Obsah Dostupné filtry
Předpisy ČR (5)

99/1963 Sb. Občanský soudní řád: Praktický komentář

Hledat v textu dokumentu:
  • Tisk
    Uložit
    Odeslat
  • Velikost písma textu
Viditelnost komentáře:
 
 

 
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxx xx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxxx xng.
Radovan
Dávid,
Ph. D.
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
Ph. D.
JUDr.
Jiří
Hrádek,
Ph. D.
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
JUDr.
Radim
Chalupax
xxx xx
xxx
xxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxký
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasová
JUDr.
Jiří
Spáčil
CSc.
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx
xxx xx
xxxr.
Věra
Hanáková
Mgr.
Marek
Juráš
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
(Účel zákona)
JUDr.
Petx
xxxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxudu a účastníků v občanském soudním řízení. Občanský soudní řád však není jediným předpisem regulujícím civilní proces, a neupravuje ani - alespoň ne xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxdevším nalézací sporné řízení, dále řízení o žalobách z rušené držby, řízení o přezkum rozhodnutí správních orgánů v soukromoprávních věcech, a tzv. sxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x x x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx13 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Exekuční řízení, jde-li o exekuci prováděnou soudními exekutory, je upraveno v exekučnxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xbčanském soudním řádu, ale naopak vždy předpokládají jeho podpůrnou aplikaci (§ 1 odst. 2 a 3 z. ř. s.; § 120 zákona o veřejných rejstřících odkazuje na xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxšem tento předpis sám předpokládá použití občanského soudního řádu; § 52 odst. 1 a řada dalších ustanovení exekučního řádu; § 7 insolvenčního zákona). xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxovení mohou podpůrně uplatnit i ve všech dalších druzích civilního řízení soudního.
2.
Z dalších zákonných pramenů souvisejících s civilním řízexxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxn č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, či na zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutíx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xařízení č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách.
3.
Při interpretaci a aplikaci jednotlivých ustanovení občanského soudního řádu či dalšíxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxranu soudní moci.
Interpretace
a aplikace občanského soudního řádu proto nikdy nesmí porušovat základní práva a svobody; je totiž povinností soudů xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x svobod (III. ÚS 139/98). Konkrétněji řečeno to pro oblast procesního práva znamená, že výklad a používání civilněprocesních předpisů musí být předevxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxamenech (čl. 36 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 14 Mezinárodního paktu o občanskýxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxerpretovat předpis ústavně konformním způsobem (III. ÚS 277/96) vyplývá, že pokud zákon připouští dvojí výklad, je nutno v intencích spravedlivého pxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxitom prioritu před zrušením určitého ustanovení zákona; k derogaci lze přistoupit teprve tehdy, pokud nelze takové ustanovení ústavně konformně vylxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jexx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xacionální argumentaci (Pl. ÚS 21/96).
II. Účel civilního řízení soudního
4.
Stanovení účelu civilního procesu je klíčovou koncepční otázkou s dxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx procesu, uplatňující se zejména v 19. století, spatřoval účel civilního procesu pouze v ochraně individuálních zájmů stran. Civilní proces byl technxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx skutkovým stavem, jenž byl považován za jejich vlastnictví; povinnost pravdivosti přitom nebyla stranám ukládána. Rubem silného postavení stran byxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xterá se výrazně promítla i do civilních řádů soudních dalších zemí, překonává úzké individualistické pojetí účelu civilního procesu: ten neslouží jexxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx i k zachování právního a společenského míru. Každý právní konflikt je také konfliktem sociálním, a je zapotřebí jej odstranit, a to nejen co nejrychlejx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxí panství stran mj. tím, že jim ukládají povinnost pravdivosti a úplnosti (k nim viz komentář k § 120 bod 4 až 7), a soudci přiznávají aktivní roli při tzv. xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx x xxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxces - dodává, že musí jít o spravedlivou ochranu soukromých práv a oprávněných zájmů stran. V civilním řízení by tedy nemělo jít pouze o vyřizování jednoxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxinnost v civilním řízení, s. 10). To potvrzuje i
judikatura
Ústavního soudu (I. ÚS 329/08, Pl. ÚS 49/10, Pl. ÚS 39/13, I. ÚS 988/12): "Účelem civilního řxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx. Jednotlivé instituty občanského soudního řádu a jiných procesních předpisů je proto nutno upravit, a úpravu interpretovat a aplikovat tak, aby - přx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xo platí i pro všechny instituty sloužící k urychlování civilního řízení soudního, včetně rozsudků, jež reagují na zmeškání účastníka." V takto chápanxx x x xx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xbčanského soudního řádu po roce 1989 se od něj bezdůvodně odklání. Příkladmo lze poukázat na neústavní
fikce
uznání nároku, striktní pojetí koncentxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx zmíněné instituty nevedou k posílení role stran na úkor soudu, ale mnohdy omezují jak strany, tak soud. Jsou proto spíše výsledkem bezhodnotového pojexx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx
x xx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxtovanou). Nekoncepční přístup k legislativní činnosti však nesmí ovlivňovat interpretaci a aplikaci občanského soudního řádu. Při výkladu a používxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xyřizování věcí. Důsledkem tohoto pojetí, uznávajícího společenskou funkci civilního procesu, je mj. to, že strany nemohou nakládat skutkovým stavex x xx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx s. 11), neboť o poskytování ochrany lze uvažovat jenom tam, kde procesní úprava umožňuje soudu pravdivě a úplně objasnit skutkový stav.
6.
Účel cixxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxvňuje nejen základní koncepční otázky, jako kupř. roli soudu a stran v řízení (viz komentář k § 6 o. s. ř.), ale promítá se i v jednotlivých institutech civxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xx xx xx xxx bodem 2 a násl.).
III. Princip poctivosti v civilním právu procesním
7.
Podle závěru § 1 o. s. ř. má civilní řízení vést také k výchově k dodržování sxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxního procesu, nelze jej však brát doslovně, neboť účelem civilního řízení není a reálně ani nikdy nemůže být výchova k čemukoliv. Za důležitou lze považxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx by však vést procesní xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xakovou interpretaci občanského soudního řádu opřít právě o jeho § 1. Má-li totiž občanské soudní řízení vést obecně k čestnému plnění povinností, potxx xx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xx xxxx xxxx jakoukoliv pochybnosti, že princip poctivosti (Treu und Glauben, Good Faith and Fair Dealing) platí i pro oblast civilního práva procesního. Povinnoxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxg z roku 2008 takový požadavek vznáší v čl. 52; obdobně jej zdůrazňuje čl. 11.1 UNIDROIT Principů nadnárodního civilního procesu. Existence tohoto prixxxxx xx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxistice Fasching konstatuje, že v civilním procesním právu je soudu a stranám uložena obecná povinnost zdržet se jednání, které je lstivé nebo v rozporu xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxozessgesetzen, s. 61 až 62). V německé literatuře viz Rauscher: úvod,
marginální
č. 34 (citováno dle www.beck-online.de).; Rosenberg, Schwab, Gottxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxpoctivého procesního jednání. Tato ustanovení však nepokrývají všechny myslitelné případy. Vzhledem k tomu, že chybí obdobná generální klausule, jxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxké aplikace je odůvodněna jednotou právního řádu. Lze proto uzavřít, že princip poctivosti má povahu obecného principu, ovládajícího celý právní řádx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxiz Pl. ÚS 33/97), nebo zda oporu pro jeho normativní působení v oblasti civilního procesu budeme hledat v § 1 o. s. ř. nebo v analogicky použitém § 6 obč. záxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx, Grolimund, D.: Zivilprocessrecht, 2. vydání, s. 162, 163).
9.
Výrazně se princip poctivosti uplatňuje v souvislosti s procesním jednáním stranx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxovat jakékoliv procesní jednání účastníků. Zahraniční teorie a praxe (Schilken: Zivilprocessrecht, 6. vydání, s. 68 až 69; Rosenberg, Schwab, Gottwxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxtuaci, jejíž právní předpoklady jsou sice formálně dány, avšak jenom kvůli jejímu lstivému (nepoctivému, nemravnému) jednání. Např. majetný věřitex xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxku; žalobce učiní zjevně nedůvodný návrh proto, xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx do věcné příslušnosti vyšších soudů, do několika dílčích žalob proto, aby založil příslušnost nižších soudů. Principu poctivosti se rovněž příčí vzáxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxě významných otázek účastnický výslech. Obě strany nejprve souhlasí, avšak po vlastním výslechu žalobce souhlas odvolá (pozn.: § 447 německého ZPO vyxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx před soudem namítne, že byla uzavřena rozhodčí smlouva; posléze v rozhodčím řízení naopak namítá, že věc má projednat soud. Této kategorii je blízký taxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxvnění ani využít nechce. Konečně jedním z nejdůležitějších projevů zákazu nepoctivého procesního jednání je potom zákaz zneužití práva; k němu viz dáxx xxxxxxxx x x x xx xx xx
xxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xterou zahraniční civilní řády soudní obecně uznávají (např. § 138 německého ZPO, § 178 rakouského ZPO) a kterou jsme my tak neuváženě zrušili i jinak nebxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxx xx
xxxxxx stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Druhy civilního procesu
1.
Občanský soudní řád v § 2 naznačuje slovy o sporech, jiných právních věcech a výkoxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x x x xx xx xx xxx xxxxx xx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
x.
Zákaz zneužití patří mezi typické projevy principu poctivosti (viz komentář k § 1 o. s. ř. pod bodem 7. a násl.). Stejně tak, jako se princip poctivostx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xrocesního. Pro český civilní proces tento závěr od počátku své účinnosti stvrzuje občanský soudní řád v § 2, x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx x xxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxje česká
judikatura
za zneužití procesního práva (bod 5.), s pojetím principu poctivosti v zahraniční teorii a praxi (viz komentář k § 1 pod bodem 9.). xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xrčité situace za účelem získání neoprávněné výhody. Takové počínání by samozřejmě bylo nepřijatelné i z pohledu popsaného zahraničního přístupu, poxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx se touto cestou vydala i česká
judikatura
. Bezprostřední praktický význam však tato otázka nemá.
3.
Jakákoliv snaha vměstnat obsah zákazu zneužixx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx případy škodlivého jednání, musí si zachovat povahu neurčitého pojmu. Pracovně lze charakterizovat zneužití procesního práva tak, že jde o jednání pxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxládané procesním právem nebo zmařit řádný postup řízení (viz Lavický: Účelnost nákladů spojených se zastoupením advokátem, s. 191 a násl.; toto vymezxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxrizuje zneužití práva pomocí dvou prvků: prvním je rozpor s účelem právní normy, druhým je přímý úmysl způsobit škodu. Zatímco proti prvnímu prvku nelzx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxdstatě ztotožňuje s šikanou (k šikaně viz NS 22 Cdo 1567/2004). Mezi oba pojmy však nelze klást rovnítko. Šikanózní výkon práva je sice vždy zároveň jeho xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx plyne, že pokud bude přímým úmyslem procesní strany způsobit svým jednáním protistraně škodu, lze takové jednání označit jako procesní šikanu. Takovx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xby šlo o zneužití procesního práva, postačí rozpor s účelem procesní normy či institutu, a s tím spojená snaha o získání procesní výhody nepředpokládanx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxeužití návrhu na delegaci vhodnou (R 2/09): účelem návrhu, resp. opakovaných návrhů, byly
obstrukce
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xro osvobození od soudních poplatků sice zásadně má právo navrhnout konkrétní osobu, která jí má být ustanovena zástupcem, avšak toto právo nelze zneužxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxobození usiluje právnická osoba, která se zabývá především účastí ve správních a soudních řízeních týkajících se ochrany životního a kulturního prosxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx; placení soudních poplatků je totiž pro činnost takové právnické osoby obvyklé a nezbytné, a proto se nemůže spoléhat na to, že od těchto nákladů bude v sxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxhu, aby se případná pohledávka náhrady nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxti na konkrétní okolnosti nabýt reálné podoby (NS 23 Cdo 1665/2013); NS 29 Cdo 3887/2013 požaduje, aby neexistovaly rozumné pochybnosti, že návrh na prxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxběhu řízení (NS 32 Cdo 981/2012), délka a složitost soudního sporu (NS 22 Cdo 3607/2013) nebo postoupení pohledávky na uměle vytvořený subjekt (NS 25 Cdx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxí plurality věřitelů;
f)
zneužití práva na zastoupení advokátem (I. ÚS 988/12): účelem zastoupení žalobkyně nebylo poskytování kvalifikované pxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xomu, že takové jednání je vedeno přímým úmyslem způsobit žalovanému újmu v podobě částky, kterou by musel zaplatit na náhradě nákladů spojených se zastxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx procesním právem nebo o zmaření řádného postupu řízení. Právním následkem zneužití proto musí být právě odepření výhody, která je s takovým jednáním sxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxosti (tak, jako na kterýkoliv jiný případ nepoctivého procesního jednání). Konkrétní podoba bude vždy záviset na povaze zneužívajícího chování; napxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxdních poplatků soud návrhu nevyhoví; v případě zneužití procesního xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx podobu jeho procesního úkonu a nebude-li stanoveno jiné řešení, nebude se k němu jako k nepřípustnému přihlížet.
Z další judikatury:
Pl. ÚS 29/0x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx/14 (zneužití procesního nástupnictví)
(Ochrana poskytovaná civilním procesem)
JUDr.
Petr
Lavický,
Ph. D.
Právní stav komxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx záruky spravedlnosti a práva, která slouží k upevňování a rozvíjení zásad soukromého práva, představuje reziduum původního znění § 3 o. s. ř., podle něxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxi současné, ani původní znění však nevyjadřuje výstižně vztah hmotného a procesního práva. Civilní řízení soudní tady není od toho, aby upevňovalo a roxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x x xxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x x xx xx xx xxxx xxxxštní význam, a proto jí není zapotřebí v praktickém komentáři věnovat další pozornost.
II. Právo na soudní ochranu
2.
Druhá věta § 3 o. s. ř. přiznáxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxkoníku; zařazení tohoto pravidla do základního kodexu soukromého práva je však systémově nesprávné, neboť jeho povaha je procesní, tedy veřejnoprávxxx x xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx x x xx xx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xomáhat se soudní ochrany činí závislým na tom, že došlo k porušení nebo ohrožení práva. Zda subjektivní právo bylo xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xx
Daleko podstatnější však je, že právo na soudní ochranu je v současnosti - na rozdíl od doby vzniku občanského soudního řádu - garantováno coby součásx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxetace
viz komentář k § 1 o. s. ř. pod bodem 3.
4.
Právo na spravedlivý proces nemá hmotněprávní, ale výlučně procesní obsah. Jeho podstatou není práxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx, jakož i právo na zákonný soud a zákonného soudce, zásada rovnosti zbraní, právo na právní slyšení, požadavky týkající se ústavně konformního průběhu xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxtlivé dílčí aspekty práva na spravedlivý proces rozebírají v komentářích ke konkrétním ustanovením, které s nimi souvisejí.
5.
Vzhledem k tomu, žx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxrany modifikovaly nebo vyloučily soudní ochranu (tzv.
pactum
de
non
petendo); viz Fasching: Lehrbuch des österreichischen Zivilprozessrechts, sx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
(Poučovací povinnost)
JUDr.
Petr
Lavický,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Charakter a druhy poučovací povinnosti
1x
xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxistupovat diferencovaně; k tomuto závěru vedou jak
komparativní
poznatky, tak i odlišný účel, který má poučovací povinnost v různých situacích plnixx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxost vyplývající z materiálního vedení řízení
2.
Materiální vedení řízení je činnost soudu zaměřená na shromažďování, strukturování a zpracováváxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx jedním z institutů, které modifikují původní liberální pojetí projednací zásady, stavějící soudce do pasivní role a přenechávající objasňování skuxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxem, který se podílí na zjišťování skutkového stavu. Materiální vedení řízení představuje spolupůsobení soudu při shromažďování procesní látky, jehxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí vedení řízení doplňuje a reálně provádí povinnost pravdivosti, která je uložena procesním stranám. Viz např. Fasching: Lehrbuch des österreichiscxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x. 4.
3.
Od materiálního vedení řízení je nutno rozlišovat tzv. formální vedení řízení. Na rozdíl od materiálního vedení řízení nemíří na oblast zprxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xermínů, opatřování si spisů a jiných listin, předvolávání svědků a dalších osob atd.), jakož i vedení samotného jednání. Formální vedení řízení tedy mxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxí ostrá hranice, neboť mnohdy spolu obě činnosti soudu souvisejí (např. stanovení pořadí, v němž bude soud provádět dokazování). Krom citované literaxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx
xx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxzních návrhů stran, realizuje soud materiální vedení řízení pomocí poučovací, vysvětlovací a dotazovací povinnosti, popř. též pomocí právní debaty xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxretizovaly, aby učinily nebo doplnily důkazní návrhy, a aby podaly veškerá vysvětlení, která jsou pro pravdivé objasnění skutkového základu rozhodnxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxy materiálního vedení řízení upraveny zejména v § 118a odst. 1 až 3 a v § 43. Ustanovení § xxxx xxxxx x xx x xx xx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxní, neboť v tomto ustanovení nastíněné aspekty materiálního vedení řízení soud uplatňuje nejen při jednání ve věci samé, ale na základě výslovného ustxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxení řízení neuplatňovalo při jiných způsobech přípravy jednání či projednání věci samé, tedy např. při jiném soudním roku nebo při rozhodování bez jedxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxastníci řízení prostřednictvím jimi předložených listinných důkazů a svých shodných tvrzení unesli břemena tvrzení a důkazní a jestliže podkladem pxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx, SoJ 71/07). Podstatou poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. tedy není to, že jde o poučovací povinnost při jednání, ale o poučovací povixxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xprávné rozhodnutí. Krom toho činnost, na kterou míří § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř., soud nerealizuje pouze poučováním stran, ale především také dotazy, ktexx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xx xx xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxtí materiálního vedení řízení, se v civilním procesu uplatňuje ještě další poučovací povinnost, která rozsah a obsah poučování při materiálním vedenx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxí vystupovaly také strany, které nejsou zastoupeny advokáty. Nemá-li taková strana sama potřebné znalosti procesního práva, jeví se zcela reálnou hrxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxzení soudního, spočívajícím v poskytování spravedlivé ochrany porušeným nebo ohroženým subjektivním soukromým právům; viz komentář k § 1 pod bodem xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxáva neznalého a nezastoupeného účastníka. K tomu slouží mj. právě poučovací povinnost. Jejím účelem však v tomto případě není úplné a pravdivé objasněxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxastníci pro neznalost procesních předpisů neutrpěli v řízení újmu na svých právech (NS 22 Cdo 3398/2011). Proto se dále tato povinnost označuje jako poxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xkládají procesněprávní předpisy, jakož i poučení o tom, jak splnit procesní povinnosti plynoucí ze zákona nebo z rozhodnutí soudu (II. ÚS 242/98, I. ÚS xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xx xx xx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxéze doplněna řadou dílčích poučovacích povinností, výslovně kasuisticky upravených v mnoha ustanoveních občanského soudního řádu. Např. soud je poxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx o opravných prostředcích, o hrozbě
exekuce
(§ 157 odst. 1 o. s. ř.). Výskyt těchto zvláštních pravidel však neznamená, že § 5 o. s. ř. je pouhou proklamaxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x x xx xx xx xxx xxxxxx xx x 5 o. s. ř. je pouhým vyjádřením principu bez normativního významu, zatímco jakého konkrétního poučení se má účastníkům dostat, stanoví až jednotlivá xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxáštní ustanovení upravující poučovací povinnost nepředstavují z pohledu judikatury Ústavního soudu vždy komplexní a vyčerpávající úpravu konkrétxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xx xx xxx a to z čl. 36 odst. 1 Listiny a z § 5 o. s. ř. Viz komentář k § 157 o. s. ř. V této souvislosti je nutno podotknout, že zmíněné rozhodnutí odkazující na Listinx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx x xx x xx xxxxxx xx citovaného nálezu - bez ohledu na § 5 o. s. ř. (II. ÚS 2087/08, odst. 28.). Přijetí tohoto odvážného názoru však vyžaduje značnou představivost a kreatixxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx 73, a tam citované rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu).
IV. Koho a kdy poučovat
9.
Z odlišného účelu poučovací povinnosti, jež je soxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxě.
10.
Poučovací povinnost informativní povahy má zabránit tomu, aby účastník neutrpěl újmu na svých právech. Je proto zřejmé, že poučovat o procexxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxe hrozí, že ve sporu podlehnou xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxe strana, která je v právu (Jauernig, Op. cit., s. 73). Z tohoto důvodu je nutné, aby soud dal práva neznalému a odborně nezastoupenému účastníku potřebnx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxi případu (I. ÚS 138/98, IV. ÚS 41/95). Soud bude povinen poučit účastníka o jeho procesním právu nebo povinnosti tehdy, pokud je z okolností zřejmé, že bxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxzení zapotřebí; např. zjistí-li soud v průběhu řízení, že účastník neovládá jazyk, jímž se vede jednání, poučí jej o právu jednat v jeho mateřštině. Nenx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxele k tomu, zda procesní situace, ve které by tento účastník mohl svá procesní práva v řízení realizovat, vůbec nastane a bez ohledu na to, zda projevuje vxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxany soudů dostat, bylo konkrétní a podrobné a aby se jim dostalo v takovém stadiu řízení, kdy je to pro vedení řízení potřebné, a za takové situace, kdy bez xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x6 Cdo 82/2011).
11.
I tato poučovací povinnost informativní povahy vůči nezastoupeným a práva neznalým účastníkům má však své meze (viz dále pod boxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxdoucí, aby jej soud poučil o možnosti nechat se na základě plné moci v řízení zastupovat advokátem (závěr vyslovený v NS 2 Cdon 661/96, SoJ 14/98, podle něxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxt nesmí). Pochopitelně půjde-li zároveň o účastníka, který splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, poučí jej soud o možnosti zastupxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx
xxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxvahy vůči takovému účastníku zásadně nutná. Zastoupení advokátem (či notářem) představuje profesionální zastoupení v oboru práva, a proto by znalosx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxtanovení však nelze chápat jako výjimku z pravidla, ale naopak jako vyjádření obecného principu, který je možno teleologickým výkladem dovodit pro poxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxístě jenom tehdy, ukládají-li to zvláštní ustanovení zákona, nebo tehdy, pokud by se při absenci poučení mohl jevit postup soudu jako nepředvídatelný xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx xx x xxxxxxx
xxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx nakládat také s účastníkem, který sice odborně zastoupen není, ale nelze jej považovat za osobu práva neznalou. V takovém případě totiž sám účastník má xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx plynoucí z materiálního vedení řízení, jíž v občanském soudním řádu odpovídají především § 43 a § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř., nemá za účel nahrazení nedostxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx a pravdě nejblíže objasněn; proto poučovací povinnost z materiálního vedení řízení vyplývající bude soud realizovat nejen vůči práva neznalým účastxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxnesy procesních stran nejsou úplné, popř. kdy je zapotřebí učinit nebo doplnit důkazní návrhy. K tomu patří i případy, kdy skutkové přednesy obsažené v xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx NS 22 Cdo 3398/2011), avšak kupř. s ohledem na vyjádření žalovaného, který část těchto skutkových přednesů popřel, bude nezbytné, aby žalobce svá tvrzxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxch návrhů však může být vyvolána i jinými okolnostmi, jako opomenutím procesní strany, odlišným právním názorem soudu, nebo tím, že strana používá práxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxistence důkazního prostředku, pomocí nějž by mohly být prokázány právně významné skutečnosti, avšak strana jej nenavrhla; např. z výpovědi svědka vxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xakový důkaz nenavrhne a soud jej přesto považuje za nezbytný pro úplné a pravdivé objasnění skutkového stavu, provede jej v rámci své vysvětlovací povixxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx
xxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx dle § 43 o. s. ř. V praxi zde vznikají pochyby, kam až poučovací povinnost může zajít, aby soud neporušil svou nestrannost. K tomu viz dále pod body 18. a náxxx
xx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxl s to pochopit; i zde se proto musí uplatnit diferencovaný přístup. Naopak zejména paušální poučení či poučení pouze parafrázující text zákona vůbec nxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx adresováno. K potřebnému poučení proto může dojít ústně při jiném soudním roku, při jednání, nebo také písemnou formou. Pořizuje-li se protokol (§ 40 oxxxx x xx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxe poučení formou přípisu, a nikoliv usnesení i tam, kde zákon formu poučení předepisuje). Rozhodnutí NS 22 Cdo 3398/2011 však při písemném poučení trvá xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí proto kupř., že soud účastníka v usnesení, kterým jej vyzývá k odstranění nedostatků žaloby, upozorní na možnost žádat o osvobození od soudních poplaxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxení v náležité "formě" nemusí ještě automaticky odpovídat požadavkům občanského soudního řádu (je-li neúplné, nekonkrétní nebo nepřesné; pro účasxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x tehdy, není-li výslovně jako poučení označeno, tedy je-li kupř. obsaženo v usnesení vyzývajícím k odstranění vad podání. Za dostatečné bude takové poxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxení.
VI. Hranice poučovací povinnosti
18.
Ustanovení § 5 o. s. ř. vztahuje poučovací povinnost pouze k procesním právům a povinnostem. Takové poxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxnnostech od hmotněprávních aspektů; to je důsledkem vzájemných funkčních vazeb mezi právem hmotným a procesním (Macur: Problémy legislativní úpravx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxvinnosti, která je součástí materiálního vedení řízení (např. vyzývá-li soud účastníka k doplnění tvrzení a přitom jej poučuje, v čem má svá tvrzení doxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx, tak i
judikatura
Ústavního soudu je správně spatřují v principu nestrannosti soudu a v principu rovnosti účastníků řízení (I. ÚS 4004/14); poučení pxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xádce jedné strany a nabádal ji k tomu, jaké konkrétní kroky má podniknout. Proto kupř. nebude soud poučovat odvolatele, že by u svého zjevně opožděného oxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
judikatura
stabilně dovozuje, že do poučovací povinnosti naopak nepatří xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxvo, co hodlá v řízení učinit (II. ÚS 242/98, I. ÚS 63/96, NS 30 Cdo 143/2002). Soud nemůže účastníka poučovat o možnosti vznést námitku promlčení, námitkx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx 480/97), včetně poučení o tom, že má být žalován správce konkursní podstaty, a nikoliv úpadce, na jehož majetek byl před podáním žaloby prohlášen konkuxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx; NS 30 Cdo 4947/2009). V rozporu s tímto přístupem je však právní názor, podle nějž má soud žalobce poučit o možnosti navrhnout procesní nástupnictví poxxx x xxxx xx xx xx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, nastala a žalobce není zastoupen advokátem nebo notářem (R 80/07). Procesní nástupnictví totiž stejně jako návrh na přistoupení dalšího účastníka čx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xx xxlišný nedostatek nastal až v průběhu řízení. Tento rozdíl však neodůvodňuje rozdílný přístup k poučování účastníků. Poučuje-li soud žalobce o možnosxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx se obvyklému přístupu vylučujícímu poučování o nutnosti přistoupení dalšího účastníka příčí II. ÚS 2087/08, jenž naopak takové poučení vyžaduje v sixxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xhledem na nedostatečnou přesvědčivost v něm použité argumentace, však nelze očekávat, že by toto rozhodnutí mělo do budoucna určovat směr, jímž se budx xxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xízení jednoho z účastníků na to, aby své právo uplatnil žalobou ve sporném řízení (např. dříve § 175k odst. 2 o. s. ř. nyní viz § 170 z. ř. s.).
21.
V souvxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxastníkům příležitost tuto nesprávnost odstranit (II. ÚS 127/96, III. ÚS 61/97). Konkrétní problémy, které se v praxi vyskytují, se pak týkají předevšxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxe označil za žalovaného kupř. obecní úřad místo obce, organizační složku právnické osoby místo právnické osoby samotné, organizační složku státu mísxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxzor, který v takové situaci vylučoval poučovací povinnost soudu proto, že by tím soud vlastně poučoval o věcné legitimaci, xxxxx x x xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxximaci nijak nepoučuje. Poučení nesměřuje k tomu, aby žalobce žaloval místo osoby A osobu B, ale jedině k tomu, že žalovaným nemůže být organizační složkx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxří. Je proto správný závěr, že předtím, než soud případně řízení zastaví pro nedostatek procesní podmínky (spočívající v nedostatku způsobilosti být xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx 41/95; III. ÚS 127/96; III. ÚS 243/96; I. ÚS 338/97; I. ÚS 18/98; IV. ÚS 234/98; II. ÚS 242/98; III. ÚS 454/98; II. ÚS 73/03; R 29/95 a řada dalších). Nepřijaxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxého (např. III. ÚS 315/98).
23.
Ohledně žalobního petitu vzniká soudu poučovací povinnost bezpochyby tehdy, je-li nepřesný, neurčitý, popř. je fxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xudikatuře se však vyskytuje také názor, podle nějž je-li žalobní
petit
přesný, určitý a srozumitelný, není důvodem k postupu podle § 5 o. s. ř. okolnosxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxo 758/2003, obdobně NS 22 Cdo 2613/2000). Takové stanovisko je však příliš paušální a zjednodušující. Pro posouzení toho, zda se má uplatnit poučovací xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xlovního znění žalobního petitu, ale z celé žaloby či ostatních podání a přednesů žalobce, popřípadě z informací, které soud zjistí dotazováním (viz Scxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xalobce svou žalobou sleduje, a soudce zároveň nemůže nápravu zjednat sám jinou formulací výroku rozsudku. V podstatě na tomto přístupu stojí i NS 22 Cdo xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxbního návrhu v případě, kdy by bylo zcela zjevné, o co žalobci jde, pokud žalobce nebyl o nesprávnosti formulace žalobního návrhu poučen. Soud má v takovxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxva a povinnosti, kterých se žalobce domáhal, nebo zda je namístě žalobce o správné formulaci petitu poučit. K tomu srov. též NS 21 Cdo 909/2003.
24.
Pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxch:
a)
domáhá-li se žalobce určení, že byl vlastníkem určité nemovitosti a zemřelá manželka byla k určitému dni rovněž vlastnicí téže nemovitosti, xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx i v rozhodnutí NS 22 Cdo 2925/2005, v němž se žalobkyně domáhala určení, že jí svědčí právo společného jmění manželů k věci, ačkoliv šlo o nárok z podílovéxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xx96/96, SoJ 123/99). Z žaloby bylo zřejmé, že se žalobce domáhal ochrany vlastnického práva, pouze
petit
neupravil tak, aby to odpovídalo exekučním přxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx, pokud sám ve výroku vysloví povinnost vyklidit nemovitost, je-li zjevné, že to je cíl, který žalobce sleduje;
d)
domáhá-li se žalobce vrácení plnxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxahu žaloby (NS 30 Cdo 1666/2000). Závěr, že soud o vzájemné restituční povinnosti poučovat nemusí, obsažený v NS 25 Cdo 2524/98 (SoJ 87/00) byl učiněn za xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xše pro to, aby tuto povinnost splnil, avšak již není schopen tak učinit;
e)
domáhá-li se žalobce (podílový spoluvlastník) určení, že je oprávněn k pxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx věci nesprávně poučovací povinnost odepírá, přestože se v něm výslovně konstatuje, že z žaloby i z dalšího podání žalobce vyplývá, že rozhodnutím soudx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xaloby na určení existence věcného břemene cesty tak, že by podle něj nebylo možno věcné břemeno zapsat do katastru nemovitostí, a nikoliv tak, že se určuxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxné, musí jej soud o nesprávnosti petitu poučit (NS 22 Cdo 2595/2005).
25.
Popsaným případům je společné, že žalobce zjevně usiloval o dosažení uxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx soud popř. musí s žalobcem vyjasnit informativním dotazováním či jinak - nemůže být samozřejmě důvodem poučovací povinnosti to, že nárok, který žalobxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx kterou trvaly průtahy v řízení, nemá soud žalobce poučovat o možnosti uplatnění nároku na náhradu za imateriální újmu (NS 28 Cdo 1253/2009). Obdobnou sxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxžené v žalobě; soud pak samozřejmě nemůže mít povinnost žalobce poučovat o tom, že by se mohl domáhat zřízení věcného břemene soudním rozhodnutím, nebo xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxko, že by soud prováděl za některou stranu věcnou formulaci žalobního návrhu, neboť by tím porušil princip rovnosti a nestrannosti (I. ÚS 153/94; VS Praxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxní
petit
tehdy, není-li ani přes výzvu a poučení podle § 43 o. s. ř. dostatečně určitě vymezeno, čeho se vlastně žalobce domáhá, tedy není-li z žaloby, pxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxh). Je-li naopak zcela zřejmé, čeho se žalobce domáhá, pouze to vyjádřil v žalobním petitu nepřesně, popř. žalobní
petit
- coby relativně samostatná čxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xoučení o nutnosti upravit žalobní
petit
tak, aby namísto určení neplatnosti smlouvy bylo žalováno na určení vlastnického práva, přesahuje podle rozxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxotném právu, neboť v žalobním petitu se promítá závěr, jaký si žalobce vytvořil o svém hmotněprávním postavení; závěr, zda soud může žalobě vyhovět, či xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xo, že úspěch nebo neúspěch v řízení nezávisí vždy pouze na hmotném právu; viz např. spory vyvolané exekučním řízením. Ještě významnější je však okolnosxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxdavku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Ten nijak nevyplývá z práva hmotného, ale z práva procesního, konkrétně z § 80 o. s. ř. Proto pokxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx sledovanému cíli a zároveň aby na takovém určení byl dán naléhavý právní zájem, nepoučuje jej v žádném případě o právu hmotném, ale jedině a pouze o právu xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxobně vysvětleno v komentáři k § 80 o. s. ř. pod bodem 11., takové posuzování naléhavého právního zájmu je pouze dozvukem staršího a dnes již překonaného xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxt odpovědností soudu, a jeho nedostatek by pak měl vést k zastavení řízení, x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxudu vedla ke změně žaloby. Viz I. ÚS 1180/07, IV. ÚS 1253/08 a řada dalších obdobných nálezů týkajících se regulovaného nájemného, nebo z poslední doby Ix xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxí nejen zájmům žalobce, ale i žalovaného (Jauernig, op. cit., s. 75). Ještě volněji než změnu žaloby spočívající ve změně petitu bude nutno posuzovat sixxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxy (na něž se bezpochyby poučovací povinnost soudu vztahuje); rozdíl mezi obojím závisí na zvoleném kritériu identity předmětu řízení (viz komentář k § xx xx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxx xxloby.
Z další judikatury:
NS 21 Cdo 1700/2013 (není nutno poučovat o důsledcích soudcovské povahy lhůty pro odstranění vad podání); R 79/13 ("poxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxx; II. ÚS 1473/11 (poučení ohledně nesprávného označení povinného); I. ÚS 2881/09 (povinnost soudu seznámit účastníky se závěry derogačního nálezu ÚSxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxfliktech starého a nového práva); NS 29 Odo 373/2002 (nepoučování o rozhodování bez jednání v odvolacím řízení); KS v Ostravě 16 Co 69/98 (poučení o náklxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxi 1.1.2016.
I. Předvídatelnost postupu a rozhodování soudu
1.
Jedním ze základních principů právního státu je právní jistota. Jádrem právní jistxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxx xnterpretaci a aplikaci. Požadavek předvídatelnosti postupu soudu, jenž je nyní výslovně formulován v § 6 o. s. ř., proto ve skutečnosti není novinkou v xxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxuje. Nález Pl. ÚS 46/13 se dokonce zmiňuje o právu na předvídatelné rozhodnutí a považuje je za základní atribut práva na spravedlivý proces.
2.
Přexxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxou být s ohledem na dosavadní průběh řízení překvapeni rozhodnutím soudu. Zadruhé, vycházejí-li účastníci při právním hodnocení věci ze stávající usxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx na relevantních důvodech a argumentech, jež musejí být účastníkům vysvětleny v odůvodnění tohoto rozhodnutí. A zatřetí předpokladem předvídatelnoxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxlikace soudy."
3.
Předvídatelnost se tedy v prvé řadě promítá v samotném procesním postupu soudu, především při zjišťování skutkového stavu. Obexxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxředvídatelným, resp. překvapivým, je podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu takové rozhodnutí, které nebylo možno na základě zjištěného skutkovxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxně posuzoval skutečnost, kterou žádný z účastníků řízení nikdy netvrdil či nepopíral, popř. která nebyla předmětem posuzování soudu prvního stupně (xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxspěch strany v řízení pro neunesení břemene tvrzení nebo břemene důkazního, aniž byla o těchto břemenech řádně poučena (viz např. II. ÚS 762/10, II. ÚS 1xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xostup soudu. V prvé řadě právní posouzení věci soudem nesmí být pro strany překvapivé. Proto se za nepředvídatelné považuje rozhodnutí, jež z pohledu pxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxtovat, tj. odvolací soud posoudí zjištěný skutkový stav po právní stránce jinak, než dosud činili účastníci řízení anebo než jej posoudil soud prvního xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xx xxo 2497/2013, NS 30 Cdo 1225/2011, III. ÚS 729/00, IV. ÚS 321/07, NS 22 Cdo 2125/2006). Hodlá-li se odvolací soud odchýlit od právního názoru soudu I. stupxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxdřit (I. ÚS 777/07). Stejný požadavek platí také pro dovolací řízení (I. ÚS 3271/12): "Postup, kdy dovolací soud zamítne dovolání s odůvodněním, že závxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxámí a nedá jim příležitost se k nim vyjádřit, je odepřením xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx vyjádření k němu, nemohou předpokládat, zda dovolací soud zaujme jiný právní názor, jakou bude mít tento právní názor podobu, a jaké argumenty by z hledxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxx
x x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxa) soudu neukládá, aby sdělil účastníkům svůj názor, jak věc hodlá rozhodnout, aby s nimi svůj zamýšlený názor (předem) konzultoval nebo aby jim umožnix xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx sice skutečně neexistuje, avšak povinnost soudu I. stupně, odvolacího či dovolacího zpřístupnit účastníkům svůj právní názor a umožnit účastníkům, xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx civilního řízení je rovněž rozhodování o nákladech řízení, vztahují se uvedené závěry i na ně. Uvažuje-li soud I. stupně nebo odvolací soud o aplikaci § xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxxatelné musí být rovněž samotné rozhodnutí, a to jak výroková část (ve výroku o věci samé i ve vedlejších výrocích), tak odůvodnění. Předvídatelnost musx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxe uvedeném smyslu může být dána nedostatečným odůvodněním: Nevyplývá-li z žádného místa odůvodnění rozsudku při novém projednání věci, ani z protokoxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxnutí považovat za překvapivé, nepředvídatelné a projev libovůle, zejména představuje-li velmi citelný zásah do majetkových práv stěžovatele (III. xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxkatura
soudů není obecně absolutně závaznou a může se v průběhu času měnit, stejně tak soudy se mohou s ohledem na okolnosti případu od ustálené judikatxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxm argumentačně vypořádat. Rozhodnutí vydaná v podmínkách demokratického právního státu, a představující tedy legitimní výsledek rozhodovací činnxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxehodnocení
interpretace
pak představuje zásah do právní jistoty a rovnosti všech subjektů, které očekávají, že také v jejich případě bude zákon vyklxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxlené judikatury obecných soudů zásadním, pro stěžovatele zcela nepředvídatelným způsobem (I. ÚS 3143/08).
7.
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx nejen poučovací povinnost dle § 118a o. s. ř., u níž je to zcela evidentní, ale také obecná poučovací povinnost dle § 5 o. s. ř., popř. zvláštní kazuisticky xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxxx ve vzájemné součinnosti, a to mj. za tím účelem, aby skutečnosti, které jsou mezi nimi sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Postaxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx protikladu zásady vyšetřovací.
9.
Prvá z těchto dvojic vymezuje, kdo má rozhodující slovo při zahájení řízení, vymezení jeho předmětu a jeho skonxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxatňující se ve sporném procesu, to jsou naopak strany, které rozhodují o tom, zda vůbec bude řízení zahájeno, o čem bude soud rozhodovat, a zda řízení nesxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx označuje, kdo nese odpovědnost za objasnění skutkového stavu. Vyšetřovací zásada činí odpovědným za zjištění skutkového stavu soud; je jeho povinnoxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxového stavu výlučně stranám. Je na nich, aby do řízení uvedly rozhodné skutečnosti a učinily důkazní návrhy. Povinností pravdivosti přitom nejsou vázxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxavení soudu proto lze charakterizovat jako slabé a pasivní. Jeho rozhodnutí vychází ze skutkového základu odpovídajícího procesní činnosti stran (z xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxsané pojetí vyšetřovací a projednací zásady odpovídá liberálním koncepcím devatenáctého století (viz komentář k § 1 pod bodem 4.), a nikoliv současnx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx zásady byla podstatně změněna. Modifikovaná projednací zásada, jež se uplatňuje v dnešní době, zachovává iniciativu a odpovědnost stran, ale omezilx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxázány povinností pravdivosti a úplnosti. V zájmu dosažení účelu civilního procesu a zachování principu rovnosti zbraní se též uplatňuje vysvětlovacx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxeriálního vedení řízení mu bylo svěřeno oprávnění aktivně do zjišťování skutkového stavu zasahovat. Dovolává-li se tedy § x xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxo a důkazního materiálu je v popsaném smyslu společnou záležitostí stran a soudu (Roth, M.; Holzhammer, Holly: Zivilprozessrecht, s. 12), resp. odpovxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx stále iniciativa a odpovědnost procesních stran.
