99/1963 Sb.

Občanský soudní řád: Praktický komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (5)
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxx xx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxxx Ing.
Radovan
Dávid,
Ph. D.
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
Ph. D.
JUDr.
Jiří
Hrádek,
Ph. D.
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
JUDr.
Radim
Chalupxx
xxx xx
xxx
xxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxzký
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasová
JUDr.
Jiří
Spáčil
CSc.
Mgr., Bc.
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxolná,
LL. M.
JUDr.
Věra
Hanáková
Mgr.
Marek
Juráš
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
(Účel zákxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx x 1 upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení. Občanský soudní řád však není jediným předpisem regulujícím civilní proces, a neupxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxudní řád upravuje především nalézací sporné řízení, dále řízení o žalobách z rušené držby, řízení o přezkum rozhodnutí správních orgánů v soukromoprxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x x x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxních, a zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxlvenční řízení dopadají ustanovení insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. Vyjmenované zvláštní úpravy nejsou autonomní a nezávislé na občanském soxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x x x xx xx xxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxvující občanské soudní řízení", jímž se vzhledem k povaze rejstříkového řízení rozumí především zákon o zvláštních řízeních soudních, ovšem tento pxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xoudní řád lze z tohoto hlediska považovat za základní pramen civilního práva procesního. Vedle řízení, která upravuje přímo, se jeho ustanovení mohox xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxm lze poukázat alespoň na zákon č. 130/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, zákon o soudech a soudcích č. 6/2002 Sb., zákon č. 549/19xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxy nejdůležitějšími podzákonnými předpisy jsou advokátní tarif (vyhláška č. 177/1996 Sb.), jednací řád (vyhláška č. 37/1992 Sb.), popř. nařízení čx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxěprocesních předpisů však nelze vystačit s těmito prameny samotnými, ale je nutno respektovat čl. 4 Ústavy, jenž staví základní práva pod ochranu soudxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxtovat jednotlivá ustanovení občanského soudního řádu v první řadě z pohledu účelu a smyslu ochrany ústavně garantovaných základních práv a svobod (Ixxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxadu s požadavky plynoucími z práva na spravedlivý proces. Toto právo je coby subjektivní xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxadních svobod, čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie), ale je v podstatné míře dxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx ústavně konformním způsobem (III. ÚS 277/96) vyplývá, že pokud zákon připouští dvojí výklad, je nutno v intencích spravedlivého procesu nezbytné dát xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xrušením určitého ustanovení zákona; k derogaci lze přistoupit teprve tehdy, pokud nelze takové ustanovení ústavně konformně vyložit (Pl. ÚS 33/10, Pxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxx x xxípadě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jenž má svůj základ v úsxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxaci (Pl. ÚS 21/96).
II. Účel civilního řízení soudního
4.
Stanovení účelu civilního procesu je klíčovou koncepční otázkou s dalekosáhlými praktxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxcí se zejména v 19. století, spatřoval účel civilního procesu pouze v ochraně individuálních zájmů stran. Civilní proces byl technickým instrumentem xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xenž byl považován za jejich vlastnictví; povinnost pravdivosti přitom nebyla stranám ukládána. Rubem silného postavení stran byla naopak slabá a pasxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxítla i do civilních řádů soudních dalších zemí, překonává úzké individualistické pojetí účelu civilního procesu: ten neslouží jenom jednotlivcům, axx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxho a společenského míru. Každý právní konflikt je také konfliktem sociálním, a je zapotřebí jej odstranit, a to nejen co nejrychleji a nejhospodárnějix xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xím, že jim ukládají povinnost pravdivosti a úplnosti (k nim viz komentář k § 120 bod 4 až 7), a soudci přiznávají aktivní roli při tzv. materiálním vedení xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx x xxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxh zájmů stran. V civilním řízení by tedy nemělo jít pouze o vyřizování jednotlivých sporů, ale o poskytování ochrany, a to "skutečnému, objektivně danéxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx (I. ÚS 329/08, Pl. ÚS 49/10, Pl. ÚS 39/13, I. ÚS 988/12): "Účelem civilního řízení soudního je poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým subjektivnxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxktivní subjektivní soukromá práva a povinnosti. Jednotlivé instituty občanského soudního řádu a jiných procesních předpisů je proto nutno upravitx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxé ochranné funkci civilního práva procesního. To platí i pro všechny instituty sloužící k urychlování civilního řízení soudního, včetně rozsudků, jex xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxní však není důsledně respektováno a řada novel občanského soudního řádu po roce 1989 se od něj bezdůvodně odklání. Příkladmo lze poukázat na neústavnx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxatřovat ani příklon k liberální koncepci, neboť zmíněné instituty nevedou k posílení role stran na úkor soudu, ale mnohdy omezují jak strany, tak soud. xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxturo
, s. 153 až 159, a literaturu v tomto článku citovanou). Nekoncepční přístup k legislativní činnosti však nesmí ovlivňovat interpretaci a aplikacx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxtování spravedlivé ochrany, a nikoliv jenom ve vyřizování věcí. Důsledkem tohoto pojetí, uznávajícího společenskou funkci civilního procesu, je mjx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxvská vysvětlovací povinnost v civilním řízení, s. 11), neboť o poskytování ochrany lze uvažovat jenom tam, kde procesní úprava umožňuje soudu pravdivx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx, ale také pro jeho interpretaci a aplikaci. Ovlivňuje nejen základní koncepční otázky, jako kupř. roli soudu a stran v řízení (viz komentář k § 6 o. s. ř.)x xxx xxxxxxx xx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxí procesního práva (viz komentář x x x xx xx xx xxx xxxxx x x xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx x x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxě k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. V tomto textu lze spatřovat pouze odmítnutí individualistickéxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxžitou lze považovat zmínku o čestném plnění povinností. Není samozřejmě v moci civilního sporného řízení kohokoli vychovávat k tomu, aby se choval česxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxého výslovného ustanovení je možno takovou interpretaci občanského soudního řádu opřít právě o jeho § 1. Má-li totiž občanské soudní řízení vést obexxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxnkrétního řízení.
8.
Je však mimo jakoukoliv pochybnosti, že princip poctivosti (Treu und Glauben, Good Faith and Fair Dealing) platí i pro oblast xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxudní - švýcarský Zivilprozessordnung z roku 2008 takový požadavek vznáší v čl. 52; obdobně jej zdůrazňuje čl. 11.1 UNIDROIT Principů nadnárodního civxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxormulují. Např. v rakouské procesualistice Fasching konstatuje, že v civilním procesním právu je soudu a stranám uložena obecná povinnost zdržet se jxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxching et al.: Kommentar zu den Zivilprozessgesetzen, s. 61 až 62). V německé literatuře viz Rauscher: úvod,
marginální
č. 34 (citováno dle www.beck-oxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx obsahuje řadu jednotlivých zákazů nepoctivého procesního jednání. Tato ustanovení však nepokrývají všechny myslitelné případy. Vzhledem k tomu, žx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxauben) analogicky. Možnost analogické aplikace je odůvodněna jednotou právního řádu. Lze proto uzavřít, že princip poctivosti má povahu obecného prxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxvažován za součást nepsaného práva (viz Pl. ÚS 33/97), nebo zda oporu pro jeho normativní působení v oblasti civilního procesu budeme hledat v § 1 o. s. ř. xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xa soud (viz Staehlin, A., Staehlin, D., Grolimund, D.: Zivilprocessrecht, xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdnání je povinností v pravém slova smyslu (tedy nejen procesním břemenem), pod jejímž zorným úhlem je nutno posuzovat jakékoliv procesní jednání účasxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx s. 343 až 344) považuje za porušení principu poctivosti krom jiného případ, kdy strana vyvolá určitou procesní situaci, jejíž právní předpoklady jsou xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxo inkasa nemajetné osobě, aby tato osoba při soudním uplatnění pohledávky dosáhla osvobození od soudního poplatku; žalobce učiní zjevně nedůvodný náxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxtou patřil do věcné příslušnosti vyšších soudů, do několika dílčích žalob proto, aby založil příslušnost nižších soudů. Principu poctivosti se rovněx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxzání právně významných otázek účastnický výslech. Obě strany nejprve souhlasí, avšak po vlastním výslechu žalobce souhlas odvolá (pozn.: § 447 němecxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxen). Strana před soudem namítne, že byla uzavřena rozhodčí smlouva; posléze v rozhodčím řízení naopak namítá, že věc má projednat soud. Této kategorii xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxslušné oprávnění ani využít nechce. Konečně jedním z nejdůležitějších projevů zákazu nepoctivého procesního jednání je potom zákaz zneužití práva; x xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x x xx xx xx
xxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxh tvrzení, kterou zahraniční civilní řády soudní obecně uznávají (např. § 138 německého ZPO, § 178 rakouského ZPO) a kterou jsme my tak neuváženě zrušilx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxx x.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Druhy civilního procesu
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx x x x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxuhy. K nim viz komentář k § 1 o. s. ř. pod bodem 1.
II. Zákaz zneužití procesních práv
2.
Zákaz zneužití patří mezi typické projevy principu poctivosxx xxxx xxxxxxxx x x x xx xx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xaké zákaz zneužití v soukromoprávní i ve veřejnoprávní sféře, včetně civilního práva procesního. Pro český civilní proces tento závěr od počátku své úxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx x xxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xřejmá i ze srovnání toho, jaké jednání považuje česká
judikatura
za zneužití procesního práva (bod 5.), s pojetím principu poctivosti v zahraniční texxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x zneužití práva, ale spíše o umělé vytvoření určité situace za účelem získání neoprávněné výhody. Takové počínání by samozřejmě bylo nepřijatelné i z pxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxdoucna by bylo zřejmě pojmově vhodnější, aby se touto cestou vydala i česká
judikatura
. Bezprostřední praktický význam však tato otázka nemá.
3.
Jxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxkaz zneužití pružně reagovat na nejrůznější případy škodlivého jednání, musí si zachovat povahu neurčitého pojmu. Pracovně lze charakterizovat znexxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxna pro sebe snaží dosáhnout výhody nepředpokládané procesním právem nebo zmařit řádný postup řízení (viz Lavický: Účelnost nákladů spojených se zastxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxití práva v hmotněprávních vztazích charakterizuje zneužití práva pomocí dvou prvků: prvním je rozpor s účelem právní normy, druhým je přímý úmysl způxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxelem, s. 122), neboť zneužití výkonu práva v podstatě ztotožňuje s šikanou (k šikaně viz NS 22 xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxužití výkonu práva je širší a zahrnuje i jiné případy, než jenom šikanu. Pro oblast procesního práva z toho plyne, že pokud bude přímým úmyslem procesní sxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxen z případů zneužití procesních práv. Pojem zneužití procesního práva se jím však nevyčerpává; k tomu, aby šlo o zneužití procesního práva, postačí roxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxu řízení.
5.
Soudní praxe se zabývala zneužitím procesních práv mj. v těchto záležitostech:
a)
zneužití návrhu na delegaci vhodnou (R 2/09): účxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxpce (č. 1995/2010 Sb. NSS): osoba splňující předpoklady pro osvobození od soudních poplatků sice zásadně má právo navrhnout konkrétní osobu, která jí xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx 2099/2010 Sb. NSS): je zneužitím tohoto práva, pokud o osvobození usiluje právnická osoba, která se zabývá především účastí ve správních a soudních říxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxdobě setrvávala bez dostatečných finančních prostředků; placení soudních poplatků je totiž pro činnost takové právnické osoby obvyklé a nezbytné, a xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx x. ř. (R 46/12): o zneužití se jedná tehdy, je-li cílem návrhu, aby se případná pohledávka náhrady nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobyxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxhledávky z pohledu náhrady nákladů řízení musí v návaznosti na konkrétní okolnosti nabýt reálné podoby (NS 23 Cdo 1665/2013); NS 29 Cdo 3887/2013 požaxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxe nasvědčovat například předchozí postup dané strany v průběhu řízení (NS 32 Cdo 981/2012), délka a složitost soudního sporu (NS 22 Cdo 3607/2013) nebo xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xytváření plurality věřitelů;
f)
zneužití práva na zastoupení advokátem (I. ÚS 988/12): účelem zastoupení žalobkyně nebylo poskytování kvalifixxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxledem k tomu, že takové jednání je vedeno přímým úmyslem způsobit žalovanému újmu v podobě částky, kterou by musel zaplatit na náhradě nákladů spojenýcx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxkládané procesním právem nebo o zmaření řádného postupu řízení. Právním následkem zneužití proto musí být právě odepření výhody, která je s takovým jexxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxí povinnosti (tak, jako na kterýkoliv jiný případ nepoctivého procesního jednání). Konkrétní podoba bude vždy záviset na povaze zneužívajícího chovxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxní od soudních poplatků soud návrhu nevyhoví; v případě zneužití procesního nástupnictví podle § 107a o. s. ř. návrh zamítne (R 46/12) atd. Řešení nabíxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx k němu jako k nepřípustnému přihlížet.
Z další judikatury:
Pl. ÚS 29/09 (zneužití návrhu na zahájení řízení o souladu mezinárodních smluv za účxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxovaná civilním procesem)
JUDr.
Petr
Lavický,
Ph. D.
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxzení coby záruky spravedlnosti a práva, která slouží k upevňování a rozvíjení zásad soukromého práva, představuje reziduum původního znění § 3 o. s. ř.x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxvíjení. Ani současné, ani původní znění však nevyjadřuje výstižně vztah hmotného a procesního práva. Civilní řízení soudní tady není od toho, aby upevxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x x xxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x x xx xx xx nemá zvláštní význam, a proto jí není zapotřebí v praktickém komentáři věnovat další pozornost.
II. Právo na soudní ochranu
2.
Druhá věta § 3 o. s. xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxanského zákoníku; zařazení tohoto pravidla do základního kodexu soukromého práva je však systémově nesprávné, neboť jeho povaha je procesní, tedy vexxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx x x xx xx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxboť právo domáhat se soudní ochrany činí závislým na tom, že došlo k porušení nebo ohrožení práva. Zda subjektivní právo bylo skutečně porušeno nebo ohrxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx je, že právo na soudní ochranu je v současnosti - na rozdíl od doby vzniku občanského soudního řádu - garantováno coby součást práva na spravedlivý procxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x x xx x. ř. pod bodem 3.
4.
Právo na spravedlivý proces nemá hmotněprávní, ale výlučně procesní obsah. Jeho podstatou není právo na úspěch v řízení, ale zaxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxud a zákonného soudce, zásada rovnosti zbraní, právo na právní slyšení, požadavky týkající se ústavně konformního průběhu dokazování, přiměřená délxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xa spravedlivý proces rozebírají v komentářích ke konkrétním ustanovením, které s nimi souvisejí.
xx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxá dohoda, kterou by strany modifikovaly nebo vyloučily soudní ochranu (tzv.
pactum
de
non
petendo); viz Fasching: Lehrbuch des österreichischen Zixxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx 3 o. s. ř.).
(Poučovací povinnost)
JUDr.
Petr
Lavický,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Charakter a druhy pouxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxučovací povinnosti přistupovat diferencovaně; k tomuto závěru vedou jak
komparativní
poznatky, tak i odlišný účel, který má poučovací povinnost v rxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxdení řízení;
b)
poučovací povinnost informativní povahy.
II. Poučovací povinnost vyplývající z materiálního vedení řízení
2.
Materiáxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxrpávající projednání sporu a věcně správné rozhodnutí soudu. Materiální vedení řízení je jedním z institutů, které modifikují původní liberální pojxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx x.). V současném modifikovaném pojetí projednací zásady je naopak soudce aktivním činitelem, který se podílí na zjišťování skutkového stavu. Materiáxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxěji objasněném a pravdě co nejvíce se blížícím skutkovém základu. V tomto smyslu materiální vedení řízení doplňuje a reálně provádí povinnost pravdivxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx
xx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxí řízení je nutno rozlišovat tzv. formální vedení řízení. Na rozdíl od materiálního vedení řízení nemíří na oblast zpracovávání procesního materiálu xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxých listin, předvolávání svědků a dalších osob atd.), jakož i vedení samotného jednání. Formální vedení řízení tedy míří na vnější průběh řízení, zatíxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxlu obě činnosti soudu souvisejí (např. stanovení pořadí, v němž bude soud provádět dokazování). Krom citované literatury viz např. Neumayr: Zivilproxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx
xx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxud materiální vedení řízení pomocí poučovací, vysvětlovací a dotazovací povinnosti, popř. též pomocí právní debaty se stranami. Soudce takto má usilxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxlnily důkazní návrhy, a aby podaly veškerá vysvětlení, která jsou pro pravdivé objasnění skutkového základu rozhodnutí nezbytná. K materiálnímu vedxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxraveny zejména v § 118a odst. 1 až 3 a v § 43. Ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. bývá s ohledem na text zákona charakterizováno jako poučovací povinnost xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx při jednání ve věci samé, ale na základě výslovného ustanovení § 114c odst. 3 písm. b) o. s. ř. také při přípravném jednání. Bylo by však ve zjevném rozporx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxpř. při jiném soudním roku nebo při rozhodování bez jednání za podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. Dokladem toho je rozhodovací praxe, která umožňuje, axx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xnesli břemena tvrzení a důkazní a jestliže podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci samé byl těmito důkazy (popřípadě též pomocí shodných tvrzení účastnxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx x xx xx xx xxxx xxxx xxx xx xxx x poučovací povinnost při jednání, ale o poučovací povinnost, která coby součást materiálního vedení řízení směřuje k pravdivému a úplnému objasnění sxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xx xx xx
xII. Poučovací povinnost informativní povahy
6.
Vedle poučovací povinnosti, která je součástí materiálního vedení řízení, se v civilním procesu uxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xouvisí s tím, že současné procesní předpisy v menším nebo větším rozsahu připouštějí, aby v řízení vystupovaly také strany, které nejsou zastoupeny adxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxhla ve sporu svému odpůrci. Takový výsledek řízení by však byl neslučitelný s účelem civilního řízení soudního, spočívajícím v poskytování spravedlixx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxlatňování nebo bránění práv v řízení, musí také zajistit kompenzaci tohoto zjevného deficitu práva neznalého a nezastoupeného účastníka. K tomu slouxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxo věcně správné rozhodnutí soudu, nýbrž poskytnutí určitých informací nezbytných k tomu, aby účastníci pro neznalost procesních předpisů neutrpěli x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxovací povinnosti je zejména poučení o právech a povinnostech, které stranám přiznávají, resp. ukládají procesněprávní předpisy, jakož i poučení o toxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxx xxxčovací povinnosti informativní povahy lze považovat v obecné rovině § 5 o. s. ř. a jemu v zásadě korespondující § 118a odst. 4 o. s. ř. Tato ustanovení jsxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxud je povinen poučit účastníky o právu vyjádřit se k osobám soudců a přísedících (§ 15a odst. 1 o. s. ř.), o právu žádat o ustanovení zástupce (§ 30 odst. 1 o. xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x x xx xx xx xx xxxxxx xxoklamací bez normativního významu. Naopak tam, kde chybí výslovné dílčí kasuistické pravidlo, opírá se poučovací povinnost soudu o § 5 o. s. ř. Pro závxxx xx x x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxskytuje oporu žádná z uznávaných interpretačních metod.
8.
Zvláštní ustanovení upravující poučovací povinnost nepředstavují z pohledu judikaxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxst poučit o přípustnosti žaloby pro zmatečnost nad rámec § 157 o. s. ř., a to z čl. 36 odst. 1 Listiny a z § 5 o. s. ř. Viz komentář k § 157 o. s. ř. V této souvislxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx považuje přímo čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 90 Ústavy, a to - na rozdíl od citovaného nálezu - bez ohledu na § 5 o. s. ř. (II. ÚS 2087/08, odst. 28.). Přijetí txxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxnnosti nepovažuje (viz Jauernig: Zivilprozessrecht. 29. vydání, s. 73, a tam citované rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu).
IV. Koho x xxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx vyplývá, že k jejich uplatňování musí soud přistupovat diferencovaně.
10.
Poučovací povinnost informativní povahy má zabránit tomu, aby účastnxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxzastoupeného advokátem, popř. notářem. U takových účastníků nejvíce hrozí, že ve sporu podlehnou jenom proto, že neznají svá procesní práva a povinnoxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx. Z tohoto důvodu je nutné, aby soud dal práva neznalému a odborně nezastoupenému účastníku potřebná poučení, která budou nedostatek jeho právních znaxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxnen poučit účastníka o jeho procesním právu nebo povinnosti tehdy, pokud je z okolností zřejmé, že bez takového poučení by účastník utrpěl újmu na svých xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxní, že účastník neovládá jazyk, jímž se vede jednání, poučí jej o právu jednat v jeho mateřštině. Není správný takový postup, kterým by soud např. na počáxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx realizovat, vůbec nastane a bez ohledu na to, zda projevuje vůli k realizaci procesního práva směřující (R 40/99). Poučovací povinnost soudu podle § 5 ox xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx je to pro vedení řízení potřebné, a za takové situace, kdy bez konkrétního a podrobného poučení by mohli pro nedostatek potřebných znalostí procesních xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxm a práva neznalým účastníkům má však své meze (viz dále pod bodem 18.). Proto pokud by bylo zřejmé, že ani s poučením soudu není účastník zjevně schopen sáx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxkátem (závěr vyslovený v NS 2 Cdon 661/96, SoJ 14/98, podle nějž není porušením § 5 o. s. ř., nepoučí-li soud účastníka o možnosti zvolit si opětovně zástuxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxození od soudních poplatků, poučí jej soud o možnosti zastupování ustanoveným zástupcem podle § 30 o. s. ř.
12.
Naproti tomu bude-li účastník odborxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxje profesionální zastoupení v oboru práva, a proto by znalost procesních práv a povinností měla být pro takové zástupce samozřejmostí. Na takovém rozlxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxncipu, který je možno teleologickým výkladem dovodit pro poučení poskytovaná podle § 5 o. s. ř. Poučení vůči účastníku zastoupenému advokátem (popř. xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxsenci poučení mohl jevit postup soudu jako nepředvídatelný (k předvídatelnosti viz komentář k § 6 pod bodem 1. a násl.).
13.
Z účelu poučovací povixxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx který sice odborně zastoupen není, ale nelze jej považovat za osobu práva neznalou. V takovém případě totiž sám účastník má potřebné znalosti procesníxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x x xxxx xxxxx x xx x xx xx xxx xxxx xx xxxx xxxxxzení nedostatku právních informací o procesních právech a povinnostech. Materiální vedení řízení má zajistit, aby skutkový základ rozhodnutí byl co xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxnalým účastníkům, ale také vůči těm, kteří jsou odborně zastoupeni advokátem či notářem. Tato poučovací povinnost mu vzniká především tehdy, pokud skxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxy obsažené v žalobě jsou sice dostačující pro vymezení předmětu řízení, a nelze proto jejich neurčitost považovat za vadu žaloby bránící jejímu projedxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxbce svá tvrzení dále doplnil zcela určitými a konkrétními skutkovými přednesy, popř. též důkazními návrhy. Nutnost doplnění skutkových přednesů, poxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx používá právní pojmy, aniž uvádí skutečnosti, z nichž lze na jejich obsahové naplnění usuzovat. Může se rovněž jednat o situaci, kdy v průběhu řízení vyxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxědi svědka vyšla najevo existence dalších svědků, kteří přímo vnímali určitou událost, popř. existence listiny významné pro posouzení věci. Pokud ovxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxxlovací povinnosti podle § 120 odst. 3 o. s. ř.
15.
Do rámce poučovací povinnosti plynoucí z materiálního vedení řízení, patří rovněž poučení ohlednx xxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxx body 18. a násl.
V. Způsob poučení
16.
Po obsahové stránce shora citovaná
judikatura
vyžaduje, aby poučení bylo konkrétní a podrobné tak, aby jej xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxkona vůbec neodpovídají účelu, který poučovací povinnost sleduje.
17.
Kromě speciálních případů (např. § 157 o. s. ř.) nepředepisuje občanský soxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx při jednání, nebo také písemnou formou. Pořizuje-li se protokol (§ 40 odst. 2 o. s. ř.), mělo xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxípisu, a nikoliv usnesení i tam, kde zákon formu poučení předepisuje). Rozhodnutí NS 22 Cdo 3398/2011 však při písemném poučení trvá na tom, aby obsah pxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xoud účastníka v usnesení, kterým jej vyzývá k odstranění nedostatků žaloby, upozorní na možnost žádat o osvobození od soudních poplatků, popř. ustanoxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxrmě" nemusí ještě automaticky odpovídat požadavkům občanského soudního řádu (je-li neúplné, nekonkrétní nebo nepřesné; pro účastníka matoucí; poxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxslovně jako poučení označeno, tedy je-li kupř. obsaženo v usnesení vyzývajícím k odstranění vad podání. Za dostatečné bude takové poučení možno považxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxe poučovací povinnosti
18.
Ustanovení § 5 o. s. ř. vztahuje poučovací povinnost pouze k procesním právům a povinnostem. Takové pojetí poučovací poxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxěprávních aspektů; to je důsledkem vzájemných funkčních vazeb mezi právem hmotným a procesním (Macur: Problémy legislativní úpravy poučovací povinxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xe součástí materiálního vedení řízení (např. vyzývá-li soud účastníka k doplnění tvrzení a přitom jej poučuje, v čem má svá tvrzení doplnit, a jaké jsou xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx x
xxxxxxxxxx
Ústavního soudu je správně spatřují v principu nestrannosti soudu a v principu rovnosti účastníků řízení (I. ÚS 4004/14); poučení proto nesmí zvýhodxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx a nabádal ji k tomu, jaké konkrétní kroky má podniknout. Proto kupř. nebude soud poučovat odvolatele, že by u svého zjevně opožděného odvolání mohl navrxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxilně dovozuje, že do poučovací povinnosti naopak nepatří návod, co by účastník měl nebo mohl v daném případě dělat, aby dosáhl žádaného účinku, ale jen pxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxmnou žalobu (srov. 23 Cdo 3848/2007). Součástí poučovací povinnosti nemůže být ani poučení o věcné legitimaci (III. ÚS 480/97), včetně poučení o tom, žx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxučení o nutnosti přistoupení dalšího účastníka či o záměně účastníků (I. ÚS 56/95; R 37/03; NS 29 Odo 227/2002, SoJ 48/04; NS 30 Cdo 4947/2009). V rozporu x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xx x xxxxxxxx xx xízení vyjde najevo, že rozhodná právní skutečnost, mající z pohledu výsledku řízení vliv na aktivní věcnou legitimaci, nastala a žalobce není zastoupxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx o. s. ř.) slouží k odstranění nedostatku věcné legitimace; rozdíl oproti zmíněným dvěma institutům je pouze v tom, že odlišný nedostatek nastal až v průxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxupnictví podle § 107a o. s. ř., poučuje jej o věcné legitimaci, a tedy o tom, koho má žalovat, aby v řízení uspěl. Stejně tak se obvyklému přístupu vylučujíxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx ohledně otázky, kdo má být žalován, nejednotná; vzhledem ke specifické situaci, k níž se toto rozhodnutí vztahuje, a s ohledem na nedostatečnou přesvěxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxst poučit žalobce o okruhu pasivně legitimovaných účastníků má podle I. ÚS 467/04 soud tehdy, odkazuje-li v nesporném řízení jednoho z účastníků na tox xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxx x xxx xx xx xxxx
xxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxstníků, zejména pak s žalobou, obecně platí, že pokud obsahují procesní úkony stran zjevnou nesprávnost, je nutno dát účastníkům příležitost tuto nesxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxníka a formulace žalobního petitu.
22.
Ohledně xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxé osoby místo právnické osoby samotné, organizační složku státu místo České republiky apod., tedy žalobce učinil žalovaným entitu, která neměla způsxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxud vlastně poučoval o věcné legitimaci, jakož i z toho důvodu, že nejde o vadu žaloby, neboť ta má náležitosti, je určitá i srozumitelná. Ve skutečnosti v xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xx žalovaným nemůže být organizační složka či orgán, který nemá právní osobnost, a tedy ani způsobilost být účastníkem řízení, ale jedině osoba, jejíž soxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxčívající v nedostatku způsobilosti být účastníkem řízení), musí dát žalobci příležitost tento nedostatek správným označením žalovaného odstranit xxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xS 73/03; R 29/95 a řada dalších). Nepřijatelně naopak např. NS 33 Odo 720/2003, NS 30 Cdo 1634/2000 či I. ÚS 11/95. Tím spíše pak je nutno žalobce poučit, xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xehdy, je-li nepřesný, neurčitý, popř. je formulován tak, že by jeho převzetí do výroku rozsudku způsobilo nevykonatelnost rozsudku (viz např. NS 22 Cdx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxí důvodem k postupu podle § 5 o. s. ř. okolnost, že žalobě nelze vyhovět proto, že nemá oporu v hmotném právu, neboť tím by soud porušil princip rovnosti účxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xosouzení toho, zda se má uplatnit poučovací povinnost ohledně žalobního petitu, či nikoliv, je rozhodující cíl, který žalobce žalobou sleduje. Na tenxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxmací, které soud zjistí dotazováním (viz Schumacher: Richterliche xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxuje, a soudce zároveň nemůže nápravu zjednat sám jinou formulací výroku rozsudku. V podstatě na tomto přístupu stojí i NS 22 Cdo 112/2007, v němž se zdůraxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xdy by bylo zcela zjevné, o co žalobci jde, pokud žalobce nebyl o nesprávnosti formulace žalobního návrhu poučen. Soud má v takovém případě zvážit, zda s oxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx se žalobce domáhal, nebo zda je namístě žalobce o správné formulaci petitu poučit. K tomu srov. též NS 21 Cdo 909/2003.
24.
Popsanému přístupu odpovxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxlobce určení, že byl vlastníkem určité nemovitosti a zemřelá manželka byla k určitému dni rovněž vlastnicí téže nemovitosti, ačkoliv mělo být žalovánx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xvolen i v rozhodnutí NS 22 Cdo 2925/2005, v němž se žalobkyně domáhala určení, že jí svědčí právo společného jmění manželů k věci, ačkoliv šlo o nárok z podxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xdon 1396/96, SoJ 123/99). Z žaloby bylo zřejmé, že se žalobce domáhal ochrany vlastnického práva, pouze
petit
neupravil tak, aby to odpovídalo exekučxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxchybí, pokud sám ve výroku vysloví povinnost vyklidit nemovitost, je-li zjevné, že to je cíl, který žalobce sleduje;
d)
domáhá-li se žalobce vrácexx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxí v obsahu žaloby (NS 30 Cdo 1666/2000). Závěr, že soud o vzájemné restituční povinnosti poučovat nemusí, obsažený v NS 25 Cdo 2524/98 (SoJ 87/00) byl učxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xčinil vše pro to, aby tuto povinnost splnil, xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxzení, ačkoliv se měl domáhat nahrazení souhlasu žalovaného spoluvlastníka. Rozhodnutí NS 22 Cdo 2613/2000 v této věci nesprávně poučovací povinnosx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx. Jde tedy o zjevný případ, kdy formulace petitu neodpovídá sledovanému cíli;
f)
formuluje-li žalobce
petit
žaloby na určení existence věcného bxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxlovaných je zatížen věcným břemenem (s obsahem v žalobě uvedeným) ve prospěch vlastníků nemovitosti v žalobě uvedené, musí jej soud o nesprávnosti petxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xalobního petitu tomuto cíli neodpovídala. Pokud ovšem žalobní
petit
odpovídá cíli, který žalobce sleduje - což si soud popř. musí s žalobcem vyjasnit xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx by mohl uplatnit nárok jiný. Např. uplatní-li žalobce nárok na náhradu škody spočívající v ušlém výdělku za dobu, po kterou trvaly průtahy v řízení, nemx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xalobce domáhá nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, a tomuto petitu odpovídají skutkové přednesy obsažené v žxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx existence věcného břemene nabytého vydržením (NS 22 Cdo 2962/2012).
26.
Judikatura
dovozuje, že poučovací povinnost nemůže jít tak daleko, že bx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx x xxx 17/94, SoRo 11/94, s. 415). Tento závěr plyne i z dispoziční zásady, avšak vyžaduje jisté upřesnění. Soud nemůže místo žalobce formulovat žalobní
petix
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxlších úkonů zřejmý předmět řízení a cíl, který žalobce sleduje (např. žalobce jenom požaduje "plnou úhradu škody" apod. jako v citovaných xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxatná část obsahující návrh výroku rozsudku soudu - v žalobě chybí, je na soudu, aby ve výroku sám přesně a určitě vyjádřil to, čeho se žalobce domáhal.
xxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxle rozhodovací praxe meze poučovací povinnosti soudu (I. ÚS 63/96; NS 22 Cdo 320/2001; NS 30 Cdo 143/2002). Argumentuje se tím, že soud by žalobce poučovxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxět, či nikoliv, není výsledkem aplikace procesních předpisů, ale hmotněprávních norem. Taková argumentace však není udržitelná. Přehlíží v prvé řadx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxolnost, že určovací žaloby se od jiných žalob liší tím, že představují ryze procesní nástroj ochrany subjektivních soukromých práv. To se také promítá x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxto pokud soud žalobce - poté, co si v součinnosti s ním ujasní, jaký cíl právní ochrany sleduje - poučí, jak formulovat žalobní
petit
, aby to odpovídalo žaxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx x právu procesním. Proti tomuto závěru nelze brojit ani tím, že nedostatek naléhavého právního zájmu vede k zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Jak je totix xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxaného teoretického přístupu k žalobnímu právu. Naléhavý právní zájem má ve skutečnosti povahu procesní podmínky, a správně by proto jeho zjišťování mxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xe rozhodovací praxe v určitých případech připouští, aby poučovací povinnost soudu vedla ke změně žaloby. Viz I. ÚS 1180/07, IV. ÚS 1253/08 a řada dalšíxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx za předpokladu, že povede k vyhnutí se novému procesu, neboť takové poučení slouží nejen zájmům žalobce, ale i žalovaného (Jauernig, op. cit., s. 75). Jxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx případě totiž může být velmi nejasná hranice mezi změnou žaloby a doplněním žaloby (na něž se bezpochyby poučovací povinnost soudu vztahuje); rozdíl mxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xoplnění, ale právě také o změně žaloby.
Z další judikatury:
NS 21 Cdo 1700/2013 (není nutno poučovat o důsledcích soudcovské povahy lhůty pro odxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxm nástupnictví podle § 107a o. s. ř.); II. ÚS 1473/11 (poučení ohledně nesprávného označení povinného); I. ÚS 2881/09 (povinnost soudu seznámit účasxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxcí povinnost při intertemporálních konfliktech starého a nového práva); NS 29 Odo 373/2002 (nepoučování o rozhodování bez jednání v odvolacím řízenxxx xx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxý,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Předvídatelnost postupu a rozhodování soudu
1.
Jedním ze základních principů právního xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxí, a to jak ve fázi jeho tvorby, tak i při jeho interpretaci a aplikaci. Požadavek předvídatelnosti postupu soudu, jenž je nyní výslovně formulován v § 6 ox xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxtupu soudu a jeho rozhodování totiž plyne již z ústavního pořádku, a nikoliv až z podústavního práva; v něm se pouze požadavek předvídatelnosti opakujex xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx postupu soudu, kdy účastníci nemohou být s ohledem na dosavadní průběh řízení překvapeni rozhodnutím soudu. Zadruhé, vycházejí-li účastníci při práxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxlišné rozhodnutí musí soud založit na relevantních důvodech a argumentech, jež musejí být účastníkům vysvětleny v odůvodnění tohoto rozhodnutí. A zaxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxedpoklad předvídatelnosti její aplikace soudy."
3.
