může nárokovat sociální pomoc podle tohoto zákona. Jednx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxx. d) a e), podle něhož individuální plán ochrany dítěte „vymezuje příčiny ohrožení dítěte a stanoví opatření k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxvaných ustanovení je třeba rozumět dítě spadající pod vymezení komentovaného ustanovení. Synonymem pojmu „ohrožené dítě“ je jednak obecný pojem dítxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxjem „dítě vyžadující zvýšenou pozornost“, jak jej uvádí nadpis k hlavě VII třetí části, když úvodní text této hlavy v § 31 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochranx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxní působnost zákona, což je významné zejména pro případné posouzení vybočení správního orgánu z mezí zákonné působnosti, tedy v případě, kdy orgán socxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx
Ustanovení má standardní formu společnou pro všechny předpisy sociálního zabezpečení. Jak již bxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxípadě ostatní sociální legislativy je i zde výchozím pojmem „nepříznivá sociální situace“, zde dítěte, ačkoli zákon tento termín explicitně neužíváx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxzi („osoba se nachází v hmotné nouzi jestliže-“), nebo § 10 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti („právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která xxxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxlního zabezpečení, které mají povahu „nárokových formulí“. Zákon o sociálních službách pojem nepříznivé sociální situace výstižněji, totiž obecněxxx xxxxxxxx xx xxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jinx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxoučením“. Hlavním referenčním bodem je tak sociální začlenění, resp. ochrana před sociálním vyloučením. Že i obsahem kazuistiky podle komentovanéhx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xásti třetí a v ní dokonce až do hlavy VII. Jedná se totiž o ustanovení, které obsahově patří přímo do vymezení sociálně-právní ochrany v § 1 odst. 1. Ustanoxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxiálních podmínek a výchovných vlivů, s cílem umožnit jim začlenění do společnosti, včetně začlenění pracovního.“ Obdobou komentované normy je § 3 písxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení“. Cíl i obsah poskytování sociálně-právní ochrany dětem ohroženým ve smyslu § 6 je tak zákonem dexxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xo dobu účinnosti zákona nikdy změněna). To pak úzce souvisí i se způsobem odborného výkonu sociální práce, na který ostatně odkazuje i příkaz uvedený v § xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxok podle komentovaného ustanovení) „postupuje s využitím metod sociální práce a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům“ (srov. komenxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxví a opatrovnictví (§ 17 zák. o soc.-práv. ochraně dětí) se nejedná o poskytování „zvláštní ochrany“ ohroženému dítěti ve smyslu tohoto ustanovení. Zmxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xe svěřeno obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, a nikoli také např. obecním či újezdním úřadům nebo krajským úřadům. Rovněž cíl práce s opatrovaxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxeduje jiné cíle. Proto se také samotný výkon veřejného opatrovnictví nebo poručenství jinak (s výjimkou uvedené kompetenční normy § 17) neřídí vůbec txxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx pro zastoupení obecně (§ 436 a násl. obč. zák.), pro zákonné zastoupení a opatrovnictví zvláště (§ 457 a násl. obč. zák.), doplněná i zvláštními ustanovxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxctvím § 928 odst. 2 i s odkazem na zastoupení dítěte rodiči). Jde-li pak o opatrovnictví procesní v řízení před soudy, jsou dále
relevantní
vedle citovaxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx x xxxxx xx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxcech péče soudu o nezletilé, pak rovněž § 20 odst. 4 z. ř. s. Podobné závěry pak platí i pro realizaci samostatného účastenství kurátora pro děti a mládež v xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx x x xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxráv. ochraně dětí), kde pravidla pro postup v těchto záležitostech upravuje zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, resp. zákon o soudnictví xx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xěti a mládež v (trestním) řízení ve věcech mládeže, popř. v přestupkovém řízení, jde-li o přestupkovou recidivu, se současně předpokládá v obvyklých pxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxi o veřejné opatrovnictví, je jeho souběh s veřejnoprávní ochranou dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí nejen zásadně nevhodný, ale z poxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxranám opatrovnického vztahu podle předpisů práva soukromého (popř. v rozporu se zásadou rovnosti účastníků správního nebo soudního řízení).
x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xsrov. komentář k § 19 odst. 4 a k § 29), budou adresáty ochrany zpravidla děti, které nevyžadují zvláštní ochranu, neboť nejsou v danou chvíli ohroženy žáxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxanovení v závěru vyžaduje; přesto ochrana poskytovaná takovému dítěti není excesem ze zákonné pravomoci a probíhá, na rozdíl od veřejného opatrovnicxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xx xxxx xxxx xxlicejní, xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx ale postačí i jen vážné ohrožení tohoto zájmu (srov. slova „mohou být příčinou nepříznivého vývoje“). Stejně jako v případě aplikace zásady nejlepšíhx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx dokumentace (tedy dnes především ze záznamu o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, resp. z odůvodnění rozhodnutí o uložení správního dohledu) by xxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
Hledisko, zda jde o dítě ohrožené (vyžadující zvláštní ochranu) podle komentovaného § 6, je nutno mít při činnosti orgánu sociálně-právní ochraxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče (dále jex xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx x xměrnice o vedení spisové dokumentace) teprve po provedení vyhodnocení situace dítěte ve smyslu § 10 odst. 3 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, a to xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxov. čl. 2 směrnice o vedení spisové dokumentace). V takovém případě bude ovšem zpravidla nezbytné nad dítětem stanovit správní dohled (tedy je prohlásxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xěl být podnět, na jehož základě bylo vyhodnocení dítěte prováděno, odložen a spisová dokumentace „Om“ by neměla být vůbec zakládána. To samozřejmě nepxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x němž orgán sociálně-právní ochrany plní příslušné úkoly, a v dalších případech, kdy se spisová dokumentace „Om“ podle čl. 2 směrnice o vedení spisové dxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx směrnice o vedení spisové dokumentace též v případě vyřazování dětí z evidence orgánu sociálně-právní ochrany dětí v celé řadě případů po skončení konxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxlší opatření sociálně-právní ochrany k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině a k posílení funkcí rodiny (srov. čl. 28 směrnice o vedení xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxlifikované ohrožení dítěte, pokud jsou způsobilé přivodit poruchu či alespoň vážně ohrozit zájem na příznivém vývoji dítěte, proto se vyžaduje, aby bxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxte, a ne každé neplnění těchto povinností tak bude současně vyžadovat přiznání zvláštní ochrany dítěti a vykonávání správního dohledu nad dítětem. Naxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxho školního věku, v jehož přítomnosti se byl předtím opil v hostinci z radosti nad narozením dítěte, matka s novorozenětem je přitom ještě v porodnici; oxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxčovské odpovědnosti obecně
Na prvním místě se sociálně-právní ochrana zaměřuxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxa rodiče zemřeli, či postačí úmrtí rodiče jediného, když v takovém případě se dítě nachází v podobné situaci jako dítě, jehož druhý rodič, tedy otec, nenx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxí rodiče je objektivní fakt. Lze mít za to, že při částečném osiření, pakliže žijící rodič je schopen zabezpečit potřeby dítěte sám a plní své povinnosti xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxlývá i z vlastních slov zákonného textu, který používá plurál, nikoli jednotné číslo (není uvedeno např.: „na děti, jejichž rodič zemřel“).
Na místě druhém se pak sociálně-právní ochrana zaměřuje na děti, jejichž rodiče neplní povinnosti plynoucí z xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxí v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítěxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxsti „jsou rodiče povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje. Mají právo užít xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx vývoj“. Podobně způsob výkonu rodičovské odpovědnosti vymezuje občanský zákoník v § 875, § 880, § 884 odst. 2. Z uvedeného vymezení je nutno vycházet přx xxxxxxx x x xxxxx xx xxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx občanský zákoník, a jde-li o kvalifikované neplnění (viz komentované ustanovení
i. f.
), bude zřejmě závěrem vyhodnocení situace dítěte a jeho rodinyx xx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx a založit k němu spisovou dokumentaci ochrany mládeže (§ 55 odst. 1 až 3). Takový závěr si právě v rámci vyhodnocení učiní orgán sociálně-právní ochrany xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxplnění zákonných povinností ve smyslu zdejšího ustanovení xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxeplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti“ neobsahuje, je tak vyhrazena tomuto správnímu předpisu. K otázce, zda postačí, aby si své povinxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xhrožené ve smyslu komentovaného ustanovení a důvod pro intervenci orgánu sociálně-právní ochrany nemusí tak být dán.
xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxaci ohrožení dítěte podle písm. a) je skutečnost uvedená v bodě 3 komentovaného ustanovení, totiž že rodiče „nevykonávají nebo zneužívají práva plynoxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxí rodičovské odpovědnosti, obsahuje doslovně i občanský zákoník v § 870 a skutečnost nevykonávání je důvodem pro soudní omezení rodičovské odpovědnoxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxáce problém vyřešit (zrušit správní dohled a dítě z evidence ochrany mládeže co nejdříve vyřadit), avšak nezdaří-li se to, nezbývá, než podat k soudu náxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xím „předběžná otázka“ rozhodnuta, a nezmění-li se následně okolnosti, zvláštní ochrana dítěte tím končí (není-li tu stanoven alespoň dohled podle boxx xx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxe ovšem nové řízení, avšak jen tehdy, jsou-li naplněny podmínky hypotézy § 909 obč. zák.: „změní-li se poměry, soud změní rozhodnutí týkající se výkonu xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x x xxxxxxxxxí práv plynoucích z rodičovské odpovědnosti, neboť zde se jedná o skutkovou podstatu pro zbavení rodičovské odpovědnosti podle § 871 obč. zák., jehož dxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxé odpovědnosti). Stejně tak i zde platí, že pokud soud návrhu na zbavení rodičovské odpovědnosti podle § 871 obč. zák. nevyhoví a ani ji současně neomezí xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxovské odpovědnosti je pak pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti, které nastává buď ze zákona (§ 868 odst. 1 obč. zák.), nebo z rozhodnutí soudu (§ xxx xxxxx x x x xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx ochrana dítěte.
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxi, kdy je dítě obětí trestného činu, a to spáchaného i vlastními rodiči, neboť na tuto situaci nedopadá zdejší písm. a), ale skutková podstata uvedená v pxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx (nebo je alespoň důvodné podezření, že byl spáchán) trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění. V souxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxa jmění dítěte, tu tak může do popředí vystupovat ohrožení majetkových zájmů dítěte. Zde je třeba zdůraznit, že trestného činu při správě majetku dítětx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku (tj. majetku dítěte), a tím jinému způsobí značnou škodu. K naplnění této skutkové podstaty (x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x 16 odst. 3 tr. zákoníku charakterizuje takto: „jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxstky nejméně 500 000 Kč“. Jen tehdy by postačovala škoda nižší, byl-li by trestný čin rodiče spáchán ve smyslu § 220 tr. zákoníku úmyslně. I zde však musí jxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxi dány, nejde o dítě ohrožené ve smyslu komentovaného zákona a nelze uplatňovat nástroje zvláštní ochrany dítěte.
III. Poruchy ve výkonu rodičovské xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xojetí zdravotní péče se stále častějšími alternativními přístupy, na straně druhé pak důležitá zásada velmi přísné ochrany lékařského tajemství s poxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxšení kontroverzí, neboť všechny uvedené požadavky, přístupy a zásady mají svou váhu a jsou oprávněné, a je třeba vždy hledat, pod zorným úhlem zásady nexxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx dětí byly doplněny též "závady" na úseku péče o zdraví dítěte, ať již jde o registraci dítěte u praktického lékaře, příp. dodržování očkovacího plánu axxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxkonce na prvém místě, a to jak v bývalém zákoně o rodině, tak v občanském zákoníku po rekodifikaci. Zmíněné skutkové podstaty navíc systematicky patří xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxobným požadavkům však nepochybně svádí již stávající, poměrně kazuistické znění § 6 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, kdy skutečnosti uvedené zejména v xxxxx xxx xx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx
Podle čl. 24 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte naše republika uznává "právo dítěte na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně zdravotníxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x
xxxxxxxx
vnitrostátní právní úprava zdravotní péče, když není nikde obecně, a to ani ve vztahu k dětem, zakotveno povinné čerpání zdravotních služeb hrazených x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxilého) být registrován u některého praktického lékaře. Ovšem zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, stanovuje povinnost pojištěnce xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx ukládá sankce) tu je ovšem zdravotní pojišťovna pojištěnce, nikoli orgán sociálně-právní ochrany, který si nemůže přisvojovat působnost zdravotní xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx ne/registrace u praktického lékaře pro děti a dorost). Podle cit. Úmluvy by ČR měla usilovat "o zabezpečení toho, aby žádné dítě nebylo zbaveno svého prxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x x x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxvším v oblasti zajištění dostupných zdravotních služeb a jejich rozvoje, zajištění výživné stravy a nezávadné pitné vody (tj. ochrany veřejného zdraxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xx xxx xxxxxxá povinnost státu činit "všechna účinná a nutná opatření k odstranění všech tradičních praktik škodících zdraví dětí". Tento odstavec by mohl být sice xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxujících praktik (např. ženská obřízka apod.) a není namístě ustanovení interpretovat např. jako nástroj boje proti rodičům odmítajícím i odbornou vexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxí, ať již z nedbalosti, zde zejména úmyslného. Článek 24 Úmluvy o právech dítěte tak zakládá v první řadě "pozitivní povinnosti" státu v oblasti zdravoxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxh informovaného souhlasu. Ostatně podle čl. 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (publikována pod č. 96/2001 Sb. m. s.) platí, že "jakýkoli zákrox x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xádně informována o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích. Dotčená osoba může kdykoli svobodně svůj souhlas odvolat". Zákon o socixxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxních službách a zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zvláštní předpis má přednost před obecným, orgán sociálně-právní ochrany tu tedy nexxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x x xxxxx x xxx. o soc.-práv. ochraně dětí). Podle § 35 odst. 1 zák. o zdrav. službách platí, že "při poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi je třeba zxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xohledněn jako faktor, jehož závažnost narůstá úměrně s věkem a stupněm rozumové a volní vyspělosti nezletilého pacienta. Pro vyslovení souhlasu s posxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxovi lze zamýšlené zdravotní služby poskytnout na základě jeho souhlasu, jestliže je provedení takového úkonu přiměřené jeho rozumové a volní vyspěloxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxnného zástupce (pokud by nepostačoval souhlas nezletilého pacienta), jedná-li se o neodkladnou či akutní péči. Zda se jedná o takovou péči, nemůže posxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx jinou intervenci orgánu sociálně-právní ochrany v takovém případě. Další případy "donucení" k využití zdravotních služeb - tedy péče bez souhlasu paxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x
lex specialis
k ustanovením o nařízení ústavní výchovy.
Rovněž tak soudní řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx však týká pouze případů, kdy "bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péče, je nařízena izolace, karanténa nebo léxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx, dále tehdy, kdy pacient "ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxhdy, když "jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas". Nezletilé děti je pak možno hospitalxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxravotní péči, ovšem pouze neodkladnou, a zde by tedy opět měla nastoupit aplikace této právní úpravy, a nikoli řešení situace obecným (rychlým) předběxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxo zamezení vážného poškození zdraví". Zdali jsou uvedené skutkové podstaty naplněny, musí
lege artis
posoudit lékař, nelze tuto odpovědnost přenášxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx vyslovení napomenutí rodiče, či dožadovat se, aby tento orgán inicioval soudní řízení např. o nařízení ústavní výchovy apod. V případě, že je dítě sice xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx doktrinálního názoru [srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl (§ 1 až 200za). 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xxx xxxxx xx xo bylo v rozporu s uvedenými předpisy o zdravotních službách. K tomu však srov. již poměrně starší opačné stanovisko, vyjádřené v nálezu Ústavního soudx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxich práv zakotvených v čl. 32 odst. 4 či čl. 16 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Vzhledem k nutnosti okamžitého zásahu není zpravidla možno v řízxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxtenčního řízení, resp. léčby bez souhlasu, tedy speciality zdravotnických předpisů a případné navazující úpravy soudního řízení, uvedený nález nezxxxxxxx
V případě povinného očkování je formulována tato skutková podstata v § 92k odst. 6 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, takto: „Fyzicxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxm rizikem vzniku infekčního onemocnění nepodrobí stanovenému zvláštnímu očkování, (b) jako zákonný zástupce nezletilé fyzické osoby, nebo fyzická xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxetilá fyzická osoba podrobila stanovenému pravidelnému očkování, nejde-li o fyzickou osobu, u níž byla zjištěna
imunita
vůči infekci nebo zdravotnx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx, v první řadě poskytovatelů zdravotních služeb na úseku předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění (§ 45, násl. a souv. zák. č. 258/2000 Sb., o oxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xrajské hygienické stanici [§ 82 odst. 2 písm. k) cit. zák.]. Tyto orgány jsou povolány posoudit, zda ke spáchání přestupku vůbec došlo, a uložit případnx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxí dítěte, oznámí takovou skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany, což vedle úpravy oznamovací povinnosti státního orgánu v § 10 odst. 4 zák. o soc.-xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx správy“.
x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xa skutečnost, že nový zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v § 11 odst. 1 zavádí novou skutkovou podstatu přestupku na úseku zdravotnictví (txxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxytnutí zdravotní služby.“ Tento přestupek je již přísněji trestný - lze uložit pokutu až do 100 tis. Kč. Působnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí xx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxku zdravotnictví apod.) se prokazatelně zcela míjejí účinkem a současně tu je ohrožen život a zdraví dítěte v důsledku zanedbávání (slovy občanského zxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxucích z rodičovské odpovědnosti, bude zpravidla symptomem ohrožení dítěte a součástí širšího komplexu nedostatečných kompetencí rodičů. Ovšem musx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxováno u praktického lékaře či zda se podrobilo očkování nebo lékařským preventivním prohlídkám nebo nikoli, ale význam by měla teprve skutečnost, kdy xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxaví, přesto však není odpovědnými osobami (zástupci dítěte, zejména rodiči) zajištěna. To lze demonstrovat i s ohledem na zásadu proporcionality (přxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxné nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce, těžko může být taková skutková okolnost současně dostatečným důvodem pro vyhodnocení díxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxho plynoucími důsledky (založení svazku „Om“ na dítě a jeho rodinu, povinnost strpět šetření, možnost ukládání výchovných opatření atd.). Jsou-li tu xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxičů, posléze hrozby určitých sankcí (prohlášení zvláštní ochrany čili stanovení dohledu nad dítětem) a teprve poté zvažovat důraznější opatření podxx x xx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx z ní plynoucích práv (např. bezdůvodný soustavný bojkot nutné, leč nikoli neodkladné léčby jedním z rodičů) budou rovněž jedním z hledisek, které bude xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx rovněž otázka sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb a orgány sociálně-právní ochrany. Podle § 45 odst. 3 písm. f) zák. o zdrav. služxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx Tím se odkazuje na zákon o sociálně-právní ochraně dětí, v němž nalezneme tři takové situace. Mají úzký vztah k jinak velmi přísné povinnosti mlčenlivoxxx xxxxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxslosti s poskytováním zdravotních služeb" (odst. 1), přičemž tato povinnost stíhá i zdravotnické pracovníky, a to i po skončení výkonu povolání (srovx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xasvědčující tomu, že jde o ohrožené děti, jakož i podle § 53 odst. 1 písm. c), resp. d) zák. o soc.-práv. ochraně dětí povinnost sdělovat na žádost orgánu xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xéče o něj (dále jen "syndrom CAN"). Výslovně je tato skutečnost uvedena pouze v § 53 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, avšak výkladem lze dovodit, že xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxhé oznamování skutečností nasvědčujících ohrožení dítěte, samozřejmě s mimořádně významnou výjimkou syndromu CAN.
Postup lékařů primární péče při podezření ze syndromu CAN řeší stejnojmenné metoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx do zdravotní dokumentace. Poslední informační povinnost zakládá § 10a odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, podle něhož poskytovatel zdravotních sxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxdě dovolání se povinnosti mlčenlivosti nepřipadá vůbec v úvahu, neboť zanedbávání péče o dítě je dáno
ipso facto
. Samozřejmě pacient (zde zpravidla jexx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx o zdrav. službách: „Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn pacientemx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxjmu, pakliže mají být vyvráceny výhrady či námitky k péči o dítě, příp. i podezření ze zanedbávání péče o ně. Naopak odepření zproštění mlčenlivosti můžx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxeného důvodu presumovat). Pokud by následně bylo potvrzeno podezření, že u dítěte k týrání, zneužívání či zanedbávání docházelo, ačkoli se poskytovaxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxi deváté zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Podle § 65 odst. 2 písm. f) zák. o zdrav. službách „do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohox xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxdpisů, a to v nezbytném rozsahu, zdravotničtí pracovníci příslušní podle jiných právních předpisů k posuzování zdravotního stavu pro účely sociálníxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxích služeb, pomoci v hmotné nouzi a úrazového pojištění“. Oprávnění mají přitom zdravotničtí pracovníci, nikoli sociální pracovníci, a to k posuzováxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxx x)], nikoli např. posuzování zdravotního stavu dětí, k nimž je zaveden spis „Om“ (o mládeži).
Vzhledem k uvedenému je však velmi sporná praxe iniciatxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxení na syndrom CAN, resp. o odložení novorozence, např. tehdy, kdy se narodí dítě z nemanželského vztahu. Taková praxe má své historické kořeny (srov. vxxxxx x x xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxna dětí v cizí péči a dětí nemanželských". Byť nejpozději od r. 1948 jsou děti manželské a nemanželské zcela zrovnoprávněny, byly relikty uvedené koncexxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxdilo dítě matce neprovdané. Taková praxe ale v platných právních předpisech nemá nadále oporu a je namístě ji posoudit jako porušení lékařského tajemsxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxého opuštění" porodnice matkou s dítětem. Obecně se sice doporučuje xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxký návod Ministerstva zdravotnictví. Postup poskytovatelů zdravotních služeb při propouštění novorozenců do vlastního sociálního prostředí, uvexxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx x x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xve smyslu § 6 a § 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí) není možno chápat samotnou skutečnost, že je novorozenec propouštěn před uplynutím 72 hodin ox xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxě v cizí rodinné péči jako dítě ipso facto objektivně ohrožené
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xaměřena obecně na všechny děti svěřené do cizí péče. V oblasti veřejného dozoru nad těmito dětmi je uvedená zásada vyjádřena v první řadě v § 19 odst. 4 zákx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xonstatovat jejich ohrožení ve smyslu § 6 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Dále se tato zásada projevuje v zakotvení práv (a povinností) všech osob pečujíxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxmci povinného osobního styku s pečujícími osobami (§ 47b odst. 5 zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Komentované ustanovení je tak nepřesné a nadbytečné, xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxce jako v případě, kdy své povinnosti neplní zákonný zástupce - rodič, tedy postupuje se obdobně jako v případě písm. a). Přiměřeně to samé platí i v přípaxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxtivní skutečnosti vést snáze ke změně péče. V případě rodiče musí totiž jeho péče být vyloučena, zatímco u osob vykonávajících náhradní rodinnou péči pxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx by však okolnosti předvídané komentovaným ustanovením měly být minimalizovány kvalitně provedeným procesem zprostředkování a zavedením podpůrnýxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx a to jen částečně, svým způsobem výkladem k písm. a), když uvedené skutečnosti mohou být i důsledkem toho, že rodič (příp. osoba vykonávající cizí péči) xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xteří naznačeným závadovým způsobem mohou jednat rodičům navzdory. Ohrožení tak nespočívá ve vnějších, objektivních příčinách, ale má svůj původ ve vxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxti a mládež (srov. § 31 odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí a souv.). MPSV již dříve vydalo podrobné Metodické doporučení č. 10/2009, k práci s dětmi s výxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx). Toto Metodické doporučení se v první řadě věnuje též řešení záškoláctví, které charakterizuje jako nejfrekventovanější delikt problémových dětí x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xalším závislostem u dětí a mládeže a možnostem jejich řešení, včetně zapojení odborných služeb. Pakliže ohrožení dítěte nelze ještě kvalifikovat sloxx x x
xx xxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxů (tj. zejména předpisů školských) a zásada subsidiarity sociálně-právní ochrany (srov. komentář k § 1, část X. Ochrana dítěte v jiných právních předpxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xak byla např. zavedena smlouva mezi školou a rodiči za účasti žáka k řešení žákových výchovných problémů, počínajíc záškoláctvím a konče nedostatečnox xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxnu sociálně-právní ochrany. Odpovídá zásadě subsidiarity, pokud závadu vyřeší strany (škola, rodiče, žák) samy bez
ingerence
orgánu veřejné moci, xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxé závady se v důsledku toho staly kvalifikovaným ohrožením dítěte, je namístě, aby škola podle § 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí oznámila orgánx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxka_prirucka_pro_kuratoty_pro_deti_a_mladez.pdf. Komentované písm. c) je ostatně výchozím ustanovením ke kuratele pro děti a mládež ve smyslu § 31 xxxxx x x xx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxní ochrany dětí hovořit samostatně o „zahálčivém nebo nemravném životě“. To je totiž pojem trestního zákoníku a skutkové podstaty „ohrožování výchovx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx c) nadbytečná, neboť by se současně muselo vždy jednat o dítě jako oběť trestného činu, tedy o dítě uvedené v písm. e). Není-li nikdo pro trestný čin ohrožxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xovořit. Slovní spojení „vedení zahálčivého nebo nemravného života“ je přitom značně zastaralé. Objevilo se ve stalinistickém trestním zákoně č. 86/xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxvnictví, zrušený jako typický totalitní paragraf hned po skončení doby nesvobody v roce 1990. Do roku 1957 šlo ovšem „jen“ o přestupek absurdně nazvaný xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx V podobě „ochranné výchovy“ byl v této souvislosti současně zachován, resp. posílen někdejší feudální tereziánský institut „přidržení v donucovací xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxté není stanovena žádná studijní nebo učební povinnost (srov. dále samostatnou část VII. Záškoláctví jako „samoohrožení“ dítěte). Pro toto období věxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xebo službám.“) Skutková podstata „nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy“ není proto vůbec
relevantní
, je nepoužitelná, neboť jde o zmíněnx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxtáž, sociálně aktivizační techniky, nabídka základního poradenství apod. Taková sociální práce je však vázána na souhlas klienta. Nad mladistvým nexxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xsob provádět místní šetření nebo shromažďovat informace atd., a už vůbec ne navrhovat odnětí dospělého nezletilého z rodiny.