11.
K materiálnímu vedení řízení viz komentář k § 1 pod bodem 4 a k § 5 pod bodem 2. K povinnosti praxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxx xxxx x x xx x x x xxx xxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxvanému pojetí vyšetřovací zásady viz komentář k § 20 pod bodem 2 a násl. z. ř. s.
III. Skutečnosti, které jsou mezi stranami sporné
12.
Podle § 6 o. s. xx xx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx vodítkem pro výklad § 120 odst. 3 o. s. ř., podle nějž soud může vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. Civilní sporný proces je vybudováx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxě existence těchto opačných zájmů umožňuje přenést na procesní strany odpovědnost za objasnění skutkového stavu. Každá procesní strana je povinna - cxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx pravdivého vylíčení rozhodujících skutečností, je v zájmu protistrany, aby takové skutkové přednesy učinila spornými. Popře-li je, budou tyto skutxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxa sleduje v řízení protichůdný zájem a přestože měla příležitost je popřít, lze velmi pravděpodobně vycházet z toho, že tyto skutkové přednesy odpovídxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxu mezi stranami sporné. Blíže k tomu viz komentář k § 120 o. s. ř., pod body 38 až 40.
IV. Důkazní břemeno
13.
Sporné skutečnosti mají být spolehlivě zjxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx jím pouze uznává fakt, že důkazní břemeno je v civilním sporném procesu rozděleno mezi procesní strany. Základním pravidlo dělení důkazního břemene vxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxže komentář k § 120 o. s. ř. pod bodem 16 a násl.
V. xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxzu, tedy stupeň vnitřního přesvědčení soudce, který musí být dán, aby určitou skutečnost bylo možno považovat za prokázanou. Pro středoevropský civixxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxdčení o pravdivosti skutkového přednesu na úrovni praktické jistoty. Nepřijímá se tedy objektivní pojetí míry důkazu, které se spokojuje s tím, že se px xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xeském civilním procesu uplatnit, plyne ostatně mj. právě z výslovného znění § 6 o. s. ř.: za spolehlivé zjištění zcela jistě nelze brát zjištění opírajíxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxím, které ji doplňují, viz komentář k § 132 o. s. ř., pod body 9 až 13.
VI. Rychlost a účinnost soudní ochrany práv
15.
Pro efektivní ochranu práv je nezxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxního práva procesního: čím vyšší je výskyt zdlouhavých a málo efektivních řízení, tím více klesá důvěra veřejnosti v soudní ochranu, a tím častěji se vyxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xe poskytování ochrany skutečným ohroženým nebo porušeným subjektivním právům a právem chráněným zájmům (viz komentář k § 1 pod bodem 4. a násl.). Civixxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxně správného soudního rozhodnutí je vždy úplné a pravdivé objasnění skutkového stavu. Vzhledem k tomu, že objasňování skutkového základu vždy zabere xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xozhodnutí nadřazovat, neboť rozhodnutí, jehož je sice dosaženo rychle, avšak které je věcně nesprávné, je stejně nežádoucí jako rozhodnutí vydané po xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxost tak vyjadřuje požadavek na to, aby se řízení vyhnulo zbytečným prodlevám, nikoliv aby se zkracovalo za každou cenu na úkor možnosti dosažení věcně sxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxžit jiné požadavky na soudní rozhodování, jimiž je např. i zmíněná povinnost soudu opřít své rozhodnutí o spolehlivě zjištěný skutkový stav věci, obzvxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx jednou ze složek práva na spravedlivý proces. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod xx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxtiny základních práv Evropské unie obdobně požadují, aby záležitost byla projednána v přiměřené lhůtě. Vzhledem k rozmanitosti jednotlivých věcí, xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xo je vždy věcí konkrétního případu. V rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva se za účelem posouzení této otázky vytvořila určitá kritériax xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení (viz § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.). V rámci zvažování konkrétních okolností případu je nutno přihlédnoxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení; k postupu orgánů veřejné moci během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného. Podrobněji k xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxx Hospodárnost řízení
17.
Praxe v § 6 o. s. ř. spatřuje rovněž vyjádření zásady hospodárnosti řízení. S poukazem na něj pak kupř. posuzuje místní přísxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xdo 1942/2010).
VIII. Zákaz zneužití
18.
Zákaz zneužití byl do § 6 o. s. ř. vložen teprve novelou provedenou zákonem č. 293/2013 Sb. Podle důvodovx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx v § 2. Blíže proto viz komentář k tomuto ustanovení.
HLAVA DRUHÁ
SOUDY
Pravomoc
(Pravomoc soudů)
JUDr.
Jiří
Hrádek,
Ph. D.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxmezení je založeno na rozsahu pravomoci stanovené primárním právem a její překročení tak může zakládat porušení ústavně zaručených práv. Soudní pravxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxí (viz § 103 a násl.), která vymezuje oprávnění českých soudů k rozhodování, a to jednak určením věcí, o nichž soudy rozhodují v civilním řízení (na rozdxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxak nutné odlišovat od pojmu působnosti a příslušnosti.
4.
Působnost, neboli
kompetence
je prostorový, časový a věcný rozsah oprávnění konkrétnxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxnat. Zásadní je ale rozdíl mezi překročením pravomoci a působnosti. Zatímco jednání
ultra vires
, tedy mimo působnost, je sankcionováno vadou právníhx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx účinky. Jednání mimo působnost je tedy jednáním platným až do té doby, než dojde k jeho zrušení oprávněným orgánem.
5.
Příslušností se v českém právx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxo místně příslušný. Příslušnost je v občanském soudním řádu blíže vymezena v § 9 až 12.
II. Pravomoc soudu v civilním procesu
6.
Pravomoc soudu v civxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxo orgánu.
7.
Věcmi soukromoprávní povahy se rozumí zejména spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů. Obxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx pojetí pravomoci v soukromoprávních věcech je založeno na obecném chápání soukromoprávního vztahu. Existuje přitom několik přístupů pro kvalifikaxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxny a žádná ze stran není oprávněna rozhodovat jednostrannými vrchnostenskými akty. I s přihlédnutím k § 2 soudního řádu správního lze tyto vztahy souhxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x mocenské teorii se hlásí ve své rozhodovací praxi zejména Ústavní soud, a to již od vzniku České republiky (viz II. ÚS 75/93, I. ÚS 1359/08), Nejvyšší sprxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxd vyjmenovával jednotlivé oblasti hmotného práva a následně s nimi spojoval působnost soudů. V průběhu doby se však podobné členění ukázalo jako nevhoxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxh pravomoci
10.
Pravomoc soudu je obecně dána pro spory a jiné právní věci.
11.
Sporem občanský soudní řád rozumí sporné řízení, které je jedním zx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxvní z těchto metod je založena na rozdílu vydaných rozhodnutí. Ve sporném řízení jsou vydávána
deklaratorní
rozhodnutí, v nesporném řízení pak rozhoxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxení, která tak představují nedostatek uvedené metody. Druhá teorie je pak založena na hledání primární funkce řízení, která je v případě sporného řízexx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx
xxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxvý rozdíl mezi sporným a nesporným řízením spočívá v odlišném základním strukturním principu a v rozdílném pojetí účastenství. Spor je vždy charakterxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx pouze žalobce; účastenství není vázáno na hmotné právo a soud není ani oprávněn z úřední povinnosti do okruhu účastníků zasahovat). Naproti tomu v nespxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxtní aktivitou modifikovat.
13.
Jinou xxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxěrů, které civilní pravomoci výslovně podřizuje zákon. Bude se jednat zejména o řízení na základě zákona o zvláštních řízeních soudních.
IV. Pravomxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxíslušnost přitom upravují následující právní předpisy.
a)
Přímo použitelný právní předpis EU, konkrétně nařízení č. 1215/2012 (Brusel I
bis
- náxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxárodní dvoustranná nebo vícestranná smlouva, k jejímuž uzavření s nečlenským státem EU došlo před vstupem České republiky do EU a která nespadá do věcnx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx přístup vyplývá z čl. 351 SFEU.
c)
Zákon o mezinárodním právu soukromém, a to zejména ustanovení § 6, podle kterého pravomoc českých soudů je dána, jxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxsu nevyplývá něco jiného. Jinými předpisy má zákon o mezinárodním právu soukromém na mysli přímo použitelné evropské právní předpisy.
15.
V rxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxno, který stát je oprávněn rozhodovat ve věci. Na tom nemění nic ani skutečnost, že zejména evropské předpisy zároveň určují i místní příslušnost soudux x xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxd národními úpravami a jestliže je dána působnost těchto předpisů, řídí se úprava pravomoci (příslušnosti) těmito předpisy. Konkrétně se jedná o naříxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x
xxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xymezením místně příslušného soudu (např. čl. 7 a 8 nařízení Brusel I
bis
).
VI. Nedostatek pravomoci
18.
Pravomoc je ve smyslu § 103 a § 104 odst. 1 jxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxde se soud uvedeným podnětem zabývat, a dojde-li k závěru, že není dána jeho pravomoc, řízení musí okamžitě zastavit s účinky
ex nunc
a po právní moci posxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxx. Pravomoc pro přezkum správních rozhodnutí
19.
Ustanovení § 7 odst. 2 vychází z aktuální úpravy části páté občanského soudního řádu, která upravuxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xprávních rozhodnutí ve věcech soukromého práva a daná konstrukce je projevem zásady požadavku soudní kontroly dle čl. 36 Listiny. V dalším odkazujeme xx xxxxxx x x xxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xízení ve věcech neuvedených v odst. 1, které tak nelze charakterizovat jako případy soukromoprávní.
Jedná se o zejména o následující případy stanovexx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
x
xx
xxxxxxxx xozhodčího řízení, včetně jmenování rozhodců,
c)
rozhodování ve věcech upravených zákonem o zvláštních řízeních soudních.
IX. Pravomoc a sxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx x xx4c. Pojetí správního soudnictví je z hlediska úpravy v občanském soudním řádu nutné chápat jako problematiku pravomoci. Kompetenční spory, které mezx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xomu srov. výklad k § 104b a 104c.
22.
Spor o pravomoc mezi soudy a orgány veřejné moci může být obecně pozitivní, tj. oba orgány se cítí být pravomocnéx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx soudních.
Z další judikatury:
IV. ÚS 3597/10 (pravomoc ve věci neplatnosti skončení služebního poměru duchovních), III. ÚS 2542/07 (pravomoc xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxdání stavebního deníku), NS 25 Cdo 3522/2011, R 114/12 (pravomoc ve věci poskytování služeb elektronických komunikací), NS 22 Cdo 3727/2008, R 53/11 (xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx R 14/09 (přezkum mezinárodní příslušnosti dle Brusel I
bis
), NS 21 Cdo 2215/2007, R 26/09 (rozsah imunity cizího státu), NS 33 Odo 926/2006, R 50/09 (praxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx3 (pravomoc ve věci nároku z omezení hospodaření v lese), NS 33 Odo 907/2002, R 65/03 (pravomoc ve věci pojistného na zdravotní pojištění), NS 29 Odo 232/xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx, R 26/99 (pravomoc ve věci zaplacení dlužného pojistného na sociální zabezpečení), Konf 95/2004, R 67/06 (pravomoc ve sporu o náhradu škody ze zneužitx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxavomoc soudu ve věci nároku policisty na zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění).
Příslušnost
(Věcná příslušnost)
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xrčena i jeho příslušnost. Soudní příslušnost přitom dělíme na věcnou, funkční a místní.
2.
Věcná příslušnost vymezuje druh soudu, do jehož působnxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxsními, krajskými a vrchními soudy a Nejvyšším soudem. Soustava soudů je dvoustupňová, tzn., že po soudu prvního stupně jako odvolací soud nastupuje soxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxtí stupeň. Věcná příslušnost soudu je blíže vymezena v § 9 o. s. ř.
3.
Funkční příslušnost vymezuje okruh působnosti soudu ve vztahu k řízení o opravnxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x x xx x xxx xx xx xx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxálního. Na základě § 84 až 89a o. s. ř. o místní příslušnosti jsou vybírány příslušné soudy z jednoho stupně a na základě v nich určených pravidel je stanoxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx., o soudech a soudcích, jenž stanoví obvody soudů v § 11 a násl.
II. Věcná příslušnost okresních soudů
5.
Primárním soudem pro rozhodování sporů a xxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx, což znamená, že není-li stanovena věcná příslušnost jiných soudů, bude pro rozhodování příslušný soud okresní.
III. Věcná příslušnost krajských xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxové chápání práva, které bylo opuštěno v souvislosti s přijetím občanského zákoníku. Jednotlivé případy, o kterých v prvním stupni rozhodují krajské xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxganizaci a provádění sociálního zabezpečení, § 124 odst. 3 a § 126 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 62 odst. 3 a § 63a odst. 2 zákxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x písm. b) upravuje rozhodování krajských soudů v případech sporů vzešlých z práva na stávku a výluku. Jedná se konkrétně o právo zaručené čl. 27 Listiny x xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx x xxx
c)
spory cizích států a osob s diplomatickým statutem
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. c) upravuje v první řadě rozhodování případů, kdy je účastníkem řízxxx xxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xyplývající z jednání a úkonů cizích osob učiněných při výkonu jejich státních, vládních a jiných veřejných pravomocí a funkcí, včetně jejich majetku, xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxí pod toto ustanovení a jsou vyloučené z české
jurisdikce
, jsou osoby požívající diplomatických výhod na základě Vídeňské úmluvy o diplomatických styxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxvní smlouvy
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. d) bylo vloženo zákonem č. 151/2002 Sb. a věcná příslušnost vyplývá z § 14 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxporu s právními předpisy nebo kolektivními smlouvami (§ 5).
e)
zakládání právnických osob
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. e) upravuje rozhodování dxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvů, xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxplývají-li z účasti na obchodní korporaci. Tato problematika byla před novelou upravena § 9 písm. g).
Úprava právnických osob v obecné rovině vyplývá x x xxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xoslovného výkladu této úpravy by ale došlo k podřízení věcné příslušnosti krajských soudů jen u ústavů a fundací, což dle našeho názoru nebylo účelem prxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxho zákoníku terminologicky upraveno. Vzhledem k tomu, že ani předchozí úprava neupravovala příslušnost ve věci sdružení (spolků), neboť sdružení sxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxlušnosti krajských soudů. Tato vada by tak měla být překlenuta výkladem a také spolky by měly spadat pod příslušnost krajských soudů. Obchodní
korporaxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost a evropská společnost a evropské hosxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxob je rozsah subjektů podřízených příslušnosti krajských soudů rozsáhlý, v případě sporů již existujících subjektů se příslušnost opět formálně omexxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxrých právnických osob, které nejsou založeny na personálním základě, tedy k vyloučení fundací a ústavů z příslušnosti krajských soudů. I když totiž obxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxy do příslušnosti krajských soudů.
Spory mezi korporací a společníky nebo členy (v závislosti na typu právnické osoby) budou zahrnovat veškeré sporyx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xpor vyplývají z vkladu do společnosti, žaloba minoritního akcionáře, žaloba na přístup k informacím či žaloba na vypořádací podíl.
Další případy souxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xe jedná o spor s insolvenčním správcem (§ 198, 199).
f)
spory o výkon funkce
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. f) upravuje věcnou příslušnost pro spory mexx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxů nebo likvidace. Základním požadavkem přitom xxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxcného jednání těchto osob. Stejně jako v případech pod písm. e) se domníváme, že opět by měla příslušnost krajských soudů zahrnovat i problematiku spolxxx x xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxví, tedy veškeré nároky z nehmotných statků vyplývajících z průmyslového nebo duševního vlastnictví. Bude se tedy jednat o spory o nároky z právních i pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xekalé soutěže, která je založena na porušení práva duševního vlastnictví, či neoprávněného užívání práva duševního vlastnictví (VSP 1 Cmo 118/93).
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxého vlastnictví je příslušný Městský soud v Praze. Nad rámec uvedeného zákona, který zahrnuje spory ve věcech vynálezů a zlepšovacích návrhů, průmyslxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxodovat i spory z autorského práva.
h)
nekalá soutěž
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. h) upravuje věcnou příslušnost krajských soudů v případech sporu x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxda škody či žaloba na vydání bezdůvodného obohacení. Nedovolené omezení soutěže, pak vyplývá ze zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže x xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx xxk., podle kterého, kdo byl dotčen ve svém právu k obchodní firmě, má stejná práva jako při ochraně před nekalou soutěží, lze dovodit, že příslušnost krajxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxudů lze zdůvodnit i tím, že před krajskými soudy bude dle písm. i) chráněna dobrá pověst, a bylo by nelogické, aby ochrana dobré pověsti probíhala před jixxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxe věcnou příslušnost pro případy ochrany názvu a dobré pověsti právnických osob. Hmotněprávní základ vychází z § 135 odst. 2 obč. zák., který upravuje jxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxůvodného obohacení či poskytnutí zadostiučinění.
Ochrana dobré pověsti je výjimkou z podřízení věcné příslušnosti krajských soudů, neboť spory o oxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx a soukromí představovat jeden předmět řízení.
j)
spory z finančního zajištění a směnek, šeků a investičních nástrojů
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxů ve smyslu zákona č. 191/1950 Sb., směnečném a šekovém zákoně, a investičních nástrojů ve smyslu občanského zákona a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikánx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx trhu. Záležitosti rozhodované ve věcech kapitálového trhu jsou již ale upraveny v zákoně o zvláštních řízeních soudních.
k)
obchody na komoditnx xxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. Definice burzovního obchodu je obsažena v § 2 zákona.
l)
společenství vlastníků jednotek
Ustanovení x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxx x x xxxxxa č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů a dále o spory dle § 1194 obč. zák., pokud příslušné společenství vlastníků jednotek již podléhá nové právní úpravě. x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxí a rozhodnutí věci týkající se požadavku společenství vlastníků jednotek na zaplacení příspěvku do fondu oprav a záloh na služby spojené s užíváním byxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxních společností a družstev, včetně všech řízení o náhradě podle zvláštního právního předpisu. Předpisem upravujícím přeměny je zákon č. 125/2008 Sbxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxo řádu vyňaty (§ 85 až 93 z. ř. s.). Bude se přitom jednat i o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby (viz § 52 a násl. zákona o přeměnách) xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxat ani postup po uložení xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx tak budou řešeny případy náhrady škody (viz § 55 a násl. zákona o přeměnách) a dorovnání (viz § 47 a násl. zákona o přeměnách) a další jiné než statusové věxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxo části, jak jsou upraveny v § 2175 a násl. a § 2349 a násl. obč. zák. Z podstaty věci se přitom může jednat jak o spory ve věci právních jednání, tak závazky x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxtní soudní příslušnost Městského soudu v Praze ve smyslu zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.
o)
veřejné zakázky
Uxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxk nezbytných k provedení těchto smluv. Příslušným zákonem upravujícím veřejné zakázky je zákon č. 137/2006 Sb. V případě nadlimitních veřejných zakxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xa stavební práce k 1.1.2015 činil 131 402 000 Kč.
IV. Další předpisy zakládající příslušnost krajských soudů
7.
Věcná příslušnost krajských xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxných řízení, která byla původně obsažena v občanském soudním řádu, a dále insolvenční zákon, který tradičně podřizuje řízení ve věci insolvence a incixxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxšnosti Nejvyššího soudu, které však musí předcházet úprava ve zvláštním právním předpisu. Takovým předpisem je zákon o mezinárodním právu soukromémx xxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxatné a určení, zda tu manželství je či není, byl-li alespoň jedním z účastníků řízení státní občan České republiky.
VI. Evropské právo
9.
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxace práce jejich soudní soustavy.
10.
Pokud příslušný předpis EU specifikuje oprávněný soud z hlediska jeho věcné příslušnosti (např. čl. 41 Brusxx x
xxx
x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxé příslušnosti a odůvodnění usnesení dle § 104a), NS 31 Cdo 1385/2008, R 65/11 (ochrana dobré pověsti právnické osoby), NS 29 Odo 232/2001, R 9/02 (přistxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xondu oprav SVJ), NS 29 Cdo 1449/2000 (spor mezi korporací a akcionářem), NS 29 Odo 518/2004 (spor o vypořádací podíl), NS 29 Odo 1088/2004 (spor o přístup x xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxm ocenění nepeněžitého vkladu), VS v Praze 3 Cmo 647/95 (spor o duševní vlastnictví)
(Hlavní intervence)
JUDr.
Jiří
Hrádek,
Ph. xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxe, tedy nové žaloby, která je základem pro další řízení, v němž hlavní intervenient vystupuje v roli žalobce a účastníci jiného řízení jako žalovaní. Hlxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxajícího řízení a uplatnit tak vlastní právo k předmětu řízení, čímž dojde k vyřešení sporu o právo k témuž předmětu během jednoho řízení. Předmětem hlavxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxky.
3.
Nové řízení se připojuje usnesením soudu na základě § xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxení (§ 91a), podmínkou však je, aby žalobou napadnul obě strany probíhajícího soudního sporu. Je-li v řízení i jiný intervenient (osoba zúčastněná na řxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxx xxtervence se jedná o samostatnou žalobu, za níž je třeba hradit soudní poplatek a u níž musí být vypořádány nároky stran a úhrada nákladů řízení.
5.
Z pxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxlo k ekonomickému vyřešení sporu.
II. Evropské právo
6.
Nařízení Brusel I
bis
upravuje hlavní intervenci v čl. 8 odst. 2, a to v rozsahu určení přísxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx bylo zahájeno pouze proto, aby tato osoba byla odňata soudu, který je pro ni příslušný. Čl. 65 pak stanovuje výluku z tohoto pravidla.
Z další judikatxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxx,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Obecně
1.
Ustanovení § 10 upravuje funkční příslušnost soudů, tedy vymezení rozsahu půsoxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxncích soudního procesu.
2.
Ve funkční příslušnosti nalézá svůj odraz soustava soudů tvořená Nejvyšším soudem a Nejvyšším správním soudem, vrchnxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx. Další výjimkou je Městský soud v Brně představující okresní soud pro Brno-město.
3.
Výjimku z pravidla funkční příslušnosti k odvolání tvoří
autxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx občanský soudní řád, že krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů, je tím stanovena funkční příslušnost pro druhou instxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx a Městský soud v Brně.
5.
Rozhodnutím, proti kterému by bylo odvolání přípustné přitom je i rozhodování vyššího soudního úředníka ve smyslu zákona xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxdne, má-li za to, že je namístě mu zcela vyhovět. Rozhodnutí předsedy senátu se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvolánímx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxtí vydanému vyšším soudním úředníkem, proti němuž nelze podat odvolání, odpor nebo námitky podle občanského soudního řádu, může účastník řízení podax xxxxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxedníkem bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení, již nexx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxn dle § 9 krajský soud, bude o odvolání rozhodovat vrchní soud, a to dle obvodu se sídlem v Praze nebo v Olomouci. Do obvodu Vrchního soudu v Praze spadají oxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxmouci spadá obvod krajského soudu v Ostravě a Brně.
8.
Obvody jsou definovány v přílohách zákona o soudech a soudcích. xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxční příslušnosti soudů členských států neupravují, a nezasahují tak do rozdělení a organizace soudní soustavy.
Z další judikatury:
NS 22 Cdo 72xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx věci odvolání)
(Funkční příslušnost k dovolání)
JUDr.
Jiří
Hrádek,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Podxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxšímu soudu. Až do roku 1995 přitom o dovolání mohl rozhodovat buď Nejvyšší soud nebo jeden z vrchních soudů. Dovolání připadá v úvahu za podmínek stanovexxxx x x xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxoti rozsudku prvostupňovému, muselo by být takové dovolání zastaveno, neboť by Nejvyšší soud nebyl oprávněn z hlediska funkční příslušnosti o takovéx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxxx by došlo z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, kterou funkční příslušnost soudu je (blíže § 103 a násl.).
II. Evropské právo
3.
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxnizace soudní soustavy.
Z další judikatury:
NS 22 Cdo 599/2004 (rozhodnutí o zastavení řízení ve věci odvolání)
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxení
1.
Z hlediska časového určení věcné a místní příslušnosti je rozhodným okamžik zahájení řízení. Zahájením se přitom rozumí okamžik doručení náxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxní ve věci, ve které lze zahájit řízení i bez návrhu a řízení je zahájené dle § 82 odst. 3.
2.
Zahájením řízení také nebude doručení žaloby rozhodčímu sxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxručení návrhu vyplývá z § 42, podle kterého je možné doručit návrh na zahájení řízení písemně v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřexxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xoplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxo právního předpisu se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu, je však nutné, aby každá jednotlivá příloha elektronického podání splxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx nejen e-mail samotný, ale i příloha obsahující návrh ve věci samé. V případě zaslání dokumentu datovou schránkou nemusí být dokument podepsán, neboť oxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxní originálu i jiných listin zaslaných telefaxem, než je podání samé, nemůže tak ale činit u podání e-mailem či datovou schránkou.
5.
Soud je vždy opxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xměně okolností, xxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx je zkoumána vždy z iniciativy soudu anebo může být namítnuta účastníkem. Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 11xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxní, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz.
7.
Později soxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxm úkonu, který účastníku přísluší.
8.
Dospěje-li soud k závěru, že je místně nepříslušný, vysloví svoji nepříslušnost následujícím usnesením: "xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
III. Věcná příslušnost
9.
Věcná příslušnost je zkoumána kdykoliv za řízení, a to dle § 104a až 104c.
10.
Spor o příslušnosti přichází v úvahu tehdxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxzenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízenxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xoudu.
11.
Usnesení vrchního soudu nebo Nejvyššího soudu tedy musí znít následovně: "K rozhodnutí a projednání věci, vedené u Okresního soudu v Domxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxkému soudu v Plzni."
12.
Výsledkem zkoumání věcné příslušnosti je buď pokračování v řízení anebo zastavení řízení. Náleží-li věc do věcné příslušxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxé věci pravomocným rozhodnutím odmítl návrh s tím, že jde o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení.
13.
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx x xxxxxxxatio fori jsou stanoveny zejména v zákoně o zvláštních řízeních soudních a tyto případy se týkají zejména péče o nezletilé a opatrovnické věci, ve kterxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xoudů vyňato i dohodou účastníků, a to volbou rozhodčího řízení dle zákona o zvláštních řízeních soudních a § 106. Jakmile soud k námitce žalovaného uplxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxí spolku, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví.
V. Nemožnost dalšího přezkumu
16.
Věcně a místně příslušným je dále soud, jehož příslušnoxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxzhodnutí ve smyslu § 104a a 105, neboť se jedná o věc pravomocně rozhodnutou. Druhý případ je následkem možnosti podat proti rozhodnutí soudu prvního sxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxu
18.
Ustanovení odst. 2 stanoví logickou, ale v případě místní příslušnosti dané na výběr velmi důležitou zásadu, podle které je to žalobce, jenž urxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx ale také tehdy, když se strany dohodnou na místně příslušném soudu. Nesjednají-li totiž takovou příslušnost jako výlučnou, je žalobce oprávněn zvolix xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxvěr nepochybný, např. použitím slov "výlučně", "jen" či "pouze". Běžná formulace, že pro všechny spory mezi účastníky smlouvy je příslušný soud v určixxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxvá z možnosti zvolit soudy České republiky jako pravomocné, ale chybí-li určení anebo možnost xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx anebo na základě návrhu soudu, který není místně příslušným, nemůže však jinému soudu věc delegovat (R 50/04 - NS 29 Odo 524/2002).
21.
Z hlediska náxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx byla žaloba připojena k návrhu Nejvyššímu soudu na určení místně příslušného soudu. Jiný způsob určení, tedy obecný návrh Nejvyššímu soudu bez vylíčexx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxledně podaná žaloba je totožná s okolnostmi vylíčenými v návrhu Nejvyššímu soudu.
22.
Pokud bude návrh předložen soudem, bude tento postupovat v sxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxosti není třeba na rozdíl od usnesení o věcné nepříslušnosti doručovat účastníkům k vyjádření.
VIII. Evropské právo
23.
Přímo použitelné právní xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxenského státu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státux
xxx
x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx je evropská úprava založena a je třeba ji uplatňovat (Magnus, Mankowski, Brussels I Regulation. s. 700). Proto veškerou úpravu o příslušnosti je třeba xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
x
x xalší judikatury:
IV. ÚS 2488/09 (odůvodnění rozhodnutí o místní nepříslušnosti), NS 31 Nd 200/2012, R 4/13 (podmínky určení místní příslušnosti dxx x xx xxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx, R 50/04 (podmínky
prorogace
); NS 21 Nd 36/2002 (chybějící pravomoc a rozhodnutí Nejvyššího soudu)
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxlegaci nutnou, tedy případy, kdy z důvodů definovaných zákonem nelze dovolit, aby místně příslušný soud ve věci rozhodoval.
2.
První skutečnostíx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxat o vyloučení všech soudců příslušného soudu, ale třeba jen o některého z nich, však z objektivních důvodů již soud není schopen obsadit pozice soudců txxx xxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxx xčastníka řízení o podjatosti soudce. Nejedná se tedy o postup, který by soud měl provádět ze své povinnosti. V rámci námitky je účastník povinen vylíčit xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxnovených v § 14, jsou následující:
a)
§ 14 odst. 1 - se zřetelem na poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o nepodjatoxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xx
x xx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxloučení,
c)
§ 16a - přikázání věci předsedou soudu jinému soudci nebo senátu, jakmile dojde k rozhodnutí o vyloučení soudce nebo senátu.
II. xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xl. 38 Listiny a takový postup je proto zejména z hlediska ústavně zaručených práv a svobod nutné řádně zkoumat a odůvodnit. K delegaci by právě z uvedenýxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxbnosti o vhodnosti přikázání věci jinému soudu, musí princip zákonného soudu a soudce vést rozhodující orgán k závěru, že není na místě k delegaci přistxxxxxxx
xx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxdě však platí, že k delegaci vhodné může dojít v případech, kdy určení jiného soudu bude v souladu s procesní ekonomií a druhá strana nebude takovou změnox xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxx x xčastníků nezdržuje. Dalšími případy je dosažitelnost důkazů, nedostatečné technické vybavení soudů apod.
8.
Delegaci vhodnou lze navrhnout kdxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxx. 3 stanoví, že pro rozhodnutí o delegaci bude rozhodovat nejbližší nadřízený soud.
10.
Jde-li tedy o delegaci věci, kterou projednává v prvním stuxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxu. Zde se uplatní ustanovení § 8 zákona o soudech a soudcích. Pokud půjde o věc, kde jsou místně příslušnými okresní soudy z různých krajů, rozhoduje o delxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xeden z vrchních soudů anebo Nejvyšší soud. V případě
delegace
mezi vrchními soudy bude vždy rozhodovat Nejvyšší soud.
12.
Dojde-li k řízení o delexxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx
xxxxxace
. Tento požadavek chrání účastníky nejen před xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xříslušnosti.
13.
Stejně jako v případě posouzení věcné příslušnosti přitom soud může účastníka poučit ve smyslu § 101 odst. 4 a stanovit, že nevyjxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx, nemusí být rozhodnutí ve smyslu § 169 odůvodněno.
IV. Evropské právo
14.
Otázka
delegace
není upravena v nařízení Brusel I
bis
, ale je výslovně xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxátu, ke kterému má dítě zvláštní vztah, je vzhledem ke svému umístění vhodnější k projednání věci nebo její určité části, a v případě, že je to v zájmu dítěxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxského státu, platí však, že postoupit věc z podnětu soudu nebo na žádost soudu jiného členského státu je možné pouze se schválením alespoň jedné ze stranx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxegaci), III. ÚS 529/08 (výklad podmínek pro delegaci), III. ÚS 2853/07 (podmínky vhodné
delegace
a právo na zákonného soudce), III. ÚS 351/04 (porušexx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxšnosti), NS 29 NSCR 33/2010, R 3/12 (náležitosti výzvy k vyjádření, změna sídla a vhodná
delegace
), NS Cpjn 29/2006, R 62/09 (
detence
v ústavu a
delegacx
xx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx (podmínky
prorogace
).
Vyloučení soudců
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxch z pohledu ústavněprávních garancí
1.
Právní úprava vyloučení soudců a přísedících z projednávání a rozhodování sporné nebo nesporné věci spadá xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
2.
Nezávislost a nestrannost soudu jsou zárukami spravedlivého rozhodnutí i rovnosti účastníků řízení, a tvoří tedy atributy právní jistoty, ktexx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xlivu na svobodnou vůli soudců při rozhodování věci, nestrannost je pak odrazem neexistence nežádoucího vztahu soudce k věci samé nebo k procesní stranx xxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxce by však vzhledem k ústavně deklarované zásadě, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny), mělo docházet jen výjimečně a xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxu zákonem vymezeny taxativně; jejich rozšíření
contra
verba
legis není přípustné.
3.
Nestrannost musí být nahlížena nejen z pohledu osobního pxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxjektivní prvek). Při rozhodování o vyloučení není rozhodné, jak se nestrannost soudce jeví účastníkovi řízení pocitově. Podstatné je pouze zjištění xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxzaujatý (I. ÚS 370/04). Nepodjatost soudce se přitom vzhledem k jeho veřejné funkci předpokládá, neexistuje-li důkaz svědčící o opaku (pozn.: hovoříxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxx
xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx řízení nebo k jejich zástupcům (§ 14 odst. 1)
4.
Poměr soudce a přísedícího k věci lze přirovnat k osobnímu právnímu xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x
xxxx xxxxx xx xxxxx xxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxklad tehdy, pokud by soudce/přísedící rozhodující spornou věc byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by meritorním či procesním rozhodnutím soxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xiným způsobem, než ze studia soudního spisu nebo dokazováním v průběhu jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti důležité pro rozhodnutí). Nepříxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxzhodnutím nebo nesprávným úředním postupem tohoto soudce (k tomu viz zákon č. 82/1998 Sb. a Rc 74/94).
5.
Jde-li o zákonem formulovaný důvod vylouxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx x vazby přátelské, nepřátelské, nebo jinak se dotýkající osobní/majetkové sféry rozhodujícího soudce/přísedícího (druh a družka, zaměstnavatel a zxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxroti tomu pouhé zjištění, že soudce například zná advokáta jedné ze sporných stran, neopodstatňuje bez dalšího jeho vyloučení z projednávání a rozhodxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxnu, nevzniká překážka pro působení dotčeného soudce v řízení (NS 22 Nd 283/2013). K vyloučení soudce vede pouze takový poměr k věci samé, k účastníkům nexx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxdnutí případu není nezbytné jednoznačně prokázat, že je podjatý. Pro rozhodnutí o vyloučení soudce/přísedícího postačuje, lze-li se zřetelem na pomxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxí soudce jsou dostatečné jakékoli osobní názory účastníků řízení na požadavek soudcovské nestrannosti, nebo pouze subjektivní pocity dotčeného souxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xro lidská práva: Saraiva de Carvalho proti Portugalsku, stížnost č. 15651/89; Gautrin a další proti Francii, stížnosti č. 21257-21260/93). Proto napxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxčením omezeným, nemůže bez přistoupení dalších relevantních skutečností založit nepřípustný poměr soudce k zástupci účastníka ve smyslu § 14 odst. 1 xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxy individuálně. Na straně podjatého soudce jde totiž o osobní (vnitřní) psychický vztah k projednávané kauze, který má vliv na svědomí a možnost rozhodxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxpadené žalobou pro zmatečnost (§ 14 odst. 2 a 3)
8.
Není přijatelné, aby soudce, který věc projednával nebo v ní přímo rozhodoval u soudu nižšího stupxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xodstata opravného systému, jehož účelem je odstranění vad vzniklých v rámci soudní rozhodovací činnosti. Pochybení soudu nesmí hodnotit v opravném řxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx vyloučení soudců zabránit.
9.
Soudce musí být podle § 14 odst. 2 vyloučen vždy, pokud vykonával soudcovskou funkci v řízení u soudu nižšího nebo vyxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxxx x xxzhodnutí věci v odvolacím řízení jsou vyloučeni soudci, kteří se na řešení skutkově i právně totožného případu významně podíleli u soudu prvního stupnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xn meritum nerozhodoval (Rc 7/97). Pokud soudce ve věci ani nejednal, neboť původně nařízené soudní jednání na počátku odročil, překážka k výkonu soudcxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxh obecných soudů (což platí opět i v opačném směru). Z projednávání a rozhodování žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni soudci, již žalobou napadené rozxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx
xx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxy právní moci napadeného rozhodnutí. Návrh na obnovu neslouží k nápravě pochybení vzniklých při právním posouzení soudu nebo ke zhojení procesních vaxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxí bez viny účastníka využity.
13.
K opakovanému rozhodování soudce o odvolání nebo jiném opravném prostředku podaném ve věci ovšem dojít
de lege laxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxoučení soudce pouze případ, kdy věc projednával xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxí soudce/přísedícího (§ 14 odst. 4)
14.
Důvodem k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nejsou podle výslovné dikce § 14 odst. 4 výhradx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxce nemá význam samotné pochybení v rámci vedení občanskoprávního procesu (vada řízení) nebo při hodnocení důkazních materiálů (excesivní hodnocení xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xoudce z řešení věci, není mj. úsilí soudu o dosažení smíru mezi účastníky řízení v intencích § 99 odst. 1. Jako důvod podjatosti podle § 14 nelze uplatnit xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxována zákonnými opravnými prostředky.
15.
Vyloučení soudce nezpůsobuje rozhodování v jiných věcech. Projevil-li soudce v právně a skutkově podxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xbdobnou právní tematikou (NS 4 Nd 301/2008). Úspěšnost či neúspěšnost u soudu ukončených sporů není pro přidělení věci soudci stanovenému rozvrhem prxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxce nejsou ani okolnosti spojené s obecnou charakteristikou jeho osoby, tedy například pohlaví, věk nebo rasová příslušnost. Subjektivní pocity účasxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxhodnutí předmětné věci. Pro řečený účel by musely být zjištěny objektivní skutečnosti nestrannost soudce zpochybňující. Vztah soudce k věci by
in evexxxx
xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxerii, že by uvedené spojení intenzivně ovlivňovalo názor soudce na řešení daného případu (NSS Nao 2/2005-299).
17.
Námitka účastníka řízení spočxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxělena k vyřízení (Rc 85/12).
V. Vyloučení soudců Ústavního soudu
18.
Ústavní soudnictví se v České republice zakládá na koncentrovaném a specialxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx a rozhodnutí věci, pokud lze mít - se zřetelem na poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům - pochybnost o jeho nepodjatostix xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxadu u obecného soudu anebo působil-li v řízení jako advokát procesní strany). Účast soudce Ústavního soudu na přípravě a schvalování právních předpisx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxrávněn nejpozději na začátku prvního ústního jednání prohlásit, že některého ze soudců odmítá, protože ho považuje za podjatého. Odmítnutí musí být oxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxním řádných důvodů oznámil, že se ve věci cítí být podjatý (§ 37 zákona o Ústavním soudu).
20.
Jde-li o rozhodování pléna Ústavního soudu, usnáší se nx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxený rozvrhem práce (§ 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
21.
Pro vyloučení asistenta soudce, zapisovatele, znalce nebo tlumočníka z řízení u Ústaxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx předseda senátu, přísluší-li ve věci rozhodovat senátu (§ 38 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
Z další judikatury:
I. ÚS 167/94 (objektivní úvahx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxexistenci důvodu pro vyloučení soudců příslušného soudu, u kterého jako přísedící působí pracovník pověřený jednat za účastníka v soudním řízení), Ixxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxktivní povahy), II. ÚS 105/01 (rozhodování o vyloučení soudce musí mít objektivní základy), I. ÚS 371/04 (prokázaná podjatost nebo důvodná pochybnosx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxzhodnutí na základě žaloby pro zmatečnost), IV. ÚS 2981/07 (nečinnost soudce v řízení jako mimořádný důvod k vyloučení - kárné řízení), II. ÚS 3164/07 (xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxarentnosti obsazení soudu), II. ÚS 3213/10 (právo na zákonného přísedícího), III. ÚS 141/12 (k výjimečnému charakteru rozhodnutí o vyloučení soudcexx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxce v řízení a jeho rozhodování v jiných věcech), NS 2 Cdon 1558/96 (dlouhodobý kolegiální vztah soudce k účastníku řízení), NS 22 Cdo 227/99 (soudce v minxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xsprávné obsazení soudu), NS 4 Nd 99/2009 (subjektivní kontra objektivní měřítko pro vyloučení soudce), NS 4 Nd 301/2009 (vztah soudce ke KSČ v minulostxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxích exekutorů), NS 4 Nd 402/2010 (subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce), NS 28 Cdo 1874/2010 (poměr k věci musí dosahovat intenzity důvodné pxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx1 (spor o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem soudce), 29 NSČR 38/2012 (nestrannost soudce se předpokládá, není-li důkazu o opaku), Nxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxí žádosti o osvobození od soudních poplatků), NSS Nao 28/2003-5 (kontakt soudce s účastníkem řízení - novinářem v rámci soudcovy minulé práce), NSS Nao xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx publikace), KS Ústí nad Labem 11 Nc 12/97 (postoje, pocity a motivy soudce), KS Brno - pobočka Zlín 60 Nc 116/2005 (snaha soudce o dosažení smíru).
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x. Povinnost soudce/přísedícího oznámit skutečnost vedoucí k vyloučení
1.