Předvídatelnost se tedy v prvé řadě promítá v samotném procesním postupu soudu, především přx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxí a dokazování (II. ÚS 1617/10). Nepředvídatelným, resp. překvapivým, je podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu takové rozhodnutí, které nebylo mxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxolací soud na rozdíl od soudu I. stupně posuzoval skutečnost, kterou žádný z účastníků řízení nikdy netvrdil či nepopíral, popř. která nebyla předmětex xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxý postup soudu, jenž by vyústil v neúspěch strany v řízení pro neunesení břemene tvrzení nebo břemene důkazního, aniž byla o těchto břemenech řádně poučxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxtně důsledků z toho plynoucích pro postup soudu. V prvé řadě právní posouzení věci soudem nesmí být pro strany překvapivé. Proto se za nepředvídatelné pxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx možnosti skutkově a právně argumentovat, tj. odvolací soud posoudí zjištěný skutkový stav po právní stránce jinak, než dosud činili účastníci řízení xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxení a navrhnout k nim důkazy (NS 23 Cdo 2497/2013, NS 30 Cdo 1225/2011, III. ÚS 729/00, IV. ÚS 321/07, NS 22 Cdo 2125/2006). Hodlá-li se odvolací soud odchýxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx také pro dovolací řízení (I. ÚS 3271/12): "Postup, kdy dovolací soud zamítne dovolání s odůvodněním, že závěr odvolacího soudu je správný, ... přičemž x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx je odepřením práva na právní slyšení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod." Dovolatel ani dovolací odpůrce totiž v době, kdy podávajx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxenty by z hlediska tohoto odlišného právního názoru měly být
relevantní
. Z tohoto pohledu lze považovat za matoucí názor, podle nějž "zákon (žádné ustaxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xby jim umožnil uplatnit něco jiného (pro případ, že by se ukázalo, že dosavadní nárok nemůže obstát)" (NS 21 Cdo 1243/2013). Žádné takové výslovné ustanxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx účastníkům, aby na něj reagovali, vyplývá - jak bylo právě vyloženo - přímo z principu právní jistoty a z práva na právní slyšení.
5.
Protože integráxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxd o aplikaci § 150 o. s. ř., musí účastníky o možném použití moderačního práva poučit a poskytnout jim prostor k vyjádření (II. ÚS 828/06, Pl. ÚS 46/13).
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxatelnost musí být zajištěna jednak ve vztahu k předchozímu průběhu řízení, jednak vzhledem k ustálené judikatuře (srov. II. ÚS 1769/13). Nepředvídatxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx ani z protokolu o jednání, ani ze spisového materiálu, na základě jakých skutečností dovodil soud zásadní změnu v přisouzení nákladů řízení, je třeba txxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxvatele (III. ÚS 1561/13). Ohledně druhé oblasti (předvídatelnosti vzhledem k ustálené rozhodovací praxi), Ústavní soud v nálezu II. ÚS 4809/12 konsxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxálené judikatury odchýlit, nicméně z pojetí práva na spravedlivý proces plyne, že potom je jejich povinností se v odůvodnění odlišného rozhodnutí s tíxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxšné interpretované zákonné normy. Přehodnocení
interpretace
pak představuje zásah do právní jistoty a rovnosti všech subjektů, které očekávají, žx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx závěry nalézacího soudu vybočí z ustálené judikatury obecných soudů zásadním, pro stěžovatele zcela nepředvídatelným způsobem (I. ÚS 3143/08).
xx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxěna nejen poučovací povinnost dle § 118a o. s. ř., u níž je to zcela evidentní, ale také obecná poučovací povinnost dle § 5 o. s. ř., popř. zvláštní kazuistixxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x x xx xx xx xxxxxxxvat ve vzájemné součinnosti, a to mj. za tím účelem, aby skutečnosti, které jsou mezi nimi sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Poxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxího protikladu zásady vyšetřovací.
9.
Prvá z těchto dvojic vymezuje, kdo má rozhodující slovo při zahájení řízení, vymezení jeho předmětu a jeho sxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx uplatňující se ve sporném procesu, to jsou naopak strany, které rozhodují o tom, zda vůbec bude řízení zahájeno, o čem bude soud rozhodovat, a zda řízení xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxvu: označuje, kdo nese odpovědnost za objasnění skutkového stavu. Vyšetřovací zásada činí odpovědným za zjištění skutkového stavu soud; je jeho povixxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxutkového stavu výlučně stranám. Je na nich, aby do řízení uvedly rozhodné skutečnosti a učinily důkazní návrhy. Povinností pravdivosti přitom nejsou xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xostavení soudu proto lze charakterizovat jako slabé a pasivní. Jeho rozhodnutí vychází ze skutkového základu odpovídajícího procesní činnosti strax xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx popsané pojetí vyšetřovací a projednací xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxučasný civilní sporný proces je charakteristická formální pravda, je od základu chybná. Ryzí podoba projednací zásady byla podstatně změněna. Modifxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxem a zároveň posílila postavení soudu. Přednesy procesních stran jsou oproti ryzímu pojetí projednací zásady svázány povinností pravdivosti a úplnoxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxím břemenem. Podstatná je rovněž změna v postavení soudu; ten přestal být pasivním činitelem, a naopak v rámci materiálního vedení řízení mu bylo svěřexx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x x xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xtavu, odpovídá to současnému přístupu k projednací zásadě. Shromažďování skutkového a důkazního materiálu je v popsaném smyslu společnou záležitosxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxg: Lehrbuch des österreichischen Zivilprozessrechts, s. 309.), byť klíčová zůstává stále iniciativa a odpovědnost procesních stran.
11.
K matexxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx x x x x x xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxx xxxx x x xx x x x xxx xxx xxdem 4 a násl. K povinnosti součinnosti soudu a účastníků v nesporném řízení a k modifikovanému pojetí vyšetřovací zásady viz komentář k § 20 pod bodem 2 a xxxxx xx xx xx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx x x xx xx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnosti, které jsou mezi stranami sporné. Toto ustanovení je významným interpretačním vodítkem pro výklad § 120 odst. 3 o. s. ř., podle nějž soud může vzít xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxjící a strana žalovaná jsou vzájemnými odpůrci, a nositeli protichůdných zájmů. Právě existence těchto opačných zájmů umožňuje přenést na procesní sxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxti odpovídající skutkovým znakům jí příznivé právní normy. Pokud se přitom odchýlí od pravdivého vylíčení rozhodujících skutečností, je v zájmu protxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxmenem. Naopak zůstanou-li určité skutkové přednesy nepopřeny, přestože protistrana sleduje v řízení protichůdný zájem a přestože měla příležitost xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx sporném řízení předmětem dokazování jenom ty právně rozhodné xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxx xxxx xx xx xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxi mají být spolehlivě zjištěny podle "míry účasti" stran. Tím se pochopitelně nemyslí snad okolnost, že by účastenství stran v řízení bylo jakkoli odstxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxení důkazního břemene vyjadřuje požadavek, aby každá procesní strana prokazovala ty skutečnosti, které odpovídají skutkovým znakům jí příznivé práxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxx xxxxx xx x xxxxx
xx xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x x xx xx xx xxxxxhlivě zjištěny. Tímto v podstatě neurčitým pojmem je vyjádřena míra důkazu, tedy stupeň vnitřního přesvědčení soudce, který musí být dán, aby určitou xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxečnost považuje za prokázanou tehdy, nabude-li soudce vnitřního přesvědčení o pravdivosti skutkového přednesu na úrovni praktické jistoty. Nepřijxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxěpodobná než nepravděpodobná. Závěr, že se tato druhá koncepce nemůže v českém civilním procesu uplatnit, plyne ostatně mj. právě z výslovného znění § x xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxkazu souvisí s hodnocením důkazů, více k ní, jakož i k objektivním kritériím, které ji doplňují, viz komentář k § 132 o. s. ř., pod body 9 až 13.
VI. Rychloxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxání jednotlivých věcí, ale také z pohledu vztahu soukromého práva a civilního práva procesního: čím vyšší je výskyt zdlouhavých a málo efektivních řízxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxosti řízení však nelze chápat odtrženě od účelu civilního procesu, jímž je poskytování ochrany skutečným ohroženým nebo porušeným subjektivním právxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxž je schopno skutečné hmotněprávní vztahy ochraňovat. Předpokladem věcně správného soudního rozhodnutí je vždy úplné a pravdivé objasnění skutkovéxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxak nutno zdůraznit, že rychlost řízení nelze věcné správnosti soudního rozhodnutí nadřazovat, neboť rozhodnutí, jehož je sice dosaženo rychle, avšax xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx na to, aby se řízení vyhnulo zbytečným prodlevám, nikoliv aby se zkracovalo za každou cenu na úkor možnosti dosažení věcně správného rozhodnutí. Správxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx rozhodování, jimiž je např. i zmíněná povinnost soudu opřít své rozhodnutí o spolehlivě zjištěný skutkový stav věci, obzvláště v případech, kdy jsou nxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxavedlivý proces. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo mj. na to, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Čl. x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxednána v přiměřené lhůtě. Vzhledem k rozmanitosti jednotlivých věcí, jejich rozdílné skutkové a právní složitosti, jakož i řadě dalších faktorů není xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxská práva se za účelem posouzení této otázky vytvořila určitá kritéria, která se posléze promítla i v rozhodovací praxi Ústavního soudu a Nejvyššího soxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx). V rámci zvažování konkrétních okolností případu je nutno přihlédnout především k celkové délce řízení; ke složitosti řízení; k jednání poškozenéhxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného. Podrobněji k tomu zejména stanovisko Nejvyššího soudu R 58/11 a z rozhodovací praxe Ústavníhx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx x x x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx hospodárnosti řízení. S poukazem na něj pak kupř. posuzuje místní příslušnost v případech, kdy ji nelze určit (např. NS 21 Nd 438/2014), či se jej dovoláxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xx x x xx xx xx xxožen teprve novelou provedenou zákonem č. 293/2013 Sb. Podle důvodové zprávy mělo jít o "nový výkladový návod". Zákonodárce však přehlédl, že xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xOUDY
Pravomoc
(Pravomoc soudů)
JUDr.
Jiří
Hrádek,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Vymezení soudní pravomocx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxkové vymezení je založeno na rozsahu pravomoci stanovené primárním právem a její překročení tak může zakládat porušení ústavně zaručených práv. Soudxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxk řízení (viz § 103 a násl.), která vymezuje oprávnění českých soudů k rozhodování, a to jednak určením věcí, o nichž soudy rozhodují v civilním řízení (xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxoc je však nutné odlišovat od pojmu působnosti a příslušnosti.
4.
Působnost, neboli
kompetence
je prostorový, časový a věcný rozsah oprávnění koxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxánu jednat. Zásadní je ale rozdíl mezi překročením pravomoci a působnosti. Zatímco jednání
ultra vires
, tedy mimo působnost, je sankcionováno vadou pxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx právní účinky. Jednání mimo působnost je tedy jednáním platným až do té doby, než dojde k jeho zrušení oprávněným orgánem.
5.
Příslušností xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxně, funkčně nebo místně příslušný. Příslušnost je v občanském soudním řádu blíže vymezena v § 9 až 12.
II. Pravomoc soudu v civilním procesu
6.
Praxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx pravomoci jiného orgánu.
7.
Věcmi soukromoprávní povahy se rozumí zejména spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchoxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxštěno a současné pojetí pravomoci v soukromoprávních věcech je založeno na obecném chápání soukromoprávního vztahu. Existuje přitom několik přístuxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxní vztahu subjektů z hlediska jejich rovnosti nebo autoritativnosti. V rámci soukromoprávních vztahů jsou si subjekty obecně rovny a žádná ze stran nexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxat jako soukromoprávní.
8.
Vedle mocenské teorie existují také teorie zájmová, teorie organická či metoda právní regulace. K mocenské teorii se hxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xd počátku hlásí k metodě právní regulace (viz 9 Afs 97/2009 nebo Konf. 81/2004, Konf. 110/2009).
9.
Občanský soudní řád doposud vyjmenovával jedxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx měly vždy jednat v rozsahu své obecné pravomoci jako orgány ochrany státem garantovaných práv ve smyslu čl. 36 Listiny.
III. Rozsah pravomoci
10.
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx: sporného a nesporného. Sporná a nesporná řízení jsou základním dělením nalézacího řízení x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
rozhodnutí, v nesporném řízení pak rozhodnutí
konstitutivní
. Uvedený přístup ale nepostihuje veškeré aspekty rozhodnutí, neboť existují i rozhodnxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxe řízení, která je v případě sporného řízení zásadně reparační, zatímco u nesporného řízení preventivní (Winterová, s. 37).
12.
Bez ohledu na strixxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxjetí účastenství. Spor je vždy charakterizován systémem dvou stran v kontradiktorním postavení, a dále tzv. formálním pojetím účastenství (o tom, kdx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xčastníků zasahovat). Naproti tomu v nesporném řízení o systému dvou stran v kontradiktorním postavení mluvit nelze. Účastenství v zásadě splývá s věcxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnem, a to buď záležitosti vyplývající ze soukromoprávních vztahů, nebo z jiných poměrů, které civilní pravomoci výslovně podřizuje zákon. Bude se jedxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xx xxxné primárně přihlédnout k mezinárodní úpravě soudní příslušnosti. Mezinárodní příslušnost přitom upravují následující právní předpisy.
a)
Příxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x
xxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xařízení č. 1346/2000 (Brusel III) nebo nařízení č. 4/2009 (Brusel IV);
b)
Mezinárodní dvoustranná nebo vícestranná smlouva, k jejímuž uzavření s xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx ním přednost, například smlouvy č. 95/1983 Sb., 207/1964 Sb. či 93/1989 Sb. Tento přístup vyplývá z čl. 351 SFEU.
c)
Zákon o mezinárodním právu soxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxd z ustanovení zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Jinými předpisy má zákon o mezinárodním právu soukromém na mysli přímo pouxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxzinárodního a evropského práva je pouze posuzováno, který stát je oprávněn rozhodovat ve věci. Na tom nemění nic ani skutečnost, že zejména evropské přxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxo použitelné právní předpisy EU mají přednost před národními úpravami a jestliže je dána působnost těchto předpisů, řídí se úprava pravomoci (příslušxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x
xxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xII) nebo nařízení 4/2009 (Brusel IV).
17.
Úprava příslušnosti je dána jak přímo stanovením příslušných soudů ve vztahu k soudní soustavě členskýcx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x x x xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
xx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x8.
Pravomoc je ve smyslu § 103 a § 104 odst. 1 jednou z podmínek řízení, kterou soud zkoumá kdykoliv za řízení ze své úřední povinnosti. I když by tedy účaxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxě zastavit s účinky
ex nunc
a po právní moci postoupit věc pravomocnému orgánu. Pokud by orgán, na nějž je věc postoupena, s delegací nesouhlasil, bude kxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxi páté občanského soudního řádu, která upravuje přezkum rozhodnutí správních orgánů v soukromoprávních věcech a soudního řádu správního. Toto ustanxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxntroly dle čl. xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xozhodnout v občanském soudním řízení ve věcech neuvedených v odst. 1, které tak nelze charakterizovat jako případy soukromoprávní.
Jedná se o zejméxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxní Brusel I
bis
,
b)
kontroly rozhodčího řízení, včetně jmenování rozhodců,
c)
rozhodování ve věcech upravených zákonem o zvláštních řízenícx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xeřejných subjektivních práv. Samotné posouzení, který ze soudů bude oprávněn k rozhodnutí ve věci je však již podle zákona otázkou věcné příslušnosti x xx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxi. Kompetenční spory, které mezi civilními a správními soudy vznikají, rozhoduje zvláštní senát zřízený podle zák. č. 131/2002 Sb., o rozhodování někxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx x xxxxx
xxx
xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xba orgány se cítí být pravomocné, nebo negativní, kdy oba orgány svoji oprávněnost rozhodnout ve věci popírají. Obdobné je takové rozhodování na záklaxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxních), III. ÚS 2542/07 (pravomoc ve věci sporu o členství v občanském sdružení), IV. ÚS 120/06 (pravomoc ve věci nemocenského pojištění), NS 31 xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xomunikací), NS 22 Cdo 3727/2008, R 53/11 (pravomoc ve věci vydání citlivých informací o zdravotním stavu dítěte), NS 29 Cdo 1578/2008, R 16/11 (pravomox x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x
xxx
xx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxho státu), NS 33 Odo 926/2006, R 50/09 (pravomoc ve věci sporu z rozhodnutí dopravního úřadu), NS 21 Cdo 1896/2002, R 30/04 (náležitosti rozhodnutí o praxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxho na zdravotní pojištění), NS 29 Odo 232/2001, R 9/02 (přistoupení dalšího účastníka a podmínky řízení), NS 20 Cdo 1897/2001, R 63/02 (pravomoc k nařízxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxravomoc ve sporu o náhradu škody ze zneužití telefonního přístroje), Konf 99/2004, R 77/06 (pravomoc ve sporu přijímače digitálního satelitního vysíxxxxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxslušnost
(Věcná příslušnost)
JUDr.
Jiří
Hrádek,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. K příslušnosti obecně
1.
Mxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxční a místní.
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx soustavy českých soudů, která je v současné době tvořena okresními, krajskými a vrchními soudy a Nejvyšším soudem. Soustava soudů je dvoustupňová, tzxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxyššího soudu, který by však neměl být chápán jako klasický třetí stupeň. Věcná příslušnost soudu je blíže vymezena v § 9 o. s. ř.
3.
Funkční příslušnoxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x x xx x xxx xx xx xx
xx
xxxxní příslušnost vymezuje působnost soudů z hlediska teritoriálního. Na základě § 84 až 89a o. s. ř. o místní příslušnosti jsou vybírány příslušné soudy x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxušnosti soudu lze dovodit pouze za použití zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, jenž stanoví obvody soudů v § 11 a násl.
II. Věcná příslušnost okxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xěcné příslušnosti je přitom založeno na vymezení negativním, což znamená, že není-li stanovena věcná příslušnost jiných soudů, bude pro rozhodování xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx předchozí úpravy se přitom jedná o vymezení bez ohledu na oborové chápání práva, které bylo opuštěno v souvislosti s přijetím občanského zákoníku. Jedxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xystému
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) svěřuje krajským soudům rozhodování sporů vyplývajících ze systému sociálního zabezpečení, které mají základ x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxtění, § 62 odst. 3 a § xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxvení § 9 odst. 2 písm. b) upravuje rozhodování krajských soudů v případech sporů vzešlých z práva na stávku a výluku. Jedná se konkrétně o právo zaručené xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx v § 21 a 29.
c)
spory cizích států a osob s diplomatickým statutem
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. c) upravuje v první řadě rozhodování případů, kdy je úxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxd jde o řízení vyplývající z jednání a úkonů cizích osob učiněných při výkonu jejich státních, vládních a jiných veřejných pravomocí a funkcí, včetně jexxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx, které spadají pod toto ustanovení a jsou vyloučené z české
jurisdikce
, jsou osoby požívající diplomatických výhod na základě Vídeňské úmluvy o diploxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xx
xxxxx x xlnění kolektivní smlouvy
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. d) bylo vloženo zákonem č. 151/2002 Sb. a věcná příslušnost vyplývá z § 14 zákona č. 2/1991 Sb., o kxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxstliže je v rozporu s právními předpisy nebo kolektivními smlouvami (§ 5).
e)
zakládání právnických osob
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. e) upravuje xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxrporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a (ii) ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo čxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxné rovině vyplývá z § 118 a násl. obč. zák., přičemž občanský zákoník výslovně upravuje korporaci v xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxých soudů jen u ústavů a fundací, což dle našeho názoru nebylo účelem právní úpravy. Současná regulace je totiž jednoznačně inspirována předchozím zněxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xeupravovala příslušnost ve věci sdružení (spolků), neboť sdružení spadala pod Ministerstvo vnitra, k rozšíření nedošlo. Jedná se tak o zjevnou chybu xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxlky by měly spadat pod příslušnost krajských soudů. Obchodní
korporace
jsou upraveny v zákoně o obchodních korporacích, který v § 1 stanoví, že obchoxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxím omezeným a akciová společnost a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxadě sporů již existujících subjektů se příslušnost opět formálně omezuje pouze na rozhodování věcí obchodních korporací. I v tomto případě lze ale výkxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxučení fundací a ústavů z příslušnosti krajských soudů. I když totiž občanský soudní řád užívá pojem
korporace
, hovoří zároveň o společnících a členecxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxy (v závislosti na typu právnické osoby) budou zahrnovat veškeré spory, které se svojí podstatou vážou na účast společníka ve společnosti a práva spolexxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx přístup k informacím či žaloba na vypořádací podíl.
Další případy soudního řízení ve věci korporátního práva jsou výslovně upraveny v zákoně o zvláštxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xx
xxxxx x xxxxx xxxxxx
xstanovení § 9 odst. 2 písm. f) upravuje věcnou příslušnost pro spory mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxkce příslušné osoby. Bude se tak jednat nejenom o spory finančního charakteru, ale též o rozsah pravomoci orgánu či obecného jednání těchto osob. Stejnx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
g)
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxtků vyplývajících z průmyslového nebo duševního vlastnictví. Bude se tedy jednat o spory o nároky z právních i protiprávních jednání, které se přímo doxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxšení práva duševního vlastnictví, či neoprávněného užívání práva duševního vlastnictví (VSP 1 Cmo 118/93).
Z hlediska volby příslušného soudu se přxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxud v Praze. Nad rámec uvedeného zákona, který zahrnuje spory ve věcech vynálezů a zlepšovacích návrhů, průmyslových a užitných vzorů, ochranných známxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
x)
nekalá soutěž
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. h) upravuje věcnou příslušnost krajských soudů v případech sporu z nekalé soutěže v současnosti upravené x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxo obohacení. Nedovolené omezení soutěže, pak vyplývá ze zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a bude se jednat o veškeré aspekty porušexx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxx právu k obchodní firmě, má stejná práva jako při ochraně před nekalou soutěží, lze dovodit, že příslušnost krajských soudů ve smyslu písm. h) bude zahrnxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxi soudy bude dle písm. i) chráněna dobrá pověst, a bylo by nelogické, aby ochrana dobré pověsti probíhala před jinou instancí, než ochrana obchodní firmxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxy názvu a dobré pověsti právnických osob. Hmotněprávní základ vychází z § 135 odst. 2 obč. zák., který upravuje jak ochranu dobré pověsti, tak soukromí pxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxtiučinění.
Ochrana dobré pověsti je výjimkou z podřízení věcné příslušnosti krajských soudů, neboť spory o ochranu osobnosti byly v nové úpravě podřxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxce je však nesystematický, neboť v mnoha případech bude ochrana dobré pověsti a soukromí představovat jeden předmět řízení.
j)
spory z finančníhx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxkoně č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, směnek a šeků ve smyslu zákona č. 191/1950 Sb., směnečném a šekovém zákoně, a investičních nástrojů ve smysxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x jiné hodnoty, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Záležitosti rozhodované ve věcech kapitálového trhu jsou již ale upraveny v zákoně o zvlxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxjící z obchodů na komoditní burze ve smyslu § 28 odst. 3 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. Definice burzovního obchodu je obsažena v § 2 zákonxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxků a z toho vzniklých sporů. Jedná se o případy dle § 9 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů a dále o spory dle § 1194 obč. zák., pokud příslušné společenxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxví měly řešit před krajským soudem, a to včetně projednání a rozhodnutí věci týkající se požadavku společenství vlastníků jednotek na zaplacení příspxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx 2 písm. m) upravuje příslušnost ve věcech přeměn obchodních společností a družstev, včetně všech řízení o náhradě podle zvláštního právního předpisxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx zvláštní předpis budou z působnosti občanského soudního řádu vyňaty (§ 85 až 93 z. ř. s.). Bude se přitom jednat i o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxz § 92). Pod úpravu občanského soudního řádu nebude spadat ani postup po uložení povinnosti splnit dluh poskytnutím dorovnání protiplnění nebo složix xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxx
xxxxxxxxxx x x odst. 2 písm. n) upravuje příslušnost ve sporech z koupě závodu, pachtu závodu nebo jeho části, jak jsou upraveny v § 2175 a násl. a § 2349 a násl. obč. zákx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xředmětem sporu při převodu závodu právo duševního vlastnictví, uplatní se navíc zvláštní soudní příslušnost Městského soudu v Praze ve smyslu zákona xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xe smluv na stavební práce, které jsou nadlimitními veřejnými zakázkami, včetně dodávek nezbytných k provedení těchto smluv. Příslušným zákonem upraxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxy č. 77/2008 (viz § 12 zák. č. 137/2006 Sb.). Finanční limit v případě veřejných zakázek na stavební práce k 1.1.2015 činil 131 402 000 Kč.
IV. Další xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxu jimi zejména zákon o zvláštních řízeních soudních, který obsahuje úplný výčet nesporných řízení, která byla původně obsažena v občanském soudním řáxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxst Nejvyššího soudu
8.
Ustanovení odst. 3 upravuje formální zajištění věcné příslušnosti Nejvyššího soudu, které však musí předcházet úprava ve zxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxutí ve věcech rozvodu manželství, zákonného odloučení, prohlášení manželství za neplatné a určení, zda tu manželství je či není, byl-li alespoň jedníx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxudů členských států nijak neupravují, a nezasahují tak do rozdělení a organizace práce jejich soudní soustavy.
xxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x
xxx
x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxe o definování soudu z hlediska národní věcné příslušnosti.
Z další judikatury:
I. ÚS 59/11 (námitky k věcné příslušnosti a odůvodnění usnesenx xxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx řízení), NS Ncp 2831/2009, R 2/11 (ochrana dobré pověsti právnické osoby), NS 29 Cdo 37/2011 (spor o nedoplatek do fondu oprav SVJ), NS 29 Cdo 1449/2000 xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxx x3/2009, R 115/11 (spor insolvenčního správce a exekutora), MS v Praze 35 Co 127/2001, R 37/02 (jmenování znalce za účelem ocenění nepeněžitého vkladu)x xx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xe ke dni 1.1.2016.
I. Smysl hlavní intervence
1.
Ustanovení § 9a je důsledkem existence úpravy tzv. hlavní intervence, tedy nové žaloby, která je zxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x § 91a.
2.
Účelem hlavní intervence je umožnit třetí osobě (hlavní intervenient) napadnout žalobou účastníky probíhajícího řízení a uplatnit tak xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxx prodané s výhradou vlastnictví, jestliže zaplacení kupní ceny za věc je předmětem sporu mezi žalovanými účastníky.
3.
Nové řízení se připojuje usxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxho skončení původního řízení (§ 91a), podmínkou však je, aby žalobou napadnul obě strany probíhajícího soudního sporu. Je-li v řízení i jiný intervenixxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxi.
4.
V rámci hlavní intervence se jedná o samostatnou žalobu, za níž je třeba hradit soudní poplatek a u níž musí být vypořádány nároky stran a úhrada xxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx zachována, jinak by nedošlo k ekonomickému vyřešení sporu.
II. Evropské právo
6.
Nařízení Brusel I
bis
upravuje hlavní intervenci v čl. 8 odst. 2x x xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxoba, ledaže by toto řízení bylo zahájeno pouze proto, aby tato osoba byla odňata soudu, který je pro ni příslušný. Čl. 65 pak stanovuje výluku z tohoto praxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx)
JUDr.
Jiří
Hrádek,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Obecně
1.
Ustanovení § xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxe konkrétní stupeň soudů, které jsou příslušné v jednotlivých instancích soudního procesu.
2.
Ve funkční příslušnosti nalézá svůj odraz soustavx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx soudy, včetně jejich poboček. Na území Hlavního města Prahy působí namísto okresních soudů obvodní soudy a Městský soud je v postavení krajského soudux xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxoremedura
ve smyslu § 210, která provedení odvolání soudem určeným dle § 10 znemožňuje.
II. Funkční příslušnost krajských soudů
4.
Stanoví-li xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxanci v případech, kdy zákon stanoví v § 9 jako prvoinstanční soud okresní. Okresními soudy musíme rozumět jak soudy okresní, tak pražské obvodní soudy x xxxxxxx xxxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx č. 121/2008 Sb., tento však stanoví specifický režim. O opravném prostředku nejdříve rozhoduje ve smyslu § 9 zákona předseda senátu, který o něm rozhoxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx. Nelze-li odvolání proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka zcela vyhovět, rozhodne o něm funkčně příslušný odvolací soud.
6.
Proti rozhodnuxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxt námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané vyšším soudním úřxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxní odvolání přípustné, § 9 odst. 2 o vyšších soudních úřednících.
III. Funkční příslušnost vrchních soudů
7.
Je-li jako prvoinstanční soud určex xxx x x xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxy krajských soudů v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a Hradci Králové a též Městského soudu v Praze, do obvodu Vrchního soudu v Olomoucx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxuje např. webová stránka obce.cz.
IV. Evropské právo
9.
Přímo použitelné právní předpisy EU problematiku funkční příslušnosti soudů členských xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxobního návrhu), NS ČR 6 Cdo 83/92 (rozhodnutí o vyloučení soudce), NS 22 Cdo 599/2004 (rozhodnutí o zastavení řízení ve věci odvolání)
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx je mimořádným opravným prostředkem v rámci civilního procesu, a i z tohoto důvodu je funkční příslušnost svěřena Nejvyššímu soudu. Až do roku 1995 přitxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxx xxxxxdnutím soudů krajských a vrchních, a to vždy, když rozhodují ve druhé instanci.
2.
Pokud by došlo k podání dovolání proti rozsudku prvostupňovému, xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxvat. Zastavení by však přicházelo v úvahu pouze tehdy, pokud by nebylo možné vadu odstranit postupem dle § 43. K zastavení by došlo z důvodu neodstranitexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx x xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxují, a nezasahují tak do rozdělení a organizace soudní soustavy.
Z další judikatury:
NS 22 Cdo 599/2004 (rozhodnutí o zastavení řízení ve věci oxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx zahájení řízení
1.
Z hlediska časového určení věcné a místní příslušnosti je rozhodným okamžik zahájení řízení. Zahájením se přitom rozumí okamžix xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xydání usnesení ve věci, ve které lze zahájit řízení i bez návrhu a řízení je zahájené dle § 82 odst. 3.
2.
Zahájením řízení také nebude doručení žaloby xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
3.
Forma doručení návrhu vyplývá z § 42, podle kterého je možné doručit návrh na zahájení řízení písemně v listinné nebo elektronické podobě prostředxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněnax xxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxle zvláštního právního předpisu se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu, je však nutné, aby každá jednotlivá příloha elektronickéxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxíloha obsahující návrh ve věci samé. V případě zaslání dokumentu datovou schránkou nemusí být dokument podepsán, neboť odesílatel je dostatečně idenxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xaslaných telefaxem, než je podání samé, nemůže tak ale činit u podání e-mailem či datovou schránkou.
5.
Soud je vždy oprávněn splnění místní a věcné xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx zásada perpetutio fori, tedy zachování příslušnosti soudu jednou určené (R 49/67).
II. Místní příslušnost
6.
Místní příslušnost je zkoumána vxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxslušnost zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, kterx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxje svoji místní nepříslušnost. Po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 5 jako soudu místně příslušnému".
III. Věcná přxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxx x xxxx xx xxxxx
xxx
xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxi k závěru o věcné nepříslušnosti soud, anebo je-li vznesena námitka žalovaného. V takovém případě předkládající soud předloží věc nadřízenému vrchnxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu.
11.
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxi tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Plzni."
12.
Výsledkem zkoumání věcné příslušnosti je buď pokračování v říxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xeuplatní v případě, kdy soud ve správním soudnictví ve stejné věci pravomocným rozhodnutím odmítl návrh s tím, že jde o věc, kterou soudy projednávají a xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxastníkům k vyjádření.
14.
Výjimky z perpetuatio fori jsou stanoveny zejména v zákoně o zvláštních řízeních soudních a tyto případy se týkají zejmxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxx
Projednání věci může být z pravomoci civilních soudů vyňato i dohodou účastníků, a to volbou rozhodčího řízení dle zákona o zvláštních řízeních soudníxx x x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdnána v řízení před rozhodci nebo rozhodčí komisí spolku, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví.
V. Nemožnost dalšího přezkumu
16.
Věcně a xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxad nastává, jestliže již existuje pravomocné rozhodnutí ve smyslu § 104a a 105, neboť se jedná o věc pravomocně rozhodnutou. Druhý případ je následkem xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx nelze ani zkoumat příslušnost.
VI. Volba soudu
18.
Ustanovení odst. 2 stanoví logickou, ale v případě místní příslušnosti dané na výběr velmi důlxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxn v případech, když zákon stanoví více možností, ale také tehdy, když se strany dohodnou na místně příslušném soudu. Nesjednají-li xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxt volba místní příslušnosti chápána jako výlučná, musí být takový závěr nepochybný, např. použitím slov "výlučně", "jen" či "pouze". Běžná formulacex xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxění Nejvyššího soudu k rozhodnutí ve věci místní příslušnosti vyplývá z možnosti zvolit soudy České republiky jako pravomocné, ale chybí-li určení anxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxu účastníka anebo na základě návrhu soudu, který není místně příslušným, nemůže však jinému soudu věc delegovat (R 50/04 - NS 29 Odo 524/2002).
21.
Z xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxosti, anebo byla žaloba připojena k návrhu Nejvyššímu soudu na určení místně příslušného soudu. Jiný způsob určení, tedy obecný návrh Nejvyššímu soudx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxučit, že následně podaná žaloba je totožná s okolnostmi vylíčenými v návrhu Nejvyššímu soudu.
22.
Pokud bude návrh předložen soudem, bude tento poxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx nepříslušnosti není třeba na rozdíl od usnesení o věcné nepříslušnosti doručovat účastníkům k vyjádření.
VIII. Evropské právo
23.
Přímo použitxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx, že soudy členského státu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členxxxxx xxxxxx
xxx
x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx této zásadě je evropská úprava založena a je třeba ji uplatňovat (Magnus, Mankowski, Brussels I Regulation. s. 700). Proto veškerou úpravu o příslušnoxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx I
bis
.
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxosti dle § 11 odst. 3), NS 29 Cdo 1578/2008, R 16/11 (pravomoc a naplnění podmínek), NSS Nad 13/2007 (místní příslušnost ve správním řízení), NS 29 Odo 52xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxí
Hrádek,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Delegace nutná
1.
Ustanovení odst. 1 upravuje tzv. delegaci nutnou, tedy případxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxdců je důvod upravený v § 14, tedy vyloučení z důvodu poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Nemusí se přitom jednat o vyloučení všech soudců xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxx xxzhodnout.
3.
Vyloučení soudců probíhá dle postupu stanoveného v § 14 až 16b a základem pro postup
delegace
je námitka účastníka řízení o podjatosxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxnosti, které jej k závěru o podjatosti soudce vedou.
4.
Jednotlivé případy nutné
delegace
, které vycházejí z důvodů stanovených x x xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
x xx xxxxx x x xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxe nebo celého soudu,
b)
§ 15 odst. 2 - přikázání věci předsedou soudu jinému soudci nebo senátu, jakmile se předseda soudu dozví o důvodu vyloučení,
xx
x xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx vhodná
5.
Delegace
vhodná, která je upravena v odst. 2, je jednou z výjimek, kdy občanský soudní řád umožňuje vyloučit soudce a soud jinak určený poxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxý postup je proto zejména z hlediska ústavně zaručených práv a svobod nutné řádně zkoumat a odůvodnit. K delegaci by právě z uvedených důvodů mělo docházxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxikázání věci jinému soudu, musí princip zákonného soudu a soudce vést rozhodující orgán k závěru, že není na místě k delegaci přistupovat.
7.
Delegxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxegaci vhodné může dojít v případech, kdy určení jiného soudu bude v souladu s procesní ekonomií a druhá strana nebude takovou změnou zásadně dotčena. Přxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx Dalšími případy je dosažitelnost důkazů, nedostatečné technické vybavení soudů apod.
8.
Delegaci vhodnou lze navrhnout kdykoliv za řízení a soux xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxhodnutí o delegaci bude rozhodovat nejbližší nadřízený soud.
10.
xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xoud i soud, jemuž má být věc přikázána, spadají do jeho obvodu. Zde se uplatní ustanovení § 8 zákona o soudech a soudcích. Pokud půjde o věc, kde jsou místně xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxavy, a proto ve sporu mezi krajskými soudy může rozhodovat jeden z vrchních soudů anebo Nejvyšší soud. V případě
delegace
mezi vrchními soudy bude vždy xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx
xx xéž vyžadováno, aby soud seznámil účastníky i s důvody
delegace
. Tento požadavek chrání účastníky nejen před účelovým návrhem ze strany druhého účastnxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxě posouzení věcné příslušnosti přitom soud může účastníka poučit ve smyslu § 101 odst. 4 a stanovit, že nevyjádří-li se účastník ve stanovené lhůtě, buxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxvodněno.
IV. Evropské právo
14.
Otázka
delegace
není upravena v nařízení Brusel I
bis
, ale je výslovně regulována pouze v čl. 15 nařízení Brusel Ixxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xzhledem ke svému umístění vhodnější k projednání věci nebo její určité části, a v případě, že je to v zájmu dítěte, požádat soud, aby převzal příslušnostx
xxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx x podnětu soudu nebo na žádost soudu jiného členského státu je možné pouze se schválením alespoň jedné ze stran.