Z písmene c) jsou protx
xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxožení („skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí-“). Jednorázový
exces
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxvat příslušná lékařská diagnostická kritéria, neboť ani opakované, ba i pravidelné užívání psychoaktivních látek nebude vždy poukazovat na „závislxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxvrtém místě používá členění mj. na „2. Syndrom závislosti“, definovaný takto: „Soubor behaviorálních‚ kognitivních a fyziologických stavů‚ který sx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xéto drogy i přes škodlivé následky‚
priorita
v užívání drogy před ostatními aktivitami a závazky‚ zvýšená tolerance pro drogu a někdy somatický odvykxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxy) nebo pro širší rozpětí farmakologicky rozličných psychoaktivních substancí. Chronický alkoholismus. Dipsomanie. Toxikomanie.“ Nejsou-li tytx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx závažná, je-li tu současně něčí trestná činnost, zejména tehdy, jde-li o dítě mladší 15 let (jde současně o oběť sexuálního deliktu podle hlavy III zvláxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx“ dítěte, což je obzvláště zavrženíhodné, pokud by šlo o osoby za něj odpovědné, kde je pak bezvýjimečně naplněna skutková podstata zneužívání práv vypxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xet). Zde bude zpravidla na místě okamžitá pomoc. Nejsou-li však tyto skutečnosti dány, je uplatňování zvláštní ochrany (tedy prohlášení nezletilé osxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx záležitostí, a je-li tu za něj snad i úplata, jedná se z hlediska subjektivních práv mladistvého o stejnou skutkovou situaci, jako v případě prostituce xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxí skutkovou podstatu § 202 tr. zákoníku (svádění k pohlavnímu styku), jež je formulována „kdo nabídne, slíbí nebo poskytne dítěti nebo jinému za pohlavxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxospěch“, tedy i mladistvému (staršímu 15 let). Ovšem tato skutková podstata není vůbec zařazena do hlavy III (trestné činy proti lidské důstojnosti v sxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxován v taxativním výčtu zdejšího písm. e). Pod ten lze podřadit pouze předchozí skutkovou podstatu § 201 tr. zákoníku - ohrožování výchovy dítěte - jež sx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx novým § 217a býv. trestního zákona č. 141/1961 Sb. doplněna skutková podstata „svádění k pohlavnímu styku“, zdejší písm. e) však o tento obsah doplněno xxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxskytujícího sexuálního partnera mladistvého je pak věcí výlučně orgánů činných v trestním řízení.
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xpakovaně nebo soustavně páchá přestupky nebo jinak ohrožuje občanské soužití. Zbytková
klauzule
„jinak ohrožují občanské soužití“ má zřejmě pokrýxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxpkového zákona č. 200/1990 Sb. upravovalo přestupky proti občanskému soužití (obdobně § 7 zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích). Znění by tedx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxmu soužití (a žádným jiným přestupkem), může být považováno za ohrožené podle § 6. To ovšem koliduje s jasnou dikcí zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnostx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x písm. d) („správní orgán, aniž řízení zahájí, věc usnesením odloží, jestliže podezřelý z přestupku v době spáchání skutku nedovršil patnáctý rok svéhx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx Nelze proto zavést dítě mladší patnácti let do základní evidence ochrany mládeže pouze z důvodu „páchání“ činů, které by jinak byly přestupky, ale nejsxx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx podle § 6, a to i u trestně neodpovědných dětí mladších 15 let, přípustná. Dnes neexistuje žádná přestupková odpovědnost osob mladších 15 let, ani jiný zxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxrany orgánu sociálně-právní ochrany dětí, a to ani při „opakovaném nebo soustavném páchání“ takových činů. Tyto činy jsou ponechány výlučně „domácímx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxx „spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem,“ nebo, jsou-li starší 15 let, „opakovxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxní a procesní úprava části třetí v hlavě VII - Péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost, a to konkrétně v § 33, podle něhož „orgánem sociálně-právní ochrxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx postavení orgánu sociálně-právní ochrany dětí jako samostatného účastníka řízení ve věcech mládeže nebo v řízení o přestupcích. Úkolem kurátora pro xxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxa zdůraznit, že nucenou detenci nezletilého v jakémkoli typu ústavního zařízení v důsledku toho, že se „ohrožuje samo“, ať již jde o závislosti, „obtížxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxx x xinulosti široce uplatňoval a částečně je tomu tak v některých případech dodnes.
Detence
spojená se skutečně zákonem zakotvenou povinností nezletilxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxi či v ochranné výchově) je možno ukládat toliko v rámci práva trestního, tedy v souladu se zákonem o soudnictví ve věcech mládeže, popř. v rámci úpravy přxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxkladu Úmluvy o právech dítěte] Výboru pro práva dítěte OSN č. 21 o dětech ulice ze dne 21. 6. 2017. Výbor mj. uvádí: „K dětem ulice existují rozdílné přístuxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx jsou vnímány jako objekt nebo oběť ulice a v němž jsou rozhodnutí činěna bez vážného zohlednění názorů dítěte; a represivní přístup, v němž je dítě vnímáxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxpicky formou nařízení ústavní výchovy], čímž jsou dále porušována práva těchto dětí. Tvrdit, že opatrovnický a represivní přístup jsou v nejlepším záxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx nikoli tedy přístupy opatrovnické nebo represivní]. (-) Státy by měly s okamžitým účinkem: odstranit ustanovení, která přímo či nepřímo diskriminujx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxžnovala nebo usnadňovala razie nebo svévolné přemísťování dětí a jejich rodin z ulice nebo veřejných prostor; zrušit, kde je to vhodné, skutkové podstxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx se, potulka a útěky z domova. (-) Přímá diskriminace zahrnuje nepřiměřené přístupy politik zaměřené na „potření bezdomovectví“, které staví na reprexxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxace statusových deliktů, pročesávání ulic nebo „razií“, a cíleného násilí, obtěžování a vydírání policií. Pro děti ulice bez primárních nebo blízkýcx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xvého rodinného prostředí. Typy péče zahrnují: praktickou a mravní podporu dětí ulice prostřednictvím důvěryhodného dospělého streetworkera nebo pxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx aut.: např. do ústavního zařízení pro péči o děti nebo mládež - dětského domova]; drop-in center a komunitních/sociálních center; denních center; dočxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxř. přidělení obecního sociálního bytu i staršímu nezletilému] nebo možnosti dlouhodobé péče, včetně, nikoli však výlučně, osvojení. Zbavení osobní xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx výchovných ústavech], není nikdy formou ochrany.“
VII. Záškoláctví jako „sebeohrožení“ dítěte
Zanedbávání školní docházky (záškoláctví) můžx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx. Tzn. že nikoli každá, byť neomluvená a déle trvající absence žáka znamená již ohrožení dítěte. Na stranu druhou zdejší ustanovení nedopadá pouze na plxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxa jde-li o plnění povinné školní docházky, se plně uplatní zásada subsidiarity (srov. výše část V. Dítě, které ohrožuje „samo sebe“ obecně). Problematxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxvání a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č. j. 10 194/2002-14 z 11. března 2002 (dostupné z: <http://www.msmt.cz/Files/xxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxní učitel, výchovný poradce a školní metodik prevence ve spolupráci s ostatními učiteli a zákonnými zástupci žáka. Škole přitom ukládá mj. analyzovat xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxemi pedagogicko-psychologického poradenství, přičemž spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany je zcela správně uvedena až na místě posledním, xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx metodický pokyn nepopisuje úplně, když řada opatření vyplývá ze zák. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxy č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, lze jako výchovná opatření (tam § 17) "při porušení xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xůtku ředitele školy".
Dalším opatřením je hodnocení chování sníženou známkou. Citovaný metodický pokyn přes vhodnou úvodní rámcovou úpravu velmx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx učitel formou pohovoru se zákonným zástupcem žáka. Již od hranice 10 neomluvených hodin pak má ředitel školy svolat školní výchovnou komisi, které se dxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxvní povinnost účasti, ředitel jeho pracovníka na jednání komise pouze pozve; je pak na vyhodnocení orgánu sociálně-právní ochrany, zda se jednání zúčxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxvené hodiny sčítají, není toto období definováno. Z logiky věci by jím mělo být školní čtvrtletí, uzavírané konferencí a klasifikací. Současně metodixx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxa odlišné situace. V případě, kdy je orgánu sociálně-právní ochrany ohlášeno školou záškoláctví, není pochopitelně citovaným metodickým pokynem váxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxout, že
restriktivní
hranice metodického pokynu v rozsahu 10 neomluvených hodin lze dosáhnout již během necelých dvou školních dnů), jakož i důvod, pxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x postupu orgánů sociálně-právní ochrany dětí v případech záškoláctví ze dne 14. března 2014 (č. j. 2014/11306-911). Třeba připomenout, že do hodnocenx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx ximořádně přísný znak formální, založený školským zákonem, který má dvě složky: dle § 50 školského zákona na rozdíl od dřívější úpravy zákonný zástupce xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxje vždy důkaz listinou nebo podobné potvrzení třetí osoby a nepostačí „doložení důvodů“ prohlášením zákonného zástupce. Druhou složkou formálního zxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxi formulovanou povinnost zaměstnance uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci bez zbytečného průtahu (§ 206 zák. práce). Případný průtah se tak posxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxrý již po třídenním termínu, a tedy by měla páteční absence být vyhodnocena jako „neomluvená“. Mělo-li být v pátek vyučování v rozsahu 8 hodin, postačí pxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxxkou školní výchovnou komisi, na níž by mohla být požadována dokonce účast pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
V případě zaviněného zaxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxkoli nezletilého žáka). O tom je třeba zákonné zástupce ze strany orgánu sociálně-právní ochrany dětí vždy poučit. Komise, příp. jiný útvar, projednáxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí), resp. s obecnými zásadami dobré správy. Již s uložením sankce za přestupek dochází přitom k restrikcím na úsexx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
V souvislosti se „záškoláctvím“ je ovšem třeba uvést, že věta druhá čl. 33 odst. 1 Listiny („školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon“x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxy nejen dítěte) na vzdělání, nikoli naopak. Právo na vzdělání nemá zdroj v úvodních základních právech a na rozdíl od komplexu práv směřujících k ochranx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx 33 - Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí“. Článek 33 Listiny o vzdělání je uveden až za články vztahujícímx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxtější, než „pouhé“ sociální, resp. „školské“ právo „na vzdělání“, vyžadující ke své realizaci navíc ještě prováděcí zákon. Třeba dále upozornit, že v xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxboť se jimi rozumí výlučně „zanedbávání povinné školní docházky“.
Jde-li o „zanedbávání povinné školní docházky“, je ovšem zřejmé, že se jedná o méxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx. a) školského zákona se fyzická osoba „dopustí přestupku tím, že jako zákonný zástupce 1. nepřihlásí dítě k zápisu k povinné školní docházce, 2. nepřihxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxa se ukládá až do výše 5 tis. Kč. Jedná se tedy o delikt stejné „závažnosti“, jakou má v kontextu správního trestání např. překročení nejvyšší dovolené ryxxxxxxx xxxx xxxx x xx xx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxa zjevně nemůže být v situaci přestupkové odpovědnosti podle cit. § 182a školského zákona nikdy dán.
Pokud nepostačuje ani přestupková odpovědnosx x xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx. Jeho skutková podstata zní: „kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že [a)] svádí ho k zahálčivému nebo nemravnxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxho činu tu je dle doktríny zájem na řádné výchově nezletilých tak, aby si tyto osoby dostatečným způsobem mohly osvojit správné normy chování v souladu sx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xe rodiče neposílají své děti do základní školy ani jinak nezajišťují jejich výuku, a to dlouhodobě a přesto, že jim byl opakovaně uložen správní trest za xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxc popsána, je však mimořádně sporný. V daném případě jde v podstatě o pouhé zvykové trestní právo, což je však s ohledem na § 12 odst. 1 tr. zákoníku („jen trxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxi.
Dítě je skutkovými podstatami administrativně trestného přestupku a soudně trestného přečinu chráněno, nemůže se jich proto samo dopustit. To xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xkolského zařízení a řádně se vzdělávat“. Nicméně ručí tu (do dosažení dospělosti dítěte; srov. níže) výlučně zákonný zástupce: „zákonní zástupci dětx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xe tedy jedná o imperfektní „povinnosti“ (v rovině morálního závazku), což je třeba respektovat i v oblasti sociálně-právní ochrany dětí (veřejnoprávxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxkové podstatě jej lze potrestat odnětím svobody nejvýše na dvě léta, což je horní hranice. Podle § 38 tr. zákoníku přitom platí, že „trestní sankce je nutxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx postihující, nesmí být uložena trestní sankce pro pachatele citelnější. Při ukládání trestních sankcí se přihlédne i k právem chráněným zájmům osob pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxo být svěřováno do náhradní péče. Ustanovení § 55 odst. 2 věta první tr. zákoníku navíc stanoví, že „za trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby oxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život“. Dokonce i v kvalifikované skutkové podstatě podle § 201 odst. 3 (zavrženíhodná pohnutka, opakovxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxu má odpovídat i výjimečnost omezení rodičovské odpovědnosti v oblasti osobní péče o dítě, která by měla být spjata právě jen s nepodmíněným odnětím svoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxktů na úseku plnění povinné školní docházky, např. nařízením ústavní výchovy, jak se v minulosti někdy dělo, je zcela
absurdní
. Dítě lze za ohrožené ve sxxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxobody, měl by nastoupit výkon trestu a o dítě se nemůže po tuto dobu postarat ani druhý rodič, prarodiče nebo se souhlasem zákonného zástupce ani jiná vhoxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxtupkově ani trestněprávně jakkoli stíhat rodiče. To proto, že dospělý nezletilý je (po dosažení 15 let zcela jednoznačně) odpovědný za své jednání jak x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxcech, k nimž dosud není sám způsobilý. Dospělý nezletilý starší 14 či 15 let je však již zcela jednoznačně způsobilý sám vnímat svou zákonem uloženou povxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxé zástupce, stejně jako skutková podstata výše zmíněného trestného činu. Dospělého nezletilého, byť již obecně odpovědného za své jednání, nelze tedx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxdný, nelze stíhat ani jeho rodiče, ačkoli se tak někdy dosud děje. Z toho rovněž vyplývá, že na takového dospělého nezletilého nelze pohlížet ve smyslu kxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxškolní docházky“ nelze nikdy chápat jako ohrožení dítěte ve smyslu § 6. Jedná se o pouhý školský přestupek podle výše citovaného § 182a odst. 1 písm. a) škxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxe pod vymezení „ohroženého dítěte“ extenzivně podřazovat a intervence orgánu sociálně-právní ochrany dětí je vyloučena. Takové skutečnosti si musí xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxvení je nejen dítě opakovaně se dopouštějící útěků od rodičů, příp. osob, jimž je dítě svěřeno do cizí péče (což může být symptomem neuspokojivé rodinné xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxízenou ústavní výchovou. Tyto děti, nacházející se na útěku v právním vakuu, jsou tak velmi ohroženou a zranitelnou skupinou, jíž je třeba věnovat mimoxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x x x xxxxx 1, část III. Speciální úpravy dílčí svéprávnosti nezletilých, v rámci ní pak zejména výklad k oblasti svobody pohybu a pobytu a k věcem evidence obyvatex x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxvením chráněno v oblasti sociálně-právní ochrany dětí jako „dítě ohrožené“ pouze za splnění podmínek, které ustanovení jasně stanoví. Za prvé je nezbxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx, z hlediska skutkové podstaty příbuzný pouhý přestupek. Za druhé je třeba zdůraznit, že typový výčet trestných činů v tomto ustanovení je
taxativní
, nxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xhrožujících život nebo zdraví (srov. zvláštní část trestního zákoníku, hlavu I - trestné činy proti životu a zdraví; § 140-167), nebo z trestných činů oxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxstovního tajemství; zde ale pouze trestné činy proti svobodě dítěte - a hlavu III - trestné činy proti svobodě v sexuální oblasti), nebo z trestných činů xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxny „ohrožující mravní vývoj“. Ty trestní zákoník uvádí tři: § 190 (prostituce ohrožující mravní vývoj dětí), § 200 odst. 2 písm. b) [únos dítěte a osoby sxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x jejich spáchání, nelze proto dítě za ohrožené ve smyslu § 6 považovat. Zde půjde nejčastěji o otázku trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxen v hlavě IV zvláštní části trestního zákoníku (trestné činy proti rodině a mládeži), trestné činy uvedené v této hlavě v komentovaném písm. e) nejsou oxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxanitelnou oběť" [§ 2 odst. 4 písm. a)], dále pak v § 20 odst. 2 stanovuje, že "je-li to možné, výslech zvlášť zranitelných obětí v přípravném řízení prováxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxo zákona právo na "odbornou pomoc, kterou se rozumí psychologické poradenství, sociální poradenství, právní pomoc, poskytování právních informací xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xx xxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxy i dětí, poskytovanou bezplatně. Tuto odbornou pomoc poskytují subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů. V některých xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xkreditace, o níž rozhoduje ministerstvo spravedlnosti. Akreditaci lze udělit toliko osobě právnické (srov. § 2 odst. 6).
Citovaným zákonem byl roxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xejména na úseku rozhodování o předběžných opatřeních je stanoveno, že "o rozhodnutí, kterým se ukládá zákaz styku obviněného rodiče s dítětem, je třebx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx nebo v přípravném řízení státní zástupce vyrozumí včas orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby se mohl setkání účastnit" (§ 88m odst. 5 tr. řádu). Rovnxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx uveden orgán sociálně-právní ochrany.
K písm. f)
X. Dítě umístěné v cizí péči ústavní
Komentovaná kazuistika opět rozvíjí obecnou normu písm. a)x x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxkých ústavů činí zpravidla 8 týdnů (§ 5 odst. 6 zák. č. 109/2002 Sb.), v případě středisek výchovné péče výhradně maximální dobu 8 týdnů [§ 16 odst. 3 písm. xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxu důvodnosti (§ 42 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí), může být zásadně uzavřena nejdéle na dobu 3 měsíců, jejíž prodloužení by mělo být výjimečné, bxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxého ustanovení, spočívající ve smluvním umístění dítěte do jakéhokoli typu ústavního zařízení delším než 6 měsíců, prakticky nemělo docházet.
Výxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxřízeními umožňujícími dlouhodobou péči o děti, v nichž je umožněn smluvní pobyt nezletilých dětí bez jakéhokoli časového omezení. V případě takového xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxelně (srov. však dále), neboť déletrvající pobyt dítěte v zařízení ústavního typu vždy představuje ohrožení příznivého vývoje dítěte, a proto je tu taxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxového zařízení zakládá zákon o sociálně-právní ochraně dětí v této souvislosti současně dvakrát, když v § 10a odst. 2 stanovuje, že "každý, kdo se souhxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxalé péče, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností"; "každý" přitom znamená jakoukoli osobu (tedy fxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxt déle než 6 měsíců.
"Odložení dítěte" může (ale nemusí, srov. dále) mít současně rozměr zanedbávání dítěte rodiči či jinými osobami odpovědnými za xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx § 10 odst. 1 písm. a) zák. o soc.-práv. ochraně dětí též na skutečnost, zda se v jeho obvodu (tzn. v tamějším ústavu) nenacházejí děti ohrožené ve smyslu kxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx dozoru nad dětmi v ústavní péči podle § 29 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, přičemž by takové poznatky měl postoupit v souladu s § 8 odst. 2 spr. řádu přísluxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xx ústavu umístěno alespoň dvakrát. Opakovanost pak znamená, že uvedené pobyty mají v čase určitou souvislost, návaznost čili např. umístění postiženéxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xx xx "opakované umístění" spíše nebylo namístě považovat. Naproti tomu "opakované" umístění dítěte do služby po dobu pracovních dnů v týdnu a jeho přebíráxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx zpravidla představovat kvalifikované ohrožení dítěte, které zakládá oznamovací povinnost. Při hodnocení "míry ohrožení" dítěte při dlouhodobém nxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xenovou přijatelnost služeb pro rodiny se zdravotně postiženým nebo jinak znevýhodněným dítětem. Pečovatelská služba, odlehčovací služby apod. totxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x úhradě takových služeb, a to i když je přiznán příspěvek na péči. Rodiče tak mnohdy nemají jinou možnost než umístit dítě do domova, ačkoli o něj projevujx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx plynoucích z rodičovské odpovědnosti, když v dané situaci může být umístění dítěte naopak výrazem naplnění jejich povinností, když dítěti zajistili xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxl rezignovat na výkon dozoru nad dětmi v cizí péči ústavní ani v takovém případě), nebo sice dítě evidováno bude, avšak činnost orgánu sociálně-právní oxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxí namístě v takovém případě aplikovat všechny nástroje zákona, které směřují k ochraně ohroženého dítěte (šetření v domácnosti, předvolávání rodičů x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxpadě násilí v domácnosti, jsou-li jím ohroženy děti, lze konstatovat, že rodiče nejsou schopni zajistit bezpečí dítěte, jinými slovy neplní povinnosxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx zákoníku a v souvisejících předpisech, v první řadě úpravou vykázání v zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii ČR (§ 44 a násl.), a souvisejících předpisech xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx řízení trestního. Zákon o zvláštních řízeních soudních v § 403 zakládá kompetenci orgánu sociálně-právní ochrany k podání návrhu na předběžné opatxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxzletilec bez doprovodu
Komentované ustanovení navazuje na vymezení osobní působnosti v § 2 odst. 2 písm. e) až g) zák. o soc.-práv. ochraně dětí; socixxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxx xxšší mírou ohroženo; vzhledem k tomu, že § 6 nevymezuje pojem "ohroženého dítěte" taxativně, je třeba komentované ustanovení vykládat tímto rozšiřujxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx dítěte za ohrožené
V části I. Ohrožení dítěte jako nepříznivá sociální situace komentáře k tomuto ustanovení bylo zdůrazněno, že skutkové podstaty xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxaně dětí. Jedná se tedy o čistou normu veřejného práva, v něm pak práva správního a v rámci zvláštního správního práva pak práva sociálního zabezpečení (xxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx např. posuzovat, zda je osoba v hmotné nouzi ve smyslu zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, jsou xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxe orgány sociálního zabezpečení podle tohoto zákona, tzn. orgány sociálně-právní ochrany dětí. Pouze tehdy, kdy by se osoba, mající podle tohoto zákoxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxranu, které by jí ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí byly odepřeny s odůvodněním, že není „ohroženým dítětem“, mohlo by v konečném důsledku xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx veřejného práva není vůbec ustanovením soukromého práva a v něm práva rodinného. Proto zdejší ustanovení nepředstavuje jakýkoli hmotněprávní záklax xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxí se na zdejší ustanovení jakkoli odkazovat a již vůbec jim nepřísluší „přezkoumávat“ akty orgánů sociálně-právní ochrany dětí o tom, zda pro obor právx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx x
xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxní řád (a zákon o zvláštních řízeních soudních) upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochraxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxx x xx x. ř. „v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy (-) jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva“, tedy nikoli z „poměrů xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxášení dítěte za ohrožené ve smyslu komentovaného ustanovení bylo provedeno stanovením správního dohledu (srov. dále), je třeba přihlížet k aktuálníx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx, nicméně nikoli v rámci „péče soudu o nezletilé“, ale v rámci řízení podle Části páté o. s. ř. (k tomu srov. výklad k § 13, část X. Soudní přezkum).
Navzdxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxžení dítěte ze zákona“), který je současně i aktem „zařazení dítěte do evidence podle § 54 písm. a)“, má spadat v jedno s rozhodnutím o „stanovení správníxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx 1) shromažďovat o dítěti a jeho rodině i bez jejich souhlasu rozsáhlé osobní údaje včetně zvláštních kategorií osobních údajů, dle dřívější terminoloxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxomí účastníků i bez jejich souhlasu, resp. účastníkům je uložena povinnost takové šetření umožnit, „je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví dxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxdu, jimiž je však nesporně velmi výrazně zasahováno do práv a povinností dotčených osob. Dítě, a to případně prostřednictvím zákonných zástupců, musí xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxly ke vzetí dítěte pod zvláštní ochranu, tedy k prohlášení dítěte za ohrožené podle komentovaného x xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxce 2015 stanovily pouze nad 280 dětmi. Paradoxní je, že v evidenci ochrany mládeže v celé republice bylo zařazeno k 31. 12. 2015 téměř 244 000 případů. Opaxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxlu § 54 písm. b) ve spojení s § 17 dítě do základní evidence rovněž zařazuje jen administrativním záznamem a nikoli rozhodnutím, neboť jmenování orgánu sxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxících se cizí rodinné péče, necelých 7 000 spisů, týkajících se cizí ústavní péče a cca 9 000 spisů vedených v rámci kurately pro děti a mládež ve věcech trexxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxě-právní ochrany dětí vedl právě proto, že situaci dítěte vyhodnotil tak, že jde o dítě „ohrožené“. Jde tak o případy, kdy byl vykonáván správní dohled, xxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxtí spisovou dokumentaci“, která podle odst. 2 stejného § obsahuje zejména „osobní údaje dětí, jejich rodičů, údaje o výchovných poměrech těchto dětí, xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx. 1 písm. b) platí, že „vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může obecní úřad obce s rozšířenou působností stanovit nad dítětem dohled a prováděx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxdy úřad v prvé řadě sám, a to vnucenou návštěvní službou čili bude provádět místní šetření podle § 52, popř. prostřednictvím vyžádaných zpráv, tedy podlx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx a vedení spisové dokumentace ochrany mládeže. Správní řízení o zařazení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 písm. a) by i proto mělo mít vždy formu spxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xrušení takového správního dohledu. Blíže srov. výklad k § 13.
Podkladem pro rozhodnutí o stanovení správního dohledu (a tím tak současně o zařazení xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxlohy č. 1 (Standardy kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany orgány sociálně-právní ochrany) vyhlášky č. 473/201x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxidence ochrany mládeže). Podkladem při prověřování (§ 137 odst. 1 spr. řádu), v rámci něhož se zjišťuje, zda tu vůbec může být důvod pro zahájení řízení o xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxobení na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti, ani projednání odstranění nedostatků ve výchově dítěte s rodiči nebo pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xmíněného standardu xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxadní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny, zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě uvedené v § 6 a § 54 písm. a) zákona. Jestliže ze závěru [zákxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxí ochrany [po zahájení řízení o stanovení správního dohledu, tedy v rámci dokazování v tomto řízení] podrobné vyhodnocování“.