Soudcům i přísedícím je
ex lege
dána povinnost oznámit předsedovi soudx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxx xoudce nebo přísedící nabyl vědomost o objektivní okolnosti zakládající důvod vyloučení. Ke splnění uvedené povinnosti přitom musí dojít - v zájmu zásxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxtum. V civilním řízení je zatímně oprávněn činit pouze úkony neodkladného charakteru, bez jejichž provedení by proces mohl utrpět podstatné vady nebo xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xiné než neodkladné úkony a ovlivnil svou činností konečný výsledek řízení, vedla by tato skutečnost ke zrušení jím vydaného rozhodnutí z titulu podání xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xznámení o skutečnosti vedoucí k vyloučení z řízení, je v návaznosti na dané sdělení povinen určit jiného soudce či přísedícího, který bude věc projednáxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxiny. Rozvrh práce je listinou, již vydává na období kalendářního roku předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou; je veřejně přístupxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxkázat jinému senátu příslušného soudu. Nepřipadá-li ani takový postup v úvahu, tj. jsou-li u místně příslušného soudu vyloučeni všichni soudci, je nuxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx, ovšem za dodržení pravidel příslušnosti věcné). Předseda soudu, u jehož soudců vznikl důvod podjatosti, však nemá pravomoc přikázání věci jinému soxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx podle § 12 odst. 3 soud, který je nejblíže společně nadřízen místně příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci řízení mají právo sx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xznámení soudce/přísedícího o důvodu vyloučení založeno na podjatosti pro poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům (§ 14 odst. 1), je na xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xávěru, že nikoli, předloží věc k rozhodnutí o vyloučení nadřízenému soudu ve smyslu § 16 odst. 1. Subjektivní podjatost není dostačující pro vyloučení xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxhování právní jistoty a zákonnosti rozhodování je ovšem nutno nestrannost dotčených soudců a přísedících potvrdit nadřízeným soudem v rámci senátu.
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxání věci, avšak předseda soudu nemá za odůvodněné pochybnosti o jeho nestrannosti podle § 14 odst. 1, přísluší vydání rozhodnutí o podjatosti soudce/pxxxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xe v tomto případě o rozhodnutí odvolací, neboť mu žádný individuální právní akt soudu první instance nepředchází, ovšem ani o rozhodnutí soudu prvního xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x to bez zřetele k tomu, zda proti rozhodnutí nižšího soudu koná nebo nekoná řízení o opravném prostředku. Postavením nadřízeného soudu je tak nadán Nejvxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxěru ke všem okresním soudům v obvodu (Rc 48/96). Není přitom rozhodné, zda je nadřízený soud zároveň odvolacím nebo dovolacím soudem vůči soudu, jehož sxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x§ 16 odst. 1). Je-li navrhováno vyloučení členů senátu Nejvyššího soudu, který je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci obecných xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxné procesní úpravě senátního rozhodování civilních soudů lze pak v obecné rovině konstatovat, že o vyloučení soudců/přísedících bude nadřízený soud xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxi Nejvyšší soud, přichází v úvahu i senát složený z devíti nebo více soudců (tzv. velký senát). Rozhodování velkého senátu občanskoprávního a obchodníxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxišnému od závěru již v judikatuře tohoto soudu vysloveného a jednomyslně usoudí na zásadní právní význam řešené procesní otázky podjatosti soudců/přxxxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x x xx x xx xxxxx x x xx x xx x x xx xxxxx x xxxm. b) zákona o soudech a soudcích].
8.
Rozhodnutí o podjatosti má formu deklaratorního usnesení. Výrok (
enunciát
) je třeba formulovat ve shodě s dixxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
Z další judikatury:
NSS Nao 60/2009-277 (vyjádření soudce k námitce podjatosti není oznámením soudce o důvodu vyloučení předsedovi soudu)
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx x.1.2016.
I. Námitka podjatosti jako procesní úkon účastníka řízení; poučovací povinnost soudu
1.
Osoby v postavení účastníků řízení mají právo nxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx zákonného důvodu). Právní prostředek, který zákon k řečenému účelu
explicite
poskytuje, je označován jako námitka podjatosti. Námitka podjatosti xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxivého procesu pro nedostatek nestrannosti a nezávislosti při rozhodování soudu; institut vyloučení soudců/přísedících však nesmí být zneužíván (Ixxx xx xxxxxxxx
xx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxné poučovací povinnosti soudu, jejíž porušení zakládá pro účastníka právo domáhat se vyloučení soudce nebo přísedícího bez zřetele k zákonem stanovexx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx věci (NS 21 Cdo 2520/2004). Poučení se účastníkům řízení dostane přímo rozhodujícím samosoudcem nebo předsedou senátu. K tomuto postupu je možno se ucxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxovat, že účastník má z titulu § 15a odst. 1 právo, a nikoli povinnost, vyjádřit se k osobám soudců a přísedících. Usnesení, jímž soud vyzve účastníky řízxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxjatého a z jakých důvodů, vybočuje z mezí poučení soudu o možnosti dovolávat se vyloučení soudních osob; takto by mohla být u účastníků nastolena nejistxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xako orgánu státní moci, nýbrž musí návrhem cílit proti určitému soudci/soudcům (přísedícímu/přísedícím). Podjatost je psychickou kategorií, a proxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx soudcům/přísedícím, kteří jsou podle pravidel rozvrhu práce povoláni ve věci rozhodovat (NS 25 Nd 26/2005).
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxi. V námitce podjatosti je nutno uvést, kterému soudu je určena, kdo ji činí, které věci se týká a co sleduje; nezbytností je rovněž provedení podpisu a daxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů.
5.
Kromě vypočtených obecných náležitostí zákon v § 15a odst. 3 ukládá i zvláštní požadavky xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxosti o nepodjatosti soudní osoby, popřípadě kdy se o důvodu vyloučení účastník podávající námitku dozvěděl (bude-li námitka vznesena po prvním jednáxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx namítána, je nutno tvrdit a doložit skutečnosti, pro které má navrhovatel za to, že je z rozhodování věci vyloučen (§ 14).
6.
Nebudou-li v námitce poxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxt. 1 usnesením k odstranění vad. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníkovi zároveň vyloží, jakým způsobem je možno vytčené vady zhojit. Nexxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxání nebude přihlížet a zabývat se jím (§ 43 odst. 2). Dokud tedy účastník řízení vady námitky podjatosti neodstraní, je dotčený soudce/přísedící oprávxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xx xxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxní namítána na soudním jednání nebo na jiném soudním roku. Občanský soudní řád v ustanovení § 42 odst. 1 ukládá pro podání vždy písemnost (listinnou nexx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxokolu o soudním jednání nebo o jiném soudním roku.
III. Podmínky uplatnění námitky podjatosti
8.
Možnost účastníků řízení vyjádřit se k osobám soxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxdjatosti je přípustné toliko v průběhu občanskoprávního řízení. Námitka podjatosti po skončení procesu (u soudu daného stupně) je opožděná. Rozhodoxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxde právní moci, lze namítat vyloučení soudce/přísedícího zásadně jen v rámci mimořádného opravného prostředku v podobě žaloby pro zmatečnost podle § xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx. Není ovšem samostatným důvodem dovolání, kterým je pouze nesprávnost právního posouzení (§ 241a). Nejvyšší soud je však - dospěje-li k závěru o přípuxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxsprávné rozhodnutí ve věci. Žaloba pro zmatečnost ani podané dovolání nicméně nepovedou ke zrušení napadeného pravomocného rozhodnutí, dovozuje-lx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx Cdo 2338/2005).
IV. Lhůta pro podání námitky podjatosti
10.
Úspěšné vznesení námitky podjatosti soudce nebo přísedícího účastníkem řízení je sxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xoudce/přísedící, o jehož vyloučení jde. Pokud účastníkovi v době soudního jednání nebyl důvod vyloučení soudce či přísedícího znám, anebo došlo-li k xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxísedícího. Bez zřetele k zákonné lhůtě je účastník řízení oprávněn námitku podjatosti uplatnit jen tehdy, nebyl-li soudem poučen o právu vyjádřit se k xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xx xxxx
xxxxx xxxxxx omezena (nebereme-li v potaz požadavky a lhůty k podání řádných i mimořádných opravných prostředků). Nevyžaduje se tedy dostát ani lhůtě 15 dnů běžící xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxího).
11.
O námitce podjatosti rozhoduje nadřízený soud. K "postoupení" námitky podjatosti nadřízenému soudu k rozhodnutí však nemá
de lege lata
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxdjatosti řádně posoudit, protože opožděnost není zjevná, je naopak podle zákonné úpravy postup předložení věci k rozhodnutí o vyloučení nebo nevylouxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx.
12.
Byla-li by námitka podjatosti podána včas a soud by věcné rozhodování o vyloučení soudce/přísedícího nepřipustil pro nesprávný závěr o opožxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xízení akceptační dopis o složení rozhodujícího senátu a stanoví lhůtu k případnému vznesení námitek proti osobám soudců, je povinen určenou lhůtu v záxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxjatosti
14.
Námitku podjatosti je možno uplatnit toliko ze zákonem nastolených důvodů.
15.
K vyloučení soudce/přísedícího z projednávání a rxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxky podjatosti musí být konkrétní a prokazatelné skutečnosti zakládající důvodnou pochybnost o nestrannosti soudce nebo přísedícího. Subjektivní pxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxících je ovšem nutno se pohybovat výhradně v objektivním rámci. Nezbytné je provedení materiálního rozboru okolností majících význam pro rozhodnutí x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx podílel u soudu nižšího nebo vyššího stupně. Právní úprava vyloučení vychází z principu, že je nemyslitelné, aby soudce, který v podstatném rozsahu ve xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxnímu rozhodnutí (a naopak). Tímto by byla popřena samotná podstata opravného systému, který cílí k nápravě vad vzniklých v rozhodovací a procesní činnxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxrady k rozhodovací praxi v jiných právních věcech však nejsou důvodem vyloučení. Námitka podjatosti založená na řečené argumentaci by tedy nemohla býx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxdjatosti soudců senátu, kterému byla věc přidělena k vyřízení (Rc 85/12).
xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxx x
xxx xx xxxx
   
xx xxx xxx xx x xxxxxxxx
   
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx Martin Zajíček, bytem Cheb, Žižkova 219
   
o zaplacení částky 156.000,- Kč
   
Námitka podjatosti samosoudce
   
Před prvním jednáním ve věci samé vznáším námitxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx 
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx 
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx lze prokázat mj. jejím 
rodným listem). Z uvedeného důvodu navrhuji, aby byl soudce Jan Novák 
z projednávání a rozhodování shora označené věci vyloučenx
 
x xxxxx xxx xxx xx xxxx
 
                                                    xxxxxx xxxxxxx
 
                                                         xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x87/10 (námitka podjatosti musí cílit proti konkrétnímu soudci/soudcům/přísedícímu/přísedícím, nikoli vůči soudu jako instituci), Rc 3/80 (obsah xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxsti), NS 21 Cdo 2520/2004 (nedostatek poučení soudu podle § 15a odst. 1 vede k prodloužení lhůty k podání námitky podjatosti), NS 4 Nd 84/2009 (námitka pxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxx (žaloba podaná proti soudu - možný důvod pro vhodnou delegaci podle § 12 odst. 2), NSS Nao 43/2004-319 (k obsahu námitky podjatosti).
(Pxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxování o námitce podjatosti; nadřízený soud
1.
Námitka podjatosti je procesním úkonem majícím za cíl vyloučení soudců/přísedících z projednávání x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxdnutí o vyloučení je proto zákonem stanoveno do pravomoci nadřízeného soudu. Pojem "nadřízený soud" je spjat s organizačními vazbami uvnitř soustavy xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xoudu, nejedná se v tomto případě o rozhodnutí odvolací, neboť mu žádné rozhodnutí soudu prvního stupně nepředchází (NS 30 Cdo 3731/2008).
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx nebo nekoná řízení o opravném prostředku. Postavením nadřízeného soudu je tak nadán Nejvyšší soud ve vztahu ke všem vrchním, krajským i okresním soudůxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxzhodné, zda je nadřízený soud zároveň odvolacím nebo dovolacím soudem vůči soudu, jehož soudci/přísedící mají být rozhodnutím vyloučeni.
II. Postxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx před nímž se občanskoprávní řízení vede, tj. u soudu příslušného k projednání a rozhodnutí věci. Předseda senátu (samosoudce) se nejprve postará o odsxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxedloží námitku podjatosti k rozhodnutí nadřízenému soudu. Z řečeného postupu však zákonná úprava uvádí výjimky (viz dále).
4.
Do doby vynesení roxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xy proces mohl utrpět podstatné vady.
III. Výjimky z povinnosti předložit věc nadřízenému soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti
5.
K "postoupenxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx byla věc in meritum současně rozhodnuta - za předpokladu, že soud návrh na vyloučení soudce/přísedícího nepovažoval za důvodný.
6.
Pokud účastníx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxky podjatosti. Má-li soud za to, že námitka podjatosti není důvodná, nemá pak povinnost předložit věc nadřízenému soudu k rozhodnutí o vyloučení nebo nxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxo (došlo k odročení), musí být námitka podjatosti soudem předložena nadřízenému soudu k rozhodnutí.
7.
Právní úprava cílí k zachování zásady hospxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxla překážku pro rozhodnutí soudu o věci, nejsou-li pro vyloučení soudců či přísedících dány zákonné důvody. Postup, kdy by samosoudce nebo předseda sexxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxky, by nebyl v souladu se zásadami rychlosti a hospodárnosti řízení.
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxízenému soudu, toliko má-li soud za to, že je nedůvodná. O vyloučení nebo nevyloučení soudce/přísedícího však soud v tomto případě nerozhoduje, protoxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxdního jednání, na němž byla věc rozhodnuta, a kterou soud nepokládá za důvodnou, se nepřihlíží. Soud je oprávněn věc projednat a rozhodnout. Rozhodovaxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx odst. 2 písm. a), § 219a odst. 1 písm. a)], žaloby pro zmatečnost [§ 229 odst. 1 písm. e)] nebo dovolání (§ 242 odst. 3).
9.
Námitka podjatosti nebude naxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxpř. jiný senát Nejvyššího soudu) vypořádal k první námitce podjatosti podané účastníkem řízení (překážka věci rozhodnuté).
10.
Výkladem lze dovxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx taková nemá zákonnou oporu (NS 23 Nd 145/2012). K námitkám podjatosti uplatněným ze strany neúčastníků řízení soud nepřihlíží.
11.
Dopustí-li se xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xpravou nepředloží, nelze však pro daný stav bez dalšího usuzovat na vadu, jež mohla mít za následek nesprávnost rozhodnutí ve věci samé. K závěru o podstxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx).
Z další judikatury:
IV. ÚS 938/07 (překážka věci pravomocně rozhodnuté - shodná námitka podjatosti), NS 2 Cdon 786/96 (obsahově shodná námitxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx věc rozhodnuta - § 15b odst. 2), NS 29 Cdo 2134/2012 (nepředložení věci nadřízenému soudu - § 15b odst. 2).
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxost k rozhodnutí o vyloučení soudce nebo přísedícího
1.
Vydání rozhodnutí o vyloučení soudce/přísedícího přísluší
de iure
nadřízenému soudu. Poxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxat. Rozhoduje-li krajský soud o otázce podjatosti soudce okresního soudu, nemá to charakter odvolacího rozhodnutí, ani rozhodnutí soudu prvního stuxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xx xez ohledu na skutečnost, zda proti rozhodnutí nižšího soudu koná nebo nekoná řízení o opravném prostředku. Postavením nadřízeného soudu je tak nadán Nxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x poměru ke všem okresním soudům v obvodu (Rc 48/96). Není přitom rozhodující, zda je nadřízený soud zároveň odvolacím nebo dovolacím soudem.
3.
O vyxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxšího soudu, který je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci obecných civilních soudů, není zde nadřízeného soudu, a proto je k rozhxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxné rovině konstatovat, že o vyloučení soudců/přísedících bude nadřízený soud zásadně rozhodovat v tříčlenném sboru složeném z předsedy senátu a dvou xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxů (tzv. velký senát). Rozhodování velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia bude namístě tehdy, dospěje-li tříčlenný senát Nejvyššího sxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxě usoudí na zásadní právní význam řešené procesní otázky podjatosti soudců/přísedících - věc je za daného stavu nutno s řádným odůvodněním postoupit k xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x x xx x xx xxxxx x x xx x xx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxx
x xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx vyjadřovat, zda dotčený soudce/přísedící je nebo není vyloučen z projednávání a rozhodování označené věci.
II. Opožděná námitka podjatosti
5.
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x). Námitka podjatosti musí být uplatněna nejpozději na prvním soudním jednání, kterého se zúčastnil soudce/přísedící, o jehož vyloučení jde. Pokud úxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxů od nabytí vědomosti o skutečnosti zakládající pochybnost o nepodjatosti soudce nebo přísedícího. Bez zřetele k zákonné lhůtě je účastník řízení oprxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xovinnosti soudu není možnost vznesení námitky podjatosti
ex lege
nijak časově omezena (nebereme-li v potaz požadavky a lhůty k podání řádných i mimořxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxzvěděl.
6.
Námitka podjatosti se obecně předkládá k rozhodnutí nadřízenému soudu, není-li zákonem stanoveno jinak. K předložení námitky podjatxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xx xxxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx Je-li zapotřebí (ne)včasnost námitky podjatosti důkladně posoudit, protože opožděnost není zjevná, je naopak podle zákonné úpravy postup předložexx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxtnutí námitky podjatosti nadřízeným soudem (§ 16 odst. 2).
III. Námitka podjatosti podaná neoprávněnou osobou
7.
Výkladem § 15b lze dovodit, že xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxm řízení). Návrh na vyloučení podaný osobou, která v rozhodné době nebyla účastníkem řízení, postrádá zákonnou oporu. Bude-li přesto nadřízenému souxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxzhodnutí nadřízeného soudu o vyloučení soudců či přísedících nebo o odmítnutí námitky podjatosti není třeba nařizovat soudní jednání, nemá-li být ve xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxsti účastníků řízení nebude nezbytné zpravidla tehdy, pokud je možno usuzovat na opožděnost vznesené námitky podjatosti anebo je-li dán důvod vyloučxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxstit skutkový stav, soudní jednání nařízeno bude. Dokazování (zejména formou výslechu svědků a čtení listinných důkazů) provede nadřízený soud buď sxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxení - například uložit pořádkovou pokutu.
Z další judikatury:
Rc 11/04 (rozhodnutím "nadřízeného soudu" je i pořádkové opatření), NS 2 Cdon 30/xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxní příslušnosti k projednání odvolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu o uložení pořádkové pokuty), 29 NSČR 58/2012 (nadřízený vrchní soud), VS Prxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxudce či přísedícího; přikázání věci jinému senátu; nutná delegace)
JUDr.
Jana
Bílková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Určení jxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx přísedícího z projednávání a rozhodování věci, je předseda věcně a místně příslušného soudu oprávněn i povinen určit podle rozvrhu práce jiného soudcx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxho senátu, je nutno věc přikázat jinému senátu příslušného soudu. Nepřipadá-li ani takový postup v úvahu, tj. jsou-li u místně příslušného soudu vylouxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxí příslušnosti, ovšem za dodržení pravidel příslušnosti věcné). Předseda soudu, jehož soudci byli vyloučeni, však nesmí přikázání věci jinému soudu xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe § 12 odst. 3 soud, který je nejblíže společně xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxázána.
II. Postup po zrušení rozhodnutí ve věci odvolacím nebo dovolacím soudem, anebo z titulu žaloby pro zmatečnost
2.
Námitka podjatosti je prxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxísedícího z projednávání a rozhodnutí věci. Není ovšem jediným nástrojem, který zákon k dosažení řečeného účelu nabízí. Otázka vyloučení soudce/příxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x odvolání, žalobě pro zmatečnost, nebo dovolání. Nejvyšší soud však k uvedené zmatečnostní vadě přihlédne z úřední povinnosti podle § 242 odst. 3 jen v xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xx xxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxdjatosti soudce/přísedícího je přípustné pouze v průběhu řízení u soudu daného stupně, tj. bude-li důvod vyloučení zjištěn před vydáním rozhodnutí, xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxtředcích. Účinný přezkum rozhodnutí z titulu předmětné vady řízení lze v opravném systému uskutečnit bez ohledu na to, zda byla během soudního procesu xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxík řízení uplatní námitku podjatosti před nařízeným jednáním soudu o věci samé nebo přímo na soudním jednání, má soud podle § 15b odst. 2 pravomoc posouxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxtí o vyloučení nebo nevyloučení soudce/přísedícího. To platí za podmínky, že soud na nařízeném jednání rozhodl ve věci samé. Právní úprava cílí k zachoxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxa nebo nevytvářela překážku pro rozhodnutí soudu o věci, nejsou-li pro vyloučení soudců či přísedících dány zákonné důvody.
5.
O vyloučení nebo nexxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx soudu. K námitce podjatosti, která byla vznesena před nebo v průběhu soudního jednání, na němž byla věc rozhodnuta, a kterou soud nepokládá za důvodnoux xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxx xodání řádného či mimořádného opravného prostředku, tj. odvolání [§ 205 odst. 2 písm. a), § 219a odst. 1 písm. a)], žaloby pro zmatečnost xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxo rozhodnutí, ať na základě řádného nebo mimořádného opravného prostředku. Vzhledem k tomu, že se jedná o závažnou vadu, nelze
meritorní
výsledek řízxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x x x xx3e odst. 1 až 3, anebo žaloby pro zmatečnost - § 229 odst. 1 písm. e), § 235e odst. 2]. Dojde-li ke zrušení rozhodnutí nižší instance odvolacím/dovolacím sxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxk nepovedou ke zrušení závazných (pravomocných) soudních aktů, pokud pochybnosti o nepodjatosti soudce/přísedícího dovozuje účastník z okolnostíx xxx xx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxném prostředku k popisovanému zrušujícímu postupu, je namístě aplikovat ustanovení § 16a odst. 1 o zákonné povinnosti předsedy příslušného soudu nixxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x delegaci jinému soudu (viz výklad výše).
Z další judikatury:
III. ÚS 230/96 (ústavní imperativ "nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci" a xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxlušného soudu), Rc 40/82 (vyloučený soudce není oprávněn ve věci konat dokazování ani jako soudce soudu dožádaného), NS 21 Cdo 1542/2008 (rozhodnutí o xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xtav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Závaznost rozhodnutí xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxení soudce/přísedícího podle § 16 odst. 1 má povahu deklaratorního (procesního) usnesení. Nadřízený soud rozhoduje i odmítnutím námitky podjatostx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xozhodnutí nadřízeného soudu o nevyloučení soudce/přísedícího z projednávání a rozhodování věci nebo o odmítnutí námitky podjatosti není přípustné xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxo soudu. Zásadně nepřichází v úvahu ani zásah Ústavního soudu provedený v řízení o ústavní stížnosti (I. ÚS 2928/09). Právní úprava a
judikatura
vycháxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxrušení ústavně zaručeného práva na zákonného soudce lze tedy dosáhnout jiným účinným způsobem.
3.
Závaznost vydaného usnesení o (ne)vyloučení sxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxení meritorního rozhodnutí z důvodu, že věc posuzoval vyloučený soudce/přísedící.
II. Skutečnost, že o věci rozhodoval vyloučený soudce či přísedxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxe účastníku řízení docílit vyloučení podjatého soudce nebo přísedícího z projednávání a rozhodnutí věci. Není ovšem jediným nástrojem, který zákon k xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxnutí. Se zřetelem ke stávající procesní úpravě lze hovořit o odvolání [§ 205 odst. 2 písm. a), § 219a odst. 1 písm. a)], žalobě pro zmatečnost [§ 229 odst. 1 xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxlání přípustným (dovolacím důvodem je totiž
de lege lata
toliko nesprávnost právního posouzení věci).
5.
Uplatnění námitky podjatosti soudce/xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx kterým bylo řízení u tohoto soudu skončeno. Námitka podjatosti podaná po rozhodnutí o věci nemá charakter způsobilého xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxodování o řádných, nebo mimořádných opravných prostředcích (pozn.: nebyl-li důvod vyloučení soudce/přísedícího účastníku do právní moci rozhodnuxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxzovat i tehdy, byla-li během soudního procesu námitka podjatosti vznesena.
Relevantní
není, zda a jakým způsobem o ní bylo nadřízeným soudem rozhodnxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxo rozhodnutím o námitce podjatosti), NS 28 Cdo 1335/2001 (dovolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu není možno podat), NS 25 Cdo 243/2009 (zastavenx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxedostatek funkční příslušnosti dovolacího soudu k rozhodnutí o dovolání proti usnesení o odmítnutí námitky podjatosti nadřízeným soudem), NS 22 Cdo xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx 123/94 (shodná námitka podjatosti - překážka věci pravomocně rozhodnuté).
(Vyloučení zapisovatele, jiného zaměstnance soudu, znalxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxlce nebo tlumočníka
1.
Osoby zapisovatelů, jiných zaměstnanců soudu, jakož i znalců a tlumočníků, musí být vzhledem k odbornému působení v soudním xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xonečné rozhodnutí soudu o věci samé. Vykonání znaleckého nebo tlumočnického úkonu je významné z hlediska řádného zjištění skutkového stavu a vytváří xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x jejich vyloučení z úkonů v řízení.
2.
Úkoly výkonu soudnictví plní u okresních a krajských soudů kromě soudců a přísedících i justiční čekatelé, asxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxedníků, ti jsou podrobeni zvláštní úpravě § 6 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o zmxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxxxxx pro vyloučení soudce a přísedícího. Dozví-li se vyšší soudní úředník o skutečnosti, pro niž by mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi senáxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxhoduje předseda senátu; proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. Bylo-li rozhodnuto, že vyšší soudní úředník je vyloučen, určí přxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxěstnance soudu. Objektivní hledisko pro rozhodování o vyloučení
3.
Vyloučení zapisovatele, jiného zaměstnance soudu, znalce či tlumočníka z proxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxčených osob (§ 14 odst. 1).
4.
Rozhodování o vyloučení musí být založeno na objektivní bázi. Nelze proto vycházet toliko ze subjektivního pohledu o xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxího rozboru podstatných skutečností. K vyloučení je možno se uchýlit jen v případě, lze-li na pochybnost o nepodjatosti soudní osoby/znalce/tlumočnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxnskoprávního soudu činné nebo do řízení přibrané kvalifikované osoby mají
ex lege
povinnost oznámit předsedovi senátu skutečnost, která je důvodem xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxodjatosti a k jejímu splnění musí dojít neprodleně. Předseda senátu, jenž od zapisovatele, jiného soudního zaměstnance, znalce či tlumočníka obdržex xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxy.
IV. Námitka podjatosti
6.
Účastníci řízení mají právo vyjádřit se k osobě zapisovatele, jiného zaměstnance soudu, znalce nebo tlumočníka. Soxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx a co sleduje; nezbytností je rovněž provedení podpisu a datace (§ 42 odst. 4). Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxtostí zákon v § 15a odst. 3 vyslovuje i zvláštní požadavky na obsah námitky podjatosti. Účastník řízení musí vymezit, proti kterému znalci, tlumočníkxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxení účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy je možno důvod vyloučení prokázat. Ohledně každé osoby, u níž je namítána podjatost, je zapoxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxmitka podjatosti ve vztahu k zapisovateli, jinému zaměstnanci soudu, znalci nebo tlumočníkovi spojena s žádnou lhůtou (nepočítá se s aplikací ustanoxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xutno přihlížet k právní úpravě nastolené v § 11 odst. 2 zákona o znalcích a tlumočnících, který ukládá oznámit soudu důvod vyloučení znalce i tlumočníka xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x)].
V. Rozhodnutí o vyloučení zapisovatele, jiného zaměstnance soudu, znalce či tlumočníka; pravomoc a postup
9.
Rozhodnutí o vyloučení zapisoxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx k vyřízení. Rozhodnutí má formu usnesení a opravný prostředek není přípustný.
10.
Na řízení o vyloučení znalce, tlumočníka, zapisovatele či jinéxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxx x xxx xxxxx x x x x x xx xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxx3 (důvodem pochybnosti o nepodjatosti znalce je i skutečnost, že má spolu s účastníkem řízení uzavřen pracovní poměr ke stejnému zaměstnavateli - kromx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx x277/2000 (vyloučení znaleckého ústavu), NS 21 Cdo 845/2013 (k postavení znalce a veřejnoprávní/soukromoprávní povaze znalecké činnosti), NS 21 Cdo xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxntáře je ke dni 1.1.2016.
Zrušené ustanovení kontra nová právní úprava
1.
Obsahem zrušeného § 17a byla zákonná úprava vyloučení notáře a jeho zaměxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxáře, notářských koncipientů, notářských kandidátů nebo jiných zaměstnanců notáře rozhodoval občanskoprávní soud, který notáře úkony soudního komxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xaměstnancům nebyl přípustný opravný prostředek.
2.
S účinností od 1.1.2014 byla právní úprava pozůstalostního řízení vtělena do zvláštního přexxxxx x
xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxx xx xx xx, za subsidiární použitelnosti obecných ustanovení o vyloučení soudců a přísedících v občanském soudním řádu. O vyloučení notáře z provedení úkonů soxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxučení notáře pro pochybnost o nepodjatosti, pověří současně vykonáním úkonů soudního komisaře jiného notáře.
HLAVA TŘETÍ
ÚČAST NA ŘÍZENÍ
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxsti i v právech (čl. 1 Listiny). Tento hodnotový postulát se promítá i do základních principů fungování soudnictví, přičemž výslovný výraz nachází v záxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxm je rovná příležitost účastníků řízení k uplatnění jejich procesních práv (srov. Sb. ÚS 3/1997, II. ÚS 127/98 a Sb. ÚS 79/2002, IV. ÚS 140/02), má místo vx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxů - s pojmem "rovnosti zbraní" (equality of arms), který chápe jako součást práva na spravedlivý proces (čl. 6 odst. 1 EÚLP). Podle ESLP rovnost zbraní vyxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxnější situace, než ve které je její protistrana (De Haes and Gijsels v. Belgium, 1997). Je zřejmé, že v případě "rovnosti zbraní" jde jen o jiné označení ixxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxě se však promítá do mnoha jednotlivých ustanovení občanského soudního řádu (Sb. ÚS 26/1994, II. ÚS 74/93), která účastníkům řízení zajišťují stejnox xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xsou způsobilé ovlivnit rozhodování soudu (srov. Sb. ÚS 124/2010, II. ÚS 2189/09). Patří sem ustanovení garantující účastníkům právo se vyjádřit [napxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x x xx x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xx x xxxx § 119a, § 123, § 210 odst. 1, § 215 odst. 2, § 250 odst. 2, § xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xdst. 1, § 225).
4.
S ohledem na uvedené je § 18 odst. 1 třeba přisuzovat rovněž interpretační význam, a to tam, kde právo účastníka vyjádřit se, resp. xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxedná se pouze o případy doručování stejnopisu odvolání protistraně při napadení rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení (Sb. ÚS 188/2011, I. ÚS 6xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxdárce (§ 210 odst. 1 věta druhá; k hlediskům srov. Sb. ÚS 14/2007, III. ÚS 191/06), nýbrž zejména o doručování návrhů účastníka, má-li o nich soud rozhodxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
rovněž v případech nařizování jednání odvolacího soudu, kdy nelze vycházet pouze z formalistického výkladu § 214 odst. 2 písm. c) (Sb. ÚS 10/2009, IV. xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xvažovat, zda k objasnění sporné skutkové okolnosti nepřispěje dokazování provedené při jednání.
6.
Při výkladu ustanovení o moderačním právu soxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxků řízení (Sb. ÚS 3/2012, II. ÚS 2658/10).
7.
Na zásadu rovnosti odkazuje praxe i při rozhodování o osvobození od soudních poplatků, když s pomocí § 1x xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xb.; Sb. ÚS 71/1999, I. ÚS 13/98).
8.
Výjimky ze zásady rovnosti stanoví zákon zpravidla výslovně. Bez slyšení účastníků rozhoduje předseda senátu xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxodnutí (§ 253 odst. 1). Jednání nebude soud - vedle případů uvedených v § 115a - nařizovat při rozhodování o některých odvoláních (§ 214 odst. 2 a 3; § 254 xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxí-li výslovná úprava (srov. však § 104a odst. 2 a 3, § 104b odst. 4), aby soud vycházel z posouzení okolností konkrétního případu.
9.
Uvedené výjimkx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx povinnost soudu vyhovět všem důkazním návrhům účastníka (Sb. ÚS 3/1997, II. ÚS 127/98), případně povinnost soudu dbát na to, aby důkazy provedené z podxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx důkazního břemene, neboť tato (blíže k nim NS 22 Cdo 3108/2010) nezatěžují jednostranně pouze určitou procesní stranu; každá z procesních stran totiž xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxím řízení, s. 119). Rovnost účastníků neporušuje ani § 133a, neboť ve skutečnosti ani v tomto případě neleží důkazní břemeno pouze a výlučně na straně žaxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx druzích civilního řízení, mj. i v řízení nesporném (R 72/66, R 25/70) a v řízení exekučním (R 40/53). Porušení zásady rovnosti může být důvodem ke zrušenx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
12.
Se zásadou rovnosti účastníků úzce souvisí rovněž poučovací povinnost soudu (blíže viz komentář k § 5) a právo na právní pomoc (viz komentář k § 30)x
xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx se tak automaticky, nýbrž až po té, co taková potřeba vyjde v řízení najevo (odst. 2). Smyslem tohoto institutu je zajistit osobě zcela či nedostatečně zxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxy Sb. NSS 376/2004, NSS 4 Azs 52/2004).
14.
Proto samo zjištění, že účastníkem je cizí státní příslušník, eventuálně osoba jiné než české národnostxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxněné v českém jazyce svými podáními činěnými rovněž v českém jazyce, nejsou pro ustanovení tlumočníka dány důvody, neboť zde není taková potřeba (Sb. Nxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx s účastníkem při jednání.
15.
Se souhlasem účastníka nebo v odůvodněných případech, např. tehdy, je-li mateřštinou účastníka málo rozšířený jazxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxh jazyků státu, jehož je účastník příslušníkem.
16.
Ohledně výpovědi toho, kdo nevypovídá v českém jazyce - tedy případně i účastníka, jemuž byl usxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxušnou část pokud možno také v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal, případně zapisovatel či protokolující úředník pořídí zvukový záznam.
17.
Náklaxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxlze účastníku uložit (R 21/86). To se samozřejmě týká i nákladů na pořízení překladů písemností (rozhodnutí, podání, listinných důkazů). Vzniknou-lx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxo.
18.
Stejné zásady platí pro případ, jde-li o ustanovení tlumočníka účastníku, s nímž se nelze dorozumět jinak než některým z komunikačních systxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx pomoc), Sb. ÚS 59/1998, IV. ÚS 303/98 (zákaz diferenciace na základě subjektivních předpokladů a schopností), Sb. NSS 177/2004, 3 Azs 17/2003 (rozhodxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xvořák,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Pojem procesní subjektivity
1.
Předchozí civilně procesní úpravy otázku procesní sxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxtivita je totožná se subjektivitou právní (s "právní osobností"), jež je upravena v hmotném právu (v současnosti v § 15 a násl. obč. zák.). Pro ztotožněnx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx způsobilost být účastníky řízení všichni ti, kdo mohou být jejich nositeli. Pojem procesní subjektivity je však širší než pojem právní osobnosti; nelxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxolečnost v řízení o zrušení zápisu o výmazu do obchodního rejstříku, viz R 43/05; obdobně Hora, s. 7).
2.
Procesní subjektivita je způsobilostí být xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx být nositelem práv a povinností procesní povahy.
3.
Procesní subjektivita má povahu procesní podmínky (§ 103). Oproti převažujícímu mínění soudxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxchodního rejstříku, čímž se nedostatek podmínky řízení zhojí (srov. Vážný 2309). Nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení musí být dán v době, kxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xvšak nečiní tak dříve, než zjistí svou pravomoc věc projednat a rozhodnout (PrRo 7/96, s. 338, MěS Praha 20 Co 74/96).
4.
Zemře-li (ztratí-li způsobxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxo 3/97, s. 57, VS Praha 5 Cmo xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxíkem řízení je rovněž jednou z podmínek účinnosti procesních úkonů (něm. Prozesshandlungsvoraussetzung); absence procesní subjektivity tak bráníx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxří ovšem případy, kdy předmětem přezkumu je sama otázka procesní subjektivity; bylo-li řízení pro nedostatek procesní subjektivity zastaveno, nepřxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx ximořádného (srov. R 10/00).
6.
Nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení je důvodem žaloby pro zmatečnost [§ 229 odst. 1 písm. b)]; jako ke zmaxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxvající v nedostatku procesní subjektivity přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3).
7.
Úprava procesní subjektivity se vedlx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx
8.
Způsobilost být účastníkem řízení má každý člověk, a to od narození až do smrti (srov. § 23 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že se na počaté dítě hledí jako xx xxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx se narodí živé (stejně Fasching: Lehrbuch des österreichischen Zivilprozessrechts, s. 172).
9.
Procesní subjektivita fyzické osoby zaniká rovxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx x xx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxohlášení člověka za nezvěstného (§ 66 odst. 2 obč. zák.) nemá na existenci procesní subjektivity vliv. Účastníku, jehož pobyt není znám, může předseda xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxké osoby být účastníkem řízení trvá i po její smrti; zemřelému účastníkovi se ustanoví opatrovník, s nímž soud v xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxstníkem řízení před českými soudy se řídí právním řádem státu, v němž má cizinec obvyklý pobyt; stačí však, je-li způsobilý podle českého právního řádu xx x xxxxx x xx xx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxická osoba obvykle vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku (srov. § 126 odst. 1 obč. zák.) a zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku (§ 185 obč. zák.). xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností (§ 1 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících). Existují však i další veřejně pxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxík evidovaných (církevních) právnických osob, srov. k tomu nález Pl. ÚS 2/06].
13.
Zřízení právnické osoby není vyloučeno ani zákonem (§ 126 odst. x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxkatura
v tomto směru dovodila, že zákon může stanovit, že určitý subjekt je právnickou osobou nejen tím, že jej za právnickou osobu výslovně prohlásí, xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxmoře; srov. důvody R 1/11).
14.
Z hlediska způsobilosti být účastníkem řízení není rozhodné, zda se jedná o právnickou osobu soukromého nebo veřejxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x x xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxa). Procesní subjektivitu mají rovněž cizí státy; u nich je však třeba vždy zkoumat, zda v konkrétním případě nejsou vyňaty z pravomoci českých soudů (§ x xxxxx x xx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxra, Notářská komora, Exekutorská komora). Procesní subjektivita náleží též veřejným vysokým školám, nikoliv však jejich součástem (např. fakultámx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx.
K právnickým osobám veřejného práva řadíme také církve a náboženské společnosti dle zákona č. 3/2002 Sb., jakož i evidované (církevní) právnické osxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx politické strany a hnutí, nikoliv však jejich organizační jednotky (srov. SoRo 2/97, s. 30, KS Hradec Králové 14 Co 890/94).
18.
Subjektem procesnxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx, Státní fond kinematografie).
19.
Pokud jde o zahraniční právnické osoby, řídí se jejich procesní subjektivita právním řádem, podle něhož takovx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xx xx xx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx povinnosti a jeho zkoumání podléhá zásadě vyšetřovací, bude (v zájmu rychlosti řízení) vhodné, aby žalobce, je-li zahraniční právnickou osobou, přexxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxx xxxší nositelé procesní subjektivity
20.
Z § 19 části věty za středníkem vyplývá, že způsobilost být účastníkem řízení může mít ze zákona i ten, kdo nemx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxbo jen tak, že s takovou "osobou" mlčky zachází jako s účastníkem řízení (srov. důvody R 1/11).
21.
Případy, kdy zákon výslovně přiznává procesní suxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxjvyššího státního zástupce, v případě druhém o Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Blíže k tomu komentář k § 35 a 35a.
22.
Častější jsxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxvací žalobě (R 3/06), finanční úřad v řízení o žalobě z lepšího práva (R 74/05), resp. v řízení o žalobě na neúčinnost právního jednání (R 63/98), vymazanxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx) a celní úřad v incidenčním řízení, jehož předmětem byla věc vyměřování a vybírání cla, daní nebo poplatků (SoJ 34/03, VS Praha 13 Cmo 163/2002).
23.
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxici (R 54/72), ředitelství státních drah (Vážný 520), městskému úřadu (Vážný 1489; PrRo 6/95, s. 286, VS Praha 6 Cdo 140/94), obecnímu úřadu (PrRo 7/96, xx xxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx a průmysl kovodělný", Vážný 4379).
24.
I nadále se pak uplatní judikaturní závěr, podle kterého účastníkem řízení o omezení nebo vrácení svéprávnxxxx xx xx xx xx xxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxsobilost být účastníkem řízení takovému zdravotnickému útvaru, jemuž by pak nebylo možné ve smyslu ustanovení § 24 z. ř. s. uložit, aby nahradil náklaxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxíka
25.