Z další judikatury:
I. ÚS 938/10 (xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxodné
delegace
a právo na zákonného soudce), III. ÚS 351/04 (porušení podmínek vhodné
delegace
), II. ÚS 544/02 (podmínky vhodné
delegace
a právo na xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xhodná
delegace
), NS Cpjn 29/2006, R 62/09 (
detence
v ústavu a
delegace
), NS 29 Nd 201/2008, R 2/09 (zneužití návrhu na vhodnou delegaci), NSS Nad 13/200x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xoudců a přísedících)
JUDr.
Jana
Bílková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Vyloučení soudců a přísedících z pohledu ústavněprávxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxého práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2.
Nezávislost a nestxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxadem pro fungování demokratického právního státu. Pojem nezávislosti chápeme ve smyslu eliminace možnosti nepřípustného vlivu na svobodnou vůli soxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx a přísedících je nástrojem k zajištění nestranného a nezávislého soudního rozhodnutí. K vyloučení soudce by však vzhledem k ústavně deklarované zásaxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxu patrny pochybnosti o soudcově nepodjatosti (I. ÚS 722/05, III. ÚS 200/98). Důvody vyloučení soudců jsou zákonem vymezeny taxativně; jejich rozšířexx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxubjektivní prvek), ale především z hlediska důvodně předestřených pochybností o jeho nepodjatosti (objektivní prvek). Při rozhodování o vyloučení xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx, že soudce má k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům určitý vztah, který nelze považovat za nezaujatý (I. ÚS 370/04). Nepodjatost soudce se xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxsadně i osoby přísedících; s výjimkou § 14 odst. 2, popřípadě § 14 odst. 3).
II. Poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům (§ 14 odst. 1)
xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx (
nemo iudex in causa sua
). Důvod vyloučení by tak byl konstatován například tehdy, pokud by soudce/přísedící rozhodující spornou věc byl sám účastníkxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxxxxx x x soudce/přísedícího, který získal o skutkovém základu věci poznatky jiným způsobem, než ze studia soudního spisu nebo dokazováním v průběhu jednání (xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxdy či nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem tohoto soudce (k tomu viz zákon č. 82xxxxx xxx x xx xxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xabízí se zejména příbuzenský či jiný blízký vztah, ať už se bude jednat o vazby přátelské, nepřátelské, nebo jinak se dotýkající osobní/majetkové xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xyloučen ze sporného incidenčního řízení (I. ÚS 370/04, III. ÚS 523/04). Naproti tomu pouhé zjištění, že soudce například zná advokáta jedné ze spornýcx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxké funkce, tj. nepřekračuje-li vztah soudce a advokáta profesionální rovinu, nevzniká překážka pro působení dotčeného soudce v řízení (NS 22 Nd 283/2xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxsti.
6.
K závěru o vyloučení soudce/přísedícího z projednávání a rozhodnutí případu není nezbytné jednoznačně prokázat, že je podjatý. Pro rozhoxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxdjatosti (II. ÚS 71/06). Není ovšem opodstatněné se domnívat, že k vyloučení soudce jsou dostatečné jakékoli osobní názory účastníků řízení na požadaxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxe nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout (viz rozsudky Evropského soudu pro lidská práva: Saraiva de Carvalho proti Portugalsku, stížnost č. 15651/xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxupcem strany řízení vykonávají advokacii jako společníci společnosti s ručením omezeným, nemůže bez přistoupení dalších relevantních skutečností xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxí nebo k jejich zástupcům je nutno hodnotit u každého soudce samostatně, tedy individuálně. Na straně podjatého soudce jde totiž o osobní (vnitřní) psyxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x soudu nižšího nebo vyššího stupně, popřípadě u soudu, který vydal rozhodnutí napadené žalobou pro zmatečnost (§ 14 odst. 2 a 3)
8.
Není přijatelné, xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx prostředku proti vlastnímu rozhodnutí (a naopak). Tím by byla popřena samotná podstata opravného systému, jehož účelem je odstranění vad vzniklých v xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxdnutí by takto byla fakticky vyloučena nebo ohrožena, a tomu je nutno institutem vyloučení soudců zabránit.
9.
Soudce xxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxsti o nezávislosti soudních instancí a nestrannosti osoby soudce (NS 26 Cdo 74/99).
10.
Z projednání a rozhodnutí věci v odvolacím řízení jsou vyloxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxní soudce odvolacího soudu postačuje, že ve výrazném rozsahu procesně působil v řízení u první instance, ač in meritum nerozhodoval (Rc 7/97). Pokud soxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxdku nevzniká.
11.
V dovolacím řízení nepřísluší činit procesní úkony soudcům jednajícím o věci u nižších obecných soudů (což platí opět i v opačném xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxpovali.
12.
O žalobě na obnovu řízení jsou
de iure
oprávněni rozhodovat i soudci, kteří věc řešili do doby právní moci napadeného rozhodnutí. Návrx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xozhodnutí ve věci samé z důvodu uplatnění nových skutečností nebo důkazů, které nemohly být v původním řízení bez viny účastníka využity.
13.
K opaxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx
xx xxxx xxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxrušení práva na zákonného soudce a na spravedlivý proces. Ustanovení § 14 odst. 2 vymezuje jako důvod pro vyloučení soudce pouze případ, kdy věc projedxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxoučení soudce/přísedícího (§ 14 odst. 4)
14.
Důvodem k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nejsou podle výslovné dikce § 14 odst. 4 vxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxi soudce nemá význam samotné pochybení v rámci vedení občanskoprávního procesu (vada řízení) nebo při hodnocení důkazních materiálů (excesivní hodnxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxčení soudce z řešení věci, není mj. úsilí soudu o dosažení smíru mezi účastníky řízení v intencích § xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx. Náprava vad řízení či soudcovského rozhodování je zajišťována zákonnými opravnými prostředky.
15.
Vyloučení soudce nezpůsobuje rozhodování x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxádá tato skutečnost důvod k vyloučení z rozhodování věci s obdobnou právní tematikou (NS 4 Nd 301/2008). Úspěšnost či neúspěšnost u soudu ukončených spxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xNS 4 Nd 55/2009).
16.
Zákonným důvodem podjatosti soudce nejsou ani okolnosti spojené s obecnou charakteristikou jeho osoby, tedy například pohlxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx k závěru o nutnosti soudcova vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Pro řečený účel by musely být zjištěny objektivní skutečnosti nestxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx
xx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxobní charakteristikou skutkově či právně související materii, že by uvedené spojení intenzivně ovlivňovalo názor soudce na řešení daného případu (Nxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxbností o nepodjatosti soudců senátu, kterému byla věc přidělena k vyřízení (Rc 85/12).
V. Vyloučení soudců Ústavního soudu
18.
Ústavní soudnictxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxí úpravě vymezené zákonem o Ústavním soudu. Soudce Ústavního soudu je vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, pokud lze mít - se zřetelem na poměr k věcix xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xe věci činný už při výkonu jiné funkce nebo povolání (např. podílel-li se na rozhodování případu u obecného soudu anebo působil-li v řízení jako advokát xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxrhu nevede (§ 36 zákona o Ústavním soudu).
19.
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xovažuje za podjatého. Odmítnutí musí být odůvodněno a soudce je povinen se k tomu vyjádřit. Neuplatnění námitky podjatosti účastníkem řízení nebrání xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxx x xxxxodování pléna Ústavního soudu, usnáší se na vyloučení soudce plénum; soudce, jehož se vyloučení týká, nehlasuje. Rozhoduje-li se o věci v senátu, vyjaxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxele, znalce nebo tlumočníka z řízení u Ústavního soudu platí označená zákonná ustanovení přiměřeně. O vyloučení řečených osob rozhoduje předseda Ústxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxikatury:
I. ÚS 167/94 (objektivní úvaha o podjatosti soudce), I. ÚS 476/97 (rozvrh práce a zákonný soudce - soudce nahrazen jiným soudcem z důvodu xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxěřený jednat za účastníka v soudním řízení), III. ÚS 182/99 (základní právo na zákonného soudce a vyloučení soudců), III. ÚS 26/00 (důvodné pochybnosxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx04 (prokázaná podjatost nebo důvodná pochybnost o nepodjatosti soudce), III. ÚS 449/04 (k vyloučení konkursního soudce z incidenčního řízení), IIxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxdný důvod k vyloučení - kárné řízení), II. ÚS 3164/07 (vyloučení soudce a informace šířené médii), III. ÚS 780/08 (podjatost správce konkursní podstxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx (k výjimečnému charakteru rozhodnutí o vyloučení soudce), Rc 65/10 (soud vystupující za stát v občanském soudním řízení jako organizační složka), xx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx x558/96 (dlouhodobý kolegiální vztah soudce k účastníku řízení), NS 22 Cdo 227/99 (soudce v minulosti zaměstnancem účastníka řízení), NS 20 Nd 113/2xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxxivní kontra objektivní měřítko pro vyloučení soudce), NS 4 Nd 301/2009 (vztah soudce ke KSČ v minulosti), NS 6 Tdo 880/2010 (otázka vyloučení soudce pxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx pochybnosti o nepodjatosti soudce), NS 28 Cdo 1874/2010 (poměr k věci musí dosahovat intenzity důvodné pochybnosti o schopnosti soudce věc nezávislx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxým úředním postupem soudce), 29 NSČR 38/2012 (nestrannost soudce se předpokládá, není-li důkazu o opaku), NSS Nao 2/2003-18 (podíl soudce na rozhodoxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxtků), NSS Nao 28/2003-5 (kontakt soudce s účastníkem řízení - novinářem v rámci soudcovy minulé práce), NSS Nao 10/2005-6 (k dotazu soudce na rodinný xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xx xx xx/97 (postoje, pocity a motivy soudce), KS Brno - pobočka Zlín 60 Nc 116/2005 (snaha soudce o dosažení smíru).
(Oznamovací povinnost soxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx
xx xege
dána povinnost oznámit předsedovi soudu skutečnost, jež je důvodem k vyloučení z projednávání a rozhodování věci. Oznamovací povinnost vzniká kxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxené povinnosti přitom musí dojít - v zájmu zásady hospodárnosti a eliminace vlivu vyloučeného soudce/přísedícího na řešení věci - neprodleně. Dotčenx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxení by proces mohl utrpět podstatné vady nebo by byly jeho dosavadní výsledky zmařeny (například nezbytné zajištění důkazů, předběžná opatření apod.xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxšení jím vydaného rozhodnutí z titulu podání opravného prostředku.
II. Určení jiného soudce/přísedícího, přikázání věci jinému senátu, nutná delxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxí povinen určit jiného soudce či přísedícího, který bude věc projednávat a meritorně rozhodovat. Postupuje v tomto směru v souladu s rozvrhem práce, abx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou; je veřejně přístupný (§ 41 zákona o soudech a soudcích).
3.
Pokud oznámení o vyloučení podali všixxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xj. jsou-li u místně příslušného soudu vyloučeni všichni soudci, je nutno předmětnou věc ve smyslu § 12 odst. 1 usnesením delegovat jinému soudu shodnéxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx vznikl důvod podjatosti, však nemá pravomoc přikázání věci jinému soudu sám provést - toliko předloží věc k rozhodnutí o delegaci nadřízenému soudu, jxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xoudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci řízení mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu by věc měla být přikázána.
III. Podjatost pro poxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům (§ xx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx soudu dospěje k závěru, že nikoli, předloží věc k rozhodnutí o vyloučení nadřízenému soudu ve smyslu § 16 odst. 1. Subjektivní podjatost není dostačujíxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxovat. V zájmu zachování právní jistoty a zákonnosti rozhodování je ovšem nutno nestrannost dotčených soudců a přísedících potvrdit nadřízeným soudex x xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxávání a rozhodování věci, avšak předseda soudu nemá za odůvodněné pochybnosti o jeho nestrannosti podle § 14 odst. 1, přísluší vydání rozhodnutí o podjxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxhy instančními. S "odvolacím soudem" jej tedy nelze zaměňovat. Rozhoduje-li krajský soud o otázce vyloučení soudce okresního soudu, nejedná se v tomtx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx; jde o rozhodnutí nadřízeného soudu (NS 30 Cdo 3731/2008).
6.
Nadřízeným soudem je soud vyššího stupně vůči soudu nižšího stupně v obvodu, a to bez zxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxud ve vztahu ke všem vrchním, krajským i okresním soudům, vrchní soud ke všem krajským i okresním soudům sídlícím v jeho obvodu a krajský soud v poměru ke vxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxpřísedící mají být rozhodnutím vyloučeni.
7.
O vyloučení soudců či přísedících rozhoduje nadřízený soud kolektivním způsobem - v senátu (§ 16 odsxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxích soudů, není nadřízeného soudu, a proto je k rozhodnutí o (ne)podjatosti soudců příslušný jiný senát Nejvyššího soudu. S přihlédnutím k platné procxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxě rozhodovat v tříčlenném sboru složeném z předsedy senátu a dvou soudců. V případě, že nadřízeným soudem bude pro vydání rozhodnutí o podjatosti Nejvyxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxgia bude namístě tehdy, dospěje-li tříčlenný senát Nejvyššího soudu v rámci rozhodování o vyloučení soudců/přísedících k právnímu názoru odlišnému xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxích - xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x x xx x xx xxxxx x x xx x xx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx o soudech a soudcích].
8.
Rozhodnutí o podjatosti má formu deklaratorního usnesení. Výrok (
enunciát
) je třeba formulovat ve shodě s dikcí ustanovxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxikatury:
NSS Nao 60/2009-277 (vyjádření soudce k námitce podjatosti není oznámením soudce o důvodu vyloučení předsedovi soudu)
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
I. Námitka podjatosti jako procesní úkon účastníka řízení; poučovací povinnost soudu
1.
Osoby v postavení účastníků řízení mají právo namítat nexxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxo důvodu). Právní prostředek, který zákon k řečenému účelu
explicite
poskytuje, je označován jako námitka podjatosti. Námitka podjatosti je nástroxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxcesu pro nedostatek nestrannosti a nezávislosti při rozhodování soudu; institut vyloučení soudců/přísedících však nesmí být zneužíván (III. ÚS 187xxxxx
xx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxací povinnosti soudu, jejíž porušení zakládá pro účastníka právo domáhat se vyloučení soudce nebo přísedícího bez zřetele k zákonem stanovené lhůtě. xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xe účastníkům řízení dostane přímo rozhodujícím samosoudcem nebo předsedou senátu. K tomuto postupu je možno se uchylovat kdykoli v průběhu řízení, ať xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxx xxxt. 1 právo, a nikoli povinnost, vyjádřit se k osobám soudců a přísedících. Usnesení, jímž soud vyzve účastníky řízení, kteří dosud v procesu žádnou pocxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xezí poučení soudu o možnosti dovolávat se vyloučení soudních osob; takto by mohla být u účastníků nastolena nejistota v otázce nestrannosti soudu (KS Hxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxvrhem cílit proti určitému soudci/soudcům (přísedícímu/přísedícím). Podjatost je psychickou kategorií, a proto ji lze posuzovat toliko ve spojitoxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxle pravidel rozvrhu práce povoláni ve věci rozhodovat (NS 25 Nd 26/2005).
II. Náležitosti a forma námitky podjatosti
4.
Námitka podjatosti je proxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xteré věci se týká a co sleduje; nezbytností je rovněž provedení podpisu a datace (§ 42 odst. 4). Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elexxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxých obecných náležitostí zákon v § 15a odst. 3 ukládá i zvláštní požadavky na obsah námitky podjatosti. Účastník řízení musí vymezit, proti kterému soxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxík podávající námitku dozvěděl (bude-li námitka vznesena po prvním jednání ve věci s účastí dotčeného soudce či přísedícího), a jakými důkazy lze vyloxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx to, že je z rozhodování věci vyloučen (§ 14).
6.
Nebudou-li v námitce podjatosti obsaženy všechny zákonné náležitosti, nebo bude-li neurčitá či nexxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxené vady zhojit. Nedojde-li po výzvě předsedy senátu (přes poučení o následku) k řádné opravě/doplnění návrhu a nelze-li o něm pro tento nedostatek rozxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxe/přísedící oprávněn v řízení působit a ve věci meritorně rozhodnout.
7.
Forma námitky podjatosti je
de lege lata
rozhodná, pokud podjatost soudxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxnost (listinnou nebo elektronickou podobu skrze veřejnou datovou síť anebo telefax). Ústní formou lze podle výkladu § 41 odst. 1 a § 42 námitku podjatxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxádřit se k osobám soudců a přísedících je zákonným právem, které jim v obecném směru nelze odpírat. Námitku podjatosti je ovšem možno uplatnit pouze za zxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx podjatosti po skončení procesu (u soudu daného stupně) je opožděná. Rozhodoval-li však ve věci vyloučený soudce nebo přísedící, je to způsobilým odvoxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxmci mimořádného opravného prostředku v podobě žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. e) tohoto předpisu. Skutečnost, že ve věci rozhodoval vyxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxávního posouzení (§ 241a). Nejvyšší soud je však - dospěje-li k závěru o přípustnosti dovolání účastníka - povinen k uvedené zmatečnosti podle § 242 odsxx x x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxméně nepovedou ke zrušení napadeného pravomocného rozhodnutí, dovozuje-li účastník řízení pochybnosti o nepodjatosti soudce/přísedícího ze skutxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx vznesení námitky podjatosti soudce nebo přísedícího xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx kterého se zúčastnil soudce/přísedící, o jehož vyloučení jde. Pokud účastníkovi v době soudního jednání nebyl důvod vyloučení soudce či přísedícího xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxjatosti soudce nebo přísedícího. Bez zřetele k zákonné lhůtě je účastník řízení oprávněn námitku podjatosti uplatnit jen tehdy, nebyl-li soudem poučxx x xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxí
ex lege
nijak časově omezena (nebereme-li v potaz požadavky a lhůty k podání řádných i mimořádných opravných prostředků). Nevyžaduje se tedy dostát xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x 8 soudního řádu správního).
11.
O námitce podjatosti rozhoduje nadřízený soud. K "postoupení" námitky podjatosti nadřízenému soudu k rozhodnutx xxxx xxxx
xx xxxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxe)včasnost námitky podjatosti řádně posoudit, protože opožděnost není zjevná, je naopak podle zákonné úpravy postup předložení věci k rozhodnutí o vxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxosti nadřízeným soudem bez dalšího (§ 16 odst. 2).
12.
Byla-li by námitka podjatosti podána včas a soud by věcné rozhodování o vyloučení soudce/příxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx
xx.
Pokud občanskoprávní soud zašle účastníkům řízení akceptační dopis o složení rozhodujícího senátu a stanoví lhůtu k případnému vznesení námitek pxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxdnout (III. ÚS 1570/13).
V. Důvody námitky podjatosti
14.
Námitku podjatosti je možno uplatnit toliko ze zákonem nastolených důvodů.
15.
K vxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxá pochybnost o jeho nepodjatosti. Obsahem námitky podjatosti musí být konkrétní a prokazatelné skutečnosti zakládající důvodnou pochybnost o nestrxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxním posouzení vyloučení soudců/přísedících je ovšem nutno se pohybovat výhradně v objektivním rámci. Nezbytné je provedení materiálního rozboru okxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx že se na projednávání a rozhodování věci podílel u soudu nižšího nebo vyššího stupně. Právní úprava vyloučení vychází z principu, že je nemyslitelné, axx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxřádném opravném prostředku proti vlastnímu rozhodnutí (a naopak). Tímto by byla popřena samotná podstata opravného systému, který cílí k nápravě vad xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxdců a přísedících v řízení o věci nebo výhrady k rozhodovací praxi v jiných právních věcech však nejsou důvodem vyloučení. Námitka podjatosti založená xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxlým důvodem ke vzniku pochybností o nepodjatosti soudců senátu, kterému byla věc přidělena k vyřízení (Rc 85/12).
VI. Vzor námitky podjatosti
Okrxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxx x
xxx xx xxxx
   
xx xxx xxx xx x xxxxxxxx
   
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxva 219
   
o zaplacení částky 156.000,- Kč
   
Námitka podjatosti samosoudce
   
Před prvním jednáním ve věci samé vznáším námitku podjatosti samosoudce 
Jana Novxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx 
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx 
xxxxxx xxxxem). Z uvedeného důvodu navrhuji, aby byl soudce Jan Novák 
z projednávání a rozhodování shora označené věci vyloučen.
 
V Chebu dne 14. 7. 2014
 
                                                    Martin Zajíxxx
 
                                                         xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx cílit proti konkrétnímu soudci/soudcům/přísedícímu/přísedícím, nikoli vůči soudu jako instituci), Rc 3/80 (obsah námitky podjatosti), Rc 66/10 xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxdostatek xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxní), NS 4 Nd 303/2009 (námitku podjatosti soudce lze uplatnit toliko v konkrétním civilním řízení), NS 4 Nd 16/2011 (žaloba podaná proti soudu - možný xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxu k rozhodnutí o námitce podjatosti)
JUDr.
Jana
Bílková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Rozhodování o námitce podjatosti; nadxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xámitky podjatosti není z důvodu zainteresovanosti příslušný soud, jehož soudci nebo přísedící jí byli dotčeni. Rozhodnutí o vyloučení je proto zákonxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxními. S "odvolacím soudem" jej tedy nelze zaměňovat. Rozhoduje-li krajský soud o otázce podjatosti soudce okresního soudu, nejedná se v tomto případě x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxpně vůči soudu nižšího stupně v obvodu, a to bez ohledu na skutečnost, zda proti rozhodnutí nižšího soudu koná nebo nekoná řízení o opravném prostředku. xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xoudům sídlícím v jeho obvodu a krajský soud v poměru ke všem okresním soudům v obvodu (Rc 48/96). Není přitom rozhodné, zda je nadřízený soud zároveň odvoxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxní věci nadřízenému soudu
3.
Účastníci řízení podávají námitky podjatosti soudců/přísedících u soudu, před nímž se občanskoprávní řízení vede, txx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxm spolu s vyjádřeními předloží námitku podjatosti k rozhodnutí nadřízenému soudu. Z řečeného postupu však zákonná úprava uvádí výjimky (viz dále).
xx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx bez jejichž provedení by proces mohl utrpět podstatné vady.
III. Výjimky z povinnosti předložit věc nadřízenému soudu k rozhodnutí o námitce podjatxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xednání, v rámci kterého byla věc in meritum současně rozhodnuta - za předpokladu, že soud návrh na vyloučení soudce/přísedícího nepovažoval za důvodnxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxsoudit důvodnost námitky podjatosti. Má-li soud za to, že námitka podjatosti není důvodná, nemá pak povinnost předložit věc nadřízenému soudu k rozhoxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xednání o věci rozhodnuto (došlo k odročení), musí být námitka podjatosti soudem předložena nadřízenému soudu k rozhodnutí.
7.
Právní úprava cílí x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxužívána nebo nevytvářela překážku pro rozhodnutí soudu o věci, nejsou-li pro vyloučení soudců či přísedících dány zákonné důvody. Postup, kdy by samoxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xednání účastníky i svědky, by nebyl v souladu se zásadami rychlosti a hospodárnosti řízení.
8.
O námitce podjatosti je soudem na nařízeném jednání xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxx x xyloučení nebo nevyloučení soudce/přísedícího však soud v tomto případě nerozhoduje, protože rozhodnutí o otázce vyloučení spadá podle § 16 do příslxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xepokládá za důvodnou, se nepřihlíží. Soud je oprávněn věc projednat a rozhodnout. Rozhodoval-li o sporu nebo nesporu vyloučený soudce/přísedící, je xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxnost [§ 229 odst. 1 písm. e)] nebo dovolání (§ xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xýchž skutečností, s nimiž se už nadřízený soud (popř. jiný senát Nejvyššího soudu) vypořádal k první námitce podjatosti podané účastníkem řízení (přexxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx byla-li učiněna neoprávněnou osobou, neboť jako taková nemá zákonnou oporu (NS 23 Nd 145/2012). K námitkám podjatosti uplatněným ze strany neúčastníxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xuto nadřízenému soudu v rozporu s platnou právní úpravou nepředloží, nelze však pro daný stav bez dalšího usuzovat na vadu, jež mohla mít za následek nesxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx vyloučený soudce nebo přísedící (29 NSČR 75/2011).
Z další judikatury:
IV. ÚS 938/07 (překážka věci pravomocně rozhodnuté - shodná námitka poxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxosti vznesená před soudním jednáním, při kterém byla věc rozhodnuta - § 15b odst. 2), NS 29 Cdo 2134/2012 (nepředložení věci nadřízenému soudu - § 15b odxxx xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx 1.1.2016.
I. Příslušnost k rozhodnutí o vyloučení soudce nebo přísedícího
1.
Vydání rozhodnutí o vyloučení soudce/přísedícího přísluší
de xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xoudem" ho není možno zaměňovat. Rozhoduje-li krajský soud o otázce podjatosti soudce okresního soudu, nemá to charakter odvolacího rozhodnutí, ani rxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xižšího stupně v obvodu, a to bez ohledu na skutečnost, zda proti rozhodnutí nižšího soudu koná nebo nekoná řízení o opravném prostředku. Postavením nadxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx v jeho obvodu a krajský soud v poměru ke všem okresním soudům v obvodu (Rc 48/96). Není přitom rozhodující, zda je nadřízený soud zároveň odvolacím nebo dxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxloučení členů senátu Nejvyššího soudu, který je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci obecných civilních soudů, není zde nadřízxxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxní civilních soudů lze v obecné rovině konstatovat, že o vyloučení soudců/přísedících bude nadřízený soud zásadně rozhodovat v tříčlenném sboru složxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxžený z devíti nebo více soudců (tzv. velký senát). Rozhodování velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia bude namístě tehdy, dospěje-li txxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxdu vysloveného a jednomyslně usoudí na zásadní právní význam řešené procesní otázky podjatosti soudců/přísedících - věc je za daného stavu nutno s řádxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x x xx x xx xxxxx x x xx x xx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxzhodnutí o podjatosti má formu deklaratorního (procesního) usnesení. Výrok (
enunciát
) má být formulován ve shodě s dikcí ustanovení § 16 odst. 1, tedy xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxsti
5.
Úspěšnost vznesení námitky podjatosti soudce nebo přísedícího ze strany účastníka řízení je spojena s dodržením zákonem vytyčené xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxoučení jde. Pokud účastníkovi v dané době nebyl důvod vyloučení soudce či přísedícího znám, anebo došlo-li k jeho vzniku až později, lze námitku podjatxxxx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xčastník řízení oprávněn námitku podjatosti uplatnit jen tehdy, nebyl-li soudem poučen o právu vyjádřit se k osobám soudců/přísedících. V případě nesxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxání řádných i mimořádných opravných prostředků). Nevyžaduje se tedy dostát ani lhůtě 15 dnů běžící od okamžiku, kdy se účastník o důvodu vyloučení soudxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxení námitky podjatosti nadřízenému soudu nemá
de lege lata
dojít tehdy, pokud je zjevně opožděná (§ 15b odst. 3). Ke zjevně opožděné námitce podjatostx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxvy postup předložení věci k rozhodnutí o vyloučení nebo nevyloučení soudce/přísedícího nadřízenému soudu správný. Uplynutí zákonem vymezené lhůty xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx x x5b lze dovodit, že není důvodu předložit věc nadřízenému soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti ani v případě, byla-li uplatněna neoprávněným subjexxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxto nadřízenému soudu předložen, musí být za analogického použití § 16 odst. 2 odmítnut (NS 23 Nd 145/2012).
IV. Jednání nadřízeného soudu a proces doxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxání, nemá-li být ve vztahu k řečené otázce provedeno žádné dokazování a lze-li se s námitkou podjatosti řádně vypořádat toliko na podkladě studia obsahx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxtosti anebo je-li dán důvod vyloučení spočívající v rozhodování soudce o věci u soudu nižšího/vyššího stupně. V případech, kdy je k prokázání důvodu vyxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxkazů) provede nadřízený soud buď sám, nebo prostřednictvím dožádaného soudu.
xx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xalší judikatury:
Rc 11/04 (rozhodnutím "nadřízeného soudu" je i pořádkové opatření), NS 2 Cdon 30/97 (nadřízený soud kontra odvolací soud), NS 29 xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xozhodnutí nadřízeného soudu o uložení pořádkové pokuty), 29 NSČR 58/2012 (nadřízený vrchní soud), VS Praha Na 294/96 (zastavení řízení o návrhu na vyxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xenátu; nutná delegace)
JUDr.
Jana
Bílková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Určení jiného soudce/přísedícího. Přikázání věci xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xěci, je předseda věcně a místně příslušného soudu oprávněn i povinen určit podle rozvrhu práce jiného soudce či přísedícího, který bude v řešené věci účxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxtu příslušného soudu. Nepřipadá-li ani takový postup v úvahu, tj. jsou-li u místně příslušného soudu vyloučeni všichni soudci, musí být předmětná věc xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx příslušnosti věcné). Předseda soudu, jehož soudci byli vyloučeni, však nesmí přikázání věci jinému soudu sám provést - pouze předloží věc k rozhodnutx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxně nadřízen místně příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci řízení mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu by věc měla být přxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxho soudce nebo přísedícího z projednávání a rozhodnutí věci. Není ovšem jediným nástrojem, který zákon k dosažení řečeného účelu nabízí. Otázka vylouxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxavě lze hovořit o odvolání, žalobě pro zmatečnost, nebo dovolání. Nejvyšší soud však k uvedené zmatečnostní vadě přihlédne z úřední povinnosti podle § xxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xx xxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxatnit námitku podjatosti soudce/přísedícího je přípustné pouze v průběhu řízení u soudu daného stupně, tj. bude-li důvod vyloučení zjištěn před vydáxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx v opravných prostředcích. Účinný přezkum rozhodnutí z titulu předmětné vady řízení lze v opravném systému uskutečnit bez ohledu na to, zda byla během sxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
4.
Pokud účastník řízení uplatní námitku podjatosti před nařízeným jednáním soudu o věci samé nebo přímo na soudním jednání, má soud podle § 15b odst. 2 xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx soudu k rozhodnutí o vyloučení nebo nevyloučení soudce/přísedícího. To platí za podmínky, že soud na nařízeném jednání rozhodl ve věci samé. Právní úpxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xízení zneužívána nebo nevytvářela překážku pro rozhodnutí soudu o věci, nejsou-li pro vyloučení soudců či přísedících dány zákonné důvody.
5.
O vxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxsti nadřízeného soudu. K námitce podjatosti, která byla vznesena před nebo v průběhu soudního jednání, na němž byla věc rozhodnuta, a kterou soud nepokxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxšem důvodem pro podání řádného či mimořádného opravného prostředku, tj. odvolání [§ 205 odst. 2 písm. a), § 219a odst. 1 písm. a)], žaloby pro zmatečnost xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxo xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxní aprobovat a rozhodnutí je nutno zrušit [buď z titulu odvolání - § 205 odst. 2 písm. a), § 219a odst. 1 písm. a), přípustného dovolání - § 242 odst. 3 a § 243x xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxudem, má pravomoc současně nařídit, aby věc v dalším řízení projednal jiný senát nebo samosoudce (§ 221 odst. 2, § 243e odst. 3). Opravné prostředky však xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx jež mu byly do doby právní moci rozhodnutí známy, a on (přesto) podjatost nenamítl (NS 21 Cdo 2338/2005).
7.
Uchýlil-li se soud rozhodující o opravnxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxšího stupně určit k projednání a rozhodnutí věci náhradního soudce/přísedícího, popřípadě věc přikázat jinému senátu nebo předložit k rozhodnutí o dxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x nevčasnost namítání podjatosti), Rc 3/80 (rozhodování o nutné delegaci až po pravomocném rozhodnutí nadřízeného soudu o vyloučení všech soudců příxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxtí o vyloučení vydané nadřízeným soudem a změna soudce).
(Závaznost rozhodnutí nadřízeného soudu)
JUDr.
Jana
Bílková
Práxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxi
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxí. Nadřízený soud rozhoduje i odmítnutím námitky podjatosti podle § 16 odst. 2. Byť jde o rozhodnutí učiněná v rámci vedení řízení, je zákonem uznán závaxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxání věci nebo o odmítnutí námitky podjatosti není přípustné podat odvolání [§ 202 odst. 1 písm. a)]. Uplatnění procesní obrany formou dovolání je pak zaxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xtížnosti (I. ÚS 2928/09). Právní úprava a
judikatura
vychází z faktu, že námitka podjatosti je účastníku řízení zachována i pro obsah opravného prostxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxobem.
3.
Závaznost vydaného usnesení o (ne)vyloučení soudce/přísedícího nebo o odmítnutí námitky podjatosti nemá vliv na možnost podání řádnéhx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxx Skutečnost, že o věci rozhodoval vyloučený soudce či přísedící, jako podstatná vada řízení
4.
Námitka podjatosti je právním prostředkem zajišťujxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xozhodnutí věci. Není ovšem jediným nástrojem, který zákon k dosažení tohoto účelu nabízí. Otázka vyloučení soudce/přísedícího je řešena i v rámci rozxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx, § 219a odst. 1 písm. a)], žalobě pro zmatečnost [§ 229 odst. 1 písm. e)] nebo dovolání. Nejvyšší soud však k uvedené zmatečnostní vadě přihlédne z úřední xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xx xxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxouzení věci).
5.
Uplatnění námitky podjatosti soudce/přísedícího je přípustné pouze v průběhu občanskoprávního řízení u příslušného soudu, tjx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx nemá charakter způsobilého podnětu pro rozhodování o vyloučení soudní osoby (NS 7 xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxedcích (pozn.: nebyl-li důvod vyloučení soudce/přísedícího účastníku do právní moci rozhodnutí znám).
6.
Účinný přezkum soudního rozhodnutí z xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx podjatosti vznesena.
Relevantní
není, zda a jakým způsobem o ní bylo nadřízeným soudem rozhodnuto (NS 30 Cdo 4086/2011).
Z další judikatury:
Rx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx01 (dovolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu není možno podat), NS 25 Cdo 243/2009 (zastavení řízení o dovolání proti usnesení nadřízeného soudx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx k rozhodnutí o dovolání proti usnesení o odmítnutí námitky podjatosti nadřízeným soudem), NS 22 Cdo 4407/2013 (na rozhodnutí o opravném prostředku v xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxci pravomocně rozhodnuté).
(Vyloučení zapisovatele, jiného zaměstnance soudu, znalce či tlumočníka)
JUDr.
Jana
Bílková
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx jiných zaměstnanců soudu, jakož i znalců a tlumočníků, musí být vzhledem k odbornému působení v soudním řízení nestrannými. Činnost zapisovatele proxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xnaleckého nebo tlumočnického úkonu je významné z hlediska řádného zjištění skutkového stavu a vytváří podklad pro spravedlivé rozhodnutí in meritumx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudů (§ 4 vyhlášky čx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx x. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů. Vyšší soudní úředník je vyxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxší soudní úředník o skutečnosti, pro niž by mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi senátu. V řízení je oprávněn do doby, než bude o vyloučení xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxní opravný prostředek přípustný. Bylo-li rozhodnuto, že vyšší soudní úředník je vyloučen, určí předseda soudu k vykonání procesního úkonu jiného vyšxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxní o vyloučení
3.
Vyloučení zapisovatele, jiného zaměstnance soudu, znalce či tlumočníka z procesních úkonů v občanskoprávním řízení způsobuje pxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxxx x xxxxučení musí být založeno na objektivní bázi. Nelze proto vycházet toliko ze subjektivního pohledu o vztahu znalce, tlumočníka, zapisovatele či jiného xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xe možno se uchýlit jen v případě, lze-li na pochybnost o nepodjatosti soudní osoby/znalce/tlumočníka odůvodněně usuzovat (NS 28 Cdo 146/2009).
IIIx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxalifikované osoby mají
ex lege
povinnost oznámit předsedovi senátu skutečnost, která je důvodem jejich vyloučení z provádění procesních úkonů. Oznxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx Předseda senátu, jenž od zapisovatele, jiného soudního zaměstnance, znalce či tlumočníka obdržel oznámení o důvodu vyloučení z řízení, je potom povixxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxvnění musí poučit.
7.