Uvedené správní řízxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxašuje (byť implicitně) dítě za ohrožené přímo sám. Jsou to tedy případy, kdy je dítě oboustranným sirotkem ve smyslu písm. a) bod 1, dále případy, kdy nemx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxovědnost rodičů dotčena některým z uvedených způsobů, ale každého jinak, popř. tehdy, kdy je rodičovská odpovědnost obou rodičů omezena nebo je-li omxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx, jinak jen tehdy, rozhodl-li tak již soud. Dále je to související situace totiž, že dítě bylo svěřeno do cizí péče, kdy orgán sociálně-právní ochrany děxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xládeže (nebo ve věcech dětí mladších 15 let), tedy v situacích vyplývajících z písm. c) ve spojení s § 33, a situace, kdy je dítě odsouzeno k výkonu trestníxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxch je „ohrožení“ dítěte dáno objektivně -
ipso facto
- a správní řízení o správním dohledu nad těmito dětmi, a tedy o jejich vzetí pod „zvláštní“ ochranu xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx (a tím o jeho zařazení do základní evidence ochrany mládeže) a tedy o vzetí takového dítěte pod veřejnou „zvláštní ochranu“. Jedná se především o situacx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxnosti, přesto však bude ve správním řízení prokázáno, že „rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti“ a tato skutečnost trvá po takoxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx v písm. c), nejde-li o účastenství v přestupkovém nebo trestním řízení proti dítěti, jde-li o „útěkáře“ podle písm. d), neboť ne každé vzdalování se z doxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x
xx xxxx
x xxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxý čin spáchaný na nezletilém je natolik závažný, aby odůvodnil výkon zvláštní ochrany dítěte, dále jde-li o děti umísťované do ústavních zařízení smluxxx xx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx, když nebude v některých případech intenzita tohoto násilí xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxní pomoc poskytovaná jinými subjekty (např. poskytovateli sociálních služeb apod.).
Související ustanovení:
§ 2 - pojem dítěte, § 10 odst. 3 píxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx
x xx x xxxxxdné opatrovnictví a poručenství, § 19 odst. 4 - dozor nad dětmi v cizí péči rodinné, § 29 - sledování výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, § 31 a náxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxost sledovat naplňování dohody, § 53 odst. 1 - povinnosti státních orgánů, dalších právnických a fyzických osob a pověřených osob
§ 53 odst. 2 písm. c) x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx x xx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxí předpisy:
čl. 9 odst. 1, čl. 33, čl. 41 Listiny, - § 16 odst. 3, § 38, § 55 odst. 2, § 138, § 201, § 2xxx x xxxx x xxx xxx xxxxxxxx
x xxx x xxxxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxx xx x 924 obč. zák.
§ 57, § 137 spr. řádu
§ 206 zák. práce,
§ 31a zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnoxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxaně veřejného zdraví,
zák. č. 109/2002 Sb.,
zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České repuxxxxxx
§ 2 odst. 4 písm. a) zák. č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů,
§ 6, § 18, § 76 xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
Literatura:
Bureš,
J.,
Drápal,
L.,
Krčmář,
Z.
Občxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx x xx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxce s cílovou skupinou rodičů užívajících návykové látky (1, 2). Právo a rodina. 2015, č. 5, s. 6-10; Právní rozhledy. 2015, č. 6, s. 6-10.
Křístek, A. Pxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xx xx x xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx xodinné listy. 2017, č. 2, s. 13-24; Rodinné listy. 2014, č. 4-5, s- 15-23.
Křístek, A. Tzv. civilní výchovná opatření podle § 925 občanského zákoníkux xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 24.4.2019.
Z důvodové zprávy:
K zák. č. 359/1999 Sb.: Návrhex xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xneužití rodičovské zodpovědnosti. Toto ustanovení má velký význam pro případy zjišťování porušování práv dětí v rodině, kdy s ohledem na rodinné soukxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx x xxxx x xxx xxxxxx výchově (čl. 32 Listiny základních práv a svobod), ale je nutno je chápat jako nutný předpoklad pro zamezení hrubého porušování práv dětí, kdy děti, zejxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xtanovena sankce. Proto uvedená úprava v žádném směru nemění [§ 368] trestního [zákoníku] o neoznámení trestného činu, který stanoví trestněprávní oxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
Ustanovení obou odstavců je z větší části ryze proklamativního charakteru bez xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxnodárce. Uvedené oprávnění by jakémukoli člověku příslušelo, i kdyby je zákon nezakládal, neboť každý může činit, co zákon nezakazuje. Ustanovení byxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxl zachován obsah "upozorňovacího oprávnění" (podle obou odstavců komentovaného xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxní "upozorňovacího oprávnění" vůči úřadům v našem právním řádu tak, že "jednotliví občané i společenské organizace jsou oprávněni upozornit na každé xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xx xx xxípady, kdy se samy děti chovají tak, že je to v rozporu se základními zásadami socialistického soužití. Musí jít ovšem o chování tak závadné, že již vyžadxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxné orgány, které mají právo i povinnost, aby učinily vhodná opatření". Důvodová zpráva k novele zákona o rodině č. 91/1998 Sb., která oprávnění textovxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxazení zájmu společnosti zájmem dítěte, který je v tomto smyslu prvořadý". Z formulace ustanovení je zřejmé, že se má na mysli osobní sdělení pozorného oxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xxxx xx xxx zřejmé, že takové „oprávnění“, které plyne z povahy věci bez ohledu na zákon, nemá žádný normativní obsah. Právní rozměr by upozornění rodičů na závadnx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxvací prostředky, sociální sítě). V případě, že by se takový projev dotýkal vážnosti, cti a soukromí dotčených osob, především tedy dítěte, byla by poruxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxanovení předpokládá upozornění adresované rodiči, nikoli veřejnosti. Především ale proto, že je tu vyšší zájem na ochraně soukromí dítěte. Je-li přex xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxx x xx xxxxx x x x xx xx xx xx x xxx xpíše by mělo být chráněno dítě před zveřejňováním informací o pouhém "závadném chování". K tomu však srov. základní právo na "svobodu projevu a právo na xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxlze v takovém případě vyloučit ani trestněprávní odpovědnost pro přečin pomluvy, pokud by šlo o upozornění nepravdivé (§ 184 tr. zákoníku).
K odst. 2
Oprávnění učinit udání na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské odpověxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxvěka - fyzickou osobu, který uvedenou možnost bude realizovat na základě náhodného zjištění či poznatku, jde tak zejména o osoby rodině dítěte blízké, xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxláště uloženou povinností mlčenlivosti.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxx, jež stíhá státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, pokud by se skutečnosti, jež by mohly na základě komentovaného ustanovení jinak oznámixx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxtem uloženou xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxho povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, dopustí se takovýx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxtí, nejvýznamnější z hlediska sociálně-právní ochrany je lékařské tajemství, advokátní tajemství, povinnost mlčenlivosti založená zákonem o socixxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxců zařízení sociálně-právní ochrany nebo pověřených osob obecně, ledaže by tato mlčenlivost byla zvláštními ustanoveními zákona o sociálně-právní xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x oboru sociálně-právní ochrany se to týká úpravy "všeobecné oznamovací povinnosti" podle § 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí a "zvláštních oznxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xx x xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
Ten, kdo učinil udání podle komentovaného ustanovení, nemá právo xx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx jiná oznámení, a představuje
lex specialis
k obecné úpravě provedené správním řádem, která se v této oblasti (až na dále stanovené případy) neuplatní xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxětu k zahájení správního řízení (zpravidla správního řízení o uložení výchovného opatření podle § 13 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, případně podnětu x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxxpráv. ochraně dětí]), je možno postupovat podle obecné úpravy § 42 odst. 1 věta druhá spr. řádu ("pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu").
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx udání ve smyslu komentovaného ustanovení, bude takové podání posouzeno podle svého obsahu; není-li nad dotčeným dítětem dosud stanoven správní dohlxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxstat následující situace:
a)
obsahem podání je udání přestupku, k jehož projednání však podle organizačního řádu není daný úsek kompetentní, a věc xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxd příslušným číslem jednacím; to platí i tehdy, je-li zaveden spis „Om“; nejčastějšími případy v této souvislosti budou samozřejmě oznámení škol o podxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx trvalým pobytem do jiného správního obvodu, bude udání postoupeno tam (§ 12 spr. řádu); věc bude vyřízena v souladu se spisovým řádem pod příslušným čísxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx, je nezbytné, nejde-li o podání zjevně nesmyslné, nactiutrhačné, anonymní nebo jinak zásadním způsobem nevěrohodné, prověřit skutečnosti, které bx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxzpečí z prodlení. Srov. k tomu § 137 odst. 1 spr. řádu, který pro podání vysvětlení i mimo správní řízení na základě § xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx podat vysvětlení, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 5 000 Kč" (§ 137 odst. 2 spr. řádu). V případě, že by měl vysvětlení podat rodič nexx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxní skutková podstata pro uložení pořádkové pokuty při nesplnění uvedené povinnosti, a to podle § 53, odst. 5, kdy pokuta může činit až 20 tis. Kč. Není-li x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxíslušným číslem jednacím a odložena, jinak se provede vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle § 10 odst. 3 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dětíx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxdní evidence a zaveden k němu spis „Om“;
d)
jsou-li dány skutečnosti, uvedené pod písm. c), a věc nesnese odkladu, neboť je důvodná obava, že hrozí nexxxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxětu takto alespoň osvědčena, provede opatření na ochranu dítěte ve smyslu § 42 odst. 2 písm. b) zák. o soc.-práv. ochraně dětí (umístění dítěte do zařízxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxdě je dítě vždy současně zapsáno do základní evidence a zaveden na něj spis "Om".
xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx a postupem uvedeným výše sub c) nebude zjištěno, že se jedná o dítě ohrožené, nelze nad dítětem stanovit správní dohled a dítě zavést do evidence, neboť pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxé v rámci hromadného opatrovnictví a poručenství. Pouze na děti v evidenci je přitom možno podle § 55 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí zavést spis („xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxa vyplývají-li z udání závažná podezření na porušování práv dítěte. Důvodem pro podání anonymního udání může a zpravidla též bude obava toho, kdo udání xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xxxxxmním podnětům přistupovat citlivě a po vyhodnocení jejich obsahu zpravidla provést úkony směřující k prověření skutečností, zda se nejedná o dítě ohrxxxxx xx xxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
Vzhledem k tomu, že komentované ustanovení „zakládá“ oprávnění člověku jako fyzické osobě („bdělému občanu“), platí do jisté míry, co je uvedeno x xxxxxxxxx x xxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx, a současně platí, že veřejná správa je službou veřejnosti. Nemůže přitom jít o porušování ochrany osobních údajů, neboť oznamovatelem je zde „řadovýx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxích údajů fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních či domácích činností“ [článek 2 odst. 2 písm. c) cit. nařízení]. Samozřejmě nelze vyloučit patoloxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xiž zřejmě jednalo o nezákonný zásah do osobnostních práv dotčených osob a nelze vyloučit ani správněprávní či trestněprávní odpovědnost (nebyl-li by xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxí podle komentovaného ustanovení má proto až navazující úprava ochrany oznamovatele, provedená § 57 odst. 1 věta druhá zák. o soc.-práv. ochraně dětí xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx spisu "Om", resp. podklad pro zpracování spisové dokumentace). Není-li založen spis "Om" a vyřídí-li se písemnost pod běžným číslem jednacím, přičemx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xbce s rozšířenou působností jako celek (srov. komentář k § 4 IV. Osoby vykonávající sociálně-právní ochranu dětí ve správním úřadě), tzn. povinnost zxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxi písemnostmi přicházejí do styku, ochrana tak oznamovateli musí být správním úřadem zajištěna bez ohledu na to, zda bude udání založeno do "tajné" oddxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx zákona o sociálně-právní ochraně dětí [srov. písm. b)], není také "dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního právního předpisu". Tou je třeba rozuxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxinnost v trestním zákoníku vyjmenované trestné činy překazit (§ 367 tr. zákoníku). V obou případech je základem hypotéza, že poznatek (o spáchání, rxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx orgánu, oznámením těchto skutečností orgánu sociálně-právní ochrany by povinnost splněna nebyla. Jde-li o oznámení o již spáchaném trestném činu, txxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxnost neplatí dále tehdy, nemohla-li ji povinná osoba splnit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedla v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xpáchané oznámit, na základě trestního zákoníku takové povinnosti zproštěna, tím spíše je zproštěna (arg. a maiore ad minus) povinnosti oznamovat obxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxt. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí; v jiných případech to prakticky nepřichází v úvahu).
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx xx x xxxxx xxroženého dítěte, § 10 odst. 3, písm. c) - základní nástroje sociální práce, odst. 4 - všeobecná oznamovací povinnost, § 10a - zvláštní oznamovací povxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx x x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxánů, dalších právnických a fyzických osob a pověřených osob, § 54 - vedení evidence a spisové dokumentace, § 55 odst. 1, 4 - vedení spisové dokumentace x xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 24.4.2019.
Z důvodové zprávy:
K zák. č. 359/1999 Sb.: Výslovně se návrhem zákona zajišťuje dítěti právx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx dítěti pomoc. To znamená, že pokud se dítě na takový orgán samo obrátí, je takový orgán povinen buď sám dítěti pomoci (je-li to v jeho možnostech), nebo upxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxx xa orgány nebo další subjekty bez vědomí svých zákonných zástupců, má velký význam pro zjištění skutečné situace, v jaké se dítě nachází. Návrh zákona tax xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxna [obecní] úřady, (...) soudy a orgány Policie.
Velmi významné je zakotvení práva dítěte vyjadřovat se ke svým záležitostem při jejich projednávánxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxetileté či starší dítě se může zcela odpovědně vyjádřit k osobám, jimž bude svěřováno do náhradní rodinné péče.
Neméně významná je úprava, že záležitxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
x xxk. č. 303/2013 Sb.: V návaznosti na ustanovení § 867 odst. 2 nového občanského zákoníku je třeba zakotvit věk 12 let dítěte jako nejzazší hranici, při jexxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxtní názor na projednávanou záležitost.
K odst. 1
Komentované ustanovení umožňuje dítěti požádat o pomoc, a to nexxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxvané subjekty, které podle zvláštních právních předpisů (srov. komentář k § 1 odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí) poskytují též ochranu práv a oprávxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxáno taxativně, nicméně není pochyb, že mezi subjekty, na něž se dítě může obrátit, patří např. i poskytovatelé sociálních služeb. Platí obdobně to, co bxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxm na postupné nabývání svéprávnosti (§ 31 obč. zák.) bez ohledu na to, zda mu takové „právo“ zdejší ustanovení přiznává či nikoli.
Důležitá je však naxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xřeba rozumět pomoc poskytnutou v mezích působnosti těchto dotčených subjektů, v závažné krizové situaci však i mimo takovou působnost (tj. předmět čixxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxí újmy podle § 2901 obč. zák.). V některých případech (zejm. ohrožení života) nelze vyloučit ani trestněprávní odpovědnost pro trestný čin neposkytnuxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x x xxxxx x xxxx o soc.-práv. ochraně dětí). Odpovídající pomocí nebo její součástí může být též oznámení situace dítěte orgánu sociálně-právní ochrany dětí, a to buď x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x odst. 2. Jak by odpovídající pomoc měla v jednotlivém případě vypadat, bude záležet na okolnostech případu. Nebyla-li by taková pomoc dotčeným povinnxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxpovědnost za škodu, resp. újmu (§ 2910 obč. zák.), tak v případě orgánů veřejné moci rovněž odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupex xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x x xx xxxx x xxxxxpráv. ochraně dětí není založena zvláštní místní příslušnost x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxáno v množném čísle (požádat - orgány) a i z hlediska jeho účelu je nutno dovodit, že místní příslušnost zde nehraje roli, a dítě tak může o pomoc požádat ktxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xěta komentovaného ustanovení chrání bezpečí dítěte při vyhledání pomoci tím, že mu zajišťuje anonymitu. Vyplývá-li z okolností, že pro dítě ohrožujíxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxdičů nebo jiných osob odpovědných za jeho výchovu, je dotčený subjekt obecně povinen zachovat anonymitu dítěte vůči těmto osobám. To však neplatí, je-xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxmě v případě, kdy nastupují zvláštní oznamovací povinnosti podle trestněprávních předpisů.
K odst. 2 a 3
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxamenech mezinárodního práva i v dalších vnitrostátních právních předpisech. Participační práva dítěte patří k xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxtěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxno v každém soudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce anebo příslušného orgánu, přičemž způsob sxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xbsahuje Evropská úmluva o výkonu práv dětí, která v čl. 3 zakládá právo dítěte na informace a právo na vyjádření se v řízení a vedle práva na ustanovení koxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx týká řízení před soudem, je nutno její
ratio
využít i při výkladu komentovaného ustanovení; přitom tato úprava má velký význam při činnosti orgánu socxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxh práv dítěte v příslušném soudním řízení. Nebyl-li by v daném případě dle mínění orgánu sociálně-právní ochrany zajištěn spravedlivý proces, měl by vxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxtečná skutková zjištění, a tím pádem nedodržení základních zásad nesporného procesu.
Jak bylo zmíněno ve výkladu k § 2 odst. 1, z pohledu práva mnohex xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxx xx zejména část II. Postupné nabývání svéprávnosti nezletilými a část III. Speciální úpravy dílčí svéprávnosti nezletilých. Pro oblast vztahů procesnxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxjí ze zásady, že nezletilec je buď procesně nezpůsobilý či způsobilý jen částečně (správní řízení, civilní řízení apod.), popř. je způsobilý jen podmíxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxíhaného mladistvého). Proto ani v oblasti sociálně-právní ochrany dětí jako součásti správního práva neztrácejí „participační práva dětí“ na význaxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu dítěte, v Obecném komentáři č. 14, k právu dítěte na uplatňování zájmu dítěte jako předního hlediska, rovněž Výbor pro práva dítěte (srov. výklad k § 5)x xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xo nezbavuje práva vyjádřit své názory ani nesnižuje váhu přikládanou jeho názorům při určování jeho nejlepšího zájmu. Zavedení specifických opatřenxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxných dětí v rozhodovacím xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxné a odpovídající změny a úpravy, které nepředstavují nepřiměřené nebo nadměrné zatížení, které jsou prováděny, pokud to konkrétní případ vyžaduje, x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x podporu k zajištění jejich plné účasti při určování jejich nejlepšího zájmu".
K právu dítěte být slyšeno Výbor již v minulosti (2009) vydal Obecný kxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xřetí část se dále člení na 5 dílů (A. Právní analýza; B. Právo být slyšeno a vztah k dalším ustanovením Úmluvy; C. Aplikace práva dítěte být slyšeno v různýxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx aktivitách, v zaměstnání, v souvislosti s násilím, při tvorbě preventivních strategií, v procesech týkajících se migrace a azylové politiky a v mimořxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxoto práva dítěte - má se tak dít formou přátelskou dětem ("child-friendly"), což znamená, že prostředí i pracovní metody by měly být přizpůsobeny potřexxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xrostor tak, aby dítě mohlo vyjádřit skutečně informovaný názor. Přitom formy podpory dětí při zjišťování jejich názoru musí být závislé jak na věku dětxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx pokud by názor dítěte nebyl vůbec zjišťován, nebo byl zjišťován procesně vadně např. proto, že postup tohoto zjišťování nebyl v daných podmínkách dostxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxrmu opatrovnického soudnictví v justici přátelskou k dětem, které se snaží minimalizovat prvky kontradiktorního soudního procesu, jež jsou stresujxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxocesním rolím „žalobce - odpůrce“ apod.). Byť samozřejmě v případě, kdy se jedná o řešení rodičovského sporu v některých (nikoli všech) případech, xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxostředí absolutizovat.
Uvedené mezinárodní úmluvy jsou blíže provedeny i vnitrostátními předpisy. Obecnou normou pro soudní civilní řízení je § xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xyl zjištěn jeho názor ve věci. Názor nezletilého dítěte soud zjistí výslechem dítěte. Názor dítěte může soud ve výjimečných případech zjistit též prosxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxosti dalších osob, lze-li očekávat, že by jejich přítomnost mohla ovlivnit dítě tak, že by nevyjádřilo svůj skutečný názor; přítomnost důvěrníka dítěxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx K názoru dítěte soud přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti". Toto ustanovení se vzhledem k subsidiaritě občanského soudního řádu xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxon o zvláštních řízeních soudních sám pak přejímá z mezinárodních úmluv další zásadu "informování a projednání", když v § 20 odst. 4 stanovuje, že "v řxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxí a byl informován o možných důsledcích vyhovění svému názoru i důsledcích soudního rozhodnutí". Zákon o zvláštních řízeních soudních na participacx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxuje, že "s ohledem na věk a rozumové schopnosti je dítě informováno o důvodech a všech krocích spojených s výkonem rozhodnutí. Zejména se mu s přihlédnutxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx v této souvislosti položí".
Ustanovení § 100 odst. 3 o. s. ř. bylo doplněno novelou o. s. ř. s účinností od 1. ledna 2013 o úpravu přítomnosti důvěrníxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xvolilo osobu, které důvěřuje, tzv. důvěrníka, která bude osobně přítomna výslechu dítěte. Výslech dítěte prováděný soudem je pro dítě psychickou zátxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx x xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxastního názoru. Důvěrník by v průběhu výslechu neměl sám za dítě mluvit, neměl by vyjadřovat svůj vlastní názor na položenou otázku nebo svůj názor na tox xxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx, aby vyjádřilo svůj skutečný názor, a pokud to bude potřeba, důvěrník zprostředkuje názor vyjádřený dítětem vyslýchajícímu soudci nebo soudkyni. Přxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xítěte, měl by soud v těchto výjimečných případech možnost důvěrníka z přítomnosti u výslechu vyloučit. Jestliže by důvěrník nadměrně, nepřiměřeným nxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx využít pořádkových opatření v souladu s § 53 a 54."
Nový institut důvěrníka znamená důležité posílení práv dítěte. Na stranu druhou, a to bude též úkxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xak např. jedná-li se o zrušení ústavní výchovy, nelze vyloučit, byť i nepřímou manipulaci dítěte ze strany ústavu kteréhokoli typu (školské zařízení, xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx kdy na jednu stranu bude z jeho výslechu vyloučena jak veřejnost, tak i rodiče a jejich zástupci, případně i sám orgán sociálně-právní ochrany, avšak díxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnce ústavu při výslechu dítěte může výrazně v uvedeném příkladu zkreslit výstupy z výslechu, ať již proto, že se dítě v horším případě obává případného pxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxení rodičů z výslechu). Proto by opatrovník dítěte v takovém případě na základě informací, které sám získal mj. pohovorem s dítětem, měl navrhnout vyloxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xtarším 12 let se má dle judikatury (srov. níže) a dnes již i na základě pozitivního práva obecně za to, že je „schopno informaci přijmout, vytvořit si vlasxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx x x xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x x xxx xxxxx x xxxcně zakládá domněnku kvalifikované rozumové a volní vyspělosti v návaznosti na věkovou hranici 12 let. Věková hranice 12 let jako předěl, v němž se nabýxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xo r. 1951 (zák. čl. XVI:1876 aj.), a i v řadě dalších právních řádů. Uvedená vyvratitelná domněnka neznamená jen, že v některých případech i dítě starší uxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx a volní vyspělost uvedenou způsobilost přiznat. Z komentované zásady rovněž vyplývá omezená procesní způsobilost dítěte. Je třeba si totiž uvědomitx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxjektem, předmětem, a s ohledem na uvedenou zásadu mu tak má být umožněno, aby rovněž uplatňovalo svá práva samostatně vlastním jednáním, bez ohledu na txx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xo nás bez nás“, nelze považovat z tohoto pohledu za ústavně konformní. To pak platí především u mladistvých starších 15 let, kteří disponují průkazem toxxxxxxxx x xx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxž účastníku, je-li účastník zastoupen zákonným zástupcem podle § 23, což sice nedopadá na situace, kdy je dítěti ustanoven procesní opatrovník, ale s oxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxdne-li tak soud.
Judikatura:
Podstatné je, že v případě zásahu do osobní svobody existuje obecné základní právo být slyšen před soudem, který o oxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx České republice č. 19970/04 ze dne 4. prosince 2008; Husák aj.). Zásadně není důvod, aby dospělý měl základní právo být slyšen přímo před soudem, když je xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxě není s ohledem na stupeň svého vývoje schopno vytvořit si vlastní názor a posoudit dosah opatření, které se ho týkají. Při zohlednění konkrétní situacx xxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx inteligence. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970. str. 105-128) a na vrcholu výkonu je v tomto ohledu v 16 letech věku. V každém případě přex xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxzhodování o nařízení ústavní výchovy xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxlížet jako na výjimky, které musí soud ve svém rozhodnutí řádně odůvodnit.
(II. ÚS 1945/08)
Ústavní soud nadto chápe právo dítěte na slyšení šířeji xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxomen projednávání své věci, přičemž jde o důležitou záruku, že o právech dětí není rozhodováno bez jejich účasti. Je třeba zabránit situacím, kdy je dítx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xosledních Závěrečných doporučeních adresovaných České republice z roku 2011 právě v kontextu práv garantovaných v čl. 12 Úmluvy o právech dítěte vysxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xx). I proto tedy pokud v daném řízení okresní soud jedná o majetku dětí, jde o "záležitost, která se jich dotýká". (...) Ústavní soud přitom nezpochybňuje xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxpci a fakticky tak komunikuje pouze s ním. Nicméně taková situace, jako nastala v projednávané věci, kdy druhé stěžovatelce a třetímu stěžovateli byl fxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx řízení již nadále komunikuje pouze s ustanoveným opatrovníkem. Pokud tomu tak je, soud tím fakticky zastoupenému účastníkovi upírá právo být přítomex xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx povinnosti a intenzivně se zastupovaným komunikovat; nýbrž je třeba dodržování daných povinností ověřovat. Jde totiž o práva samotného účastníka. Nxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxoto zůstává na odpovědnosti soudu, aby zajistil též možnost zastupovaného účastníka samého, a to i dítěte, účastnit se řízení a vyjádřit svůj názor k věxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxstoupeným účastníkům, rozhodne-li tak soud. Ústavní soud si je vědom, že předmět těchto řízení je odlišný od nyní projednávané věci a může se jevit jako xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xez toho, aby jim vůbec byla dána možnost se řízení účastnit, vyjádřit v něm svůj názor a hájit svou pozici, lze analogicky uplatnit i v nyní projednávaném xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxad zde o právu na ochranu vlastnictví. ... Dle názoru Ústavního soudu právo dítěte na slyšení a na účast při jednání soudu nemůže být absolutní. Vždy je třxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxe). Aplikace tohoto principu v konkrétní situaci může znamenat, že názor dítěte soudem zjišťován nebude a dítěti ani nebude umožněno, aby bylo přítomnx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xxx v době rozhodování okresního soudu bylo druhé stěžovatelce 16 let a třetímu stěžovateli 9 let. Ústavní soud těžko hledá důvody, zejména u druhé stěžovaxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxd by žaloba byla projednávána o dva roky později, stěžovatelka by již byla účastníkem řízení bez jakékoliv
ingerence
státu. Je tedy neakceptovatelnéx xxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx 18 let nemůže představovat hranici, před kterou dítě do řízení není zapojeno vůbec a po které již plně. (...) Jak ovšem uvádí i Výbor pro práva dítěte (viz xxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx konkrétní okolnosti lze případně dovodit, že tomu tak v daném případě není. Z uvedeného vyplývá, že případné vyloučení dětí z řízení musí být vždy pečlixx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx fine, že "o dítěti starším dvanácti let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit", nicméně považuje dosažexx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxší újmy svůj názor před soudem, je nutné posuzovat případ od případu (nelze například vyloučit, že i devítileté dítě bude natolik rozumově a emocionálnx xxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxsažení věku 10 let. Po dosažení této věkové hranice je nezbytné, nebrání-li tomu zvlášť významné okolnosti, zjistit přání dítěte přímo před soudem ... x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxvím opatrovníka; i v těchto případech ale platí, že znalecký posudek ani stanovisko orgánu sociálně-právní ochrany dětí není víc než zákon, a obecné soxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx
xxxxisející ustanovení:
§ 1 - sociálně-právní ochrana dětí, § 7 - všeobecné oznamovací oprávnění, § 10 odst. 4 - všeobecná oznamovací povinnost, § 39 x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxytnutí pomoci při výkonu jejich rodičovských práv a povinností)
Mgr.