Nejednotně jsou praxí řešeny případy, kdy je jako účastník řízení označena entita, která není nositelem procesní subjektivity. Rozhodujíxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx x zvláště v řízení, v němž se neuplatňuje povinné zastoupení advokátem -, že žalobce sice mínil žalovat osobu, která je nositelkou procesní subjektivitxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxplývá, že žalována je osoba objektivně způsobilá být účastníkem řízení (srov. PrRo 6/96, s. 327, VS Praha 5 Cmo 755/95). V takových situacích bude namísxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx svůj žalobní požadavek proti útvaru bez procesní subjektivity (např. proti odštěpnému závodu, srov. SoJ 39/00, NS 20 Cdo 2380/98), bude na místě řízenx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxého účastníka, a i z dalšího obsahu žaloby vyplývá, že procesní nárok směřuje proti němu.
27.
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxch úkonů je však třeba vycházet z teorie projevu (srov. Winterová, Macková: Civilní právo procesní, s. 171), skutečná vůle účastníka není rozhodná. Texxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxu.
Z další judikatury:
R 109/11 (přihláška pohledávky do insolvenčního řízení osobou bez právní subjektivity), R 17/98 (účinky prohlášení konxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx x327/96 (procesní subjektivita tělovýchovné jednoty), PrRo 8/96, s. 368, NS II Odon 4/96 (procesní subjektivita státního podniku), PrRo 3/94, s. 111, xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxil
Dvořák,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Pojem procesní způsobilosti
1.
Procesní způsobilostí se rozumí schopnost procxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx11). Procesní způsobilost odlišujeme od způsobilosti být účastníkem řízení (procesní subjektivity; srov. komentář k § 19); ne každý účastník řízení xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxh vztazích zavazovat, tj. na svéprávnost (§ 15 odst. 2 obč. zák.). Tato skutečnost ovšem nemění nic na tom, že procesní způsobilost je kategorií procesnxx xx xxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxc, nebo v odpovídajícím rozsahu nedisponují (např. právnické osoby, dále srov. § 35 odst. 3 z. ř. s., § 368 odst. 2 z. ř. s., § 403 odst. 3 z. ř. s., § 431 odst. 2 xx xx xxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxx průběhu, lze odstranit přibráním nebo ustanovením zákonného zástupce či opatrovníka (srov. § 104 odst. 2 věta první).
4.
Při zkoumání procesní zxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx pro posouzení této otázky spolehlivý podklad (R 21/54). Platí, že rozhodnutí soudu ve věci samé v sobě zahrnuje kladné posouzení způsobilosti být účasxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xtázka procesní způsobilosti pravomocně vyřešena v jednom sporu, je tím závazně zodpovězena - při nezměněných okolnostech - i pro další spor mezi týmiž xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxung); procesnímu úkonu podniknutému stranou, jež nebyla procesně způsobilá, nelze přiznat žádné účinky. Je-li však otázka procesní způsobilosti v řxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xedostatek procesní subjektivity představuje i nedostatek procesní způsobilosti zmatečnostní vadu [§ 229 odst. 1 písm. c); srov. NS 21 Cdo 1015/2011]x xxxx x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xejen v řízení sporném, ale i v dalších druzích civilního procesu, tj. v řízení nesporném, vykonávacím, exekučním a insolvenčním.
II. Procesní způsoxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxx x xxč. zák.). Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti soudem (§ 37 obč. zák.), nebo, povolí-li to soud, uzavřením manžxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx (srov. Šínová in Melzer,Tégl: Občanský zákoník. Svazek I., s. 357) zkomplikovala již předtím dost obtížné posuzování procesní způsobilosti nezletixxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxazuje se, že stanovení věkových hranic (např. 6 a 15 let), platných v dřívějším právu, mělo své výhody nejen z hlediska jistoty v právním styku, nýbrž i z hxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx právní jednání, o kterém se v řízení jedná (např. soudní uplatnění vad tabletu, který si nezletilý pořídil z vlastních prostředků, jistě vyžaduje většx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxoto bude pravidlem závěr, že nemají procesní způsobilost (srov. I. ÚS 1041/14).).
11.
Jako výjimečné bude třeba posuzovat situace, kdy nezletilý xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xěcném rozsahu má nezletilý nepochybně i procesní způsobilost. Obdobně to musí platit i v případech, kdy nezletilý vykonává závislou práci (§ 34 obč. záxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx x uvedených případů nezletilý není plně svéprávný, může soud, vyžadují-li to okolnosti případu, rozhodnout, že musí být v řízení zastoupen zákonným záxxxxxxx xx xxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxhuje (R 34/85; srov. ale § 35 odst. 3 z. ř. s.). I zde bude ovšem namístě, aby soud zkoumal, zda okolnosti případu nevyžadují zastoupení takové osoby jejím xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxým rozhodnutím soudu, je třeba vycházet z toho, že má procesní způsobilost (srov. NS 20 Cdo 1307/2000 a také Vážný 11312).
13.
Nové hmotněprávní insxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxx. zák.) na posuzování procesní způsobilosti účastníka řízení přímý vliv nemají; z hlediska procesní způsobilosti je rozhodující pouze rozsah, v jakéx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxud, je-li tu nebezpečí z prodlení, opatrovníka pro řízení (§ 29 odst. 1, srov. komentář k § 29).
15.
Procesní způsobilost cizince se řídí právním řádxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx-li způsobilý podle českého právního řádu (srov. § 9 odst. 1 z. m. p. s.).
III. Procesní způsobilost právnických osob
16.
Není správný názor, podle xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx.: s. 69). V takovém pojetí by všechna řízení, jejichž účastníky jsou právnické osoby, byla zmatečná [§ 229 odst. 1 písm. c)]. Ve skutečnosti právnické oxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxx
Procesní způsobilost právnických osob upravuje procesní právo i nadále zcela samostatně způsobem, jenž je na hmotném právu nezávislý, a to v ustanovexxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xx xx xxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxa nikoho, jehož prostřednictvím by mohla procesně jednat, nebo je-li sporné, kdo je takovou oprávněnou osobou, ustanoví procesní soud, je-li nebezpexx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxrávněna jejím jménem jednat (R 37/00).
19.
Procesní způsobilost zahraničních právnických osob se řídí právním řádem, podle něhož právnická osobx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxších nositelů procesní subjektivity
20.
Přiznává-li zákon (výslovně či mlčky) způsobilost být účastníkem řízení útvarům, jež nemají právní osobxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx x xxxxx x
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx občanského soudního řádu zákonem č. 202/2002 Sb. Podstatou úpravy je poskytnutí legitimace v řízeních týkajících se majetku státu těm subjektům, kxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxdy o legislativní zmetek.
Z další judikatury:
R 2/84 (kolizní opatrovník dítěte v řízení o způsobilosti rodiče k právním úkonům), SoJ 9/04, NS 21 xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxlost), SoJ 86/01, NS 21 Cdo 1841/2000 (zastupování zaměstnavatele, který je fyzickou osobou), Vážný 18390 (schválení dosavadního vedení sporu zákonxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Vztah k hmotnému právu
1.
Občanský soudní řád i nadále upravuje pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxva právního jednání právnických osob v oblasti hmotného práva (srov. § 161 a násl. obč. zák.) je postavena na jiných principech (zastoupení), a pro svou xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xízení neměla vyvolávat další (sekundární) spor; proto je třeba dbát na jednoznačnost a přehlednost procesní úpravy.
2.
Požadavku jednoznačnostx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxob za právnickou osobu není přípustné (srov. SoJ 174/2005, NS 29 Odo 982/2004). I když tedy stanovy nebo společenská smlouva společnosti s ručením omezxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx osoby; její jednání se bez dalšího přičítá právnické osobě (srov. komentář k § 20, bod 16 a násl.). Proto je soud mj. povinen doručovat písemnosti přímo pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxnaložené účastníkem řízení (právnickou osobou).
4.
Úprava procesního jednání právnických osob samozřejmě nezakazuje, aby si právnická osoba zxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx předseda (srov. SoJ 140/05, NS 29 Odo 560/2004).
II. Kdo procesně jedná
5.
Odstavec 1 stanoví, že za právnickou osobu procesně jedná:
a)
člen stxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxxx
xx
xx xx xxxxxxxi statutární orgán právnické osoby jediná fyzická osoba, činí v řízení procesní úkony za právnickou osobu ona. Je-li jediným členem statutárního orgáxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxesně jednat; oprávnění fyzické osoby k procesnímu jednání za osobu právnickou může vyplývat i ze zakladatelského právního jednání.
7.
Má-li statxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxl pověřen. Je-li předsedou nebo členem statutárního orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, nebrání jí tato skutečnost v tom, aby za právnickou oxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xx xx xxxxxxxx xx xxxxnickou osobu zaměstnanec, musí k tomu být pověřen statutárním orgánem. Nepostačuje, pověří-li zaměstnance k procesnímu jednání za právnickou osobu xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx
xx
xudikatura
nepovažuje za zaměstnance ve smyslu § 21 odst. 1 fyzickou osobu, jejíž poměr k zaměstnavateli je založen pouze na některé z dohod konaných mxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxdnání jejího člena; v takovém případě může za právnickou osobu jednat např. člen spolku.
10.
Ad c) Vedoucí odštěpného závodu (§ 503 obč. zák.) může zx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxko vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního rejstříku (zápis má
konstitutivní
povahu).
11.
Ad d) Činit procesní úkony za právnickou osobu xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxolika osobám, které ji jsou oprávněny zastupovat samostatně (§ 452 odst. 2). V souvislosti s novou hmotněprávní úpravou prokury vzniká otázka, zda a přxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxku nebo obchodní závod; srov. § 450 odst. 2 obč. zák.). Máme za to, že na základě omezené prokury je prokurista oprávněn za právnickou osobu procesně jednxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxon oprávnění procesně za právnickou osobu jednat jiným osobám než těm, jež jsou uvedeny v § 21 odst. 1. Společným jmenovatelem těchto případů je obvykle xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx právnickou osobu někdo jiný (srov. důvody NS 29 Cdo 2684/2011). Půjde typicky o tzv. společnické žaloby na náhradu újmy (např. § 108, 157, 371 a 584 z. o. xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xx x xxxxxxx
x3.
xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x§ 187 obč. zák. a násl.). Osobou, jež nabývá oprávnění k procesnímu jednání za právnickou osobu, je likvidátor, a to okamžikem svého povolání (§ 193 občx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxvolání likvidátora účinné.
14.
Naproti tomu nemá prohlášení konkursu vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům ani na jeho procesní způsobxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxnat. Nejde tedy o situaci upravenou v § 21 odst. 2. Je však třeba si uvědomit, že prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakláxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxvá insolvenčního zákona). To znamená, že v uvedeném rozsahu je insolvenční správce namísto dlužníka (fyzické či právnické osoby) v řízeních, jež se týxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx x x xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxávce pro řešení krize
15.
Občanský soudní řád rozlišuje, zda zavedení nucené správy, dočasné správy nebo správy pro řešení krize má za následek přexxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx skupinu případů reprezentuje § 93 odst. 1 zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu [srov. též § 99 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxu přechod oprávnění jednat, místo osob uvedených v § 21 odst. 1, za právnickou osobu na správce. Osoba vykonávající správu je zároveň oprávněna pověřit xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx z toho, že rozhodnutí a právní jednání statutárních a dalších orgánů právnické osoby vyžadují schválení správce, jinak jsou neplatná. To se však z povaxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xozhodnutí či právní jednání, která přísluší statutárním či jiným orgánům právnické osoby; xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxna o Všeobecné zdravotní pojišťovně).
V. Rozpor se zájmy právnické osoby
18.
Fyzickou osobu oprávněnou za právnickou osobu jednat, vylučuje z výxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx, za kterou jedná, soud nepřihlíží (§ 41a odst. 3). Musí se jednat o skutečný rozpor zájmů, nikoliv o střet pouze hypotetický. Zjistí-li soud existenci sxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxe udělit osoba, u níž byl zjištěn střet zájmů. Není-li nikoho, kdo by mohl za právnickou osobu jednat, lze právnické osobě, je-li tu nebezpečí z prodleníx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xa ni v řízení jedná osoba oprávněná podle § 21 odst. 1. Vada průkazu k jednání za právnickou osobu je, obdobně jako nedostatek procesní plné moci, nedostaxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x určené lhůtě nedostatek průkazu odstranil (SoJ 69/04, NS 29 Cdo 295/2002). Dodatečné doložení oprávnění jednat za právnickou osobu zhojí i ty procesnx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx 299/2008; SoJ 40/08, NS 29 Odo 1138/2005).
20.
K prokázání oprávnění k procesnímu jednání za právnickou osobu zpravidla postačí, aby u člena (předxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx
prokura
, a to předložením aktuálního výpisu z veřejného rejstříku. Ovšem s ohledem na skutečnost, že zápis členů statutárního orgánu, resp. prokury dx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxto oprávnění dále zkoumal (NS 20 Cdo 552/2006).
21.
Oprávnění zaměstnance, resp. člena právnické osoby za ni v procesních vztazích jednat se prokaxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xx xxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xrávnickou osobu posuzuje soud podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2); o pověření ve smyslu § 21 odst. 1 může jít i v případě, je-li (nesprávně) označeno jako "plxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xprávněné podle § 21 odst. 2 (např. společníci, likvidátor) a odst. 3 (správce) jsou povinny své oprávnění k jednání za právnickou osobu prokázat; činí xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
Z další judikatury:
NS 21 Cdo 2190/2011 (ustanovení opatrovníka právnické osobě).
(Procesní jednání státu)
JUDr.
Bohumil
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxckou osobou (srov. § 21 obč. zák.). Vzhledem ke specifikům, které tato právnická osoba vykazuje, vyžaduje procesní jednání státu zvláštní úpravu, odlxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x jeho majetkem, jež je realizována prostřednictvím organizačních složek státu (srov. § 8 a násl. a § 17 a násl. zák. č. 219/2000 Sb.).
2.
Nelze však vxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxm a jednotným účastníkem řízení; organizační složky státu nejsou právnickými osobami. Zanikne-li tedy po zahájení řízení příslušná organizační sloxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xe rozděleno do dvou fází. Nejprve je zapotřebí určit, která organizační složka státu je příslušná za stát před soudem vystupovat (odst. 1). Až následně xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx ve věcech majetkových
4.
Příslušnou organizační složkou státu, která vystupuje za stát v řízení před soudem, je v případech stanovených zák. č. 201xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx x xx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxdnáním Úřadu (§ 6 až 8 cit. zákona). V prvém případě zákon stanoví podmínky, za kterých Úřad obligatorně vystupuje před soudem (jiným orgánem) ve věcech xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxační složky pouze fakultativně, jestliže se s ní na tom dohodne.
5.
Úřad vystupuje za stát v řízení vždy, jsou-li pro to splněny podmínky, a to bez ohlxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxé neumožňují výlučné či dohodnuté jednání Úřadu, případně přestanou být splněny podmínky pro výlučné jednání Úřadu, oznámí Úřad tuto skutečnost soudxx x xxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx dalšími orgány) zákon vylučuje, aby Úřad zvolil státu zástupce na základě plné moci (§ 22 odst. 2 zákona č. 201/2002 Sb.).
7.
Vystupuje-li v řízení nxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxé v řízení zabezpečuje činnost Úřadu (R 3/09).
8.
Ve věcech uvedených v § 11 zákona č. 201/2002 Sb., má Úřad způsobilost být účastníkem řízení; v takoxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxačních složek státu
9.
Nevystupuje-li x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe jiných předpisů. Příslušná je zásadně ta organizační složka, jíž k majetku, kterého se řízení týká, přísluší právo hospodaření (srov. § 9 odst. 1 zák. xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxmi organizačními složkami ministerstva a jiné ústřední správní úřady (srov. § 6 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřené mocxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxadec Králové 21 Co 595/2003). Při kumulaci více nároků však před soudem může vystupovat v jednom řízení více organizačních složek státu.
11.
Organxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxř prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxcelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu (§ 3 odst. 1 zák. č. 219/2000 Sb.).
12.
Která z organizačních složek je příslušná vystupovat před soudex xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx že s nepříslušnou organizační složkou přestane jednat a začne jednat s organizační složkou příslušnou (NS 30 Cdo 629/2005). Případný chybný závěr v toxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxí složku státu, která není příslušná za stát vystupovat, nejde o vadu podání, ani o nedostatek podmínky řízení (NS 33 Cdo 67/2004). Z uvedeného důvodu nexxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx pro určení organizační složky, vychází
judikatura
správně ze závěru, že to není důvodem vydání usnesení podle § 107a (NS 20 Cdo 2436/2006).
14.
Nx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx x xxxxxxx xx však třeba upozornit, že
judikatura
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxstoupení advokátem při hájení zájmů státu mělo být krajním (podpůrným) řešením (srov. IV. ÚS 3243/09; IV. ÚS 1087/09; III. ÚS 1180/10).
15.
Vystupxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx.
IV. Kdo jedná před soudem jménem státu
16.
Vystupuje-li před soudem za stát Úřad, jedná v řízení jménem státu zaměstnanec v Úřadu zařazený, jenž bxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxdnat.
17.
V případech, kdy za stát před soudem vystupuje příslušná organizační složka odlišná od Úřadu, jedná v řízení jménem státu vedoucí této orxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx
xxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxazuje zaměstnanec Úřadu, resp. příslušné (jiné) organizační složky zpravidla písemným pověřením, jakož i dokladem o tom, že je zaměstnancem Úřadu, rxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx číslo (§ 255 kancelářského řádu).
19.
Vedoucí příslušné organizační složky státu prokazuje své oprávnění jednat před soudem jménem státu předloxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxezpečí z prodlení, postup podle § 29 odst. 2.
V. Rozpor se zájmy státu
21.
Rovněž v případě procesního jednání jménem státu platí, že z účasti na řízexx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxuze hypotetický rozpor zájmů. Ustanovení dopadá nejen na zaměstnance Úřadu či dalších organizačních složek státu, nýbrž i na vedoucího příslušné orgxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxx xxx
x xxxxx xxxxxxxxxx:
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xízení na náhradu škody způsobené krizovým opatřením); 30 Cdo 727/2014 (příslušná organizační složka v řízení na náhradu škody způsobené vodoprávním xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxprávného celku)
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Osoby oprávněné jednat za obec a kraj
1.
Ačkolix xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxo procesní jednání státu, zvlášť. Tato právní úprava dopadá i na hlavní město Prahu, jíž přísluší jak postavení obce, tak kraje (§ 1 odst. 1 zák. č. 131/20xx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxbou je rovněž zaměstnanec obce, který tím byl starostou pověřen. Procesní úkony, které starosta (pověřený zaměstnanec) v řízení činí, nepodléhají scxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx města Prahy a statutárních měst jedná v řízení za obec primátor (srov. § 72 odst. 2 zák. č. 131/2000 Sb. a § 4 odst. 1 zák. č. 128/2000 Sb.). Hlavní město Praxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxvodům a městským částem, a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv [sroxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx x x xxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxsnímu jednání za město, týká-li se řízení majetku ve správě obvodu nebo městské části, oprávněn rovněž starosta městského obvodu či části (srov. SoJ 15xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxněž zaměstnanec kraje, který tím byl hejtmanem pověřen.
5.
Není samozřejmě vyloučeno, aby si obec či kraj jako strany řízení zvolily zástupce na záxxxxx xxxx xxxx xx xx x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxj prokazují své oprávnění k jednání jednak listinou, z níž vyplývá, že zastávají uvedenou funkci (starosta, primátor, hejtman), jednak písemným pověxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxx xx x xxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxnání za obec či kraj je vyloučena fyzická osoba, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy obce či kraje. K procesním úkonům učiněným vyloučenou osobou soud nepxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxx xxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxní o vydání bezdůvodného obohacení).
Zástupci účastníků
a) na základě zákona
(Zastoupení fyzické osoby, která nemůže před soudex xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxoupení osob je upravena v § 436 a násl. obč. zák. Komentované ustanovení však uvozuje problematiku procesního zastoupení v civilním procesu, tedy zasxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx pouze některé vymezené úkony. Obecné i procesní zastoupení je zastoupením přímým (práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému).
2.
Občanský xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx x x0).
II. Zákonné zastoupení fyzických osob
3.
Ustanovení dopadá na případy, kdy osoba nemůže před soudem samostatně jednat. Občanský soudní řád xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí způsobilost. K této situaci dochází zejména v těchto případech:
a) Osoba nezletilá, která není plně svéprávná.
Zákonným zástupcem nezletilého xxxx xxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxtné upozornit též na § 892 odst. 3 obč. zák., který umožní soudu ustanovit tzv. kolizního opatrovníka v případech, kdy jsou v rozporu zájmy zastoupeného xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xoudem (§ 37 obč. zák.). Pokud se bude jednat o osobu, která bude mít přiznanou plnou svéprávnost, bude soud jednat právě s ní, a nebude jednat s jejím zákonxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xx xx xx xxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx x xx xx xx xx xxxxxx komentář k tomuto ustanovení), který se ovšem v případě osoby s přiznanou svéprávností neuplatní.
b) Dále se bude jednat o osobu sice zletilou, která xxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx x xx x xxxxx xxxx xxk. svéprávnost fyzické osoby omezit. Přímo v tomto rozhodnutí musí být ustanoven opatrovník (§ 62 obč. zák.). Pokud tedy bude osobě opatrovník ustanoxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx x xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxa, které byl opatrovník ustanoven, nemůže v rozsahu svého omezení před soudem jednat sama, a bude za ni jednat opatrovník. V ostatních případech může jexxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx a nevede obecně k zastavení řízení. Soud by se měl pokusit tento nedostatek odstranit. Zejména může postupovat tak, že bude zjišťovat, kdo je zákonným zxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxí z prodlení. Dále může být podán podnět opatrovnickému soudu, aby byl osobě opatrovník ustanoven (v řízení dle § 44 a násl. z. ř. s.).
6.
Dle § 109 odstx x xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xv podrobnostech srovnej komentář k citovanému ustanovení).
7.
Zásadní následek ztráty procesní způsobilosti je upraven též v § 56 o. s. ř., kde je sxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx opatrovník, běží nová lhůta.
8.
Občanský soudní řád stanoví i další následky situací, kdy by jednala před soudem osoba, která procesní způsobiloxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxé osoby, která není plně svéprávná)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Zastoupení fyzické osoby, která nenx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxdech, že jde o věc, kde by jinak mohl jednat samostatně.
V praxi je ustanovení využitelné v těchto případech:
a)
nezletilá osoba, která není plně svxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxocesního institutu. Zejména se jedná o ustanovení § 37 obč. zák., které umožní soudu (za splnění zde uvedených předpokladů) přiznat nezletilé osobě plxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxilec, který nebude mít plnou svéprávnost, bude využití § 23 o. s. ř. v praxi časté. Smyslem a účelem komentovaného ustanovení je totiž zajištění ochranx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxy k uvedenému postupu měl uchýlit v případech, kdy z hlediska ochrany tohoto nezletilého účastníka a též z hlediska zachování rovnosti účastníků v soudxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xutné zvážit okolnosti konkrétního případu (složitost řešené problematiky, osobu nezletilého a další).
Ad b) K postupu podle § 23 o. s. ř. může však doxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xbčanskému zákoníku, se osoby dříve zbavené způsobilosti k právním úkonům (za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku) považují za osoby xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x x těchto případech může soud rozhodnout, že bude jednat s jejich opatrovníkem i přesto, že jde o věc, kdy by mohl jinak jednat samostatně.
3.
Konečně jx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xx xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxmá žádný vliv na svéprávnost osoby, která musí být dle rozhodnutí soudu v řízení zastoupena zákonným zástupcem nebo opatrovníkem.
4.
Zásadním způxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxsobilost ve smyslu § 20 odst. 1 občanského soudního řádu, přičemž opačný závěr lze přijmout pouze v konkrétních zcela výjimečných situacích a vždy je nuxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxí hledisko, které je podstatné.
5.
Z pohledu ústavních práv nezletilých dětí je tak nutno zajistit, aby v soudním řízení, jehož jsou účastníky, požxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxi od jisté věkové hranice (která, jak vyplývá z nynějšího případu, nemůže být vyšší než 16 let) do řízení zapojeny a soudy nemohou komunikovat pouze s jejxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx je třeba, aby soud doručoval i takto zastoupenému nezletilému účastníkovi, aby tento mohl vykonávat své právo participovat na řízení, které se jej dotxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xyužít oprávnění v § 50b odst. 4 písm. e) občanského soudního řádu. Proto pokud je vydán platební rozkaz vůči šestnáctiletému účastníkovi řízení, je nutxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxesní způsobilost v plném rozsahu, není možno jednoduše ignorovat, ale musí být posouzeno prizmatem nejlepšího zájmu dítěte. Jinými slovy není
relevaxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxd zjistí, že nezletilý účastník řízení má bydliště shodné pouze s jedním rodičem, musí soud postupovat s ohledem na ústavní požadavek zvláštní ochrany xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxranu jeho práv. Proto soud, nemá-li jiné konkrétní poznatky o situaci v dané rodině, nesmí opomenout doručovat tomu zákonnému zástupci, který s nezletxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx x xxstupu dle § 23 o. s. ř. rozhoduje usnesením, které je možné napadnout odvoláním. Usnesení je nutné doručit jak zastoupenému, tak zástupci. Až po právní xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Možnost zvolit si zástupce
1.
V rámci civilního soudního řízení si mohou účastníci zástupce též zvolit. K zákonnému zaxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xodstatou smluvního zastoupení je to, že zmocnitel (zastoupený) udělí zmocněnci (zástupci) plnou moc a zmocněnec poté v rámci civilního procesu činí pxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxovnictví - zatímco u zákonného zastoupení a zastoupení na základě rozhodnutí soudu plní obecně funkci odstranění nedostatku procesní způsobilosti, xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx jednat sám. Často volí účastník jako svého zástupce advokáta, či jinou osobu s právnickým vzděláním, protože průběh řízení je složitým postupem a profxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx ovšem obecně může být pouze osoba fyzická. Z tohoto pravidla, ale existuje řada výjimek. Jedná se o zastupování odborovou organizací a další speciální xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xx xx x xxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xastoupení je, že si účastník může zvolit v téže věci pouze jednoho zástupce. Pokud by nebylo zřejmé, kdo je zástupcem účastníka, měl by soud jednat přímo x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xtanoví občanský soudní řád speciální pravidla i pro zástupce účastníků. V případě, že jsou projednávány utajované informace (k pojmu srovnej § 2 zák. čx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xsou upraveny v § 4 zákona o ochraně utajovaných informacích). Pokud takové osvědčení není předloženo, je nutné, aby soud poučil zástupce účastníka dle x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xsoby s jejími právy a povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných informací a s následky jejich porušení." Blíže k problematice utajovaných informací sxxxxxx xxxxxx x x xxx xx xx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
I. Advokát jako zástupce
1.
Typickým zástupcem účastníka v civilním soudním řízení bude právě advokát. Činnost advokátů se řídí zejména zákonem o xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxo Českou advokátní komorou. Určující pro stanovení, kdo je advokátem, je právě zápis do uvedeného seznamu (§ 4 zákona o advokacii). Advokátem se může stxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx vzdělání v oboru právo v České republice (popřípadě za splnění dalších podmínek i ze studia v zahraničí), absolvovala praxi jako advokátní
koncipient
xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxy a nebylo jí uloženo některé z vyjmenovaných kárných opatření (např. vyškrtnutí ze seznamu advokátů). Za splnění uvedených podmínek může být osoba do xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x § 36 až 39 zákona o advokacii.
3.
Zákon stanoví, že advokátovi je možné udělit pouze tzv. procesní plnou moc. Jedná se o plnou moc, kdy advokát může činxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx moc omezena na určité úkony, nejednalo by se o procesní plnou xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxvinnost odmítnout zastoupení. Jedná se zejména o případy, kdy by mohl vzniknout střet zájmů (klienta minulého nebo současného) a osoby, která zastoupxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxt soudu ustanovit advokáta jako zástupce účastníka podle § 30 o. s. ř. a také možnost požádat Českou advokátní komoru o ustanovení advokáta jako zástupxx xxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xízení (§ 241 o. s. ř.).
7.
Pokud si účastník zvolí zástupcem advokáta, náleží advokátu za zastupování odměna. Výši odměny upravuje advokátní tarifx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx nutné upozornit, že uplatňování těchto nákladů nesmí být zneužitím procesního práva účastníka řízení dát se v řízení zastoupit advokátem. Uvedené koxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x řízení, ale proto, aby poškodil druhého účastníka, jedná se právě o zneužití práva tohoto účastníka, které zakazuje § 2 o. s. ř.
II. Právo substituce
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx x xxxxxsti, aby za advokáta vystupoval jako další zástupce jiný advokát, nebo advokátní
koncipient
(§ 36 a násl. zákona o advokacii), popřípadě jiný zaměstnxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx x případech, kdy občanský soudní řád stanoví povinné zastoupení advokátem (srovnej např. § 241 o. s. ř. - povinné zastoupení v dovolacím řízení), může bxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xx xxxx xaměstnanec advokáta. xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xástupce účastníka)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Notář jako zástupce účastníka
1.
Kromě advokáta xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxistuje u zastoupení notářem podstatné omezení spočívající v tom, že notář nemůže zastupovat v jakémkoli řízení, ale pouze v rozsahu svého oprávnění stxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx podle části V. občanského soudního řádu, v řízeních ve věcech veřejného rejstříku a v řízeních podle zákona o zvláštních řízeních soudních (od 1.1.20xx xxx xxxxxxxxxxx x x xxx xx xx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxch ovšem existují výjimky, kdy notář jako zástupce účastníka nemůže vystupovat. Konkrétně nemůže zastupovat účastníka v řízení pozůstalostním, kdx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxovedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže, o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, o plněnx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxlé a výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé.
2.
Notáři lze (podobně jako advokátovi) udělit pouze procesní plnou moc. Notář tedy může čixxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xx
xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx zastoupit dalším zástupcem, kterým může být obecně notář, notářský kandidát i notářský
koncipient
. V řízeních, kde je
obligatorní
zastoupení notářxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxvnej § xxx xx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
Okruh případů, kdy může patentový zástupce zastupovat účastníka řízení
1.
Účastník si může zvolit jako zástupce též patentového zástupce. Podobnx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxých zástupců je upravena zejména v zákoně o patentových zástupcích.
2.
Dle § 1 odst. 2 zákona o patentových zástupcích je možné, aby patentový zástxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxch patentových sporů, užitných vzorů, ochranných známek a dalších sporech vyplývajících z průmyslového vlastnictví.
3.
Zastoupení patentovým xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxvo
substituce
, zákon však stanoví, že toto nahrazení jiným patentovým zástupcem není možné proti vůli klienta (§ 39 zákona o patentových zástupcích).
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxdnoty tvoří náklady řízení ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř.
(Právnická osoba jako zástupce účastníka)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxže vystupovat fyzická osoba. Ustanovení § 26 o. s. ř. však stanoví výjimky ve prospěch právnických osob jako zástupců účastníků a upravuje případy, kdx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxzení
2.
Zástupcem účastníka může být odborová organizace v případě, že je zastoupená fyzická osoba jejím členem. Členství je třeba v řízení prokázax x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxtupce uděluje odborové organizaci plnou moc.
3.
Z pohledu typologie právnických osob je odborová organizace právnickou osobou, která má hájit záxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxtura
- srovnej rozsudek KS v Českých Budějovicích 24 Co 1727/2012.
4.
V případě, že bude účastníka řízení zastupovat odborová organizace zapsaná xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xdborových organizací. Důležité je pouze to, zda je zapsána ve spolkovém rejstříku (Usnesení NS 30 Cdo 1797/201).
5.
Odborová organizace též nemůžx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xlena v exekučním řízení při vymáhání dlužného nájemného z nájmu věci (srov. rozsudek KS v Českých Budějovicích 24 Co 1727/2012).
6.
Odborová organxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxsko NS Cpjn 202/2013). Tento pojem nahrazuje v textu zákona dříve (před 1.1.2014) používaný výraz "v obchodních věcech". Důvodem je zejména to, že od 1.xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxívá též pojem "vztahy mezi podnikateli týkající se jejich podnikatelské činnosti". Otázkou je, zda se touto formulační změnou mění obsahový dosah výjxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx13 Sb.
III. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí jako zástupce
xx
xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xůže zastupovat pouze v řízeních o určení nebo změně vyživovací povinnosti a výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného. V obou přípaxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx x xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx
xx
x x xx xx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxzletilé. Toto pravidlo je obsaženo v zákoně o zvláštních řízeních soudních - konkrétně v § 470, který stanoví, že Úřad může být zmocněncem v právě v těchxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxní o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného (opět v případech s mezinárodním prvkem).
IV. Zastoupení ve věcech ochrany před dixxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace. V těchto případech může být plná moc xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxránící před diskriminací. Možnost zastoupení právnickou osobou je posílením ochrany těchto osob, neboť právnické osoby, které se problematikou ochxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxx xx xxxe jednat zejména o spory vyplývající z pracovněprávních vztahů, ale komentované ustanovení má obecný záběr - uplatní se při všech řízeních, kde bude řexxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxavřít, že v jiných, než výše uvedených případech diskriminace, nemohou tyto právnické osoby účastníky zastupovat a v případě, že by byla plná moc udělexxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
x xxxci ochrany nároků vyplývajících z autorského zákona, o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodnéhx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx (popřípadě činnosti - u nepodnikajících právnických osob) právě ochranu práv vyplývajících z autorského zákona. Často se bude jednat o tzv. kolektivxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xákonem vymezených věcech, a nemohou tedy zastupovat obecně ve všech řízeních.
VI. Zastoupení cizince ve věcech pracovních
14.
Komentované ustaxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xobývajících státních příslušníků třetích zemí.
15.
Cizinec se může dát ve věcech pracovních zastoupit právnickou osobou, která má ve stanovách uxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xá vysokoškolské právnické vzdělání, vyžadované podle zvláštních předpisů pro výkon advokacie.
VII. Jednání za právnickou osobu, která je zástupcxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxa bude zástupcem účastníka. Zde občanský soudní řád odkazuje na § 21, který upravuje obecně jednání za právnickou osobu před soudem. Proto zde odkazuji xx xxxxxx x x xx xx xx xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxx xtátem
1.
Obec může před soudem jednat samostatně a bude za ni jednat osoba uvedená v § 21b o. s. ř. (srov. výklad k tomuto ustanovení).
Obec se může též xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxování státu ve věcech majetkových). Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je zřízen zákonem č. 201/2002 Sb. Ustanovení § 26a o. s. ř. stanoxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxska podmínek je nutné, aby dohoda o právní pomoci mezi Úřadem a obcí byla uzavřena písemně a bylo v ní stanoveno, jakého majetku obce se uplatněný nárok týxxx
xx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxi nebo jejímu příslušenství (v žalobě uplatněné proti obci), kterou obec nabyla od státu, nebo nárok na vyklizení takové nemovitosti.
4.
Ustanovexx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxce, a dále pokud Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jedná v řízeních uvedených v § 3, 4, 6, 7, 9, 11 a 13d zákona č. 201/2002 Sb.
5.
Stát zaxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxoupení
7.
V případě, že Úřad převezme zastoupení obce, jedná jménem státu za zastoupenou obec zaměstnanec Úřadu, který je pověřený jeho generálním xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxík tedy může udělit plnou moc fyzické osobě, která nemá právnické (ani jiné) vzdělání. Zákon však stanoví pro tyto případy několik omezení pro zastoupexx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx 1.1.2014 byl text zákona novelizován ve smyslu změn, které přináší občanský zákoník a pojem plná způsobilost k právním úkonům byl nahrazen právě pojmxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxného ustanovení vyplývá, že zástupcem účastníka může být osoba plně svéprávná - pokud tedy bude osobě přiznána plná svéprávnost soudem (srovnej § 37 obxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xx xx xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx zakotvuje možnost soudu i bez návrhu rozhodnout, že zastoupení obecným zmocněncem nepřipouští z důvodu, že:
a) zástupce není zřejmě způsobilý k řádxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x takové případy se bude jednat zejména tehdy, pokud zástupce nebude schopen ani přes poučení ze strany soudu řádně postupovat v řízení.
b) jestliže jaxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxíky ve věcech, které spolu skutkově nesouvisí, nebo zastupování jednoho účastníka, ve dvou a více věcech spolu skutkově nesouvisejících v případě, že xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxdý případ
ad hoc
(srovnej NS 30 Cdo 2642/2013). Pokud soud zjistí, že osoba vystupuje jako zástupce v různých řízeních před soudem (popřípadě jinými soxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxolika řízeních spolu souvisejících - v takových případech je třeba rozhodnutí o nepřípustnosti zastoupení spíše nevydávat.
3.
O nepřípustnosti xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxat do právní moci usnesení a poté musí soud jednat přímo se zastoupeným. Pokud soud rozhodne o nepřípustnosti xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxa
- srovnej NS 2 Cdon 1301/97.
4.
Účelem výše uvedených omezení je zamezit poskytování právních služeb osobami bez právnického vzdělání, či potřexxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx aby obecný zmocněnec účastníka zastupoval (srov. § 241 o. s. ř. a podmínky obligatorního zastoupení).
(Plná moc, obecně k zastoupení)
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxx
xx
x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxc, je nutné, aby plná moc byla soudu prokázána. Je třeba odlišit dohodu o plné moci mezi zastoupeným a zástupcem na straně jedné a plnou moc na straně druhéx
xx
xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxstupování prokáže vznik zastoupení mezi ním a zastoupeným. Dle § 32 o. s. ř. musí být oprávnění zástupce prokázáno při prvním úkonu, který ve věci učinixx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxstupce může plnou moc předložit i později. Vzhledem k povaze plné moci není její nutnou náležitostí přijetí zástupcem, neboť se jedná o jednostranný prxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x případě písemné formy jakákoli listina, z níž bude vyplývat pověření zástupce k zastupování před soudem. Plná moc je založena do spisu.
II. Zánik plnx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx
xx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxm určit okamžik, kdy je výpověď či odvolání plné moci účinné xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx opět nepředepisuje blíže formu oznámení). Do této chvíle soud jedná se zástupcem. Vůči dalším účastníkům je odvolání nebo výpověď účinná od okamžiku, xxx xxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xvolí jiného účastníka, platí, že tím vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci. Uvedené pravidlo navazuje na základní pravidlo o možnosti mít v jednom xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
6.
Na plné moci, její výpovědi i odvolání nemusí být obecně úředně ověřené podpisy. Výjimkou jsou případy, kdy povinnost úředního ověření stanovuje zxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx např. o ustanovení § 336h odst. 3 o. s. ř., tedy u plné moci v rámci dražby nemovité věci.
Předseda senátu přistoupí k požadavku na úřední ověření podpisu xx xxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxmu není odvolání přípustné, neboť se jedná o usnesení, kterým se vede řízení.
8.
Úřední ověření podpisu upravuje zákon č. 21/2006 Sb., o ověřováníx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx
V. Zánik plné moci při ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení nebo při smrti či zániku zástupce
9.
V případech, kdy účastník ztratí způsobilost xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx § 107 o. s. ř.) musí udělit zástupci novou plnou moc, pokud chtějí, aby je dále zastupoval. Mohou však zvolit i zástupce jiného.
10.
Plná moc zaniká vžxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxtníka právnická osoba dle § 26 o. s. ř. I v tomto případě je pak nutné, aby si účastník zvolil nového zástupce a udělil mu novou plnou moc.
VI. Zánik plné mxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xšak uplatní pouze v případě, že z plné moci nebude vyplývat něco jiného. Pokud se tedy strany dohodnou jinak, plná moc nezaniká. Typicky se bude jednat o sxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx ale nutné existenci zastoupení opět prokazovat.
(Procesní a prostá plná moc)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxšem nezbavuje účastníka práva učinit některý úkon samostatně.
II. Procesní plná moc
2.
Procesní plná moc opravňuje zástupce k činění veškerých pxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxu moc. Přitom nezáleží na tom, jak byla plná moc nazvána, ale je třeba vždy zkoumat obsah předložené plné moci.
Pouze procesní plnou moc lze udělit:
ax
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxa udělí procesní či prostou plnou moc.
III. Prostá plná moc
3.
Prostá plná moc je omezena pouze k určitým úkonům. Výčet úkonů musí být v plné moci výsxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxání. Dle § 50b odst. 2 xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxn stanoví jinak, je § 50b odst. 4 o. s. ř., podle něhož se doručuje i účastníku řízení. Dle § 50b odst. 3 o. s. ř. pokud účastník udělí pouze prostou plnou mocx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx názor, že zmocněnci, kterému byla udělena pouze prostá plná moc k jednání před soudem, není možné doručit rozhodnutí ve věci samé.
c) na základě rxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxovníka fyzické a právnické osobě
1.
Ustanovení § 29 upravuje zastoupení účastníka řízení na základě soudního rozhodnutí. Soud v takovém případě uxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxdených případech i osobě právnické.
II. Ustanovení opatrovníka fyzické osobě
2.
První odstavec komentovaného ustanovení upravuje možnost ustxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xdy osoba nemá plnou procesní způsobilost a zároveň nemá zákonného zástupce.
3.
Je ovšem nutné odlišit dvě základní situace. V první řadě může vyvstxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x x. s. ř. je vázána právě na požadavek naléhavosti - soud může sám opatrovníka určit pouze v případě, kdy tu hrozí nebezpečí z prodlení (tedy bude třeba nalxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxí budou případy, kdy nehrozí nebezpečí z prodlení. Zde se postup podle § 29 odst. 1 o. s. ř. neuplatní a soud nebude opatrovníka ustanovovat. Obecně totix xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx x xx x xxxxx xx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxt) na ustanovení opatrovníka opatrovnickým soudem a poté jednat s takto ustanoveným zástupcem, neboť on bude zástupcem účastníka.
III. Ustanovení xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xe tu není osoba, která je oprávněna za právnickou osobu jednat (zde srovnej § 21 o. s. ř.), nebo je sporné, kdo takovou osobou je. V praxi obvykle za právnicxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x nebude ani jiná osoba uvedená v § 21 o. s. ř., která by mohla za právnickou osobu jednat (např. pověřený zaměstnanec),
b)
bude sporné, kdo konkrétně mxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxí.
IV. Další případy ustanovení opatrovníka
6.
Zákon umožňuje soudu ustanovit opatrovníka i účastníkům ve speciálních případech uvedených v § xx xxxxx x xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxi (při nedostatku procesní způsobilosti je možné použít postup dle § 29 odst. 1 o. s. ř.), ale smyslem tohoto postupu je zachovat účastníku řízení v co nejxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxa v těchto případech již není nebezpečí z prodlení - soud tak může postupovat vždy, pokud nastane zákonem předpokládaná situace. Zákon zde ovšem vyžaduxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xůvodů pro ustanovení opatrovníka.
8.
Opatrovníka lze ustanovit:
a)
neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanovex xxxxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxu,
e)
účastníku, který není schopen se srozumitelně vyjadřovat.
V. Osoba opatrovníka
9.
Soud by měl ustanovit opatrovníkem zejména něktxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xpatrovníkem i advokát. Advokátovi náleží za výkon této funkce odměna, kterou platí stát. Advokát nemusí s ustanovením souhlasit. Funkci opatrovníka xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxpř. pro střet zájmů.
10.
V minulosti se vyskytly případy, kdy byl jako opatrovník osoby jmenován některý ze zaměstnanců soudu. Ústavní soud ovšem xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx9). Obdobně ústavní soud dovozuje, že není možné, aby byl ustanoven opatrovníkem zaměstnanec nějakého správního úřadu ve správním řízení před správnxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Vůle osoby ustanovit opatrovníkem určitou osobu
1.
Od 1.1.2014 bylo do občanského soudního řádu vloženo novx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxa do budoucna též uvést, kdo by měl být soudem ustanoven jejím opatrovníkem v případě, že nebude schopna samostatně jednat (např. z důvodu nemoci).
2x
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxním opatrovníkem souhlasit, měl by soud x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xx xxx xxxx x xvahu pouze obecné omezení pro možnost stanovit osobě zástupce - v souladu s předběžným prohlášením by neměl postupovat zejména v případech, kdy by mezi xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxání.
(Ustanovení zástupce na žádost)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Ustanovení zástupce xx xxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xředpokladem je podání žádosti o ustanovení zástupce účastníkem řízení. O možnosti podat tuto žádost musí být účastník soudem poučen. Zejména tím, že sxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxzřejmě více - obě ustanovení se využijí v jiných situacích a mají odlišný účel.
b) v případě účastníka musí být splněny předpoklady pro jeho osvobozenx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx
xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxem není rozhodnutí o osvobození od soudního poplatku dle § 138 o. s. ř. Pokud takové rozhodnutí zatím nebylo vydáno, ale účastník splňuje předpoklady pxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxch v § 11 až 14. V případě splnění podmínek pro osvobození podle těchto ustanovení ovšem není možné o ustanovení zástupce dle § 30 úspěšně žádat, neboť oxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx
xx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx. V praxi tak bude tento požadavek obvykle naplněn v případech, kdy účastník sám nebude schopný činit v řízení procesní úkony vzhledem k jejich složitosxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xypicky jako zástupce dle § 30 o. s. ř., se svým ustanovením nemusí souhlasit. Pokud je ustanovena osoba odlišná od advokáta, musí s ustanovením souhlasixx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxanovení účastník požádal) vybrán z řad advokátů.
a)
V první řadě to bude v případech, kdy je nutné k ochraně zájmů účastníka, aby ho zastupoval advokáx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xéž ustanovit v případě, kdy ze zákona vyplývá
obligatorní
zastoupení advokátem (nebo notářem) pro nějaké řízení. V civilním soudním řízení se bude jexxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xx zákona o advokacii (v tam stanovených případech).
5.
Pokud je ustanoven zástupcem advokát, má z hlediska rozsahu zastoupení stejné postavení, jxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx
xxloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Postavení ustanoveného zástupce
xx
xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxtupce na základě procesní plné moci. Je tedy oprávněn v řízení činit veškeré procesní úkony, které může v řízení činit zastoupený.
II. Postavení ustaxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxerému účastník udělil procesní plnou moc. Toto pravidlo se ovšem neuplatní absolutně, neboť ani zde není uzavřena žádná dohoda o zastoupení mezi účastxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxost advokáta odmítnout poskytování právních služeb dle § 19, musí advokát případné důvody sdělit soudu, který poté rozhodne o zrušení ustanovení tohoxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxupovat účastníka
1.
Zákon stanoví povinnost pro zástupce účastníka, popřípadě jeho dalšího zástupce doložit oprávnění k zastupování účastníka pxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx
2.
Nedoložení plné moci je považováno za odstranitelný nedostatek procesní podmínky. Pokud není oprávnění k zastoupení doloženo, soud by měl vyzvax x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxchybení (srov. II. ÚS 3144/14). Dokud není tento nedostatek spočívající v doložení plné moci odstraněn, nemůže soud přihlížet k procesním úkonům zástxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxěných úkonů. Pokud není nedostatek zastoupení odstraněn ani přes výzvu soudu, může to vést k zastavení řízení (pokud návrh na zahájení řízení podal pouxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx
xxxx xástupce účastníka nemůže vystupovat někdo, jehož xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxí.
4.
Pokud je střet zájmů zjištěn, je zástupce vyloučen
ex lege
právě s odkazem na ustanovení § 32 odst. 2 o. s. ř. Soud o jeho vyloučení nerozhodujex xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxtupcem a zastoupeným, je na místě ustanovit tzv. kolizního opatrovníka.
III. Poučovací povinnost soudu
6.
Obecná poučovací povinnost soudu vůčx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xx xx xx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxení zástupce, může soud poučovací povinnost splnit vůči tomuto zástupci v případě, že mu byla udělena procesní plná moc. Pokud je zástupci udělena prosxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xivilním řízení)
JUDr. Ing.
Radovan
Dávid,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Působnost státního zastupitelství
1.
Činxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxí pozdějších předpisů. Podle § 4 tohoto zákona tak státní zastupitelství není pouze orgánem veřejné žaloby v trestním řízení, ale rovněž působí i v řízxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxátní zastupitelství je v prvé řadě oprávněno podat návrh na zahájení řízení (žalobu), avšak pouze tehdy, je-li mu tato možnost svěřena zákonem. Jedná sx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xx xx x xx xx xx xxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxčanského soudního řízení o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví, podle § 21 a 29 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějšxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxupitelství není nositelem žádného práva ani povinnosti vyplývající z hmotněprávního poměru, přiznává mu zákon k podání těchto návrhů procesní legitxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxnoucí z jeho účastenství.
III. Vstupová oprávnění státního zastupitelství
4.
Vedle možnosti navrhnout zahájení řízení je státní zastupitelstxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xymezené v § 8 odst. 1 z. ř. s. a dále o insolvenční řízení (včetně incidenčních sporů a moratoria) podle § 7c insolvenčního zákona.
5.
Vzhledem k tomux xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxkt, který je oprávněn ke všem procesním úkonům jako účastník, vyjma dispozičních. Státní zastupitelství tak nemůže např. vzít návrh zpět nebo jej změnxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxím. Stejně tak je podle § 203 odst. 3 o. s. ř. oprávněno podat odvolání, a to za předpokladu, že do řízení vstoupilo dříve, než uplynula odvolací lhůta všex xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxtným předpokladem pro podání návrhu nebo vstup do již zahájeného řízení je existence veřejného zájmu na takovém postupu státního zastupitelství. Vzhxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx zájem vymezit pro každou věc zvlášť. K tomu srov. poznámky zejména k § 8 o. s. ř. Shledání veřejného zájmu na podání návrhu nebo vstupu do již zahájeného řxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxvíjí od soudu, u něhož konkrétní státní zastupitelství působí.
(Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v civilním řízení)
xxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxx xxstupování státu ve věcech majetkových je orgánem České republiky, který podle zákona č. 201/2002 Sb. jedná v řízení před soudy, rozhodci nebo stálými xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxkonem (k tomu srov. zejména jeho § 3 a násl.).
II. Procesní postavení Úřadu obecně
2.
Úřad může v řízení v prvé řadě vystupovat za stát. Účastníkem řxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx x xxxxxí zastoupena státem, za nějž před soudem vystupuje právě Úřad. Poslední možnost, která je upravena v odst. 1 i 2 komentovaného ustanovení, lze označit jxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxí státu ve věcech majetkových může vlastním jménem podat návrh na zahájení řízení o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví věci nebo smlouvy o převodx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxe způsobilost Úřadu být účastníkem řízení a rovněž jeho způsobilost procesní. Vedle toho ze zákona vyplývá procesní legitimace Úřadu k podání takovéhx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxství vyplývají.
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxpadě se Úřad nestává účastníkem, může však činit všechny procesní úkony jako účastníci řízení, kromě dispozičních (srov. poznámky k § 35, bod III.).
xx
xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxům řízení. Obdobně při splnění podmínek zakotvených v § 231 odst. 3 o. s. ř. může podat žalobu pro zmatečnost.
V. Majetkový zájem státu
7.
Podat návxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxm postupu. Doložení majetkového zájmu státu se však týká samotné činnosti Úřadu, proto v případech, kdy se Úřad domnívá, že majetkový zájem státu je v uvxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxbsazení soudu a rozvrh práce)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Úkony soudu
1.
Úkony soudu společně x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx soudu patří vydávání rozhodnutí, ať už meritorních, či upravujících vedení řízení, a opatření soudu. Pro realizaci procesních úkonů soudu je třeba stxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xozvrh práce realizují čl. 38 odst. 1 Listiny, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, jež zároveň naplňuje článek 6 odst. 1 EÚLP. xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxdují samosoudci, a kdy se na rozhodování soudů podílejí vedle soudců i další občané, například přísedící. Komentované ustanovení má také úzký vztah k § x x xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x jakou věc se jedná a jaký soud je k jejímu projednání věcně příslušný. Samosoudce rozhoduje zpravidla v řízení před okresním soudem, s výjimkou věcí uvexxxxxx x x xxx xxxxx xx x x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxedseda senátu (viz např. § 105 odst. 3 zákona o soudech a soudcích) nebo "řadový" soudce bez funkce. Senát okresního soudu se skládá z předsedy senátu a dvxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxodujících jako soudy prvního stupně v trestních věcech, kde rozhoduje předseda senátu a dva přísedící (§ 31 odst. 2 zákona o soudech a soudcích).
4.
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxerá je odvolacím důvodem [§ 205 odst. 2 písm. a)] i důvodem žaloby pro zmatečnost [§ 229 odst. 1 písm. f)], ledaže místo samosoudce rozhodoval senát. V Lisxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxce, došlo k nesprávnému obsazení soudu, a tato vada nebyla zhojena. Důvodem je patrně názor, že senátní rozhodování zajišťuje větší míru soudcovské nexxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xx věci senát, jsou si všichni členové senátu při rozhodování rovni, což znamená, že předseda senátu nemá výsadní postavení vůči ostatním členům senátu, xx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxdílejí i další občané, pokud tak stanoví zákon (čl. 94 odst. 2 Ústavy). Na rozhodovací a jiné činnosti soudů se tak podílejí justiční čekatelé, asistentx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxh a soudcích), tj. např. zák. č. 121/2008 xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxů s tím, že je nepřijatelné, aby vyšší soudní úředník meritorně rozhodoval, bez ohledu na formu rozhodnutí, což platí také pro ostatní procesní úkony, a xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
xx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xákon. Občanský soudní řád svěřuje tzv. příslušnost soudce rozvrhu práce, který vydává předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou (x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxku, a musí být veřejně přístupný, tj. zpravidla na internetových stránkách příslušného soudu. Pro určení příslušnosti soudce je směrodatný rozvrh prxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x x xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxvuje § 2 odst. 2 jednacího řádu. Rozvrh práce má zajistit transparentní rozdělování věcí mezi jednotlivé soudce a tím zamezit tzv. kabinetní justici či xxxxxx xxxxxx
xx xxx
x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxi, který by mohl jeho věc rozhodovat (§ 15a).
8.
Jednotlivé věci se u soudů projednávají a rozhodují v soudních odděleních, vytvořených podle senátx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxterní povahy", podle níž se organizuje výkon soudnictví u jednotlivých soudů. Tím, že věc byla přidělena (způsobem stanoveným v rozvrhu práce) přísluxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x jednotlivých soudních odděleních může působit v zájmu zajištění řádného chodu soudu i více soudců, než kolik jich vyžaduje složení senátu podle zákonx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxu ke sporům nebo jiným právním věcem, které do něho byly přiděleny, všichni tito soudci příslušnými (zákonnými) soudci (R 83/14).
9.
Soudce zákonex xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxení části předmětu řízení k samostatnému řízení podle § 112 odst. 2 (NS 22 Cdo 2786/2013).
xxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xx42/2008), Ústavní soud naopak judikoval, že není možné, aby byli přísedící dosazováni do senátu v podstatě
ad hoc
, byť z řádně sestaveného seznamu přísxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxx
xxxxrhem práce by mělo být zajištěno stejné vytížení jednotlivých soudních oddělení, je-li to možné. Postupný systém rozdělování věcí mezi soudce však zpxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xoudce. Podle Ústavního soudu má totiž kritérium rovnoměrného vytížení soudních oddělení a potažmo soudců vůči principu zákonného soudce toliko sekuxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xlužeb), IV. ÚS 1302/10, N 77/61 SbNU 239 (rozvrh práce, využití výpočetní techniky), IV. ÚS 738/09, N 201/54 SbNU 497 (velký senát kolegia NS), II. ÚS 100xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx, stížnost č. 19334/03 (porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy), II. ÚS 282/97, N 5/13 SbNU 33 (odvolací soud; nařízení, aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudcxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx x rozhodování samosoudcem
1.
V civilním soudním řízení je pro rozhodování v řízení v prvním stupni pravidlem samosoudcovské rozhodování. Který soux xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxké soudy jen ve věcech vyjmenovaných v § 9 odst. 2.
II. Jednání a rozhodování senátem
xx
xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxává nenaplněna, neboť žádný jiný zákon nestanoví další věci, ve kterých by měl okresní soud rozhodovat v senátu. Krajský soud rozhoduje v senátu složenxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxní práv z průmyslového vlastnictví, podle kterého ve věcech průmyslového vlastnictví jedná a rozhoduje ve specializovaných senátech složených z přexxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxho soudu řadíme nejen věci vyplývající z pracovněprávních vztahů upravených zákoníkem práce, ale i jiné věci mající pracovněprávní charakter, bez ohxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxx). Vyjmutí pracovněprávních věcí z rozhodování samosoudcem platí nejen pro řízení nalézací, ale i pro řízení o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnostx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxduje ve věci samé, může ve věcech příslušejících senátu činit předseda senátu nebo jím pověřený člen (§ 36d odst. 1). Mimo to občanský soudní řád stanoví xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxl s účinností od 1.1.2013 změněn § 172, a nově se proto pro vydání platebního rozkazu § 36a odst. 1 písm. a) nepoužije. Podle důvodové zprávy je věcně neodxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxe vždy podáním odporu docílit řádného projednání sporu v klasickém soudním řízení. Plní-li soud úkony dožádaného soudu, pak rovněž tyto úkony provádí xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxeli)
(Obsazení vrchního soudu)
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxx jsou funkčně příslušné k rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (§ 10 odst. 2), dále rozhodují jako soudx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxjatosti proti soudcům krajských soudů.
2.
Vrchní soudy rozhodují vždy v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců, neboť žádný zvláštní pxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx komentáře je ke dni 1.1.2016.
Rozhodování Nejvyššího soudu
1.
Nejvyšší soud se sídlem v Brně jako vrcholný orgán ve věcech vyplývajících z poměrů sxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxním stanovisek. Rozhoduje také o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů (§ 14 zákona o soudech a soudcích).
2.
Nejvyšší soud rozhoxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxna o soudech a soudcích. Velký senát má právo i povinnost posoudit, zda jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby mu byla věc postoupena k projednání a rozxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx1, R 1/2012, Rt 39/05). Složení velkého senátu určuje § 19 zákona o soudech a soudcích. Rozvrh práce Nejvyššího soudu stanoví pravidla pro projednání věxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxsoudce)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Úkony předsedy senátu
1.
V případě senátního rozhodovánx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx ve věci samé, neboli jednotlivé úkony v průběhu řízení. Předseda senátu je odpovědný za řádný průběh řízení, čemuž odpovídají i jeho povinnosti řídit a xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxl prováděním i jiných úkonů. Stanoví-li občanský soudní řád, že úkony provede "soud", pak se tím má na mysli senát jako takový (např. § 43 odst. 2 - NS 2 Cdox xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxa konzistentní. Řada úkonů je zákonem výslovně svěřena předsedovi senátu. Jedná se například o otázky zastoupení účastníků řízení (§ 23, § 28 odst. 4, § xx xxxxx xx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxových opatření (§ 53 odst. 1, § 54), stanovení soudcovských lhůt (§ 55), provádění smírčího řízení (§ 68), rozhodování o předběžných opatřeních (§ 74 a xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxnátu, např. provést důkaz listinou, vést výslech svědka, (§ 117 odst. 2), podat zprávu o dosavadním průběhu jednání (§ 215 odst. 2), nebo zastavit či odmxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxtí vydanému vyšším soudním úředníkem (§ 9 zákona o vyšších soudních úřednících). O opatřeních předsedy senátu, které učinil při jednání, může na žádosx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxce, ať už se jedná o úkony, které může činit z povahy věci či výslovně ze zákona předseda senátu, nebo o úkony "soudu".
(Rozhodování senátu)
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxí rozhodnutí, musí být zachována nezávislost soudního rozhodování, proto kromě členů senátu a zapisovatele nesmí být poradě senátu nikdo jiný přítomxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx účast jiných osob by mohla vzbudit pochybnost o nepodjatosti rozhodujícího senátu. Uvedený závěr se podle rozhodnutí Nejvyššího soudu uplatní i na jaxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxávislým a nestranným soudem je i to, aby naplnění tohoto požadavku bylo dáno účastníkům najevo, a ti se nemohli důvodně domnívat, že další osoba by se mohxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx k poradě (NS 21 Cdo 1659/2012). Porada senátu před rozhodnutím ve věci samé slouží k diskusi o skutkovém stavu věci, k řešení právních otázek a k přijetí rxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xyznačí, který ze členů senátu protokol sepsal, a všichni členové senátu jej podepíší.
2.
Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů. Aby nebyli mladší sxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxího a jako poslední předseda senátu, bez ohledu na věk.
II. Protokol o hlasování
3.
x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxování se nesepisuje pouze v případech, které stanoví § 21 odst. 8 jednacího řádu. Obsah protokolu o hlasování je neveřejný, může jej otevřít pouze předsxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx znovu zalepen, opatřen otiskem kulatého razítka soudu, u něhož byl otevřen, a podpisem soudce, který protokol zhlédl.
(Vyšší soudní úřexxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx se v souladu s článkem 94 odst. 2 Ústavy podílejí na rozhodovací činnosti soudů, a obdobně též asistenti soudců, na které se ustanovení upravující postxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxanoví na základě zmocňovacího ustanovení § 374 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a § 6 jednacího řádu. Poté, co justiční čekatel složí odbornou xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx (§ 116 zákona o soudech a soudcích).
2.
Oprávnění vyšších soudních úředníků samostatně rozhodovat v jednoduchých věcech a provádět další úkony upxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxvního soudu č. 224/2013 Sb. Kontrola rozhodovací a jiné činnosti vyšších soudních úředníků má být zajištěna tím, že vyšší soudní úředník je povinen vyxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx) je oprávněn dát vyššímu soudnímu úředníkovi písemně pokyn, jak má být úkon proveden. Uvedené platí jak pro rozhodovací činnost vyšších soudních úředxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxdce) rovněž dohlíží na to, aby byl úkon proveden řádně a včas (§ 3 a 5). Předseda senátu si rovněž může vyhradit provedení úkonů, které je oprávněn činit xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxní, odpor nebo námitky, podat námitky podle zákona o vyšších soudních úřednících ve lhůtě 15 dnů od doručení, o nichž rozhodne předseda senátu (§ 9 odstx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxí pomoci k odbřemenění soudů, ale přitom nemají nahrazovat práci soudců.
3.
Činnost vyšších soudních úředníků je rovněž regulována § 7 a 8 zákona o xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxově složitou, nebo je-li třeba provést úkon, k jehož provedení není vyšší soudní úředník oprávněn. Zjistí-li předseda senátu, že věc je právně nebo skuxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xověření předsedou senátu nebo bez pověření, určuje rozvrh práce.
II. Předpoklady pro funkci vyššího soudního úředníka
4.
Vyšším soudním úředníxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxích úředníků (blíže viz § 23 zákona o vyšších soudních úřednících).
Z další judikatury:
KS v Hradci Králové 23 Co 629/2011 (rozhodování vyšších sxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xe ke dni 1.1.2016.
I. Předpoklady pro funkci asistenta soudce Nejvyššího soudu
1.
Podmínky, které musí splňovat asistent soudce Nejvyššího soudux xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxtenta xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxslušného soudce. Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti pxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
Asistent soudce Nejvyššího soudu může činit jednotlivé úkony občanského soudního řízení, ke kterým je pověřen, zejména jednoduché úkony, jež by měl xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xovolání protistraně, vyžadovat a zapůjčovat přílohové spisy, apod. Pověření může být uděleno obecně k určitým procesním úkonům či k jednotlivému úkoxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx řada procesních úkonů, jež běžně činí asistenti soudců na nižších soudech, nepřichází v dovolacím řízení do úvahy právě proto, že je činí soud prvního sxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxípadně vypracováním konceptu rozhodnutí.
(Dožádání)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx/04). Jiný soud může provést úkony z jiného soudního řízení jen na dožádání příslušného soudu, a to jen v případě, kdy by provedení úkonu příslušným soudxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxudu vůbec provést nelze, např. proto, že svědek je upoutaný na lůžko v obvodu jiného než procesního soudu. Dožádání se zpravidla provádí za účelem provexxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx nařízením prvního jednání ve věci. Účastníci řízení mají právo být provádění důkazů dožádaným soudem přítomni (§ 122 odst. 2), a pokud by o provádění důxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxastníka řízení není dostačující (III. ÚS 238/00). Bližší postup při dožádání upravuje § 25 kancelářského řádu.
II. Úkony dožádaného soudu
2.
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxdce, případně justiční čekatel, asistent soudce, soudní tajemník či vyšší soudní úředník. Nemůže-li dožádaný soud úkon ve svém obvodu provést, postoxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxní je řešena v § 25 odst. 5 kancelářského řádu. Dožádání lze požadovat i do ciziny. Na soud se s dožádáním mohou obrátit též jiné instituce a osoby, jako napxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xx
Z důvodu rychlosti i transparentnosti soudního řízení by bylo žádoucí, aby byl o průběhu soudního jednání pořizován zvukový či zvukově obrazový záznxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxň s pořízením záznamu může soud rozhodnout o tom, že bude současně o úkonu sepsán protokol, v případě rozporu má však přednost záznam, který zachycuje víxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxdán řádný nebo mimořádný opravný prostředek ve věci samé, což neplatí u odmítnutí odvolání pro opožděnost.
II. Protokol
2.
Občanský soudní řád rxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxsování. Není-li pořízení záznamu objektivně možné (z technických důvodů) nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o jednání, provádění dokazování a vyxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxnost a soud provádí pouze listinné důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí) nebo v dalších ustanoveních občanského soudního řádu, např. protokol o prohlášexx xxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xástí je průběh dokazování a tvrzení účastníků. Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel. Místo zapisovatele může předseda senátu při jednáxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx účastníka poskytne soud bezplatně, a to i elektronickou cestou. Účastníci řízení mohou požadovat doplnění protokolu nebo podávat námitky proti jeho xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxlasí, musí svá tvrzení prokázat (NS 29 Odo 407/2002). Námitku do protokolace je třeba z povahy věci uplatnit nejpozději do skončení daného jednání (NS 2x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
Protokol se sepisuje vždy o úkonu, kterým byl uzavřen smír nebo kterým došlo k uznání nároku v průběhu soudního řízení a o dalších dohodách uzavíraných xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xřípadě podepisují protokol i účastníci smíru nebo žalovaný, neboť bez jejich podpisu by soud nemohl k těmto úkonům přihlížet (§ 41b). Hmotněprávní jedxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xzv. protokolu o jednání sepisují pracovníci soudu též protokoly, jež zachycují podání účastníků vůči soudu, a v takovém případě musí mít protokol nálexxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxí řízení a návrh na nařízení výkonu rozhodnutí jen jde-li o řízení, které upravuje zákon o zvláštních řízeních soudních, a které lze zahájit i bez návrhux xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xěcech osvojení (viz § 14 z. ř. s.).
6.
Třetím typem je protokol o hlasování, který podepisují všichni členové senátu a zapisovatel. Výjimku stanoví x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxí stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Podmínky projednání utajovaných informací a jejich charakter
Utajované xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxí se rozumí taková informace, která je zaznamenaná na jakémkoliv nosiči, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo mxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxávy a povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných informací a s následky jejich porušení [§ 2 písm. a), i) zák. č. 412/2005 Sb.]. Utajované informace se děxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxe-li se osoba v řízení platným osvědčením a poučením podle speciálního zákona, nemusí ji předseda senátu znovu poučovat.
(Soudní spis a pxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxobě
1.
Komentované ustanovení reprezentuje snahu o elektronizaci justice, spisy v elektronické podobě jsou však v současné době vedeny pouze v řízxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxdobě. Podmínky vedení spisu stanoví jednací a zejména kancelářský řád.
2.
Úkon soudu, tj. zejména rozhodnutí, vyhotovený v listinné podobě, podexxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxu listinu (NS 21 Cdo 2288/2012). Originál rozhodnutí zůstává založen ve spisu, zatímco stejnopisy (opisy) rozhodnutí se vyhotovují v takovém počtu, axx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxěřená osoba svým uznávaným elektronickým podpisem nebo jej označí uznávanou elektronickou značkou soudu. Stejnopisy se u elektronických dokumentů xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxudu, účastníků řízení, dalších subjektů na řízení zúčastněných), které procesní právo předvídá a upravuje a s nimiž spojuje účinky na vznik, změnu nebx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxů řízení, ať už dispoziční, či tzv. prosté, je třeba vykládat na základě učiněného projevu, nikoliv na základě vůle, jako tomu je u hmotněprávních jednáxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxplatnosti, jako tomu je u jednání hmotněprávní povahy. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil, a tím, co jím projevit chtěxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx takový úkon žádné právní účinky v rámci procesního vztahu, nejde zde však o platnost či neplatnost procesního úkonu (NS 33 Cdo 3273/2011).
3.
Účastxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx-li mu takový úkon přičitatelný, neboli nejsou-li pochybnosti o tom, že účastník řízení chtěl adresovat svůj projev vůle soudu (NS 32 Cdo 611/2014). Účxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxkolu či telefonicky, písemně lze učinit úkon prostřednictvím faxu, datové schránky, poštovní přepravy či elektronicky. Např. omluvu z jednání lze učxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx formu, jako např. pro učinění podání, které lze podat v řízeních vedených podle občanského soudního řádu pouze písemně (§ 42). Přehlédne-li nebo opomxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxávo na spravedlivý proces (III. ÚS 3043/10).
4.
Zástupce, který byl účastníku ustanoven na jeho žádost z řad advokátů podle ustanovení § 30, má stejxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxnům, které může v řízení učinit účastník (srov. § 28a odst. 1). Účastník řízení proto nemůže následně namítat, že ustanovený zástupce např. učinil procxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxé procesní úkony nelze v zásadě vzít zpět, pokud to právní úprava výslovně nepřipouští (jako např. u zpětvzetí žaloby - x xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxS 21 Cdo 225/2015, NS 33 Cdo 3273/2011).
II. Zásada bezformálnosti
5.
Odstavec 2. vyjadřuje zásadu posuzování procesních úkonů účastníků podle jxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxitelný nebo jestliže má, jde-li o podání, všechny potřebné náležitosti. Neumožňuje-li úkon jednoznačný závěr o tom, co jím účastník vyjádřil, je třebx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xNS 32 Cdo 2399/2013). Pokud z úkonu účastníka není vůbec zřejmé, co jím sledoval, a zároveň nelze účastníka dohledat, soud podání pouze založí.
6.
V xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xznačen. Není proto podstatné, že je úkon označen jako odvolání, když se podle obsahu jedná o vyjádření účastníka nebo o námitku podjatosti či cokoliv jixxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxává. Úkon účastníka musí správně vyhodnotit soud prvního stupně, aby věděl, jak s ním naložit, zda je třeba postoupit věc odvolacímu soudu či nadřízenéxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxx x xxxxxxxxx xxxstník ještě před skončením lhůty k odvolání proti takovémuto rozhodnutí doručí soudu podání, ve kterém (opět) navrhuje, aby soud rozhodl podle § 107a ox xx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxx xx xx xxxx měl jeho návrhu vyhovět. Soud měl proto v souladu s § 41 odst. 2 jeho podání posoudit podle obsahu jako (včasné) odvolání proti svému zamítavému rozhodnxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx účastníka dle § 92 odst. 1, ale ve skutečnosti jde o uplatnění dalšího žalobního nároku, soud s tímto úkonem naloží jako s žalobou (NS 30 Cdo 2913/2011).
xx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxje-li např. účastník řízení pouze osvobodit od soudních poplatků, aniž by zároveň požádal o ustanovení advokáta, byť je z obsahu spisu zřejmé, že řízenx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxvat v žádost o ustanovení advokáta.
III. Hmotněprávní jednání
8.
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxocesní, zatímco "jednání" označuje aktivitu účastníků v rámci hmotného práva. Hmotněprávní jednání jsou taková, která jsou charakteristická pro prxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxi soudu lze zařadit např. námitku promlčení, uznání dluhu ve smyslu hmotněprávním, jenž nelze zaměňovat s uznáním nároku podle § 153a odst. 1, námitkou xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxzvláště u žalob na uložení projevu vůle (např. dříve u smlouvy o smlouvě budoucí). Hmotněprávní jednání může být učiněno vůči soudu v podání nebo ústně pxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxí až v okamžiku, kdy se o něm dozvěděl. Jiným slovy řečeno, činí-li účastník řízení hmotněprávní úkon vůči soudu, není vůči ostatním účastníkům účinný jxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxx xxxstníci řízení dozvěděli. V případě, že ostatní účastníci nebyli přítomni jednání, při němž bylo hmotněprávní jednání učiněno, je rozhodující momentx xxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdu, doručením opisu protokolu u jednání nebo přepisu obrazového nebo zvukově obrazového záznamu, nebo oznámením při příštím jednání (NS 23 Cdo 1992/2xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxní, a chce-li od tohoto okamžiku požadovat případné úroky z prodlení, je vhodné, aby se účastník sám postaral o doručení tohoto jednání protistraně, a nxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx x xxx protistrana v řízení dozvěděla, i když je pro platnost takového jednání vyžadována písemná forma. V takovém případě se pořídí přepis či zápis učiněnéhx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxní jednání, oznámení o postoupení pohledávky)
(Nepřihlížení k úkonům)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx může být zřejmý obsah úkonu, který soud posuzuje, a naopak nestačí pouhé
konkludentní jednání
, jehož obsah není zcela zřejmý. Výjimku z tohoto pravidlxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxříklad u § 101 odst. 4, jenž s nečinností účastníka spojuje domněnku, že nemá námitek proti návrhu týkajícímu se postupu a vedení řízení (NS 20 Cdo 4048/2xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xvedené např. v § 101 odst. 4, § 114b či § 114c.
II. Důsledky podmíněného či nepřípustného úkonu
2.
Soud nepřihlíží k podmíněným a nepřípustným procxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxzhoduje. Z toho vyplývá, že vyhodnotí-li soud úkon jako podmíněný či nepřípustný, není proti takovému závěru soudu možný žádný opravný prostředek, nexxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xe v řízení vydává (srov. např. § 241a odst. 5).
3.
Z pohledu právní teorie spočívá rozdíl mezi podmínkou a doložením času v tom, že podmínka je závislá xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxy nastane. Z hlediska účinků je však doložení času obdobné podmínce odkládací či rozvazovací. Za podmíněný úkon naopak nelze považovat tzv. eventuálnx
xxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx v dovolacím řízení (NS 32 Cdo 2446/2011) či uplatnění nového nároku v odvolacím řízení (KS Hradec Králové 24 Co 241/2010). Opět zde nejsou míněna podáníx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxlání, zamítnutí u žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení).
III. Odvolání úkonu
5.
Rozmyslí-li si účastník právě učiněný úkon, může jej odvolat jxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxe u úkonů písemných, jejichž doručení může nějakou dobu trvat. Ústně učiněné úkony či osobně podané návrhy naopak xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xednání soudu, aby provedl určitý důkaz, nemůže již tento úkon odvolat, může však později soudu sdělit, že na svém návrhu na provedení důkazu netrvá (R 58xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx x xxxolání úkonu, soud k takovému úkonu nepřihlíží, naopak u zpětvzetí je procesním důsledkem zastavení řízení.
Z další judikatury:
NS 21 Cdo 225/20xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxntáře je ke dni 1.1.2016.
Uzavření smíru a uznání nároku
Uvedené ustanovení obsahuje již pouze otázku podepsání uzavření smíru a uznání nároku, nebxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxdání dědictví). Důvodem pro podpis účastníků řízení je skutečnost, že dané úkony mají povahu zejména hmotněprávních jednání. Procesním důsledkem nexxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxy, smír či uznání formálně uzavřené, a soud je tudíž ani nemůže schválit.
(Podání)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxím či s předmětem řízení. Podáním se tedy rozumí dokument, v němž účastník v občanském soudním řízení projevil vůli směřující k uplatnění procesních prxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xe přímo nedotýká dispozičních oprávnění účastníka řízení.
2.
Podání v občanském soudním řízení lze učinit pouze písemně, neboť podání, která lze xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx telefaxem) či elektronickou, doručovanou pomocí veřejné datové sítě elektronickou poštou či do datové schránky. Veřejnou datovou sítí je například xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxou činěna podání telefaxem. Zákon naopak neumožňuje učinit podání na trvalém nosiči dat, tj. např. na CD nebo USB flash disku; v tomto případě se totiž nexxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx prostřednictvím elektronické pošty nebo zda je činěno prostřednictvím informačního systému datových schránek (dále jen "ISDS"). Zatímco v ISDS musx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxní adresátu a samotný dokument může být její součástí, aniž by bylo nutné - jako je tomu v systému ISDS - dokument vždy vkládat do pošty jako "přílohu" datoxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxdle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech se tudíž vztahuje nejen na obálku, ale i na dokumenty, které jsou v ní vložené.
4.
Podání v elektronixxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xDF, PDF/A, DOC, DOCX, XLS, XLSX, ZFO, TXT a RTF. Za elektronický dokument je třeba pokládat také písemnost, která byla původně vyhotovena v listinné podxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx datové sítě adresátu. Nejedná se tedy o písemnost v listinné podobě, ale o "kopii" takové listiny.
III. Předložení originálu
5.
U písemného podánx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxmé učiněno telefaxem, je třeba jej nejpozději do 3 dnů doplnit buď předložením originálu, nebo písemným podáním shodného znění. Obsahově se tedy musí jxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx podání by bylo třeba považovat za podání nové, u něhož by se procesní lhůty počítaly samostatně.
6.
Ve xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxl jej uznávaným elektronickým podpisem, jinými slovy řečeno, pokud podání není podepsáno. Je-li podání v elektronické podobě podepsáno uznávaným elxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxinál podání. Z uvedeného vyplývá, že zákon hledí zejména na to, aby byl ověřen podpis osoby, která podání činí, neboť se jedná o podstatnou náležitost poxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxch telefaxem, rozuměj i jiných podání než návrhů ve věci samé.
7.
K podáním, která nebyla ve stanovené třídenní lhůtě doplněna, soud nepřihlíží.
xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxtal u soudu a jeden stejnopis dostal každý účastník, jestliže je to třeba. Nelze požadovat, aby soud na vlastní náklady rozmnožoval podání účastníka. Pxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxkterých případech naopak není třeba stejnopisy pořizovat, a to pokud se podání týká pouze účastníka a soudu, nikoliv ostatních účastníků řízení, jako xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x. Obecné náležitosti podání
9.
Mezi obecné náležitosti podání patří označení soudu, kterému je podání určeno, tj. soudu věcně a místně příslušnéhox xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxména tehdy, má-li účastník možnost volby podle § 87 nebo dohodli-li se tak účastníci podle § 89a. Pravidla pro určení příslušnosti stanoví § 11 a 12. Přxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx
xxx
xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx kdo jej činí, tj. označení účastníka řízení jménem, příjmením, bydlištěm, popřípadě rodným číslem či identifikačním číslem osoby (§ 79), musí být patxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxxx xxx xxxxxxxxx a datováno. Obecné náležitosti podání dále rozvádí § 79, který stanoví speciální náležitosti návrhu na xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxou náležitostí podání, jeho nedostatek však nebrání projednání věci.
VI. Vymezení předmětu řízení
11.
Má-li podatel vymezit, které věci se podáxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxku věci zahájené či překážku věci pravomocně rozsouzené. Rozhodující skutečnosti je tedy třeba vymezit tak, aby byl individualizován uplatněný nároxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xokračování v řízení, za předpokladu, že žalobce vylíčil ty rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce, neboť poxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xvrzení nemají za následek neprojednatelnost žaloby, ale v případě jejich nedoplnění následný neúspěch strany ve sporu. Povinnost žalobce formulovaxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx
xxxx xxxxxxx xxxxx
12.
Co podatel svým podáním sleduje, představuje nejčastěji tzv. žalobní
petit
. Žalobní
petit
nelze vykládat tak, že by žalobce byl povinen vždy učixxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx bylo možné z obsahu bez pochybností dovodit) povinnost, která má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu. Žalobní
petit
může obsahovat i několik poxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx své nároky uplatnit formou tzv. eventuálního petitu (NS 22 Cdo 510/2014). Blíže viz § 79.
VIII. Podpis podání
13.
Podpis podání slouží k ověření toxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xe podání určeno.
IX. Podpis podání učiněného prostřednictvím ISDS
14.
Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobxx xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx že úkon učiněný fyzickou xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxý písemně a podepsaný. Proto zaslal-li exekutor žádost o pověření k provedení
exekuce
ze své datové schránky okresnímu soudu do jeho datové schránky vx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx podpis (KS Hradec Králové 24 Co 10/2013). Jde-li o podání realizované z jiné (cizí) datové schránky, je
fikce
podpisu vyloučena. Problém, když někdo pxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxba naskenovaným) podepsaná jiná osoba než ta, které patří datová schránka, nemá podání formální náležitosti, protože z něj není zřejmé, kdo ho činí. Jdx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx Podpis podání připojeného v příloze učiněného prostřednictvím elektronické pošty
15.
K podání v elektronické podobě lze připojit také všechny jexx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xe obsahem dané přílohy. Je-li přílohou dokument obsahující podpisy, pak by měl být tento dokument připojen v konvertované podobě, neboť ta zaručuje prxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxě by proto měla být připojena např. plná moc pro advokáta či smlouvy mající sloužit jako důkaz v řízení, apod. Je-li přílohou např. osvědčení finančního xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxatí v § 42 stanovené obecné náležitosti, tj. podání, jež je přílohou e-mailové zprávy, by mělo být elektronicky podepsáno.
16.
Ústavní soud se opaxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxotlivé přílohy, respektive přílohu obsahující samotný text podání, např. dovolání. Ústavní soud vyjádřil názor, podle kterého je třeba průvodní e-mxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxvu jako celek včetně jejích příloh a má se za to, že odesílatel se s připojenými dokumenty implicitně ztotožňuje. S nepodepsáním samotných příloh tak nexxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxronicky nepodepsanému podání ve věci samé se nepřihlíží jen v případě, nemá-li elektronické podání žádný autentizační prvek podatele (jakýkoli elekxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx Obdobně též IV. ÚS 1829/13, podle kterého soud chybně zhodnotil dosah zaručeného elektronického podpisu, když dospěl k závěru, že se tento nevztahuje xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxy pro zaplacení soudního poplatku), I. ÚS 2733/13 (formální a obsahové požadavky na odpor, platební rozkaz)
(Odstraňování vad podání)
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xůže představovat např. i plnou moc pro zástupce účastníka řízení, nejčastěji však půjde o návrh na zahájení řízení. Brání-li vady podání projednání věxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxm, že podání neobsahuje všechny stanovené náležitosti (zejména podpis, označení účastníků řízení, není patrno, jaké věci se týká a co sleduje), nebo žx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xrávní kvalifikaci skutku (tzv. právní důvod žaloby) v návrhu uvádět. Nedostatek právní kvalifikace nároku proto nepůsobí vadnost žaloby, která by odxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xtránce srov. komentář k § 42 bod 11. Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xNS 30 Cdo 858/2014, NS 30 Cdo 3527/2014). Vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (cobx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xbsahovat samotná žaloba (§ 79 odst. 1), a jako výjimka by měla být aplikována restriktivně. Důsledkem této výjimky však nesmí být neurčitost a nesrozumxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xom, že označený subjekt nemá právní osobnost a tudíž ani způsobilost být účastníkem řízení (§ 19), který vede k zastavení řízení (§ 104 odst. 1), nebo zda xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxx xx xx xxx xxxxx2015, III. ÚS 2690/08).
IV. Podpis podání
4.
Není-li podání řádně podepsáno, dává to možnost přisuzovat je někomu, kdo je neučinil, popřípadě pomxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xx x x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxonické podobě.
V. Neurčitost a nesrozumitelnost podání
5.
Neurčitost podání je třeba hodnotit velmi opatrně. Podání je totiž třeba vždy posuzovxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx x xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxího soudu jsou soudy povinny při posuzování neurčitého či jinak nejasného podání, které může být podáním zahajujícím řízení před soudem, volit postup xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxx xx xxi jeho posuzování přiklonily k takové interpretaci jeho obsahu, která vyznívá ve prospěch práva dotčeného jednotlivce na přístup k soudu. Naopak
restxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxva dotčené osoby na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny (I. ÚS 3106/13). Domáhá-li se účastník řízení i přes poučení soudu splnění jen "obecnéx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx určité, aby soud mohl formulovat vykonatelný výrok svého rozhodnutí (NS 26 Cdo 544/2013). Nesrozumitelné podání znamená, že si účastník svými tvrzenxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx
xx
xx xxxxx x odstranění vad podání činěné formou usnesení je třeba uvést, jakým nedostatkem podání trpí a účastníka řízení řádně a konkrétně poučit o tom, jak je třexx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx tedy musí vědět, o čem a na jakém podkladě má rozhodnout. Nestačí pouze neurčitá a vágní výzva k odstranění vad, ze které účastník řízení nepochopí, co po xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxstatečná skutková tvrzení, pak výzva formulovaná jen tak, aby žalobce doplnil žalobu tím, že uvede skutková tvrzení, o která opírá svůj nárok, není xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x1 Cdo 1076/2013). Určitá a srozumitelná výzva je důležitá zejména u účastníků, kteří nejsou zastoupeni advokátem. Soud naopak nemůže poučit účastníkx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxčanském soudním řádu (NS 22 Cdo 2962/2012). Proti usnesení soudu obsahujícímu výzvu k odstranění vad není přípustné odvolání [§ 202 odst. 1 písm. b)]. Nxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxnout (NS 21 Cdo 1076/2013).
VII. Lhůta k odstranění vad
7.
K odstranění vad je třeba poskytnout účastníkovi řízení přiměřenou lhůtu. Jedná se o lhůxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvská lhůta, nelze ji prodloužit či prominout, to však nebrání tomu, aby účastník řízení vytknuté vady podání odstranil později, a to případně i v odvoláxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxmuto odvolací soud přihlédne ve smyslu ustanovení § 167 odst. 2 a § 154 odst. 1. Tento důsledek povahy lhůty určené soudem k opravě nebo doplnění podání nxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx vad
8.
Pakliže účastník řízení ani na výzvu soudu vady zcela neodstraní, musí soud posoudit, zda se jedná o nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračoxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxbce uplatňuje více samostatných nároků. Jde-li o návrh na zahájení řízení a v řízení pokračovat nelze, je procesním důsledkem neodstranění vad ve lhůtx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xebo mu nepodal konkrétní poučení o způsobu jejího odstranění (NS 21 Cdo 1076/2013). Odmítnutí podání nevytváří překážku věci rozsouzené, proto může úxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxledcích musí být účastník řízení ve výzvě k odstranění vad poučen. Nebyl-li by účastník poučen, nemůže soud podání odmítnout či nepřihlížet k němu.
xx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxi návrh na nařízení předběžného opatření (§ 75a), návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (§ 174a odst. 4) či dovolání (§ xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xx xxxxxx xxxx xez vad již od počátku (tj. již ode dne, kdy byla podána u soudu).
Z další judikatury:
NS 21 Cdo 204/2015 (označení účastníka řízení, organizační slxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí, zahraniční právnická osoba, organizační složka), NS 26 Cdo 544/2013 (neurčitost podání), I. ÚS 2522/10 (vada, plná moc), III. ÚS 411/05 (vada podklxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxní do spisu)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Právo nahlížet do spisu
1.
Účastníci řízení a jejich zásxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxroveň je tímto právem zajištěna rovnost účastníků řízení. Nahlížet lze i do věcí pravomocně skončených. Od nahlížení do spisu je však třeba odlišovat žxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxné kanceláři soudu, k nahlížení je třeba předchozího objednání. O nahlížení do spisu se pořídí záznam, který žadatel podepíše (blíže viz § 8 jednacího řxxx x x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx je vyhotovuje soud. Požádat lze rovněž o zaslání soudního spisu k jinému soudu za účelem nahlédnutí (položka 35 sazebníku poplatků). Účastníci řízení xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
2.
Kromě účastníků řízení mohou do spisu nahlížet znalci či studenti právnických fakult (§ 188 kancelářského řádu), a mimo tyto osoby i osoby třetíx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxního právního předpisu zůstat utajen. Zároveň je třeba vždy učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací.
3.
Uvedenx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxování jejich kopií, či pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny.
Z další judikatury:
NS 22 Cdo 4458/2009 (znalecký posudek z jiného spisu)
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxvání
1.
Soud je povinen doručovat písemnosti takovým způsobem, které určuje pořadí v § 45. Největší prioritu má doručování tzv. krátkou cestou při jxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xe zaručeným certifikátem nebo na jinou sdělenou adresu a jako poslední doručení prostřednictvím doručujícího orgánu a jemu na roveň postavené doručexx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xoudu při určení pořadí způsobu doručování, tj. v případě, kdy soud doručuje např. místo do datové schránky prostřednictvím provozovatele poštovních xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx judikatury Nejvyššího soudu účinky řádného doručení písemnosti soudem nastávají i v případě, kdy je písemnost doručována prostřednictvím provozovxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xx Cdo 3489/2012). Důležité totiž je, zda se doručovaná písemnost dostala do sféry adresáta, a tento měl možnost se s obsahem listiny fakticky seznámit (oxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxe § 49 odst. 4, nemohou nastat účinky řádného doručení; xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxsemnost doručena přímo při jednání nebo při jiném soudním úkonu, neboť tím je zaručeno, že se účastník s obsahem písemnosti přímo seznámí, a nestojí to žxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxudním úkonu se doručuje písemnost např. v exekučním řízení, kdy je kladen důraz na to, aby se účastník o obsahu písemnosti naopak nedozvěděl dříve, než bxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
4.
Dalším způsobem je doručení písemnosti do datové schránky adresáta. Datovou schránku lze zřídit na žádost fyzické osoby a podnikající fyzické oxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxormaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence, a obdobně to platí pro zřízení datové schránky právnické osobě (srov. § 3 až 5 zák. č. 300/2008 Sb.xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxové doručení musel žádat nebo soudu sdělovat identifikátor své datové schránky (R 37/14). Blíže viz § 47.
5.
Existenci datové schránky zjišťuje soxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxobu oprávněnou nebo pověřenou k přístupu do své datové schránky a že nedošlo (ani zpětně) ke znepřístupnění datové schránky. Prokáže-li adresát, kterx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxil, lze souhlasit s názorem, podle něhož nenastanou účinky doručení, neboť v takových případech je nepochybné, že tu nebyl nikdo, kdo by mohl písemnost x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxvou schránku podnikající fyzické osoby, nebo advokát datovou schránku podnikající fyzické osoby - advokáta, ale též insolvenčního správce nebo daňoxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxrem činnosti vykonávané touto fyzickou osobou. Účinky doručení písemnosti však nastanou i jejím doručením do jiné ("nepříslušné") datové schránky txxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxnu jakoukoliv datovou schránku a nesdělí soudu jinou adresu pro doručování, je třeba jí doručovat soudní písemnosti do takto zřízené datové schránky. xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx adresát zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, není-li datová schránka v provozu (nelze do ní zasílat dokumenty) nebo nepodařilo-li se doručit dx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxresu sdělí. Sdělit může adresát rovněž jinou poštovní adresu, tzv. adresu pro doručování, čímž se nemá na mysli jiná datová schránka.
V. Ostatní způsxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxho zástupce (viz § 50e) na adresu určenou podle § 46b.
VI. Doručování v rozhodčím řízení
9.
Uvedené ustanovení platí pro doručování soudních písemxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky se dle § 47 odst. 1 postupuje podle zák. č. 300/2008 Sb. Jelikož rozhodčí soud není podle ustálenx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxud o to tento adresát požádal Ministerstvo vnitra (§ 18a zákona č. 300/2008 Sb.). Není-li takové žádosti, tento způsob doručení se v rozhodčím řízení nexxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxní nepatří do dispozice stran či rozhodců, a je naopak nezbytné trvat na dodržení pravidel, jimiž se řídí doručování rozhodnutí vydaných v občanském soxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxilky), NS 21 Cdo 93/2012 (doručování do datové schránky právnické osoby, soud nezjišťuje statutární orgán), III. ÚS 3036/12 (doručování písemnosti sxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxé datové sítě
Mgr., Bc.
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx dá doručovat buď na adresu datové schránky, nebo na elektronickou adresu. Datové schránky zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra. Datové schránky jsxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxému datových schránek je Ministerstvo vnitra, provozovatelem je držitel poštovní licence. Ministerstvo vede veřejný seznam držitelů datových schrxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x x xx x xxxx xx xxxxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxnickou adresu
2.
Na elektronickou adresu, tj. na e-mail adresáta, soud doručuje tehdy, jestliže o to adresát požádal nebo s tímto způsobem doručení xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxj platný kvalifikovaný certifikát. Certifikační autority v ČR, které mají právní relevanci, jsou I.CA, PostSignum a eIdentity. Tyto certifikační auxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxčuje, že podpis patří tomu, komu patří soukromý klíč, jinými slovy řečeno, uznávaný elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu od xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xro doručování
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Adresa trvalého pobytu
1.
Adresa pro doručování je xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxžovat nemůže, neboť jde o adresu ohlašovny, tj. obecního úřadu, obvyklé u lidí bez domova. Vhodné proto je, aby bylo adresátovi doručováno na adresu, na xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxudní doručovatel nebo příslušník justiční stráže. Tímto způsobem lze doručit adresátovi např. do zaměstnání, kde je velká pravděpodobnost, že bude zxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx x xx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx děti podle zákona o zvláštních řízeních soudních. Není-li známa adresa pro doručování ani pobyt adresáta, pak mu nemůže být písemnost účinně doručenax x xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxučovat, soud jeho žádosti vyhoví a doručuje přednostně na adresu sdělenou adresátem, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci. Zákon vylučuje doručovxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx - PO BOXu (KS Praha 20 Co 65/2011). Sdělenou adresou však musí být místo v České republice. Obdobně může adresát požádat o zaslání soudní písemnosti na elxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxsu novou. S tím souvisí i povinnost stanovená v odst. 3, podle které je adresát povinen bez zbytečného odkladu sdělit změnu adresy, případně jiných údajx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxučení, respektive adresát se nemůže domáhat neúčinnosti doručení.
Z další judikatury:
VS Praha 5 Cmo 388/2013 (dosílání písemností), NS 21 Cdo xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxastních zájmů)
Adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce
Mgr., Bc.
Martxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxud nucen vyhledat tzv. zákonnou adresu podle pravidel obsažených v komentovaném ustanovení. Soud musí zjišťovat zákonnou adresu aktuálně k datu doruxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xoručovací adresu, doručuje soud písemnosti na adresu místa trvalého pobytu. Adresou místa trvalého pobytu může být dle centrální evidence obyvatel i xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx x xxxxx x xxdnikající fyzické osoby jde o adresu místa podnikání, adresu zástupce pro doručování nebo adresu sídla organizační složky. Osobě omezené na osobní svxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xsoby ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě nebo v zabezpečovací detenci je uveden v Centrální evidenci vězněných osob vedené Vězeňskou službou Česxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxném (zpravidla obchodním) rejstříku a dále viz písm. b). U advokátů, notářů, soudních exekutorů, patentových zástupců a insolvenčních správců je směxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxmory a doručuje se tedy na adresu v seznamu uvedenou, ledaže by adresát požádal o doručování na jinou adresu ve smyslu § 46a odst. 2. Byla-li písemnost dorxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxx xxxxx x se neuplatní (NS 28 Cdo 896/2013). U státu a státních orgánů se doručuje taktéž na adresu sídla, obdobně jako právnickým osobám.
II. Odpovědnost účasxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xvede soudu adresu pro doručování, kde je pro něho jisté, že mu bude zásilka doručena. Tím má také možnost
eliminovat
problém související s tím, že např. xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxsilku spolehlivě doručit (II. ÚS 1308/10). Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listixx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxtu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx12).
Z další judikatury:
KS Hradec Králové 47 Co 168/2013 (adresa pro doručování podnikající fyzické osoby, která přerušila provozování své žixxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx (chybné doručování, porušení práva být slyšen)
Zástupce xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xenátu vyzve adresáta písemnosti, aby si pro doručování zvolil zástupce, pokud není možné mu bez obtíží nebo bez průtahů doručit. Uvedené ustanovení je xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xejména u osob, které se zdržují v zahraničí, předpokladem však je, že se soudu vůbec podaří s touto osobu spojit. Soud však nemůže zahraničnímu adresátoxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxxxka a C. Orłowski). Ke zvolení zástupce pro doručování stanoví soud přiměřenou lhůtu. Není-li ani tento postup účinný, doručují se písemnosti uložením x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxčit na obvyklou doručovací adresu z důvodu předběžného opatření nařízeného podle § 400 a násl. z. ř. s. a adresát nemá zřízenu datovou schránku, je třebxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxresu pro doručování, uloží se písemnost u soudu, o čemž musí být opět poučen. Uložení písemnosti u soudu má za následek účinnost doručení dnem uložení. Axxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx.
Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Postxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxment adresátovi prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Dokument, který byl dodán do datové schránkyx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxzat) své oprávnění, a to jak doručujícímu orgánu, tak (v případě potřeby) i soudu. Prokáže-li adresát, že písemnost převzala osoba, která neměla oprávxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx x56/2012). Doručení dokumentu přihlášením příslušné osoby či náhradním doručením má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.
II. Fikxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xde dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právnx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xx. žádat o určení neúčinnosti náhradního doručení, např. podle § 24 odst. 2 správního řádu. K neúčinnosti náhradního doručení srov. též § 49 odst. 4 o. s. xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxx x xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxenní lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tudíž k náhradnímu doručení fikcí dojde až nejblíxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xatové sítě na elektronickou adresu je účinné jen tehdy, jestliže byla zaslána na elektronickou adresu, kterou sdělil adresát soudu, jestliže se odeslxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxným elektronickým podpisem (NS 21 Cdo 3674/2013). Pro účinnost doručení je tedy mimo jiné nezbytné, aby adresát do 3 dnů od odeslání písemnosti soudem pxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx určenou elektronickou adresu adresáta vyzval k potvrzení doručení listiny. Průkazem doručení se stává datová zpráva adresáta opatřená jeho zaručenxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdem, nikoliv od přijetí písemnosti adresátem. Písemnost je doručena dnem, kdy adresát toto doručení potvrdí, nikoli dnem, kdy je datová zpráva doručexx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxlná, nejedná se o účinné doručení, a je třeba zvolit jiný zákonný způsob doručování.
Fikce
doručení se v tomto případě neuplatní, naopak, v případě nečxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x jeho činnosti), IV. ÚS 2594/11 (kontrola datové schránky,
vigilantibus iura
scripta sunt)
Doručování prostřednictvím doručujícíhx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxšině případů obecné orgány uvedené v odst. 1, tj. provozovatelé poštovních služeb, soudní exekutoři, soudní doručovatelé a orgány Justiční stráže. Sxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxen osobním doručováním písemností, a to jako jedinou náplní jeho pracovní činnosti nebo vedle jiných činností anebo jen v jednotlivém případě. Doručoxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx na nejvhodnějším místě a v nejvhodnější dobu. Zákon nestanoví, že by doručení mohl provádět vždy pouze soudní doručovatel, který vykonává práci u soudxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxvaný pracoviště (NS 33 Cdo 3468/2009). Orgány justiční stráže jsou pověřovány doručením písemnosti jen výjimečně, a to pokud by hrozilo určité riziko xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x zahájení
exekuce
, exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu ke splnění vymáhané povinnosti. Soud doručování prostřednictvím soudního exekutxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx x9/2000 Sb., o poštovních službách), a to v případech, kdy soud vyžaduje prokázání doručení písemnosti. Výběr konkrétního doručujícího orgánu záleží xx xxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxm, kteří se nacházejí v jejich zařízeních, nebo těm osobám, které spadají do jejich působnosti.
III. Hybridní pošta
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx, provozovatel tuto písemnost konvertuje do listinné podoby a doručí (blíže viz § 21b odst. 4 jednacího řádu). Uvedený postup je využíván v agendě centrxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xomentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Postup při doručování do vlastních rukou
1.
Do vlastních rukou se doručují písemnosti, které jsou v řízení důležitéx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxnopis rozsudku, platební rozkaz, evropský platební rozkaz, směnečný platební rozkaz, předvolání k prohlášení o majetku, nařízení výkonu rozhodnutx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxčení do vlastních rukou může rovněž nařídit soud, respektive předseda senátu, pokud má za to, že by se písemnost mohla dostat do nesprávných rukou. Obyčxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xoudu, neboť zemřelému nelze účinně doručit.
2.
Rovněž při doručování písemností v elektronické podobě prostřednictvím ISDS se rozlišuje mezi doxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxáním se projevuje v tom, která z osob má u adresáta (držitele datové schránky) oprávnění k přístupu k doručované písemnosti. Do datové schránky adresátx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxst stává teprve v okamžiku, kdy se do datové schránky adresáta přihlásila osoba, která má přístup k dodané písemnosti (viz § 17 odst. 4 zákona o elektronixxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xřihlásila osoba, jejíž oprávnění zahrnuje rovněž přístup k písemnostem určeným do vlastních rukou adresáta.
II. Výzva k vyzvednutí písemnosti
3x
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxo jiné adresátem užívané schránky. Písemnost se v takovém případě uloží u provozovatele poštovních služeb, je-li doručujícím orgánem, kde si adresát xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxat na jiném vhodném místě, například na dveřích bytové jednotky, domu, apod. Uvedeným způsobem doručující orgán postupuje, i kdyby věděl, že se adresáx xxxxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xoručování nelze zanechat) je nepřípustné a nezakládá řádné a účinné doručení doručované písemnosti (NS 21 Cdo 1094/2014). Není-li možné výzvu k vyzvexxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xůvod a den, kdy nebyl adresát zastižen. Písemnost se uloží u soudu a tento soud zároveň na své úřední desce vyvěsí výzvu k vyzvednutí zásilky. I v ostatnícx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxna řádná výzva k vyzvednutí zásilky a on si ji přesto nevyzvedl na příslušném místě, považuje se písemnost za doručenou uplynutím lhůty 10 dnů ode dne, kdx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxí doby) nastává náhradní doručení písemnosti. Poté platí, že účastník řízení, který si zásilku v úložní době nevyzvedl, byl s jejím obsahem seznámen dnxxx xxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xdresát seznámil s jejím obsahem či nikoliv (NS 33 Cdo 1002/2013).
5.
Náhradní doručení se uplatní i v případě doručování do datové schránky adresátxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x x7 odst. 4 zákona o elektronických úkonech), jestliže se v uvedené lhůtě do datové schránky nepřihlásila žádná z osob, jejíž přihlášení představuje dorxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x5, případně následně podle § 46b. Smyslem jakékoliv
právní fikce
je umožnit, aby se za existující považovala situace, která je zjevně v rozporu s realixxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xrávní xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxvý postup k porušení jeho práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a práva na projednání věci v jeho přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny (xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xx
xxx xxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx určující počátek lhůty, v daném případě den, kdy byla písemnost připravena k vyzvednutí. Rovněž se uplatní § 57 odst. 2 ohledně konce lhůty, a tudíž i okxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxilky tedy připadl na neděli 2. června, v souladu s § 57 odst. 2 je však posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tj. pondělí 3. června. Od txxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx doručování a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxx. 2, též NS 32 Cdo 80/2012).
9.
Po marném uplynutí 10denní lhůty vhodí doručující orgán písemnost do domovní či jiné adresátem užívané schránky, ledxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx nemá žádné právní účinky (např. VS Praha 8 Cmo 299/2011). Při doručování zásilky do datové schránky nelze analogicky aplikovat § 49 odst. 5 o vrácení záxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxkou je ze zákona náhradní doručení vyloučeno, a tudíž i
fikce
doručení, a to např. u tzv. kvalifikované výzvy (§ 114b) nebo u předvolání k přípravnému jexxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xozkazu a směnečného platebního rozkazu. Náhradní doručení může vyloučit i předseda senátu, a to u konkrétní zásilky, pokud chce mít jistotu, že se adrexxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxu. S nevyzvednutím písemnosti nejsou xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxšovny, výzva k převzetí zásilky), R 42/2004 (rozsudek pro zmeškání, doručení uložením), VS Praha 2 Cmo 2/2012 (vhození do PO BOXu,
fikce
doručení)
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xx
Není-li třeba doručit písemnost do vlastních rukou, neužije se náhradní doručení (uložení zásilky), ale písemnost se v případě nepřítomnosti adresáxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx se vyznačí na doručence (§ 50g) a na písemnosti. Vhodit lze písemnost i do PO BOX schránky jako do tzv. jiné adresátem užívané schránky (VS Praha 6 Cmo 55/2xxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx soudu a adresátovi se v místě doručení zanechá písemné oznámení (§ 50i). V případě, že obviněný má jako místo trvalého pobytu uvedené sídlo ohlašovny a sxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxje se podle § 50 odst. 2 (NS 3 Tdo 298/2012). Stejně se postupuje i v případě, že v místě doručení vůbec nelze zanechat oznámení o vrácení písemnosti soudux xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x
xxxxe
doručení). Úřední deskou se má na mysli nejen úřední deska hmotná, ale též úřední deska v elektronické podobě. V případě úmrtí adresáta se písemnost vxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx soudu) k fikci doručení.
Příjemci písemností
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Převzetx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xoužívá, jde-li o zmocnění na základě plné moci, v ostatních případech jde o pověření. Komentované ustanovení přitom nerozlišuje mezi tím, zda se jedná x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxovozovatelem poštovních služeb. Pro účinné doručení tedy již není možné, aby bez tohoto zmocnění převzala písemnost např. osoba spolubydlící nebo soxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxučováno do datové schránky právnické osoby. Za stát jsou oprávněny přijímat písemnosti osoby, které za stát vystupují před soudem, tj. zpravidla pověxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xzemní celek navenek zastupovat, a dále jiné osoby, pokud jsou k přijímání písemností pověřeny či zmocněny, nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovníxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxijímat písemnosti osoby, které jsou k tomu zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu či obdobnému vztahu k adresátu obvyklé. K převzetí píxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx, soudních exekutorů a patentových zástupců mohou přijímat písemnosti zejména zmocněné osoby nebo jejich zaměstnanci. Taktéž vykonávají-li tyto osxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xpolečné advokátní kanceláři s jiným advokátem na základě smlouvy o sdružení a písemnost převzala jejich společná sekretářka, která měla uzavřenu praxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxti pro oba advokáty, byla tato písemnost prvnímu advokátovi doručena účinně (NS 33 Odo 1454/2006). Účinky doručení písemnosti advokátovi jsou tedy spxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxnost převzít člen statutárního orgánu, ostatní společníci nebo pověření zaměstnanci a osoby k tomu zmocněné. Vykonává-li advokát advokacii v pracovxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxa vychází z předpokladu řádného výkonu advokacie spočívajícího v tom, že advokát by měl vždy zajistit řádné přebírání mu doručovaných písemností. Zásxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxručování do datové schránky, kterou mají advokáti, notáři, soudní exekutoři a patentoví zástupci aktivovanou povinně od 1.7.2012.
Z další judikaxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx Cdo 182/2007 (doručování právnickým osobám), III. ÚS 703/06 (doručení na adresu sídla advokáta, neúčinnost uložení), IV. ÚS 535/05 (tvrzení o absencx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xe ke dni 1.1.2016.
I. Doručování zástupci
1.
Zákon rozlišuje doručování zástupci účastníka podle toho, zda mu byla udělena procesní plná moc pro cexx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxnčení řízení, tj. do případného rozhodnutí odvolacího soudu. Zástupce je v takovém případě oprávněn činit za zastoupeného veškeré procesní úkony a píxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxví odst. 4 a další ustanovení občanského soudního řádu (např. § 114 odst. 2 a § 115 odst. 1). Udělil-li účastník svému zástupci plnou moc jen pro určité úxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxy účastník zástupce, doručuje se každá písemnost předně jemu.
2.
Písemnost není možné považovat za řádně doručenou, je-li účastníku doručena, ačxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxz právních následků. Uvedený závěr pak lze vztáhnout nejen na doručování rozhodnutí, ale i na doručování předvolání k jednání (NS 28 Cdo 896/2013). Dorxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xoudního rozhodnutí, ale oznámení o tom došlo soudu až po doručení rozhodnutí takovému zástupci (NS 29 Cdo 3392/2007) a naopak, byla-li soudu předloženx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxovu doručovat (NS 28 Cdo 4511/2007). Z uvedeného vyplývá, že rozhodující je, jaké informace má soud k dispozici v okamžiku doručování, resp. odesílání xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x 50b odst. 1, stanoví-li tak zákon (např. § 114 odst. 2 a § 115 odst. 1), dále v případě, že se má osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu soudu nebo má-lx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xednání, u něhož má být vyslechnut, nebo výzva, aby se dostavil ke znalci, a podobné písemnosti týkající se úkonů, které může vykonat pouze osobně účastnxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xx x xxxanském soudním řízení doručuje pouze jeho zástupci, je-li účastník zastoupen, neboť nejde o povinnost účastníka osobně v řízení něco vykonat (NS 25 Cdx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx tomu účastníkovi, který je zastoupen zákonným zástupcem z rozhodnutí předsedy senátu, který dospěl k závěru, že fyzická osoba není plně svéprávná, a mxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx x xxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxt samostatně (§ 23). Účastníkovi řízení se dále doručuje usnesení o ustanovení, resp. jmenování opatrovníka podle § 29 odst. 1, tj. je-li tu nebezpečí z xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxo, že se nemůže z jiných zdravotních důvodů než pro postižení duševní poruchou nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo že není schopen se srxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxní moci až v okamžiku, kdy je doručeno oběma adresátům.
III. Právo nezletilého na účast v soudním řízení
5.
Z xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxčena jejich zastoupením zákonným zástupcem. Zároveň však musí být děti od jisté věkové hranice do řízení zapojeny a soudy nemohou komunikovat pouze s jxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxval i takto zastoupenému nezletilému účastníkovi, aby tento mohl vykonávat své právo participovat na řízení, které se jej dotýká. Při použití § 23 občxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxst. 4 písm. e). Pokud je tedy vydán platební rozkaz vůči šestnáctiletému účastníkovi řízení, je nutno jej doručovat jak samotnému účastníkovi řízení, xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxe s jedním rodičem, nesmí opomenout doručovat tomu zákonnému zástupci, který s nezletilým sdílí bydliště. Pouze platné doručení tomuto zákonnému zásxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxučuje usnesení o ustanovení (jmenování) opatrovníka podle § 29 odst. 2 a podle § 29 odst. 3 vyjma případu uvedeného v § 50b odst. 4 písm. d). V těchto přípxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxení se vyvěsí na úřední desce soudu.
Odepření přijetí písemnosti
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxručení v případě, že byl adresát či příjemce (§ 50a) o tomto důsledku řádně poučen. Jinými slovy řečeno, zákon zde neupravuje tzv. náhradní doručení, alx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxesní důsledky. Poučení je třeba poskytnout ústně či písemně. Příjemci se poskytuje vždy písemné poučení, které je taktéž možno zanechat v adresátově dxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx odmítnutí součinnosti (§ 50g odst. 4). Doručující orgán přitom musí mít spolehlivě ověřeno, že osoba, která odepřela písemnost převzít nebo odmítla pxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxout písemnost, nebo kdy odmítl prokázat svou totožnost či poskytnout jinou součinnost.
Neúčinnost doručení
Mgr., Bc.
Martina
Šuxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx možnost se bránit prostřednictvím návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení. Bez návrhu soud rozhoduje pouze ve věcech nesporného řízení (§ 11 z. ř. s.xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxoví žádnou lhůtu objektivní (srov. např. VS Praha 4 Cmo 131/2012). Tento den musí účastník v návrhu uvést a označit důkazy, kterými chce prokázat včasnoxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xebo jeho zástupce, pro který se nemohl s písemností seznámit, tj. například hospitalizace, pobyt v zahraničí či jiné objektivní překážky, které nesvěxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxručovat opakovaně. Omluvitelným důvodem není sama o sobě skutečnost, že se adresát v době doručování na adrese nezdržoval, nebo že se na adrese nezdržuxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx, a je případně věcí adresáta, zda se pojistí proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel nebo v příslušném rejstříkx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxospěchu.
3.
Způsobilým důvodem pro vyslovení neúčinnosti doručení ve smyslu daného ustanovení není ani porušení právních xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxi (řádného) doručení (NS 29 Cdo 597/2014). Jednoduše by účinky řádného doručení nenastaly.
III. Neúčinnost doručení do datové schránky
4.
Nefunxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx č. 300/2008 Sb.). Stejně tak nemožnost otevřít některé přílohy sama o sobě nepředstavuje omluvitelný důvod nesplnění soudní výzvy, jestliže stěžovaxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxtupových dat k přihlášení se do datové schránky, není omluvitelným důvodem ve smyslu ustanovení § 50d odst. 1 pro nepřihlášení se do datové schránky po xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxí o neúčinnosti
5.
O návrhu rozhoduje vždy soud odesílající písemnost a je možné, že k prokázání tvrzení účastníka bude nutné nařídit i jednání. Rozhxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxí odvolání přípustné [§ 202 odst. 1 písm. j)]. Zamítne-li soud návrh na určení neúčinnosti doručení, je odvolání přípustné.
Z další judikatury:
xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xtav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Osoba pověřená doručením písemnosti
Uvedený způsob doručování je nesystematicky zařazen až za úpravu neúčinnosxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx je neformální úkon soudu, je však vhodné jej poznačit nějakým způsobem do spisu, např. formou úředního záznamu. Pověřená osoba je povinna předat písemxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx Převzetí písemnosti musí adresát potvrdit, a to datem přijetí a podpisem, náhradní doručení je tedy vyloučeno. Vyznačené datum se považuje za okamžik xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxdle § 50c. Odepře-li adresát písemnost přijmout nebo nepodaří-li se účastníkovi nebo jeho zástupci písemnost doručit, vrátí ji neprodleně soudu, ktexx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xůzné podoby průkazu doručení
1.
Průkaz doručení slouží logicky k tomu, aby byl spolehlivě prokázán okamžik doručení písemnosti adresátovi. Průkax xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xěmž byla písemnost doručena tzv. krátkou cestou. Adresáti se podepíší na protokol o jednání, jakož i soudce a zapisovatelka. Druhou formou je adresátex xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxcká doručenka). Třetí podoba průkazu doručení je tzv. doručenka (§ 50g), na kterou se vyznačí přijetí písemnosti, je-li doručována prostřednictvím dxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxvdivé, není-li prokázán opak. Jedná se o vyvratitelnou domněnku správnosti a pravdivosti údajů na doručence, která dopadá na každý jednotlivý údaj na xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxučence vést spolehlivě k závěru, že písemnost byla doručena, je nutno učinit ohledně této skutečnosti další šetření (I. ÚS 2849/07). Čtvrtou formou je xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxání a doručení do datové schránky.
2.
Nelze-li doručení písemnosti prokázat žádným z uvedených způsobů, lze je prokázat též jiným způsobem, např. xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxna nebo ne. Pokud nebylo na základě šetření soudu prokázáno řádné doručení písemnosti účastníkovi řízení, nelze bez dalšího uzavřít, že opakované dorxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxvného znění zákona (§ 50f odst. 3) veřejnou listinou. Zásadní rozdíl mezi veřejnou a soukromou listinou spočívá v jejich odlišné důkazní síle. Pravá vexxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxdne důkazy, jimiž bude prokázána nepravdivost obsahu listiny (její nesprávnost). Důkazní břemeno spočívá na tom, kdo správnost veřejné listiny popíxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxno toho účastníka, který tvrdil skutečnosti, jež měly být soukromou listinou prokázány (KS Plzeň 17A 19/2011). Doručenka má povahu veřejné listiny i txxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxavdivý, nebyl-li dokázán opak. Zůstalo-li opravdu z výsledků dokazování pochybné, komu byla zásilka doručovatelkou odevzdána, postihuje taková "dxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxšší správní soud naopak v dřívějším rozhodnutí uzavřel, že postrádá-li doručenka zákonem stanovené náležitosti, pak postrádá náležitosti veřejné lxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xení znám, nelze mít za prokázánou toliko z doručenky, která postrádá náležitosti veřejné listiny. V daném případě doručenka neobsahovala údaj o doručxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxé kdo, prostřednictvím koho, co a komu doručuje, a dále je důležité prohlášení doručujícího orgánu o tom, jak doručování písemnosti probíhalo, který dxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxinnost. Všechny tyto údaje mají vliv na okamžik doručení a běh lhůt pro tzv. náhradní doručení či přímo fikci doručení. Mezi další podstatné údaje patří xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xo schránky, tj. v případě, kdy je třeba doručit do vlastních rukou, a případně přesný čas doručení, je-li to vyžadováno.
3.
U uložené písemnosti je txxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxho orgánu, den, kdy byla písemnost vyzvednuta, identifikaci osoby, která písemnost vyzvedla, a případně přesný čas doručení. Důležitý je zejména časxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xdepření přijetí písemnosti podle § 50c musí doručenka obsahovat zejména údaj o tom, zda bylo poskytnuto poučení o následcích odepření převzetí písemxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxahovat zejména údaj o dni, kdy byla vhozena do domovní či jiné adresátem užívané schránky, v opačném případě není písemnost řádně doručena (VS Praha 14 Cxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx stavu, podepíše se na doručence kromě doručujícího orgánu jiná vhodná fyzická osoba, která tím potvrdí doručení písemnosti adresátovi. Vhodnou osobxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
Výzva
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Náležitosti
Výzva se zanechává v případě, že je písemnosx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxx xxedeno u koho, kde a v který den bude písemnost připravena k vyzvednutí, a do kdy a v jaké době si lze písemnost vyzvednout. V případě náhradního doručení muxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xokud stěžovatel tvrdil, že výzva k xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xrgánu k vyzvednutí předmětné zásilky), nemůže soud tyto důkazní návrhy bez věcně adekvátního odůvodnění ignorovat (I. ÚS 1173/11).
Oznxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxních rukou, ale o tzv. obyčejné doručování, a nelze-li písemnost vhodit do adresátovy schránky, vrátí se písemnost odesílajícímu soudu, a zanechá se o xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxomě stejných náležitostí jako u výzvy (§ 50h) musí oznámení obsahovat sdělení, že písemnost byla vrácena odesílajícímu soudu.
Doručováxx xx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xx
Při doručování do ciziny se nepostupuje podle pravidel obsažených v občanském soudním řádu, ale v případě doručování v rámci členských států Evropskx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxstupovat ani podle jedné z výše uvedených variant, tak podle zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Systematicky by komentované ustanxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx x348/2000, toto nařízení bylo zrušeno s účinností od 30.12.2007 a nahrazeno Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 3. listopadx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xařízení Rady (ES) č. xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxní, odmítnutí přijmout písemnost, datum doručení, potvrzení o doručení a náklady na doručení. Doručování prostřednictvím cizozemských justičních xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxími předpisy přijímajícího členského státu nebo zvláštním způsobem vyžádaným odesílajícím subjektem. Mezi jiné způsoby zasílání a doručování soudxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxnictvím poštovních služeb (na tzv. růžovou mezinárodní poštovní doručenku) a přímé doručení při soudním jednání (blíže viz čl. 12 až 15 nařízení). Řádxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxem na doručence (KS v Praze 17 Co 301/2011). Nařízení přitom nezavádí žádnou hierarchii mezi způsoby zasílání a doručování písemností (SDEU C-473/04, xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxadem čl. 8 původního nařízení, které se týká možnosti adresáta odmítnout přijmout písemnost, se zabýval Soudní Dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 8.1xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x jazykových důvodů, rozhodl SD EU tak, že odmítnutí přijetí soudní písemnosti z jazykových důvodů je možné napravit následným doručením požadovaného xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxžil-li náležitou péči, aby co nejdříve zhojil vadu písemnosti zasláním překladu. Datum doručení však může být důležité rovněž pro adresáta, předevšíx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxuje, aby ve vztahu k němu se přihlíželo pouze k datu, kdy se mohl s doručenou písemností nikoli pouze seznámit, ale rovněž porozumět jí, tedy k datu, kdy obxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xodle odstavce 1 (tzv. z jazykových důvodů), lze provést opravné doručení písemnosti tak, že se adresátovi v souladu s ustanoveními tohoto nařízení dorxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxadu s právními předpisy přijímajícího členského státu doručena písemnost spolu s překladem. Má-li však být podle právních předpisů členského státu pxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x.
IV. Článek 1 odst. 1 nařízení
4.
V rozsudku SDEU ze dne 19.12.2012, ve věci C-325/11, K. Alder a E. Alder v. S. Orłowska a C. Orłowski, řešil soudní dvxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxvinnosti sdělit ve lhůtě jednoho měsíce jméno zmocněnce pro doručování oprávněného v Polsku přijímat soudní písemnosti a upozornil je, že pokud nebudx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxud tak považoval písemnosti za doručené uložením do spisu. Polský soud uvedl, že jedná na základě článku 11355 polského občanského soudního řádu, a že nxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxní soudní písemnosti mezi členskými státy vyňato z jeho působnosti, a sice pokud bydliště nebo obvyklý pobyt osoby, které je písemnost určena, není znáxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxí jsou jediné, které jsou taxativně stanoveny v režimu upraveném uvedeným nařízením, je nutno konstatovat, že toto Nařízení neponechává prostor a tedx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxtivního doručení, jaký upravuje článek 11355 občanského soudního řádu, se jeví jako neslučitelný s uskutečněním cílů Nařízení č. 1393/2007 ohledně oxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx04, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky. Nařízení upravuje evropský exekuční titul, minimální normy pro řízení o nesporných xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxnského státu do druhého, použije se toto Nařízení, a zejména pravidla o doručování v něm stanovená společně s Nařízením Rady (ES) č. 1348/2000, zejména xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x3 až 15 Nařízení, přičemž rozlišuje doručení s dokladem o přijetí dlužníkem a doručení bez dokladu o přijetí dlužníkem.
6.
Doručování do zemí, jež nxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx sjednaná v Haagu dne 15.11.1965. Dvoustranné smlouvy o doručování má Česká republika uzavřeny např. s Vietnamem, Mongolskem, Sýrií, Alžírskem, Jemexxxx xx xxxxxx
xx
xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxucím a osobám požívajícím imunity v případech, kdy nejsou vyňaty z pravomoci českých soudů, zprostředkuje Ministerstvo zahraničních věcí. Nelze-li xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxti do ciziny, avšak z jednání adresáta jednoznačně vyplývá, že mu písemnost byla doručena, stanoví zákon za fiktivní okamžik doručení den, kdy odesílaxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xDEU věc C-14/07, Ingenieurbüro Michael Weiss und Partner GbR v. Industrie und Handelskammer Berlin (čl. 8 původního nařízení, znalost jazyka, přílohx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxřejnění
Povinnost uveřejnit informace v Obchodním věstníku byla stanovena zejména v zákoně č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Dnes povinnost xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxkeré informace v insolvenčním rejstříku, a zákon o zvláštních řízeních soudních. Pojem zveřejnění se používá ve smyslu učinit veřejným něco, co dřív bxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xlovo uveřejnit má tedy užší význam než slovo zveřejnit.
Vyvěšení na úřední desce
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxesát se neměl možnost s písemností seznámit jiným způsobem. Rovněž u vyvěšené písemnosti stanoví zákon fikci doručení, a to desátým dnem po dni vyvěšenxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxx x xxxxxxxků, kteří nejsou soudu známi. V jiných, než v zákoně stanovených případech, nelze doručit vyvěšením na xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx (KS Ostrava 10 Co 628/2012).
2.
Sdělení, tj. i rozhodnutí, a výzvy zůstávají na úřední desce soudu vyvěšeny po dobu 30 dnů, a teprve poté se sejmou. Třxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxední desky lze zjistit i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. prostřednictvím internetu na tzv. elektronické desce.
Předvolání a předváxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx
1.
Způsob předvolání může být v naléhavých případech naprosto neformální, neboť podstatné je, aby se účastník k jednání dostavil. Důležitá je přítxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxou povinnost. Nedostaví-li se účastník nebo nedaří-li se mu doručovat předvolání k soudu, je jeho nepřítomnost důvodem pro odročení jednání. Odročujxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xento termín na vědomí a nebudou znovu obesíláni. Předvolání lze tedy učinit v listinné či v elektronické podobě, telefonicky, telefaxem či ústně při jexxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxude mít soud ve spise průkaz řádného doručení, který by ho opravňoval k postupu podle § 101 odst. 3 ani k aplikaci § 52 a 53. Předvolání je nutno učinit takx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxomnosti účastníka řízení nebylo třeba, byl řádně vyrozuměn jen jeho zástupce s procesní plnou mocí, nebyla tímto postupem soudu účastníkovi odňata moxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xředvolání týká, nejlépe spisovou značkou, jasným vymezením předmětu řízení a jeho účastníků, předmět a místo xxxxx xxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxi úkonu (blíže viz § 11 odst. 1 a 2 kancelářského řádu). Tím je zároveň realizována obecná poučovací povinnost soudu. Předpokládaná doba trvání úkonu se xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxová
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Podmínky pro předvedení
Předvedení představuje sankční opatření pro případ, že se předvolaný vyhxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xze využít jiných a mírnějších pořádkových opatření, jako např. uložení pořádkové pokuty (§ 53), neboť předvedení představuje zásah do osobní svobody xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xez omluvy k výslechu nebo ke znalci, může ho soud k příštímu jednání dát předvést Policií České republiky, o čemž rozhoduje předseda senátu usnesením. Uxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx případné odvolání (§ 171 odst. 2). Předvedení lze realizovat jen za předpokladu, že předvolání bylo účastníkovi řádně doručeno a ten měl možnost se řádxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxeba přistupovat výjimečně, neboť tyto osoby lze vyslechnout i mimo budovu soudu či v prostředí jim blízkém. Náklady předvedení jdou na vrub předváděnéxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxní rozhoduje soud pouze na návrh orgánu, který předvedení provedl, tj. Policie ČR, případně jiného orgánu.
Z další judikatury:
KS Hradec Královx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxové 7 Co 211/93 (výše náhrady nákladů předvedení)
Pořádkové opatření
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxkčním opatřením, před kterým mají přednost opatření mírnější, jako je domluva či napomenutí. Pořádková pokuta slouží za prvé k vynucování procesních xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx13). Pořádkové opatření lze uložit komukoliv, kdo jedná nežádoucím způsobem, např. i advokátovi či veřejnosti přítomné v jednací síni. Pořádkovou poxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxtření vůči zaměstnavateli povinného či plátci mzdy, který neplní své povinnosti v řízení o výkon rozhodnutí a vůči společnosti či družstvu podle § 320axx
xx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxa např. urážlivé výroky uvedené v podání učinil právní zástupce na pokyn účastníků řízení, apod. (srov. I. ÚS 211/99). Uloží-li soud advokátovi pořádkxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxně či jeho
klient
(účastník řízení), jedná se o porušení práva na spravedlivý proces chráněného čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny a o neoprávněný zásah do xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xapř. nečinnost spočívající v nedostavení se k soudu bez vážného důvodu či neuposlechnutí příkazu soudu (např. nepředložení sporné listiny), nebo naoxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx svých práv a povinností, zejména podáváním opakovaných, zjevně bezúspěšných a dysfunkčních návrhů, jimiž se soud musí v občanském soudním řízení zabxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxslu § 53 odst. 1, a tudíž je lze postihnout pořádkovou pokutou (KS Brno 31 UL 6/2012). Obdobně ignoruje-li advokát poučení soudu a opakovaně navrhuje proxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxotné založení důkazního materiálu do spisu advokátem nelze bez dalšího hodnotit jako projev
obstrukce
či neúcty k soudu, který by bylo lze stíhat pořáxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxí odročit (viz IV. ÚS 910/15).
III. Zajištění důstojnosti jednání a úcty k soudu
5.
Pořádková pokuta může být jako sankční opatření využita i v přípxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xnapř. § 336), nebo se vymyká hypotézám přestupkového zákona (§ 49). Pokud jde o uložení pořádkové pokuty za výroky stěžovatelů, je třeba uvážit, že zákxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xůvod pro pořádkovou pokutu. Činil tak u vědomí, že jak subjektivní pocity křivdy stěžovatelů, tak i subjektivní vnímání "uražených" soudců jsou exaltxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxdnutí, jež občané napadají, přísluší vždy větší dávka tolerance, velkorysosti a nadhledu, než je tomu u jednotlivých občanů, jak o tom svědčí
judikatuxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxalit, kdy takový projev účastníka vyplývá z poruchy jeho osobnosti.
IV. Efektivita a výchovný účel opatření
6.
Pořádkovou pokutu lze uložit i opaxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxedseda senátu by měl zejména zvážit, zda uložení pokuty zbytečně neprodlouží řízení a zda je pokuta vymahatelná. Na účinnosti opatření nepřidává ani oxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx sice signalizuje, že byl na nějakou dobu naplněn výchovný účel opatření, nemůžeme však odhlédnout od toho, že daná osoba má vždy dostatek času k tomu, abx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxinku pořádkové pokuty nemůže hodnotit soud ve vazbě na chování, jehož se osoba dopustila ještě před jejím uložením (III. ÚS 1489/13).
V. Rozhodnutí o xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx x xx xxxx xxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxy patrné důvody, jež soud k rozhodnutí vedly. To platí tím spíše, je-li uložena pořádková pokuta v maximální možné výši. Za takové odůvodnění přitom nelxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
x.
Proti usnesení soudu prvního stupně o uložení pořádkové pokuty je přípustné odvolání, což činí toto pořádkové opatření částečně neefektivním, nebxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xydal, sám zrušit postupem podle § 210a. Proti usnesení o prominutí pokuty, které může předseda senátu vydat i bez návrhu, a to i po skončení řízení, naopax xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxvé pokuty však není dovolání přípustné, což považuje Ústavní soud za nežádoucí, neboť jediným "opravným" prostředkem se stává podání ústavní stížnosxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxá. Pokuty připadají státu a pro jejich vymáhání se uplatní daňový řád, obdobně jako pro vymáhání soudních poplatků.
Z další judikatury:
KS Brno, xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xoskytovat součinnost), III. ÚS 3165/09, I. ÚS 987/07 (řízení o určení otcovství, odběr vzorků DNA)
(Vykázání z místa)
Mgr., Bc.
Maxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xe soudní síně, je další z výjimečných sankčních opatření, která slouží k zajištění pořádku a důstojného a nerušeného průběhu řízení, a úzce souvisí s § 1xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xykázání ztrácí účastník možnost účastnit se jednání. Ve vztahu k pořádkové pokutě se jedná o pořádkové xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxím pořádku je míněno svévolné zasahování do jednání, výkřiky či hluk ve veřejnosti, apod. Je-li očekávána účast problémových účastníků, lze zajistit xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xýt nejen účastník, ale i svědek, znalec, zástupce či veřejnost.
2.
Vykázání z místa má formu opatření, nikoliv soudního rozhodnutí, proto proti vyxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx poznačí do protokolu o jednání. Není však možné, aby účast "rušitele" byla předem zakázána i na další soudní jednání, neboť uvedené opatření působí sanxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Lhůty
(Zákonné a soudcovské lhůty)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Zákonné lhůty
1x
xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxch opravných prostředků (§ 204 odst. 1 a 2, § 240 odst. 1 a 3, § 241b odst. 3) nebo pro předvolání účastníků k jednání (§ 114c odst. 6, § 115 odst. 2). Zákonnox xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xrodloužit, poskytne-li soud prvního stupně lhůtu k odstranění vad delší než je zákonná lhůta uvedená v tomto ustanovení, nemůže se Nejvyšší soud odmítxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxo, že účastníku řízení nelze přičítat k tíži nesprávný postup okresního soudu, který měl za následek opožděnost (doplnění) předmětného dovolání, nebxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxního soudu k doplnění dovolání a v něm stanovené lhůty a legitimně tedy očekávali, že dovolání bude projednatelné, bude-li postupovat v souladu s těmitx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx tak v dané situaci reálně převáží lhůta soudcovská nad lhůtou zákonnou (II. ÚS 3157/14). Prominout zmeškání zákonné lhůty lze jen v případě, že tak stanxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx
x xxxxxxxxx
x xxx x xxx xxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxy instruktivní, jsou stanoveny např. pro vyhotovení rozhodnutí (§ 158 odst. 4) nebo pro vydávání rozhodnutí (§ 75c odst. 2, § 243c odst. 1) a mají toliko pxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxí lhůtu přiměřenou povaze požadovaného úkonu dle vlastního uvážení a určí její počátek. Soudcovská lhůta se užije např. k odstranění vad podání podle § xx xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxoduje předseda senátu usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, a proti tomuto usnesení není odvolání přípustné [§ 202 odst. 1 písm. a)]. V opačném příxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xení však jeho povinností ji prodloužit. O návrhu na prodloužení lhůty rozhoduje usnesením, proti němuž není odvolání přípustné. Z rozhodnutí Nejvyššxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxem nebo dokonce zůstane nečinný, a tak "fakticky návrhu vyhoví", a s těmito situacemi pak spojovat rozdílné právní důsledky. Ostatně "poskytnutí časoxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxdcovskou lhůtou není soud vázán a může ji prodloužit i po jejím uplynutí (NS 26 Cdo 4517/2011).
5.
Soudcovskou lhůtu naopak nelze prominout postupex xxxxx x xx xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx vytknuté xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxračovat, je závěrem, který se z povahy věci váže k tomu objektivně určenému stavu řízení, jenž existuje v době, kdy jej soud vyslovuje (NS 22 Cdo 3773/200xxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxí stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Případy, kdy neběží lhůty
1.
Komentované ustanovení platí jak pro lhůty zákonné, tak pro lhůty soudcovské, byť xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxůta zcela nová, nikoliv jen zbývající část lhůty původní. Lhůty logicky neběží tomu, kdo ztratil způsobilost v řízení vystupovat jako účastník řízeníx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx být v řízení zastoupen svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem (§ 23), neboť takový účastník by nebyl schopný ve lhůtě úkon učinit. Má-li účastník záxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxené neplatí v případě úmrtí účastníka řízení, neboť jeho smrtí zaniká i procesní plná moc. Nově do řízení vstoupivšímu účastníkovi či zástupci tedy běžx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxí dovolání, běží jeho procesnímu nástupci znovu celá dovolací lhůta, a to ode dne, kdy mu byl řádně doručen rozsudek odvolacího soudu (R 47/2012). Z uvedxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxrušení běhu lhůty soud nerozhoduje, tento účinek nastává přímo ze zákona k okamžiku, kdy ke ztrátě způsobilosti účastníka došlo, typicky k okamžiku smxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxvního nástupce původního účastníka.
xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx
1.
Počítání běhu lhůt a určení jejich počátku a konce se uplatní pro procesní lhůty zákonné i soudcovské. Pro procesní lhůty platí, že lhůta je zachovxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xx xxx zachována celá lhůta, zatímco doba přepravy se mu nezapočítává. U ostatních způsobů doručování platí, že lhůta je zachována, pokud bylo podání ve lhůtx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx 17 Co 390/2011), jakož i pro podání učiněného elektronickou formou bez zaručeného elektronického podpisu (IV. ÚS 2446/11, KS Praha 20 Co 148/2011) nebx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxé na něm vyznačí datum doručení, ani kdy byla datová zpráva či e-mail odeslán nebo fax vložen do faxového přístroje. Rozhodným okamžikem je vždy doručenx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxno nepříslušnému soudu nebo podáno u nepříslušného soudu, je lhůta zachována pouze tehdy, je-li podání nepříslušným soudem ve lhůtě předáno soudu příxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xodstatné, zda je lhůta určena podle hodin, dnů, týdnů či měsíců. Pro lhůty určené podle dnů platí, že počátek běhu lhůty nastává až den následující po dnix xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxává se do patnáctidenní lhůty den doručení rozhodnutí, jenž určuje počátek lhůty, ale patnáctidenní lhůta začne běžet až den následující a skončí uplyxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxátek běhu lhůty se na nejbližší pracovní den ve smyslu § 57 odst. 2 věty druhé neposouvá.
4.
U lhůt určených podle hodin, týdnů, měsíců nebo let zákon xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx určující počátek lhůty. Dvouměsíční xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxníkovi doručeno, nikoliv dva měsíce a jeden den poté. Bylo-li rozhodnutí doručeno 15. ledna, skončí dovolací lhůta 15. března. Pokud by konec lhůty určxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxně lhůty určené podle hodin skončí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, logicxx xx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxx xx xx xxxx
xxxx xxxouvání konce lhůty
5.
Ani podle výše nastavených pravidel určený konec lhůty však nemusí být posledním dnem pro učinění úkonu v případě, že konec lhůxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxost úkon učinit i osobně. K výraznému posunutí konce lhůty, jejíž počátek je určený od okamžiku doručení rozhodnutí, může dojít v případě, že je doručovxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx x x x xx xxxxx xxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxovém případě může dojít jak k posunutí okamžiku doručení, tak následně i k posunutí lhůty pro podání opravného prostředku.
Z další judikatury:
Ixx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxa
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Podmínky prominutí zmeškání lhůty
1.
Smyslem institutu prominutí zmeškání lhůty je umxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxě požadovat, aby nesl následky zmeškání lhůty. Prominout zmeškanou lhůtu lze jen u lhůty zákonné a za podmínky, že zároveň s žádostí o prominutí zmeškánx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxkaný úkon již dříve (VS v Praze 9 Cmo 188/2003). Prominout lze pouze lhůty propadné, tj. ty, s nimiž je spojena nemožnost provést úkon dodatečně.
xxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx, závažnost, rozsah nebo z jiných důvodů ospravedlnit zmeškání lhůty. Omluvitelným důvodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i okolnxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxelný důvod je tedy takový, který účastníka řízení reálně vyloučil z možnosti učinit úkon.
3.
Zdravotní problémy účastníka negativně ovlivňující xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xharakteru, že účastníka ze zmeškaného úkonu zcela vyloučí. Soud přitom bere v úvahu nejen povahu zdravotních problémů, ale i charakter úkonu a možnost xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xatové schránky hospitalizován v nemocnici a poté, co stáhnul rozsudek z datové schránky, udělal chybu, že si nevytiskl doručenku, a v důsledku toho nezxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xodání opravného prostředku proto, že mu jeho právní zástupce sdělil chybné datum doručení písemnosti, představuje tato okolnost omluvitelný důvod pxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxlem založen do jiné složky, a tím došlo k "odnětí spisu z dispozice zástupce žalobce", nejedná se o omluvitelný důvod, ale pouze o nedostatečně pečlivé nxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxct dnů od odpadnutí překážky, jedná se tedy o lhůtu subjektivní. Ve výše uvedeném případě proto patnáctidenní lhůta k podání návrhu na prominutí zmeškáxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx doručení písemnosti (NS 21 Cdo 30/2015). O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud, kterému byl zmeškaný úkon určen, i v případě opožděného podání odvxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx 1 písm. c)]. Bylo-li návrhu vyhověno, považuje se zmeškaný úkon za učiněný včas. S návrhem lze spojit žádost o odklad vykonatelnosti rozhodnutí, proti xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxra:
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx.
Drápal, L.; Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. 1. vyd., Praha, C. H. Beck 2009.
Handl, V.; Rubeš, J. Občanský soudní řád. I. díl. Paxxxxxx xxxxx x xxxx
xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxík. Velký komentář. Svazek I. Leges 2013, s. 357.
Svoboda, K.; Smolík, P.; Levý, J.; Šínová, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Prahax xx xx xxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxx xxx xxxscher, T. Münchener Komentar zur ZPO. 4. vydání, 2013, úvod,
marginální
č. 34 (citováno dle www.beck-online.de).
Rechberger, W.; Simotta, D. Zivxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx 2010, s. 12 až 13, s. 343 až 344.
Schilken, E. Zivilprozessrecht. 6. vydání. München: Verlag Franz Vahlen, 2010, s. 68 až 69.
Publikace a sborníky:
xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx: Eurolex
Bohemia
, 2007, s. 122
Rozehnalová, N.; Valdhans, J.; Drličková, K.; Kyslovská, T. Mezinárodní právo soukromé Evropská unie. Praha: Woltxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxdání, Praha: Linde 2014.
Fasching, H. Lehrbuch des österreichischen Zivilprozessrechts. Wien: Manz Verlag, 1984, s. 3, 71 až 73, 110, 172, 309, 375x
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xx 32.
Magnus, U.; Mankowski, P. (eds.) Brussels I Regulation. 2. vyd., Munich: xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxx, M.; Holzhammer, R.; Holly, A. Zivilprozessrecht. Wien: Manz, 2012, s. 12.
Schumacher, H. Richterliche Anleitungspflichten. Wien: Manz, 2000, sx xx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx
xeriodika:
Lavický, P.; Dvořák, B.
Pro futuro
. Právní rozhledy, 2015, č. 5, s. 153.
Lavický, P. Účelnost nákladů spojených se zastoupením advokáxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxx x xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xx x xx xxx xx xx
xacur, J. Problémy legislativní úpravy poučovací povinnosti soudu v civilním soudním řízení. Právní rozhledy, 1998, č. 12, s. 599.
Odehnalová, J. Lxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxÍM ŘÍZENÍ
HLAVA PRVNÍ
PŘEDBĚŽNÁ ŘÍZENÍ
Smírčí řízení
(Smírčí řízení; mediační dohoda)
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
Ph. D.
Právní sxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xěci samé představuje samostatný druh řízení, který v případě uzavření smíru a jeho schválení soudem nahrazuje nalézací proces. S ohledem na to, jakož i xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxním předběžným, jak jej nepřesně označuje první hlava druhé části občanského soudního řádu, nýbrž řízením, jehož cílem xx xxxxxxx x
xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxomoc českých soudů (R 63/66). Ta je dána zásadně tehdy, jde-li o věc vyplývající z poměrů soukromého práva a podle procesních předpisů je pro řízení ve věxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xelze smírčí řízení konat. Proto je vyloučeno uzavření prétorského smíru např. tam, kde je dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu rozhodovat úxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx x xx xxx ohledu na příslušnost místní (§ 84 a násl.). Zákon rovněž umožňuje, aby smírčí řízení provedl a smír schválil kterýkoli soud okresní, i když by k řízení xx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxx xrobíhal ve věci, která je vyloučena z dispozice účastníků (NS 25 Cdo 2039/2008). Pokus o smír proto nelze provádět ve věcech statusových (např. omezení xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx ani ve věcech, v nichž lze zahájit soudní řízení i bez návrhu (např. péče soudu o nezletilé). Nelze však obecně tvrdit, že ve věcech upravených zákonem o zxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx x x xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xmírného řešení věci výslovně nezmiňuje.
5.
Povaha věci nevylučuje provedení pokusu o smír tam, kde mezi účastníky není právní vztah ještě založenx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx před zahájením řízení (srov. R 16/87).
6.
Není-li dána pravomoc soudu, jeho příslušnost nebo vylučuje-li to povaha věci, nelze uzavřený smír schvxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xx xxxxxxx. Zvláštní náležitosti stanoveny nejsou. V návrhu strana, resp. v případě společného návrhu obě strany vedle dalších obligatorních náležitostí uvedxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxho řízení podaný po zahájení řízení ve věci samé je třeba v souladu s § 41 odst. 2 posoudit jako návrh na provedení pokusu o smír podle § 99 odst. 1.
9.
Záxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxpisy nespojují následky typické pro zahájení řízení nalézacího (např. překážku zahájeného řízení, konzumaci práva volby místní příslušnosti, respx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx Jakmile byl však prétorský smír schválen, má účinky pravomocného rozsudku (§ 69 a § 99 odst. 3) a vyvolává mj. překážku věci pravomocně rozhodnuté (§ 15xx xxxxx xxx
xxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx). Z toho vyplývají určité zvláštnosti týkající se především nastoupení hmotněprávních účinků narovnání (§ 1903 odst. 1 věta druhá obč. zák.), jakož i xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx.
IV. Soudní poplatek
11.
Povinnost zaplatit soudní poplatek nevzniká podáním návrhu na smírčí řízení, nýbrž až uložením povinnosti zaplatit soxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích], a to v poměru solidárním (§ 2 odst. 8 zákona o soudních poplatcích). Výše soudního poplatku je upravena v polxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xámci
mediace
a upravující mezi nimi práva a povinnosti [§ 2 písm. f) zákona o mediaci]. Není vyloučeno, aby uzavřená mediační dohoda byla schválena souxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxcného xxxxxxxx xx xx x x xx xxxxx xxx
xxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxčího řízení. Není tedy zřejmé, od jakého okamžiku zákonnou lhůtu 30 dnů k rozhodnutí schválení mediační dohody počítat. Byť ohledně přiměřeného použixx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx stanovení počátku zákonné lhůty aplikovat.
14.
Není vyloučeno, aby uzavřená mediační dohoda byla jako smír schválena i v průběhu řízení o věci samx xxxxxxxx xxxxx x xxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxatí, co uvedeno výše (ad 11.), s tím že soudní poplatek činí vždy 500 Kč (položka 9 Sazebníku soudních poplatků).
Z další judikatury:
I. ÚS 144/97 (xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Obsazení soudu
1.
Předseda senátu provádí pokus o smír pouze ve věcxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxce. Není zmatečnostní vadou řízení, jestliže namísto předsedy senátu provede smírčí řízení senát [srov. § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř.].
2.
Zákon umxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx s § 11 zákona o vyšších soudních úřednících). Justiční čekatel může smírčí řízení provádět za podmínky, že složil odbornou justiční zkoušku a jeho pracxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxdnacího řádu).
II. Průběh řízení
3.
Postup soudu při provádění pokusu o smír není právními předpisy blíže upraven. Součinnost nebo přítomnost stxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxn k pokusu o smír obvykle využije soud vzor vydaný Ministerstvem spravedlnosti (č. 047 o. s. ř.). I když návrh na smírčí řízení neobsahuje označení všech xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx všechny účastníky právního poměru.
4.
Jestliže se strany k soudu nedostaví, smírčí řízení se tím končí; soud tuto skutečnost pouze konstatuje do pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
Není vyloučeno, aby strany namísto osobní účasti zaslaly soudu již uzavřený smír s návrhem na jeho schválení. Soud rozhodne, zda takový smír schvalujxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxištění předpokladů smírčího řízení (§ 67) nebo pro posouzení souladu smíru s právními předpisy (§ 69 a § 99).
7.
Činnost soudu při provádění pokusu x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxsvědčivé. Při pokusu o smír využívá prostředků uvedených v § 99 odst. 1 (§ 69), tj. probere se stranami věc po skutkové i právní stránce, upozorní je na prxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xim doporučí možnosti smírného řešení věci.
8.
Smír xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxulováno, aby nevznikaly potíže a pochybnosti při jeho výkonu (S IV, s. 717, NS 3 Cz 105/75).
(Prétorský smír)
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx O schválení smíru rozhoduje předseda senátu (samosoudce). V případech, kdy smírčí řízení provádí vyšší soudní úředník, asistent soudce nebo justičnx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxd až tehdy, je-li podepsán stranami, jinak k němu nepřihlíží (§ 41b odst. 2). Byl-li uzavřen smír, sepisuje se o tom vždy protokol, a to i v případech, kdy bxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxpisují protokol též strany smíru (§ 40 odst. 7).
3.
Schválený prétorský smír má účinky pravomocného rozsudku (§ 99 odst. 3). To znamená, že je vybavex xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxručit (§ 168 odst. 2; II. ÚS 2724/10). Účinků pravomocného rozsudku nabývá smír teprve v okamžiku, kdy se usnesení o schválení smíru stane pravomocným.
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx, je-li neplatný pro rozpor s dobrými mravy či se zákonem (§ 588 obč. zák.). Překážkou schválení smíru není ovšem skutečnost, že je vázán na podmínku (napxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxdě nákladů smírčího řízení soud v případě, že smír schválí, rozhoduje jen tehdy, nebylo-li ve smíru o nákladech ničeho ujednáno; soud pak rozhodne, že žxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxná ze stran nemá právo na jejich náhradu [§ 146 odst. 1 písm. b)]; bude tomu tak proto, že zavinění na neschválení smíru pro jeho rozpor s právními předpisy xxxxx xxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxmentář k § 67 bod 11). O povinnosti zaplatit soudní poplatek v případě schválení smíru soud poučí strany ještě před uzavřením smíru.
7.
Jestliže stxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxuje se ani o náhradě nákladů řízení.
II. Opravné prostředky
8.
Proti usnesení, kterým byl schválen smír ve smírčím řízení, není odvolání přípustnx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
9.
Jestliže soud uzavřený prétorský smír neschválí, lze se proti takovému usnesení odvolat. Zruší-li odvolací soud usnesení o neschválení prétorsxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxválení uzavřeného smíru.
10.
Je-li uzavřený prétorský smír podle hmotného práva neplatný, může soud k žalobě zrušit usnesení o jeho schválení (§ 9x xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxo; ten pak zpravidla pokračuje ve smírčím řízení.
11.
Pravomocné usnesení o schválení prétorského smíru lze napadnout rovněž žalobou na obnovu říxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxé projednání věci na rozhodnutí o tom, zda smír schvaluje či nikoli, neboť tím se splní účel smírčího řízení, a není xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxadeno žalobou pro zmatečnost z důvodů podle § 229 odst. 1, 2 a 3.
Z další judikatury:
II. ÚS 2724/10 (doručení usnesení), R 3/83 (obnova řízení).
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxlušnost)
JUDr.
Kateřina
Čuhelová,
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Předběžné opatření obexxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxytnuta jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje. Ochrana toho, proxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxé strany. Jedná se o opatření dočasné, jehož trvání je omezeno, které také může být zrušeno; předběžným opatřením není prejudikován konečný výsledek sxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx na vydání předběžného opatření je jeho přiměřenost a přímá souvislost s vytýkaným zásahem do práv navrhovatele (VS Praha 3 Cmo 35/97). Nelze vyhovět náxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxním samotného navrhovatele (KS v Ústí nad Labem 35 Co 145/2004). Je třeba zkoumat, zda tvrzený soukromoprávní nárok vyplývá podle zákonných předpisů zx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxěžné opatření je možné nařídit před zahájením řízení (§ xx xx xx xxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxx
xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxh i nesporných), v řízení vykonávacím, i v rozhodčím a insolvenčním řízení. Vedle předběžných opatření vydávaných jen na základě obecných ustanovení xx xx x xxxxx xx xx xxx x xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx s., předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí upravené v § 400 a násl. z. ř. s., předběžné opatření podle § 82 a 100 insolvenčního zákona, xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxé opatření a kdy přistoupit k zajištění důkazu. Potřebu naléhavé zatímní úpravy poměrů účastníků, která by odůvodňovala před zahájením řízení nařízexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxníků s nemovitostmi, které měl od nich po jistou dobu pronajaty, a zhodnotil je stavebními úpravami, popř. dalším zásahem do stavebního stavu, by mu bylx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxím jejich hodnoty. Ochranu poskytuje právní institut zajištění důkazu podle § 78 o. s. ř., kterým může být i znalecký posudek z oboru stavebnictví (KS v Hxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxp soudu v řízení o předběžném opatření v plném rozsahu a zákon ani nestanoví podpůrné použití ustanovení obsažených v ostatních částech občanského souxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx opatření) se plně použijí ustanovení části první a přiměřeně též ustanovení částí dalších, zejména části třetí. To platí samozřejmě jen tehdy, není-lx x x xx xx xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxběžném opatření se tedy uplatní obecné zásady rozhodování soudů, dle nichž je žalobnímu návrhu možno vyhovět pouze částečně, a dle nichž tudíž není možxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xůvody nařízení předběžného opatření
6.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxtřeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků. Může jít například o obnovení dodávky vody do obce, úpravu poměrů nezletilých dětí a podobně.
-
xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx je zásadně potřeba, aby existovalo rozhodnutí, případně listina, jež je titulem pro výkon rozhodnutí, a to do doby, než se rozhodnutí stane vykonatelnxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxdějovice 7 Co 46/95, SoRo 3/95). Musí být prokázány skutečnosti, které odůvodňují obavu, že by výkon rozhodnutí byl ohrožen. Z povahy předběžného opatxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxétní úkon, který by již měl směřovat k znemožnění uspokojení případné pohledávky žalobce, ale postačí prokázání obavy, že by tímto způsobem mohl žalovxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxhodnutí, ani zatím neprobíhá řízení, ve kterém bude vydáno rozhodnutí, jehož výkon následně může být ohrožen (MS Brno 1 Nc 55/2001, SoRo 9/02).
b) xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxbíhá nebo podle rozhodčí smlouvy má proběhnout řízení před rozhodci. Soud může nařídit předběžné opatření, pokud se v průběhu rozhodčího řízení nebo pxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x x xx xx s. ř.). Usnesení, jímž soud nařídil předběžné opatření, kterým žalovanému zakázal nakládat s určitou věcí, nebrání tomu, aby rozhodčí soud v řízení vexxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx x xx zákona o rozhodčím řízení.
c) Předpoklady nařízení předběžného opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudních
Zákon o zvláštních řízenícx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx x xxx a násl. z. ř. s., je třeba (pokud jde o předpoklady nařízení) aplikovat § 74 odst. 1 o. s. ř.
d) xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx 3021 obč. zák. (teritoriální ochrana) a § 82 obč. zák. (personální ochrana).
e) Předběžné opatření upravující poměry dítěte podle § 452 zákona o zvxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xpraví poměry nezletilého dítěte, které se ocitlo ve stavu nedostatku řádné péče, nebo je-li jeho život, normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně oxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xávrhu podle § 420 odst. 2, 3 obč. zák., je těhotná žena, pasivně legitimován je muž, jehož otcovství je pravděpodobné. Těhotná žena se může po muži, jehož xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xx xxradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem,
-
částku k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jixxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxléhavost úpravy poměrů vyplývá ze zákona. Nepředpokládá se také, že by bylo potřeba následně rozhodovat ve věci samé podle § 920 odst. 1 obč. zák.
IV. Úxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx xxxu. Toto pravidlo se neuplatní u předběžných opatření ve věcech domácího násilí, kde platí speciální úprava obsažená v § 403 z. ř. s.
8.
Účastníci, ktxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx opatrovníkem (§ 20, 22 o. xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxů dítěte), v § 403 odst. 2, 3 a § 406 z. ř. s. (pro předběžná opatření ve věcech domácího násilí).
9.
Ve věcech projednávaných podle občanského soudnxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xx xx xxx. Vystupuje-li na jedné straně více účastníků, aplikuje se § 91 o. s. ř. Ve věcech projednávaných podle zákona o zvláštních řízeních soudních je třeba xxxxxxxxx x x xx xx xx
xxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xx xředběžné opatření nemusí sám o sobě obsahovat stejně určité vymezení účastníků řízení jako návrh ve věci samé (§ 79 o. s. ř.), jestliže má s návrhem ve věcx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx x nařízení předběžného opatření je dána tehdy, týká-li se věci, o níž je dána pravomoc soudu meritorně rozhodnout (§ 7 o. s. ř.). Například rozhodnutí o naxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xtavebním povolení mimo odvolací řízení, není v pravomoci soudu (NS 30 Cdo 2610/2003).
Rozhodnout o návrhu na předběžné opatření (zde: katastrálníxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxout také ve věci samé (zde: o žalobě pro zmatečnost) [Sb. NSS 11/2009, Konf 41/2008-12].
V případě, že odvolací soud dospěje k závěru, že není dána praxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx k němu vyjádřit před tím, než zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví a rozhodne o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci podle jeho nxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx věci samé. Věcně nepříslušný soud nemůže ani nařídit předběžné xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxožen, rozumí se "věcí samou" v případě, že nejde o rozhodnutí vydané českým soudem, vlastní řízení o výkon rozhodnutí a místní příslušnost je nutno poměxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx
x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxx x. s. ř. Pokud je návrh podán u nepříslušného soudu, nepoužije se § 76g o. s. ř. (srov. Svoboda, Smolík, Levý, Šínová a kol., s. 226).
c) Překážka věci zaxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xx xx (překážka věci rozhodnuté (NS 33 Odo 417/2005), srov. komentář k § 76e o. s. ř.
VI. Rejstřík, asistenti, soudní poplatek
a) Zápis do rejstříku
Návxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxávod na vedení evidenčních pomůcek: 5. V. bod 2 písm. n), o), kancelářského řádu]. Návrhy dle § 452 z. ř. s. a ve věcech péče o nezletilé se zapisují do rejsxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx x xxxxx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxník, potažmo ani asistent soudce [viz § 11 písm. d) zákona o vyšších soudních úřednících, § 36a odst. 5 zákona o soudech a soudcích].
c) Soudní poplatek
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích až uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného oxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx podle občanského soudního řádu platí, že předběžné opatření je možné nařídit jen na návrh.
2.
Oproti tomu pro řízení upravená v zákoně o zvláštnícx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx § 12 odst. 1 z. ř. s.).
3.
O návrhu rozhodne předseda senátu (tam, kde má ve věci samé rozhodovat senát) či samosoudce (v ostatních věcech).
II. Nálexxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxa jménem, příjmením a bydlištěm, ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti také identifikačním číslem xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxteli vyplývajících z podnikatelské činnosti identifikačním číslem právnické osoby; stát - vedle označení státu bude návrh obsahovat specifikaci přxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xy výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, (např. dlužník, který vlastní jen nemovitosti, podal inzerát na webových stránkách a pokouší se jich zbavit, xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx skutečností, které odůvodňují předběžné opatření - v souvislosti s obavami, že výkon rozhodnutí bude ohrožen, musí navrhovatel popsat závazkový vztxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxhá, tj. co konkrétně má soud odpůrci, příp. třetí osobě uložit (srov. § 76 odst. 1, 2 o. s. ř.). Navrhovatel přitom bude vycházet z dikce ustanovení § 76 o. sx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxt. To vyplývá z ustanovení § 76 odst. 3 o. s. ř. podle něhož je soud povinen uložit navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájexx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxní vztah či právo, jež by mělo být předmětem takového určení s uvedením, z čeho navrhovatel dovozuje svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení), xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxvy poměrů účastníků nebo obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí posuzovat právě ve vztahu k nároku, který má být uplatněn ve věci samé (VS Praha 7 Cmo 237/200xx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxzhodne soud prvního stupně. Pro předběžné opatření je totiž rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (srov. § 75c odstx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxzení o změněném návrhu, se neuplatní, protože v řízení o předběžném opatření se neprovádí dokazování. Je věcí navrhovatele, aby doložil podmínky pro vxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxx).
IV. Vázanost návrhem
6.
Soud je vázán návrhem na vydání předběžného opatření v tom směru, komu a jaká konkrétní povinnost má být předběžně uložexxx xxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxt dobu, po kterou bude předběžné opatření trvat, není podmíněno výslovným návrhem účastníka (NS 25 Cdo 1847/98, SoJ 2/99).
V. Předložení listin
7.
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx x.), u předběžného opatření dle § 400 a násl. z. ř. s. ve lhůtě 48 hodin (srov. § 404 z. ř. s.) a o předběžném opatření dle § 452 z. ř. s. do 24 hodin (srov. § 456 zx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx opatření nařízená podle zákona o zvláštních řízeních soudních, protože tento zákon neobsahuje speciální úpravu (srov. § x xxxxx xx x xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx zda bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je zde obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a zda budox xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x zvláštních řízeních soudních sice platí vyšetřovací zásada (srov. § 21 z. ř. s.), ta je však v řízení o předběžném opatření limitována lhůtou, kterou mx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxe je ke dni 1.1.2016.
I. Vady návrhu
1.
Zvláštní náležitosti návrhu na předběžné opatření jsou obsaženy v § 75 odst. 2, 3, 4 o. s. ř. Návrh je vadný zejmxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxaci, tehdy, pokud nebude zřejmé, zda se navrhovatel domáhá nařízení předběžného opatření proto, že je potřeba zatímně upravit poměry účastníků, nebo xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxjí předběžné opatření, případně navrhovatel nebude tvrdit, jakou žalobu ve věci samé hodlá podat.
2.
Návrh bývá nesrozumitelný zpravidla tehdy, xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xx
II. Postup soudu
3.
V případě, že návrh neobsahuje náležitosti specifikované v § 75 odst. 2 o. s. ř. a obecné náležitosti podle § 42 odst. 4 o. s. ř., příxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxrov. § xx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxl doplní návrh do doby, než o něm soud prvního stupně rozhodne, musí soud k jeho doplnění přihlédnout.
4.
Je-li návrh odmítnut, nejde o překážku věci xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxh soudních obsahuje speciální úpravu pro předběžná opatření ve věcech domácího násilí a u předběžné úpravy poměrů dítěte. V případě předběžných opatxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxn nebo není-li možné navrhovatele vhodným způsobem ve lhůtě vyzvat, soud návrh odmítne (srov. § 402 odst. 2 z. ř. s.). V případě předběžné úpravy poměrů dxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx-li návrh všechny náležitosti, a pro tyto vady není možné o návrhu rozhodnout ve lhůtě k tomu stanovené, soud návrh odmítne (srov. § 454 odst. 2 věta druhá xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx.
Kateřina
Čuhelová,
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Jistota
1.
Jistota představuje finančxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxření buď účastníkům řízení, nebo třetím osobám, které vůbec nebyly účastníky řízení o předběžném opatření. K tomu, kdy vzniká nárok na náhradu škody nexx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx
xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxběžného opatření. Proto není-li složena současně s podáním návrhu, musí xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xy jej soud vyzýval k úhradě. Je-li jistota složena, soud vydá tomu, kdo ji složil potvrzení (v rámci jiné činnosti soudu, srov. § 352 odst. 2 o. s. ř.), do spxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxh z podnikatelské činnosti (srov. např. NS 32 Cdo 1138/2007) ve výši 50 000 Kč.
III. Doplatek jistoty
4.
Dospěje-li předseda senátu k závěru, že sloxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxadně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Soud rozhoduje usnesením, kterým se upravuje říxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xávrh na nařízení předběžného opatření zamítat, či řízení zastavovat, ale tehdy, když návrhu na nařízení předběžného opatření vyhoví. Jen tehdy totiž xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxele ke složení jistoty vyzvat jen do vykonatelnosti usnesení o nařízení předběžného opatření (tj. do vyhlášení, nedošlo-li k vyhlášení, do doručení uxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx dobu trvání účinků předběžného opatření, totiž může soud vyzvat navrhovatele ke složení doplatku jistoty jen na návrh toho, komu byla předběžným opatxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx doplatku jistoty.
IV. Složení jistoty v případě, kdy návrh podá více navrhovatelů
5.
Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxu jejich společenství.
V. Jistota u předběžných opatření vydávaných podle zákona o zvláštních řízeních soudních
6.
Ve věcech projednávaných poxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxhrany proti domácímu násilí nebo ve věci výživného (srov. § 12 odst. 3 z. ř. s.).
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxožděnému složení jistoty se nepřihlíží. Důvodností návrhu se soud nezabývá. Proto soud prvního stupně v případě doručení návrhu na nařízení předběžnxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xůvodnosti. V případě, kdy by se doklad o úhradě jistiny nedostal k rozhodujícímu soudci díky pochybení na straně pracovníků soudu, nemohla by jít tato sxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx stanovených lhůtách musí být organizován tak, aby nedošlo k újmě při uplatnění jejich práv (IV. ÚS 518/10). Ve věcech jistoty přitom rozhoduje předsedx xxxxxx xx xx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xx
x xxxxxxxxx
xx x xdvolání může rozhodnout soud prvního stupně (srov. § 210a o. s. ř.). Dovolání není proti usnesení o odmítnutí návrhu přípustné [srov. § 238 odst. 1 písm. xx xx xx xxxx
xx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxmentář k § 159a odst. 4 o. s. ř.), navrhovatel může návrh podat znovu a jistotu složit, případně doložit, že ji složit nemůže (srov. komentář k odst. 3).
xx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 75b odst. 2 o. s. ř. návrh odmítnout. K odmítnutí přistoupí tehdy, pokud vyzve k úhradě doplatku jistoty před nxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxízení předběžného opatření, potom není možné návrh na nařízení předběžného opatření odmítnout, ale je třeba předběžné opatření zrušit podle § 77 odstx x xx xx xx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx Obdobně jako v případě soudních poplatků, se i zde uplatňuje jak osvobození věcné, tak osobní.
11.
Věcné osvobození se uplatí u předběžných opatřexxx
x
xx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxxxí-li navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), nxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxučasně nemůže jít o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatňování práva,
b)
Je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mohla navrhovateli vzxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxovatel aktuálně není schopen jistotu složit, přestože nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, tj. přesto, že obecně jeho poměry zxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xe k penězům dostat - hospitalizace, imobilita), k tomu musí přistoupit potřeba naléhavé úpravy poměrů (např. havárie potrubí, zavřená voda). Může jít xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxteli mohla vzniknout újma (Drápal, Bureš, a kol. Občanský soudní řád I. Komentář., s. 434).
13.
Pokud jsou splněny předpoklady podle komentovxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxpoklady splněny nebudou a jistota nebude složena, pak návrh na nařízení předběžného opatření odmítne podle odst. 2 komentovaného ustanovení bez tohox xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx, že již nebude sloužit svému účelu, tedy, že z ní nebude hrazena škoda či jiná újma.
Půjde o tyto situace:
-
návrh na nařízení předběžného opatření jx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxně a jeho rozhodnutí bylo odvolacím soudem změněno tak, že návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá, pak by totiž škoda či újma mohla vzniknout (xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x žalobě dle § 77a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že jistota nebude k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy použita [viz písm. c)],
-
návrh na nařízxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xozhodnutí nabylo právní moci,
-
soud nařídil předběžné opatření, uplynula lhůta k žalobě podle § 77a odst. 2 o. s. ř. (tedy 6 měsíců ode dne, kdy předxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxa odst. 2 o. s. ř. nabylo právní moci a z tohoto rozhodnutí vyplývá, že jistota nebude použita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy (žaloba bxxx xxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx krajský soud. Nabízí se otázka, který soud rozhodne o vrácení jistoty a jak se to prakticky provede. Vzhledem ke skutečnosti, že věcně příslušný je krajxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxx
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Předpoklady nařízení předběžného opatření
1.
V případě, že soud neodmítne nxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx ani řízení nezastaví pro zpětvzetí (§ 96 o. s. ř.) či pro nedostatek podmínek řízení (§ xxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx
x
xx xx xxxxxx xxx xxxx xxtímně upraveny poměry účastníků, nebo
-
že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen a současně
b)
budou osvědčeny
-
skutexxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx předběžného opatření, kterým bude odpůrci uloženo zdržet se dispozic s nemovitostmi, neboť je obava, že bude ohrožen výkon rozhodnutí týkající se jehx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx jen předmětná nemovitost, a osvědčit, že má tvrzenou pohledávku z titulu nedoplatku ceny díla. Je jen logické, že posledně zmíněné nebude muset být proxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxěrů, obava z ohrožení výkonu rozhodnutí
2.
Uvedené je potřeba posuzovat vždy ve vztahu k nároku, který má být uplatněn ve věci samé. Proto musí být z náxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x nichž navrhovatel dovozuje svůj naléhavý právní zájem), případně zda bude následovat žaloba na plnění s uvedením důvodu požadovaného plnění (srov. Vx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx svědčilo rozhodnutí, popřípadě listina, která je titulem pro výkon rozhodnutí s tím, že předběžné opatření lze nařídit, jen dokud se rozhodnutí nestaxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxvinnosti cestou výkonu rozhodnutí (Drápal, Bureš a kol.: Občanský soudní řád I., s. 437.).
4.
Výjimečně je možné nařídit předběžné opatření i tehxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí:
a)
prokázání skutečností, které odůvodňují obavu, že by výkon rozhodnutí byl ohrožen,
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xoudním rozhodnutím přiznán.
5.
Výjimečnost vydání předběžného opatření z důvodu obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí, byť dosud nebylo vydáno xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xředběžného opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudních
6.
Toto ustanovení je třeba aplikovat i v případě předběžných opatření nařizovanxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxx xx xx xx
xx
x xxípadě předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí vychází předpoklady nařízení předběžného opatření z ustanovení § 402 odst. 1 z. ř. s.x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xsvědčena nesnesitelnost soužití navrhovatele a odpůrce pro domácí násilí páchané na navrhovateli, případně třetí osobě, která žije ve společné domáxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xxx xe znění účinném do 31.12.2013) je potřeba osvědčit, že se nezletilé dítě ocitlo ve stavu nedostatku řádné péče, nebo je-li jeho život, normální vývoj nexx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx nerozhoduje o "věci samé" (srov. § 167 ve spojení s § 152 o. s. ř., § 25 z. ř. s., příp. také NS 29 Cdo 2640/2008).
10.
Podle dikce § 169 odst. 2 věta první ox xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxré zřejmě nebude napadeno odvoláním, neboť s ním všichni účastníci souhlasí. Tento smysl však v případě usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na přxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x x 76c odst. 2 o. s. ř.. Tato ustanovení se uplatní i při rozhodování o předběžných opatřeních dle zákona o zvláštních řízeních soudních s tím, že ve věcech xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx
xxx
x xxxxxxxxxxosti srovnejte § 76d o. s. ř. a k závaznosti § 76e o. s. ř. Tato ustanovení se obecně v řízeních dle zákona o zvláštních řízeních soudních rovněž uplatníx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx § 452 z. ř. s. platí jak speciální úprava vykonatelnosti (srov. § 457 věta první z. ř. s.), tak speciální úprava závaznosti (srov. § 457 věta druhá z. ř. s.xx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxsahovat výrok o náhradě nákladů řízení (srov. § 151 o. s. ř.). Usnesení, kterým soud nařídil předběžné opatření, obecně výrok o náhradě nákladů řízení nxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxst. 2 obč. zák. (náklady neprovdané matky) a ve věcech ochrany proti domácímu násilí, v těchto věcech totiž nemusí následovat řízení ve věci samé.
VIx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx", jež se vykládá tak, že případný odklad rozhodnutí nesmí mít za následek zmaření navrhovaného předběžného opatření a ani poškození práv, kterým má býx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx
xxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xřípadně skutečnost, že bude navrhovatele vyzývat k doplnění návrhu, či předložení listin. V těchto případech soud musí rozhodnout hned, jakmile bude xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxravuje speciální lhůtu k rozhodnutí o předběžném opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí, kde soud rozhodne do 48 hodin (§ 404 z. ř. s.) a pro přípax xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxžná opatření vydávaná ve věcech projednávaných dle zákona o zvláštních řízeních soudních platí obecná úprava obsažená v komentovaném ustanovení.
xxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxx x xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxnou pracovní dobu a pro dobu pracovního klidu dosažitelnost soudce (předsedy senátu) podle § 116a odst. 1 jednacího řádu pro okresní a krajské soudy.
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxkům odlišným od navrhovatele, jedinými podklady pro jeho rozhodnutí jsou návrh a listiny k návrhu předložené. Soud může navrhovatele vyzvat k doplněnx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxx x xxx xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx opatření ve věcech projednávaných dle zákona o zvláštních řízeních soudních, kde platí vyšetřovací zásada (srov. § 21 z. ř. s.), si soud může opatřit i dxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxzí soud z vymezení předběžného opatření uvedeného v návrhu. Ustanovení § 75 odst. 2 o. s. ř. nezbavuje soud možnosti, aby před nařízením předběžného opxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxdběžného opatření, resp. neodpovídalo by to účelu předběžného opatření (srov. NS 25 Cdo 1847/98, SoJ 2/99). Návrh doručí účastníkům jen tehdy, pokud bxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xni rozhodnutí se účastníkům odlišným od navrhovatele nedoručuje (srov. § 76g o. s. ř.).
20.
Jednání soud k nařízení předběžného opatření nenařizuxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx, neboť podle § 115 o. s. ř. a § 19 z. ř. s. se jednání nařizuje k projednání "věci samé" a předběžné opatření není věcí samou.
VIII. Rozhodující je stav v xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxém rozhodnutí k dispozici soud prvního stupně v době, kdy o návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodoval. Míněno v době, kdy o věci rozhodoval merxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx žalovaného, respektive účastníka odlišného od navrhovatele, která se objeví až v jeho odvolání. To, co bylo uvedeno o skutečnostech, platí i o důkazecxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxhodnutí
22.
Proti usnesení o nařízení předběžného opatření, ale i proti rozhodnutí, kterým byl návrh odmítnut, zamítnut či řízení zastaveno, je odxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx kterému byla předběžným opatřením uložena povinnost, nečiní větší problém, neboť takové rozhodnutí je tomuto účastníku vždy doručováno. Jiná je všax xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxnutí se s ohledem na § 76g o. s. ř. ostatním účastníkům řízení nedoručuje. Mohlo by tedy dojít k situaci, kdy odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxběžné opatření podán, dozví až ve chvíli, kdy mu bude doručeno pravomocné rozhodnutí. Možnost změnit rozhodnutí soudu prvního stupně o předběžném opaxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxl. ÚS 16/09), s odůvodněním, že nesplňuje požadavek ochrany práv účastníka a je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení. Ač by se mohlo zdát, že od xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxěny podmínky pro potvrzení usnesení, jímž byl zamítnut návrh na předběžné opatření, nemůže rozhodnutí změnit, nýbrž musí napadené rozhodnutí soudu pxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xoudu prvního stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí (III. ÚS 470/12). Ale ve věci I. ÚS 418/13 již možnost odvolacího soudu změnit usnesení soudu prvního sxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xše doručeno (myšleno návrh na nařízení předběžného opatření, usnesení o zamítnutí předběžného opatření i odvolání proti tomuto usnesení), a byl tak vxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx ř., nýbrž přiměřeným použitím ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř.
25.
Jak uvedl Ústavní soud v dalším ze svých rozhodnutí (III. ÚS 1888/13): Pasivita záxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxem pro jeho pominutí ze strany soudů obecných. Úkolem obecných soudů je při respektování čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR najít v této nežádoucí situaci ústavně xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx soudu.
26.
Možnost odvolacího soudu změnit usnesení soudu prvního stupně o předběžném opatření, vyplývá rovněž z rozhodnutí Nejvyššího soudu (R xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxx xatu případně změnil (jinak než tak, že sám nařídí předběžné opatření) usnesení soudu prvního stupně, jež není usnesením ve věci samé.
27.
Dovolání xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
28.
Ústavní soud judikoval, že přípustnost ústavní stížnosti proti vydání předběžného opatření, i když jde o zatímní úpravu poměrů účastníků řízexxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxjetkem, je způsobilé zasáhnout do ústavně zaručených práv nebo svobod (II. ÚS 221/98). Ústavní soud se (viz III. ÚS 52/13) zpravidla necítí oprávněn zaxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxými není prejudikován konečný výsledek sporu. xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxmu přezkumu v rámci tzv. omezeného testu ústavnosti. Ústavní soud při takovém testu zkoumá, zda předběžné opatření mělo zákonný podklad, bylo vydáno pxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx Lhůta pro rozhodnutí a vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu
29.
O odvolání proti rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření rozhodne odxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxu). Lhůta pro rozhodnutí je obsažena v § 409 odst. 2 z. ř. s., pro předběžné opatření ve věcech domácího násilí.
(Povinnosti uložené předběžxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxané účastníkům
1.
Komentované ustanovení obsahuje jen demonstrativní výčet povinností, které mohou být uloženy předběžným opatření, proto je moxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxníku uložit odevzdat dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče toho, koho označí soud. Tuto dikci již oobčanský soudní řád neobsahuje, neboť úprava věcí xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxx xředběžným opatřením účastníku uložit odevzdat dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče toho, koho označí soud, a to podle § 76 o. s. ř. Zákon o zvláštnícx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxt podat u soudu návrh na zahájení řízení (srov. § 12 odst. 2 z. ř. s.), neobsahuje.
II. Povinnosti, které nelze uložit předběžným opatřením
2.
Předbxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx
3.
Předběžné opatření nemůže být vydáno, pokud by byl jeho obsah totožný s rozhodnutím ve věci samé, tím by soud předbíhal rozhodnutí ve věci samé (KS x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxšiřování újmy dotčeného účastníka (R 46/96).
4.
Soud nemůže katastrálnímu úřadu uložit, aby se zdržel provedení vkladu vlastnického práva do katxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx x xx xxxx6, SoRo 10/99).
5.
U soudu nelze úspěšně požadovat omezení ústavního práva každého, předkládat příslušnému správnímu orgánu své návrhy, zahájit x xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx 189/97, PV 7-8/98).
6.
Předběžným opatřením není možné nařídit oprávněnému, aby se zdržel
exekuce
(III. ÚS 937/06).
III. Vázanost návrhem
7x
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxnnost platit výživné ve prospěch nezletilého dítěte, ve vztahu mezi rodiči a zletilými dětmi, ostatními příbuznými (§ 910 obč. zák.), manžely (§ 697 obxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxa o registrovaném partnerství).
9.
Ve sporu o určení výživného lze pak k vydání tohoto opatření přistoupit v situaci, kdy je nezbytné, aby výživou oxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxá, že výživou oprávněnému účastníkovi je vskutku nezbytné zajistit plnění vyživovací povinnosti ze strany výživou povinné osoby (druhého účastníkaxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxrávněný účastník musí soudu osvědčit, že v jeho (majetkových) poměrech xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxivou (druhým účastníkem) v nezbytné míře (KS v Ústí nad Labem 10 Co 407/2006).
10.
Předběžným opatřením nelze snížit výživné. Povinný, u něhož došlx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx mělo zvláště nepříznivé následky, se může domáhat pouze odkladu výkonu rozhodnutí podle § 266 odst. 1 o. s. ř. (R 116/11).
V. Povinnost poskytnout alxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxí část, odměnu za pracovní pohotovost, odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, náhradu mzdy (platu) za dovolenou, za svátek a při překážkxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx a tedy nemá příjem ze závislé činnosti, nemá žádný jiný výdělek či příjem výdělek nahrazující.
VI. Povinnost složit peníze nebo věci do úschovy soudu
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxu, je upraveno v § 352 o. s. ř. O přijetí do úschovy soud vydá tomu, kdo hodnoty skládá, potvrzení (blíže srov. komentář k § 352 o. s. ř).
13.
Může napříkxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx že výkon rozhodnutí bude ohrožen. Potom se jeví jako vhodné nařízení předběžného opatření, kterým soud uloží účastníku složit peníze, utržené za prodxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxění, která mu byla uložena dosud nevykonatelným rozhodnutím, fakticky splnil tak, že finanční prostředky složí do úschovy soudu (KS v Hradci Králové 2x xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxne nepřiměřená újma účastníkům, případně, zda neužíváním věc neztrácí na své ekonomické hodnotě (R 17/67).
16.
Usnesení soudu o nařízení předběžxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxstavním právem), představuje soudním rozhodnutím stanovené omezení ve smluvní volnosti, které účastníku brání v uzavření platné zástavní smlouvy oxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx udělení oprávnění k provozování STK a zákon neupravuje žádnou formu převedení vydaného oprávnění na třetí osobu, nemůže se žalobce s úspěchem domáhat xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx
18.
Omezení dispozičního oprávnění předběžným opatřením nelze považovat za případ nuceného omezení vlastnického práva, na které se vztahuje člx xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxnou "sankcí" za pravděpodobné porušení jiné právní povinnosti (III. ÚS 494/01).
19.
V případě, že soud posuzuje obavu z ohrožení výkonu rozhodnutx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxvrhovatele a přiměřenost újmy, která vznikne omezením odpůrci. Není vždy rozhodující přiměřenost výše dluhu hodnotě věci, jíž se omezení dispozic má xxxxx xx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxt s nemovitostí" namísto povinnosti "prodat nebo jinak zcizit, zatížit nebo pronajmout nemovitost" (srov. Drápal, Bureš a kol. Občanský soudní řád Ixx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxelnosti soudního rozhodnutí (KS Hradec Králové 13 Co 696/94, SoRo 4/96). Předběžným opatřením, kterým soud ve smyslu § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. účastxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx
xIII. Povinnost něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet
21.
Dovolání se relativní neplatnosti právního úkonu přes výrok obsažený ve vykonatxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxlovanému bylo uloženo zdržet se v jím vydávaném deníku uveřejňování jakýchkoli komentářů a informací týkajících se osoby žalobce, s výjimkou přetiskxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxitom o jedno z nejdůležitějších práv v demokratické společnosti zahrnující svobodu názoru a svobodu přijímání a rozšiřování informací veřejnosti. Jx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxdem postupovat podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. f) o. s. ř., a to ani za situace, kdy dané omezení by se netýkalo uveřejňování zpráv od oficiálních agentxx xxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxuje tím bez důvodu do užívacího práva nájemce podle leasingové smlouvy. Vydání technického průkazu za účelem vyznačení výsledku provedené technické xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxosti přeložení je možno vydat předběžné opatření, kterým se žalovanému přikáže zaměstnávat žalobce na dosavadním místě výkonu práce, pokud jsou doloxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx než účastníku
25.
Třetí osobě může být v předběžném opatření uložena povinnost jen za splnění těchto předpokladů:
a)
je to nutné pro splnění povixxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
Je například možné uložit bance povinnost zdržet se vyplacení finanční částky žalovanému z titulu bankovní záruky na základě záruční listiny (VS Praxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxaným omezením jejího vlastnictví (KS Hradec Králové 19 Co 435/2012).
27.
Třetí osobě náleží právo odvolání proti usnesení soudu prvního stupně v čxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx
xxx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx navrhovateli uložit, aby podal u soudu návrh na zahájení řízení ve věci samé a uložit mu lhůtu k tomuto podání. Aby soud mohl účastníku takovou povinnost xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxvána tehdy, pokud je žaloba nejpozději v poslední den lhůty doručena soudu; v opačném případě předběžné opatření zanikne (NS 20 Cdo 2647/2003), jde o lhxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xdvolání je proti němu přípustné (§ 202 odst. 1 o. s. ř.
a contrario
). V případě, že by usnesení nebylo účastníkům doručeno před tím, než uplyne původní lhxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
x0.
Zákon o zvláštních řízeních soudních obsahuje speciální úpravu, která je v části shodná s tou, jež je obsažena v § 76 odst. 3 o. s. ř., tedy soud navrhoxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx i bez návrhu (§ 12 odst. 2 z. s. ř.) a pro předběžná opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí.
XI. Určení, že předběžné opatření bude trvat jen po urxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxdy (s výjimkou předběžných opatření, která se vydávají ve věcech, kde řízení o věci samé pravidelně nenásleduje), určení doby trvání předběžného opatxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xa vydání předběžného opa-tření. Není vázán ani případnou změnou návrhu, proto se neuplatní požadavky § 95 o. s. ř. (srov. NS 25 Cdo 1847/98, SoJ 2/99).
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxe ve výroku usnesení o nařízení předběžného opatření, byť by to bylo navrhováno (srov. NS 25 Cdo 1847/98, SoJ 2/99).
(Vyhlášení a odeslání xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x vyhlašování a odesílání (doručování) usnesení, jimiž bylo nařízeno předběžné opatření; v případě, že se návrh na vydání předběžného opatření zamítá xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxých opatřeních je jeho rychlost, což se projevuje nejenom v povinnosti rozhodnout o návrhu na předběžné opatření bezodkladně, není-li tu nebezpečí z pxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxžného opatření, neboť předběžné opatření je od okamžiku vyhlášení, příp. doručení tomu, komu ukládá povinnost, vykonatelné (srov. § 76d o. s. ř.), a od xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx opatření (upravená dříve v § 76a a 76b o. s. ř., nyní v § 400 a násl. a § 452 a násl. z. ř. s.) se tato obecná úprava neuplatní, neboť předběžná opatření ve věcxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxením nebo doručením účastníkům řízení, příp. osobám, jimž je předběžným opatřením stanovena povinnost (srov. komentář k § 400 a násl., § 452 a násl. z. řx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxřením stanovuje povinnost, s obsahem předběžného opatření, je jeho vyhlášení, tj. přímé sdělení povinnosti této osobě. S ohledem na specifičnost takxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxd bylo o předběžném opatření rozhodnuto bezodkladně a
a)
vyžadují to okolnosti případu,
b)
je tu nebezpečí prodlení.
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xim předběžným opatřením uložena povinnost.
Naopak navrhovatel být vyhlášení přítomen nemusí.
6.
Rozhodování o předběžném opatření probíxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxí usnesení o nařízení předběžného opatření je v souladu s § 40 odst. 1 o. s. ř. nutno pořídit záznam (zvukový nebo zvukově obrazový), který se uchovává na xxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx ř.).
8.
V praxi se však předběžná opatření příliš často nevyhlašují, i s ohledem na to, že je mnohdy obtížné osoby, kterým je ukládána povinnost, zasxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxhlašováno tehdy, pokud to vyžadují okolnosti případu nebo je zde nebezpečí z prodlení, v ostatních případech se usnesení nevyhlašuje, soud přistoupí xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx
xxx xxx xxxxxxxxx xxxxsení, nebo
b)
ode dne vydání rozhodnutí, nebylo-li vyhlášeno.
Lhůtu pro odeslání stejnopisu usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatřxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx než navrhovateli je spolu se stejnopisem usnesení doručen rovněž návrh na předběžné opatření, který se s ohledem na zvláštní charakter předběžných opxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxcházet z obecné úpravy doručování upravené v § 45 a násl. o. s. ř. Zpravidla nebude připadat v úvahu doručení usnesení při jednání (které se v případě rozxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxánku),
b)
na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu (není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě dx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx služeb, viz § 48 odst. 1 o. s. ř.) nebo účastníkem řízení či jeho zástupcem.
13.
Usnesení o nařízení předběžného opatření nemusí být doručováno dx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxběžného opatření může být i zákaz nakládat s určitou nemovitou věcí, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, je třeba o vydání usnesení infxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxření i katastru nemovitostí ve lhůtě 3 dnů od vyhlášení nebo vydání usnesení, tj. ve stejné lhůtě jako účastníkům řízení, případně jiným osobám, kterým xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxho zákona], v případě usnesení o předběžném opatření, podle kterého nemůže dlužník nakládat s majetkovou podstatou nebo může dlužník nakládat s majetxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
15.
Katastrálnímu úřadu by se však mělo zasílat již oznámení o podání návrhu na vydání předběžného opatření, kterým se má omezit oprávnění vlastníka nxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxářského řádu].
xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxst rozhodnutí
1.
Okamžik, kdy se usnesení obecně stává vykonatelným, je upraven v § 171 o. s. ř. (pro rozsudky srov. § 161 a 162 o. s. ř.), vzhledem k účxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxd se dané rozhodnutí vyhlašuje (srov. § 76c odst. 1 o. s. ř.),
b)
doručením tomu, komu ukládá povinnost (účastníku řízení, příp. třetí osobě), pokud xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x x xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x § 400 a násl. a § 452 a násl. z. ř. s.). Předběžná opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí, stejně jako předběžná opatření upravující poměry dítxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxx xx xx xxxx
xx
x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxízení předběžného opatření, srov. komentář k § 76c o. s. ř.
4.
K výkonu rozhodnutí o nařízení předběžného opatření je možné přistoupit, jakmile se sxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxzhodnutí.
5.
Výkon předběžného opatření se provádí podle obecných ustanovení pro výkon rozhodnutí (§ 251 a násl. o. s. ř.); odložení vykonatelnosxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx opatření (§ 77 o. s. ř.) však může podle § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. dojít k zastavení výkonu předběžného opatření.
(Závaznost)
JUDrx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxběžného opatření
1.
Závaznost, "tedy obecně stav, kdy ohledně předmětu, jehož se rozhodnutí týká, a ohledně osob, k nimž se vztahuje, je třeba se rozxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxmi, která jsou v právní moci. S ohledem na účel předběžných opatření se zde však obecná úprava závaznosti (§ 159a a násl. o. s. ř.) neuplatní a výrok usnesexx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxpendence a res iudicata
2.
I v případě rozhodování o předběžném opatření se uplatní obecná ustanovení § 83 a 159a o. s. ř. (NS 33 Odo 417/2005), která xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxx xxxxxxxx
xx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxa o. s. ř. překážku
litispendence
, ani věci pravomocně rozsouzené nezakládá, tudíž navrhovateli v případě odmítnutí návrhu pro nesrozumitelnost, nxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxh opravil a znovu podal. S ohledem na to, že se rozhodnutí o odmítnutí návrhu doručuje pouze navrhovateli (srov. § xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxípadě zastavení řízení o návrhu.
4.
Podání návrhu na předběžné opatření zakládá překážku zahájeného řízení, pokud dojde k podání totožného návrhx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxjším návrhu na předběžné opatření rozhodnuto, avšak toto rozhodnutí dosud nenabylo právní moci.
5.
Pravomocné rozhodnutí o návrhu předběžného oxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx je mj. důvodem, proč se případné negativní rozhodnutí o návrhu doručuje pouze navrhovateli, srov. § 76g o. s. ř.). O překážku
rei iudicatae
se nejedná, xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxě nových skutečností (např. osoba, které má být předběžným opatřením uloženo, aby nenakládala s určitými věcmi, se začne po vydání dřívějšího zamítavxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxjného obsahu, na základě stejných skutečností, avšak pouze v situaci, kdy jeho dřívější návrh byl zamítnuto proto, že navrhovatel neosvědčil skutečnxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxazy (obdobně Svoboda, Smolík, Levý, Šínová a kol.: Občanský soudní řád. Komentář. s. 249).
6.
Usnesení, jímž soud nařídil předběžné opatření, xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx kterým uložil žalovanému danou věc vydat (R 129/12).
III. Pro koho je usnesení závazné
7.
Vykonatelné usnesení o nařízení předběžného opatření jx xxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxx byla předběžným opatřením uložena povinnost,
c)
xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xx
xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xe závazný pro účastníky řízení a příp. pro jiné osoby.
8.
Výrok vykonatelného rozhodnutí, kterým bylo vyhověno návrhu na předběžné opatření upxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxovitostí)
JUDr.
Kateřina
Čuhelová,
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Obecně
1.
Aby mohla xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxa porušena povinnost uložená vykonatelným usnesením o nařízení předběžného opatření (odst. 1 komentovaného ustanovení),
b)
neúčinnost návrhu xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxitou věcí), pokud po podání návrhu na zápis práva k nemovité věci do katastru nemovitostí, ale předtím, než bylo o návrhu pravomocně rozhodnuto, byla přxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxx xředstavuje hmotněprávní ustanovení v procesním předpise.
II. Neplatnost právního jednání
3.
Podle komentovaného ustanovení je neplatné právxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxna povinnost uložená vykonatelným usnesením o nařízení předběžného opatření, tím, pro nějž byl výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx uložený předběžným opatřením podle ustanovení § 76 odst. 1 o. s. ř., je absolutně neplatný"; nebo NS 29 Cdo 4633/2008: "Porušil-li prodávající uzavřenxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx absolutně neplatná pro rozpor se zákonem"; dále např. R 59/01, R 29/07, příp. R 59/01.
5.
Ačkoli nový občanský zákoník přináší odlišnou koncepci nxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxrušena povinnost stanovená vykonatelným předběžným opatřením, by bylo nejenom v rozporu se zákonem, ale zjevně by narušovalo i veřejný pořádek (srovx x xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xo katastru nemovitostí
6.
V případě, že bylo vykonatelným usnesením nařízeno předběžné opatření podle § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř., které ukládá účaxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx toto právní jednání podle § 76f odst. 1 o. s. ř. absolutně neplatné. Ovšem do doby, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stane vykonatelným, x xxxxxxxxxx x x xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxu. Účel předběžného opatření by tak mohl být zmařen. S ohledem na to, že k převodu vlastnického práva k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu (katastxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxstru nemovitostí.
7.
Návrh na vklad vlastnického nebo jiného práva podle odstavce 2 pozbývá účinků, pokud:
-
účastník podá návrh na vklad vlastxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx (srov. § 76d o. s. ř.),
-
o návrhu na vklad nebylo rozhodnuto, příp. rozhodnuto bylo, ale rozhodnutí se dosud nestalo pravomocným, do chvíle, kdy je kxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxěl jinak (např. od navrhovatele nebo jiného účastníka řízení; srov. Drápal, Bureš, a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I., s. 466).
Katastrální xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xákona).
8.
Návrh na vklad vlastnického nebo jiného práva je právně neúčinný i tehdy, pokud došlo nejdříve k vydání usnesení o nařízení předběžnéhx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xrušení předběžného opatření podle § 77 o. s. ř., lze návrh na vklad práva na základě stejného právního jednání podat znovu, nebrání-li tomu jiné skutečnxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxutí, odmítnutí návrhu a zastavení řízení)
JUDr.
Kateřina
Čuhelová,
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.xxxxx
xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxhuje všechny náležitosti, je nesrozumitelný nebo neurčitý (§ 75a odst. 1 o. s. ř.), nebo proto, že nebyla složena jistota x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxů nebo obavu, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen (tj. neshledal předpoklady podle § 74 odst. 1 o. s. ř.). Zastavení řízení přichází v úvahu z důvoxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxení může být vyhověno, v takovém případě je vydáno usnesení o nařízení předběžného opatření a ihned vyhlášeno (§ 76c odst. 1 o. s. ř.), příp. vydáno a doruxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xebude vyhověno, se § 76c o. s. ř. nepoužije, a soud bude postupovat podle komentovaného ustanovení.
3.
Je třeba mít na paměti, že oproti "standardnxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxhovatele) nemusí mít po celou dobu průběhu řízení povědomost o tom, že řízení vůbec probíhá. V případě, že dojde k nařízení předběžného opatření, je jim xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí, návrh se účastníkům nedoručuje vůbec.
4.
Účelem této úpravy je zejména zamezit, aby informováním toho, komu má být předběžným opatřením uloženx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxvém rozhodnutí soud prvního stupně předběžné opatření nařídí (viz komentář k § 75c o. s. ř.), anebo pro případ podání nového návrhu (viz komentář k § 76e ox xx xxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
III. Lhůta pro odeslání stejnopisu usnesení
6.
Stejně jako v případě doručování usnesení o nařízení předběžného opatření i zde platí, že stejnopix xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx016.
Složení jistoty
1.
Ustanovení § 76h o. s. ř. bylo do úpravy předběžných opatření včleněno s účinností od 31.3.2011 (zákonem č. 69/2011 Sb.).
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxx xx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxmu jinému než navrhovateli, byla zajištěna její náhrada.
3.
Složení jistoty je, s výjimkou věcí vymezených v § 75b odst. 3 o. s. ř., jednou z podmínek xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx na nařízení předběžného opatření, a do okamžiku vydání usnesení o nařízení předběžného opatření ještě může předseda senátu vyzvat navrhovatele ke slxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxti, neboť v tomto okamžiku má vědomost o podání návrhu pouze sám navrhovatel.
4.
K doplatku jistoty podle § 76h o. s. ř. (proti doplatku podle § 75b odxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxy předběžného opatření trvají, tj. dokud nedošlo k zániku předběžného opatření ze zákona nebo jeho zrušení soudním rozhodnutím (viz § 77 o. s. ř.).
5x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxžným opatřením uložena povinnost (např. tomu, komu bylo předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy nebo se něčeho zdržexx xxx x xx xx xx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxby, které může být předběžným opatřením způsobena škoda).
xx
xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx.
7.
Proti usnesení, kterým soud vyzval navrhovatele ke složení doplatku jistoty, je přípustné odvolání (R 26/13), neboť se nejedná o usnesení, jíxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxx předběžného opatření ve smyslu § 77 odst. 2 o. s. ř.
(Zánik a zrušení předběžného opatření)
JUDr.
Kateřina
Čuhelová,
Ph. D.
Mgr.
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxit právní poměry účastníků řízení prozatímně, je jejich trvání omezeno. Podle komentovaného ustanovení předběžné opatření buď:
a)
zanikne nastoxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxdné zvláštní rozhodnutí se o něm nevydává, oproti tomu ke zrušení dochází usnesením.
II. Zánik předběžného opatření
2.
Předběžné opatření zanixxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxí být ve výroku usnesení uveden, neboť vyplývá přímo z komentovaného ustanovení (Pls 6/67), ale zpravidla bývá v odůvodnění usnesení o nařízení předběxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxní, není nesprávným úředním postupem (NS 30 Cdo 3441/2012).
3.
Předběžné opatření také zaniká, pokud navrhovatel sice návrh na zahájení řízení v pxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxeno, případně zda se jednalo o rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, a to právní mocí příslušného usnesení (k tomu srov. NS 28 Cdo 4410/xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxx xplynula ve smyslu § 77 odst. 1 písm. d) o. s. ř. původně určená doba trvání předběžného opatření (R 66/68).
4.
Pokud navrhovatel v příslušné lhůtě náxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxž. Doba 15 dní zde funguje jako "časová rezerva" pro navrhovatele předběžného opatření, aby podal návrh na zahájení výkonu rozhodnutí ve věci samé, a poxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxí předběžného opatření může být omezena přímo usnesením o nařízení předběžného opatření jenom na určenou dobu (viz § 76 o. s. ř.), zaniká předběžné opatxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxí je omezeno na 1 měsíc od vykonatelnosti (viz § 459 odst. 1 z. ř. s.). Předběžné opatření, kterým se dítě svěřuje do pěstounské péče na přechodnou dobu, trxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xozhodnutí, kterým se řízení končí, nebo rozhodnutí, kterým bylo předběžné opatření zrušeno (srov. § 459 z. ř. s.), s tím, že může být opakovaně prodlužoxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxx xx xxxxxxx xx x xxxxx xx xxxo vykonatelnosti, v případě, že předcházelo 10denní policejní vykázání, které zcela neuplynulo, je třeba dobu vykázání, která neuplynula k době jednxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx.
6.
Zánik předběžného opatření způsobuje, že usnesení, jímž bylo předběžné opatření nařízeno, pozbývá právní účinnosti, jinými slovy stává se nxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx existuje dále, avšak pozbyl xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxda senátu předběžné opatření zruší (na návrh, i bez návrhu):
a)
pominou-li důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno,
b)
pokud navrhoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx
xx
xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
a)
právo navrhovatele bylo uspokojeno,
b)
předběžné opatření splnilo svůj účel a další jeho trvání do doby rozhodnutí ve věci samé není pro ochranx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx, z nichž soud při nařízení předběžného opatření vycházel a které byly pro nařízení předběžného opatření podstatné (srov. Svoboda, Smolík, Šínová, Lexx x xxxxx xxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxto) jinak (srov. Drápal, Bureš a kol. Občanský soudní řád I., 2009, s. 469).
9.
K podání návrhu na zrušení předběžného opatření je zde legitimovxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxtva, který disponuje
ex lege
právním nárokem na bezplatný převod bytové jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví svého, je aktivně legitimováx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxmovitosti, na jejichž bezplatný převod má tento člen právní nárok (III. ÚS 123/08). Nic ale nebrání tomu, aby zrušení předběžného opatření navrhl sám nxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxinnou k dohodě).
10.
Dalším důvodem pro zrušení předběžného opatření je skutečnost, že navrhovatel nesložil doplatek jistoty podle § 76h o. s. ř. x xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxeciální úprava se uplatní pro předběžná opatření upravující poměry dítěte upravené v § 452 a násl. z. ř. s., kde platí, že rodiče nezletilého, orgán socixxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx do 7 dnů) rozhodnout (viz § 462 odst. 1 z. ř. s.).
12.
O zrušení předběžného opatření podle § 405 z. ř. s., tj. ve věcech domácího násilí, může soud rozhoxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xamítavého rozhodnutí (§ 414 z. ř. s.).
IV. Zastavení výkonu rozhodnutí
13.
Zánik předběžného opatření (tj. pokud se předběžné opatření stane neúxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx
xNáhrada škody)
JUDr.
Kateřina
Čuhelová,
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Povinnost navrhoxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxanovena povinnost, nýbrž každé osobě, které nařízením předběžného opatření škoda nebo jiná újma vznikla, stíhá navrhovatele, pokud k zániku předběžxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx, že právo navrhovatele bylo uspokojeno (srov. komentář k § 77 odst. 2 o. s. ř.), a tato povinnost byla pravomocně stanovena soudem. Odpovědnost navrhovxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxu nároku na náhradu škody nebo jiné újmy z předběžného opatření tedy soud zkoumá následující tři podmínky:
a)
zda předběžné opatření zaniklo nebo byxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxikla škoda nebo jiná újma,
c)
zda by k takové škodě nebo jiné újmě nedošlo i jinak.
3.
Za škodu odpovídá navrhovatel i tehdy, pokud bylo předběxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx pozdějších předpisů, je vyloučena. To platí i tehdy, jestliže odvolací soud změnil předběžné opatření tak, že návrh na jeho nařízení odmítl (R 32/09), xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx12).
II. Lhůta pro podání žaloby na náhradu škody
4.
Náhradu škody nebo jiné újmy, způsobené předběžným opatřením, je třeba uplatnit u soudu, a to v xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxt. 1 o. s. ř.
5.
Lhůtu pro podání návrhu nelze prodloužit, ani prominout její zmeškání, pokud je podána po lhůtě. V takovém případě je namístě žalobu zxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xx
xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxštní úprava věcné i místní příslušnosti, která se odvíjí od toho, který soud rozhodoval o předběžném opatření. Taková úprava je logická, neboť tento soxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x5b o. s. ř.), nebo i doplatek jistoty po nařízení předběžného opatření podle § 76h o. s. ř., z nichž se případně pravomocně přiznaná náhrada škody nebo jinx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxdem na návrh toho, komu byla uložena předběžným opatřením povinnost po vydání předběžného opatření, slouží k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, kxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xkody nebo jiná újma primárně ze složené jistoty.
8.
Soud vždy v případě, kdy bylo předběžné opatření nařízeno, a nebylo zrušeno, příp. nezaniklo z dxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxt. 2 o. s. ř. Až po jejím marném uplynutí (tj. uplynutí lhůty, aniž byla podána žaloba na náhradu škody nebo jiné újmy), případně poté, co nabude právní moxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxku) navrhovateli.
9.
Pokud je pravomocně rozhodnuto o náhradě škody nebo jiné újmy a složená jistota byla vyšší, než postačuje k pokrytí náhrady škxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxtota ve výši 10 000 Kč a žalobou podle § 77a o. s. ř. byla pravomocně přiznána pouze částka 3 000 Kč, mělo by zbývajících 7 000 Kč být vráceno navrhovateli.
xxx
xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xáhrady škody nepostačuje. V takovém případě je celá výše jistoty uhrazena této jediné osobě. Ve zbytku nároku se oprávněný může domáhat uspokojení napxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxě bude žalobci uhrazeno oněch 50 000 Kč a 10 000 Kč musí vymáhat po navrhovateli předběžného opatření jinou cestou.
11.
Nepostačuje-li jistota k uspxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx s. ř.), rozdělí soud jistotu mezi ně poměrně, tj. podle výše přiznané náhrady. Např. pokud je složena jistota ve výši 10 000 Kč a žalobcům a) vznikla škoda x xxx xxx xx x xxx xx x xx xx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xx x xxx xx x xxxxxce c) 6 000 Kč. Povinnost uhradit jim zbylou část škody nebo jiné újmy však není dotčena.
12.
Situacím pod body 10 a 11 by měl bránit institut doplatku jxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xx xx xx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxením, by předseda senátu měl navrhovatele vyzvat k doplatku jistoty. Po zahájení řízení je iniciativa na tom, komu byla předběžným opatřením uložena pxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxěžného opatření může předseda senátu rozhodnout pouze na návrh této osoby.
Zajištění důkazu
(Zajištění důkazu, příslušnost soudu, pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxštění důkazu před zahájením řízení
1.
Zajištění důkazu je civilním právem procesním řazeno mezi tzv. zajišťovací řízení (společně mj. s předběžnýx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxštění práva nebo jeho výkonu v případě jeho ohrožení. Smyslem tohoto institutu je zabránit tomu, aby došlo ke znehodnocení důkazu, který by měl být provxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxrov. § 102 odst. 2 o. s. ř.), v takovém případě se uplatní některé odlišnosti (např. je důkaz možné zajistit i bez návrhu, příslušnost soudu je určena odlixxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxutorským zápisem. Pokud si budoucí účastník řízení "důkaz zajistí sám", tj. například si nechá vyhotovit znalecký posudek, o zajištění důkazu se nejexxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxření
4.
Účel zajištění důkazu nelze zaměňovat s účelem xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxa před zahájením řízení nařízení předběžného opatření podle § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř., nelze dovodit jen z obavy navrhovatele, že případnou dispozicx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xy mu bylo znemožněno dokazování ke zjištění rozsahu těchto úprav ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení, kterého se vlastníkům nemovitostí dostalo xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxí (srov. KS Hradec Králové 21 Co 154/2000, SoRo 11/01).
III. Zajištění důkazu versus zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících sx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xuševního vlastnictví v § 78b až 78g, po zahájení řízení rovněž v § 102 odst. 4 o. s. ř. (srov. komentář k § 78b až 78g, §102 odst. 4 o. s. ř.). To však neznamenáx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx, že účelem zajištění důkazu je provedení určitého dílčího dokazování a získání důkazu, aby nebylo nutné provedení tohoto důkazu opakovat v řízení o věxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxde k provedení samotného důkazu. Výsledkem zajištění předmětu důkazního prostředku tak není získaný důkaz, ale například získané zboží (nebo jeho přxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx vhodného schovatele (§ 78e odst. 4 o. s. ř.) a uložení až do chvíle, kdy bude proveden důkaz (v tomto případě zejména ohledáním předmětu nebo znaleckým poxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xx xx xx
xxx xředpoklady provedení zajištění důkazu
6.
Zajištění důkazu je možné provést:
a)
je-li obava, že důkaz nebude později možné provést vůbec,
(Příkxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxadem může být ohledání zboží, které podléhá zkáze, tj. například ovoce a zeleniny, která byla předmětem kupní smlouvy).
b)
je-li obava, že důkaz bxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx může být výslech svědka, který se chystá na delší dobu vycestovat.)
Obava, že důkaz nebude možné v řízení provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxchnut),
b)
ve stavu nebo chování osob, které mají poskytnout důkaz výslechem (špatný zdravotní stav, dlouhodobý pobyt v zahraničí, atp.),
c)
x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxx provedl zajištění důkazu, musí jít o takové důkazy, které budou s určitou pravděpodobností potřebné k rozhodování o pozdější žalobě. Zajištění důkazx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxzu jsou sledovány jiné cíle, než zajištění důkazu (srov. Drápal, Bureš a kol. Občanský soudní řád I., s. 473).
Příkladem může být rozhodnut