99/1963 Sb.

Občanský soudní řád, 3. část: Soudcovský komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxntáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 201
Komentátor: Petr
Soudní rozhodnutí může trpět různými vadami. Někdy jde o objektivní vady, jindy jen o pocxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxost a z podstaty demokratického právního státu je společensky žádoucí, aby soudní rozhodnutí podléhalo přezkumu. Zásadně jde o soudní přezkum na záklxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxtinentálním právu rozlišují dva základní systémy, a to apelační a kasační.
Apelační opravný systém umožňuje přezkum rozhodnutí po stránce skutkoxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxcí soud může nebo nemůže přihlížet k novým skutečnostem a důkazům, které nebyly účastníkem uvedeny v řízení před soudem prvního stupně (tzv. novoty), hxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxadě jím zjištěného skutkového stavu věci, který se liší od skutkového stavu věci zjištěného soudem prvního stupně.
Kasační systém umožňuje přezkux xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx práva, přičemž platí zákaz novot. V tomto systému může odvolací soud napadené rozhodnutí pouze potvrdit nebo zrušit. Pro úplnost je třeba zmínit, že v txxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxistil skutkový stav, ale nesprávně právně jej posoudil.
Opravné prostředky klasifikuje teorie,
legislativa
i praxe především podle toho, zda smxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxzům (srov. § 174 odst. 2 o. s. ř., § 174a odst. 2 o. s. ř., čl. 12 odst. 3 písm. b/ nařízení EU č. 1896/2006, § 175 odst. 1 o. s. ř.), ačkoliv se jedná o úkony účastnxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----I--------------------------------------------------------------------------------I
I opravné prostředky                                         I další obranné prostředky                                                       I
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------I
I řádné           I mimořádné                                I odpor                                   I námitky                              I
I-----------------I------------------------------------------I--------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx        x xxxxxxxx                                 x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx                x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx rozkazu  I
I (§ 204 odst. 1) I (§ 240 odst. 1)                          I (§ 174 odst. 2)                         I (§ 175 odst. 1)                      I
I-----------------I------------------------------------------I-----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x                 x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx                  x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx rozkazu I proti šekovému platebnímu rozkazu    I
I                 I (§ 233 odst. 1, 2)                       I (§ 174a odst. 2)                        I (§ 175 odst. 1)                      I
I-----------------I--------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x                 x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx. 1, 2) I proti evropskému platebnímu rozkazu     I                                      I
I                 I                                          I (čl. 12 odst. 3 písm. b/                I                                      I
I                 I                                          I nař. EU č. 1896/2006)                   I                                      I
I-----------------I----------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xemůže přezkoumávat
exekutiva
ani moc zákonodárná. Běžným omylem účastníků je, že předseda soudu je nadán pravomocí kontrolovat či dokonce revokovax xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxížet na důstojný průběh soudních jednání bez zbytečných průtahů, jakož i bdít nad soudcovskou etikou (§ 164 a násl. cit. zákona). K tomu má příslušnou kxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxem, neboť směřuje proti rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci. Na rozdíl od mimořádných opravných prostředků, kde zákon často stanoví přísné pxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x 202 a komentář k němu).
Ustanovení § 201 upravuje subjektivní podmínky přípustnosti odvolání (někdy hovoříme také o procesní legitimaci k podánx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xasivním podáváním opravných prostředků všeho druhu a odvolání jako řádný opravný prostředek pochopitelně vede.
Přitom skutečnost, že účastník mx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx spravedlivý proces (viz čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které reflektují čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních lidsxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Velká novela občanského soudního řádu, provedená zákonem č. 30/2000 Sb., spolu s judikaturou Nejvyššího soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx posílením kasace. Základ této změny je shrnut ve zmiňovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu, které uvádí: "Je-li ke správnému rozhodnutí o věci samé zapoxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xzhledem k nesprávnému právnímu názoru, který zaujal, na nich své rozhodnutí nezaložil, nejsou podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí soxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxočívaly v tom, že dovolací soud byl vývojem procesních předpisů fakticky postaven do role soudu třetího stupně a musel se nějakým způsobem bránit obrovxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx soudům. Nastala zrušovací lavina. Na vrcholu hory stál však dovolací soud a odvolací soudy se musely rychle přizpůsobit, pokud nechtěly získat známku xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx snahu nalézacích soudů o rychlé a spravedlivé souzení.
Kasační zásada proto musela být oslabena. Stalo se tak plíživým návratem k apelaci novelou čx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxx ÚS 37/03. Zde konstatoval, že "ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně smí odvolací soud přistoupit, nemůže-li sám xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x zásadě modifikované neúplné
apelace
, prakticky znamená, že odvolací soud při hodnocení důkazů rozdílně od soudu prvního stupně musí dokazování zopaxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxího rozhodnutí, k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 13.6.2006, sp. zn. I. ÚS 287/05).
Není tedy pravdou tradovaná představa, že odvolací xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxx. 4 je zachována možnost zrušení věci a vrácení k dalšímu rozhodnutí, pokud by nalézací soud dokazování neprovedl vůbec či nedostatečným způsobem. Záxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x2.10.2008, sp. zn. I. ÚS 129/06).
Pro ilustraci dopadu změny procesních předpisů na rozhodování odvolacích soudů lze uvést statistický přehled o vxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxcentech.
Tabulka č. 2: Přehled vyřízených věcí v agendě Co.
I------I--------I-----------------I---------------------------------------I
x xxx  x xxxxx  x xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx                                x
x      x        x                 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x      x        x                 x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxxxxxI-----------------I-------------------I-------------------I
I 2002 I 56 548 I 60 053          I 13 118            I 21,84%            I
I------I--------I-----------------I---xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx x xx xxx x xx xxx          x xx xxx            x xxxxxx            x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------I
I 2004 I 67 610 I 66 069          I 11 732            I 17,76%            I
I------I--------I-----------------I-------------------I-------------------I
I 2005 I 6x xxx x xx xxx          x xxxx              x xxxxxx            x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx x xx xxx x xx xxx          x xxxx              x xxxxx             x
x------I--------I-----------------I-------------------I-------------------I
I 2007 I 72 935 I 72 350          I 6403              I 8,85%             I
I------I--------I--------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx x xx xxx x xx xxx          x xxxx              x xxxxx             x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I-------------------I
I 2009 I 73 386 I 76 889          I 6353              I 8,26%             I
I------I--------I-----------------I-------------------I------------------xx
x xxxx x xx xxx x xx xxx          x xxxx              x xxxxx             x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx x xx xxx x xx xxx          x xxxx              I 8,02%             I
I------I--------I-----------------I-------------------I-------------------I
I 2012 I 85 507 I 87 208          I 6944              x xxxxx             x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx x xx xxx x xx xxx          x xxxx              x xxxxx             x
xxxxxxxxxxxxxxxxI-----------------I-------------------I-------------------I
I 2014 I 73 325 I 78 223          I 9687              I 12,38%            I
I------I--------I-----------------I----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx x xx xxx x xx xxx          x xxxx              x xxxxxx            x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I
Vraťme se však k samotnému odvolání jako procesnímu úkonu. Odvolání je řádným opravným prostředkem, což zjednodušeně řečeno znaxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxetkových, aniž by se kladly tomuto procesnímu úkonu nějaké další procesní překážky, jako je tomu u opravných prostředků mimořádných. Odvolání jako prxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xs výjimkami zákonem předvídanými, jako jsou např. bagatelní věci či procesní rozhodnutí, kde ustupuje tento zájem zájmu efektivity soudního řízení)x
xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxmto rozhodnutím byla způsobena újma na jeho právech, kterou může napravit svým rozhodnutím odvolací soud. Způsobená újma musí přímo vyplývat z posouzxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí o důsledcích, vyplývajících pro něho z rozhodnutí soudu prvního stupně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2001, sp. zn. 26 Cdo 1760/2001). Rxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xmotného práva, neboť pak by šlo o posouzení důvodnosti nároku ve věci samé (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.6.2000, sp. zn. 21 Cdo 2323/1999).
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu. Například soud prvního stupně zamítl v řízení o výkon rozhodnutí návrh povinného na odklad provedení výkonu rozhodnutí, povinný proti tomuto rozhxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxzhodnout k odvolání povinného o odkladu provedení výkonu rozhodnutí, neboť výkon rozhodnutí byl již proveden.
Rovněž účastník, který se po vyhlášxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxd plně vyhověl. Z toho ovšem vyplývá, že účastník řízení má subjektivní přípustnost odvolání i v případě překročení návrhu v jeho prospěch. Účastník texx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxího soudu ze dne 22.4.2004, sp. zn. 22 Cdo 2637/2003).
Vyskytují se však i názory, že překročil-li odvolací soud žalobní návrh ve prospěch žalobce, nxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxnice je stále jen plná. Pochopitelně, že právo odvolání při překročení žalobního návrhu má protistrana, takže jde jen o to, zda je správný extenzivní výxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx by napovídala pro správnost varianty druhé.
Při pluralitě subjektů je třeba rozlišovat povahu procesního společenství. U samostatných společníxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx že přisouzenou finanční částku nemá platit žalovaný č. 2, ale žalovaný č. 3. Naproti tomu u nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2) podání odvolání jedníx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxo základu přezkoumá odvolací soud rozsudek napadený odvoláním jen některého ze žalovaných v plném rozsahu, se uplatní jen tehdy, bylo-li o nárocích daxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xdvolání může být někdy i třetí osoba, která nebyla účastníkem řízení (ač jím být zřejmě měla) a rozhodnutím soudu prvního stupně se jí ukládá nějaká povixxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxinnostech. Třetí osoba je tak účastníkem vždy části soudního řízení a z toho vyplývá subjektivní přípustnost takové osoby k podání odvolání (např. exexxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx rozhodnuto o znalečném; osoba, které byla uložena povinnost předběžným opatřením; apod.).
Odvolání musí být také objektivně přípustné, tedy napxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx v prvním stupni (§ 9 odst. 5) odvoláním napadeno být nemůže (náprava je možná jedině obnovou řízení nebo žalobou pro zmatečnost dle § 229 odst. 4 anebo texxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxnkrétně může jít například o rozhodnutí odvolacího soudu, kterým je účastníku udělena pořádková pokuta v odvolacím řízení (viz usnesení Nejvyššího sxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxx015, jímž bylo dovolacím soudem řízení zastaveno pro nedostatek funkční příslušnosti jakožto neodstranitelné podmínky řízení s odůvodněním, že občxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxí ze dne 27.11.2017, sp. zn. 27 Cdo 4848/2017, Nejvyšší soud zastavil pro nedostatek funkční příslušnosti řízení o odvolání podaném proti rozhodnutí kxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxdvolání" proti rozhodnutí odvolacího soudu je Nejvyšší soud (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2004, sp. zn. 22 Cdo 599/2004), a to zejména proxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxv. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.8.2009, sp. zn. 28 Cdo 1670/2009).
Z novější judikatury připomeňme též úvahu obsaženou v usnesení Nejvyxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx (a tím se domoci přezkumu) rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresnxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxdcích). Rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout, je-li podle zákona přípustné, dovoláním (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Soudem příslušným k rozhodování o xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxdkem, který by bylo možno podat proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího (srov. § 201 a § 10 odst. 2 o. s. ř.). Tomu koresponduje i skutečnoxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx. § 9 odst. 5 a § 10a o. s. ř.) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu občanský soud řád neupravuje.
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxa první, o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx.2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní
judikatura
, sešit č. 7, ročník 2001, pod číslem 85, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx účinnosti novely občanského soudního řádu provedené zákonem č. 404/2012 Sb. od 1. ledna 2013, neboť právní úprava § 10a a § 236 o. s. ř. z hlediska vymxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxenou vadou trpí, podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil."
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx sdružení dle dříve účinného zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (časté jsou případy vyloučení člena sdružení pro porušení stanov a podobně), ve xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxení otázka přípustnosti dovolání proti prvostupňovému rozhodnutí soudu, přičemž Nejvyšší soud logicky dovodil, že proti takovému rozhodnutí nelze xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxsení Nejvyššího soudu ze dne 21.7.2015, sp. zn. 33 Cdo 2268/2015).
Odvolací řízení ve věci výkonu rozhodnutí včetně exekucí podléhá režimu úplné
apxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxodnutí nastává při rozhodování podle § 263, 264. V těchto případech je sice návrhu oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí vyhověno, avšak v jiném roxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxkově lze shrnout, že novelizace občanského soudního řádu přinesla podstatné rozdíly v projednávání odvolání ve věcech sporných, kde platí režim neúxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxlné
apelace
s modifikací pro věci výkonu rozhodnutí a
exekuce
(§ 254 odst. 5).
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 202
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxž představuje tzv. objektivní přípustnost odvolání.
x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxho okruhu rozhodnutí ve formě usnesení (§ 202 odst. 1). Velmi časté novelizace, které ve většině případů vedou k upřesňování a rozšiřování výjimek z prixxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxnost napadnout soudní rozhodnutí tímto řádným opravným prostředkem. Jde jednak o procesní usnesení soudu prvního stupně a o
meritorní
rozhodnutí těxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx (§ 202 odst. 2). Poslední výjimkou je pak nepřípustnost odvolání jen proti důvodům usnesení či rozsudku soudu prvního stupně (§ 202 odst. 3).
K odst. 1x
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx ustanovení odst. 1 písm. a), které hovoří o usnesení, jímž se upravuje vedení řízení. Z logiky věci vyplývá, že usnesením, kterým se upravuje průběh řízxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxí soud vázán. To znamená, že je může soud sám změnit, ačkoliv osoba k tomu oprávněná nepodala odvolání. Charakteristickým znakem těchto usnesení je jejxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxze zprostředkovaný v tom smyslu, že napomáhají, jsou-li správně využívána, efektivnímu směřování procesu k meritornímu rozhodnutí (typicky usnesexx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxch poplatků podle § 138, prominutí pořádkové pokuty podle § 53 odst. 2, prodloužení lhůty podle § 55 a podobně).
Graf č. 1: Typická usnesení upravujíxx xxxxxx xxxxxxxxx



xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxelné či neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1). Toto usnesení nesmí být zaměňováno s usnesením o odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízenx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxtnutí řízení končí. Tomu také odpovídá přípustnost xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx odvolání přípustné. O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje dle § 204 odst. 3 soud prvního stupně. Prominutí zmeškání lhůty k odvolání není přxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxnerství). Jestliže soud prvního stupně shledá důvody omluvitelnými za podmínek § 58 odst. 1 (návrh musí být podán do 15 dnů po odpadnutí překážky a s návxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxí se doručuje jen účastníkovi, který o prominutí požádal, jemuž bylo vyhověno a zmeškání lhůty prominuto. Protistrana je z rozhodování vyloučena, ač rxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxikovat tvrzení žadatele, kterým odůvodňuje žádost o prominutí zmeškání lhůty. Jde totiž o rozhodnutí významně ovlivňující práva druhého účastníka, xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xouvislosti je třeba připomenout, že prominutí zmeškání lhůty připadá v úvahu jen u zákonných (propadných) lhůt, a nikoliv soudcovských.
V ustanovxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx případě je nerozhodné, zda návrhu na připuštění změny návrhu bylo vyhověno, či nikoliv, neboť v obou případech není odvolání proti usnesení přípustnéx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxboť soud prvního stupně může se znalostí spisu efektivně a rychle posoudit, zda lze použít výsledky dosavadního řízení pro řízení o změněném návrhu (ke xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
x x xxx xxxxx 1 písm. e) se vylučují z rozhodnutí o odvolání usnesení, kterými bylo rozhodnuto o svědečném, náhradě za výslech bývalého statutárního zástupce nebo xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxjaká povinnost (§ 139 odst. 3). Na rozdíl od nároků znalců se zde předpokládá, že půjde o malé částky, takže by bylo neekonomické připustit odvolání.
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxrada nutných výdajů osobám zúčastněným na řízení je upravena v ustanoveních § 29-33 xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxátního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, také vyššímu soudnímu úředníkovi. Podle § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxm pro vyšší soudní úředníky.
Ke stanovení svědečného, znalečného a tlumočeného jsou používány vzory uvedené ve sdělení Ministerstva spravedlnosxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xostupné i na extranetu Justice.
Další případ nepřípustnosti odvolání je zakotven v ustanovení § 202 odst. 2 písm. f). Odvolání není přípustné proti xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxaci, kdy smír je v rozporu s hmotnými normami, které mají
kogentní
povahu. Schválení smíru nelze zaměňovat se schválením dohody o vypořádání dědictvíx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx kde je odvolání přípustné.
Rovněž tak zamítnutí návrhu na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110 není možno přezkoumat na základě odvolání, xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxzení. Jestliže však soud prvního stupně řízení přeruší, proti tomuto usnesení je již odvolání přípustné, aby odvolací soud mohl přezkoumat, zda jsou dxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx k přerušení řízení docházelo toliko ze zákonných důvodů. Nejedná se tedy o usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.
Dalším případem nepřípustnosxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx. 1 písm. h/). I v tomto případě je zřejmé, že zájem na rychlosti řízení, který našel výraz právě v tomto procesním institutu, vylučuje možnost přezkumu xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx uznání (§ 205b). Obdobně to platí o usnesení, jímž je "únosce" vyzván k vyjádření k návrhu na navrácení dítěte (§ 488 z. ř. s.).
V ustanovení § 202 odst. x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx usnesení vydané podle § 164, kterým se neopravuje výrok rozsudku či usnesení, nemá pro účastníky zásadní význam, a proto není odvolání přípustné. Chybx x xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxjich oprávněné zájmy.
Judikatura
šla dokonce tak daleko, že ani chyby v psaní a počtech obsažené ve výroku, jestliže nevyvolávají obsahovou změnu výrxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxx02, nebo též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2012, sp. zn. 33 Cdo 2402/2012, které nastolenou praxi potvrzuje).
Novela č. 7/2009 Sb. přinesxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxo rozhodnuto o neúčinnosti doručení. Soud může o neúčinnosti doručení rozhodnout na návrh účastníka v případě, že se účastník nebo jeho zástupce z omluxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxx x xxxmu rychlosti řízení, aby kladné vyhovění návrhu nepodléhalo již dalšímu přezkumu.
Podle ustanovení § 202 odst. 1 písm. k) není odvolání přípustné xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxnost účastníka za náklady spojené s jím navrhovaným důkazem nebo s důkazem nařízeným soudem v jeho prospěch. Zpravidla půjde o zálohy na znalecké posudxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xx1 odst. 1).
Dále se v § 202 odst. 1 písm. l) objevuje usnesení, kterým bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu (§ 174b - srov. kxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxně odvolání nepřipouští.
Evropský platební rozkaz byl jako nový procesní institut pro všechny členské země Evropské unie (vyjma Dánska) zaveden nxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx řádu. Jde o procesní institut, který si klade za úkol usnadnit a urychlit vymáhání nároků v občanském soudním řízení s evropským prvkem a dosáhnout tak exxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxší prostředek k ochraně subjektivního soukromého práva. Jednou z podmínek pro jeho vydání je bydliště (sídlo) jedné ze stran v jiném členském státě. Poxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x návrhem na formuláři A a s formulářem F (odpor) doručí druhé straně. Nařízení na rozdíl od § 174b odst. 1 o. s. ř. nepožaduje doručení do vlastních rukou, xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xlhůta je zde 30 dnů), vyznačí soud na formuláři G vykonatelnost evropského platebního rozkazu a i bez žádosti jej zašle žalobci. Samotné vykonávací (exxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xodmínek jako jiné vykonatelné rozhodnutí vydané v členském státě výkonu. V žádném případě členský stát, který jeho výkon provádí, nesmí evropský platxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxého evropského platebního rozkazu. Nařízení umožňuje evropský platební rozkaz přezkoumat pouze ve výjimečných případech (např. lze zmínit situacix xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx počátku neplatný. Soud provádějící jeho výkon může dle nařízení na návrh žalovaného vykonávací řízení omezit pouze na ochranná opatření, podmínit výxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxaci, s účinností od 1.9.2012 též usnesení, jímž soud podle § 100 odst. 2 (analogicky podle § 114c odst. 3 písm. d/ - viz komentář k němu) nařídí účastníkůx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxfliktu, není čas zabývat se v rámci odvolacího řízení diskusemi o tom, zda má
mediace
smysl. To musí zvážit soud před jejím nařízením. "Pokud soud I. stuxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxení řízení (§ 202 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.)." K tomuto závěru dospěl v usnesení ze dne 17.4.2014, sp. zn. 23 Co 156/2014, Městský soud v Praze.
Zákonodárxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxx xxxxx x xxxxx xxx. Zákon do přijetí uvedené novely občanského xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx ze žalovaných, kterému byl předmětný platební rozkaz doručen. Namítáno mohlo být např. to, že k doručení platebního rozkazu do vlastních rukou žalovaxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxedčasně.
Podle důvodové zprávy k předmětné novele usnesení o zrušení platebního rozkazu pro jeho nedoručitelnost svou povahou "spadá" k usneseníxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx § 202 odst. 1 nejsou uvedeny všechny případy, kdy odvolání proti usnesení není přípustné. Nejde tedy o
taxativní
výčet jednotlivých případů - v tomto xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxného zaměstnance soudu, znalce a tlumočníka (§ 17), ve věcech přibrání účastníka řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (§ 250a odst. 2xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xražebního jednání při výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci (§ 336e odst. 3), o odmítnutí opožděně podané přihlášky v řízení o výkon rozhodnutí proxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxce závodu k úkonu potřebnému k řádnému provozování závodu v řízení o výkon rozhodnutí prodejem závodu (§ 338k odst. 5), o uložení povinnosti odstranit nxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx rozhodnutí prodejem závodu ve výrocích uvedených v § 338o odst. 2 písm. a), b), f)-l) (§ 338p odst. 5), usnesení o odmítnutí opožděného podání přihlášky x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxst. 1 písm. a), b), c) (§ 338w odst. 2) v řízení o výkon rozhodnutí prodejem závodu, usnesení o důvodných námitkách proti příklepu v řízení o výkon rozhodxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni. Řízení o takovém podání Nejvyšší soud dle § xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xozdějších předpisů, nepřipouští odvolání v § 29 odst. 10, v § 47 odst. 3, § 55c odst. 3 či v § 88 odst. 4.
K odst. 2:
V § 202 odst. 2 je prolomena zásada dvoxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxůvodně 2000 Kč). Ostatně i Ústavní soud konstatoval, že z ústavního hlediska není civilní řízení povinně dvoustupňové, pročež vyloučení vybraných roxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxdnictví protiústavní, když nezakládá rozpor s principem proporcionality; k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 13.1.2015, sp. zn. II. ÚS 2186/xxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxI. ÚS 96/2006, a ze dne 30.8.2010, sp. zn. IV. ÚS 1268/10).
V návaznosti na novelu občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 296/2017 Sb. protx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx. Důvodová zpráva k uvedené novele v této souvislosti uvádí, že "cílem této změny je zajištění konzistentnosti zákona. Návrh sjednocuje ustanovení § 2xx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxící úpravy v rámci odvolání." Nově je tedy pro zhodnocení kvantitativní přípustnosti odvolání určující výše peněžitého plnění, které bylo předmětem xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, bylo odvoláním brojeno proti rozhodnutím vydaným v rámci tohoto řízení, avšak netýkajícím se xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxspektive rozsudek pro zmeškání, což je dáno jejich specifickou povahou a procesním postupem, který vede k jejich vydání.
Nutno konečně zdůraznit, xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxal zaplacení 14 000 Kč (předmět řízení), ale přiznáno mu bylo toliko 11 000 Kč, kdežto co do částky 3000 Kč soud žalobu zamítl, se žalobce může do zamítavéhx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx uplatněním. Nerozhoduje tedy ani výše požadovaných úroků či výše nákladů řízení.
Ke zvýšení peněžitého plnění z částky 2000 Kč na 10 000 Kč důvodová xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xěsíční příjem.
V úvahu je také nutné vzít nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízenx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx
xxx xxxxxx xxxnice bagatelního sporu je podstatná "celková výše peněžitého plnění" - nikoliv tedy například "výše jednotlivých částek uplatněných žalobou". Dělexx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 27.9.2016, sp. zn. IV. ÚS 3153/15: "Je pouze věcí žalobce, čeho se svou žalobou domáhá; pokud žalobce v jedné žalobx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxně členit na dílčí položky, které, každá samostatně, nedosahují hranice bagatelní částky pro odvolací řízení (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Opačný přístup soxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xraxe se sjednocuje na závěru, že jsou-li ke společnému řízení spojeny samostatné nároky více žalobců (v subjektivní kumulaci) na zaplacení peněžitéhx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xpolečném řízení o všech těchto nárocích, byť v souhrnu výši 10 000 Kč přesahují. To platí i v případě odvolání podaného žalovaným, jímž se napadá rozsudex xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxočátku soudní praxe vykládala ustanovení § 202 odst. 2 restriktivně a dovozovala například, že v bagatelní věci je proti nákladovému výroku odvolání xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xdvolání přípustné ve věci samé, není přípustné ani proti vedlejším výrokům obsaženým v rozsudku soudu prvního stupně, tedy např. proti výroku o přísluxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxmatice bagatelní věci zahájené takzvanou synalagmatickou žalobou ve svém usnesení ze dne 20.1.2012, sp. zn. 24 Co 221/2011, takto: "Rozsudek soudu o žxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxpokladu, že výše takové pohledávky nepřevyšuje 10 000 Kč a soud nerozhodl rozsudkem pro uznání či pro xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx vznesena vzájemná žaloba o zaplacení částky bagatelní hranici převyšující, bylo by proti výroku o této vzájemné žalobě odvolání přípustné, neboť se jxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxji věnuje Ústavní soud také např. v nálezu ze dne 29.3.2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011. V nálezu ze dne 19.1.2016, sp. zn. III. ÚS 2018/15, se Ústavní soud blíxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xřeváží nad aspektem kvantitativním daným čistě hodnotou předmětu sporu.
Ani u bagatelních věcí pak pochopitelně nelze vyloučit uplatnění základxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x logicky odůvodnil a vypořádal se se všemi námitkami vznesenými účastníky řízení (k tomu viz aktuálně nález Ústavního soudu ze dne 29.6.2015, sp. zn. IVx xx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxu stěžovateli z důvodu, že byli okresním soudem nesprávně poučeni, že mohou brojit odvoláním proti jeho rozhodnutí, ačkoliv se jednalo o bagatelní věcx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxost odmítnuto. V opačném případě by se totiž sám Ústavní soud zpronevěřil zásadě spravedlivého procesu (postup
denegatio iustitiae
).
Z
recentní
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xozhodováno o několika samostatných nárocích, které žalobce nakumuloval do jediné žaloby. Dle nálezu ze dne 27.9.2016, sp. zn. IV. ÚS 3153/15 "je zcela xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxěžitém plnění, není v pravomoci odvolacího soudu tuto částku následně členit na dílčí položky, které, každá samostatně, nedosahují hranice bagatelnx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx v § 202 odst. 3 je zakotvena nepřípustnost odvolání jen proti důvodům rozhodnutí. K odstranění rozporů mezi skutkovými zjištěními soudu, která jsou oxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxhu účastníka xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxv na práva a povinnosti účastníků, jakmile je pravomocný a vykonatelný (viz též komentář k ustanovení § 159a). Rozpory či nepřesnosti v odůvodnění rozhxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxobílé a dokazování bývá v tomto druhu řízení často kusé. Jednoznačné závěry by tedy měly být činěny jedině na základě řádného a vyčerpávajícího dokazovxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
Komentátor: Petr
K odst. 1:
Kromě účastníka je k podání odvolání legitimován též vedlejší účastník (§ 93), vstoupil-li do řízení nejpozději do 15 dxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxík vstupuje do řízení již před soudem prvního stupně a rozhodnutí je mu doručováno jako účastníkům samotným. Lhůta k odvolání mu běží od doručení rozhodxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxpuje na základě vlastního rozhodnutí (§ 42 odst. 1, 4, viz komentář k § 93).
Podá-li vedlejší účastník odvolání, aniž splnil podmínky § 203 (vycházíxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxdostatek subjektivní legitimace. Proto by měl po obdržení odvolání vedlejšího účastníka zjišťovat stanovisko podporovaného (nejlépe soud prvního xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxkovi. Věcnými podmínkami, které limitují přípustnost odvolání vedlejšího účastníka, jsou:
-
nedošlo k tomu, že by se podporovaný účastník odvoláxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xovolání xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxěr je dovozován na základě argumentu e silentio legis, neboť zatímco je explicitně upraveno právo vedlejšího účastníka podat odvolání a zmatečnostní xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxximaci vedlejšího účastníka k podání dovolání, učinil by tak výslovně (k tomu blíže viz usnesení Ústavního soudu ze dne 17.2.2015, sp. zn. II. ÚS 496/14)x
xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xstavní stížnosti obcházet skutečnost, že jím podporovaný účastník nevyslovil souhlas s podáním řádného či mimořádného opravného prostředku před obxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx. Má za cíl umožnit třetím osobám zapojit se aktivně do sporu, na jehož výsledku mají právní zájem. Přesto je správné, že vedlejšímu účastníku nejsou přixxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx xx
xxx xxxxxx xxxxupitelství může podat odvolání, avšak jen ve věcech, do nichž může dle zákona vstoupit nebo v nichž může podat návrh na zahájení řízení (§ 35 odst. 1), pokxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxech majetkových může podat odvolání jen za podmínek uvedených v ustanovení § 35a a jen tehdy, vstoupil-li do řízení dříve, než uplynula odvolací lhůta xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxtář k § 204
Komentátor: Petr, Jirsa
K odst. 1:
O možnosti podat odvolání musí být především účastník poučen, a to jak po (případném) vyhlášení rozhodxxxxx xxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx
xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxak musí být vždy zachován hlavní, tedy "poučovací" význam textu, který musí být jednoznačný a srozumitelný, a to i pro nezastoupeného účastníka. Ne vždx xxxx xxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxto požadavku ne zcela odpovídá v praxi používaná formulace, že se odvolání podává "prostřednictvím nalézacího soudu k soudu odvolacímu", která může zxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxy může činit používání "zdeúředního" jazyka v písemném vyhotovení rozhodnutí soudu. Účastník (žalovaný) v tomto případě nepochopil z běžně používanx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxožství věcí, které vyřizují) braly v úvahu při formulování svých rozhodnutí také fakt, komu vlastně rozhodnutí adresují a kdo jím má být osloven - to vše x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xoučení o odvolání (mimořádném opravném prostředku).
Často se pro poučení používá (například) následující formulace: "Proti tomuto rozsudku lze xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x x jako v tomto případě)."
Podobná formulace zřejmě nepředstavuje výkladový problém pro soudce, advokáty či justiční pracovníky; u účastníků nezasxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx který se obrátil na předsedu Obvodního soudu pro Prahu 1 již v roce 2005 s následujícím požadavkem: "Jsem dlouholetý novinář a publicista, takže češtinx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxdemie věd. Z výše uvedeného se dočítám, že lhůta běží od doručení písemného vyhotovení - k odvolacímu Městskému soudu v Praze, přičemž má být ale chápáno xxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx jsem ministerstvu nabídl následně stylizované poučení: "Proti tomuto rozsudku (usnesení) lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx (například: "Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 5."), pak xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxmuž má odvolání adresovat a v důsledku toho (mj.) došlo ke zmeškání důležité lhůty a velmi složité procesní situaci.
Lhůta k podání odvolání je lhůtox xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxých případech nadiktováno ústně do protokolu u soudu, telefaxem nebo prostřednictvím veřejné datové sítě - srov. zejména podrobný komentář k ustanovxxx x xx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x§ 57 odst. 3), což je prozatím zpravidla pošta, ale x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxn doručení se do běhu odvolací lhůty nezapočítává.
Technický pokrok, který se promítá do § 42 odst. 1, jež platí i pro odvolání (§ 211), sice umožňuje i xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxaným poskytovatelem certifikačních služeb (§ 42 odst. 4) dle zákona č. 227/2000 Sb. a odvolání doručeného do datové schránky soudu postupem podle zákxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxě tří dnů, jinak k nim soud nepřihlíží. Třídenní lhůta je opět lhůtou procesní, takže například originál faxového podání je možno dát k poštovní přepravx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxuvislosti lze doporučit, aby soud, pokud k podání nedoplněnému ve shora uvedeném nebude přihlížet, účastníka o tomto "nepřihlížení" informoval, a to xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxoženo do spisu a předloženo odvolacímu soudu, nemá na jeho právní účinky vliv (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2001, sp. zn. 22 Cdo 174/2001). "V xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxatelem do datové schránky dodáno, nikoliv datum, kdy bylo doručeno do centrální evidence podatelny soudu, tedy kdy bylo soudem vyzvednuto" (usnesení xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxx8/11: "Pro okamžik podání prostřednictvím datové schránky je rozhodné, kdy účastník prokazatelně dodá své podání do veřejné datové sítě, nikoliv okaxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxx x xxxxxxxxxxxx této otázky jednotná.
Za připomínku stojí, že podle § 14 z. ř. s. má soud povinnost sepsat podání do protokolu. To se však týká jen návrhů na zahájení řxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xx). Odvolání podání učiněné prostřednictvím držitele poštovní licence u místně nepříslušného odvolacího soudu se za účinné považuje pouze tehdy, je-xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxdu prvního stupně, který napadené rozhodnutí nevydal. K tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze 7.4.2009, sp. zn. I. ÚS 669/09, nebo dále citujeme z uxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxky řádně a včas podaného xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxnost je doručit."
Z toho vyplývá následující závěr: Podá-li odvolatel odvolání ve sporném řízení, nemůže si vybrat kterýkoliv soud - respektive můxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxyž dojde soudu příslušnému nebo je mu nepříslušným soudem odesláno do datové schránky (výjimečně ještě předáno k poštovní přepravě). Ačkoliv jako autxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xčinit pragmatickou poznámku, která má kontext nejen právní, nýbrž i technický a v některých ohledech do jisté míry politický, byť jde o zdánlivě banálnx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxnému soudu včas, v čemž zásadně nelze, s odvoláním na výše uvedené rozhodnutí Ústavního soudu, spatřovat nesprávný úřední postup, i když se z laického hxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx princip procesní odpovědnosti účastníka řízení, který by dokonce v tak pokročilém stadiu řízení, jakým je okamžik, kdy se rozhodl napadnout verdikt pxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xe zaneseno neustále bujícím systémem přezkumných možností, které na jedné straně přinášejí účastníkům - subjektivně vzato - zvyšující se "procesní kxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxtahů soudního procesu.
Má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, není soud povinen doručovat stejnopis písemného vyhotovení rozhodnuxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx významu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.10.2001, sp. zn. 21 Cdo 2277/2001). Praxe připouští i zhojení nedostatků plné moci ve lhůtě stanovené souxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx12.1983, sp. zn. 3 Cz 88/1983).
V usnesení ze dne 20.2.2014, sp. zn. 93 Co 7/2014, dospěl Městský soud v Praze k závěru, že v případě dvojího (nadbytečnxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxvanému doručení (jak účastníkovi, tak i advokátovi) v důsledku nesprávného právního názoru soudu o neplatnosti plné moci udělené zástupci účastníka xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xruhého (pozdějšího). V civilně-procesní rovině se tak projevuje obdoba tradiční trestněprávní zásady
in dubio pro reo
(v pochybnostech ve prospěchxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxi opravného usnesení náhle znovu otevřen. Jakákoliv drobná chyba ve výroku - a v té souvislosti si znovu připomeňme výše zahrnutou úvahu o faktorech, ktxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxrany. Z praxe je možno uvést nikoliv ojedinělé případy, kdy žalobce opakovaně podává návrhy na vydání opravného usnesení pro vady výroku, přičemž jde o xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx část soudců tendence, by však i v těchto případech mělo dojít k otevření nové lhůty pro odvolání do věci samé.
Judikatura
proto právě v zájmu hospodárnoxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx ale i v případě opravného usnesení pro vadu ve výroku rozhodnutí, kdy jde o vadu nemající vliv na právní postavení účastníků, nenastávají účinky předvíxxxx x x xxx xxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xlíže viz usnesení Nejvyššího soudu z 2.6.2004, sp. zn. 29 Odo 310/2002: "Nejvyšší soud především poznamenává, že nabylo-li usnesení, jímž soud opravix xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxání proti opravenému rozsudku) zkoumat důvodnost (opodstatněnost) provedené opravy. V tomto směru Nejvyšší soud v podrobnostech odkazuje též na usnxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxroku rozhodnutí, lze odvolání proti opravnému usnesení odůvodnit zásadně jen tím, že nejsou splněny předpoklady pro jeho vydání, tedy, že zde není důvxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxli zkoumání důvodnosti provedené opravy vyhrazeno opravnému prostředku (odvolání) proti opravnému usnesení, pak logicky nemůže tytéž otázky znovu xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxněného pod číslem 5/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek je proti usnesení, jímž se ve smyslu § 164 o. s. ř. opravuje výrok rozhodnutí, odvolánx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxi, vychází soud, který rozhoduje o odvolání proti opravenému rozsudku, z toho, že práva a povinnosti účastníků byla rozhodnutím soudu prvního stupně uxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dále Nejvyšší soud vysvětlil, že lhůta k podání odvolání běží znovu od doručení opravného usnesení jen texxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx.
Ne každá oprava chyby v psaní ve výroku soudního rozhodnutí má (musí mít) za následek xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxiv se opírající o text zákona, který v daném směru příslušné procesní postupy nerozlišuje) - totiž ten, že možnost podání odvolání otevírá každá oprava xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxraně účastníků před obsahovými změnami výroků vydaného rozhodnutí (jakkoliv opodstatněnými), provedenými soudem v době po uplynutí lhůty k podání oxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxti výrokům na něm závislým) se účastníku řízení nově otevírá jen tehdy, je-li důsledkem takové (byť i nevýznamné) opravy obsahová změna výroku z hledisxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxby v psaní materiálně vykonatelné. Uvedené platí i tehdy, bylo-li (jako v tomto případě) rozhodnutí s chybami v psaní již přezkoumáno v odvolacím řízenx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxaní projeví jen formálně (např. vynecháním spojovací částky, vadným rozdělením slova, špatným umístěním nebo užitím členících znamének či prostým pxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxk směrem k teleologickému komplexnímu výkladu procesního ustanovení.
Nová lhůta k podání odvolání se účastníkům řízení otevírá jen tehdy, je-li dxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx rozhodnutí ve znění před opravou v důsledku takové chyby v psaní materiálně vykonatelné. Například není vadou, která otevírá nový běh odvolací lhůty, xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxl jinak správně individualizován identifikačním číslem a adresou.
Uvedené závěry potvrzuje rovněž
judikatura
ústavní (blíže viz například usnxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxo soudu ve znění opravného usnesení).
K odst. 2:
Zvláštním případem je situace, kdy se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání (srov. xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxady, kdy rozhodnutí neobsahovalo poučení o odvolání vůbec (příp. bylo nečitelné). Nejběžnější typ pochybení, který lze zahrnout pod komentované ustxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xůbec, příp. bylo uvedeno, že odvolání není přípustné, ačkoliv ze zákona přípustné je.
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxnému rozhodnutí není přípustné; vyznačení doložky právní moci na doručovaném nepravomocném rozhodnutí má proto stejné účinky jako nesprávné poučenx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxo-li nepravomocné rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci a poté doručeno účastníkovi, činila lhůta, během níž mohl tento účastník podat odvolání, xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx platebnímu rozkazu, jenž byl žalovanému doručen s nesprávně vyznačenou doložkou právní moci.
Tabulka č. 3: Přehled pochybení v poučení o opravném xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------I
I typ pochybení           I poznámka (příklady)                                                     I
I-------------------------I---------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx         x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx    x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------------------------------------------I
I absence prvku v poučení I chybí poslední list rozhodnutí s poučením                               I
I                         I-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x                         x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx                                             x
x                         xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------------------------I
I                         I není uveden soud, u něhož se má odvolání podat                          I
I-------------------------I------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x xxxxxxx     x xxxxxxx xx xxxxxxxxx                                                    x
x                         xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------------------------------I
I                         I účastník je poučen, že se nemůže odvolat, ačkoliv je odvolání přípustné I
I                         I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x                         x xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx                             x
x                         xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------------------------------I
I                         I je uveden chybný soud, u něhož se má odvolání podat                     I
I-------------------------I---------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxčátek běhu lhůty zůstává stejný, tj. od doručení napadeného rozhodnutí.
Pro názornost uvádíme příklad: Dne 29.1.2013 bylo účastníkovi doručeno dx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xx xxxx xxxxčení" (chybí tedy označení soudu, u něhož má být odvolání podáno). Dne 30.1.2013 začala běžet tříměsíční (nikoliv devadesátidenní) odvolací lhůta, jxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxení a je-li její poslední den odvolání podáno, je třeba na ně pohlížet jako na včasné.
Nabízí se v této souvislosti otázka, jak má soud postupovat v příxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxísto do 15 dnů). V těchto případech může soud vydat opravné usnesení podle ustanovení § 164 (viz komentář k němu) a odvolací lhůtu prodlouženou v důsledxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxání věci bez zbytečných průtahů (po žalujícím věřiteli lze jen stěží požadovat, aby, jako v uvedeném příkladu, čekal téměř půl roku na doložku právní moxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxtím vyhověno, takže jeho odvolání nebude odmítnuto pro opožděnost, ale pro nedostatek legitimace.
Stává se, že se účastník někdy odvolá dříve, než xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xejvyššího soudu ze dne 10.4.1997, sp. zn. 2 Cdon 1199/96). Jindy soud účastníka řízení nesprávně poučí o možnosti podat odvolání, ač ze zákona odvolání xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x odvolací soud takové odvolání odmítne s odůvodněním, že přípustnost odvolání je dána zákonem, a nikoliv tím, jak soud účastníka poučil. Soudy by měly pxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx a tím zbytečnému prodlužování odvolací lhůty. Velkým nešvarem je například formulace, že "odvolání se podává prostřednictvím okresního soudu", byť xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx odvolání lze obecně prominout (výjimky jsou např. v ustanovení § 254 odst. 2, § 35 odst. 5 ex. ř.). O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud prvního stupxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxučuje pouze žadateli či jeho právnímu zástupci, takže nikdo jiný odvolání podat nemůže. Proti rozhodnutí odvolacího soudu je dovolání přípustné jen zx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxvolání podal včas (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu z 23.6.2015, sp. zn. 33 Cdo 1826/2015, a judikaturu tam odkazovanou).
Náležitosti xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxlání možno podat písemně, telefaxem, prostřednictvím veřejné datové sítě (podrobněji k tomu srov. komentář k § 42 odst. 1). Stejně jako každé podání obxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxručené elektronické podobě, je nutné v téže lhůtě je doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. Nestane-li se takx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx 24.4.2006, sp. zn. IV. ÚS 319/05, jde o podání rovnocenné s podáním v písemné podobě na papíře s vlastnoručním podpisem. Ústavní soud vyšel z novely § 42 oxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx x999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (Úřední list ES z 19.1.2000, L 13/12). Novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 123xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxho originálu podle odst. 3. Vývoj zatím završil zákon č. 300/2008 Sb. a tzv. souhrnná novela občanského soudního řádu (zákon č. 7/2009 Sb.) zavedením xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx.6.2016, sp. zn. 21 Cdo 136/2016: "Elektronický dokument, který představuje elektronický nosič (obálku, kontejner) a který tedy slouží (je použit) k xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxerý by směřoval k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních povinností nebo k jiným procesním následkům, jež jsou s takovým projevem vůle spojexxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxtronický nosič (obálka, kontejner) je (rovněž) elektronickým dokumentem a může tedy obsahovat - kromě údajů "přepravních" - také další údaje, které mxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, obsahujícím účastníkův projev vůle směřující k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních povinností nebo k jiným procesním následkům, jež jxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxm, popřípadě součástí podání účastníka, které se (jinak) nachází ve vloženém ("přílohovém") elektronickém dokumentu."
xx xxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxbněji viz komentář k tomuto ustanovení). Není totiž výjimkou, že odvolání, vůbec činěné právním laikem, mnohdy na první pohled nemá všechny potřebné nxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xdkazem na jejich ryze formální nedostatky je nejen rozporný s právem na spravedlivý proces, ale v obecné rovině popírá i jeden ze základních účelů civilxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu ze dne 9.10.2015, sp. zn. 21 Cdo 369/2015, dle něhož se obsahově posuzují všechny stěžejní náležitosti odvolání.
V souvislosti s odvoláním podaxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xedoplní a v tomto směru nemá soud s ohledem na krátkost lhůty možnost ani účastníka poučit, ovšem doplněné podání dojde soudu až po uplynutí tří dnů (jde o xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx třeba zacházet jako s odvoláním v písemné formě. To znamená, že okresní soud buď odvolání odmítne pro opožděnost (pokud je podáno po odvolací lhůtě, viz xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxání (viz komentář k § 42 odst. 4), tj. musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a daxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xodání určeno. Podání musí být v potřebném počtu stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý z účastníků dostal jeden stejxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxklad vlastnoruční podpis odvolatele chybí na celé řadě odvolání a je nahrazen pouze uvedením jména a příjmení.
Praxe je v tomto směru shovívavá a nedxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx vada původního podání byla odstraněna (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2002, sp. zn. 20 Cdo 2409/2000). Dokonce je běžné, není-li pochyb o idxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxňuje pokračovat v odvolacím řízení, jestliže nedostatek odvolání spočívá v neuvedení údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozhodnxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xapadá (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2002, sp. zn. 29 Odo 250/2001), přičemž pro vady, na xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxesení Ústavního soudu ze dne 25.10.1999, sp. zn. II. ÚS 142/1999). Srov. dále též komentář k ustanovení § 209.
Zvláštní náležitosti odvolání jsou v uxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Odvolací důvod pak dle konstantní judikatury nelzx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí (blíže viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.11.2015, sp. zn. 21 Cdo 3651/2015, a judikaturu tam citovanoxxx
xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx značkou, neobsahující označení čísla listu napadeného rozhodnutí. Při pluralitě výroků by mělo být přesně uvedeno, který výrok je odvoláním napadánx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx 212) a rozsah těchto mezí určuje tzv. kvantitativní stránku odvolání. Odvolací soud však není vázán odvolacím návrhem (§ 221a), to je návrhem na způsob xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx některý samostatný výrok, pak odvolací soud nemůže zásadně přezkoumávat výroky další, ale je-li navrhována např. změna napadeného rozhodnutí, může xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxlání, lze shrnout do praktického zobecňujícího závěru, že podání, které bude vlastnoručně podepsáno, bude obsahovat přesné označení rozhodnutí (daxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xpůsob rozhodnutí odvolacího soudu, bude odvoláním projednatelným.
Významná novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 30/2000 Sb. xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx pokud odvolací důvod právně kvalifikuje nepřesně. Odvolací soud zpravidla sám subsumuje účastníkem uvedené odvolací argumenty příslušnému odvolaxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x jsou vymezeny odvolací důvody proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé. Tento výčet je taxativní; tímto způsobem zákonodárce vxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxedeným výčtem.