Námitka podjatosti je procesním úkonem, pro který jsou zákonnou úpravou vytyčeny
obligatorní
náležitosti. V námitce podjxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx x). Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslecx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx podjatosti. Účastník řízení musí vymezit, proti kterému znalci, tlumočníkovi, zapisovateli či jinému zaměstnanci soudu svou námitku cílí, v čem je sxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xyloučení prokázat. Ohledně každé osoby, u níž je namítána podjatost, je zapotřebí tvrdit a doložit skutečnosti, pro které má navrhovatel za to, že je z úxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxalci nebo tlumočníkovi spojena s žádnou lhůtou (nepočítá se s aplikací ustanovení § 15a odst. 2). Neznamená to ovšem, že by účastník řízení mohl podjatoxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xlumočnících, který ukládá oznámit soudu důvod vyloučení znalce i tlumočníka neprodleně po nabytí vědomosti [avšak kdykoli v řízení; viz např. odvolaxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, znalce či tlumočníka; pravomoc a postup
9.
Rozhodnutí o vyloučení zapisovatele, jiného zaměstnance soudu, znalce nebo tlumočníka je v pravomoci xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxstný.
10.
Na řízení o vyloučení znalce, tlumočníka, zapisovatele či jiného zaměstnance soudu se přiměřeně použijí komentovaná ustanovení § 14 odxxx xx x xxx x xxx xxxxx x x x x x xx xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx pracovní poměr ke stejnému zaměstnavateli - kromě existence vztahu ekonomické závislosti je zde možný vliv kolegiality či obavy před nepříznivými prxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xochybnost o nestrannosti znalce dozví), NS 30 Cdo 2277/2000 (vyloučení znaleckého ústavu), NS 21 Cdo 845/2013 (k postavení znalce a veřejnoprávní/xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
JUDr.
Jana
Bílková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Zrušené ustanovení kontra nová právní úprava
1.
Obsahem zrušenéhx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxtranně (§ 2 věta druhá notářského řádu). O vyloučení notáře, notářských koncipientů, notářských kandidátů nebo jiných zaměstnanců notáře rozhodovax xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x námitce podjatosti uplatněné ve vztahu k notáři a jeho zaměstnancům nebyl přípustný opravný prostředek.
2.
S účinností od 1.1.2014 byla právní úpxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxení notáře a jeho zaměstnanců je zařazeno do § 105 z. ř. s., za subsidiární použitelnosti obecných ustanovení o vyloučení soudců a přísedících v občanskxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx. Rozhodnutí má formu usnesení. Rozhodne-li soud o vyloučení notáře pro pochybnost o nepodjatosti, pověří současně xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
Dvořák,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Zásada rovnosti účastníků
1.
Demokratický právní stát je založen na rovnosti lidx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx nachází v zásadě rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 96 odst. 1 Ústavy, § 4 zákona o soudech a soudcích). Zásada rovnosti účastníků, jexxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx2), má místo ve všech druzích soudních procesů (tj. v civilním, trestním, správním i ústavním).
2.
Judikatura
ESLP operuje - namísto zásady rovnoxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxost zbraní vyžaduje, aby každé procesní straně byla dána přiměřená možnost přednést svou záležitost před soudem za podmínek, které ji nestaví do podstxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxné označení institutu obsahově shodného se zásadou rovnosti účastníků.
3.
Pro civilní řízení je zásada rovnosti účastníků výslovně vyjádřena v § xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxšťují stejnou příležitost k uplatnění jejich práv, a cíleně tak vytvářejí prostor pro to, aby účastníci řízení mohli účinně uplatňovat námitky a argumxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xdst. 4, § 104a odst. 2 a 3, § 104b odst. 4, § 114a odst. 2 písm. a), § 114b odst. 1, § 118, § 119a, § 123, § 210 odst. 1, § 215 odst. 2, § 250 odst. 2, § 338m], právo být xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxxxx
4.
S ohledem na uvedené je § 18 odst. 1 třeba přisuzovat rovněž interpretační význam, a to tam, kde právo účastníka vyjádřit se, resp. být slyšen není pxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxípady doručování stejnopisu odvolání protistraně při napadení rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení (Sb. ÚS 188/2011, I. ÚS 673/10; Sb. ÚS 108xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx. 1 věta druhá; k hlediskům srov. Sb. ÚS 14/2007, III. ÚS 191/06), nýbrž zejména o doručování návrhů účastníka, má-li o nich soud rozhodovat, k vyjádřenx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxch nařizování jednání odvolacího soudu, kdy nelze vycházet pouze z formalistického výkladu § 214 odst. 2 písm. c) (Sb. ÚS 10/2009, IV. ÚS 2785/07; Sb. Úx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxí.
6.
Při výkladu ustanovení o moderačním právu soudu ve vztahu k náhradě nákladů řízení (§ 150) klade
judikatura
ve smyslu zásady rovnosti účastnxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxání o osvobození od soudních poplatků, když s pomocí § 18 dovozuje, že se výhod § 138 odst. 1 se může dovolávat nejen fyzická, ale i právnická osoba (Sb. Úx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxvně. Bez slyšení účastníků rozhoduje předseda senátu např. o nařízení předběžného opatření (§ 75c odst. 3), o zajištění předmětu důkazního prostředkx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx uvedených v § 115a - nařizovat při rozhodování o některých odvoláních (§ 214 odst. 2 a 3; § 254 odst. 8), a zpravidla ani při rozhodování o dovolání (§ 243x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x x xx x xxxx xdst. 4), aby soud vycházel z posouzení okolností konkrétního případu.
9.
Uvedené výjimky ovšem naznačují, že zásadu rovnosti účastníků nelze vníxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx (Sb. ÚS 3/1997, II. ÚS 127/98), případně povinnost soudu dbát na to, aby důkazy provedené z podnětu účastníků byly v určitém poměru (Sb. ÚS 49/1994, III. xx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xkutečnosti, vyplývající z právní normy, na jejímž základě strana uplatňuje své právo nebo námitky (Macur: Důkazní břemeno v civilním soudním řízení, xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx. ÚS 92/2006, Pl. ÚS 37/04).
11.
Zásada rovnosti účastníků se jako jeden ze základních principů fungování soudnictví uplatňuje ve všech druzích cixxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxtí soudu I. stupně, resp. soudu odvolacího [§ 219a odst. 1 písm. a); § 243e odst. 1], a je rovněž důvodem žaloby pro zmatečnost (§ 229 odst. 3).
12.
Se záxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxx xxxvo jednat v mateřštině
13.
Důsledkem zásady rovnosti účastníků je rovněž právo účastníků jednat před soudem ve své mateřštině. Za tím účelem ustanoxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xe zajistit osobě zcela či nedostatečně znalé českého jazyka srovnatelnou kvalitu komunikace se soudem, jakou by se vyznačovala komunikace soudu s osoxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxentuálně osoba jiné než české národnosti, nevede ještě k nutnosti ustanovení tlumočníka takové osobě (R 40/99; Sb. NSS 519/2005, NSS 7 Azs 17/2003). Rexxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxody, neboť zde není taková potřeba (Sb. NSS 120/2004, NSS 6 Azs 10/2003). O tom, zda potřeba ustanovení tlumočníka vyšla v řízení najevo, se soud dozví bux x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x z jiného jazyka, který účastník ovládá (srov. Sb NSS 1511/2008, NSS 4 Azs 307/2004); obvykle to bude jeden z úředních jazyků státu, jehož je účastník příxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxx. 6 jednacího řádu, že záleží-li na doslovném znění takové výpovědi, zapíše zapisovatel nebo tlumočník její příslušnou část pokud možno také v jazyce, xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xomu, aby účastník mohl před soudem jednat ve své mateřštině, platí stát (§ 141 odst. 2); náhradu takových nákladů nelze účastníku uložit (R 21/86). To se xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxtanovením tlumočníka jiné osobě než účastníkovi, např. svědkovi, má stát na náhradu takto vzniklých nákladů právo.
18.
Stejné zásady platí pro přxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxb (odst. 2 věta druhá).
Z další judikatury:
Sb. ÚS 149/2006, I. ÚS 684/05 (rovnost účastníků a právo na právní pomoc), Sb. ÚS 59/1998, IV. ÚS 303/9x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xSS 342/2004, NSS 4 Azs 112/2004 (potřeba ustanovení tlumočníka), PrRo 11/94, s. 415, VS Praha 3 Cdo 17/94 (rovnost účastníků a poučovací povinnost soxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxsobilosti být účastníkem řízení, něm. Parteifähigkeit) výslovně neupravovaly. Vycházely zřejmě z toho, že procesní subjektivita je totožná se subjxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x x xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx s právní subjektivitou svědčí úvaha, že jde-li v civilním řízení o ochranu subjektivních práv a oprávněných zájmů, měli by mít způsobilost být účastníxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxnci zájmů, které v hmotněprávní sféře nemají žádného nositele, a přesto jsou hodny právní ochrany (např. vymazaná obchodní společnost v řízení o zrušexx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxního poměru, ať již v roli soudu, účastníka nebo vedlejšího účastníka. Jen ten, kdo má způsobilost být účastníkem řízení, může být nositelem práv a povixxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxsní subjektivity není vždy neodstranitelný; nelze např. vyloučit, že žalující společnost bude v průběhu řízení zapsána do obchodního rejstříku, čímx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxoduje (§ 154 odst. 1); nepostačuje, že byl dán v době zahájení řízení. Procesní subjektivitu soud zkoumá z úřední povinnosti; avšak nečiní tak dříve, nex xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxení) ten, proti němuž byla podána žaloba, před zahájením řízení (§ 82 odst. 1), je řízení třeba zastavit (§ 104 odst. 1; srov. SoRo 3/97, s. 57, VS Praha 5 Cmx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxníkem řízení je rovněž jednou z podmínek účinnosti procesních úkonů (něm. Prozesshandlungsvoraussetzung); absence procesní subjektivity tak bránxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxoří ovšem případy, kdy předmětem xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx dle rozhodnutí "nezpůsobilý" účastník podal proti rozhodnutí opravný prostředek, a to včetně opravného prostředku mimořádného (srov. R 10/00).
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx x odvolací soud, je-li předmětem jeho přezkumu
meritorní
rozhodnutí (§ 212a odst. 5). V řízení dovolacím se k vadě spočívající v nedostatku procesní suxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxších druzích civilního procesu, tj. v řízení nesporném, vykonávacím, exekučním a insolvenčním.
II. Fyzické osoby
8.
Způsobilost být účastníkex xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx nelze procesní subjektivitu odpírat ani jemu. V takovém případě však půjde o procesní subjektivitu podmíněnou tím, že se narodí živé (stejně Faschingx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx odst. 2 obč. zák.), a to ke dni, který je v pravomocném rozsudku uveden jako den smrti (§ 56 odst. 2 z. ř. s.). Naproti tomu prohlášení člověka za nezvěstnéhx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxní, ustanovit opatrovníka (§ 29 odst. 3).
10.
Ve zvláštních případech právní úprava stanoví, že způsobilost fyzické osoby být účastníkem řízení txxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x x xxx xxxxx x xx xx xxxx
x1.
Způsobilost cizince (fyzické osoby bez české státní příslušnosti) být účastníkem řízení před českými soudy se řídí právním řádem státu, v němž má cxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xx xx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxá dnem zápisu do veřejného rejstříku (srov. § 126 odst. 1 obč. zák.) a zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku (§ 185 obč. zák.). Veřejným rejstříkem ve sxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxjstřík a rejstřík obecně prospěšných společností (§ 1 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících). Existují však i další veřejně přístupné rejstříky, jež xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxích) právnických osob, srov. k tomu nález Pl. ÚS 2/06].
13.
Zřízení právnické osoby není vyloučeno ani zákonem (§ 126 odst. 2 obč. zák., např. Všeobexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxodila, že zákon může stanovit, že určitý subjekt je právnickou osobou nejen tím, že jej za právnickou osobu výslovně prohlásí, nýbrž i tím, že danému subxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx).
14.
Z hlediska způsobilosti být účastníkem řízení není rozhodné, zda se jedná o právnickou osobu soukromého nebo veřejného práva.
15.
Nosixxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x x xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxtu mají rovněž cizí státy; u nich je však třeba vždy zkoumat, zda v konkrétním případě nejsou vyňaty z pravomoci českých soudů (§ 7 odst. 1 z. m. p. s.). K oznxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxevším o komory profesní samosprávy (např. Česká advokátní komora, Notářská komora, Exekutorská komora). Procesní subjektivita náleží též veřejným xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xaproti tomu nedisponuje žádná ze státních vysokých škol.
17.
K xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx (např. farnosti, řády či kongregace Římskokatolické církve nebo farní sbory Českobratrské církve evangelické). Procesní subjektivitu mají též polxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxávního vztahu může být i veřejný ústav (např. Česká televize, Český rozhlas nebo Česká tisková kancelář) či veřejný fond (např. Státní fond kultury, Stxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxoba vznikla; stačí však, je-li způsobilá podle českého právního řádu (§ 9 odst. 2 z. m. p. s.). Byť při šetření podmínek řízení postupuje soud z úřední povxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxžil spolu s žalobou doklady o své právní subjektivitě; jejich nepředložení však není důvodem pro postup podle § 43 (srov. důvody R 82/11).
IV. Další nxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
x x xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxávní osobnost, tj. koho nelze považovat ani za fyzickou, ani za právnickou osobu. Zákon může někomu přiznat procesní subjektivitu buď výslovně, nebo jxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxktivitu právním entitám nedisponujícím právní subjektivitou, upravují zejména § 35 a 35a. V prvém případě jde o státní zastupitelství, příp. o nejvyxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xx x xxxx
xxx
xxxxxxxx xxxx xvšem situace, kdy způsobilost být účastníkem řízení vyplývá ze zákona implicitně.
Judikatura
na tomto základě označila za účastníka řízení např. okxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xepšího práva (R 74/05), resp. v řízení o žalobě na neúčinnost právního jednání (R 63/98), vymazanou obchodní společnost v řízení o zrušení zápisu jejíhx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxmu (ani implicitně) dána pobočce závodu nebo odštěpnému závodu (R 12/04; R 88/51), železniční stanici (R 54/72), ředitelství státních drah (Vážný 520xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx (srov. SoJ 181/04, NS 29 Odo 170/2004) nebo časopisu (srov. "Železo, časopis pro obchod železářský a průmysl kovodělný", Vážný 4379).
24.
I nadále xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xx xxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxv, jenž disponuje právní subjektivitou (srov. R 3/79, s. 39). Nebylo by totiž na místě přiznávat způsobilost být účastníkem řízení takovému zdravotnixxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxly v důsledku svévolného a zjevně bezúspěšného uplatňování práva.
V. Nesprávné označení účastníka
25.
Nejednotně jsou praxí řešeny případy, kdx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx, zejména žaloby (§ 41 odst. 2), nikoliv pouhé označení účastníků v jeho záhlaví. Může se totiž stát - zvláště v řízení, v němž se neuplatňuje povinné zastxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxodní firmou, případně použil nesprávný dodatek obchodní firmy), z obsahu procesního úkonu však vyplývá, že žalována je osoba objektivně způsobilá býx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxaloby) odstranit.
26.
Je-li naproti tomu z obsahu procesního úkonu zřejmé, že žalobce směřuje svůj žalobní požadavek proti útvaru bez procesní suxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxy zastavit (§ 104 odst. 1). Patří sem i případ, kdy xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx
xxxprávné jsou naproti tomu názory, které postup soudu v naznačených případech činí odvislým od zkoumání vůle účastníka řízení. Při výkladu procesních úxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxi projevu přitom nelze omezovat pouze na samo označení účastníka v záhlaví procesního úkonu (žaloby), nýbrž je třeba zkoumat celý obsah tohoto úkonu.
x xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxrsu na způsobilost úpadce být účastníkem řízení), R 15/95 (procesní subjektivita organizační jednotky občanského sdružení), SoJ 94/97, NS 2 Cdon 13xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx VS Praha 1 Co 227/94 (neodpovědnost prezidenta republiky není nedostatkem podmínky řízení)
(Procesní způsobilost)
JUDr.
Bohuxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxocesní strany vykonávat v řízení procesní práva a plnit procesní povinnosti, a to buď samostatně, nebo prostřednictvím zástupce (srov. NS 33 Cdo 3078/xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxní je účastníkem procesně způsobilým.
2.
Zákonodárce již tradičně váže nabytí procesní způsobilosti na způsobilost samostatně se v hmotněprávnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxsní. To vyplývá i z toho, že procesní právo v některých případech propůjčuje procesní způsobilost xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx s., § 368 odst. 2 z. ř. s., § 403 odst. 3 z. ř. s., § 431 odst. 2 z. ř. s., § 431 odst. 2 z. ř. s., § 469 odst. 3 z. ř. s. nebo § 481 odst. 2 z. ř. s.).
3.
Procesní způsxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxtanovením zákonného zástupce či opatrovníka (srov. § 104 odst. 2 věta první).
4.
Při zkoumání procesní způsobilosti postupuje soud z úřední povixxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxklad (R 21/54). Platí, že rozhodnutí soudu ve věci samé v sobě zahrnuje kladné posouzení způsobilosti být účastníkem řízení a procesní způsobilosti jaxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx vyřešena v jednom sporu, je tím závazně zodpovězena - při nezměněných okolnostech - i pro další spor mezi týmiž stranami (srov. Vážný 18733).
5.
Proxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxanou, jež nebyla procesně způsobilá, nelze přiznat žádné účinky. Je-li však otázka procesní způsobilosti v řízení řešena (např. je-li předmětem odvoxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxavuje i nedostatek procesní způsobilosti zmatečnostní vadu [§ 229 odst. 1 písm. c); srov. NS 21 Cdo 1015/2011]. Soud k ní přihlédne bez návrhu i v odvolacxx xx xxxx xxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxích civilního procesu, tj. v řízení nesporném, vykonávacím, exekučním a insolvenčním.
II. Procesní způsobilost fyzických osob
8.
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxlosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti soudem (§ 37 obč. zák.), nebo, povolí-li to soud, uzavřením manželství (§ 672 odst. 2 obč. zákxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxi nezletilých (§ 31 a násl. obč. zák.) svým důrazem na individuální hlediska rozumové a volní vyspělosti (srov. Šínová in Melzer,Tégl: Občanský zákoníxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxahu podmínky řízení, by však neměla být po delší dobu spornou; současná úprava k tomu bohužel navádí. (Ukazuje se, že stanovení věkových hranic (např. 6 x xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx)
10.
Nelze přehlížet, že účast na soudním řízení vyžaduje sama o sobě větší rozumovou vyspělost než právní jednání, o kterém se v řízení jedná (napřx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxo zařízení; srov. Handl, Rubeš: Občanský soudní řád. Komentář. I. díl, s. 160). V případě nezletilých proto bude pravidlem závěr, že nemají procesní zpxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxojena s provozováním obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti (§ 33 obč. zák.). V tomto věcném rozsahu má nezletilý nepochybně i procesxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxny podmínky tzv. částečné svéprávnosti nezletilých (§ 32 obč. zák.). Avšak vzhledem k tomu, že v žádném z uvedených případů nezletilý není plně svéprávxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxéprávnost byla omezena, je procesně způsobilá pouze v rozsahu, na který se omezení svéprávnosti nevztahuje (R 34/85; srov. ale § 35 odst. 3 z. ř. s.). I zdx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx vycházet z toho, že má procesní způsobilost (srov. NS 20 Cdo 1307/2000 a také Vážný 11312).
13.
Nové hmotněprávní instituty předběžného prohlášexx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxí způsobilosti účastníka řízení přímý vliv nemají; z hlediska procesní způsobilosti je rozhodující pouze rozsah, v jakém je osoba využívající některx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx nebo opatrovníkem, ustanoví procesní soud, je-li tu nebezpečí z prodlení, opatrovníka pro řízení (§ 29 odst. 1, srov. komentář k § 29).
15.
Procesnx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxbilým, může před českými soudy jednat, je-li způsobilý podle českého právního řádu (srov. § 9 odst. 1 z. m. p. s.).
III. Procesní způsobilost právnickxxx xxxx
xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxová in Svoboda, Smolík, Levý, Šínová a kol.: s. 69). V takovém pojetí by všechna řízení, jejichž účastníky jsou právnické osoby, byla zmatečná [§ 229 odsxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxastníkem řízení (srov. R 15/92).
17.
Procesní způsobilost právnických osob upravuje procesní právo i nadále zcela samostatně způsobem, jenž je nx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x x 21 až 21b.
18.
Nemá-li právnická osoba nikoho, jehož prostřednictvím by mohla procesně jednat, nebo je-li sporné, kdo je takovou oprávněnou osoboxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxůsobilost zahraničních právnických osob se řídí právním řádem, podle něhož právnická osoba vznikla; i v těchto případech ovšem postačí, je-li způsobxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xákon (výslovně či mlčky) způsobilost být účastníkem řízení útvarům, jež nemají právní osobnost (viz komentář k § 19), je třeba vycházet z toho, že jim bex xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx x xxxxx x
xxx
xxxxxxxxní odst. 2 je důsledkem novely občanského soudního řádu zákonem č. 202/2002 Sb. Podstatou úpravy je poskytnutí legitimace v řízeních týkajících se mxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxtanovení vůbec netýká, jde tedy o legislativní zmetek.
Z další judikatury:
R 2/84 (kolizní opatrovník dítěte v řízení o způsobilosti rodiče k pxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxení nemá vliv na procesní způsobilost), SoJ 86/01, NS 21 Cdo 1841/2000 (zastupování zaměstnavatele, který je fyzickou osobou), Vážný 18390 (schválxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxrocesní jednání právnické osoby)
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xsrov. důvodovou zprávu k zák. č. 30/2000 Sb. a NS 21 Cdo 4124/2008). Úprava právního jednání právnických osob v oblasti hmotného práva (srov. § 161 a násxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxednictvím koho právnická osoba v procesních vztazích jedná, by v rámci řízení neměla vyvolávat další (sekundární) spor; proto je třeba dbát na jednoznxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxny činí vždy jediná osoba. Společné (současné) procesní jednání více osob za právnickou osobu není přípustné (srov. SoJ 174/2005, NS 29 Odo 982/2004). x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xztazích jedná za společnost každý z nich samostatně (R 29/06; Soubor C 3333, NS 20 Cdo 2921/2004).
3.
Osoba, která jedná podle § 21, není zástupcem prxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxi přímo právnické osobě, nikoliv tomu, kdo za ni podle § 21 jedná (SoJ 5/02, NS 20 Cdo 2474/99). Náklady, které jednající fyzické osobě vzniknou, jsou náxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxá osoba zvolila zástupce na základě plné moci (§ 24 a násl.). Je však vyloučeno, aby takovým zástupcem byl člen statutárního orgánu právnické osoby, rexxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
člen statutárního orgánu, nebo
b)
pověřený zaměstnanec či člen, nebo
c)
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxxx
xx
xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxcesní úkony za právnickou osobu ona. Je-li jediným členem statutárního orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, je zapotřebí, aby zmocnila (spráxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxckou může vyplývat i ze zakladatelského právního jednání.
7.
Má-li statutární orgán právnické osoby více členů (je-li kolektivní), jedná za právxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxby jiná právnická osoba, nebrání jí tato skutečnost v tom, aby za právnickou osobu jednala; činí tak na základě zmocnění (správně: pověření) nebo jinéhx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxpostačuje, pověří-li zaměstnance k procesnímu jednání za právnickou osobu vedoucí odštěpného závodu, byť by se věc týkala tohoto odštěpného závodu. xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx.
9.
Judikatura
nepovažuje za zaměstnance ve smyslu § 21 odst. 1 fyzickou osobu, jejíž poměr k zaměstnavateli je založen pouze na některé z dohod kxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxesnímu jednání jejího člena; v takovém případě může za právnickou osobu jednat např. člen spolku.
10.
Ad c) Vedoucí odštěpného závodu (§ 503 obč. záxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx kdy byl jako vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního rejstříku (zápis má
konstitutivní
povahu).
11.
Ad d) Činit procesní úkony za právnicxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxokuru několika osobám, které ji jsou oprávněny zastupovat xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxvněn procesně jednat prokurista, jemuž byla udělena
prokura
v omezeném rozsahu (pro některou pobočku nebo obchodní závod; srov. § 450 odst. 2 obč. zákxxx xxxx xx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxního závodu, na něž byla
prokura
omezena.
III. Další jednající osoby
12.
Výjimečně svěřuje zákon oprávnění procesně za právnickou osobu jednat xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxru se zájmy členů statutárního orgánu; zákon z uvedeného důvodu umožňuje, aby procesní úkony činil za právnickou osobu někdo jiný (srov. důvody NS 29 Cdx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx věcech samozřejmě oprávněn zvolit právnické osobě zástupce na základě plné moci (§ 24 a násl.).
13.
Dalším případem, kdy oprávnění za právnickou xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxrávnění k procesnímu jednání za právnickou osobu, je likvidátor, a to okamžikem svého povolání (§ 193 obč. zák.). S ohledem na to, že zápis likvidátora dx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xomu nemá prohlášení konkursu vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům ani na jeho procesní způsobilost (§ 245 odst. 3 insolvenčního zákona). Prxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx 2. Je však třeba si uvědomit, že prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxdeném rozsahu je insolvenční správce namísto dlužníka (fyzické či právnické osoby) v řízeních, jež se týkají majetkové podstaty, procesně legitimovxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx x x xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxené správy, dočasné správy nebo správy pro řešení krize má za následek přechod působnosti statutárního orgánu na správce, nebo zda je statutární orgán xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxní krize na finančním trhu [srov. též § 99 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví nebo § 561 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičnícx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx osobu na správce. Osoba vykonávající správu je zároveň oprávněna pověřit zaměstnance právnické osoby, u níž byla správa zavedena, k činění procesnícx xxxxxx
xxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxké osoby vyžadují schválení správce, jinak jsou neplatná. To se však z povahy věci nemůže vztahovat na jednání procesní; procesní právo institut neplaxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxávnické osoby; znamená to, že nucený správce může za právnickou osobu jednat před soudem sám (srov. § 7 odst. 3 zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách a x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxt, vylučuje z výkonu této činnosti střet jejích zájmů se zájmy právnické osoby. K procesním úkonům učiněným osobou, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy pxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xoud existenci střetu zájmů, vyzve právnickou osobu, aby pověřila procesním jednáním jinou osobu, případně aby si zvolila zástupce. Pověření ani zmocxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxpečí z prodlení, ustanovit opatrovníka dle § 29 odst. 2 (R 37/00).
VI. Průkaz oprávnění jednat
19.
Právnická osoba je jako účastník řízení povinnx xxxxxxxxx xx xx xx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxt (§ 104 odst. 2). K odstranění uvedeného nedostatku soud zpravidla vyzve účastníka (právnickou osobu), aby v určené lhůtě nedostatek průkazu odstranxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx/00, NS 20 Cdo 416/98; NS 20 Cdo 1212/2000). Jestliže k doložení průkazu nedojde, soud řízení zastaví (NS 26 Cdo 299/2008; SoJ 40/08, NS 29 Odo 1138/2005)x
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxštěpného závodu či prokuristy bylo doloženo, že byl zvolen (jmenován) do této funkce, resp. že mu byla udělena
prokura
, a to předložením aktuálního výpxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxrní
charakter, je v případě pochybností o oprávnění fyzické osoby jednat za právnickou osobu na soudu, aby toto oprávnění dále zkoumal (NS 20 Cdo 552/2xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xx hoc
nebo generálního pověření), případně předložením vnitřního předpisu právnické osoby, z něhož takové oprávnění vyplývá. Pověření k jednání za pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxná moc". Pověření zaměstnance k jednání za právnickou osobu lze založit a evidovat ve správním deníku soudu (§ 255 kancelářského řádu).
22.
Osoby oxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx tak předložením listiny, z níž jejich postavení či funkce vyplývá (např. rozhodnutí o povolání likvidátora, rozhodnutí o zavedení nucené správy).
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Obecně k procesnímu jednání státu
1.
Stát je jako veřejnoprávní
korporace
právnickou osobou (srov. § 21 obč. xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxesního jednání právnických osob (§ 21). Specifikem státu je především relativně složitá úprava hospodaření (nakládání) s jeho majetkem, jež je realixxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x x x xxxxx x x xx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxné subjektivity státu", jak to v některých případech činí
judikatura
(NS 33 Cdo 181/2011). Stát (Česká republika) je jedním a jednotným účastníkem říxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxdnout podle § 107 o tom, s kým bude v řízení pokračováno; na straně státu totiž nedošlo ke ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení (srov. NS 21 Cdo 298/xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxnizační složka státu je příslušná za stát před soudem vystupovat (odst. 1). Až následně se řeší otázka, která konkrétní fyzická osoba je oprávněna před xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxátu, která vystupuje za stát v řízení před soudem, je v případech stanovených zák. č. 201/2002 Sb., Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dáxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx x xx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxdmínky, za kterých Úřad obligatorně vystupuje před soudem (jiným orgánem) ve věcech týkajících se majetku státu, k němuž má právo hospodaření jiná orgxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xx xxx xxxxxxxx
5.
Úřad vystupuje za stát v řízení vždy, jsou-li pro to splněny podmínky, a to bez ohledu na skutečnost, že řízení již bylo zahájeno (srov. však § 23 odstx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnou být splněny podmínky pro výlučné jednání Úřadu, oznámí Úřad tuto skutečnost soudu; v řízení pak dále za stát vystupuje příslušná organizační složkx xxxxxx x xx xxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx základě plné moci (§ 22 odst. 2 zákona č. 201/2002 Sb.).
7.
Vystupuje-li v řízení namísto příslušné organizační složky Úřad, je obecným soudem státx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxdených v § 11 zákona č. 201/2002 Sb., má Úřad způsobilost být účastníkem řízení; v takovém případě jedná jako samostatný procesní subjekt, a za stát tedy x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xtát Úřad, náleží toto oprávnění organizační složce státu, jež je příslušná podle zák. č. 219/2000 Sb., případně příslušná podle jiných předpisů. Přísxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxních o náhradu škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a v řízeních o regresních úhradách jsou příslušnými organizačními složkxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxí, že za stát může před soudem vystupovat ve věci týkající se jednoho nároku jen jedna organizační složka (SoRo 6/05, s. 218, KS Hradec Králové 21 xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta rexxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo § 51 zák. č. 219/2000 Sb.; obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxinen zjistit soud. Příslušnou organizační složku vždy přibere do řízení, aniž by o tom vydával rozhodnutí. Závěr soudu se projeví v tom, že s nepříslušnxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (NS 22 Cdo 397/2003).
13.
Označí-li žalobce v žalobě organizační složku státu, xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxtnout (§ 43), případně řízení o ní zastavit (§ 104); na místě je postup uvedený pod bodem č. 12 shora. Změní-li se v průběhu řízení podmínky pro určení orgaxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxx xx xxxxadu, kdy v řízení vystupuje Úřad, není vyloučeno, aby příslušná organizační složka zvolila státu zástupce pro řízení (§ 24 a násl.). Je však třeba upozxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxiktivně; podle ní by zastoupení advokátem při hájení zájmů státu mělo být krajním (podpůrným) řešením (srov. IV. ÚS 3243/09; IV. ÚS 1087/09; III. ÚS 118xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxžka sídlo (§ 85 odst. 5).
xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx pověřen generálním ředitelem úřadu (odst. 2). Sám generální ředitel však, jak vyplývá z jazykového výkladu zákona, není v řízení oprávněn za stát jednxxx
xxx
x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxnizační složky nebo jím pověřený zaměstnanec, zařazený v příslušné nebo jiné organizační složce (odst. 3).
18.
Oprávnění k jednání za stát prokazxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxp. příslušné (jiné) organizační složky. Je-li pověření založeno a evidováno ve správním deníku soudu, postačí, uvede-li zaměstnanec jeho jednací číxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxním listiny, ze které vyplývá, že zastává uvedenou funkci.
20.
Není-li oprávnění k jednání jménem státu prokázáno, nelze vyloučit, je-li tu nebezxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx je vyloučena fyzická osoba, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy státu (§ 21a odst. 4 ve spojení s § 21 odst. 4). Musí se však jednat o skutečný, nikoliv pouzx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxizační složky. K procesním úkonům učiněným vyloučenou osobou soud nepřihlíží (§ 41a odst. 3). Srov. též komentář k § 21, bod 18.
Z další judikatury:
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xízení na náhradu škody způsobené krizovým opatřením); 30 Cdo 727/2014 (příslušná organizační složka v řízení na náhradu škody způsobené vodoprávníx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx.2016.
I. Osoby oprávněné jednat za obec a kraj
1.
Ačkoliv se jedná o právnické osoby (veřejnoprávní
korporace
), upravuje občanský soudní řád proxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxísluší jak postavení obce, tak kraje (§ 1 odst. 1 zák. č. 131/2000 Sb.).
2.
Osobou, která v procesních vztazích jedná za obec, je v první řadě její starxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxarosta (pověřený zaměstnanec) v řízení činí, nepodléhají schválení dalšími orgány obce (srov. SoJ 158/12, NS 25 Cdo 2158/2012). Opačný závěr by vedl kx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xx1/2000 Sb. a § 4 odst. 1 zák. č. 128/2000 Sb.). Hlavní město Praha a územně členěná statutární města mohou své vnitřní poměry upravit statutem; ve statutx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv [srov. § 17 odst. 1 písm. h) zák. č. 131/2000 Sb. a § 130 písm. h) zák. č. 128/2000 Sb.]. Z toho vyplxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxávněn rovněž starosta městského obvodu či části (srov. SoJ 156/05, NS 20 Cdo 1393/2004).
4.
Procesní úkony za kraj jako účastníka řízení činí hejtmxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xx x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxní k jednání a rozpor zájmů
6.
Osoby oprávněné jednat v procesních vztazích za obec či za kraj prokazují své oprávnění k jednání jednak listinou, z níž xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xraje (pověření zaměstnanci). Srov. dále komentář k § 21, bod 17 a násl.
7.
Z procesního jednání za obec či kraj je vyloučena fyzická osoba, jejíž zájmx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxx xxx
Z další judikatury:
NS 28 Cdo 2056/2009 (pasivní legitimace hlavního města Prahy v řízení o vydání bezdůvodného obohacení).
Zástupci xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xrávní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Obecně k zastoupení
1.
Obecná problematika zastoupení osob je upravena v § 436 a násl. obč. zák. Komentoxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxocesní úkony. Jedná se o zastoupení v procesním smyslu. Podle druhu zastoupení (a okolností, za kterých zastoupení vzniká) může zástupce činit buď vešxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xpráva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému).
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu (§ 29, 29a a 30).
II. Zákonné zastoupení fyzických osob
3.
Ustanovení dopadá na případy, kdy osoba nemůže před soudem samostatně jednat. Občanxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxtečnou procesní způsobilost. K této situaci dochází zejména v těchto případech:
a) Osoba nezletilá, která není plně svéprávná.
Zákonným zástupcxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxx xxuvislosti je nutné upozornit též na § 892 odst. 3 obč. zák., který umožní soudu ustanovit tzv. kolizního opatrovníka v případech, kdy jsou v rozporu zájmx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx svéprávnosti soudem (§ 37 obč. zák.). Pokud se bude jednat o osobu, která bude mít přiznanou plnou svéprávnost, bude soud jednat právě s ní, a nebude jednxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xx xx xx xxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx x xx o. s. ř. (srov. komentář k tomuto ustanovení), který se ovšem v případě osoby s přiznanou svéprávností neuplatní.
b) Dále se bude jednat o osobu sice zxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx x x5 a násl. obč. zák. svéprávnost fyzické osoby omezit. Přímo v tomto rozhodnutí musí být ustanoven opatrovník (§ 62 obč. zák.). Pokud tedy bude osobě opaxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx x xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx omezení svéprávnosti xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxrovník. V ostatních případech může jednat přímo tato osoba.
III. Následky
5.
Nedostatek procesní způsobilosti účastníka řízení je odstranitelxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxk, že bude zjišťovat, kdo je zákonným zástupcem, či opatrovníkem a poté bude jednat přímo s tímto zástupcem. Dále soud může ustanovit opatrovníka sám (sxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x x4 a násl. z. ř. s.).
6.
Dle § 109 odst. 1 písm. a) o. s. ř. soud přeruší řízení, pokud účastník v průběhu řízení ztratí procesní způsobilost a není zastoxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxsti je upraven též v § 56 o. s. ř., kde je stanoveno, že těmto osobám neběží po dobu, kdy nemají procesní způsobilost, lhůty (procesní). Od okamžiku, kdy do xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxudem osoba, která procesní způsobilost nemá, zejména v oblasti opravných prostředků. Konkrétně se jedná o zmatečnostní vadu [srov. § 229 odst. 1 písm. xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
I. Zastoupení fyzické osoby, která není plně svéprávná, zástupce, opatrovník
1.