Adam
Křístek
Právní stav xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxjišťuje právo obracet se o pomoc na orgány sociálně-právní ochrany nebo jiné státní orgány, a ty pak jsou povinny v rámci své působnosti jim poskytnout pxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x x x
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxě jako předchozí § 8 odst. 1, proto též platí, co je uvedeno v poznámkách k němu. Na prvním místě tedy skutečnost, že se jedná o proklamaci, neboť předmětné xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xředevším poslední část věty (za středníkem), která dotčeným subjektům zakládá povinnost pomoc poskytnout x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxskytuje pomoc při ochraně života a dalších (tj. zásadně všech) práv dítěte, tedy v co nejširším pojetí [srov. § 1 odst. 1 písm. a), b) zák. o soc.-práv. ochxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxmé, že se těmito právy a povinnostmi myslí realizace práv a povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti (§ 865 obč. zák.), byť práva a povinnostx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxtosti, která buď nesouvisí s výkonem jeho rodičovských práv a povinností, zejména těch vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, anebo takový výkon nxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnovení představuje též interpretační xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxx. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí aj. Je samozřejmé, že záležitost se nemusí dítěte dotýkat bezprostředně, ale vazba na prospěch dítěte je nezbytná vžxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xomácnosti sleduje i prospěch dítěte, je nezbytnou podmínkou pro realizaci péče o dítě. Proto je namístě poskytnout odpovídající pomoc. Naopak např. pxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x pomoc na základě zdejšího ustanovení nárokovat nelze, byť není možné popřít, že v případě, kdy by rodič vysoudil pro sebe značné majetky, mohla by tím a zxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxskytnout či nikoli, bude vždy záležet na okolnostech případu a na jejich posouzení dotčeným povinným subjektem.
Na rozdíl od § 8 odst. 1 zák. o soc.-pxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx. ochraně dětí je jasně stanoveno, že se jedná o pomoc v rozsahu působnosti nebo pověření povinných subjektů. To znamená, že nelze nárokovat pomoc, ktexx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí).
Dotčené subjekty jsou vymezeny taxativně. O pomoc se tak podle zdejšího ustanovení lze obrátit buď 1.) na "oxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx a oprávněných zájmů dítěte", 3.) nebo na "pověřenou osobu". Státním orgánem je namístě rozumět "orgán veřejné moci a správy". V souladu s ratiem poznámxx xxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx apod. V každém případě komentované ustanovení na rozdíl od § 8 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí neuvádí např. školské či zdravotnické zařízení. Nx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xle podle příslušných zvláštních právních předpisů, které případně upravují povinnost poskytnout pomoc, resp. podmínky, za nichž je možno poskytnutx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx
Ke zdejšímu ustanovení srov. rovněž základní oprávnění každého, založené v § 2 odst. 1 zák. o soc. službách: xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxázení.“ (§ 37 odst. 2 zák. o soc. službách: „Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznixx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxu vždy povinni tuto činnost zajistit.“). Je-li pak situace kritická, je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen zajistit „osobě, které není pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxbo jiné formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu; místní příslušnost se řídí místem trvalého nebo hlášeného pobytu osoby“ [§ 92 písm. a) zák. o soc. službácxxx
Ani v případě komentovaného ustaxxxxxx xx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxně dětí. Pomoc orgány sociálně-právní ochrany, popř. jiné státní orgány poskytnou v rozsahu základního poradenství kterémukoli rodiči, a to současnx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxroku dítěte na některou ze sociálních dávek nebo na výživné, neboť tato působnost je svěřena obecnímu úřadu, resp. xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxx xx xxžaduje-li se rodič pomoci v rozsahu předvídaném v § 10 a 11 zák. o soc.-práv. ochraně dětí je namístě žadateli poskytnout pouze základní poradenství a soxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxlého pobytu dítěte.
Judikatura:
Viz judikaturu k § 1, č. 1 a 3.
Související ustanovení:
§ 1 - sociálně-právní ochrana dětí, § 8 odst. 1 - pxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xrgánů sociálně-právní ochrany, § 11 odst. 1, 5 - poradenská činnost, § 12 odst. 2 - povinná pomoc po nařízení ústavní výchovy, § 48 odst. 2 - výkon sociáxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xruhá za stř.]; Povinnost řídit se standardy kvality sociálně-právní ochrany [3, 4])
PhDr.
Miloslav
Macela
Mgr.
Adam
Křístek
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx x. 401/2012 Sb.: Vkládá se nový § 9a, který upravuje opatření sociálně-právní ochrany používaná v situacích, kdy je ohrožena řádná výchova a příznivý výxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxpů odpovídajících současným vědeckým poznatkům. Vyjadřuje se také nezbytnost a důležitost prvotní a společné odpovědnosti rodičů nebo jiných osob oxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xilami. Zakotvuje se, jako základní princip, důraz na kvalitu poskytování sociálně-právní ochrany, a to prostřednictvím standardů kvality sociálněxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xsoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany nebo zařízení sociálně-právní ochrany při výkonu sociálně-právní ochrany řídit. Standardy kvality xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x x x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx x013 vyplývaly již ze samé systematiky zákona a z ústavně konformního výkladu zákona.
První odstavec ukládá orgánu sociálně-právní ochrany dětí poxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxtno vyčkávat až na okamžik, kdy tyto osoby v souladu s § 9 zák. o soc.-práv. ochraně dětí o pomoc samy požádají, ani na okamžik, kdy by situace v domácnosti xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxahy věci vyplývá, že takový orgán je nejen oprávněn, ale i povinen takovou kompetenci využívat. Z tohoto hlediska se nejedná o novou normu, ale proklamaxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx by vyplývalo již ze samotné věcné působnosti zákona (§ 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí), ale rovněž opatření "k poskytnutí pomoci rodičům nebo jiným osxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxvědné za péči) na straně druhé. Tím se rovněž doplňuje rozšířené pojetí předního hlediska sociálně-právní ochrany, zakotvené v § 5 zák. o soc.-práv. ocxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx
xxxady proporcionality a subsidiarity opatření sociálně-právní ochrany vyplývají již ze slov odst. 1, kde se hovoří o přijetí nikoli jakéhokoli opatřenx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxné volbě potřebného opatření slouží v první řadě metody a nástroje sociální práce. Na úrovni zákona to jsou "vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny" [x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxx x xxxx-práv. ochraně dětí] a "případová konference" [§ 10 odst. 3 písm. e) zák. o soc.-práv. ochraně dětí].
Zásada proporcionality (přiměřenosti) při voxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxrakterem odpovídající objektivně zjištěné závažnosti případu. Opatření by při delší spolupráci, tedy nejde-li o jednorázovou intervenci, měla být xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxce.
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxodněprávně zakotvených základních práv na ochranu rodinného života. Vždy mají přednost opatření, která zabezpečí péči o dítě v jeho rodinném prostřexxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxzpečí péči o dítě v péči rodinného typu, tedy péči individuální.
Postup
lege artis
je takový postup, který je v souladu s obvyklými a obecně uznávanými poxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxutí tzv. dobré praxe, jakož i obsahem náplně vědních a aplikovaných oborů, jak jsou aktuálně přednášeny vysokoškolskými pracovišti apod. To se samozřxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxový postup definuje jako „postup s využitím metod sociální práce a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům“.
Lex
artis nelze vzhledem k xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxá pojem „soudobé vědecké poznatky“, o „vědeckých poznatcích“ použitelných ve vězeňství hovoří zák. č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx službách hovoří o „poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni“, podobně zákon o sociálních službách hovoří o poskytování služeb „v náxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xrtis
je ponecháno odborné diskusi a v případě sporů pak znaleckému zkoumání. Nejinak je tomu i v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, byť určité rámcxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx zakotvením standardů kvality, a v neposlední řadě popis postupů
lege artis
pro určité výseky činnosti orgánů sociálně-právní ochrany vyplývá i z metxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x výše uvedeného, primárním zdrojem zásad postupů
lege artis
jsou „současné vědecké poznatky“; a tedy v první řadě aktuální odborná literatura. Mj. je xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxní federace sociálních pracovníků o etických principech z dubna 2018. Tyto postupy jsou tak stěžejní již při samotném posuzování nepříznivé sociální xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxsí být na prvém místě vědomi základní definice oboru: „Sociální práce je jak akademickou disciplínou, tak praktickou profesí, která usnadňuje sociálxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx kolektivní odpovědnost a respekt k diverzitě. Na základě teorií sociální práce, společenských věd, humanitních oborů a místních poznatků sociální pxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx že „sociální pracovníci respektují a prosazují práva lidí činit vlastní rozhodnutí, pokud tím nejsou ohrožena práva a oprávněné zájmy druhých“ (tzn. xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxí sebeúcty a schopností lidí; podporují jejich plné zapojení a účast ve všech aspektech rozhodování a jednání, která ovlivňují jejich život“ (čl. 4 a 5 Pxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xx xx x xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxx xxádí: „Existují rozdílné přístupy k dětem, často v kombinaci. Zahrnují přístup založený na právech dítěte, opatrovnický [(welfare)] přístup, jenž zaxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxsivní přístup, v němž je dítě vnímáno jako delikvent. Opatrovnický a represivní přístup nevnímají dítě jako nositele práv a vyúsťují ([např.)] v nucenx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxvá, že při sociální práci podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí jsou vyloučeny výše zmíněné tzv. opatrovnické nebo represivní přístupy k dětem a xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxx xxto přístupy a metody definovány v teorii sociální práce i v mezinárodních dokumentech. To ostatně zcela zřetelně vyplývá přímo z § 5 zák. o soc.-práv. ocxxxxx xxxxx
x xxxxx x
Ustanovení odst. 3 zakládá povinnost orgánů sociálně-právní ochrany, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomox x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx. Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni již od roku 2007 dodržovat standardy kvality sociálních služeb (§ 88 zák. o soc. službách). Cílem standxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxředí pro klienty), tak vnitřních (odpovídající personální zajištění, postupy práce, kontrolní mechanismy atd.). Nastavení standardu (tedy určité xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxardech kvality.
Kritéria standardů jsou na základě zmocňovacího ustanovení § 58b zák. o soc.-práv. ochraně dětí upravena prováděcí vyhláškou č. xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xx xx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x), tedy standardy upravující xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxem odpovídají standardům kvality sociálních služeb.
V případě standardů orgánů sociálně-právní ochrany jde do jisté míry o průlomovou záležixxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xtandardizace veřejné správy. Vláda v prosinci 2011 v souvislosti s projednáváním materiálu Ministerstva vnitra Analýza aktuálního stavu veřejné spxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxko "optimální nastavení výkonu konkrétního procesu při realizaci každé jednotlivé činnosti vykonávané v rámci agendy, a to prostřednictvím jejího pxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxdu). Standardy kvality sociálně-právní ochrany zároveň upravují podmínky, v nichž budou pracovníci správního orgánu svou činnost vykonávat. Jde zexxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxpovídajícího počtu pracovníků, materiálního a technického zázemí pracovišť, zaškolení pracovníků a podpory jejich dalšího profesního rozvoje atdx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxrávní ochrany v příslušném správním obvodu, maximální počet rodin, s nimiž může sociální pracovník současně pracovat atd. Důležitý je princip klíčovxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxánu ochrany dítěte) průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu.
Záležitosti, které jsou v obecné rovině řešeny správním řádem (podávxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxdně je uložena povinnost rozpracovat je formou vnitřního předpisu). Velký důraz je kladen na oblast komunikace s klientem, především s dětmi, prostřexxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxších právních předpisů, například zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků nebo zákona o sociálních službách. Jako příklad xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x rozsahu 18 dnů během tří let je upřesněna tak, že toto vzdělávání probíhá ve vzdělávacích kurzech akreditovaných MPSV. Zaměstnanec tak zároveň naplní xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xzemní samosprávné celky xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xýkonu přenesené působnosti řídí zákony a dalšími právními předpisy. Podle § 58a zák. o soc.-práv. ochraně dětí jsou působnosti stanovené krajskému úxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxačující. Kvalitní výkon sociálně-právní ochrany ovlivňují i záležitosti, které lze označit za výhradně samostatnou působnost příslušného územníhx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxí ambici do této samostatné působnosti zasahovat nebo ji omezovat. Vychází se z logického předpokladu, že systematická sociální práce vyžaduje odpovxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxblémů a ochranu práv dětí. Standardy kvality sociálně-právní ochrany jsou tak pro samosprávný orgán formou určité zpětné vazby o dopadech jeho rozhodxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xda podmínky vytvoří (s finanční podporou státu, viz následující bod) nebo se rozhodne, že výkon této agendy nebo její část přenechá na základě veřejnopxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxišť sociálně-právní ochrany (v rámci bývalých okresních úřadů), zatímco v současné době se (při započítání úřadů městských obvodů a městských částí) xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx (srov. výklad k § 4 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí).
Pro praktické zavádění standardů je klíčová i otázka financování.
Agenda
sociálně-práxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx13 z kapitoly MPSV). Ustanovení § 58 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí stanoví, že náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochranx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxdat i výše
dotace
ze státního rozpočtu (srov. výklad k § 58 zák. o soc.-práv. ochraně dětí).
Standardy kvality sociálně-právní ochrany jsou závaznx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx a Úřadu práce ČR. Odlišné postavení jednotlivých orgánů sociálně-právní ochrany je řešeno v rámci prováděcí vyhlášky č. 473/2012 Sb., kdy je u některýxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxrsonálního zabezpečení, např. kritéria 4b a 8d stanovující počet zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany a maximální počet rodin, s nimiž xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxá rovněž z dané situace příslušného orgánu sociálně-právní ochrany. Takovým orgánem je mj. každý obecní úřad v České republice. Pokud obecní úřad nemá xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxejich přijímání, zaškolování atd.) bezpředmětná, ačkoliv tato kategorie orgánů sociálně-právní ochrany není z hodnocení kritérií výslovně vyjmutxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx osob jsou prováděcí vyhláškou upraveny standardy pro pověřené osoby působící v oblasti doprovázení osob pečujících a osob v evidenci [§ 48 odst. 2 písmx xx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xomoci těmto žadatelům [§ 48 odst. 2 písm. e) zák. o soc.-práv. ochraně dětí] a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Není náhodou, že jde o činnosxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxních služeb viz výklad k § 48 odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Zákonná úprava však nevylučuje, aby do budoucna byla upravena podrobná kritéria i pxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxině má však systém bodování smysl pouze u osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, kde lze při dxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxící z právního předpisu (tedy i dodržování standardů sociálně-právní ochrany) musí naplnit bezezbytku. Základní rozdíl mezi oběma typy standardů zdxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxy výkonu přenesené působnosti a provádí ji nadřízený správní orgán. Kontrolní orgán může uložit orgánu obce či kraje splnit úkol stanovený zákonem nebx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxe a § 88 krajského zřízení). Jako naprosto krajní a výjimečné opatření v případě zjištění závažných nedostatků v plnění povinností v rámci přenesené pxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x pověřených osob (včetně zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc) je kvalita poskytování sociálně-právní ochrany předmětem inspekce (§ 50a zákx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx
x xčinností od 1. 7. 2017 je nedodržování standardů kvality sociálně-právní ochrany pověřenými xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xx xxx xxx
x xxxxx 4
Rámcový obsah standardů kvality sociálně-právní ochrany obsahuje přímo zákon o sociálně-právní ochraně dětí, a to ve čtyřech okruzích (principy x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx. V současné době jsou prováděcí vyhláškou č. 473/2012 Sb. formou jednotlivých kritérií podrobně řešeny všechny tyto okruhy. U způsobu bodového hodnxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x x x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxě-právní ochrana dětí, § 6 - pojem ohroženého dítěte, § 9 - právo rodičů a jiných osob odpovědných za výchovu na poskytnutí pomoci při výkonu jejich rodxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x inspekce poskytování sociálně-právní ochrany, 58 - náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany
§ 59f - přestupky
Souvisexxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx
zák. č. 302/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů,
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx-právní ochrany dětí. Obec a finance. 2013, 18(5), 36-37.
ČÁST TŘETÍ
OPATŘENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
Část třetí (§ 10-38b) představuje xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxpetenční, neboť vymezuje povinnosti jednotlivých orgánů sociálně-právní ochrany na poli preventivní a poradenské činnosti (§ 10-12), opatrovnictxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx x děti vyžadující zvýšenou pozornost včetně sociální kurately pro děti a mládež (§ 31 až 34), v oblasti sociálně-právní ochrany ve vztahu k cizině (§ 35-3xx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx obcí s rozšířenou působností (§ 38 zák. o soc.-práv. ochraně dětí) a poradních sborů krajů a ministerstva (§ 38a, resp. § 38b).
Zároveň jsou v této čásxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxezením kompetencí a postupů orgánů sociálně-právní ochrany, soudů a případně i dalších subjektů při jejich přijímání a realizaci.
Specificky je dx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxveny přímo v občanském zákoníku, v případě pěstounské péče na přechodnou dobu se v občanském zákoníku v § 958 odst. 3 odkazuje ohledně podrobností na jixx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx x
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxávní ochrany [1, 3 a), b)]; Úkoly územních korporací v samostatné xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxek
Právní stav komentáře je ke dni 24.4.2019.
Z důvodové zxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x výchovu dítěte nebo péči o dítě. Proto velmi významnou úlohu v tomto směru bude mít preventivní a poradenská činnost. Vyhledávání dětí, u nichž lze určixx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxup umožní zamezit vzniku problémů. Vyhledávání dětí, jejichž situaci je nutno hodnotit jako stav ohrožení nebo narušení příznivého vývoje, je uloženx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxlémů v péči o děti a v jejich chování mají k nim nejblíže. Obce budou též poskytovat rodičům poradenství při výchově a v péči o děti. Poradenská činnost budx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xObecnímu úřadu obce s rozšířenou působností] se ukládá sledovat působení nepříznivých vlivů na děti a činit potřebná opatření. Ostatním státním orgáxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxsobností].
V rámci preventivní činnosti klade návrh zákona důraz na neformální, osobní a diferencované působení na děti.
K zák. č. 401/2012 Sb.: Pxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxvinností obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Ukládá se jim pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte, zpracovávat na základě vyhodnocení sitxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxtí a jejich rodin za účasti rodičů apod. Vymezují se skutečnosti, které se musí v individuálním plánu ochrany dítěte uvádět, a rozšiřuje se [v novelizovxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxy dětí se zavázala Česká republika v rámci "Obecných opatření k výkonu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva - prevence odebírání dětí z péče rodičx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxpravit do konce roku 2011 novelizaci zákona č. 359/1999 Sb., která bude kromě jiného zahrnovat
- zakotvení povinnosti orgánu sociálně-právní ochraxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxně-právní ochrany dětí při řešení situace ohrožené rodiny s dítětem, včetně realizace případových konferencí v průběhu soudního řízení o svěření dítxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x případě individuálního plánu bude k jeho vypracování přistoupeno až v návaznosti na vyhodnocení situace dítěte [a pouze v případě, kdy se ve smyslu § 54 x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx třeba individuální plán ochrany dítěte [ve smyslu odst. 3 písm. d)] vypracovat. Individuální plán bude vedle identifikace příčin ohrožení dítěte zahxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxem na přijetí opatření, která umožní setrvání dítěte v jeho přirozeném prostředí (péče rodičů nebo jiných blízkých osob), anebo která umožní co nejrycxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxdividuálního plánu ochrany dítěte bude blíže upraven prováděcí vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí v souladu se zmocněním v § 58b odst. 2 píxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxná se nejen o způsob projednání situace ohroženého dítěte s rodiči nebo i se samotným dítětem, ale rovněž o účinný nástroj multidisciplinární spolupráxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xástupců ostatních orgánů a subjektů na případové konferenci je dobrovolná, neboť případovou konferenci je třeba pořádat na principu spolupráce všecx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx vzniká povinnost zaměstnavatele uvolnit zaměstnance k účasti na tomto jednání a zúčastněným osobám vzniká právo na náhradu mzdy nebo na náhradu ušléhx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxx ustanovení § 14 odst. 2, orgán sociálně-právní ochrany dětí bude povinen uspořádat případovou konferenci vždy před podáním návrhu soudu na některé z oxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxpadové konference fakticky nemožné nebo zjevně bezúčelné. Uspořádání případové konference pak bude přicházet v úvahu ještě v průběhu soudního řízenx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxkotvena povinnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí informovat toho, kdo oznámil skutečnosti nasvědčující tomu, že jde o dítě uvedené v § 6, o tom, zxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxávní ochrany dětí dále zaměřovat a bude činit potřebná opatření.
Zdravotnická zařízení jsou v současné úpravě povinna zaznamenávat úrazy dětí pouzx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxostí podle § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb. a bude vypuštěna. Oznamování podezření na týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte bude řešeno v rámci obexxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x x xxx x xxxxxxx porušení této povinnosti.
Přehled výkladu:
I. Obecně k činnostem sociální prevence v přenesené působnosti
II. Úkoly územních samosprávných koxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxference
V. Všeobecná oznamovací povinnost
K odst. 1
I. Obecně k činnostem sociální prevence v přenesené působnosti
V předchozích částech zákonx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxí navazuje na toto vymezení ustanoveními, která podrobně specifikují
kompetence
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxsobení je orientováno především do oblasti prevence. Obecní úřad je povinen vykonávat základní depistáž, tedy vyhledávat děti potenciálně či fakticxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxuje tuto skutečnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Vedle toho však může obecní úřad sám působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývaxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxx V minulosti byly tyto povinnosti spojeny s kompetencí ukládat výchovná opatření, od 1. ledna 2013 však došlo k přesunu této působnosti na obecní úřady oxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx xxx
xreventivní činnost obecního úřadu se zaměřuje nejen na děti ohrožené, ale z podstaty věci rovněž na širší okruh rodičů a dětí. Vychází se z předpokladu, xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxvence obecního úřadu dostačuje a může např. dojít po pouhém projednání nedostatků ve výchově dítěte k nápravě poměrů. Není také vyloučeno, aby obecní úxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx V takovém případě by však měly být úkony obecního úřadu koordinovány s tímto pracovištěm.
Součinnost obecních úřadů s obecním úřadem obce s rozšířexxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxvání sociálně-právní ochrany na celém území správního obvodu obce s rozšířenou působností. Obecní úřad se může stát nositelem informací o možnostech xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx nároků dítěte podle zvláštních právních předpisů (především sociálních dávek). Rozsah poradenství poskytovaného obecním úřadem však může být samoxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxe a výchovy ohrožující. Jde například o herny, kam je zakázán vstup osob mladších 18 let. Tato povinnost je spojena s kontrolními oprávněními z jiných prxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxx xzemních samosprávných korporací v samostatné působnosti
Jako součást preventivních aktivit je v odst. 2 zmíněna role obcí a krajů vytvářet v samostxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x případě obcí jde do jisté míry o upřesňující úpravu k obecnímu zřízení, podle něhož tento územní samosprávný celek pečuje o vytváření podmínek pro rozvxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxšem zdůrazňuje skutečnost, že cílem sociálně-právní ochrany je především předcházet situacím, kdy je nutno vůči dětem a rodinám intervenovat. Přístxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xěti, ale cílené vytváření příležitostí, aby se těchto aktivit mohly účastnit všechny děti bez ohledu na jejich sociální, zdravotní či jiné znevýhodněxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxmoci patří doporučovat opatření v oblasti ochrany dětí před sociálně patologickými jevy a příprava programů péče o problémové skupiny dětí. Stejně tax xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxí aktivity ze strany příslušného orgánu sociálně-právní ochrany (prováděcí vyhláška č. 473/2012 Sb., příloha č. 1, kritérium č. 7).
K odst. 3 a 5
IIIx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxím předcházet. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí proto ukládá tomuto klíčovému úřadu ve struktuře orgánů sociálně-právní ochrany sledovat nepříxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxě. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zajišťuje zároveň činnosti příslušející obecnímu úřadu. Podle § 66 odst. 1 obecního zřízení se za obecní úxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxpráv. ochraně dětí) vykonává přenesenou působnost v širším rozsahu stanoveném zvláštními zákony. Obecní úřad s rozšířenou působností by měl tuto "záxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xteré jinak přísluší jinému obecnímu úřadu. Mnohé z úřadů obcí "prvního stupně" nedisponují dostatečným personálním a odborným zázemím, aby mohly zajxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x § 10 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí a
kompetence
obecního úřadu obce s rozšířenou působností vymezené odst. 2 téhož ustanovení a § 11 zák. o soc.xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xbecní úřady obcí s rozšířenou působností (a potažmo i ostatní orgány sociálně-právní ochrany dětí) jsou při řešení situace dítěte a rodiny povinny pouxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xx xák. o soc.-práv. ochraně dětí, podle něhož musí být opatření sociálně-právní ochrany zvolena tak, aby na sebe navazovala a vzájemně se doplňovala (přixxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxy (resp. sociální práce), multidisciplinární xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxí, jsou zajištěny třemi základními nástroji sociální práce: vyhodnocováním situace dítěte a rodiny, individuálním plánem ochrany dítěte a případovxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxaně dětí výslovně uvedeny, musí však jít o metody a postupy odpovídající současným vědeckým poznatkům (jako příklad lze uvést rodinné konference, mulxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxup, který staví do centra dění dítě a jeho rodinu, pro něž je společně hledáno nejlepší řešení jejich obtížné životní situace. Samozřejmostí by mělo být xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxiklé situace jsou hledány především v rodině samé. Proto je vyhodnocení zaměřeno nejen na dítě samotné, ale rovněž na jeho rodinné prostředí a širší proxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxího plánu ochrany dítěte a případové konference jsou užívány povinně, nelze je chápat jako nezbytný článek procesu v případech, kdy se dítě ocitne bez řxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxto okamžité situace a např. umístěním dítěte do tzv. vhodného prostředí však proces systematické sociální práce s dítětem začíná a příslušný orgán socxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx se jedná o dítě ohrožené (úvodní vyhodnocení). V případě, kdy orgán sociálně-právní ochrany na základě základního vyhodnocení dospěje k závěru, že se xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxmu vyhodnocení situace dítěte a rodiny. Účelem tohoto vyhodnocování je shromáždit a analyzovat co nejvíce relevantních informací o dítěti, jeho rodixx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxrany dítěte. Cílem je nalézt optimální řešení z hlediska nejlepšího zájmu dítěte. Orgán sociálně-právní ochrany dětí může kdykoliv během procesu vyhxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxlad neprovádí tehdy, je-li orgán sociálně-právní ochrany opatrovníkem v řízení o úpravě poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, kde rozvod rodičů dítě neohxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xoměrech, studuje atd., tzn. pokud je zjevné, že není potřeba žádné intervence ani systematické sociální práce ze strany orgánu sociálně-právní ochraxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxuální plán ochrany dítěte naplňován a zda jsou navržená opatření zvolena správně).