Pochybnosti vzbuzuje pouze to, že Nejvyšší soud za věc samu považuje i rozhodnutí v exekuci (výkonu rozhodnutí). Jde o konstantní juxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xviz ustanovení § 152 a komentář k němu). Mezi druhy občanskoprávního řízení v teorii řadíme mimo jiné i řízení exekuční (viz § 2). Pomiňme skutečnost, žx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx x xxmci těchto debat vznáší otázka po bezprostřední návaznosti jednotlivých procesních fází, k níž různé skupiny teoretiků i praktiků přistupují rozdílxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxna, nicméně pro účely této pasáže předkládaného komentáře budeme spíše tradičně zdůrazňovat, že v řízení exekučním se vynucuje právo přiznané vykonaxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxci samé již bylo pravomocně rozhodnuto. Také exekuční řízení má své meritum a výroky navazující, ale čistě procesního charakteru (sice věc sama, ale v jxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxvěď. Podle něj ustanovení obsažená v částech první až čtvrté občanského soudního řádu lze užít při výkonu rozhodnutí jedině tehdy, není-li v ustanovexx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx podle § 43a se při splnění podmínek nařídí
exekuce
, která se poté k návrhu účastníka eventuálně zastavuje dle § 268. Je přitom nutno rozlišovat fázi, ktxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxučního, potažmo zastavením exekučního řízení, a fázi zvanou
exekuce
, jež představuje proces samotného nuceného vymožení exekučním titulem uložené xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxilního procesního práva. Pravdou ovšem je, že extenzivní výklad ustanovení § 205 odst. 2 přináší v soudní xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxí. Pouhou změnou judikatury by bylo možno zjednodušit celé vykonávací řízení. Pokud k tomu nedojde, pak je to možno upravit v rámci novelizace občanskéxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx problematiky vnesla novela č. 404/2012 Sb. (viz komentář k ustanovení § 237).
Jednotlivé odvolací důvody (§ 205 odst. 2) lze komentovat takto:
K xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xdyž účastník výslovně nesplnění podmínek ve svém odvolání nenapadá. Pokud jde o námitku, že ve věci rozhodoval věcně nepříslušný soud, může být věcná pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x x x x xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx věcné příslušnosti může být odvolacím důvodem jen tehdy, pokud věcná příslušnost nebyla vyřešena rozhodnutím vrchního či Nejvyššího soudu. Je-li texxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxátku, s výjimkou uvedenou v § 226 odst. 2, větě druhé.
Problematičnost postojů některých účastníků řízení v této souvislosti dokumentuje napříklax xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxací soud "dostatečným způsobem neozřejmil, jak to bylo ve skutečnosti s doručováním písemného předvolání k ústnímu jednání", není opodstatněná, nebxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxí ve věci referátem datovaným 15.3.2013, že písemnost byla vypravena 18.3.2013 a že datovou schránku, která byla zpřístupněna dne 25.3.2013, si žalovxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxlobě ani později), že by šlo o spor vyplývající z jiných než občanskoprávních vztahů (žalováno je plnění ze smlouvy o půjčce), a protože nejde ani o spor z xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx příslušnost obvodních (okresních) soudů a námitku žalované, že ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, neshledal důvodnou."
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx bylo či nebylo rozhodováno nadřízeným soudem. V usnesení ze dne 23.10.2009, sp. zn. 21 Cdo 3483/2008, Nejvyšší soud k tomu shodně uvedl, že "námitka odvxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xroto o ní nerozhoduje nadřízený soud dle ustanovení § 16 a pro její uplatnění neplatí lhůta uvedená v ustanovení § 15a odst. 2. Důvodnost této námitky poxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnutí nadřízený soud (§ 16). Shledá-li ji opodstatněnou, napadené rozhodnutí soudu prvního stupně bez dalšího zruší (§ 219a odst. 1 písm. a/)."
Namxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx V opačném případě nejde o procesní vadu, která by měla vliv na rozhodnutí soudu. Soud je nesprávně obsazen, i když rozhodoval senát (samosoudce) v rozpoxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xesprávně obsazen (a došlo tedy k odnětí účastníkova zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) tehdy, byla-li věc projexxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdu vydanými v rozporu s ustanoveními § 42 odst. 4 a § 44 zákona č. 6/2002 Sb., než v soudním oddělení, do kterého náležela (příslušela) podle způsobu rozdxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxpřípadě bylo-li novým rozvrhem práce (změnou rozvrhu práce) v rozporu s ustanovením § 42 odst. 4 uvedeného zákona dotčeno zařazení soudců a přísedícíxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxlosti přidělených věcí změnou rozvrhu práce. Z aktuální judikatury stran zásady zákonného soudce blíže viz nález Ústavního soudu ze dne 9.2.2016, sp. xxx xxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxování insolvenčních incidenčních věcí předsedou soudu. Těžištěm odkazovaného nálezu jsou přitom disentní stanoviska, která obsahují bohatou arguxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxe 26.1.2010, sp. zn. 21 Cdo 1316/2008, ve kterém Nejvyšší soud rozhodnutí vydané soudcem ve věci, která mu byla přidělena na základě tzv. rotačního systxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxhodnutí uvedl toto: "Rozvrh práce u soudu není, jak vyplývá z xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx a jeho význam nespočívá jen ve jmenovitém určení soudců a přísedících tvořících senát, samosoudců, asistentů soudců, vyšších soudních úředníků a souxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxeních učiněných podle § 42 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o sxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxh práv a svobod a § 36 odst. 2 o. s. ř. stanoví rovněž příslušnost soudce; znamená to mimo jiné, že spor nebo jinou právní věc smí projednat a rozhodnout (jxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxem práce, jinak spor nebo jinou právní věc projednal "nesprávně obsazený" soud a jde o porušení ústavního imperativu uvedeného v ustanovení čl. 38 odstx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxvuje v demokratickém právním státu jednu ze záruk nezávislého a nestranného rozhodování sporů a jiných právních věcí soudy; jde vždy o její porušení, jxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxce, neboť jedině dodržování těchto principů je způsobilé zabránit libovolnému nebo účelovému obsazení soudu
ad hoc
a zamezit tak pochybnostem o nezáxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení požadavkům zákona o soudech a soudcích, pokud způsob rozdělení věcí v něm stanovený nezajišťuje jxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxenčních pomůcek soudu nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží."
Tzv. rotační systém rozdělování věcí se uplatňuje u drtivé většiny soudů x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxní a plenární agendy Ústavního soudu (viz rozhodnutí pléna Ústavního soudu o pravidlech rozdělení agendy od roku 2007 ze dne 2.5.2006, sp. zn. Org. 17/0xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxíkem řízení účelově napadnuto řádnými i mimořádnými opravnými prostředky a dokonce i ústavní stížností. Nejvyšší soud tedy v citovaném rozhodnutí shxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxky by se jednalo o doplnění do tohoto ustanovení jedinou větou, ve které by xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xx x xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxtici sdílen, o čemž svědčí řada odlišných rozhodnutí, z nichž citujeme například rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 12.2.2012, čj. 2 Cmo 201/2011-6xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xěci řazeny podle okamžiku, kdy soudu došly, a jsou následně přidělovány jednotlivým soudním oddělením podle časového pořadí, vychází ze zásady zákonxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxx
xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxita, aniž byly splněny zákonné předpoklady, je naplněn tento odvolací důvod, neboť nemůže obstát rozhodnutí soudu prvního stupně s odůvodněním, že účxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxník uvést do skončení přípravného jednání (§ 114c) nebo prvního jednání tam, kde nebyla provedena příprava jednání, anebo ignoroval účastníkem navrhxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxtebnímu rozkazu ve smyslu § 175 odst. 4. Jinak srov. komentář k naposledy citovanému ustanovení a zejména k § 118b odst. 1.
K písm. c): Tento odvolací důxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xrávního posouzení. Jde tedy o procesní vady typu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro jeho nesrozumitelnost či nedostatek důvodů (viz výklad u § 219a oxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx postupu při provádění důkazů (například nesprávné provedení listinného důkazu či důkazu znaleckým posudkem, překročení mezí koncentrace). Odvolaxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xprávnost rozhodnutí ve věci. Takovou vadou není například situace, že účastník nebyl o jednání vyrozuměn, avšak o jednání se dozvěděl od protistrany a xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xšechny své argumenty přednesl, splnil povinnost tvrzení a učinil i důkazní návrhy). Je evidentní, že nejde o vadu, která by mohla vést ke zrušení napadexxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx soudem, které se děje zpravidla bez nařízení jednání a námitka místní nepříslušnosti se objevuje teprve v odvolání. Praxe odvolacích soudů je taková, xx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxvolacích důvodů.



xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxování skutkového stavu, přiřadilo tzv. překročení mezí zákonné koncentrace.
Před uvedeným datem koncentrace již sice existovala, avšak jen výjixxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxá koncentrace nejen povinnost pro účastníky, ale též závazek pro soud, který nesmí při svém rozhodnutí přihlédnout k tvrzením a důkazům uplatněným po dxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx odvolací důvod. Platí to tím spíše, že dosud nejsou procesní postupy v řízení ovládaném zákonnou koncentrací příliš v soudní praxi zažity, což může vésx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxní důkazů nenavržených - v rozporu s ustanovením § 120 odst. 2, věta první - či rozhodnutí na základě důkazu (nejčastěji znaleckého posudku) bez složené xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxací důvod týká nesprávně zjištěného skutkového stavu věci. V tomto případě jde o situaci, kdy účastníkem navrhované důkazy soud neprovedl a skutkový sxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxupně neprovedl, neobstojí závěr, že účastník neunesl důkazní břemeno. U tohoto odvolacího důvodu je potřeba uvést, že bývá zpravidla velmi účinným z hxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x prokázání rozhodných skutečností ze strany účastníků od důkazů nepotřebných, tedy jinými slovy nadbytečných (k tomu srov. komentář k ustanovení § 11xx x x xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxí. Buď se soud prvního stupně nechá účastníky doslova vláčet a provádí všechny jimi navržené důkazy, aniž by si dovolil hodnotit jejich potřebnost z hlexxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxch. Upřímně řečeno - obojí je výrazem nedostatečné představy o hmotněprávním posouzení věci.
Dobrý soudce nemůže být pouze dobrým znalcem procesnxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxmu uzpůsobit. V duchu zásady předvídatelnosti rozhodnutí by měl tento xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xěci, pak je zřejmé, že dokazování se musí zaměřit na průkaz vlastnictví věci na straně žalobce a skutečnost, že žalovaný mu věc protiprávně zadržuje (§ 1xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxenci věci, je nadbytečné provádět dokazování znaleckým posudkem ohledně hodnoty věci.
Pokud by žalobce navrhoval důkaz k ceně věci, bylo by na místx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx posudku ohledně kvality provedení díla či ceny, přičemž účastník bude velice sofistikovaně poukazovat na rozpory ve znaleckém posudku, které nejsou xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxba připomenout ustanovení § 157 odst. 2 a povinnost soudu vypořádat se v odůvodnění rozhodnutí s tím, proč některé navrhované důkazy neprovedl). Znalxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x písm. d) bude v tomto případě zřejmě naplněn, neboť znalecký posudek je důkaz jako každý jiný a soud by s ním měl takto zacházet, nikoliv
a priori
vycházxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx Sb. ve znění pozdějších předpisů, čemuž koresponduje často nízká odborná úroveň znaleckých posudků.
Soudce se nemůže své odpovědnosti za správnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxx
K písm. e):
Soud sice provedl navržené důkazy, avšak učinil nesprávné skutkové závěry. Jde většinou o případy nesprávného hodnocení důkazů soudex xxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx ve vzájemné souvislosti, přitom se má pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co účastníci uvedli; nicméně volná úvaha se nexxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xvšak závěry o případné nevěrohodnosti důkazu musí podepřít konkrétními skutečnostmi. Nemůže vycházet z neprocesních informací (
mediální
zprávy, xxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxx xkutkovému zjištění jedině tehdy, pokud je provede znovu nebo doplní ve smyslu § 213 odst. 2, věta za středníkem; není tedy vázán skutkovým stavem věci, jxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x x x x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxnstatovat nelogičnost hodnocení důkazů, nepřesvědčivost rozhodnutí (srov. § 157 odst. 2), ale musí svůj odlišný skutkový závěr opřít o nové či doplněxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx
x xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx možnosti zjištění skutkového stavu věci odvolacím soudem odlišně od soudu prvního stupně. V odvolacím řízení ve sporných věcech (ve věci samé) se mohox xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx závěrů soudu prvního stupně. Jde zpravidla o nové důkazy či skutečnosti, které nastaly po vyhlášení či vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 205a xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx
x xxsm. g):
Rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci tehdy, když soud chybně aplikuje hmotné právo (výjimečně jde o aplikaci práva xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xždy se musí jednat o nesprávnou aplikaci právního předpisu ve vztahu k výroku rozhodnutí, tedy mající vliv na předmět řízení. Do tohoto odvolacího důvoxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx Nejvyššího soudu ze dne 23.9.2010, sp. zn. 32 Cdo 170/2010). Obojí se totiž výrazně promítne do nesprávného právního posouzení věci samé. Jiné nesprávxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xtupně zamítne žalobu na ochranu dobré pověsti právnické osoby (§ 135 obč. zák.), protože dospěje k závěru, že ze strany žalovaného šlo o fair kritiku zvexxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxokázal, že by do jeho dobré pověsti bylo nějak zasaženo. Protože dovolená kritika se presumuje a je chráněna, pokud nevybočuje z rámce xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxsm. g) a uvede, že
presumpce
dovolenosti se vztahuje jen na kritiku, jejímž základním rysem je hodnotící úsudek. Znamená to, že jde o úvahy týkající se čxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxy unesl takzvaný důkaz pravdy a prokázal, že tvrzení ve zveřejněném článku jsou pravdivá - nikoliv na žalobci, aby prokázal jejich nepravdivost (k tomu xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx).
K odst. 3, 4:
Odvolacími důvody ani odvolacím návrhem (jak má odvolací soud rozhodnout) není odvolací soud vázán, a tak lze obojí měnit v průběhu cxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx neúplné
apelace
a zákonné koncentrace, kde nové skutečnosti nebo důkazy mohou být uplatněny jen v souladu s § 205a, 118b.
Od uvedeného je třeba důslxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx odvolání je vlastně částečným zpětvzetím odvolání, které je možné v průběhu celého odvolacího řízení (§ 207).
Nemá-li odvolání potřebné náležitoxxx x xxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxavidla vyzve odvolatele usnesením, aby doplnil odvolání o odvolací důvody nebo specifikoval rozsah odvolání ve stanovené lhůtě. Zároveň soud poučí oxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxář k § 205a
Komentátor: Petr, Jirsa
Odvolací řízení je u sporných věcí ovládáno zásadou neúplné
apelace
. xxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxnění dokazování v odvolacím řízení. K tomu přispívá i zásada zákonné koncentrace řízení posílená od 1.7.2009 (viz § 118b). Z tohoto teoretického záklaxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx 385/15, je zásada koncentrace řízení zákazem adresovaným soudu, který nepřipouští prostor pro jakoukoliv diskreci: "Vzhledem k zásadě zákonné koncxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xokud účastník sice navrhoval řadu důkazů, které však z důvodu absence "rozhodujícího důkazu" vedly ke zjištění skutkového stavu, v jehož důsledku bylx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxavených s účinností od 1.1.2014 výlučně zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, takové omezení není - zde platí zásada úplné
apelace
. xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxběhu výkonu rozhodnutí (
exekuce
). Tento závěr (který je nutno interpretovat v kontextu výše uvedených poznámek týkajících se komplexní debaty o budoxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu ze dne 17.2.2015, sp. zn. 21 Cdo 5382/2014).
Z judikatury v této souvislosti lze připomenout rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.11.2014, xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx je založeno na principu tzv. neúplné
apelace
, který předpokládá, že spor po skutkové stránce proběhne před soudem prvního stupně. Východiskem pro užixx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxávně významných skutkových tvrzení. K tomu zákon ukládá účastníku povinnost tvrdit před soudem prvního stupně všechny pro věc v té době existující práxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx celého řízení (srov. § 5, 101 x xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx podmínek uvedených v ustanovení § 118b odst. 1, věty třetí, o. s. ř. Po rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (s výjimkou rozsudků pro uznání a pro xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x důkazních novot, uvedená v ustanovení § 205a pod písmeny a) až f) o. s. ř., jsou způsobilým odvolacím důvodem také nové skutečnosti a nové důkazy, a to v roxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxy Nejvyššího soudu ze dne 2.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1681/2004, ze dne11.8.2009, sp. zn. 21 Cdo 4419/2008, a ze dne 27.2.2014, sp. zn. 33 Cdo 2763/2013).
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxě od soudu prvního stupně hodnotit důkaz výpisem z účtu opatřený poznámkou "půjčka", přičemž v této souvislosti dovolatel v odvolacím řízení uplatnil xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxo dovolatelem uplatněné návrhy na doplnění dokazování považoval podle § 205a o. s. ř.
a contrario
za nepřípustné novoty. Dovolatel se těmito skutečnxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx nebo aby jimi zpochybnil věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně, nýbrž toho, aby pomocí nich byl skutkovx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxanovení § 118b upravujícímu zákonnou koncentraci. Z toho se vyvozuje jednoznačný závěr, že nové skutečnosti a důkazy (tzv. novoty) lze uplatnit za poxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxní vyhovující rozsudek po přípravném jednání a nastalé koncentraci řízení (§ 114c odst. 4), neboť dospěje k závěru, že mezi stranami byla platně uzavřexx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxní však žalovaný tvrdí, že žalobce není právnickou osobou, ale jen organizační složkou, která vůbec nemá způsobilost být účastníkem řízení, a řízení txxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx návrhy jsou i po koncentraci přípustné, protože se vztahují k podmínkám řízení (viz komentář k písm. a/).
xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx stupně, jsou způsobilým odvolacím důvodem jen v případech uvedených v § 205a, že jiní účastníci než odvolatel mohou u odvolacího soudu namítat skutečnxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx odvolacích důvodů podle § 205a (§ 211a), že při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem či důkazům, jež byly účastníky uxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxx xxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxněny (§ 212a odst. 3). Na tom se shoduje poměrně bohatá
judikatura
(viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1681/2004) a ke sxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnosti či důkazy v řízení před soudem prvního stupně. V takovém případě nejde o odvolací důvod, ale o důvod pro podání návrhu na obnovu řízení (§ 228 a náslxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xž v odvolacím řízení se nepřihlíží k nepřípustně uplatněným novým skutečnostem a důkazům (§ 205a, 211a), viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.10.20xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxdá ustanovení § 205a písm. f), ale v praxi se nejčastěji vyskytují případy, kdy odvolatel nějakým způsobem rozvine skutková tvrzení, která se před soudxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxjí správnost zjištění skutkového stavu věci.
Nové důkazy jsou takové, které nebyly v řízení před soudem prvního stupně navrženy anebo provedeny soxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxfikovány nezaměnitelným způsobem. Stran otázky, co je, respektive není novým důkazem, judikoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31.5.2016, sp. zn. 29 xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx jeho zahájení do vyhlášení rozsudku) žádným z účastníků a nebyl ani proveden soudem prvního stupně podle ustanovení x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx x xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx aby mohl být i individualizován), byl z hlediska ustanovení § 205a o. s. ř. před soudem prvního stupně uplatněn (a nejde tedy o "nový" důkaz v odvolacím řxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxo důkazu zcela pominul)." Dále viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2016, sp. zn. 29 ICdo 30/2014.
Podmínky řízení lze zkoumat kdykoliv za řxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxu příslušnost soudu, podjatost soudců či nesprávnost obsazení soudu (srov. obdobně § 205 odst. 2 písm. a/).
V § 205a písm. b) jde o vady řízení, kterx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx neboť je po časovém limitu, avšak koncentrace je nesprávně aplikována anebo naopak - důkaz proveden byl, ač neměl být. Zároveň musí neprovedení důkazu xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x 118a odst. 3, není ve smyslu § 205a písm. b) důkazem, jímž má být prokázáno, že v řízení došlo k vadě, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí souxx xx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx je obsažena v § 205a písm. c). Jde-li o zpochybnění věrohodnosti důkazů, na nichž stojí rozhodnutí soudu prvního stupně. Účastníci se s volnou úvahou soxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxdnění bývá kusé (což lze považovat za hrubou procesní chybu), a tak fakticky je reagováno až na písemné odůvodnění rozhodnutí. Z judikatury lze připomexxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxdě konstatuje, že nejde o zpochybnění věrohodnosti důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 205a písm. c/), jestlixx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxý stav zjištěn jinak, než jak ho zjistil soud prvního stupně na základě jím provedeného hodnocení důkazů. Skutečnosti a důkazy, o nichž se účastník dozvxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xelze uplatnit v odvolání nebo za odvolacího řízení, ale pouze žalobou na obnovu xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxostí účastníků řízení - povinnosti tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a/) a povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. b/) novýmx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx) při současné absenci řádného poučení ze strany soudu podle ustanovení § 118a odst. 1-3 (jde o změnu účinnou od 1.4.2005, která byla řešena již judikatuxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxkonnou koncentraci řízení (viz samotný závěr ustanovení § 118b odst. 1 a komentář k němu).
Jestliže nebyl odvolatel řádně poučen rovněž podle § 119x xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xavšak mohly být) uvedeny před soudem prvního stupně (§ 205a písm. e/).
Zde se jasně ukazuje, jak roztříštěný a místy nelogický je procesní předpis px xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxe
podle ustanovení § 205a písm. e) mělo své opodstatnění v době před účinností zák. č. 7/2009 Sb., který rozšířil zásadu zákonné koncentrace na všechnx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxodstatnění a logiku, protože koncentrace má přednost před neúplnou apelací a účastníci jsou limitováni zákazem novot. Lze snad dovodit, že podle § 119x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx předchozí zákonnou koncentraci; jiný smysl poučení nemá. V žádném případě komentované ustanovení neznamená, že by mohli účastníci sporného řízení pxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxušení rozhodnutí podle § 219a odst. 2.
Ustanovení § 205a písm. f) umožňuje použít nové skutečnosti a důkazy, které nastaly až po vyhlášení či vydání xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx návrh podá. Také na ně se nevztahuje zákonná koncentrace (viz komentář k § 118b odst. 1, věta poslední).
Zvláštní zmínku je třeba věnovat problematixx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxzení, až do pravomocného skončení věci, tedy i v průběhu odvolacího řízení. Výjimkou je odvolací řízení v režimu neúplné
apelace
, kdy se odvolací soud mxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xůkazů (§ 205a, 211a), viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.8.2003, sp. zn. 29 Odo 162/2003, podobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2003, sp. xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxx xxsuzování důvodnosti námitky promlčení Nejvyšší soud vyjádřil takto: "Při posuzování námitky promlčení vznesené až v odvolacím řízení se nepřihlíží x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxx x x xxx o. s. ř. považovat nelze. I když se dlužník námitkou promlčení dovolává právní skutečnosti, totiž uplynutí promlčecí doby, neuplatňuje samotnou námxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xrávo dlužníka vznést námitku promlčení žádný hmotněprávní ani procesní předpis nekoncentruje do určitého stadia řízení, přičemž z povahy námitky prxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxní. K promlčení práva na základě námitky vznesené až v průběhu odvolacího řízení podléhajícího režimu neúplné
apelace
lze přihlédnout jen tehdy, vypxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xůkazů navržených před soudem prvního stupně." Obdobně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.8.2009, sp. zn. 28 Cdo 2645/2009, rozsudek téhož soudx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xmezena na řízení před soudem prvního stupně, nýbrž její vznesení se připouští i v řízení odvolacím s tou výhradou, že aplikační výluka § 98 v odvolacím řxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxto námitkou k nepřípustně uplatněným novotám. Konkrétně lze citovat z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2017, sp. zn. 28 Cdo 2795/2017: "
Judikatuxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxcentrace řízení, ale i v odvolacím řízení, které je založeno na systému neúplné apelace; jde o institut hmotného práva, jehož uplatnění zákon nekoncenxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxitku započtení může odvolací soud považovat jen za obranu proti žalobě (nikoliv za vzájemnou žalobu) s tím, že při posouzení její důvodnosti nesmí přihxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxec zažalované pohledávky) odvolací soud nepřihlíží (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2010, sp. zn. 23 Cdo 2942/2009, či ze dne 28.1.2xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxvky započtením vzájemné pohledávky dovozován, jakož i důkazy je prokazující, smějí být uplatněny jen způsobem a za podmínek uvedených v § 118b o. s. ř. xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxncentrace řízení (srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.1.2016, sp. zn. 33 Cdo 2850/2015)."
Právní stav komentáře je ke dni 1.4xxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxudců nebo obsazení soudu (blíže viz § 205 odst. 2 písm. a/). Podle § 205a písm. a) pro tyto výslovně zmíněné případy neplatí zákaz novot a lze tedy skutečxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxudku pro uznání a proti rozsudku pro zmeškání skutečnosti nebo důkazy, které prokazují nesplnění předpokladů pro jejich vydání ve smyslu § 153a a 153bx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx, ale za splnění zákonných předpokladů. Proto se odvolací soud může zabývat jedině splněním předpokladů pro jejich vydání (viz § 153a, 153b a komentář x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxímu rozsudku pro uznání (viz § 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).
x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx5b, bez ohledu na to, jaký odvolací důvod odvolatel sám uplatnil.
Z judikatury lze připomenout zajímavé rozhodnutí, že rozsudek pro zmeškání (§ 153xx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxí soud nadto nedávno judikoval, že není
contra constitutionem
takový postup odvolacího soudu, kdy v rámci řízení o odvolání proti rozsudku pro zmeškáxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxdu ze dne 22.9.2015, sp. zn. I. ÚS 1944/15).
Jinak srov. komentář k ustanovení § 153b odst. 1, 4. Ve vztahu k rozsudku pro zmeškání je třeba důsledně rozxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 206
Komentátor: Petr
K odst. 1:
Odvolání má suspenzivní účinek a
devolutivní účinek
. Suspxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxesení rozhodování "o patro" výše, tedy k odvolacímu soudu. Do doby rozhodnutí odvolacího soudu je však soud prvního stupně svým rozhodnutím vázán. Oboxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxzhodnutí předběžně vykonatelných ze zákona či na základě rozhodnutí soudu (viz § 76c, 162, § 171 odst. 1, 2). Z toho plyne, že u rozsudků, jež jsou ze zákonx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxí účinek odvolání. V takovém případě lze nařídit výkon rozhodnutí či exekuci na základě nepravomocných rozhodnutí. Výjimku představuje i rozsudek v bxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxstaveno pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání (§ 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů - viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxopádně nastává jen tehdy, jsou-li naplněny předpoklady vymezené v odst. 1 komentovaného ustanovení, tedy odvolání musí být podáno oprávněnou osoboux xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xodáno odvolání (nález Ústavního soudu ze dne 15.8.2013, sp. zn. III. ÚS 4796/12).
Zajímavé úvahy týkající se suspenzivních účinků odvolání přinášx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxanského soudního řádu: "Pro zodpovězení otázky, zda při zastavení řízení (podle § 111 odst. 3 o. s. ř.) přerušeného (až) odvolacím soudem po podání odvoxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxud zrušit také odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, je podle přesvědčení Nejvyššího soudu určující suspenzivní účinek podaného odvoxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxodnutí, jež nejsou předběžně vykonatelná, se suspenzivní účinek podaného odvolání projeví i odložením jejich vykonatelnosti).
Graf č. 3: Účinky xxxxxxxxx



xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx pak rozhodnutí o zastavení řízení nemůže přivodit pro některého z těchto účastníků méně příznivé důsledky, než jsou ty, jež nastaly v důsledku přerušexx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxvolacího" řízení by pominuly suspenzivní účinky podaného odvolání a u odvoláním napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně by se projevily účinky, kxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxké v ohrožení možným výkonem rozhodnutí nebo jeho exekucí. Usnesením o zastavení řízení podle § 111 odst. 3 o. s. ř. se přitom pouze navenek deklaruje záxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx Na tomto základě lze uzavřít, že odvolací soud, který podle § 111 odst. 3 o. s. ř. rozhoduje o zastavení řízení přerušeného u něj po podání odvolání proti xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxm xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxup podle § 110 o. s. ř. nemá v odvolacím řízení místo (řízení nesmí být přerušeno) a úvahy o následné aplikaci § 111 odst. 3 o. s. ř. se neprosadí, je-li odvxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxec nenastal suspenzivní účinek odvolání (srov. opět § 206 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 218 a § 218a o. s. ř.)."
Devolutivní účinek
naprxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxnosti zaplatit soudní poplatek, usnesení, z něhož nenabyla dosud práva jiná osoba než odvolatel, usnesení o pořádkovém opatření podle § 53, odmítnutí xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xx výkonu rozhodnutí). Může jít rovněž o případy rozhodování předsedy senátu nebo samosoudce o odvolání proti rozhodnutí vydanému justičním čekatelemx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxolutivní účinek
odvolání nenastává, pokud je odvolání zcela vyhověno. Nejsou-li shledány podmínky pro takový postup, musí být odvolání předloženo x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx a vyšších úřednících státního zastupitelství, který rozlišuje dvě situace:
V prvním případě vydá ve smyslu § 9 odst. 1 zmíněného zákona vyšší soudxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxdnout, pakliže mu plně vyhoví.
Devolutivní účinek
v tomto případě tedy evidentně nenastává, proti vyhovujícímu rozhodnutí předsedy senátu je pak ovxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxu podle občanského xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxistka ve formě námitek, specifického to opravného prostředku, o němž podle § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxláním napadnutelné není.
U odvolacího soudu zásadně nemůže v odvolacím senátu působit soudce prvního stupně, který věc rozhodl (§ 14 odst. 2). I kdyx xx xxxx xx xxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxi stáže u odvolacího soudu soudce z prvního stupně občas skutečně "potká" svou vlastní věc. Stejně tak může k této situaci dojít, a to vcelku běžně, v přípxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx
x xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxým členem, odvolání směřující proti usnesení o zastavení právě jím nařízené
exekuce
.
Odkladný účinek odvolání podaného jedním z více podílových sxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxastnictví (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.6.1980, sp. zn. 3 Cz 36/1980, též nález Ústavního soudu ze dne 16.3.2006, sp. zn. II. ÚS 315/05).
K oxxxx xx
xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxlita subjektů je vcelku běžná, stejně jako dochází ke kumulaci nároků v jednom řízení.
Z hlediska plurality subjektů je rozhodné, zde jde o účastníkxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx odvolání jednoho nemá žádný účinek ve vztahu k ostatním, výslovně zmiňuje i Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 2 Odon 154/97: "Samotný společník (§ 91 odstx x xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxítnout jako podané osobu neoprávněnou."
Naopak při nerozlučném společenství účastníků (§ 91 odst. 2) odvolání jednoho z účastníků přivodí účinky xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxm skutkovým tvrzením, která jsou odlišná od jiných skutkových tvrzení v řízení uplatněných a korespondujících xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxtatným nárokům.
V této souvislosti je třeba zmínit tzv. štěpení práva, které praxe akceptuje v souvislosti s rozsahem odvolání (§ 212). Například: xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxx Kč žalobu zamítl. Proti rozsudku soudu prvního stupně se odvolal pouze žalobce, takže rozsudek ve výroku o zaplacení částky 50 000 Kč nabyl samostatně pxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxé žalobní nároky, lze jí zažalovat více osob. Z tohoto pohledu rozlišujeme dvě kategorie kumulace:
-
objektivní kumulaci nároků (žalobce uplatní v xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxného návrhu (§ 97, 98), jak vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2017, sp. zn. 32 Cdo 2053/2015: "Výrok rozsudku o peněžitém nároku uplaxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxyslu § 206 odst. 2, věty třetí, a § 212 písm. a) o. s. ř."
Je však třeba zmínit celou otázku v širším kontextu, ze kterého plyne význam zásady procesní hosxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx z důvodů procesní ekonomie (§ 112); některá řízení jsou pak spojena přímo ze zákona (§ 235b o. s. ř.: /1/ Byla-li proti stejnému rozhodnutí podána žaloba xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xítě a o výživě nezletilého dítěte.).
Z nedávné doby lze v uvedené souvislosti odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2017, sp. zn. 21 xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxci procesní společenství, ale každý z nich jedná v řízení sám za sebe. Tento interpretační názor vtělil Nejvyšší soud do odůvodnění rozhodnutí, ze kterxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xx5 z. ř. s.). Zástavním věřitelem se jako účastník řízení o soudním prodeji zástavy rozumí ten, kdo podal u soudu návrh na nařízení prodeje zástavy a kdo v nx x xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxi zástavy ten, kdo je vlastníkem k prodeji navržené zástavy. Je-li zástava ve spoluvlastnictví více osob, jsou účastníky řízení všichni spoluvlastníxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx jako je tomu při pluralitě účastníků sporného řízení na straně žalobce nebo žalovaného (srov. § 90 a § 91 odst. 1 a 2 o. s. ř.); každý zástavní dlužník jedxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xe oprávněn podat jen sám za sebe a kterým proto může toto usnesení napadnout jen v části týkající se jeho spoluvlastnického podílu na zástavě, není právnx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxvě), dotčena."
K odst. 3:
Suspenzivní účinek odvolání nenastává ve vztahu k ostatním výrokům rozhodnutí, pokud odvolání směřuje pouze proti výroxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxok o náhradě nákladů řízení nejenom výrok o náhradě nákladů mezi účastníky sporného řízení, ale i výrok ohledně nákladů státu či výrok o odměně notáře jaxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxé s jejich uplatněním (§ 513 obč. zák.). U úroku není rozhodné, zda je zákonný či smluvený. Poplatek z prodlení se týká zejména dlužného nájemného. Podobxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx.
Lhůta k plnění (§ 161) a předběžná vykonatelnost (§ 162) představují další případy, kdy odvolání do těchto výroků nemá žádný účinek ve vztahu k ostaxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxutí o lhůtě k plnění (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.8.1992, sp. zn. 2 Cdo 6/92).
Vzdání se odvolání a jeho vzetí zpět
Právní stav koxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxaci, jež sleduje zároveň základní cíle xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxx
xx
x xxxxxx
x
xxté co bylo vyhlášeno rozhodnutí, nebo
-
po vydání rozhodnutí, které se nevyhlašuje.
Logické je, že vzdát se může odvolání pouze ten, komu xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxě, kdy zákon takové zpětvzetí připouští, nelze toto zpětvzetí vzít dalším úkonem zpět a navrátit tak řízení do původního stavu (usnesení Nejvyššího soxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxem v písemném vyhotovení rozhodnutí nesprávně poučen o možnosti podat proti rozhodnutí odvolání. Odvolání podané takovým účastníkem odvolací soud oxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxní legitimace k podání odvolání jednou provždy končí, šlo-li o účinné vzdání se odvolání. Účinné vzdání se odvolání je takové, které učiní k podání odvoxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxšení nebo vydání rozhodnutí vůči soudu do doby než rozhodnutí nabude právní moci, eventuálně než je jím podáno odvolání. Učinit tak lze v listinné podobx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx xx x xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx, jestliže odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem. Prakticky to půjde jedině u písemného podání, které by kvůli časové prodlevě s poštxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxadní právní názor Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 31.10.2012, sp. zn. 33 Cdo 3273/2011: "Učiněné procesní úkony nelze v zásadě vzít zpět, tedy odstxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxí žaloby, zpětvzetí odvolání apod.). Není proto ani, jak shora uvedeno, rozhodný případný omyl v procesním úkonu. Procesní úkon, jehož povaha to umožňxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx nejpozději současně s odvolávaným procesním úkonem."
Současné doručení odvolání a procesního úkonu xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx převzetí (platí zejména pro elektronické podání). V pochybnostech o přesném čase podání je jistě správné, že rozhoduje den podání, avšak při znalosti xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xnes nejsou počítány pouze na dny, měsíce a roky, ale jsou známy i lhůty hodinové (srov. k tomu například insolvenční zákon č. 182/2006 Sb.).
K odst. 2:
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xegitimovaný účastník. Pochopitelně, že vzít odvolání zpět lze jedině do okamžiku rozhodnutí o odvolání (vyhlášení rozhodnutí nebo rozhodnutí bez poxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxech a podobně. K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2004, sp. zn. 29 Odo 137/2003: "Zastaví-li odvolací soud odvolací řízení pro xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx výroku o nákladech řízení), jelikož o těchto výrocích platí, že jsou v právní moci (právní moc rozhodnutí soudu prvního stupně nastává, jako by odvolánx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu, který zastaví odvolací řízení zcela, zčásti atd. "Rozhodne-li se totiž odvolatel změnit již podané odvolání tak, že bude napadat rozhodnutí soudu pxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xx xxxxnutí odvolací lhůty a odvolací soud o něm rozhodne způsobem uvedeným v § 207 odst. 2" (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.4.2010, sp. zn. 32 Cdo 1443/xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx rozhodnuto, je možné vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu. Nejvyšxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxnutích, vysvětlil, že každý procesní úkon je nutno posuzovat z objektivního hlediska, tj. podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jexxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxevil, a tím, co jím projevit chtěl, nemá na procesní úkon a jeho účinnost žádný vliv. Občanský soudní řád nemá speciální ustanovení o obsahových a formáxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxuze tehdy, jestliže projev účastníka nezanechává pochybnosti o svém obsahu a smyslu."
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxé právní posouzení věci, ale o vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takováto námitka směřující vůči konkrétnímu vadnému proxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxo 782/2015).
Podstatné je, že k zastavení odvolacího řízení není třeba souhlasu protistrany. Pouze v případě nerozlučného společenství účastníkx xx xx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxnstatuje: "Zpětvzetí žaloby je jednostranným procesním úkonem účastníka, jehož účinky nastávají tím, že dojde soudu; stane-li se tak, nelze zpětvzexx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxvního soudu ze dne 11.12.1997, sp. zn. IV. ÚS 295/97.
V praxi mohou nastat ještě dvě situace: odvolání je vzato zpět až po rozhodnutí odvolacího soudu x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx takto rozhodne (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 16.4.2009 sp. zn. 26 Cdo 228/2009). Ve druhém případě se aplikuje § 218 písm. b) a odvolání se usnesenxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx nastává okamžikem doručení písemného vyhotovení poslednímu z těchto subjektů.
Je-li odvolací řízení zastaveno z důvodů zpětvzetí odvolání, pak xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxtí soudu prvního stupně nabývá právní moci po uplynutí odvolací lhůty poslednímu z účastníků - srov též komentář k ustanovení § 159.
Nakonec je třeba xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxzhoduje se pouze o zastavení odvolacího řízení, aniž by bylo nutné zabývat se uvedenými otázkami. Například odvolání, které bylo podáno někým, kdo nenx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxštní případ zastavení odvolacího řízení představuje zastavení odvolacího řízení po uplynutí jednoroční lhůty ve smyslu § 111 odst. 3 za použití § 211x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 511) má odvolací soud při zastavení řízení zároveň zrušit rozhoxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx. Nepodrobují se však rozsudku soudu prvního stupně (to by vzali odvolání zpět) a v zájmu právní jistoty se tento rozsudek musí nějakým způsobem odstranxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x985, str. 520) a vzbuzoval již tehdy vážné pochyby o správnosti svou podivnou logikou. Pokud by totiž účastníci nechtěli věc řešit soudně, pak by mělo doxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxrpretováno také tak, že se při zastavení odvolacího řízení naopak podrobují rozhodnutí soudu prvního stupně a zastavení řízení má důsledky obdobné jaxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxpně úspěšná a u které si lze těžko představit, že projevená dobrá vůle k mimosoudní dohodě povede k negaci příznivého výsledku sporu. Navíc je třeba zdůrxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxžnost zrušení rozhodnutí nikde zakotvena není.
Na závěr lze připomenout ustanovení § 41 odst. 2, podle kterého se každé podání posuzuje podle jeho oxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxmž musí rozhodnout okresní soud, zpětvzetí odvolání s podmínkou není zpětvzetím, viz § 41a odst. 2), což platí i pro podání v odvolacím řízení.
Úkxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxř k § 204 upravujícímu odvolací lhůtu.
Soud prvního stupně rozhoduje o odmítnutí odvolání jen tehdy, je-li podáno opožděně, v ostatních případech xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxtnutí odporu proti platebnímu rozkazu (§ 174 odst. 3), kdy rozhoduje soud prvního stupně i za situace, je-li odpor podán někým, xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x18a), protože v případě nesprávného posouzení včasnosti (opožděnosti) odvolání soudem nalézacím může i odvolací soud opožděné odvolání sám odmítnoxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxo pověřený člen senátu (nemusí tedy rozhodovat celý senát).
Proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost je odvolání přxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxčit, aby odůvodněno bylo. Proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x odmítnutí odvolání jeho opožděnost, ale skutečnost, že bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.5.2018, sxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxtí, proti němuž je odvolání přípustné. Není-li nejpozději poslední den této lhůty odevzdáno u doručujícího orgánu (dodáno do veřejné datové sítě, příxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx dojde k soudu, ale protože jde o procesní lhůtu, je pro včasnost odvolání rozhodný okamžik jeho odevzdání orgánu, který je má povinnost doručit (§ 57 odsxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx soud zbystřit svoji pozornost zejména v situaci, kdy je rozhodnutí napadané v odvolání nejprve doručeno náhradním způsobem. Může se totiž stát, že přex xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xinak řečeno, může dojít k tomu, že rozhodnutí je nejprve doručeno fiktivně, účastník se bude domnívat, že mu běží odvolací lhůta až od doby, kdy si zásilkx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxá na okamžik doručení rozhodnutí vliv, pokud předtím uplynula desetidenní lhůta. To však platí jen o zásilkách určených do vlastních rukou, neboť ostaxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxutí o svém odvolání, nesmí se tedy upínat pouze na okamžik, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí, resp. kdy ji v úložné době převzal.
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx rozhodnutí - přípustné odvolání (viz komentář k ustanovení § 202 odst. 1 písm. c/).
Odmítá-li soud prvního stupně odvolání pro opožděnost (obdobnx xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxolání zavinil, že odvolání muselo být bez věcného projednání odmítnuto, je povinen, vznikly-li ostatním účastníkům v odvolacím řízení náklady, nahrxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdal, není tedy bez dalšího možné podat je kdekoliv - odevzdat v podatelně nepříslušného soudu. Je-li odvolání podáno u nepříslušného soudu jinak (nikoxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xebo alespoň předáno k poštovní přepravě, takže bude následovat rozhodnutí o odmítnutí odvolání.
K tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx na spravedlivý proces), že se odvolání nepodařilo zaslat příslušnému soudu v zákonné lhůtě pro podání odvolání, neboť celý tento procesní postup obecxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xro který by nebylo možné aprobovat ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, na kterou ve svém usnesení odkazuje Vrchní soud v Olomouci. Podle Nejvyššíhx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxolání příslušnému soudu" (např. R 23/86), tj. v dané věci Krajskému soudu v Ostravě. To se v daném případě nestalo a nestalo se ani to, že by se okresnímu soxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxu (viz i ustanovení § 208 odst. 2 o. s. ř.) shodné s elektronickým podáním, Ústavní soud vzhledem k odlišnému charakteru obou institutů (zcela zjevná vyšxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xoudem nesprávně o odvolání poučen, tudíž je nutno vzhledem k výše řečenému rozhodnutí obecného soudu ústavně aprobovat, neboť fatální chybu stěžovatxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxně modifikoval zákon č. 300/2008 Sb., neboť v současné době platí, že soudy jsou povinny spolu komunikovat prostřednictvím systému datových schránek xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx do datové schránky soudu příslušného - pak je rozhodné, zda se tak stalo ještě během odvolací lhůty; jinak je odvolání opožděné.
2.
Je-li odvolání pxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx podání buď přímo doručeno příslušnému soudu, anebo alespoň předáno k poštovní přepravě, jinak je opožděné.
Přes postupující elektronizaci juxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxdský faktor". Na ten je ošidné se spoléhat, zvláště zastává-li i Ústavní soud názor jako v uvedeném rozhodnutí - že je zásadně věcí odvolatele, aby odvolxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx a včas podaného odvolání, pokud nebylo v odvolací lhůtě podle § 204 odst. 1 předáno tímto nepříslušným soudem soudu příslušnému nebo orgánu, který má pxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xdvolacího soudu, který bude o jeho odvolání rozhodovat, stejně jako u podání odvolání do protokolu u nepříslušného soudu však platí, že v těchto případxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxením spisu odvolacímu soudu (§ 210). Z tohoto pohledu je nejvhodnější využít k odeslání veřejnou datovou síť.
Podá-li účastník odvolání proti rozhxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx být v některých případech odlišný soud od toho, jenž předběžné opatření vydal (k tomu srov. komentář k § 453 z. ř. s.). Také v tomto případě však platí, že jx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx § 467 z. ř. s.
Jako opožděné nemůže být posuzováno ani odvolání v pozůstalostní věci, které bylo ve lhůtě podáno u notáře, který byl jako soudní komisax xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxx: xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxanovení § 208). Teprve v případě, že prvoinstanční soud dospěje k závěru, že z hlediska časového je odvolání podáno řádně, a vypořádá se tak s otázkou jehx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxe-li soud prvního stupně k závěru, že odvolání je podáno včas a že má všechny zákonem předepsané náležitosti, vyzve odvolatele k zaplacení soudního popxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx zásadou procesní ekonomie předkládat spis odvolacímu soudu bez zaplaceného soudního poplatku, protože v takovém případě pravděpodobně dojde k vrácxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxtníka k zaplacení (doplacení) soudního poplatku podle ustanovení § 9 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., soudních poplatcích, a to na účet soudu prvního stupnxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx zjistí, že soud prvního stupně nesprávně určil výši poplatku za odvolání, v důsledku čehož odvolatel zaplatil poplatek nižší. Zatímco bude předseda (xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx (telefonicky, e-mailem) spojili se zástupcem odvolatele (nebo s ním samotným) a sdělili mu, chce-li rozhodnutí o odvolání uspíšit, aby zaplatil u souxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xracovních dnů (paralelně může probíhat příprava odvolacího jednání) - a je to rozhodně vhodnější postup než ten, kdy odvolací soud vrátí spis bez předcxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxi bohužel setkat a nutno podotknout, že důvěru občanů v justici rozhodně neposilují).
Soudní praxe je k náležitostem odvolání poměrně benevolentxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx nejširší podmínky pro naplnění principu práva na spravedlivý proces), a pokud je z podání alespoň v náznacích zřejmé, proti jakému rozhodnutí odvolánx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxlání neobsahuje ani ty základní náležitosti, dochází k odmítnutí odvolání odvolacím soudem dle ustanovení § 211 ve spojení s ustanovením § 209 a 43 odxxx xx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxém rozsahu odvolatel napadá, nebrání neuvedení údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně a čeho se odvoxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxání ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř."
Výzva k doplnění odvolání musí obsahovat veškeré náležitosti usnesení podle usxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx s nízkým právním vědomím, není vhodné používat jako výzvu k doplnění odvolání unifikovaný vzor, v němž je například uvedeno, že má odvolání obsahovat oxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxem, případně petitem odvolání.
Tabuľka č. 4: Odvolání, soudní poplatek a doručování odvolání ostatním účastníkům (modelové situace).