Ustanovení zakotvuje možnost soudu rozhodnout, že účastník řízexxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
V praxi je ustanovení využitelné v těchto xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxký zákoník některé změny, které se dotknou i tohoto procesního institutu. Zejména se jedná o ustanovení § 37 obč. zák., které umožní soudu (za splnění zxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx x xx xeuplatní.
Pokud ovšem bude před soudem jednat nezletilec, který nebude mít plnou svéprávnost, bude využití § 23 o. s. ř. v praxi časté. Smyslem a účelex xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxsto složitější než vztahy hmotněprávní. Soud by se tedy k uvedenému postupu měl uchýlit v případech, kdy z hlediska ochrany tohoto nezletilého účastníxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxx xxxxx x všech nezletilců jednajících před soudem. Vždy bude nutné zvážit okolnosti konkrétního případu (složitost řešené problematiky, osobu nezletilého x xxxxxxx
xx xx x xxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxvnosti zcela zbavit. Podle přechodných ustanovení k občanskému zákoníku, se osoby dříve zbavené způsobilosti k právním úkonům (za účinnosti zákona čx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxi se uplatní zvýšená míra ochrany v procesním právu a i v těchto případech může soud rozhodnout, že bude jednat s jejich opatrovníkem i přesto, že jde o věcx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xx xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx procesní způsobilosti). Z hlediska hmotného práva nemá žádný vliv na svéprávnost osoby, která musí být dle rozhodnutí soudu v řízení zastoupena zákonxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xřípadě nezletilých dětí by pravidlem měl být závěr, že tyto nemají plnou procesní způsobilost ve smyslu § 20 odst. 1 xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxednit je přitom třeba zejména individuální rozumovou a volní vyspělost konkrétního dítěte, neboť je to toto individuální hledisko, které je podstatnxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxerá je zpravidla, není-li zde konflikt zájmů, zaručena jejich zastoupením zákonným zástupcem. Zároveň však musí být děti od jisté věkové hranice (ktexxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xpatrovníkem. Ať již se zapojení zákonných zástupců dětí bude dít postupem podle § 22, nebo § 23 občanského soudního řádu, je třeba, aby soud doručoval i xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxý soudní řád doručování i nezletilému explicitně přikazuje [§ 50b odst. 4 písm. b)]. V případě postupu podle § 22 je nutno využít oprávnění v § 50b odst. 4 xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxu účastníkovi řízení, tak jeho zákonným zástupcům.
6.
Podání učiněné nezletilým účastníkem řízení, který nemá procesní způsobilost v plném rozsxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxstupců, ale i vůle dítěte, kterou nelze zcela pominout.
7.
V situaci, kdy z příslušných výpisů z evidence obyvatel soud zjistí, že nezletilý účastnxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx. Lze totiž předpokládat, že to je právě tento rodič, který se primárně stará o všechny záležitosti dítěte, a tedy také o ochranu jeho práv. Proto soud, nexxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxatné doručení tomuto zákonnému zástupci může způsobit účinky s doručením spojené."
II. Procesní postup
8.
Soud o postupu dle § 23 o. s. ř. rozhoduxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx soud pokračovat v řízení.
b) na základě plné moci
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x. Možnost zvolit si zástupce
1.
V rámci civilního soudního řízení si mohou účastníci zástupce též zvolit. K zákonnému zastoupení (zejména § 22 o. s. řxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxení je to, že zmocnitel (zastoupený) udělí zmocněnci (zástupci) plnou moc a zmocněnec poté v rámci civilního procesu činí procesní úkony za zastoupenéxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxho zastoupení a zastoupení na základě rozhodnutí soudu plní obecně funkci odstranění nedostatku procesní způsobilosti, smluvní zastoupení je obecnx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxník jako svého zástupce advokáta, či jinou osobu s právnickým vzděláním, protože průběh řízení je složitým postupem a profesionál může v řízení efektixxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xsoba fyzická. Z tohoto pravidla, ale existuje řada výjimek. Jedná se o zastupování odborovou organizací a další speciální případy (zejména v oblasti oxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xx xx x xxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx může zvolit v téže věci pouze jednoho zástupce. Pokud by nebylo zřejmé, kdo je zástupcem účastníka, měl by soud jednat přímo s účastníkem a vyzvat jej k odxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx speciální pravidla i pro zástupce účastníků. V případě, že jsou projednávány utajované informace (k pojmu srovnej § 2 zák. č. 412/2005 Sb., o ochraně utxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx (jednotlivé stupně jsou upraveny v § x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx x. ř. Samotné poučení je opět definováno v § 2 písm. i) zákona o ochraně utajovaných informací jako "písemný záznam o seznámení fyzické osoby s jejími prxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x § 40a o. s. ř.
(Advokát jako zástupce účastníka)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Advokát jaxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxvokátem je dle citovaného zákona osoba, která splnila předpoklady pro výkon funkce advokacie a byla zapsána do seznamu advokátů vedeného Českou advokxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxá splňuje předpoklady uvedené v § 5 zákona o advokacii. Zejména se musí jednat o osobu, která je plně svéprávná, bezúhonná, má magisterské vzdělání v oboxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxně tří let, složila advokátní zkoušku, zaplatila poplatek České advokátní komoře, složila slib do rukou předsedy České advokátní komory a nebylo jí ulxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxátů zapsána.
2.
Advokátní
koncipient
je osoba, která se připravuje na výkon funkce advokacie. Jeho postavení je upraveno zejména v § 36 až 39 zákonx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxny, které by mohl činit v řízení zastoupený. Procesní plná moc nemůže být nijak omezena (např. k určitým úkonům). V případě, že by byla plná moc omezena na xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxnta minulého nebo současného) a osoby, která zastoupení požaduje.
5.
Kromě výše uvedených případů, kdy advokát jako zástupce účastníka vystupujx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxu advokátní komoru o ustanovení advokáta jako zástupce dle § 18 zákona o advokacii (za splnění zde uvedených předpokladů).
6.
V civilním soudním řxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxpování odměna. Výši odměny upravuje advokátní tarif. V rámci rozhodování o nákladech řízení tvoří náklady řízení i náhrada za zastupování advokátem (xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xízení dát se v řízení zastoupit advokátem. Uvedené konkretizoval Nejvyšší soud v rozhodnutí NS 21 Cdo 756/2014, kde stanoví, že pokud si účastník řízenx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxka, které zakazuje § 2 o. s. ř.
II. Právo substituce
8.
Advokát, kterého si účastník zvolil, však nemusí vždy vystupovat v řízení sám. Zákon umožňujx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx x6 a násl. zákona o advokacii), popřípadě jiný zaměstnanec advokáta. V praxi bude nejčastější zastoupení advokátním koncipientem, popřípadě jiným adxxxxxxxx
xx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx s. ř. - povinné zastoupení v dovolacím řízení), může být dalším zástupcem na základě práva
substituce
pouze další advokát. Není možné, aby v těchto přxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxát.
(Notář jako zástupce účastníka)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Notář jako zástupce xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx Oproti zastoupení advokátem existuje u zastoupení notářem podstatné omezení spočívající v tom, že notář nemůže zastupovat v jakémkoli řízení, ale poxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxm může notář zastupovat v řízení podle části V. občanského soudního řádu, v řízeních ve věcech veřejného rejstříku a v řízeních podle zákona o zvláštnícx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x x xxx xx xx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxna o zvláštních řízeních soudních ovšem existují výjimky, kdy notář jako zástupce účastníka nemůže vystupovat. Konkrétně nemůže zastupovat účastnxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxeních o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže, o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznáxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxvních vyjma péče soudu o nezletilé a výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé.
2.
Notáři lze (podobně jako advokátovi) udělit pouze procexxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xx
xxx xxxxx xx xxxxxxx xxkotveno právo nechat se v řízení zastoupit dalším zástupcem, kterým může být obecně notář, notářský kandidát i notářský
koncipient
. V řízeních, kde je
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Okruh případů, kdy může patentový zástupce zastupovat účastníka řízenx
xx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxeních, ale pouze v některých zákonem stanovených případech. Činnost patentových zástupců je upravena zejména v zákoně o patentových zástupcích.
xx
xxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxvého vlastnictví. Patentový zástupce tak zastupuje účastníka zejména ve věcech patentových sporů, užitných vzorů, ochranných známek a dalších sporxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx lze udělit prostou i procesní plnou moc. I u patentových zástupců se uplatní právo
substituce
, zákon však stanoví, že toto nahrazení jiným patentovým zxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxení.
5.
Odměna patentového zástupce a případně i náhrada za daň z přidané hodnoty tvoří náklady řízení ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř.
(Prxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx, že v roli zástupce může vystupovat fyzická osoba. Ustanovení § 26 o. s. ř. však stanoví výjimky ve prospěch právnických osob jako zástupců účastníků a xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xástupce účastníka řízení
2.
Zástupcem účastníka může být odborová organizace v případě, že je zastoupená fyzická osoba jejím členem. Členství je txxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x v průběhu řízení. Zástupce uděluje odborové organizaci plnou moc.
3.
Z pohledu typologie právnických osob je odborová organizace právnickou osoxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxce dlouhodobě
judikatura
- srovnej rozsudek KS v Českých Budějovicích 24 Co 1727/2012.
4.
V případě, že bude účastníka řízení zastupovat odborovx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxe kritéria činnosti odborových organizací. Důležité je pouze to, zda je zapsána ve spolkovém rejstříku (Usnesení NS 30 Cdo 1797/201).
5.
Odborová xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxst zastupovat svého člena v exekučním řízení při vymáhání dlužného nájemného z nájmu věci (srov. rozsudek KS v Českých Budějovicích 24 Co 1727/2012).
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxti (srovnej i stanovisko NS Cpjn 202/2013). Tento pojem nahrazuje v textu zákona dříve (před 1.1.2014) používaný výraz "v obchodních věcech". Důvodem xx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx terminologicky používá též pojem "vztahy mezi podnikateli týkající se jejich podnikatelské činnosti". Otázkou je, zda se touto xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxnností novely provedené zákonem č. 293/2013 Sb.
III. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí jako zástupce
7.
Úřad pro mezinárodněprávní ochraxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxí nebo změně vyživovací povinnosti a výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného. V obou případech ale pouze za situace, že jde o věc se xxxxxxx x xxxxxxx
xx
x x xx xx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxkoně o zvláštních řízeních soudních - konkrétně v § 470, který stanoví, že Úřad může být zmocněncem v právě v těchto řízeních (opět pouze pokud je přítomxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxinnost k placení výživného (opět v případech s mezinárodním prvkem).
IV. Zastoupení ve věcech ochrany před diskriminací
9.
Účastník řízení si můxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace. V těchto případech může být plná moc udělena právnické osobě, která má ve stxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxtoupení právnickou osobou je posílením ochrany těchto osob, neboť právnické osoby, které se problematikou ochrany před diskriminací zabývají dlouhxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xracovněprávních vztahů, ale komentované ustanovení má obecný záběr - uplatní se při všech řízeních, kde bude řešena právě otázka diskriminace.
11x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xřípadech diskriminace, nemohou tyto právnické osoby účastníky zastupovat a v případě, že by byla plná moc udělena, je vůči soudu neúčinná a soud bude jexxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona, mohou zastupovat účastníka též právnické osoby, které mají jaxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xednat o tzv. kolektivní správce práv, kteří se zabývají ochranou autorů a dalších umělců.
13.
Opět se uplatní omezení, že tyto právnické osoby mohox xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
x4.
Komentované ustanovení je promítnutím zejména evropské úpravy směrnice č. 2009/52/ES o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnaxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx která má ve stanovách uvedenu jako činnost ochranu práv cizinců. V takovém případě je nutné, aby za tuto právnickou osobu jednal k tomu pověřený zaměstnxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xsobu, která je zástupcem
16.
V případě zastoupení dle všech výše uvedených odstavců § 26 o. s. ř. je třeba též určit, kdo bude konkrétně za právnickou xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxdem. Proto zde odkazuji na výklad k § 21 o. s. ř.
(Zastoupení obce)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.20xxx
xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxení zastoupit v souladu s občanským soudním řádem např. advokátem, či jinou osobou.
2.
Komentované ustanovení § 26a o. s. ř. upravuje zvláštní mxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxtu ve věcech majetkových je zřízen zákonem č. 201/2002 Sb. Ustanovení § 26a o. s. ř. stanoví, že Úřad může zastupovat obec za podmínek a v řízeních uvedexxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x obcí byla uzavřena písemně a bylo v ní stanoveno, jakého majetku obce se uplatněný nárok týká.
3.
Z hlediska typů řízení, kde může být toto zastoupenx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx kterou obec nabyla od státu, nebo nárok na vyklizení takové nemovitosti.
4.
Ustanovení § 13c zákona č. 201/2002 Sb., též stanoví, kdy není zastoupexx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxých jedná v řízeních uvedených v § 3, 4, 6, 7, 9, 11 a 13d zákona č. 201/2002 Sb.
5.
Stát zastupuje obec bezplatně.
II. Plná moc udělená státu
6.
Úřxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxná jménem státu za zastoupenou obec zaměstnanec Úřadu, který je pověřený jeho generálním ředitelem.
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxocněncem
1.
V rámci procesního zastoupení je účastníkům řízení umožněno též zastoupení tzv. obecným zmocněncem. Účastník tedy může udělit plnou mxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxvní z nich vyplývá již z komentovaného ustanovení, kdy zákon stanoví, že zástupcem musí být osoba, která je plně svéprávná. Od 1.1.2014 byl text zákona nxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xutné ovšem opět upozornit na změny v oblasti svéprávnosti fyzických osob, které přináší občanský zákoník. Z textu komentovaného ustanovení vyplývá, xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxě i to, aby byla zástupcem účastníka ve smyslu § 27 o. s. ř.
II. Nemožnost zastoupení obecným zmocněncem
2.
Druhý odstavec zakotvuje možnost soudu i xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxné omezení zakotvuje možnost rozhodnout o nepřípustnosti zastoupení v případě, kdy bude k zastoupení zřejmě nezpůsobilý. O takové případy se bude jedxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxzných věcech opětovně
Zástupce vystupuje v různých věcech opětovně zejména v případech, kdy zastupuje více než dva účastníky ve věcech, které spolu xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxých zastupování odůvodňuje závěr, že se nejedná o činnost pouze ojedinělou, nebo jednorázovou. Vždy je ale třeba zkoumat každý případ
ad hoc
(srovnej xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xepřípustnosti takového zastoupení. xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxeba rozhodnutí o nepřípustnosti zastoupení spíše nevydávat.
3.
O nepřípustnosti zastoupení rozhoduje soud usnesením. Odvolání proti tomuto usxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxpeným. Pokud soud rozhodne o nepřípustnosti zastupování obecným zmocněncem, nemá to vliv na účinnost jím učiněných procesních úkonů až do právní moci xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxb osobami bez právnického vzdělání, či potřebných znalostí a dovedností, což by způsobovalo průtahy v řízení a často volbu nevhodného postupu pro účasxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
(Plná moc, obecně k zastoupení)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Plná moc
1.
V případě, že sx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxpcem na straně jedné a plnou moc na straně druhé.
2.
Dohoda o plné moci může mít obecně jakoukoli formu. Poté, co taková dohoda vznikne, zastoupený udxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xrokázáno při prvním úkonu, který ve věci učinil. Pokud by se tak nestalo, nebude plná moc vůči soudu účinná a soud bude jednat přímo s účastníkem řízení. Jxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxtí zástupcem, neboť se jedná o jednostranný procesní úkon zastoupeného.
3.
xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxstina, z níž bude vyplývat pověření zástupce k zastupování před soudem. Plná moc je založena do spisu.
II. Zánik plné moci výpovědí a odvoláním plné moxx
xx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xdvolání plné moci účinné vůči soudu a vůči dalším účastníkům. V případě soudu je výpověď či odvolání účinné od okamžiku, kdy je zastoupeným nebo zástupcxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxověď účinná od okamžiku, kdy jim je zánik plné moci oznámen soudem.
III. Volba nového zástupce účastníkem
5.
V odstavci třetím zákon stanoví, že v pxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxlo o možnosti mít v jednom řízení pouze jednoho zvoleného zástupce. Pokud se tedy soud dozví o novém zástupci, bude jednat již s tímto zástupcem.
IV. Nuxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxního ověření stanovuje zákon, nebo o této povinnosti rozhodne předseda senátu.
7.
Zákon stanoví povinnost úředně ověřených podpisů na plné moci pxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xa úřední ověření podpisu na plné moci v případě, že bude mít pochybnosti o její pravosti a nebude možné jinak okolnosti ověřit. V takovém případě rozhodnx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx 21/2006 Sb., o ověřování. Legalizaci může provést typicky držitel poštovní licence, krajské a obecní úřady, advokáti, notáři a další subjekty uvedenx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxtník ztratí způsobilost být účastníkem řízení (tedy obecně fyzická osoba zemře, právnická osoba zanikne), zaniká vždy i plná moc pro zastupování. Příxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxx xxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxe zástupce, popřípadě zástupce zanikne. V případě zániku zástupce se toto pravidlo uplatní v případě, kdy byla zástupcem účastníka právnická osoba dlx x xx xx xx xx x x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx
xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxtí, kterým bylo řízení skončeno
11.
Plná moc též zaniká právní mocí rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno. Toto pravidlo se však uplatní pouze v přxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxstupce zastupovat účastníka v řízení o mimořádných opravných prostředcích (zejména v dovolacím řízení). V těchto řízeních bude ale nutné existenci zxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx Typy plné moci
1.
Obecně rozeznáváme dva základní typy plné moci. Jedná se o plnou moc procesní a prostou. Ani udělení plné moci ovšem nezbavuje účastxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxeré by mohl činit zastoupený. Procesní plnou moc nelze omezit. Pokud by procesní plná moc byla omezena, bude se jednat o prostou plnou moc. Přitom nezálexx xx xxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx
x)
notáři,
c)
při zastoupení obce státem ve smyslu § 26a odst. 2 o. s. ř.
V ostatních případech se může účastník rozhodnout, zda udělí procesní či pxxxxxx xxxxx xxxx
xxxx xxxxxx xxxx xxx
xx
xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxř. o plnou moc k podání odvolání.
4.
Zásadním praktickým problémem je otázka vlivu druhu plné moci na doručování. Dle § 50b odst. 2 o. s. ř. pokud účasxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx § 50b odst. 4 o. s. ř., podle něhož se doručuje i účastníku řízení. Dle § 50b odst. 3 o. s. ř. pokud účastník udělí pouze prostou plnou moc, doručuje soud písxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxi, kterému byla udělena pouze prostá plná moc k jednání před soudem, není možné doručit rozhodnutí ve věci samé.
c) na základě rozhodnutí
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xrávnické osobě
1.
Ustanovení § 29 upravuje zastoupení účastníka řízení na základě soudního rozhodnutí. Soud v takovém případě ustanovuje opatroxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx i osobě právnické.
II. Ustanovení opatrovníka fyzické osobě
2.
První odstavec komentovaného ustanovení upravuje možnost ustanovit opatrovníxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxu procesní způsobilost a zároveň nemá zákonného zástupce.
3.
Je ovšem nutné odlišit dvě základní situace. V první řadě může vyvstat nutná potřeba uxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxd může sám opatrovníka určit pouze v případě, kdy tu hrozí nebezpečí z prodlení (tedy bude třeba naléhavě provést procesní úkon - např. provést důkaz). Oxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxe se postup podle § 29 odst. 1 o. s. ř. neuplatní a soud nebude opatrovníka ustanovovat. Obecně totiž platí, že opatrovníka fyzické osobě ustanovuje opaxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx x xx x xxxxx xx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx soudem a poté jednat s takto ustanoveným zástupcem, neboť on bude zástupcem účastníka.
III. Ustanovení opatrovníka právnické osobě
5.
Soud může xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxkou osobu jednat (zde srovnej § 21 o. s. ř.), nebo je sporné, kdo takovou osobou je. V praxi obvykle za právnickou osobu jedná statutární orgán. Komentovaxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xx xx xx xxx xxerá by mohla za právnickou osobu jednat (např. pověřený zaměstnanec),
b)
bude sporné, kdo konkrétně může za právnickou osobu jednat.
I zde všax xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxíka
6.
Zákon umožňuje soudu ustanovit opatrovníka i účastníkům ve speciálních případech uvedených v § 29 odst. 3 o. s. ř. Zde je nutné konstatovat, žx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xožné použít postup dle § 29 odst. 1 o. s. ř.), ale smyslem tohoto postupu je zachovat účastníku řízení v co nejširším rozsahu možnost ochrany jeho práv i v pxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxlení - soud tak může postupovat vždy, pokud nastane zákonem předpokládaná situace. Zákon zde ovšem vyžaduje, aby k ustanovení opatrovníka soud přistoxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxen okruh jeho dědiců,
b)
účastníku neznámého pobytu,
c)
účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,
d)
účastníku, kxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxní schopen se srozumitelně vyjadřovat.
V. Osoba opatrovníka
9.
Soud by měl ustanovit opatrovníkem zejména některou z osob blízkých. Zde je nexxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxátovi náleží za výkon této funkce odměna, kterou platí stát. Advokát nemusí s ustanovením souhlasit. Funkci opatrovníka nemůže vykonávat v případech xxxxxxxxx x x xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx
xxx
V minulosti se vyskytly případy, kdy byl jako opatrovník osoby jmenován některý ze zaměstnanců soudu. Ústavní soud ovšem dovodil, že toto zastoupení oxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxzuje, že není možné, aby byl ustanoven opatrovníkem zaměstnanec nějakého správního úřadu ve správním řízení před správním orgánem (srovnej IV. ÚS 270xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xx1.2016.
Vůle osoby ustanovit opatrovníkem určitou osobu
1.
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx x násl. obč. zák. V rámci předběžného prohlášení může osoba do budoucna též uvést, kdo by měl být soudem ustanoven jejím opatrovníkem v případě, že nebudx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxa označena a samozřejmě za předpokladu, že bude s ustanovením opatrovníkem souhlasit, měl by soud v případě potřeby ustanovit opatrovníkem právě tuto xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xx xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx zástupce - v souladu s předběžným prohlášením by neměl postupovat zejména v případech, kdy by mezi zastoupeným a zástupcem došlo ke střetu zájmů (§ 32 odxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Ustanovení zástupce na žádost
1.
Na žádost účastníka mu může soud ustaxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxe účastníkem řízení. O možnosti podat tuto žádost musí být účastník soudem poučen. Zejména tím, že soud rozhoduje na základě žádosti, a ne z úřední povinxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxacích a mají odlišný účel.
b) v případě účastníka musí být splněny předpoklady pro jeho osvobození od soudních poplatků dle § 138 o. s. ř.
Zde v podroxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxud zástupce ustanovit.
Institut osvobození od soudního poplatku zakotvuje i zákon o soudních poplatcích v § 11 až 14. V případě splnění podmínek prx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx stanoví splnění předpokladů pro individuální osvobození dle § 138 o. s. ř.
c) je to nezbytně třeba k ochraně účastníkových zájmů
Posledním předpokxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxk sám nebude schopný činit v řízení procesní úkony vzhledem k jejich složitosti.
2.
Zástupcem podle § 30 odst. 1 o. s. ř. může být jakákoli fyzická osxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx. Pokud je ustanovena osoba odlišná od advokáta, musí s ustanovením souhlasit.
II. Ustanovení advokáta jako zástupce
3.
Ustanovení § 30 odst. 2 o. xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxx xx xxxx v případech, kdy je nutné k ochraně zájmů účastníka, aby ho zastupoval advokát - profesionál. Tento požadavek by se měl uplatnit zejména ve složitějšícx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxokátem (nebo notářem) pro nějaké řízení. V civilním soudním řízení se bude jednat o řízení dovolací (srovnej § 241 o. s. ř.).
4.
Souhlas advokáta xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxven zástupcem advokát, má z hlediska xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxho opatrovníka a zástupce)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Postavení ustanoveného zástupce
1.
Zákxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx základě procesní plné moci. Je tedy oprávněn v řízení činit veškeré procesní úkony, které může v řízení činit zastoupený.
II. Postavení ustanovenéhx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxastník udělil procesní plnou moc. Toto pravidlo se ovšem neuplatní absolutně, neboť ani zde není uzavřena žádná dohoda o zastoupení mezi účastníkem a uxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxkáta odmítnout poskytování právních služeb dle § 19, musí advokát případné důvody sdělit soudu, který poté rozhodne o zrušení ustanovení tohoto advokxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx účastníka
1.
Zákon stanoví povinnost pro zástupce účastníka, popřípadě jeho dalšího zástupce doložit oprávnění k zastupování účastníka při prvnxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx
xx
xxdoložení xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxhoto nedostatku. Pokud soud nevyzve účastníka nebo osobu označenou jako jeho zástupce k doložení plné moci, jedná se o jeho procesní pochybení (srov. Ixx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxt případně přímo se zastoupeným. Ovšem pokud je plná moc dodatečně předložena, dochází ke zhojení nedostatku všech již zástupcem učiněných úkonů. Pokxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxtníka), popřípadě soud bude jednat pouze s účastníkem (srov. II. ÚS 3144/14).
II. Rozpor zájmů účastníka a zastoupeného
3.
Jako zástupce účastníxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxzba střetu zájmů sama o sobě nestačí.
4.
Pokud je střet zájmů zjištěn, je zástupce vyloučen
ex lege
právě s odkazem na ustanovení § 32 odst. 2 o. s. ř. xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xx
x xxxxadě střetu zájmů mezi zákonným zástupcem a zastoupeným, je na místě ustanovit tzv. kolizního opatrovníka.
III. Poučovací povinnost soudu
6.
Obexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xx xx xx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx ř.). V případě, kdy má účastník řízení zástupce, může soud poučovací povinnost splnit vůči tomuto zástupci v případě, že mu byla udělena procesní plná mxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
(Státní zastupitelství v civilním řízení)
JUDr. Ing.
Radovan
Dávid,
Ph. D.
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxou mu předepsány zejména zákonem č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 4 tohoto zákona tak státní zastupitxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx rovněž civilní řízení.
II. Návrhová oprávnění státního zastupitelství
2.
Státní zastupitelství je v prvé řadě oprávněno podat návrh na zahájenx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xx xx x xx xx xx xxx xxx xxvněž o věci vymezené v dalších předpisech. Podle § 42 zákona o státním zastupitelství jde o návrh na zahájení občanského soudního řízení o neplatnost xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxkonnosti stávky, resp. výluky, podle § 93 z. o. k. jde o návrh na zrušení obchodní
korporace
apod. Ač státní zastupitelství není nositelem žádného práxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxitelství návrh na zahájení řízení, stává se účastníkem řízení, a má proto právo činit všechny procesní úkony plynoucí z jeho účastenství.
III. Vstupxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xovněž vstoupit. I na tomto místě však platí, že tak může učinit pouze tehdy, stanoví-li tak zákon. Jedná se o věci vymezené v § 8 odst. 1 z. ř. s. a dále o insoxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxech nepodává návrh na zahájení řízení, nestává se účastníkem řízení. Lze jej označit za zvláštní procesní subjekt, který je oprávněn ke všem procesním xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx.
6.
Státní xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xodat odvolání, a to za předpokladu, že do řízení vstoupilo dříve, než uplynula odvolací lhůta všem účastníkům řízení. Za splnění obdobné podmínky je opxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xahájeného řízení je existence veřejného zájmu na takovém postupu státního zastupitelství. Vzhledem k tomu, že spektrum řízení, do nichž může státní zxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxmky zejména k § 8 o. s. ř. Shledání veřejného zájmu na podání návrhu nebo vstupu do již zahájeného řízení je otázkou vlastního posouzení státním zastupixxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxátního zastupitelství se odvíjí od soudu, u něhož konkrétní státní zastupitelství působí.
(Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx majetkových
1.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je orgánem České republiky, který podle zákona č. 201/2002 Sb. jedná v řízení před xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxi právními předpisy a tímto zákonem (k tomu srov. zejména jeho § 3 a násl.).
II. Procesní postavení Úřadu obecně
2.
Úřad může v řízení v prvé řadě vysxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxxx xxxuace, kdy obec může být v řízení zastoupena xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxast Úřadu v situacích, kdy stát není účastníkem řízení.
III. Návrhová oprávnění Úřadu
3.
Úřad podle § 11 zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxírů, to však za předpokladu, že účastníkem takového řízení není sám stát nebo státní organizace. Zákon pro tyto případy současně zakotvuje způsobilosx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
4.
Vzhledem k tomu, že Úřad je v uvedených řízeních navrhovatelem, stává se účastníkem řízení a má v něm veškerá oprávnění, která z účastenství vyplývaxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxém případě se Úřad nestává účastníkem, může však činit všechny procesní úkony jako účastníci řízení, kromě dispozičních (srov. poznámky k § 35, bod IIIxxx
xx
xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxstníkům řízení. Obdobně při splnění podmínek zakotvených v § 231 odst. 3 o. s. ř. může podat žalobu pro zmatečnost.
V. Majetkový zájem státu
7.
Podxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xakovém postupu. Doložení majetkového zájmu státu se však týká samotné činnosti Úřadu, proto v případech, kdy se Úřad domnívá, že majetkový zájem státu xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
(Obsazení soudu a rozvrh práce)
Mgr., Bc.
Martina
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx řízení zúčastněných tvoří jednotný celek civilního soudního řízení. Mezi nejdůležitější úkony soudu patří vydávání rozhodnutí, ať už meritorních, xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx.
II. Realizace práva na zákonného soudce
2.
Obsazení soudu, způsob soudního rozhodování a rozvrh práce realizují čl. 38 odst. 1 Listiny, podle ktxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxn v čl. 94 Ústavy, podle kterého zákon stanoví případy, kdy soudci rozhodují v senátu, kdy rozhodují samosoudci, a kdy se na rozhodování soudů podílejí vxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x x x x xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxí soudu
3.
V občanském soudním řízení jedná a rozhoduje senát nebo samosoudce, podle toho, o jakou věc se jedná a jaký soud je k jejímu projednání věcnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx x x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxzhoduje-li jako soud prvního stupně, s výjimkou uvedenou v § 36a odst. 3. Samosoudcem může být předseda senátu (viz např. § 105 odst. 3 zákona o soudech a sxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx, senát krajského soudu z předsedy senátu a dvou soudců, na rozdíl od senátů krajského soudu rozhodujících jako soudy prvního stupně v trestních věcechx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxně zakotvenému požadavku předvídatelnosti a transparentnosti obsazení soudu vadu řízení, která je odvolacím důvodem [§ 205 odst. 2 písm. a)] i důvodex xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxbeno ve prospěch senátního rozhodování, neboť je zřejmé, že rozhodl-li senát namísto samosoudce, došlo k nesprávnému obsazení soudu, a tato vada nebyxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx vada není na újmu účastníků řízení.
IV. Způsob soudního rozhodování
5.
Rozhoduje-li ve věci senát, jsou si všichni členové senátu při rozhodovánx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxutí se přijímá většinou hlasů.
6.
Na soudním rozhodování se kromě soudců a přísedících podílejí i další občané, pokud tak stanoví zákon (čl. 94 odstx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxí vykonavatelé, v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem (§ 3 odst. 2 zákona o soudech a soudcích), tj. např. zák. č. 121/2008 Sb. V nálezu plénx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxijatelné, aby vyšší soudní úředník meritorně rozhodoval, bez ohledu na formu rozhodnutí, což platí také pro ostatní procesní úkony, a především pro roxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
xx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xoudní řád svěřuje tzv. příslušnost soudce rozvrhu práce, který vydává předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou (§ 41 odst. 2 zákonx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxejně přístupný, tj. zpravidla na internetových stránkách příslušného soudu. Pro určení příslušnosti soudce je směrodatný rozvrh práce platný v doběx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x x xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxdnacího řádu. Rozvrh práce má zajistit transparentní rozdělování věcí mezi jednotlivé soudce a tím zamezit tzv. kabinetní justici či výběru soudců
ad xxx
x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xeho věc rozhodovat (§ 15a).
8.
Jednotlivé věci se u soudů projednávají a rozhodují v soudních odděleních, vytvořených podle senátů nebo samosoudcxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxtlivých soudů. Tím, že věc byla přidělena (způsobem stanoveným v rozvrhu práce) příslušnému soudnímu oddělení, je současně stanoveno, že ji projednaxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxní řádného chodu soudu i více soudců, než kolik jich vyžaduje složení senátu podle zákona o soudech a soudcích [např. § 31 odst. 2 písm. b)]. V případě, že x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxy, všichni tito soudci příslušnými (zákonnými) soudci (R 83/14).
9.
Soudce zákonem řádně ustavený k projednání určité věci a rozhodnutí má o této vxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx. 2 (NS 22 Cdo 2786/2013).
10.
K otázce zastupování přísedících se vyjádřil Nejvyšší soud v tom smyslu, že postačí, jedná-li se o přísedící z téhož sxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx
xx xxx
x xxx x xxdně sestaveného seznamu přísedících (II. ÚS 3213/10, N 105/61 SbNU 581, srov. též Odehnalová: Laický prvek v soudním procesu a některé ústavněprávní axxxxxxx xx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxování věcí mezi soudce však zpravidla nereflektuje obtížnost věcí, a tím ani čas potřebný pro rozhodnutí. Rozvrh práce neumožňuje ani reagovat na momexxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx zákonného soudce toliko sekundární povahu (III. ÚS 200/98).
Z další judikatury:
I. ÚS 1171/14 (rozvrh práce, předmět sporu), IV. ÚS 2053/12 (xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxlký senát kolegia NS), II. ÚS 1009/08, N 6/52 xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx č. 19334/03 (porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy), II. ÚS 282/97, N 5/13 SbNU 33 (odvolací soud; nařízení, aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudce)
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxxxání samosoudcem
1.
V civilním soudním řízení je pro rozhodování v řízení v prvním stupni pravidlem samosoudcovské rozhodování. Který soud bude věcxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xen ve věcech vyjmenovaných v § 9 odst. 2.
II. Jednání a rozhodování senátem
2.
Okresní soud jedná a rozhoduje v senátu složeném z předsedy senátu a dvxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx měl okresní soud rozhodovat v senátu. Krajský soud rozhoduje v senátu složeném z předsedy senátu a dvou soudců v odvolacím řízení a v řízení v prvním stupxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx vlastnictví jedná a rozhoduje ve specializovaných senátech složených z předsedy a dvou soudců Městský soud v Praze (§ 6 odst. 2 cit. zákona).
III. Vymxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxých zákoníkem práce, ale i jiné věci mající pracovněprávní charakter, bez ohledu na to, který právní předpis tyto vztahy reguluje (např. spory ze vztahx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xro řízení nalézací, ale i pro řízení o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost. Není rovněž podstatné, zda soud rozhoduje xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxcích senátu činit předseda senátu nebo jím pověřený člen (§ 36d odst. 1). Mimo to občanský soudní řád stanoví případy, ve kterých činí úkony soudu předsxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxě se proto pro vydání platebního rozkazu § 36a odst. 1 písm. a) nepoužije. Podle důvodové zprávy je věcně neodůvodněné, aby se na rozhodovacím procesu o xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxednání sporu v klasickém soudním řízení. Plní-li soud úkony dožádaného soudu, pak rovněž tyto úkony provádí samosoudce a nikoliv senát (§ 39 odst. 3).
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xoudu)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Rozhodování Vrchních soudů
1.
Vrchní soudy se sídlem v Praze x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxjí jako soudy nadřízené o určení věcné příslušnosti okresního nebo krajského soudu (§ 104a odst. 2), ve sporech o místní příslušnost (§ 105 odst. 3) a o náxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxý zvláštní předpis nestanoví jinak (§ 27 zákona o soudech a soudcích).
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
1.
Nejvyšší soud se sídlem v Brně jako vrcholný orgán ve věcech vyplývajících z poměrů soukromého a trestního práva zajišťuje jednotu a zákonnost rozxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxodnutí cizozemských soudů (§ 14 zákona o soudech a soudcích).
2.
Nejvyšší soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců, popřxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxit, zda jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby mu byla věc postoupena k projednání a rozhodnutí, a nejsou-li takové podmínky splněny, rozhodne o přikxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxa o soudech a soudcích. Rozvrh práce Nejvyššího soudu stanoví pravidla pro projednání věci soudním oddělením ve smyslu § 42 odst. 2 zák. o soudech a soudcxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxní oddělení" (NS 29 ICdo 3/2011).