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxupu orgánů sociálně-právní ochrany při vyhodnocování byl Ministerstvem práce a sociálních věcí vydán vzorový záznam. To často vede k domněnce, že vyhxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx pracovníka, aby některou z důležitých oblastí pro vývoj dítěte a řešení jeho situace neopomněl. Vyhodnocování rovněž není „důkazním“ sběrem argumenxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx zdroje podpory a pomoci a naplánovat adekvátní opatření. V závislosti na věku dítěte se oblasti důležité pro stanovení dalšího postupu sociální práce xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx legitimní, pokud pracoviště používá jiný než vzorový vyhodnocovací nástroj, resp. pokud je vyhodnocovací nástroj přizpůsoben věkové skupině dětí a xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxvším poznatky z vlastní činnosti orgánu sociálně-právní ochrany, ať již jde o sociální šetření, rozhovory s dítětem, rodiči a dalšími osobami, či pozoxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxtech nasvědčujících ohrožení dítěte, případně žádost dítěte či rodičů o poskytnutí pomoci dle § 8 odst. 1, resp. § 9 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Při sxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxnit především § 6 spr. řádu), tedy tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány. Orgán sociálně-právní ochraxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xoučástí spisové dokumentace. Dle směrnice o vedení spisové dokumentace jsou tyto listiny číslovány samostatnou číselnou řadou a tvoří jakýsi „krycí xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxně-právní ochrany však může použít i jinou formu vyhodnocení nebo jiný typ záznamu, pokud obsahuje údaje, které jsou
relevantní
pro řešení situace díxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xe nutno bezezbytku vyplnit. Je zřejmé, že zcela jiný typ informací bude převažovat u malého dítěte, kde bude sledován jeho vývoj atd., a jiné u téměř zletxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xtandardizovaný záznam pro účely různých specializací upravovat. Existence vzorového záznamu je vedena snahou o sjednocení postupů orgánů sociálněxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxiduálního plánu ochrany dítěte. Odpovědnost za zpracování individuálního plánu nese vždy místně příslušný orgán sociálně-právní ochrany, který si xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxklad k § 62 zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Jestliže je v rodině více sourozenců stejných rodičů, zpracovává se individuální plán ochrany dítěte pro kaxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx je třeba zdůraznit, že i v tomto případě jde především o nástroj sociální práce, nikoliv o administrativní úkon. Zpracovávání plánu není namístě např. x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxrávní ochrany ustanoven kolizním opatrovníkem v řízeních o výživném, schválení dohody rodičů na úpravě poměrů dítěte pro dobu po rozvodu atd.), plánoxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x takovém případě nutno učinit záznam o tom, proč byla využita tato jiná forma přístupu k řešení situace dítěte.
Individuální plán ochrany dítěte je zxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxěte postupují zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc [§ 42a, odst. 1, písm. h) zák. o soc.-práv. ochraně dětí], smluvní strany dohody o výkonu pěsxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xýkon ústavní nebo ochranné výchovy (§ 1 odst. 4 zák. č. 109/2002 Sb.).
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxx x. 473/2012 Sb. Vedle popisu příčin ohrožení dítěte (zdrojem informací je předchozí vyhodnocení) jde především o cíle a rozsah navržených opatření, úxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxupráce tohoto orgánu s dalšími subjekty, časový harmonogram, způsob hodnocení opatření atd. Prováděcí vyhláška rovněž obsahuje výčet forem intervexxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxenává do plánu informace, které jsou k situaci daného dítěte
relevantní
. Může rovněž kromě vzorového individuálního plánu využívat vlastní formu tohxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxnovení zdůrazňuje využití opatření umožňujících setrvání dítěte v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. Individuální plán ochxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxí individuálního plánu ochrany dítěte, jíž je zároveň vymezen nejzazší termín pro vyhodnocení situace dítěte a rodiny. Tato lhůta činí 1 měsíc od zařazxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxo o dalším postupu při řešení situace dítěte (vyhodnocování a zpracování plánu probíhá od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany). Je zřejxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxo stanovení dalšího postupu. Cílem tohoto ustanovení je aktivní přístup orgánu sociálně-právní ochrany k řešení problému a rovněž zajištění informaxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx ukládá mj. vyznačit datum zpracování individuálního plánu a jméno zaměstnance (koordinátora případu), který ho zpracoval.
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xředstavují případové konference. Případové konference staví opět do středu zájmu ohrožené dítě a rodinu v obtížné životní situaci. Uplatňuje se zde pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxch osob a sociálního prostředí rodiny. Případová konference probíhá za účasti dítěte (je-li to vzhledem k řešené situaci dítěte, jeho věku a rozumové vxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxtuace dítěte a rodiny (školy a školská zařízení, poskytovatelé sociálních služeb nebo zdravotních služeb, pověřené osoby, orgány policie atd.), jehxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxo setkání „profesionálních subjektů“ bez účasti dítěte a jeho rodiny. I takové setkání je
relevantní
, pokud má jasně definovaný cíl a o jeho průběhu a výxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxosti plánovaného postupu (sociální práce by měla podporovat samostatnost klientů a motivovat k péči o děti). Na stranu druhou jen formální účast rodičx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxm. b) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, tedy možnost vyzvat rodiče a jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, aby se dostavili k „osobnímu jednání“, neboť mxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xájem dítěte je předním hlediskem při jakékoliv činnosti týkající se dětí, zejména u orgánů veřejné správy a institucí, které zajišťují služby pro dětix xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxcky předpokládá součinnost s orgány veřejné správy. Na překážku xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxce bude automaticky vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci podle § 14 o. s. ř. kvůli samotné účasti na případové konferenci (kdy se tedy seznámí s proxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxhranu dětí, za jiný úkon v obecném zájmu a přizvaným zástupcům odborné veřejnosti náleží náhrada mzdy (platu) nebo náhrada ušlého výdělku (srov. výklax x x xx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx. To neznamená, že tento orgán (resp. jeho zaměstnanec) konferenci řídí (je vhodné zapojit nezávislého facilitátora), je však jeho svolavatelem, odpxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx plán ochrany dítěte nejsou ani případové konference jednorázovou aktivitou. Jsou vhodným nástrojem pro pravidelné vyhodnocování postupu při řešenx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxn sociálně-právní ochrany je povinován jejím uspořádáním v případech, kdy podává návrh, který znamená závažný zásah do života dítěte či rodiny, jako jx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx péči (výchovná opatření dle § 13a zák. o soc.-práv. ochraně dětí, umístění dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc), rozhodnutí, zda je xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxy podání takového návrhu s cílem prověřit, zda neexistuje vhodná alternativa k takto závažnému opatření. Orgán sociálně-právní ochrany může upustit xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
K odst. 4
V. Všeobecná oznamovací povinnost
Komentované ustanovení zakládá všeobecnou oznamovací povinnost o skutečnostech nasvědčujících tomxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxtožnou povinnost orgánu sociálně-právní ochrany nejnižšího stupně, totiž obecnímu úřadu. Pojem státního orgánu, obdobně jako je tomu v § 8 odst. 1 tr. xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, pokud na ně byly přeneseny některé úkoly státní správy v rámci přenesené působnosti obcí a krajů. Historické kořeny má komentovaná úprava v § 189 o. z. oxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxu, nechť je manželského nebo nemanželského zrození, zřízen poručník, jsou nezletilcovi příbuzní nebo jiné osoby k němu v blízkém xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxtavení obcí musí se postarati, aby soud byl o tom zpraven."
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxou kromě „státních orgánů“ ve výše uvedeném smyslu dále školy a školská zařízení (školský zákon č. 561/2004 Sb., zák. č. 109/2002 Sb.), poskytovatelé zxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxrá poskytuje služby dětem. Pojem „zařízení“ je třeba chápat v širším a obecném smyslu slova (jako „závod“, „provozovnu“, pracoviště“ apod., srov. výkxxx x x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxá oznamovací povinnost podle věty třetí. Takovým zařízením tedy budou v první řadě některá zařízení sociálních služeb (§ 34 zák. o soc. službách), poskxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxjící psychologické apod. služby mimo rámec zdravotních nebo sociálních služeb atd. Speciálním povinným subjektem je pak ve větě třetí uvedené zařízexx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x x x2 odst. 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, tam však nikoli zřizovateli, ale zařízení samému. Nemá-li ovšem zařízení právní subjektivitu, platí i tam to xxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxě, jejich povinnost mlčenlivosti zákon neprolamuje. Ve větě poslední je totiž řečeno, že „se nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xětí je stanoveno, že „zaměstnanci zařízení sociálně-právní ochrany jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při prováděnx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxx xxvěřené osoby“. Výjimku představuje pouze provozovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě zvláště uložené oznamovací povinnosxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí pro děti vyžadující okamžitou pomoc, stanovenu povinnost mlčenlivosti vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí paradoxně mnohem přísněji, než naxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxxxe vůbec a oznamovací povinnost pověřených osob obecně platí pouze ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení, jde-li o povinnost překazit trestný čin xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx služeb pověřenými osobami, totiž: zvýšení nezávislosti klienta. Ta by bez přísné povinnosti zachovávat mlčenlivost byla totiž jen iluzorní. Lze mít xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
x x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu“, kterou do zákona vepsali teprve novelou č. 134/2006 Sb., vyjádřit to, co nxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxátem uznanou povinnost mlčenlivosti se nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na zákxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxely č. 134/2006 Sb. slova „povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu“. Pokud je tedy někdy tradováno, že se osoba pověřená pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxvolat vůbec, jedná se o pouhé zvykové „právo“, které nejen, že nemá oporu v zákoně, ale je se zákonem dokonce v příkrém rozporu.
Předmět (obsah) oznámxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx že nemá postačit pouhé oznámení jména dítěte, ale je třeba alespoň rámcově vymezit, v čem oznamovatel ohrožení dítěte spatřuje. Naopak předmět oznámexx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x x x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxsti nikdy nevztahuje, je velmi úzký a vztahuje se pouze ke skutečnosti, že došlo k přijetí dítěte do zařízení [zpravidla na žádost zákonného zástupce, pxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxaně dětí, jemuž ovšem vzniká současně rovněž oznamovací povinnost podle odst. 1 písm. g), nebo intervence obecního úřadu obce s rozšířenou působnostíx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx jak v případě všeobecné povinnosti podle věty první, tak v případě zvláštní oznamovací povinnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxámení. V případě všeobecné oznamovací povinnosti je pro přijetí oznámení podle věty první příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle míxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx nachází, se vztahuje pouze na oznámení odložení novorozence podle § 10a zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Nelze-li takto místní příslušnost určit, uplaxxx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xlatí v případě zvláštní oznamovací povinnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle věty třetí, která však subsidiárně přímo ve vlastníx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxnit, však otázku místní příslušnosti samozřejmě řešit nebude, není-li mu trvalý pobyt dítěte jinak znám, a oznámení učiní vůči nejbližšímu obecnímu úxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx tak, že je třeba krizové intervence (§ 15, § 16 zák. o soc.-práv. ochraně dětí).
Oprávnění oznamovatele. Druhá věta, zakládá oprávnění oznamovatele, aby byl do 30 dnů ode dne oznámení informován o tom, zda orgán sociálně-xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xohled (nebo v tom smyslu zahájil řízení) a dítě zařadil do evidence podle § 54 zák. o soc.-práv. ochraně dětí či nikoli. Žádost o tuto informaci musí být z pxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxvatele aktivně sám o tom, jak s podnětem naložil, informovat nemůže. Předmětem informace je pouze sdělení, zda dítě bylo zařazeno do evidence nebo nikoxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxoženo. Jiné skutečnosti, či dokonce jakékoli podrobnosti vzhledem k povinnosti mlčenlivosti orgán sociálně-právní ochrany v informaci uvádět nemůxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx skutečnosti, že tu je založena deliktní odpovědnost (část devátá zák. o soc.-práv. ochraně dětí), není upokojivý stav. Ustanovení je třeba vykládat v xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí a rovněž ke kritériu "kvalifikovaného" ohrožení podle § 6 zák. o soc.-práv. ochraně dětí
in fine
. Jak je uvedeno x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xx xx xx xxxožení dáno. To ovšem jsou současně skutečnosti potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany, na něž se vztahuje uvedená povinnost sdělovat na žádxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x x x x x xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxdezření z týrání, zneužívání nebo zanedbávání dítěte. V zájmu souladnosti výkladu zákona i vzhledem k důležitosti povinnosti mlčenlivosti, založenx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx se povinný subjekt může dovolat povinnosti mlčenlivosti podle § 53 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, může se jí dovolat i v případě komentovaného uxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxt po právu sdělit na žádost údaje podle § 53 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, mohla mu být vzápětí uložena pokuta s tím, že sdělit údaje sice podle § 53 xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx dětí orgánu sociálně-právní ochrany oznámit. Takový
absurdní
výklad samozřejmě nelze připustit. Proto k posouzení otázky, zda byla dána povinnosx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx první není aktivní v případě skutečností nasvědčujících nižší míře ohrožení dítěte, pokud je povinnému subjektu ze všech okolností zřejmé, že dítě je x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx nesplněním oznamovací povinnosti by tak ani nemohla být způsobena porucha na zájmu chráněném příslušnými deliktními ustanoveními, jejichž účelem jx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxní úpravy. Určitá roztříštěnost oznamovacích povinností, uvedených zde v odst. 1 písm. g), v komentovaném odst. 4 jako obecné povinnosti ve větě první x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx, a dále uvedených v § 10a zák. o soc.-práv. ochraně dětí, není nejvhodnější, stejně jako samo jejich systematické zařazení. Oznamovací povinnost třetxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxávní povinnosti její zařazení v nevhodné části zákona a až ve 4. odstavci paragrafu, který nemá
marginální
rubriku a v předcházejících odstavcích v záxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx upravena v části druhé spolu se související úpravou všeobecného oznamovacího oprávnění (§ 7 zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Nejedná se přitom o systexxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxzání s úpravou sdělovací povinnosti, resp. s právem omluvy z takové povinnosti podle § 53 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, s níž je ve faktickém obsxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x zák. o soc.-práv. ochraně dětí), a zejména pak novelou č. 134/2006 Sb.
Související ustanovení:
§ 6 - pojem ohroženého xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx
x x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx k podávání návrhů soudu, § 38 odst. 7 - náhrada ušlého příjmu při účasti na případové konferenci,
§ 42 odst. 12 - ohlašovací povinnost zařízení,
§ 42a xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxní ochrany pověřenými osobami § 57 odst. 1 - mlčenlivost
Související předpisy:
prováděcí vyhláška č. 473/2012 Sxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 24.4.2019.
Z důvodové zprávy:
K zák. č. 134/2006 Sb.: Zákonem se doplňuje oznamovací povixxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x obsahu rodičovské zodpovědnosti vyplývá pro rodiče právo, aby své dítě svěřil do péče jiných osob, a to i v případě, že rodič nadále nehodlá rodičovskou xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxi o svěření dítěte do péče někoho jiného. Cílem navrhované úpravy je posílit ochranu dítěte tím, že o situaci vzniklé po předání dítěte by měl být co nejdřxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xajistit řádnou péči o konkrétní dítě s ohledem na jeho zdravotní a výchovná specifika, a v případě potřeby poskytnout těmto osobám pomoc při úpravě jejixx xxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxho dítěte povinnost informovat orgán sociálně-právní ochrany dětí o tom, že dítě bylo předáno se souhlasem rodičů do péče budoucímu osvojiteli. V zákoxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxsobností. Původně navrhovaná formulace § 10a odst. 4 upravovala příslušnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí k informování rodičů, což neodpovxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxovací povinnost osoby, která převzala dítě do trvalé péče na základě dohody
III. Prolomení zákonem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti
IV. xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
x xxxxx x
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxkého zařízení o odložení novorozence
Zvláštní xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxkoně o sociálně-právní ochraně dětí upravena v tehdejším § 10 odst. 5, čili hned za „všeobecnou oznamovací povinností“. Jedná se o specifickou oznamovxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxá v úvahu odmítnutí plnění předmětné povinnosti s odkazem právě na zákonem o zdravotních službách uloženou povinnost mlčenlivosti. Zdravotnickým zaxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxx xxx xxxxx x xx x x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxy zdejší oznamovací povinnost v rozporu se zákonem ignorována. Lhůta pro plnění oznamovací povinnosti podle § 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxinnosti podle § 10 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí myslitelné její splnění první následující pracovní den, v daném případě by mělo dojít k jejímu sxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxálně-právní ochrany dětí podle nového zákoníku práce č. j. 2007/13674-24 z 27. 3. 2007.
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí v § 61 odst. 3 písm. a) zxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx místa trvalého pobytu dítěte (odvozeného od trvalého pobytu matky), ale podle místa, "kde se dítě nachází", tedy podle místa, kde se nachází zdravotnixxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxravidla právě na základě oznámení, je aktivována podle § 29 odst. 2 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dětí jeho povinnost v rámci dozoru nad dětmi v cizí xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx x x xx xxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxící opatření sociálně-právní ochrany.
K odst. 2
II. Zvláštní oznamovací povinnost osoby, která převzala dítě do trvalé péče na základě dohody
Ustanovení § 881 obč. zák. stanovuje, že „péči o dítě a jeho ochranu, výkon jeho výchovy, popřípadě některých jejích stránek, nebo dohled nad dítětem moxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xI. Jiná fyzická osoba (než rodič) odpovědná za péči o dítě]. „Každým“ ve smyslu komentovaného ustanovení je třeba rozumět člověka, tj. fyzickou osobu, xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xx xxxx zák.: „osoba je fyzická nebo právnická“). V případě právnické osoby půjde vždy o provozovatele určitého pobytového zařízení, v případě člověka pak můxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxk rovněž z hlediska § 16a zák. o soc.-práv. ochraně dětí, o osobu, která není provozovatelem nějakého zařízení, tedy o „soukromého pěstouna“, či dokoncx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxt orgán sociálně-právní ochrany ve smyslu § 16a zák. o soc.-práv. ochraně dětí s ohledem na to, zda není namístě v zájmu ochrany dítěte intervenovat, poxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxinnost pouze ve vztahu k péči trvalé, nikoli výslovně také dlouhodobé, proto je otázka, zda orgán sociálně-právní ochrany svou působnost založenou v § xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxvinnými subjekty efektivně plnit, neboť se o takové skutečnosti nemusí vůbec dozvědět. Jak bylo však uvedeno v komentáři k § 6 písm. f) zák. o soc.-práv. xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxalá péče" a pojem "dlouhodobá péče" je tak třeba považovat za synonyma. Ostatně v poměrech rodinného práva nelze nikdy hovořit o "trvalosti", neboť zde xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx
xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxzději dosažením svéprávnosti, tedy ona "trvalost" je vždy nejvýše "dlouhodobá".
Z povahy věci se zdejší oznamovací povinnost nevztahuje na blízkx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx plněna naturálně, tedy přímým zaopatřením, záležejícím zejm. v poskytování ubytování, ošacení, stravy, popř. dohledu nad dítětem. Z tohoto hlediskx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xýkon této povinnosti a práva někomu ohlašovali, byť by mělo jít o plnění zaopatření dlouhodobé.
Závěr, zda bylo dítě předáno jiné osobě do péče krátkodobé nebo dlouhodobé čili trvalé, bude však záležet také na okolnostech daného případux xxxxxxxx xx x xxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxd rodiče předají dítě do péče příbuzným po čas jejich výkonu práce v cizině, nebude namístě posoudit takovou péči jako dlouhodobou, či dokonce trvalou a xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
Úmysl osoby převzít dítě do své dlouhodobé (trvalé) péče lze tedy dovozovat pouze z okolností danéxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxková osoba podá návrh soudu na příslušnou úpravu poměrů dítěte nebo se připojí k takovému návrhu rodičů. Pokud by současně nedošlo ke splnění oznamovacx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx.
Jedná se o obecnou úpravu, xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxcně vůči zájemcům o osvojení dána komentovaným ustanovením a dále nově doplněna též ve vztahu k rodičům dítěte korespondující povinností založenou v § xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxálně-právní ochrany dětí ve všech případech je dána místem trvalého pobytu dítěte podle obecné úpravy § 61 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí.
K odxxx x
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxnosti mlčenlivosti založené zvláštním právním předpisem, v některých případech problematická, jak je uvedeno ve výkladu k tomuto ustanovení výše. Nxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xodat, že cizí fyzické osobě, která převzala dítě od rodičů do péče, žádný zákon zvláštní povinnost mlčenlivosti ani v tomto směru neukládá ani ji neuznáxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnosti rodiče o předání dítěte do péče zájemce o osvojení
xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xítě do trvalé péče na základě dohody. Ustanovení procesně provádí § 823 odst. 1 obč. zák., který stanovuje: „Se souhlasem budoucího osvojitele je možné xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xéče i dříve, jakmile to zdravotní stav dítěte dovolí. Rodiče osvojovaného dítěte jsou povinni o předání dítěte informovat orgán sociálně-právní ochrxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxe ovšem o preadopční péči, jde jen a pouze o faktickou individuální osobní péči o osobu dítěte.“ Zatímco zájemce o osvojení je povinen ohlásit neprodlenx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxě dětí], rodiče stíhá přestupková odpovědnost podle § 59d odst. 1 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dětí a hrozí jim pokuta do 20 tis. Kč. Povinnost rodičx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx případu, když povinnost rodičů má typicky subsidiární charakter. Rodiče tu tak svým způsobem „ručí“ za splnění povinnosti zájemce o osvojení, který bx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxánu sociálně-právní ochrany dětí již tento zájemce o osvojení splnil svou oznamovací povinnost, je vyžadování plnění obdobné povinnosti po rodičích xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxí splnění jeho oznamovací povinnosti, jinak se sami vystavují možnému postihu ve výše uvedeném smyslu. Další limit praktické uplatnitelnosti popsanx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xbč. zák., tedy vlastně na základě nepojmenované smlouvy mezi rodičem a „pečující osobou“, ale v některých případech zvláštním institutem „pre-preadxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx, nebo podle úpravy řízení ve věcech osvojení, neboť výčet druhů řízení o osvojení v § 427 z. ř. s. je toliko demonstrativní. Protože tu je v takovém soudníx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx dítěte do péče,
x xx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxsy:
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxmentáře je ke dni 24.4.2019.
Z důvodové zprávy:
K zák. č. 359/1999 Sb.: Poradenskou činnost budou rodičům poskytovat také [obecní úřady obcí s rozšířxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxt spočívá především v pomoci při řešení problémů v péči o dítě a jeho výchově, a také ve zprostředkování pomoci uvedeným osobám jinými orgány nebo osobamxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxa z toho, že svěřením dítěte do pěstounské péče dochází k závažnému zásahu do života dítěte i pěstounské rodiny. Do pěstounské péče se také svěřují děti, xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxcí poradenskou a konzultační službu a vytvářet také vztahy mezi pěstounskými rodinami navzájem. Návrhem se proto krajskému úřadu ukládá povinnost, axxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxostředkování náhradní rodinné péče je vhodné přesunout zajišťování přípravy budoucích pěstounů a osvojitelů k přijetí dítěte do rodiny z působnosti xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxmí kraje a rozhodují o zařazení zájemců o náhradní rodinnou péči do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. Kromě toho v řadx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxťováním přípravy k přijetí dítěte do rodiny se do působnosti krajských úřadů svěřuje rovněž poskytování poradenství osobám vhodným stát se osvojitelx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxbnosti (§ 39 zákona) anebo může při poskytování poradenské pomoci v oblasti náhradní rodinné péče spolupracovat s nestátními subjekty pověřenými výkxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xa žadatele o zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se zavádí požadavek absolvovat povinnou přípravu v minimálním čaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx Ministerstva práce a sociálních věcí. V rámci přípravy fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny se pamatuje rovněž na děti těchto osobx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx podstatné a měly by na to být připraveny.
K zák. č. 303/2013 Sb.: Platné znění § 11 odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb. upravuje pravomoc krajského úřadu k zaxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx. Tento institut je v § 953 a násl. obč. zák. nahrazen úpravou svěření dítěte do péče jiné osoby.
K xxxxx x x x
xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx výchovu, kterým bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu do náhradní rodinné péče podle § 4a písm. a) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, a rovněž zájemcům o osvoxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx dětí poskytnout dítěti pomoc na jeho žádost podle § 8 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí jednoznačně vyplývá, že obecní úřad obce s rozšířenou působxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxat buďto přímo prostřednictvím svých zaměstnanců, anebo zprostředkovaně prostřednictvím jiných subjektů. Těmito dalšími subjekty mohou být zejméxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx zařízení odborného poradenství pro péči děti podle § 40 a § 48 odst. 2 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, dále se může jednat o registrované poskytoxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xoskytovatelé rané péče, sociální rehabilitace, krizové pomoci apod.), školská poradenská zařízení, střediska výchovné péče podle zák. č. 109/2002 xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x terapeutické pomoci, které svoji činnost vykonávají na základě živnostenského oprávnění podle zákona o živnostenském podnikání.
Je-li poradenxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxtí, je poskytována vždy bezplatně v souladu s § 58 odst. 3 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Naopak v případě zprostředkování poradenské pomoci, která je pxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxt i o poradenskou pomoc poskytovanou za úhradu. V odůvodněných případech, kdy majetkové a sociální poměry rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchoxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx k úhradě tohoto jednorázového výdaje žádat o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci z dávek pomoci v hmotné nouzi. V souladu s § 3 odst. 5 písm. c) zák. o pomxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxtí, což může být zejména poskytnutí nebo zprostředkování nezbytné poradenské pomoci. Jednorázovou dávku ve formě mimořádné okamžité pomoci lze pro txxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxornou poradenskou pomoc z jiných zdrojů, může orgán sociálně-právní ochrany dětí podpůrně využít k úhradě nákladů na nezbytnou poradenskou pomoc rovxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xx podle vyhodnocení orgánu sociálně-právní ochrany dětí dítě, rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu potřebují odbornou poradenskou pomoc, ale txxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xiným osobám odpovědným za výchovu povinnost využít v určeném rozsahu odbornou poradenskou pomoc rozhodnutím podle § 12 odst. 1, 3 zák. o soc.-práv. ochxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxní výchovného opatření orgánem sociálně-právní ochrany dětí podle § 13 odst. 1 písm. d) zák. o soc.-práv. ochraně dětí.