I--------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx výchozí situace                                       I další postup                                                      I
I----------------------------------------------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx                                                                                                        x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------------------------------I
I odvolání je podáno včas a bez vad                           I soud vyzve k zaplacení SOP a zároveň zašle odvolánx xxxxxxxx      x
x                                                             x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx                                            x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------------I
I odvolání je podáno včas, ale trpí vadami spočívajícími v    I soud prvního stupně vyzve k odstranění vad,                       I
I tomx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx  x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx                            x
x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx                             x x xxxxxxx xxxxxxxx x xyjádření; nejsou-li odstraněny,             I
I                                                             I předloží spis odvolacímu soudu                                    I
I-------------------------------------------------------------I-----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx      x xxxxxxxxx xx xxxxxx x. stupně zároveň vyzván k zaplacení SOP i k  I
I rozhodnutí napadá, přesto trpí vadami                       I doplnění odvolání, doplní-li odvolatel odvolání a zaplatí-li i    I
I                                                             x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx        x
x                                                             x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx                              x
x                                                             x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx                 x
x                                                             x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx                                           x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------------------------I
I odvolání je podáno opožděně                                 I soud prvního stupně odvolání odmítne;                             I
I                                                             I k úhradě SOP nevyzývá                                             I
I-----xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxvolání podá někdo,                                        I soud prvního stupně spis předloží odvolacímu soudu; k úhradě SOP  I
I kdo k tomu není oprávněn                                    I nevyzývá                                                          I
I-----------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxé                                     I soud prvního stupně spis předloží odvolacímu soudu; k úhradě SOP  I
I                                                             I nevyzývá                                                          I
I----------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx                                       x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx                              x
x x podá odvolání opožděně                                    I a po právní moci usnesení o odmítnutí vrátí SOP                   I
I                                                             I podle § 10 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb.                           I
I-------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx                                                                                                          x
xxxxxxx-------------------------------------------------------I-------------------------------------------------------------------I
I odvxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxx xxx                           x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx                                           x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------------------------I
I odvolání je podáno opožděně                                 I soud prvního stupně odvolání odmítne                              I
I-------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxx                                           x soud prvního stupně vyzve k odstranění vad, odvolání je doplněno, I
I                                                             I soud je rozešle ostatním účastníkům                               I
I------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxx                                           x xxxx xxxxxxx xxxxxx vyzve k odstranění vad,                       I
I                                                             I odvolání není doplněno, soud prvního stupně                       I
I                                                             I předloží spis odvolacímu soudu                                    I
I-----------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx                                                                                                                   x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------------------------------I-------------------------------------------------------------------I
I odvolání podá někxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx    x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx                  x
x xxx                                                         x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx                      x
x                                                             x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx                                I
I-------------------------------------------------------------I----------------------------------------------------------------xxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx                                    x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx  x
x xxx xx xxxxxxxx                                             x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxé vrátí SOP                       I
I-------------------------------------------------------------I-------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xále) krátká; na žádost odvolatele, s níž by se měl soud vždy z důvodu procesní korektnosti vypořádat, může být prodloužena. K tomu citujeme usnesení Nejxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx odvolání a v důsledku toho jí nevyhověl, mohlo být odvolací řízení pro označené vady zastaveno (nyní odvolání odmítnuto) jen za předpokladu, že se s touxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx formulace úměrné stupni právního vědomí odvolatele a například uvést:
Z Vašeho odvolání není vůbec jasné, v jakém rozsahu je rozsudek napadán. Rozxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxejmé, se kterými z těchto výroků nesouhlasíte. Dále je nutné uvést, v čem spatřujete nesprávnost rozhodnutí, to znamená vysvětlit, proč s rozhodnutím xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx také třeba, abyste uvedl, jak má podle Vašeho návrhu odvolací soud rozhodnout, tedy zda má rozsudek soudu I. stupně změnit, nebo zrušit.
K tomu dále sxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxění provést, vyplývá, že výzva musí obsahovat upozornění na konkrétní vadu, tj. v čem spočívá a jakým způsobem má být odstraněna. Zastavení odvolacího xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxpodal konkrétní poučení o způsobu jejího odstranění. Jde-li o výrok, jímž soud prvního stupně rozhodl o dělitelném plnění (zpravidla zaplacení peněžxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxi části výroku o dělitelném plnění může dojít k tzv. rozštěpení původně jednotného práva, o němž bylo rozhodnuto jedním výrokem, na dvě práva se samostaxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxtatě jen to, proti kterému rozhodnutí (jeho výroku) směřuje. Někdy se tak účastník podáním blanketního odvolání pouze snaží oddálit rozhodnutí odvolxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx zřejmé i z dosavadního průběhu řízení, měl by soud prvního stupně neprodleně zareagovat na podání blanketního odvolání, okamžitě vyhotovit výzvu k doxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxázornit, jak benevolentní procesní předpis ve vztahu k blanketnímu odvolání je, a zároveň, jak je uživatelsky komfortní podání (nejen odvolání) prosxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxálené a odlehlé, má zde však mobilní signál i připojení na internet. Zavolá mu jeho vážený
klient
, že již před čtrnácti dny obdržel rozsudek, kterým byl v xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx sice taktně upozorní klienta, že čerpá zaslouženou dovolenou, avšak zároveň jej ubezpečí, že s ohledem na úctu, kterou k němu chová, procesní situaci nxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxhránky do datové schránky soudu blanketní odvolání proti rozsudku. Než se odvolání přes elektronickou podatelnu a příslušnou rejstříkovou referentxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxt spisy (je jich několik desítek, protože se také vrátil z dovolené), takže trvá celý den, než se vůbec k blanketnímu odvolání dostane. Začne vyřizovat uxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxé schránky; obsahuje soudcovskou lhůtu k doplnění odvolání v trvání pěti dnů. Z toho vyplývá, že odvolatel tak fakticky získá dobu dalších dvou pracovnxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx odvolání proti běžnému rozsudku na straně jedné a proti rozsudku pro uznání a zmeškání na straně druhé. U kontumačního rozsudku a rozsudku podle § 153a xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
x xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxí vad odvolání (jeho doplnění) většinou odvolatel zašle soudu své doplňující podání, s nímž nalézací soud naloží dvojím způsobem: 1. posoudí původní oxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx k závěru, že odvolání nebylo ani přes výzvu doplněno, vyplní předkládací zprávu a spis předloží odvolacímu soudu k rozhodnutí. Je tedy na odvolacím souxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, je procesní zavinění na skončení řízení na účastníkovi, který vady neodstranil či poplatek nezaplaxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xxx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxěje k závěru, že odvolání bylo podáno někým, kdo k tomu není oprávněn, nebo směřuje proti rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2, přxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxího předloží spis odvolacímu soudu, který rozhodne podle ustanovení § 218. V tomto případě, stejně jako v případě, kdy odvolatel nedoplní neúplné odvoxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxmu soudu.
V intencích komentovaného ustanovení, respektive ve vztahu k ustanovení § 208 až 210 je třeba uvést, že se jedná o úkony, které může podle § xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxvat rozhodovací činnosti. V rámci organizačních opatření soudu lze takovouto činnost delegovat na vyšší soudní úředníky, takže soudci, který napadaxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxpně může provádět vyšší soudní úředník. Stejně tak mohou tyto úkony vykonávat i asistenti soudců (§ 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcíchxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxa a není proti němu odvolání přípustné. Přímo ve výrokové části je vhodné výrazně upozornit odvolatele na to, že v případě nedoplnění odvolání může být jxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x tomto usnesení, bude spis předložen odvolacímu soudu, který může odvolání jako neprojednatelné odmítnout.
Právní stav komentáře je ke xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxším účastníkům), kteří odvolání nepodali, je-li podáno včas a je-li bezvadné (byly odstraněny vady postupem podle § 209), takže je předpoklad, že se jíx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xaplacen soudní poplatek a není-li řízení (odvolatel) od něj osvobozeno, vyměří jej (vz. 60). Referát bude například znít: "Ref: - 1) doruč žalovanému vxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx zástupci žalobce se žádostí o vyjádření ve lhůtě 15 dnů, na adresu z č. l. 1, do DS." Pro průběh řízení není vhodné, aby byl nejprve odvolatel vyzván k zaplaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxk k vyjádření k odvolání.
Ostatním účastníkům se doručí pouze takové odvolání, které směřuje:
1.
proti rozsudku,
2.
proti usnesení ve věci sxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xx0 odst. 1 doručováno ostatním účastníkům automaticky odvolání proti každému rozhodnutí, což je postup nejen zbytečný, ale dokonce se jedná v jistém sxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxto případě je s ohledem na charakter rozhodnutí více než vhodné co nejrychleji spis předložit odvolacímu soudu a nezdržovat řízení), o přerušení řízenx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx protože jeho stejnopis se ostatním účastníkům doručuje téměř vždy. Výjimkou je odvolání proti rozsudku, proti němuž není přípustné (§ 202 odst. 2), odxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxdle § 209 přímo předloží spis odvolacímu soudu k rozhodnutí, aniž by předtím rozesílal stejnopis odvolání ostatním účastníkům.
Pokud je odvolání xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx. Takový závěr vyplývá například z xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx9 rozšířila okruh odvolání, která soud prvního stupně doručuje ostatním účastníkům, což je reakce právě na citované rozhodnutí Ústavního soudu. Je naxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxí proti usnesení se nedoručuje ostatním účastníkům povinně a automaticky. Tam, kde si nalézací soud není jist, zda je třeba odvolání rozeslat či nikolixx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxdložení spisu odvolacímu soudu. Soudce (vyšší soudní úředník, asistent) vyplní předkládací zprávu, kanceláři dá pokyn, aby spis předložila odvolacxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xoud, již bude stejnopis odvolání doručen a zároveň při takovém postupu nebude zbytečně prodlužováno řízení.
Vzorový dokument č. 1: Předložení odvxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx



x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxů a existuje řada jeho nálezů, kterými byla zrušena rozhodnutí obecných soudů jen proto, že nebylo odvolání (i proti usnesením) doručeno před rozhodnuxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx soud znalce, aby se vyjádřil k odvolání podanému proti rozhodnutí o přiznání znalečného, odepřel mu tím možnost zpochybnit argumenty odvolatele a hájxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxolání proti nákladovému výroku elektronického platebního rozkazu; v nálezu ze dne 18.5.2017, sp. zn. I. ÚS 326/17, ve vztahu k odvolání matky proti výrxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxuhodobé a konzistentní; proto by měl nalézací soud alespoň s předložením spisu odvolacímu soudu odeslat odvolání tomu, kdo je nepodal.
K odst. 2:
Čxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxadiu řízení (k tomu srov. § 114 odst. 1). Později tak činí zpravidla na základě námitek odvolatele. Existuje zde bezprostřední vztah s ustanovením § 205x xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx o tom, zda řízení nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek řízení.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxobilost procesní (§ 19, 20), a je povinností nalézacího soudu připojit pro účely rozhodnutí soudu odvolacího příslušné výpisy (zprávy) z rejstříků, v xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx věci rozhodnuté (§ 159a odst. 4), takže povinností soudu I. stupně je připojit příslušný spis, na nějž odvolatel ve svém odvolání poukazuje. Může být odxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx x xx xxx xxxxxx xxxxhne, aby soud vyžádal interní předpisy příslušné právnické osoby, z nichž je zjistitelné, zda právě osoba, která podepsala odvolání, je mohla vůbec poxxxx
x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxl až po vyhlášení rozsudku. K námitce se příslušný soudce vyjádří, případně v této souvislosti provede soud další šetření.
Pokud má odvolatel v úmysxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxpit soudní poplatek v kolcích na prvopis odvolání, případně v účtárně soudu zjistit číslo účtu, na který poplatek složí bez předchozí výzvy.
K odst. 3x
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxkládací zprávy, který obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti. I z těchto důvodů je vhodné používat oficiální kancelářské vzory.
Odvoláxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxrých případech může podat odvolání žalobce i žalovaný (navrhovatel i ten, kdo návrh nepodal) a je třeba rozeslat stejnopis odvolání s žádostí o vyjádřexx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx prvního stupně spis předložit odvolacímu soudu.
Při předkládání je třeba dbát, aby spis měl odpovídající úpravu, aby vedoucí kanceláře (rejstříkxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxo člena odvolacího senátu). Předkládací zpráva musí být podepsána příslušným předsedou senátu nebo vyšším soudním úředníkem, případně asistentem, xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí proti rozhodnutí asistenta, soudního komisaře, justičního čekatele nebo pověřeného administrativního pracovníka, měl by vždy do předkládací zprxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x 210a
Komentátor: Jirsa
V této normě je upravena tzv.
autoremedura
, tedy postup, prostřednictvím něhož může přímo soud prvního stupně "odklidit" sxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxv tehdy, je-li podáno neoprávněnou osobou nebo opožděně. Nalézací soud postupuje obdobně jako soud odvolací, mění-li rozhodnutí soudu prvostupňovéxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxvěru, že odvolání je důvodné. Výrok zní například:
Usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 14.6.2019, čj. 14 C 82/2019-21, se mění tak, xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx
x xxxxx xxxxxxxxdury může nalézací soud rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím:
1.
o povinnosti zaplatit soudní poplatek,
2.
z něhož nenabyla práva jiná osxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xtupně uloží v řízení o náhradu újmy na zdraví s odkazem na ustanovení § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. žalovanému, aby zaplatil soudní poplatek za žalobu v xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx soudních poplatků (§ 138), takže přímo soud prvního stupně může toto rozhodnutí změnit tak, že se povinnost platit soudní poplatek žalovanému neukládxx
xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxbození od soudních poplatků, a odvolatel přesvědčí soud prvního stupně, že předpoklady pro osvobození v jeho případě existují. Autoremedurou lze rozxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxení opatrovníka není rozhodnutím, které by mohl změnit autoremedurou soud prvního stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2012, sp. zn. 3x xxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxo neodstraněné vady či odvolání (§ 208) pro opožděnost. Doplní-li tedy spolu s odvoláním odvolatel žalobu tak, že je způsobilá dalšího projednání, můžx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxbo nezaplacení jistoty nebo jejího doplatku (srov. komentář k ustanovení § 75a, § 75b odst. 1). Tzv. velká exekuční novela (zák. č. 396/2013 Sb.) rozšířxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxní provedení - § 266 či zastavení - § 268).
Autoři tohoto komentáře se přiklánějí k názoru, že autoremeduru lze uplatnit ve vztahu ke všem usnesením vxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxm, či o právním nástupnictví), a nikoliv jen ve vztahu k těm, která jsou upravena v části šesté. Je-li jedním z motivů velké exekuční novely tzv. odbřemenxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxvání ve výkonu rozhodnutí. Tento závěr podporuje i porovnání významu rozhodnutí, na která
autoremedura
dopadá zcela nepochybně (vedle usnesení o naxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxném). Bylo by
absurdní
, pokud by prvostupňový soud mohl autoremedurou změnit rozhodnutí ve věci samé s dalekosáhlými důsledky, nikoliv však méně význxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xyhověno, nemůže být subjektivně úspěšný, ostatní se mohou proti rozhodnutí bránit odvoláním. Odvolání by nebylo přípustné pouze v případě, že by v rámxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxl zamítnut návrh na prominutí zmeškání lhůty (§ 202 odst. 1 písm. c/), nebo usnesení, jímž byl zamítnut návrh na neúčinnost doručení xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xodle kterého může soud prvního stupně zrušit rozsudek pro zmeškání. Proti tomuto usnesení je odvolání přípustné.
Konečně obsahuje jistou formu auxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxistrativního pracovníka soudu, a ustanovení § 9 odst. 1, 2 zák. č. 121/2008 Sb., které tento postup umožňuje i ve vztahu k rozhodnutí vyššího soudního úřxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xsnesení o námitkách proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému není přípustné odvolání (§ 9 odst. 2 zák. č. 121/2008 Sb.).
Srov. též xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 211
Komentátor: Petr
Právní úprava odvolacího řízení není nikterak obsáhlá a již z tohoxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxí (§ 209, 210). Odvolací řízení totiž není ničím jiným, než pokračováním civilního procesu směřujícího jako celek k vydání konečného meritorního rozhxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx řízení odvolací, pokud není výslovně ve speciálních ustanoveních o odvolacím řízení stanoveno něco jiného (např. § 213b odst. 1, § 215 odst. 2). Výslovxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxdnou skutkovou souvislost s dříve uplatněným nárokem), není v odvolacím řízení přípustná (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.1.1998, sp. zn. 2 Cdox xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxího řízení, které je řízením o řádném opravném prostředku. Řadu ustanovení si odvolací soud proto musí modifikovat tak, aby vyhovovala potřebám odvolxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx (srov. komentář k ustanovení § 157). Přitom v zásadě pro odvolací soud ustanovení § 152-166 (s výjimkami jako např. § 153b, rozsudek pro zmeškání v odvoxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx x). Mezi nejčastější případy přiměřené aplikace ustanovení části třetí v řízení odvolacím patří uzavření smíru v průběhu odvolacího řízení, kdy se přixxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxda senátu zahájí jednání, sám či pověřený člen senátu podá zprávu o dosavadním průběhu jednání, odvolatel přednese odvolání, protistrana se k němu vyjxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu, jakož i na judikáty uveřejněné v tzv. zelené sbírce (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek NS ČR) a podle okolností případu jim doporučí uzavření xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xrvního setkání s mediátorem (§ 100 odst. 2). Pochopitelně, že předseda senátu takto postupuje, pokud je věc pro uzavření smíru vhodná a uzavření smíru jx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxě vést ke snížení důvěry účastníků v nezávislé a nestranné posouzení věci.
Dále se přiměřeně používají, není-li v části čtvrté speciální úprava, zexxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxžkách postupu řízení (§ 107-111), spojení věcí (§ 112), dokazování (§ 120-136), náhradě nákladů řízení (§ 137-151).
Za zvláštní zmínku stojí přiměxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxí nebo univerzální sukcesi. Singulární sukcese dokonce někdy bývá zneužívána těmi účastníky, kteří taktizují ve sporu a vyhovuje jim jeho prodlužováxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxů). Výjimkou nejsou ani případy ztráty způsobilosti být účastníkem řízení, zejména jde o případy úmrtí účastníků (fyzických osob).
Pokud jde o ztrxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx, pak by měl usnesením rozhodnout o tom, kdo nastoupí do odvolacího řízení na místo původního účastníka. Současná praxe usměrňovaná Nejvyšším soudem sxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx soud odvolací (viz Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol.: Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha: C. H. Beck 2006, 1111 s.). Jde sice o řxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxcí řízení je zahájeno podáním odvolání, nikoliv faktickým předložením spisu s odvoláním odvolacímu soudu. Konec konců nejnovější
judikatura
dává zx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx x průběhu odvolacího řízení; je přitom nerozhodné, že návrh byl podán ještě u soudu prvního stupně v době před předložením věci odvolacímu soudu k rozhodxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxci pokračovat nelze, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví.
Shora uvedené platí pro takové odvolání, které je tzv. řádné (přípustxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx nepostupuje přiměřeně dle § 107, ale rozhoduje se podle § 208, 218 nebo 218a. Rozhodování podle § 208 znamená, že se odvolání bez dalšího odmítne pro opxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxoti usnesení soudu prvního stupně je odvolání přípustné. Prakticky však není, kdo by se proti takovému rozhodnutí odvolal, jestliže jde o případ úmrtí xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xástupci se o odmítnutí odvolání vůbec nedozvědí. Odstranilo by jakékoliv pochyby, pokud by vždy do řízení za osobu, která ztratí způsobilost být účastxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxm rozhodnutím může být xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx x odmítnutí opožděného odvolání odvolacím soudem tam, kde nerozhodl soud prvního stupně podle § 208.
Judikatura
dále vcelku logicky dovodila, že i x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxkrétně o situaci souvisící s nezaplacením soudního poplatku. Dovolatelka napadla odvoláním usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xsnesení ze dne 26.4.2017, sp. zn. 25 Cdo 4242/2016 uvedl: "I pro usnesení odvolacího soudu je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí (§ 154 odst. 1, § 1xx xxxxx x x x xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxť důvod pro zastavení řízení nebyl v době vydání usnesení odvolacího soudu dán."
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 2xxx
xxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxtář k němu) a také zákonnou koncentrací řízení. K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2008, sp. zn. 29 Odo 100/2006: "Účastníci těch řxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxo, všechny právně významné skutečnosti a nabídnout všechny právně významné důkazy, včetně těch, jimiž předejdou procesním či hmotněprávním námitkáxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxtel vznesl v odvolacím řízení probíhajícím v režimu neúplné
apelace
námitku promlčení, která nebyla spojena s nepřípustným uplatněním nových skutexxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxí uplatnit nové skutečnosti a důkazy, jimiž vznesenou námitku promlčení vyvracejí."
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxx xxx xx xxxxxx xtejná omezení. V režimu úplné
apelace
(nesporné řízení podle zákona č. 292/2013 Sb.) takové omezení ovšem neplatí (§ 20, 21 z. ř. s.), jak poukazuje napxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx x x05a písm. a), b), c) a f) mohou i jiné osoby při splnění zákonných podmínek uplatňovat bez ohledu na to, zda je uplatnil odvolatel. Jde totiž o skutečnosxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxzhodnutí anebo k věrohodnosti důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně anebo skutečnosti nebo důkazy vzniklé po vyhláxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xx x xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx ostatní účastníci řízení je sami použít nemohou.
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 212
Komentátor: Petr, Jirsa
Nx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx sto let. Na aktuálnosti citace však čas nezměnil v zásadě nic: "Z přezkumné činnosti odvolacího soudu plyne, že skutkový materiál v instanci prvé sebraxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxí soudu prvého ve věci samé je nesprávné, aneb odpůrce jeho naopak zase novou oporu pro tvrzení, že rozsudek soudu prvého je správný. Není úkolem odvolacxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xředneseno" (Hora, V.: Československé civilní právo procesní, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, díl III, str. 58).
Zásada dispoziční, která ovládá cixxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxm
). Pokud by se odvolací soud s námitkami stěžovatele obsaženými v jeho odvolání nevypořádal, bylo by jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné a v konečném důxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x odvolání rozsah, v jakém napadá rozhodnutí soudu prvního stupně (viz § 205 a komentář k němu). V teorii rozsah, v jakém se odvolatel domáhá přezkumu rozxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu.
Jak vyplývá například z nálezu Ústavního soudu ze dne 8.3.2006, sp. zn. II. ÚS 118/05, nemůže odvolací soud zásadně vybočit z mezí daných odvolánxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxolání, tj. návrh na způsob rozhodnutí odvolacího soudu (potvrzení, změna či zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně) nemá většího významu.
Odvolxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxk může nastat i zhoršení pozice odvolatele oproti stavu vytvořenému rozhodnutím soudu prvního stupně, což je jinak nepřípustná změna k horšímu (zákaz xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxvislé výroky jsou takové, které nemohou bez výroku hlavního existovat, jsou od něho odvislé a sledují jeho osud.
Příklad: Ve věci výchovy a výživy nexxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxrok o výživném. V opačném případě, kdy odvolání směřuje pouze proti výroku o výživném, není výrok o výchově dotčen a nabývá samostatně právní moci (uvedxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx přičemž se jednalo o stanovisko k rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 5 Co 1882/2017, které sice vychází z dosavadní praxe, dle níx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxli hledat příklady v pracovním právu (hlavní výrok o neplatnosti rozvázání pracovního poměru a závislý výrok o náhradě mzdy).
Vzájemná závislost sx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx 32 Cdo 2053/2015.
Podle § 212 písm. b) v případech nerozlučného společenství (§ xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní, třebaže odvolání psal jen některý z účastníků, odvolací soud opět není vázán rozsahem odvolxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx výroku, který se ho přímo týká, jsou napadeny i výroky týkající se zbylých nerozlučných společníků. Prakticky jde zejména o případy zrušení a vypořádáxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xýv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 16.12.1974, sp. zn. Plsf 2/74). Naopak o nerozlučné společenství nejde a výjimka z vázanosti rozsahem odvolání stanovxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxjvyššího soudu ze dne 4.10.2017, sp. zn. 28 Cdo 1701/2017, a judikaturu tam citovanou).
Poslední výjimku obsahuje § 212 písm. c), který ukládá odvolxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxastníky. V těchto případech je rozhodující hmotné právo, které vymezuje práva a povinnosti účastníků na té či oné straně sporu. Jde zejména o zrušení a vxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxobené více škůdci atd.
Je třeba též zmínit problém tzv. štěpení nároku (práva) - k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 3.3.2005, sp. zn. II. Úx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx pragmatické důvody vedly k tomu, že soudní praxe akceptuje štěpení původního nároku založeného na jednom skutkovém základě na dva nároky se samostatnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxupně vyhověl žalobě v celém rozsahu a dospěl k závěru, že smlouva o půjčce byla platně uzavřena. Žalovaný se odvolává do částky 90 000 Kč s tím, že nezpochyxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxtatně tvrdil i před soudem prvního stupně, který mu neuvěřil. Původní skutkový základ žaloby představovala smlouva o půjčce 100 000 Kč tvrzená žalobcexx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxxx právo se samostatným skutkovým základem.
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 212a
Komentátor: Petr
K odst. 1:
Jexxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxího soudu. Odvolací soud v rámci přezkumné činnosti by měl z hlediska obecného smyslu civilního řízení, kterým je nalezení spravedlnosti, řešit v prvnx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxpu, neboť nelze hovořit o spravedlnosti bez "fair" procesu. Přezkumná činnost odvolacího soudu v sobě tedy zahrnuje nejenom posouzení hmotného právax xxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x
xxxxxxxxxx xx xxxxx
xx x xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxeptuje.
Obecně vzato - komentované ustanovení předpokládá, že odvolací soud může přezkoumat rozhodnutí soudu prvního stupně ze všech důvodů, tedx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx zákona č. 292/2013 Sb. (zejména § 20, 21 z. ř. s.), na které se vztahuje princip úplné
apelace
.
Podle judikatury ve věcech, v nichž se v odvolacím řízexx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
x x ve věcech, v nichž se systém neúplné
apelace
v odvolacím řízení neuplatní jen proto, že soud prvního stupně nedodržel zákonem předepsaný procesní posxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxčnostem a důkazům, byť by vyplývaly z obsahu spisu (viz k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2004, sp. zn. 29 Odo 268/2003, nebo usnesení Nxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxlo rozšíření zákonné koncentrace řízení (k tomu srov. § 119a, § 205a písm. e/).
K odst. 2:
V režimu neúplné
apelace
je situace komplikovanější. V uxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx neboť pro rozhodnutí ve věci samé (kromě sporného řízení také v řízení o výkon rozhodnutí a v řízení konkursním a vyrovnacím, jakož i insolvenčním) se z pxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxní vlastnického práva k nemovité věci je podáno tzv. blanketní odvolání. Takto bývá označováno odvolání, které neobsahuje žádné odvolací důvody. Zprxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xdvolání." Okresní soud v takovém případě podle § 209 a § 43 odst. 2 vyzve usnesením odvolatele k doplnění odvolání o odvolací důvody v přiměřené lhůtě a xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x x xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xdmítnutí odvolání, pak odvolací soud zpravidla výzvu opakuje. Nejsou-li ani v takovém případě vady odvolání odstraněny, odvolací soud vydá usnesení x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxzbude nic jiného, než odvolání projednat a eventuálně si podle obsahu odvolání podřadit odvolací důvody pod příslušné zákonné ustanovení.
U rozhoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxtní odvolání musí být soudem přezkoumáno, což potvrzuje usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.1.2017, sp. zn. 21 Cdo 1834/2015, dle něhož "u odvolání, ktxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x. s. ř., a proti usnesení jen procesní povahy, nebrání neuvedení odvolacího důvodu v pokračování v odvolacím řízení; odvolání nelze z tohoto důvodu odmxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxvolání, jež postrádá jakékoliv vymezení odvolacích důvodů, ale rovněž takové odvolání, v němž odvolatel vymezil odvolací důvody toliko poukazem na uxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxxxxx ustanovení je uvedena další výjimka ze zásady, že odvolací soud může přezkoumat rozhodnutí soudu prvního stupně i z důvodů, jež nebyly uplatněny. Pro zxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxtněny před soudem prvního stupně nebo zda v průběhu xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxd soudem prvního stupně, je z tohoto hlediska bezvýznamná" (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.8.2009, sp. zn. 21 Cdo 4419/2008).
Nové skutečnxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxředvídatelným rozhodnutím, která v minulosti bývala poměrně častá a mnohdy doslova šokovala obě strany. Odvolací soud nemůže vydat rozhodnutí, kterx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxě argumentovat ve vztahu k otázce, jež se s ohledem na právní názor odvolacího soudu jeví jako významná pro jeho rozhodnutí (viz nález Ústavního soudu ze xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxení odvolacího soudu (§ 211 a § 118a odst. 4, § 254 odst. 3).
V žádném případě nemůže odvolací soud sám o sobě zohlednit novou skutečnost či důkaz. Nutnx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xkutečnostem přihlédnout jen tehdy, byly-li v odvolacím řízení uplatněny. Ač lze ve věcech výkonu rozhodnutí uvádět novoty, nemůže k nim odvolací soud xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx.2015, sp. zn. 26 Cdo 274/2015). Lze poukázat i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.8.2009, sp. zn. 21 Cdo 4419/2008, v tom smyslu, že pokud bylo rozhodxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxy, aniž by byl omezován tím, že v řízení před soudem prvního stupně tuto možnost nevyužil.
K odst. 4:
Další omezení je v § 212a odst. 4 a týká se rozsudkx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xro odvolací soud jsou pouze ty, které vymezuje § 205b. Prakticky to představuje pouze přezkum předpokladů pro vydání těchto rozsudků (viz § 153a nebo § xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxm představujícím zmatečnost rozhodnutí (§ 229 odst. 1, x xxxxx xx x xxx x xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xalšímu řízení, eventuálně věc postoupit příslušnému orgánu (§ 221 odst. 1) či řízení zastavit.
K jiným vadám řízení před soudem prvního stupně, než xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xehdy, jestliže nemohla být za odvolacího řízení zjednána náprava.
Jak uvádí například Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 12.7.2006, sp. zn. III. ÚS 1xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxdnění toliko vad zakládajících zmatečnost, jakož i jiných vad řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5)."
Půxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxbo § 118b. Po 1.4.2005 k tomu přistoupila kumulativní podmínka spočívající v nemožnosti odvolacího soudu zjednat nápravu. K příkladu vady, již nelze nxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxnit jiné vady řízení před soudem prvního stupně, například správným provedením výslechu svědka a podobně. Pakliže to není možné, může podle § 221 odst. x xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxkumná činnost odvolacího soudu se v těchto případech vztahuje pouze k důvodům týkajícím se výroku procesního usnesení. Ostatní otázky odvolací soud nxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xamé tam, kde přezkoumává procesní rozhodnutí (viz také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.9.2001, sp. zn. 29 Odo 532/2001).
Právní stav xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xo, že skutkové závěry soudu prvního stupně nemohou obstát, může opakovat důkazy provedené před soudem prvního stupně, ale může provádět i nové dokazovxxxx
x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx se jejich provedení jeví nutné samotnému odvolacímu soudu (k tomu srov. zejména komentář k ustanovení § 28 z. ř. s.). V režimu neúplné
apelace
a koncentxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx 3).
"Nepodmíněná vázanost odvolacího soudu skutkovými zjištěními soudu nalézacího je civilním procesním kodexem od samého počátku jeho účinnosxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxity, jež brání odvolacímu soudu odchýlit se bez dalšího od skutkových zjištění, která soud prvního stupně čerpal z výpovědí účastníků řízení a svědků, xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxocení. Jestliže se odvolací soud neřídí těmito zásadami, dochází k ohrožení či dokonce porušení práva účastníka na spravedlivý proces" (Havlíček, K.x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
K odst. 2:
Odvolací soud fakultativně zopakuje dokazování (§ 213 odst. 2) proto, že při něm došlo k formálním chybám a tím je zpochybněna otázka správxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxovým zjištěním, než učinil soud prvního stupně.
Civilní řízení je ovládáno mj. zásadou přímosti a ústnosti, z čehož plyne kategorický požadavek na xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx učinil soud prvního stupně, pokud tyto důkazy neprovedl znovu, jinak by porušil práva účastníků garantovaná, jak již bylo výše uvedeno, dokonce v ústaxxx xxxxxx x x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx od skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, aniž zopakoval dokazování, zejména změnil právní náhled na věc. Hodnocení důkazů bez jejich prxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxímosti, dle níž dokazování provádí soud, jenž rozhoduje ve věci, a to při jednání, ke kterému předvolá účastníky řízení. Smyslem a účelem zásady přímosxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxje též další aktuální
judikatura
Ústavního soudu - viz např. nález ze dne 17.2.2015, sp. zn. II. ÚS 1180/14).
To platí i pro případy, že půjde o důkazyx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xudikaturu Nejvyššího soudu, např. na rozsudky ze dne 4.5.2010, sp. zn. 22 Cdo 2793/2009, ze dne 24.6.2010, sp. zn. 30 Cdo 1802/2010, ze dne 18.8.2010, spx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx zopakování důkazů před odvolacím soudem či doplnění nezbytných důkazů, pokud se odvolací soud chce od skutkových zjištění učiněných soudem prvního sxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxutkových závěrů soudu prvního stupně odchýlit, musí se tak stát na základě rovnocenných poznatků. Kdyby tomu tak nebylo, rozhodoval by odvolací soud (x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxzhoduje-li odvolací soud poté, co zopakoval soudem prvního stupně provedené důkazy, k nimž však soud prvního stupně nepřihlédl (§ 213 odst. 3 o. s. ř.), xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxdě jiných, nikoliv rovnocenných poznatků nežli soud prvního stupně."
U důkazních prostředků, kde je vliv skutečností nezachytitelných v protokoxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx porušením zásady přímosti, vyvodil-li z nich odvolací soud jiné skutkové závěry než soud prvního stupně, aniž je sám znovu předepsaným způsobem zopakxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx7).
Naopak, hodnotil-li odvolací soud jinak než soud prvního stupně výpovědi účastníků či svědků, kteří byli vyslechnuti přímo před soudem prvníhx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxprávné rozhodnutí ve věci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.8.2006, sp. zn. 33 Odo 803/2005). Důkazy bezprostředně provedené před soudem prvníxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxípadně je povinen provést další důkazy, které mu poskytnou pro odlišné skutkové hodnocení rovnocenný podklad (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.5.xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxa volného hodnocení důkazů. Má-li odvolací soud jiný názor na provedené důkazy, musí je sám znovu provést a pak teprve z nich případně učinit jiná skutkoxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxzsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.9.2018, sp. zn. 30 Cdo 4327/2016, dle něhož: "Z ustanovení § 213 odst. 2 o. s. ř. odvolacímu soudu vyplývá povinnost zaxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx v tom, že má-li odvolací soud za to, že žalobcem předložené důkazy k prokázání jeho tvrzení ohledně vzniku utrpěné materiální újmy, jsou nedostatečné, xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx odst. 2 o. s. ř. I kdyby bylo odvolání podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxtění skutkového stavu věci soudem prvního stupně a hodlá-li provádět dokazování, tedy pokud se rozhodne postupovat podle § 213 a 213a o. s. ř. Jestližx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx práva, která jim zákon poskytuje při dokazování."
K odst. 3:
V tomto ustanovení se řeší specifický případ, kdy odvolací soud musí provést znovu důkxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xp. zn. 21 Cdo 1472/2017). V praxi to znamená, že šlo o důkazy, které se nehodily soudu prvního stupně do mozaiky skutkových zjištění, a proto o nich raději xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxyššího soudu ze dne 10.4.2015, sp. zn. 21 Cdo 627/2014). V tomto případě by odvolací soud automaticky rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a vrátil věx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xde by rozsah opominutých důkazů kontrastoval s celkově provedeným dokazováním, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2003, sp. zn. 22 Cdo 465/200xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxonomie dokazování jako specifický projev hospodárnosti řízení musí odvolací soud mít vždy na zřeteli. Jsou-li např. potřební svědkové bytem v okresnxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxní, že dojde k porušení xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxtěním, než učinil soud prvního stupně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2002, sp. zn. 29 Odo 717/2001).
K odst. 4, 5:
Dokazování lze doplnit v oxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxé
apelace
musí jít o důkazy přípustné ve smyslu § 205a nebo § 211a. Platí zde však podmínka, že kromě potřebnosti nesmí jít o rozsáhlé dokazování (viz záxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx ve smyslu komentovaného ustanovení se však nepoměřuje množstvím důkazů, které je potřeba provést, ale rozsahem skutečností relevantních pro posouzxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.12.2016, sp. zn. 21 Cdo 3426/2016).
Ustanovení § 213 odst. 4, 5 hovoří o nových důkazech účastníky navrženýcx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxtníka (přiměřeně dle § 118a odst. 4 nebo podle § 254 odst. 2), nemůže odvolací soud přihlédnout při hodnocení důkazů (srov. § 132 s tím, že před soudem prxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx67/2014, nevyjadřuje rozsáhlost doplnění dokazování ve smyslu ustanovení § 213 odst. 4 počet (množství) důkazů, které by měly být za odvolacího řízexx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxtatečným dokazováním se má v tomto ustanovení na mysli stav, kdy soud prvního stupně sice provedl některé důkazy, avšak šlo o důkazy zjevně nezpůsobilé xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxené důkazy, které jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a které vyplývají z obsahu spisu, nemůže rozhodnutí soudu prvního stupně z tohoto důvodu zxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxsace jako důsledek novely č. 59/2005 Sb. účinné od 1.4.2005 se promítá také do povinnosti odvolacího soudu provést dokazování tam, kde v režimu úplné
axxxxxx
xx xx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xežimu neúplné
apelace
, opakuje-li dokazování. Odvolací soud musí toto dokazování provést sám, tedy nezprostředkovaně. K tomu lze opět připomenout rxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxastníků a svědků, kteří byli vyslechnuti přímo před soudem prvního stupně, ač důkaz jejich výslechem zopakoval pouze přečtením protokolu o jejich výpxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxnamená, že odvolací soud může provést nenavržené důkazy v systému neúplné
apelace
jen tehdy, pokud jejich potřeba provedení vyšla najevo již za řízenx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx, zda potřeba provedení jiných důkazů (za podmínek neúplné
apelace
) nastala, či nikoliv (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.9.2008, sp. zn. 21 Cdo xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xe zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu (§ 120 odst. 2);
-
účastníky uplatněné a soudem nalézacím provedené důkazy
-
- pokud přx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
x
x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x
x z nichž nalézací soud neučinil žádná skutková zjištění;
x
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxsprávné rozhodnutí;
-
důkazy týkající se věrohodnosti ostatních důkazních prostředků;
-
důkazy navržené v reakci na poučení podle § 118a odsxx xxxx
x
xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx
x
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu;
-
důkazy prokazující nesplnění podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání nebo pro uznání.
K odst. 2:
Jde-li o účastníky navržené důkaxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxho. K posledně uvedenému případu je třeba poznamenat, že praxe akceptuje dožádání prostřednictvím okresních soudů, byť někdy vznikaly pochybnosti, xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxanovení § 39.
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 213b
Komentátor: Petr, Jirsa
K odst. 1:
V ustanovení § 118a jsou xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx
x
xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxení (odst. 2);
-
výzva k označení důkazů (odst. 3);
-
obecné xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxnce navíc znamená, že nenastává koncentrace řízení (§ 118b odst. 1), slouží tomu, aby soud nevydal nepředvídatelné rozhodnutí a aby účastník sporného xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x aby před prohrou dostal v podobě konkrétní výzvy ze strany soudu, který má permanentní procesní poučovací povinnost, šanci dotvrdit rozhodné skutečnxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxnnostem, jejichž porušení často vede odvolací soud ke kasaci nalézacího rozhodnutí. Tak často, že se někdy nabízí otázka, zda vůbec byl v praxi odvolacxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx, a tedy "nekasírovat" rozhodnutí soudu prvního stupně bez dalšího jen proto, že podle názoru odvolací instance byla tato povinnost porušena.
Poruxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxího a věc s účastníky
de facto
podrobně probírat po skutkové stránce a provádět rozsáhlé dokazování. To je až na výjimky svěřeno nalézací instanci a bylx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxcí povinnost podle § 118a zavazuje i odvolací soud, který má zásadně napravit nedostatky v poučení ze strany soudu prvního stupně, má-li na věc stejný hxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xmotněprávní názor.
Uvedená poučení se vztahují zejména k řízení před soudem prvního stupně, a to k nalézacímu jednání ve věci i k jednání přípravnémxx xx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xrajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22.1.2002, sp. zn. 10 Co 668/2001). Analogicky by tedy mohl odvolací soud spolu s nařízením jednání písemně poučit xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xrvostupňového rozhodnutí. V odvolacím řízení se podle ustanovení § 213b odst. 1 tato povinnost omezuje v režimu neúplné
apelace
ustanovením § 205a xxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx4.2016, sp. zn. 33 Cdo 4513/2015, "poučení účastníků řízení podle § 118a odst. 2 ve spojení s § 213b odst. 1 o. s. ř. přichází v úvahu jen tehdy, kdy je pro uxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxi slovy, soud účastníky řízení poučí, jestliže jimi uvedená tvrzení a navržené (případně nenavržené, ale provedené) důkazy nepostačují k tomu, aby byx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxánky věci i při případném jiném právním názoru soudu, není třeba k poučení přistupovat."
Odvolací soud plní poučovací povinnost při jednání (usnesxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxná (viz § 216 odst. 1, 2).
Tabulka č. 5: Důsledky porušení poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1-3.
I------------------------------------I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxxx                 x xxxxxxx odvolacím   I chování                I rozhodnutí                  I činnost soudu nalézacího I
I účastníka ve věci                  I soudem              I účastníka              I odvolacího soudu            I                          I
I------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xřemene tvrzení, "špatná I dodatečně účastníka I nereaguje              I potvrzení rozhodnutí        I                          I
I žaloba", neunesení důkazního       I poučí, má-li na věc I                        I                             I                          I
I břemenex xxxxxxx xxxx              x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x                        x                             x                          x
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx   x xxxxx               x                        x                             x                          x
x xxxxxx xx xxxx xxxxx xx            x                     x                        x                             x                          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------I---------------------I------------------------I-----------------------------I--------------------------I
I neunesení břemxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx     x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxího       I poučí, má-li na věc I novot ve smyslu § 205a I je-li třeba další           I reakce účastníka a znovu I
I břemene, absence nebo              I stejný hmotněprávní I                        I dokazováxxx xxx xxx xxxxxx  x xxxxxxxx                 x
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx   x xxxxx               x                        x xxxxxxx xx xxx xxxxx xx     x                          x
x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx          x                     x                        x xxxx xx xxxxxxxxxxx         x                          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I-----------------------------I--------------------------I
I neunesení břemene tvrzení, "špatná I dodatečně účastníka I reagujxx xxxxxxxxxxxx  x xxxxxxxxx xx xxxxx          x                          x
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx       x xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx   x                          x
x xxxxene, absence nebo              I stejný hmotněprávní I                        I jež může provést sám (§ 213 I                          I
I nedostatečnost poučení soudem I.   I názor               I                        I odst. 4, věta před          I                          I
I stupně (§ 118x xxxxx xxxx          x                     x                        x xxxxxxxxxxx                 x                          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------I--------------------------I
I neunesení břemene tvrzení, "špatná I nemá                I                        I zrušení rozhodnutí          I                          I
I žaloba", neunesení důkazního       I na xxx xxxxxx       x                        x                             x                          x
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx              x xxxxxxxxxxxx xxxxx  x                        x                             x                          x
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx   x                     x                        x                             x                          x
x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx          x                     x                        x                             x                          x
xxxxxxxxxxx--------------------------I---------------------I------------------------I-----------------------------I------------------------xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x                     x                        x xxxxxxx xxxxxxxxxx          x                          x
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx       x                     x                        x                             x                          x
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx  x                     x                        x                             x                          x
x xx x18a odst. 1-3) na základě      I                     I                        I                             I                          I
I odlišného hmotněprávního názoru    I                     I                        I                             I                          I
I------------------------------------I---------------------I-------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxnosti (§ 118a odst. 1-3) soudem prvního stupně představuje vadu řízení, jen vyplyne-li potřeba uvést další důkazy či tvrzení z odlišného právního názoxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xe poučovací povinnost soudem prvního stupně vlastně splněna nebyla. Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.7.2015, sp. zn. 22 Cdo 4478/2014: xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx odvolacího soudu. Právní názor odvolacího soudu je totiž v tomto případě považován za "příčinu" toho, proč soud prvního stupně nesplnil poučovací povxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x x x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxx xxxxxxx xxxx x x x xxxx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx tedy významný důvod, proč ji soud prvního stupně nesplnil, došlo za řízení před soudem prvního stupně - objektivně vzato - bez ohledu na jeho "příčinu" k xxxxxxxx x xxxx xx xx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xnamená, že účastník má právo na poučení kdykoliv v nalézacím i odvolacím řízení, vyjde-li tato potřeba najevo. Není významné, že o potřebě poučení není xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx2007, sp. zn. 28 Cdo 1496/2007: "Jinou vadu řízení ve smyslu § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř., která musí mít za následek zrušení rozhodnutí soudu prvního stxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxzy vyplynula z odlišného právního názoru odvolacího soudu. Při splnění těchto předpokladů odvolací soud k této vadě přihlédne, i když nebyla uvedena v xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx x § 213b odst. 1 vedlo k uplatnění nových skutečností nebo nových důkazů, ač to § 205a o. s. ř. neumožňuje."
Pokud přitom ke zrušení rozhodnutí soudu pxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxích skutečností a důkazů, a to bez ohledu na to, že koncentrace řízení již nastala. S respektem k zásadě rovnosti zbraní musí být tentýž prostor dán rovněx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxzoru, že žaloba o zaplacení částky 80 000 Kč se opírá o platnou smlouvu o dílo, čemuž odpovídalo i splnění poučovací povinnosti (§ 118a odst. 1-3). Odvolaxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xdlišnému právnímu názoru odvolacího soudu tedy splněna nebyla, což představuje vadu řízení, jež má za následek zrušení rozhodnutí soudu prvního stupxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xaloba byla přesto zamítnuta, neboť žalobce neprokázal, že se cena za řádně dokončené a předané dílo nestala xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xoud je názoru, že smlouva byla platně uzavřena, dílo bylo řádně dokončeno a předáno, a poučí žalobce, který v odvolání uvede, že splatnost byla vázána na xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xohoto tvrzení označil důkazy. Žalobce na poučení podle § 118a odst. 3 zareaguje a navrhne vyslechnout jako svědka Ing. Dvořáka, který měl stavbu zkontxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xozsahu.
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 214
Komentátor: Petr
K odst. 1, 2:
Zásada ústnosti a přímosti ovládá i oxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxi aplikovat, provádí-li se v odvolacím řízení dokazování (§ 122, 123 za použití § 211), nebo jeví-li se vhodným jednání nařídit. Ústavní soud v nálezu zx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxstatným způsobem na základě důvodů neuplatněných v odvolání snížil znalečné, jednání, na němž by znalci bylo umožněno, aby se vyjádřil k důvodům, na nixxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx 1 Listiny, jakož i k porušení jeho práva na ochranu vlastnictví zaručeného v čl. 11 odst. 1 Listiny."
Dle aktuální judikatury Ústavního soudu (nález xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxízeno být musí, neboť jde o rozhodování ve věci samé: "V řízení ve věcech ochrany z rušené držby (§ 176-180 o. s. ř.) soud ve věci samé rozhoduje usnesením a xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xednání. To platí tím spíše, doplňuje-li dokazování."
Mezi výjimky patří v první řadě rozhodování o odmítnutí odvolání (§ 214 odst. 2 písm. a/), o ktxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xdvolání po uplynutí odvolací lhůty (§ 218a), pokud o něm nerozhodl soud prvního stupně, jak je primárně jeho povinností podle § 208 odst. 1. Rovněž tak se xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx
xxxxx x x14 odst. 2 písm. b) se rozhoduje bez nařízení jednání, pokud se zastavuje odvolací řízení. To může být v důsledku vzetí odvolání zpět ze strany odvolatexx xx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx x07, 109).
Rovněž odvolání proti jakémukoliv rozhodnutí o předběžném opatření (vyhovění, zamítnutí či odmítnutí návrhu příp. zastavení řízení o nxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xvláštním řízení soudním platí pro rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o speciálním předběžném opatření samostatná úprava (§ 409 odst. 2, § 465 z. ř. xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xsrov. nález Ústavního soudu ze dne 19.1.2010, sp. zn. I ÚS 1537/09). Ve věci výkonu rozhodnutí lze odkázat na § 254 odst. 8.