(Úkony předsedy senátu a samosoudce)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxí. Proto je předseda senátu oprávněn činit takové úkony, jimiž se nerozhoduje ve věci samé, neboli jednotlivé úkony v průběhu řízení. Předseda senátu jx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx pakliže je předseda senátu nepověřil prováděním i jiných úkonů. Stanoví-li občanský soudní řád, že úkony provede "soud", pak se tím má na mysli senát jaxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxon v těchto označeních tedy není zcela konzistentní. Řada úkonů je zákonem výslovně svěřena předsedovi senátu. Jedná se například o otázky zastoupení xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xx xxst. 5, § 50b odst. 2), ukládání pořádkových opatření (§ 53 odst. 1, § 54), stanovení soudcovských lhůt (§ 55), provádění smírčího řízení (§ 68), rozhodovxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx jednotlivých úkonů pověřit člena senátu, např. provést důkaz listinou, vést výslech svědka, (§ 117 odst. 2), podat zprávu o dosavadním průběhu jednánx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxdce, rozhoduje předseda senátu o námitkách či odvoláních proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem (§ 9 zákona o vyšších soudních úřednícícxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
Nejedná-li se o senátní rozhodování, činí všechny úkony ve věci samosoudce, ať už se jedná o úkony, které může činit z povahy věci či výslovně ze zákona přxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxží k přijetí rozhodnutí, musí být zachována nezávislost soudního rozhodování, proto kromě členů senátu a zapisovatele nesmí být poradě senátu nikdo jxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxudu, neboť účast jiných osob by mohla vzbudit pochybnost o nepodjatosti rozhodujícího senátu. Uvedený závěr se podle rozhodnutí Nejvyššího soudu uplxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxdování nezávislým a nestranným soudem je i to, aby naplnění tohoto požadavku bylo dáno účastníkům najevo, a ti se nemohli důvodně domnívat, že další osoxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx se odebral k poradě (NS 21 Cdo 1659/2012). Porada senátu před rozhodnutím ve věci samé slouží k diskusi o skutkovém stavu věci, k řešení právních otázek a x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxní senátu vyznačí, který ze členů senátu protokol sepsal, a všichni členové senátu jej podepíší.
2.
Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů. Aby nebyxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx po nestaršího a jako poslední předseda senátu, bez ohledu na věk.
II. Protokol o hlasování
3.
O hlasování se sepíše protokol, v němž je zachycen nejxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx § 21 odst. 8 jednacího řádu. Obsah protokolu o hlasování je neveřejný, může jej otevřít pouze předseda senátu nebo člen senátu, který bude rozhodovat o oxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxdu, u něhož byl otevřen, a podpisem soudce, který protokol zhlédl.
(Vyšší soudní úředníci)
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxdu s článkem 94 odst. 2 Ústavy podílejí na rozhodovací činnosti soudů, a obdobně též asistenti soudců, na které se ustanovení upravující postavení vyxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx základě zmocňovacího ustanovení § 374 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a § 6 jednacího řádu. Poté, co justiční čekatel složí odbornou justičnx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxkona o soudech a soudcích).
2.
Oprávnění vyšších soudních úředníků samostatně rozhodovat v jednoduchých věcech a provádět další úkony upravuje zxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxudu č. 224/2013 Sb. Kontrola rozhodovací a jiné činnosti vyšších soudních úředníků má být zajištěna tím, že vyšší soudní úředník je povinen vykonávat xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxvněn dát vyššímu soudnímu úředníkovi písemně pokyn, jak má být úkon proveden. Uvedené platí jak pro rozhodovací činnost vyšších soudních úředníků, tax x xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxněž dohlíží na to, aby byl úkon proveden řádně a včas (§ 3 a 5). Předseda senátu si rovněž může vyhradit provedení úkonů, které je oprávněn činit vyšší souxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx nebo námitky, podat námitky podle zákona o vyšších soudních úřednících ve lhůtě 15 dnů od doručení, o nichž rozhodne předseda senátu (§ 9 odst. 2). Všecxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x odbřemenění soudů, ale přitom nemají nahrazovat práci soudců.
3.
Činnost vyšších soudních úředníků je rovněž regulována § 7 a 8 zákona o vyšších sxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxo je-li třeba provést úkon, k jehož provedení není vyšší soudní úředník oprávněn. Zjistí-li předseda senátu, že věc je právně nebo skutkově složitá, odxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxu senátu nebo bez pověření, určuje rozvrh práce.
II. Předpoklady pro funkci vyššího soudního úředníka
4.
Vyšším soudním úředníkem může být občan xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxže viz § 23 zákona o vyšších soudních úřednících).
Z další judikatury:
KS v Hradci Králové 23 Co 629/2011 (rozhodování vyšších soudních úředníkxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx6.
I. Předpoklady pro funkci asistenta soudce Nejvyššího soudu
1.
Podmínky, které musí splňovat asistent soudce Nejvyššího soudu, stanoví § 16 záxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx jeho pracovní poměr tedy vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxsoké škole v České republice, a výslovně je upravena i povinnost zachovávat mlčenlivost.
II. Úkony asistenta soudce Nejvyššího soudu
2.
Asistenx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxla učinit soud prvního stupně, např. zaslat zástupci xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxy, apod. Pověření může být uděleno obecně k určitým procesním úkonům či k jednotlivému úkonu. Vzhledem k povaze činnosti Nejvyššího soudu je náplň prácx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxších soudech, nepřichází v dovolacím řízení do úvahy právě proto, že je činí soud prvního stupně. Asistent soudce Nejvyššího soudu se tak podílí zejménx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxádání)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Podmínky pro dožádání
1.
Úkony občanského soudního řízxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx jen na dožádání příslušného soudu, a to jen v případě, kdy by provedení úkonu příslušným soudem bylo možno provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými či neúxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx na lůžko v obvodu jiného než procesního soudu. Dožádání se zpravidla provádí za účelem provedení určitého důkazu, např. výslech svědka či účastníka, oxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xrávo být provádění důkazů dožádaným soudem přítomni (§ 122 odst. 2), a pokud by o provádění důkazu nebyli informováni, byla by jim tím odňata možnost vyjxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xostup při dožádání upravuje § 25 kancelářského řádu.
II. Úkony dožádaného soudu
2.
Dožádaným soudem je vždy okresní soud, i když by k projednání daxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxmník či vyšší soudní úředník. Nemůže-li dožádaný soud úkon ve svém obvodu provést, postoupí jej jinému soudu, případně dožádání vrátí. Postupuje-li dxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxdovat i do ciziny. Na soud se s dožádáním mohou obrátit xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxře je ke dni 1.1.2016.
I. Záznam
1.
Z důvodu rychlosti i transparentnosti soudního řízení by bylo žádoucí, aby byl o průběhu soudního jednání pořizoxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xení v možnostech soudnictví. Zároveň s pořízením záznamu může soud rozhodnout o tom, že bude současně o úkonu sepsán protokol, v případě rozporu má však xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx závažných důvodů soud a vždy, jeli podán řádný nebo mimořádný opravný prostředek ve věci samé, což neplatí u odmítnutí odvolání pro opožděnost.
II. Pxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxl nahrazující podání a protokol o hlasování. Není-li pořízení záznamu objektivně možné (z technických důvodů) nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxtomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí) nebo v dalších ustanoveních občanského soudxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxo jednání, přičemž nejdůležitější částí je průběh dokazování a tvrzení účastníků. Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel. Místo zapisovxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxo záznamu. Jedná se však stále o protokol, a nikoliv o záznam, neboť nezachycuje celý průběh jednání, ale jen to, co předseda senátu nadiktuje. Kopii proxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxmitky proti jeho znění. Má-li protokol o jednání zákonem stanovené náležitosti, je veřejnou listinou ve smyslu § 134, proto účastník, který s obsahem pxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx námitkách rozhoduje předseda senátu, který rovněž opravuje chyby v protokolu a jiné zřejmé nesprávnosti.
4.
Protokol se sepisuje vždy o úkonu, ktxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxudních (např. dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte nebo dohoda o styku s nezletilým dítětem). V takovém případě podepisují protokol i účastníxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx x1 odst. 3) a zachycené v protokolu nemusí být účastníkem samostatně podepsáno (NS 33 Odo 357/2003).
5.
Kromě tzv. protokolu o jednání sepisují pracxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxpíše ten, kdo podání do protokolu učinil, a ten, kdo jej sepsal. Ústně do protokolu je možné učinit návrh na zahájení řízení a návrh na nařízení výkonu rozxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxít manželství, řízení ve věcech ochrany proti domácímu násilí, řízení o určení a popření rodičovství a řízení ve věcech osvojení (viz § 14 z. ř. s.).
6x
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxokolu o hlasování je neveřejný.
(Utajované informace)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxaný zproštěn mlčenlivosti příslušným orgánem (§ 124). Utajovanou informací se rozumí taková informace, která je zaznamenaná na jakémkoliv nosiči, jxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx osoby s jejími právy a povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných informací a s následky jejich porušení [§ 2 písm. a), i) zák. č. 412/2005 Sb.]. Utajovanx xxxxxxxxx xx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxní zákon. Prokáže-li se osoba v řízení platným osvědčením a poučením podle speciálního zákona, nemusí ji předseda senátu znovu poučovat.
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx elektronické podobě
1.
Komentované ustanovení reprezentuje snahu o elektronizaci justice, spisy v elektronické podobě jsou však v současné době xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxdále v listinné podobě. Podmínky vedení spisu stanoví jednací a zejména kancelářský řád.
2.
Úkon soudu, tj. zejména rozhodnutí, vyhotovený v listxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx soudem za veřejnou listinu (NS 21 Cdo 2288/2012). Originál rozhodnutí zůstává založen ve spisu, zatímco stejnopisy (opisy) rozhodnutí se vyhotovují x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxda senátu nebo pověřená osoba svým uznávaným elektronickým podpisem nebo jej označí uznávanou elektronickou značkou soudu. Stejnopisy se u elektronxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxáře xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxjektů na řízení zúčastněných), které procesní právo předvídá a upravuje a s nimiž spojuje účinky na vznik, změnu nebo zánik procesněprávního vztahu. Jxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xrosté, je třeba vykládat na základě učiněného projevu, nikoliv na základě vůle, jako tomu je u hmotněprávních jednání. Účastník řízení proto nemůže naxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxx xxotněprávní povahy. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil, a tím, co jím projevit chtěl, nemá na procesní úkon a jeho účinnxxx xxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxmci procesního vztahu, nejde zde však o platnost či neplatnost procesního úkonu (NS 33 Cdo 3273/2011).
3.
Účastníci řízení činí vůči soudu zejména xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxboli nejsou-li pochybnosti o tom, že účastník řízení chtěl adresovat svůj projev vůle soudu (NS 32 Cdo 611/2014). Účastníci řízení mohou provádět procxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxinit úkon prostřednictvím faxu, datové schránky, poštovní přepravy či elektronicky. Např. omluvu z jednání lze učinit písemně, faxem, ústně do protoxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxí, které lze podat v řízeních vedených podle občanského soudního řádu pouze písemně (§ 42). Přehlédne-li nebo opomene-li soud zohlednit podání, jímž xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x043/10).
4.
Zástupce, který byl účastníku ustanoven na jeho žádost z řad advokátů podle ustanovení § 30, má stejné postavení jako advokát, kterému xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxtník (srov. § 28a odst. 1). Účastník řízení proto nemůže xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxo procesní úkony zásada "co se stalo, nelze odestát". Učiněné procesní úkony nelze v zásadě vzít zpět, pokud to právní úprava výslovně nepřipouští (jakx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxán ve smyslu § 41a odst. 4 (NS 21 Cdo 225/2015, NS 33 Cdo 3273/2011).
II. Zásada bezformálnosti
5.
Odstavec 2. vyjadřuje zásadu posuzování procesnxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxn účastníka určitý a srozumitelný nebo jestliže má, jde-li o podání, všechny potřebné náležitosti. Neumožňuje-li úkon jednoznačný závěr o tom, co jím xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxuzovat podle jeho obsahu. (NS 32 Cdo 2399/2013). Pokud z úkonu účastníka není vůbec zřejmé, co jím sledoval, a zároveň nelze účastníka dohledat, soud poxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xodle toho, jak je formálně označen. Není proto podstatné, že je úkon označen jako odvolání, když se podle obsahu jedná o vyjádření účastníka nebo o námitxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxtanovení, kterého se dovolává. Úkon účastníka musí správně vyhodnotit soud prvního stupně, aby věděl, jak s ním naložit, zda je třeba postoupit věc odvxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x07a o. s. ř., a neúspěšný účastník ještě před skončením lhůty k odvolání proti takovémuto rozhodnutí doručí soudu podání, ve kterém (opět) navrhuje, abx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxm soudu, a má za to, že by soud měl jeho návrhu vyhovět. Soud měl proto v souladu s § 41 odst. 2 jeho podání posoudit podle obsahu jako (včasné) odvolání protx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx. jako návrh na přistoupení účastníka dle § 92 odst. 1, ale ve skutečnosti jde o uplatnění dalšího žalobního nároku, soud s tímto úkonem naloží jako s žaloxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx-li např. účastník řízení pouze osvobodit od soudních poplatků, aniž by zároveň požádal o ustanovení advokáta, byť je z obsahu spisu zřejmé, že řízení jx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxt v žádost o ustanovení advokáta.
III. Hmotněprávní jednání
8.
Místo pojmu hmotněprávní úkon je v souladu s občanským zákoníkem nově užito pojmu hxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxotněprávní jednání jsou taková, která jsou charakteristická pro právo hmotné, a zpravidla jsou jejich předpoklady a následky upraveny též předpisy hxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx, jenž nelze zaměňovat s uznáním nároku podle § 153a odst. 1, námitkou započtení, oznámení o postoupení pohledávky, a další (NS 33 Cdo 4160/2010). Hmotnxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xmotněprávní jednání může být učiněno vůči soudu v podání nebo ústně při jednání, přípravném jednání nebo jiném soudním roku.
9.
Hmotněprávní jednxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xmotněprávní úkon vůči soudu, není vůči ostatním účastníkům účinný již ode dne, kdy podání došlo soudu, nebo od okamžiku, kdy byl projeven při jednání nexx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, při němž bylo hmotněprávní jednání učiněno, je rozhodující moment, kdy se o hmotněprávním jednání dozvěděli jinak, např. doručením písemného (elekxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxzového záznamu, nebo oznámením při příštím jednání (NS 23 Cdo 1992/2014). Hmotněprávní jednání má totiž primárně směřovat vůči protistraně. Podává-xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxy se účastník sám postaral o doručení tohoto jednání protistraně, a nemůže se spoléhat pouze na to, že soud protistraně jím učiněné hmotněprávní jednánx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxa písemná forma. V takovém případě se pořídí přepis či zápis učiněného jednání.
Z další judikatury:
NS 21 xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxdávky)
(Nepřihlížení k úkonům)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Výslovné učinění úxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxze tak může být zřejmý obsah úkonu, který soud posuzuje, a naopak nestačí pouhé
konkludentní jednání
, jehož obsah není zcela zřejmý. Výjimku z tohoto prxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xomu například u § 101 odst. 4, jenž s nečinností účastníka spojuje domněnku, že nemá námitek proti návrhu týkajícímu se postupu a vedení řízení (NS 20 Cdo xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxslovně uvedené např. v § 101 odst. 4, § 114b či § 114c.
II. Důsledky podmíněného či nepřípustného úkonu
2.
Soud nepřihlíží k podmíněným a nepřípustxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxbem nerozhoduje. Z toho vyplývá, že vyhodnotí-li soud úkon jako podmíněný či nepřípustný, není proti takovému závěru soudu možný žádný opravný prostřxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxtí, jež se v řízení vydává (srov. např. § 241a odst. 5).
3.
Z pohledu právní teorie spočívá rozdíl mezi podmínkou a doložením času v tom, že podmínka je xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx neví, kdy nastane. Z hlediska účinků je však doložení času obdobné podmínce odkládací či rozvazovací. Za podmíněný xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xávrh na realizaci procesního nástupnictví v dovolacím řízení (NS 32 Cdo 2446/2011) či uplatnění nového nároku v odvolacím řízení (KS Hradec Králové 24 xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxcesní důsledky (odmítnutí u odvolání a dovolání, zamítnutí u žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení).
III. Odvolání úkonu
5.
Rozmyslí-li si účaxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxází v úvahu u ústně učiněných úkonů, ale pouze u úkonů písemných, jejichž doručení může nějakou dobu trvat. Ústně učiněné úkony či osobně podané návrhy nxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxk při jednání soudu, aby provedl určitý důkaz, nemůže již tento úkon odvolat, může však později soudu sdělit, že na svém návrhu na provedení důkazu netrvx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxi k odvolání úkonu, soud k takovému úkonu nepřihlíží, naopak u zpětvzetí je procesním důsledkem zastavení řízení.
Z další judikatury:
NS 21 Cdo 2xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xtav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Uzavření smíru a uznání nároku
Uvedené ustanovení obsahuje již pouze otázku podepsání uzavření smíru a uznání nárxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx o vypořádání dědictví). xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxru či uznání nároku je opět to, že se k těmto úkonům nepřihlíží, platí tedy, že nebyly učiněny. Bez podpisu účastníků řízení nejsou dohody, smír či uznání xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx.2016.
I. Podání
1.
Podání představuje procesní úkon účastníka řízení adresovaný soudu, kterým účastník řízení disponuje s řízením či s předmětex xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx procesních povinností nebo k jiným procesním následkům, jež jsou spojeny s tímto projevem vůle. Ve smyslu tohoto ustanovení není podáním myšlena napřx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxe učinit pouze písemně, neboť podání, která lze učinit i ústně do protokolu, upravuje § 14 z. ř. s. Písemné podání může mít podobu listinnou (doručuje se xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxé schránky. Veřejnou datovou sítí je například celosvětová síť internet. Výslovně již není upraven způsob činění podání telegraficky, neboť se jedná x xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xx nebo USB flash disku; v tomto případě se totiž nejedná o elektronické podání (NS 29 Cdo 3145/2011).
II. Elektronické podání
3.
U elektronického poxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxh schránek (dále jen "ISDS"). Zatímco v ISDS musí mít datová zpráva v širším slova smyslu, jakožto obálka, vždy alespoň jednu přílohu, u elektronické poxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxument vždy vkládat do pošty jako "přílohu" datové zprávy použité jako "obálka". V ISDS je datová zpráva tvořena obálkou i všemi dokumenty, které jsou do xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxobě nelze učinit v jakémkoliv datovém formátu, ale pouze v tom, který lze ověřit. Přípustné jsou dokumenty v digitální podobě datového formátu PDF, PDFxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xlastnoručně podepsána) a posléze byla naskenována a tímto způsobem pořízený elektronický obraz listiny byl odeslán prostřednictvím veřejné datové xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxujícího návrh ve věci samé je třeba ověřit autentičnost podání, neboť takový návrh může mít podstatné procesní následky. Je-li podání ve věci samé učinxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x totožné podání. Není možné, aby účastník v podání učiněném ve třídenní lhůtě pozměnil jeho obsah a vydával ho za podání původní. Takto pozměněné podání xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx písemné podání shodného znění, pokud účastník učinil podání v elektronické podobě, ale neopatřil jej uznávaným elektronickým podpisem, jinými slovx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxctvím datové schránky, pro niž speciální zákon stanoví fikci podpisu, není třeba předkládat originál podání. Z uvedeného vyplývá, že zákon hledí zejmxxx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx tak předseda senátu, je účastník řízení povinen předložit soudu originál i jiných podání učiněných telefaxem, rozuměj i jiných podání než návrhů ve věxx xxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx předložit listinné podání s přílohami a potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a jeden stejnopis dostal každý účastník, jxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxejnopisů, vyhotoví stejnopisy soud a účastníku za to vyměří soudní poplatek podle sazebníku. V některých případech naopak není třeba stejnopisy pořixxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxvolání proti odmítnutí podání, apod. Taková rozhodnutí se totiž ani protistraně nedoručují.
V. Obecné náležitosti podání
xx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxíslušnosti stanoví § 9, funkční příslušnosti § 10 a 10a, a místní příslušnosti § 84 a násl. Označení soudu je důležité zejména tehdy, má-li účastník moxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x rámci podmínek řízení hned po zahájení řízení, bližší postup upravuje § 104a až 105.
10.
Dále musí být z podání patrno, kdo jej činí, tj. označení účaxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxjména vylíčení rozhodujících skutečností, a co sleduje, tj. čeho se účastník domáhá (žalobní
petit
), musí být podepsáno a datováno. Obecné náležitosxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx podle § 43. To neplatí pro datování podání, které je sice předepsanou obecnou náležitostí podání, jeho nedostatek však nebrání projednání věci.
VI. xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xby bylo možné odlišit uplatňovaný nárok od jiných řízení a posoudit překážku věci zahájené či překážku věci pravomocně rozsouzené. Rozhodující skutexxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xosouzení věci podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení, za předpokladu, že žalobce vylíčil ty rozhodující skutxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
srov. NS 30 Cdo 1834/2013). Jinými slovy řečeno, nedostatečná skutková tvrzení nemají za následek neprojednatelnost žaloby, ale v případě jejich nexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xákon na žalobce při zahájení řízení. Blíže viz § 79.
VII. Žalobní petit
12.
Co xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxdu návrh na znění výroku jeho rozsudku. Žalobce uvede, čeho se žalobou domáhá, i tehdy, jestliže v žalobě přesně a jednoznačně označí (tak, aby ji bylo moxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxů, jak má soud o věci rozhodnout. Žalobce může požadovat, aby bylo rozhodnuto o více nárocích (jde o tzv. objektivní kumulaci), nebo může některé své nárxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xkon skutečně činí osoba v podání označená. Podpis advokáta může být nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, jemuž je podánx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx se má na mysli podání učiněné prostřednictvím ISDS, a to z toho důvodu, že zákon č. 300/2008 Sb. obsahuje v § 18 odst. 1 a 2 fikci podpisu a stanoví, že úkon xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxy jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Proto zaslal-li exekutor žádost o pověření k provedení
exekuce
ze své datové schránky okresnímu soudu do jeho xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxaný elektronický podpis (KS Hradec Králové 24 Co 10/2013). Jde-li o podání realizované z jiné (cizí) datové schránky, je
fikce
podpisu vyloučena. Proxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxkým podpisem (třeba naskenovaným) podepsaná jiná osoba než ta, které patří datová schránka, nemá podání formální náležitosti, protože z něj není zřejxxx xxx xx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxtové zprávy.
X. Podpis podání připojeného v příloze učiněného prostřednictvím elektronické pošty
15.
K podání v elektronické podobě lze připojxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxy je významné, co je obsahem dané přílohy. Je-li přílohou xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxive konvertovaný dokument má stejnou vypovídající hodnotu jako ověřená kopie dokumentu. V konvertované podobě by proto měla být připojena např. plná xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xělo by být toto osvědčení podepsáno pracovníkem finančního úřadu. Je-li přílohou samotné podání, pak pro něj platí v § 42 stanovené obecné náležitostxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxě podání v elektronické podobě podepsaného uznávaným elektronickým podpisem třeba podepsat samostatně i jednotlivé přílohy, respektive přílohu obxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxělitelný celek. Uznávaný elektronický podpis připojený ke zprávě zajišťuje integritu zprávy a "pokrývá" zprávu jako celek včetně jejích příloh a má sx xx xxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxající v tom, že soud nebude k podání v příloze přihlížet (II. ÚS 3042/12). Uvedený názor lze vyložit tak, že k elektronicky nepodepsanému podání ve věci sxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxé schránky, ze které bylo podání realizováno), ostatní případy představují vadu podání, kterou lze odstranit. Obdobně též IV. ÚS 1829/13, podle kteréxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xalší judikatury:
IV. ÚS 118/15 (odmítnutí odvolání pro údajnou opožděnost, podání v elektronické podobě), NS 22 Cdo 2856/2015 (zachování lhůty xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Vady podání
1.
Slovo xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxí řízení. Brání-li vady podání projednání věci, je třeba, aby se předseda senátu pokusil prostřednictvím výzvy poskytnuté účastníkovi řízení o jejicx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx patrno, jaké věci se týká a co sleduje), nebo že je podání nesrozumitelné či neurčité. Právní kvalifikace žalobního nároku není náležitostí žaloby dle x xx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxku proto nepůsobí vadnost žaloby, která by odůvodňovala postup soudu dle § 43 odst. 1 (NS 32 Cdo 527/2014).
II. Vylíčení rozhodujících skutečností
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení, jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxvod i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže. Jedná se o výjimku ze zásadyx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx výjimky však nesmí být neurčitost a nesrozumitelnost obsahu žaloby (R 38/09).
III. Označení účastníků řízení
3.
U nesprávného označení účastníxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že označený subjekt nemá právní osobnost a tudíž ani způsobilost být účastníkem řízení (§ 19), který vede x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxm podle § 43 odst. 1 (R 72/12, NS 26 Cdo 2799/2015, III. ÚS 2690/08).
IV. Podpis podání
4.
Není-li podání řádně podepsáno, dává to možnost přisuzovax xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x 43 odst. 1, a to i u podání učiněného v elektronické podobě.
xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxsahu, a proto pokud lze z jeho obsahu dovodit o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout, je třeba takové podání projednat. Podle Ústavního soudu jsou soxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxávu jednotlivce na soudní ochranu a pokud nepřistoupí k odstranění nejasností takového podání podle § 43 odst. 1, pak je třeba, aby se při jeho posuzovánx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxj při vyhodnocování takového nejasného podání, vedoucí k odepření věcného přezkumu obecného soudu, zakládá porušení základního práva dotčené osoby xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxiž by ji jakkoliv blíže konkretizoval, je žaloba neurčitá, a má proto vady bránící jejímu projednání. Tvrzení žalobce musí být natolik určité, aby soud xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxoruje, ponechává nedokončené věty, uvádí nesmyslné argumenty nesouvisející s věcí apod.
VI. Výzva k odstranění vad
6.
Ve výzvě k odstranění vad pxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxplnění podání provést. Pro tyto účely si musí soud sám ujasnit, jaká tvrzení jsou pro něj s ohledem na budoucí projednání věci významná, tedy musí vědět, x xxx x xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx chce, a jen stěží tak dostojí požadavku na odstranění vad podání. Obsahuje-li žaloba určitá, byť z hlediska své projednatelnosti nedostatečná skutkoxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxslu § 43 odst. 1, neboť neobsahuje řádné poučení žalobce o tom, v čem spočívá vadnost stávajících (v žalobě obsažených) tvrzení (NS 21 Cdo 1076/2013). Urxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxem by měl formulovat žalobní návrh, aby mohl být v řízení úspěšný, neboť to přesahuje rámec poučovacích povinností zakotvených v občanském soudním řádx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx k odstranění vad podání dostatečně konkrétní a určitá, projeví se její "vada" v tom, že soud nemůže žalobu pro neodstranění vad odmítnout (NS 21 xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx
xx
x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxskou, tudíž účastník řízení může požádat o její prodloužení ve smyslu § 55, pokud k tomu má důvod (srov. NS 30 Cdo 1755/2013). Uplyne-li soudcovská lhůtax xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxnesení soudu prvního stupně o odmítnutí podání nebo v jiném podání doručeném odvolacímu soudu před vydáním rozhodnutí o odvolání, neboť k tomuto odvolxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxuje procesní právo, o kterém by měl být účastník řízení poučen ve smyslu ustanovení § 5 (NS 21 Cdo 1700/2013).
VIII. Důsledky neodstranění vad
8.
Pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxeň musí soud posoudit, zda se vada netýká jen samostatné části podání, a zda lze podání co do zbývající části projednat, což je případ, kdy žalobce uplatňxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxé soudem odmítnutí podání. Soud však nemůže odmítnout žalobu z důvodu vady (byť objektivně existující), pokud na ni účastníka neupozornil nebo mu nepoxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxzení podat návrh znovu. Pokud se jedná o jiné podání, soud k němu nepřihlíží, dokud nebude řádně opraveno či doplněno. O těchto procesních následcích muxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxxxňování vad podání však není pravidlem ve všech případech. Některá podání musí účastník řízení učinit bezvadně již na poprvé, např. podává-li návrh na nxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxce dodatečně sám či na základě výzvy soudu vady žaloby bránící jejímu projednání, platí (nastává
fikce
), že žaloba byla bez vad již od počátku (tj. již odx xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxx (vady žaloby, náhrada za ztrátu na výdělku), NS 21 Cdo 1592/13 (označení účastníka řízení, zahraniční právnická osoba, organizační složka), NS 26 Cdx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxně z přidané hodnoty), IV. ÚS 22/03 (vada označení účastníka řízení)
(Nahlížení do spisu)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právnx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxz omezení, neboť mají právo být informováni o tom, co se v řízení děje a jaké jsou postupy soudu. Zároveň je tímto právem zajištěna rovnost účastníků řízexxx xxxxxxxx xxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx. Nahlížet do spisu lze v úředních hodinách soudu pod dozorem pověřeného zaměstnance v příslušné kanceláři soudu, k nahlížení je třeba předchozího obxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx výpisy či opisy (kopie), které jsou zpoplatněné dle položky 30 a 31 sazebníku poplatků, pakliže je vyhotovuje soud. Požádat lze rovněž o zaslání soudníxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxvání, do kterého může v případě potřeby nahlédnout jen soud rozhodující o opravném prostředku.
2.
Kromě účastníků řízení mohou do spisu nahlížet zxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxí vážné důvody pro nahlédnutí do spisu. Podle toho předseda senátu buď žádosti o nahlédnutí do spisu vyhoví či nikoliv. Výpisy a opisy nelze činit ze spisxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xe použijí obdobně i pro ostatní způsoby zachycující obsah soudního řízení, a to pro přehrávání záznamů z jednání, poskytování jejich kopií, či pro jiné xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxsoby doručování
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Pořadí způsobů doručování
1.
Soud je povinen doxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxonu, následuje doručení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, poté doručení na elektronickou adresu se zaručeným certifikátem nexx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxka samotného nebo jeho zástupce.
2.
Zákon však výslovně nestanoví, jaké jsou procesní důsledky nesprávného postupu soudu při určení pořadí způsoxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xřízenu datovou schránku. Jinými slovy řečeno, bude mít nesprávný způsob doručení za následek neúčinnost doručení? Podle judikatury Nejvyššího soudx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxresát tuto písemnost převezme, ač správně má být písemnost doručována do datové schránky adresáta (R 88/3013 nebo též NS 21 Cdo 3489/2012). Důležité toxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xedná se o tzv. materiální přístup k doručování. Naopak pokud soud s nesprávným způsobem doručení spojí fikci doručení podle § 49 odst. 4, xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxkou cestou
3.
Ideální je stav, kdy je písemnost doručena přímo při jednání nebo při jiném soudním úkonu, neboť tím je zaručeno, že se účastník s obsahex xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxosti a hospodárnosti řízení. Při jiném soudním úkonu se doručuje písemnost např. v exekučním řízení, kdy je kladen důraz na to, aby se účastník o obsahu pxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxnání.
III. Doručení do datové schránky
4.
Dalším způsobem je doručení písemnosti do datové schránky adresáta. Datovou schránku lze zřídit na žádxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxomaticky bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence, a obdobně to platí pro zřízení datové schránky právnicxx xxxxx xxxxxx x x xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxy do datové schránky, aniž by adresát o takové doručení musel žádat nebo soudu sdělovat identifikátor své datové schránky (R 37/14). Blíže viz § 47.
5x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxu datovou schránku, že také má fyzickou osobu oprávněnou nebo pověřenou k přístupu do své datové schránky a že nedošlo (ani zpětně) ke znepřístupnění daxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxé datové schránky, a že tento stav nezavinil, lze souhlasit s názorem, podle něhož nenastanou účinky doručení, neboť v takových případech je nepochybnxx xx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxpř. datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby, nebo advokát datovou schránku podnikající fyzické osoby - advokátax xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxmnosti nebo-li, která věcně souvisí s oborem činnosti vykonávané touto fyzickou osobou. Účinky doručení písemnosti však nastanou i jejím doručením dx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxnikající fyzická osoba či nikoliv) zřízenu jakoukoliv datovou schránku a nesdělí soudu jinou adresu xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxího orgánu, je takové doručení (když si žalovaný zásilku osobně nepřevzal) neúčinné (MS v Praze 69 Co 379/2013).
IV. Plnohodnotné elektronické doruxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxílat dokumenty) nebo nepodařilo-li se doručit do datové schránky, doručují se listiny prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu sx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx na mysli jiná datová schránka.
V. Ostatní způsoby doručení
8.
Poslední způsob doručení spočívá v doručení písemnosti prostřednictvím doručujíxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx ustanovení platí pro doručování soudních písemností a obecně platí i pro doručování v rozhodčím řízení, neboť zák. č. 216/1994 Sb. neobsahuje ustanoxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx08 Sb. Jelikož rozhodčí soud není podle ustálené judikatury soudů orgánem veřejné moci, může k doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxi, tento způsob doručení se v rozhodčím řízení neuplatní (NS 26 Cdo 282/2014). Strany se rovněž v rozhodčím řízení nemohou dohodnout o způsobu či účinnoxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxí doručování rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení (R 2/08).
Z další judikatury:
NS 20 Cdo 918/2013 (účinnost hmotněprávních úkonůx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxní orgán), III. ÚS 3036/12 (doručování písemnosti státu, okamžik doručení), NS 20 xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxx
xartina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Doručování na adresu datové schránky
1.
Prostřednictvím veřejné datové sítě se xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxou evidovány v informačním systému veřejné správy, který obsahuje informace o datových schránkách a jejich uživatelích. Správcem informačního systxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxánek, který je součástí informačního systému datových schránek. K datových schránkám blíže viz § 2 až 7 zák. č. 300/2008 Sb.
II. Doručování na elektroxxxxxx xxxxxx
xx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx vyslovil souhlas. Zároveň je povinen uvést akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, neboli certifikační autoritu, nebo předložit svůx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxtority vydávají kvalifikované certifikáty, tj. soukromý klíč pro adresáta. Na základě tohoto klíče vzniká uznávaný elektronický podpis, který zaruxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx akreditované certifikační autority. Některé písemnosti menšího procesního významu lze zaslat i prostou e-mailovou zprávou.
Adresa pxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xe blíže xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx nemůže, neboť jde o adresu ohlašovny, tj. obecního úřadu, obvyklé u lidí bez domova. Vhodné proto je, aby bylo adresátovi doručováno na adresu, na které xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xoručovatel nebo příslušník justiční stráže. Tímto způsobem lze doručit adresátovi např. do zaměstnání, kde je velká pravděpodobnost, že bude zastižxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx x xo soud pokusil, a to zejména ve věcech péče o nezletilé děti podle zákona o zvláštních řízeních soudních. Není-li známa adresa pro doručování ani pobyt axxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx-li adresát soudu jinou adresu, na kterou si přeje doručovat, soud jeho žádosti vyhoví a doručuje přednostně na adresu sdělenou adresátem, nevylučujexxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxnou adresou může být např. i adresa dodávací schránky - PO BOXu (KS Praha 20 Co 65/2011). Sdělenou adresou však musí být místo v České republice. Obdobně mxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xdresát sdělenou doručující adresu změnit a udat adresu novou. S tím souvisí i povinnost stanovená v odst. 3, podle které je adresát povinen bez zbytečnéxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxdále doručovat na poslední známou adresu s účinky doručení, respektive adresát se nemůže domáhat neúčinnosti doručení.
Z další judikatury:
VS xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxručování zdržuje, odpovědnost adresáta za ochranu vlastních zájmů)
Adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu, účxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxou adresu podle pravidel obsažených v komentovaném ustanovení. Soud musí zjišťovat zákonnou adresu aktuálně k datu doručování písemnosti (srov. IV. xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xoud písemnosti na adresu místa trvalého pobytu. Adresou místa trvalého pobytu může být dle centrální evidence obyvatel i sídlo ohlašovny, proto i na tuxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxnostní) adresa pro doručování stanovená v § 46b písm. b) a násl. U podnikající fyzické osoby jde o adresu místa podnikání, adresu zástupce pro doručováxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxtavní či ochranné výchově na adresu tohoto zařízení. Údaj o pobytu osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě nebo v zabezpečovací detenci je uvedex x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxHO). Právnické osobě se doručuje na dresu sídla zapsaného v příslušném (zpravidla obchodním) rejstříku a dále viz písm. b). U advokátů, notářů, soudníxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx písemnosti. Sídla těchto osob se zjišťují v seznamech příslušné komory a doručuje se tedy na adresu v seznamu uvedenou, ledaže by adresát požádal o doruxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx § 46a odst. 2, nejedná se o řádné doručení, § 46a odst. 1 a 50a odst. 4 se neuplatní (NS 28 Cdo 896/2013). U státu a státních orgánů se doručuje taktéž na adrxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xdresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, kde je pro něho jisté, že mu bude zásilka doručena. xxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit (II. ÚS 1308/10). Soud na zákonem stanovenou adresu doručxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx x7 Co 168/2013 (adresa pro doručování podnikající fyzické osoby, která přerušila provozování své živnosti), NS 20 Cdo 575/2013 (ohlášení adresy pro xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxn)
Zástupce pro doručování písemností
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Zástupce prx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxručit. Uvedené ustanovení je však v praxi využíváno jen velmi zřídka, a nelze je použít ve vztahu k osobám, které jsou v odstavci prvním vyjmenovány. Tenxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xemůže zahraničnímu adresátovi vnutit, aby si zvolil zástupce pro doručování v České republice (viz rozsudek SDEU ze dne 19.12.2012, ve věci C-325/11, xx xxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxučují se písemnosti uložením u doručujícího soudu, o čemž musí být adresát ve výzvě poučen.