Povinnost obecního úřadu obxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxhu soudu, byla do zákona o sociálně-právní ochraně dětí doplněna v roce 2008 novelizací provedenou zákonem č. 259/2008 Sb. Účelem této pomoci je usnadxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxle § 953 obč. zák.), při podávání návrhů směřujících k plnění vyživovací povinnosti k dítěti. Může se jednat zejména o podání k soudu směřující k úpravě vxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxnnému v trestním řízení pro podezření ze spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 tr. zákoníku. Pomoc orgánu sociálně-právní ochrxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxležitostech návrhu na určení výživného, zvýšení výživného nebo vymáhání dlužného výživného. Poučení by se mělo týkat rovněž určení místní příslušnoxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxodu se nachází bydliště oprávněného dítěte, nikoliv bydliště povinného rodiče. V situaci, kdy není známo aktuální místo pobytu povinného rodiče, lze xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxu rozhodnutí o pomoc při zjišťování bydliště povinného v souladu s § 513 z. ř. s.
K odst. 2 a 3
Dalším typem poradenské činnosti jsou činnosti zajišťovxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxa IV (§ 19a až 27 zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Komentované ustanovení stanoví kromě příslušnosti krajského úřadu k zajišťování příprav fyzických oxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxí rovněž osobě pověřené k xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxbo pěstounské péče a 72 hodin u zájemců o výkon pěstounské péče na přechodnou dobu. Krajský úřad je oprávněn tento časový rozsah snížit u žadatelů, kteří xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx ochraně dětí v roce 2012 nebyl stanoven ani minimální časový rámec příprav). V praxi bude délka přípravy delší, a jak je uvedeno níže, nezaměřuje se jen nx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x tomu, aby se člověk mohl stát náhradním rodičem. Příprava je pouze jednou ze součástí procesu odborného posuzování (srov. výklad k § 27), komentované uxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxávní úprava stanovuje minimální rozsah příprav na 36 hodin, u tzv. profesionálních rodin na 60 hodin.
Rámcový obsah odborné přípravy žadatelů o zprxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxastnilo maximálně 20 osob. Cílem příprav je zejména:
a)
poskytnout žadatelům přístupnou a pozitivní formou dostatek odborných informací o specifxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xývoje a výchovy, ale také identity, povědomí o vlastním původu, kultuře atd.,
c)
vysvětlit specifika institutu osvojení a jednotlivých typů náhrxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xředstavu o budoucím fungování jejich rodiny v souvislosti s příchodem "nevlastního" dítěte,
e)
získat kvalifikované informace o žadatelích, jexxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxí), ale jako jedna z fází kontinuálního doprovázení náhradní rodinné péče. Vzdělávání tak neprobíhá jen před přijetím dítěte do péče, ale pokračuje v dxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxství a podporu. Tento proces je zajišťován prostřednictvím standardizovaného, jednotného a přehledného rámce vztahujícího se na odbornou přípravu xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxj.
V souladu s § 11 odst. 2 písm. b) zák. o soc.-práv. xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xčast vlastních dětí žadatele nebo jiných dětí žijících v rodině žadatele (děti manžela, děti dříve svěřené do náhradní rodinné péče), a to v rozsahu odpxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxst dětí žadatelů na odborné přípravě je podstatná nejen z důvodu poskytnutí potřebných informací dětem, ale rovněž pro vyhodnocení jejich schopnosti x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxě stanoví, že při rozhodování o osvojení je třeba zohlednit rovněž zájmy dětí osvojitele, a vyžaduje, aby osvojení dítěte nebylo v zásadním rozporu se zxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxědný pracovník krajského úřadu nebo pověřené osoby, která odbornou přípravu pro krajský úřad realizovala. Žadatelé se mohou se závěry hodnotící zpráxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxu zprávy také vyjádřit. V případě negativního hodnocení přípravy by měl být žadatelům umožněn kontakt s pracovníkem vyhotovujícím zprávu za účelem blxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxsti pěstounů, jejich rodinných příslušníků a dětí svěřených do pěstounské péče, mají zpravidla podobu víkendového setkání pěstounských rodin, na ktxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxo setkání je tudíž také zvyšování odborných znalostí a dovedností pěstounů a vzhledem k tomu je možné účast na konzultacích k výkonu pěstounské péče zahxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xo sobě jdoucích kalendářních měsíců.
Související ustanovení:
§ 12 odst. 1, 3 - uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc mimo výchoxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx x zařízení odborného poradenství pro péči o děti, § 48 odst. 2 písm. a), c) - výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami
Související předpisxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx Výživné pro děti: problematika určování jeho výše, jeho vymáhání a pomoc veřejné správy s uplatňováním práva na výživné v minulosti a dnes. Právní rozhxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx nařízení ústavní výchovy [2])
Mgr.
Adam
Křístek
Prxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxbností] rodičům uložil povinnost využít při řešení problémů [odbornou poradenskou pomoc], a to v případech, kdy je zřejmé, že [takovou] pomocí lze proxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx nezbytně potřebuje. Obdobně může být uložena též povinnost využít [odbornou poradenskou] pomoc i jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.
K zák. xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxaci předrozvodových sporů o úpravu výchovy dítěte a realizaci styků rodičů a dítěte. Je proto nezbytné v zájmu dítěte, na něž je zřejmý negativní dopad txxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxužít [odbornou poradenskou] pomoc.
K zák. č. 401/2012 Sb.: Dochází k upřesnění a rozšíření možnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí uložit rodxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx dítěte xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxla v rámci "Obecných opatření k výkonu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva - prevence odebírání dětí z péče rodičů ze sociálně ekonomických důvoxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xnění zákona, ale rovněž externími odborníky pracujícími mimo rámec zařízení (např. dětský psycholog nebo mediátor). Nově se umožňuje uložit rodičům xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xejímž cílem bude odvrátit umístění dítěte do náhradní péče a dosáhnout setrvání dítěte v péči vlastních rodičů.
Přehled výkladu:
I. Uložení povinxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxx příslušnost
IV. Co je "odborná poradenská pomoc"?
V.
Mediace
VI. Zákonné důvody pro uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc
VII. Účxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx Úhrada nařízené služby
XI. Povinná pomoc po nařízení ústavní výchovy
XII. Povinnosti a xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x
x xxxxx x
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxbornou poradenskou pomoc mimo výchovná opatření
Ustanovenx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxcí do rodinných vztahů. Jejím využitím tento orgán může již mnohem intenzivněji zasáhnout do práv všech účastníků, proto se o použití zdejšího nástrojx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxou-li i jinde hranice, kam až může právo zasáhnout, jsou na tomto poli mnohem osudnější. Je-li jinde třeba překonati právo spravedlností - zde je ta potřxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxoskotání“. (Svoboda, E. Rodinné právo československé. 2. vydání. Praha: Čsl. kompas, 1946, s. 9). To plně platí i dnes pro všechna opatření orgánu socixxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx. Proto lze tohoto opatření užít zásadně teprve tehdy, kdy se jedná o dítě ohrožené. Tedy jen tehdy, bylo-li za ohrožené prohlášeno správním aktem, zavexxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxxlášení dítěte za ohrožené). I proto se v odst. 1 písm. a) před tím, než orgán sociálně-právní ochrany dětí přistoupí k „donucení“ správním rozhodnutím, xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxborné poradenské pomoci vyplývala z vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, resp. z individuálního plánu ochrany dítěte [srov. komentář k § 10 odst. x xxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxně-právní ochrany „může“ uložit rodičům dále vymezené povinnosti. Je však nesporné, že jsou-li dány důvody pro takový postup, jak je ustanovení vymezxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxvy tohoto opatření není vhodné. Neboť se jedná o „zvláštní ochranu dítěte“, nemělo by být (stejně jako výchovná opatření následujících § 13 a § 13a) zařaxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxčasně je ze systematického hlediska zřejmé, že by před úpravou tohoto opatření, umožňujícího dotčeným osobám již uložit konkrétní povinnost, mělo býx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx
xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x probíhajícím soudním řízením. Podle § 100 odst. 1 o. s. ř. „jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x vhodné, může předseda senátu účastníkům řízení nařídit první setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin a přerušit řízení, nejdéle však na dobu 3 xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxení. Soud může rodičům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkáxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nařídit prxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xociálně-právní ochrany zahájil správní řízení a uložil zdejší opatření, zasahoval by tím neoprávněně do průběhu soudního řízení, neboť je to výlučně xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxny dětí vystupuje v onom řízení jako opatrovník, tedy jako zástupce jedné ze stran soudního řízení, neboť strana (její zástupce) nemůže druhé straně ukxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxzení rovné postavení“).
II. Zahájení a povaha řízení a rozhodnutí o uložení povinnosti
Řízení o uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc je řízením zahajovaným z moci úřední, tzn. že je nexxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxové sdělení, správní orgán jej do 30 dnů vyrozumí o skutečnosti, zda řízení zahájil xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xx xpr. řádu). Tak jako ve většině ostatních správních řízení na úseku sociálně-právní ochrany dětí je namístě provedení "nezkráceného" řízení, tzn., že xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxbení samotného faktu vedení řízení, umožnit účastníkům plnou účast v řízení, a to i v situaci, kdy by orgán sociálně-právní ochrany ve smyslu cit. ustanxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxladně a přesvědčivě odůvodněných případech provést i řízení příkazní.
III. Funkční a místní příslušnost
xxxxxxx xxxxxxxnost k projednání opatření uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc vymezuje komentované ustanovení hned v návětí - příslušným je obecnx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxý orgán sociálně-právní ochrany dítěte, určený místem jeho trvalého pobytu, neboť řízení podle § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí nejsou uvedena v žádxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxě dětí nezná místní příslušnost alternativní (danou na výběr). Obecná úprava místní příslušnosti podle správního řádu [§ 11 odst. 1 písm. d) a souv.] by xx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxk na území republiky dlouhodobě nikoli v rozporu s právem zdržuje a má zde obvyklé bydliště (srov. výklad k § 2 odst. 2), tudíž je namístě poskytnout mu socxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxost správních úřadů
in fine
, část II. Odnětí výkonu státní správy a její přenesení na jiný úřad a část III. Delegování příslušnosti na „nižší“ správní úřxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxzených v § 62 zák. o soc.-práv. ochraně dětí se netýká provedení celého správního řízení, stejně tak § 13 spr. řádu se týká výlučně dožádání k provedení jexxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx
IV. Co je "odborná poradenská pomoc"?
xx xx xxxxx x013 došlo k formulační změně přímo v návětí, kdy původní znění hovořilo o využití pomoci odborného poradenského zařízení. Do 31. prosince 2001 text § 12 xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxm poradenským zařízením bylo nutno rozumět výlučně zařízení odborného poradenství pro péči o děti jako typ zařízení sociálně-právní ochrany, provozxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xociálně-právní ochrany. Byť tento výslovný odkaz byl posléze vypuštěn, definice „odborného poradenského zařízení“ byla takovým výkladem nadále zaxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxmi, a to současně služby poskytované v jakémkoli režimu (pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, registrace sociální služby, vázaná živnost psycxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxstních věcech atp.). Půjde tedy o jakýkoli typ sociálního poradenství (nejen v režimu odborného sociálního poradenství podle zákona o sociálních sluxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxžeb rané péče či sociálně-aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi), psychologických či pedagogicko-psychologických poradenských služeb, příp. výxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxená „odborná poradenská pomoc“ musí mít vždy znaky „sociálního poradenství“, a to „odborného sociálního poradenství“. To je v rámci českého právního xxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx terapeutické činnosti, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Blíže je pak vymezeno v § 4 vyhlášky čx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxch činností je vždy realizováno těmito úkony pomoci: 1. zprostředkování navazujících služeb, 2. poskytnutí poradenství v oblastech orientace v socixxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxaktu s přirozeným sociálním prostředím. Tyto úkony v rámci základních činností spočívajících v poskytování sociálního poradenství jsou pak uvedeny x x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (srov. § 30 cit. vyhlášky) či u terénních programů (srov. § 34 cit. vyhlášky) apod. Poskytovaná pomoc, tak axx xxxx x xxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxt využití odborné pomoci poskytované i jiným subjektem než poskytovatelem odborného sociálního poradenství, popř. jiných druhů sociálních služeb, xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx vyhrazena pouze registrovaným poskytovatelům sociálních služeb. Na prvním místě s poskytováním (sociálního) poradenství počítá v rámci činností pxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxvě a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené“; § 40: zařízení odborného poradenství pro péči o děti]. Stejně tak řada činností poskytovaxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxborná poradenská pomoc“, nic nemění.
Nelze však takto nikdy nařídit službu pobytového charakteru, tzn. „dobrovolný“ pobyt v zařízení pro děxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx vyplývá i z té skutečnosti, že pobytová služba se svým obsahem samozřejmě z „poradenství“ zcela vymyká.
Pokud by tu byly závažné důvody pro umístění dítěte do pobytové služby, nezbývalo by než postupovat cexxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx omezuje osobní svoboda a/nebo omezuje rodičovská odpovědnost proti vůli zákonného zástupce. Stejně tak nelze uložit povinnost využít zdravotní sluxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
V. Mediace
Vzhledem k důvodové zprávě k zákonu č. 401/2012 Sb., která uvádí mezi odbornou pomocí poskytovanou fyzickými xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxadenství označit nelze“. Mediaci v netrestních věcech upravuje především zák. č. 202/2012, o mediaci a o změně některých zákonů, podle něhož se mediacx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxi tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxosoudního řešení konfliktů za asistence třetí neutrální strany, která vede jednání sporných stran k tvorbě vzájemně přijatelné dohody. Jedná se o nefxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxitelná dohoda, na jejíž podobě se podílejí všichni účastníci mediačního procesu“. Cit. zákon v § 2 písm. b) definuje též rodinnou mediaci takto: „Rodinxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxt mediaci výlučně za podmínek stanovených zákonem o mediaci (§ 8 odst. 3). Hlava II uvedeného zákona (§ 13 a následující) upravuje organizaci
mediace
. Dxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxnisterstvo spravedlnosti, a vykonání zkoušky. Výkon
mediace
je živností. Mediaci v uvedeném smyslu mohou vykonávat též advokáti, v jejichž případě xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxiátora (§ 4). Pouze v případě, že mediaci nařídí soud podle § 100 odst. 2 o. s. ř., je odměna určena vyhláškou č. 277/2012 Sb., o zkouškách a odměně mediátorxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxbozen od soudních poplatků, hradí tyto náklady
mediace
stát. Mediační dohodu může rovněž schválit soud v rámci tzv. smírčího řízení; tato dohoda je pax xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx x x xx xdst. 3 o. s. ř.).
Důvodová zpráva k zákonu č. 401/2012 Sb. uvádí ke komentovanému ustanovení mj. toto: „Odborná poradenská pomoc nemusí být poskytovxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxt nutně zapsaný mediátor ve smyslu popisovaného zák. č. 202/2012, o mediaci. Otázka, zdali má být po jeho přijetí v České republice dovoleno poskytovánx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxdová zpráva k uvedenému zákonu, kde se uvádí mj.: „Většina soudů ve věcech týkajících se výchovy dítěte a styku jeho rodinných příslušníků s ním z důvodu xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xmezit rozsah právní úpravy jen na činnost zapsaného (tj. kvalifikovaného) mediátora. Zákon by však neměl znemožnit jiným osobám činnost spadající do xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx mediaci prováděnou zapsanými mediátory... Zákon však neznemožňuje jiným osobám vykonávat xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx využít „odborné poradenství“ i v rozsahu
mediace
, která není poskytována podle zák. č. 202/2012 Sb. Zpravidla půjde o služby poskytované (a to již řadu xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxení vzájemných vztahů rodičů a jejich dětí“, kdy se „v rámci odborného poradenství - poskytují - rodičům - dětí rady - v dalších otázkách týkajících se jexxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxřízeními odborného poradenství pro péči o děti“ podle § 40 komentovaného zákona. Uvedenému závěru plně svědčí i sama důvodová zpráva k zák. č. 202/2012 xxxx x xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxečnost, že rodiče nezajistili odbornou poradenskou pomoc, ačkoli ji dítě kvalifikovaně ohrožené (podle § 6) nezbytně potřebuje a tato pomoc byla rodixxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxně např. záškoláctví, tak i nedostatky v péči na straně rodičů včetně nedostatků při obstarávání záležitostí domácnosti a rodiny (např. v oblasti hygixxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx
x xxxxx x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxze případů, kdy rodiče dítěte již nežijí spolu a dítě je manipulováno jedním z rodičů proti druhému, ostatně i důvodová zpráva k novele zák. o soc.-práv. xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxí možné (dokud soudní řízení trvá) ke správním opatřením přistoupit. K tomu srov. výklad výše v části I. Uložení povinnosti využít odbornou poradenskox xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx dítěte negativně dotýkají spory mezi rodiči, byť může být pouze jejich pozorovatelem, nebo na situace, kdy se rodiče o způsobu péče nemohou dohodnout a xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxoci intervenčního centra; její využití nelze podle zdejší úpravy „nařízeného poradenství“ ukládat). Úprava péče o dítě či styku s dítětem je uvedena pxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxe tehdy, nevyužili-li rodiče doporučené pomoci dobrovolně, platí tato zásada i zde s ohledem na hierarchii opatření sociálně-právní ochrany a subsidxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
Smyslem ustanovení je především zajištění veřexxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxšímu - k odnětí dítěte z rodiny (a to včetně odnětí „jen“ krátkodobého ve smyslu výchovného opatření podle § 13a zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Ustanovxxx xx xxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x to i uložení povinnosti podle § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, před tím, než orgán sociálně-právní ochrany podá návrh na zahájení soudního řízení o nxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x zpráva o přijetí takového opatření (a logicky i o jeho účincích).
VII. Účastenství v řízení a zastoupení
Při ukládání povinnosti rodičům ve vztahu x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xádu správní orgán založí povinnost, je třeba jako na účastníka v řadě případů hledět i na nezletilé dítě, neboť to může být v uvedeném řízení v postavení xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx, poradenské pomoci podrobit). V souladu s konstantní judikaturou je nutno již na dítě starší 12 let téměř bezvýhradně hledět jako na (určitým způsobemx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxdšímu; obecně ale platí, že nezletilý ve správním řízení nemá plnou procesní způsobilost, proto musí být v řízení zastoupen. V daném případě však rodičx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxlu § 17 písm. a) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, dle něhož je to obecní úřad obce s rozšířenou působností, kdo je veřejným opatrovníkem (poručníkem) dítěxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxvém případě jako opatrovníka dítěte ani zaměstnance obecního úřadu jako fyzickou osobu, a to ze stejných důvodů. Opatrovníkem by měla být ustanovena pxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xeziskovou organizaci apod. Právo omluvy z povinnosti přijmout opatrovnictví je ve správním řízení na rozdíl od obecné úpravy opatrovnictví omezené. x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxx xxxnily závažné důvody (dítě a/nebo rodiče budou např. smluvními uživateli sociálních služeb zamýšleného opatrovníka, kapacita dané služby je v danou cxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxe poskytovatel služeb není účastníkem tohoto řízení, měl by s ním před nařízením uvedených povinností orgán sociálně-právní ochrany, bude-li ve výroxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxových zjištění se případně mají objevit v odůvodnění rozhodnutí).
VIII. Obsah výroku rozhodnutí
Obsahem výroku rozhodnutí je uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc (případně i ve formě
mediace
, srov. výše část V.
Mediace
). Integrxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxdnému splnění uložené povinnosti, a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 spr. řádu), pokud o něm správní orgán rozhodl, zpravidla tehdy, xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxtně o uložení povinnosti adresátům rozhodnutí uzavřít smlouvu o poskytnutí vymezené služby (např. uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb)x xxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxi budou muset podrobit rodiče, a to spolu s dítětem (srov. část IV. Co je „odborná poradenská pomoc“?) - i tehdy je však samozřejmě podmínkou, že dítě takoxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xx xxxou adresáty povinnosti naopak v první řadě rodiče, byť i zde platí zrcadlově, že v některých případech by se „nařízené“ pomoci mělo dostat i dítěti samotxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxům, nebo rodičům a současně se jim ukládá povinnost zajistit tuto pomoc i dítěti, příp. se ukládá rodičům, aby uvedenou pomoc zajistili toliko dítěti. Nxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxi výroku, která zakládá povinnost něco konat pouze rodiči (podle odst. 3 osobě odpovědné za péči). To je rozdíl od výchovného opatření podle § 13 odst. 1 pxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxho poskytovatele pomoc poskytnout, neboť obecně platí, že rozhodnutím nelze ukládat povinnosti někomu jinému než účastníkům řízení, vedle toho platxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxu zároveň musí být odborná pomoc alespoň typově vymezena. Např. tak, že se ukládá povinnost využít služeb rané péče. Je vhodné, aby v odůvodnění rozhodnxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxvinnost vůbec nařizována; to jsou současně ony „jiné údaje potřebné k řádnému splnění uložené“ povinnosti, jak je předpokládá § 68 odst. 2 spr. řádu. Zpxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxprávní ochrany dětí schopen zajistit pouze určitý poskytovatel, lze přímo ve výroku uvést i takového konkrétního poskytovatele. Důvody, proč je zvolxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx by být též zmíněny v odůvodnění rozhodnutí. Působí-li ve správním obvodu či v širší oblasti více typově shodných služeb odborné pomoci, je však namístěx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxých poskytovatelů jako preventivní opatření před nařčením, že nedůvodně zvýhodňuje pouze některé z nich.
IX. Zánik účinků rozhodnutí, vynucování xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxé povinnosti této podrobí. Není přitom rozhodné, zda realizace opatření splnila zamýšlený efekt či nikoli. Při posouzení, zda k zániku účinků rozhodnxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxhologického poradenství rodičům, tito se jí podrobí, avšak po jednom či několika úvodních sezeních psycholog věc uzavře, že nelze např. přes objektivxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxxxx Naopak pokud by osoby, jimž byla uložena povinnost, tuto nerespektovali, tedy ve smyslu zákona této pomoci nevyužili a s poskytovatelem pomoci by vůbex xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xyplývala mlčky z jejich jednání), zakládala by taková situace jednak přestupkovou odpovědnost ve smyslu § 59d odst. 1 písm. a) zák. o soc.-práv. ochranx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxkut podle § 112 písm. c) a § 129 spr. řádu až do celkové výše 100 tis. Kč, neboť přímý výkon rozhodnutí zde nepřichází v úvahu, stejně jako
exekuce
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xe však třeba vždy zhodnotit, zda by taková opatření byla přínosná z hlediska vlastního cíle - ochrany práv dítěte a zajištění pomoci tomuto dítěti, či nexx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxu účinků rozhodnutí v tomto smyslu není třeba vést řízení a vydat rozhodnutí, ale v případě potřeby je zřejmě možné takovou skutečnost ze strany orgánu sxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxeného výkladu jisté, že účinky rozhodnutí již zanikly
ipso facto
, popřípadě již byl splněn účel rozhodnutí, avšak z jeho obsahu je zřejmé, že by jeho účixxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxtupem předvídaným v odstavci 4.
X. Úhrada nařízené služby
Dosavadní doktrína (Novotná, V., Burdová, E. Zákox x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxx-práv. ochraně dětí je, aby odborné poradenské zařízení poskytlo pomoc bezplatně s tím, že si lze těžko představit situaci, kdy zařízení za hodinu konzxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxí vždy zohlednit. Správní orgán je povinen postupovat tak, aby účastníkům nevznikaly zbytečné náklady (§ 6 odst. 2 spr. řádu), tzn. je-li k dispozici slxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xložena povinnost atd., ledaže by zde byly důvody zvláštního zřetele hodné, proč orgán postupoval jinak (např. hledisko kvality služby nebo pod.). Tytx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx svých možností (např. na základě údajů ze spisu „Om“) přihlédnout k majetkové situaci rodiny. Je-li orgánu známo, že rodina se nachází v hmotné nouzi, nxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxálně-právní ochrany vyloučeny děti z rodin ohrožených chudobou, byly by tak subjektem nižší míry ochrany, a takovou skutečnost nelze v demokratické sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxtému hmotné nouze. Pokud by se rodině ohrožené chudobou nepodařilo ze strany orgánu sociálně-právní ochrany účinně zprostředkovat pomoc při úhradě sxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx x soc.-práv. ochraně dětí. Rodičům, resp. jiným osobám odpovědným za výchovu, kteří mají průměrnou či dobrou majetkovou úroveň, zejména příjmovou sitxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxdle § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí i tehdy, je-li známo, že bude nařízeno využití služby poskytované za úhradu. Tato skutečnost se neobjeví ve výrokxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxx xxxx x xxxti V.
Mediace
.
K odst. 2
XI. Povinná pomoc po nařízení ústavní výchovy
Ustanovení navazuje na někdejší § 16 odst. 3 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxvratu těchto dětí do jejich rodinného prostředí". Explicitní povinnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí působit za účelem sanace původního rodixxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x sociálně-právní ochraně dětí vložena, a to do § 12 jako její druhý odst., až novelou č. 134/2006 Sb. Jde přitom o nesystematické a nepřehledné zařazenxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxany při umístění dítěte do ústavu.
Povinná pomoc za účelem sanace původního rodinného prostředí po umístění dítěte v náhradním, zde ústavním, prosxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xro pobyt dítěte v ústavním zařízení, a zjišťovat, jak se vyvíjejí vztahy mezi dětmi a jejich rodiči" (srov. § 29 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, věxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxtěného dítěte (§ 29 odst. 2; podobně § 42 odst. 7 zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Ačkoli je komentované ustanovení vztaženo pouze k náhradní institucioxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxípadě nařízení ústavní výchovy, ale o to intenzivněji v případě výchovného opatření dočasného odnětí dítěte podle § 13a zák. o soc.-práv. ochraně dětíx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxací soukromého práva z novelizovaného znění § 19 odst. 1 písm. c) zák. o soc.-práv. ochraně dětí.
Způsob poskytnutí pomoci se nebude zásadně lišit od xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxé ustanovení takovou pomoc, byť příkladmo, vypočítává podrobněji. Důvod je přitom zřejmý, chce se zdůraznit potřeba velmi aktivního přístupu orgánu xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxrostředkování takového doprovodu na příslušná kontaktní pracoviště Úřadu práce, jsou-li detekovány problémy při přiznávání dávek jak státní sociáxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxje povolování pobytu u rodičů podle § 30 zák. o soc.-práv. ochraně dětí v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte. Za tím účelem by orgán sociálněxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx
x xxxxx x
Jak v případě uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc mimo výchovná opatření podle odst. 1x xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxx xxx je definuje § 4a písm. a) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, tedy zejména „osoby pečující“. V obdobném smyslu pojem jiné osoby odpovědné za péči užívá v přípxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxného opatření podle § 13a zák. o soc.-práv. ochraně dětí či v případě soudního předběžného opatření) je v danou chvíli osobou odpovědnou za péči ústav jaxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xošlo k nedobrovolnému umístění dítěte do ústavu, a to s vyhlídkou obnovení jejich náhradní péče o dítě, je-li zatím vyloučena obnova péče rodičovské. Tx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xěstounství v plném rozsahu zaniklo. Bývalým pěstounům tak nesvědčí nárok na pomoc podle odst. 2, avšak nelze jim uložit ani povinnost podle odst. 1.
Xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x
x xxxxx x
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxoc podle § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí je obsahově blízká některým výchovným opatřením ukládaným podle § 13 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, je konsxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxoto srov. komentář k uvedenému ustanovení. Pokud rozhodnutí o uložení povinnosti podle § 12 odst. 1, 3 zák. o soc.-práv. ochraně dětí splní svůj účel, nexxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxze tehdy, kdy uložená povinnost je ve výroku stanovena v širším rozsahu, ale již „částečným“ plněním dojde k naplnění jeho účelu. K tomu srov. výše výklax x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xojmů, § 10 odst. 1, 3, 5 - některé činnosti orgánů sociálně-právní ochrany, základní nástroje sociální práce, § 11 odst. 1 - poradenská činnost, § 13 - xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxvrhu soudu a některé náležitosti návrhu, § 29 - sledování výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, § 30 - pobyt dítěte mimo ústav, § 42 odst. 7 - něktexx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
§ 59d - přestupek nesplnění povinnosti využít odbornou pomoc,
§ 61 odst. 1 - místní příslušnost, § 62 - dožádání mezi xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xx9/2002 Sb.,
§ 18, § 99 odst. 3, § 100 o. s. ř., - § 474, § 503 odst. 1 a), d) z. ř. s.,
x xx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxání poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
Literatura:
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxtika úhrady za „služby pro rodinu“. Právo a rodina. 2016, č., 8, s. 6-11.
Křístek, A. Tzv. civilní výchovná opatření podle § 925 občanského zákoníku. xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxx7,
s. 44.
Svoboda,
E.
Rodinné právo československé.
2. vydání.
Praha:
Čsl. kompas,
1946,
s. 9.
Výchovná opatření
xxxxxx xxxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxx.2019.
Z důvodové zprávy:
K zák. č. 359/1999 Sb.: K základním úkolům orgánů sociálně-právní ochrany patří působit na rodiče (jiné osoby odpovědné za xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xadě případů však působení těchto orgánů na rodiče a uvedené osoby nebude mít žádoucí výsledek, a tak zákon umožňuje [obecnímu úřadu obce s rozšířenou půxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxd.
K zák. č. 401/2012 Sb.; k čl. Ix xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxenou a zažitou koncepcí výchovných opatření ukládat jak orgán sociálně-právní ochrany dětí, tak v případě potřeby také soud. Na prvním místě se předpoxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxo směru k žádným kolizím mezi rozhodovací činností orgánu sociálně-právní ochrany dětí a soudu.
(...) V úpravě druhů výchovných opatření je nově zakxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxěte povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin nebo [rodinné] texxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xiným osobám odpovědným za výchovu. Uložené omezení může spočívat v zákazu určitých činností, které bezprostředně ohrožují a škodlivě ovlivňují výchxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx místa, akce nebo zařízení (např. zákaz zdržovat se s dítětem v prostorách heren nebo jiných zařízení, ve kterých se nacházejí výherní hrací přístroje axxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xepřiměřený zásah do práv této osoby.
Ke změně dochází v určení orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který je příslušný rozhodovat o výchovných opatxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxhdy přináší značné komplikace, neboť neumožňuje rozhodovat o výchovných opatřeních obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který je klíčovým čxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx.) xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xbecní úřady obcí s rozšířenou působností upozorňovat na situaci ohroženého dítěte a dávat podněty k uložení výchovných opatření. Naopak obecní úřad oxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxření, zejména při výkonu dohledu nad výchovou dítěte nebo výkonu omezení uložených dítěti či jeho rodičům.
K zák. č. 401/2012 Sb.; k čl. III: Původní kxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí), stanovala v odst. 2, že vyžaduje-li to zájem společnosti xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxzletilému. Následující odst. 3 stanovoval: "Tato opatření může učinit i soud; učiní-li je národní výbor, nepotřebují schválení soudu. Měnit nebo rušxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xmíněný doprovodný zákon k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí č. 360/1999 Sb. v bodě 7. (...) Ze znění tehdy nově zavedené formulace § 43 odst. 1 zákonx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxhovného opatření správním rozhodnutím, aniž by však v možnosti jeho uložení soud omezoval. Lze v této souvislosti konstatovat, že uložení příslušnéhx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxce tohoto správního orgánu. (...) Již důvodová zpráva k původnímu znění zákona o rodině z r. 1963 uvádí, že "Návrh zákona provádí v § 43 výčet opatření, xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxhovným opatřením“
II. Skutková podstata výchovným opatřením stíhaného jednání
III. Zavinění
IV. Procesní aspekty
V. Napomenutí
VI. Dohled
VIxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Tzv. výchovná opatření mají x x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxhranného dozoru, který právě uplatnění tzv. ochranného dozoru rozšířil z oblasti trestního práva, v jehož rámci byl výlučně upraven za První republikxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxších výchovných opatření, především jejich výčet, byla novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 401/2012 Sb. od 1. ledna 2013 přenesena z býv. xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xovému občanskému zákoníku. Redaktoři finálního schváleného znění občanského zákoníku do jeho textace (§ 925) ovšem zcela nevhodně navrátili až na půxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx uložit omezení i rodičům, a to též formou zákazu určitých činností. Úprava výchovných opatření stále vychází z původního znění zákona o rodině. Novelox xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xřadů prvního stupně na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které jsou stěžejním orgánem „prvního stupně“ při správním výkonu sociálně-právní xxxxxxx xxxxx x xx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
Podle § 9a odst. 1 je orgán sociálně-právní ochrany povinen přijmout opatření na ochranu dítěte, nastxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxhraně dětí a prováděcí vyhláška č. 473/2012 Sb., § 16a], případně ze zpracovaného individuálního plánu [§ 10 odst. 3 písm. d), odst. 5 zák. o soc.-práv. oxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxazným způsobem zasahujícím do rodinného života (§ 14 odst. 1-3, § 15 a 16 zák. o soc.-práv. ochraně dětí), uplatní se zde především obecná základní zásadx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxtí opatření mírnějšího, které méně zasahuje do sféry účastníků (rodičů, osob odpovědných za péči o dítě, dítěte), je třeba přijmout takové opatření, nxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxatření přijmout. Zejména nerespektují-li rodiče doporučení orgánu sociálně-právní ochrany, je uložení opatření podle § 12 odst. 1 zák. o soc.-práv. xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxhrany. Přijetí takových opatření ve správním řízení má přitom přednost před jejich učiněním soudem, a to tehdy, kdy tu není žádné soudní řízení vedeno, xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx neboť takové petiční oprávnění není uvedeno ve výčtu aktivní legitimace v § 14 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí; soud k těmto opatřením může zcela sxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxživy či v řízení o nařízení/zrušení ústavní výchovy apod.). Orgánu sociálně-právní ochrany svědčí podle § 14 odst. 4 zák. o soc.-práv. ochraně dětí aktxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxl. V případě, že z vyhodnocení situace dítěte (příp. při jeho nedostatečném zpracování z okolností případu) vyplývá potřeba uložit výchovné opatření xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx x xxxx xtrany.
Naopak však v situaci, kdy již bylo před soudem péče o nezletilé zahájeno soudní řízení zejména ve věcech péče o nezletilé dítě, styku s nezletxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxení anebo další vedení správního řízení o uložení výchovných opatření (a nakonec i zahájení anebo další vedení správního řízení podle § 12 zák. o soc.-pxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxx x xxxxx xx xxxxxxx xovinnosti využít odbornou poradenskou pomoc mimo výchovná opatření. Nejedná se totiž v soudním řízení o žádná
meritorní
„výchovná opatření“, ale o rxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xěta druhá o. s. ř. Platí totiž, že „přitom [tj. při ‚postupu řízení‘] usiluje [soud péče o nezletilé] především o to, aby spor byl vyřešen smírně“. Jde-li x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx „zejména program sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutický program, program zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx
xx xx
xx xxxx xxx xládež může rovněž tak uložit „výchovné povinnosti“, mj. povinnost podrobit se léčení závislosti na návykových látkách atd. (§ 18 z.
s. m.
). Nahrazovánx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxeže, „výchovnými opatřeními“ podle komentovaného ustanovení je tedy svou povahou věcně nepřípustné.
Ukládání výchovných opatření (příp. opatřxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxnu sociálně-právní ochrany. Ta se může dostat a zpravidla se dostane do
kolize
s jeho úkoly v oblasti pomoci a poskytování poradenství rodině a je způsoxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxckého důvodu nelze rezignovat na plnění zákonné povinnosti v této oblasti (tzn. opatření je nutno uložit, je-li to zapotřebí), je vhodné aby tuto agendx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxník pracující s rodinou, příp. pracovníci jiného oddělení příslušného úřadu, což však nebrání tomu, aby pracovníci zařazení v příslušném útvaru zpraxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx ochrany dětí z 6. listopadu 2006, dostupné z: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/7274/Doporuceni_MPSV_01.pdf> ).
II. Skutková podstata výchovným opatřxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxní toho kterého výchovného opatření kumulativně. Obecná hypotéza zní: „Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte.“ To je čistě subjektivní kritérxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxdnání spočívá v tom, že tu není „řádná výchova dítěte“, resp. že tu je nějaká blíže zákonem nespecifikovaná porucha v takové „výchově“, proto „výchovu“ xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxtupuje kumulativně „narušování řádné péče o dítě“ (nikoli tedy jen jeho „výchovy“) u napomenutí. U dohledu chybí jakýkoli další znak hypotézy a u uložexx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxcha v řádné výchově“. Zákon navíc užívá pojem „řádná výchova dítěte“ či „škodlivý vliv na výchovu“. Občanský zákoník však pojem „výchova“ záměrně a zcexx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx „výchova“ tak, jak ji vymezoval zrušený zákon o rodině (tedy ve smyslu nynější „péče“), nebo je-li tento pojem třeba chápat v užším, tedy vlastně okrajoxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xy šlo o pouhou nevhodnou nepřímou novelizaci předpisů školských a o zastřenou skutkovou podstatu školského přestupku.
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xomukoli uložit pokutu do 50 tis. Kč. Vedle toho skutková podstata přestupku spáchaného speciálním subjektem - výlučně rodičem nebo jinou osobou odpovxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx. a) zák. o soc.-práv. ochraně dětí, se vztahuje jak na opatření podle § 12 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí, tak též na výchovné opatření, zde však jex xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxit pokutu do 20 tis. Kč.
III. Zavinění
Skutková podstata spočívá v „poruše v řádné péči“. Za řádnou péči přitom vždy někdo odpovídá, zpravidla rodičxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxt zavinění alespoň ve formě nedbalosti. Ustanovení § 24 obč. zák. stanovuje, že „každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnoutxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxému, platí tu, neboť jde o sankční ustanovení a svým charakterem o správní trestání, § 18 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Tedy platí, žx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx věcech mládeže partii „řízení ve věcech dětí mladších 15 let“ a ačkoli „dítě mladší patnácti let není trestně odpovědné“ (§ 89 odst. 1 z.
s. m.
), má stejně xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx x xx
xx xx
x x xxxx xx xxx xx xxkový čin současně uložena sankce v podobě výchovného nebo ochranného opatření (a to dokonce i ve formě nucené
detence
ve výchovném zařízení). Trestní xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxt v řízení spolehlivě prokázán (srov. § 92 odst. 1 z.
s. m.
). Naproti tomu trestní právo správní (čili přestupkové) nemá žádnou kategorii „řízení ve věcexx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x době spáchání skutku nedovršil patnáctý rok svého věku“ [§ 76 odst. 1 písm. d) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich]. Správní (přestupkovéx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxí možné „proti dítěti“ nastoupit ani „výchovnými opatřeními“ podle komentovaného ustanovení nebo podle § 13a zák. o soc.-práv. ochraně dětí či snad, a xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx pokárání.
IV. Procesní aspekty
Úprava xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xpatření) podle § 12 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Proto srov. výklad k tomuto ustanovení:
-
ve vztahu k zahájení a povaze řízení a rozhodnutí x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxční a místní příslušnost,
-
ve vztahu k účastenství v řízení a zastoupení část VII. Účastenství v řízení a zastoupení atd.
K otázce možnosti proxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xříkazem lze uložit povinnost (srov. § 150 odst. 1 spr. řádu), proto v oboru výchovných opatření přichází v úvahu pouze v případě ukládání omezení podle oxxxx x xxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxrávní úprava výchovných opatření do obecného soukromoprávního předpisu, ovšem oproti komentovanému ustanovení v částečně redukované podobě. I po nxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxsahu, což se týká opatření podle § 13 odst. 1 písm. c) a především písm. d) zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Podle vzoru § 13a zák. o soc.-práv. ochraně dětí bxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxého zákoníku po rekodifikaci by na rozdíl od bývalého § 43 zák. o rodině nadále nevyplývala. Ke kolizi s přijatým řešením v občanském zákoníku nemůže přixxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxého opatření uvedeného v písm. a) nebo b) a v případě opatření podle písm. c), půjde-li o omezení dítěte nebo rodičů, bude mít poručenský soud na výběr, zdx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxovědné za péči o dítě či meritorně ukládat povinnost využít odbornou poradenskou pomoc podle písm. d), bude rozhodovat podle zdejšího ustanovení, nebxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxzení v soukromoprávním kodexu zcela nevhodné.
x xxxxx x xxxxx xx
xx xxxxxxxxxx
Napomenutí je nejměkxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxm ke své neuchopitelné povaze není v praxi příliš využíváno. V roce 2015 opatrovnické soudy meritorně „napomenuly“ rodiče ve 281 případech, dále napomxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxt (nezjišťuje se komu). Jde-li o „napomenutí nezletilého“, zakotvuje § 15 odst. 2 písm. e) z.
s. m.
samostatné výchovné opatření „napomenutí s výstrahxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xe věcech mládeže. „Napomenutí“ je také prvním „správním trestem“ uváděným v katalogu § 35 zák. o odpov. za přestupky. Napomenutí by mělo být proto i v socxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxem podrobněji formulované, než je zdejší „gumová“ hypotéza „narušování výchovy dítěte“. Jsou zakotveny přestupky proti občanskému soužití, proti mxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx k povinné školní docházce či zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. Přestupkem podle komentovaného zákona je mj. neoznámení převzetí dítěxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxo věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a tím je vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví nebo v důsledku toho dítě způsobí újmu na zdraxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxti nepřiměřený výchovný prostředek nebo omezení nebo že zneužívá dítě k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku a stupni tělesného a rozumového vývojex x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xejména rodičům, je v podstatě nulový. Ustanovení by mělo být zrušeno.
Nerespektování uloženého napomenutí není z uvedených důvodů stíháno ani žádxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxe zde aplikovat.
K odst. 1 písm. b)
VI. Dohled
Dohled měl mít podobný účel jako napomenutí, mělo jít o preventivní nástroj. Jde původně o shora zmíněný „ochranný dxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxěte do evidence dětí uvedených v § 54 písm. a) a tedy o prohlášení dítěte za „ohrožené“ ve smyslu § 6 a přiznání zvláštní ochrany takovému dítěti má mít totix xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxšně neděje. Důvodem je zajisté i systematicky zcela nevhodné zařazení zdejšího ustanovení. K tomu blíže srov. výklad k § 6, část XIII. Prohlášení dítětx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxích předpisech, a to opět s ohledem na již vícekrát zmíněnou zásadu zákazu dvojího trestání. Pokud je důvodem „závadové“ jednání nezletilého, jsou tu oxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx
xx xx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxního úředníka“. Ten je, na rozdíl od jinak normativně bezobsažného „dohledu“ komentovaného ustanovení velmi podrobně upraven v § 16 z.
s. m.
, a to jak z hxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xankci ve formě „ochranného“ či jiného „dohledu“ neobsahuje, nelze tak vedle sankcí ukládaných v přestupkovém řízení dítěti, mladistvému, popř. rodixx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xxxx xxxxxxx
Omezexx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxým za výchovu, a to včetně zákazu určitých činností. Je třeba zdůraznit zásadu, vyjádřenou již v důvodové zprávě, že takové omezení musí být zcela nezbyxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxího klidu v restauračním zařízení, kde jsou umístěny výherní automaty, avšak nelze samozřejmě takový zákaz uložit rodiči nebo jiné osobě odpovědné za xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxní svobody. Proto by aplikace tohoto výchovného opatření, zejména ze strany správního orgánu, byla poměrně náročná, a bylo by nezbytné tohoto opatřenx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxu zákona ke „škodlivému vlivu“, tzn. k okolnostem, resp. předpokladům závady/poruchy na chráněném zájmu (lze připomenout starý morální pojem „vyhýbxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, ale je možno mu zřejmě zakázat onu „blízkou příležitost“ - tzn. „účastnit se sportovních akcí“ jako takových [srov. podobné opatření v trestním právux x xx xxxxx x xxxxx xx x x xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxuje činnost jinak obecně právem dovolená, zatímco v daném příkladu účasti na rvačce je takové jednání zakázáno již z práva samého, není tak třeba v takovxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xmezení bylo soudy péče o nezletilé uloženo za celý rok 2015 v celé ČR pouze sedmi matkám, čtyřem otcům a osmi nezletilým a osmkrát bylo uloženo oběma rodičxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxe komentovaného ustanovení za celý rok 2015 jen osmi nezletilcům, a dokonce pouze jedinému rodiči. Věcným důvodem pro faktickou neaplikovatelnost zdxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xxchranného dohledu“. Trestní právo ve věcech mládeže (či dětí mladších 15 let) upravuje „výchovné omezení“ ve formě zákazu navštěvovat určité akce, zaxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xx
xx xx
xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxnosti vůči rodičům jsou pokryta především „omezujícími opatřeními“, která jsou „ochrannými opatřením“ přestupkového práva (srov. § 52 zákona o odpoxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx omezujícího opatření, jakož i pro sledování jeho dodržování. Nakonec je třeba zdůraznit, že kromě uvedeného přestupkové právo obsahuje přímo i správxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xIII. Povinnost využít odbornou poradenskou pomoc
V případě rozhodoxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxraně dětí, jehož úprava podmínek pro takové rozhodnutí je podrobnější (srov. výklad k němu). Oproti postupu podle § 12 zák. o soc.-práv. ochraně dětí alx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxistvému povinnost účasti na „probačním programu“, jímž se rozumí zejména program sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutický pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxvedností a osobnosti mladistvého“ (srov. § 17 z.
s. m.
). Soud pro mládež může kromě toho uložit i „výchovné povinnosti“, mj. povinnost bydlet s rodičem nxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx
xx xx
xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxejmě zcela vyloučené, a to opět pro rozpor se zásadou zákazu dvojího trestání.
IX. Některá další procesní pravidla a zrušení výchovného opatření
K xxxxx x
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxdu proporcionality a subsidiarity, uvedenou obecně v § 9a odst. 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Podobně jako v případě uložení povinnosti využít odboxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxhdy, nerespektují-li dotčené osoby doporučení učinit tak dobrovolně, tak také uložení výchovných opatření je vázáno na skutečnost, že projednání nexxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx taková situace ze strany dotčených osob respektována nebo nevedla k zamýšlenému výsledku. Ze slov, že orgán sociálně-právní ochrany dětí „při rozhodxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xevedlo k nápravě,“ vyplývá, že jde pouze o předepsané důkazy, nikoli však o podmínku uložení výchovného opatření. Jedná se ovšem o částečně zmatečnou fxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx: pro uložení napomenutí podle odst. 1 písm. a) nebo omezení či zákazu podle odst. 1 písm. c), jsou-li vůbec s ohledem na výše popsaný výklad přípustné, nexxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxxxxx x xxxxavě“, ale tyto alternativně dané omezující dvě hypotézy jsou podmínkou, aby k uložení výchovného opatření mohlo vůbec dojít, přičemž třetí podmínkou xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx b), chápaného jako prohlášení dítěte za ohrožené (§ 6) a jeho vzetí pod zvláštní ochranu včetně jeho zápisu do základní evidence ochrany mládeže [§ 54 píxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxatků podle § 10 odst. 1 písm. b) až d) nevedlo k nápravě. Naopak nelze ani přihlédnout k tomu, že „uložení povinnosti podle § 12 odst. 1 a 3 nevedlo k nápravě“x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x a 3, bezpředmětná, neboť nezletilému není povinnost podle § 12 vůbec možno uložit, zatímco rodičům je třeba tuto povinnost ukládat ve správním řízení jxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxrany, prostřednictvím dožádání příslušného obecního úřadu prvního stupně zpravidla v rámci územního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působnxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxě dětí nemohl nebo neměl provádět obecní úřad obce s rozšířenou působností, který výchovné opatření sám uložil. Dojde-li k přestěhování rodiny, aniž xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxého opatření též obecní úřad, v jehož obvodu se dítě zdržuje.
K odst. 4
Jak novelizované znění zákona o rodině, platné do 31. prosince 2013, tak oxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxovala, že měnit nebo rušit taková opatření může orgán, který je učinil (viz § 43 odst. 2 věta druhá zák. o rodině ve znění účinném do 31. prosince 2012). V přxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xoměry, soud změní rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti i bez návrhu.“) Zákon o sociálně-právní ocxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xředpis (spr. řád v § 101) dovoluje provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí pouze v taxativně vyjmenovaných situacích, v daném případě pouze tehdy, sxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxření trvajícího charakteru (zde jde především o uložení omezení a stanovení dohledu nad výchovou dítěte) tehdy, kdy je uložil správní orgán správním rxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx by buď splnilo svůj účel a došlo k odpadnutí důvodů pro trvání takového opatření, xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxž bylo provedeno komentovaným ustanovením.
Byly vymezeny situace, za nichž by orgán sociálně-právní ochrany měl dřívější rozhodnutí o výchovném xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxjsou tak dále materiálně podmínky ani zájem dítěte na trvání takového opatření. Typickým případem tu bude situace, kdy z nového vyhodnocení situace díxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx nesplnilo svůj účel - např. pokud rodiče či dítě prokazatelně nesplnili omezení jim uložená či nesplnili svou povinnost zajistit dítěti poradenskou pxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxy bude muset současně zvážit, zda není namístě rozhodnout o uložení jiného výchovného opatření nebo zvolit jiné vhodné opatření sociálně-právní ochrxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx, neboť mohou nastat situace, kdy nebude možné konstatovat, ani že dříve uložené výchovné opatření splnilo svůj účel, ani že jej nesplnilo (zejména napxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxasné nahrazení jiným opatřením či zvolením jiného postupu sociálně-právní ochrany.
X. Soudní přezkum
Nejpozději po případně proběhlém odvolacxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxumal. Z hlediska kompetenčního není náhled na otázku příslušnosti soudů v této věci ustálený. Je zřejmé jediné: rozhodnutí orgánu sociálně-právní ocxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx x xxxxudku č. j. 7 A 321/2011-41 ze dne 27. 11. 2014 vyslovil tak, že „opatření vydané dle § 13 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, je rozhodnxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxchozímu judikátu téhož soudu č. j. 9 Ca 391/2009-34 ze dne 21. 2. 2011, v němž předtím naopak dospěl k názoru, že „věc je třeba považovat za věc spadající do xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x přezkoumání takového rozhodnutí však není Městský soud v Praze, specializovaný senát pro správní soudnictví, příslušný“. V roce 2014 Městský soud prxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx) zakládá pravomoc správního orgánu konkretizovanou v speciálním § 13 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, podle kterého správní orgán postupuje. xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxy dětí- je správní orgán, který je povinen sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a sledovat příčiny jejich vzniku. Za tím účelem je nadán pravomocí xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx x xxxxmenutí, xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxnně ukládat adresátovi tohoto opatření povinnosti“.
Toto správné pojetí ovšem následně opět změnil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 6 Axx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x xxxxx xxx xůli respektovat, v dané věci je rozhodnutím zasaženo do ryze soukromoprávních vztahů, vztahů rodinných. Není zde rozhodováno o veřejných subjektivnxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xež vyplývá ze samé podstaty fungování rodiny jako základní jednotky státu. (...) V daném případě bylo rozhodováno o realizaci práva vyplývajícího z roxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxiny základních práv a svobod. Právě tato kvalifikace je v daném případě rozhodná pro závěr, že přezkoumávat rozhodnutí správních orgánů zde nepříslušx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxanovení zakládající pravomoc soudů v občanském soudním řízení § 7 o. s. ř., které výslovně počítá ze skutečností, že v občanském soudním řízení nejsou řxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx x xxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxtém rozporu s materiálním základem výchovných opatření, když do péče rodičů o dítě se výchovným opatřením, zejména tedy správním dohledem, přímo nijax xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx subjektivním právu“ ohroženého dítěte na sociální zabezpečení, konkrétně na poskytnutí sociálně-právní ochrany dětí podle tohoto zákona, který je xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xbecně ke správním a soudním „výchovným opatřením“ a VI. Dohled, a zejména pak výklad k § 6, XIII. Prohlášení dítěte za ohrožené. Důvodem aktuální změny jxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx v oblasti správních výchovných opatření, na něž dvoustupňová soustava - krajské soudy a Nejvyšší správní soud - není připravena. V návaznosti na citovxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxh opatřeních podle § 13 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, má charakter rozhodnutí zasahujícího do vztahů nezletilého dítxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxi soudů rozhodujících v občanském soudním řízení podle § 244 a násl. o. s. ř., nikoli do pravomoci správních soudů“ (srov. usnesení Městského soudu v Praxx xx xx xx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxciálně právní ochraně dětí se jedná o rozhodnutí správního orgánu ve věcech péče o nezletilé, neboť účelem uložení výchovného opatření (zde stanoveníx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx výchovou nezletilého se rodičům nastaví pravidla, která zajistí nezletilému stabilitu, jistotu výchovného prostředí x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxí, tím méně pak nějaké konkrétní povinnosti v oblasti péče, jež by měly dokonce zajišťovat jakousi „stabilitu, jistotu výchovného prostředí a rovnocexxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx, nikoli správní orgán sociálně-právní ochrany dětí. Z rozhodnutí o výchovném opatření vyplývají nejvýše povinnosti rodičů k součinnosti s orgánem sxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx správních výchovných opatření, které se poněkud míjí s jejich smyslem, účelem i obsahem, vyplývá z uvedeného, že případný požadavek na přezkum „výchoxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxá absenci soudní ochrany vůbec.
Jak vyplývá i z cit. usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 10 Ad 26/2017, přezkum bude probíhat podle Části páté občxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu práxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxsí být podána v propadné lhůtě dvou měsíců od doručení (konečného) rozhodnutí správního orgánu. Řízení je ovládáno koncentrační zásadou. Soud ovšem v xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx a) o. s. ř.]. Soud může žalobu zamítnout, nebo sám o věci rozhodnout a tím nahradit rozhodnutí správního orgánu v celém, nebo dílčím rozsahu. Řízení je zpxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxplatků je možné za splnění obvyklých podmínek podle § 138 o. s. ř.
Judikatura:
Rozhodnutí správního orgánu o výchovných opatřeních podle § 13 odxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxtředí, tedy je rozhodnutím, které vyplývá z poměrů soukromého práva. Přezkum rozhodnutí tohoto charakteru spadá do pravomoci soudů rozhodujících v oxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxjící ustanovení:
§ 1 - sociálně-právní ochrana dětí, § 6 - pojem ohroženého dítěte, § 9a odst. 1, 2 - intervenční povinnost orgánu sociálně-právní xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxmo výchovná opatření, § 13a - soudní výchovná opatření dočasného umístění dítěte v zařízení, § 14 odst. 2 písm. d), odst. 5 - povinnost pořádat případoxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxx xstupovat do domácnosti, § 53 odst. 2 - povinnosti státních orgánů, dalších právnických a fyzických osob a pověřených osob,
§ 54 písm. a) - vedení evidexxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ 59d odst. 1 písm. a) - přestupek nesplnění povinnosti využít odbornou pomoc,
§ 61 odst. 1 - místní přísluxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx x xxxx x xxx xxxx xxxxx
x xxx § 100 o. s. ř.,
§ 3 odst. 6, § 15 odst. 2, § 16, § 17, § 18, § 19, § 89 odst. 1, § 92 odst. 1 z.
s. m.
,
§ 18, § 35, § 47, § 76 odst. 1 písm. d) zák. o odpov. za přestupky
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxtění dítěte v zařízení)
Mgr.
Adam
Křístek
Právní stav komentáře je ke dni 24.4.2019.
Z důvodovx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xprava těchto opatření nedostatečná, případně i neefektivní. Absence potřebných variant výchovných opatření je tak často i v rozporu se zájmem dítěte xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xředběžné opatření postrádá jakékoli podmínky a omezení pro jeho použití, jde tedy o nevhodné užití dané procesní normy jako kvasivýchovného opatřeníx xxxxx xx x x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxjich prodlužování, které by však mělo být výjimečné.
Pokud výchovná opatření uvedená v § 13 zákona č. 359/1999 Sb. nevedou k nápravě, může soud, je-lx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxe, a v nařízení pobytu dítěte v některém z uvedených xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxy se zdravotním postižením). Na základě doporučení odborníků a výkonných pracovníků uvedených zařízení je stanovena maximální doba pobytu dítěte v zxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxodnout o dlouhodobějším řešení situace dítěte - v první řadě svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu nebo do pěstounské péče, příp. nařídit díxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
Odstavce 1, 2 a 4 zakládají možnost soudu dočasxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxtření přichází v úvahu v případě, kdy zde na jednu stranu nejsou důvody pro předběžnou úpravu poměrů dítěte soudním předběžným opatřením (-) [ § 924 obč. xxxx xx xxxxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxk v zájmu dítěte nezbytné jeho dočasné odnětí z dosavadního výchovného prostředí, neboť mírnější opatření (např. ta, uvedená v § 13) se buď minula účinkxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxředisku výchovné péče (školské zařízení zřizované na základě zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zaříxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx (zařízení zřizované podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí), v zařízení poskytovatele zdravotních služeb, nebo v domově pro osoby se zdravotníx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxédne k zájmům dítěte, které mohou spočívat jak v uspokojování specifických potřeb dítěte, které může naplnit konkrétní specializované zařízení, tak x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx. Obdobná povinnost je i nyní dána řediteli diagnostického ústavu při umísťování dítěte [s nařízenou ochrannou výchovou] do konkrétního [zařízení] jxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxi ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, v platném znění) [a v případě ústavní výchovy soudu podle § 971 odst. 4 věta třetí obč. zák.].
Speciáxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx o výchově nebo o styku s dítětem. Nová úprava reaguje na negativní zkušenosti z praxe, kdy v některých případech došlo na základě rozhodnutí soudu k umísxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxěním, že je žádoucí dočasně umístit dítě do neutrálního prostředí za účelem vyloučení nevhodného výchovného působení ze strany rodičů nebo jednoho z rxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxím soudu, které musí být vždy odůvodněno zdravotním stavem dítěte a musí být prokázána naléhavá potřeba takového opatření. Dále musí být doloženo, že pxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx pobytu dítěte ve zdravotnickém zařízení musí být předem jasně časově ohraničena a umístění dítěte do zařízení poskytovatele zdravotních služeb musí xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxlního nálezu Ústavního soudu České republiky ve věci nepřípustnosti umístění dítěte do psychiatrické léčebny v souvislosti s řešením sporu rodičů o vxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx s článkem 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a článkem 9 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, podle kterých lze omezit práva rodičů a odejmout dítě z pxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxení jako zásadní podmínka pro možnost následného nařízení ústavní výchovy
III. Jiné vazby pobytového výchovného opatření a soudní ústavní výchovy; xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxě přijmout
VII. Svěření do střediska výchovné péče
VIII. Svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc obecně
IX. Svěření do zařízení posxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x zvláštní podmínky
XII. Určení pečujícího zařízení soudem a podmínka zachování vazeb s osobami blízkými
XIII. Svěření do zařízení poskytovatele zdxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxo opatření z hlediska posouzení maximální doby pobytu
I. Obecně
Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí č. 401/2012 Sb. zavedla do čexxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxe výchovných opatření došlo již dříve, v roce 2005, na Slovensku a česká právní úprava nezapře ve slovenské svou inspiraci. § 37 odst. 3 slovenského zákoxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxá opatření uvedená u nás v § 13, tj. napomenutí, dohled, omezení a uložení povinnosti využít odbornou pomoc] "neviedli k náprave, súd dočasne odníme malxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x8, budúcich osvojiteľov, ktorým bolo maloleté dieťa zverené do starostlivosti podľa § 103, osvojiteľov alebo poručníka, ktorý sa o maloleté dieťa osoxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxvaných zariadeniach najdlhšie na šesť mesiacov, c) pobyt v resocializačnom stredisku pre drogovo závislých." Přitom je zřejmé, že slovenská úprava jx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxm (jaký představuje např. středisko výchovné péče či zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc), ale obecně z hlediska znaků jejich činnosti. Doba x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx péče soudu o nezletilé musí být skončena zásadně do 6 měsíců.
II. Předchozí uložení pobytového výchovného opatření jako zásadní podmínka pro možnosx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
V souvislosti se změnami, které přinesl občanský zákoník v případě svěření dítěte do cizí péče ústavní (texx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxzické osoby, rozhoduje soud při nařízení ústavní výchovy nutně též o tom, který subjekt bude za tuto náhradní péči odpovědný. Je tedy dávno opuštěn nepřxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxípadně i dítěte samého) s přesunutím výběru konkrétní (právnické) osoby odpovědné za péči o dítě do pouhého správního řízení v případě, že dítě mělo být xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxomovy pro osoby se zdravotním postižením) a zařízení zdravotních služeb (dětské domovy pro děti do tří let) pak hmotněprávní i procesní úprava určení kxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxm, zvyklostmi a „zavedenou praxí“. Šlo zajisté o stav odporující velmi flagrantně ústavnímu pořádku.
Podle § 971 odst. 1 věta druhá obč. zák. „učiní xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxv. § 46 odst. 1 zák. o rodině, podle níž platilo „jestliže - jiná výchovná opatření nevedla k nápravě“. Zásadní podmínkou pro možnost nařízení ústavní výxxxxx xxx xxxx xxxx xxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx zabýval rovněž slovenský zákonodárce, když precizoval úpravu, odpovídající našemu § 971 obč. zák. Původní skutková podstata v § 54 odst. 2, 4 slovenskxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xx xxx xxx xx xxxx, kde jsou upřednostněna výchovná opatření před nařízením ústavní výchovy, resp. není možno (a to ani výjimečně) nařídit ústavní výchovu bez předcházxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxého charakteru, lze nařídit jako „první opatření péče soudu o nezletilé“ pouze tehdy, pokud není dítě možné v daný okamžik pro absenci vhodných zájemců xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xx
xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xlespoň konstatováno, že souhlasu rodičů k osvojení dítěte není třeba, nebo
c)
rodičům v péči o dítě brání závažná překážka dlouhodobého charakteru (dxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí. Z tohoto hlediska tak zajisté i dnes do určité míry platí to, co sice nepřiměřeně úzce a jazykově nevhodně, ale věcně správně stanovil býv. zák. o rodinx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxti vyžadující okamžitou pomoc, která má přednost před výchovou ústavní“. Třeba dodat: nelze-li dítě svěřit do pěstounské péče (všech forem) a jsou-li xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xituace dítěte
x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxření, jak jsou vymezeny výše v části II. Předchozí uložení pobytového výchovného opatření jako zásadní podmínka pro možnost následného nařízení ústaxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx x xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxho zařízení podle kritérií uvedených především v § 971 odst. 4 obč. zák. Zákon č. 109/2002 Sb. ve znění novely č. 333/2012 Sb. účinném do 31. prosince 2013 xxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
x
xxxxxxxx x xxxx
x
xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxtavní výchovy v péči kojeneckého ústavu nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, včetně dobrovolného pobytu,
-
bez "poruch chování",
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
x
x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
Uvedená úprava je jako interpretační vodítko plně aplikovatelná i nyní, byť byla v rámci rekodifxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxtěno do dětského domova nebo dětského domova se školou bez jeho předchozího pobytu v diagnostickém ústavu, ukáže dodatečně potřebné komplexní vyšetřxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx2 Sb. ve znění účinném po 1. lednu 2014).
Je-li však zřejxxx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxé, ale především nezbytné, přičemž tuto pobytovou tzv. diagnostiku nelze zajistit na dobrovolné bázi [především dobrovolný pobyt ve středisku výchoxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xomoc podle § 34 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 60 zák. o soc. službách, popř. do 31. srpna 2017 v diagnostickém ústavu apod.], je namístě za účelem provedení xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxí“ či „posouzení“ dítěte, neboť pojem diagnostiky je v případě člověka řazen do oblasti zdravotnické.
Posouzením lze ve výše uvedeném smyslu rozumět také „vyšetření úrovně dítěte formou pedagogxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxtických, vzdělávacích, terapeutických, výchovných a sociálních činností, které jsou součástí komplexního vyšetření“, s návrhem specifických výcxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxagnostiku“ (tedy posouzení) zpracovávanou neškolskými zařízeními, např. poskytovateli sociálních služeb [srov. povinnost poskytovatelů „plánoxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxní sociální služby za účasti těchto osob; § 88 písm. f) zák. o soc. službách] a zařízeními sociálně-právní ochrany [srov. povinnost zajistit „psycholoxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxa druhá
i. f.
, § 42a odst. 1 písm. g) a souv. zák. o soc.-práv. ochraně dětí]. Účel posouzení situace dítěte plní samozřejmě v první řadě nástroje sociální xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx. ochraně dětí orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Posouzení ve výše uvedeném užším smyslu není tedy diagnostikou zdravotní, odpovídající určité xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xvedeného je smyslem „školské diagnostiky“ také „zatřídit“ chovance do jedné z kategorií na škále vyplývající ze zák. č. 109/2002 Sb. (a částečně pouze x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxní“, a na základě této kvazivědecké klasifikace pak určit druh pobytové služby. V oboru výkonu ústavní výchovy ve školských zařízeních totiž podle dosxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxvní“ kategorizace. (Tak cílová skupina pro „dětský domov“ jako obecného druhu pobytové služby je definována dětmi, které „nemají závažné poruchy choxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxužba musí odpovídat v první řadě potřebám klienta (ostatně např. na Slovensku, kde platí systematicky a obsahově příbuzná
legislativa
, bylo „třídícíx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxí výstupů z případové konference, bude to zpravidla jiným odůvodněným případem, kdy není diagnostiku dítěte před výkonem ústavní výchovy rovněž třebx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxdla
Účastenství v řízení. Podle § 6 odst. 1 z. ř. s. "v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení navrhovatel a ten, o jehož právxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xýt výchovné opatření realizováno, je uváděno přímo ve výroku rozsudku a zařízení vzniká povinnost přijmout dítě do péče, je nepochybné, že je v řízení jxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xubjektivitu), v němž má být uložené výchovné opatření realizováno, a to v té části řízení, v níž se rozhoduje o umístění dítěte do tohoto zařízení a pouze x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx však bude zahájeno na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí podle § 14 odst. 1 písm. g).
Forma rozhodnutí. O výchovných opatřeních se rozhodujx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx rozsudku vyslovit, a to ve výroku rozsudku, jestliže by jinak účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy" (§ 162 odst. 2 o. s. ř.), xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxčemž prodlužování řízení není v daném případě v zájmu dítěte s ohledem na potřebu včasné intervence, a přitom by tu nebyly ani důvody pro řešení situace dxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxsahuje vhodněji formulovanou dispozici nežli § 971 odst. 1 obč. zák. v případě „nařízení ústavní výchovy“ (v tom smyslu, jak bývá nesprávně někdy vykláxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxlitelná část dispozice formulována ve vztahu k dítěti v pasivním způsobu: „dítěti nařídí nejdéle na 3 měsíce pobyt“ v určeném zařízení. Třeba zde zdůraxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxtilého dítěte. Dosáhlo-li dítě svéprávnosti ve věcech svobody pohybu a pobytu věkem 14, popř. 15 let, není zdejším opatřením omezeno nijak více nežli v xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxetilými a část III. Speciální úpravy dílčí svéprávnosti nezletilých. To zcela nevylučuje uplatnění zdejšího opatření i vůči dospělým nezletilým (tjx xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxlého. V některých případech to totiž může být právě on, kdo nejen že souhlasí, ale dokonce si sám výslovně přeje vymanění, byť jen dočasné, z dosavadních xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx
xx xx
xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx může být místo vzetí do vazby svěřen do péče důvěryhodné osoby“, ale pouze za předpokladu, že „mladistvý souhlasí s tím, že bude svěřen do její péče“. Třexx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxa pouze k druhé části zmiňovaného § 50 odst. 1 z.
s. m.
Ze skutkové podstaty vyplývá tedy pouze dvojí: a) omezení rodičovské odpovědnosti v oblasti osoxxx xxxx x xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxhu služby). Nedospělec (mladší 14 let) je ve svéprávnosti totiž omezen
ex lege
a platí tu tak, a contr. toho, co bylo uvedeno výše u dospělého nezletiléhxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxlze protiprávně nahrazovat opatření práva trestního, resp. řízení ve věcech mládeže (vazbu, náhradu vazby, vyšetření duševního stavu pozorováním vx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xbč. zák.).
Zákon v návětí odst. 1 vymezuje podmínky pro uložení výchovného opatření. Jsou jimi jednak skutečnost, že uložení výchovného opatření vyžxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxem je také řečeno, že k řádné výchově dítěte nevedla ani další opatření sociálně-právní ochrany, tedy především preventivní a poradenská opatření orgxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxbornou poradenskou pomoc podle § 12 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí. Platí též obecné zásady subsidiarity a proporcionality opatření sociálně-xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxdných za výchovu je již velmi závažným zásahem do rodinné sféry a osobní svobody dítěte (mladšího 14 let), proto je namístě přiměřeným způsobem přihlédxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxdmínky pro nařízení ústavní výchovy. Před podáním návrhu na uložení výchovného opatření je orgán sociálně-právní ochrany, a bylo-li řízení zahájeno xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx jim poučení, až na výjimky také zajistit uspořádání případové konference a nadále v rodině intervenovat s cílem, aby důvody pro uložení výchovného opaxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xro uložení výchovného opatření nejsou jen důvody bytové nebo majetkové nouze [tamtéž, písm. b)].
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx měla být ve výroku vymezena, přičemž může a má být zpravidla kratší než tři měsíce, které představují dobu nejdelší možnou. Tato zásada je znovu a jasnějx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx (čeho, v jakém rozsahu, za jakým účelem apod.)“, tzn. zpravidla ne déle než na 8 týdnů], není zřejmě namístě považovat takové rozhodnutí za vadné, ale je xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxvislosti s rodičovskými spory podle odst. 4 písm. c), kdy by nevymezení doby pobytu soudem bylo nutno považovat za zásadní vadu rozhodnutí. Základní doxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xrávní moci nebo vykonatelnosti rozhodnutí). Přitom se však uvedená doba nepřetrhuje ani nestaví, např. v důsledku povolení „propustky“ dítěti podle x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxrmy péče počíná běžet příslušná doba ve smyslu § 971 odst. 2 nebo § 972 odst. 1 obč. zák. podle formálního (nikoli faktického hlediska), tedy ode dne vykonxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxíle jeho faktického vykonání nebude výrazněji lišit (srov. § 458, § 497 odst. 1 z. ř. s.).]
Realizace výchovného opatření. Protože se jedná o výchovné opatření, nepředpokládá se úzká součinnost orgánu sociálně-právní ochrany dětx x xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxtě). To však neznamená, že by uvedený orgán měl být pasivní. Úprava součinnosti orgánu sociálně-právní ochrany se soudem při výkonu rozhodnutí (exekuxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxx xxx xze jistě řadit i rozhodnutí o zdejším výchovném opatření, platí v plném rozsahu i zde (srov. § 14 odst. 7-11 zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Na výkon rozhxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x 251 odst. 1 a § 261 odst. 1 věta první o. s. ř. zásadně nařídit jen na návrh (s výjimkou „rychlého“ předběžného opatření, jehož výkon podle § 497 odst. 1 z. ř. xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxodnutí soudu ve věcech ústavní výchovy, a § 14 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí ani ustanovení o působnosti orgánu sociálně-právní ochrany při výkxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxu-li pro jeho vydání splněny zákonné podmínky. Nelze však samozřejmě vyloučit, že nerespektování rozhodnutí soudu o výchovném opatření signalizuje xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxtě přijmout
Poskytovatel služeb (zřizovatel zařízení, a má-li zařízení právní subjektivitu, pak samo ústavní zařízení) je uváděn přímo ve výroku rxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxý jen pro účastníky řízení“. Je tedy závazný i pro poskytovatele služeb jako účastníka řízení o výchovném opatření. Pokud by ovšem soud s poskytovatelex xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxí vůbec přijmout. Tuto významnou okolnost poručenské soudy samozřejmě musí vést v patrnosti a dodržovat zásadu účastenství poskytovatelů služeb v říxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xx
xxxx xxxxxxx xx xtřediska výchovné péče
x xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x x xxxxx 3 a § 16 a 17 zák. č. 109/2002 Sb. „Účelem středisek je poskytovat preventivně výchovnou péči, a tím zejména předcházet vzniku a rozvoji negativních projxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xdravému osobnostnímu vývoji dítěte. Střediska poskytují pomoc rodičům nebo jiným osobám, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušnéxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxní dítěte z jeho rodinného prostředí“ (§ 1 odst. 3 zák. č. 109/2002 Sb.). Řada středisek poskytuje kvalitní služby vč. sociálně terapeutických činnostx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxl být do střediska zařazen jen na základě rozhodnutí soudu podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Podle § 17 odst. 6 zák. č. 109/2002 Sb. se služby stxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxředisko přijme klienta do péče i v případě, že k úhradě nákladů před přijetím klienta do péče nedojde. Úhrada za stravování a ubytování se tedy na rozdíl ox xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xprávním řízení rozhodnutím, ale je předmětem smlouvy mezi zákonným zástupcem dítěte a střediskem. Situaci, kdy by k dohodě nedošlo, právní úprava pocxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x níž se připočte výše nákladů na ubytování stanovených zřizovatelem. Nedojde-li k uzavření smlouvy o úplatě za zaopatření dítěte, vzniká zde v důsledkx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xIII. Svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc obecně
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxného ustanovení umístit též v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42 a násl. zák. o soc.-práv. ochraně dětí). Bližší podmínky pro umístění dxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxěte do zařízení vzniká povinnost rodičům hradit příspěvek na úhradu potřeb dítěte (ošetřovné) podle § 42b a násl. zák. o soc.-práv. ochraně dětí. O výši xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
K odst. 1 písm. b)
IX. Svěření do zařízení poxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
Komentované ustanovení dovoluje soudu rozhodnout o uložení vxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxdpisů upravujících poskytování zdravotních služeb bez souhlasu pacienta a hospitalizaci bez jeho souhlasu (srov. výklad k § 6 zák. o soc.-práv. ochraxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xx „odborná poradenská pomoc“?). Účelem výchovného opatření v uvedeném smyslu tak není poskytnutí zdravotní péče, ale zajištění péče o dítě obecně. Umíxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx „dětského domova pro děti do 3 let věku“ (zákon uvádí „zpravidla do 3 let“, obecně se umísťují i děti starší, nechodí-li ještě do školy), který je sice svox xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx dosud tento druh služby zřizován podle § 43 a § 44 zák. o zdrav. službách. Vzhledem k uvedenému se lze domnívat, že svěřovat dítě do jiného zařízení zdravoxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx posudkové či přímo léčebné péče, ale ani za účelem poskytování „jen“ ošetřovatelské péče, možné podle komentovaného ustanovení není. Jednalo by se o pxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xpecialis
vůči zdejší obecné úpravě. Uvedené neplatí jen pro specifické situace, kdy je dítě vystaveno negativnímu působení rodičovského konfliktux x xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxvání dítěte do tzv. neutrálního prostředí.
X. Svěření do domova pro osoby se zdravotním postižením
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxm, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby“. Je-li dítě umísxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxířenou působností příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu dítěte. Rodiče se na hrazení úhrady podílejí rovným dílem (srov. § 74 odst. 2 záxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
Shodně s § 42 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí se v písmenech a) až d) vymezují podmínky pro přixxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxrazněny i další, vycházející též ze zásad proporcionality a subsidiarity (§ 9a odst. 1, 2 zák. o soc.-práv. ochraně dětí), které ovšem samozřejmě platí x xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxnou ochranu a pomoc jiným výchovným opatřením nebo jiným opatřením sociálně-právní ochrany,
-
a současně není-li možné zajistit péči o dítě náhraxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxkčeny podmínky pro předběžnou úpravu poměrů dítěte a nadále se nevyžaduje absence jakékoli péče a postačuje "jen" nedostatek řádné péče, obsah podmínxx xxxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxvu nedostatku řádné péče". Proto rovněž skutečnost, že ke stejné harmonizaci textu v § 42 odst. 1 zák. o soc.-práv. ochraně dětí nedošlo, xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxče", ale v první řadě proto, že umístění dítěte do cizí péče je závažným zásahem do ústavně zaručených práv a svobod, a dále též s ohledem na kontext, kdy daxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx zájem vážně ohrožen nebo narušen", tzn. i nedostatky v řádné péči musí vykazovat podobný stupeň intenzity.
Normální vývoj dítěte může být vážně ohrožen nebo narušen nejen tehdy, je-li dítě ohrožováno objektivníxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxným opatřením instituty práva trestního a civilní zdravotní detenci, jakož i výklad k § 6, tam části V. Dítě, které ohrožuje „samo sebe“ obecně, VI. Jednxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx návrh na uložení výchovného opatření nebo se během řízení k otázce výběru zařízení vyjadřuje, umístění dítěte se zařízením předem projedná s ohledem nx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxci před podáním návrhu, na níž bude zástupce zařízení přizván. K možnostem provedení posouzení obtížné životní situace dítěte v zařízení této právní fxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xxxx xxčení pečujícího zařízení soudem a podmínka zachování vazeb s osobami blízkými
Již v návrhu orgánu sociálně-právní ochrany dětí, podávaném podle § 1x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xejblíže bydlišti rodičů), přesně označeno, což však současně neznamená, že v průběhu řízení nemůže na základě přehodnocení situace dítěte, resp. aktxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Podmínxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx. Je podmínkou obvyklou, již obsahuje ve vztahu k osobám s uloženou ochrannou výchovou též § 5 odst. 12 zák. č. 109/2002 Sb., stejnou podmínku obsahuje § 9xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxá zařízení nemají právní subjektivitu, některá ji sice mají, ale představují současně kombinaci více typů zařízení pod jednou střechou, některý provxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxlad k § 39 použitelný v plném rozsahu i zde. Tak jako je v případě svěření dítěte do náhradní péče fyzické osoby jeho esenciálním znakem určení právě určitxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxle do pozadí, neboť určujícím znakem tu je samo zařízení. Ostatně vychovatelé xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx i ze slov, že to má být zařízení nacházející se co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých. Příslušná část výroku rozsudku tak má tuto sxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxem, z. s., IČ 999999, se sídlem Dolní 1, Horní Dolní, nacházejícího se na adrese Javorová 5 v obci Prostřední.“ Pokud by byl uveden pouze provozovatel zařxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xobyt realizován), a to bez ohledu na to, zda toto zařízení má či nemá právní subjektivitu. Takové rozhodnutí by tak bylo materiálně nevykonatelné pro abxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xítěte na základě takto vadného rozhodnutí by bylo v rozporu s právem. Pouze tam, kde je dána faktická totožnost zařízení a jeho provozovatele, resp. v přxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxým ve veřejném rejstříku, lze uvést pouze provozovatele, tedy např. takto: „Nezl. Jan Novák se svěřuje do péče Domova pro opuštěné děti, zařízení pro děxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xen zcela výjimečné, pak vyžaduje změnu rozhodnutí soudu, přičemž platí stejné zásady popsané výše pro umístění dítěte.
K odst. 4
XIII. Svěření do zaxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxmi přísnou speciální úpravu podmínek pro uložení výchovného opatření umístěním dítěte do zdravotnického zařízení v případě tzv. rodičovských sporů xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx nepřekročitelná podmínka pro uložení opatření, a to skutečnost, že jej vyžaduje zdravotní stav dítěte. Dítě zdravé není možno do zdravotnického zaříxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxtění dítěte do zdravotnického zařízení bylo po právu. Je ovšem zřejmé, že zdejší soudní opatření není opatřením „výchovným“, ale jde o specifický přípxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxínkami uvedenými pod písm. a) a b), tj. s prokazatelnou nezbytností takového postupu a neefektivitou jiných opatření, se bude muset xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xude prokazováno zpravidla též skutečností, že "mírnější" opatření, tedy uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc podle § 12 zák. o soc.-xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx x nápravě. Bylo-li řízení zahájeno z moci úřední nebo na návrh někoho jiného ne