Podle § 214 odst. 2 písm. d) xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxlšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a/), postupuje věc věcně příslušnému okresnímu nebo krajskému soudu anebo soudu zřízenému k projednání a rozhodovánx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxnit (§ 104 odst. 1), není-li dána pravomoc soudů, rozhodne též o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží (§ 221 odst. 1 písm. c/).
Podle § 21x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxné vykonatelnosti (§ 162). Nejčastěji jde o situaci, kdy odvolatel fakticky nenamítá nic proti správnosti rozhodnutí, jímž mu xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxntář k § 160 odst. 1. Je však nutno poukázat na nálezy ze dne 20.5.2010, sp. zn. II. ÚS 580/10, a ze dne 16.9.2010, sp. zn. III. ÚS 291/08, v nichž Ústavní soud xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí se k podanému odvolání vyjádřit, porušil tím princip rovnosti účastníků ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny. Proto také byl novelizován § 210 odst. 1, podlx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xstanovení nesmí být odvolacím soudem vykládáno formalisticky s tím důsledkem, že odvolací jednání nebude automaticky v uvedených případech nařizovxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxje odvolací soud usnesením.
K odst. 3:
Bez nařízení jednání nelze zásadně jednat o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé, a to ani tehdy, když o věci xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx tedy nesprávné právní posouzení věci. Kumulativně však musí být splněna podmínka vzdání se práva účasti na projednávání věci či souhlas s rozhodnutím xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxo soudu ze dne 9.2.2016, sp. zn. 23 Cdo 3130/2015, dle něhož "odvolací soud nemůže rozhodnout o odvolání bez nařízení jednání, jestliže se účastník domáxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xe účastníci s tímto postupem odvolacího soudu vyslovili souhlas, na tomto závěru nemůže nic změnit." Rovněž tak nemůže odvolací soud rozhodnout o odvoxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxolání ve skutečnosti obsahuje i jiné odvolací důvody (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2005, sp. zn. 33 Odo 276/2004).
Jestliže se odvolacx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xtrany souhlasily nebo je navrhovaly, což platí i pro výživné pro nezletilé dítě (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2003, sp. zn. 30 Cdo 1316/2003)x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxesení soudu prvního stupně ke zjišťování rozhodných skutečností o okolnostech doručení pomocí šetření, aniž nařídil jednání a aniž při jednání dal účxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x x xxxx xxxxxxxxx xxxx být vyhotoven protokol či pořízen záznam (§ 40 odst. 1, 2).
Zvláštní úpravu najdeme v § 254 odst. 8. Pro výkon rozhodnutí platí, že k projednání odvoláxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx soud prvního stupně v souladu se zákonem bez nařízení jednání. To neplatí, bylo-li odvolání podáno proti usnesení soudu prvního stupně vydanému ve věcx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
x xlatnost právního jednání zachyceného v listinách, jimiž oprávněný podle § 256 odst. 2 (§ 36 odst. 4 ex. ř.) dokládá přechod práva nebo povinnosti z vykoxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxi němž postupuje podle § 122 a násl. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.7.2006, sp. zn. 20 Cdo 969/2006).
Ve zvláštním řízení jsou někdy upravexx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxu výjimečně nařídit.
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 215
Komentátor: Petr, Jirsa
K odst. 1:
V § 214 byly řešeny xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxátu po dohodě senátu o termínu odvolacího jednání nařídí jednání a předvolá všechny, jejichž účast je nutná. Kromě účastníků a jejich zástupců půjde zpxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xřiměřeně dle § 115 odst. 1 (srov. komentář k němu) s tím, že okruh účastníků odvolacího řízení nemusí nutně kopírovat okruh účastníků řízení před soudex xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxadě plné moci, doručuje se předvolání podobně jako jiné pouze zástupci vyjma případů, kdy je třeba účastníka vyslechnout či musí osobně v řízení něco vyxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxřednictvím veřejné datové sítě. Představit si lze i předvolání telefonické nebo telefaxem, i když jde o záležitost spíše hypotetickou. V praxi je častxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxalizují se problémy s doručováním. Písemně soud předvolává zpravidla pomocí vzorů, které vydává Ministerstvo spravedlnosti. Soubor vzorů je umístěx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxcovány do informačních systémů pro okresní soudy (ISAS) a krajské soudy (ISVKS).
Předvolání má být učiněno s dostatečným předstihem, aby předvolaxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxdech, kdy podle povahy věci a okolností případu není prováděno rozsáhlejší dokazování anebo účastníci na dodržení lhůty netrvají. Zákon výslovně hovxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx o lhůtu méně než pětidenní.
K odst. 2:
I pro odvolací soud by mělo platit, že nařizuje jednání po náležité přípravě (§ 211, 114a). Znamená to, že příslxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xři prvním jednání. Samotný průběh jednání odvolacího soudu je upraven v § 215 odst. 2 tak, že se přiměřeně použijí ustanovení § 116-118, § 118a odst. 4 a x xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxá by měla obsahovat stručné, chronologicky seřazené informace o jednotlivých procesních úkonech provedených soudem prvního stupně včetně seznámenx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xěje většinou za pomoci vyvolávacího zařízení anebo je provádí zapisovatelka, je-li jednání přítomna.
Po prověření totožnosti účastníků, jejich xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx žalobce X. Z. proti žalovanému A. B.". Předseda senátu poté vyzve odvolatele, aby přednesl odvolání či alespoň vlastními xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxtníci. Jak již bylo uvedeno výše, poté následuje zpráva předsedy senátu či pověřeného člena senátu o dosavadním průběhu jednání.
Jsou-li splněny vxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxníkům či jejich zástupcům se uděluje právo závěrečného návrhu (k tomu srov. komentář k ustanovení § 119a odst. 2). Toto právo přísluší v první řadě odvolxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xožadované náklady řízení.
Následuje neveřejná porada senátu odvolacího soudu a opětovné předvolání účastníků k vyhlášení rozhodnutí. Podle povxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxdnání se sepisuje protokol o jednání odvolacího soudu, nejčastěji prováděný magnetofonovým záznamem za aktivní účasti předsedy senátu, který je povxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxdsedy senátu zapisovatelka. Pokud je to možné, pořizuje se z jednání záznam podle § 40 odst. 1, což je s ohledem na menší náročnost odvolacího jednání idexxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxzději do skončení odvolacího jednání (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.3.2014, sp. zn. 21 Cdo 2737/2012).
Není-li ve věci meritorně rozhodovánxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxh svědka či provedení znaleckého posudku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.5.2000, sp. zn. 26 Cdo 1196/2000). Je hrubou procesní chybou, pokux xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxí k odvolacímu jednání v plném počtu. Nic nebrání v takovém případě, aby podle § 101 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 211 odvolací soud projednal věc v nxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xonat.
Komplikovanější je situace, kdy se dostaví účastník bez svého zástupce, avšak nesouhlasí s projednáním odvolání bez tohoto zástupce. Podle xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxníka odvolání projednal (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.8.2000, sp. zn. 26 Cdo 2023/2000). Ne tak benevolentně (a v duchu zásady, že spravedxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxvení § 101 odst. 3. Podobně se za dovolací důvod dle x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx. 22 Cdo 1370/1998).
Tabulka č. 6: Základní rozdíly mezi jednáním nalézacího a odvolacího soudu.
I------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx                                                  x xxxxxxx xxxxxxxxxx xoudu                I
I---------------------------------------------------------------------------------I----------------------------------------xx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx                                        x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx     x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------------I-----------------------------------------I
I přednes žaloby a vyjádření k ní                                                 I dokazování u odvolacího soudu výjimexxx x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxI
I větší aktivita soudu při usmiřování                                             I senátní vedení odvolacího jednání       I
I--------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx                                            x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx      x
I---------------------------------------------------------------------------------I-----------------------------------------I
I výxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx                                                     x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx     x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------I-----------------------------------------I
I dokazování u nalézacího soudu zásadně                                           I absence poučení podle § 119a            I
I-------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxh                                                              I odlišný návrh konečného rozhodnutí      I
I a nesporných skutkových tvrzení                                                 I v rámci závěrečné řeči                  I
I-------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxá-li se jednání přípravné) I                                         I
I---------------------------------------------------------------------------------I--------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx                                            x                                         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------I-----------------------------------------I
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 216
Komentátor: xxxx
x xxxxx xx
xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xniverzální či singulární sukcese (viz § 107, 107a za použití § 211). Není totiž zásadně představitelné, že jednání před odvolacím soudem proběhne s jixxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xy to mít za následek zamítnutí žaloby bez možnosti zhojit tento nedostatek v odvolacím řízení. Opačná právní úprava by vedla k bezbřehosti sporného řízxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxe v řízení o náhradu škody z titulu odpovědnosti za škodu spočívající v ublížení na zdraví by zažaloval fyzickou osobu A, která mu měla újmu na zdraví způsxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx třetí osoba B. Okresní soud by z tohoto důvodu žalobu zamítl. Kdyby neplatilo ustanovení § 216 odst. 1, pak by žalobci stačilo chybu napravit v odvolacím xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxí úkony. Je také vyloučeno, aby odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení jen proto, aby vytvořil prostor pro xxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxvrhu na přistoupení dalšího účastníka nebo na záměnu účastníka, který byl podán v odvolacím řízení. Postačuje, aby se s takovým neúčinným návrhem vypoxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí § 216 odst. 1 o. s. ř. je pro odvolací jednání vyloučen institut přistoupení účastníka do řízení a institut záměny účastníků (§ 92 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Oxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxle hmotného práva stíhá povinnost, a to podle stavu, který tu byl před zahájením řízení. V obou případech jde o důsledky aktivní či pasivní věcné legitimxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxumného vylučuje, aby k těmto změnám v okruhu účastníků došlo až v odvolacím řízení, neboť by tím byly zcela zmařeny výsledky řízení před soudem prvního sxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxcím řízení možná, xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxní, což tato zásada neumožňuje. Podá-li přesto účastník v odvolacím řízení vzájemný návrh, odvolací soud o něm nerozhodne a vypořádá se s ním pouze v odůxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxvní charakter, takže ji lze uplatnit i v odvolacím řízení podobně jako námitku promlčení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.5.2008, sp. zn. 32 Cdo xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx pohledávku proti pohledávce žalobce (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.7.2005, sp. zn. 29 Odo 171/2003).
K odst. 2:
Podle § 216 odst. 2 nelze x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx uplatněným, není v odvolacím řízení přípustná, jak judikoval např. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 15.7.2010, sp. zn. 26 Cdo 2778/2009. Tentýž záxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxo skutkového základu jako návrh původní (v dané věci žalobce změnil v odvolacím řízení žalobní návrh a současně upřesnil specifikaci pozemků uvedenýcx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxodl o návrhu na připuštění změny žaloby, jíž žalobce uplatňoval nový nárok, nezakládá vadu řízení, která by mohla mít vliv na věcnou správnost rozhodnuxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx od § 110 není důvodem pro přerušení řízení to, že se některý z účastníků nedostaví k jednání odvolacího soudu. Tím se míní, že odvolací řízení lze přerušxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxolacího řízení rozdílná od řízení před soudem prvního stupně. Přerušení řízení na základě shodného návrhu všech účastníků není možné v odvolacím řízexxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxní písmen b) a c). Chyba tohoto rázu by se sice neměla, avšak může přihodit. O nedostatečné legislativní kultuře však svědčí, že nebyla napravena ani po bxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxko správnost procesního postupu soudu prvního stupně se nepřezkoumává.
Podle § 218 písm. b) se odmítá odvolání, které podal někdo, kdo k podání odvxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových), jemuž nebylo výrokem rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno anebo mu byla tímto výrokem roxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx soudu ze dne 8.12.2015, sp. zn. 21 Cdo 5097/2015, a judikaturu v těchto rozhodnutích odkazovanou). Záměrně je zdůrazňováno, že újma musí být způsobena xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
relevantní
není subjektivní pocit křivdy způsobené výrokem rozhodnutí soudu prvního stupně, ale musí objektivně nastat situace, kdy odvolateli nexx xxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx není oprávněn podat ten, kdo se práva podat odvolání výslovně vzdal (§ 207 odst. 1). Nejvyšší soud v usnesení ze dne 2.5.2018, sp. zn. 21 Cdo 77/2018, strax xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxvolání účastníka řízení proti usnesení o dědictví, k závěru, že odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o dědictví bylo podáno osobou, která se prxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xísm. a) o. s. ř., neboť soud prvního stupně nebyl oprávněn o odmítnutí odvolání rozhodnout (nebyl funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání proti usnesxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx o odmítnutí odvolání podle ustanovení § 218 písm. b) o. s. ř."
Při pluralitě subjektů je rozhodující, o jaký druh společenství účastníků jde. Jde-li x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx000, sp. zn. 20 Cdo 1520/98, nebo aktuálně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.10.2017, sp. zn. 28 Cdo 1701/2017).
Odvolání může také podat vedlejxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Další subjektivně legitimovaní k podání odvolání mohou být státní zastupitelství (viz § 35) anebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových xx xxx xxxxx xxx
x x xxx xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxvního stupně, jestliže to zákon nevylučuje (§ 201). Odvolání lze také podat proti výroku platebního rozkazu o náhradě nákladů řízení (§ 174 odst. 2, větx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx x v dalších případech, kde to stanoví zákon (viz komentář k ustanovení § 202); především se jedná o odvolání proti usnesením uvedeným v § 202 odst. 1 a rozsxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxutí soudu prvního stupně ztratilo pro účastníky smysl, neboť se stalo neúčinným či jinak bezpředmětným. Zde praxe odvolacích soudů kolísá. Správné je xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xastala neodstranitelná překážka spočívající v tom, že účinky odvolání v mezidobí pominuly (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2004, sp. zn. 29 xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxhodnutí vydat jen předseda senátu nebo jeho pověřený člen (viz komentář k § 218c).
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxému ustanovení). V praxi se však stává, že soud prvního stupně subjektivně vyhodnotí odvolání jako včasné, i když objektivně tomu tak není. Potom předlxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxí odvolání není soud odvolací vázán. Otázku včasnosti či opožděnosti odvolání musí definitivně vyřešit odvolací soud podle § 218a. Je na něm, zda provexx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxtnutí odvolání pro opožděnost není dovolání přípustné.
V praxi se stává, že proti rozhodnutí soudu prvního stupně je podáno opožděné odvolání, ktexx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xostávají se do začarovaného kruhu rozhodování o odmítnutí odvolání pro opožděnost, aniž se věc předloží odvolacímu soudu. Jediným řešením je předložxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx jiné pro odvolací řízení platí systém úplné
apelace
a kde ze zásady dvojinstančnosti řízení lze dovodit, že v tomto případě musí rozhodnout odvolací sxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxí a odňal by odvolateli právo na řízení ve dvou stupních.
Odvolací soud musí v některých případech provést šetření potřebná k ověření včasnosti odvoxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxdnout (§ 208 odst. 1), a proto se na něj může obrátit, aby potřebná šetření provedl (např. šetření směřující k okamžiku doručení rozhodnutí, která mohou xxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx).
K rozhodnutí o odmítnutí odvolání, které před zahájením jednání odvolacího soudu může vydat jen předseda senátu nebo jím pověřený člen (§ 218c), xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx a některé další zákony, bylo do občanského soudního řádu vtěleno nové ustanovení, dle kterého může o zastavení odvolacího řízení pro zpětvzetí odvolxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxalo proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, nadále rozhodovat odvolací soud pouze předsedou senátu nebo jím pověřeným členem příslušxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx rozhodoval v senátu, přičemž této možnosti může, ale nemusí být odvolacím soudem využito. Účelem novely má být urychlení řízení v těchto případech přex xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx9
Komentátor: Petr, Jirsa
V ideálním případě (už jen proto, že takové rozhodnutí navenek působí, že bylo zároveň účastníkům v dostatečné míře zaručxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxo soudu dva výroky, např.:
I.
Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II.
Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupce do tří dxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxní § 219 novou podobu; za slovo "je-li" byla vložena slova "ve výroku". Na rozdíl od dřívější právní úpravy tak došlo k oslabení zásady dvojinstančnostx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx zcela jiném právním posouzení věci (viz nález Ústavního soudu ze dne 22.10.2008, sp. zn. I. ÚS 129/06). Ani tato právní úprava však nezbavuje odvolací sxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxího xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxavního soudu ze dne 27.1.2015, sp. zn. II. ÚS 3330/13).
Jde v první řadě o výraz určitých procesních principů:
1.
zákazu tzv. překvapivých rozhodxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxho soudního řádu) potvrzeno rozhodnutí nalézacího soudu co do výroku, nikoli však co důvodu, musí podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxětem řízení před odvolacím soudem a odvolatel měl možnost se k věci (novému důvodu) vyjádřit."
2.
dvojinstančnosti řízení - k této otázce srov. napxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxprávní judikaturu vyjadřuje též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.2.2015, sp. zn. 22 Cdo 251/2013.
Dospěje-li odvolací soud ke stejnému skutxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxko kategorii absolutní, neboť se jí rozumí nejen ideální stav správnosti skutkových zjištění a správnosti právního posouzení, ale i pouhá věcná správxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx či usnesení ve věci samé jsou věcně správné ve smyslu správného rozhodnutí o žalobě. Například soud prvního stupně žalobu zamítne proto, že dospěje k záxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx k názoru, že smlouva sice platně uzavřena byla, avšak žalovaný od ní účinně odstoupil, ačkoliv se toho ani v dosavadním průběhu řízení nedovolával (svoxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxtovení rozsudku odvolacího soudu, neměl možnost proti němu brojit a nesouhlasí s ním, jde o porušení jeho práva na spravedlivý proces v intencích níže cxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxo problému, například z nálezu ze dne 19.4.2007, sp. zn. II. ÚS 349/05: "Postup odvolacího soudu, který změní právní náhled na věc, a přesto potvrdí rozsxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxu rozhodnutí soudu prvního stupně neopodstatňuje (§ 220 o. s. ř.), je důvodem kasačního rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž z hlediska ústavněprávnxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxky pro potvrzení ani pro změnu rozhodnutí, odvolací soud je zruší. Odvolací soud podle § 219 o. s. ř. rozhodnutí potvrdí, je-li věcně správné. Věcnou spxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxsačního rozhodnutí odvolacího soudu."
Má-li odvolací soud na věc jiný hmotněprávní názor, postupuje podle § 213b (viz komentář k němu) a prvostupxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxv o rozdílech týkajících se skutkových zjištění. V řadě případů totiž odvolacímu soudu nebrání nic v tom, aby sám provedl (zopakoval) dokazování (srovx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx byť vydaný na základě nedostatečně zjištěného nebo i jiného skutkového stavu.
Například soud prvního stupně dospěje k závěru o řádném dokončení a pxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxn" s žalující stranou, sám navrhl výslechy svých dvou zaměstnanců, které však soud prvního stupně neprovedl s odůvodněním, že je to nadbytečné, ačkolix xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxamatuje," a druhý v obecné rovině potvrdí výpověď stavbyvedoucího. Proto odvolací soud potvrdí rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný.
xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xen v případech, kdy by dokazování překračovalo rámec odvolacího řízení (viz § 219a odst. 2, § 213 odst. 3), povedou nedostatky ve skutkových zjištěních xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx dovozuje, že potvrzující rozsudek o zamítnutí žaloby o určení neplatnosti smlouvy proto, že na rozdíl od soudu prvního stupně, který se věcí zabýval mexxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2007, sp. zn. 28 Cdo 3342/2007, odvolací soud může změnit svůj právní názor vyjádřený v předchozím zrušxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxx x xxxx xxspět k jiným skutkovým zjištěním než soud prvního stupně, neboť xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxdně z hlediska potvrzení věci jako věcně správné vůbec nerozhoduje, že odvolací soud na základě jiného skutkového zjištění potvrdí věc jako věcně spráxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxtním případem je situace, kdy rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné pouze částečně. V takovém případě odvolací soud podle § 219 potvrdí pouxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xoudu v Praze ze dne 6. října 2014, čj. 10 Cm 218/2013-76, se ve výroku I. potvrzuje, pokud jím byla uložena žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3xx xxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxení 200 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 2% ročně od 14.10.2012 do zaplacení, potvrzuje.
III.
Týž rozsudek se ve výroku II., ve kterém byla zamítnuta žxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
V důsledku jen částečného potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně se některé výroky soudu odvolacího mohou stávat nepřehlednými. Taková situace nxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxé vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu může v budoucnu sloužit jako exekuční titul (ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně), je veřejnou listixxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxy s úroky z prodlení splatnými od různých okamžiků, případně i se smluvními úroky, o smluvní pokutě od jistiny se odvíjející, o více nárocích, více účastxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxednější.
Například:
I.
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. října 2014, čj. 10 Cm 218/2013-76, se ve výroku I. potvrzuje, pokud jím byla uložxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx, pokud jím byla uložena žalovanému povinnost zaplatit žalobci dalších xxx xxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xx xýroku II. v části, ve které byla zamítnuta žaloba o zaplacení 215 650 Kč s úroky z prodlení ve výši 2% od 14.10.2012 do zaplacení, potvrzuje.
IV.
Ve výrxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx5 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Rozhodnutí soudu prvního stupně nemůže být věcně správné, pokud bylo řízení před ním stiženo takovxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxí pro rozhodnutí odvolacího soudu žádný vliv, nebo může odvolací soud zjednat nápravu (viz § 205, 212a).
Jak vyplývá i z příkladu v úvodu tohoto komenxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Ve výjimečných případech přichází v úvahu i aplikace ustanovení § 150, podle něhož soud náklady xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxutí jednoduše:
Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje ...,
znamená to, že je potvrzen i výrok o náhradě nákladů řízení před soudem nalézacímx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxje, ve výroku II. se mění tak, že se žalobci náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně nepřiznává.
V případě nesprávného výpočtu nákladů:
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxto rozhodnutí k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 25 000 Kč.
Obiter dictum
poznamenejme, že s účinností od 1.1.2013 je dovolání přípustné pxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxjimečný. Poučení o možnosti podat dovolání může znít:
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení rozsudku u Okresního xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxntátor: Petr, Jirsa
Občanský soudní řád se sice programově snaží
eliminovat
kasační rozhodnutí odvolacích soudů v zájmu rychlého a pružného rozhxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxnout.
Změna účinná od 1.4.2005 (zákon č. 59/2005 Sb.) přinesla taxativně vymezené zrušovací důvody, které dovolují odvolacímu soudu při jejich výxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx výjimka ze zásady potvrzení nebo změny (§ 219, 220) a že například zásada dvojinstančnosti, jejímž porušením v některých případech odvolací soudy odůxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxdku ze dne 8.7.2011, sp. zn. 28 Cdo 475/2010: "Dvojinstančnost není obecnou zásadou občanského soudního řízení a už vůbec ne ústavní zásadou vztahujícx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx stavu věci jen s poukazem na "zásadu dvojinstančnosti občanského soudního řízení", jestliže mu ustanovení § 213 odst. 2, 3 nebo 4 o. s. ř. ukládá povinxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx o dosud neprovedený důkaz, i když mu zákon v tomto směru povinnost při dokazování neukládá."
Zatímco dle odst. 1 komentovaného ustanovení možno zruxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xsnesení ze dne 27.8.2015, sp. xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxdu - jak vyplývá z ustanovení § 219a o. s. ř. - uvedeny taxativně. Znamená to, že z jiných než uvedených důvodů odvolací soud nesmí rozhodnutí soudu prvníxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxdu prvního stupně. Důvody pro zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně jsou v ustanovení § 219a o. s. ř. rozlišeny podle toho, do kterého z odstavců jsou xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxa odst. 2 o. s. ř. smí odvolací soud zrušit jen rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé."
Ve vztahu k formulaci výroku zrušujícího rxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxy, které v následujícím textu rozebereme.
K písm. a):
V průběhu celého řízení včetně řízení odvolacího soud se přihlíží k nedostatku podmínek řízexx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx x xxxx x x x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xe nutné rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a poté řízení zastavit. Je však nutno rozlišovat, zda nedostatek podmínky řízení je odstranitelný či nixxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxným soudem je důvodem ke zrušení rozhodnutí, neboť soud prvního stupně, nebyl-li ve věci příslušným, neměl rozhodovat, ale postupovat dle § 104a, 104b xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xomu brání rozhodnutí vrchního soudu nebo Nejvyššího soudu o určení věcné příslušnosti (§ 104a odst. 7) anebo rozhodnutí kombinovaného senátu Nejvyššxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxnovení § 104a: "V případě pochybností předlož raději věc nadřízenému vrchnímu (Nejvyššímu) soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti." Věcnou příslušxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxdek, který pracně vyhotoví a odvolací soud jej podle komentovaného rozhodnutí xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx xxxxště pro toho, který nemá zájem oddálit konečné rozhodnutí ve věci: nabude-li v průběhu řízení přesvědčení nebo i jen pochybnosti, že nerozhoduje věcně xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxhodovat ve věci. Pokud se tak stalo, rozhodnutí musí být jedině zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud není vázán názxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxně se postupuje i při nesprávném obsazení soudu, čímž je zejména míněno rozhodování samosoudcem v senátní věci. V opačném případě nejde o vadu, která by xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxvně obsazený soud (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.10.2008, sp. zn. 21 Cdo 1222/2008).
Soud může být nesprávně obsazen také tehdy, pokud by mxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xísm. a/, § 205a písm. a/). S ohledem na široké vymezení pravomocí vyšších soudních úředníků a asistentů soudců (§ 11 zákona č. 121/2008 Sb.) a systémovox xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxní nezastupitelné role soudce.
Odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně, které je jinak vadné ve smyslu nesprávné aplikace procesních xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdnutí ve věci.
Zda jde o vadu mající za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, musí odvolací soud posoudit případ od případu. Objektivně však musí jíx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxé způsobují zmatečnost (§ 229). Může však jít o další procesní vady, jako jsou vady dokazování (nesprávné poučení svědka, nesprávně provedený důkaz znxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxostí.
Odvolací soud nemůže zjednat nápravu v případech, kdy by došlo k porušení procesních předpisů pro odvolací řízení anebo typicky v případech nxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxém poučení.
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x, věta poslední), může odvolací soud znalce předvolat, "dovyslechnout" jej a rozhodnout konečným způsobem. Kdyby však při jeho výslechu zjistil, že nxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xoudu závazně uložit, aby ustanovil znalce s potřebnou specializací, tomu zadal přesné a odpovídající úkoly, vyslechl jej a znovu rozhodl.
K písm. b)x
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxt, že měřítkem toho, které rozhodnutí je ještě přezkoumatelné a které již nikoliv, nemohou být zvyklosti konkrétního odvolacího senátu, jejich subjexxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxh výroků soudního rozhodnutí je určité stanovení jimi ukládané povinnosti nebo určení právního vztahu či práva. Výrok soudního rozhodnutí musí přesnxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohlx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxdnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv odvolatelex xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu dovolání - na újmu uplatnění práv dovolatele."
Nesrozumitelnost rozhodnutí si lze předstxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xěcných chyb (zejména různých záměn jmen svědků, časových a jiných údajů), které spolu s množstvím pravopisných chyb ve svém důsledku způsobí naprostox xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxodnění rozhodnutí jsou natolik jedinečné, že jsou pro zbytek populace nesrozumitelné.
Nedostatek důvodů rovněž způsobuje nepřezkoumatelnost rxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx x x xxxxxxxxx xedostatek důvodů, kdy dojde k záměně náležitostí odůvodnění podle § 157 odst. 2 a § 157 odst. 3 nebo 4 v tom smyslu, že tam, kde má mít odůvodnění náležitoxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xedostatečné odůvodnění - k tomu srov. zejména komentář k ustanovení § 157 odst. 2, v němž se náležitostem písemného vyhotovení rozsudku podrobně věnujxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx rozsudky odůvodnit způsobem zakotveným v § 157 odst. 2 o. s. ř. je jedním z principů řádného a spravedlivého procesu vyplývajících z článku 36 a násl. Lixxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé." Důsledkem porušení tohoto práva je xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx k účastníkovi řízení, nikoliv ve vztahu nalézací - odvolací soud. Jinak řečeno - nepřezkoumatelný nemůže být v žádném případě rozsudek, který je odůvoxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxně rozsudek tak, že část týkající se zjištění učiněných z důkazů zformuluje do jednoho odstavce, a nikoliv do více odstavců - ke každému důkazu zvlášť, jxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxřezkoumatelný).
Požadavek na řádné odůvodnění se vztahuje nejen na rozsudek, ale analogicky i na usnesení - viz § 169 odst. 4 a například usnesení Nxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxx nedostatečné odůvodnění mohl účastník (zvláště odvolatel) plně realizovat svá práva v řízení - konkrétně v té jeho fázi, která následuje po doručení pxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxt, na jakých závěrech je založeno; v opačném případě by vlastně neměl čeho přezkoumávat (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.4.2015, sp. zn. 28 xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxhož právní věty: "Rozhodnutí soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů tehdy, když vůči němu nemůže účasxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx. Přezkoumatelnost rozhodnutí soudu prvního stupně je předpokladem především pro to, aby se účastník mohl domáhat svých práv u odvolacího soudu. I kdyx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv odvolatele."
Nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů jsou tedy především tato rozhodnutí:
xx
x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxodnuto, je přitom považuje za klíčové (důležité). Jinak řečeno - pomine
relevantní
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx (poruší "rovnost zbraní") - viz odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. b), d).
Například soud v odůvodnění zcela pomine některá klíčová tvrzení a důkazxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxků na stavbě, kteří měli vypovědět, že dílo bylo objednateli (žalovanému) řádně a včas předáno, a soud postaví své rozhodnutí na závěru, že předáno nebyxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx, že svědci byli vyslechnuti policií a v řízení proveden důkaz policejním spisem (to byl však jen myšlenkový pochod soudce, s nímž se účastníci neměli šaxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxastník mohl uplatnit odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e).
Například soud uloží žalovanému zaplatit cenu za dílo, v řízení je sice provedena celá řxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xx xxxxe ní bylo řádně a včas plněno (právě pro tento důvod nepřezkoumatelnosti některé rozsudky obsahují značné množství odstavců a v každém z nich je uvedenox xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx
xx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxní, proč z konkrétních zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl právě ke svým právním závěrům (a nikoliv jiným), aby účastník mohl uplatnit odvoxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx zjištěními zcela míjí, skutková a právní část odůvodnění není náležitě "provázána".
K písm. c):
Nepřibrání toho, kdo měl být účastníkem řízexx xxxx x xx xxxxx x x xxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxíků nebyl úplný a zjistí se to teprve v odvolacím řízení. V prvním případě však nejde o situaci, kdy byl někdo nesprávně zažalován, neboť v takovém případx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx případě měli být např. žalováni oba manželé z titulu společného jmění manželů a žalován byl pouze jeden z nich, anebo jde o spor, kdy měli být žalováni všixxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxx x):
V případech singulární nebo
univerzální xxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxm řízení, nezbývá opět nic jiného, než rozsudek soudu prvního stupně zrušit. Výjimkou jsou případy, kdy není nutné rozhodovat o procesním nástupnictvxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xn. 32 Cdo 3469/2010: "Podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. d) o. s. ř. odvolací soud zruší rozhodnutí, jestliže soud nepokračoval v řízení s tím, kdo je pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx právě na usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 107 o. s. ř. o tom, s kým bude v řízení pokračováno; opačný výklad by vedl k absurdnxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxx
x xxxxx xx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxovacích důvodů (§ 219a odst. 1) se v případě rozhodnutí ve věci samé rozšiřují tyto důvody o možnost zrušení rozhodnutí pro potřebu provést další účastnxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xšak nesmí být dotčeno. Tím se míní to, že v režimu neúplné
apelace
(i zákonné koncentrace) musí jít o důkazy, které byly uplatněny podle § 205a nebo § 211xx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxacím řízení (§ 28 z. ř. s. a komentář k němu). Důkazy, jejichž potřeba vyšla za řízení najevo, by měl odvolací soud tím spíše v režimu úplné
apelace
v přípxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxosti upozorňujeme například na nález Ústavního soudu ze dne 5.9.2012, sp. zn. II. ÚS 1835/12, týkající se rozhodování o střídavé výchově takzvaně "přex xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xdvolacího soudu; z hlediska ústavněprávního se tím účastníkům otevírá možnost uplatnění práva vyjádřit se k němu, případně i předložit nové důkazy, kxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxovy nezletilých dětí, a neumožnil účastníkům se k možnému právnímu názoru odlišnému od právního názoru soudu prvního stupně vyjádřit, porušil ústavnx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxmohou být provedeny v odvolacím řízení, dává ustanovení § 213 odst. 3 a 4, což platí pro oba režimy
apelace
(srov. komentář k těmto ustanovením).
Prx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx prvostupňové rozhodnutí:
Ve sporu o zaplacení ceny za dílo bylo vyslechnuto celkem šest svědků: stavbyvedoucí, stavební dozor a čtyři stavební děxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxedáno. Výpovědi tří ze čtyř stavebních dělníků však v odůvodnění rozsudku pomine (z toho důvodu, že je považuje za méně významné, aniž by se s tím vypořádxxxx xx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxou tyto výslechy svědků soudem prvního stupně značně odbyté. Protože každý svědek bydlí v jiném okrese, a kromě toho byly v minulosti problémy se zajištxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxvení si připomeňme, že "skrývání se za zásadu dvojinstančnosti" (a z důvodu jejího údajného porušení kasace rozhodnutí nižší instance) není přípustnx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xx xxxxxě druhé oslabily zásadu dvojinstančnosti: "Zásada úplné
apelace
, kterou je ovládáno občanské soudní řízení, akcentuje potvrzující a měnící rozhodnxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, má své místo kasační rozhodnutí odvolacího soudu" - rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.5.2004, sp. zn. 30 Cdo 1912/2003, týkající se sice nesporného xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xegativní zákonodárce zasáhl Ústavní soud. V § 220 odst. 3 totiž byla zakotvena změna nemeritorního rozhodnutí včetně usnesení o předběžném opatřeníx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx
x xxxo souvislosti je ovšem nutné upozornit na významný nález Ústavního soudu ze dne 19.1.2010, sp. zn. Pl. ÚS 16/09 (publikovaný pod č. 48/2010 Sb. a účinný xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxech, v nichž odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, kterým byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut nebo odmítnut nebo kterxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxení Ústavní soud proto označil za rozporné se zásadou rovnosti (a tudíž za ústavně nekomformní), neboť podle jeho názoru neumožňovalo účastníku řízenxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxlobce chránil svá práva v řízení před soudem. Po dobu účinnosti tohoto ustanovení proto Ústavní soud (negativní zákonodárce) rozhodl, že se nebude vztxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxzení zastaveno. V reakci na tento negativně legislativní nález Ústavního soudu doznala zásadní změny také právní úprava dovolání, kterou obsáhle komxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx soud s účinností od 1.4.2011 zrušil ustanovení § 220 odst. 3 o. s. ř., nebrání odvolacímu soudu v tom, aby po uvedeném datu případně změnil usnesení soudu xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxxntář k nim), podstatné je posouzení rozdílnosti obou rozhodnutí z hlediska práv a povinností účastníků v příslušných právních vztazích.
K odst. 1:
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx změnit je za zákonem stanovených podmínek. Volnost odvolacího soudu je dokonce taková, že pokud xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxý, může postupovat podle právního názoru, který považuje za správný. Taková změna názoru odvolacího soudu není žádoucí, není však nezákonná ani protixxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxzhodující obsahový vztah rozsudků soudů obou stupňů, tj. rozdílnost posouzení práv a povinností v právním vztahu účastníků řízení (usnesení Nejvyššxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx



xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxudek soudu prvního stupně proto, že tento soud rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav, a to z důvodů pro účastníka nepředvídatelnýcxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xo právní stránce jinak, než dosud činili účastníci řízení nebo než jej posoudil soud prvního stupně, takže účastníci se k tomuto právnímu názoru nemohox xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx7, sp. zn. 22 Cdo 2125/2006, nebo nález Ústavního soudu ze dne 19.4.2007, sp. zn. II. ÚS 349/05, dále též komentář k ustanovení § 219).
Odvolací soud by xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxx rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.2.2010, sp. zn. 30 Cdo 4792/2008).
Ústavní soud pak ve svém nálezu ze dne 16.11.2010, sp. zn. II. ÚS 1648/10, v exexxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxdem skutkově a právně argumentovat, neboť až do vydání pravomocného rozhodnutí ve věci mu nebyla dána příležitost vyjádřit se k otázce splnění zákonem xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx
x x xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxo nepříznivé rozhodnutí, a který takto v řízení získal oproti povinnému, který již žádné řádné opravné prostředky k dispozici nemá, podstatnou výhodux xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxdní právo na přístup k soudu a zásadu rovnosti účastníků, jež jsou součástí širšího komplexu práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listinyx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xakovém případě odvolací soud dospěje po přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně k tomu, že skutkový závěr soudu prvního stupně xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx ke zjištění skutkového stavu věci v rozsahu potřebném pro
meritorní
rozhodnutí formou změny napadeného rozhodnutí.
V obou těchto případech zálexx xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxní soudu prvního stupně správné rozhodnutí v důsledku změny poměrů a povinnosti odvolacího soudu rozhodnout podle skutkového stavu zjištěnému ke dni xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxípustné - samotný typ rozhodnutí tedy zakládal přípustnost tohoto mimořádného opravného prostředku. Důvodem byla snaha o dodržení zásady dvojinstaxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx pouze tehdy, jsou-li splněny přísné podmínky ustanovení § 237-239 (viz komentář k nim).
O přípustnosti dovolání rozhoduje s účinností od 1.1.201x xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxud musí dospět k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxená právní otázka posouzena jinak (srov. komentář k ustanovení § 237).
Také dovolací soud může změnit rozhodnutí soudu nižší instance (odvolacíhoxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxv. komentář k ustanovení § 243d písm. b/).
K formulacím výroku měnícího rozhodnutí srov. komentář k ustanovení § 219. V těchto případech musí odvolxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxx situace může nastat, přehlédne-li soud prvního stupně, že jsou splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (nebo i kontumačního rozsudku pro uxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxým" rozsudkem. V tomto případě odvolací soud změní druh rozsudku na rozsudek pro uznání, tzn. "překvalifikuje" vydaný rozsudek, přestože meritorně sx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxm. K tomu srov. xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se vydává rozsudek pro uznání následujícího znění: Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 21 741,41 Kč spolu s úxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx x 220 odst. 2 se mění rozhodnutí ve věci samé, jestliže se schvaluje smír.
Napadený rozsudek se mění tak, že soud schvaluje smír tohoto znění: ...
Jxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxřeného v odvolacím řízení a rozsudku soudu prvního stupně, který sice nenabyl právní moci, ale nikterak nebyl usnesením o schválení smíru před odvolacxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x 99 odst. 3.
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 220a
Komentátor: Petr
K odst. 1:
Komentované ustanovení bylo do obxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxžným opatřením způsobena újma, mohly domáhat náhrady této újmy proti státu v režimu zákona č. 82/1998 Sb., neboť § 8 posledně uvedeného zákona výslovnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxe k popisované novelizaci přistoupil na popud Evropského soudu pro lidská práva, který se ve věcech Hanzelkovi v. Česká republika (stížnost č. 43643/1xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xyslovil v tom smyslu, že právní řád České republiky neobsahuje efektivní prostředek nápravy pro případ, že nezákonné předběžné opatření bylo zrušenox xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxencích zákona domoci proti státu náhrady újmy v situaci, kdy nezákonné předběžné opatření svými účinky způsobilo újmu a následně zaniklo, pročež zde nxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxvá zpráva ke zmíněné novele, xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xx x.
Pro názornost lze z důvodové zprávy citovat: "Jinými slovy, za škodu způsobenou vydaným předběžným opatřením je obecně objektivně odpovědný navxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx které jinak pozbylo účinků, vydáno za okolností, kdy by jinak byl dán důvod k jeho zrušení, lze se s úspěchem domoci náhrady škody na státu. I nadále však i x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xubsidiárně, liberoval-li se navrhovatel, lze dovodit odpovědnost státu, pokud bylo vydané předběžné opatření nezákonné. V případech zvláštního zřxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxbsidiaritu odpovědnosti státu vůči odpovědnosti navrhovatele podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb."
Komentované ustanovení je pozorxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xdvolacího soudu tak, že se odvolání odmítá. Působí přinejmenším protismyslně, aby odvolací soud na straně jedné odmítl odvolání proti neexistujícímx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxvání (k tomu viz Grygar, J., Rozhodování o nezákonnosti předběžného opatření podle § 220a o. s. ř., Obchodní právo, č. 2/2018, str. 46;). Zároveň nelze pxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxe. V soudní praxi však není výjimkou, že odvolací soudy namísto odmítnutí odvolání odvolací řízení zastavují nebo dokonce rozhodují věcně, přičemž prxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx6, a to právě i z důvodu možnosti domáhat se následně náhrady újmy proti státu. Není tudíž možno vyloučit, že některé odvolací soudy budou o odvolání protx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxém článku, tyto nejasnosti by byly snadno odstranitelné doplněním § 218 o. s. ř. o písmeno, jímž by bylo odvolacímu soudu uloženo odvolání proti neexisxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxí bude odmítnuto a následně bude řešena otázka nezákonnosti již neexistujícího předběžného opatření.
K odst. 2:
Právní úprava v tomto ustanovení xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xezákonnosti zásahu orgánu veřejné správy v ustanovení § 87 odst. 1, věty za středníkem, s. ř. s.), dle něhož se nezákonnost již neexistujícího předběžnxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxení, kterýžto přístup ostatně odpovídá dikci § 75c odst. 4 o. s. ř.
Jak uvedl Nejvyšší soud ve shora odkazovaném stanovisku, "řízení o odvolání proti xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxo nařízení předběžného opatření, ale plní význam čistě přezkumný, tj. odvolací soud v něm posuzuje, zda na základě skutečností a důkazů, které měl při sxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxně správné." Jakkoliv se jeho závěry týkaly věcného přezkumu předběžného opatření, uplatní se i v případě předjímaném komentovaným ustanovením, nebxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xdst. 1:
V ustanovení § 221 je taxativně je stanoveno, jak rozhodnout o dalším osudu věci zrušené podle § 219a. Není si tedy možno představit, že by odvoxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx Jak vysvětlujeme v komentáři k § 226, musí také precizně formulovat závazný právní názor.
Nejfrekventovanější je situace upravená v § 221 odst. 1 píxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxvního stupně k dalšímu řízení:
Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
Zásadně se tedy věc z hlediska místníhox xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxí soudu prvního stupně, nemá to vliv na účinky koncentrace řízení (srov. komentář k ustanovení § 118b odst. 1). Znamená to, že i v dalším řízení platí pro úxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxolomení koncentrace, je-li třeba účastníky poučit podle ustanovení § 118a odst. 1-3 xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxho stupně podle § 213b odst. 2. Výjimečně k prolomení dojde i v případech, které upravuje ustanovení § 213b odst. 1, to znamená tehdy, když v reakci na poučxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx.
Je-li odvolacím soudem shledán nedostatek věcné příslušnosti (viz § 219a odst. 1 písm. a/) u soudu prvního stupně, který napadené rozhodnutí vydxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxý soud), anebo soudu zřízenému k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu:
Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se postupuje Krajskxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxx002 Sb., o soudech a soudcích, Městský soud v Praze pro spory vyplývající z práv k průmyslovému vlastnictví.
Soudní praxe dosud příliš neřešila otázxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx před soudem věcně nepříslušným. Autoři tohoto komentáře zastávají názor, že nikoliv, to znamená, že v dalším řízení neplatí zákaz novot až do okamžikux xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxnostech příznivějšího, zvláště po účinnosti souhrnné novely občanského soudního řádu (zák. č. 7/2009 Sb.), která rozšířila zákonnou koncentraci zxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxíslušný soud, rozhodoval od začátku soud nesprávný, a ten ani nemohl správně (formálně i v duchu zákona) provést procesní úkony, k nimž se váže zákonná kxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxního řízení před nepříslušným soudem vycházet jen z uznání nároku žalovaným a z provedených důkazů pouze se souhlasem účastníků; mezi tyto výslovně uvxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxšný přípravné jednání.
Rozhoduje-li odvolací soud podle písm. c) komentovaného ustanovení, bude výrok znít například takto:
Rozsudek soudu pxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxe Ministerstvu financí České republiky jako příslušnému pravomocnému orgánu.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx x xěchto případech nemůže spokojit s tím, že řízení zastaví, musí "vybrat" příslušný orgán a jemu věc postoupit. Není-li takový orgán, nezbude, než v řízexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxo být řízení soudem prvního stupně zastaveno z důvodů nedostatku věcné příslušnosti a žalobce měl být poučen o možnosti řešit věc ve správním soudnictvx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxo soudu (viz zák. č. 131/2002 Sb., § 104b odst. 3 a § 104c), odvolací soud musí postupovat dle § 221 odst. 1 písm. a), a nikoliv § 221 odst. 1 písm. b). Rozhodnxxx xx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxl postupovat dle § 43 odst. 2 a pro vady odmítnout žalobu, odvolací soud musí rovněž zrušit rozhodnutí a věc vrátit k tomuto postupu soudu prvního stupněx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx x
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx jinému podřízenému soudu anebo k projednání a rozhodnutí jinému senátu (samosoudci), než který rozhodnutí vydal, v případech, kdy nebyl dodržen závaxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xízení o žalobě pro zmatečnost a v řízení dovolacím obsahuje ustanovení § 235h odst. 2, resp. § 243g odst. 1; také dovolací soud může přikázat věc jinému soxxx x x xxxx xxxxx xx
xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxením ze strany odvolacího soudu.
Z nálezu Ústavního soudu ze dne 28.6.2010, sp. zn. IV. ÚS 170/08, k tomu citujeme: "Ústavní soud ve své judikatuře důxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxních atributů řízení o ústavní stížnosti je skutečnost, že Ústavní soud svou přezkumnou pravomoc v rámci řízení o ústavní stížnosti zpravidla uplatňuxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx1 odst. 2 občanského soudního řádu však Ústavní soud činí, s ohledem na mimořádný význam práva na zákonného soudce pro ústavně souladný průběh řízení, xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxředek a námitka porušení čl. 38 odst. 1 Listiny vznesená po skončení celého řízení by zjevně nebyla efektivní. Ústavní soud přezkoumal napadenou část xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxtup odůvodnil co do nezbytnosti odnětí věci zákonnému soudci z důvodu ochrany práva účastníků řízení na spravedlivý proces. Shledal přitom, že z odůvoxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxenou kompetenci. Smyslem ustanovení § 221 odst. 2 občanského soudního řádu jako celku, jak bylo vyloženo již v nálezu sp. zn. IV. ÚS 956/09 výše, je předxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxudci z důvodu nerespektování právního názoru, tak z důvodu existence závažných vad řízení. Prostřednictvím ustanovení § 221 odst. 2 občanského soudnxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx uvedené
kompetence
(odnětí věci pro závažné vady řízení) ovšem vyplývá, že vždy půjde o mimořádný krok odůvodněný vysokou pravděpodobností, že v příxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx soud vždy měl přiklonit k ústavně garantované stabilitě obsazení soudu, a to zejména jedná-li se o přezkum prvního ve věci vydaného rozsudku, kdy ještě xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xedlejších účastníků, mohou být rovněž sporné." Blíže viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2015, sp. zn. 26 Cdo 749/2015.
V praxi se naštěstx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xi se opakovaně dopouští závažných procesních vad. Byť zákon výslovně neobsahuje ustanovení o opakovaném (běžně chápáno třikrát a více) porušování prxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxnosti mohly být důvodem odnětí věci soudci či přikázání věci jinému soudu i v takových případech, kdy jsou zároveň naplněny xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx x xýjimečné rozhodnutí zasahující do ústavních práv účastníků, musí být zvlášť pečlivě odůvodněno a vysvětleno (srov. níže citovaný nález Ústavního soxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxezkoumatelného rozhodnutí, hrubé chyby při dokazování (špatné poučení svědků, odmítnutí výslechu znalce při jednání, ignorace ustanovení o koncenxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xe smyslem tohoto ustanovení je "odblokovat" řízení zatížené neschopností soudu prvního stupně uzavřít věc zákonným způsobem. Prostřednictvím něj sx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxolacího soudu odejmout věc pro závažné vady řízení vyplývá, že se vždy bude jednat o mimořádný krok odůvodněný vysokou pravděpodobností, že v případě pxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxl přiklonit k ústavně garantované stabilitě obsazení soudu, a to zejména tehdy, jedná-li se o přezkum prvního ve věci vydaného rozsudku, kdy ještě nebyxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xejvyššího soudu ze dne 26.5.2015, sp. zn. 26 Cdo 749/2015.
K tomu srov. dále nález Ústavního soudu ze dne 22.10.2009, sp. zn. IV. ÚS 956/09, vydaný v mexxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x souladu s ústavním pořádkem, neboť sleduje ochranu jiného ústavně zaručeného práva (čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a čixx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxpovat zodpovědně a interpretovat jej v přímé návaznosti na čl. 4 odst. 4 Listiny.
Smyslem ustanovení § 221 odst. 2 občanského soudního řádu je "odblxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxu nerespektování právního názoru, tak z důvodu existence závažných vad řízení. Prostřednictvím ustanovení § 221 odst. 2 občanského soudního řádu se xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxpetence
(odnětí věci pro závažné vady řízení) ovšem vyplývá, že vždy půjde o mimořádný xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xdvolací soud aprobovat. V případě pochybností by se soud vždy měl přiklonit k ústavně garantované stabilitě obsazení soudu, a to zejména, jedná-li se o xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxsoudci JUDr. V. C. dostatečně nezdůvodnil, neboť sám výčet závažných vad, jichž se měl soud prvního stupně dopustit, bez uvedení důvodů, z nichž je odvoxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxího, nepostačuje. Absence příslušného odůvodnění pak zakládá porušení ústavně zaručeného práva stěžovatelky na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x napadeného rozhodnutí vadu, spočívající v absenci adekvátního odůvodnění, jež sama o sobě postačovala jako důvod pro kasaci napadeného výroku, nebyx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxudce, zahrnující mimo jiné i hodnocení, zda jsou vady vytýkány soudu prvního stupně právem či nikoliv."
Zajímavý náhled na účel komentovaného ustaxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxjů soudců, ale jeho smyslem je zamezit excesům, kdy zjevně není dodržována zásada dvojinstančnosti.
Z judikatury lze poukázat i na usnesení Nejvyšxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, na kterou byl tímto účastníkem výslovně upozorněn, sama o sobě významně oslabuje přesvědčixxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx soudů jej nelze tolerovat. Takové pochybení soudu může být důvodem nařízení dovolacího soudu, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný senát odxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxhovat i odvolací návrh, tedy jinými slovy odvolatel musí uvést, čeho se domáhá: zrušení, změny či potvrzení rozhodnutí. Jde tedy o
petit
odvolání, ktexx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxo rozhodnutí zrušit podle ustanovení § 219a tam, kde se odvolatel domáhal změny.
K tomu citujeme například z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16.2.xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení", jde o řádný odvolací návrh ve smyslu ustanovení § 205 odst. 1 občanského soudního řádu. Jestliže odvolaxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxím § 221a občanského soudního řádu, a nelze mu nic vytknout."
Oproti tomu, že odvolací soud není vázán návrhem, je třeba odlišovat vázanost odvolacíxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx x xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxl jen do jednoho samostatného výroku, pak jsou další samostatné výroky odvoláním nedotčeny a nabudou samostatně právní moci. Odvolací
petit
však můžx xxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxu svého stanoviska a bude požadovat změnu napadeného rozhodnutí.
Ve zvláštním řízení lze rozhodnutí přezkoumat i tehdy, pokud nebyl v odvolání ani xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx k § 222
Komentátor: Petr, Jirsa
K odst. 1:
V odvolacím řízení lze vzít zpět odvolání až do okamžiku vyhlášení rozhodnutí anebo jeho vydání, pokud nenx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx před zahájením jednání odvolacího soudu může takto rozhodnout jen předseda senátu či jeho pověřený člen (§ 218c).
V komentovaném ustanovení je zakxxxxxx
xxxxxx xxxxx
x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxvolání je tímto ustanovením negován a například dlužník (odvolatel) se rázem ocitá xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xá svůj důvod nejen v potřebě systémového řešení zvláštní situace, kdy se soudní proces ocitá krokem odvolatele na jakési pomyslné houpačce, ale také v txxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxnů obecně a možnosti jejich zpětvzetí či odvolání včetně otázky jejich platnosti srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2012, sp. zn. 33 Cdo 3273xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxý úkon činí, ale výhradně projev této vůle navenek. Jinými slovy rozhoduje pouze obsah úkonu, což vylučuje posuzování jeho platnosti, na rozdíl od jednxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxli odvolací soud odvolací řízení pro zpětvzetí odvolání, nemůže odvolacímu přezkumu podrobit žádný z výroků, které obsahovalo původně napadené rozhxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxního stupně nastává, jako by odvolání podáno nebylo)."
Zpětvzetí odvolání nemusí být úplné, může být částečné, a tomu bude odpovídat i rozhodnutí oxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxi se stává, že soud prvního stupně opomene rozhodnout o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o návrhu na předběžnou vykonatelnost. V txxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx fyzicky vrátí k soudu prvního stupně a ten neprodleně rozhodne o doplnění, a to podle charakteru výroku doplňujícím rozsudkem či usnesením. Není vylouxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxího soudu, který by měl mít na zřeteli zejména procesní ekonomii.
K odst. 3:
Podle komentovaného ustanovení může odvolací soud za podmínek § 164 naxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxaxe a
judikatura
se sjednocují na jasném závěru, že se nejedná o vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pokud odvolací soud nepxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxvedení opravy by totiž nijak neovlivnilo obsah výroků či právní moc rozhodnutí, tzn. nezasáhlo by do materiální podstaty a výsledku celého řízení (k toxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx x x přihlédnutím k zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení (k tomu viz usnesení Ústavního soudu ze dne 16.12.2014, sp. zn. II. ÚS 3451/14).
Soud prvníhx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxrý poté rozhodne o odvolání proti původnímu rozhodnutí ve znění doplňujícího rozhodnutí anebo opravného usnesení.
Právní stav komentxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxti zpět ještě v odvolacím řízení, a to prakticky do doby, než konečné rozhodnutí nabude právní moci. Odvolací soud rozhoduje o zpětvzetí žaloby (návrhux xxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxení soudního řízení. Nelze-li odstranit pochybnosti o projevu vůle (§ 43) anebo zpětvzetí obsahuje nějaké podmínky, odvolací soud k němu nepřihlíží (x xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxí do vyhlášení (vydání) odvolacího rozhodnutí. Zpětvzetí žaloby poté, co bylo odvolacím soudem rozhodnuto, nelze přiznat účinek (k tomu podrobněji vxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxhu na zahájení řízení i po vydání rozhodnutí odvolacího soudu, samozřejmě ještě předtím, než nabude právní moci, připouští, a to s odkazem na § 96 odst. 2 xx xx xx x xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxutí, tak rozhodnutí soudu odvolacího. K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.10.2017, sp. zn. 23 Cdo 2268/2017, dle něhož "žalobce může v souladx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx odvolacím soudem a soudu prvního stupně. Řízení se zastaví a předmětná rozhodnutí (i rozhodnutí odvolacího soudu) se zruší."
V případě kladného roxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx podaného, nepřípustného či neoprávněnou osobou podaného odvolání, neboť přednost má rozhodnutí o odmítnutí odvolání (srov. § 208, 218, 218a).
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx i nalézacího, a to podle pravidel uvedených v ustanovení § 146 odst. 2, které se zde použije přiměřeně (§ 224 odst. 1). Výrok rozhodnutí může znít napříklxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxdit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho zástupce náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 12 480 Kč.
Je-li součxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx vrátí též o 20% snížený poplatek za odvolání, je-li řízení zastaveno před prvním jednáním odvolacího soudu.
K odst. 2:
Podle § 222a odst. 2 odvolacx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxodne, že zpětvzetí není účinné, a po právní moci usnesení pokračuje v řízení (k tomu srov. komentář k ustanovení § 96 odst. 3).
V praxi jde o důvody hlavxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx (srov. komentář k § 101 odst. 4).
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.6.2010, sp. zn. 21 Cdo 3615/2009, uvádí: "Odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xrávní nebo jiný (morální, procesně ekonomický apod.) zájem na tom, aby o žalobě bylo meritorně rozhodnuto, nesouhlasí."
Například v řízení o zrušexx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxtistrana by musela podat novou žalobu, která je spojena s opakováním dokazování a nemalými náklady za právní zastoupení.
Pojem "vážné důvody" patřx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxy tomuto termínu vetkl konkrétní obsah s ohledem na okolnosti projednávané věci (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2014, sp. zn. 22 Cdo 2xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxho ke zpětvzetí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí.
Relevantní
pro pokračování v řízení je totiž toliko stanovisko oprávněného. Nadto je zastavenx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx012, sp. zn. 20 Cdo 4511/2011).
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 223
Komentátor: Petr, Jirsa
Podobně jako v řízenx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxdmínek § 220 odst. 2, jestliže se schvaluje smír. Také v případech, kdy odvolací soud potvrzuje jiné
meritorní
usnesení, rozhoduje usnesením. Na rozdxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxerou odvolací soud používá jen při potvrzení rozsudku soudu prvního stupně (§ 219) nebo při jeho změně (§ 220 odst. 1).
Usnesení jako méně formální zpxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxvoláním. Přitom je nerozhodné, k jakým závěrům odvolací soud dojde v rámci přezkumu napadeného usnesení a jak tedy naloží s napadeným usnesením. Ať usnxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xsou přerušení a zastavení odvolacího řízení, odmítnutí odvolání, ale i znalečné, tlumočné, svědečné, náklady řízení či pořádková opatření.
Usnexxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxí věcně příslušnému soudu, soudu speciálně zřízenému k projednávání věcí určitého druhu či jinému orgánu.
Rovněž tak se rozhoduje usnesením o odvoxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxá vykonatelnost). Usnesením se pochopitelně rozhoduje pouze tehdy, jsou-li separátně napadeny pouze tyto výroky. Je-li napaden odvoláním celý rozsxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxhodováno rozsudkem. Je-li napaden pouze výrok rozsudku soudu prvního stupně, představuje xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxením, judikoval například Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 10.3.2003, sp. zn. 14 Cmo 429/2003: "To, že soud prvního stupně nerozhodne formou uxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx že odvolací soud podle § 223 občanského soudního řádu rozhodl rozsudkem." Jak konstantně judikuje Nejvyšší soud, jedná se sice v takovém případě o proxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxesení Nejvyššího soudu ze dne 13.8.2014, sp. zn. 29 Cdo 3524/2012). K tomuto závěru lze dodat, že v případě opačné záměny formy rozhodnutí (usnesení namxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 224
Komentátor: Petr
K odst. 1:
Rozhodování o nákladech řízení v odvolacím řízení se řídí xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xpojených s jejich právním zastoupením, o ušlé mzdě účastníků, o cestovném, znalečném, svědečném a odměně tlumočníka, jakož i jiných nákladech spojenxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx s pořizováním kopií dokumentů,
amortizace
různých zařízení či správní poplatky spojené s opatřením určitých listin apod.).
Stejně jako soud prvxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx kdy odvolací soud potvrdí rozhodnutí soudu prvního stupně včetně výroku o nákladech řízení a zároveň rozhodne o nákladech vzniklých v odvolacím řízenx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxdem.
Druhou standardní situací je to, že rozhodnutí soudu prvního stupně je ve výroku o věci samé potvrzeno, avšak v důsledku odvolání (zpravidla půxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxení před soudem prvního stupně se promítne do výroku o náhradě nákladů xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxadech řízení před soudy obou stupňů bylo pro přehlednost i formálně odlišeno dvěma výroky. Tedy například:
I.
Rozsudek soudu prvního stupně se ve výxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxtupce náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 10 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III.
Žalobci jsou povinni společně a neroxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxi odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (§ 224 odst. 2), pak takto postupuje rovněž, neboť rozhodne i o nákladech řízení před soudem xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxu stupňů dramaticky mění pozice účastníků.
Pochopitelně, že změna výroku ve věci samé v rozhodnutí soudu prvního stupně nemusí být úplná, a proto anx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxmou žalobou vymezený předmět řízení, neboť odvolání nemusí vždy směřovat do všech výroků rozhodnutí soudu prvního stupně, nýbrž jen proti části něktexxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu prvního stupně z důvodu nesprávného výpočtu, je základem pro výpočet mimosmluvní odměny advokáta rozdíl mezi výší náhrady, jež byla žalobci soudex xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xx4/2013) se však lze setkat s názory, že v těchto případech nelze hodnotu věci v odvolacím řízení vyjádřit v penězích, a proto je třeba za tarifní hodnotu sxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xxxxxx xx xxx xxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxzení (§ 224 odst. 3), rozhoduje o nákladech řízení soud prvního stupně po vrácení věci v rámci nového meritorního rozhodnutí. Stejný postup se používá pxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxní, a to před soudy obou stupňů. V těchto případech půjde o situace, jako je např. zpětvzetí žaloby v odvolacím řízení. Rozhodující je zde procesní zavinxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx
xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxed soudem prvního stupně anebo postoupení věci jinému soudu nemusí odvolací soud o nákladech řízení rozhodovat. Soud prvního stupně o nákladech řízenx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxtoupení, znalečné, svědečné atd.). Kdyby soud prvního stupně rozhodl o zastavení řízení, vždy musí rozhodnout o všech nákladech řízení včetně řízení xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx x xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xmo 243/1999: "Přezkumná činnost odvolacího soudu se vztahuje na celý napadený výrok o nákladech řízení, bez ohledu na to, v jakém rozsahu tento výrok naxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxní § 224 o. s. ř. aplikuje při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky zároveň nejen ustanovení § 146 odst. 2, ale i ustanovení § 150 a § 147 odxxx x xx xx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxnosti pro účastníky řízení. Aplikace § 150 v odvolacím řízení je však přípustná jen ojediněle a v porovnání s řízením před soudem prvního stupně by k ní nxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxní provedené v této otázce soudem prvního stupně (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2015, sp. zn. 21 Cdo 2882/2014). Je-li § 150 aplikován, aniž by
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxení dle čl. 36 odst. 1 Listiny. To platí např. za situace, kdy účastník řízení musí léta čekat na přiznání svého práva v právně a skutkově jednoduché věci (xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxud nepřiznal úspěšnému odvolateli právo na náhradu nákladů řízení a nijak to neodůvodnil (resp. uvedl, že tento nárok odvolatelka před soudem neuplatxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xáhradu nákladů řízení, protože tento nárok před soudem neuplatnila, postupoval v rozporu se zákonnou úpravou. Dle § 151 odst. 1 o. s. ř. rozhodne soud o xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx zásadou xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxní neuvedl žádnou ze zákonem stanovených výjimek z výše uvedené zásady procesní úspěšnosti. Takové rozhodnutí je tedy v rozporu s výsledkem řízení, rexxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx, přestože byla úspěšná, a toto nijak neodůvodnil, resp. jeho důvod nepřiznání náhrady nákladů řízení byl v rozporu s kogentním zákonným ustanovením, xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx ze dne 26.3.2009, sp. zn. III. ÚS 892/08: "Pokud odvolací soud odůvodnil výrok o tom, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení, tím, že nárxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxvrhu. Odvolací soud v případě rozhodování o náhradě nákladů odvolacího řízení postupoval libovolně a v rozporu s platnou právní úpravou." Nedostatečxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xe dne 24.3.2015, sp. zn. II. ÚS 2434/14).
V nálezu Ústavního soudu ze dne 15.7.2008, sp. zn. I. ÚS 1323/08 se uvádí: "Dle své ustálené judikatury Ústavxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xbecného soudu k procesnímu excesu, který by neměl toliko povahu běžného porušení podústavního práva, jehož náprava není úkolem Ústavního soudu, nýbrx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xx xxx 16.2.2006, nález sp. zn. III. ÚS 191/06 ze dne 25.1.2007, nález sp. zn. III. ÚS 624/06 ze dne 8.2.2007, usnesení sp. zn. III. ÚS 413/08 ze dne 4.3.2008). Prxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxěšným žalovaným prokazatelně v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Ze spisu však vyplývá, že stěžovateli náklady řízení, byť malé, vznikly. Stxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xtalo pro administrativní nedopatření (příslušné přípisy nebyly včas založeny do spisu), nebo z jiného důvodu. Postup krajského soudu v posuzované věxx xxx x xxxxxxx x x xxx xx xx xx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xdvolacího řízení se vztahuje i bohatá
judikatura
Nejvyššího soudu, z níž vyjímáme např.: "Dovolání proti výroku o nákladech odvolacího řízení není pxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxci samé, rozhodnutí o náhradě nákladů řízení uvedeno není" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.12.2010,sp. zn. 32 Cdo 4302/2010).
Podobně Nejvyšxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97), přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí je proto txxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxdnutí, proti nimž je dovolání přípustné, jsou v těchto ustanoveních vypočtena taxativně a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi nimi uvedeno není.x
xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxnou změnu institutu dovolání, jež byla provedena zákonem č. 404/2012 Sb., která se mj. promítla i do přípustnosti dovolání. Tak v případě podání dovoláxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xčinné od 30.9.2017 je dle § 238 odst. 1 písm. h) dovolání jen proti výroku o nákladech řízení bez dalšího nepřípustné; toto omezení se týká těch dovoláníx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxch řízení.
I----------------------------------------------------------------------------------------I
I rozhodnutí odvolacího soudu                                                            I
I-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xx xxxx                                   x x xxxxxxxxx xxxxxx                         x
xxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------I--------------------------------------------I
I potvrzení výroku soudu I. stupně          I potvrzení či změna výroku nxxxxxxxxx xxxxx x
x                                           x x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x          x
x                                           x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------------I
I změna rozhodnutí soudu I. stupně          I rozhodnutí o nákladech nalézacího i        I
I                                           I odvolacího řízení                          I
I----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x nákladech nalézacího i        I
I                                           I odvolacího řízení                          I
I-------------------------------------------I-------------------------------------------xx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx        x x                                          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xástečné potvrzení či změna rozhodnutí    I rozhodnutí o nákladech řízení pouze při    I
I soudu I. stupně, ve zbytku zrušení        I pravomocném skončení řízení ve vxxxxx x    x
x                                           x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx                  x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxvrzení či změna rozhodnutí soudu I.    I pouze potvrzení nebo změna nákladového     I
I stupně jen ve vztahu k samostatnému       I výroku soudu I. stupně ve xxxxxx x         x
x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx           x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx       x
x                                           x xxxxxx xxxxx                               x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--I--------------------------------------------I
I odmítnutí odvolání                        I pouze rozhodnutí o nákladech odvolacího    I
I                                           I řízení (většinou podle § 14x xxxxx xx      x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx podmínek  I rozhodnutí o nákladech nalézacího i        I
I nebo pro zpětvzetí návrhu                 I odvolacího řízení (většinou podle § 146    I
I                                           I odst. 1 písm. c/, odst. 2)                 I
I--xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx   x xxxxení nákladového výroku soudu I. stupně I
I-------------------------------------------I--------------------------------------------I
I posxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx       x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x        x
x                                           x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------I--------------------------------------------I
I zastavení odvolacího řízení               I pouze rozhodnutí o nákladech odvolacího    I
I pro zpětvzxxx xxxxxxxx                    x xxxxxx xx xxx xxxxx xx                     x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Další průběh řízení
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 225
Komentátor: Petr
Rozhodnutí o odvolání zásadně doručuje xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxnesení odvolacího soudu, jímž se potvrzuje (mění) rozhodnutí soudu nalézacího o návrhu na vydání předběžného opatření. Při doručování se postupuje sxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx. Je to soud prvního stupně, u kterého se vede spis. U odvolacího soudu je spis fyzicky přítomen pouze v průběhu odvolacího řízení a
pro futuro
zde zůstávx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxhu k doručování soudních písemností podstatně jiná situace než dříve. Doručování je totiž značně ulehčeno tím, že soud písemnosti zasílá adresátům prxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xdy jsou všichni xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xozhodnutí odvolacího soudu o odvolání soud prvního stupně. Naopak odvolací soud doručuje svá rozhodnutí v průběhu odvolacího řízení, která mají zpraxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxaraci nákladů).
Z judikatury lze připomenout: "Okolnost, že soud prvního stupně přehlédl, že rozhodnutí o odvolání již bylo účastníkům doručeno oxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxtu k podání dovolání nezakládá" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.1996, sp. zn. 2 Cdo 1154/96).
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2xxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xak funguje naše justice. Účastníka řízení ovšem nezajímá "přestřelka" mezi soudem prvního a druhého (případně "třetího") stupně. V této souvislosti xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxnovení: "Podle ustanovení § 226 odst. 1 o. s. ř. je soud prvního stupně vázán právním názorem soudu odvolacího, pokud bylo prvoinstanční rozhodnutí zrxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxovat možnost vadného rozhodnutí a chyb, kterých by se snad soud v rozhodování nebo spíš v rozhodnutí ve věci dopustil.
Causa remota
ustanovení § 226 odsxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x x x xx xx xx
xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xřipouští ve stanovených případech opravné prostředky a korekce původního rozhodnutí, dbá nejen na zájmy účastníků, ale zároveň přiznává soudům socixxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx lidského práva chráněného v hlavě páté Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
Hierarchicky vybudovaná organizace obecných soudů tvoří celek přístupný účxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxě soudní soustavy při rozhodování ve věci svou nezaměnitelnou roli. V řízení o opravných prostředcích zákonodárce svěřil xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxního rozhodnutí. Ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně smí odvolací soud přistoupit, nemůže-li sám rozhodnutí změnit nebo potvrdit, leč až v nejxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxže ani nahrazovat nezaměnitelnou činnost nižšího soudu. Ustanovení § 226 odst. 1 o. s. ř. má zajistit, aby soud prvního stupně nejen seznal, proč má soux xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx nebrání ustanovení § 226 odst. 1 o. s. ř. soudu nižšího stupně, aby na základě nových skutečností dospěl i ke stejným závěrům; vede ho však závazně k tomux xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x žalovanému), jehož nárok je po právu, opatřil soud exekuční titul. Smyslem soudního řízení není bezúčelná právní ekvilibristika a "soutěžení" mezi jxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx soudce, přičemž s tímto rozhodnutím nesouhlasí. Tam, kde jde o
konstitutivní
rozhodnutí, musí se před jeho právní mocí sklonit. Ale i když nejde o
konsxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xím vázán, rozhodně není na místě v jednací síni či vůbec před účastníky či jejich právními zástupce takové rozhodnutí kritizovat. Takový postoj by totix xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx. Soud nižšího stupně je vázán názorem soudu vyššího stupně v téže věci. Nelze nikomu, tedy ani soudci nižšího stupně, bránit, aby na gremiální poradě soxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx x xxsledném rozhodnutí soudu I. stupně, což se občas - více či méně skrytě - děje. Zcela nemožné je, což se bohužel také stává, rozhodnutí soudu vyššího stupnx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxarakterizuje glosátora jako osobu ješitnou a tedy směšnou" (Rubeš, J.: O některých etických zásadách každodenní práce soudce a advokáta, Právo a zákoxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxací řízení, komunikovat s účastníky, donutit je ke včasnému předestření všech tvrzení a důkazů, provádět důkazy soustředěně, vést jednání - a při tom pxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xespektovat závazný právní názor i pokyny odvolacího soudu.
Soudce xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx formalismů, "potrestat" nespravedlnosti a zjevné chyby, k nimž u soudu prvního stupně došlo, spíše však, a pokud možno, je sám napravit. Když je napravxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx Bez něj totiž může dojít k nepochopení kasačního rozhodnutí a k nevítanému "soudnímu ping-pongu", který je tak často naší justici vytýkán.
"Předpoxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxčitým skutkovým a právním závěrům a jaké důsledky z toho pro nové rozhodnutí soudu prvního stupně vyplývají. Vysvětlení právního názoru na projednávaxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxděny náležité podklady pro nové rozhodnutí" (Handl, V., Rubeš, J. a kol.: Občanský soudní řád, II. díl, Panorama Praha, 1985, str. 100).
Nedodržení xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxánku neexistovalo - viz komentář k němu), příčinou vzniku průtahů v řízení a teoreticky i kárným proviněním. Jak již bylo uvedeno, je však takové přikázxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx navenek dobře" a rozhodně neposiluje důvěru veřejnosti v justici. Proto je třeba se použití tohoto mimořádného procesního institutu vyhnout, což lze xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxňový soudce o něm bude myslet cokoliv).
O závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu se zmiňujeme níže. Pro dovolací řízení je vázanost právním názorem xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxta první), případně jinému prvostupňovému soudci či nalézacímu soudu (§ 243e odst. 3, věta druhá).
Při zrušení věci a vrácení k dalšímu řízení je soux xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx názor, z něhož vychází (§ 157), či jinými slovy, o který "opřel" své rozhodnutí. Pokud tak neučiní, zakládá se na zmatečnost rozhodnutí soudu prvního stxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxní věci prosadil právní názor, který za zjištěného skutkového stavu vyslovil odvolací soud v rozhodnutí, jímž zrušil napadené rozhodnutí soudu prvníxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx v dalším řízení soudem prvního stupně respektovány (nebudou pominuty), stanoví právní úprava, že právní názor vyslovený odvolacím soudem ve zrušujíxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu, musí tento soud v odůvodnění zrušujícího rozhodnutí uvést, z jakého právního názoru při posouzení konkrétní věci vycházel; soud prvního stupně je xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx že v § 226 odst. 1 o. s. ř. jde - a to již vzhledem ke znění tohoto ustanovení - o vázanost právním názorem, který odvolací soud vyslovil za určitého skutkovxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx, který odvolací soud vyslovil ve zrušujícím rozhodnutí v jiné procesní věci."
Jak vyplývá i z příkladů, které uvádíme níže, je třeba, i z hlediska daxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx Ač o pokynech komentované rozhodnutí přímo nehovoří, jsou nutné pro další bezprůtahový postup nalézacího soudu a v praxi se staly součástí závazného nxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxe nevyhnutelná, vysvětlit nejen, "jak věc vidí z hlediska hmotného práva," ale i to, "jaké konkrétní kroky má nalézací soud po zrušení učinit." Soud prvxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxho soudu ze dne 3.10.2011, sp. zn. 30 Cdo 4616/2009).
Závazný právní názor, který se může pohybovat v rovině hmotného i procesního práva (respektovax xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxy splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný, nesprávně obsazený soud nebo vyloučený soudce, tedy pro čistě procesní vady, bude procesní xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxed rozhodnutím mimo pracovní dobu se zástupcem žalobce, jsou zde objektivní důvody pochybovat o jeho nepodjatosti (§ 14 odst. 1), a proto odvolací soud xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxhodnutí jinému soudci (§ 15 odst. 2 o. s. ř.) podle pravidel stanovených v rozvrhu práce.
Složitější situace nastane, dospěje-li odvolací soud k závxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx nemohla být zjednána náprava. Jde zejména o vady vztahující se k porušení pravidel pro dokazování či absenci poučení (zejména podle ustanovení § 118a, xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx uplatněný odvolací důvod, že ustanovený znalec, který podal v řízení posudek, o nějž soud prvního stupně především opřel své rozhodnutí, nemá odpovídxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxzbylo než rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit. Závěry o vzniku všech předpokladů pro odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu, jsou předčasné, prxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxsobena zvláštní povahou provozu dopravních prostředků (§ 427 odst. 1 obč. zák.), tím spíše, že žalovaný tvrdí, že automobil žalobce byl poškozen již přxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxlce s odpovídající specializací (technologie motorových vozidel a silniční dopravy, technika jízdy, pravidla silničního provozu), který podá znovx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxto provedené odvolacím soudem by přesáhlo rámec odvolacího řízení (§ 213 odst. 4 o. s. ř.).
Něco jiného je, že v rozhodnutí o odvolání jsou pouze závazxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxho stupně zavázán právním názorem odvolacího soudu, který v rozhodnutí absentuje (viz přípustnost dovolání § 237).
Odvolací soud může vyjádřit záxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxvat.
Jinou standardní situací je, že odvolací soud vysloví závazný právní názor, avšak na základě určitého skutkového stavu věci, který se však v daxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu není a je dokonce jeho povinností zaujmout právní názor, který dle jeho přesvědčení koresponduje nově zjištěnému skutkovému stavu věci. V tomto smyxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx sp. zn. 26 Cdo 896/2003: "Vázanost právním názorem odvolacího soudu však neplatí v případě, kdy došlo v dalším řízení ke změně skutkového základu, z něhxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxází z určitého skutkového základu, jehož východiskem bylo dokazování v řízení před soudem prvního stupně, popřípadě - za podmínek upravených v ustanoxxxx x xxxx xx xx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxu účastníci přicházet s novými skutkovými tvrzeními a mohou nabízet i nové důkazy. Je přirozené, že takto se může změnit skutkový základ, z něhož vycházxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxem odvolacího soudu. Zde naopak nastupuje povinnost soudu, který prováděl dokazování, posuzovat samostatně, tj. bez vázanosti právním názorem odvoxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx zrušujícím rozhodnutí, platí jen za předpokladu, že se po zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně nezměnil skutkový základ věci natolik, že je vyloučxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx." Tentýž závěr se podává z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.8.2015, sp. zn. 28 Cdo 679/2015).
Dokonce "odvolací soud může změnit svůj právní názor xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxk Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2007, sp. zn. 28 Cdo 3342/2007).
Obecný soud se však neřídí právním názorem vysloveným v téže věci v senátním nálezu Úxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xn. 28 Cdo 727/2008).
Principiálně ovšem platí, že rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná obecně a pro každého - k tomu viz například usnesení Nejvyxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxtí jsou podle článku 89 odst. 2 Ústavy ČR závazná pro všechny orgány i osoby. Kromě toho jsou obecné soudy vázány právním názorem Ústavního soudu ČR rovnxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxnce názorem soudu vyšší instance." Jak uvádí sám Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 14.10.2002, sp. zn. II. ÚS 355/02 (i v řadě jiných rozhodnutí, na něž xx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx, má-li obecnou povahu.
Zruší-li odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně, nemá to vliv na účinky koncentrace řízení (srov. komentář k ustanoxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx x x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxedy citovaném ustanovení. Zejména tak dojde k prolomení koncentrace v důsledku absence poučení podle ustanovení § 118a odst. 1-3 (viz samotný závěr poxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx Jak je uvedeno níže v komentáři ke druhému odstavci, dojde k němu i tehdy, jestliže odvolací xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxudu v Hradci Králové ze dne 13.8.2014, sp. zn. 17 Co 205/2014, dle něhož "při rozhodování o exekučním návrhu je právním názorem odvolacího soudu vyslovexxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxdního exekutora je výsledkem jejich společné činnosti. Vázanost právním názorem odvolacího soudu platí i v případě, kdy byl tento názor vyslovený v roxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx zruší rozhodnutí soudu prvního stupně proto, že není dána jeho věcná příslušnost, v dalším řízení se nepoužije § 104a. Podstatou tohoto ustanovení je rxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxní nepříslušného soudu. Výjimky stanoví zákon pro uznání žalovaného (§ 153a odst. 1) a také pro shodná skutková tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3). Naposxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxnou v řízení před novým (věcně příslušným) soudem. Jak je uvedeno u § 221 odst. 1 písm. b), mají autoři tohoto komentáře za to, že nikoliv, to znamená, že v dxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxx
xxloba na obnovu řízení a pro zmatečnost
Přípustnost
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 228
Komentátor: Petr, Jirsa
V xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxého (do jisté míry tak působí právní nejistotu v již rozsouzených vztazích) a nabízí účastníkovi výjimečné pojistky proti porušení práva na spravedlixx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxzení a důkazů, které objektivně nemohl před pravomocným rozhodnutím účastník uplatnit, žaloba pro zmatečnost je určena pro nápravu mimořádných "proxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
Obnova řízení, resp. žaloba na obnovu řízení, je tedy jedním z mimořádných opravných prostředků. Jeho smyslem je poskytnout nástroj ke změně či ke zrxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxvní změna těchto poměrů (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.7.2017, sp. zn. 29 Cdo 826/2016). Pro tuto výjimečnost je připuštěna jen z důvodůx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxx016: "Institut žaloby na obnovu řízení představuje výjimečné prolomení právní moci rozhodnutí, a tedy i právní jistoty účastníků a často i třetích osoxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx na tom, že nemohl uplatnit
relevantní
skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy." Prostřednictvím žaloby na obnovu nelze brojit proti právnímu posouzenx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxsobem formulovat důvod obnovy, aby bylo zjevné, který ze zákonných důvodů je míněn. Ani zde nepostačuje pouhý odkaz na zákonnou formulaci žalobního důxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxova řízení je možná jen u pravomocných rozsudků a usnesení ve věci samé. Pojem "věc sama" je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, kterx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxní žalobce a žalovaného, je za "věc samu" pokládán nárok uplatněný žalobou, o kterém má být věcně rozhodnuto (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.8.199xx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxímnímu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2001, sp. zn. 20 Cdo 2824/99).
Tento mimořádný opravný prostředek je upraven samostatně bez ohledu xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxx x xx xxxxx xx xx xxne, zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ČR, obnova řízení ve věci nálezu Ústavního soudu není možná: obecně platí, že do jeho rozhodovací činnosti nelxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxntu republiky pro velezradu. Pokud by bylo úmyslem zákonodárce připustit možnost obnovy řízení podle zákona č. 182/1993 Sb. i v jiných případech, učixxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxvy řízení nezná.
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxvení žalobce, tak i účastník, který v něm měl postavení žalovaného. V soudní praxi se uznává, že v rozhodnutích o návrhu na obnovu řízení je třeba označovxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x této žalobě ovšem jen účastník, v jehož neprospěch původní rozhodnutí vyznělo; není však rozhodné, zda to bylo zcela nebo zčásti. Úspěšně se totiž může xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxávněným k podání žaloby na obnovu řízení může být i jeho právní nástupce, ať již jde o nástupnictví z titulu univerzální či singulární sukcese. Také vedlxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xehož obnovu jde (a původními účastníky je nutno rozumět nejen osoby, s nimiž soud v řízení jako s účastníky jednal, nýbrž i ty subjekty, jež pominul, ač účxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxatek aktivní věcné legitimace navrhovatele k jeho podání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2000, sp. zn. 31 Cdo 2316/99).
K odst. 1:
K písm. xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxd soudem prvního stupně, nebo též před odvolacím soudem (zde ovšem jen za podmínek uvedených v § 205a, 211a (výjimky ze zákazu uplatňování nových skutexxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxvení § 118b odst. 1, věta třetí.
Jde o případy, kdy takové skutečnosti, rozhodnutí či důkazy sice již v době původního řízení existovaly, ale nebyly úxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxzech. "Pro účely povolení obnovy řízení se považují skutečnosti a důkazy za nové, pakliže v době původního řízení objektivně vzato existovaly, účastnxx xx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxní) v původním řízení použít, přičemž je nutno zohlednit, zda se v konkrétním případě účastník mohl, vyvinul-li by aktivitu, kterou od něj při uplatňovxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx x872/2015). Nejde tedy o takové skutečnosti (skutkové okolnosti), které nastaly až po pravomocném skončení věci a které do té doby neexistovaly (a kterx xxxxx xx xxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx017, sp. zn. 33 Cdo 3288/2016). Podle ustálené judikatury skutečnost, že po skončení řízení byl vyhotoven znalecký posudek stanovící cenu věci jinou čxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xa zmíněné rozhodnutí navazuje usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.5.2015, sp. zn. 33 Cdo 5192/2014, které v otázce předložení znaleckého posudku stanxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxx x xůvodním řízení (§ 228 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) je míněna nemožnost provést dokazování v soudním řízení anebo nemožnost označit či předložit tyto skutečxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxodnutí a důkazů, které byly účastníky řízení označeny, avšak soudem byly pokládány za nerozhodné, a proto k jejich dokazování nebylo přikročeno." Nemxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxm nepřihlédl a důkazy neprovedl, např. proto, že je pokládal pro spor za nerozhodné (k tomu srov. např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26.7.1973x xxx xxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxu byla odňata možnost jednat před soudem. Zákaz měnit důvod žaloby na obnovu řízení po uplynutí lhůty k podání takové žaloby zahrnuje i uvedení nového důxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxstenci se účastník dozvěděl po skončeném původním řízení, nebo listina, která byla teprve dodatečně nalezena, apod. Krajský soud v Českých Budějovicxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxx xxvrhnout v původním nalézacím řízení ke svým tvrzením důkazy pro nedostatek své procesní způsobilosti (když již v té době podle v současnosti vypracovaxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxi jsou důvodem pro podání žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř., nikoliv důvody ve smyslu § 228 odst. 1 o. s. ř. pro povolení obnovy řízexxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx může být pozdější rozhodnutí soudu (jiného příslušného orgánu) řešící odchylně předběžnou otázku, šlo-li o případ, v němž byl soud při původním rozhoxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x). Stejně tak může být důvodem obnovy řízení rozhodnutí příslušného orgánu o předběžné otázce, šlo-li o případ, v němž soud sám v souladu s ustanovením § xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx příslušný orgán svým kdykoliv vydaným rozhodnutím vyřešil uvedenou otázku odchylně (stanovisko býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 8.9.1982, sp. zn. Cxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16.5.2012, čj. 2 Cmo 404/2011-62, z něhož citujeme: "Ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. předpokládá jako důxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxt příznivější rozhodnutí ve věci. Důvodem obnovy řízení nemohou být skutečnosti, které nastaly až po skončení původního řízení; může jím být pozdější xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxpad, kdy vycházel z rozhodnutí vydaného dříve příslušným orgánem, či o případ, ve kterém soud sám vyřešil předběžnou otázku, protože vycházel ze zjištxxxx xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxu otázku odchylně." Okolnost, že odůvodnění nálezu Ústavního soudu zahrnuje posouzení právní otázky, kterou odvolací soud posoudil v jiné věci dříve xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx Cdo 322/98, a aktuálně nález Ústavního soudu ze dne 2.10.2018, sp. zn. II. ÚS 2546/18).
Podmínkou je i to, že zmíněná nova mohou pro účastníka, který nxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
x xxxx. b):
Druhý zákonný důvod míří na situace, kdy lze provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo před sxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xro navrhujícího účastníka přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. V případech písm. a) i b) soudní praxe považuje podmínku příznivějšího rozhodnutx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx není nutné, aby soud v tomto směru dospěl k bezpečnému závěru (rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 28.7.1967, sp. zn. 4 Cz 81/67, nebo usnesení Nejxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xvšem jen za předpokladu, že některý z důvodů obnovy lze vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxdy obnovy mohou vztahovat na předpoklady, za kterých byly vydány (§ 153a, 153b, 172).
Protože provedení dokazování není předpokladem pro vydání plxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxíznivější rozhodnutí ve věci, jsou v tomto případě důvodem obnovy potud, pokud mohou vést k závěru, že platební rozkaz nebylo možné vydat, například prxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xejvyššího soudu ze dne 31.5.2005, sp. zn. 32 Odo 631/2005).
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 229
Komentátor: Mottlx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxa řádně doručená, u nichž uplynula lhůta pro podání řádného opravného prostředku, případně ta, proti nimž již řádný opravný prostředek přípustný není xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xx9 (důvody zmatečnosti).
"Žaloba pro zmatečnost je mimořádný opravný prostředek sloužící ke zrušení pravomocného rozhodnutí soudu trpícího vadxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx být vedle zájmu účastníků i zájem veřejný. I když bylo rozhodnuto věcně správně, může být tato žaloba použita. Je to právní prostředek ke zrušení usnesexx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxník, jemuž nebylo plně vyhověno, či mu způsobena jiná újma. Újma na právech se posuzuje pouze z procesního hlediska," konstatuje se v usnesení Nejvyššíxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxtečnostmi, o nichž se v původním řízení jednalo, a s důkazy o nich. Zatímco žaloba na obnovu řízení je přípustná jen proti rozhodnutím, kterými řízení skxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxx x xxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxut kromě pravomocných rozhodnutí ve věci samé též pravomocná rozhodnutí procesní povahy (např. usnesení o zastavení řízení, o odmítnutí žaloby, apodxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxotné řízení (s výslovně stanovenými odchylkami pro každé z nich plynoucími z povahy každého z těchto mimořádných opravných prostředků); dokonce pro pxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxloba. V opačném případě, hovoří-li zákon výslovně o žalobě na obnovu řízení nebo o žalobě pro zmatečnost, dává tím najevo, že obsahuje zvláštní úpravu pxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx------------------------------------------------------I--------------------------------I
I předmět                                                                 I norma                          I
I------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx                                                    x x xxx xxxxx x                  x
xxxxxxxxxxxx--------------------------------------------------------------I--------------------------------I
I podmínky, za nichž může podat žalobu xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x                  x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------I
I náležitosti žaloby                                                      I § 232 odst. 1, 2               I
I----------------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx                                      x x xxx xxxxx x                  x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------------I--------------------------------I
I stavení běhu lhůt podáním dovolání                                      I § 235 odst. 2                  I
I---------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx                          I § 235a odst. 1, věta první     I
I-------------------------------------------------------------------------I------------------------------xxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x    x x xxxx xxxxx x                 x
x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxtníků do       I                                I
I řízení a vzájemného návrhu (§ 235b odst. 2, věta první)                 I                                I
I---------------------------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx                          x x xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x x
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxostředku                                        I                                I
I-------------------------------------------------------------------------I--------------------------------I
I možnost naxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx             x x xxxx                         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx--------------------------------I
I meze přezkumu napadených rozhodnutí dané                                I § 235d                         I
I uplatněnými xxxxxxxxx xxxxxx                                            x                                x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxrma rozhodnutí usnesením                                              I § 235e odst. 1, 2              I
I-------------------------------------------------------------------------I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx          x x xxxx                         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx----------------------------I--------------------------------I
I náklady řízení, jestliže soud žalobě vyhoví                             I § 235i odst. 1, věta první     I
I---xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx (je-li přípustná, včasná a podaná osobou oprávněnou - viz § 235f) může být úspěšná pouze tehdy, jestliže je podávána z důvodu v zákoně (tedy v komentovanxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx, nikoliv k posouzení oprávněnosti nároku vycházejícího z předpisů hmotného práva. Soud proto v řízení o žalobě nezkoumá, zda napadené rozhodnutí je vxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx možnost příznivějšího rozhodnutí ve věci pro toho, kdo žalobu podává (na rozdíl od žaloby na obnovu řízení). Z uvedeného plyne, že to, co je v žalobě pro zxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx zbytečným plýtváním papírem.
Žaloba nemůže být úspěšná tehdy, jestliže jako důvod zmatečnosti je uveden v praxi dosti častý argument, že účastníkx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxučuje. Nebylo-li totiž napadené rozhodnutí řádně doručeno, nemohlo dosud nabýt právní moci (§ 159). Žaloba pro zmatečnost podaná z tohoto důvodu musí xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxávní moci na rozhodnutí vyznačil soud chybně. Nejsou-li údaje na doložce správné, rozhoduje skutečný stav.
Má-li účastník zato, že mu rozhodnutí nxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxe bylo řádně doručeno, ale právní moci dosud nenabylo, pak tehdy, jde-li o rozhodnutí soudu I. stupně, může podat proti takovému rozhodnutí řádný opravxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxví,
-
případně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (viz § 231).
Okruh účastníků řízení o žalobě pro zmatečnost je zásadně stejnx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx x xxxxxx xxípadech totiž může žalobu podat i ten, kdo tvrdí, že s ním soud jako s účastníkem jednat měl, a nejednal (odst. 3), případně že neprávem odmítl jeho odvoláxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxrý v původním řízení vystupoval jako žalobce, označují se účastníci řízení (např. v záhlaví soudního rozhodnutí) následovně:
Městský soud v Praze xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxátkou, se sídlem v Praze 5, V Polích 1, proti žalovanému Karlu Vykutálenému, bytem v Praze 10, Kverulantů 6, zastoupenému Mgr. Martinem Bezpalmare, advxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxo soudu v Praze ze dne 5.9.2012, čj. 17 Cmo 123/2012-456,
Opomíjeným smyslem § 229 není jen
taxativní
vymezení zákonných důvodů zmatečnosti, jak uxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxou pro zmatečnost, tedy rozhodnutí, která ze zákonem stanovených důvodů zmatečnosti vůbec mohou být žalobou napadena, proti nimž je žaloba přípustnáx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx by byla podávána ze zákonného důvodu zmatečnosti, obsahuje ustanovení § 230 (viz komentář k němu).
Jde o to, že přípustnost žaloby pro zmatečnost sx xxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx proti některým výslovně stanoveným rozhodnutím (viz níže tabulka přípustnosti a důvodů žaloby pro zmatečnost dle § 229). Komentované ustanovení v náxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxk řečeno, nelze napadnout žalobou pro zmatečnost x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxby byť ze zákonného důvodu zmatečnosti proti rozhodnutí, u něhož to zákon nepřipouští, je důvodem k zamítnutí žaloby bez jednání (§ 235f).
Příklad: xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxího stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno - není tedy možné, aby z tohoto důvodu bylo např. napadeno rozhodnutí nepravomocné nebo nxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xostupem soudu odňata možnost jednat před soudem, napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu či jeho pravomocné usnesení, jímž bylo rozhodnuto vx xxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx opět nebyla přípustná.
Tabulka č. 9: Společná pravidla žalob na obnovu řízení a pro zmatečnost.
I---------------I---------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx    x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx    x xxxxx xxxtečnosti                                               I
I               I pro zmatečnost přípustná             I                                                                 I
I---------------I--------------------------------------I-------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx  x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx                                      x
x               x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx kterým I-----------------------------------------------------------------I
I               I bylo řízení skončeno                 I nedostatek procesní osobnosti (subjekxxxxxxx                    x
x               x                                      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x               x                                      x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx                 x
x               x                                      x-----------------------------------------------------------------I
I               I                                      I absence návrhu, kde je ho třeba                                 I
I               I                                      I-----------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x               x                                      x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx                      x
x               x                                      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------I
I               I                                      I nesprávné obsazení soudu                                        I
I               I                                      I-----------------------------------------------------------------I
I               I                                      I trestný čin xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx                             x
x               x                                      xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x               x                                      x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxiž k tomu byly předpoklady I
I---------------I--------------------------------------I-------------------------------------------------xxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx  x xxxxxxxx 
xxxxxxxxxxxxx
x x x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-----------------------------------------I I I bylo rozhodnuto ve věci samé, včetně I překážka
rei iudicatae
I I I všech druhů platebních rozkazů Ixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx--------I--------------------------------------I-----------------------------------------------------------------I I § 229 odst. 3 I pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x x x x xxxx xxxxx x I I I pravomocný rozsudek soudu prvního I I I I stupně, proti němuž není odvolání I I I I přípustné podle § 202 odst. 2 I I I---------------I--------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxcího I nezákonnost, věcná nesprávnost I I I soudu, kterým bylo I I I I - odmítnuto odvolání I I I I - zastaveno odvolací řízení, I I I I pravomocné usnesení odvxxxxxxx x x x x xxxxxx xxxxxx xxxx x x x x x xxxxxxxxx xxxx x x x x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x x x xxxxxxxx xxx xxxxděnost I I I---------------I--------------------------------------I----------------------------------------------------------------xx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxuhého stupně, kterým bylo řízení skončeno, tedy i takovému, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé (řízení bylo zastaveno, žaloba odmítnuta). Žalobou xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xízení tak, jak je vymezena v § 7 (viz komentář k němu). Za zmatečné by tedy ve smyslu tohoto ustanovení mohlo být považováno i rozhodnutí, kterým soud v ráxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxu a zasáhl tak do pravomoci správního orgánu, apod. Může jít i o častější případy, kdy soud rozhodne určitou právní věc či spor ve věcech spolkových či círxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx7, sp. zn. I. ÚS 211/96).
K písm. b):
Způsobilost být účastníkem řízení (§ 19), neboli procesní subjektivita (procesní osobnost), je procesní odrax xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxx xxx člověka a právnické osoby (§ 118 obč. zák.). Nemá-li určitá entita (tzv.
non
-subjekt) právní osobnost v hmotném právu, nemá ani procesní způsobilost a xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x29 odst. 1 písm. c) a prostředkem odstranění takového rozhodnutí je pak žaloba pro zmatečnost. V praxi je často zaměňován nedostatek procesní subjektxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxá to - zjednodušeně řečeno, že žalobu podal někdo, kdo neměl právo, kterého se domáhal, nebo byla podána proti někomu, kdo neměl povinnost, která byla prxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxní aktivně legitimován). Ten, kdo platně a účinně postoupil pohledávku, není aktivně legitimován k žalobě na zaplacení této pohledávky. Proti tomu, kxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxu z takové smlouvy, apod. Je-li tedy žaloba zamítána s obdobným argumentem, rozhodně tím není založen důvod zmatečnosti podle písm. b).
Nedostatek xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxa bez právní osobnosti (§ 15 odst. 1 obč. zák.). Například zástupce na základě plné moci podá žalobu a v takto zahájeném řízení nadále jako zástupce jedná xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxivity tam, kde má být účastníkem Česká republika a její organizační složky ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xsob (§ 15 odst. 2, § 30, 37 obč. zák.) a možnostem právního jednání u právnických osob (§ 123, 163-165 obč. zák.). Omezení svéprávnosti u člověka či nemožnxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxsní způsobilosti řešen ustanovením opatrovníka dle § 29 odst. 1, 2. Pokračování v řízení a vydání rozhodnutí za účasti nesvéprávné, a tedy procesně nezxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxjekty byly řádně zastoupeny, je vadou řízení a důvodem zmatečnosti vydaného rozhodnutí.
K žalobě pro zmatečnost podané z tohoto důvodu je zásadně oxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxt. 2). Srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.11.2003, sp. zn. 21 Cdo 1503/2003.
Soud by rozhodl zmatečně například tehdy, jestliže by vydal rxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxdně kdy nebyl dán souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby, ačkoliv takový souhlas dán být měl, či tehdy, jestliže jednal s osobou, která vzhledem kx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxidla je-li zapsána ve veřejném rejstříku, má jak právní, tak procesní subjektivitu, ne vždy však je zřejmé, kdo je oprávněn za ni jednat.
Za právnickxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxu může nastat složitější situace, je-li např. zamítnut návrh na změnu zápisu statutárního orgánu společnosti do veřejného rejstříku rejstříkovým soxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxečnosti jmenovány platně či neplatně (při vědomí, že zápis statutárního orgánu do veřejného rejstříku má povahu deklaratorního zápisu a rozhodnutí rxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx společnost jednat. Obdobná situace nastává například tehdy, jestliže ve společnosti (či družstvu) bojují dvě zájmové skupiny (akcionářů, společníxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xprávné". V popsaných situacích je zpravidla namístě ustanovit společnosti opatrovníka (§ 29 odst. 2) do doby, než je problém v rejstříkovém xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxkovém řízení vydané může založit důvod zmatečnosti.
K písm. d):
Občanské soudní řízení se zahajuje zásadně na návrh. Zákon stanoví taxativně, ktexx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxově a výživě nezletilých dětí (které lze zahájit bez návrhu) rozhodl zároveň, aniž by to kdo navrhoval, o výchově a výživě již zletilého dítěte, případnx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxíklad, že "rozhodnutí o úpadku vydané insolvenčním soudem na základě insolvenčního návrhu, k němuž se nepřihlíží, jelikož nebyl řádně podepsán (§ 97 oxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x9 NSCR 113/2014).
K písm. e):
Soudce je vyloučen z rozhodování ve věci při splnění podmínek daných ustanovením § 14. Tento důvod zmatečnosti nemůže xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x době, kdy ji mohl uplatnit, věděl nebo mohl vědět. Dozvěděl-li se však o důvodech vyloučení až později (případně nastaly-li důvody vyloučení až pozdějxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxění důvodu zmatečnosti podle § 229 odst. 1 písm. e) existence pravomocného rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodu jeho podjatosti (obdobně viz důvod pxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx na základě včas uplatněné námitky o tom, že soudce vyloučen není.
K písm. f):
Nesprávným obsazením soudu se rozumí situace, kdy tam, kde měl rozhodoxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xituace, kdy byl senát obsazen pouze soudci, ač měl být obsazen přísedícími (tedy laiky), či naopak. Nejčastěji namítaným důvodem nesprávného obsazenx xxxxx xx x xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxnovení § 41-44 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a ve svém důsledku především porušení ústavně zaručené zásady, že nikdo nemůže být odňat zákonxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x56 odst. 2 o. s. ř.), v jiném složení senátu, než ve kterém věc naposledy projednal u jednání, jež rozsudku předcházelo, jde o tzv. zmatečnostní vadu podlx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x důvod zmatečnosti podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř., jestliže nepřítomného soudce senátu, který je podle rozvrhu práce odvolacího soudu pxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xříslušný senát zastupuje (zastupujícího senátu); k takovému postupu není třeba opatření (rozhodnutí) předsedy soudu ve smyslu ustanovení § 44 odst. x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxx
xxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxčnostní důvod výslovně vázán na výsledek původního řízení, na rozhodnutí věcné. Žalobu nemůže (úspěšně) podat ten z účastníků, v jehož prospěch bylo rxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxhází z toho, že svá práva si má hlídat ten, kdo byl rozhodnutím poškozen.
K uvedenému lze jen poznamenat, že "subjektivní přípustnost" žaloby, ovšem xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxo závěru, že k žalobě pro zmatečnost jsou legitimováni účastníci řízení, nelze dovozovat, že by ji mohl podat každý účastník řízení (kterýkoliv z nich)x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx popřípadě kterému jím byla způsobena jiná určitá újma na jeho právech, jestliže ji lze odstranit zrušením žalobou pro zmatečnost napadeného rozhodnuxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxiska, nikoliv podle hmotného práva, neboť pak by šlo o posouzení věci samé.
O tom, zda byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, rozhoduje soud v trestxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxk v novinách, ani investigativní televizní pořad, ani trestní oznámení, ale pravomocný rozsudek, jímž byl konkrétní soudce uznán vinným trestným činxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x x xxxxx x xxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxx/2003, připouští, že důvod zmatečnosti podle § 229 odst. 1 písm. g) je dán i tehdy, jestliže takový pravomocný rozsudek odsuzující soudce za trestný čixx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxé, nebo že se činem soudce orgány činné v trestním řízení vůbec nezabývaly například proto, že se o něm nedozvěděly - jde o zmatečnost ve smyslu tohoto ustxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx jde tedy o trestný čin), a jestliže v důsledku takového jednání soudce nebo přísedícího bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka řízení.
Ve prospěch xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxncipy trestního práva, protože v řízení o žalobě pro zmatečnost nejde a ani nemůže jít o rozhodování o vině a trestu za trestný čin nebo o trestní stíhání sxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxečnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoníku.
To je velmi odvážný názor. Z judikátu Nejvyššího soudu jako by vyplývalo, že v rxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xůvodem zmatečnosti v tomto případě totiž není jen fakt, že se trestný čin stal, ale že jej spáchal konkrétní soudce, že tedy on je tímto činem "vinen". Posxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx viny konkrétního soudce. Takový postup však přichází v úvahu (za určitých podmínek - viz níže) jen tehdy, jestliže věc týkající se téhož skutku je v tresxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xinna spácháním trestného činu, tak rozhodnutím (všech) orgánů činných v trestním řízení o tom, že vinna není (skutek, který se stal, není trestným činexx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxžaloby). Princip
presumpce
neviny vyjádřený v § 2 odst. 2 tr. ř. nelze vykládat jen tak, že se jako na nevinného hledí na konkrétního člověka do okamžikx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxcky - možné, že by trestní řízení mohlo být v budoucnu vedeno, pak nelze připustit, aby vina byla předtím posuzována mimo takové řízení. Připustit lze poxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxtí), v civilním řízení jako předběžnou otázku posuzovat tehdy, je-li trestní stíhání konkrétního soudce navždy vyloučeno, tj. tehdy, jestliže je podxx x xx xxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxé v trestním řízení vydaly rozhodnutí, z něhož vyplývá, že trestní stíhání je nepřípustné (zastaví je), případně je z týchž důvodů nezahájí. Stanoviskx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxlitelné, aby soudce v civilním řízení jako předběžnou otázku řešil, zda je skutek trestným činem a kdo jej spáchal, jestliže existuje alespoň pravděpoxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxájeném později zprostil soudce obžaloby - s argumentem, že nejde o trestný čin - za skutek, o němž předtím v řízení o žalobě pro zmatečnost civilní soud prxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxx
Důvod zmatečnosti se vztahuje ke zde výslovně uvedeným předpokladům pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 3. Přesto, že tento důvod zmatečnosxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxnovit i neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, nový důvod zmatečnosti se tohoto předpokladu netxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx nebo nemožnost se srozumitelně vyjadřovat (viz též § 29 odst. 3).
Situace, kdy je účastníku ustanoven opatrovník proto, že účastníkův pobyt není znxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxtníku opatrovníka, aniž dostatečně zjišťoval, zda účastník má jinou adresu než tu, která je uvedena v žalobě, případně se spokojil pouze s informacemi xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxbyt účastníka například prostřednictvím jeho příbuzných. Soud rozhodoval o ustanovení opatrovníka tehdy, když se účastníku nedařilo doručovat souxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxrácí institut opatrovníka pro osobu neznámého pobytu svůj smysl, a v praxi zřejmě již nebude ani často aplikovatelný důvod zmatečnosti dle komentovanxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxzině účastníku nedaří doručovat soudní zásilky.
K odst. 2:
Důvody zmatečnosti zde uvedené mohou být uplatněny pouze proti rozhodnutím, jimiž bylx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxně platebního rozkazu směnečného či šekového).
Rozhodnutím "ve věci samé" se rozumí rozhodnutí x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx členství v družstvu apod.). Za rozhodnutí ve věci jsou považována i některá z rozhodnutí vydaných v insolvenčním řízení, např. usnesení o prohlášení kxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxm nerozhoduje o nároku, pro které se řízení vede, pouze se prozatím upravují práva a povinnosti účastníků takového řízení, a to ani tehdy, jestliže soud xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx rozhodci (srov. k tomu ustanovení § 22 zák. č. 216/1994 Sb.). Rozhodnutím ve věci samé není např. rozhodnutí odvolacího soudu, jímž je
meritorní
rozsuxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxšen, pouze je dosavadní nepravomocné
meritorní
rozhodnutí z procesních důvodů odstraněno. Ve věcech výkonu rozhodnutí, tj. v řízení, které nekončí xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxvyššího soudu ze dne 11.5.2005, sp. zn. 21 Cdo 2415/2004).
K důvodům zmatečnosti dle odst. 2 písm. a), b) tohoto ustanovení srov. § 83, 104, § 159a odstx xx
x xxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx, jehož výkon se navrhuje, není po materiální stránce vykonatelné. Odvolací soud tedy může buď potvrdit zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně, nebo rozhxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxodnutí z uvedeného (nikoliv jiného) důvodu zamítl, resp. řízení s tímto odůvodněním zastavil. To, zda materiálně nevykonatelné rozhodnutí vydal v naxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxo rozhodnutí, které by mohlo být titulem pro výkon rozhodnutí, případně exekuci) není podstatná - je možno ji vyřešit například novým doručením rozhodxxxx x xxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxci), z hlediska existence tohoto zmatečnostního důvodu je lhostejné, co si o závěru o materiální vykonatelnosti rozhodnutí myslí soud, který rozhoduxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxíklad právo účastnit se jednání, činit přednesy či podání, navrhovat důkazy apod., tedy realizovat procesní práva, která mu občanský soudní řád dává pxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx x. se rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanský soudní řád dává. O zmatečnost přitom jde, jen jxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxtliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, a nikoliv také při rozhodování. Postupem soudu v průběhu řízení je činnost, která vydání konečného souxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxtňován nejčastěji tehdy, když např. soud účastníky obeslal k jednání na nesprávnou adresu (např. na jinou adresu, než kterou účastníci sami uvedli jakx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxítomnosti, také tehdy, když v řízení nesporném nejednal jako s účastníkem s někým, s kým jednat měl, nebo když rozhodl, aniž nařídil jednání, přitom podxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxán jako jakýsi univerzální důvod zmatečnosti, nevědí-li účastníci, jak jinak by sprovodili ze světa rozhodnutí, s nímž nesouhlasí. U tohoto důvodu je xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx takto napadají pravomocná nemeritorní rozhodnutí (to zákon nepřipouští), případně pravomocná rozhodnutí soudu prvního stupně, přičemž zákon připxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xrincipy občanského soudního řízení, ale dokonce ani s vlastním zněním zákona. Příkladem za všechny může být žaloba podaná žalovaným, který argumentuxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx situace, kdy odvolací soud rozhodoval bez jednání, mu svým postupem úplně odňal možnost vyjádřit se k věci, tedy jednat před soudem. Uvedené lze komentxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx pro zmatečnost přípustná a musí být zamítnuta (§ 235f).
Obecně však je třeba zdůraznit, že odnětím možnosti jednat před soudem v tom smyslu, aby postxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxsy (viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.4.2003, sp. zn. 21 Cdo 2179/2002), a naopak, že postupem, který je v souladu se zákonem, nemůže být účastnxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxm (ve smyslu zmatečnosti) odvolací soud účastníku neodejme tehdy, jestliže postupuje v souladu se zákonem, který mu umožňuje rozhodnout bez jednání (x xxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxx xřípady odnětí možnosti jednat před soudem řešené Nejvyšším soudem lze uvést: "Rozhodl-li odvolací soud o odvolání účastníka podaném proti rozsudku sxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxost jednat před odvolacím soudem ve smyslu ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř." (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.7.2016, sp. zn. 21 Cdo 3732/2015); nebox xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxl vůči oprávněnému projev směřující k započtení, byla mezi účastníky sporná, pak tím účastníku odňal v průběhu řízení nesprávným postupem možnost jedxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxt výjimku z věcné příslušnosti soudu - vzhledem k tomu, že napadeno může být jen rozhodnutí odvolacího soudu, je zásadně k projednání žaloby příslušný sxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxým (viz komentář k § 235a odst. 1). V takovém případě tedy soud I. stupně (soud krajský) posuzuje rozhodnutí jednoho ze dvou soudů vrchních, které může i zxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxst podávána osobou, která o sobě tvrdí, že s ní soud měl jednat jako s účastníkem řízení, ale takto s ní nejednal, může nastat situace, kdy je zapotřebí lecxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxečnosti), a zda s ní soud v původním řízení jednat měl, či nikoliv.
Jestliže dospěje k závěru, že soud v původním řízení s určitým subjektem jako s účasxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxím, že uplatněný zmatečnostní důvod je dán; osoba, která žalobu podala, byla osobou k tomu oprávněnou (subjektem k podání žaloby aktivně legitimovanýxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx, kdo k ní nebyl oprávněn, logice věci by však spíše odpovídalo zdůvodnění, že ona osoba žalobu podat mohla (byla přesvědčena, že je účastníkem), důvod zxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx v úvahu typicky v řízení sporném, kdy je okruh účastníků původního řízení vymezen jednoznačně.
Za xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxybně ani nedoručil rozhodnutí, chybí tudíž jeden ze základních předpokladů pro kladné rozhodnutí o žalobě, totiž pravomocné rozhodnutí.
Ke komenxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxzení podle ustanovení § 111 odst. 3 o. s. ř., není přípustná žaloba pro zmatečnost podaná podle ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř." (usnesení Nejvyššího souxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxími soudy, tj. rozhodnutí o odmítnutí odvolání (včetně odmítnutí odvolání pro opožděnost) nebo o zastavení odvolacího řízení, a dále rozhodnutí, ktexxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx podat žalobu pro zmatečnost tehdy, jestliže odvolání odmítl pro opožděnost soud prvního stupně (§ 208 odst. 1), nebo jestliže zastavil odvolací řízenx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxsů).
Toto ustanovení je z hlediska zákonné konstrukce zmatečnostních důvodů specifické v tom, že vůbec důvod zmatečnosti nevymezuje, nýbrž pouze xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxdem zmatečnosti podle § 229 odst. 4 může být každá věcná nesprávnost (tj. rozpor se zákonem) napadeného rozhodnutí, proti němuž je žaloba přípustná. Jxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx být odmítnuto nebo že odvolací řízení muselo být zastaveno, je chybný (je v rozporu se zákonem) - srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.2.2007, sxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxtl, případně ohledně něhož odvolací řízení zastavil.
Instruktivně se v tomto směru vyslovil Nejvyšší soud následovně: "Důvodem žaloby pro zmatečxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxnuto nebo že odvolací řízení muselo být zastaveno. V řízení o žalobě pro zmatečnost soud proto posuzuje správnost závěrů odvolacího soudu o odmítnutí oxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxsení Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2005, sp. zn. 21 Cdo 489/2005).
To, že důvodem zmatečnosti dle § xxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxst z tohoto důvodu je postaven před řešení otázky, nakolik lze přezkoumávat napadené rozhodnutí (odvolacího soudu) i co do právních závěrů, tj. co do prxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxuje k určení správné právní normy, jejího výkladu a aplikace. Proto například, rozhodne-li odvolací soud o tom, že se odvolání odmítá pro opožděnost, mxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxkou, nakolik mohou být přezkoumávány k žalobě pro zmatečnost (kterou paradoxně může projednávat soud nižšího stupně obsazený samosoudcem, přičemž nxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxv na interpretační a aplikační závěry odvolacího soudu, který vydal napadené rozhodnutí.
Pro věcnou příslušnost platí totéž, co bylo uvedeno shorx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xednu z výjimek obdobně jako v případě odstavce třetího. Jestliže totiž bylo odvolání odmítnuto s argumentem, že je podala osoba k tomu neoprávněná (§ 21x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx pak je třeba dovodit jeho aktivní legitimaci k podání žaloby pro zmatečnost; tuto žalobu podává proto, že se cítí být účastníkem řízení.
K tomu, kdo mxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř., je oprávněn podat jen ten z účastníků původního řízení, jehož odvolání bylo odmítnuto nebo o jehož odvolání bylo zastxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx rozdíl od žaloby na obnovu řízení není předpoklad příznivějšího rozhodnutí ve věci (v případě zrušení původního rozhodnutí) pro toho, kdo ji podává.
xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxána za procesních podmínek, jimiž byly zásadním způsobem porušeny principy ovládající občanské soudní řízení. Smyslem takového opravného prostředxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xyť správně, vyloučený soudce, pak jeho rozhodnutí může být oprávněně zpochybňováno. Je-li však následně rozhodnuto (byť se stejným výsledkem) soudcxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xe totiž otázkou, zda by přece xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxtí též o žalobě pro zmatečnost.
Například: Stalo se, že žalobce požádal odvolací soud o odročení nařízeného jednání o odvolání, které podal, a žalovxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx předsedovi odvolacího senátu. K jednání se nedostavil žádný z účastníků, odvolací soud o odvolání jednal, doplnil dokazování a rozhodl. Žalobce je přxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxupně - v tomto případě byl soudem věcně příslušným - žalobu pro zmatečnost zamítl v podstatě s odůvodněním, že pojmem "jednat před soudem" jistě není myšxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx přednést, co již do svého odvolání napsal, zhodnotil jako projev přepjatého formalismu. Odvolací soud se zabýval velmi pečlivě veškerými žalobcovýmx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xřítomen (§ 1). V řízení, které předcházelo žalobou napadenému rozhodnutí, bylo pojmově vyloučeno, aby žalobce mohl přednést jakýkoliv jiný argument x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxsení, jímž byla žaloba pro zmatečnost zamítnuta, podal žalobce odvolání a odvolací soud dal za pravdu jeho argumentům. Z hlediska žaloby pro zmatečnosx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxk sporu konkrétní vliv.
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 230
Komentátor: Mottl, Vacková
K odst. 1:
Komentované xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxstředek v podobě žaloby na obnovu řízení nebo pro zmatečnost přípustný, resp. vymezuje rozhodnutí, proti nimž žaloba na obnovu řízení nebo pro zmatečnxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx zmatečnost, jak je obsaženo v návětích jednotlivých odstavců ustanovení § 228, 229, kde se naopak stanoví, proti kterým rozhodnutím žalobu podat lze. xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxo předchozí ustanovení této části zákona se týkají buď pouze obnovy řízení (§ 228), či pouze zmatečnosti (§ 229), obsahuje ustanovení § 230 v odstavci pxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxč zákonodárce zvolil tento postup - zákon stanoví důvody a podmínky řízení pro každou ze žalob samostatně, aby vzápětí stanovil pro obě pravidla společxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxaloba". Dává tím najevo, že určitá pravidla řízení jsou pro obě tyto žaloby stejná. V opačném případě hovoří výslovně buď o žalobě na obnovu řízení, nebo xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxisí se skutkovým základem napadeného rozhodnutí, tj. s příběhem, který byl základem původního řízení, a jeho okolnostmi (tj. skutečnostmi a důkazy o nxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxba na obnovu řízení je přípustná zásadně a pouze proti meritorním rozhodnutím, kterými řízení skončilo (o nároku, o němž se řízení vede), zatímco žalobxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xěci) nejsou (zastavení řízení, odmítnutí žaloby, odmítnutí odvolání apod.). V obou případech však musí jít o rozhodnutí pravomocná, tj. především řáxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx
x xxxxislosti s uvedeným výkladem je rovněž nutné ujasnit si, jakou podobu má řízení, které případně následuje poté, kdy soud té či oné žalobě vyhoví, a jak zní xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxmto krokem ruší. O osud tohoto rozhodnutí se pak hraje v novém, obnoveném řízení (viz komentář k § 235h odst. 1). Kladné rozhodnutí o žalobě pro zmatečnosx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x soudní praxi nevyvolává tento závěr žádné potíže) též to, že okruh účastníků řízení o nich je zásadně stejný jako v řízení, jehož obnova či zrušení rozhoxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx též, že účastníci řízení o obou žalobách vystupují ve stejných procesních rolích, v nichž vystupovali v původním řízení, a to i v případě, kdy žalobu podxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx aby nebyla prolamována právní jistota nastolená pravomocným rozhodnutím, proto, že si to svým významem nezaslouží (např. rozhodnutí o nákladech řízxxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xušené držby).
K písm. a):
Žaloba (na obnovu řízení a pro zmatečnost) není přípustná proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě z rušené držby. Říxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxemž zvláštnost tohoto řízení oproti tradičním nástrojům na ochranu držby v podobě žalob negatorních, reivindikačních či vlastnických spočívá v tom, xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxdného opravného prostředku by bylo proti smyslu zrychleného řízení. Rozhodnutí o žalobě z rušené držby pak představuje určité provizorní soudní řešexx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxedku, neboť definitivní řešení podstaty narušené držby může přinést jen konečné věcné rozhodnutí o těchto klasických žalobách.
K písm. b)
: To, že xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxa o méně významná akcesorická rozhodnutí vážící se k výrokům o věci samé, která si sama o sobě nezaslouží přezkumu po právní moci v situaci, kdy není napadxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxívá právě v tom, že rozhodnutí má být okamžitě vykonatelné, bez ohledu na svou právní moc, není tedy důvodu otřásat tímto účinkem.
K písm. c)
: Vzhledxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxřádný opravný prostředek. Nesouhlasí-li účastník jen s důvody rozhodnutí, může se domáhat opravy odůvodnění (§ 165) v době, než rozhodnutí nabude práxxx xxxxx
x xxxxx xx xx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x žalobě na obnovu řízení, se totiž týká i zmatečnosti, což je zřejmé při bližším ohledání odstavce třetího a tamtéž přítomného slůvka "také". Třetí odstxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxylučuje podání druhé, vyplývá z § 235b. Smyslem komentovaných odstavců je nepřipustit žalobu xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
Jak vysvětleno výše, ustanovení § 228, 229, 230 upravují přípustnost žaloby pro zmatečnost (ostatně jsou společně nadepsána
marginální
rubrikou "xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxoto či jiných zákonů, která podání té či oné žaloby v konkrétním případě vylučují (podání žaloby nepřipouštějí).
Ustanovení § 228, 229 upravují přxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xmatečnosti a nepřípustností žaloby se projeví v procesním postupu soudu, a to v souvislosti s úpravou obsaženou v § 235f:
1.
Zamítá-li soud žalobu prxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxx
x xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxá a podána ze zákonného důvodu, avšak v řízení se po projednání neprokáže její důvod. Je-li žaloba přípustná, avšak neobsahuje zákonný důvod, je otázkoxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx po jejím uplynutí nelze důvody rozšiřovat (§ 232 odst. 2), což často není možné, neboť žaloby jsou podávány těsně před koncem lhůt pro jejich podání. Spíxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx zda se pro něj napadá způsobilé rozhodnutí, u něhož zákon připouští napadení.
Příklad: Žalobce namítá, že mu v řízení byl ustanoven opatrovník dxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxen opatrovník. Jde o důvod zmatečnosti dle § 229 odst. 1 písm. h), proto je třeba nejprve posoudit, jaká rozhodnutí mohou být z tohoto důvodu napadena žalxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxcího soudu, kterým bylo řízení skončeno, je třeba uzavřít, že žaloba není přípustná (byť může být důvodná) a musí být bez jednání zamítnuta (§ 235f). V taxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxí opatrovníka nijak xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx Pokud by soud žádost účastníka nerespektoval a dál jednal s opatrovníkem, a nikoliv přímo s účastníkem, a vydal takto i konečné rozhodnutí, zatížil by txx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
Zamítá-li ovšem soud žalobu s odůvodněním, že není přípustná, tj. je podána proti rozhodnutím vyjmenovaným (taxativně) v odst. 1 písm. a), nebo jsou nxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxění rozhodnutí, jsou-li napadána rozhodnutí uvedená v odst. 2, 3 tohoto ustanovení, případně tehdy, je-li žaloba podávána vedlejším účastníkem přes xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx
Vlastní úpravu přípustnosti žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost obsahuje zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, pro jím upravená xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxo zmatečnost, použijí se (nestanoví-li zákon o zvláštních soudních řízeních jinak) ustanovení občanského soudního řádu (§ 1 odst. 2 z. ř. s.). V podrxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxnovení § 96 ins. z., dle kterého obnova řízení výslovně není přípustná; žaloba pro zmatečnost však ano.
V rámci řízení o výkon rozhodnutí není přípusxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x54 odst. 2, věta druhá).
Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2003, sp. zn. 20 Cdo 307/2002, lze žalobou na obnovu napadnout rovněž usnesení, xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xřípustná, je třeba ji vždy zamítnout, i kdyby byly dány důvody obnovy či zmatečnosti. Jinými slovy, i kdyby například o rozvodu manželství rozhodla manxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxak nikoliv žalobou pro zmatečnost, a to přesto, že by zde byly dány důvody zmatečnosti hned dva (§ 229 odst. 1 písm. d/, e/), neboť žaloba není přípustná (x xxx xx xx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxx zakládají oprávnění (procesní legitimaci) podat žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost hlavnímu účastníku původního řízení, v jehož rámci bxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx žalobu pro zmatečnost nebo žalobu na obnovu řízení, o vedlejšího účastníka. I vedlejší účastník je tedy oprávněn k podání žaloby na obnovu řízení a pro zxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xejvyššího soudu ze dne 12.10.2010, sp. zn. 28 Cdo 1896/2010).
Mimořádný opravný charakter obou instrumentů - žalob na obnovu řízení a pro zmatečnosx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xůže podat pouze takový vedlejší účastník, který se řízení účastnil až do právní moci rozhodnutí, které žalobou napadá. Je jasné, že okruh osob, které moxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxamžiku, kdy bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí. Podal-li by žalobu vedlejší účastník, který v okamžiku právní moci napadeného rozhodnutí již v řxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxd by mohl žalobu bez jednání zamítnout s odůvodněním, že ji podala osoba, která k takovému postupu nebyla oprávněna.
Toto ustanovení rovněž rozšiřuxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxsouhlasí hlavní účastník původního řízení, který byl vedlejším účastníkem (v původním řízení) podporován.
Předpokladem přípustnosti žaloby vexxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxl by tak učinit po dohodě s hlavním účastníkem a měl by v zájmu hospodárnosti xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxoval a jaké je stanovisko jím podporovaného účastníka k podané žalobě.
Jestliže vedlejší účastník zároveň se žalobou nesdělí stanovisko jím podpoxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxd konal jednání zbytečně.
Soud má zásadně dvě možnosti, jak stanovisko účastníka k podané žalobě zjistit:
-
může vyzvat vedlejšího účastníka, axx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxtník nesouhlasil;
-
nebo vyzvat přímo hlavního účastníka k zaujetí stanoviska - musí mu totiž (stejně jako ostatním účastníkům) doručit žalobu a zxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x ní.
Ve shora uvedených případech jde o poučení účastníků o jejich procesních právech, tudíž o poučení, které má soud ve smyslu ustanovení § 5 vždx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxdených v § 229 žalobu pro zmatečnost státní zastupitelství (odst. 2) a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (odst. 3). Jde o ustanovení navxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxování státu ve věcech majetkových podat odvolání a vstoupit do odvolacího řízení; v řízení dovolacím to však možné není.
Společně pro oba tyto orgánx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxní řízení, pokud původní řízení mělo takový charakter a státní zastupitelství či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se jej neúčastnily (xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx zmatečnost, dokud běží lhůta některému (poslednímu) z účastníků původního řízení, jestliže současně vstoupí do řízení.
Působnost státního zastxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxce, podat návrh na zahájení řízení nebo do občanského soudního řízení vstoupit v zákonem stanovených případech. Takto lze nalézt působnost státního zxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxání návrhu na jeho zahájení ve věcech: o osvojení, a to do části, ve které je rozhodováno o tom, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení; péče soudu o nezletxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxí rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkonu; ochrany proti domácímu násilí; o svéprávnosti; o prohlášení za mrtvého; o určení data smrti; ve věcech vxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx listin; o některých otázkách týkajících se právnických osob.
Dále je působnost státního zastupitelství založena pro řízení ve věcech veřejných rxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxitelství vstoupit do zahájeného rejstříkového řízení, avšak nikoliv již podat návrh na jeho zahájení. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
Pokud jde o Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, odkazuje komentované ustanovení na případy a podmínky uvedené v § 35a (srov. komentář x xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xpravuje působnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v občanském soudním řízení a vymezuje podmínky, za nichž do řízení vstupuje či se hx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x pro zmatečnost v případech vyjmenovaných v § 230 i pro vedlejšího účastníka, státní zastupitelství a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkovýcxx xxx xx xxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx řízení.
Podání žaloby
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 232
Komentátor: Mottl, Vacková
K odst. 1:
Komentovaxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxkcí odmítnutí žaloby. Přitom by si soud měl být vědom specifičnosti těchto mimořádných opravných prostředků a v rámci výzvy k odstranění vad konkretizxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxí podané žaloby (pokud jsou z ní vůbec nějaké důvody patrny).
K náležitostem žaloby pro zmatečnost se vyslovil Nejvyšší soud následovně: "V žalobě pxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx x xx xx xx xxx xxlatněn, ale současně způsobem, aby bylo nepochybné, v čem (v jakém konkrétním protiprávním stavu nebo postupu) je spatřován; důvod zmatečnosti může bxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx tu či onu žalobu, dokonce jedním podáním obě zároveň, má-li zato, že jsou dány důvody obou těchto mimořádných opravných prostředků. V tom případě však mxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx na příslušné zákonné ustanovení; různé mohou být lhůty, v nichž lze žaloby podat, a jiné bude proto vylíčení skutečností svědčících o tom, že ta či ona žaxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxávat rozhodnutí o spojení věcí ke společnému řízení (§ 235b odst. 1), na druhé straně však musí vydat usnesení obsahující výzvu vztahující se k náležitoxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxí této výzvy odstranil vady žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení ze dne ..., konkrétně aby:
-
přesně označil rozhodnutí, proti němuž žalobx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxo, a uvedl spisovou značku, pod níž bylo vedeno, a upřesnil zároveň, zda napadá též rozhodnutí soudu I. stupně a která, a tato rozhodnutí rovněž specifikxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
specifikoval přesně uplatněný důvod žaloby na obnovu řízení a uplatněný důvod zmatečnosti, a to uvedením konkrétních skutečností, z nichž by mělo vypxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx obnovy),
-
označil důkazy, jimiž by prokázal včasnost obou žalob, a tvrzení, že jsou dány důvody zmatečnosti i obnovy,
-
uvedl, čeho se žalobamx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxvyššího soudu ze dne 17.12.2009, sp. zn. 21 Cdo 872/2009: "Neobsahuje-li žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost všechny stanovené náležitostx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx žaloby určí lhůtu a toho, kdo podal žalobu, poučí o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (srov. § 235a odst. 1 a § 43 odst. 1 o. s. ř.). Není-li žaloxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxud usnesením žalobu odmítne (srov. § 235a odst. 1 a § 43 odst. 2, větu první, o. s. ř.)."
K odst. 2:
Pro podání obou žalob stanoví zákon závazné lhůty (§ xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx reakcí na výzvu dle § 43 byla žaloba skutečně pouze upřesněna, či zda byla doplněna též o další důvod obnovy či zmatečnosti. Pokud by totiž účastník na záxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxoba zamítnuta, protože by byl uplatněn opožděně (srov. též komentář k ustanovení § 95). Uvedené nebývá výjimkou vzhledem k tomu, že často jsou žaloby na xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xi účastníci pravidelně neuvědomují například i proto, že v případě odvolání lze měnit (rozšiřovat) odvolací návrhy a odvolací důvody i po uplynutí lhůxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxobě (srov. § 232 odst. 2 o. s. ř.), vyplývá mimo jiné, že soud při posuzování opodstatněnosti žaloby pro zmatečnost smí vzít v úvahu jen takové skutečnostx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxve, než uplynuly lhůty k žalobě pro zmatečnost; k opožděně (v rozporu s ustanovením § xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxbám je společné, že okruh účastníků řízení o nich je zásadně totožný s okruhem původního řízení, účastníci řízení o obou žalobách vystupují ve stejných xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xalobu podává, k odstranění vad v případě, kdy označení účastníků v žalobě zamění, je však třeba v později vydaném rozhodnutí tyto procesní role respektxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx1, nebo dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2007, sp. zn. 21 Cdo 1697/2006: "Účastníky řízení o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost jxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xákon (srov. § 232 odst. 1 o. s. ř.) ani nepožaduje, aby žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost obsahovaly označení účastníků řízení."
Nutnosx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xopakováno v jejím petitu. Jestliže text žaloby pro zmatečnost splňuje všechny náležitosti, včetně označení napadeného rozhodnutí (uvedením soudu, xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx pak je výzva soudu k odstranění vad žaloby spočívající v nedostatečném, protože neurčitém znění žalobního petitu nepochybně projevem přepjatého forxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx smyslu § 232 odst. 1 ve spojení s § 42 odst. 4 občanského soudního řádu) uvedení data právní moci žalobou napadeného rozhodnutí. Takový údaj je ostatně jxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxx xx
x xůvodu právní jistoty zákon nedovoluje podat žalobu na obnovu řízení časově neomezeně, ale limituje její podání lhůtami. Jde jednak o lhůtu subjektivnxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxdu obnovy, nebo od té doby (ode dne), kdy jej mohl uplatnit. K rozdílnému počátku běhu uvedené subjektivní lhůty v závislosti na uplatněném zákonném důvxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx



xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxže skončit před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí (korekční pravidlo). Srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxděl o důvodu obnovy (u důvodů uvedených v § 228 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit (u důvodu uvedeného v ustanovení § 228 odst. 1 xxxxx xx xx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxovení § 205a, 211a (kromě případů uvedených v § 205a) nemohli uplatnit ještě v odvolacím řízení, protože jim v tom bránilo pravidlo tzv. neúplné
apelacx
x
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxivní tříměsíční lhůta k podání žaloby na obnovu řízení podle § 233 odst. 1 o. s. ř. běží účastníkovi, který byl rovněž účastníkem řízení, v němž bylo vydáxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxe vycházet z toho, že bylo doručeno i dalším účastníkům a že tak nabylo právní moci. I kdyby jim bylo doručeno dříve nebo později, nemůže lhůtu k podání žalxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxx x xxxxxí žaloby o obnovu řízení jsou lhůtami zákonnými, které nelze prodloužit.
Zmeškání lhůty k žalobě o obnovu řízení (ať již subjektivní nebo objektivnxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxh lhůt k podání žaloby, tedy pro opožděnost, je zamítnutí žaloby (srov. § 235f a poznámky tam uvedené). Z judikatury je možné poukázat na usnesení Nejvyxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx žaloby na obnovu řízení, je dále bezpředmětná úvaha o "dodržení"objektivní (tříleté) lhůty." Je tomu tak proto, že objektivní lhůta je právně významnx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxi podle ustanovení § 233. Důvodem pro povolení obnovy může být pozdější rozhodnutí příslušného orgánu, řešící odchylně předběžnou otázku, šlo-li o přxxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxšným orgánem (§ 135 odst. 2), či sám vyřešil předběžnou otázku (§ 135 odst. 2), protože vycházel z toho, že o ní nebylo dosud příslušným orgánem rozhodnutx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxá a běží od právní moci rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2011, sp. zn. 21 Cdo 4689/2010). Je z ní stanovena výjimka ve prospěch příxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xe se jimi civilní soud cítil podle § 135 odst. 1 vázán). Došlo-li v takovém případě později (i po uplynutí zákonné tříleté lhůty) ke zrušení těchto podklxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxtí o přestupku), musí být v zájmu spravedlivého posouzení věci tomu dán výraz, a nelze trvat na striktním dodržení tříleté lhůty. Podle uvedené výjimky xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xvedeného v ustanovení § 228 odst. 1 písm. a). Objektivní lhůta se v tomto případě neuplatní. K délce a běhu objektivní lhůty viz například usnesení Nejvyxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx4.
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 234
Komentátor: Mottl, Vacková
K odst. 1:
V tomto ustanovení jsou upraveny lxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxu zmatečnosti, jenž ovlivňuje především počátek jejího běhu podle toho kterého důvodu zmatečnosti.
V prvním odstavci je upravena obecná lhůta pro xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxí vylučuje xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxyslem zvláštní úpravy běhu lhůt pro podání žaloby pro zmatečnost, jež má přednost před tou obecnou, je právě to, aby běh lhůty neskončil dříve, než skutexxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx § 229 odst. 1 písm. e), že rozhodoval vyloučený soudce, začne běžet teprve od okamžiku, kdy se o tom, že rozhodoval vyloučený soudce, podatel dozví, a nikxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx v komentovaném ustanovení jsou hmotněprávní, či procesní. Považujeme za nutné poukázat na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu, která se kloní k závxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxoby pro zmatečnost (§ 234 o. s. ř.) jsou lhůtami procesními; lhůta je zachována nejen tehdy, byla-li žaloba před jejím uplynutím podána u soudu, ale i v přxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx x výklad pro účastníka příznivější, přiklánějí se k identickému názoru i autoři tohoto komentáře.
Obecná lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost činx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx lhůty uvedené v odstavcích 2-6 (viz komentář) mají počátek svého běhu určen jinak - vždy v závislosti na tom kterém důvodu zmatečnosti.
Jsou-li lhůtx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxé od právní moci napadeného rozhodnutí (viz odst. 2, 3), není k tomu ani zapotřebí nařizovat jednání (§ 235f). Naopak, byť by žaloba byla opožděná, jednáxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxděnost, musí se tak stát na základě dokazování skutečností rozhodných pro běh lhůty.
Z pohledu zachování lhůt k žalobě není zpravidla podstatné, kdx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx) zabývat pouze tehdy,
-
je-li proti takovému rozhodnutí krom žaloby pro zmatečnost podáno také dovolání (§ 235 odst. 2),
-
uvažuje-li o tom, že žxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x x xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. nemá vliv okolnost, že byla proti napadenému rozhodnutí ještě před uplynutím lhůty uvedené v ustanovení § 234 odst. 1 o. xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxláštní lhůty pro případ podání žaloby pro zmatečnost z důvodu, že účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat a nebyx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxu ustanoven zástupce (dle § 29 odst. 2) nebo kdy odpadla překážka, pro kterou nemohl před soudem samostatně jednat nebo pro kterou nemohl před soudem vysxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxo podání žaloby pro zmatečnost, bez ohledu na to, zda zůstala zachována lhůta tříměsíční. Vzájemný vztah obou lhůt je ten, že každá z nich běží na sobě nezxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xříměsíční lhůty končí možnost podat žalobu, byť by objektivní tříletá lhůta ještě běžela, a naopak, po uplynutí objektivní lhůty nelze úspěšně podat žxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xoudem samostatně jednat, je typicky nabytí zletilosti. Soud například jednal s nezletilým účastníkem, rozhodl proti němu rozsudkem, který nabyl práxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxoba pro zmatečnost podaná z důvodu § 229 odst. 1 písm. c) může být včasná pouze tehdy, je-li podána u soudu nejpozději 7.11.2011, byť objektivní tříletá xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxtník, nebo jiní účastníci původního řízení. Žaloba je však prakticky vyloučena tehdy, jestliže by řízení, v němž soud jednal s nezletilým účastníkem, xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xterou účastník nemohl samostatně jednat, až po uplynutí tří let od právní moci napadeného rozhodnutí. Podání žaloby, či spíše kladnému rozhodnutí o ní xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxx xxstavci jsou upraveny subjektivní a objektivní lhůty pro podání žaloby pro zmatečnost z důvodu, že rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící (§ 229 odxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xiz komentář k § 229 odst. 1 písm. e/ a dále komentář k § 14-17); objektivní lhůta je opět tříletá a běží od právní moci napadeného rozhodnutí.
To, co bylx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxěl o tom, že rozhodoval vyloučený soudce, až po uplynutí tří let od právní moci rozhodnutí, pak je vyloučeno, aby jeho žaloba pro zmatečnost proti takovéxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxx se vyslovil Nejvyšší soud v následujícím rozhodnutí: "Pro určení počátku běhu tříměsíční lhůty k podání žaloby pro zmatečnost uvedené v ustanovení § 2xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxti uplatněné na základě stejných skutkových okolností, popřípadě kdy mu bylo soudem doručeno nebo kdy jinak zjistil jeho obsah. K tomu, aby tato lhůta zxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xochybovat o nepodjatosti soudce nebo přísedícího, jenž vydal žalobou napadené rozhodnutí nebo se na jeho vydání podílel" (usnesení Nejvyššího soudu xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího (§ 229 odst. 1 písm. g/).
Na rozdíl od důvodu zmatečnosti xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxpadě, kdy bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce.
Lhůta v tomto případě není objektivně omezena ani právní mocí naxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxch určitého účastníka (navíc takového odsuzujícího trestního rozhodnutí ani není třeba k naplnění důvodu zmatečnosti - viz komentář k ustanovení § 22x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxstník o existenci důvodu zmatečnosti dozvěděl (resp. kdy se dozvědět mohl), musí v žalobě nejen tvrdit, ale musí zároveň označit důkazy, jimiž by takovxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxosti, jímž je ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu, nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, aniž jsou pro takový posxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxstavci, včetně důkazu o včasnosti žaloby.
K tomuto ustanovení vyslovil Nejvyšší soud, že "pro určení počátku běhu lhůty k podání žaloby pro zmatečnxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxydáno) pravomocné soudní rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno a které může zakládat důvod zmatečnosti podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) o. s. řxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxx xxxx xxx xx xxxx xxx xxlobu podává, prokazatelně dozvěděl informace (skutečnosti) o tom, že takové rozhodnutí bylo nebo mohlo být vydáno" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxmocnému zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (
exekuce
) nebo pravomocnému zastavení výkonu rozhodnutí (
exekuce
) pro nevykonatelnost exexxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx nařízení výkonu rozhodnutí nebo též právní mocí usnesení téhož soudu o zastavení výkonu rozhodnutí.
Důvod zmatečnosti, jehož se tato lhůta týká, sx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xyplývá z toho, že stalo-li by se tak rozhodnutím soudu prvního stupně, pak by žaloba pro zmatečnost musela být zamítnuta proto, že není dán důvod zmatečnxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxta, jejíž počátek je určen dnem právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, by totiž v takovém případě (ještě nebo vůbec) nezačala běžet.
Prxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx x případě zmeškání lhůt pro podání žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost však není prominutí lhůt přípustné; xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xx xx xxxxxo mimořádnými prostředky mohou prolomit účinky pravomocných rozhodnutí a zájem na ochraně právní jistoty nastolené pravomocným rozhodnutím po uplyxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxý však pouze (vzhledem k odkazu na § 234) žaloby pro zmatečnost, i když to v druhém odstavci není výslovně uvedeno.
Žalobci si té skutečnosti, že podávxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxyž se tak stane, je zbytečné rozhodovat nejprve o prominutí zmeškání lhůty, teprve poté o žalobě samotné. Jiné než zamítavé rozhodnutí o takové žádosti xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
K odst. 2:
Druhý odstavec, jak již bylo řečeno, se týká pouze žaloby pro zmatečnost. V případě obnovy řízení nepřichází vůbec úvahu, neboť lhůty k podxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxuře Nejvyššího soudu, podle níž, "bylo-li proti rozhodnutí odvolacího soudu podáno dovolání, vztahuje se vyloučení zápočtu doby od právní moci napadxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx nikoliv žaloby na obnovu řízení" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.5.2015, sp. zn. 23 Cdo 2107/2013).
V tomto odstavci zákon řeší konkurenci mimxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xodáním dovolání dochází ke stavení lhůt pro žalobu pro zmatečnost, tedy k prodloužení těchto lhůt o dobu od právní moci napadeného rozhodnutí do doby naxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx x xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xovolání, a teprve poté až případně rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost (jehož již nemusí být ani třeba, neboť dovolací soud ke zmatečnostním vadám přihlxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxx x x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxčnost ze zákona přerušuje do rozhodnutí dovolacího soudu (§ 235b odst. 3), jakož i tím, že zrušení napadeného rozhodnutí dovolacím soudem v důsledku úsxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxt. Lhůta k dovolání je kratší než lhůty k podání žaloby, každé dovolání podané po uplynutí lhůty k žalobě pro zmatečnost by tedy muselo být opožděné.
Axxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx neúspěchu dovolání) je podávána žaloba pro zmatečnost. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení může zabrat i delší dobu, je po dobu jeho trvání lhůta pro podxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx) žalobu pro zmatečnost jen z opatrnosti pro zachování lhůty.
Nelze vyloučit ani situaci, kdy v průběhu dovolacího řízení je podána žaloba pro zmatexxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxž tehdy, jestliže dovolání bylo podáno opožděně (později než dva měsíce od právní moci napadeného rozhodnutí). V této souvislosti citujeme například xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xž 4 o. s. ř. nepočítá doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu, a bez ohledu na to, jak bylo o dovolání rozhodxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxodnutí, ale též s počátkem běhu jednotlivých lhůt.
V případě § 234 odst. 1 zpravidla je okamžik nabytí právní moci rozhodnutí shodný s datem doručenx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xěkolik dnů rozdíl.
Příklad: Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno 3.7.2009, právní moc však nastala až 7.7.2009, neboť tohoto dne bylo rozhodxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxnutí dovolacího soudu, která nastane například 23.3.2011. Žalobu pro zmatečnost, pakliže je uplatněn důvod, u něhož lhůta běží dle § 234 odst. 1, lze poxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxi odvolacího soudu.
Řízení a rozhodnutí o žalobě
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 235a
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxí a pro zmatečnost. Vzhledem k tomu, že vždy jde buď o příslušnost soudu, který rozhodoval v prvním stupni (podle věty první), nebo o příslušnost soudu, kxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxnost konkrétního soudu.
První věta obecně upravuje věcnou příslušnost společně jak pro žalobu na obnovu řízení, tak pro žalobu pro zmatečnost, a to xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxtečnost jen pro ty podané z důvodů dle § 229 odst. 1, 2; u žalob pro zmatečnost podaných z důvodu dle § 229 odst. 3, 4 je věcně příslušný přímo sám soud, který xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x x xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xpět soud, který rozhodoval v prvním stupni.
Z uvedeného plyne, že v případě žaloby na obnovu řízení je otázka věcné příslušnosti soudu jednoduchá poxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xaloby pro zmatečnost je situace složitější v tom, že řešení otázky závisí na tom, jaký důvod zmatečnosti je uplatněn a zda v původním řízení šlo o věc, v níx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xadě uplatněný důvod zmatečnosti a v návaznosti na něj to, jaké rozhodnutí (kterého soudu) je napadeno, a to ještě podle toho, zda šlo o věc ve věcné přísluxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx v tom, že jde o mimořádné opravné prostředky, jejichž smyslem je náprava určitých (zákonem definovaných) deficitů řízení a rozhodnutí, přičemž je žádxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx nejlepší poznatky o věci, atd.), napadeným rozhodnutím bude často přímo jeho rozhodnutí (viz § 228 a § 229 odst. 1, 2) a v neposlední řadě v případě úspěcxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x řízení pokračovat.
Výjimka z této základní a obecné úpravy příslušnosti je opodstatněna u žalob pro zmatečnost podávaných z důvodů dle § 229 odst. 3 xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxm soudu odmítnuto odvolání nebo zastaveno xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxý rozhodnout přímo ten soud, který je vydal, jehož rozhodnutí bylo napadeno. Společným znakem zmatečnosti těchto rozhodnutí je to, že půjde vždy o rozhxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx. 3) nebo obecně v nesprávnosti napadeného rozhodnutí (u zmatečnosti dle § 229 odst. 4), takže je žádoucí, aby přezkum prováděl sám soud, který je vydal, x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx x), neboť v takovém případě je odvolacím soudem vrchní soud, který nemůže rozhodovat o žalobě pro zmatečnost v prvním stupni (bylo-li by napadeno jeho roxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxkého soudu v Praze) i tehdy, jestliže je napadáno rozhodnutí soudu odvolacího - tj. některého ze dvou vrchních soudů.
Je-li ovšem žalobou pro zmatečxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxsti jsou uplatněny. Je-li uplatněn důvod zmatečnosti dle § 229 odst. 3, 4 zásadně se týkající rozhodnutí odvolacího soudu, pak (pouze) v těchto případxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx než takového, který je k řízení o ní věcně příslušný podle tohoto ustanovení, je namístě postup dle § 104a odst. 2.
Je-li žaloba podána u jiného soudu txxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxx xdst. 2.
V judikatuře Nejvyššího soudu byl řešen i případ, kdy k projednání žaloby o zmatečnost není založena věcná příslušnost žádného soudu (šlo o žxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxvyšší soud vyslovil, že "k projednání žaloby o zmatečnost proti usnesení, jímž dovolací soud učinil opatření k odstranění nedostatku podmínky dovolaxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xx xxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxe u něho byla tato žaloba podána" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2002, sp. zn. 20 Cdo 289/2002).
O spojení věcí o obou žalobách vedených u různxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xod toutéž spisovou značkou (§ 161a odst. 3 v. xx xxxx
x xxxxx xx
xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx, ovládané projednací a dispoziční zásadou, v němž je věcí účastníků (zejména toho, kdo podává žalobu), aby důvod obnovy či zmatečnosti tvrdil a prokázxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxím stupni (a též ustanovení o řízení odvolacím, byť to zákon výslovně nestanoví - viz níže). Ustanovení části první až čtvrté občanského soudního řádu, xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxtí ustanovení § 92, 97, 98 či 107a), případně jejich nepoužitelnost plyne z povahy těchto ustanovení a účelu řízení (jako např. u § 114b, viz níže).
V xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxzení (§ 103, 104),
-
je-li žaloba podána u soudu věcně a místně příslušného (viz komentář k odst. 1),
-
je-li okruh účastníků řízení o žalobě totoxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxení § 231,
-
je-li žaloba podána včas, tj. ve lhůtách dle § 233 (obnova), resp. § 234 (zmatečnost),
-
má-li žaloba všechny náležitosti včetně sxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx
x
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx
x
xxxxx zaplacen soudní poplatek v odpovídající výši podle sazebníku,
-
zda žaloba je přípustná (§ 230),
x
xxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xplněny i jiné podmínky řízení (přiměřeně § 103 a násl.), že je žaloba bez vad, jsou-li podány obě žaloby, že je rozhodnuto o jejich spojení ke společnému xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx jednání (§ 235f).
Meze přezkumu napadených rozhodnutí a důvody obnovy či zmatečnosti jsou dány žalobou. Po uplynutí lhůt k žalobě nelze důvody žádnx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxzuje včasnost žaloby. Z uvedeného plyne, že zejména v případě žaloby pro zmatečnost soud již žádné překvapení v jednací síni čekat nemůže, u této žaloby xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxt určitý důvod zmatečnosti či obnovy, je ze zákona omezena lhůtami,
de facto
nepřichází v úvahu poučovací povinnost soudu dle § 118a odst. 1, 2 a dle odsxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx.
Kromě toho je otázkou, v praxi dosud neřešenou, jak je tomu v řízení o žalobách se zákonnou koncentrací řízení ve vztahu k důkazní povinnosti. Autořx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xx skutečnost, že je třeba co nejdříve rozhodnout, zda je právní jistota založená právní mocí napadeného rozhodnutí definitivní, nebo zda se změní v dalšx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xbnovu by nemělo přicházet v úvahu téměř nikdy.
Mezi ustanovení, která se přiměřeně použijí na řízení o žalobách, totiž patří i § 114c a 118b, s nimiž jx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxntrace neplatí. Znamená to, že soud může ve sporných věcech nařídit přípravné jednání, a není-li nařízeno, je povinen poučit účastníky o účincích koncxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xo dosažení koncentračního bodu tedy platí i pro řízení o žalobě pro zmatečnosti x xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxx x x xxxxní o žalobě na obnovu či zmatečnost nelze hovořit o obraně žalovaného (sám žalovaný navíc v některých případech tuto žalobu podává), nelze zde vydat kvaxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx
xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxlobách přiměřeně ustanovení o odvolání. Proti těmto rozhodnutím je totiž tento řádný opravný prostředek přípustný.
Přestože rozhodnutí o žalobáxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxudu ze dne 19.1.2010, sp. zn. I. ÚS 1537/09: "Ústavní soud se neztotožnil se stanoviskem odvolacího soudu, který v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, žx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx x. ř.). Odvolací soud, pokud jde o jeho tvrzení, že napadenými usneseními nebylo rozhodnuto o věci samé, má pravdu pouze částečně. Rozhodnutím o věci samx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxím ve věci samé, protože jím bylo rozhodováno přímo o předmětu žaloby. ... Postupem Krajského soudu v Praze bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xomentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 235b
Komentátor: Mottl, Vacková
K odst. 1:
Uvedené ustanovení (spolu s § 235e odst. 3, 4) je v odstavci 1, 3 jxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xřeba zdůraznit, že podání jednoho mimořádného opravného prostředku nevylučuje podání jiného. Tato skutečnost je jedním z projevů dlouhodobé tendenxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvných prostředků tak, aby použití kteréhokoliv z nich nebylo na úkor dalších, aby tedy nedošlo k paradoxnímu efektu, kdy by přemíra třeba i pozitivních xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx dovolání a xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx 2, 3), pokud mohly mít za následek nesprávnost rozhodnutí ve věci, se přihlíží i v dovolacím řízení (§ 242 odst. 3). To může vést k podávání těchto opravnýxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx (vzhledem k tomu, že o nich rozhodují různé soudy). Kombinace žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost vedle toho není tak častá, zejména z toho důxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxst na vady řízení). Nicméně zákon pamatuje i na tuto kombinaci žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost.
Z prvního odstavce komentovaného ustanovenx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xa obnovu řízení. Pokud by byla vedena řízení odděleně, mohlo by se jednat o porušení ústavně garantovaného práva na zákonného soudce - k tomu srov. nález xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx obnovu řízení či zmatečnost; je-li podáno dovolání, má soud povinnost vyčkat na rozhodnutí o případně podaném dovolání; na výsledku řízení o dovolání xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xx x xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxx se výrazně projevuje vnitřní propojenost systému těchto opravných prostředků.
S povinností spojit řízení o obou žalobách ke společnému projednáxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xránit rozdílná věcná příslušnost soudů (§ 235a odst. 1) v případě, kdy je podána žaloba na obnovu takového řízení, v němž jako soud I. stupně rozhodoval oxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxždou z nich projednává jiný soud (žalobu na obnovu soud okresní, žalobu pro zmatečnost soud krajský), a může tedy dojít k paradoxní situaci: jsou-li obě xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxť tyto věci se vzhledem k různé věcné příslušnosti soudů ke společnému projednání nehodí (§ 235a odst. 1, § 112 odst. 2), a poté řešit otázku věcné příslušxxxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxí o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost neplatí určitá ustanovení procesního předpisu, což znamená, že jejich použití je v těchto řízeních vylouxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx x xxxx xxxxxxxx
x
x xx xxxxxxxxxxxx dalšího účastníka na návrh žalobce);
-
§ 97, 98 (uplatnění práv žalovaným vůči žalobci vzájemným návrhem);
-
§ 107a (vstup nabyvatele práva xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xako okruh účastníků původního řízení (řízení o mimořádném opravném prostředku, jehož výsledek může otřást pravomocným rozhodnutím, musí být veden zx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xástupnictví ani rozšiřování okruhu účastníků přistoupení či obrácení rolí vzájemným návrhem.
K odst. 3:
Je-li zároveň podáno také dovolání (odsxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxlání má přednost před rozhodnutím o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost (viz komentář k § 235 odst. 2). Jestliže po rozhodnutí dovolacího soudu buxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxtečnost, teprve poté žalobu na obnovu řízení (§ 235e odst. 3). Oba soudy (okresní i krajský) spolu tedy musí kooperovat a o stavu řízení se informovat, nexxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxcesní postupy je třeba v systému mimořádných opravných prostředků koordinovat.
Není ani vyloučeno, a v praxi to není neobvyklé, aby účastník podal xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxní.
Podrobněji k uvedeným případům srov. komentář k jednotlivým ustanovením.
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx x žalobě na obnovu řízení, tak v řízení o žalobě pro zmatečnost. Smyslem odkladu vykonatelnosti je zabránění nepříznivým důsledkům okamžitého výkonu (
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx otřeseno (v případě povolení obnovy řízení) či přímo odstraněno (vyhovujícím rozhodnutím o žalobě pro zmatečnost). V takovém případě je menším zlem, xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxa pravděpodobnosti, že bude v případě úspěchu žaloby odstraněno. Procesní ekonomie tak musí ustoupit požadavkům na spravedlivý proces.
Možnost oxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxže být exekučně vymáháno, ztrácí odklad vykonatelnosti význam a opodstatnění. To však neznamená, že by jenom proto byla taková rozhodnutí vylučována x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxnatelnosti, neboť splnění uložené povinnosti nahrazuje již pravomocný rozsudek (součástí jehož výroku je i plné znění uloženého projevu vůle) sám bex xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxh nebo právo je či není podle § 80 písm. c), nelze nuceně vykonat a pojmově u nich nelze uvažovat o možnosti odložení vykonatelnosti.
Podáním žaloby na xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxožení vykonatelnosti rozhodnutí, proti němuž byla podána žaloba na obnovu řízení, nenastává přímo ze zákona, nýbrž jen rozhodnutím věcně příslušnéhx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxpňový soud rozhoduje i tehdy, směřuje-li žaloba na obnovu řízení proti rozhodnutí odvolacího soudu (např. krajský soud rozhoduje jako prvostupňový txxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxost, že žalobě na obnovu řízení bude vyhověno. Je-li totiž pravděpodobné, že obnova bude povolena, potom by mohlo dojít k tomu, že případný výkon rozhodxxxx x
xxxxxxx
x xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxkon soudu, aby vykonatelnost rozhodnutí odložil a tím předešel negativním důsledkům, které by z toho jinak vyplynuly. Odložení vykonatelnosti rozhoxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx exekuční soud odložení vykonatelnosti je však důvodem k vydání rozhodnutí o odkladu provedení výkonu rozhodnutípodle ustanovení § 266 odst. 2.
K oxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxut, ať již výsledkem bude požadované odložení vykonatelnosti, nebo zamítavé rozhodnutí. Praxe Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího je sice odlišnxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxe našeho názoru nevhodná. V zájmu právní jistoty je žádoucí vyhotovit i zamítavé rozhodnutí.
O odkladu vykonatelnosti soud rozhoduje (za předpoklxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxx xx x xxxxx xxxxxxlem), tak i tehdy, nebyl-li dosud výkon nařízen nebo ještě ani nebyl oprávněným účastníkem podán návrh.
O odložení vykonatelnosti rozhodne soud usxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxvé omezení výjimečně nevysloví. Pak by účinky takového odložení vykonatelnosti bez časového omezení podle vydaného soudního usnesení stejně pominuxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx, že důvody pro odložení vykonatelnosti pominuly, a pak může sám své předchozí rozhodnutí zrušit.
Proti usnesení, jímž soud rozhodl o vykonatelnosxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxé předchozí rozhodnutí o odložení vykonatelnosti.
Příklad výroku usnesení, kterým se odkládá vykonatelnost rozhodnutí:
Soud nařizuje odklax xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xro zmatečnost skončeno.
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 235d
Komentátor: Petr, Mottl
Toto ustanovení určuje xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxnovu a pro zmatečnost.
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxo, které stanoví občanský soudní řád i pro rozsah přezkumné činnosti soudu při podání odvolání (§ 212) nebo dovolání (§ 242) - srov. k tomu komentáře k uvexxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx (jen na některé výroky) a nemohou být účastníkem libovolně měněny; podle § 232 odst. 2 mohou být rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a též důvody obnovx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx vymezení těch výroků či výrokových částí napadeného rozhodnutí, jichž se má přezkumná činnost soudu týkat, přičemž určení rozsahu, v němž se rozhodnuxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxobu na obnovu řízení a pro zmatečnost pouze v tom rozsahu, který vymezil ten, kdo ji podává, je výrazem zásady dispoziční a projednací, které ovládají říxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx zmatečnost podává, označuje napadené rozhodnutí, vymezuje rozsah jeho přezkumu, tvrdí a prokazuje důvody obnovy řízení či zmatečnosti a disponuje s xxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxnovení pro řízení v prvním stupni (která nepřímo vymezují rámec i odvolacímu soudu), dle nichž soud projedná věc v mezích, ve kterých se ten, kdo podal žaxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxt k žalobě (§ 232 odst. 2 o. s. ř.); rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, vymezuje také meze, v jakých může soud napadené rozhodnutí přezkoumat (§ 235d o. sx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xež který označil ten, kdo podal žalobu."
Obdobně, jako je tomu při vymezení rozsahu přezkumné činnosti soudu při odvolání nebo při dovolání, stanovx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxovu stejné opodstatnění, jako je tomu právě i u mezí podaného odvolání a dovolání. Mají totiž umožnit soudu, aby i tam, kdy účastník žalobou napadl třeba xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxch závislé, a které - nebýt toho - by mohly být rozporuplné ve vztahu k výrokům, které se předmětem žaloby staly. Tyto výjimky jsou striktně definovány koxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxjimky se vztahují na:
xx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxpř. k výroku o neplatnosti skončení pracovního poměru bude závislým výrok o náhradě mzdy), tak procesní závislosti (od výroku meritorního se odvíjí výxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx sdílet výroky závislé, byť by nebyly přímo žalobou napadeny.
2.
Případy, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx procesního společenství, v nichž, je-li žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost podána jen některým z nerozlučných společníků, musí vyznít rozhodnuxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxkl problematiky nerozlučného společenství v řízení o žalobě pro zmatečnost: "Pakliže soud prvního stupně v rozporu s ustanovením § 235d písm. c) o. s. řx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxliv oba byli ve věcně rovnocenné pozici nositelů nedílného společného práva, ustavil pro následné řízení poměry procesního excesu, který v intencích xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxvý stav napravit, nezbývá, než aby tak učinil Ústavní soud; smyslem jeho rozhodnutí je umožnit, aby řádným účastníkem nyní vedeného řízení o původním nxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxpořádání vztahu mezi účastníky.
Pro bližší vysvětlení jednotlivých uvedených výjimek lze odkázat na výklady uvedené na jiných místech, kde jsxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxjimek.
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 235e
Komentátor: Mottl, Vacková
K odst. 1, 2:
Komentované ustanovení xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxstředcích i ve vztahu k rozhodování o odvolání (§ 218-223) a dovolání (§ 243c-243f).
Soud logicky zamítá obě žaloby tehdy, jestliže důvody obnovy či xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x x xalobě pro zmatečnost, je-li rozhodnutí kladné, je vyjádřen v prvních dvou odstavcích komentovaného ustanovení a odpovídá smyslu každé ze žalob (byť žxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xy však bylo v rámci řízení o obnově původní rozhodnutí zrušeno. Výrok rozhodnutí zní:
Povoluje se obnova řízení vedeného u Městského soudu v Praze pox xxx xxx x xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx nerozhodne o jeho změně (viz komentář k § 235h odst. 1). V tom ostatně spočívá podstata institutu tohoto mimořádného opravného prostředku. Kladné rozhxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxutí obecně (tj. mimo důvody zmatečnosti uvedené ve druhé větě druhého odstavce tohoto ustanovení) zní:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7.6.xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx řízení v rámci rozhodnutí o nákladech původního řízení (srov. k tomu komentář k § 235i odst. 1).
Výrok o nákladech řízení je obsahem usnesení tehdy, jxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxx x xxxx jednat, a žalobou pro zmatečnost napadené rozhodnutí je proto nejen zrušeno, ale řízení, které jeho vydání předcházelo, je zároveň soudem zastaveno, xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxpříklad takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7.6.2011, čj. 4 Cm 567/2010-543, se zrušuje. Řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. znx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxsti, tedy záhlaví a odůvodnění. Vzhledem k tomu, že procesní xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx, záhlaví rozhodnutí musí zachovat procesní role účastníků tak, jak byly obsazeny v původním řízení.
Záhlaví rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost vyxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x, Nemravova 18, IČ 15345232, proti žalovanému: SVIS, a.s., se sídlem v Praze 5, U Smaltovny 5, IČ 45334479, o žalobě žalovaného pro zmatečnost proti rozsxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxř. o náhradu škody ve výši 400 000 Kč).
Odůvodnění rozhodnutí musí odpovídat faktu, že soud v řízení o obnově či o žalobě pro zmatečnost poté, kdy dospěxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxumá pouze několik zásadních procesních předpokladů:
-
zda žalobu podal k tomu oprávněný subjekt,
-
zda žaloba byla podána včas,
-
zda je dán xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xdůvodnění usnesení, jímž soud vyhověl žalobě pro zmatečnost podané z důvodu vyplývajícího z ustanovení § 229 odst. 2 písm. c), může být následující texxx
xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí shora citovaného (žalobou pro zmatečnost napadeného) rozsudku, toto usnesení bylo Krajským soudem v Plzni usnesením ze dne 20.9.2011, čj. 3 Co 480/2xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx doručeno právnímu zástupci žalobce dne 19.10.2011, jak zjištěno z doručenky k tomuto usnesení.
Shora uvedenými listinnými důkazy byl prokázán důxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxx xxxxx
xxxledem k uvedenému odvolací soud proto dle ustanovení § 235e odst. 2, věta první, o. s. ř. napadené usnesení zrušil.
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxtahují na obě tato rozhodnutí (viz poslední věta druhého odstavce), vybočuje zdánlivě ze zásady, že soud má meze přezkumu vymezeny žalobou, je však celxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxdostatek jeho podmínek (§ 229 odst. 1 písm. a/, b/, d/, odst. 2 písm. a/, b/), je zřejmé, že nemůže být odstraněno pouze rozhodnutí odvolacího soudu a ponxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxány žaloby obě a soud je spojil ke společnému řízení (§ 235b odst. 1). Nejde ovšem o zvláštnosti věcné, nýbrž mnohem spíše o jistou náročnost stylistickoxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx žalobách, což však nic nemění na tom, že každá z nich musí být ve výroku jasně identifikována. Jestliže jsou obě žaloby zamítány (a je to v praxi zřejmě zdaxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxx1, čj. 4 C 56/2010-78, a žaloba na obnovu řízení vedeného týmž soudem pod sp. zn. 4 C 56/2010, se zamítají.
Následovat bude v tomto případě samozřejmě txxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxsti (ke kombinaci mimořádných opravných prostředků viz též komentář k ustanovení § 235b odst. 1, 3).
Vyhoví-li soud žalobě pro zmatečnost, nemůže nxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxbě pro zmatečnost zrušeno. Zákon na rozdíl od zrušeného rozhodnutí v rámci dovolacího řízení neřeší, zda má být řízení o obnově zastaveno (odpadl předmxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxktik po chvíli přemýšlení dovodí, že je to jedno, zdůvodnit lze obojí. Podstatné je pouze, že již nelze povolit obnovu.
K odst. 4:
Zákon řeší v komentxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxí (viz též § 235b odst. 3), což je logické, mimo jiné i proto, že k některým důvodům zmatečnosti a vadám řízení (např. dle § 229 odst. 1, 2, 3), pokud mohly mít xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xx xxud dále řízení vedl, a je proto namístě řízení o žalobách zastavit.
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 235f
Komentátxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxit řízení o obou žalobách zbavením soudu nutnosti veřejně projednávat žalobu v těch případech, kdy žaloba nemůže vést k úspěchu už jen proto, že není příxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x a § 234 odst. 2, 3).
Důvody pro možnost rozhodnout bez jednání jsou v tomto ustanovení vyjmenovány taxativně. Jde o důvody zpravidla zjevné a snadno zxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xospodárnosti a rychlosti řízení upouští od veřejného projednání a umožňuje, aby soud, je-li osvědčen některý z popsaných důvodů zamítnutí žaloby, roxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxval, neboť veřejné projednání by na výsledku řízení nemohlo nic změnit a dokazování ničím přispět.
Z hlediska procesního (co do způsobu rozhodovánxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxžného opatření, odvolání, dovolání) spojuje s meritorním řešením věci, zatímco naopak odmítnutí návrhu je výrazem toho, že návrh není způsobilý k proxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxostředků odvolání a dovolání jsou tytéž nedostatky (tj. nepřípustnost, opožděnost a podání neoprávněnou osobou) rovněž důvodem odmítnutí odvolání xx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xodaným neoprávněnou osobou. Z tohoto pohledu je rozhodování o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost v téže situaci výjimkou, neboť se pro tyto důvody xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx x29) s nepřípustností žaloby (o ní blíže v komentáři k § 229, 230). Žaloba není přípustná tehdy, xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx x xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xxxě odstavce 2, dále v § 229 v návětí odstavce 1, 2, v první větě odstavce 3 a v odstavci 4) nebo jehož napadení zákon vylučuje (§ 230).
V této souvislosti jx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxy vyjmenovanými negativním výčtem v § 230 (tedy s vyjmenovanými případy, kdy žaloba není přípustná), a nikoliv s případy, kdy je přípustnost vyjmenovxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx x x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxřizovat jednání jen v případech nepřípustnosti této žaloby uvedených v ustanovení § 230 o. s. ř." (usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.10.2011x xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xať vymezené pozitivně či negativně) jen to, jaké rozhodnutí zákon umožňuje napadnout žalobou, či neumožňuje. Není proto důvodu rozlišovat nepřípustxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx podat lze a proti kterým nelze), neboť výsledkem je pouze závěr, že žaloba přípustná není, a proto se zamítá. Potřebu jednání neopodstatňuje ani to, že bx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx jestliže tím důvodem je pouze to, o jaké rozhodnutí, které je žalobou napadeno, jde - což je vždy dané (označení napadeného rozhodnutí je esenciální nálxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxž "žaloba pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř. není přípustná proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým nebylo rozhodnxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx
x xubjektech, které jsou oprávněny žalobu podat, je podrobněji pojednáno v komentáři k § 229 a § 231 - na tomto místě se sluší zopakovat, že zásadně (ale nixxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxvná opožděnost žaloby, další z možností, pro niž lze žalobu zamítnout bez jednání, se vztahuje pouze k lhůtám (jiné vysvětlení nemá logiku), počátek jexxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx x xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxna
-
jedna z objektivních lhůt tří měsíců a tří let u žaloby na obnovu (§ 233 odst. 1, 2),
-
objektivní tříletá lhůta u žaloby pro zmatečnost uvedená x x xxx xxxxx xx xx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx moci napadeného rozhodnutí. Důvod pro to, aby i v těchto případech bylo nařizováno jednání, spočívá v tom, že zejména u subjektivních lhůt, jejichž počxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxm okolnostem, jež z obsahu spisu neplynou. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.1.2004, sp. zn. 21 Cdo 2103/2003: "Nejde o případ uvedexx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xozhodnutí k projednání žaloby pro zmatečnost, a k rozhodnutí o ní proto soud vždy nařídí jednání."
Rozhoduje-li soud bez jednání, tj. zamítá-li žalxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxdardně důvodem zastavení řízení o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost; v takovém případě projednání žaloby na pořad nedojde.
Jestliže soud zamxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx doručit, což může učinit spolu s usnesením o zamítnutí žaloby; v tomto případě zásilkou určenou do vlastních rukou adresáta.
O odvolání proti usnesxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxodne - s výjimkou případů uvedených v ustanovení § 235f - vždy po jednání.
Tomu odpovídá názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.4.2003, xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xouladu s ustanoveními § 235a odst. 2 a § 115 odst. 1 nařídil k projednání žaloby a k rozhodnutí o ní jednání. Odvolací soud pak rozhodl o odvolání žalovanx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxlání bez nařízení jednání uvedené v ustanoveních x xxx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxní usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 221 odst. 1, odvolání žalované nesměřovalo toliko do výroku o náhradě nákladů řízení, lhůtě k plněnx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxání neumožňovalo odvolacímu soudu rozhodnout o odvolání žalované ani ustanovení § 214 odst. 1 písm. c), neboť usnesením soudu prvního stupně bylo rozhxxxxxx xx xxxx xxxx x x xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xednání."
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 235g
Komentátor: Petr
V tomto ustanovení zákon stanoví, jaké účinky xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnutí odkládá. Odklad vykonatelnosti (suspenzivní účinek) zde nastává přímo ze zákona, aniž by ho soud musel vyslovit (jako činí v procesní situaci přex xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxnatelnosti exekučního titulu před zahájením exekučního řízení nebo po jeho zahájení nebrání nařízení
exekuce
(obdobně není důvodem zastavení
exekxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx s. ř. odloží až do pravomocného skončení příslušného řízení (zde řízení o zrušení rozhodčího nálezu). Stejné závěry se ostatně uplatní v případech, nx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx
x xxxxxxení (nařízení) odkladu vykonatelnosti exekučního titulu je tedy pouze důvodem odložení provedení exekuce; odtud plyne závěr, který odvolací soud důxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xespojuje účinky odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s okamžikem právní moci usnesení, jímž byla obnova xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxno, a vzhledem k tomu, že k doručení usnesení může dojít u jednotlivých účastníků v jiném časovém momentu, je třeba připínat účinky odkladu k okamžiku, kxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxnem rozhodnutí (exekucí), před nímž je účastník chráněn již ve fázi po podání žaloby na obnovu řízení. K tomu však dochází jen na základě rozhodnutí soudx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxky odkladu vykonatelnosti ze zákona. Ve vztahu k výkonu rozhodnutí (exekuci) jsou účinky odkladu vykonatelnosti ze zákona stejné jako v případě, kdy o xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xdkladu provedení výkonu rozhodnutí (
exekuce
) podle § 266 odst. 2. K němu podle § 266 odst. 2 přistoupí exekuční soud, jakmile se o povolení obnovy dozvíx x xxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxné již v obnoveném řízení, nabude právní moci.
Řízení a rozhodnutí po povolení obnovy nebo po zrušení rozhodnutí
Právní stav komentáxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxkřka výjimečná jsou však rozhodnutí, jimiž by těmto žalobám bylo vyhovováno, jimiž by soud obnovu povoloval nebo na základě žaloby pro zmatečnost napaxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxstuje a může být buď změněno v řízení po povolení obnovy, pokud napadené rozhodnutí nebylo věcně správné ve světle toho, co vyšlo v obnoveném řízení najexxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxe dvě rozhodnutí. Soud se při tom musí řídit určitým logickým pořadím jednotlivých kroků.
Graf xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx



x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxd poté, co povolil obnovu řízení ve věci, místo toho, aby usnesením zamítl návrh na změnu původního rozsudku, vydal ve věci nový rozsudek o stejném obsahx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxi.
Zákon předpokládá v druhém odstavci § 228 možnost obnovy řízení i u rozsudku pro zmeškání či pro uznání. Nelze však dovodit, že by byly dány předpoxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx k ustanovením § 153a, 153b). U rozsudku pro zmeškání soud v řízení po povolení obnovy rozhodně již nejedná poprvé. Vzhledem k předpokladům pro vydání roxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxtliže řízení skončilo vydáním platebního rozkazu, v praxi však nebude příliš častá. I kdyby takový případ teoreticky nastal, bylo by krajně neprakticxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxmat, zda byly dány předpoklady pro schválení smíru. Jestliže předpoklady dány nebyly, je třeba změnit usnesení tak, že se smír neschvaluje, a teprve poxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxtí, jímž by bylo rozhodnuto ve věci.
K odst. 2:
Důsledkem úspěchu žaloby pro zmatečnost je to, že napadené rozhodnutí je zrušeno, a to nabytím právní xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxáno.
V řízení následujícím po řízení o žalobě pro zmatečnost soud pokračuje v řízení projednáním věci a novým rozhodnutím, přičemž v první řadě dbá o xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx právní názor obsažený ve zrušovacím usnesení (je pro nové projednání a rozhodnutí věci závazný). To klade nároky na samotné zrušovací usnesení, v němž xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xízení po řízení o zmatečnosti je ten fakt, že zrušil-li rozhodnutí odvolacího soudu (vrchního soudu) soud krajský (§ 235a odst. 1, část druhé věty za střxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxi se zrušením napadeného rozhodnutí, a to buď s případným postoupením věci jinému orgánu, do jehož pravomoci náleží, či bez tohoto postoupení). Je jen pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx zrušovacím usnesení případný jiný orgán v dalším projednávání a rozhodování věci k ničemu nezavazuje. V podrobnostech viz komentář k ustanovení § 235x xxxxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxování o náhradě nákladů řízení původního i řízení o žalobě na obnovu řízení či pro zmatečnost. Postup soudu závisí na tom, jak se výsledek řízení o žalobě xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxdl
akcesorický
výrok o náhradě nákladů původního řízení, který se vázal k jeho výsledku. Náhrada nákladů původního řízení není tím rozhodnuta, dále mxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxx-li sice na základě úspěšné žaloby povolena obnova původního řízení, avšak obnovené řízení nevedlo k nahrazení původního rozhodnutí novým (ke změně rxxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xozhodne jen o nákladech řízení o žalobě na obnovu řízení a nákladech obnoveného řízení ve fázi po povolení obnovy řízení, a to opět dle § 151 odst. 1.
O nxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xýrok o nákladech řízení do svého usnesení nevkládá, protože o nich rozhodne v rámci nového rozhodnutí o věci (po povolení obnovy, po zrušení zmatečného xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxví, zruší napadené rozhodnutí, avšak zároveň zastavuje řízení, které napadeným rozhodnutím skončilo, protože vůbec nemělo být zahájeno, případně v xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx nemá (původní řízení již nepokračuje). K tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 31.10.2006, sp. zn. III. ÚS 174/06: "Okolnost, že ustanovením § xxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxduje soud izolovaně, odděleně od nákladů řízení původního; naopak tyto náklady tvoří součást všech nákladů, jež v obou řízeních vznikly, a pro náhradoxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxí odvolacího řízení (§ 207 odst. 2 o. s. ř.), pak se pro rozhodnutí o nákladech řízení (včetně těch, jež vznikly stěžovateli v řízení o žalobě pro zmatečnoxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx
xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx se řízení po povolení obnovy či po zrušení napadeného rozhodnutí za pokračování v původním řízení (§ 151 odst. 2).
K odst. 3:
Komentované ustanovenx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxeno.
Hlava třetí
Dovolání
Přípustnost dovolání
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 236
Komentátor: Vojtek
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx obrany má účastník řízení proti různým typům rozhodnutí vydaných v civilním procesu.
Graf č. 7: Přehled prostředků procesní obrany účastníka v civxxxxx xxxxxxx



x xxxxx xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxhodnutí odvolacího soudu, tj. soudu, který napadeným rozhodnutím přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně. Jde o institut relativně nový, který s xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxní zákona a dal tento opravný prostředek do rukou účastníka. Současně jde o procesní vyjádření postavení Nejvyššího soudu, který podle § xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxdním řízení a v trestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanoxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx souhlas Parlament ČR, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. Protože zákon klade na Nejvyšší soud požadavky směřující ke sjednocování rxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxlného dovolacího důvodu. Pokaždé platí podmínka povinného zastoupení advokátem, nemá-li dovolatel sám právnické vzdělání.
I když úprava podmínxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xekodifikace procesního předpisu připravený pracovní komisí zřízenou Ministerstvem spravedlnosti, která představila v roce 2018 již paragrafovanx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xenabývalo právní moci či nebylo vykonatelné, reagují zejména na některé komplikace, které vznikají po zrušení rozhodnutí odvolacího soudu, podle něxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxsti či právní moci dovoláním dotčeného rozhodnutí podle § 243. Na druhé straně těžko přispěje právní jistotě stav, kdy se možnost výkonu rozhodnutí odlxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xpodstatněnou selekci věcně projednávaných případů tak, aby mohl plnit svou úlohu při sjednocování judikatury.
Výraznou změnu právní úpravy dovoxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxé další zákony. Jde vlastně o zákonodárnou reakci na nález Ústavního soudu ze dne 21.2.2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11 (který byl publikován pod č. 147/2012 Sbxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxhle narušena. Před touto zásadní změnou byla přípustnost dovolání vystavěna na třech principech uvedených v § 237 odst. 1 písmeno a)-c), tj. na diformxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxmita ani otázka zásadního právního významu, nýbrž je dovolací systém založen na zásadní přípustnosti dovolání proti všem rozhodnutím odvolacího souxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxtí obou vrchních soudů nebo krajských soudů (Městského soudu v Praze), pokud jím rozhodly o odvolání proti xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxo v samotném občanském soudním řádu (§ 238), jednak nevylučuje, aby přípustnost dovolání byla omezena i zákonem jiným. Taková úprava byla obsažena v usxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxjstříku, ani se domáhat určení, že společnost nevznikla. Odtud se dovozovalo (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.2.2004, sp. zn. 29 Odo 1154/2003xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xřípustné. Úprava účinná od 1. 1 2014 (§ 92 z. o. k.) ovšem umožňuje, aby soud po vzniku obchodní
korporace
prohlásil její neplatnost.
Tam, kde odvolaxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxruh případů lze řadit například rozhodování o pořádkové pokutě, svědečném, znalečném, apod., byla-li vydána v rámci nebo v souvislosti s řízením odvoxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxném opravném prostředku, nýbrž o procesní otázce z pozice soudu organizačně, nikoliv instančně nadřízeného. Zřídka, ale přece se vyskytují dovolání x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxadech dovozuje Nejvyšší soud nedostatek tzv. funkční příslušnosti, tedy absenci určení soudu, který by o dovolání proti takovým rozhodnutím byl opráxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xízení o takovém dovolání podle § 104 odst. 1 a § 243f odst. 2, 3. Přesnější je formulace, že se zastavuje "řízení o dovolání" než "dovolací řízení", protoxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxit skutečné dovolací řízení. Jde nicméně o záležitost spíše kosmetickou, která pro domnělého dovolatele nemá praktický význam.
S účinností od 1.1xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxnto zákon jinak, použije se občanský soudní řád. Ve vztahu k dovolání se až na výjimky nic speciálního nestanoví, pouze podle § 30 z. ř. s. je omezeno dovoxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu (§ 466 písm. e/ z. ř. s.), určení nebo popření rodičovství (§ 415-426 z. ř. s.) nebo nezrušitelného osvojení (x xxxxxxx xx xx xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx x x xxx xx xx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxx x xxxxxxx xxxxxpu upraveného jinak v § 243e odst. 2 o. s. ř. ve vztahu k notáři projednávajícímu věc jako soudní komisař (§ 131 z. ř. s.).
K odst. 2:
Obdobně jako odvolxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xšak ojedinělé, neboť v režimu povinného zastoupení sepsaná dovolání zpravidla obsahují dovolací návrh, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. Pak ovxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxšení více právních otázek, z nichž jen některá by měla pro účastníka význam, např. pro další spory, a to bez ohledu na výsledek dovolacího řízení. Není vyxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxo odvolací soud.
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 237
Komentátor: Vojtek
Z hlediska rozhodovací činnosti dovolxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx. je založena na principu zásadní přípustnosti dovolání proti všem pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu, pokud jím je skončeno odvolací řízeníx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xovaha rozhodnutí, nýbrž je stěžejní, zda jím skutečně odvolací řízení končí a zda po jeho vydání již dále nepokračuje. Za podmínek níže uvedených tak můxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xsnesení o žádosti o osvobození od soudních poplatků či proti výrokům o nákladech řízení. Novelou provedenou zákonem č. 296/2017 Sb. byl však výčet tzvx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxx
Vždy ovšem zároveň musí být splněny další podmínky vymezené taxativně § 237, které jsou shrnuty do čtyř typových okruhů. Není tedy nadále podmínkou txxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx do rukou (volné úvahy) dovolacího soudu, bude posouzení, zda jde o rozhodnutí splňující popsané podmínky, i nadále samozřejmě náležet dovolacímu souxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxsti dovolání podle § 237 je nyní
taxativní
a podchycuje případy, kdy se řeší hmotněprávní či procesní otázka:
1.
při jejímž řešení se odvolací soud xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxxx xxxdem rozhodována rozdílně,
4.
má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Situace ad 1. je vcelku jednoduchá, neboť se txxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxzhodnutí korigovat (například odvolací soud založí své rozhodnutí ve sporu o ochranu dobré pověsti právnické osoby na tom, že žalovaný neprokázal praxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxci fair kritiky netřeba prokazovat).
Poněkud nad rámec zákonné dikce vyžaduje stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28.11.2017, sp. zn. Pl. ÚS-sxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxxx x xxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxdnutí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva vztahující se k ochraně základních práv a svobod, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil ox xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xx x xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxříklad v rozsudku ze dne 27.11.2018, sp. zn. 25 Cdo 992/2018, Nejvyšší soud jako soud dovolací vyložil pojmy svévole a škodolibost, které jsou podmínkox xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxu je ostatně aktuálním velmi častým příkladem), anebo o neúspěšně řešený problém, ohledně nějž existuje nejednotná
judikatura
samotného dovolacíxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxatele v zápis do katastru nemovitostí; tím překonal opačný závěr vyslovený též rozsudkem velkého senátu ze dne 12.11.2014, sp. zn. 31 Cdo 1168/2013, ktxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx2009 Sb., má dovolacímu soudu dát možnost reagovat na vývoj právní argumentace a přistoupit ke změně judikatury (v nedávné době třeba Nejvyšší - dovolaxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xa zdraví nebo usmrcením podle § 6 odst. 2 písm. a/ zákona č. 168/1999 Sb. lze podřadit náhradu nemajetkové újmy v penězích podle § 11 a § 13 obč. zák.).
x xxxxxxxxx xx xx x xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x 36c), byť u nich § 20 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb. zakládá povinnost předložit věc velkému senátu, jen jestliže tříčlenný senát dospěl jednomyslně k závxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxcího soudu závisí, tj. je-li dovolatelem skutečně otázka vymezena a je pro rozhodnutí významná. Není vyloučeno, že důvodem např. k zamítnutí žaloby jsxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxm dovolacího důvodu (§ 242 odst. 3, věta první) je totiž nutné, aby bylo možno přezkoumat správnost všech. Jestliže dovolatel vztáhne dovolání jen k jedxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxdy, pro které ve věci neuspěl. Akademický výrok bez faktického promítnutí do rozhodnutí ve věci samé se nepředpokládá, proto ani splnění některé z uvedxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxh, proti nimž nebyly dovolací námitky uplatněny či nebyly formulovány námitky použitelné.
Obdobné platí i tehdy, "netrefí-li se" dovolatel do práxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxzsudek prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání věcně projednatelné, jestlixx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxzky odvolacím soudem nebylo dovoláním zpochybněno." Bez ohledu na to, že otázka zásadního právního významu již není podmínkou přípustnosti dovoláníx xx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xlněno, a že jeho nárok je stejně promlčen. Dovolání nemůže být shledáno přípustným pro výklad příslušného ustanovení o promlčení, neboť i kdyby v tom měx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxištění ohledně neexistence závazkového vztahu, ani dovolání zpochybňující dále i tento závěr by nemohlo mít šanci na přípustnost, protože dovolací dxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxení například způsobilosti druhého účastníka smlouvu uzavřít, které nebylo pro rozhodnutí ve věci podstatné.
Pro dokreslení citujeme v této souvxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx si musí být při výkladu a aplikaci podmínek připuštění dovolání vědom toho, že účastník řízení jím vždy sleduje ochranu svých subjektivních práv bez ohxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxkonodárcem sledovaným účelem řízení o mimořádném opravném prostředku tzv. sjednocování judikatury. Tento účel nemůže převážit nad ochranou subjekxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx pro sjednocování judikatury, nýbrž je třeba hledat vztah přiměřené rovnováhy mezi omezením práva na přístup k soudu a tímto účelem, který současně repxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxí dovolání podle (dříve účinného) § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 je třeba vykládat tak, aby byla naplněna jak ústavou stanovená povinnost soudů poskytoxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxých soudů."
Mimořádná povaha dovolání opodstatňuje přísné formální požadavky na obsah dovolání, jehož nezbytnou náležitostí je i vymezení předpxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xůvodu, tj. konkrétní právní otázky, v jejímž řešení se spatřuje důvodnost dovolání!). Dovolatel nesplní tuto náležitost pouhým odkazem na uvedené usxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xvrzení, že vymezená právní otázka nebyla dosud dovolacím soudem řešena. Větší nároky na dovolatele klade tvrzená přípustnost dovolání pro rozpor s juxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxx x xxjednotnou judikaturu dovolacího soudu. Stejně tak musí dovolatel označit rozhodnutí, od něhož se požaduje odchýlit; musí ovšem jít o rozhodnutí dovoxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x
xxxx
xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxpochopením tohoto typu přípustnosti dovolání argumentováno. Přísnost těchto požadavků je dovršena dvouměsíční dovolací xxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxtupce pro dovolací řízení), přičemž její marné uplynutí je fatální a následně již nelze tyto náležitosti doplnit; dovolání se tímto okamžikem stává dexxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xda se dovolatel do předpokladu přípustnosti "strefil"; dovolatel tedy může uvést kterýkoliv předpoklad přípustnosti a dovolací soud sám posoudí, ktxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx vylučují (nelze např. současně tvrdit, že otázka nebyla dosud dovolacím soudem řešena a že závěr odvolacího soudu je v rozporu s judikaturou dovolacíhx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xovolání, tj. uvedení předpokladu přípustnosti dovolání (podmínky, za níž se podle § 237 může otevřít dovolací přezkum) a vymezení dovolacích důvodů xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxzkumu vázán) na straně jedné, a splnění podmínek přípustnosti dovolání (faktické naplnění jedné ze skutkových podstat § 237) na straně druhé, vede někxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx dovolání předseda senátu či jiný pověřený člen senátu, zatímco o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost (tedy samozřejmě za předpokladu, že dovolání nxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxko pléna Ústavního soudu ze dne 28.11.2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, podle nějž, neobsahuje-li dovolání vymezení předpokladů přípustnosti (§ 241a odxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x 238
Komentátor: Vojtek
Výjimku z jinak široce formulované přípustnosti dovolání zakládá jednak tzv. majetkový census, jednak výslovně vyjmenovxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxné rozhodnutí nebylo již možno zpochybnit.
K odst. 1:
K písm. a):
První skupinou, kde zákon přípustnost dovolání vylučuje, jsou rozhodnutí ve věcxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtkové právo podle § 708-753 obč. zák.), kde se dovolání připouští. V řízeních, která se v rodinných věcech vedena podle zákona o zvláštních řízeních souxxxxxx xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxení jejího výkonu (§ 466 písm. e/ z. ř. s.), o určení či popření rodičovství (§ 415-426 z. ř. s.) nebo o nezrušitelném osvojení (§ 427-444 z. ř. s.).
K písmx xxx
xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxanského soudního řádu; jinak se uplatní § 30 z. ř. s.
K písm. c):
Omezení přípustnosti dovolání výší částky, která je předmětem řízení, je odůvodněnx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxikatury. Hranice bagatelnosti, tedy jakési dovolací bezvýznamnosti, je nyní stanovena částkou 50 000 Kč pro všechny druhy řízení (tak tomu bylo již od xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxým věcného projednání u dovolacího soudu. K příslušenství pohledávky se nepřihlíží a výše úroku z prodlení se k jistině nepřičítá; pouze v případě, že jxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxní požadovaných na dobu neurčitou (až "do zaplacení") dříve vycházel dovolací soud z toho, že nelze stanovit, jak vysokého peněžitého plnění se rozsudxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxe uplatnit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.10.2010,sp. zn. 31 Cdo 4366/2009, 4368/2009). Pro opětující se plnění je nově zavedeno pravidlo x x xxx xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxpř. spor o náhradu toho, co pojistitel plnil za pojištěného z titulu jeho odpovědnosti za škodu, kterou způsobil provozem motorové ho vozidla poškozenx xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx má pojištěný postavení spotřebitele. Ani spor o náhradu škody způsobené porušením zákazu neoprávněného odběru elektřiny odběratelem z elektrizačnx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx).
Vyloučení bagatelních sporů z ohniska xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxěžitého plnění v částce nepřevyšující 50 000 Kč dovolání nebylo přípustné, proti některým procesním rozhodnutím, neobsahovala-li výrok o peněžitém xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxorci čelit, a to formulací vztaženou nikoliv k samotnému výroku rozhodnutí, nýbrž k předmětu řízení. Formulace však není příliš šťastná, neboť může vyxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxího soudu by se nejspíš nekonalo. Proto i v návaznosti na důvodovou zprávu, podle níž bylo úmyslem zákonodárce ulehčit dovolacímu soudu, je třeba vykláxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxok samotného plnění netýká, je však vydán v řízení, které podle toho, jak je vymezen jeho předmět, může skončit jen výrokem o podlimitní částce (srov. téx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxlatní tam, kde nejde o nárok na peněžité plnění (např. ve sporech o výpověď z nájmu bytu), a konečně ani tam, kde předmětem řízení je sice věc penězi ocenitxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxd: Ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) nevylučuje přípustnost dovolání proti rozsudku o vydání věci, která má hodnotu 1 Kč; bude-li však dovolání směřovax xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxž o věc bagatelní. Bude-li si poškozený v eventuálním petitu takovou věc cenit na částku vyšší než 50 000 Kč, není skutečně zjištěná hodnota věci rozhoduxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx komplikuje v případech tzv. štěpení nároku. Původní znění § 238 odst. 1 písm. c) vázalo limitované peněžité plnění na dovoláním napadený výrok. Z toho xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxti k peněžitému plnění v částce 125 000 Kč napadne jen v rozsahu 7000 Kč, aniž brojí proti jeho části ve výši 118 000 Kč, tedy napadá jen výrok o peněžitém plnxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxes 50 000 Kč vyhoví jen zčásti tak, že jeden či oba výroky se týkají částky nepřesahující limit. Byť se někdy namítá, že procesní postup soudu nemůže jít k txxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx zákonodárce a že tuto zásadu by mělo být možno prolamovat jen tam, kde by se dal dovodit samoúčelný procesní postup soudu prvního stupně či soudu odvolacxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x pořádku), že odvolací soud rozhodl o celé žalobě jedním výrokem, ač výsledná částka sestávala x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxu z nároků samostatně bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem a že součet výše plnění ze všech těchto sxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx
x xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxě přípustná, nejde-li o výluku podle § 238 odst. 1 písm. d). Výjimku tvoří odklad provedení výkonu či
exekuce
, a to bez ohledu na majetkový census.
K písxx xxx
xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocnému usnesení odvolacího soudu, ktxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxy mohou být v dovolacím řízení napraveny za podmínek uvedených v § 242 odst. 3, větě druhé.
K písm. f):
Z dovolacího přezkumu jsou rovněž vyňata rozhoxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xebo tlumočném.
K písm. g):
Řízení o žalobě z rušené držby je jediným zvláštním řízením, které od 1.1.2014 zůstalo v občanském soudním řádu (§ 176-18xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxmou zkráceného řízení; není proto namístě, aby pravomocné rozhodnutí bylo možno podrobit dovolacímu přezkumu.
K písm. h)-k):
Ukázalo se, že novexxx xx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xapříklad i do otázek nákladů řízení se poněkud vymkl, neboť velmi častou agendou se stal dovolateli požadovaný přezkum různých dalších procesních rozxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxuru v otázkách nákladů řízení měla své opodstatnění, velká většina dovolání však nesměřovala k řešení významných právních otázek, nýbrž spíše k přezkxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxu opravného prostředku tvořit judikaturu, zbývá mu možnost usměrňovat ji případnou publikací rozhodnutí soudů nižších stupňů ve Sbírce soudních rozxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx spirálovité spory, které nevedly k řešení podstatných otázek hmotného práva a nenaplňovaly podstatu činnosti Nejvyššího soudu. Zejména opakovaná dxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxR 9/2015, za této situace musel zhodnotit přímo dovolací soud, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání) byla k ničemx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxky, a to o rozhodnutí, kterými bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní pxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxe kvantifikovat pro účely omezení přípustnosti dovolání podle § 238 odst. 1 písm. c) výši peněžitého plnění, jež má opětující se charakter. V první řadx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxitou), nebo na dobu stanovenou, avšak dlouhou (delší než pět let či na dobu života), vypočte se výše plnění z pětinásobku ročního plnění a ta se porovnává xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xensu pro řízení o určení pravosti nebo výše peněžité pohledávky. Podle důvodové zprávy má dovést do důsledku změny promítnuté do odstavce 1 písm. c), nexxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxx xxxe o určení pravosti (existence) nebo výše peněžité pohledávky nepřevyšující tuto sumu, typicky v tzv. odporových sporech vzešlých z výkonu rozhodnutxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxx x xxxxxxxxtí, jimiž končí odvolací řízení, zakládá zákon speciální přípustnost dovolání i proti některým taxativně vyjmenovaným rozhodnutím odvolacího soudxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx smyslu, neboť tato rozhodnutí nejsou dílem odvolacího přezkumu, nýbrž řešením určité otázky teprve v odvolacím řízení. Dovolací soud tak ingeruje do xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xx xxxxxxxxje a neuplatní se ani výluky přípustnosti vyjmenované v § 238.
Přistoupení či záměna účastníka (§ 92 odst. 1, 2) není v odvolacím řízení přípustná, taxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnictví z titulu singulární sukcese (§ 107a) či sukcese univerzální, coby důsledku ztráty způsobilosti být účastníkem řízení (§ 107); mimořádný opravxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xozhodnutím soudu prvního stupně, se zakládá na splnění podmínek uvedených v § 237 s výlukami podle § 238.
Právní stav komentáře je ke dni 1xxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx a to z hlediska samotného rozhodnutí o dovolání. Jinak ovšem v rámci postupu před předložením spisu s dovoláním Nejvyššímu soudu podle § 241b odst. 1, 2 xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xoud prvního stupně oprávněn dovolání odmítnout, jestliže dospěje k závěru o jeho opožděnosti (podrobněji viz komentář k § 241b).
Možná poněkud přexxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xrvního stupně musí vyřešit, zda by advokát uspěl s dovoláním, pokud by je podal či je podal včas, a zda tedy nepodáním (opožděným podáním) dovolání způsoxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxání dovolání
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xro podání dovolání dvouměsíční a běží od doručení rozhodnutí, tedy každému z účastníků samostatně. Stejně jako u lhůty odvolací (§ 204 odst. 1, věta druxxx xx xxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xýslovně nestanoví, vychází se i v dovolacím řízení z toho, že musí jít o opravné usnesení, které se týká výroku rozhodnutí (srov. též komentář k § 164).
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx Dovolání podané kýmkoliv jiným je podáno neoprávněnou osobou a musí být dovolacím soudem podle § 243f odst. 2 a § 218 písm. b) odmítnuto.
Ani účastnxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxtatečné orientace v jednotlivých výrocích) je nasměruje proti výroku, jímž nedoznal žádné újmy, brání mu v tom nedostatek tzv. subjektivní legitimacx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xakožto opravného prostředku plyne, že dovolání může podat jen ta strana (účastník řízení), jíž nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, poxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xedy odvolací soud potvrzením zamítavého výroku nevyhověl odvolání žalobce a tím, že požadovaná povinnost žalovanému uložena nebyla, nevznikla mu újxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxí, které se netýká procesněprávních poměrů dovolatele, nýbrž dalších účastníků.
Za účastníka oprávněného podat dovolání je třeba považovat i jehx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxnou osobou je v tomto smyslu a v této fázi řízení též vedlejší účastník, který má zásadně stejná práva a povinnosti jako účastník řízení a jeho postavení sx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxy, které učinil sám účastník. Je pravdou, že na rozdíl od úpravy odvolání, kde je oprávnění vedlejšího účastníka výslovně upraveno a systematicky zařaxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx xx xxxx xxxxxxář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1908, bod 2.), totiž k výkladu pomocí argumentu e silentio legis dovozujícího, že zákon vedlejšímu účastníkx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x jsou u nich zároveň vymezeny podmínky, za nichž může tyto opravné prostředky uplatnit) o této možnosti v případě dovolání záměrně mlčí (srov. např. usnxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxho užší použití, resp. jeho nedostupnost pro vedlejšího účastníka, který své postavení odvíjí od účastníka, na jehož podporu vystupuje, a není proto dxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx je však osobou oprávněnou podat dovolání proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o jeho právu či povinnosti k náhradě nákladů řxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx mít zásadně stejné procesní možnosti jako účastník.
Obdobné nutně platí i pro procesní postavení státního zastupitelství a Úřadu pro zastupování xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x rámci svých pravomocí podaly žalobu (návrh na zahájení řízení), staly se tím účastníky řízení s plným oprávněním (viz pojem účastník v § 240 odst. 1, větx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x zájmu právní jistoty (při již dosti dlouhé dovolací lhůtě), aby zmeškání lhůty k podání dovolání bylo možno prominout.
Dovolání se podává k Nejvyššxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxstanci. Podal-li účastník dovolání přímo k Nejvyššímu soudu či k soudu, který rozhodoval o odvolání, zůstává lhůta zachována, tj. podání dovolání má sxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xřímo k pověřenému notáři či k likvidačnímu správci v případě likvidace pozůstalosti (srov. § 136 z. ř. s.).
I když to zákon výslovně nestanoví, je zřexxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxl, k vrchnímu soudu coby soudu domněle dovolacímu, jak se ještě někdy stává), k Nejvyššímu správnímu soudu či snad dokonce k jinému státnímu orgánu, má dxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxdy, je-li příslušnému soudu dovolání doručeno před jejím uplynutím. Ani v takovém případě nelze uvažovat o prominutí zmeškání lhůty, jiná je pak situaxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xakové dovolání, který bylo podáno po uplynutí dovolací lhůty. Nejde o prominutí zmeškání lhůty, nýbrž o procesní důsledek nastávající přímo ze zákona xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx výjimečné případy, kdy odvolací soud poučí účastníka o tom, že dovolací lhůta je delší než dva měsíce. Uvede-li například lhůtu šesti měsíců, je dovoláxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxkoliv později. Nejde o případ, kdy by odvolací soud svým rozhodnutím rozšiřoval podmínky dovolání (na rozdíl od případů, kdy ani nesprávné poučení o moxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xemůže být k tíži okolnost, že se řídil poučením soudu, které se ukázalo nesprávné a způsobilo by mu ztrátu zákonem stanovené lhůty.
Častěji se vyskytxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxcí poučení vůbec; patří sem i nesprávné poučení o nepřípustnosti dovolání, ačkoliv je zákon připouští. Ve všech těchto případech se bez ohledu na obsah xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x x xxípadě odvolání - viz ustanovení § 204 odst. 2 a komentář k němu). V praxi působila největší potíže formulace poučení o možnosti dovolání u potvrzujícícx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxí právní význam rozhodnutí a vložen do rukou a úvah dovolacího soudu samotného.
Po odstranění kategorie zásadní významnosti, resp. po celkové reorxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xxxa, nepůjde-li o rozhodnutí, proti němuž se dovolání nepřipouští ve smyslu § 238.
Poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání může po 1.1.201x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx x xxx xxšena otázka hmotného nebo procesního práva a odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v jeho rozhodování doxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.
Vadné xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxstřehne), nemůže přípustnost dovolání založit, neboť ta vyplývá přímo ze zákona a tato úprava nemůže být pozměněna úvahou soudu, nadto nesprávnou.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxý odůvodňuje požadavek povinného právního zastoupení dovolatele. Zákon tím sleduje dosažení vyšší úrovně dovolání, jak po stránce splnění náležitoxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx podle § 238 přípustné, je opožděné či bylo podáno neoprávněnou osobou; tam se podle § 241b odst. 2, část věty za středníkem, povinné zastoupení nevyžadxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx a je třeba kvalitně vyjádřit dovolací námitky. Není naopak důvodu nutit účastníka do zastoupení advokátem či notářem, jestliže se nepředpokládá
merixxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxení k dovolání, které může sepsat účastník sám.
Požadavek povinného zastoupení je zákonodárcem konstruován jako podmínka dovolacího řízení a je txxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xo novele č. 404/2012 Sb. (tzn. od 1.1.2013) oprávněn rozhodnout předseda senátu nebo pověřený člen dovolacího soudu (§ 243f odst. 2), nicméně s účinnoxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx tak nestalo, je povinen učinit soud prvního stupně v rámci postupu podle ustanovení § 210 odst. 2 a § 241b. Musí proto před předložením spisu dovolacímu xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx xěty za středníkem, nečiní žádné úkony ke splnění podmínky povinného zastoupení. Šlo by ostatně o úkony nadbytečné.
Jinak ovšem je soud prvního stupxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxnické vzdělání. Výzva musí obsahovat poučení o procesních důsledcích jejího nesplnění, tedy o tom, že dovolací řízení bude zastaveno.
Požádá-li dxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxolatel splňuje předpoklady pro osvobození od soudního poplatku (srov. komentář k § 138). Jestliže zástupce ustanoví, je tím splněna jen část podmínky xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxpsaným. Není-li žádosti o ustanovení zástupce vyhověno, je zpravidla namístě, aby soud prvního stupně dovolatele znovu vyzval k odstranění nedostatxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xprava není v tomto směru jednoznačná a praxe dovolacího soudu připouští, aby k opakované výzvě nebylo přistupováno tam, kde je zejména s ohledem na osobx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xolo žádostí a opravných prostředků.
Výzva musí vždy obsahovat lhůtu, která má soudcovský charakter, lze ji tedy prodloužit či její zmeškání prominxxxx x xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xestane-li se tak, aplikuje se ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2, věta třetí, a dovolací řízení se zastaví.
Příklad: Kuriózním požadavkem je náxxxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxhledu by však lhůta ztrácela do jisté míry svůj význam. Tento zdánlivě nelogický požadavek kdysi vyslovil jeden z dovolatelů, který si výzvu vyložil taxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xšak jeho stížnost odmítl pro nevyužití všech dostupných opravných prostředků. Ani v obsáhlém telefonickém rozhovoru se ho nepodařilo přesvědčit, že xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxávném poučení.
Zastoupení se dokládá plnou mocí (§ 28); nová plná moc speciálně pro dovolací řízení se nevyžaduje tam, kde již v průběhu řízení nalézxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxdiční generální plná moc); jinak se podle ustanovení § 28 odst. 6 má zato, že plná moc zaniká (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24.4.2008, sp. zn. II. ÚS xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxo ve xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxku usnesení výslovně řečeno něco jiného, zaniká zastoupení právní mocí rozhodnutí. Pravidlem bývá spíše výrok o ustanovení zástupce bez dalšího, a pax xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx
xx xxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx x účinností od 30.9.2017 není podle § 238 odst. 1 písm. j) dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo řešeno odvolání proti rozhodxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxala z důvodu řešení otázky povinného zastoupení v dalším dovolacím řízení.
K odst. 2, 3:
Tato ustanovení, která se označují za výjimku z odstavce 1, xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx, aby v dovolacím řízení jednal bez zastoupení. Toto pravidlo se týká fyzických osob, za které jinak může jednat v dovolacím řízení jen advokát či notář.
xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxku tehdy, má-li právnické vzdělání osoba pověřená za právnickou osobu jednat. Obdobné platí v případě, kdy obec, podávající dovolání, zastupuje státx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxnného zastoupení advokátem či notářem, je povinen předložit soudu prvního stupně doklad o dosaženém právnickém vzdělání, resp. soud prvního stupně jx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx x xxxxx xměru jen zřídka vyskytují potíže, jediný historický problém se vzděláním na bývalé Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti byl vyřešen usnesením Nejvxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice nebo vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx uzavřeno, že ukončené studium na fakultě veřejné bezpečnosti Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti podmínku právnického vzdělání dovolatele nespxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxři, případně doklad o právnickém vzdělání svém či osoby oprávněné za právnickou osobu před dovolacím soudem jednat. To by rozhodně k naplnění účelu tohxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxckého vzdělání podá dovolání xxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxávnicky kvalifikovaná osoba dosavadní dovolání nahradila svým podáním, teprve pak je možno dovolání považovat za podané osobou uvedenou v § 241 odst. xx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xovolání ztotožňuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.9.2010, sp. zn. 30 Cdo 2752/2010), je s účinností od 1.1.2013 prakticky vyloučena xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxého pravidla procesně
relevantní
obsah, není se s čím ztotožnit. V každém případě by znění výzvy soudu prvního stupně mělo obsahovat nejen pobídku k doxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx je zajištěna, avšak dovolací řízení musí být zastaveno proto, že podmínka povinného zastoupení není splněna, pokud jde o sepis dovolání osobou s právnxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxvá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám, nebo osoba uvedená v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která za něj jedná - musí být nejen při podxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxtanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
Je třeba zdůraznit, že po novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb. s účinností od 1.1.2013 se počítá pouze s otázkami právními, neboť lze uplatnit jedxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxzí ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování) již uplatnit nelze (před novelou č. 404/2012 xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxy činilo potíže, resp. především zástupci dovolatelů z řad advokátů je ne zcela správně chápali či je snad přímo nerespektovali. xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxodnutí. Zpravidla dovolatel spojoval řešení označené právní otázky s odlišným skutkovým stavem, než který byl soudy zjištěn, a tehdy nebylo možno o přxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxde dovolatel souhlasit s tím, jak soudy obou stupňů zjistily skutkový stav v projednávané věci, a bude-li tvrdit například, že z provedených důkazů skuxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxo posouzení věci, nýbrž o nepřípustné napadání rozhodnutí odvolacího soudu v otázce skutkových zjištění.
I nadále tedy platí, že předložením vlasxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx nichž stojí právní závěry odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2009, sp. zn. 25 Cdo 534/2007).
Za nesprávné právní pxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval. Šlo dříve vlastně o královský dovolací důvod, bohatě ilustrovxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxs jde prakticky o důvod jediný. Předpokladem je, že soud zjistil určitý skutkový stav a že se při jeho posuzování dopustil pochybení (omylu) při aplikacx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxodstatněným či neopodstatněným, byl založen právě na takovém právním posouzení.
Dovolací soud je sice povinen přihlédnout k tzv. zmatečnostním vxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxtnit jako primární dovolací důvod. Obdobné je to i u dovolacího důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí vx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx automaticky založit nelze. Na druhé straně právní posouzení věci není omezeno jen na otázky hmotněprávní, může proto být uplatněna i nesprávnost právxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxdy, kdy soud nejenom volí určitý procesní postup, nýbrž i příslušné procesní pravidlo výslovně řeší a vykládá tím otázku procesního práva.
K odst. 2:
xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které xxxx xx xxxx x xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxsové značky či čísla jednacího a samozřejmě soudu, který je vydal. Nejsou-li tyto údaje uvedeny výslovně, splňuje dovolání předepsanou náležitost jex xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xiným.
Protože dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, nemělo by v tomto mimořádném opravném prostředku být označováno rozhodnuxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx dovolatelé označí za napadené i rozhodnutí soudu prvního stupně a spojí-li s tím odpovídající dovolací návrh na jeho zrušení, nezbývá dovolacímu soudx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxdu prvního stupně, posuzuje dovolací soud podle obsahu dovolání.
Rozsahem dovolání se míní dostatečně přesné určení výroků rozhodnutí odvolacíhx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xzamítnuté) částce zahrnuto více samostatných nároků. Nedostatečná preciznost dovolatele, který nerozliší jednotlivé výroky a dovolává se proti roxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxvolání pro jejich nepřípustnost, včetně nepřípustnosti subjektivní. Vymezení rozsahu dovolání je nezbytné vzhledem k ustanovení § 242 odst. 1, podlx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxativním rozsahu dovolání, potažmo dovolacího přezkumu. Kromě toho si tím nedůsledný dovolatel snižuje míru úspěchu v dovolacím řízení a k vlastnímu nxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxolacího důvodu. Protože je jím dovolací soud vázán, musí být nyní již jen jediný uplatnitelný dovolací důvod (nesprávné právní posouzení věci) v dovolxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxsprávnost rozhodnutí odvolacího soudu při jejím řešení spatřuje (srov. odstavec 3 tohoto ustanovení).
Od 1.1.2014 je nově požadováno označení přxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxdovací praxe dovolacího soudu, že předestřená otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, je jím rozhodována rozdílně anebo má být pxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxutí odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013). Protože ovšem dovolací soud v tomto směru není dovoláním váxxxx xxx xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxací soud rozhodnout. Jím není dovolací soud vázán, proto v požadavcích na jeho vymezení není situace nikterak složitá. Obsahuje-li dovolací návrh též xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxrmulaci dovolacího návrhu tak, jak lze dovodit i z § 243e odst. 2, věta druhá.
Přísné formální požadavky na náležitosti dovolání jsou zvýrazněny i přxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx § 243c odst. 1, věta první). Poté se dovolání stává neprojednatelným a musí být odmítnuto. Srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.5.2011, sxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím prekluzívní lhůty podxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxrhuje zaměření na právní podstatu dovolacích námitek tím, že výslovně stanoví, jak má být jediný uplatnitelný dovolací důvod formulován. Dovolatel mxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, v čem dotčenou nesprávnost spatřuje, nejspíše tedy, jak mělo být správně vyloženo a aplikováno použité ustanovení právního předpisu, případně kterx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxují výrazné rozšíření přípustnosti dovolání. Toto nové ustanovení přejímá judikatorně vyvozovaný závěr, že podání dovolání nelze "odbýt" poukazem xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxené právní otázce.
K odst. 5:
Novela č. 404/2012 Sb. směřuje k tomu, aby dovolatel v relativně dlouhé dvouměsíční dovolací lhůtě zajistil řádné doxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxvolání má sice procesní účinky, neboť i jím se zahajuje dovolací řízení, avšak jeho obsahu zákon nepřiznává žádný význam. Za řádně podané dovolání tak mxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xstanovení § 241) a které splňuje zákonem předepsané náležitosti včetně odpovídajícího vymezení dovolacího důvodu.
x xxxxx xx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx ke skutkovému stavu k okamžiku vydání napadeného rozhodnutí. Skutečnosti, které nastaly poté, či důkazy (tvrzení) nepoužité před rozhodnutím odvolxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 241b
Komentátor: Vojtek
K odst. 1:
Důležitou roli před rozhodnutím Nejvyššího soudx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xovolacímu soudu, nýbrž i k provedení úkonů, které je předtím zapotřebí učinit.
Zákon odkazuje na ustanovení upravující postup soudu prvního stupnx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxtku podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení (k tomu srov. komentář k odstavci 2 tohoto ustanovení) a o vyřešení poplatkové povinnosti.
Soxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx1b odst. 1 na § 208 odst. 1, tak z toho, že původní znění § 218 písm. a) bylo transformováno do ustanovení § 218a a modifikován postup odvolacího (zde dovxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx-li soud prvního stupně dovolání za včasné, přistoupí k provedení dalších úkonů a tento svůj závěr zaznamená do předkládací zprávy.
Soud prvního stxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxx xxážit, zda poučení odvolacího soudu o možnosti dovolání je správné, či zda jeho nedostatky nezakládají delší lhůtu pro podání dovolání ve smyslu uvedenxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxkladů dovolacího řízení, končí-li tím řízení jako takové xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xřípustné odvolání.
Nabude-li usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí dovolání právní moci, dovolací řízení tím končí, aniž o tom rozhodl dovolaxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxacího přezkumu, budou-li splněny podmínky přípustnosti dovolání. V případě, že odvolací soud změní usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí dovoláxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxn ani sdělením soudu prvního stupně v předkládací zprávě o včasnosti dovolání ani měnícím rozhodnutím odvolacího soudu a je oprávněn podle § 243f odst. x x x xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxavení pro nezaplacení soudního poplatku. Je totiž povinen učinit úkony k vyměření a vybrání odpovídajícího soudního poplatku z dovolání předtím, než xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xb., o soudních poplatcích.
Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé
-
o peněžité plnění do částky 100 000 Kč včetně se platí od 30xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx
x
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxx
x
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxzační složku 28 000 Kč,
-
a v ostatních případech (včetně sporů o určení vlastnictví, o prodeji zástavy nebo o vyloučení věci) se platí soudní poplatxx xx xxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxuvlastnictví, v insolvenčním řízení, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost, o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx
xxudní poplatek se neplatí za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení (mezitímní rozsudek), xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxodnutí, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námixxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxech řízení; v těchto případech se nyní platí 4000 Kč podle bodu 2 položky 23.
Soud prvního stupně musí rovněž přihlédnout k věcnému či osobnímu osvoboxxxx xxxxx x xx xx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xízení zastaví. Učiní tak i tehdy, vrátí-li mu spis s tímto pokynem dovolací soud.
Někdy nastane situace nesouladu mezi náhledem soudu prvního stupnx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxst nápravy pamatuje ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích, které umožňuje dovolacímu soudu, aby dovolatele sám vyzval k zaplacení (doplaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx předkládací zprávy. Dovolací soud tehdy sám vydá usnesení obsahující výzvu k zaplacení poplatku s poučením o procesních důsledcích nevyhovění, doruxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxho nezaplacení dovolací řízení zastaví. Jestliže ovšem v reakci na tuto výzvu požádá dovolatel o osvobození od soudních poplatků, nezbývá než vrátit sxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xa poplatkovou povinnost chybí; dovolací soud v takové situaci zpravidla vrací spis nejenom bez věcného rozhodnutí, ale i bez shora popsaného postupu, xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxů má negativní vliv na rychlost řízení, ve své podstatě odporuje principům hospodárnosti a procesní ekonomie a rozhodně není pro soudy dobrou vizitkoux
xxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxovém případě nemá prakticky žádný prostor pro procesní reakci, může pouze upozornit (zejména přípisem, jímž vrací spis po rozhodnutí o dovolání), že pxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx soudem prvního stupně. V každém případě by takové pochybení měla odstranit následná poplatková kontrola soudu prvního stupně.
Soud prvního stupnx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxěřenou osobou s právnickým vzděláním. Podrobněji je tento procesní postup popsán v odstavci druhém a třetím tohoto ustanovení.
Vzhledem k dikci usxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxb).
Teprve jsou-li všechny podmínky dovolacího řízení splněny, je namístě rozeslat stejnopis dovolání ostatním účastníkům řízení, případná vyjxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxně a odvolacího soudu. Jestliže snad byly tyto materiály v mezidobí vráceny, je třeba je znovu od účastníků nebo státních orgánů vyžádat a znovu ke spisu xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xůkazy, jimiž má být změněn skutkový stav věci oproti stavu, ze kterého vycházel při svém rozhodování odvolací soud. Je zapotřebí provést též případná šxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxtník ztratí způsobilost být účastníkem řízení (fyzická osoba zemře, právnická osoba zanikne). Stane-li se tak v době před předložením spisu dovolacíxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxidla nastupuje potřeba učinit další úkony před předložením spisu dovolacímu soudu, které náleží provést soudu prvního stupně. Je těžko představitelxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxení, musel by automaticky být spis bez dalšího předkládán dovolacímu soudu, aby rozhodl, s kým bude v řízení dále jednáno, a aby se pak vracel spis opět soxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxli jinak všechny kroky vyžadované ustanovením § 241b provedeny a spis předložen v pořádku dovolacímu soudu k rozhodnutí o dovolání, rozhoduje o procexxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx stupně v předkládací zprávě, v níž vyznačí jednotlivé okolnosti, významné z pohledu přípravného postupu před předložením věci dovolacímu soudu. S účxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx; podle § 3 odst. 1
instrukce
Ministerstva spravedlnosti ze dne 23.10.2017, 12/2017-OJD-ORG/36, ministerstvo vydá seznam všech vzorů a jednotlivé vxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xladkého průběhu předání spisu dovolacímu soudu dosti významnou, proto se vyplatí věnovat v této fázi určitou pozornost jak úpravě podmínek dovolacíhx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxi dovolacím řízení nepříjemným - a popravdě též poměrně snadno kritizovatelným x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxedený procesní dopad, může se samozřejmě stát i poměrně snadným terčem kritiky nedostatečné rychlosti soudního procesu.
K odst. 2:
Soud prvního sxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xx xxxtupem podle § 104 odst. 2.
Musí si zároveň uvědomit, že podmínka povinného zastoupení v dovolacím řízení není splněna jen předložením plné moci udělxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx zahrnuje i požadavek, aby dovolání bylo osobou s právnickým vzděláním (advokátem či notářem) též sepsáno. Podle toho musí soud prvního stupně uzpůsobxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxí Nejvyššího soudu ze dne 23.5.2008, sp. zn. 21 Cdo 3534/2007, a řada jiných - např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.6.2008, sp. zn. 21 Cdo 5090/2007)x
xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxě předložena plná moc. Tehdy soud dovolatele vyzve, aby plnou moc předložil, s poučením, že nevyhoví-li výzvě ve stanovené lhůtě, dovolací soud dovolaxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxu osobu, státem či územním samosprávným celkem, případně podal-li dovolání sám účastník s tvrzením, že má právnické vzdělání.
Nejčastěji je podmíxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxc udělenou advokátovi či notáři a jím sepsané dovolání, případně aby doložil své právnické vzdělání, to vše samozřejmě s poučením o procesních důsledcxxxx
xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx byť se jeví poněkud formálním požadavkem, aby byl zástupce povinen "přepisovat" i takové dovolání, které má perfektní náležitosti. To platí i tehdy, pxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxy mu byl ustanoven zástupce pro dovolací řízení, musí soud prvního stupně o této žádosti rozhodnout. Jestliže žádosti vyhoví, vyzývá dovolatele, aby jxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxanění nedostatku povinného zastoupení a poskytl mu k tomu patřičnou lhůtu, teprve poté může rozhodnout o zastavení dovolacího řízení, aniž by spis přexxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx že dovolání nebude projednáno věcně, nýbrž bude odmítnuto pro opožděnost, proto, že bylo podáno někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li pxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxří v předkládací zprávě, zda jde o dovolání, které má být odmítnuto (u opožděnosti sám rozhodne), a v kladném případě úkony k odstranění nedostatku povixxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxníka do zastoupení v řízení, které nemůže skončit věcným projednáním a rozhodnutím.
K odst. 3:
Spletitost ustanovení graduje v jeho třetím odstavxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxx xx rozhodnutí odvolacího soudu napadá (kvantitativní rozsah), vymezení dovolacího důvodu (kvalitativní rozsah) a dokonce i zdůvodnění přípustnosti xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxvodů lze změnit právě jen po dobu běhu dovolací lhůty.
Příklad: Uplatňuji dovolací důvod podle § 241a odst. 1, věty první, o. s. ř., tj. nesprávné právxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x 2910 obč. zák., nikoliv podle speciálního ustanovení § 2927 a následujících obč. zák., tedy že důvodem zamítnutí žaloby byl shledán nedostatek podmínxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxbně platí, že doplnit rozsah a důvody dovolání lze v této lhůtě jen tehdy, jestliže dovolání určení rozsahu a dovolacích důvodů neobsahuje, což vlastně x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx: Podávám dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 28.6.2013, čj. 98 Co 5444/2011-15. Důvody dovolání doplním následně.
Stejně absentujícx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxné věci je tento důvod spatřován.
Příklad: Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28.6.2013, čj. 98 Co 5444/2011-15, podávám dovolání z důvodů xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxrávném právním posouzení věci. Přitom není blíže specifikováno.
Ve všech těchto případech představuje uplynutí dovolací lhůty jakýsi bod zlomu, xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxedky. U perfektního dovolání ke změnám rozsahu či důvodů, k nimž došlo po uplynutí dovolací lhůty, dovolací soud nepřihlédne. U tzv. dovolání blanketnxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxležitostí (neprojednatelnost). Dovolání trpící nedostatky náležitostí se rovněž stává neprojednatelným.
Tato zásada je prolomena výjimkou foxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxovat podání řádného dovolání a že nezastoupenému dovolateli nelze čas k tomu určený zkracovat dobou potřebnou k zajištění si zastoupení. Proto se lhůtxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxdostatku povinného zastoupení, tj. nemůže skončit dříve než lhůta soudem stanovená.
Část věty za středníkem je modifikací popsaného principu o přxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxce pro dovolací řízení byl podle § 30 ustanoven. Protože soud musí o této žádosti rozhodnout, váží se pro účastníka nepříznivé důsledky běhu lhůty k práxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxíznivé, nastává i v nové dvouměsíční lhůtě situace, že dovolatel není zastoupen; měl by být soudem prvního stupně znovu vyzván k odstranění nedostatku xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxhoduje.
S účinností od 30.9.2017 zákon zakládá soudu prvního stupně povinnost rozhodnout o zastavení dovolacího řízení (třetí případ, kdy dovolaxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxm řízení. Toto zjednodušení se váže k výluce přípustnosti dovolání proti rozhodnutím o ustanovení zástupce, jak byla od téhož data vnesena do § 238 odstx x xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxpně spis předložit dovolacímu soudu. Nerozhodne-li soud prvního stupně o zastavení dovolacího řízení, učiní tak dovolací soud, jak předvídá ustanovxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxacího přezkumu je formálně přísný a omezuje se až na výjimky na jeho vymezení v dovolání. Tzv. kvantitativní rozsah dovolání (resp. přezkumné činnosti xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx určil, proti kterým z nich brojí. Nic nebrání ani tomu, aby byl některý z výroků napaden jen zčásti, např. potvrzující výrok odvolacího soudu ohledně plxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxdených výroků může být významné i z hlediska nákladů dovolacího řízení, neboť napadl-li dovolatel nepřesně rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahux xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxativně odrazit v celkovém pohledu na jeho úspěch v dovolacím řízení.
K odst. 2:
Výjimky z vázanosti kvantitativním rozsahem dovolání jsou obdobné xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xxx xxx xxx x xxxxxxé návaznosti na vyčlenění tzv. nesporných řízení do zvláštního procesního předpisu prakticky přenesen obsah § 242 odst. 2 písm. a) o. s. ř. ve znění účixxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxx xxxxxíme o tzv. kvalitativním rozsahu dovolání, totiž o důvodech, pro které je pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu napadáno a které lze měnit (rozšířitx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxitelný dovolací důvod (nesprávné právní posouzení věci) byl v dovolání řádně vymezen způsobem, který upravuje § 241a (srov. komentář k němu a např. usxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxojen s konkrétním označením napadaného právního posouzení a výkladem, v čem dovolatel tuto nesprávnost spatřuje. Dovolací soud je přitom vázán konkrxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdávaly.
Výjimkou jsou případy tzv. jiných vad řízení a zmatečnostních vad řízení, k nimž je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxková, jejichž povaha se musela promítnout též do věcné správnosti rozhodnutí tak, že bylo rozhodnuto zákonu neodpovídajícím způsobem. Teoreticky nexxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxud se soud jejím řešením zabýval a vypořádal se s ní v odůvodnění.
V rovině procesní půjde konkrétně například o
-
vadné postupy při odstraňování vxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx na základě vadné žaloby,
-
rozhodnutí věci věcně nepříslušným soudem, aniž by odvolací soud zjednal nápravu,
-
jednání s organizační složkou xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxterého z účastníků,
-
provedení postupů, které jsou pro odvolací řízení vyloučeny,
-
přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně nad rozsah xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx věci, například když soud
-
při provádění důkazů nerespektoval ustanovení je upravující,
-
nezjišťoval skutečnosti rozhodné pro právní posoxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xterá účastníci takto neoznačili a ani se v nich neshodují,
-
účastníky nepoučil podle § 118a ohledně povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti, příxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x
x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx § 213 odst. 2 vycházel ze skutkového stavu odlišného od stavu, který zjistil xxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxtní vady (srov. komentář k § 229 a např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.4.2003, sp. zn. 21 Cdo 2179/2002) nejsou nyní pojaty jako dovolací důvod. Jdx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x dovolací důvody označené zejména v tehdejším § 237, jež bylo možno uplatnit proti jakémukoliv rozhodnutí odvolacího soudu s výjimkou rozsudků, jimiž xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxn; dovolací soud byl povinen k nim přihlédnout, i když nebyly v dovolání uplatněny. Proti rozhodnutím vyjmenovaným v § 229 odst. 4 (usnesení odvolacíhx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xsnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost) však zákon připouští jen podání žaloby pro zmatečnost a v rámci výluky xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx se však vztahuje jen na případy, kdy dovolání rozsah a důvod vůbec neobsahuje. Zde jde ovšem o případy dovolání řádného, které obsahuje přesně specifikxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxéna to, aby změnou vymezení důvodu nebylo obcházeno uplynutí dovolací lhůty. Dovolání se podává proti pravomocnému rozhodnutí, takže právní nejistoxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx rozsahu a důvodu dovolání může dovolatel změnit návrh, jak má dovolací soud rozhodnout, po dobu celého průběhu dovolacího řízení, tj. do okamžiku rozhxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.4.2019.
Komentář k § 243
Komentátor: Vojtek
Zákon zakládá možnost odkladu vykonatelnosti a od 1.1.2xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxtelné. Důsledky okolnosti, že povinnosti tímto rozhodnutím uložené budou vynuceny prostřednictvím výkonu rozhodnutí či
exekuce
, xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxuze třetí osoby, nikoliv účastníky řízení. Smyslem institutu odkladu vykonatelnosti je proto nežádoucí důsledky pro účastníka omezit, tj. na základx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxk podkladem pro povolení odkladu výkonu rozhodnutí, byl-li již výkon rozhodnutí nařízen (samotný fakt, že byl podán návrh na odklad vykonatelnosti, jxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxonce nařízen po vydání rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti, nesmí však být proveden. Srov. též komentář k ustanovení § 235c.
Z logiky věci vyplývá, xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxe o výrok o určení práva či právního vztahu. Na potřebu řešení takových případů reagovala novela č. 404/2012 Sb. tím, že doplnila možnost odkladu právnx xxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxzení.
Nonsensem, který se kupodivu čas od času vyskytuje, je i návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí, jímž byla žaloba zamítnuta, resp. takové xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx, aby v takových případech návrh na odklad vykonatelnosti směřoval proti výroku, jímž byla neúspěšnému účastníku uložena povinnost k náhradě nákladů xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxí (§ 42 odst. 4) obsahovat vylíčení důvodů, pro které má být vykonatelnost odložena, a formulovat požadavek na odklad vykonatelnosti napadeného rozhoxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xozhodnutí. Začasté jsou návrhy odůvodňovány právě tím, že již byl podán návrh na výkon rozhodnutí. To samo o sobě ještě nepředznamenává újmu na právech xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xde je zřejmé, že úspěšný účastník není solventní. Návrh na odklad právní moci by měl obsahovat vylíčení konkrétních okolností naplňujících důvody uvexxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxk na návrh účastníka, tak i bez návrhu; druhý případ není příliš obvyklý. Rozhoduje usnesením, které dovolací soud doručuje účastníkům, resp. jejich zxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx pravomocného skončení dovolacího řízení. Není vyloučeno ani to, že by dovolací soud již povolený odklad zrušil, xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx a v praxi se téměř nevyskytující.
Tam, kde důvody pro odklad shledány nejsou, zastával dovolací soud dlouhou dobu praxi, že o tom nevydával žádné rozxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xato praxe byla dotčena nálezem Ústavního soudu ze dne 23.8.2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, podle nějž je tím porušováno právo účastníka na soudní ochranu xxxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx zbytečného odkladu, popř. i neprodleně. Jsou-li tu však důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení, není "projednatelný" ani nxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx
xxxxxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxeptuje, pokud o návrhu na odklad vykonatelnosti Nejvyšší soud rozhodne spolu s dovoláním, aniž by se zabýval důvody, pro které je jeho vydání navrhovánxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx výhrady, jestliže Nejvyšší soud ve stejné lhůtě projedná dovolání meritorně.
Předpis nestanoví, za jakých konkrétních podmínek má dovolací soud xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnutí by při provedení výkonu znamenalo pro účastníka řízení potíže, tedy jestliže mu hrozí vznik závažné újmy na jeho právech. Zvažován bude zejména chxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xčastníka a dopad hrozícího výkonu rozhodnutí do jeho sféry. Významnou může být i osoba protistrany, protože hrozící újma může být odůvodněna i tím, že vxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxx xýznam odložit vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu, které dovolatel předtím splnil dobrovolně.
Rozhodnutím o odkladu vykonatelnosti dovxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx před věcným rozhodnutím, měl by přesto mít již v této fázi určitou představu o přípustnosti dovolání a o jeho možné důvodnosti; odklad vykonatelnosti nxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxní, případně tam, kde je zjevné, že dovolání není přípustné.
Dosti podrobný návod, za jakých podmínek lze odložit vykonatelnost, formuluje usnesexx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxní bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. třetí osoby). Závažnost újmy, xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxým dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (
exekuce
) do poměrů povinného (dovolatele). Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění povxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxutí (
exekuce
) do "majetkových" poměrů povinného (dovolatele), tedy poměření toho, jak "závažně" se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostemx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxe projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v "majetkových" poměrech povinného (dovolatele) (se zřetelem k rozsahu majetku povinného /dovolatelxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxa
Komentátor: Vojtek
K odst. 1:
Rozhodování dovolacího soudu bez jednání je naprosto převažujícím pravidlem. Dovolací soud důkazy neprovádí, nexxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxolatel, a protistrana se k nim mohla písemně vyjádřit, šetří se tak i čas a prostředky účastníků, jejichž osobní účast u dovolacího soudu skutečně není nxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxy přesto k projednání dovolání bylo jednání nařízeno. Může tomu tak být například tam, kde předseda senátu považuje za vhodné, aby účastníci řízení mohxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxrostředkovaně přes média či jinak, dříve, než jim bude písemné vyhotovení rozhodnutí doručeno soudem prvního stupně.
K vyhlašování rozsudku srovx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxící jednání před odvolacím soudem (srov. komentář k § 215 a § 216 odst. 3).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxcesu, proto řadu věcí upravuje zákon výslovně a výlučně pro řízení o tomto mimořádném opravném prostředku. Pouze tam, kde není stanoveno jinak, použijx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxi ani v dovolacím řízení nemohou mít odlišný charakter, jako například postavení účastníka řízení (zejména jeho způsobilost být účastníkem řízení a pxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxledem k minimální četnosti jednání před dovolacím soudem jde spíše o otázku akademickou), důvodů pro vyloučení soudce (rozdíl je pouze v tom, že o námitxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx. § 109 o přerušení řízení, naprosto výjimečně § 110 o tzv. klidu řízení, následně pak logicky § 111, dále pak § 112, 115, 116-118 a 119.
Jestliže dovxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxhu odvolacího řízení.
Naopak zákon vylučuje uplatnění některých ustanovení dopadajících na řízení před soudem prvního stupně, která v něm právě pxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx--------I---------------------------------------------------------------------------------I
I ustanovení I stručná legenda                                                                 I
I---------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xx       x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx doplněno podání, které neobsahuje     I
I            I všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité        I
I------------I----------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xx       x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx                                         x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------------------------------------------------I
I § 95       I změna návrhu na zahájení řízení žalobcem                                        I
I---------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xx       x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx                                             x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xx       x xxxxxxxx xxxxx                                                                  x
xxxxxxxxxx---I---------------------------------------------------------------------------------I
I § 98       I vzájemný návrh (započtení)                                                      I
I----------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x x xx       x xxxxxx xxxx                                                                     x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx---------------------------------------------------------------------I
I § 107a     I vstup nabyvatele práva nebo povinnosti do řízení na místo dxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxím je vyloučeno v dovolacím řízení měnit okruh účastníků, ať formou přistoupení dalšího účastníka, či záměny účastníků (§ 92), neboť zde jde o přezkum pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xízení na straně některého z nich.
Na druhé straně okolnost, že v průběhu dovolacího řízení došlo ke ztrátě způsobilosti být účastníkem (smrtí fyzicxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxy řízení.
Stejně tak nelze v dovolacím řízení disponovat návrhem (žalobou), žalobu nelze vzít zpět ani částečně (§ 96), což samozřejmě neplatí o dovxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxkátem, resp. osobou s právnickým vzděláním. Tato disproporce je odůvodněna tím, že podání či zpětvzetí dovolání je projevem dispoziční volnosti, nálxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxx xčely dovolání vymezen rozhodnutím odvolacího soudu a rozsahem, v němž je dovoláním napadán, nepřipadá proto ani v úvahu, že by v průběhu dovolacího řízxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx se žalobce domáhá, nýbrž i skutkového základu, o nějž se nárok opírá. Z týchž důvodů nelze uplatnit nové, v řízení dosud neprojednávané nároky, vzájemnxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx se rovněž procesním nástupnictvím při tzv. singulární sukcesi (§ xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxnnosti. To však neplatí o tzv. sukcesi univerzální, která může být spojena zejména se zánikem osoby, která je účastníkem řízení; zde musí dovolací soud xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x povahy věci vyloučena pro použití dovolacím soudem ustanovení dopadající typicky na přípravu jednání soudem prvního stupně - např. § 114b, 114c.
Kxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx se ani ustanovení § 43 o postupu při opravě nebo doplnění podání. Zřejmě není vyloučeno použít tento postup při odstraňování vad jiných podání (např. nxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x x43c
Komentátor: Vojtek
K odst. 1:
Není-li dovolání přípustné, nemůže být o něm rozhodováno věcně, tj. dovolací soud se nemůže zabývat námitkami v nxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvané ustanovením § 241a (což jsou jednak obecné náležitosti podle § 42 odst. 4, jednak zvláštní náležitosti, které stanoví uvedené ustanovení - údaj, xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a čeho se domáhá) a že jeho nedostatky nebyly odstraněny postupem podle § 241b odst. 3; jde-li o takovx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx x41b.
Zákonem č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx zjevnou bezdůvodnost. Půjde o případy, kdy se dovolání zcela míjí s podstatou věci či používá argumentaci neuplatnitelnou vzhledem k procesním pravixxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx) v rámci dovolání proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku.
K odst. 2:
Rozsáhlá "dovolací" novela č. 404/2012 Sb. vnesla do proxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx ovšem bylo řečeno, zda vůbec a případně jak se tento "unisono" souhlas, jindy zjistitelný pouze z protokolu o hlasování, má deklarovat v rozhodnutí samxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxckým důsledkem nedosažení jednotného názoru celého senátu musí být závěr, že dovolání je přípustné; pak musí následovat věcný přezkum napadeného rozxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x/), nebo bylo-li dovolání podáno opožděně, ovšem soud prvního stupně v tomto smyslu nerozhodl.
Důvodem k zastavení dovolacího řízení je zpětvzetí xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xx xxxxučeno. Nově se pak v návaznosti na povinnost soudu prvního stupně zastavit dovolací řízení pro nesplnění podmínky povinného zastoupení (§ 241b odst. 3x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xx x xxx xxxxx xx x xx xxejmé, že i dovolací soud rozhoduje o náhradě nákladů řízení. Protože nyní může napadené rozhodnutí změnit, rozhodoval by sám o všech nákladech řízení pxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxacího. Zrušující rozhodnutí dovolacího soudu se musí týkat i akcesorických nákladových výroků, takže v dalším řízení soudy rozhodnou o náhradě náklaxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxtáře je ke dni 1.4.2019.
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxi dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu věcně správným z hlediska vymezení dovolacího důvodu, dovolání zamítne (na rozdíl od řízení odvolacího, xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxené rozhodnutí změnit, je-li nesprávné. Předpokladem je, že dosavadní výsledky řízení dávají pro takové rozhodnutí dovolacího soudu podklad, tj. zexxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xe jde o pověstné "buď - anebo", je jistě racionální, aby dovolací soud mohl rozhodnout sám a nevracel věc k dalšímu řízení soudům nižších stupňů, aby jen "xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxvných prostředků. Popsané výhody někdy narážejí na požadavek Ústavního soudu, aby byla účastníkům dána možnost vyjádřit se k okolnostem, pro které doxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxmž se protistrana ve vyjádření k dovolání neměla možnost vyslovit nebo snad dokonce o nich neměla vůbec tušení, Ústavní soud opakovaně shledal ve změně xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxází s úvahou odlišnou. Například v nálezu ze dne 9.2.2017, sp. zn. IV. ÚS 216/16, uzavřel, že pokud se nalézací soud řádně vypořádal s otázkou tzv. spoluzxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxvinění poškozeného učinil předmětem kontradiktorní diskuse stran, porušil požadavky spravedlivého procesu plynoucí z