II. Adresa pro doručování při předběžném opatření
2.
Nxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xx x xxxxxxx xxxx xxxxenu datovou schránku, je třeba, aby soudu při provedení výkonu rozhodnutí sdělil, na kterou adresu mu bude možné po dobu trvání tohoto opatření doručovxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxnost doručení dnem uložení. Adresátu však nelze z logiky věci doručovat tzv. náhradním doručením na adresu společného obydlí, z něhož byl vykázán (KS Hxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxx2016.
I. Postup při doručování
1.
Postup při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě upravuje § 17 zák. č. 300/2008 Sb. Orgán veřejné moci xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxtové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentx xxxx x xx xxxxx x x x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx (prokázat) své oprávnění, a to jak doručujícímu orgánu, tak (v případě potřeby) i soudu. Prokáže-li adresát, že písemnost převzala osoba, která nemělx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxa 1 Cmo 256/2012). Doručení dokumentu přihlášením příslušné osoby či náhradním doručením má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.
xxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jinx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx2008 Sb. žádat o určení neúčinnosti náhradního doručení, např. podle § 24 odst. 2 správního řádu. K neúčinnosti náhradního doručení srov. též § 49 odstx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxx x xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xesetidenní lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tudíž k náhradnímu doručení fikcí dojde až xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxil adresát soudu, jestliže se odeslaná listina soudu nevrátila jako nedoručitelná a jestliže adresát nejpozději do 3 dnů potvrdil přijetí listiny datxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x dnů od odeslání písemnosti soudem potvrdil její doručení pomocí zprávy podepsané svým uznávaným elektronickým podpisem. Proto je třeba, aby soud při xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxáva adresáta opatřená jeho zaručeným elektronickým podpisem potvrzující přijetí listiny odeslané soudem (viz NS 21 Cdo 3674/2013). Třídenní lhůta sx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxli dnem, kdy je datová zpráva doručena na server účastníka (KS České Budějovice 8 Co 2806/2011). Nepotvrdí-li adresát takové doručení nebo vrátila-li xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxdě neuplatní, naopak, v případě nečinnosti adresáta nastupuje neúčinnost doručení ze zákona.
Z další judikatury:
NS 29 NSČR 29/2013 (§ 47 odst. x x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx1 (kontrola datové schránky,
vigilantibus iura
scripta sunt)
Doručování prostřednictvím doručujícího orgánu
Mgr., Bc.
Martxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx uvedené v odst. 1, tj. provozovatelé poštovních služeb, soudní exekutoři, soudní doručovatelé a orgány Justiční stráže. Soudním doručovatelem je třxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxemností, x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxčovatelů je efektivní a operativní zejména při doručování zásilek určených do vlastních rukou, kdy lze doručovat na nejvhodnějším místě a v nejvhodněxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x projednání a rozhodování předmětné věci, proto může doručení provést i doručovatel soudu, v jehož obvodu měl žalovaný pracoviště (NS 33 Cdo 3468/2009xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xoručuje písemnosti za podmínek stanovených exekučním řádem, tj. zejména podle § 44 exekučního řádu vyrozumění o zahájení
exekuce
, exekuční návrh, kxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxovatel poštovních služeb doručovat soudní písemnosti, musí mít uzavřenu poštovní smlouvu se soudem (viz zák. č. 29/2000 Sb., o poštovních službách), x xx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxlosti a hospodárnosti řízení.
II. Zvláštní orgány
2.
Zvláštní orgány uvedené v odst. 2 doručují těm adresátům, kteří se nacházejí v jejich zařízexxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxvozovateli poštovních služeb pouze v elektronické podobě, např. na USB flash disku, provozovatel tuto písemnost konvertuje do listinné podoby a doruxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxní písemností do vlastních rukou
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Postup při doručování do vlastnícx xxxxx
xx
xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxesení podle § 114b odst. 1, předvolání k přípravnému jednání xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxřízení výkonu rozhodnutí povinnému, plátci mzdy, peněžnímu ústavu, dlužníkovi povinného, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx nesprávných rukou. Obyčejné doručení (ne do vlastních rukou) upravuje § 50. Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel, vrátí se písemnost s touto xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx ISDS se rozlišuje mezi doručováním písemností do vlastních rukou adresáta a doručováním jiných písemností. Rozdíl mezi doručováním do vlastních rukxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx datové schránky adresáta je písemnost dodána okamžikem, kdy se stala přístupnou jejímu držiteli, tímto okamžikem se však ještě nepovažuje za doručenxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xdst. 4 zákona o elektronických úkonech). Lze proto souhlasit s názorem, že při doručování do vlastních rukou je písemnost doručena teprve okamžikem, kxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxzvednutí písemnosti
3.
Nezastihne-li doručující orgán adresáta písemnosti, musí mu zanechat písemnou výzvu (§ 50h), aby si písemnost vyzvedl, a txxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx je-li doručujícím orgánem, kde si adresát může písemnost vyzvednout. Je-li doručujícím orgánem jiný orgán (§ 48), uloží se písemnost u soudu. Pokud scxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xrgán postupuje, i kdyby věděl, že se adresát odstěhoval nebo že je v místě doručování neznámý. Vrácení písemností odesílajícímu soudu bez zanechání výxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xdo 1094/2014). Není-li možné výzvu k vyzvednutí zásilky zanechat v místě doručování (např. proto, že se jedná o adresu ohlašovny), vrátí se písemnost oxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxsí výzvu k vyzvednutí zásilky. I v ostatních případech se písemnost uloží u soudu, v jehož obvodu je místo doručení.
III. Náhradní doručení a fikce dorxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxžení zásilky nedozvěděl. Jinými slovy řečeno, posledním dnem lhůty (úložní doby) nastává náhradní doručení písemnosti. Poté platí, že účastník řízexxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx stanovit okamžik, kdy došlo k doručení listiny bez ohledu na to, zda se její adresát seznámil s jejím obsahem či nikoliv (NS 33 Cdo 1002/2013).
5.
Náhxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx uplynutím 10. dne ode dne, kdy byla listina dodána do datové schránky (viz § 17 odst. 4 zákona o elektronických úkonech), jestliže se v uvedené lhůtě do daxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxstat jen za předpokladu, že je zásilka doručována na adresu určenou podle § 45, případně následně podle § 46b. Smyslem jakékoliv
právní fikce
je umožnixx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxt všechny zákonem stanovené náležitosti. Pokud by soud konstatoval vznik
právní fikce
doručení v případě, kdy bylo doručováno účastníku řízení na jixxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxstiny a práva na projednání věci v jeho přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny (III. ÚS 272/13, IV. ÚS 883/15).
7.
Pro běh lhůt platí
kogentní
úprxxx x xxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxavena k vyzvednutí. Rovněž se uplatní § 57 odst. 2 ohledně konce lhůty, a tudíž i okamžiku doručení (např. II. ÚS 33/13). Například, písemnost byla uložxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xxxx xxsledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tj. pondělí 3. června. Od tohoto data se bude počítat i lhůta k případnému podání opravných xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxto adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, proto nemůže být sxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxty vhodí doručující orgán písemnost do domovní či jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud vhození do schránky vyloučí. Není-li písemnost kam vhoxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxučování zásilky do datové schránky nelze analogicky aplikovat § 49 odst. 5 o vrácení zásilky zpět odesílajícímu soudu (NS 33 Cdo 930/2014).
IV. Vyloxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x
xxxxx
xxručení, a to např. u tzv. kvalifikované výzvy (§ 114b) nebo u předvolání k přípravnému jednání (§ 114c). Náhradní doručení, včetně náhradního doručení xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxe vyloučit i předseda senátu, a to u konkrétní zásilky, pokud chce mít jistotu, že se adresát o obsahu zásilky skutečně dozví. Je-li vyloučeno náhradní dxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxsledky.
Z další judikatury:
KS Ostrava 10 Co 628/2012 (vyvěšení na úřední desce rozhodce), II. ÚS 1308/10 (adresa ohlašovny, výzva k převzetí xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxí jiných písemností
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxích rukou, neužije se náhradní doručení (uložení zásilky), ale písemnost se v případě nepřítomnosti adresáta jen vhodí do domovní či jiné užívané schrxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxxxsti. Vhodit lze písemnost i do PO BOX schránky jako do tzv. jiné adresátem užívané schránky (VS Praha 6 Cmo 55/2012).
II. Vyvěšení na úřední desce soudu
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxchá písemné oznámení (§ 50i). V případě, že obviněný má jako místo trvalého pobytu uvedené sídlo ohlašovny a současně zde nemá zřízenu domovní schránkux xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxx x xxx xxxxxxxxxx Stejně se postupuje i v případě, že v místě doručení vůbec nelze zanechat oznámení o vrácení písemnosti soudu, např. proto, že budova, v níž by se mohl adrxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xejen úřední deska hmotná, ale též úřední deska v elektronické podobě. V případě úmrtí adresáta se písemnost vrátí odesílajícímu soudu.
3.
Z uvedenxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxsce soudu) k fikci doručení.
Příjemci písemností
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Přexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxužívá, jde-li o zmocnění na základě plné moci, v ostatních případech jde o pověření. Komentované ustanovení přitom nerozlišuje mezi tím, zda se jedná o xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxvozovatelem poštovních služeb. Pro účinné doručení tedy již není možné, aby bez tohoto zmocnění převzala písemnost např. osoba spolubydlící nebo souxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxčováno do datové schránky právnické osoby. Za stát jsou oprávněny přijímat písemnosti osoby, které za stát vystupují před soudem, tj. zpravidla pověřxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxemní celek navenek zastupovat, a dále jiné osoby, pokud jsou k přijímání písemností pověřeny či zmocněny, nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxjímat písemnosti osoby, které jsou k tomu zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu či obdobnému vztahu k adresátu obvyklé. K převzetí písxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx soudních exekutorů a patentových zástupců mohou přijímat písemnosti zejména zmocněné osoby nebo jejich zaměstnanci. Taktéž vykonávají-li tyto osoxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxolečné advokátní kanceláři s jiným advokátem na základě smlouvy o sdružení a písemnost převzala jejich společná sekretářka, která měla uzavřenu pracxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxi pro oba advokáty, byla tato písemnost prvnímu advokátovi doručena účinně (NS 33 Odo 1454/2006). Účinky doručení písemnosti advokátovi jsou tedy splxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxvně činný, jestliže byl advokátem pověřen přijímáním zásilek. Vykonává-li advokát advokacii jako společník obchodní společnosti, může písemnost pxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxměru, může písemnost převzít jeho zaměstnavatel nebo jeho zaměstnanec a osoby k tomu zmocněné. Podrobná úprava přijímání písemnosti za advokáta vychxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xoručovaná advokátovi by měla být ideálně označena dovětkem advokát za jménem adresáta (I. ÚS 42/05). Opět platí, že v současné době je primární doručovxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxsti státu), NS 20 Cdo 182/2007 (doručování právnickým osobám), III. ÚS 703/06 (doručení na adresu sídla advokáta, neúčinnost uložení), IV. ÚS 535/0x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxávní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Doručování zástupci
1.
Zákon rozlišuje doručování zástupci účastníka podle toho, zda mu byla udělena prxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxi do pravomocného skončení řízení, tj. do případného rozhodnutí odvolacího soudu. Zástupce je v takovém případě oprávněn činit za zastoupeného veškexx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxníkovi řízení, stanoví odst. 4 a další ustanovení občanského soudního řádu (např. § 114 odst. 2 a § 115 odst. 1). Udělil-li účastník svému zástupci plnxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxt zástupci. Má-li tedy účastník zástupce, doručuje se každá písemnost předně jemu.
2.
Písemnost není možné považovat za řádně doručenou, je-li účxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxvně mělo být doručeno (výlučně nebo také) jeho zákonnému zástupci, zmocněnci, opatrovníku nebo ustanovenému zástupci, jde o doručení bez právních náxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxho rozhodnutí zástupci je účinné i v případě, že účastník řízení vypověděl procesní plnou moc svému zástupci ještě před doručením tohoto soudního rozhxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxí žalovanému, není třeba tyto písemnosti zástupci žalovaného znovu doručovat (NS 28 Cdo 4511/2007). Z uvedeného vyplývá, že rozhodující je, jaké infoxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxvi řízení se doručuje bez ohledu na rozsah jeho zastoupení podle § 50b odst. 1, stanoví-li tak zákon (např. § 114 odst. 2 a § 115 odst. 1), dále v případě, že xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx x0b odst. 4 písm. e)]. Účastníkovi se doručuje např. předvolání k jednání, u něhož má být vyslechnut, nebo výzva, aby se dostavil ke znalci, a podobné písexxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx neurčité podání doplnil nebo opravil (podle § 43 odst. 1), se v občanském soudním řízení doručuje pouze jeho zástupci, je-li účastník zastoupen, nebox xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxkonat osobně (II. ÚS 671/02).
4.
Písemnost se doručuje rovněž tomu účastníkovi, který je zastoupen zákonným zástupcem z rozhodnutí předsedy senáxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxtních okolností případu, i když jde o věc, v níž by jinak mohla jednat samostatně (§ 23). Účastníkovi řízení se dále doručuje usnesení o ustanovení, respx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxjí rovněž účastníkovi, kterému byl ustanoven opatrovník jen proto, že se nemůže z jiných zdravotních důvodů než pro postižení duševní poruchou nikolix xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xeho zástupci, respektive opatrovníkovi, nabývá rozhodnutí právní moci až v okamžiku, kdy je doručeno oběma adresátům.
III. Právo nezletilého na účxxx x xxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxny, která je zpravidla zaručena jejich zastoupením zákonným zástupcem. Zároveň xxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx zapojení zákonných zástupců dětí bude dít postupem podle § 22, nebo § 23, je třeba, aby soud doručoval i takto zastoupenému nezletilému účastníkovi, abx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx přikazuje [§ 50b odst. 4 písm. b)]. V případě postupu podle § 22 je nutno využít oprávnění v § 50b odst. 4 písm. e). Pokud je tedy vydán platební rozkaz vůči xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxých výpisů z evidence obyvatel soud zjistí, že nezletilý účastník řízení má bydliště shodné pouze s jedním rodičem, nesmí opomenout doručovat tomu zákxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x041/14).
IV. Případy, kdy se účastníkovi nedoručuje
6.
Účastníkovi řízení se naopak nedoručuje usnesení o ustanovení (jmenování) opatrovníka xxxxx x xx xxxxx x x xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxuze ostatním účastníkům řízení, ustanovenému opatrovníkovi, a místo doručení účastníkovi řízení se vyvěsí na úřední desce soudu.
Odepxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxemnosti, odmítnutím prokázání totožnosti či odmítnutím jiné součinnosti spojuje zákon fikci doručení v případě, že byl adresát či příjemce (§ 50a) o txxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxyl řádně poučen o důsledcích svého jednání, nelze s odepřením písemnosti spojovat příslušné procesní důsledky. Poučení je třeba poskytnout ústně či pxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxném místě, tj. ve společných prostorách domu či na dveřích bytu. Informace o poučení se vyznačí na doručence, stejně jako důvod xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxevzít nebo odmítla prokázat svou totožnost či poskytnout součinnost je adresátem či příjemcem písemnosti. Za okamžik doručení se považuje den, kdy adxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Včasnost
1.
Aby nebyla
fikce
doručení ve všech případech příliš tvrdá x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxho řízení (§ 11 z. ř. s.). Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností účastník seznámil nebo mohl seznámit, tj. v subjektivní lhxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx chce prokázat včasnost svého návrhu a jeho důvodnost.
II. Důvodnost
2.
Důvodem vyslovení neúčinnosti doručení může být pouze omluvitelný důvod xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xřekážky, které nesvědčí o úmyslu adresáta se doručení písemnosti vyhnout. Přihlédnout lze rovněž k tomu, zda se jedná o situaci výjimečnou, nebo zda se xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xe se na adrese nezdržuje trvale. Jak je uvedeno v § 46a odst. 3, adresát je povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností význaxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x příslušném rejstříku tím, že uvede soudu adresu pro doručování (§ 46b). Rozpor mezi faktickou adresou a adresou pro doručování podle § 46b nemůže adrexxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xorem upravujících doručování soudních písemností, neboť nebyla-li písemnost účastníku řádně doručena, nelze uvažovat xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xatové schránky
4.
Nefunkčnost nebo selhání systému
notifikace
doručení datové zprávy do datové schránky nezpůsobuje neúčinnost doručení datovx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxní výzvy, jestliže stěžovatelka nepodala včas návrh na vyslovení neúčinnosti doručení podle § 50d odst. 1 (NSS 6 Afs 123/2015-35). Obdobně odcizení nxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxení se do datové schránky po dobu delší než 1,5 měsíce. Přihlášení se do datové schránky je totiž možné provést z jakéhokoliv jiného počítače (NS 32 Cdo 12xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxtné nařídit i jednání. Rozhodne-li o neúčinnosti doručení, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti doručení, a pxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
Z další judikatury:
NSS 5 Azs 13/2008 (náhradní doručení)
Doručování účastníkem řízení nebo jeho zástupcem
Mgr., Bc.
Maxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xařazen až za úpravu neúčinnosti doručení, když logicky by patřil za § 48. Doručením písemnosti může soud pověřit i účastníka řízení nebo jeho zástupce, xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx pro doručování nebo kdekoliv jinde. Tento způsob doručování se jeví účelným zejména v případě, kdy je účastník řízení nebo jeho zástupce v kontaktu s adxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxení je tedy vyloučeno. Vyznačené datum se považuje za okamžik doručení. Potvrzení musí obsahovat i označení doručované písemnosti. Odepření přijetí xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxo zástupci písemnost doručit, vrátí ji neprodleně soudu, který musí zvolit jiný způsob doručování.
Průkaz doručení
Mgr., Bc.
Martxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxlivě prokázán okamžik doručení písemnosti adresátovi. Průkaz doručení může mít různou podobu či formu podle toho, jaký způsob doručení soud zvolil. Pxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxání, jakož i soudce a zapisovatelka. Druhou formou je adresátem zaslaná zpráva podepsaná elektronickým podpisem, kterou adresát potvrdil přijetí píxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxnačí přijetí písemnosti, je-li doručována prostřednictvím doručujícího orgánu nebo při úkonu, o němž se nepořizuje protokol. Doručenka je veřejnou xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxti údajů na doručence, která dopadá na každý jednotlivý údaj na ní uvedený. Blíže viz § 50g. Není-li doručenka řádně vyplněna, je třeba prokázat doručenx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxo skutečnosti další šetření (I. ÚS 2849/07). Čtvrtou formou je potvrzení o přijetí ve smyslu § 50e odst. 2. Pátou a v komentovaném ustanovení výslovně nexxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx z uvedených způsobů, lze je prokázat též jiným způsobem, např. svědeckou výpovědí, doručnými knihami, apod. Nelze však připustit stav, který by byť jex xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx, že opakované doručení by bylo nadbytečné (II. ÚS 1548/11).
Doručenka
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxukromou listinou spočívá v jejich odlišné důkazní síle. Pravá veřejná listina (tj. listina skutečně pocházející od vystavitele) může být zbavena své xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxkazní břemeno spočívá na tom, kdo správnost veřejné listiny popírá. Naproti tomu u pravé soukromé listiny stačí formální popření její správnosti druhxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxny (KS Plzeň 17A 19/2011). Doručenka má povahu veřejné listiny i tehdy, neměla-li všechny náležitosti, které podle zákona musí obsahovat. Každý údaj, xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xomu byla zásilka doručovatelkou odevzdána, postihuje taková "důkazní nouze" žalovanou, neboť z pohledu ustanovení § 50f odst. 3 o. s. ř. nedokázala oxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxonem stanovené náležitosti, pak postrádá náležitosti veřejné listiny, a nelze všechny v ní uvedené údaje automaticky považovat za pravdivé. Proto skxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxjné listiny. V daném případě doručenka neobsahovala údaj o doručovateli a jeho podpis (NSS 6 Azs 125/2004).
II. Náležitosti doručenky
2.
Odstavex xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxícího orgánu o tom, jak doručování písemnosti probíhalo, který den byl adresát zastižen či nikoliv, kdy byla písemnost připravena k vyzvednutí, kdy byxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxručení či přímo fikci xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky, tj. v případě, kdy je třeba doručit do vlastních rukou, a případně přesný čas doručení, je-li to vxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x x0h).
4.
U uložené písemnosti, která byla vyzvednuta, musí doručenka obsahovat identifikaci doručujícího orgánu, den, kdy byla písemnost vyzvedxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxsemnost vyzvednuta před desátým dnem od uložení, neboť tento časový údaj znamená okamžik doručení.
5.
U odepření přijetí písemnosti podle § 50c mxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx v čem spočívalo neposkytnutí součinnosti.
6.
Při vhození písemnosti do schránky musí doručenka opět obsahovat zejména údaj o dni, kdy byla vhozenx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxesát svým podpisem potvrdit převzetí, resp. doručení písemnosti, a to zejména z důvodu špatného zdravotního stavu, podepíše se na doručence kromě dorxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxé zájmy.
Z další judikatury:
II. ÚS 1427/14 (doručenka, nesprávné vyznačení data doručení)
Výzva
Mgr., Bc.
Martina
Šulxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx. 1. Důležité je, aby bylo ve výzvě uvedeno u koho, kde a v který den bude písemnost připravena k vyzvednutí, a do kdy a v jaké době si lze písemnost vyzvednouxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxkce
náhradního doručení nastat. Pokud stěžovatel tvrdil, že výzva k vyzvednutí předmětné zásilky neobsahovala zákonem požadované náležitosti a k pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx adekvátního odůvodnění ignorovat (I. ÚS 1173/11).
Oznámení
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxátovy schránky, vrátí se písemnost odesílajícímu soudu, a zanechá se o tom adresátovi písemné oznámení, jehož náležitosti stanoví komentované ustanxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xe písemnost byla vrácena odesílajícímu soudu.
Doručování do ciziny
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dnx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxm soudním řádu, ale v případě doručování v rámci členských států Evropské unie se postupuje podle přímo použitelných předpisů Evropských společenstvxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xb., o mezinárodním právu soukromém. xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxu odkazuje na Nařízení Rady (ES) č. 1348/2000, toto nařízení bylo zrušeno s účinností od 30.12.2007 a nahrazeno Nařízením Evropského Parlamentu a Rady xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxoručování písemností") a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000. Nařízení upravuje blíže zasílání soudních písemností a mimosoudních písemnostíx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx. Doručování prostřednictvím cizozemských justičních orgánů probíhá tak, že odesílající subjekt zašle písemnost přijímajícímu subjektu, který doxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx subjektem. Mezi jiné způsoby zasílání a doručování soudních písemností patří zasílání konzulární nebo diplomatickou cestou, doručování diplomatixxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx při soudním jednání (blíže viz čl. 12 až 15 nařízení). Řádné doručení podle čl. 14, tj. prostřednictvím poštovních služeb, je naplněno tím, že adresát pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxůsoby zasílání a doručování písemností (SDEU C-473/04, Plumex v. Young Sports NV). Vztah k mezinárodním dohodám a ujednáním mezi členskými státy upraxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx se zabýval Soudní Dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 8.11.2005, věc C-443/03, Götz Leffler v. Berlin Chemie AG. Jelikož původní nařízení neupravovalx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxodů je možné napravit následným doručením požadovaného překladu adresátovi, a to v co nejkratší možné lhůtě. Odůvodnil to tím, že navrhovatel musí mít xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxení však může být důležité rovněž pro adresáta, především proto, že představuje začátek lhůty k výkonu práva na podání opravného prostředku nebo na příxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxuze seznámit, ale rovněž porozumět jí, tedy k datu, kdy obdržel překlad. Nově vydané Nařízení (ES) č. 1393/2007 reflektuje tento rozsudek a v čl. 8 odstx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xe adresátovi v souladu s ustanoveními tohoto nařízení doručí dotyčná písemnost xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxy přijímajícího členského státu doručena písemnost spolu s překladem. Má-li však být podle právních předpisů členského státu písemnost doručena v urxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xx
xxx xxxxxx x xxxxx x nařízení
4.
V rozsudku SDEU ze dne 19.12.2012, ve věci C-325/11, K. Alder a E. Alder v. S. Orłowska a C. Orłowski, řešil soudní dvůr výklad čl. 1 odst. 1 Nxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxtě jednoho měsíce jméno zmocněnce pro doručování oprávněného v Polsku přijímat soudní písemnosti a upozornil je, že pokud nebude zmocněnec ke dni uplyxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxnačili a soud tak považoval písemnosti za doručené uložením do spisu. Polský soud uvedl, že jedná na základě článku 11355 polského občanského soudního xxxxx x xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxy je doručení soudní písemnosti mezi členskými státy vyňato z jeho působnosti, a sice pokud bydliště nebo obvyklý pobyt osoby, které je písemnost určenxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxy předávání jsou jediné, které jsou taxativně stanoveny v režimu upraveném uvedeným nařízením, je nutno konstatovat, že toto Nařízení neponechává prxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxvý režim fiktivního doručení, jaký upravuje článek 11355 občanského soudního řádu, se jeví jako neslučitelný s uskutečněním cílů Nařízení č. 1393/2xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky. Nařízení upravuje evropský exekuční titul, minimální normy pro řízení x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx z jednoho členského státu do druhého, použije se toto Nařízení, a zejména pravidla o doručování v něm stanovená společně s Nařízením Rady (ES) č. 1348/2xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xpravuje čl. 13 až 15 Nařízení, přičemž rozlišuje doručení s dokladem o přijetí dlužníkem a doručení bez dokladu o přijetí dlužníkem.
6.
Doručování xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxouvy o doručování má Česká republika uzavřeny např. s Vietnamem, Mongolskem, Sýrií, Alžírskem, Jemenem, či Kubou.
7.
Podle § 7 odst. 5 zákona č. 91/xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxy nejsou vyňaty z pravomoci českých soudů, zprostředkuje Ministerstvo zahraničních věcí. Nelze-li takto doručit, ustanoví soud opatrovníka. Další xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxě vyplývá, že mu písemnost byla doručena, stanoví zákon za fiktivní okamžik doručení den, kdy odesílajícímu soudu byla předložena listina nebo úkon adxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxena.
Z další judikatury:
SDEU věc C-14/07, Ingenieurbüro Michael Weiss und Partner GbR v. Industrie und Handelskammer Berlin (čl. 8 původního nxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx ke dni 1.1.2016.
Zveřejnění a uveřejnění
Povinnost uveřejnit informace v Obchodním věstníku byla stanovena zejména v zákoně č. 328/1991 Sb., o konxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx), podle kterého se zveřejňují veškeré informace v insolvenčním rejstříku, a zákon o zvláštních řízeních soudních. Pojem zveřejnění se používá ve smyxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxn, časopisů, respektive v tisku. Slovo uveřejnit má tedy užší význam než slovo zveřejnit.
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxní desce
1.
Na úřední desce se vyvěšují písemnosti v případě, že tak stanoví zákon, a adresát se neměl možnost s písemností seznámit jiným způsobem. Rxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxh písemností podle § 50 odst. 2, u osob vyjmenovaných v § 50b odst. 4 písm. c) a dále u účastníků, kteří nejsou soudu známi. V jiných, než v zákoně stanovenýxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxpokládané vyvěšení na úřední desce soudu (KS Ostrava 10 Co 628/2012).
2.
Sdělení, tj. i rozhodnutí, a výzvy zůstávají na úřední desce soudu vyvěšenx xx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxci doručení však nemá žádný vliv. Obsah úřední desky lze zjistit i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. prostřednictvím internetu na tzv. elektrxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxe je ke dni 1.1.2016.
I. Způsob předvolání
1.
Způsob předvolání může být v naléhavých případech naprosto neformální, neboť podstatné je, aby se účaxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xsob, jimž soud uložil při dokazování nějakou povinnost. Nedostaví-li se účastník nebo nedaří-li se mu doručovat předvolání k soudu, je jeho nepřítomnxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xčinit v listinné či v elektronické podobě, telefonicky, telefaxem či ústně při jednání nebo jiném úkonu soudu. V případě jiného než písemného předvoláxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x postupu podle § 101 odst. 3 ani k aplikaci § 52 a 53. Předvolání je nutno učinit tak, aby byla zachována pořádková lhůta k přípravě předvolaného na jednáxx xxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xástupce s procesní plnou mocí, nebyla tímto postupem soudu účastníkovi odňata možnost jednat před soudem (NS 26 Cdo 2440/2006).
II. Náležitosti přexxxxxxx
xx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxu řízení a jeho účastníků, předmět a místo úkonu soudu, tj. kam se má účastník dostavit a co bude předmětem předvolání (např. výslech), dobu zahájení, důxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xoudu. Předpokládaná doba trvání úkonu se zpravidla neuvádí, je však vhodné předvolávat jednotlivé osoby tak, aby zbytečně nečekaly.
(Přxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxí opatření pro případ, že se předvolaný vyhýbá plnění svých procesních povinností, a přitom bez jeho součinnosti nelze řízení provést, tj. soud se napřx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxedení představuje zásah do osobní svobody jednotlivce. Nevyužití pořádkové pokuty nebrání předvedení předvolaného. Je-li o možnosti předvedení přxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxmž rozhoduje předseda senátu usnesením. Usnesení o předvedení se předvolanému doručí prostřednictvím orgánu uvedeného v § 48 až přímo při výkonu tohxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx službě, příslušníků ozbrojených sborů a nezletilých. K předvedení nezletilých je třeba přistupovat výjimečně, neboť tyto osoby lze vyslechnout i mixx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxklady, které by jinak nevznikly (§ 147). O uložení povinnosti hradit náklady předvedení rozhoduje soud pouze na návrh orgánu, který předvedení provedxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxků policistů), NS Cpjn 205/2011 (náklady provedených úkonů Policií ČR), KS Hradec Králové 7 Co 211/93 (výše náhrady nákladů předvedení)
Poxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx
1.
Pořádková pokuta je sankčním opatřením, před kterým mají přednost opatření mírnější, jako je domluva či napomenutí. Pořádková pokuta slouží za prxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxě úcty k soudu (III. ÚS 1489/13). Pořádkové opatření lze uložit komukoliv, kdo jedná nežádoucím způsobem, např. i advokátovi či veřejnosti přítomné v jxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxdě se pak jedná o sankční opatření vůči zaměstnavateli povinného či plátci mzdy, který neplní své povinnosti v řízení o výkon rozhodnutí a vůči společnoxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxn právního zástupce nebo zda např. urážlivé výroky uvedené v podání učinil právní zástupce na pokyn účastníků řízení, apod. (srov. I. xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxzení a důkazních návrhů zavinil advokát osobně či jeho
klient
(účastník řízení), jedná se o porušení práva na spravedlivý proces chráněného čl. 36 a čxx xx xxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
3.
Ztěžování postupu v řízení představuje např. nečinnost spočívající v nedostavení se k soudu bez vážného důvodu či neuposlechnutí příkazu soudu (nxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx záměrně, dlouhodobě a v mimořádné intenzitě svých práv a povinností, zejména podáváním opakovaných, zjevně bezúspěšných a dysfunkčních návrhů, jimxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxvat jako hrubé ztěžování postupu řízení ve smyslu § 53 odst. 1, a tudíž je lze postihnout pořádkovou pokutou (KS Brno 31 UL 6/2012). Obdobně ignoruje-li axxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxa spočívající v evidentním zneužití práva a tudíž o ztěžující postup v řízení, za který lze uložit pořádkovou pokutu (VS Praha 6 Cmo 231/2013).
4.
Saxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxádkovou sankcí, a to přesto, že k takovému podání došlo bezprostředně před nařízeným odvolacím jednáním a odvolací soud byl z tohoto důvodu nucen jednáxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxpadě, kdy daná osoba ruší pořádek v soudní síni nebo činí vůči soudu hrubě urážlivá podání, útok však nedosahuje intenzity z pohledu trestního zákoníku xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxkonodárce vědomě volil termín "hrubě urážlivé", aby naznačil, že právě jen ty výroky, které objektivně dosahují intenzity hrubých urážek, zakládají xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx rozhodnutí, jež občané napadají, přísluší vždy větší dávka tolerance, velkorysosti a nadhledu, než je tomu u jednotlivých občanů, jak o tom svědčí
judxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxny odhalit, kdy takový projev účastníka vyplývá z poruchy jeho osobnosti.
IV. Efektivita a výchovný účel opatření
6.
Pořádkovou pokutu lze uložix x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxní. Předseda senátu by měl zejména zvážit, zda uložení pokuty zbytečně neprodlouží řízení a zda je pokuta vymahatelná. Na účinnosti opatření nepřidávx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx osoby sice signalizuje, že byl na nějakou dobu naplněn výchovný účel opatření, nemůžeme však odhlédnout od toho, že daná osoba má vždy dostatek času k toxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxení účinku pořádkové pokuty nemůže hodnotit soud ve vazbě na chování, jehož se osoba dopustila ještě před jejím uložením (III. ÚS 1489/13).
V. Rozhodxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxkové pokuty musí být řádně odůvodněno, ať již jde o důvody udělení pořádkové pokuty či o její výši, a to tak, aby z něj alespoň v základních rysech byly patrxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxažovat pouhé konstatování, že maximální výše pokuty byla zvolena "s ohledem na majetkové souvislosti projednávané věci" (II. ÚS 3664/14).
8.
Proxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xím prodlužuje řízení, které chtěl předseda senátu většinou naopak urychlit. Usnesení o uložení pořádkové pokuty může případně soud, který jej vydal, xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx x xx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxlání přípustné není. O uložení pořádkové pokuty může rozhodnout i odvolací a dovolací soud. Proti rozhodnutí odvolacího soudu o uložení pořádkové pokxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxz (IV. ÚS 910/15).
9.
Jestliže předseda senátu neshledá podmínky xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxně jako pro vymáhání soudních poplatků.
Z další judikatury:
KS Brno, pobočka v Jihlavě 54 Co 43/2012 (soudní exekutor je oprávněn uložit pořádkxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxcovství, odběr vzorků DNA)
(Vykázání z místa)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Následkx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx k zajištění pořádku a důstojného a nerušeného průběhu řízení, a úzce souvisí s § 116, tj. s veřejností jednání. Jedná se opět o přísnější pořádkové opatřxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxkové pokutě se jedná o pořádkové opatření zcela nezávislé, nemusí tedy následovat až po uložení pořádkové pokuty. Podmínkou pro vykázání je, že osoba hxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxmových účastníků, lze zajistit účast justiční stráže v jednací síni. Dále může být jednáno v nepřítomnosti účastníka jen za předpokladu, že jeho přítoxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxního rozhodnutí, proto proti vykázání samotnému není přípustný opravný prostředek. Neoprávněné užití vykázání lze však namítat v odvolání proti konxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxboť uvedené opatření působí sankčně až poté, co se osoba rušivého jednání dopustí, nikoliv preventivně.
Z další judikatury:
I. xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Zákonné lhůty
1.
Zákon rozeznává dva typy procesních lhůt, a to lhůty zákonné a lhůty soudcovské. Zákonné lhůty jsox xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x x xx x xxx xxxxx x x xx x xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxíků k jednání (§ 114c odst. 6, § 115 odst. 2). Zákonnou lhůtu nemůže předseda senátu prodloužit. Přestože v § 241b odst. 3 věta druhá je stanovena zákonná xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxá v tomto ustanovení, nemůže se Nejvyšší soud odmítnout zabývat doplněným dovoláním, jinými slovy řečeno, i dovolání podané po zákonné lhůtě musí projxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx opožděnost (doplnění) předmětného dovolání, neboť dovolatel se pouze držel pokynů obsažených v předmětné výzvě okresního soudu. Jinými slovy řečenxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxx x legitimně tedy očekávali, že dovolání bude projednatelné, bude-li postupovat v souladu s těmito pokyny. Na základě principu dobré víry jednotlivce vx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx lhůtou zákonnou (II. ÚS 3157/14). Prominout zmeškání zákonné lhůty lze jen v případě, že tak stanoví zákon (§ 204 odst. 3,
a contrario
§ 235 a 240 odst. 2x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xozhodnutí (§ xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx. Soudcovské lhůty
3.
Délku soudcovské lhůty určuje předseda senátu, který zvolí lhůtu přiměřenou povaze požadovaného úkonu dle vlastního uváženx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxlacení soudního poplatku. O určení lhůty, která má závažné procesní důsledky, rozhoduje předseda senátu usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, a xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxe předseda senátu prodloužit, pokud o to účastník řízení před jejím koncem požádá, není však jeho povinností ji prodloužit. O návrhu na prodloužení lhůxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxůtě k provedení procesního úkonu rozhodne usnesením, a situace, kdy reaguje přípisem nebo dokonce zůstane nečinný, a tak "fakticky návrhu vyhoví", a s xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxň jejím koncem, tedy stanovením lhůty, resp. jejího konce (NS 22 Cdo 2178/2009). Soudcovskou lhůtou není soud vázán a může ji prodloužit i po jejím uplynxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxání lhůty podle § 58 nepřichází v úvahu, nezpůsobuje její marné uplynutí nemožnost vytknuté vady podání odstranit později, a to dokud soud z jejich neoxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxktivně určenému stavu řízení, jenž existuje v době, kdy jej soud vyslovuje (NS 22 Cdo 3773/2008).
Z další judikatury:
II. ÚS 560/01 (smysl instixxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xlatí jak pro lhůty zákonné, tak pro lhůty soudcovské, byť to z textu zákona výslovně nevyplývá. Přerušení běhu lhůty znamená, že po dobu zákonné překážkx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxil způsobilost v řízení vystupovat jako účastník řízení, tedy ztratil procesní subjektivitu (§ 19), tomu, kdo ztratil procesní způsobilost (§ 20), a txxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxk by nebyl schopný ve lhůtě úkon učinit. Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, k přerušení lhůty nedochází, neboť zástupce (advokát) je povinex xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx do řízení vstoupivšímu účastníkovi či zástupci tedy běží lhůta zcela nová. Např. zemře-li účastník řízení po účinném doručení rozsudku odvolacího soxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxx xxx xx xxx xxxně doručen rozsudek odvolacího soudu (R 47/2012). Z uvedeného rovněž vyplývá, že soud by se měl postarat o doručení listiny, se kterou je spojen běh lhůtx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxátě způsobilosti účastníka došlo, typicky k okamžiku smrti, případně k okamžiku právní moci rozhodnutí vydaného podle § 23. Lhůta začne znovu běžet v oxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxa
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Charakter procesní lhůty a její zachování
1.
Počítání běhu lhůt a určení jejich počátkx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxu, tj. jednomu z orgánů uvedených v § 48. Účastníkovi je tak zachována celá lhůta, zatímco doba přepravy se mu nezapočítává. U ostatních způsobů doručovxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxu prostřednictvím veřejné datové sítě (KS Hradec Králové 17 Co 390/2011), jakož i pro podání učiněného elektronickou formou bez zaručeného elektronixxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxy se s podáním seznámí příslušný pracovník podatelny a jaké na něm vyznačí datum doručení, ani kdy byla datová zpráva či e-mail odeslán nebo fax vložen do xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxí dobu. Srov. též § 82 odst. 1.
2.
Je-li podání adresováno nepříslušnému soudu nebo podáno u nepříslušného soudu, je lhůta zachována pouze tehdy, jexxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
II. Počítání běhu lhůty
3.
Pro počítání běhu lhůty je podstatné, zda je lhůta určena podle hodin, dnů, týdnů či měsíců. Pro lhůty určené podle dnů plaxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxená lhůta patnácti dnů od doručení rozhodnutí, nezapočítává se do patnáctidenní lhůty den doručení rozhodnutí, jenž určuje počátek lhůty, ale patnácxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xačne odvolací lhůta běžet 16. ledna a skončí 30. ledna. Počátek běhu lhůty se na nejbližší pracovní den ve smyslu § 57 odst. 2 věty druhé neposouvá.
4.
x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxčením shoduje se dnem či hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Dvouměsíční lhůta pro podání dovolání, která běží od doručení rozhoxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxlo-li rozhodnutí doručeno 15. ledna, skončí dovolací lhůta 15. března. Pokud by konec lhůty určené nejčastěji podle měsíců měl připadnout na den, kterx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxerá se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, logicky se tak míní lhůta 24 hodin. Soudu jsou určeny lhůty podxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxx xx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx
xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xro učinění úkonu v případě, že konec lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek. V takovém případě se konec lhůty posouvá na nejblíže následující pracxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxutí, může dojít v případě, že je doručováno tzv. fikcí (§ 49 odst. 4 a § 50 odst. 2), neboť i na běh desetidenní lhůty stanovené pro fikci doručení se uplatnx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxostředku.
Z další judikatury:
II. ÚS 540/03 (nesprávné posouzení lhůty, porušení principů spravedlivého procesu)
(Prominutx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx institutu prominutí zmeškání lhůty je umožnit účastníku řízení provést procesní úkon, k němuž je oprávněn, jestliže k němu zmeškal lhůtu z omluvitelnxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx, že zároveň s žádostí o prominutí zmeškání bude spojen i zmeškaný úkon. Podmínka, aby s návrhem na prominutí zmeškání lhůty byl spojen i zmeškaný úkon, jx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxmožnost provést úkon dodatečně.
II. Omluvitelný důvod
2.
Omluvitelný důvod představuje taková překážka či jiná okolnost, která může s ohledem nx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxící objektivní povahu, ale i okolnosti účastníkem nebo jeho zástupcem způsobené či jinak zaviněné, xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx z možnosti učinit úkon.
3.
Zdravotní problémy účastníka negativně ovlivňující jeho soustředěnost, koncentraci a orientaci v problému, nejsou sxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xřitom bere v úvahu nejen povahu zdravotních problémů, ale i charakter úkonu a možnost učinit jej prostřednictvím zástupce (VS Praha 5 Cmo 338/2011).
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxudek z datové schránky, udělal chybu, že si nevytiskl doručenku, a v důsledku toho nezjistil dřívější doručení rozsudku "fikcí", jedná se vzhledem k sixxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxil chybné datum doručení písemnosti, představuje tato okolnost omluvitelný důvod pro prominutí zmeškání lhůty (NS 21 Cdo 30/2015). Naopak, odůvodnixxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xástupce žalobce", nejedná se o omluvitelný důvod, ale pouze o nedostatečně pečlivé nakládání právního zástupce s advokátním spisem (NS 30 Cdo 3383/20xxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx výše uvedeném případě proto patnáctidenní lhůta k podání návrhu na prominutí zmeškání lhůty mohla začít běžet teprve ode dne, kdy se účastník řízení doxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxty rozhoduje soud, kterému byl zmeškaný úkon určen, i v případě opožděného podání odvolání se tedy podává k soudu prvního stupně. Proti zamítavému usnexxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx učiněný včas. S návrhem lze spojit žádost o odklad vykonatelnosti rozhodnutí, proti kterému směřuje zmeškaný úkon.
Z další judikatury:
NS 23 Cdx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx xx; Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. 1. vyd., Praha, C. H. Beck 2009.
Handl, V.; Rubeš, J. Občanský soudní řád. I. díl. Panorama 1985, s 1xxx
xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxtář. Svazek I. Leges 2013, s. 357.
Svoboda, K.; Smolík, P.; Levý, J.; Šínová, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 201xx xx xxx
xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxener Komentar zur ZPO. 4. vydání, 2013, úvod,
marginální
č. 34 (citováno dle www.beck-online.de).
Rechberger, W.; Simotta, D. Zivilprozessrechxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xx xx xx xx, s. 343 až 344.
Schilken, E. Zivilprozessrecht. 6. vydání. München: Verlag Franz Vahlen, 2010, s. 68 až 69.
Publikace a sborníky:
Hora, V. Česxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxia
, 2007, s. 122
Rozehnalová, N.; Valdhans, J.; Drličková, K.; Kyslovská, T. Mezinárodní právo soukromé Evropská unie. Praha: Wolters Kluwer, 201xx
xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxnde 2014.
Fasching, H. Lehrbuch des österreichischen Zivilprozessrechts. Wien: Manz Verlag, 1984, s. 3, 71 až 73, 110, 172, 309, 375.
Jauernig, xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xx xxx
xxxxxxx U.; Mankowski, P. (eds.) Brussels I Regulation. 2. vyd., Munich: sellier european law publishers, 2012.
Neumayr, xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xien: Manz, 2012, s. 12.
Schumacher, H. Richterliche Anleitungspflichten. Wien: Manz, 2000, s. 4, 9, 39 až 48).
Staehlin, A.; Staehlin, D.; Grolixxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx
xxx xxxxxx
x xxxvní rozhledy, 2015, č. 5, s. 153.
Lavický, P. Účelnost nákladů spojených se zastoupením advokátem. Právní fórum, 2012, č. 5, s. 191 a násl.
Macur, xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xx x xx xxx xx xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxinnosti soudu v civilním soudním řízení. Právní rozhledy, 1998, č. 12, s. 599.
Odehnalová, J. Laický prvek v soudním procesu a některé ústavněprávnx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xízení
(Smírčí řízení; mediační dohoda)
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Smírčí řízení
xx
xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx v případě uzavření smíru a jeho schválení soudem nahrazuje nalézací proces. S ohledem na to, jakož i na svou neformální povahu poskytuje úprava tzv. préxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxva druhé části občanského soudního řádu, nýbrž řízením, jehož cílem je konečné (
meritorní
) vyřízení věci.
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xásadně tehdy, jde-li o věc vyplývající z poměrů soukromého práva a podle procesních předpisů je pro řízení ve věci samé místně příslušný soud na území Čexxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxčeno uzavření prétorského smíru např. tam, kde je dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu rozhodovat účastnické spory (§ 129 zák. o elektronicxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxl.). Zákon rovněž umožňuje, aby smírčí řízení provedl a smír schválil kterýkoli soud okresní, i když by k řízení ve věci samé byl věcně příslušný soud kraxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxpozice účastníků (NS 25 Cdo 2039/2008). Pokus o smír proto nelze provádět ve věcech statusových (např. omezení svéprávnosti, prohlášení za mrtvého, rxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx řízení i bez návrhu (např. péče soudu o nezletilé). Nelze však obecně tvrdit, že ve věcech upravených zákonem o zvláštních řízeních soudních nelze smírxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx x x xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx.
5.
Povaha věci nevylučuje provedení pokusu o smír tam, kde mezi účastníky není právní vztah ještě založen, avšak existuje mezi nimi spor o (budoucxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
6.
Není-li dána pravomoc soudu, jeho příslušnost nebo vylučuje-li to povaha věci, nelze uzavřený smír schválit.
III. Návrh na smírčí řízení a jehx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu. V návrhu strana, resp. v případě společného návrhu obě strany vedle dalších obligatorních náležitostí uvedou, že se domáhají provedení pokusu o smíx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxl.). Případné vady podání se odstraňují postupem podle § 43 odst. 1.
8.
Návrh na provedení smírčího řízení podaný po zahájení řízení ve věci samé je txxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxsné časové vymezení zahájení pokusu o smír není důležité, neboť s ním procesní ani hmotněprávní předpisy nespojují následky typické pro zahájení řízexx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx srov. však odst. 2). Není tedy vyloučeno, aby návrh na pokus o smír byl podán u více příslušných soudů. Jakmile byl však prétorský smír schválen, má účinkx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x x xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdstavuje smír zpravidla dohodu stran o sporném nebo pochybném právu, tj. narovnání (§ 1903 obč. zák.). Z toho vyplývají určité zvláštnosti týkající se xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxinky narovnání nejsou závislé na tom, zda jej soud jako smír schválí, ledaže se strany dohodnou jinak.
IV. Soudní poplatek
11.
Povinnost zaplatit xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxkého smíru [§ 4 odst. 1 písm. g) zákona o soudních poplatcích]. Poplatníky jsou účastníci smíru [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích], a to v pxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx dohoda
12.
Mediační dohodou rozumí zákon o mediaci písemnou dohodu stran konfliktu uzavřenou v rámci
mediace
a upravující mezi nimi práva a povinxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxho rozsudku (§ 69 a § 99 odst. 3).
13.
Na rozdíl od zahájení
mediace
(§ 4 odst. 1 zákona o mediaci) neupravuje občanský soudní řád okamžik zahájení sxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxužití § 82 odst. 1 vznikají pochybnosti, neboť ustanovení upravuje zahájení řízení podle části třetí občanského soudního řádu, nezbývá než jej za účexxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx x xxxx samé postupem podle § 99.
15.
Ohledně návrhu na schválení uzavřené mediační dohody jako prétorského smíru z hlediska vzniku poplatkové povinnostx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxx97 (náležitosti návrhu), R 63/66 (pravomoc), R 16/87 (povaha věci), NS 25 Cdo 2039/2008 (povaha věci).
(Obsazení soudu; průběh řízxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxuze ve věcech, v nichž by v řízení před okresním (§ 36a odst. 1) nebo krajským (§ 36a odst. 3) soudem jednal a rozhodoval senát; jinak smírčí xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx o. s. ř.].
2.
Zákon umožňuje, aby smírčí řízení prováděl samostatně též vyšší soudní úředník (§ 11 zákona o vyšších soudních úřednících) či asistenx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx za podmínky, že složil odbornou justiční zkoušku a jeho pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou (§ 116 odst. 2 zákona o soudech a soudcích). Soudní taxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxními předpisy blíže upraven. Součinnost nebo přítomnost stran před soudem nelze jakkoli vynucovat; za tím účelem není možno využívat institutů předvxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx ř.). I když návrh na smírčí řízení neobsahuje označení všech účastníků sporného právního poměru (např. všech spoluvlastníků nemovité věci), předvolx xxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxzení se tím končí; soud tuto skutečnost pouze konstatuje do protokolu, zvláštní rozhodnutí o tom nevydává. Stejně se postupuje v případě, jestliže se sxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxm na jeho schválení. Soud rozhodne, zda takový smír schvaluje, pravidelně bez účasti stran.
6.
V průběhu smírčího řízení se neprovádí dokazování; xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxpisy (§ 69 a § 99).
7.
Činnost soudu při provádění pokusu o smír spočívá především v působení na strany, aby uzavřely smír. Soudce se na provádění pokxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxe soudních rozhodnutí a stanovisek týkajících se věci a podle okolností jim doporučí možnosti smírného řešení věci.
8.
Smír je výsledkem dohody stxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxly potíže a pochybnosti při jeho výkonu (S IV, s. 717, NS 3 Cz 105/75).
(Prétorský smír)
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
Ph. D.
Právní stav xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxhoduje předseda senátu (samosoudce). V případech, kdy smírčí řízení provádí vyšší soudní úředník, asistent soudce nebo justiční čekatel schvaluje rxxxxx xxxx xxxxx xxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxpsán stranami, jinak k němu nepřihlíží (§ 41b odst. 2). Byl-li uzavřen smír, sepisuje se o tom vždy protokol, a to i v případech, kdy bylo smírčí jednání zaxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xtrany smíru (§ 40 odst. 7).
3.
Schválený prétorský smír má účinky pravomocného rozsudku (§ 99 odst. 3). To znamená, že je vybaven účinky závaznosti (x xxxx xxxxx xx xx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xI. ÚS 2724/10). Účinků pravomocného rozsudku nabývá smír teprve v okamžiku, kdy se usnesení o schválení smíru stane pravomocným.
4.
xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx neplatný pro rozpor s dobrými mravy či se zákonem (§ 588 obč. zák.). Překážkou schválení smíru není ovšem skutečnost, že je vázán na podmínku (např., že nxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxnčí. Hodlá-li se strana domáhat ochrany tvrzeného práva či oprávněného zájmu, je zapotřebí, aby podala žalobu.
5.
O náhradě nákladů smírčího řízexx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xa náhradu nákladů řízení [§ 146 odst. 1 písm. a)]. V případě neschválení smíru rozhodne soud o náhradě nákladů řízení tak, že žádná ze stran nemá právo na jxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xx
V usnesení, jímž se schvaluje prétorský smír, rozhodne soud též o uložení povinnosti stran zaplatit soudní poplatek (srov. komentář k § 67 bod 11). O poxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxd tuto skutečnost pouze konstatuje do protokolu. Tím se smírčí řízení končí; o schválení smíru se vůbec nerozhoduje. Nerozhoduje se ani o náhradě náklaxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx Proti výroku soudu o náhradě nákladů řízení, jakož i proti výroku soudu o poplatkové povinnosti však odvolání přípustné je.
9.
Jestliže soud uzavřxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxt soudu prvního stupně k dalšímu (smírčímu) řízení. Není vyloučeno, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a rozhodl o schválení uzavřeného smírux
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxa podat do tří let od právní moci takového usnesení. Vyhoví-li soud žalobě, vyrozumí o tom soud, před nímž smírčí řízení proběhlo; ten pak zpravidla pokrxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx x na předpoklady, za nichž byl smír schvalován (§ 228 odst. 2). Po povolení obnovy soud omezí nové projednání věci na rozhodnutí o tom, zda smír schvaluje čx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxtorský smír a které nabylo právní moci, bylo úspěšně napadeno žalobou pro zmatečnost z důvodů podle § 229 odst. 1, 2 a 3.
Z další judikatury:
II. ÚS xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
(Nařízení předběžného opatření, účastníci řízení, příslušnost)
JUDr.
Kateřina
Čuhelová,
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní sxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxnou platností). Ochrana musí být předběžným opatřením poskytnuta jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i toxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxy, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany. Jedná se o opatření dočasné, jehož trvání je omezeno, které také může být zrušeno; xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx/01, II ÚS 221/98). Jedním z předpokladů pro vyhovění návrhu na vydání předběžného opatření je jeho přiměřenost a přímá souvislost s vytýkaným zásahem xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho stavu vzniklého jednáním samotného navrhovatele (KS v Ústí nad Labem 35 Co 145/2004). Je třeba zkoumat, zda tvrzený soukromoprávní nárok vyplývá poxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx I 1033/31).
2.
Předběžné opatření je možné nařídit před zahájením řízení (§ 74 o. s. ř.) nebo v rámci již zahájeného řízení (srov. § 102 o. s. ř.).
3x
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxení. Vedle předběžných opatření vydávaných jen na základě obecných ustanovení (§ 74 a násl. o. s. ř., § 12 z. ř. s.) zákon upravuje také předběžná opatřenx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx v § 400 a násl. z. ř. s., předběžné opatření podle § 82 a 100 insolvenčního zákona, výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce podle § xxx xxxx xxxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxní úpravy poměrů účastníků, která by odůvodňovala před zahájením řízení nařízení předběžného opatření podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. [od 1.1.2014 xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxotil je stavebními úpravami, popř. dalším zásahem do stavebního stavu, by mu bylo znemožněno dokazování ke zjištění rozsahu těchto úprav ve sporu o vydxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu podle § 78 o. s. ř., kterým může být i znalecký posudek z oboru stavebnictví (KS v Hradci Králové 21 Co 154/2000).
II. Aplikace obecných ustanovení občxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxoví podpůrné použití ustanovení obsažených v ostatních částech občanského soudního řádu, ze systematického uspořádání občanského soudního řádu lxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxích, zejména části třetí. To platí samozřejmě jen tehdy, není-li v § 74 až 77a o. s. ř. stanoveno jinak, a jen v rozsahu potřebném k dosažení účelu sledovaxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxu návrhu možno vyhovět pouze částečně, a dle nichž tudíž není možné na odlišnost dvou žalobních návrhů usuzovat pouze z toho, že v pozdějším z nich je upušxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí
a) Obecné předpoklady nařízení předběžného opatření
Předběžné opatření lze nařídit, je-li:
-
Potřeba, aby byly zatímně upraveny poměry účaxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
x
xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxlo ohroženo. Aby mohlo být nařízeno předběžné opatření proto, že je zde obava z ohrožení výkonu rozhodnutí, je zásadně potřeba, aby existovalo rozhodnxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xteré navrhovatel dosud nemohl přistoupit k vymáhání splnění uložené povinnosti soudní cestou (KS České Budějovice 7 Co 46/95, SoRo 3/95). Musí být proxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxucího výkonu rozhodnutí nemusí žalobce prokázat bez jakýchkoli pochybností. Nemusí tak prokazovat konkrétní úkon, který by již měl směřovat k znemožxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxé 23 Co 6/2012). Výjimečně je možné, aby předběžné opatření bylo vydáno i tehdy, když dosud nebylo vydáno rozhodnutí, ani zatím neprobíhá řízení, ve ktexxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí ve věcech projednávaných v rozhodčím řízení
Soud nařizuje předběžné opatření i ve věcech, o kterých probíhá nebo podle rozhodčí smlouvy má proběhnxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxžen výkon rozhodčího nálezu (srov. § 22 zákona o rozhodčím řízení, který představuje
lex specialis
k § 74 o. s. ř.). Usnesení, jímž soud nařídil předběžxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx (R 129/12). Pro věcnou a místní příslušnost platí § 71 a 43 zákona o rozhodčím řízení.
c) Předpoklady nařízení předběžného opatření podle zákona o zvxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxde-li o předběžné opatření podle § 400 a násl. a podle § 452 a násl. z. ř. s., je třeba (pokud jde o předpoklady nařízení) aplikovat § 74 odst. 1 o. s. ř.
d) Pxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx x021 obč. zák. (teritoriální ochrana) a § 82 obč. zák. (personální ochrana).
e) Předběžné opatření upravující poměry dítěte podle § 452 zákona o zvlxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxraví poměry nezletilého dítěte, které se ocitlo ve stavu nedostatku řádné péče, nebo je-li jeho život, normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxvrhu podle § 420 odst. 2, 3 obč. zák., je těhotná žena, pasivně legitimován je muž, jehož otcovství je pravděpodobné. Těhotná žena se může po muži, jehož oxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xx xxxadu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem,
-
částku k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jinxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxéhavost úpravy poměrů vyplývá ze zákona. xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x.
Účastníky řízení o předběžném opatření obecně jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. Toto pravidlo se neuplatní u předběžnýcx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx (nemají procesní způsobilost), musí být v řízení o předběžném opatření zastoupení zákonným zástupcem nebo opatrovníkem (§ 20, 22 o. s. ř.), přiměřeně xx xxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xdst. 2, 3 a § 406 z. ř. s. (pro předběžná opatření ve věcech domácího násilí).
9.
Ve věcech projednávaných podle občanského soudního řádu jsou účaxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx jedné straně více účastníků, aplikuje se § 91 o. s. ř. Ve věcech projednávaných podle zákona o zvláštních řízeních soudních je třeba aplikovat § 6 z. s. xx
xxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxí nemusí sám o sobě obsahovat stejně určité vymezení účastníků řízení jako návrh ve věci samé (§ 79 o. s. ř.), jestliže má s návrhem ve věci samé takovou mírx xxxxxxxxxxxx xx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxného opatření je dána tehdy, týká-li se věci, o níž je dána pravomoc soudu meritorně rozhodnout (§ 7 o. s. ř.). Například rozhodnutí o nařízení předběžnéxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxí mimo odvolací řízení, není v pravomoci soudu (NS 30 Cdo 2610/2003).
xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxu, a nikoli správního orgánu, je-li dána pravomoc soudu rozhodnout také ve věci samé (zde: o žalobě pro zmatečnost) [Sb. NSS 11/2009, Konf 41/2008-12].
x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xdlišný od právního názoru soudu prvního stupně) a umožnit jim se k němu vyjádřit před tím, než zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví a roxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx
Jak věcná, tak místní příslušnost se odvíjí od příslušnosti ve věci samé. Věcně nepříslušný soud nemůže ani nařídit předběžné opatření (KS Hradec Kráxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxmou" v případě, že nejde o rozhodnutí vydané českým soudem, vlastní řízení o výkon rozhodnutí a místní příslušnost je nutno poměřovat ustanovením § 252 xx xx xx xx xxxxxx
x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xx xxxxx xxdán u nepříslušného soudu, nepoužije se § 76g o. s. ř. (srov. Svoboda, Smolík, Levý, Šínová a kol., s. 226).
c) Překážka věci zahájené a překážka věci rxxxxxxxxx
x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxnuté (NS 33 Odo 417/2005), srov. komentář k § 76e o. s. ř.
VI. Rejstřík, asistenti, soudní poplatek
a) Zápis do rejstříku
Návrhy na vydání předběžnéxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxích pomůcek: 5. V. bod 2 písm. n), o), kancelářského řádu]. Návrhy dle § 452 z. ř. s. a ve věcech péče o nezletilé se zapisují do rejstříku Nc (opatrovnické xxxxxxx xxx xx xxx x xxxxx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx odst. 5 zákona o soudech a soudcích].
c) Soudní poplatek
Návrh na nařízení předběžného opatření je zpoplatněn částkou 1 000 Kč (Sazebník poplatků, xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxsti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření, nikoli tedy již při podání návrhu.
(Návrh na nařízení předběžného opatxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxžném opatření
1.
Ve věcech projednávaných podle občanského soudního řádu platí, že předběžné opatření je možné nařídit jen na návrh.
2.
Oprotx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxvrhu, s výjimkou řízení o pozůstalosti (srov. § 12 odst. 1 z. ř. s.).
3.
O návrhu rozhodne předseda senátu (tam, kde má ve věci samé rozhodovat senát) čx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxení účastníků - fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm, ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx; stát - vedle označení státu bude návrh obsahovat specifikaci příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje.
b)
Vylíčxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxti, podal inzerát na webových stránkách a pokouší se jich zbavit, proto je obava, že pohledávka navrhovatele nebude uspokojena), případně, z jakého důxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx rozhodnutí bude ohrožen, musí navrhovatel popsat závazkový vztah, z něhož vznikla pohledávka, jejíž výkon rozhodnutí bude následně ohrožen.
d)
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xx xx ř.). Navrhovatel přitom bude vycházet z dikce ustanovení § 76 o. s. ř. jež obsahuje příkladmý výčet toho, co může soud v předběžném opatření účastníku uxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxt navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení. Z návrhu na nařízení předběžného opatření proto musí být zřejmé, zdx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xavrhovatel dovozuje svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení), či zda má následovat žaloba na plnění s uvedením důvodu požadovaného plnění. Sxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xe vztahu k nároku, který má být uplatněn ve věci samé (VS Praha 7 Cmo 237/2000, SoRo 11/00).
III. Změna návrhu
5.
Návrh na nařízení předběžného opxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (srov. § 75c odst. 4 o. s. ř.). Ustanovení § 95 odst. 2 o. s. ř., podle něhož soud nepřipustí změnu nxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xe neprovádí dokazování. Je věcí navrhovatele, aby doložil podmínky pro vydání předběžného opatření, rozsáhlé dokazování není ve stadiu předběžného xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx tedy tím, jak je obsah předběžného opatření vymezen v návrhu. Oprávnění soudu stanovit a ve výroku usnesení o nařízení předběžného opatření vymezit doxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxhledem k nutnosti rozhodnout o předběžném opatření bezodkladně, není-li zde nebezpečí z prodlení do 7 dnů od podání návrhu (srov. § 75c odst. 2 o. s. ř.), x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xx xx xxxxx xxxxxx x xxx xx xx s.), stanoví zákon navrhovateli povinnost předložit spolu s návrhem listiny, jichž se dovolává. Komentované ustanovení se použije i na předběžná opaxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx x xx xx xxxx x xxxxxx xxxjednávaném podle občanského soudního řádu budou předložené listiny zpravidla tím, co rozhodne o osudu návrhu, tedy, zda bude prokázáno, že je třeba, xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. U předběžných opatření projednávaných podle zákona o zvláštních řízeních soudních xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xx xxxx xx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
(Odmítnutí návrhu)
JUDr.
Kateřina
Čuhelová,
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Vady nxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx xx x xx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx tomu bude v případě, kdy účastníci budou označeni způsobem, jenž nebude umožňovat jejich identifikaci, tehdy, pokud nebude zřejmé, zda se navrhovatex xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxí bude ohrožen. Vadný bude i ten návrh, který nebude obsahovat vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, případně navrhovatel nebuxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx předběžného opatření se navrhovatel domáhá. K vadám návrhu blíže srovnejte komentář k § 43 o. s. ř.
II. Postup soudu
3.
V případě, že návrh neobsahuxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení, potom soud nevyzývá navrhovatele k doplnění návrhu (srov. § 43 o. s. ř.), ale návrh odmítne. Takovýto postxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxx xtupně rozhodne, musí soud k jeho doplnění přihlédnout.
4.
Je-li návrh odmítnut, nejde o překážku věci rozsouzené, navrhovatel se může z rozhodnutx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxedběžná opatření ve věcech domácího násilí a u předběžné úpravy poměrů dítěte. V případě předběžných opatření ve věcech domácího násilí soud účastníkx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxůsobem ve lhůtě vyzvat, soud návrh odmítne (srov. § 402 odst. 2 z. ř. s.). V případě předběžné úpravy poměrů dítěte je úprava obdobná té, jež obsahuje komexxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxy není možné o návrhu rozhodnout ve lhůtě k tomu stanovené, soud návrh odmítne (srov. § 454 odst. 2 věta druhá z. ř. s.). Obecná úprava obsažená v komentovaxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xe ke dni 1.1.2016.
I. Jistota
1.
Jistota představuje finanční částku, kterou navrhovatel skládá soudu k zajištění nároku na náhradu škody nebo jinx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xředběžném opatření. K tomu, kdy vzniká nárok na náhradu škody nebo jiné újmy srov. komentář k § 77a o. s. ř.
II. Kdy se jistota skládá a kolik činí
2.
Jixxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxým odmítnutím návrhu počkat do konce dne, kdy byl návrh na nařízení předběžného opatření podán. Navrhovatel skládá jistotu bez toho, že by jej soud vyzýxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx záznam o složení.
3.
Jistota činí bez ohledu na předmět sporu 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by mohla vzniknout předběžným opatřením, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxoti němu není odvolání přípustné [srov. § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Nebude na místě vyžadovat doplatek jistoty tehdy, pokud soud bude návrh na nařízexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxěžným opatřením někomu způsobena škoda či újma. Bez návrhu toho, komu byla předběžným opatřením uložena povinnost, může soud navrhovatele ke složení xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx komu byla předběžným xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxtření, totiž může soud vyzvat navrhovatele ke složení doplatku jistoty jen na návrh toho, komu byla předběžným opatřením uložena povinnost (srov. § 76x xx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xistoty v případě, kdy návrh podá více navrhovatelů
5.
Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jisxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxa u předběžných opatření vydávaných podle zákona o zvláštních řízeních soudních
6.
Ve věcech projednávaných podle zákona o zvláštních řízeních soxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx věci výživného (srov. § 12 odst. 3 z. ř. s.).
VI. Odmítnutí návrhu pro nesložení jistoty
7.
Není-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senáxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxípadě doručení návrhu na nařízení předběžného opatření nejprve zkoumá podmínky řízení a poté skutečnost, zda byla složena jistota, teprve následně sx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxraně pracovníků soudu, nemohla by jít tato skutečnost k tíži účastníků. Zde je třeba vycházet z toho, že pohyb písemností uvnitř soudu s ohledem na splněxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx Ve věcech jistoty přitom rozhoduje předseda senátu (a to i v senátních věcech). Proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu je odvolání přípxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xx
x xxxxxxxxx
xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxí návrhu přípustné [srov. § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.].
8.
Je-li návrh na nařízení předběžného opatření odmítnut proto, že nebyla složena jistotax xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx
xx
x xxxxxxx, že předseda senátu vyzve navrhovatele, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty, i zde by měl podle čistě jazykového výkladu ustanovení § 75b odst. 1 o. s. ř. xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxběžného opatření. Takový postup je možný, protože na rozhodnutí má soud 7 dní (srov. § 75c odst. 2 o. s. ř.). Pokud k výzvě přistoupí až po nařízení předběžxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx
xxI. Osvobození od povinnosti skládat jistotu
10.
V odstavci 3 jsou vyjmenovány výjimky z povinnosti skládat jistotu podle odstavce 1. Obdobně jako v xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xx xxxech výživného,
-
v věcech pracovních,
-
ve věcech náhrady újmy na zdraví.
12.
Osobní osvobození od povinnosti skládat jistotu se uplatxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx (§ 138 o. s. ř.), nestačí tedy, aby navrhovatel splnění podmínek pro osvobození tvrdil, musí předložit listiny, ze kterých se podává, že jeho poměry jsox xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx navrhovateli vzniknout újma, a navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit; půjde o sixxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxcně jeho poměry zaplacení soudního poplatku umožňují (např. existence nelikvidního majetku, peníze v cenných papírech, na účtu s výpovědní lhůtou, axxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxá voda). Může jít také o situace, kdy je potřeba nařídit předběžné opatření xxx xxxxxxx xx xx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx soudní řád I. Komentář., s. 434).
13.
Pokud jsou splněny předpoklady podle komentovaného ustanovení, pak soud nevydává zvláštní rozhodnutíx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxrh na nařízení předběžného opatření odmítne podle odst. 2 komentovaného ustanovení bez toho, že by navrhovatele vyzýval k osvědčení těchto skutečnosxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxx xxxzena škoda či jiná újma.
Půjde o tyto situace:
-
návrh na nařízení předběžného opatření je zamítnut a usnesení o zamítnutí nabylo právní moci; zde oxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá, pak by totiž škoda či újma mohla vzniknout (předběžné opatření je totiž vykonatelné již vyhlášením, xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxt. 2 o. s. ř. [viz písm. d)], případně když z pravomocného rozhodnutí o žalobě dle § 77a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že jistota nebude k uspokojení práva na náxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxzení o návrhu na nařízení předběžného opatření bylo zastaveno a toto rozhodnutí nabylo právní moci,
-
soud nařídil předběžné opatření, uplynula lxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
-
soud nařídil předběžné opatření, rozhodnutí o žalobě podle § 77a odst. 2 o. s. ř. nabylo právní moci a z tohoto rozhodnutí vyplývá, že jistota nebuxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxžena u okresního soudu a následně je rozhodnuto, že věcně je příslušný krajský soud. Nabízí xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xoud rozhodnout o vrácení jistoty.
(Nařízení předběžného opatření)
JUDr.
Kateřina
Čuhelová,
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasoxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxedběžného opatření proto, že nemá patřičné náležitosti (§ 75a o. s. ř.), nebo proto, že nebyla složena jistota (§ 75b odst. 2 o. s. ř.), ani řízení nezastaxx xxx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxví tehdy, pokud:
a)
bude prokázáno,
-
že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo
-
že je tu obava, že by výkon soudního rozhoxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xárok sám.
Pokud se například navrhovatel domáhá nařízení předběžného opatření, kterým bude odpůrci uloženo zdržet se dispozic s nemovitostmxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxl muset prokázat, že se žalovaný zbavuje svého majetku a zbývá mu už jen předmětná nemovitost, a osvědčit, že má tvrzenou pohledávku z titulu nedoplatku xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxň pravděpodobné.
II. Jak posuzovat potřebu zatímní úpravy poměrů, obava x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxé, zda bude následovat žaloba na určení (zde je třeba tvrdit konkrétní právní vztah či právo, jež by mělo být předmětem určení a skutečnosti, z nichž navrxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxo 237/2000, SoRo 11/00).
III. Potřeba existence rozhodnutí, jehož výkon rozhodnutí je ohrožen
3.
Obecně se vyžaduje, aby oprávněnému svědčilo rxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxelným nebo jsou-li tu vážné důvody, pro které oprávněný po vykonatelnosti rozhodnutí dosud nemohl přistoupit k vymáhání splnění uložené povinnosti cxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx-li vydáno rozhodnutí, ani neprobíhá řízení, v němž by mohlo být vydáno. V takovém případě je předpokladem pro nařízení předběžného opatření:
a)
prxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx nároku,
c)
skutečnost, že dosud nic nebrání tomu, aby žalobci jeho nárok mohl být soudním rozhodnutím přiznán.
5.
Výjimečnost vydání předxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xána i výší dlužné částky (MS Brno 1 Nc 55/2001, SoRo 9/02).
IV. Předpoklady nařízení předběžného opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudnícx