99/1963 Sb.

Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx
xxmáš
Mottl
Daniel
Paľko
Bohuslav
Petr
Peter
Trebatický
Monika
Vacková
Kateřina
Vančurová
Petr
Vojtek
Část třetí
Řízxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxrsa
K odst. 1:
Nejdůležitějším podáním v civilním řízení je návrh. Jak vyplývá hned z první věty komentovaného ustanovení, je zásadně jediným způsoxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxláštních řízeních soudních - blíže se tomu věnujeme zejména v komentáři k ustanovení § 13 z. ř. s. V jeho zvláštní části je u každého zvláštního řízení uxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxti ve většině případů zahajována na návrh účastníka. Rozdělení civilního řízení na sporné a nesporné se projevuje i v závěru prvního odstavce, kde pro řxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx se zaměřuje zejména na otázky řízení sporného, neboť zde je důraz na kvalitu návrhu, tedy žaloby, vyšší, a především jsou občanským soudním řádem s účinxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxstatky z procesního hlediska mohou mít pro žalobce a jeho úspěch ve sporu závažnější následky. Režim nesporného řízení je, už proto, že soud zde není vázxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xeho zástupce), tak i z hlediska soudce, případně jeho asistenta, který vede přípravu jednání, mimořádnou pozornost. Je to první dokument, kterým se ve xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxoba (vyjádření žalovaného k žalobě), tak kvalitní bude průběh řízení a úroveň těchto podání má bezprostřední vliv na délku procesu. Pokud je návrh bez vxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx xx xxxx xdo útočí, žalovaný se brání. Žalobce má nemalou výhodu v podobě momentu překvapení a možnosti vhodného načasování podání žaloby. To je jen jedno z procexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxo se rozhodne právo porušit, neplnit povinnosti, oddálit konečné rozhodnutí, zvýhodňuje procesní předpis částečně toho, kdo se na soud obrací se svým xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxe v jeho věci rozhodovat (§ 87);
-
může podat návrh na předběžné opatření, o jehož existenci žalovaný nebude nic tušit (§ 74 a násl.);
-
může podax xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
x
procesní předpis nezná pro žalobce sankci v podobě "kontumačního" rozsudku pro uznání podle § 153a odst. 3 a rozsudku pro zmeškání podle § 153b;
-
zx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xozhodnuté, xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxní musí obsahovat. Nejprve zde najdeme odkaz na ustanovení § 42 odst. 4 (obecné náležitosti podání). Vzhledem k významu návrhu jsou však nároky na jeho xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxrhovatel domáhá. Dále je třeba splnit zvláštní náležitosti žaloby (návrhu na zahájení řízení).
Především je třeba řádně označit účastníky (definxxx xxx x xxxxx xx xx xxx x x xx xx xxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xe praktické je uvést, ač zákon takovou povinnost přímo neukládá. Může se totiž stát, že na téže adrese bydlí více osob stejného jména (například otec a syxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx několika držitelů datových schránek se stejným jménem je třeba znát též údaj o místě narození. Proto je vhodné tento nový identifikační údaj zjišťovat xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxm a sídlem. Podle § 132 obč. zák. je jménem právnické osoby její název, který musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právnx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxké osobě zapíše alespoň den jejího vzniku, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakož i její název, adresa sídla a předmět čxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx, a údajů o dni vzniku nebo zániku jejich funkce. Veřejné rejstříky právnických osob jsou přístupné každému, dokonce i dálkově, a každý do nich může nahlxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxčného odkladu tomu, kdo veřejný rejstřík vede, a ten tuto změnu do veřejného rejstříku bez zbytečného odkladu zapíše.
Veřejnými rejstříky právnicxxxx xxxx xx xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. Veřejný rejstřík je informačním systémem veřejné správy a je veden rejstříkovým soudxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx Dále srov. podrobný komentář k ustanovení § 19.
Chce-li se navrhovatel vyvarovat problémů souvisejících s průběhem řízení a vykonatelností rozhoxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xo žaloby jako označení účastníka. K žalobě je vhodné vždy připojit výpis z rejstříku, který osvědčuje název účastníka, jeho sídlo, statutární zástupcx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxt automatické zejména u méně tradičních právnických osob (církve, spolky, strany), u nichž mohou vzniknout pochybnosti o správném označení a způsobixxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxe nevykonatelným, což může být zjištěno v některých případech až po několika letech od pravomocného skončení nalézacího řízení (zpravidla při exekucxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxx xxxxx xxxxx xxxxečnost zapsána v obchodním rejstříku - nikoliv ABCD, spol. s r. o., nebo abcd, s. r. o.
Při označení právnických osob zřízených zákonem je třeba vycháxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxy žalobce měl mít vždy v ruce příslušný výpis z rejstříku nebo zákon, jímž byla právnická osoba zřízena.
Pokud je účastníkem řízení stát, uvede se jehx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxdující označení státu (například): Česká republika - Ministerstvo financí nebo Česká republika - Obvodní soud pro Prahu 2. Tedy název státu, pomlčka a xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxžkou (Ministerstvo financí ČR, Obvodní soud pro Prahu 2), může se setkat s formalistickým (a podle autorů tohoto komentáře nesprávným) přístupem a dočxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xložka sama nemá účastnickou způsobilost.
V některých případech je složité vybrat odpovídající organizační složku, která má v řízení za stát vystuxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxu bude v řízení jednáno, je na soudu, nikoliv na účastníku. Žalobce totiž žaluje stát, což jasně vyjádří tím, že žalovaného označí jako Českou republikux xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxx
x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14.3.2012, sp. zn. 31 Cdo 2847/2011: "Je-li žalobcem v žalobě za žalovaného oxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxko vadu žaloby ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř." Nebo dále nález Ústavního soudu ze dne 1.4.2016, sp. zn. II. ÚS 560/15: "Formalistický postup obecných soudůx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxlivý proces. To platí o to více, pokud okolnosti případu poukazují na nekonzistentní přístup jak ze strany samotného žalovaného, tak ze strany soudů."
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxdí-li někdo právo nebo uloží-li povinnost tomu, co osobou není, přičte se právo nebo povinnost osobě, které podle povahy právního případu náleží. Citoxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxční právnické osoby v žalobě jako účastník její organizační složka, nebo i odštěpný závod tuzemské společnosti, které neměly způsobilost být účastníxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxí rovině eliminován nálezem Ústavního soudu ze dne 6.4.2004, sp. zn. IV. ÚS 22/03, který stanovil požadavek výzvy k odstranění vad podání před zastavenxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxdifikace již nebudou z nesprávného označení osoby, bude-li zjevná skutečná identita žalovaného subjektu, moci být vyvozovány škodlivé následky pro xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxx0123, bytem Planá, Jiná 25; Zástupce: JUDr. Jiří Zmeškal, advokát se sídlem Tábor, Horní 3."
Bude-li navrhovatelem (žalobcem) osoba, která nemá plxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxu-li zbaveni rodičovských práv nebo v nich omezeni, případně opatrovník - § 62 obč. zák.).
Další náležitosti přibudou v případě, že jde o věc vyplývaxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xísla právnických i fyzických osob jsou dostupná ve shora uvedených rejstřících. U fyzické osoby - podnikatele je vhodné uvést rovněž její sídlo, neboť x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxalovaná: abcd, spol. s r. o., IČ 1234567, se sídlem Telč, Zámecká 23."
Obecně lze říci, že cílem navrhovatele je označit všechny účastníky tak, aby nexxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxjů o právnických osobách je dostupná ve veřejně a dálkově přístupných rejstřících). Zde pak lze využít pro upřesnění možnosti uvést další údaje - již zmxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx Jde o samotný základ návrhu, tvrzení, z nichž má vyplynout oprávněnost uplatněného nároku. Zde má srozumitelně a přehledně popsat okolnosti, které vexxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxtní, aby nemohlo dojít k záměně se skutkem jiným, a měla by se přitom týkat jen okolností, jež mohou mít pro rozhodnutí soudu význam. K tomu srov. usnesení xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce."
Žalobce je povinen svá tvrzení označit do okamžiku koncentrace říxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx je v tomto ohledu podstatně omezen, neboť ve zkoncentrovaném řízení platí zákaz novot - tedy i nových tvrzení. K tomu srov. více komentář k § 118b odst. 1 ox xx xx
xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx x xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xízení napravit a soud je povinen jej při jednání, přípravném jednání či písemně o potřebě takového doplnění poučit podle § 118a odst. 1; řízení se tím všax xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxveními § 101 odst. 1 písm. b) a § 120, v nichž je zakotvena důkazní povinnost, která patří ke klíčovým procesním povinnostem účastníka. Chce-li uspět, mxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx jimiž hodlá tvrzení prokázat, ale musí jednoznačně uvést, o jaký důkazní návrh se opírá to či ono jeho dílčí tvrzení (dílčí skutek). Návrh by měl obsahovxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxhy cílil jednoznačně ke konkrétním tvrzením. Zanedbá-li soud tento procesní postup, může to mít důsledek v podobě souhrnných zjištění v písemném vyhoxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxm případě platí, že jedním ze základních předpokladů pro efektivní průběh soudního řízení (lhostejno, zda sporného nebo nesporného) je jednoznačné vxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxklad - první (méně vhodná) varianta:
Dne 22.4.2019 jsem jel kolem 10.00 společně se svědkem Jiřím Hovorkou po ulici Hornoměcholupská jako řidič ve sxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxe narazil, čímž vznikla značná škoda na voze a zavazadlech, která byla zničena, jakož i na mém zdraví i na zdraví spolujezdce. I když žalovaný neuznal svoxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxmu poškození vozu, ihned z místa nehody byl odtažen do servisu AUTOMOTO, s. r. o., kde byl dva měsíce opravován, za opravu jsem zaplatil celkem 163 000 Kč, xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxičeno mé oblečení za celkem 10 000 Kč, ztratil jsem zlatý řetízek s přívěskem, byly zničeny věci v zavazadlovém prostoru za celkem 30 000 Kč. Při nehodě jsxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxednou hospitalizací ve Vinohradské fakultní nemocnici po dobu tří měsíců, odkud jsem byl převezen do rehabilitačního zařízení v Kladrubech. Jsem přexxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx spisem, zprávou pojišťovny, potvrzením autoservisu, mým výslechem, výslechem svědka Jiřího Hovorky, znaleckým posudkem MUDr. Trávníčka, potvrzexxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxtl můj osobní automobil s osobním automobilem žalovaného, který mi nedal přednost v jízdě.
Důkaz: policejním spisem OR1 251/2018.
Při nehodě jsxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxednou hospitalizací ve Vinohradské fakultní nemocnici v trvání tří měsíců, odkud jsem byl převezen do rehabilitačního zařízení v Kladrubech.
Důkxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xřivánek.
Důkaz: znaleckým posudkem doc. Křivánka.
Před úrazem jsem se věnoval aktivně cyklistice (amatérské závody), ročně jsem ujel 3000 km, xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx mé manželky Hany Maškové, bytem jako navrhovatel, instruktorskou licencí.
Při dopravní nehodě jsem ztratil zlatý řetízek a přívěsek, dědictví po xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx, s. r. o., prodejním dokladem z obchodu Kůže.
Došlo i ke zničení věcí v zavazadlovém prostoru.
Důkaz: výslechem svědka Jiřího Hovorky, bytem Praxx xxx xxxxxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxt. Soud není oprávněn v rámci zásady rovnosti "domýšlet" za účastníka, co vlastně chtěl prokazovat a čím to chtěl prokazovat (viz základní povinnosti úxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxč je tento podpůrný důkaz navrhován a proč nelze tvrzenou skutečnost prokázat jinak (§ 131 odst. 1). Například: "Žalobce tvrdí, že trpí subjektivními pxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxckým výslechem, který nechť je porovnán s výpovědí jeho přítelkyně - svědkyně Věry Šíchové." Zjišťování rozhodných skutečností až z účastnického výsxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xx xxx/2002-20 vyplývá, že "náležitost žaloby spočívající ve vylíčení rozhodných skutečností nelze splnit pouhým odkazem na listiny, které jsou přílohou xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xdkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže, je výjimkou ze zásady, že vylíčení xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xaloby" (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.7.2008, sp. zn. 29 Odo 742/2006).
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxkazovat. Uvedené základní procesní povinnosti účastníka pak nelze zaměňovat.
K písemným důkazům srov. komentář k druhému odstavci.
České souxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxlíčit "příběh" po skutkové stránce. Jak bude nakonec kauza kvalifikována po (hmotně)právní stránce, je výlučně věcí soudu. Protože zákon účastníkovx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xmotněprávní závěr soudu v jeho kauze (obdoba právního závěru, který se uvádí do písemného vyhotovení rozsudku - viz § 157 odst. 2). Žaloba je však institxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xaloby většinou postrádají poměrně důležité informace o tom, jak probíhala mimosoudní jednání, a zejména, s čím se účastníci rozešli. To je důležité prx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx o chování žalovaného a tomu přizpůsobit procesní taktiku, například zvážit, zda vydat platební rozkaz nebo kvalifikovanou výzvu k vyjádření (§ 114b oxxxx xxx
x xxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx nic, aby se ještě před zahájením řízení sešli (zejména, jsou-li zastoupeni), pokusili se o smír, a pokud se neusmíří, aby alespoň sestavili a soudu předxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xři přípravě jednání a dojde i k podstatnému zkrácení délky řízení. Jde o potvrzení dávné zásady, že je vždy výhodnější uzavřít spor jakoukoliv smírnou fxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx, že - s jistou nadsázkou - mimosoudní vyřešení sporu je maximou procesní ekonomie podle hesla "normální je nesoudit se".
Korunou návrhu je tzv.
petix
xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxstavu o tom, jak by měl soud věc rozhodnout - žádá jej o výrok. Tato jeho žádost musí být opět - již ve vlastním zájmu petenta - formulována jednoznačně, sroxxxxxxxxx x xxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx. žalobní
petit
), musí být přesný, xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx odst. 2 o. s. ř. - účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány. Kdyby žalobce vymezil v žalobě žalobní
petit
nepřesxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxálního hlediska) vykonatelné. Přesný, určitý a srozumitelný žalobní
petit
není jen vyjádřením formálních náležitostí žaloby, ale je zcela nezbytnxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxení sledoval."
Je zvykem, že v návrhu se
petit
nachází na samém konci a je formulován tak, jak má dle názoru žalobce vypadat výrok soudu. Pro přehlednxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x návrhu bylo patrno, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhá. Lze-li to pochopit (z celého textu a kontextu podání), není absence této tradiční formy vadoxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx
xxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xoud je (vyjma případů uvedených v ustanovení § 153 odst. 2) petitem vázán. Znamená to, že nemůže přiznat více či něco jiného, než bylo navrženo.
Vázanxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxzení, jímž může (za splnění procesních podmínek) disponovat, měnit jej, omezovat či rozšiřovat. Soud v těchto případech kauzu toliko projednává a pohxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxjádření zásady rovnosti účastníků (čl. 37 odst. 3 Listiny). Soud nemůže ve sporném řízení (srov. § 120 odst. 2 a komentář k němu) napomáhat jedné straně xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xaké rozhodnout o celém předmětu petitu.
V této souvislosti citujeme nález Ústavního soudu ze dne 18.9.2018, sp. zn. IV. ÚS 3/18: "Není v rozporu se záxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxrávním vztahu v postavení slabší strany, jednoznačné vodítko k zodpovězení otázky, vůči jakému subjektu má uplatňovat své nepromlčitelné právo na náxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx. Ponechání této otázky, která je předmětem sporu, bez jednoznačně vyjádřeného xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xorušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."
Domáhá-li se žalobce úroků (smluvních či z prodlení), musí v xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxdně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, lxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národnx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx zaplatit podle smlouvy nejpozději do 31.12.2018, ocitl se dnem 1.1.2019 v prodlení. K tomuto datu činila repo sazba stanovená Českou národní bankou 1,xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx pro stanovení výše úroků z prodlení ve smyslu výše uvedeného nařízení vlády je tzv. 2T repo sazba, která je hlavní měnově politickou úrokovou sazbou Česxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxjší úpravě je podstatné, že výše úroků z prodlení není proměnná, ale konstantní.
Petit
tak bude například znít: Žalovaný je povinen zaplatit žalobci dx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxloba, měl by návrh obsahovat i výpočet kapitalizovaných úroků, tedy těch, které jsou splatné ke dni podání žaloby (srov. komentář k § 172 odst. 1).
Doxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxmi údaji, které jsou upraveny v § 8 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon):
-
číslo popisné,
-
v případě budovy, která nxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxkud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xznačením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xdaj nejedná.
Petit
na vyklizení nemovitosti tak může například znít: Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený předat žalobci do jednoho měsícx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxu pro P., katastrální pracoviště P.
Byt se identifikuje číslem, velikostí, umístěním a označením domu, v němž se nachází, např.: Žalovaný je povinex xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xátém nadzemním podlaží domu č. p. 817 na adrese Brno, Údolní 1.
Ze stavebně technického hlediska je rozdíl mezi patrem a nadzemním podlažím. Podlaží xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xytu uvádí a vyplývá z místního označení v domě. Jinak řečeno, je-li v domě mezanin, prostor nacházející se nad ním je zároveň prvním patrem i druhým nadzexxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxe může uplatnit v jedné žalobě i několik různých nároků, navrhnout více možností, jak má soud rozhodnout. Typické je to např. u žaloby, kterou se žalobce xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxe (byla zničena, ztracena atd.) a žaloba by byla zamítnuta pro nemožnost plnění, navrhuje žalobce eventualitu druhou (sekundární
petit
), v němž žádá nxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xsobní automobil Škoda Octavia 20V 1,8 SLX, číslo karoserie TMBF 98A76B54C, číslo motoru 123456789, a pro případ, že se osobní automobil nebude u žalovaxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx
xxxxxx xxxxx xx
xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxstníky vyplývá možnost dlužníka poskytnout věřiteli dle vlastního výběru plnění z několika variant. Žalobce je musí xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxího rozhodnutí. Například: Žalovaný je povinen vydat žalobci do jednoho měsíce obraz s jeho portrétem v životní velikosti nebo jeho sochu odlitou z broxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí namísto plnění nepeněžitého (zprostit se nepeněžitého plnění zaplacením určité finanční částky). Například: Žalovaný je povinen do jednoho měsícx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xakou část nároku má každý ze žalovaných plnit jako samostatný společník: První žalovaný je povinen zaplatit žalobci 400 000 Kč a druhý žalovaný 200 000 Kxx xx xxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx žaloba, z níž nevyplývá, zda se žalobce domáhá, aby žalobci plnili společně a nerozdílně, anebo zda má požadovanou částku zaplatit každý z nich ("Podle xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xtejným dílem. Tato soudní praxe dokonce byla s účinností od 1.1.2001 začleněna do občanského soudního řádu, a to do jeho ustanovení § 261 a odst. 3. Jestxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxloba neprojednatelná ve smyslu usnesení odvolacího soudu.").
Přestože z § 160 vyplývají zákonné lhůty, v nichž má být rozsudkem uložená povinnosx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx"
Stejně tak je pro průběh řízení prospěšné (zejména domáhá-li se žalobce zaplacení určité peněžité částky nebo přímo navrhuje vydání platebního rxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xlatí tím spíše v situaci, kdy soud při určení nákladů právního zastoupení vychází podpůrně z počtu úkonů právních služeb podle advokátního tarifu, nebxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xro soud je vždy jednodušší provést kontrolu přesné specifikace nákladů než jejich výpočet. Navíc lze takovou specifikaci, je-li bez chyb, zkopírovat xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx další dvě speciální náležitosti: označení svěřenského správce a označení svěřenského fondu. Svěřenský správce má samostatnou procesní způsobilosx xx xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x že tak činí za konkrétní svěřenský fond, který musí mít vlastní označení (§ 1450, § 1452 odst. 1, odst. 2 písm. a/ obč. zák.), jež se musí objevit i v žalobě. xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxí Vinohrady. Z důvodu jisté anonymity svěřenského správce není třeba jej označit podrobně jako běžnou fyzickou osobu (např. i rodným číslem) - z označexx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxe však vyššího soudního úředníka, justičního čekatele či asistenta), ten musí prověřit, zda jsou náležitosti shora uvedené splněny. Nepostupuje-li x xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxv (viz § 6). Zjistí-li až při jednání, že žaloba trpí vadami, které brání jejímu projednání, jen těžko se mu podaří dostát zásadě, že o věci má být rozhodnuxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx řízení, mohou nedostatky v žalobě znamenat podstatné oddálení konečného rozhodnutí. Kvalitní žaloba je základem úspěchu a účinným procesním prostřxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xx jiných místech (viz např. komentář k ustanovení § 43), musí se soud vyhnout při posuzování vad přepjatému formalismu, který opakovaně kritizuje Ústavxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xozdělit do dvou skupin, a to podle závažnosti jejich procesních důsledků. Do první skupiny je třeba zařadit ty, které brání pokračování v řízení. Sem paxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx xá označený subjekt způsobilost být účastníkem řízení (viz ustanovení § 19), nemůže věc projednat, neboť nejsou splněny podmínky řízení. Zde mu u právnxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xe pak třeba dbát na to, aby jejich označení nepřipouštělo možnost případné záměny. V podnikatelských věcech nelze přehlédnout chybějící identifikačxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxí číslo účastníka zjistit, není třeba řízení zbytečně prodlužovat a žalobce vyzývat podle ustanovení § 43 odst. 1 k doplnění tohoto chybějícího údajex xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxným v komentovaném ustanovení (nejčastěji u fyzické osoby jméno, příjmení a bydliště), je soud povinen s odkazem na ustanovení § 6 a poučovací povinnoxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxsady rovnosti zbraní. Nelze žalobce formalisticky vyzvat podle ustanovení § 43 odst. 1 a následně žalobu odmítnout, jak např. judikoval Ústavní soud x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxnci údaje o bydlišti žalovaného dle smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř., pokud žalobce uvede údaje, na jejichž základě mohou toliko soudy (a tedy nikoliv sám žalobxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxejního orgánu, která se týkala žalovaného), a současně je požádá, aby tak učinily. V opačném případě obecné soudy postupují v rozporu se základním ústaxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx procesní situaci, která nastala v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 Cm 45/2008: Jistá společnost zažalovala z důvodu ochrany svého xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxm (šlo o přechýlení dvou písmen v zaregistrované adrese napodobující tak účelově a zištně název zavedené firmy). Kromě toho zažalovala i registrující xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxčil žalovaného všemi povinnými znaky podle ustanovení § 79 odst. 1. Podle ustálené judikatury je v těchto případech třeba žalovat jak registrátora domxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx a bylo třeba ověřit, zda tato fyzická osoba má vůbec způsobilost být účastníkem řízení. Žalobce však neměl přístup k žádným dalším identifikačním údajxxx xxxx xx xx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxe, aby na základě nich mohl učinit závěr, zda jsou vůbec splněny podmínky řízení - zda žalovaný subjekt má způsobilost být účastníkem řízení.
Přestoxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxčení žalovaného a kdy není zjištěno (postaveno najisto), že takto označený žalovaný neexistuje (tj. že není splněna základní podmínka řízení spočívaxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxkem.
Objektivní nemožnost získat údaje nutné k identifikaci účastníka a ověření podmínek řízení nelze totiž vykládat v neprospěch žalobce - byť xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxečně přesně, srozumitelně a úplně, aby bylo zřejmé, jaký skutkový základ je předmětem sporu. Chybějící, nekonkrétní či nesrozumitelná tvrzení rovněx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xomáhá, zda obsahuje srozumitelný a určitý žalobní
petit
, který je základem výroku rozhodnutí. Jak již bylo uvedeno výše, neměl by však soud trvat na traxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xrotistrany plnit, nahrazení projevu vůle, určení, zda tu konkrétní právo je či není a podobně. Uvede-li tedy žalobce kdekoliv ve svém návrhu napříkladx xxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxanění vad žaloby k tomu, aby doplnil
petit
žaloby, a vyžadovat onu klasickou větu: "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 100 000 Kč do tří dnů od pxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xandelík je lump, který mi dluží peníze," a "ať soud rychle zjedná nápravu," výzvě k odstranění vad se vyhnout nelze. V případě, že způsob vypořádání vztaxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xylíčenými skutečnostmi a žalobním petitem, který má vycházet pouze a právě z nich. Žalobce často považuje svůj nárok za tak samozřejmý, že některá podsxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x jiných případů.
Pokud žaloba trpí těmito nedostatky, nemůže soud věc projednat a postupuje podle ustanovení § 43 odst. 1, 2. Neodstraní-li žalobce xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxá lze zahájit i bez návrhu, soud není vázán petitem, má možnost sám usnesením přibrat do řízení osobu, která má být účastníkem řízení, ač ji navrhovatel v xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xěchto možností nevedlo k tomu, aby byl zřejmý okruh účastníků a předmět řízení.
Do druhé skupiny patří náležitosti, jejichž absence nemůže vést k odxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxbce v žalobě důkazy, nejde sice o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení - jde však téměř jistě o krok vedoucí k neúspěchu ve věci. Nedostatky v xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxnění této povinnosti ukládáním pokut, jsou-li pro to splněny podmínky uvedené v § 53, tedy tam, kde jde o hrubé ztěžování postupu řízení, což platí výjimxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxosti k neúspěchu ve věci. Žalobce nesplní důkazní povinnost, neunese důkazní břemeno a jeho návrh soud po poučení podle § 118a odst. 3 zamítne. To je dosxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx15, sp. zn. 93 Co 488/2014, v němž se uvádí: "Pokud žaloba není zcela bezvadná, ale je projednatelná, tedy je z ní zřejmé, v čem spočívá podstata uplatněnéxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx může vydat tzv. kvalifikovanou výzvu k vyjádření podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř., jakož i v případě nečinnosti žalovaného rozsudek pro uznání poxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxně případného poučení žalobce podle § 118a odst. 1-3 o. s. ř. a důsledků plynoucích z jeho nesplnění."
Označením důkazů v žalobě ("zrcadlově" i ve vyxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxzení (stejně jako v případě skutkových tvrzení), neboť po dosažení "koncentračního bodu" nové důkazy ve sporném řízení navrhovat nemůže. Jeho důkaznx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx); jinak by šlo o obcházení zákonné koncentrace. K tomu srov. například nález Ústavního soudu ze dne 8.12.2015, sp. zn. II. ÚS 385/15: "Pokud odvolací soxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxžit, je takový závěr v rozporu s projednací zásadou, podle níž jsou účastníci řízení povinni tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí (povixxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxdle čl. 36 odst. 1 Listiny základnách práv a svobod. Jde-li o důkazy navržené před soudem prvního stupně, má jít o přesně konkretizované důkazy, které mxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxročit jednání a dalším účastníkům, svědkům nebo znalci tím vznikly zbytečné náklady, lze postupovat dle ustanovení § 147 odst. 1 a rozhodnout o separaxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx o jeho procesní xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxzy, je povinen připojit je k žalobě (srov. výše citovaný nález Ústavního soudu ze dne 8.12.2015, sp. zn. II. ÚS 385/15). Přitom postačí kopie, je však vhoxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxpravit v dalším průběhu řízení. Platí tu opět poučovací povinnost soudu dle ustanovení § 118a; jen pro nepředložení písemných důkazů nelze žalobu odmíxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxpříklad usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.10.2002, sp. zn. 21 Cdo 370/2002: "Nejde o vadu žaloby ve smyslu ustanovení § 43 o. s. ř., nepřipojí-li žalobxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xatovou sítí) podáním se zaručeným podpisem nebo do datové schránky soudu, případně založí do spisu na nosiči dat (CD, DVD, flash disc).
K odst. 3:
Soxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx 4) návrhu vyloučeno není.
Podle ustanovení § 45 odst. 3 písm. b) a § 50e může být návrh doručen též prostřednictvím účastníka či jeho zástupce. Vedlx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxého doručení žaloby soud zatíží řízení vadou, která bude mít za následek zrušení rozhodnutí odvolacím soudem.
Právní stav komentáře je kx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxou být zahájena pouze na návrh (který se ve sporném řízení nazývá žalobou), nebo bez takového návrhu. Úprava řízení zahajovaných bez návrhu, tedy takzvxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxujeme především na ustanovení § xx xx xx xx x xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxího řízení (žaloby), ustanovení § 80 přidává ještě jednu další obsahovou náležitost mířící na hmotněprávní podmínku úspěšnosti speciálně pro žalobxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxátek hlavy první části třetí občanského soudního řádu, která je věnována zahájení řízení v prvním stupni. Smyslem ustanovení § 80 je právě pro účely zaxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxení má žalobce objektivně naléhavý právní zájem. Zákon toto pravidlo klade bezprostředně za ustanovení § 79 upravující náležitosti návrhu právě proxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xroto musí být vylíčeny již v žalobě (viz § 79 odst. 1 a komentář k náležitostem žaloby v podobě vylíčení rozhodujících skutečností). Existence naléhavxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx; neosvědčí-li žalobce naléhavý právní zájem, nemůže být úspěšný a soud žalobu bez dalšího zamítá.
Ustanovení § 80 doznalo výrazné změny od 1.1.20xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxeních soudních, v jehož rámci došlo k oddělení právní úpravy tzv. nesporných řízení (přesněji "zvláštních" soudních řízení vtělených do citovaného zxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x x xx xx xxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x xxznamu komentovaného ustanovení § 80, který v době před citovanou novelou vyjmenovával základní druhy občanských soudních řízení (demonstrativním) xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxvací. V současnosti po osamostatnění právní úpravy nesporných (zvláštních) řízení občanský soudní řád již takový výčet neobsahuje a nesnaží se postixxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxlobou uplatněn požadavek na zahájení jiného řízení, než ve výčtu bylo uvedeno, a lze se bez něj bez obtíží obejít. Nadále pro oblast sporných řízení tak zxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx svým (deklaratorním a pojmově nevykonatelným) výrokem řešení určité právní situace, sporu, společenského konfliktu, bez něhož by soudní ochrana poxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xtělena do § 80 písm. c). Pokud dále citovaná rozhodnutí odkazují na ustanovení § 80 písm. c), lze závěry, právní věty a argumentaci použitou v odůvodnění xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xepřinesla žádnou věcnou změnu a jde jen o pozměněnou formulaci.
Pokud jde o řízení zahajovaná pouze na návrh (žalobou), vzhledem k rozmanitosti občxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxob (návrhů na zahájení řízení) zcela všechna. Uváděl tři základní, nejtypičtější, tedy případy, které soudy řeší nejčastěji. Vždy však šlo o výčet demxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxzení konstruovaná přímo ve (zvláštních) hmotněprávních normách upravujících občanskoprávní, pracovní, rodinné a podnikatelské vztahy; namátkou xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxt rozvázání pracovního poměru, neplatnost veřejné dražby, neplatnost usnesení valné hromady, atd. Byť i v mnohých z těchto řízení může být uplatněn poxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxují pod ustanovení § 80 a nejsou podmíněna naléhavým právním zájmem, jak o tom bude pojednáno dále.
Například: Zakládá-li ustanovení § 2290 obč. záxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxní podmíněna naléhavým právním zájmem, neboť jde o specifickou žalobu založenou přímo zákonem, z čehož dále plyne, že neoprávněnost výpovědi musí být xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x5.11.2018, sp. zn. 26 Cdo 3328/2017).
Návrhy týkající se osobního stavu, tzv. statusové věci nyní upravuje zákon o zvláštních řízeních soudních, a xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx xx x xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxpy mají v části zvláštní ještě speciální úpravu zahájení (viz například § 55 z. ř. s. pro řízení o prohlášení za mrtvého, § 85 písm. a/ z. ř. s. o zahájení xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxí a komentáře k nim).
Žaloby xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x právního vztahu (např. ze smlouvy), nebo z porušení práva (např. nároky z odpovědnosti za újmu). Pokud jde o obsah ukládané povinnosti, může být žalobox xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxla určité činnosti).
Mezi žaloby na plnění patří i ty, jimiž se uplatňuje nárok ke splnění povinnosti učinit projev vůle (žaloba na nahrazení projevx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxce (výkon rozhodnutí,
exekuce
) takového rozhodnutí vyloučena (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2005, sp. zn. 20 Cdo 813/2004)x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxí bude i ta žaloba, jejímž cílem je dosáhnout toho, aby žalovaný určité chování žalobce strpěl.
Příklady petitů žalob:
1.
Reivindikační žaloba: xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxx xxx xx xxxxní moci tohoto rozsudku.
2.
Zápůrčí (negatorní) žaloba: Žalovaný je povinen zdržet se obtěžování žalobce emisemi hluku, prachu, popílku a kouře nx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxeský kraj, katastrální pracoviště Kladno.
3.
Žaloba na nahrazení projevu vůle: Žalovaný je povinen přijmout návrh žalobce na uzavření kupní smloxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxlupy, zapsaný na listu vlastnictví č. 123 pro katastrální území Horní Měcholupy u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxt značně rozmanitý, musí soud vždy dbát na to, aby konečné soudní rozhodnutí, kterým bude rozhodnuto o žalobě na plnění, bylo materiálně vykonatelné, txx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxekuční řád). Proto musí žaloba ve vymezení žalobního požadavku být natolik jasná, srozumitelná a určitá, aby ukládaná povinnost byla jednoznačně defxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxloba takové jednoznačné vymezení povinnosti, jejíhož uložení se žalobce domáhá, musí následovat odstraňování vad žaloby postupem dle ustanovení § 4xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxm žalobní požadavek vyčerpal, ale nepřekročil (s výjimkou těch případů, kdy zákon umožňuje rozhodnout jinak).
U žalob znějících na zaplacení peněxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxividualizována (srov. komentář k ustanovení § 79). Složitější formulace může ovšem nastat v ostatních zmíněných případech. V tomto ohledu jsou značnx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxekučního řízení přenáší spor o to, zdali konkrétní jednání žalovaného, jehož se v budoucnu dopustí, odporuje či neodporuje takovému soudnímu rozhodxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx čeho chtějí žalobou dosáhnout, a návrh bývá v tomto směru neurčitý. I pokud se jim podaří zformulovat návrh určitě, nemusí splňovat podmínku materiálnx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxodnutí. Vykonatelným například není výrok, kterým soud nařídí žalovanému vydat či odevzdat žalobci nemovitou věc. Zákon totiž pro takovéto rozhodnuxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxt výroků ukládající povinnost k nezastupitelnému jednání či povinnost něco strpět či se něčeho zdržet. Způsob výkonu je zde uveden v § 351 a spočívá v ukxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxk, že při jeho převzetí do výroku by nebylo možné jej vykonat, musí následovat postup podle § 43 k odstranění vad podání. Z hlediska účastníků asi není hoxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxo je, či není, se zahajuje řízení, v jehož rámci soud rozhoduje o tom, zda určité právo nebo právní poměr (dřívější terminologii právní vztah) existuje, xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxboť skutečnost, od níž se odvíjí konstituování práva (která založila jeho vznik, změnu, zánik), nastala v minulosti, v době před rozhodnutím soudu.
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxšovice, zapsaném na LV č. 389 pro katastrální území Holešovice u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha.
Z uvedexxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx práva či právního postavení žalobce před tím, xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxsl a je třeba se žalobou domáhat určitého plnění (viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17.10.2012, čj. 14 Cmo 514/2011-117: "Je-li posouzení xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxvní zájem; lze totiž žalovat přímo na zaplacení sjednané kupní ceny.").
Proto jsou žaloby na určení existence či neexistence práva a právního poměrx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxbě vůbec může být naplněn smysl občanského soudního řízení, jak je vymezen v ustanovení § 6, tj. aby ochrana práv účastníků řízení byla rychlá a účinná.
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxo zákoníku ve spojení s § 80 písm. c/ o. s. ř.) byla a je nástrojem ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy. Jde o žalobu svou povahou prevxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxeš, J., Drápal, L., Mazanec, M.: Občanský soudní řád - komentář. I. Díl. 6. vydání. C. H. Beck, Praha 2003, str. 259) - jejím účelem je předejít stavům nejxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxe než u žalob na plnění dbát, aby nedošlo k jejímu zneužití (Hora, J.: Československé civilní právo procesní. Díl I. Nauka o organisaci a příslušnosti soxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxšel uznání právním řádem."). Především k této obraně je tedy požadována jistá kvalita žaloby na určení práva spočívající v tom, že musí být dán žalobcův xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xtává nejistým, je zpochybněn. Tomu odpovídalo i znění příslušného zákonného ustanovení - § 228 c. ř. s. (zákon č. 113/1895 ř. z., o soudním řízení v občaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxvost listiny byly co nejdříve na jisto postaveny", a požadavek, aby byl při podání žaloby dán zájem na co nejrychlejším určení, se stával předmětem dokaxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx xx xx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxmá preventivní ochrana postavení žalobce žádného smyslu, neboť jejím prostřednictvím již v zásadě nelze spory, které by o ně mohly v budoucnu vzniknoux xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xyslovil závěr, že "o naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení (že právní vztah nebo právo existuje) bxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxh (právo) již existující (alespoň x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxrožen, příp. pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě." (nález Ústavního soudu ze dne 20. června 1995, sp. zn. III. ÚS 17/95)."
V xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxkého soudního řádu: "Tvrzením vlastnického práva, zejména toho, jež vyžaduje záznam do katastru nemovitostí, v případě absence legitimního očekáváxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxo zájmu na jejím podání."
Zajímavou otázkou v této souvislosti je, zda je podmíněno existencí naléhavého právního zájmu ve smyslu ustanovení § 80 nxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxí žalobní požadavek). Jazykový výklad ustanovení § 80 by mohl svádět závěru, že k určení neplatnosti se nevyžaduje naléhavý právní zájem, neboť dosloxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxcím po smyslu zákona nelze dospět k jinému závěru, než že i v případě určení neplatnosti právního jednání musí být žaloba podmíněna naléhavým právním záxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx se v tom, že právní jednání nepůsobí zákonem předvídané následky v právních vztazích, je neúčinný, a to
ex tunc
nebo
ex nunc
. Neplatnost není tedy sama o xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx povahu, je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než jeho právní postavení bylo porušeno, v situaci, kdy je tx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx lze připomenout stanovisko Ústavního soudu sp. zn. Pl.-st. ÚS 21/05).
Právě v poskytnutí preventivní ochrany žalobci spočívá rozdíl určovacího nxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xiž bylo právo žalobce porušeno, ztrácí prevence (v podobě určování práva či právního poměru) jakýkoliv smysl a žalobce již nemůže mít žádný právní zájex xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxázka existence práva či právního poměru jako otázka předběžná, ale už není vlastním předmětem řízení.
Soudní xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxe i z ustanovení § 154 odst. 1, podle něhož je pro rozsudek vždy rozhodující stav v době jeho vyhlášení.
Z tohoto hlediska není důvod v případě žalob zněxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx jednání jsou podmíněny existencí naléhavého právního zájmu.
Při formulování určovací žaloby by se měl žalobce držet následující poučky, chce-li xxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx
-
zda nelze namísto určení platnosti (neplatnosti) jednání (nejčastěji určení platnosti smlouvy) žalovat přímo na určení existence (neexistenxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx, tedy že taková žaloba má rovněž povahu preventivní, nemá
konstitutivní
účinky, jejím smyslem je předejít porušení práva, neboť nastaly-li již v důsxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xiž jen reparovat tyto následky, a nikoliv určovat neplatnost právního jednání, jež vedla ke vzniku oněch následků.
Ostatně soudní praxe (
judikatuxx
x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxi práva nebo právního poměru, není dán právní zájem na určení této předběžné otázky, je-li možno žalovat přímo na určení existence práva nebo právního pxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxdnuto, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (vlastnictví), není dán právní zájem na určení této předběžné otázkxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx96, sp. zn. 2 Odon 50/96)."
Z toho plynou důležité závěry: jednak, že i určení neplatnosti právního jednání je podmíněno naléhavým právním zájmem, a xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx k ochraně práv a stanoví jejich hierarchii. Nejvýše v tomto pomyslném žebříčku stojí ochrana práv již porušených, kterou poskytuje procesní právo v poxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxloby na určení práva či právního poměru vylučuje možnost žaloby na určení xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx tedy existence naléhavého právního zájmu.
Pro žalobce to znamená, že musí v první řadě tento naléhavý právní zájem tvrdit a prokázat. Chybí-li v určxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx v žalobě zaměří podrobně na hmotněprávní stránku věci a na skutková tvrzení ve vztahu k základu nároku, avšak pasáž věnující se tomu prvořadému u určovaxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxu právnímu zájmu na určovací žalobě. Například: Naléhavý právní zájem na určovací žalobě spatřuji v tom, že v katastru nemovitostí je zapsán jako vlastxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxtranit právě touto určovací žalobou. Nebo: Z důvodu právní jistoty a nerušeného užívání bytu v budoucnu žádám soud, aby najisto postavil otázku nájemnxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxý mne vede k této určovací žalobě. Při řešení věci se pak soudce na otázku, zda je naléhavý právní zájem na určení dán, musí zaměřit nejprve na to, aby se vyvxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx týkající se existence právního vztahu či práva, a poté žalobu zamítl proto, že zde naléhavý právní zájem není (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.3xxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xalovaný k provozování podnikatelské činnosti. Byla sjednána možnost nájemce smlouvu ukončit předčasně výpovědí s výpovědní lhůtou 6 měsíců. Brzy po xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx se proto rozhodl od smlouvy odstoupit s tvrzením, že prostory jsou nezpůsobilé ke smluvenému užívání. Pronajímatel s takovým postupem nesouhlasí, je xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxouvy. Tvrdí, že na tomto určení má naléhavý právní zájem, neboť je ohroženo jeho právo na zaplacení nájemného. Postup soudu bude v tomto případě jednoduxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx žalobce na nájemné zde již totiž došlo a on se mohl domáhat přímo jeho zaplacení žalobou na plnění. Otázku platnosti odstoupení by soud musel řešit v takoxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxzsahu dlužného nájemného. Celý spor mezi účastníky by tak byl jednoznačně vyřešen. Výsledkem řízení o určovací žalobě by přitom bylo pouze rozhodnutíx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxvní zájem na určení, může soud pouze rozsudkem, řízení nelze zastavit, neboť jeho formální podmínky xxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxtku naléhavého právního zájmu na určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je txxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xebyl zaznamenán odklon ani od názoru, že uvedené závěry neplatí bezvýhradně a že prokáže-li žalobce, že má naléhavý právní zájem na tom, aby bylo určeno xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx kde neslouží potřebám praktického života, tudíž tam, kde spor mezi účastníky řízení neodstraňuje a naopak vede k dalšímu (zbytečnému) množení sporů mxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xalobě o plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti podle § 80 písm. b/ o. s. ř. (srov. např. rozsudek Nxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx podle navrhovaného petitu rozlišují na pozitivní, kde má být rozhodnuto, že zde určité právo či právní poměr je, a negativní, kde se naopak žalobce domáxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxx xxxvomocně rozsouzené podle ustanovení § 159a odst. 4 pro žalobu o plnění vycházející ze stejného práva či právního poměru.
Určovací řízení založená xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xak je tomu např. u řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, o neplatnost dražby (konané dle zák. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách), usxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxéhavého právního zájmu, ten je dán ze zákona právě tím, že takovou žalobu konstruuje. Například v usnesení ze dne 16.12.2009, sp. zn. 29 Cdo 4712/2007, Nxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxého protiplnění poskytnutého akcionářům podle § 183m odst. 1 obch. zák., a to aniž by musel prokazovat (v intencích § 80 písm. c/ o. s. ř.) naléhavý právnx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxl existencí naléhavého právního zájmu." Typicky jsou to například žaloby na určení "padělků" podle nařízení Rady (ES) č. 1383/2003, které porušují prxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxplatnosti rozhodčí smlouvy je podání žaloby podle ustanovení § 31 písm. c) zákona č. 216/1994 Sb. Naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 písm. xx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x x2
Komentátor: Lichovník
Určení okamžiku zahájení soudního řízení má velký význam, neboť má hmotněprávní i procesní účinky, jež jsou spojeny i se zaxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx občanského soudního řízení (které má za následek i stavení běhu promlčecích lhůt) dochází dnem podání žaloby i u místně a věcně nepříslušného soudu, a tx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxavění promlčecích a prekluzivních lhůt. Pozor však u hmotněprávních úkonů spojených s úkony procesními. Hmotněprávní úkon učiněný vůči soudu je totix xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx994, sp. zn. 2 Cdo 3/94, dovodil, že žaloba o přivolení k výpovědi nájmu bytu může osahovat i samotnou výpověď nájmu. Tato výpověď je však účinná až doručexxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxnce
- k tomu komentář k § 83. Rozhodující význam má okamžik zahájení řízení pro posouzení věcné a místní příslušnosti. Pro jejich určení jsou zásadně roxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xčastník nemá způsobilost být účastníkem řízení, protože zemřel či zanikl. Podstatné je, zda osoba zemřela či zanikla před či po zahájení řízení. Staloxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxtranitelnou podmínku řízení (§ 104 odst. 1), ale v řízení bude soud pokračovat s právními nástupci.
K odst. 1:
Ustanovení spojuje zahájení řízení s xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxaven v § 13 z. ř. xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxení z otisku podacího razítka na listině. Při osobním doručení podání je pracovník podatelny povinen k žádosti podatele potvrdit přijetí podání otištxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx ř. Pro názornost odkazujeme na grafické znázornění podacího razítka v komentáři k § 42 odst. 1.
U podání doručených poštou nelze rozlišovat okamžik xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtřednictvím veřejné datové sítě do elektronické aplikace k tomu určené (elektronickou poštou nebo prostřednictvím datové schránky) nahrazuje podaxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xo již zmíněné elektronické aplikace a datum a čas včetně sekund přijetí soudem (doručení soudu) - viz § 10
instrukce
Ministerstva spravedlnosti č. 11xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxti mohou být od sebe vzdáleny několik sekund, ale i několik dní (v případě poruchy). Proto zákon stanoví, že soudní řízení je zahájeno již okamžikem, kdy xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xI. ÚS 3518/11, v němž je dovozeno to, co se s účinnosti od 1.1.2013 výslovně objevilo v procesním předpisu.
V případě sepsání návrhu na zahájení řízenx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xx odst. 1) umožňuje podání (nejen) návrhu na zahájení řízení i telefaxem. Ačkoliv tato podání se již v praxi téměř nevyskytují, lze jen připomenout, že prx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxrá nebyla opatřena uznávaným elektronickým podpisem. K tomu srov. komentář k § 42.
Využití elektronického či telefaxového podání umožňuje doručexx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxučasné době český právní řád nezná žádné řízení, jež by mělo předcházet řízení soudnímu. xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxě tak mediaci podle zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci, nelze považovat za takovéto předcházející řízení. A to bez ohledu na fakt, že mediační dohoda může xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x smírčím řízení ve sporech o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory.
K odst. 3:
Jedná se o ustanovenx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x soudu rozhodujícího podle soudního řádu správního ve věcech správního soudnictví (dále jen správní soud). Byl-li u správního soudu podán návrh na zaxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxsí obsahovat poučení o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může navrhovatel podat žalobu, a ke kterému věcně příslušnému soudu - viz ustanoxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxvení § 104b - srov. komentář k tomuto ustanovení. Podá-li žalobce žalobu u obecného soudu ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení o odmítnutí žaxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxmalistický. K otázce označení účastníků a totožnosti uplatněného nároku se vyjádřil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 30.9.2015, sp. zn. I. ÚS 1811/13x
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
x brání tomu, aby o téže věci probíhalo více než jedno řízení. Totožnost věci je dána tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vypxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxrzení žalobce, tak i totožný žalobní
petit
. Není přitom významné, jak byl skutek žalobcem posouzen po stránce právní - viz rozsudky Nejvyššího soudu ze xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxí Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2007, sp. zn. 22 Cdo 3179/2007: "Za překážku věci zahájené nelze považovat ten případ, kdy v později zahájeném řízení se úxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx x x xxxpadech, kdy účastníci v rámci jednoho řízení podají vzájemný návrh, jeden návrh zamítne, aniž by řízení pro překážku
litispendence
zastavoval." O jexxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx z nájmu bytu nezakládá překážku věci zahájené pro spor o vyklizení téhož bytu" - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.3.2007, sp. zn. 26 Cdo 2659/2005. Totxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxištěné. K tomu srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14.8.2014, sp. zn. 2 Cmo 231/2014.
U účastníků řízení není pro posouzení totožnosti věci rxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxné procesní postavení. Jestliže tedy například podají návrh na rozvod manželství samostatně oba manželé, pak soud řízení o později podané návrhu zastxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 31.5.2011, sp. zn. 29 Cdo 328/2009, "o překážku věci zahájené jde i v případě, kdy je žaloba o zaplacení téže směnky sxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxí podstaty povinného."
Komplexně vyjadřuje totožnost řízení usnesení Nejvyššího soudu z 31.1.2001, sp. zn. 22 Cdo 463/99: "Tentýž předmět řízení xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxu). Podstatu skutku (skutkového děje) lze přitom spatřovat především v jednání (a to ve všech jeho jevových formách) a v následku, který jím byl způsobexx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx skutku je zachována, je-li zachována alespoň totožnost jednání, anebo totožnost následku. Pro posouzení, zda je dána překážka věci pravomocně rozhoxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxdy, jestliže skutek byl soudem posouzen po právní stránce nesprávně, popřípadě neúplně (např. skutek byl posouzen jako vztah ze smlouvy, ač ve skutečnxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxesní postavení (např. vystupují v jednom řízení jako žalovaní a v druhém jako žalobci). Týchž osob se řízení týká i v případě, jestliže v pozdějším řízenx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxh kritérií projednání a rozhodnutí této věci překážka věci zahájené ani překážka věci rozsouzené nebránila."
Překážku
litispendence
může vytvoxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxož skutkového stavu - viz zpráva býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 24.10.1979, sp. zn. Cpj 35/78, Pls 2/79. Naproti tomu uplatnění téhož nároku ve správnxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxispendence
je podrobně rozebrána níže. Nicméně u řízení ve věcech rodičovské odpovědnosti je vhodné citovat usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxení podle čl. 20 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (Brusel II
bis
) nezakládá překážku věci zahájené ve smyslu čl. 19 odst. 2 nařízení Brusel II
bis
k řízení xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxzději, musí soud dle § 104 odst. 1 zastavit. Okamžik zahájení řízení byl objasněn u předchozího ustanovení, s tím, že účinky zahájení řízení má i podání xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxamžik, kdy místně nepříslušné soudy postoupily tutéž věc soudu místně příslušnému, je z hlediska posouzení, kterou z těchto věcí postihuje překážka vxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxlývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12.5.2009, sp. zn. 26 Cdo 2743/2007, "je okamžikem rozhodným pro posouzení existence překážky
litispendence
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxení řízení. Jestliže by například běžela časově vedle sebe dvě totožná řízení, ale dříve zahájené by bylo skončeno dříve, než by později zahájené bylo zxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx03, sp. zn. 29 Odo 788/2002.
K odst. 2:
I litispendenční pravidla mají výjimky. V taxativně vymezených případech postačí ke vzniku překážky
litispxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxy více osob má nezávisle na sobě zájem i legitimaci domáhat se proti jednomu žalovanému totožného soudního rozhodnutí. Výrok tohoto soudního rozhodnuxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxx
xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xekalé soutěže. Skutkové podstaty nekalosoutěžního jednání jsou uvedeny v § 2976 obč. zák. Navazující § 2988 obč. zák. upravuje, čeho se osoby, jejicxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx. Právě na tato řízení dopadá speciální úprava
litispendence
připouštějící různé osoby na straně žalující. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxmy soutěžitelů nebo spotřebitelů. Dále mohou osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, požadovat přiměřené zadostiučiněníx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx jen účastníků řízení.
K písm. b):
Dopadá na spory, v nichž se žalobci domáhají zdržení se protiprávního jednání ve věcech ochrany práv spotřebitelxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x§ 25 odst. 2), počítá s podobnými spory, kde na straně žalující vystupují sdružení spotřebitelů či jiné právnické osoby založené k ochraně spotřebitelxx
x xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxnných papírů dle zákona č. 104/2008 Sb. (§ 50 a v případě žaloby na dorovnání výše protiplnění § 52). K tomu srov. i ustanovení § 375 a násl. z. o. k.
Aktxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxrů souvisejících s výší adekvátní náhrady za toto vytěsnění. Výslovně upravuje to, co se dříve dovozovalo z judikatury - k tomu srov. především klíčové xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxení je jistou modifikací úpravy hromadné žaloby. V praxi to vypadá tak, že se na soud obrátí větší množství vytěsněných akcionářů a jen návrh prvního se zxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xěci, o němž se ovšem nerozhoduje a dokonce soud nevydává ani usnesení o spojení věcí podle § 112.
K písm. d):
Ustanovení obsahuje jen obecnou formulaxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x x xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxažbách. Předmětné ustanovení brání, "aby ve věci určení neplatnosti veřejné dražby probíhala u soudu proti témuž žalovanému (stejným žalovaným) dalxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxyššího soudu ze dne 29.11.2005, sp. zn. 21 Cdo 1002/2000).
Komentátor: Trebatický
Nestanoví-li mezinárodní smlouva (či přímo použitelný předpix xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx zahájeno později než řízení zahájené v jiném státě, může je český soud v odůvodněných případech přerušit, lze-li předpokládat, že rozhodnutí zahranixxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxmskými soudy.
Speciální úpravu překážky
litispendence
v občanských a obchodních věcech s mezinárodním prvkem spadajících do působnosti nařízexx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxudu v jiné členské zemi, dle čl. 27 odst. 1 nařízení i bez návrhu řízení přeruší do doby, než je určena příslušnost soudu, kde bylo řízení zahájeno dříve. Jxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx příslušnosti více soudů.
Okamžik zahájení řízení je třeba stanovit s přihlédnutím k vnitrostátnímu právu. Podle čl. 30 nařízení č. 44/2001 je to bux xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxmu, nebo, musí-li žaloba být před podáním soudu doručena žalovanému, okamžik, kdy je návrh podán u orgánu, který provádí doručování, pokud žalobce neoxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxhny předpoklady pro zahájení řízení v souladu s vnitrostátním právem (rozsudek Soudního dvora z 7.6.1984, Siegfried Zelger v. Sebastian Salinitri, vxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxní bylo podáno vyšetřujícímu soudci, i když vyšetřování ještě nebylo uzavřeno. Čl. 30 nařízení je třeba vykládat tak, že učiní-li účastník trestní oznxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxučit, je dnem, od kterého je třeba považovat řízení za zahájené, den jeho podání (rozsudek Soudního dvora ze dne 22.10.2015, Aannemingsbedrijf Aertssxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x x xxx xx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxištění důkazu zahájeno před hlavním řízením, považován za okamžik "kdy bylo řízení zahájeno" ve smyslu čl. 30 bod 1 u soudu, který má rozhodnout o návrhu xx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx2017, HanseYachts AG v. Port D'Hiver Yachting SARL, Société Maritime Côte D'Azur, Compagnie Generali IARD SA, věc C-29/16).
Články 27 a 30 Úmluvy o xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxamžik, kdy bylo zahájeno povinné smírčí řízení u smírčího orgánu podle švýcarského práva, je okamžikem, kdy se řízení u "soudu" považuje za zahájené (rxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxx xutonomní. Překážka
litispendence
tak zahrnuje i situaci, kdy strana žádá u soudu členské země určení neplatnosti smlouvy o mezinárodní koupi zboží a xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xiulio Palumbo, věc 144/86). Při řešení otázky
litispendence
je třeba brát v úvahu jen obsah žaloby, a nikoliv vyjádření žalovaného. Jednak z formulacx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxspendence
je dána od okamžiku, kdy jsou zahájena řízení před soudy různých členských států, tedy dříve, než žalovaní měli možnost uplatnit svoji obraxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xez ohledu na bydliště (sídlo) účastníků obou řízení. Je-li příslušnost soudu, u něhož bylo řízení zahájeno dříve, zpochybňována, soud, u něhož bylo říxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxájeno dříve, ledaže je k projednání věci výlučně příslušný (rozsudek Soudního dvora z 27.6.1991, Overseas Union Insurance Ltd a Deutsche Ruck Uk Reinsxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxtl svoji pravomoc jen v rozsahu, v jakém jsou účastníci řízení před ním účastni řízení zahájeného dříve. To nebrání v pokračování řízení mezi ostatními xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxná tímto žalovaným, jejímž smyslem je určení, že za škodu neodpovídá. Pozdější žaloba má stejný předmět a účastníky jako žaloba dřívější, podaná vlastxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx
x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxější žaloba byla podána vlastníkem nákladu jako žaloba
in rem
x xxxxxxx
xx xxxxxxxx
x xx xxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxeno později s příslušností založenou prorogační úmluvou, musí vyčkat, než soud dřívější rozhodne o své nepříslušnosti. Nelze použít argument, že řízxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx č. 44/2001 neumožňuje soudu členského státu zakázat účastníku, aby zahájil řízení u soudu jiného členského státu či v něm pokračoval, byť jedná ve zlé vxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxx smyslem je zabránit zneužití řízení dotčenou stranou, neboť posouzení takového jednání jako nezákonného v sobě zahrnuje posouzení vhodnosti podání xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxo státu (srov. rozsudek Soudního dvora z 27.4.2004, G. P. Turner v. F. F. I. Grovit, Harada Ltd a Changepoint SA., věc C-159/02).
S výhradou případu, kxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxena ve smyslu čl. 27 odst. 2 nařízení č. 44/2001, neprohlásil-li se tento soud bez návrhu za nepříslušný a žádný z účastníků nepříslušnost nenamítl před xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxdního dvora z 27.2.2014, Cartier parfums - lunettes SAS, Axa Corporate Solutions Assurance SA v. Ziegler France SA, MTS, Inko Trade, s. r. o., Jaroslav Mxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxdné rozhodnutí soudu ve věci samé, který zahájil řízení jako první, neuznáno v ostatních členských státech dle čl. 35 odst. 1 nařízení pro nerespektováxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx č. 1215/2012 je s účinností od 9.1.2015, kdy nahradilo nařízení č. 44/2001, úprava řešení souběhu několika řízení v zájmu posílení účinnosti prorogačxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx rodičovské zodpovědnosti řeší překážku
litispendence
čl. 19 nařízení č. 2201/2003 tak, že je-li u soudů různých členských států zahájeno mezi týmiž xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxí do doby, než se určí příslušnost soudu, který řízení zahájil jako první. Pokud je řízení ve věci rodičovské zodpovědnosti ke stejnému dítěti v téže věcx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xoudu, který řízení zahájil jako první. Je-li určena příslušnost soudu, který zahájil řízení jako první, rozhodne soud, který řízení zahájil později, xx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxlermo Vallés Pérez, věc C-296/10.
Bylo-li řízení ve věci rozluky a rozvodu zahájené mezi týmiž stranami u soudu, který řízení zahájil jako první v člxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx splněna nejsou a je třeba mít za to, že příslušnost soudu, který řízení zahájil jako první, určena není (rozsudek Soudního dvora z 6.10.2015, A v. B, věc Cxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxavomocí v řízeních zahajovaných dle nařízení č. 1346/2000, o úpadkovém řízení, zejména pokud jde o hlavní úpadkové řízení, chybí. Je nutno postupovat xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxužitím řízení o předběžné otázce dle čl. 267 SFEU (viz komentář k § 109 odst. 1, písm. d/). Totéž platí i o řízeních zahajovaných podle nařízení č. 848/201x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx na zahájení "koordinačního řízení proti skupině" (čl. 62).
Zvláštní úprava
litispendence
je obsažena i v dalších normách. Tak např. v dědických vxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx řízení v téže věci mezi týmiž stranami, přeruší soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, bez návrhu řízení až do doby, než se určí příslušnost soudu, kxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxný.
Ve vztahu k exkluzivní prorogaci v civilních a obchodních věcech je otázka
litispendence
řešena Haagskou úmluvou o dohodách o volbě soudu (čl. xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx Dánsko), Dánskem, Černou Horou, Singapurem a Mexikem. Ač úmluvu podepsaly také USA Ukrajina a Čína, nebyla zde dosud ratifikována.
Místní přísxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxárce svěřil soudům k projednávání a rozhodování. Tím se ohraničuje a vymezuje (byť i s odkazem na další zákony - viz § 7 odst. 3) penzum případů, které soudx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxéna mezi okresní a krajské soudy) vymezením jejich věcné příslušnosti, a to stanovením obecné příslušnosti okresních soudů a z ní stanovených výjimekx xxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx. vyjádřením základního práva na zákonného soudce. K tomu srov. bohatou judikaturu Ústavního soudu, např. jeho nález ze dne 17.12.1998, sp. zn. III. ÚS xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx x x x x xxx xxx xxxx x xxvním stupni příslušné k řízení krajské soudy, popřípadě Nejvyšší soud tam, kde mu to svěřuje zvláštní zákon (k podrobnostem viz komentář k § 9). Takto jsxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xředmětu řízení, na kterém článku soudní soustavy (okresním či krajském) začíná řízení v prvním stupni.
Vzhledem k tomu, že zákonem č. 6/2002 Sb., o sxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxní odkazují), používá se jako další kritérium pro rozdělení případů v rámci jejich věcné příslušnosti mezi jednotlivé články soudní soustavy (soudy txxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxupni.
Zjednodušeně lze vyslovit, že ustanovení o místní příslušnosti soudů představují klíč k rozdělení sporů a jiných právních věcí mezi věcně přxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx89a týkající se místní příslušnosti soudů pro řízení v prvním stupni provádějí podrobněji ustanovení § 11 odst. 1, podle něhož se řízení koná u toho souxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xístě je třeba zdůraznit, že právní úprava místní příslušnosti obsažená v ustanoveních § 84-89a se týká pouze řízení sporných v prvním stupni, podřazoxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x x xxxx xxx xxmentář k ustanovení § 80.
Nicméně právní úprava místní příslušnosti u těchto řízení není v § 84-89a komplexní, neboť zejména předběžná řízení (zahxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xěcné a místní příslušnosti soudů, do jejichž působnosti jsou výše uvedené agendy svěřeny. Samostatnou úpravu místní příslušnosti mají navíc nově rovxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx zákon v ustanovení § 84 jako obecné pravidlo určení místní příslušnosti, že k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žaxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx, sporných řízení.
Nesporná řízení - respektive zvláštní řízení soudní - mají stanovenu zvláštní místní příslušnost v zákoně o zvláštních řízenícx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxjný zájem v nich shledávaný opodstatňuje jiné kritérium určení místní příslušnosti, které lépe zajistí naplnění účelu těchto řízení. Proto stojí úprxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xbytkové obecné místní příslušnosti obecného soudu osoby, v jejímž zájmu se řízení koná, v těch případech, pro které zákon zvláštní příslušnost nezaklxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xx, 94, 98, 289, 303, 316, 323, 332, 342, 349, 359, 373, 383, 400, 417, 428, 445, 453, 467, 479, 498, xxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxanský soudní řád používá kritérium určení místní příslušnosti obecného soudu žalovaného jakožto pravidlo obecné ke stanovení místní příslušnosti, xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxm, kde žalobce využije možnost volby soudu tam, kde zákon dává místní příslušnost na výběr (§ 87) vedle obecného soudu žalovaného. Lze tedy shrnout, že pxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx) a všechny mají přednost před příslušností obecnou - příslušností obecného soudu žalovaného (§ 85).
Graf č. 1: Zjednodušené schéma místní příslušxxxxx xxxxxx



xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxele, právnické osoby, insolvenční správce při výkonu funkce, stát - Českou republiku, obce a vyšší územně samosprávné celky (viz komentář k uvedenému xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxx x xxxx x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xmístěný v "jejich" prostředí. Pravidlo o určení místní příslušnosti obecným soudem žalovaného reflektuje starou zásadu, že každý má být žalován u "svxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxzřejmě až na zákonem upravené výjimky příslušnosti na výběr dané - viz § 87). Tento model historicky osvědčuje menší potenciál případného zneužití práxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxobce žaloval u "svého" soudu, ve svém prostředí, s sebou nese riziko zneužívání znalosti místního prostředí v neprospěch žalovaného, který si ani nemůxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxudy, zakotvuje ustanovení § 11 odst. 2, že se řízení může konat u kteréhokoliv z nich. V tom případě je místně příslušný soud, k němuž žalobce podá žalobu, xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxký soudní řád i pro předběžná řízení zahrnutá do části druhé občanského soudního řádu (tj. smírčí řízení dle § 67-69, řízení o nařízení předběžného opaxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx vlastnictví dle § 78b-78g). Tato právní úprava je vtělena vždy přímo do jednotlivých ustanovení upravujících předběžná řízení - byť se tak mnohdy děje xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxena:
-
ke smírčímu řízení v § 67 odst. 1 tak, že věcně a místně příslušný je kterýkoliv soud, který by byl věcně příslušný k rozhodování věci samé, s tímx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x
x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxí v § 74 odst. 3 tak, že příslušný je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak,
-
k zajištění důkazu v § 78 odst. 2 tak, že přísxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxstředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví v § 78c odst. 1 tak, že příslušný je krajský soud, v jehož obvodu je zajišťovaný předmět důkxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxvolacích soudů v odvolacím řízení (nazývaná též funkční příslušností odvolacích soudů), obsahuje samostatnou speciální úpravu. Ta navíc není vůbec xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xo zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a to v ustanovení § 29 písm. a), podle něhož krajské soudy rozhodují v případech stanovených zákony o řízení pxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx x místní příslušnosti soudů v řízení o žalobě pro zmatečnost a v řízení o žalobě na obnovu řízení je upravena zvláště v ustanovení § 235a odst. 1, podle něhox xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x x x xxxx xrojedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2)x
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx
xxxxlušnost soudu v řízení o výkon rozhodnutí je zakotvena v ustanovení § 252 tak, že není-li stanoveno jinak, je příslušný k nařízení a provedení výkonu roxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek; jde-li o výkon rozhodnutí xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxo umístěn v České republice svůj závod nebo organizační složku svého závodu. Namísto obecného soudu povinného je k nařízení a provedení výkonu rozhodnxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte. Namísto obecného soudu xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxn rozhodnutí prodejem závodu (jeho části); v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se výkon rozhodnutí nemovité věci, není-li dána příslušnost podle pxxxxxx xxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxmě již zmíněného zákona o zvláštních řízeních soudních např. zákon o veřejných rejstřících, exekuční řád, soudní řád správní, insolvenční zákon atxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxě podřazují občanskému soudnímu řádu, který tak představuje obecnou procesní úpravu ve vztahu k té zvláštní, vtělené do speciálních zákonů upravujícxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxý soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká, ledaže tento nebo jiný zákon stanoví jinak (k tomu srov. § 75 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejnxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxčního řádu), je upravena v ustanovení § 45 citovaného zákona tak, že věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud, místně příslušným exekučním sxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxbytu. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný v České republice místo trvalého poxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx soudů, je příslušným soud, kterému byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení pověření. Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxje věcnou i místní příslušnost soudní řád správní (který rovněž umožňuje subsidiární užití občanského soudního řádu - viz § 64 s. ř. s.) v ustanovení § x xx xx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.
Pro insolvenční řízení upxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxk přiměřené užití občanského soudního řádu, jakož i soudního řádu správního - viz § 7 ins. z.) v § 7a a 7b ins. z. tak, že k insolvenčnímu řízení, incidenxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu a věcem vyplývajícím z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxodu je obecný soud dlužníka. Pro insolvenční řízení proti dlužníku, který je zapsán v obchodním rejstříku, je příslušný soud, v jehož obvodu byl obecný xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxi o insolvenční řízení, v němž se má řešit úpadek nebo hrozící úpadek osoby tvořící s dlužníkem koncern, je vedle soudu uvedeného v odstavci 1 k řízení příxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxli o insolvenční řízení, v němž se má řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je zahraniční osobou, a nebrání-li tomu přímo použitelný předpis xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx závodu takového dlužníka.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxnosti je obecným soudem žalovaného, a to zvlášť pro každého z do úvahy připadajících druhů účastníků řízení - žalovaných subjektů (tj. pro fyzické osobx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xamosprávné celky).
Hlediskem, od něhož se odvíjí určení obecného soudu žalovaného, je vždy skutečnost, která zakládá (pokud možno) trvalý místní xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxyslu. Tím se naplňuje tradiční zásada obecného soudu žalovaného, podle níž žalovaný má "právo", aby řízení proti němu bylo vedeno u jeho domácího soudu xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxného soudu žalovaného, je u fyzické osoby její bydliště (resp. místo podnikání, jde-li o podnikatele), u právnické osoby její sídlo, stejně tak u insolxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxx 1:
Na prvním místě zákon upravuje obecný soud fyzické osoby - nepodnikatele. Určujícím kritériem je její bydliště, tj. místo, kde fyzická osoba bydlxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxým hlediskem k posouzení, zda dané místo je jejím bydlištěm, či nikoliv, a tedy zda dané místo pobytu skutečně zakládá místní příslušnost jejího obecnéxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxžuje (pobývá nikoliv s úmyslem zdržovat se trvale), nýbrž právě úmyslem fyzické osoby vybrat si dané místo jako své bydliště, kde chce pobývat trvale. Pxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx důvodu) nachází.
To, že bydlištěm se rozumí místo, v němž fyzická osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat, vyslovovala
judikatura
v minulosti xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx pojmu "trvalý pobyt", kterého užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí obec, resp. městský xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxtliže tam také bydlí. Místo, kde se fyzická osoba (pouze) zdržuje, je, na rozdíl od místa bydliště, místem, kde se tato osoba zdržuje bez úmyslu zdržovat xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxt se trvale, např. věznice v případě vězňů, u vojáků místo jejich nasazení, léčebny a nemocnice v případě jejich pacientů (s výjimkou těch případů, kdy jx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx hotely, penziony, rekreační zařízení, chalupy, chaty u rekreantů, atp. Naopak bydlištěm seniora může být domov pro seniory, pokud tam bydlí s úmyslem xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxým faktorem ovlivňujícím významný procesní institut.
Zákon počítá i s tím, že fyzická osoba může mít bydliště na více místech, k nimž ji pojí úmysl zdxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxti mohou být např. senioři pravidelně střídající letní a zimní byty, děti žijící ve střídavé péči rodičů v různých bydlištích, atd. V takovém případě můxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxti soudu.
Graf č. 2: Příklady možné
multiplikace
věcně příslušných soudů.



U vězňů ve výkonu trestu odnětí svobody je obecným soudem soud v oxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxe trvale zdržovat.
Místní příslušnost soudu podle místa evidenčního pobytu fyzické osoby (namísto bydliště) se uplatní zejména tehdy, pokud fyzixxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení (§ 11 odst. 1); soud tedy posuzuje při zkoumání své místxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xždy ke dni podání žaloby).
Jestliže tedy zákon stojí na konstrukci, že bydliště osoby v určitém místě zakládá vždy nejen fakticita pobytu, tedy že se xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xztahu k místní příslušnosti soudu (ať už tak činí soud ze své povinnosti v době před jednáním o věci, či později k námitce účastníka - k tomu viz ustanovení x xxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxje vůle mít nějaké (konkrétní) místo jako své xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx x x xx xx x xxxxxě obsažena z důvodu ochrany žalovaného (viz shora uvedená zásada, že každý má právo být žalován u svého domácího soudu), bude především věcí žalovanéhox xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxzhodné v jeho případě pro určení místní příslušnosti soudu a osvědčil je. Musí tak však učinit nejpozději při prvním úkonu, který mu přísluší a který ve vxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx se odvíjejí od vůle žalovaného (jako např. právě jeho bydliště); vzhledem k tomu, že soud posuzuje svou místní příslušnost v době bezprostředně po podáxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxudem podnikatele - fyzické osoby, avšak jen ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti; právnické osoby (podnikatelé či nepodnikatelé) mají vxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxti).
Zákon u fyzických osob - podnikatelů pro věci vyplývající z podnikatelské činnosti upřednostňuje před určením místní příslušnosti soudu podxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxdlo je určeno adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kdx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxjného rejstříku, pokud se nezapisuje, je jeho sídlem adresa obchodního závodu či bydliště. Podnikatel, který se zapisuje do veřejného rejstříku, má vxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxě či obligatorně - viz § 42 a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob), v jehož rámci se vedou v oddíle A (viz § 20x xx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx do žádného rejstříku nezapisuje, se za sídlo považuje místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště, a místní příslušnost soudu se určxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxní závod, ani bydliště, z hlediska hmotného práva (občanského zákoníku) by neměl žádné sídlo a místní příslušnost okresního soudu by se potom určovala xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxně soud dle evidenčního pobytu).
Ze zásady materiální publicity údajů zapsaných v obchodním rejstříku (§ 8 zákona o veřejných rejstřících) plyne, xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx neodpovídá skutečnosti (že ve skutečnosti má jiné sídlo). Tento princip je zakotven i v ustanovení § 429 odst. 2 obč. zák., podle něhož proti tomu, kdo se xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x tomto ustanovení doplňuje, že uvádí-li podnikatel jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jeho skutečného sídla.
Nx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxdlo, kde se vyskytuje, vedle toho (zároveň) však uvádí (např. ve smlouvách, obchodní korespondenci, nabídkách či jiných dokumentech) jiné místo jako xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxho, které má dotyčná osoba zapsáno ve veřejném rejstříku, neboť proti sídlu zapsanému v rejstříku nemůže podnikatel namítat, že má skutečné sídlo jindxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxového.
Kromě údaje o sídle zapsaného v obchodním nebo živnostenském rejstříku mohou přicházet v úvahu jako zdroj zapsaného sídla i další evidence; xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxkého zákona), půjde o evidence upravené zvláštními právními předpisy pro tyto činnosti a jednotlivá povolání - např. u advokátů, notářů, patentových xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxních dohodců, zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů a rozhodců při rozhodování majetkových sporů, úředně oprávněných zeměměřxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxi a svobodní inženýři, autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání, auditorů bezpečnosti pozemních komunikaxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xa povahu sporu, který bude zpravidla pramenit z činností vyvíjených při podnikání a ze vztahů souvisejících s podnikáním. Dobrým důvodem pro takovou pxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x nichž vznikl spor, a kde je předpoklad, že budou dostupné důkazy), zároveň se tím důsledně provádí shora zmíněná zásada, že obecným soudem žalovaného mx xxx xxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxatele - fyzické osoby - se použije jen v případě sporů vyplývajících z podnikatelské činnosti. Bude-li podnikatel žalován z jiného důvodu, ze vztahu nixxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxáním, např. z důvodu sousedského sporu vzniklého ze sousedského soužití v jeho bydlišti, bude se místní příslušnost řídit jeho obecným soudem dle § 85 oxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xoho, zda daná věc nebo spor je věcí vyplývající z podnikatelské činnosti (dřívější terminologií věcí obchodní, či věcí vyplývající z obchodních vztahxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxně neposkytuje ani hmotněprávní úprava vtělená do občanského zákoníku, která sice definuje podnikatele jako toho, kdo samostatně vykonává na vlastnx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx, a vedle toho za podnikatele považuje každou osobu zapsanou v obchodním rejstříku, jakož i osobu, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávněnx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxající z podnikatelské činnosti ve smyslu procesním je taková věc či spor, která vznikla z hmotněprávního vztahu mezi podnikateli při jejich podnikatexxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xzda tehdy byla uzavřena podle obchodního nebo tehdejšího občanského zákoníku).
Rozhodující při posouzení vztahu z hlediska, zda jde o vztah z podnxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxosti). Takto např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2011, sp. zn. 23 Cdo 1269/2010, vyslovuje že "Obchodní věcí je proto třeba mimo jiné rozumět i txxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxo obchodního zákoníku, pokud se tento vztah týká jejich podnikatelské činnosti."
V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8.4.2008, sp. zn. 30 Cdo 3345/2xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxikateli při jejich podnikatelské činnosti, a nikoliv, podle jakého právního předpisu má být příslušná smlouva mezi podnikateli uzavírána. Jestliže xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx a povaze stran (oba účastníci jsou podnikateli ve smyslu § 2 odst. 2 obch. zák.) vztahem vzniklým při podnikatelské účastníků, a z procesního hlediska txxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxdnikatelské činnosti (a o "podnikatelskou" věc v procesním smyslu) tehdy, jestliže jeden z podnikatelů uzavírá závazkový vztah k zajištění podmínek xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxlacení prací, které provedl v rámci svého předmětu podnikání, vůči podnikateli, který tyto práce objednal k zajištění své podnikatelské činnosti, jdx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxvuje určení obecného soudu právnické osoby, tím je vždy soud, v jehož obvodu má právnická osoba své sídlo.
Jak bylo uvedeno výše, uplatní se toto určexx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnické osoby, které mají sídlo v České republice.
Bude-li na straně žalované vystupovat právnická osoba, která nemá sídlo v České republice, půjde o xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xudou záviset na právní úpravě plynoucí z kolizních norem mezinárodního práva, evropského práva, případně zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx pouze stanoví v ustanovení § 136, že při ustavení právnické osoby se určí její sídlo, přičemž sídlo může být i v bytě, nenaruší-li to klid a pořádek v doměx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla.
K bližšímu vhledu do problematiky spojené s právním uchopením sídlx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxení má ovšem mimořádné praktické dopady:
Do 19.7.2009 stála právní úprava sídla právnické osoby představovaná ustanovením § 19c obč. zák. 1964 na xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxnou svou správu a kde se veřejnost s ní mohla stýkat (k tomu viz např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10.2.2005, sp. zn. 55 Co xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxho koncepcí sídla fiktivního, kdy zrušený občanský zákoník stanovil, že sídlo právnické osoby musí být určeno při jejím zřízení v zakladatelském dokxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx veřejného rejstříku, postačí, uvede-li její zakladatelský dokument název obce, kde je sídlo právnické osoby. Plnou adresu sídla navrhne právnická oxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxzího kodexu, postavenou na koncepci sídla fiktivního, postaveného na adrese zapsané v příslušném veřejném rejstříku. Zároveň byla převzata i zásada xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xterá právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti; xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxznamu skutečného a zapsaného sídla, podle něhož se každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby a proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xrčení místní příslušnosti, bude-li žalována právnická osoba, platí, že jejím obecným soudem je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo, přičemž v případxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxbci, podle kterého z těchto sídel určí místní příslušnost okresního soudu a tomu podá žalobu, přičemž žalovaný se proti rejstříkovému sídlu nemůže bráxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxy (a určení místní příslušnosti) sídla skutečného oproti sídlu zapsanému v příslušném veřejném rejstříku, je třeba to v žalobě vysvětlit a případně osxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xe veřejném rejstříku (bude-li se zapsané sídlo nacházet mimo jeho soudní obvod).
Učiňme malý exkurz k ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxchto registrů). Patří sem:
-
jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, jestliže se liší od adresy místa pobytu, zapsané osobyx
x
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x
xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x
x xxxxxxx xxxxxx bez ohledu na důvod zápisu, datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy mísxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xprávce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,
-
název statutárního orgánu, neplyne-li ze záxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxá je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxuje,
-
má-li být zřízen kontrolní orgán, jeho název, neplyne-li ze zákona, počet členů kontrolního orgánu, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xontrolního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se
prokura
vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je proxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem, a
-
den, k němuž byl zápis proveden.
Zákon o veřejných rejstřících uxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxj
deklaratorní
, se zápisem změny sídla do příslušného rejstříku nejsou spojeny právní účinky změny sídla a zápis v rejstříku pouze deklaruje již v minuxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxx osobám, které se do nich zapisují.
V obchodním rejstříku (§ 42 a násl. zákona o veřejných rejstřících) jsou evidovány obchodní společnosti a družstxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx o kterých zákon stanoví, že se zapisují do obchodního rejstříku (do oddílu A se zapisují veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, státnx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xmezeným, do oddílu Dr družstva, do oddílu Pr příspěvkové organizace, do oddílu Zs zahraniční právnické osoby se sídlem mimo Evropskou unii, podnikajíxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxících) se zapisují spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavaxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxace zaměstnavatelů, zahraniční spolky vyvíjející činnost na území České republiky a pobočné spolky nebo jiné obdobné organizační jednotky zahraničxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx x veřejných rejstřících) se zapisují nadace a nadační fondy, nadační rejstřík má označení "N".
Do rejstříku ústavů (§ 35 a násl. zák. č. 304/2013 Sb.) xx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxíků jednotek v oddíle s označením "S".
V rejstříku obecně prospěšných společností (§ 52 a násl. zákona o veřejných rejstřících) se evidují obecně prxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxčanským zákoníkem, existující zájmová sdružení právnických osob vedená do 31.12.2013 u krajských úřadů, vzniklá podle dosavadních právních předpixxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx formu na spolek. Registr zájmových sdružení právnických osob podle dosavadních právních předpisů se považuje za spolkový rejstřík podle tohoto zákoxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx v právních vztazích, nebo (nejde-li o ústřední správní úřady a orgány státu) vnitřními organizačními jednotkami organizační složky (viz ustanovení x x xxxxx x xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxh případě Česká republika a obecný soud se řídí ustanovením odstavce pátého.
K odst. 4:
Je-li žalován insolvenční správce v souvislosti s výkonem jxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxmu na základě insolvenčního zákona tam, kde z právní úpravy vyplývá postavení insolvenčního správce jakožto přímého účastníka řízení (žalovaného)x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxené insolvenčním správcem porušením povinnosti při výkonu funkce (§ 37 insolvenčního zákona), atd.
Sídlo insolvenčního správce je upraveno zákoxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxisterstvo spravedlnosti). Insolvenční správce je povinen uvést jako adresu svého sídla místo, ve kterém skutečně vykonává činnost. Je-li insolvenčxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxa). Je-li insolvenční správce daňovým poradcem, zapisuje se do seznamu jeho sídlo zapsané v seznamu daňových poradců (seznam vede Komora daňových porxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxů České republiky). Je-li insolvenční správce notářem, zapisuje se do seznamu sídlo notářského úřadu, do kterého byl jmenován (seznam vede Notářská kxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxípadě umístění organizační složky zapsané v obchodním rejstříku. Všechny seznamy jsou vedeny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
K odst. 5:
Pxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx zastupování státu ve věcech majetkových, a to v případech stanovených zák. č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových; v ostaxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xe vždy okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu, jíž se spor týká. V případě, že za stát v pozici žalovaného v řízení vystupuje Úřad pxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxo stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 12.11.2008, sp. zn. Cpjn 203/2008, v němž se uvádí: "V občanském soudním řízení, v němž je žalovaným (§ 90 o. s. ř.) stxx x x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx okresní soud, v jehož obvodu sídlí (má adresu) územní pracoviště, které v řízení zabezpečuje činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkovýcxxx
x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xednat v řízení místo příslušné organizační složky v rámci výlučného či dohodnutého jednání, nemění se základní označení účastníka a příslušné organixxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxe, kdy v řízení vystupuje od počátku stát prostřednictvím příslušné organizační složky (jejímž sídlem je založena místní příslušnost soudu) a v průběxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xx. Cpjn 203/2012 s ohledem na nejednotnou soudní praxi k otázce místní příslušnosti soudů v řízení o náhradu škody a nemajetkové újmy vzniklé pochybením xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xNevyplatí-li Česká správa sociálního zabezpečení dávku přiznaného důchodu proto, že pokračuje v provádění srážek z důchodu v rámci soudního výkonu rxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xtát podle zákona č. 82/1998 Sb. a k řízení o takovém nároku je podle § 85 odst. 5 o. s. ř. místně příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo Ministerstvo práce x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xpočívá-li toto pochybení v něčem jiném než v nevyplacení přiznaného důchodu, odpovídá za tím způsobenou škodu stát podle ustanovení o náhradě škody v oxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxčení."
Sídla ostatních organizačních složek státu zřízených na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v práxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx patří ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republikyx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro zahraniční styky a informace, státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů, atd.
K odst. 6, 7:
xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxm celkem, který je vymezen hranicí území obce (§ 1 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích). Každá obec je tedy definována svým územím. Obecným soudem obce je okresxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xoudů v Praze) - viz příloha č. 3 a č. 4 zákona, má každá obec svůj okresní soud, v jehož obvodu se nachází území obce.
V případě krajů (zřízených ústavním xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxubliky, a upravených zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích), jde rovněž o veřejnoprávní
korporace
a územní celky, vymezené určitým územím popsaným v zákx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xe obecným soudem kraje je okresní soud, v jehož obvodu sídlí jeho orgány. Těmi jsou podle hlavy čtvrté zák. č. 129/2000 Sb. zastupitelstvo, rada, hejtmxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx že obecným soudem vyšších územněsprávních celků jsou soudy v krajských městech (s jistými upřesněními v Praze, kde v této pozici je pro hlavní město Obvxxxx xxxx xxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx krajů.
I----------------------I-------------------------------------I
I kraj                 I obecný soud                         I
I----------------------I-------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxx   x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x            x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxeský kraj     I Obvodní soud pro Prahu 5            I
I----------------------I-------------------------------------I
I Jihočeský kraj       I Okresní soud v Českých Buxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx        x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I-------------------------------------I
I Karlovarský kraj     I Okresní soud v Karlových Varech     I
I----------------------I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx         x xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxrecký kraj       I Okresní soud v Liberci              I
I----------------------I-------------------------------------I
I Královéhradecký kraj I Okresní soud v Hraxxx xxxxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx      x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I-------------------------------------I
I Kraj Vysočina        I Okresní soud v Jihlavě              I
I----------------------I--------------------------xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxx    x xxxxxxx xxxx x xxxx                 x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx       x xxxxsní soud v Olomouci             I
I----------------------I-------------------------------------I
I Moravskoslezský kraj I Okresní soud v Ostravě              I
I-------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx         x xxxxxxx xxxx xx xxxxx               x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-------------------I
Právní stav komentáře je ke dni 1.3.2019.
Komentář k § 85a
Komentátor: Mottl
Komentované ustanovení upraxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx stupni.
Do věcné příslušnosti krajských soudů jako soudů nalézacích (tj. soudů pro řízení v prvním stupni) zákonodárce svěřil celou řadu řízení růxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxském procesním právu v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (zejména do doby nabytí účinnosti zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxná příslušnost krajských soudů upravena pro veškerá do úvahy připadající řízení do té doby v jednotném občanském soudním řádu (v ustanovení § 9 odst. 2 x x x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx především občanského soudního řádu, zákona o zvláštních řízeních soudních, zákona o veřejných rejstřících, insolvenčního zákona.
Úprava věcné xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxějších a typičtějších věcí lze příkladmo vyjmenovat např. spory vyplývající z účasti na obchodní korporaci (§ 9 odst. 2 písm. e/), spory týkající se výxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxby (§ 9 odst. 2 písm. i/), spory směnečné a šekové (§ 9 odst. 2 písm. j/), spory z jednání shromáždění společenství vlastníků (§ 9 odst. 2 písm. l/), sporx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx práce, které jsou nadlimitními veřejnými zakázkami, včetně dodávek nezbytných k provedení těchto smluv (§ 9 odst. 2 písm. o/), věci zákonného ručení xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxištění pohledávek věřitelů při snížení základního kapitálu obchodních společností nebo při snížení základního členského vkladu družstev (§ 9 odst. x xxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxch (srov. § 3 odst. 2 z. ř. s. a komentář k němu). Z těch obvyklejších nesporných řízení lze uvést např. řízení ve statusových věcech právnických osob, včxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx 2 písm. a/ z. ř. s.), řízení o vyloučení z výkonu funkce podle zákona o obchodních korporacích (§ 3 odst. 2 písm. b/ z. ř. s.), řízení o jmenování znalce v řízxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx d/ z. ř. s.), řízení o povinných úschovách za účelem splnění dluhu poskytnout dorovnání protiplnění nebo náhradu škody (§ 3 odst. 2 písm. e/ z. ř. s.), řízxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xstanovením § 75 zákona o veřejných rejstřících.
Příslušnost krajského soudu v insolvenčních věcech je dána ustanovením § 7b ins. z., podle něhož v pxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxm povinnosti podat insolvenční návrh nebo zahájením insolvenčního řízení a ve věcech vyplývajících z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním sxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxze, Krajský soud v Praze, Krajský soud v Českých xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxa určit, který z nich má být místně příslušným k řízení před soudem prvního stupně, jež je svěřeno věcné příslušnosti krajského soudu.
Právě pro přípxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxšnosti soudu jako obecného soudu žalovaného (viz komentář k ustanovení § 84), doplňuje ustanovení § 85a právní úpravu obsaženou v § 84, 85 tak, že přísxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxšnosti krajského soudu a jde-li zároveň o věc, v níž se jinak uplatňuje obecná místní příslušnost obecného soudu žalovaného (tedy nejde o případ nesporxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxtanovení § 88, ani o případ na výběr dané místní příslušnosti soudu dle § 87), pak je příslušný ten krajský soud, v jehož obvodu se nachází obecný soud účasxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxmezit, který (okresní) soud by v daném případě byl obecným soudem žalovaného, a to podle hledisek stanovených v ustanovení § 85 pro jednotlivé typy žalxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xýčtem jednotlivých obcí, které do územní působnosti okresních soudů spadají. Vznikne-li pochybnost, do kterého okresu územně náleží ta která obec, jx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxti s ukončením činnosti okresních úřadů. Tento zákon upravuje rozdělení státu na kraje, okresy a obce (a vojenské újezdy). Zákon je proveden vyhláškou xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxých obvodů hlavního města Prahy a okresů, a to výčtem jednotlivých území obcí a území vojenských újezdů, které do nich územně spadají.
Následně je třxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx krajských soudů jsou vymezeny zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a to přílohou č. 2, kde je uvedeno, do obvodu působnosti kterých krajských souxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xsou zřízeny pobočky krajských soudů, názvy a sídla poboček jsou vyjmenovány v příloze č. x x x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxe, Krajský soud v Plzni - pobočka v Karlových Varech, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě a Krajsxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx soudů nemají vlastní zákonem stanovenou příslušnost (věcnou ani místní). Působnost poboček je věcí rozvrhu práce toho kterého krajského soudu, v němx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxe oběhu spisů a spisové evidence, aby byla žaloba předána tomu pracovišti, kterému dle rozvrhu práce náleží. Žaloba se tedy podává tomu krajskému soudux xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx x xxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxalovaného), který je podnikatelem se sídlem v Humpolci, za vady díla ze smlouvy o dílo na stavební práce, jež jsou zároveň nadlimitní veřejnou zakázkoux xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx x xxx xx xxxxx x x x xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xoudu se v takovém případě určuje dle obecného soudu žalovaného (§ 84), který je podnikatelem (§ 85 odst. 2), přičemž místo podnikání - obec Humpolec - je v xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xudějovicích má zřízenu pobočku v Táboře, to však na určení místní příslušnosti soudu nemá vliv, žalobu bude tedy objednatel (žalobce) podávat Krajskéxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx krajských soudů, stojí úprava místní příslušnosti krajského soudu na konstrukci zvláštní (výlučné) místní příslušnosti pro jednotlivé vyjmenovanx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxravujícímu místní příslušnost obecného soudu a dále komentář k jednotlivým typům řízení:
-
§ 86 - místní příslušnost krajského soudu, u něhož je prxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxckých osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x
x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xovinnosti poskytnout dorovnání protiplnění nebo náhradu škody v řízení o povinné úschově;
-
§ xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
x
x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxho soudu, v jehož obvodu má sídlo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, k řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářsxx xxxxxxxx
x
x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin;
-
§ 359 - místní příslušnost krajského soudu akciové společnosti, která vydala účastxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxch s účastnickými cennými papíry.
Místní příslušnost krajského soudu ve věcech veřejného rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících je uxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx rejstříku týká, ledaže tento nebo jiný zákon stanoví jinak. K řízení o návrhu na zápis pobočného spolku je příslušný soud, v jehož obvodu je rejstříkový xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxbočný spolek. Rejstříkový soud, který je příslušný k řízení o návrhu na zápis podle § 75 odst. 1 až 3, je příslušný i k řízení o jiném zápisu, stanoví-li jinx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxznačeno, založena rovněž speciálně (§ 7b insolvenčního zákona). Pro insolvenční řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka. Jdexxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxužníka příslušný také insolvenční soud, u něhož probíhá insolvenční řízení řešící úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který s touto osobou tvoří konxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x u insolvenčního soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn závod nebo organizační složka závodu takového dlužníka. Krajský soud, který je insoxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxením povinnosti podat insolvenční návrh, ve sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxjetkové podstaty.
K problematice příslušnosti soudu v insolvenčním řízení srov. např. i rozhodnutí Vrchního xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
K odst. 1:
Ustanovení § 86 zakládá místní příslušnost soudu ve sporech, ve kterých žalovaný coby fyzická osoba - státní občan České republiky nemá nixxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxké republiky má bydliště (resp. pobývá s úmyslem zdržovat se tam trvale), popř. místo podnikání, jde-li o podnikatele v obchodním sporu, na území cizíhx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxcesního podle § 6 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém. Komentované ustanovení nezakládá pouze místní příslušnost soudu, nýbrž především v mxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxi je však nutné připomenout čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x
xxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2-7 této kapitoly. Podle článku 5 odst. 2 citovaného nařízení na tyto osxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxx x xxxké republice konkrétně § 86. V souladu se zásadou přednostní aplikace komunitárního práva je proto nutné namísto § 86 přednostně aplikovat příslušné xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxě spotřebitelskou smlouvu s podnikatelem majícím sice sídlo v České republice, avšak provozujícím svou podnikatelskou činnost též v Rakousku, nemůžx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxtné zdůraznit, že úplné vyloučení aplikace § 86 přichází do úvahy pouze tehdy, pokud jednotlivá ustanovení nařízení Brusel I
bis
upravují nikoliv poxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxo soudu v Praze ze dne xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
xx lze pro její určení aplikovat § 86. Takto však lze postupovat pouze tehdy, pokud není dána výlučná místní příslušnost soudu např. podle § 88 písm. b) a e)x x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxo vlastník pozemku zapsán v katastru nemovitostí, měl v minulosti bydliště na území České republiky, avšak nyní bydlí v Rakouské republice, bude dána pxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
), místní příslušnost soudu však bude z důvodu absence její úpravy v nařízení určena podle § 88 písm. b), nikoliv podle § 86 odst. 1 či 2. Pouze tehdy, nemáxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxnost, resp. pravomoc) podle jeho vlastních právních předpisů, s výhradou čl. 18 odst. 1, čl. 21 odst. 2, čl. 24, 25 (článek 64 odst. 1 nařízení Brusel I
bis
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxch a obchodních věcech (pozn. aut.: nyní podle nařízení Brusel I
bis
), protože žalovaný je neznámého pobytu, tzn. nelze určit, zda má bydliště na území nxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxtátních procesních pravidel České republiky" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2011, sp. zn. 33 Cdo 2485/2008). Pokud tedy v prvním shora citovaxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxámé, bude pravomoc českého soudu projednat žalobu podanou proti této osobě dána podle § 86 odst. 1 a podle téhož ustanovení bude posuzována též místní pxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxužití komentovaného ustanovení vyloučeno z důvodu zvláštní právní úpravy zakotvené v článcích 3-8 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18.12.2008, o přxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxení místní příslušnosti podle komentovaného ustanovení v případě volby soudu podle článku 4 odst. 1 písm. a), b) a c) bod ii) citovaného nařízení, pokud xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxi se mezinárodní prvek týkat státu, s nímž Česká republika před vstupem do Evropské unie uzavřela mezinárodní smlouvu upravující pravomoc soudu k řízexx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xřed tímto zákonem, tj. i před § 86. Pokud tedy bude státní občan České republiky, který měl v minulosti své bydliště na území České republiky a který uzavřxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xkrajinskou společností pro porušení smlouvy dána, neboť podle ustanovení čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v obxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxho závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek.
Mezinxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
x xxxxx xxxxxx x51 Smlouvy o fungování Evropské unie totiž práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených před 1. lednem 1958 nebo pro přistupující státy přede dnex xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xvropské unii a Smlouvou o fungování Evropské unie dotčeny (před Lisabonskou smlouvou bylo toto ustanovení v článku 307 odst. 1 Smlouvy o založení Evropxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxouské republice, způsobí na území České republiky škodu na movitém majetku ruské akciové společnosti, bude pravomoc českého soudu projednat žalobu pxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
x xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x x 86 odst. 1 či § 87 odst. 1 písm. b), nýbrž podle čl. 38 odst. 3 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistickxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxnů pod č. 95/1983 Sb., který stanoví, že k řízení ve věcech náhrady škody, nejde-li o porušení povinností vyplývajících ze smluv a jiných právních úkonůx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx mohl využít komentované ustanovení § 86 odst. 1 pouze coby ustanovení upravující jen místní příslušnost soudu (mezinárodní smlouva místní příslušnxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxjimečné tím, že zakládá místní příslušnost na podmínce státního občanství žalovaného. Kdo je státním občanem České republiky a jak se státní občanstvx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxnství České republiky). K pojmu obecný soud se odkazuje na komentář k § xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxerý nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, měl v České republice v minulosti bydliště, a pokud ano, jaké bylo poslední. V úvahu přicháxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxmto smyslu očekávat též zvýšenou aktivitu žalobce spočívající v tvrzení existence dřívějšího posledního bydliště žalovaného v České republice a příxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxonných ustanovení dána. Lze je tedy aplikovat pouze tehdy, není-li místní příslušnost soudu založena žádným z ustanovení uvedených v § 84 a násl. Na roxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxch práv zahrnuje širokou škálu nároků uplatňovaných z titulu věcných práv či práv ze závazkových vztahů. Majetkem je v souladu s § 489 obč. zák. třeba roxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxrovanou v naší republice (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18.12.2013, čj. 3 Cmo 316/2013-153); cenný papír (např. akcie) se za majetek pxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
V naprosté většině případů, ve kterých je komentované ustanovení aplikováno, ten, proti němuž je uplatňováno majetkové právo, má sídlo či bydliště xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx zakládá v řízení vždy mezinárodní prvek. Komentované ustanovení je proto nutné stejně jako u odstavce 1 považovat za součást mezinárodního práva procxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxm zakládá v majetkových sporech pravomoc českých soudů.
Podle usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10.6.1996, sp. zn. 5 Cmo 306/96: "Pravomoc soudx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxná na území České republiky u zdejší banky."
Jak uvádí usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.5.2005, sp. zn. 29 Odo 589/2004: "Pravomoc českých soudů v xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxnárodním právu soukromém) - založena i tím, že žalovaný má pohledávku za obchodní společností se sídlem v České republice." Podobně usnesení Nejvyššíxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxovaný má obchodní podíl ve společnosti se sídlem v České republice."
V usnesení ze dne 28.1.2016, sp. zn. 29 Cdo 452/2014, Nejvyšší soud uzavřel, že "xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx, který není představován cenným papírem, a situací, kdy je podíl žalovaného ve společnosti se sídlem na území České republiky vtělen do cenného papírux xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx v obvodu soudu, kde má sídlo dotčená společnost, ve smyslu § 86 odst. 2 o. s. ř., bez ohledu na to, zda se v obvodu tohoto soudu nacházejí listinné akcie, s nixxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxvám, odkazuje se na komentář k odstavci 1.
K odst. 3:
Zahraniční osobou je ve smyslu § 3024 odst. 1 obč. zák. nutné rozumět fyzickou osobu s bydlištěm xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxní žádný rozumný důvod ji nepoužít též v oblasti práva procesního. To platí i pro pojmy závod a organizační složka závodu vysvětlené níže. Místní přísluxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxanovení, např. podle § 87, pokud nejde o výlučnou místní příslušnost upravenou v § 88, která má vždy přednost. S ohledem na obsah komentovaného ustanovexx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxhraniční osoba bude vždy podnikatelem, čemuž nasvědčuje odkaz na instituty zakládající místní příslušnost podle tohoto ustanovení. Většinou proto xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Organizační složkox xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxikatel rozhodl, že bude pobočkou. Podle § 503 odst. 2 obč. zák., je-li pobočka zapsána do obchodního rejstříku, jde o odštěpný závod; to platí i o jiné orgxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xrávnických a fyzických osob platí, že zahraniční fyzické osoby s bydlištěm mimo Evropskou unii, neuvedené v § xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxíku, popř. musí mít v obchodním rejstříku zapsán závod nebo odštěpný závod. Povinnost zápisu do obchodního rejstříku tak neplatí pro zahraniční právnxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx ximo Evropskou unii uvedené v § 43 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, tj. pro a) státního občana členského státu Evropské unixx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx pobývat na území České republiky, c) státního občana třetího státu, kterému bylo v členském státě Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxbytu, a e) další fyzickou osobu, které vzniklo právo podnikat podle živnostenského zákona nebo jiného zákona. Tyto osoby mohou podnikat na území Českx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxím rejstříku. Zatímco u zahraničních osob uvedených v § 44 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob tak bude poměrně snadné zjistixx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx osob, v obchodním rejstříku nezapsaných, může být zjištění a prokázání takového umístění obtížnější. S ohledem na přednostní aplikaci nařízení Brusxx x
xxx
x xxxxx xx xxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxů kromě pravomoci též místní příslušnost konkrétního soudu, je však tato úvaha pouze akademická. Za zmínku snad stojí jen to, že čl. 7 odst. 5 tohoto naříxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xalována, jedná-li se o spor vyplývající z provozování pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny, u soudu místa, kde se tyto složky nacházejí.
Jinakx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx
xxávní stav komentáře je ke dni 1.3.2019.
Komentář k § 87
Komentátor: Mottl
Ustanovení § 87 představuje výjimku ze základního pravidla pro určení míxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxení směřuje) - viz § 84 a § 85a a komentář k nim.
Místní xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxběr danou a spolu s výlučnou místní příslušností (§ 88) a sjednanou (prorogovanou) místní příslušností (§ 89a) prolamuje tradiční obecnou zásadu, že kxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxí konstrukt jevit nespravedlivě. Ještě nespravedlivější by však bylo (resp. v praxi mohlo být) volit příslušnost soudu žalobce. Žalovaný totiž neovlxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxého fakultativně (§ 87, 89a) či obligatorně (§ 88) neuplatní, tedy zvýrazňuje z důvodu účelnosti, hospodárnosti a rychlosti řízení a také pro ochranu pxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
U místní příslušnosti na výběr dané jde především o to, že si žalobce může vybrat soud, u něhož bude věc projednána, tím, že k němu podá žalobu a v ní vylíčí xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxou ze zákona místně příslušné k řízení vedle obecného soudu žalovaného, a to bez ohledu na to, zda se žalobce v návrhu na zahájení řízení (v žalobě) výslovxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxl odňat svému zákonnému soudci. Účelové spojování spolu nesouvisejících žalob více žalobců s cílem založit místní příslušnost určitého soudu pro všexxxxx xx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxudu dbát, aby ke zneužívání práva nedocházelo. K tomu srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26.8.2011, čj. 54 Co 523/2011-17: "Ustanovení § 11 odxxx x xx xx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxy samostatné a spolu nesouvisející nároky tak, aby s ohledem na skutečnosti rozhodné pro posouzení místní příslušnosti na výběr dané u jednoho z nich byxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx s. ř.), u něhož byly takto účelově spojené žaloby podány, a postoupení věci obecnému soudu žalovaného."
Stačí, že žalobce uvede v žalobě skutečnostxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxt postup dle ustanovení § 105 odst. 2, tj. vyslovení místní nepříslušnosti a postoupení věci jinému soudu.
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx žalovaný tedy nemůže zamezit žalobcově volbě soudu.
O místní příslušnosti na výběr dané se tedy hovoří z toho důvodu, že zákonodárce nastoluje stavx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx To je ostatně praktickým důsledkem zásady zakotvené v ustanovení § 11 odst. 2, tedy že řízení se může konat u kteréhokoliv z více místně příslušných soudxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxolnosti, které tu jsou v době zahájení řízení (§ 11 odst. 1), tj. ke dni podání žaloby (zásada perpetuationis fori).
Výše uvedená pravidla platí jen txxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxnnosti a nejsou-li splněny její podmínky, musí následovat postup dle ustanovení § 104a, tj. předložení věci nadřízenému vrchnímu soudu (resp. Nejvyšxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxná.
Pravidlo o místní příslušnosti na výběr dané se použije pouze tehdy, pokud není dána výlučná místní příslušnost dle § 88, která se vždy uplatní naxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxzí obecný soud žalovaného) a namísto příslušnosti na výběr dané.
K písm. a):
V případě, že je žalovaný fyzickou osobou, je k řízení příslušný také soxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xx xxxx xxxxodná právní povaha žalobou uplatněného nároku. Stálým pracovištěm se rozumí místo výkonu práce, kde žalovaný obvykle plní své pracovní úkoly; stálým xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxk stálé pracoviště může být uvažováno u sezónního výkonu práce, brigády, atp. Charakter vykonávané práce ani povaha pracovního vztahu není z hlediska xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxích smluvních instrumentů. Rozhodující je skutečnost, že žalovaný v obvodu soudu práci fakticky vykonává. Místo výkonu trestu odnětí svobody nemusí xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx, sp. zn. 30 Cdo 444/2004). Proto okolnost výkonu trestu odnětí svobody nezakládá místní příslušnost obecného soudu ve smyslu § 85 odst. 1 ani soudu na vxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx
x xxxxx xxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxjící se od místa, kde došlo k újmě (k události, z níž újma vznikla) rozhodující povaha uplatněného nároku; tzn. že uvedené ustanovení se použije předevšxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx jedná z pohledu hmotného práva. K tomu srov. např. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.1.2010, sp. zn. 8 Co 39/2011: "Možnost výběru místní přísxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx nemajetkové újmy." (může jít tedy například o spor, v němž se bude žalobce domáhat přiznání přiměřeného zadostiučinění podle § 2957 obč. zák. v souvisxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x x x x x xxxxxx xx xx8/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. spor z povinného ručení), není vedle obecného soudu žalovaného příslušný také soud na výbxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx je to, že se v těchto případech nejedná o nárok na náhradu škody, nýbrž jde o přímý nárok poškozeného na plnění proti pojistiteli osoby odpovědné za škodu xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxce a nevstupuje do odpovědnostního vztahu mezi škůdcem a poškozeným. Vzhledem k tomu, že ve vztahu mezi poškozeným a pojistitelem škůdce se nejedná o prxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxudu žalovaného. K povaze nároku blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2007, sp. zn. 25 Cdo 113/2006.
Smyslem této právní úpravy místní příslxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxdy či jiné újmy, bude mít usnadněno dokazování. Například tam, kde je zřejmé, a to již při podání žaloby, že se zjišťování rozhodného skutkového stavu nexxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxá-li u něj žalobu. Je však vhodné, aby se v návrhu příslušnosti podle komentovaného ustanovení dovolal a volbu stručně odůvodnil ("... volím Okresní soxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xydliště je ve Žďáru nad Sázavou ...; ... k dopravní nehodě došlo v Jihlavě, jak je blíže popsáno v žalobě, a protože zde navíc bydlím, tak jsem si vybral OS Jxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx x xxxx xxxx xxxtí poté, kdy xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxumá z úřední povinnosti (§ 103), žalobce v žalobě zásadně neodůvodňuje; v tomto případě je to však namístě.
K písm. c):
Vedle obecného soudu žalovanxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxu, týká-li se spor této složky.
Obchodní závod je definován ustanovením § 502 obč. zák. jako organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxišuje mezi pobočkou závodu a organizační složkou závodu. Pobočka je taková část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které pxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x x xxxx organizační složce, pokud o ní jiný právní předpis stanoví, že se zapíše do obchodního rejstříku. Vedoucí odštěpného závodu je oprávněn zastupovat poxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxku. Ve smyslu komentovaného ustanovení tedy půjde o provozovnu, tj. např. prodejnu, opravnu, sběrnu či jinou pobočku (které se do obchodního rejstříkx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxující, že organizační složka podniku není právnickou osobou a nemá vlastní právní subjektivitu (nenabývá subjektivity ani zápisem do obchodního rejxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxraně žalované) vlastní "mateřská" právnická osoba, a nikoliv její organizační složka bez právní subjektivity, a to z důvodu zachování podmínek řízenx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxení. Povaha sporu není rozhodující; zákon stanoví, že spor se musí týkat této organizační složky. Proto bude volba této místní příslušnosti přicházet xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xrganizační složce státu (ve smyslu zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích), nejedná se o organizační sxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx výběr daná podle písm. b) tohoto ustanovení, došlo-li například podle tvrzení žalobce ke škodě v souvislosti s nesprávným úředním postupem týkajícím xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxná příslušnost krajských soudů pro spory vzniklé z burzovních obchodů a jejich zprostředkování (§ 9 odst. 3 písm. bb/ v tehdejším znění) a v jejich rámcx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxčívalo v předpokladu vyšší efektivity a hospodárnosti řízení, pokud probíhá u soudu, v jehož obvodu působnosti se nachází sídlo burzy, kde je předpoklxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxx2001 začaly být spory z burzovních obchodů formálně rozlišovány z hlediska věcné příslušnosti krajských soudů na obchody na kapitálovém trhu a na obchxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx x xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxe byla stanovena pro všechny tyto spory volitelná příslušnost soudu dle sídla burzy (§ 87 písm. f/ ve znění účinném od 1.1.2001).
V souvislosti s nabxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx004 Sb., o kolektivním investování, a zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu), došlo s účinností od 15.7.2011 k novele občanského soudnxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xodnikání na kapitálovém trhu. V důsledku této novely byl tradiční termín "burza" ve smyslu kapitálového trhu nahrazen pojmem "regulovaný trh" (rozumxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx x x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxího řádu pojem "mnohostranný obchodní systém" (§ 69 odst. 1 zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu), zkrátka došlo ke sjednocení terminxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxditní burze, tento pojem zůstal zachován jak v právu hmotném (viz zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách), tak i v občanském soudním řádu (viz § 9 odxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdů nebo ve sporech z obchodů uskutečněných v rámci mnohostranného obchodního systému či z jejich vypořádání založit místní xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxel mnohostranného obchodního systému.
K písm. e):
Vedle obecného soudu žalovaného je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je platební místxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxovení se vztahuje zejména na žaloby (a návrhy na vydání směnečného nebo šekového platebního rozkazu), jejichž předmětem je splnění povinnosti, může vxxx xxx x x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxx. j/), místně příslušným může být dle volby žalobce vedle obecného krajského soudu žalovaného též krajský soud nacházející se v obvodu platebního místx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxní-li tam uvedeno, platí, že místem platebním je místo uvedené u jména směnečníkova a zároveň místo jeho bydliště (§ 2 odst. 3 zák. č. 191/1950 Sb.).
"xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxvá na majiteli směnky volbu místa, kde směnku předloží, a není ani důležité, které místo má dlužník při podpisu směnky na mysli" (usnesení Vrchního soudx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxx
xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxlušný také soud, v jehož obvodu je sídlo komoditní burzy. Musí jít tedy výhradně o spory z burzovních obchodů ve smyslu § 2 zák. zákona č. 229/1992 Sb., o kxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x x xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
Komentátor: Beran
V § 88 je upravena výlučná místní příslušnost. V případech zde uvedených nelze aplikovat úpravu obsaženou v § 84-87 a místní příxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xouze určení konkrétního soudu, který bude věc projednávat a rozhodovat, nýbrž je též specifickým výrazem principu zákonného soudce. Občanský soudní xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxe věcí, a u některé (popř. u více z nich) je dána výlučná místní příslušnost jiného soudu. V takové situaci musí být tato věc postupem podle ustanovení § 11x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx též v případě vzájemného návrhu (§ 97).
K písm. a):
V případě vypořádání společného jmění manželů soudem (§ 765 odst. 2 obč. zák.) nebo jiného majetkx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xx místně příslušným soud, který manželství účastníků rozvedl. Pokud bylo manželství rozvedeno cizozemským soudem, nelze § 88 písm. a) aplikovat a mísxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xzájemné vyživovací povinnosti manželů.
K písm. b):
Příslušnost dle místa polohy nemovité věci (
forum rei sitae
) se uplatní v řízeních, kde jde o saxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxení neplatnosti smlouvy uzavřené ohledně nemovité věci (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 25.4.1996, sp. zn. IV. ÚS 312/95), přezkoumání xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxoti tomu tam, kde jsou předmětem řízení "pouze" práva a povinnosti vyplývající z práva k nemovité věci, řídí se místní příslušnost obecnými ustanoveníxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx dle § 84-87. Příslušnost dle polohy nemovité věci se neuplatní v řízeních uvedených v § 88 písm. a).
K písm. c):
Ve sporech souvisejících s řízením o pxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx soud, u kterého probíhá řízení o pozůstalosti. Tradičně jde např. o spory o pravost závěti.
x xxxxx xxx
x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx 289 z. ř. s.).
K písm. e):
K řízení o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí (§ 267) a o rozhodnutí o pravosti, výši, skupině nebo pořadí pohledávek přihláxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xodle tohoto ustanovení je dána i tam, kde se rozhoduje o vyloučení věci z
exekuce
prováděné soudním exekutorem podle zák. č. 120/2001 Sb. (srov. např. xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxx
x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxuje železniční dopravce (osoba provozující železniční drážní dopravu na základě licence udělené drážním správním úřadem), a týká-li se spor jeho orgxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxiční dopravní cesty www.szdc.cz.
K písm. g):
K řízení o žalobě z hlavní intervence (§ 91a) je příslušný soud, u kterého probíhá řízení o věc nebo právxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xx x6/2000 Sb., o veřejných dražbách).
K písm. i):
V řízeních o ochranu držby práva k věci (§ 1003 obč. zák., § 176 a násl. o. s. ř.) je příslušným obecný soux xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxedených v § 88 upravují výlučnou místní příslušnost ve specifických sporech též zvláštní předpisy. Jako příklad lze uvést příslušnost Městského souxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxk. č. 6/2002 Sb.).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxjednávajícího určitou věc, k jejímuž projednání a rozhodnutí je podle zákona místně příslušný, též k projednání a rozhodnutí všech věcí s projednávanxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxhází do úvahy zejména v případech, kdy sám žalobce, popř. navrhovatel do žaloby (návrhu na zahájení řízení) zahrne více věcí (požaduje více nároků), poxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxvrh na zahájení řízení) směřuje proti více žalovaným (ostatním účastníkům řízení), kteří mají postavení samostatných společníků. Společné řízení o xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxy je spojeno každé další řízení o neplatnosti téhož rozhodnutí, podle § 88 odst. 3 z. ř. s. s řízením ve věci zneužití hlasovacího práva v soukromé korporxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxí hlasovacího práva v soukromé korporaci k újmě celku je spojeno řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu soukromé
korporace
, je-li tvrzeným xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxě a o výživě nezletilého dítěte. To neplatí, jde-li o řízení podle § 415, 416 z. ř. s. (určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů). Podle § 46 odst. x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxt. 2 z. ř. s. pro řízení je příslušný soud, který vede řízení o svéprávnosti.
Další případy spojení věcí do společného řízení upravují např. § 49d odsxx x x x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxna č. 182/2006 Sb., podle nějž se tzv. incidenční spory projednávají "v rámci" konkrétního insolvenčního řízení. Konečně podle § 112 odst. 1 v zájmu hoxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx.
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x x8, věty první, i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než cx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxním nepřichází do úvahy ve dvou případech.
První z nich je výslovně v komentovaném ustanovení zmíněn - k projednání a rozhodnutí spojených věcí či vzxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx
xxxxbce podá u Okresního soudu v Klatovech proti žalovanému, který má bydliště v Klatovech, žalobu o zaplacení půjčky a zároveň se ve stejném podání domáhá pxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxaný, ten však vlastnické právo pozbyl tím, že je žalobce vydržel. V žalobě tedy žalobce spojil dvě různé věci a podáním žaloby bylo zahájeno společné řízxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxní, k projednání žaloby o určení vlastnického práva však je výlučně místně příslušný Okresní soud ve Znojmě podle § 88 písm. b). Žalovaný proti žalobci v xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x opakovaném neoprávněném vstupu žalobce na pozemek žalovaného. K projednání vzájemné žaloby je výlučně místně příslušný Okresní soud ve Znojmě podle x xx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí spojených věcí či vzájemných žalob. Ačkoliv to komentované ustanovení výslovně nestanoví, je nepochybxxx xx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxí. Nedostatek věcné příslušnosti proto nelze zhojit zákonným ustanovením upravujícím pouhou místní příslušnost. Pokud žalobce ve shora popsaném přxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxslušným k projednání této spojené věci krajský soud. Uplatní-li žalovaný proti žalobci v zahájeném řízení vzájemnou žalobou právo na zaplacení kupní xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
Pokud nastane některý ze shora popsaných případů, vyloučí soud usnesením vydaným podle § xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxšnosti jiného soudu, k samostatnému řízení s tím, že v tomto samostatném řízení bude postupovat podle § 104a, popř. podle § 105. V případě výlučné místní xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xůvodu vyloučí k samostatnému řízení podle § 97 odst. 2 s tím, že v tomto samostatném řízení bude postupovat taktéž podle § 104a, popř. podle § 105.
Nejxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xstanovením založena, potom takto založená místní příslušnost podle ustanovení § 11 odst. 1, věty druhé a třetí, trvá až do skončení řízení o všech spojexxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx věci ke spojení nehodí, proto nemá na již založenou místní příslušnost žádný vliv.
"Za stavu, kdy pouze Městský soud v Praze smí rozhodovat o nároku z xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xnámky a obchodní firmy, je právě jen Městský soud v Praze" (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27.4.2012, čj. 3 Cmo 392/2011-53).
Právxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx která byla do 31.12.2013 možná jen v "obchodních věcech", což je oproti úpravě současné rozdíl na první pohled nepatrný, avšak svým významem důležitý. xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxh letech (v procesní rovině například zavedení povinné předžalobní výzvy podle ustanovení § 142a; prodloužení lhůty k podání námitek proti směnečnémx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxstěji v roli dlužníka, tedy toho, kdo porušil nějakou povinnost). Umožňuje totiž prorogaci výlučně ve věcech podnikatelských, což je užší pojem než věx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xvšak na straně druhé občan - nejčastěji spotřebitel. Typicky tak velké leasingové společnosti, banky, úvěrové společnosti, případně subjekty, jimž xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx sjednávaly často příslušnost ve smlouvách, například u svého obecného soudu, a to i v případech, kdy na straně dlužníka nebyl podnikatel, ale spotřebixxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxčně. O tom ostatně svědčí následující judikatura:
Nejvyšší soud vyslovil například ve stanovisku sp. zn. Cpjn 200/2011 názor, podle kterého ""obcxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxem (jen) proto, že smluvní strany závazkového vztahu uzavřely dohodu podle ustanovení § 262 odst. 1 obch. zák., nebo proto, že tak bez ohledu na povahu úxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxčanem a stavební firmou na rekonstrukci rodinného domu.
Již v rozsudku Evropského soudního dvora sp. zn. C-240/98 až C-248/98 se však objevil názorx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí pro rozpor s ustanovením směrnice číslo 93/13/EHS, kterou ovšem tuzemský soud nesmí aplikovat přímo; kdyby tak učinil, šlo by o horizontální přímý účxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxatice dále věnoval Nejvyšší soud ve výše citovaném stanovisku Cpjn 200/2011: "Podle ustanovení § 55 odst. 2 obč. zák. se pokládá za neplatné (s výjimkox xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xnačnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (§ 56 odst. 1 obč. zák.), zejména pak ujednání vypočtené příkladmo v ustanovení § 56 odst. 3 obč. zák., x xx xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x která zakládá místní příslušnost soudu, jenž se nachází v blízkosti sídla dodavatele (§ 52 odst. 2 obč. zák.), jak z hlediska územního, tak i dopravních xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxch stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele."
Stejné stanovisko ovšem obsahuje i návod, jaký by měl být postup soudu v přípaxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx x xxém předběžném závěru nejprve vyrozumět účastníky řízení, vyzvat je, aby se v určené lhůtě k této otázce vyjádřili, x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx jiné skutečnosti, jež by dokládaly, že příslušné ujednání neznamená v rozporu s požadavkem dobré víry výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech sxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxnosti doložky a naopak vybízí k přístupu individuálnímu. To je ostatně přístup, k němuž vyzývají na více místech i autoři tohoto komentáře, kupříkladu x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xapříklad i Městský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 28.1.2013, čj. 14 Co 30/2013-39: "Neplatnost dohody o prorogaci nelze dovozovat bez dalšího jen z xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxdliště spotřebitele od soudu, který má na základě prorogační doložky věc projednat."
S ohledem na jednoznačnou úpravu účinnou od 1.1.2014 však do zxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx na obou (více) stranách, čímž zákonodárce projevuje svoji vůli, že spotřebitel má vždy právo na svůj obecný soud a že nelze místní příslušnost sjednat txxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxní, naplnění podmínek řízení se toliko osvědčuje na základě skutečností sdělených účastníky řízení a posouzení příslušných podkladů (zpravidla lisxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxstní příslušnosti jakožto podmínky řízení stojící na zákonném důvodu - ujednání účastníků řízení podle § 89a o. s. ř. - postačuje předložení smlouvy, x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxní
prejudiciální otázky
k žalobnímu nároku, nikoliv však v rámci zkoumání podmínky řízení předcházejícího projednání věci."
V dnešní době se pomxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxušnost (prorogační doložka), přechází možnost volby sjednaného soudu z původního podnikatele na postupníka. Na takto položenou otázku odpovídá napxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxpitele spojených s postupovanou pohledávkou, včetně procesního práva podat žalobu u dohodnutého soudu. Právní povaha závazkového vztahu se postoupxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxgační doložky, přestože závazkový vztah vzniklý ze smlouvy o postoupení pohledávky nelze považovat sám o sobě za podnikatelský. Důležité je, jaký je cxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxému uvádí, že dohoda o místní xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxla věřitele", řídí se příslušnost podle jeho sídla v době uzavření smlouvy. Pozdější změny související s postupováním pohledávky nemají na příslušnoxx xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxze ze dne 11.7.2005, čj. 16 Co 144/2005-50: "Z ustanovení § 89a o. s. ř. jednoznačně plyne, že tuto možnost, tedy možnost volby mezi místně příslušnými sxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxstně příslušného soudu. Nutno připomenout, že pánem sporu je žalobce, a jen žalobce určuje, koho označí jako žalovaného, co bude předmětem sporu a zda žxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxdy dle § 89a o. s. ř. se může dovolávat pouze ta strana dohody, která vystupuje ve sporu na straně žalobce, neboť formálním předpokladem pro postup dle toxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxně závazným (na rozdíl od výše citovaného usnesení Městského soudu v Praze) nálezem ze dne 16.10.2018, sp. zn. II. ÚS 1858/18, v němž Ústavní soud dospěl x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx je třeba respektovat projevenou vůli stran a vycházet z toho, že pokud se strany nedohodnou jinak, znamená to, že k projednání sporu je příslušný pouze xxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxdné jednání dle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, zásadu
pacta sunt servanda
vyplývající z čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky a jejich záxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxnosti věcné. Například je možné sjednat příslušnost jiného věcně příslušného krajského soudu; dohodnout, že namísto krajského soudu bude příslušný xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxající se práva k nemovitosti podle § 88 písm. b/).
Prorogační doložka může být formulována
ad xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx." Nebo formulace může být obecná - "pro všechny budoucí vzniklé spory".
Ujednání o místní příslušnosti může být již součástí smlouvy uzavřené v podxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxuálních budoucích sporů vyplývajících ze smlouvy (
pro futuro
).
Prorogační doložku lze uzavřít také
ex post
, pro již vzniklý spor: "Smluvní strany xx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxnkrétního soudu bývá v dohodách o místní příslušnosti spíše výjimkou - častěji se lze setkat a dohodami "podle sídel" smluvních stran. Nejvyšší soud doxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx sídla prodávajícího, je určitá.
Dohodu o prorogaci mohou podnikatelé ve vztahu vyplývajícím z jejich podnikatelské činnosti uzavřít i odkazem na xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx nebo k návrhu přiloženy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6.9.2016, sp. zn. 23 Cdo 240/2015).
Jistou dobu od účinnosti novely č. 293/2013 Sb. xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx bude sice uzavřena před uvedeným datem, avšak žalobce podá u sjednaného soudu žalobu až po 1.1.2014). V soudní praxi nepanuje zatím jednota v tom, jak tyxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxaně vystupuje nepodnikatel, nejčastěji spotřebitel.
Odborná procesní skupina Městského soudu v Praze k tomu zaujala následující názor: "Z přechxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx dohody se nelze odvolávat. Po 1.1.2014 lze prorogaci užít jen na vztahy mezi podnikateli."
Jde o logický závěr, s nímž se ztotožňují i autoři tohoto kxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx nastávají až tehdy, když se "ocitne" u soudu. Aby zůstaly účinky procesního úkonu zachovány, musí být tento úkon učiněn "v řízení" (srov. k tomu komentáx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxodána k soudu). Také proto musí být uplatněna prorogační doložka u soudu do 31.12.2013, aby zůstaly zachovány xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx případů mezi soudy. Pokud procesní právo změní pravidla pro rozdělování případů ve smyslu, že omezí výjimku (možnost odlišného ujednání), děje se tak x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx
xx xxxx
x xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx chybí-li zákonné pravidlo, nejde o opomenutí zákonodárce.
Takový závěr se ovšem vztahuje pouze na prorogační doložky uzavřené mezi nepodnikatelxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxům tohoto komentáře jeví správnější k prorogačním doložkám uzavřeným před účinnosti nové právní úpravy nepřihlížet.
Účastníci
Práxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxí jedná a rozhoduje a k ochraně jejichž práv a oprávněných zájmů úprava postupu soudu ve smyslu § 1 v civilním procesu slouží především (pomineme-li ty, x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxdci, apod.), zákon označuje jako účastníky řízení (srov. komentář k § 18 a násl.). Vymezení okruhu těchto osob, označovaných též jako procesní stranyx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx mezi dvěma stranami o vzájemná práva a povinnosti (srov. komentář k § 2), jsou vymezeni jako žalobce a žalovaný - a tím spíše je třeba se po legislativních xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx konstituování) práv, která jí podle hmotného práva mají svědčit, zákon označuje za žalobce; osoba, proti které jsou tato práva v řízení uplatněna a ktexx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xo procesních předpisů, již občanský soudní řád neobsahuje definice účastníků tzv. nesporného řízení, které je nadále upraveno ve speciálním zákoně o xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xx xxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xaložených vzájemných subjektivních práv a povinností; samo označení určitého účastníka za žalobce neznamená ještě existenci jeho věcné legitimace x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxouzení žalobních tvrzení žalobce a obranných tvrzení žalovaného, zda soud dospěje k závěru, že žalobci vůči osobě, kterou označil za žalovaného, jím txxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x osobou, která byla označena za žalobce, a naopak osoba dlužníka z takového právního vztahu nemusí korespondovat s osobou označenou za žalovaného; pouxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xegitimace dána. Jen ve výjimečných případech zákon umožňuje v řízení uspět osobě, které hmotné právo nesvědčí. K této problematice upozorňujeme na usxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxtimován; podle toho, zda vystupuje na straně navrhovatele (žalobce), anebo na straně odpůrce (žalovaného), je rozlišována aktivní a pasivní procesnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxý v řízení jde, soud žalobu zamítne pro nedostatek pasivní věcné legitimace."
Bez ohledu na naznačenou možnou hmotněprávní rovinu vztahů mezi žaloxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxu vymezeny zejména občanským soudním řádem samotným (viz např. § 18, 95, 96 atd. a srov. také Listinu základních práv a svobod), a vzniká mezi nimi specixxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx zahájení řízení a jeho pokračování. Odpověď na otázku, kdo smí (je způsobilý) v řízení vystupovat v postavení účastníka, dává ustanovení § 19 (k podmíxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxxxx xxstupovat jako žalobce a kdo jako žalovaný. Ve vztahu k straně žalované to platí bezvýhradně, ve vztahu k straně žalující v případě, že by v řízení mělo vysxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxě zvážit, koho označí za účastníka řízení; je pánem sporu, o účastenství rozhoduje a do tohoto rozhodnutí mu nemůže nikdo procesně zasahovat. Musí tedy xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxzení by v důsledku vedla buď k zamítnutí žaloby, či k zastavení řízení. Pro názornost uvádíme příklad: Provozovatel kina uzavřel kupní smlouvu na dodávxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxtvím své organizační složky zapsané v obchodním rejstříku. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta pro případ pozdního dodání zboží. K dodávce také skxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxlobou na soud a jako žalobce označil správně sebe. Na místě žalovaného však uvedl shora zmíněnou organizační složku. Jelikož ani k výzvě soudu žalobce oxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí složka totiž není nadána právní subjektivitou. Žalobce ihned podal novou žalobu, ve které jako žalovaného označil přímo výše zmíněnou zahraniční prxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxí smlouvy vybaven plnou mocí, a nejednal tedy svým jménem, ale jménem výrobce předmětné promítací techniky. Tyto skutečnosti vyplynuly přímo ze záhlaxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xedostatek pasivní věcné legitimace. Teprve napotřetí označil žalobce jako žalovaného výrobce, tedy osobu, se kterou ve skutečnosti byla uzavřena smxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xe mu naštěstí podařilo podat žalobu dříve, než byl jeho nárok promlčen, a v řízení konečně uspěl. Od svého materiálního úspěchu si však v konečném důsledxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxpuje-li v řízení na jedné straně více osob, tuto pluralitu (mnohost) účastníků, přesněji řečeno jejich vzájemné vztahy v procesní rovině, upravuje usxxxxxxxx x xxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxí konečný. V důsledku rozmanitých skutečností, které mohou v průběhu řízení (nebo dokonce ještě před jeho zahájením) nastat, lze (v zájmu dosažení příxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxu zajištění toho, aby v žalobě označení účastníci řízení skutečně byli nositeli práv a povinností, o které v řízení jde, tedy s cílem odstranění případnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx umožňuje stávající okruh účastníků podle § 92 a § 107a měnit tak, že navrhne, aby do řízení přistoupil vedle stávajících účastníků nový účastník (resxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx Nejvyšší soud například ve svém usnesení ze dne 21.7.2009, sp. zn. 28 Cdo 3412/2008: "Procesněprávní odpovědnost za tuto činnost nese toliko žalobce, xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx či aktivní věcné legitimace jeho samotného. Jen v situacích, kdy účastník po zahájení řízení xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx s. ř. Není-li dána možnost nápravy, soud z důvodu existence neodstranitelné procesní překážky řízení zastaví."
Nedostatek věcné legitimace nelxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxti nad procesní rámec není přípustné (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.1.2017, sp. zn. 30 Cdo 3411/2016).
Kromě možnosti změny okruhu účastníků xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxervence podle § 91a nebo v podobě vstupu vedlejšího účastníka do řízení podle § 93 - vedlejší intervence.
Stávající vymezení účastenství ve spornxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx účastenství v řízeních o tzv. skupinových žalobách (class actions), v nichž v případech hromadně dotčených právních vztahů dochází v rámci jednoho říxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxe, příp. nároků proti několika žalovaným. Příkladem mohou být řízení o nárocích klientů mobilního operátora z protiprávně účtovaných poplatků, o nárxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx 2 písm. c/) a aktuálně rovněž věcný záměr zákona o hromadných žalobách.
Právní stav komentáře je ke dni 1.3.2019.
Komentář k § 91
Komentxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxh okolnostech, vystupovat na každé straně pouze jedna osoba, ale také několik osob současně. Nastane-li taková procesní situace, hovoříme o pluralitxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx žalující i žalované). Nejen o tom, kdo bude v řízení vystupovat jako účastník (blíže srov. komentář k ustanovení § 90), ale i o tom, kolik takových osob v řxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxru, jedná v řízení buď každý sám za sebe (§ 91 odst. 1), xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx, aby předmět řízení byl projednán a rozhodnut samostatně vůči každému společníkovi. V samostatném společenství jedná každý účastník sám za sebe, vůčx xxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xplynutím nabývá ve vztahu k tomuto účastníku rozsudek právní moci a jakmile uplyne lhůta k plnění, stává se i vykonatelným. Nerozlučný společník oprotx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx zn. 22 Cdo 4143/2013).
Jestliže z hmotněprávních předpisů ani ze smlouvy nevyplývá, že by předmět řízení nemohl být projednán vůči každému ze žalovxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx5, sp. zn. 21 Cdo 147/2015).
K odst. 1:
Většina případů účastnické plurality ve sporném řízení spadá pod úpravu obsaženou v komentovaném ustanovenxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxáváno několik samostatných nároků mezi více než dvěma subjekty. Samostatným společenstvím je tedy to společenství, kde je možno o právech a povinnostxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxdovat v samostatném řízení.
Samostatné společenství může vzniknout ve dvou modelových situacích:
-
již při zahájení řízení, a to tehdy, podá-lx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxní, ať již přistoupením dalšího účastníka, záměnou či změnou účastníků, nebo dokonce z rozhodnutí soudu tím, že spojí různé věci ke společnému projednxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxžníkova závazku nebo např. ve sporech o práva ze směnky společenství výstavce (či výstavců) vlastní směnky a směnečného rukojmího (směnečných rukojmxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx
x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx v Praze ze dne 29.10.1997, sp. zn. 2 Co 51/97: "Samostatné společenství na straně žalobců (a případně také na straně žalovaných) je v případě jejich plurxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxzických osob nezávisle na druhé, či na ostatních, právo uplatňovat občanskoprávní ochranu své osobnosti podle § 11 násl. obč. zák. sama. Obdobně bylxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxhu, bude každý z těchto subjektů odpovídat postižené fyzické osobě zvlášť, tj. samostatně. Tato skutečnost je podmíněna především též charakterem výxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx17).
Pro úplnost v této souvislosti rovněž upozorňujeme na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.1.2011, sp. zn. 21 Cdo 4593/2009, kde soud řešil otázxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx obsahovat i několik požadavků, jak má soud rozhodnout, a žalobce může požadovat, aby bylo rozhodnuto o více právech (jde o tzv. objektivní kumulaci), nxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxám (žalovaným), musí být ze žaloby mimo jiné patrno, jaké vůči každé z nich uplatňuje požadavky. Nemá-li žalobce potřebnou jistotu o tom, která z více osxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xýt ze žaloby patrno, jaká práva uplatňuje proti každému ze žalovaných, popřípadě že požaduje po více (všech) žalovaných poskytnutí plnění solidárně (xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxt. 1 o. s. ř. neurčitá žaloba, kterou by se žalobce domáhal, aby mu stejnou povinnost splnilo alternativně více žalovaných."
Každý ze společníků saxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxm vztahu. Soud může rovněž o nároku každého samostatného společníka rozhodnout samostatně a odlišně od rozhodnutí o nároku dalších společníků. Spolexxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxadě spojení věcí ke společnému řízení však žalob bylo podáno více). Nevyloučil-li naopak soud některé věci k samostatnému projednání, rozhoduje také x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx částečným a v řízení bude dále pokračovat s ostatními - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2001, sp. zn. 29 Cdo 177/2001: "Prohlášením konkurxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx
Lze tedy říci, že u samostatného společenství jsou do jednoho spojena řízení všech společníků a na nároky, resp. na povinnosti každého z nich musí soud xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxx x xxmůže konat za ostatní. Například jeden ze žalovaných může uzavřít smír s žalobcem pouze sám za sebe, nikoliv za všechny žalované. Tato skutečnost byla vxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxných v postavení samostatných společníků platí jen pro něj."
Rozhodnutí vydaná ve věci pak soud doručuje každému z účastníků zvlášť; pouze zastupuxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxapříklad částečný rozsudek či předběžné opatření zavazující jen některého ze společníků), doručuje se takové rozhodnutí pouze jemu a samozřejmě proxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxím doručovatelem do vlastních rukou dne 24. března. Druhého společníka však doručovatel nezastihl v místě trvalého bydliště a dne 25. března mu tedy byxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxy. Lhůta k odvolání tedy prvnímu účastníku začala běžet již 25. března, druhému účastníkovi až 5. dubna. Oba společníci se domluví na obsahu odvolání a pxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xeho náležitosti, bude se jím zabývat odvolací soud. Účastníkovi, kterému byl rozsudek doručen do vlastních rukou již dne 24. března, však lhůta skončixx xxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxho postavení společníků se může rovněž projevit v rozsudku, a to tak, že o jejich nárocích či povinnostech rozhodne soud u každého z nich různě. Některý zx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx soudu ze dne 17.2.2000, sp. zn. 20 Cdo 2599/98, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.1.2007, sp. zn. 20 Cdo 670/2006: "... osoby zavázané rozhodnutíx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxstníci společné náklady řízení podle poměru účastenství na věci a na řízení; nelze-li tento poměr určit, platí je rovným dílem (viz § 140 odst. 1). Vystuxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xodle poměru výše jednotlivých žalobou uplatněných nároků (tj. podle toho, jak se jednotlivé společně projednávané věci podílely na vzniku nákladů žaxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx několika účastníky řízení); k tomu z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2017, sp. zn. 28 Cdo 2692/2016.
Z hlediska odvolání proti rozhodnutí o vxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxí se výslovně vztahuje jen na některá práva nebo na některé účastníky, není právní moc výroku, který není napaden, odvoláním dotčena. To však neplatí v pxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky řízení. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.7.1999, sp. zn. 20 Cdo 1753/98: "U nároku vycxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxt, že nejde o nerozlučné společenství účastníků v rozepři, tu není rozhodná. Dlužno ovšem poznamenat, že uvedené úvahy se uplatní jen tehdy, bylo-li i o xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxvahu rozhodnutí, které ve vztahu k tomuto žalovanému reaguje na
dispozitivní
úkon žalobce (srov. § 96 odst. 1 o. s. ř.), případně na vady podání (srov. § xx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xa v případě rozvedených manželů v řízení o náhradu škody o něj nejde), určuje okruh účastníků řízení žalobce a soud je oprávněn posuzovat opodstatněnosx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxx2/2017).
K odst. 2:
Oproti samostatnému společenství se se společenstvím nerozlučným soud setkává spíše výjimečně. Zásadní rozdíl těchto důležxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxího tak musí být základem žaloby právo nebo povinnost nedílné povahy. Jinými slovy - jedná se o ty situace, kdy žalobce nebo žalovaný není ve věci (samostxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxolečná práva nebo společné povinnosti, že se účinky rozhodnutí o věci musí vztahovat na všechny účastníky, resp. společníky).
Podobně jako společxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx
x
xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxstupců původního účastníka.
Úkony jednoho z nerozlučných společníků platí i pro ostatní. Stačí tedy, aby procesní úkony činil jediný z nich, naxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xdyby bylo podáno všemi. Učiní-li opět jen jediný společník úkon ve lhůtě, má se za to, že lhůta byla zachována všem společníkům.
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxby, než tato překážka bude ustanovením opatrovníka odstraněna. Ačkoliv úkony jednoho z nerozlučných společníků platí i pro ostatní, pro zásadní (
disxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxstupujících na příslušné straně.
Není tedy přípustné, aby jediný účastník rozhodl pouze o své vůli o osudu řízení, které se týká všech společníků. K xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxníků sám bez ohledu na postoj ostatních (tzv. "obvyklé"), a procesní úkony, které mohou činit pouze všichni nerozluční společníci, popř. některý z nicxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxečníci činní (v řízení aktivní) a jiní nikoliv, platí, že procesní úkony činných společníků jsou bez dalšího účinné i pro ostatní, což je výrazem materixxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxé); budou-li si vzájemně odporovat, musí soud přihlédnout k povaze a účinkům rozporných procesních úkonů, jakož i k dalším konkrétním okolnostem každxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxto dispozitivních úkonů, tedy i ke změně žaloby, je třeba zásadně souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.
Nerozlučná subjektivxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxpívají i ostatním, tedy jsou ku prospěchu společného práva nebo povinnosti z pohledu zájmu všech nerozlučných společníků na výsledku sporu. Při rozpoxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxstupujících na jedné straně; ten pak vezme za účinný (závazný) pro všechny. K nečinnosti, popř. k výslovnému nesouhlasu ostatních společníků s procesxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxhlasu zmaření případného úspěchu žalujících nerozlučných společníků v řízení, je návrh změny žalobního petitu účinný i pro něho; k jeho nesouhlasu, pxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx účastní nerozlučné společenství, musí soud vydat
meritorní
či jiné rozhodnutí, které bude stejné pro všechny nerozlučné společníky. Pokud soud řízxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxtupovat všichni spoluvlastníci nemovité věci věcným břemenem zatížené, na straně žalované pak všichni z věcného břemene oprávnění.
K tomu judikoxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxvaných může být dáno v řízení o žalobě o zrušení nebo omezení věcného břemene za náhradu, kdy na jedné straně vystupují všichni spoluvlastníci nemovitoxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxsí žalovat všechny ostatní spoluvlastníky, kteří pak vystupují jako nerozluční společníci.
Dalším poměrně častým příkladem sporů s prvkem nerozxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xŘízení o určení /vyslovení/ neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách se musí účastnit /buď jakx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xsoba, oprávněná podle zvláštního právního předpisu předmět dražby zcizit, dražebník a vydražitel; na straně žalovaného je třeba tyto účastníky povaxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxí: "Byla-li žaloba o neplatnost veřejné dobrovolné dražby podána u soudu do 3 měsíců ode dne jejího konání, právo na vyslovení neplatnosti veřejné dobrxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxtníky řízení (postupem podle ustanovení § 92 o. s. ř.) až na návrh podaný po uplynutí této lhůty."
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.1.2006, sp. zn. xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x x x xxxxxx x xxxxxxých dražbách se musí účastnit (buď jako žalobci, nebo jako žalovaní) navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražexxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx
xxxxx xozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23.1.2017, sp. zn. 21 Cdo 3697/2016, závěr o neplatnosti dražby musí pro všechny nerozlučné společníky vyznít stejně. x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx procesních (upravujících průběh řízení). Skutečnost, že se jeden z nerozlučných společníků stal nezpůsobilým být nadále účastníkem řízení (zaniklx x xx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxiká, vyžaduje-li to hmotněprávní povaha předmětu řízení.
Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele. K nabytí dědictví zůstavitelovými dědici nedochxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xe dědictví se sice nabývá smrtí zůstavitele (s účinností ke dni smrti zůstavitele), ale jen tehdy a v takové podobě, jak to vyplývá z usnesení o dědictví. xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxudu považováni za vlastníky všeho majetku patřícího do dědictví (všech věcí, pohledávek a jiných majetkových práv zůstavitele) a z právních úkonů, týxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxý podíl vyjadřuje míru, jakou se navzájem podílejí na těchto právech a povinnostech. Ve sporech s jinými osobami, týkajících se věcí nebo majetkových pxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxávce vyplývá, že - nedošlo-li (dosud) mezi více dědici k jejímu vypořádání v řízení o dědictví nebo v řízení zahájeném žalobou podanou podle § 175y odst. x x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxo nedělitelný) společně a nerozdílně; z užití ustanovení § 513 obč. zák. pak vyplývá, že kterýkoliv z dědiců může žádat po dlužníku celé plnění, samozřxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxxxpěch všech dědiců (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2016, sp. zn. 22 Cdo 5356/2014).
V případě nerozlučného společenství na straně žalovanýxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx
Nerozluční společníci dále platí společné náklady společně a nerozdílně (srov. komentář k § 140 odst. 1). Výrok o solidární (společné a nerozdílné) xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxečníků. Nejde-li o tento druh společenství, je třeba o povinnosti každého z účastníků, kteří vystupují na téže straně a kterým je náhrada ukládána, rozxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx x x x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
V odvolacím řízení soud projedná věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí; tímto rozsahem není vázán v případech, kde jde x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxnovu řízení a pro dovolací řízení.
Právní stav komentáře je ke dni 1.3.2019.
Komentář k § 91a
Komentátor: Trebatický, Janek, Vančurovx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx jinými osobami, může uplatnit svůj nárok samostatnou žalobou (srov. komentář k § 79) podanou proti účastníkům takového řízení. Toto ustanovení upravxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxy postupovat. Neuplatní-li svůj nárok tímto způsobem, zůstává jí zachována (komplikovanější a zdlouhavější) možnost domáhat se ochrany svých práv v xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx osobě napadnout žalobou účastníky sporného řízení, uplatňuje-li tak své vlastní právo k předmětu tohoto řízení (tzv. hlavní intervence); na rozdíl ox xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxce zahajováno zcela nové řízení. Žalobcem (tj. třetí osobou, která si činí zcela či částečně nárok na věc či právo, o kterém je již jednáno v jiném řízení) xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xrávo či věc mezi více subjekty najednou tak, aby nemuselo být po skončení původního řízení vedeno další.
Podmínky pro takové řízení jsou následujícxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx osoba, od účastníků tohoto řízení odlišná. Tato osoba uplatní vůči účastníkům původního řízení nárok na věc či právo žalobou.
Aby mohl být úspěšný, xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xa interventovi, aby označil i další účastníky řízení, tedy žalované (těmi musí být všichni účastníci původního řízení); ze žaloby musí být dále patrnox xx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxla veškeré nutné i vhodné náležitosti, postačí, když žalobce řádně označí všechny žalované, bude tvrdit a prokazovat svůj nárok a uvede, že mezi žalovaxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xy navíc žalobce žalobu u místně či věcně nepříslušného soudu (jak místní, tak věcná příslušnost náleží soudu, u kterého je vedeno původní řízení), nemuxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxchny jeho účastníky, či mezi žalovanými uvede naopak někoho, kdo mezi účastníky nepatří, nemůže se žalobou uspět pro nedostatek pasivní věcné legitimxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxhat se ochrany svých práv žalobou podle § 91a o. s. ř. v případech, kdy se třetí osoba domnívá, že jí svědčí lepší hmotné právo k předmětu sporu než stranámx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx za žalované všechny účastníky probíhajícího intervenovaného řízení, nemůže být hlavní intervence pro nedostatek pasivní legitimace úspěšná. Hlavxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxchází z předpokladu, že je to žalobce (hlavní intervent), komu ve skutečnosti svědčí hmotné právo k této věci nebo právu.
Petit
žaloby, kterou se uplatxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxvat konečné řešení právního poměru nebo práva, o něž v probíhajícím řízení jde. Hlavní intervence vyžaduje, aby stejný žalobní
petit
směřoval proti vxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxmé se vždy nejprve zabývá tím, zda je důvodná; je-li po právu, vyhoví jí vždy proti všem žalovaným."
Žalobu podle komentovaného ustanovení lze podat xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxením řízení či po jeho pravomocném skončení nemůže být úspěšná pro předčasnost nebo překážku
rei iudicatae
a soud ji bez dalšího zamítne.
Rozhodnuxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxný. S ohledem na to by měl být formulován i
petit
žaloby; zpravidla tedy bude shodný s petitem žaloby, kterou bylo zahájeno původní řízení. Uplatňuje-lx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxy týž
petit
směřoval proti všem žalovaným.
Řízení o hlavní intervenci může soud vést samostatně. V původním řízení pak může pokračovat teprve potéx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxtovaného ustanovení, kterým je především hospodárnost řízení, a to jak z hlediska finančního, tak časového.
V rámci společného projednání věcí soxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxujícími proti všem žalovaným stejně. Žalobu mezi původními účastníky pak samozřejmě zamítne. Pouze v případě neúspěchu interventa se bude soud zabývxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxnci, jsou řízení zahájená tzv. reivindikační žalobou (žalobou na vydání věci), kdy se dva účastníci přou o své právo věc držet a třetí osoba se domnívá, žx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxdech, tedy u negativních určovacích žalob a ve statusových věcech, své místo nemá.
Příklad: Pan Páleníček si od pana Vaňáska zakoupil ojeté motorovx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx celá smlouva se od počátku ruší a kupující je povinen vozidlo prodávajícímu do 3 dnů vrátit. Pan Páleníček kupní cenu neuhradil, vozidlo však vydat odmíxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxíšek, kterému byl před půl rokem odcizen vůz stejné značky i barvy. Pan Kulíšek je podle různých znaků na vozidle (drobné oděrky, mlhová světla, stopy po xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxeníček, vozidlo koupil od pana Vaňáska, který se s ním o ně nyní soudí; pan Páleníček však nehodlá automobil vydat ani panu Vaňáskovi, ani panu Kulíškovix xxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx V žalobě řádně označí oba účastníky původního řízení a uvede, že je mezi nimi vedeno u soudu v Benešově řízení o vydání věci. Pan Kulíšek domnívaje se, že pxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxože pan Vaňásek bydlí v obvodu soudu pro Prahu 10, kam to má pan Kulíšek z pražských Vinohrad, kde bydlí, blíže, podá žalobu k tomuto soudu. Obvodní soud prx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xntervenci, spojí obě věci ke společnému projednání. V řízení pak na základě znalecké expertizy zjistí, že vozidlo má pozměněno identifikační číslo, pxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx výrok bude znít takto:
I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni vydat žalobci vozidlo (zde bude uvedena přesná specifikace) do 3 dnů od právní moci rozsudku.
xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx.. Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit na nákladech státu České republice na účet Okresního xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
Komentátor: Jirsa, Janek, Trebatický
V žalobě žalobcem vymezený okruh účastníků (§ 90) nemusí být pro celé sporné řízení definitivní. Procesní přexxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxí, při nichž může dojít ke změně v tom, kdo bude účastníkem řízení a s kým je soud povede a ukončí:
Graf č. 3: Přehled změn v okruhu účastníků a na řízení zúxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xebo záměny některého z dosavadních účastníků řízení. Zákon tímto způsobem umožňuje napravit nedostatek věcné legitimace, ať už na straně žalující nexx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxyššího soudu ze dne 14.7.2010, sp. zn. 28 Cdo 652/2010), a který by jinak vedl k jejímu zamítnutí. Již z použité terminologie (žalobce, žalovaný) je zřejxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx x x xx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxasti).
Smyslem obou institutů je tedy zabránit zamítnutí žaloby, lze-li nedostatek věcné legitimace napravit a zároveň je účelné věc projednat v jxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxí subjekt, že by mohl být též účastníkem, což by řízení neúměrně zkomplikovalo, prodloužilo i prodražilo). Vedle uvedeného příkladu citujeme v této soxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxozilo-li by jinak žalobci zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku věcné legitimace; zároveň však musí brát v úvahu též hledisko procesní ekonomie, které xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx"
xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xstanovení naplněn. Není namístě vyhovět takovému návrhu, pokud je evidentní, že i poté, co dojde ke změně v okruhu účastníků, bude žaloba stejně pro nedxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx zejména znamená, že v konečném rozhodnutí ji může vyřešit odlišně.
Soud musí vždy, je-li podán návrh podle § 92, zkoumat, zda jsou splněny podmínky řxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxlovaného. V takovém případě nemůže soud postupovat jinak, než že řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 a 2 zastaví.
Změny v okruhu účastníků nemůže xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x a níže uvedené usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 792/2010).
Vzhledem k tomu, že procesní instituty připuštění a záměny účastníků se týkají poxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxuhu účastníků právě strany žalující, musí ten, jehož přistoupení do řízení nebo vstup na žalobcovo místo jsou navrhovány, se vstupem do řízení souhlasxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xe svobodně rozhodnout, zda chce svá práva u soudu uplatňovat či nikoliv. Není-li tedy takový souhlas k návrhu připojen, musí soud zjistit, zda ten, kdo mx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxky proti nečinnosti podle § 101 odst. 4 (viz komentář), neboť nejde o návrh týkající se postupu a vedení řízení, ale o návrh ve věci samé (k tomu srov. napřx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xemusí a soud jejich stanovisko k němu nezjišťuje, neboť je právně nevýznamné. Stejně jako při podání žaloby zde právě na základě dispoziční zásady okrux xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x zákonné koncentrace řízení na straně druhé. Podle ustanovení § 118b odst. 2 (viz komentář k němu) totiž platí, že došlo-li k přistoupení dalšího účastxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x skončením prvního jednání, které bylo nařízeno po přistoupení nebo záměně účastníka a které se ve věci konalo. O těchto důsledcích musí být účastníci pxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxávních i procesních vztahů předchůdce, dojde-li k záměně či přistoupení, je tomu jinak: Procesní úkony účastníka, který vystoupil z řízení, nejsou záxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxadnímu) v žádném vztahu a nelze po něm spravedlivě požadovat, aby nesl nepříznivé důsledky jeho případných procesních pochybení. Proto je třeba napříxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.6.2011, sp. zn. 22 Cdo 3085/2009).
K odst. 1:
Úprava možnosti přistoupení účastníka se uplatní v řízení, v jexxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxst v řízení na straně žalující je třeba k založení aktivní legitimace ve věci. Může jít i o případ, kdy žalobci právo, jehož přiznání se v řízení domáhá, nexxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xde-li o takovýto nedostatek, jehož neodstranění by vedlo k zamítnutí žaloby pro nedostatek věcné legitimace, lze jej odstranit přistoupením dalšího xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx účastníků je z hmotněprávního hlediska předpokladem úspěchu ve věci.
Ke smyslu institutu přistoupení dalšího účastníka do řízení se výstižně vyjxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení a který by jinak neodvratně vedl k zamítnutí žaloby, přičemž se xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx v úmyslu domáhat se splnění povinnosti od jiného subjektu, který by s původním tvořil samostatné společenství, je zásadně institutem pro změnu v okruhx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx, že žalobce navrhne, aby do řízení přistoupil další účastník, se záměrem posléze účast původního žalovaného v řízení ukončit (viz např. usnesení Vrchxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxní o navrženém přistoupení do řízení zřejmé (nepochybné), že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován, nejsou splněny poxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx smyslu § 92 odst. 2. Stejně tak je nepřípustné, aby byl obcházen návrhem na vydání opravného usnesení. "Opravné usnesení podle § 164 o. s. ř. slouží zásaxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxmůže soud cestou vydání opravného usnesení napravovat chybu žalobce - k tomu slouží pouze institut záměny účastníků podle § 92 odst. 2 o. s. ř." (usnesenx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxm manželů, kteří mohou např. jako spoluvlastníci nemovitosti svůj nárok na nájemné, vyklizení apod., žalovat pouze společně. Podá-li žalobu jen jedex x xxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxx xx xx xx xxxxxk někdo domáhal nároku proti manželům např. ve vztahu ke společnému jmění. Zde by žaloba musela být v případě, že nesměřovala proti oběma, zamítnuta pro xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx Na straně žalobce vystupoval jediný účastník, za žalovaného označil pouze jednu osobu. Soud nařídil ve věci jednání a v předvolání k němu vyzval žalobcxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxostatek aktivní i pasivní věcné legitimace, neboť tvrdí, že nemovitost je sice skutečně ve spoluvlastnictví, oba podíly však náležejí do společného jxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxložil, tvrzení žalovaného potvrdí. Jelikož žalobce není zastoupen advokátem, poučí jej soud podle § 118a odst. 4 o právu podat návrh na přistoupení účxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxí zjistí, že i v případě přistoupení dalších účastníků budou splněny podmínky řízení, neboť obě navrhované nové účastnice mají procesní způsobilost. xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxy shromážděny veškeré důkazy potřebné pro rozhodnutí ve věci a po připuštění nových účastnic do řízení bude moci být věc při dalším jednání skončena. Spxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxjnost přítomna manželka žalobce a ihned vyjádřila do protokolu svůj souhlas. V našem případě tomu tak nebylo, a soud tedy musel vyčkat jejího stanoviskxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxní zněl takto:
Soud připouští,
I. aby do řízení na straně žalobce jako další účastník přistoupila Iva Nová, nar. 1.3.1965, bytem ...
II. aby do xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxto případě by však s ním pravděpodobně nikdo z účastníků neuspěl. Žalobcově návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno, takže by stěží mohl proti rozhodnutí nxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxseny
relevantní
námitky, neboť žalobce svým návrhem pouze uplatnil dispoziční právo stanovit okruh účastníků.
Také žalobě o určení platnosti nexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxdeného právního úkonu (smlouvy), popřípadě jejich právní nástupci; jinak je dán nedostatek (aktivní nebo pasivní) věcné legitimace (viz rozsudky Nexxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx podle § 92 odst. 1 je odpovídající návrh žalobce obsahující identifikaci účastníka, jehož přistoupení do řízení žalobce navrhuje, vymezení skutečnxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxulaci výroku postačí přidržet se textu zákona a uvést jej návětím:
Soud připouští, aby do řízení přistoupil jako další účastník na straně žalující (xxxxxxxxxx xxx
x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xe právem žalobce, k jehož výkonu jej nelze nutit. Je logické, že podmínkou vstupu dalšího účastníka do řízení na straně žalobce je jeho souhlas s navrženxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxihlíží (§ 41a odst. 2) - viz rozsudek Nejvyššího soudu z 19.2.2009, sp. zn. 21 Cdo 3119/2008.
Další předpoklady přistoupení účastníka do řízení vyplxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxdním řádu pro odstraňování případných nedostatků v podmínkách řízení (srov. § 103 a násl.) či v žalobě jako takové - srov. § 43 (viz např. usnesení Nejvxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx že svým rozhodnutím nevytvoří procesní stav, který by mu bránil v řízení pokračovat. Soud nesmí připustit přistoupení dalšího účastníka do řízení, nexxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxtek své pravomoci (§ 7), věcné příslušnosti (§ 9) nebo překážku věci zahájené (§ 83) či překážku věci rozsouzené (§ 159a xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxoupivšímu účastníku na straně žalovaného žalobou domáhá, nebo čeho se přistoupivší účastník na straně žalobce žalobou domáhá vůči původnímu žalovanxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxení Nejvyššího soudu ze dne 19.9.2017, sp. zn. 27 Cdo 542/2017, i výše uvedený příklad.
Soud také nesmí připustit přistoupení dalšího účastníka do řxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 319/2008).
Zaměření žaloby vůči dalšímu žalovanému návrhem na jeho přistoupení jen z důvodu žalobcovy nejistoty v tom, zda nxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxace přešla na jiný subjekt, musí provést volbu, neboť svůj stav právní nejistoty může řešit leda návrhem podle § 107a odst. 1 anebo podáním nové žaloby pxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxastníka, který přistoupil do řízení na straně žalobce, se staví dnem, kdy byl soudu doručen souhlas tohoto účastníka se vstupem do řízení (rozsudek Nejxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxpení do řízení (§ 92 odst. 1), se běh hmotněprávních lhůt staví dnem, kdy návrh na jeho přistoupení dojde soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xniž by však jakkoliv řešilo či předjímalo otázku věcné legitimace účastníků, tedy zda a kterému účastníku svědčí hmotné právo či který účastník je nosixxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx a právního posouzení věc" (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2010, sp. zn. 23 Cdo 4363/2010, a rozhodnutí tam citovaná).
O návrh na přxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxípadě, rozhodne-li se v průběhu již zahájeného řízení žalobce uplatnit svůj nárok (se samostatným skutkovým základem) vůči další osobě (v postavení sxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xozhodne uplatnit svůj nárok vedle dlužníka (stávajícího žalovaného) i proti ručiteli za dlužníka. Byť se v praxi stává, že i o tomto návrhu se rozhoduje xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x příslušným návrhem xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxx xxxoby však nejde v případě, že žalobce kromě dosavadního nároku, který uplatňuje i nadále, uplatní další samostatný nárok a dojde tak k tzv. objektivní kuxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxoku je třeba považovat za další žalobu. Pokud soud dospěje k závěru, že tyto nároky se ke společnému projednání nehodí, rozhodne o vyloučení věci k samosxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx999, sp. zn. 2 Cdon 535/97).
K odst. 2:
Je-li v řízení zjištěno, že právo, jehož přiznání se žalobce domáhá, mu vůči žalovanému nesvědčí (a to ani ve spxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxloby předejít návrhem na záměnu žalobce nebo žalovaného, v rámci které věcně nelegitimovaný účastník z řízení vystoupí a místo něj do řízení vstoupí osxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx předešel zamítnutí žaloby) navrhne záměnu žalovaného, tedy aby jeho osoba byla nahrazena někým jiným, o němž má zato, že je povinen k náhradě předmětné xxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx x xxávním vztahu mezi původními účastníky bylo rozhodnuto meritorně. Jelikož záměnou účastníků řízení pro toho, kdo z něj vystupuje, končí, aniž by se ve vxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xalšího účastníka) soud rozhoduje usnesením, proti němuž je přípustné odvolání (proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání).
Tak jako v případě pxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxce, navíc pak souhlas žalovaného a odpovídající rozhodnutí soudu. I v případě záměny účastníka platí obecná úprava o podmínkách řízení, odstraňování xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxstníka. Jak vyplývá z již citované judikatury, soud kromě uvedené úpravy dbá i dalších zásad, na nichž civilní řízení stojí, včetně požadavku hospodárxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xby v zájmu vyhnout se případnému zamítnutí žaloby a potřebě získání souhlasu žalovaného se záměnou byl zákonem stanovený postup pro záměnu účastníka nxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxtečně vzata zpět, nebo i xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxy účastníků ve smyslu ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř. obcházen tím, že žalobce navrhne, aby do řízení přistoupil další účastník (další žalovaný nebo dalxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx přistoupení dalšího žalobce do řízení obchází institut záměny účastníků."
U návrhu na přistoupení by soud měl proto zkoumat, zda je původní účastnxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xšak musí souhlasit vždy i žalovaný. Připustil-li by soud v takovéto situaci přistoupení nového účastníka, mohl by pak žalobce, který nebyl aktivně věcxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxti původnímu žalovanému a na jeho místě by zůstal pouze nový žalovaný. Výsledkem by tedy byl stav stejný jako po záměně účastníků, žalovaný by však byl zkxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx změně místní ani věcné příslušnosti soudu. I zde platí § 11 odst. 1, jsou tedy rozhodné okolnosti, které tu byly v době zahájení řízení. Záměnou účastníkx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxení ukončena, řízení končí (a pro nově vstoupivšího účastníka, který není vázán úkony svého předchůdce, začíná od počátku), je třeba zároveň rozhodnoxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xe ho v tomto řízení týká ("Má-li dojít k záměně účastníků postupem podle § 92 odst. 2, pak původní (zaměňovaný) účastník řízení přestává být účastníkem řxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxí z úřední povinnosti rozhodnout i o náhradě nákladů řízení tohoto účastníka. Důvodem, pro který je možno záměnu připustit, je vždy nedostatek věcné lexxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxx xxměnu zavinil, a proto se použije ustanovení § 146 odst. 2, věta první, nejsou-li výjimečně dány důvody pro aplikaci § 150. Ať z řízení vystupuje, či ať z něx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx usnesení o záměně může například znít:
Soud připouští, aby dosud žalovaná společnost XYZ, s. r. o., IČ: 1234567, se sídlem Praha 2, Americká 12, z řízxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxti XYZ, s. r. o., IČ: xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx postup podle § 92 v podobě přistoupení dalšího účastníka nebo v podobě jeho záměny je právem žalobce, který také nese odpovědnost za důsledky s tím spojxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxích občanského soudního řádu. V této souvislosti se však poučovací povinnost omezuje pouze na procesní práva a povinnosti účastníků. Proto např. poučxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxlně vybočuje, oslabovalo by úlohu soudu jako nestranného orgánu a zakládalo by tak nerovnost mezi účastníky občanského soudního řízení - srovnej nálex xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xom, že ve věci má či může být žalován další žalovaný, není součástí poučovací povinnosti soudu dle § 5 (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2001, sp. xxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx sp. zn. IV. ÚS 3/18: "Není v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny, poskytne-li soud zaměstnanci, který je v posuzovaxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxlné právo na náhradu škody z titulu pracovního úrazu, jestliže původní zaměstnavatel se v průběhu doby složitě transformoval. Ponechání této otázky, xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxlší postup dovolatele vyplývají, je v takovém případě porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny." Nutno však dodat, že v kauze, kterx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx jejího zaměstnavatele natolik nepřehledná situace (nebylo zřejmé, kdo jí má nadále platit rentu), že ji nebyl schopen jednoznačně vyřešit ani Nejvyšxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxků možné nejsou (viz § 216 a § 243b); stejně je tomu i v řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení (§ 235b odst. 2). Ani zde ustanovení § 92 neplatí. Nxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxka právní účinky, není třeba, aby odvolací soud o takovém návrhu vůbec rozhodoval. Uvedeným způsobem nemůže být v odvolacím řízení okruh účastníků změxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx v odůvodnění rozhodnutí, xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxníka nelze použít ke zhojení případného nedostatku věcné legitimace, ke kterému došlo v důsledku okolností nastalých až v průběhu řízení. Připuštění x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx ke dni 1.3.2019.
Komentář k § 93
Komentátor: Jirsa, Janek, Trebatický
K odst. 1:
Vedle žalobce a žalovaného zákon umožňuje stanovenou míru účasti xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxzení neúčastnícím se osobám možnost ovlivnit jeho průběh tím, že do něj vstoupí za účelem podpory (pomoci) některé z procesních stran, tedy žalobce nebx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxho, na jehož straně má vedlejší účastník ve sporu vystupovat, je proto samozřejmým předpokladem účasti vedlejšího účastníka v řízení. K tomu srov. usnxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxení postavení toho účastníka, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, za předpokladu, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu. Záxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtenství tedy neslouží pouze k ochraně zájmů vedlejšího účastníka, ale zároveň i k ochraně zájmů hlavního účastníka řízení, na jehož stranu vedlejší účxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxm (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.2.1999, sp. zn. 20 Cdo 91/99, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.4.2008, sp. zn. 29 Odo 1019/2006, usnesenx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx jeho výsledku, tedy na vítězství jedné ze stran, příp. na smírném vyřešení sporu. Například je tomu tak v případech, kdy z povinnosti žalovaného mu vyplxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx To je typické především u pojištění; pojišťovny jsou také patrně nejčastějšími vedlejšími účastníky ve sporech a jejich účast může být ku prospěchu prxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxově pojištěn, a případně jeho pojišťovnu vyzvat ke vstupu do řízení. V usnesení Městského soudu v Praze z 15.8.2014, sp. zn. 20 Co 333/2014, se praví: "Prx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxná smlouva, zahrnující též odpovědnost za škodu, a sama pojišťovna možné pojistné plnění podle této smlouvy nevylučuje."
Do řízení může jako vedlexxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxkládat pouze jako obecný zájem státu, nýbrž je nezbytné jej posuzovat s ohledem na jeho postavení nositele veřejných funkcí a s veřejným zájmem k bezproxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx pouze stát jako takový (Česká republika), ale rovněž konkrétní organizační složka státu (např. Ministerstvo financí ČR), byť v civilním řízení zásadxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xato organizační složka v pozici vedlejšího účastníka v soudním řízení vystupovat. Stát může být vedlejším účastníkem na téže sporné straně, kde je účaxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxdlejším účastníkem na téže sporné straně, kde je účastníkem, za nějž vystupuje jiná organizační složka." Tomuto rozhodnutí předchází usnesení ze dne xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxekci tohoto názoru se zřetelem ke znění zákona i s ohledem na skutečnost, jak složitě strukturovaným subjektem je stát.
Zájem na výsledku sporu je třxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxpad do sféry těchto jeho práv.
Jak uvádí např. Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 29.10.2012, čj. 2 Cmo 273/2012-110, "o právní zájem na výsledku řízxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxtného. Pouhý morální, majetkový nebo jiný neprávní zájem na výsledku řízení nepostačuje." Nebo dále týž soud v usnesení ze dne 23.8.2012, čj. 2 Cmo 142/xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xx vedlejší účastník má právní zájem na vítězství tehdy, jestliže by se prohra takového účastníka nepříznivě dotkla jeho právního postavení. Pokud chce x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxní účastník (žalobce) povinen plnit bez ohledu na to, zda již plnil jemu žalovaný a není tedy důvod pro to, aby subdodavatel vystupoval v řízení jako vedlxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxu blíže specifikován. Zákonodárce ponechává na úvaze soudu v každém konkrétním případě, jak jej vyloží a aplikuje. Zkoumání právního zájmu na výsledkx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxní. Při posuzování otázky právního zájmu vedlejších účastníků na výsledku řízení nelze akcentovat jen aspekt hmotněprávní, neboť právní zájem na výsxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xoudu z 5.8.2009, sp. zn. I. ÚS 2036/08, nebo z 8.12.2004, sp. zn. I. ÚS 553/03.
Typicky se lze s vedlejším účastnictvím setkat například ve sporech o náxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xá za něj v případě neúspěchu plnit. Vstup vedlejšího účastníka často průběhu řízení prospěje; soud by měl tedy vždy aktivně zjišťovat, zda není žalovanx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxzení o určení vlastnictví na straně navrhovatele pouze z existujícího nájemního vztahu na základě platné nájemní smlouvy. Na užívání předmětu nájmu nx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxx97).
Ve vztahu k vylučovacím žalobám dle § 19 odst. 2 zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, Vrchní soud v Olomouci zaujal v usnesení z 5.12.2002x xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxdlejší účastník měl existující právo na oddělené uspokojení (§ 28 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání), které by mu umožňovalo, aby jeho zajištěná pohxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxrsní podstaty bylo právní postavení vedlejšího účastníka přímo dotčeno z hlediska jeho postavení věřitele v konkursním řízení. Hmotný zájem vedlejšxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxiem rozhodování o přípustnosti vedlejšího účastníka. Podmínka právního zájmu vedlejšího účastníka na výsledku sporu není dána ani tím, že vedlejší úxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxn právem uznaným titulem, který by vedlejšímu účastníkovi zakládal konkrétní právo k věcem, které mají být podle návrhu z podstaty vyloučeny."
Tytx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxvní sféry dotkne pozitivně. Není možné, aby vystupoval vedle žalobce i žalovaného zároveň. To se v průběhu řízení formálně projevuje jak při jednání, kxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxové osoby, že jde o vedlejšího účastníka na straně žalobce nebo žalovaného (k tomu srov. komentář odst. 157 odst. 1 a zde uvedený příklad rozsudečné znělxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxlivě každý společník. U společenství nerozlučného platí, že přistoupením k jednomu ze společníků přistupuje vedlejší účastník i ke všem ostatním.
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx x xxvinností, které jsou shodné v procesních právech, s výjimkou úkonů, které znamenají dispozici s řízením nebo předmětem řízení, ale nikoliv v hmotných xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xodporuje procesní stranu, a proto může být například v témže řízení slyšen jako svědek.
K odst. 2:
Účinky vstupu nastanou okamžikem, kdy soudu dojdx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxž se děje zejména tehdy, je-li ten, kdo chce do řízení jako vedlejší účastník vstoupit, přítomen jednání.
Do řízení může vstoupit vedlejší účastník xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxtník chce, aby vyzvaná osoba přistoupila jako vedlejší účastník na straně jeho, či u protistrany. Vstupuje-li do řízení vedlejší účastník z vlastního xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx na tuto výzvu. Vstup vedlejšího účastníka soud ostatním účastníkům oznámí buď písemně, nebo (v případě, že k němu došlo při jednání či krátce před ním) úxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxého až v jeho průběhu. Může se tak stát v prvostupňovém řízení nebo v řízení o opravných prostředcích, včetně mimořádných, vstoupí-li účastník až v průbxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx
Soud při vstupu vedlejšího účastníka zkoumá, zda má vstupující způsobilost být účastníkem řízení (§ 19) a procesní způsobilost (§ 20). V tomto smyslx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxá procesní způsobilost, soud řízení dle § 104 odst. 1 o. s. ř. ve vztahu tohoto subjektu k ostatním účastníkům řízení zastaví - rozhodnutí o nepřipuštěnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxpoziční právo žalobce se na okruh stanovení vedlejšího účastenství nevztahuje. "Vstup vedlejšího účastníka do řízení předpokládá projev vůle (sdělxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxí k žalobě (nebo jiném podání) se subjekt za vedlejšího účastníka označí" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2005, sp. zn. 25 Cdo 356/2005).
Máxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxtčené strany sporu. Vzhledem k tomu, že vedlejší účastenství v řízení nelze založit proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší úxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xodporovat, je na místě postup podle § 93 odst. 2 věty druhé. Vyjádří-li nesouhlas se vstupem vedlejšího účastníka účastník, na jehož straně hodlá vedlxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx).
Přípustnost vedlejšího účastenství soud z úřední povinnosti nepřezkoumává a rozhoduje o ní jen na návrh některé ze stran. Vedlejší účastenství xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x x xxx xx x xxxxxacím řízení. O takovém návrhu pak rozhoduje odvolací soud, i když vedlejší účastník do řízení vstoupil již před soudem prvního stupně. I po právní moci rxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx na podané oprávněnou osobou a (v případě, že je i jinak včasné a přípustné) je meritorně projednat. Právo disponovat s takovým odvoláním poté, co by vedlxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx Odo 260/2005).
O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhoduje usnesením. Proti usnesení, jímž soud rozhodl o návrhu na nepřipuštění vedlexxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xávrhu odvolací soud, odvolání přípustné není (usnesení Nejvyššího soudu z 23.1.2003, sp. zn. 26 Cdo 8/2003). "Proti usnesení, jímž odvolací soud potvxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxx přípustné" (usnesení Nejvyššího soudu z 26.3.2008, sp. zn. 21 Cdo 1775/2007).
Jak bylo uvedeno v úvodu, podmínkou vedlejšího účastenství je právnx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxty účastníků. Jedině ti totiž mohou navrhnout, aby soud rozhodl o přípustnosti vedlejšího účastenství, a teprve na základě takového návrhu se soud otáxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxý z účastníků namítá nepřípustnost jeho vedlejšího účastenství. Soud pak musí zjistit, zda se jedná skutečně o právní zájem na vítězství některého z účxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxm na výsledku sporu. Nájemce má právní zájem na výsledku sporu, půjde-li v něm o vlastnické právo k nemovitosti, ve které si pronajal od žalovaného, jehox xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx zvýší jeho šance na vymožení pohledávky. Zde totiž výsledek sporu nebude mít dopad na právní sféru takové osoby, neboť právní vztah mezi ní a žalobcem se xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxska hmotného práva.
Příklad: Vilém Karas uzavřel s bankou smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Jeho závazek byl xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxh včetně příslušenství splatným. Na to jej zažalovala. Ručitel se o sporu dozvěděl, neboť na rozdíl od dlužníka se kontaktům s bankou nevyhýbal, a rozhoxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxbu rodinného domu. Vědom si oprávněnosti nároku banky i zhoršujícího se postavení dlužníka, dospěl k závěru, že je v jeho zájmu, aby banka co nejdříve doxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xanky, tedy žalobce. Okamžikem, kdy soudu došlo všechny náležitosti splňující podání, v němž pan Kytka oznámil, že na straně žalobce vstupuje do řízení xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxud v této fázi nezabýval, přestože tvrzení v tomto směru v podání chyběla. Oznámil pouze přípisem oběma účastníkům, že na straně žalobce do řízení přistxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxší účastník ve skutečnosti nemá zájem na výsledku sporu, a pokud snad ano, rozhodně ne na vítězství té strany, již se rozhodl podporovat. Soud poté vyzvax xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xeznámil soud jak se svým ručitelským závazkem za dluh žalovaného, tak i se zjištěními o jeho zhoršující se majetkové situaci, což doložil ručitelským pxxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxou volbu. Soud proto rozhodl usnesením, jehož výrok zněl:
Vstup Karla Kytky, bytem Aš, Kostelní 37, do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žaxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxesní povahy. Vedlejší účastník tak sice může být rozhodnutím soudu zavázán k náhradě nákladů řízení nebo naopak mu náhrada těchto nákladů může být přizxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxek Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2000, sp. zn. 26 Cdo 1986/99).
Pravidlo uvedené v § 93 odst. 3, že vedlejší účastník má v řízení stejná práva a povinnosxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxt. 3 nedopadá; možnost vedlejšího účastníka podat odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně proto upravuje § 203 odst. 1 a podat žalobu na obnovx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxcího soudu, byl v soudní praxi přijat (za pomoci argumentu e silentio legis) jako správný závěr, podle kterého vedlejší účastník není (podle právní úprxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xdo 4231/2008).
Podle § 203 odst. 1 vedlejší účastník může podat odvolání jen tehdy, vstoupil-li do řízení nejpozději do 15 dnů od doručení rozhodnuxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx nesouhlasí. Dle § 231 odst. 1 žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost může podat z důvodů uvedených v § 228 a 229 též vedlejší účastník, vstoupixxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxní oprávněn účinně vznést námitku promlčení ve prospěch (hlavního) účastníka, na jehož straně se řízení účastní (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xyjádření k žalobě). Nejvyšší soud k tomu judikoval ve svém rozsudku ze dne 28.5.2013, sp. zn. 25 Cdo 4258/2011, takto: "Podmínky pro vydání "kontumačníxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xhůtě a řádně za žalovaného vedlejší účastník, byť účastník sám se k výzvě nevyjádří."
Byť je předpokladem jeho vstupu do řízení pomoc jedné ze stran, xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxí po uvážení všech ostatních okolností (§ 93 odst. 3, věta třetí). Jako rozhodující budou platit ty, jež jsou v konečném důsledku pro dotčeného xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxn v dotčeném směru nečinný.
Vedlejší účastník nemůže v rozporu s vůlí účastníka, kterému v řízení pomáhá, jakkoliv disponovat s řízením nebo jeho přxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxaně pak nemůže nárok ani uznat. Vedlejší účastník nemůže sám uzavírat soudní smír, kterým by byl jím podporovaný účastník zavázán. Není ovšem vyloučenxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x řízení přerušeném podle § 110 odst. 1, účinně vzít zpět odvolání podané tímto účastníkem, apod. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 7.1xxxxxx xxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xn. R I 1069/31). "Jestliže účastník řízení podporovaný vedlejším účastníkem vzal své dovolání zpět, pozbývá tím vedlejší účastník subjektivní legitxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxe 29.6.2004, sp. zn. 29 Odo 231/2002).
Například u sporu o náhradu újmy z automobilové nehody, jehož se jako vedlejší účastník účastní pojišťovna, kxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx má právo se odvolat proti rozhodnutí soudu a tento jeho procesní úkon je v případě nečinnosti účastníka účinný, jako by jej účastník vykonal sám. To však xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí podat nemůže.
Z toho, že v řízení vystupuje vedlejší účastník sám za sebe, vyplývá i jeho poplatková povinnost. Poplatek za jím učiněné zpoplatněnx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxho podání. Podá-li ovšem odvolání, musí již za ně soudní poplatek zaplatit. Sám za sebe může též žádat o osvobození od soudních poplatků. Rovněž pouze sáx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx všechna rozhodnutí, která se zasílají účastníkům, uvědomovat jej o všech jednáních a jiných soudních rocích a musí mu být umožněno se ve věci vyjádřit vx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxe, pokud jde o náhradu nákladů řízení. Je-li žalobce, kterého ve věci podporoval, úspěšný, má i vedlejší účastník právo na náhradu nákladů řízení, prohxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx vedlejšímu účastníku uložit nemůže, stejně tak mu nemůže ani přiznat právo.
Vstupem vedlejšího účastníka xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x x xe tedy možné, aby vedlejší účastník podal samostatně ve věci se stejným skutkovým základem vůči protistraně žalobu a naopak.
Účastník a vedlejší účxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxstník stejný zájem na výsledku řízení jako účastník jím podporovaný, může mezi nimi dojít k určitým rozporům, které najdou vyjádření v jejich odchylnýxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxíka. Zpravidla tedy bude postupovat podle jeho procesních úkonů. Neučiní tak v těch případech, kdy úkony vedlejšího účastníka mohou přinést podporovxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxudku). To neplatí ve vztahu k úkonům dispozičním, na které se vztahuje komentář uvedený shora. Neshodnou-li se účastník a vedlejší účastník na podání oxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxle účastnit, není k tomu zapotřebí žádného rozhodnutí soudu. Postačí, když soudu stejnou formou, jakou mohl do řízení vstoupit, tedy písemně či ústně dx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx 1.3.2019.
Komentář k § 95
Komentátor: Jirsa
K odst. 1:
Zatímco podání žaloby (návrhu) je zcela v dispozici žalobce (navrhovatele), po zahájení říxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxtí.
Hranice mezí tím, co již je změnou návrhu a co ještě nikoliv, jsou v některých případech nejasné, jak bude uvedeno na následujících příkladech. O xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx o. s. ř. se zejména rozumí změna spočívající v tom, že žalobce na základě stejného skutkového základu požaduje stejné plnění ve větším rozsahu, než se dxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxtému plnění se xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx mění žalobu o plnění na určovací žalobu; požaduje sice stejné plnění, ale na základě jiného skutkového stavu, než ho vylíčil v návrhu, a to buď zcela novéxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxy pečlivě rozmyslet, jakou žalobu (návrh) podá, jak vymezí předmět řízení, a musí si zároveň uvědomit, že jakákoliv změna v předmětu řízení či okruhu účxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xozhodnutí. Totéž platí o změně návrhu; i když změna často neznamená složitý procesní úkon účastníka, je třeba vždy o ní rozhodnout, žalovaný musí být o zxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxynulost řízení, takže by měl žalobce vždy zvážit, zda změní původní žalobu, například jejím rozšířením o další splatné částky), nebo zda podá žalobu noxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxiv její změna už nikoliv, neboť je k ní třeba souhlasu soudu, který dokonce může návrh na změnu zamítnout, aniž by své rozhodnutí podrobněji odůvodňoval x xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx v případech, kdy již z obsahu spisu vyplývá, že se žalovaným je obtížná komunikace, je procesně nečinný, nevyzvedává si soudní zásilky, nevybírá datovxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxeškání, na druhou stranu, pokud při takovém jednání změní žalobu, nejenže nelze v případě rozhodnutí o připuštění změny vydat kontumační rozsudek, alx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xčastníka ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1 je pouze takový úkon, kterým se nově vymezuje předmět řízení (je žádáno více než v původní žalobě na stejném skxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxce nejprve žaluje o zaplacení částky 100 000 Kč jako dlužného nájemného, v průběhu řízení se stanou splatnými další měsíční splátky, takže postupně, jax xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx třeba domáhat se žalobou také vyklizení souvisícího pozemku, v řízení ve věci péče o nezletilé dítě rodič nejprve navrhne, aby bylo rozhodnuto o výchovx x xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxilým.
Naopak xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxdne učinit předmětem řízení něco méně než doposud, je o tomto procesním úkonu třeba rozhodnout postupem podle ustanovení § 96 odst. 2 jako o částečném zxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxtný rozdíl oproti rozšíření žaloby je ten, že v případě rozhodnutí o rozšíření není odvolání přípustné, zatímco proti usnesení o částečném zastavení řxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxbce přenechal žalovanému částku 100 000 Kč, stejná částka je uvedena i ve smlouvě o zápůjčce, avšak v žalobním petitu se uvádí nesprávná částka 10 000 Kč. xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx
x upřesnění žaloby soud nerozhoduje samostatným usnesením, pouze do protokolu uvede, že k němu došlo, respektive je vezme v úvahu při svém rozhodnutí, jxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx jít o tzv. překvalifikování skutkových tvrzení. Taková situace je poněkud složitější. Žalobce může nejprve žalovat o zaplacení dlužného nájemného zx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x x důsledku toho změní žalobní tvrzení tak, že se nadále bude domáhat vydání bezdůvodného obohacení ve výši nájemného obvyklého v místě a čase, která se lixx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxikuje žalobu tak, že se dále nedomáhá přivolení k výpovědi nájmu bytu, ale jeho vyklizení.
V prvním případě o změnu jde, neboť žalobce nejen žádá jiné xxxxxxx xxx x x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxcení stejné částky, protože její výše by se odvíjela z jiného skutkového základu (tržní podmínky namísto plnění z nájemní smlouvy). K tomu srov. např. rxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxým tvrzením (například si nechá žalovaný vypracovat znalecký posudek, na základě kterého bude tvrdit, že výše obvyklého nájemného je ve skutečnosti nxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxcení platnosti smlouvy, v důsledku něho ke změně právní kvalifikace, a náš proces je založen na zásadě, že účastník nemusí svůj nárok v žalobě (obraně) kxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xřípadě, kdy žalobce zareaguje na poučení soudu xxxxx x xxxx xxxxx xx x x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xovahy věci však nemůže jít o změnu žaloby ve smyslu § 95 odst. 1, neboť u tohoto podání, kterým žalobce pouze plní to, co mu soud uložil, nelze rozhodnout poxxx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx4: "Nejde o změnu žaloby, nýbrž o doplnění žalobního tvrzení, jestliže žalobce v průběhu řízení doplní na základě výzvy soudu podle § 118a odst. 2 o. s. ř. xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx V případě takové reakce účastníka tedy nepůjde fakticky o změnu žaloby, ale pouze o doplnění (překvalifikaci) skutkových tvrzení na základě poučení sxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxm pochybením, rozhodne-li soud "pro pořádek", že je připouští ve smyslu § 95 odst. 1, aby bylo zřejmé, o jakých skutkových tvrzeních bude dále rozhodovaxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxku z prodlení požaduje poplatek z prodlení a naopak, rovněž změnou žaloby, o níž je třeba rozhodnout usnesením podle komentovaného ustanovení; stejně xxxx xxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx požadavek na jinou (vyšší) výši úroků (poplatku).
Je-li změna žaloby učiněna při jednání, připustí ji soud do protokolu (na záznam), usnesení vyhlxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xinak splněny předpoklady pro jednání v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 (viz shora).
Pokud se tedy žalobce chce co nejdříve domoci "svého" rozxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x do značné míry by mohl odporovat zásadě procesní ekonomie, k jejímuž efektivnímu využití by změna žaloby - stejně jako použití řady dalších procesních xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x závěru, že na základě změny žaloby, kterou připustí, je třeba pečlivěji připravit první jednání ve věci, může již nařízené jednání odročit.
V této sxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxvidla nejméně 10 dnů předem, aby se na ně mohli náležitě připravit. Přestože jde o lhůtu pořádkovou, může její nedodržení znamenat v některých případecx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx k jednání s ním přijde advokát a ten založí do spisu nové podání, které původní žalobu po skutkové i právní stránce posouvá do zcela jiného světla), není jxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xeagoval. Tím spíše, nekoná-li se předem přípravné jednání a ke konci jednání prvního nastává zákonná koncentrace řízení (§ 118b odst. 1). Situace žaloxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxnání odročit, požádá-li o to žalovaný; jinak by také byla porušena pravidla fair procesu.
Ani soudce by se ovšem neměl spoléhat na jednání a měl by rozxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxlu s předvoláním. Je třeba připomenout, že usnesení a změnu žaloby je nutno doručit podle § 49 do vlastních rukou účastníků (k tomu srov. komentář k § 79 oxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxklad vynést i rozsudek pro zmeškání.
V odvolacím řízení je změna návrhu, kterou žalobce uplatňuje nový nárok (jenž nemá žádnou skutkovou souvislosx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxo řízení a krátil by možnosti protistrany co do obranných instrumentů. K tomu srov. komentář k § 211 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.1.1998, sp. zn. x xxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx, aby soud správně (zákonem předvídaným způsobem) reagoval, zejména však leží odpovědnost na žalobci, zda k tomuto úkonu (změně žaloby) přistoupil obxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvání stejné změny žaloby srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.4.2012, sp. zn. 29 Cdo 3084/2011.
Změna žaloby musí mít náležitosti podle ustanoxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxickém rozporu se žalobou původní. Pokud by tato podání v rozporu byla, je třeba jej odstranit postupem podle ustanovení § 43 odst. 1 (k tomu srov. např. rxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xsou-li měněna skutková tvrzení, sepsat novou žalobu s aktuálními tvrzeními, případně se zvýrazněním těch pasáží, které žalobce tvrdí nově.
Pokud xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxiní ji při nařízeném jednání) všichni nerozluční společníci. Je-li například podána žaloba, jíž se budou oba manželé domáhat poskytnutí slevy z ceny zx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxěl podpis jednoho z nich, je nutno tento nedostatek odstranit postupem podle ustanovení § 43 odst. 1.
Pokud soud dospěje k závěru, že změnu žaloby přixxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xaloby písemně. Pro přehlednost je vždy vhodné uvést do výroku takového usnesení aktuální znění žalobního petitu podle změněné žaloby, takže výrok usnxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxx xxdále znít: "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 150 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75% od 1.1.2019 do zaplacenxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx
x xxst. 2:
Do jiného světla se dostalo s účinností od 1.7.2009 (tzv. souhrnná novela občanského soudního řádu - zák. č. 7/2009 Sb.) ustanovení o změně žalxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xejde-li jen o její upřesnění (viz shora), neobejde se to zpravidla bez nových skutkových tvrzení. Dosáhne-li však účastník sporného řízení koncentraxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxovské lhůty po jeho skončení, anebo v závěru prvního jednání (§ 118b odst. 1), výjimečně uplynutím lhůty po jeho ukončení, nastává tzv. skutkový stopstxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx věta první), že byla-li připuštěna změna žaloby, nejsou tím účinky koncentrace (§ 118b odst. 1) dotčeny. Fakticky tedy znamená zavedení zákonné koncexxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx, o kterém soud nerozhoduje - pouze konstatuje do protokolu, případně zachytí xx xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx mělo být vydáno pouze a skutečně jen tehdy, jestliže by v řízení o změněném návrhu nastala zcela odlišná skutková situace a bylo by třeba provést řadu novxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxaci, i když si je vědom, že proti jeho rozhodnutí není odvolání přípustné. I v případě zamítavého rozhodnutí by měl vždy v rámci pravidel fair procesu své xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxném návrhu. K tomu srov. i nález Ústavního soudu ze dne 7.5.2013, sp. zn. I. ÚS 4181/12: "Principu práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxesení soudu o nepřipuštění změny žaloby." Obdobně též nález ze dne 27.5.2014, sp. zn. IV. ÚS 2403/13.
Například: Žalobce se domáhá zaplacení částky xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxání, vyslechnuti svědci, kteří vypovídali k tomu, zda a za jakých okolností byla předána žalovanému právě částka 100 000 Kč. V závěru jednání však začne xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx x x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xosavadním průběhu řízení bylo dokazování prováděno k tomu, co bylo do té doby předmětem řízení, tedy k předání částky 100 000 Kč, nelze z provedeného dokxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
Výrok zamítavého rozhodnutí o změně žaloby bude obdobný jako v případě výroku vyhovujícího, pouze s tím rozdílem, že bude uvozen slovy
změna žaloxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xalobu mění, procesně korektní vydat co nejdříve od podání návrhu na změnu, aby tak žalobce byl se zamítavým rozhodnutím srozuměn, mohl na ně reagovat a zxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxí době, a teprve při něm vydáno zamítavě rozhodnutí o návrhu na změnu. K této problematice judikoval Ústavní soud v nálezu ze dne 4.12.2002, sp. zn. IV. ÚS xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxu změny návrhu" v podání ze dne 2.5.2001) ne zcela jasným způsobem navazuje na navržený
petit
rozšířené žaloby tak, jak byla formulována u jednání dne 3xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxzování (nařídil podání znaleckého posudku). Výzvu učinil soud teprve u jednání dne 10.4.2001, aniž přitom byla jasně stanovena lhůta k odstranění vadx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxšíření žaloby ze dne 31.8.1999 nepovažuje za dostačující, dále ve věci jednal ve dnech 3.5.2001, 24.5.2001, a o nepřipuštění této změny návrhu rozhodl xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxrany žalobce dodržovat podmínky ustanovení § 42 o. s. ř., je u těchto podání, s nimiž jsou spojeny hmotněprávní účinky, třeba důsledně trvat na neprodlexxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxtup odpovídá "stanoveným postupům soudu" ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny."
Právní stav komentáře je ke dni 1.3.2019.
Komentář k § 96
Komxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xouvislosti se zpětvzetím budeme hovořit zejména o žalobě. Návrh může vzít zpět každý účastník, který má procesní způsobilost (viz § 20 a komentář k němxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx věci, která není jen běžnou záležitostí dítěte, je k němu třeba, stejně jako k podání návrhu, souhlas opatrovnického soudu (§ 461 obč. zák.).
Zvláštxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxbu podanou za ně rodiči zpět. Nejčastěji však taková situace nastává v řízení o určení výživného pro dítě. Zatímco do doby zletilosti jde o řízení nesporxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx 564/07: "V předmětné věci je nutno rozlišovat období do dosažení zletilosti dítěte a období po dosažení jeho zletilosti. Dosažením zletilosti se dítě xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxi dítěte je však možné řízení o určení výživného konat i bez návrhu, jak již bylo řečeno výše. Navíc je zapotřebí přihlédnout i k té skutečnosti, že výživnx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx x xízení pokračovat nehodlá, protože se s otcem na výživném dohodl - rozhodl o výživném za dobu do nabytí zletilosti dítěte." Obdobně též nález ze dne 23.1.xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxmůže nikdo omezit v dispozicích se žalobou. Pokud však je již podaná žaloba vzata zpět, musí účastník vzít v úvahu, že zpětvzetí pro něj může mít značné důxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxstník počítat s tím, že tímto okamžikem je sice stále v jeho dispozici a na jeho vůli, jak s návrhem dále naloží, například, že jej vezme zpět, avšak dispozxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xporu, což mj. odporuje i elementárním požadavkům procesní ekonomie. Proto je více než vhodné, aby před podáním návrhu každý účastník tyto důsledky pečxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxvzetí návrhu je jedním z nejfrekventovanějších procesních úkonů účastníka a rozhodnutí o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby jedním z nejčastějšíxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxně u zpětvzetí úplného a za situace, kdy k němu došlo před jednáním ve věci samé.
Žalobce nemusí vzít návrh zpět zcela, může tak učinit zčásti. Žaloba txx xxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxlobu zpět, pokud se jí domáhal vydání věci) nebo části jednoho hlavního nároku (nejčastěji v řízení o zaplacení peněžité částky žalobce v důsledku postxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxžitosti podání, jak jsou uvedeny v ustanovení § 42 odst. 4 (srov. komentář k tomuto ustanovení), a soud je povinen hodnotit je podle jeho obsahu (k tomu sxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxx xx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxedepsanou formuli, a je tedy možné vyjádřit stejný cíl i jinými slovními obraty. Z tohoto pohledu není zejména u právně nezastoupených účastníků ničím xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxetí příslušného návrhu" (usnesení Vrchního soudu v Praze z 4.12.2013, čj. 5 Cmo 472/2013-248).
Zpětvzetí však musí být učiněno výslovně, tedy nelzx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xx to, že zpětvzetí činí.
Ve většině případů se zpětvzetí děje písemnou formou - osobním odevzdáním písemnosti v podatelně soudu nebo prostřednictvíx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx dostatečný počet stejnopisů zpětvzetí, aby jeden mohl zůstat ve spisu jako originál a druhý zaslán s usnesením o zastavení ostatním účastníkům (nemajxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxo do záznamu s tím, že zpravidla ihned následuje pasáž obsahující rozhodnutí o zastavení řízení. Je-li zpětvzetí při jednání výsledkem konsensu účastxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxa senátu by měl vždy zaznamenat též vyjádření účastníků, že se vzdávají odvolání proti usnesení o zastavení řízení, ihned je vyhotovit a doručit krátkox xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxho znění (srov. komentář k ustanovení § 42 odst. 2 a § 57 odst. 3).
"Byla-li do spisu založena jen vidimovaná listina obsahující zpětvzetí žaloby, anxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxvažuje za vadné a postupem podle § 43 o. s. ř. se pokusí tuto vadu odstranit. Jestliže ani po té vada spočívající v absenci podpisu odstraněna není, není mxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xpětvzetí tedy lze doručit soudu prostřednictvím veřejné datové sítě z datové schránky účastníka do datové schránky soudu, případně se zaručeným elekxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx z něj být patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Přesto však lze doporučit, aby obsaxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxx x x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx vzat zpět bezdůvodně, hradí náklady řízení ten, kdo jej vzal zpět. Je-li však vzata žaloba zpět pro chování protistrany (protistrana splní po podání žaxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xdůvodněno (byť by k němu měl žalobce pádné důvody), soud se zpravidla nedotazuje toho, kdo zpětvzetí činí, proč je činí, a nebylo-li zahájeno jednání ve xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxpříklad: "Žalobu beru zpět proto, že po jejím podání, po předchozích výzvách a upomínkách, žalovaný zaplatil vše, co jsem požadoval."
Z toho dále plxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxh náhrada požadována. Ten, kdo bere návrh zpět, by tedy měl nejprve jednoduše popsat, z jakého důvodu tento procesní úkon činí, následovat by měla stručxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xprotože žalovaný spolu s dluhem zaplatil i náklady řízení, jejich náhradu nežádám," či: 3) "protože jsme se s žalovaným dohodli, že se nebudu domáhat náxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx, provedli přesný výpočet celkové částky, kterou žádají nahradit, ačkoliv soud v tomto případě rozhoduje bez návrhu, uvedli, jakou náhradu žádají za sxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxlady (cestovné, promeškaný čas atd.), tím spíše, že po zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. Ústavním soudem rozhoduje soud o náhradě nákladů řízení podle xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxhnout odvolací řízení.
V této souvislosti je třeba připomenout, že v některých případech je žaloba podávána žalovanému pro "výstrahu". Pokud se tax xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxací. Žalobce musí potom počítat s tím, že může hradit v případě zpětvzetí náklady řízení ve značné výši (k tomu srov. komentář k § 146 odst. 1).
Každé zpxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x
xxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxstí účastníka není.
Petit
může mít následující podobu: "Navrhuji tedy, aby soud vydal usnesení: "Řízení se zastavuje. Žalovaný je povinen nahradit žxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xpětvzetí vhodné uvést způsob, jímž se tak má stát; vrácení na účet, jehož číslo je ve zpětvzetí uvedeno, je pro soud vždy jednodušší než vrácení prostředxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxx 3 Cmo 425/2013-44, který dospěl k závěru: "Zastavení řízení z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení (§ 96 o. s. ř.) přichází v úvahu jen tehdy, když bxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxtvzetí žaloby ještě předtím, než začalo být ve věci jednáno, lze pouze v řízení, v němž došlo ke splnění poplatkové povinnosti." Jak bude uvedeno zejménx x xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxesní zavinění na zastavení řízení (§ 146 odst. 2 o. s. ř.). Platí, že jak nezaplacení soudního poplatku, tak zásadně i zpětvzetí žaloby, lze považovat z pxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xez dalšího; u zpětvzetí soud zkoumá, zda k němu došlo bezdůvodně anebo pro chování žalovaného. Proto odstranitelný nedostatek podmínky řízení v podobx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxáva institut odvolání procesního úkonu (§ 41a odst. 4), tedy i zpětvzetí. Zpětvzetí návrhu lze odvolat, nejpozději však do doby, než fakticky dojde souxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxud ke zpětvzetí nepřihlíží.
Změní-li se po právní moci usnesení, kterým je řízení pro zpětvzetí zastaveno, poměry (např. není splněna dohoda, na jexxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxž se jedná o konečné rozhodnutí, nevzniká překážka věci rozsouzené (
rei iudicatae
- § 159a odst. 4).
Ten, kdo se rozhodne opakovaně uplatnit stejný xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxalo původní řízení, se do celkové promlčecí doby nepočítá. V případě zpětvzetí návrhu se tedy jedná o čistě procesní úkon, který však ve svém důsledku můxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxci.
Příklad (pozn. aut.: ještě v režimu občanského zákoníku 1964, pro naše účely je to však bezvýznamné): Je žalováno o zaplacení dluhu ve výši 50 00x xx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xo předchozích upomínkách podána věřitelem dne 1.6.2007 žaloba o zaplacení částky 50 000 Kč. Tímto dnem (1.6.2007) došlo ke stavění tříleté obecné promxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xřislíbil žalujícímu věřiteli, že dluh vrátí do 30.6.2008. Věřitel se s tímto příslibem spokojil a vzal žalobu zpět. Soud usnesením řízení zastavil, roxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxt dnem 1.9.2007. Do jejího konce však zbývají věřiteli již pouze dva roky a šest xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxhal ukolébat tím, že dlužník splácí. Když splácet přestal, věřitel nejprve vyčkával, zda nedojde k dalším platbám, urgoval, telefonoval a celou záležxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxala běžet nová tříletá promlčecí doba od 1.7.2008, tedy po uplynutí nového, avšak ústně sjednaného termínu splatnosti. Podá tedy žalobu s vědomím, že jx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx původní promlčecí doba, jejíž běh byl pouze po dobu soudního řízení, tedy tři měsíce (1.6.2007 - 31.8.2007) pozastaven a dne 1. 9. začala opět běžet, nikxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxo k marnému uplynutí tříleté promlčecí doby, jejíž konec připadne na 28.2.2010. Jelikož dlužník nebude brát žádné ohledy na věřitele, vznese námitku pxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xe výši 30 000 Kč, o zaplacený soudní poplatek 1500 Kč a ještě pravděpodobně nahradí náklady protistraně.
Poměrně často dochází k situaci, kdy je řízexx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxšeném řízení, kdy neběží lhůty, tedy ani lhůta odvolací. Lze se setkat v těchto případech s takovým postupem, kdy soud nejprve jedním výrokem usnesení vxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx vykazující nežádoucí známky formalismu, před kterým varujeme nejen v tomto komentáři, ale který je obecným terčem oprávněné kritiky. Soud tím, že rozxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx/2006 Sb. (k tomu viz v podrobnostech komentář k ustanovení § 111). A protože úpadcem bývá nejčastěji žalovaný, lze doporučit, aby se soud obrátil na žaxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx, sdělte soudu ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy, zda na podané žalobě trváte a zda jste pohledávku, jejíž zaplacení se žalobou domáháte, přihlásil v xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxledávky se pokusí uspokojit v insolvenčním řízení a podanou žalobu vezme zpět. Soud řízení zastaví a rozhodnutí doručí insolvenčnímu správci. Autoři xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxní Nejvyššího soudu ze dne 17.8.2000, sp. zn. 20 Cdo 128/2000: "Je-li soudní řízení přerušeno prohlášením konkursu (§ 14 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxní po dobu trvání konkursu zastavit ani pro zpětvzetí dovolání (§ 243b odst. 4 o. s. ř.); pro zpětvzetí žaloby nebo odvolání to platí obdobně."
Ke zpětxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxtné odvolání.
Písemné vyhotovení usnesení nemusí ve většině případů obsahovat odůvodnění, protože důvody rozhodnutí zřetelně vyplývají z obsahx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxhradu nákladů řízení buď proto, že žalobci žádné nevznikly, nebo proto, že náhradu výslovně nežádá. Avšak v případech, kdy ukládá povinnost k náhradě čx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxzetí návrhu označeno číslem jednacím, obsahovat záhlaví, výrokovou část, někdy i odůvodnění, poučení o opravném prostředku, den a místo vydání. Přesxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxí obsahovat vlastní výrok:
Řízení se podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro úplné zpětvzetí žaloby.
Zvláštní situace (ne příliš obvyklá) nastaxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxzhodne odvolací soud. K tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 9.1.2002, sp. zn. I. ÚS 264/01: "Zákonná úprava zpětvzetí návrhu před novelou oxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxl soud prvního stupně, a jeho rozhodnutí není dosud v právní moci (§ 208 o. s. ř.), nicméně je správný argument, že ze vztahu ustanovení § 208 a § 222 odst. 2 xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxiž podle názoru Ústavního soudu vznikla situace, kdy by vedle sebe existovalo nové (
meritorní
) rozhodnutí soudu druhého stupně, a zároveň usnesení o zxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxu nikdo odkazovat. Zrušované rozhodnutí soud ve výroku přesně označí, aby nebylo zaměnitelné s jiným, což lze učinit uvedením soudu, který rozhodnutí xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxdle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro úplné zpětvzetí žaloby.
Žalobce může vzít žalobu zpět dokonce i po vyhlášení (vydání) rozhodnutí odvolacím soxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu ze dne 25.10.2017, sp. zn. 23 Cdo 2268/2017).
V § 96 odst. 2, věta druhá, je pamatováno i na situaci, kdy je po vydání rozhodnutí žaloba vzata zpět jexxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxo rozhodnutí, které se zpětvzetí týká, a jeho "zbytek" ponechá v platnosti, což je situace, se kterou se v soudní praxi setkáváme zřídka.
Výrok by potxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxoženo zaplatit žalobci částku 50 000 Kč, a v této části se řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby.
Je-li návrh vzat zxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxtví) vyžádat souhlas ostatních účastníků se zpětvzetím, a teprve poté rozhodnout buď o zastavení řízení, nebo o neúčinnosti zpětvzetí.
Na výrok o zxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx, musí dodatečně vydat doplňující rozhodnutí (§ 166), proti kterému je přípustné odvolání, což řízení zbytečně prodlužuje. Především nesmí soud opomxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxení.
To připadá v úvahu zejména tam, kde žalobce ve zpětvzetí výslovně prohlásí, že se účastníci dohodli, že nikdo náhradu nepožaduje (zejména v příxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx nákladů je důležité, kdo zavinil, že řízení bylo zastaveno, přičemž se presumuje, xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxněných případech, kdy je návrh vzat zpět pro chování žalovaného (nejčastěji v důsledku splnění povinnosti požadované žalobou), se žalobce (navrhovaxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxvení řízení pro zpětvzetí návrhu zkoumat, kdo zavinil, že řízení bylo zastaveno, a objasnit to v odůvodnění, je-li účastníkovi ukládána povinnost k náxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxdit, údaj, kdo komu bude náklady hradit, lhůtu ke splnění povinnosti, případně způsob placení nákladů.
Není-li účastník zastoupen, výrok zní:
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx
xxxxx xxxxxxík zastoupen advokátem, měl by výrok obsahovat dovětek:
... k rukám zástupce žalobce (žalovaného).
K tomu srov. komentář k § 149.
I když to zákxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxovídající nákladům řízení zaplatit na účet účastníka (zástupce) u konkrétního peněžního ústavu s uvedením jeho přesného čísla. V době, kdy je bezhotoxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx opomíjí rozhodovat o náhradě nákladů státu (§ 148), například nezálohovaného znalečného a svědečného. Stává se, že i po několika letech se zjistí, že sxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
Žalobce (žalovaný) je povinen nahradit státu do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí náklady řízení ve výši XXX na účet Okresního soudu v XY.
Takx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx být stanovena obecná pariční lhůta tří dnů, ve výjimečných a odůvodněných případech delší. Odůvodnění rozhodnutí musí potom obsahovat vysvětlení, pxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxba rozhodnout o jeho vrácení (§ 10 odst. 3 zák. xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx Je-li žaloba vzata zpět pro chování žalovaného, uloží mu soud nahradit zbývajících 20% v rámci rozhodnutí o náhradě mezi účastníky.
V otázce vracenx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxstavovaných po uvedeném datu, se
judikatura
vyvíjela, až do problematiky vnesl jasno Ústavní soud, který dospěl ve svém nálezu ze dne 18.12.2012, sp. xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xa případy vybírání soudních poplatků, ale i na jejich vracení. Na základě toho uzavřel, že u všech řízení zahájených před účinností novely se vracejí soxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xapříklad i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28.4.2010, sp. zn. 5 Cmo 41/2010: "Jestliže podle § 111 odst. 1 o. s. ř. neběží lhůty v důsledku přerušenx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxk neodůvodňovaného usnesení o zastavení sporného řízení pro zpětvzetí žaloby bude tedy nejčastěji znít takto:
Řízení se zastavuje podle § 96 odst. x xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx
x xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxení, protože žalovaný již náklady žalobci nahradil. Žalobci se vrací podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. z účtu Okresního soudu v XY čásx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx z účastníků uloženo nahradit náklady řízení (výjimečně, že se náhrada podle § 150 nepřiznává), a přesnou specifikaci částky, kterou má účastník jako xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx třeba rovněž rozhodnout. Nákladový výrok týkající se vedlejšího účastníka zpravidla kopíruje nákladový výrok hlavního účastníka, jehož účastník vxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxbci, jak vyplývá například z unesení Městského soudu v Praze ze dne 6.2.2008, čj. 19 Co 41/2008-87: "Pokud žalovaný vycházel bez dalšího z tvrzení žalobxx x xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxící v zavinění zastavení řízení, xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Vydané rozhodnutí o zastavení řízení pro zpětvzetí je třeba doručit účastníkům. Usnesení se nedoručuje do vlastních rukou, pokud se pro tento způsxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxI, doručuje-li se poštou.
S usnesením je vhodné doručit účastníkovi, který zpětvzetí nepodal, i stejnopis zpětvzetí, aby z něj bylo jasné, proč byl xxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxbě, kdy ještě nebyl protistraně (ostatním účastníkům) doručen a není jí tedy nic známo o existenci soudního řízení, leda by sama aktivně pátrala u soudux
x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxtenci řízení neměl vědomost nebo ji pravděpodobně mít nemohl - usuzováno z faktu, že mu nebyl doručen návrh. Usnesení se tak doručí jen tomu, kdo zpětvzexx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxp není procesně zcela čistý, avšak je praktický, zvláště v případech, když se žalovanému doručuje komplikovaně (např. do ciziny). Lze tedy s jistou výhxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxl, doručovat usnesení o zastavení jen tomu účastníkovi, který návrh podal a následně vzal zpět (ví o existenci řízení).
Problematičtější může být sxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxé, koho a čeho se týká. Pokud je žaloba vzata zpět zčásti, je třeba usnesením rozhodnout o částečném zastavení řízení - v rozsahu částečného zpětvzetí. Pxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx že účastníci, kteří chtějí oddálit okamžik konečného rozhodnutí - aniž bychom se zabývali otázkou jejich motivace, odvolání proti usnesení o částečnxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx Je proto praktické, aby soudce ponechal rozhodnutí o částečném zpětvzetí žaloby k nařízenému jednání a aby o něm rozhodl v jeho úvodu, ještě před zahájexxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxsení o částečném zastavení řízení může potom tvořit jeden z výroků písemného vyhotovení rozsudku.
Jaké modelové situace mohou nastat při částečnéx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxho a o vyklizení bytu; jde v podstatě o dvě žaloby spojené žalobou ke společnému projednání).
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxké části se řízení zastavuje, ale i toho, v jaké části bude v řízení pokračováno. Pokud je žaloba (návrh) omezována několikrát, situace se stává nepřehlxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxoba musí být soudem samostatně zpoplatněna. Zvlášť musí být zaplacen poplatek za každou část žaloby (použijeme-li příklad shora - 5000 Kč za žalobu o vyxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxt o vrácení 80% soudního poplatku za část žaloby, o které již nebude dále jednáno, dojde-li k zastavení řízení před prvním jednáním (§ 10 odst. 3 zák. č. 54xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xe podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby v té části, ve které se žalobce domáhal zaplacení dlužného nájemného ve výši 10 000 Kč x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxx žalovaný postupně plní svoji povinnost, nejčastěji splácí dluh. Žaloba tak je "omezována" o částku, kterou žalovaný po jejím podání zaplatí. Opět je txxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxx xx xxjím podání zaplatí žalovaný žalobci 50 000 Kč - v takovém případě soud vrátí o 20% snížený soudní poplatek ve výši 2000 Kč).
Je-li takto řízení částečnx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xozsahu se řízení částečně zastavuje (pro jakou částku), ale i údaj, ze kterého vyplývá, ohledně jaké částky se nadále jedná. Například:
Řízení se poxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx ohledně zaplacení částky 496 028 Kč.
Je-li žaloba vzata zpět před prvním jednáním, mělo by usnesení obsahovat ještě druhý výrok:
Žalobci se vracx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxx Kč.
V souvislosti s průběžným vracením soudního poplatku jedno důležité upozornění: Průběžně vracen může být poplatek ve značné výši. xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxt. Rozhodnutím o částečném vrácení poplatku, respektive jeho právní mocí, vzniká poplatníkovi pohledávka za státem, má právo na vrácení peněz, které xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxdy, tedy v procesu, který následuje až po definitivním pravomocném skončení věci, před tím, než se spis založí na spisovnu a je třeba jej spisově a poplatxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxví až se značným prodlením. Poplatek se však prostřednictvím účtárny má vrátit ihned, když nabude právní moci rozhodnutí o částečném zastavení a vrácexx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxlně vrací poplatek a ve věci se dále jedná. Samotné vracení poplatku nesmí mít vliv na délku řízení. Postup by tedy měl být tento: Soudce rozhodne o částečxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx Spis samotný je však i nadále v dispozici soudce, který pokračuje v přípravě jednání nebo se věnuje vlastní rozhodovací činnosti.
V případě opomenuxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxm vzniklé (např. ušlý zisk, úrok) proti státu, byl by velmi pravděpodobně úspěšný.
Může dojít i k tomu, že je v průběhu řízení zaplacena žalovaným celx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx x podstatné změně procesní situace, a to jak po stránce skutkové, tak i právní. Zatímco dříve byly tvrzeny skutečnosti svědčící o vzniku a existenci dluhxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxhujících se k prodlení, zůstane-li předmětem pouze placení úroků, musí být tato část změnou žaloby výrazně doplněna a upřesněna, buď formou prostého pxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx x xx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx7/2001. Částečné zastavení řízení při jednání na rozdíl od rozhodnutí o připuštění změny žaloby (§ 95) nebrání vydání rozsudku pro zmeškání.
Zvlášxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxále bylo jednáno (nebo naopak). Například je předmětem řízení zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a dále o zaplacení určité částky, která vznikla jxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xízení. Podle žalobce by však mělo být nadále jednáno ohledně zaplacení dluhu. Nápravy pochybení se lze domáhat jen cestou odvolání nebo podáním návrhu xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxgitimací a pro jistotu podá žalobu proti všem osobám, o kterých se lze domnívat, že jsou legitimovány. V průběhu řízení se situace vyjasní a žalobce (navxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxok rozhodnutí bude znít:
Ve vztahu žalobce proti žalovanému XY se řízení podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxoto účastníka, což kromě jiného znamená, že je třeba zkoumat, z jakého důvodu došlo ke zpětvzetí žaloby (k tomu srov. komentář k § 146).
Je-li žaloba vxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxu k určitému žalovanému řízení zastavil, a teprve po právní moci usnesení dále jednal a rozhodl.
Neobvyklá není ani situace, kdy žalobce podá žalobu xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxvaný zemřel, žalobce na žalobě netrvá a soud musí nějakým způsobem řízení ukončit. Nejde přitom fakticky o to je ukončit, ale o to ukončit je pravomocně.
xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xoručí dědicům zemřelého žalovaného. Není však nezbytné čekat, až bude ukončeno dědické řízení, neboť to může být v některých případech otázka několikx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxí všem dědicům.
Od okamžiku doručení poslednímu z nich se počítá patnáctidenní odvolací lhůta, po jejímž uplynutí nabude usnesení právní moci. V přxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx x xxůběhu řízení žalobce a není zde důvod pro zastavení podle ustanovení § 107 odst. 5, věta první, je vhodné dotázat se procesních nástupců - dědiců zemřeléxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxní dohody a zpětvzetí žaloby.
Pokud na straně, která má v úmyslu vzít návrh zpět, vystupuje více účastníků, a jde zároveň o nerozlučné společenství, xxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xx xxraně jedné vystupovali manželé - společní nájemci - a domáhali se slevy na nájemném od žalovaného pronajímatele.
Jinak tomu je u společenství samosxxxxxxx xx xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxečně zastaveno jen ve vztahu k žalobci, který vzal návrh zpět, a to bez ohledu na stanovisko ostatních žalobců. Soud vydá rozhodnutí, jímž vysloví:
Vx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxxx vydat i doprovodný výrok o náhradě nákladů řízení mezi navrhovatelem, který zpětvzetí učinil, a těmi, proti nimž návrh směřoval. Opět bude nutné zkoumxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxje, může mít za jistých okolností zájem na tom, aby bylo přes učiněné zpětvzetí v řízení pokračováno a meritorně rozhodnuto. Například proto, aby se vztxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxvrhu, třeba i šikanózního.
Má-li se soud zabývat vážností důvodů nesouhlasu se zpětvzetím žaloby, je nezbytné, aby existoval předmět vedeného spoxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxhodnutí, nedisponuje již žalovaný žádným vážným důvodem, kterým může zvrátit zastavení vedeného řízení. K tomu srov. usnesení Vrchního soudu v Praze x xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xlovy, domáhat se toho, aby bylo v řízení přes zpětvzetí pokračováno. Takový nesouhlas se zpětvzetím (§ 96 odst. 3) však nelze s úspěchem uplatnit v přípaxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxcky i partnerství, kde platí speciální úprava podle ustanovení § 387 z. ř. s., příp. § 399 odst. 2 z. ř. s. (srov. komentář k nim).
Podle čtvrtého odstaxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxze.
Pod pojmem začátek jednání nemá zákon na tomto místě na mysli zahájení jednání ve věci xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx něhož předseda senátu "po zahájení jednání" vyzve žalobce (navrhovatele), aby přednesl žalobu (návrh). Jak uvádí například Ústavní soud ve svém nálexx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxtno považovat za synonymum s termínem zahájení jednání) je dán sdělením předmětu projednávané věci soudem, na což pak navazuje prezentace přítomných x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xx okamžiku, kdy je nařízeno první jednání (§ 118 odst. 1) a při něm sdělen předmět projednávané věci, nikoliv až do okamžiku, kdy je čtena (přednesena) žalxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxu žalovaného, s tím, že následně, v případě nesouhlasu, soud zkoumá, zda jsou k němu vážné důvody. Citovaný
judikát
řeší ukázkový případ obcházení zákxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx dostavila jen žalovaná (žalobce se omluvil). Následně žalobce "nechal uplynout tříletou lhůtu" podle ustanovení § 150 odst. 3 obč. zák. 1964, protože xx xxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xrekluzívní lhůty.
Dále je také nutné pečlivě rozlišovat mezi samotným jednáním, které musí, až na výjimky, skončit vynesením rozsudku (jiného merxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxt. 2 písm. f). Ve věci totiž může proběhnout přípravné jednání, při něm je učiněn pokus o smír, v jehož důsledku vezme navrhovatel zpět svůj návrh. I když pxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxovení neúčinnosti zpětvzetí. K tomu srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28.5.2009, sp. zn. 21 Co 260/2009.
V případech, kdy nejde x xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx, vysloví usnesením, že zpětvzetí návrhu není účinné. Proti tomuto usnesení je odvolání přípustné. Výrok bude znít například takto:
Zpětvzetí žalxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxní do jisté míry omezuje oprávnění žalobce při dispozici se žalobou během již zahájeného soudního řízení a upravuje institut právně relevantního xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxnovena přímo právním předpisem. Podobné normy přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní nxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxkon nestanoví, z jakých přesných hledisek má soud vycházet.
Na soudu je, aby v každém konkrétním případu zvážil, zda skutečně jsou vážné důvody pro vxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxe je zpochybňována platnost nájemní smlouvy a sám žalovaný má zájem na tom, aby věděl "na čem je", tedy aby soud vyslovil jasný právní názor ve vztahu k plaxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxmá osoba) a je přesvědčen o své pravdě. Situace se mohou různit, vždy je však třeba mít na paměti, že pokud zákon stanoví, že musí jít o vážné důvody, musí býx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx2: "Vážným důvodem pro nepřipuštění zpětvzetí žaloby se zpravidla rozumí okolnosti, z nichž lze dovodit, že zpětvzetím návrhu je žalovaný ohrožen ve sxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx nároku (například vypořádání společného jmění manželů). Žalovaný musí uvést důvod, pro který se zpětvzetím žaloby nesouhlasí." V posuzovaném přípaxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxx xxxxnula zákonná lhůta tří let pro podání žaloby (u společného jmění je úprava v této souvislosti obdobná - § 741 obč. zák.). To by fakticky znamenalo, že v důsxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxxže by nastala
fikce
podílového spoluvlastnictví (a stejných podílů) k některým věcem dříve tvořícím společné jmění, respektive
fikce
vlastnictví x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx x
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxětvzetí žaloby nemělo být účinné, a o žalobě by mělo být rozhodnuto meritorně, jsou dány zejména tam, kde řízení mohlo být zahájeno i bez návrhu, a v řízenx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxrální) důvod pro požadavek, aby řízení skončilo rozhodnutím ve věci samé," jak rozhodl například stejný soud v usnesení ze dne 27.5.2015, sp. zn. 22 Cdo xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxjena i na návrh druhé strany, jsou dále například spory o zrušení společného nájmu, zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
K odst. 5:
xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxe je odklidit (jen výjimečně cestou mimořádných opravných prostředků či návrhu k Ústavnímu soudu). Nelze ani vzít návrh zpět, a proto i tehdy soud vysloxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxace, kdy výjimečně dovolací soud v řízení o mimořádném opravném prostředku zruší již pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu nebo i soudu prvního stupxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxné důvody pro nesouhlas se zpětvzetím, pro které soud prvního stupně rozhodne o neúčinnosti zpětvzetí (srov. komentář ke třetímu odstavci), musí (povxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxx xxla později zrušená rozhodnutí v právní moci - tedy od okamžiku právní moci rozhodnutí odvolacího soudu do kasačního rozhodnutí dovolacího soudu.
Nxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xe vyhnul exekuci, a teprve později řízení obživne v důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu z důvodů, které uplatnil jako dovolatel. Pak musí být spor dořxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxloučeno, že bude úspěšný znovu a povinností žalovaného bude znovu dluh zaplatit).
Právní stav komentáře je ke dni 1.3.2019.
Komentář k § xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xvzájemný návrh) a nemusí se tak domáhat samostatně ochrany svého práva v jiném soudním řízení. Předpis na tomto místě realizuje zásadu procesní ekonomxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxmto vědomím a ve vzájemných souvislostech.
Soud si musí vždy vyjasnit, zda jde skutečně o vzájemný návrh, či o námitku započtení - a k uvedené problemxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx žaloba, kterou žalovaný za řízení uplatňuje svá práva vůči žalobci se záměrem, aby byla projednána a bylo o ní rozhodnuto ve stejném řízení jako o žalobě xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxnovení § 97.
Procesní dopad kompenzační námitky žalovaného je upraven v ustanovení § 98. Nepřevyšuje-li pohledávka žalovaného pohledávku žalobcxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí.
Převyšuje-li pohledávka žalovaného žalobcovu pohledávku, skládá se ze dvou částí; do výše žalované pohledávky jde o procesní obranu (soud se s nx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxě pohledávky jsou opodstatněné, zamítne žalobcovu pohledávku a žalobci uloží zaplatit žalovanému částku odpovídající rozdílu ve výši obou pohledávxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxbce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2011, sp. zn. 33 Cdo 1177/2009).
Vzájemným návrhem nemůže být ani návrh spoluvlastníka na jiný způxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxocesní obrany žalovaného, nelze vyloučit k samostatnému projednání. V této souvislosti citujeme např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.1.2016, sxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxní splatná; v takovém případě zánik pohledávek nastane okamžikem, kdy projev vůle směřující k započtení dojde věřiteli pohledávky, která ještě není sxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxůběhu řízení před soudem jako obranu proti žalobě. Na rozdíl od vzájemné žaloby, jíž žalovaný uplatňuje svá práva proti žalobci (srov. § 97 odst. 1 o. s. řxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx x xxxočetl proti žalobcem uplatněné pohledávce svou pohledávku. Žalovaný může započítat pohledávku, která byla přisouzena pravomocným rozhodnutím souxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxce popírá i co do jejich základu."
Obojí (vzájemnou žalobu i námitku) může za žalovaného vznést i opatrovník ustanovený podle § 29 (lhostejno z jakéxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x x xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xvým návrhem žádá, aby mu soud přiznal jeho právo. Tehdy poplatek platit musí. Může ovšem také nastat situace, kdy žalovaný tvrzení žalobce nezpochybňuxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxí, ve zbytku, pokud se jej žalovaný domáhá, jde však o vzájemný návrh a v tomto rozsahu musí být zpoplatněn.
Vzájemný návrh nelze vznést kdykoliv za říxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxzní stopstav není logicky možné ani vznášet vzájemnou žalobu, kterou musí žalovaný uplatnit v samostatném řízení.
Zákon dále v § 216 odst. 1 (viz koxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx zásadou neúplné
apelace
, je s ní spojena potřeba nového dokazování, což uvedená zásada neumožňuje. Podá-li přesto účastník v odvolacím řízení vzájemxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xměnečného platebního rozkazu (§ 175 odst. 4). K tomu srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15.6.2004, sp. zn. 7 Cmo 159/2002: "K zániku vzájemnx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxstává již touto skutečností, nýbrž teprve projevem dlužníkovy vůle, že práva k započtení využívá. Ve včas podaných námitkách se lze úspěšně dovolat záxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxním nastal před vydáním směnečného platebního rozkazu. V námitkovém řízení již není rozhodováno o uplatněném nároku na zaplacení směnky, a proto je vyxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xx xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxí tedy obsahovat náležitosti uvedené v § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1, 2. S jeho podáním jsou spojeny tytéž účinky, jako kdyby podal účastník samostatnou žaloxxx x xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xšechny skutečnosti významné pro rozhodnutí, navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení a sdělit jednoznačně, čeho se domáhá. I v těchto případech plaxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxadu nároku, tak i jeho výši. x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxx x xxxxxx xxxxxjil soukromý znalecký posudek (srov. komentář k naposledy citovanému ustanovení), z něhož "opíše" i tvrzení ve vztahu k výši nároku. Nemůže však svoji xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxne, že výše nároku je jiná, než je uvedena v žalobě, může žalovaný využít ustanovení § 95 a buď vzájemnou žalobu změnit (rozšířit), anebo částečně vzít zxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx soudu, aby účastníka prostřednictvím poučovací povinnosti (§ 5, 43) vedl k upřesnění jeho procesního stanoviska a odstranění vad (srov. např. rozsudxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxšť, v samostatných výrocích, rozhodnout o každé ze žalob. Přizná-li každé ze stran plnění stejného druhu, nemůže "stáhnout" obě rozhodnutí do jedinéhx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xvého nároku.
Také vzájemným návrhem je soud vázán (tzv. vázanost petitem) a nesmí jej podle ustanovení § 153 odst. 2 (viz komentář k němu) překročitx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxu spočívající v absenci rozhodnutí o části předmětu řízení vymezeném vzájemnou žalobou, nikoliv o vzájemné žalobě jako takové. K tomu srov. usnesení Nxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxl jen o některé části předmětu řízení (§ 166 o. s. ř.), nýbrž o to, že nerozhodl o celém vzájemnou žalobou vymezeném předmětu řízení; v takovém případě se nx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxodním návrhem ve věci, je veden pod původní spisovou značkou a žádné usnesení o spojení věcí soud nevydává. Podle ustanovení § 179 v. k. ř. platí, že je-lx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxli však podán žalovaným proti žalobci samostatný návrh (žaloba), kde je uplatněna pohledávka proti žalobci, zapíše se do rejstříku jako nová věc. V příxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx do pravomoci soudu, a nesmí být zde dále být dána výlučná příslušnost jiného soudu (§ 89, 88).
Další podmínky vyplývají z ustanovení § 112 odst. 1 (vix xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xalobu k samostatnému řízení.
K samostatnému řízení nelze vyloučit projev žalovaného, jímž uplatnil vůči žalobci k započtení (viz komentář k § 98) sxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx.2005, čj. 33 Odo 67/2005-339.
Není-li dána výlučná příslušnost jiného soudu, nemůže být rozhodnuto o místní nepříslušnosti, neboť ta byla založexx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxolečnost Blesk & Hrom, s. r. o., si od bytového družstva Diviš pronajala nebytové prostory v suterénu domu ve vlastnictví družstva. Předmětný dům jx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xrážkové vody, která tam při prudkém dešti zatekla světlíkem. V důsledku toho vznikla škoda na elektrotechnickém vybavení ve vlastnictví firmy Blesk &xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xbvodní soud pro Prahu 8, tedy obecný soud žalovaného (družstva) se žalobou na náhradu škody. Jelikož nešlo o první neshody mezi účastníky, rozhodlo se dxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxzi účastníky za neplatnou a vyzvalo nájemce k vyklizení předmětných prostor. Ani této výzvě nájemce nevyhověl. Družstvo se tedy rozhodlo podat na něj vxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxní vzájemné žaloby je však místně příslušný soud, v jehož obvodu se nachází předmětná nemovitost, neboť jde o právo k této nemovitosti se vztahující. Taxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxba žalovaného se vylučuje k samostatnému projednání.
II. Obvodní soud pro Prahu 8 vyslovuje svou místní nepříslušnost. Po právní moci usnesení budx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xedy není dána výlučná místní příslušnost ani není k projednání vzájemné žaloby věcně příslušný jiný soud a společné projednání odpovídá zásadě hospodxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxý v později zahájeném řízení dožaduje určení vlastnického práva k nemovitosti, ačkoliv řízení o určení vlastnictví ke stejné věci bylo z podnětu druhéxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxž by řízení pro překážku
litispendence
zastavoval (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2007, sp. zn. 22 Cdo 3179/2007).
K odst. 3:
Spojením xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx vzájemnou žalobu, jí může disponovat, vzít ji zpět, měnit a podobně.
Jak vyplývá např. z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14.9.2001, sp. zn. 12 xx xxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxjemném návrhu pro jeho zpětvzetí, musí rozhodnout o náhradě nákladů, protože rozhodnutím řízení o vzájemné žalobě končí (§ 151 odst. 1). "Je-li vzata zxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xj. 19 Co 41/2008-87). V důsledku toho musí také zkoumat, zda žaloba byla vzata zpět bezdůvodně (protože si například žalovaný uvědomil svoji slabou důkxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx věta první), ve druhém je to naopak (druhá věta stejného ustanovení).
Jestliže tedy například vezme nejprve žalobu zpět jeden žalobce, protože si uxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxvanému. Stejnou povinnost však má žalovaný, pokud bez dalšího vyšel z tvrzení jednoho žalobce o tom, že je aktivně legitimován, a podal proti němu vzájexxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxní, nahradit, nejsou-li dány výjimečně důvody pro aplikaci ustanovení § 150.
Ve vztahu ke vzájemné žalobě lze také aplikovat ustanovení § 143, kterx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxx nález Ústavního soudu ze dne 9.12.2004, sp. zn. II. ÚS 228/04).
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx na § 97 vzájemný návrh, dále námitku započtení (kompenzační námitku) a konečně obranu proti návrhu. K tomu, aby bylo možno i uplatnění pohledávky žaloxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxnak započitatelnou) pohledávku k započtení a navrhl, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce; jinak jde pouze o (procesní) obranu žalovanxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xapočtení vůči nároku žalobce, je stejně vysoký nebo nižší. I kdyby žalovaný v tomto případě své podání označil jako vzájemnou žalobu (vzájemný návrh), xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
Ve druhém případě sice nárok žalovaného převyšuje nárok žalobcův, žalovaný však ve svém podání, byť je nazval vzájemnou žalobou, uvede, že jej započítxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxozím.
K rozdílu mezi vzájemnou žalobou a kompenzační žalobou srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2011, sp. zn. 33 Cdo 1177/2009, citovaný v xxxxxxxxx x x xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xznává, tvrdí však, že má proti němu pohledávku, v důsledku které je třeba žalobu zamítnout (pokud by chtěl přisoudit více, jednalo by se o vzájemnou žaloxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx z něhož vyplývá, že mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jexxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx. Občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) upravuje započtení v ustanoveních § 1982-1991 (§ 1982 - Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xkamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.).
Jaký úkon lze považovat za kompenzační námitku, vysvětluje v praxi například Nejvxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxí úkon, jímž ten, kdo takový právní úkon učinil, projevil vůli k započtení své pohledávky na pohledávku toho, komu je úkon adresován. Forma právního úkoxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx x xxxxx xxxx xxxx x x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxé výši se uplatňuje k započtení proti pohledávce věřitele. Zánik započtených pohledávek v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, nastane okamžikem, kdy sx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxolečnost zabývající se dodávkami balicích folií podal návrh na zahájení řízení o zaplacení částky 150 000 Kč proti svému dlouhodobému obchodnímu partxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxpní cena zboží ve výši 150 000 Kč. V březnu 2018 však žalovaný za dodané zboží nezaplatil. Soud po úhradě soudního poplatku vydal platební rozkaz, ve kterxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxému řádně doručit, podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, ve kterém uvedl, že nárok žalobce neuznává a navrhuje započtení této pohledávky oproti smluvnx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxcová smlouva o dodávce fólií, avšak žalovaný žalobci nic nedluží, neboť v únoru 2018 žalobce dodal žalovanému předmětné zboží se zpožděním delším než txx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xři dny uhradit smluvní pokutu ve výši 150 000 Kč. Žalovaný vyzval žalobce k zaplacení této smluvní pokuty ve lhůtě 5 dnů, žalobce však na výzvu nereagoval x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxí ceně zboží, kterou měl žalobci zaplatit. Žalovaný tímto proti žalobou uplatňované pohledávce uplatnil námitku započtení.
V případě
kompenzace
xxxxx x xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx. To, zda byl kompenzační projev učiněn před zahájením řízení, nebo až v jeho průběhu, je pro postup soudu nevýznamné. Stejně tak nemá význam ani to, zda zxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxočtení. Byl-li učiněn již před zahájením řízení, musí žalovaný tuto skutečnost tvrdit, započtení se dovolat a chce-li být úspěšný, pak i tvrzení prokáxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxvence 2015, čj. 6 Cmo 53/2015-151, v němž tento soud dospívá k následujícímu závěru: "Je-li v řízení o nároku, které je vedeno u věcně příslušného krajskxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxý obvodní soud, není možné, aby se soud odmítl takovou obranou zabývat. Konceptu spravedlivého procesu, který zahrnuje i právo na kontradiktorní řízexxx x xx x xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxlo umožněno prokázat důvodnost jeho obrany."
Zákon nevyžaduje zvláštní formu započtení, takže je může obsahovat procesní úkon účastníka. Jde o tyxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx x xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xpojení s § 41 odst. 1 (viz komentář k nim). To například v praxi znamená, že čím dál více námitek bude obsahovat odpor nebo vyjádření zaslané soudu žalovaxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx, je ve smyslu ustanovení § 41 odst. 3 (viz komentář) účinný vůči žalobci od okamžiku, kdy se ten o něm dozvěděl. Námitka ovšem musí mít obecné náležitostx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxení, je třeba namítat výši, v jaké mu škoda vznikla, a zřetelně uplatnit takovou pohledávku k započtení, nestačí pouhé konstatování neurčité vymezené x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxvaný v rámci procesní obrany vznáší více námitek, např. tvrdí neexistenci žalobcova nároku, namítá promlčení či prekluzi, a teprve pro případ, že by se xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxmi, a shledá-li kteroukoliv z nich za důvodnou pro zamítnutí žaloby, eventuální námitkou započtení se nezabývá. V odůvodnění rozsudku se o důvodech, pxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xplatní-li žalovaný v průběhu řízení námitku započtení a soud se jí bude věcně zabývat, znamená to, že ač se tato skutečnost výslovně ve výroku rozsudku nxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe smyslu ustanovení § 159a odst. 4. Je nepřípustné, aby se soud takto projednaným nárokem zabýval znovu v dalším řízení (viz také graf níže).
Ustanovxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xterý není plně svéprávný, a započtení proti pohledávce na náhradu xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxslé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek a náhradě mzdy nebo platu ve výši přesahující jejich polovinu.
Graf č. 5x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx zásady jsou výjimky. Například se ustanovení § 98 uplatní i v řízení, jehož předmětem je zaplacení ceny za převod obchodního podílu ve společnosti s ruxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xterý ve svém nálezu ze dne 16.3.2010, sp. zn. I. ÚS 954/09, uvádí: "Vznese-li účastník řízení o zaplacení ceny za převod obchodního podílu ve společnostx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xesporné je dělení teoretické, vyplývající ze samé podstaty projednávaných věcí. Někdy se stává, že zákonodárce, rozhodující o zařazení věcí do řízenx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx podstaty projednávaných věcí. Dojde-li k zařazení sporné věci ze své podstaty do řízení nesporného, nemůže být odstraněna skutečnost, že jde o spor mexx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
Do jiného světla se, stejně jako vzájemný návrh, dostala námitka započtení v souvislosti se souhrnnou novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb., která x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxanovením § 118b odst. 1 a § 114c odst. 4.
Zákaz novot se týká skutkové stránky věci - tedy nových tvrzení a důkazů, které však mají úzký vztah k instrumexxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxí s sebou však téměř vždy přináší i nová tvrzení, s nimiž není možné po koncentraci přijít a platí o nich, že v případě jejich pozdního označení k nim soud až xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxí být opřena výlučně o skutková tvrzení uplatněná do koncentrace. Například: Žalovaný může přijít v řízení o zaplacení 500 000 Kč až v závěrečné řeči s prxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxstuje, že vznikl ze smlouvy o půjčce, a tuto smlouvu označit k důkazu.
K tomu srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13.12.2011, čj. 4 Cmo 29xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxzeni ve svém právu tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy. Je-li po jeho skončení uplatněna námitka započtení obsahující nová tvrzení, soud k xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xrovedených důkazů, ale uplatňuje nové skutečnosti a vznáší další důkazní návrhy, což je nepřípustné."
Nebo obdobně z rozsudku Vrchního soudu v Praxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxý platební rozkaz, podřizuje se zásadě koncentrace řízení a je tedy jen v rámci zásady koncentrace řízení přípustná."
Námitku započtení, která přexxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxd soudem a v později zahájeném řízení se na ni tedy nevztahuje překážka věci zahájené (
litispendence
) podle ustanovení § 83 odst. 1 (srov. usnesení Nejxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxící uplatněný nárok a který soud posuzuje jen jako obranu proti návrhu, nelze oddělit od nároku, proti kterému směřuje, a nelze jej ani vyloučit podle usxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx 1 a § 243b vylučují možnost vzájemného návrhu podle § 97 či § 98 v rámci odvolacího či dovolacího řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
Komentátor: Vančurová, Janek
Než se začneme věnovat samotnému institutu soudního smíru, považujeme za účelné čtenářům alespoň okrajově nastínit xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxného tématu výrazně dotýkají. Některé z přístupů užívaných při ADR může totiž s úspěchem využívat i soud (např. mediační metody) při vedení účastníků kx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xělit, a to například podle osoby, která ve sporu činí rozhodnutí - tedy podle toho, zda ve sporu figuruje jako "rozhodce" sporu třetí nezávislá osoba, nexx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx
xx xxx
xx xx xxxxx xxvaznosti výsledku jednání (tedy zda jednání musí mít za výsledek pro strany závazné a vynutitelné, tzn. vykonatelné rozhodnutí, či zda může skončit i bxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxia můžeme způsoby mimosoudního řešení sporů seřadit následovně (postupujeme zhruba od nejméně závazného způsobu po varianty, jejichž závaznost a vyxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxo všechny ostatní varianty. V některých případech může být negociace mezi stranami a snaha o dosažení smíru povinným předstupněm k soudnímu jednání (bxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxé provincie Kanady).
Zprostředkování - jedna ze stran, případně i obě strany, pověří v rámci zprostředkování jednu nebo více osob, jejichž úkolem jx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xrání osobní antipatie účastníků.
Mediace/konciliace - jedná se o způsob řešení sporu, jehož výsledek je pro strany nezávazný (závazným výsledkem xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxrá má za úkol usnadňovat komunikaci mezi stranami a napomáhat tak smírnému vyřešení sporu.
Mini-trial - tento způsob řešení může mít již více formalxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxávislá osoba sdělí stranám na daný spor svůj nezávislý a nezávazný názor (resp. nález), se kterým se strany mohou a nemusejí ztotožnit a převzít jej jako xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxré jej jako takový určují ve svých stanovách a kterému se strany sporu dobrovolně
pro futuro
podřizují členstvím v těchto organizacích. Rozhodnutí v txxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xložit i jiné povinnosti - navenek tedy nemají žádný závazný účinek.
Expertní jednání (
expertiza
) - této xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxh, ve kterých je rozhodující pouze či převážně technická stránka věci). Do jednání o řešení sporu vstupuje nezávislá třetí osoba, odborník znalý spornx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xoudním řízení. Pro úspěch této varianty řešení sporu je nutná předchozí shoda stran na podstatě sporu, osobě odborníka a oboustranná součinnost s ním.
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxrmě písemné smlouvy, kterou spolu strany sporu uzavřou.
Med-Arb (Mediation-Arbitration) a MEDALOA (Mediation And Last Offer Arbitration) - jednx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxny ke smírnému řešení sporu, nedojde-li však ke smíru, mediátor vydá závazné rozhodnutí sporu, k čemuž byl stranami předem zmocněn. V případě MEDALOA px xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xolně, ale pouze vybírá ze dvou variant předložených stranami, přičemž strany navrhují takovou variantu řešení sporu, kterou považují za spravedlivoxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxé návrhy, které jsou objektivně spravedlivé, neboť se jinak vystavují riziku, že bude vybrán návrh protistrany.
Rozhodčí řízení - osoba rozhodce (xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxící rozhodnutí sporu. Rozhodčí řízení může probíhat více způsoby, z nichž některé jsou vysoce formalizované a některé naopak velmi neformální. Rozhoxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti dne 1.9.2012. Tím Česká republika jednak splnila svůj závazek plynoucí ze směrnicx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xešení sporu oproti zdlouhavým soudním procesům (jednoduše řečeno - jde o starou pravdu, že "normální je se nesoudit").
Ke stěžejním důvodům zavedexx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxžnit všem osobám alternativní řešení jejich konfliktů metodou rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení. Mezi další důvody patří odbřemenění soxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxe stran. V neposlední řadě má navrhovatel na zřeteli zájem dítěte, kdy v rodinných věcech je vždy významná schopnost komunikace rodičů, k jejímuž zlepšxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xtrany sporu běžně uvažovat - nejprve bude nutné překonat počáteční nedůvěru jak účastníků sporů, tak i odborné veřejnosti; ze zkušeností ze zahraničí xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xeském prostředí prosazovat; k tomu dozajista napomáhá i možnost soudu nařídit stranám sporu povinné první setkání s mediátorem (srov. § 100 odst. 2). Nxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xměřujícího k uzavření dohody mezi stranami sporu (což bývá zpravidla proces časově náročný), ale pouze seznámení účastníků řízení s principy, výhodaxx x xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxsl zákon významnou novinku:
mediace
řádně zahájená mediační dohodou přerušuje běh promlčecích lhůt. Účastníci sporu tedy tím, že se pokusí o smírné řxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxpěchu
mediace
tak stále existuje možnost uplatnit nárok u soudu bez nebezpečí, že by protistrana mohla účinně uplatnit námitku promlčení, které by v pxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxúhonná (pro účely zákona o
mediace
je bezúhonnou osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxšku mediátora nebo jí byla uznána kvalifikace, a nebyla v posledních pěti letech ze seznamu mediátorů vyškrtnuta z důvodu, že závažným způsobem nebo opxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxmínkou zapsání do seznamu mediátorů by bylo právnické vzdělání, tato
premisa
však neprošla a zákon se omezil na obecnou podmínku xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx - advokáti vykonávají mediátorskou zkoušku před advokátní komorou namísto u Ministerstva spravedlnosti a advokátní komoře jsou i kárně odpovědni.
x xxxxx xx xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxni, neměl by si žádný z nich odnášet z řízení pocit křivdy. Soudci je pak odměnou, že zpravidla nemusel provádět ve věci rozsáhlé dokazování a písemné vyhxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxdnocením a dalšími náležitostmi, zabere výrazně méně času. Již to samo o sobě je pro soudce dostatečnou motivací pro snahu účastníky ke smíru vést. Těm, xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx bonmot, že i ten nejhorší smír je lepší než dokonalý rozsudek.
Významným kladem, který smír účastníkům přináší, je také šetření nákladů a i zrychlenx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxovat složitou anabázi dokazování, například formou výslechu svědků či znaleckých posudků, jejichž provedení je časově i finančně náročné. Časová úsxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxi a kde je již z podstaty sporu širší prostor pro smírná řešení věci. Jak vyplývá ze shora řečeného, institut soudního smíru a snaha soudu účastníky k tomuxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxly náklady řízení i zátěž pro účastníky řízení udrženy co nejnižší, a přitom nebyl zmařen účel řízení.
Připomínáme, že při procesu jednání o podmínkxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxitých situací (samozřejmě při striktním zachování zásady rovnosti stran) může soud účastníkům rovněž nastínit různé varianty smírného vyřešení spoxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxí, kde se podává i základní informace o podstatě
mediace
) nebo sociálního poradenství.
Smír uzavřený před soudem je vedle rozsudku, usnesení a platxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxci, kteří před soudem řeší svůj spor, namísto autoritativního rozhodnutí soudu uspořádají své poměry ohledně předmětu řízení dohodou. Tato jejich doxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxcného rozsudku. Její obsah je pro účastníky závazný a soudně vykonatelný. Schválený smír tvoří překážku věci rozsouzené ve smyslu ustanovení § xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxm vymezené podmínky. Především to musí připouštět povaha věci. Ta uzavření smíru vylučuje ve třech základních oblastech. Především není možno smír uzxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxení o úpravě poměrů k nezletilým dětem, kde hmotné právo předpokládá možnost uzavření dohody mezi rodiči. Tato dohoda však nezbavuje soud povinnosti pxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxkem, v jehož odůvodnění se vypořádává se skutkovými zjištěními, která z takového dokazování vyplynula. Důvodem je zde zvláštní zájem společnosti na oxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxím řízení (zvýšení výživného, změna výchovného prostředí) měl soud z čeho vycházet.
Smír samozřejmě nepřichází v úvahu ani ve věcech, v nichž se rozxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxhlášení za mrtvého dohodl s opatrovníkem, že nezvěstný je nejpozději od 16. června 2003 skutečně mrtev; v řízení o neplatnosti manželství také nelze přxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx přichází v úvahu jen u těch vztahů, o nichž mohou soudy rozhodovat ve smyslu ustanovení § 7, tedy které náležejí do jejich pravomoci.
Máme-li shrnout xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xoudního smíru, konstatujeme, že obecně nelze uzavřít smír ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxdem řízení, kde lze uzavřít soudní smír, je tedy řízení zahájené žalobou na plnění, opatrněji již soud musí přistupovat k věcem, kde je žalováno nahrazexx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxvení má úzkou spojitost s § 153a odst. 2 a § 153b odst. 3 (viz komentář k nim).
K otázce "povahy věci", ve které lze uzavřít soudní smír, pro úplnost pouxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxx zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 81 o. xx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xx xx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxíků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy, je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustrannxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxtníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony (uvedených zejména v § 37 až 39 obč. zák.) neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právnxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxi); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2xxxx xx xx xxxxx xxxx xxxx xxx x x xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx zn. 22 Cdo 5170/2007: "Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem (§ 99 odst. 1 o. s. ř., věta první). Soudní smír je procxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxrovnání (§ 585 obč. zák.), může však jít např. i o nepojmenovanou smlouvu (§ 51 obč. zák.). Smír lze uzavřít jen ohledně práv, jimiž mohou účastníci dispoxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxeno, prosazuje zásada smluvní volnosti účastníků hmotněprávních vztahů. Základním principem výkladu smluv je
priorita
výkladu, který nezakládá nxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xtran, povaha soukromého práva a s tím spojená společenská a hospodářská funkce smlouvy. Není ústavně konformní a je v rozporu s principy právního státu xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxt i na soudní smír, který je právní skutečností (smlouvou) občanského práva hmotného a v oblasti práva procesního jde o žádoucí způsob řešení sporu mezi xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxici, uzavřou ohledně sporného nároku smír, a tudíž ani netvrdí skutečnosti, o které opírají uplatněný nárok, ani skutečnosti tento nárok popírající a xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xe dne 27.3.2013, sp. zn. 30 Cdo 626/2013, k závěru, že i ve sporu o určení vlastnického práva k nemovitosti lze uzavřít soudní smír; podkladem pro zápis (vx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xeho soulad s právními předpisy - nelze schválit smír, který je v rozporu s kogentními ustanoveními zákona, či smír, který je obchází. Soud by totiž v opačxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx V rozporu s právními předpisy xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xůle a vážně (je ovšem málo pravděpodobné, že by někdo před soudem považoval uzavření smíru pouze za žert); smírem nelze sjednat plnění nemožné. Zásadní xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxím důsledkům schváleného smíru. Doručením účastníkům nabude smír právní moci a stane se buď k tomuto dni, či po uplynutí lhůty k plnění, byla-li stanovexxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxální. Takový smír by tedy byl nevymahatelný, a tudíž by neplnil svůj účel. Účastníkům přitom často, zvláště jde-li o laiky, určitá a srozumitelná formuxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx. O kvalitě práce soudce však jím schválený materiálně nevykonatelný smír vypovídá a tato výpověď není lichotivá. Je na soudci, aby se v rámci poučovací xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxouhlasit, avšak je-li z projevů stran jejich vůle zcela zřejmá a limitem jsou pro ně pouze jejich formulační schopnosti, měl by jim soudce pomoci, upozoxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxvrh na schválení smíru bez dalšího formalisticky neschválit. Nejsou-li však skutečně splněny podmínky, za kterých smír lze schválit, rozhodne soud uxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxčeni, že smír mohl a měl být soudem schválen. Neuspějí-li účastníci ani v odvolacím řízení a domnívají-li se, že právě tato dohoda může vyřešit jejich spxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxtelným exekučním titulem (což zvyšuje důvěru stran, že jejich dohoda bude skutečně dodržena), a následné zpětvzetí žaloby žalobcem.
Rozhoduje-lx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xe smír přípustný či nikoliv. Jaké jsou skutečně hmotněprávní vztahy mezi účastníky a zda jim navržený smír zcela odpovídá, zkoumat soud nebude. Ověří pxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx, provede dokazování, aby mohl splnění podmínek pro schválení smíru posoudit. O schválení či neschválení pak rozhodne usnesením. Dospěje-li k závěrux xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xo 6 měsíců ode dne právní moci usnesení, kterým se schvaluje tento smír. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V otázce schvalování xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxetích osob (např. spor o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru). V tomto případě soud nemusí zkoumat soulad s hmotným právem nikterak přísně x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx jedná o soukromoprávní spor o nárocích účastníků řízení, ale rozhodnutí, tj. schválení smíru, se může odrazit i do práv třetích osob (klasickým příklaxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xx nutné provést dokazování k ověření tvrzení účastníků, a teprve jestliže je zjištěno, že účastníky navrhovaný smír je v souladu s hmotným právem ve světxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx nepřizná (srov. komentář k § 146 odst. 1 písm. a/), ledaže by se účastníci na náhradě nákladů řízení v rámci smíru domluvili jinak. Tato domluva je součáxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxdu v souladu s ustanovením § 10 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, zaplacený soudní poplatek snížený o 20%, nejméně však o 1000 Kč, přičemž byl-li smír xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxe, co bylo předmětem řízení, uvede zjištění, která v řízení učinil, a zkonstatuje, že účastníci uzavřeli shora uvedený smír, jehož obsah není v rozporu x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xoudu umožňuje usnesení neodůvodňovat, pouze uvést zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.
Výrok takového usnesení vypadá naxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxx zaplatit žalobci do 10 dnů od právní moci tohoto usnesení částku 88 200 Kč za 500 ks diářů dodaných na základě objednávky ze dne 15.8.2018.
2.
Žalovanx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxení, kterým byl smír schválen, není přípustné odvolání. Lze se ovšem odvolat proti výroku o náhradě nákladů řízení. Takové odvolání by však mohlo být úsxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
Jak již bylo řečeno, nejsou-li splněny podmínky, za kterých lze xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx dále pokračovat v řízení a uplatněné nároky věcně projednat.
Příklad: Pan Malý se rozhodl na stáří přestěhovat na venkov a za tímto účelem si koupil mxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxčité problémy, kvůli kterým pan Malý odmítl zaplatit plnou sjednanou cenu. Celý spor se ocitl před soudem, avšak v průběhu řízení se účastníci dohodli, xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxípadných nároků na náhradu újmy, pokud by mu lidově řečeno spadl dům na hlavu. Panu Malému tento kompromis vyhovoval, neboť již se společností nechtěl mxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxdu, aby schválil jejich smír, dle kterého se pan Malý vzdá veškerých nároků na náhradu újmy, zejména újmy na zdraví, kdyby došlo ke zřícení domu, a společxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx, byl by v rozporu se zákonnou zásadou, že se nepřihlíží k ujednáním, která předem vylučují nebo omezují povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxkerých nároků na náhradu újmy, zejména újmy na zdraví, kdyby došlo ke zřícení domu zhotovovaného na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 5xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxx
x xdůvodnění soud uvede, že navrhovaný smír je v rozporu s právními předpisy, konkrétně s ustanovením § 2898 obč. zák., a proto nemohl být podle ustanovení x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxy soud mohl smír schválit, musí účastníci svoji vůli stvrdit podpisem. Je možné, aby návrh na uzavření smíru učinili v písemné podobě, přičemž smír je uzxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxm soudním roku. Text smíru je zde zachycen do protokolu a soud jej může schválit teprve poté, co účastníci protokol pod textem navrhovaného smíru podepíxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxentář k ustanovení § 67).
Účastníci mohou smír uzavřít jak ohledně celého předmětu řízení, tak i o jeho části, případně o jeho základu. Ve druhých dvox xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxyššího soudu ze dne 8.3.2005, sp. zn. 21 Cdo 1951/2004, kde bylo judikováno: "Soudní smír mohou účastníci uzavřít nejen za řízení před soudem prvního stxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x x xx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxho stupně tehdy, jestliže smír schválí (§ 220 odst. 3 o. s. ř.). Uzavření a schválení soudního smíru za odvolacího řízení nebrání ani to, že soud prvního sxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxporu s právními předpisy a účastníci mohou skončit řízení soudním smírem, i když za řízení žalovaný uznal nárok, který byl proti němu uplatněn žalobou, xxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxí určeného v žalobě. Nemají-li naopak být obsahem smíru postižena všechna práva a povinnosti, o nichž měl dle žaloby soud rozhodnout, avšak účastníci sx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx z předmětného právního vztahu jsou mezi nimi smírem narovnány.
Je přípustné, aby účastníci uzavřeli smír podmíněný, kde si některý z nich vyhradí, xx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx tato doba uplynula marně a úkon směřující k odvolání nebyl učiněn. Jde o hmotněprávní úkon a rozhodujícím pro zachování lhůty je okamžik, kdy podání došxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxr, jsou-li splněny všechny ostatní podmínky, schválí. Lze také uzavřít tzv. smír s podmínkou, tedy takový, v němž je smluvené plnění vázáno na splnění uxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxaudačního rozhodnutí.
K odst. 3:
Jak již bylo uvedeno, usnesení o schválení smíru nelze napadnout odvoláním. Může se však stát, že soud schválil doxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxosti nejednal svobodně, ale k uzavření smíru byl donucen. Pro tyto případy stanoví zákon možnost nápravy. Děje se tak rozsudkem o zrušení usnesení o schxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xčastník vedlejší, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.8.2008, sp. zn. 22 Cdo 1899/2007), přičemž k tomu má lhůtu tří let od právní moci usnesxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxstence xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxž nesplňuje-li je, předseda senátu žalobce vyzve k opravě, resp. doplnění podání; žalobce musí v žalobě především tvrdit hmotněprávní neplatnost souxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxího řízení a jejich právní nástupce. Věcně jsou k projednání příslušné vždy ty soudy, které projednávaly původní žalobu v prvním stupni; místní přísluxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxní smíru napadá původně žalovaný, půjde tedy o obecný soud původního žalobce. Označení účastníků sporu zůstává stejné jako v původním řízení, a to i přexxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xchválení smíru přezkoumá napadené usnesení z hlediska platnosti uzavřeného smíru ve vztahu k hmotnému právu. Připomínáme, že otázka rozporu, resp. sxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxíru, přestože by byl v rozporu s pravidly nového občanského zákoníku, avšak proto, že byl schválen za účinnosti občanského zákoníku 1964, kdy jeho zněxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxx xxoud může rozsudkem zrušit usnesení o schválení smíru (ne sám smír) jen tehdy, jestliže smír je neplatný podle zásad hmotného práva. Předpokladem je, že xxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xrávní moci. Bude-li žalobě vyhověno, původní řízení se dostane do stavu, v jakém bylo před schválením smíru. Důsledky jsou v podstatě stejné, jako kdybx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxvat. Spis bude mít k dispozici, neboť ten se zpravidla připojuje ke spisu o žalobě o zrušení smíru. Pokud jej vyřizoval jiný soudce u téhož soudu, věc mu prxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxdnímu soudu a zároveň mu doručí rozsudek o zrušení smíru. V řízení o původní žalobě příslušný soud pokračuje bez návrhu.
Výrok rozsudku zní napříklax xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxho jmění manželů.
O nákladech řízení rozhodne soud podle úspěchu ve věci a proti rozsudku je přípustné odvolání.
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxinnost postupovat co nejrychleji (tedy bez zbytečných průtahů) a efektivně k rozhodnutí (k tomu srov. komentář k § 6), přičemž umožňuje-li to charaktex xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx jsou účastníci procesně pasivní. Tyto požadavky v sobě odrážejí základní zásady civilního procesu, a to konkrétně zásadu hospodárnosti (resp. zásadx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxciality (soud je povinen v zahájeném řízení pokračovat z úřední povinnosti a spor rozhodnout, i když se účastníci stanou pasivními).
Snaha soudu doxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x důsledku znamenat naopak zbytečné prodloužení délky řízení, neboť rozhodnutí může být takto zatíženo vadou, pro kterou může dojít ke zrušení rozhodnxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xodaný návrh na zahájení řízení netrpí vadami. Má-li k dispozici návrh bezvadný, věnuje pozornost přípravě jednání tak, aby mohl, bude-li to možné, ve vxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxl, a poučí jej o tom, že nebude-li žaloba v soudem stanovené lhůtě doplněna, bude odmítnuta (k tomu blíže komentář k § 43). Připomínáme, že ač má soud ze zákxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxcesní úprava klade postupně stále větší důraz na posilování odpovědnosti účastníka za výsledek řízení. Chování účastníků v řízení výrazně ovlivňuje xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxvě, resp. doplnění možno považovat za žalobu, po opravě návrhu (kdy je již patrné, čeho se chce žalobce domoci) však soud zjistí, že návrh byl podán u věcnx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxj platit; toto je jen letmé nastínění důvodů, pro které může hned zkraje řízení dojít k jeho zbytečnému prodloužení, a to zcela bez zavinění soudu.
K odxxx xx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxorem v rozsahu tří hodin a zároveň s tím přerušit jednání až na dobu tří měsíců. K tomuto kroku soud přistupuje, považuje-li to za účelné a vidí-li ve sporu xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxx xx xx xxxx
xx situace, kdy se účastníci nejsou schopni z nejrůznějších důvodů domluvit na osobě mediátora, je jim vybrán soudem z oficiálního seznamu vedeného Minixxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxvat o průběhu těchto jednání. Bylo by v rozporu se zásadou procesní ekonomie mimosoudními jednáními řízení uměle prodlužovat a navyšovat tak jeho náklxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxávazným výsledkem se však může stát smlouva, resp. dohoda reflektující výsledky jednání). Podstatou této varianty řešení sporů je, že se strany dohodxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xa sporu nezainteresovaná osoba pomáhá účastníkům rozpoznat jejich skutečné zájmy a vede je k hledání kompromisních a reálných řešení; velký přínos téxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxtutu
mediace
a k novému zákonu o mediaci srov. komentář k ustanovení § 99.
Pro názornost uvádíme modelovou situaci. Soudce při studiu případu dospěxx x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxmi obchodními partnery), který vázne především na neschopnosti účastníků spolu komunikovat. V této situaci je na místě kontaktovat účastníky (jejicx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxi shodnout se na osobě mediátora. Je-li komunikace mezi účastníky natolik narušená, že jim znemožňuje i samotnou shodu na osobě mediátora, vybere jej zx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxdným zprostředkovatelem komunikace mezi obchodními partnery, které zřejmě i v rámci
mediace
budou zastupovat jejich zástupci (naopak v rodinněpráxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxm lépe připraven k vedení
mediace
v těchto citlivých a emočně náročných sporech nežli mediátor s právnickým vzděláním). Před ustanovením mediátora jx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxmá kapacitní možnosti mediaci xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxk je uvedeno v komentáři k ustanovení § 114c odst. 3.
Řízení se za účelem mediačního procesu podle § 100 odst. 2 o. s. ř. právní mocí tohoto usnesení přexxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xři měsíce, soud tedy může přerušit řízení i na dobu kratší, což je účelné např. ve sporech rodinného práva, kde bývá zřejmé, zda má
mediace
naději na úspěxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxou stran, avšak k té je potřebný delší čas, mohou účastníci využít ustanovení § 110 a shodně navrhnout další přerušení řízení.
Odměna mediátora určxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxtí
mediace
v soudním řízení upozorňujeme na ustanovení § 474 z. ř. s. a komentář k němu.
K odst. 3:
Komentované ustanovení se týká postupu soudu při xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxých řízeních, nejčastěji se tak stává v řízeních o úpravě poměrů k nezletilým dětem v případě rozvodu (typicky v případech, kdy spolu rodiče nezletiléhx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxeních soudních.
Právo dítěte "být slyšeno" je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, jejíž je Česká republika signatářem, konkrétně v čl. 12 odst. 1 Úmxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxdřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni.) a člx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx a to buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce anebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu s procedurálními pravidly vnitrostxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xx xx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxčena věková hranice, od níž by soud měl postupovat tak, aby byl zjištěn názor nezletilého. Hranice 12 let je zákonem formulována jako vyvratitelná právxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxmi lze názor dítěte zjistit; doporučujeme např. neformální pohovor s dítětem v rámci jiného soudního roku (srov. komentář k § 18 z. ř. s.) či výslech nebo xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x v zásadě je tedy možno konstatovat, že pokud je dítě schopné se srozumitelně vyjadřovat, měl by soud jeho názor zjišťovat.
U dětí v nižším věku, tedy zxxxxx xx xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxor dítěte zjišťovat přímo. Ač zákon (dle našeho názoru pouze z formálních důvodů) používá termínu výslech, mělo by se spíše jednat o neformální pohovor xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxu jednak z důvodu ochrany vývoje dítěte, jednak proto, aby výpověď dítěte nebyla ovlivněna prostředím, které na ně může působit nepřátelsky.
Zákon xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxzního opatrovníka. Této možnosti by soudce měl využít, neboť přítomnost blízkých osob často může dítě do značné míry ovlivnit při formulaci názorů. Soxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxti vzbudit obavy, že hovoří s černokněžníkem, a také by neměl na dítě shlížet shůry své katedry, ale buď si k němu přisednout do lavice pro účastníky, nebo xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxé činnosti. Dotazy pokládané dítěti by měly být formulovány přiměřeně jeho věku, mělo by se jednat o přátelský rozhovor, při kterém dá soudce dítěti najxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx, například v kanceláři soudce. Nejvhodnějším, avšak časově poněkud náročným způsobem je vyslechnout nezletilého v prostředí jemu známém, napříklax xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxří jsou s nezletilým v pravidelném kontaktu, podněty a informace, které mu mohou napomoci při úvaze o případném doplnění dokazování.
S ohledem na tox xx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxe účastnily další osoby; zejména pak právní zástupci, kteří z podstaty své profese vždy hájí zájmy svého klienta (zpravidla jednoho z rodičů), které se xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxe postup, kdy rodiče bez výzvy soudu aktivně přivedou své dítě k jednání a žádají jeho výslech. xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxky, aby k věci přistupovali rozumně a situaci hodnotili optikou nezletilého dítěte.
Především z důvodu co nejcitlivějšího přístupu k výslechu nezxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx zástupcem a o jehož přítomnost dítě požádá, může výslechu dítěte účastnit a soudem může být z tohoto vyloučen pouze v situaci, kdy by jeho přítomnost mařxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxávat, že bude na otázky soudce odpovídat spontánněji a jednak proto, že důvěrník může dítěti pomoci zformulovat jeho názory (je však nutné důsledně slexxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxvěrníka, jeho zavedení do běžné justiční praxe bude zřejmě komplikovanější, než se na první pohled zdá.
Hned úvodem je nutné si uvědomit, že zákon přxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx důvěrníka" dozví.
Jako zcela nevhodný způsob poučení dítěte o možnosti zvolení důvěrníka se nám jeví zaslání této informace dítěti poštou na adresx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxsp. jejich právních zástupců; je více než představitelné, že za této situace by došlo k ovlivnění volby dítěte jeho rodiči.
Jako klasický ilustratixxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxěte probíhá spor o svěření do péče, přičemž soudce se rozhodne v rámci řízení dítě vyslechnout; o možnosti zvolit si důvěrníka soudce dítě poučí prostřexxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxsahem, docílí toho, aby dítě za svého "zvoleného důvěrníka" označilo svou babičku, její matku, která má k otci silně negativní vztah. Je zřejmé, že v popxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxo názorů by byly ovlivněny její přítomností; tento postup soudu (a jemu obdobné) tedy nedoporučujeme.
Jako vhodný způsob poučení dítěte o jeho "práxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxt pro dítě srozumitelným způsobem, aby se jednalo o poučení skutečné, nikoliv pouze o formalistické splnění povinnosti soudu. Po poučení již pak dítě mxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxíka zájem nemá; toto rozhodnutí je zcela na dítěti a nemělo by být ovlivňováno žádnými jinými osobami.
Zvoleným xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx z předpokládaných funkcí důvěrníka je i pomoc dítěti při formulaci jeho názorů. Klíčové je, aby osoba důvěrníka působila na dítě uklidňujícím způsobex x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxte nikterak neovlivňoval a zároveň plnil funkci jakéhosi prostředníka mezi dítětem a soudem a jehož přítomnost při výslechu by dítě uklidňovala, je obxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxá.
Zjišťování názoru nezletilého dítěte nelze zaměňovat ani směšovat s účastnickým výslechem (srov. komentář k § 131), který soud může nařídit pouxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx by naopak měl soud přistupovat vždy, když je to možné, neboť jen tak může řádně a zcela zjistit skutečný skutkový stav věci, jež se dítěte týká. K důležitoxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxska ústavněprávního může být posouzena pouze otázka, zda skutková zjištění mají dostatečnou a racionální základnu, zda právní závěry těchto orgánů vxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x poměření, zda soudy podaný výklad rozhodných právních norem je předvídatelný a rozumný, koresponduje-li fixovaným závěrům soudní praxe, není-li naxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxovaného chápání dotčených právních institutů, resp. není v rozporu s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti (viz teze "přepjatého formalismu"). Úxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxdené zásady, dospěl Ústavní soud k závěru, že posuzovaná ústavní stížnost, resp. námitky v ní obsažené obstojí, jelikož takovými - ústavněprávně relexxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxžena v právu na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny, je právě výše předjímaná (jako primárně
relevantní
) okolnost, že její nezletilá dcera, o jxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxždém řízení, v němž se rozhoduje o jeho záležitostech, zakotvené v čl. 12 Úmluvy o právech dítěte, čl. 3 Evropské úmluvy o výkonu práv dětí, jakož i v § 31 oxxxx x xxxx x xxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xx xxxxo přímo, či prostřednictvím zástupce nebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu s procedurálními pravidly vnitrostátního záxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxntáře je ke dni 1.3.2019.
Komentář k § 101
Komentátor: Vančurová
K odst. 1:
V komentovaném ustanovení jsou uvedeny základní povinnosti, které zákxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxzhodnout o věci samé, jestliže určitá skutečnost významná podle hmotného práva pro rozhodnutí věci nemohla být pro nečinnost účastníků prokázána.
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xrotistrany) a důkazní břemeno (povinnost účastníka řízení prokázat tvrzenou skutečnost, přičemž v civilním procesu tento úkol tíží zejména žalobcex xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxucích z pracovního práva a ve vztahu k povinnostem statutárních orgánů obchodních společností). Pro úspěch ve věci je nutné, aby účastník plnil jak povxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xro "klasická" sporná řízení, tak pro řízení upravená v zákoně o zvláštních řízeních soudních (ač v nich má soud povinnost vyšetřovat, resp. provádět i xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx že by účastníci v těchto řízeních neměli povinnost tvrdit a prokazovat; k dodržování základních účastnických povinností by tedy měl soud účastníky véxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxovení § 118a odst. 1 a 3) a vyzve je k nápravě v dodatečné lhůtě.
Poučení a výzva musí být dostatečně konkrétní, aby účastník (i nezastoupený profesioxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxto:
Soud žalobce vyzývá ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil svá tvrzení obsaženx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx tvrdil a prokázal tři základní předpoklady vzniku nároku na náhradu újmy, a to samotný vznik újmy (může se jednat o škodu, která již však musela vzniknouxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xalobce tvrzení a důkazy podle výzvy soudu, může to mít za následek ztrátu sporu žalobcem.
S povinnostmi účastníků (zejména tvrdit a prokazovat) úzcx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxné alespoň okrajově zmínit tzv. inventuru skutkových tvrzení, která je užitečným prostředkem pro zorientování se v daném sporu (jde o porovnání skutkxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxudem za skutkové zjištění); tuto pomůcku (doporučujeme vytvoření tabulky, kde se do jednoho sloupce sepíší tvrzení žalobce a do druhého tvrzení žalovxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxředek rovněž pro právní zástupce, neboť touto cestou si mohou snadno ověřit postavení svého klienta ve sporu a rozhodnout, ke kterým skutečnostem je jexxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxení - neměla by být "obohacována" jejich právním hodnocením.
Významné omezení v plnění základních povinností znamená pak zákonná koncentrace ovlxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx
x xxxxx xxx
xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx které se soudci v řízení dopouštějí, je, že od samého počátku řízení účastníky důsledně nevedou k tomu, aby řádně plnili svou povinnost označit tvrzeníx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx x xxxxx aby přiměl účastníky k tvrzení rozhodných skutečností s dostatečným předstihem, má soud tyto instrumenty:
Graf č. 6: Nástroje ke zjištění skutkovxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xstanovení § 114a). Přestože zákon umožňuje, aby účastník tvrdil všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti v průběhu řízení, nepovažujeme txxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxé jednání lze rovněž využít k jednání o smírném řešení sporu (srov. komentář k § 99, 114c).
Další nespornou výhodou přípravného jednání je zákonná koxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxé mohou řízení nepřípustným způsobem prodlužovat.
V praxi je poměrně časté, že účastník, zejména nezastoupený profesionálním poskytovatelem prxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxúspěch účastníka. V této situaci je proto na místě jednak výzva soudu ve smyslu ustanovení § 43, jejímž prostřednictvím soud řeší nejasná, neúplná, nesxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xxxxou podle ustanovení § 118a odst. 1 není nutné vyčkávat na nařízené jednání (tím se spor zbytečně prodlužuje, neboť je jasné, že bude-li při jednání účasxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxo podrobné poučení, jaká tvrzení má účastník řízení doplnit, neboť soudní praxe se již přiklání k tomu, že předmětné poučení lze poskytnout i v jiné formx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx, že tyto subjekty nemají povinnost znát hmotné právo (srov. komentář k ustanovení § 118a odst. 2). Poznamenejme k tomu staré okřídlené soud zná právo (
ixxx xxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx nemusí sdělovat), avšak k rozhodnutí dle posouzení soudu chybí tvrzení určitých skutečností, musí o tom soud účastníka poučit, vyzvat jej k doplnění txxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxšího zamítl - jinak by šlo o tzv. překvapivé soudní rozhodnutí. Takový postup by pochopitelně odporoval celé řadě zásad občanského soudního řízení. Byx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xkušenosti i finanční prostředky účastníci i soud, zcela anuloval. Šlo by ovšem bezpochyby také o porušení základního (konstitucionálního) práva účaxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xkutečnosti nejenom tvrdit, ale rovněž prokazovat. Je velice důležité (a v praxi bohužel často opomíjené) důsledně rozlišovat tuto povinnost od povinxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxtáře k odst. 1 písm. a) komentovaného ustanovení. Povinnost (břemeno) tvrzení a povinnost důkazní jsou markantními rysy civilního soudního řízení a sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxlného hodnocení důkazů, kterou je ovládán český civilní proces (srov. komentář k ustanovení § 132): soudce hodnotí důkazy, posuzuje nejen každý zvlášx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x přímém rozporu s jiným tvrzením účastníka), a dle svého vlastního úsudku rozhoduje, jaké skutečnosti z předmětných důkazů lze, a jaké naopak nelze dovxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx ve smyslu civilního procesního práva jsou všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména pak výslech svědků, znalecké posudky, zprávy a vyjxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxení § 125).
Navrhuje-li žalobce k prokázání tvrzení uvedených v žalobě listinný důkaz, musí jej v souladu s ustanovením § 79 odst. 2 k žalobě připojixx x xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xejen svědkovo jméno, příjmení a bydliště, ale rovněž přesně vymezil, k čemu má být svědek slyšen a které tvrzení má být jeho výpovědí prokazováno (příklxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxozorňujeme na možnost účastníků řízení předložit tzv. soukromý znalecký posudek; má-li všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje-li doložxx xxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxdek vyžádaný soudem (srov. komentář k § 127a).
Účastnický výslech je až na výjimky (například řízení o rozvod manželství) pouze podpůrným důkazem, xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx Vrchního soudu v Praze ze dne 16.2.2012, čj. 12 Cmo 407/2011-62, kde bylo uvedeno: "Důkaz účastnickým výslechem nemůže suplovat povinnost tvrzení účaxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx
x xxxxx xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx pokynů soudu; jedná se na první pohled o obecnou proklamaci, která by měla být účastníky v zájmu rychlosti projednání věci dodržována. Na zdánlivě prokxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxjí nastolit či posílit procesní pořádek. V případě, že účastník nedbá pokynů soudu, vystavuje se totiž riziku sankcí, a to jak v podobě pořádkových opatxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxsudek pro zmeškání (srov. komentář k § 153b) a rozsudek pro uznání (srov. komentář k § 153a).
Graf č. 7: Nejčastější pokyny soudu v řízení.
K odsxx xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxetího. Toto řízení je ovládáno zejména zásadou dispozitivnosti (soud sporné řízení může zahájit pouze na návrh, žalobce je tzv. pánem sporu), zásadou xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxy účastníky navrženy) a zásadou formální pravdy (soud nezjišťuje přesný a úplný skutkový stav, rozhoduje podle tvrzení, skutečností a důkazů, které pxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xásady shora uvedené.
Ve vztahu ke komentovanému ustanovení upozorňujeme zejména na dopady zásady formální pravdy, která rozhoduje o tom, v jaké míxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxtření proti nečinnosti žalovaného, a to rozsudek pro zmeškání (srov. komentář k § 153b) a rozsudek pro uznání (srov. komentář k § 153a) a obecnou římskopxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx. Nepodaří-li se mu za použití všech prostředků, které má k dispozici (srov. komentář k ustanovení § 101 odst. 1 a § 118a), přimět účastníky k činnosti, rxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
K odst. 3:
V tomto ustanovení dává zákon soudu možnost jednat v nepřítomnosti účastníka, který se, ač řádně předvolán (srov. komentář k ustanovení § xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxsivitě účastníků v zájmu rychlého rozhodnutí věci (příklady dalších obdobných mechanismů jsou rozsudek pro zmeškání a rozsudek pro uznání, pro podroxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xe které připojí žádost o odročení jednání, a naopak - kdy je účastníkova řádná omluva žádosti o odročení prosta. V prvním případě, vzhledem k tomu, že jsox xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xvé věci, trvá-li na tom, zúčastnit; v případě druhém však soud, shledá-li to vhodným, může jednat i v nepřítomnosti řádně a včas omluveného účastníka, kxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxvý proces rozhodnout. Nebrání-li tedy nepřítomnost účastníka rozhodnutí věci, je správným postupem jednání zbytečně neodročovat a jednat v jeho nepxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x neznalý správného postupu, odešle soudu řádnou omluvu z jednání, avšak neuvede, že žádá o odročení, přestože je z dosavadního průběhu řízení zřejmé, žx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x tomto případě je na místě, aby soud postupoval obezřetně a jednání raději odročil, a to i bez výslovné žádosti, aby účastník z pouhé neznalosti správnéhx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxiktně posuzovat případ od případu, a to i s přihlédnutím k dosavadnímu chování účastníka v řízení (většinou je snadno rozpoznatelné, zda se jedná o řádnxx xxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxmoc účastníka, která si vyžádá jeho hospitalizaci v nemocnici (případně jej upoutá na lůžko při domácím ošetřování); nelze však bez dalšího uzavřít, žx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxtuace, kdy je účastník dlouhodobě několik měsíců v pracovní neschopnosti (typicky kvůli neurologickým potížím, problémům s páteří apod.), a zároveň xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxžovat za důvodnou.
Pro důvodnost jednotlivých omluv neexistuje universální klíč, posouzení a zhodnocení je vždy věcí soudu a musí zohledňovat jedxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx (jeho zástupce) může požádat o odročení jednání (nebo pro který se omlouvá z prvního jednání ve věci), se ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. (a tedx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxstnit se jednání (např. zdravotní indispozice, účast u jiného jednání nebo služební cesta), tak i okolnost účastníkem (jeho zástupcem) případně způsxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxžitou. (...) Důležitým důvodem způsobilým omluvit neúčast účastníka u jednání ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 a § 153b odst. 1 o. s. ř. je podle ustálxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx56/2000, Soudní
judikatura
, roč. 2001, č. 124, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2000, sp. zn. 20 Cdo 2068/98, Sbírka soudních rozhodnutí a stxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx dne 19.8.2008, sp. zn. 21 Cdo 3358/2007, Soudní
judikatura
, roč. 2009, č. 21), že důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účexxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xvyšování nákladů s tím spojených; uvedený právní názor platí i ve vztahu k posouzení důvodnosti omluvy ve smyslu ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř."
Prx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxy.
Jde o usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31.1.2011, čj. 3 Cmo 244/2010-107: "Omluvitelným důvodem ve smyslu ustanovení § 153b odst. 4 o. s. ř. jx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxný důvod tak nelze považovat okolnost, která žalovanému byla známa předem (byť mu objektivně zabraňovala v účasti na jednání), jestliže svou neúčast nx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxti omluvy zástupce účastníka pro kolizi s jiným jednáním - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.8.2011, sp. zn. 22 Cdo 3352/2011: "Omlouvá-li účasxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxx xxhdy, jestliže soudu oznámí také konkrétní údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci a u jakéhx xxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx."
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxník je přesvědčen, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky řízení.
Dále upozorňujeme na rozhodnutí věnující se otázce včasnosti uvedení rexxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xNeobsahuje-li omluva žalovaného z prvního jednání ve věci takové údaje, na jejichž základě může soud posoudit, zda jsou dány vážné důvody, které účastxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxto otázku posuzoval; nelze přihlížet k okolnostem tvrzeným dodatečně."
Jak již bylo zmíněno, při posuzování důvodnosti a včasnosti omluvy z jednáxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xapříklad omluva den předem z důvodu dlouhodobě plánované služební cesty, se jako včasná nejeví, naopak omluva 30 minut před jednáním nařízeným na 8:30 x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xálezu ze dne 3.6.2004, sp. zn. II. ÚS 102/03, např. uvádí: "Obecně nelze omluvu z jednání spojenou se žádostí o odročení jednání podanou telefonicky 35 mxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxnostem daného případu. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtaxx x x xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxt interpretovány restriktivně, a nikoliv extenzivně. Zejména je třeba respektovat zásadu, že při omezení základních práv a svobod musí být šetřeno jexxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxbod)."
Účastníci mají poměrně širokou škálu možností, jak se z jednání omluvit. Mohou tak činit všemi způsoby, kterými lze běžně komunikovat se souxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx e-mailem, zprávou do datové schránky soudu, případně rovněž telefonicky buď přímo soudci, nebo pracovnici soudní kanceláře; o telefonátu by měl pracxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxání skutečnosti, že k omluvě došlo a kdy, na účastníkovi - k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.4.2001, sp. zn. 20 Cdo 2873/2000: "Omluvxx xx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxocesní úkon, jímž účastník informuje soud o tom, že se nedostaví k jednání nebo jinému úkonu soudu, k němuž byl předvolán, a o důvodech, xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxnal soudce, který věc projednává, jiný soudce, vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo pracovník soudní kanceláře. Existenci omluvy musí v případx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxmůcku, která soudu v různých situacích týkajících se postupu a vedení řízení umožňuje jeho zrychlení. Nastane-li za řízení procesní situace, k níž je nxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxi, návrh na delegaci apod.), může soud výzvu k vyjádření, považuje-li to za vhodné, doplnit o doložku, že nevyjádří-li se účastník v dané lhůtě, bude soux xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxdu může být formulována například takto:
Soud ukládá účastníkům řízení, aby se do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili k zamýšlenému xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xříslušný v prvním stupni. Nevyjádří-li se účastník ve lhůtě shora uvedené, bude soud předpokládat, že nemá námitky.
K použití institutu doložky prxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx na místo žalobce) k záměně podle ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř. se nedotýká jen "postupu a vedení řízení", ale má zásadní dopad pro jejich procesněprávnx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxsení Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2011, sp. zn. 29 NSČR 33/2010, se uvádí: "K výzvě soudu, aby se účastník vyjádřil k návrhu dalšího účastníka na přikázáxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxstník v určené lhůtě k návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, bude se předpokládat, že proti tomuto návrhu nemá námitky; doložka, ktexx x xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxkovým návrhem nesouhlasí, možná není. Změna okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti, k níž dochází po zahájení příslušného soudního řízxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxdnosti."
Doložku nelze využít v situacích, kdy účastník svým úkonem disponuje přímo předmětem řízení nebo vymezuje okruh účastníků (nelze tak napxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxna v § 74-77a a tato úprava platí i pro postup soudu, vyvstane-li jeho potřeba až po zahájení řízení. Soud pak může výjimečně nařídit předběžné opatřeníx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx7a a § 78-78a; výrok vyhovujícího usnesení pak z logických důvodů nemůže obsahovat povinnost k podání návrhu (viz komentář k § 76 odst. 3). Srov. též usnxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx s. ř.) jsou totožné s podmínkami pro nařízení před zahájením řízení (§ 74 a násl. o. s. ř.) a je jimi osvědčení nároku samotného, potřeby zatímní úpravy poxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx tak učiní na návrh; po zahájení řízení tak může učinit ze stejných důvodů i bez návrhu podle komentovaného ustanovení. Zajištění důkazu soud neprovedex xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx čj. 7 Cmo 151/2015-186).
K odst. 3:
O předběžných opatřeních před zahájením řízení rozhoduje vždy předseda senátu. Je-li navrhováno předběžné opxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x prodlení. Příklad: Podnikatel půl roku vyplácel žalobci jen část mzdy. Úhrada zbývající mzdy je předmětem sporu. Žalobce zjistí, že žalovaný se snaží xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxdy neprodleně návrh na nařízení předběžného opatření. Je pátek pozdě odpoledne a soudce vykonávající službu jen stěží může zajistit účast přísedícícxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxtění důkazů rozhodnout sám. Za návrh na předběžné opatření po zahájení řízení se platí jistota ve věcech podnikatelských 50 000 Kč a v civilních 10 000 Kčx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxh se práv z duševního vlastnictví stejný.
Právní stav komentáře je ke dni 1.3.2019.
Komentář k § 102a
Komentátor: Jirsa
K odst. 1:
Kxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxek pokračujícího trendu elektronizace justice. Nové ustanovení § 102a upravuje postup soudu při využití videokonferenčního zařízení v civilním říxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x x xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxm umožňují vyslýchat svědky, obviněné nebo odsouzené na dálku prostřednictvím kamer. Videokonferencí se nyní v ČR podle statistik uskuteční v trestnxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xahraniční zkušenosti dokazují, že tato technologie má nesporné výhody a umožňuje zrychlit, zefektivnit a finančně optimalizovat náklady na soudní pxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx přednášky či semináře.
Videokonference je využitelná při provádění úkonů soudu "na dálku", zejména při dokazování a dožádání; proto jsou novelizxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxut dožádání, který není dokonalý, zejména pro určitý rozpor se zásadou přímosti soudního řízení. Projevuje se zde snaha o provádění úkonů dálkově, ale xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxnictvím běžného "chytrého" telefonu a například pomocí aplikace Skype - bylo by nelogické nabízených možností nevyužít v soudním řízení.
Videokoxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxkého prostředku.
V duchu komentovaného ustanovení je pouze neúčelnost využití videokonference důvodem pro zamítnutí návrhu účastníka na tento zxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xozhodovací činnosti, navíc proti rozhodnutí o (ne)využití videokonference, jímž se jen upravuje vedení řízení, není odvolání přípustné (§ 202 odst. x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxkrétního úkonu (nejčastěji výslechu) záleží, nechce znehodnotit kvalitu a výtěžnost prováděného důkazu a na videokonferenci bezpodmínečně trvat.
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx;
-
obava, že se vyslýchaná osoba seznámí s průběhem dřívějšího dokazování, v důsledku čehož by mohlo dojít ke "zkreslení" výpovědi - tedy kritériux xxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxku může z Ostravy komentovat průběh dokazování u pražského soudu, u něhož budou vyslýcháni stavební dělníci - znalec bude čerpat podklady pro svůj posuxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxě bude imobilní účastník klást dotazy osobám vyslýchaným u soudu 300 km vzdáleného od jeho bydliště.
Důležité je, že zprostředkovány mohou být nejex xxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxy při dokazování:
-
výslechy osob (svědků, znalců, účastníků, osob podávajících zprávy podle § 128);
-
dálkové místní ohledání (§ 130 odst. 2);
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxování dálkového kontaktu účastníků či jejich zástupců - například za účelem dosažení smíru);
3.
úkony související s přípravným jednáním (§ xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxazy;
-
návrhy smírů;
-
zpětvzetí a odvolání návrhů.
Protože má videokonference zejména nahradit dožádání, lze v dalším odkázat na komexxxx x x xxx
x xxxxx xx
xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx. Ustanovení není nijak novátorské - soud, který komunikuje s určitou osobou, musí tradičně ověřit její totožnost, což je postup běžný u jednání, dožádxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxnost ověřena dle OP č. ..." Občanský průkaz lze nahradit jiným dokladem totožnosti - cestovním pasem, řidičským průkazem, jiným dokladem umožňujícím xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx).
Videokonference je svým charakterem přímý obrazový přenos. Na jedné straně "přenosu" bude procesní soud, u kterého probíhá řízení, na straně drxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx, která má povinnost vedle ověření totožnosti vyslýchaného setrvat u něj po celou dobu "přenosu".
Předseda senátu, který se rozhodne pro zprostředxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxího soudního úředníka, tajemníka, případně i rejstříkovou referentku), který se vydá na místo, kde se nachází vyslýchaná osoba, vybaven k tomu odpovíxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxtovat při výslechu většinou asistent, VSÚ, čekatel. Rozdíl mezi dvěma uvedenými způsoby videokonference je ten, že ve druhé situaci, je-li videokonfxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxedy "svého" soudu. Souhlas logicky vyplyne z procesní situace: Žádá-li někdo jiný soud o videokonferenci, pak i s videokonferencí souhlasí.
Pověřxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xk provádění videokonferencí na žádost jiného soudu se pověřují vyšší soudní úředníci Tomáš Veselý, Tereza Smutná a Anežka Charvátová, v tomto xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx
xx xxx
. V každém případě ale lze doporučit, aby bylo zažurnalizáno ve spisu v písemné podobě.
Videokonference se může účelně využít i pro výslech osoby ve vxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xožadujícího soudu; pověření vydává příslušný ředitel věznice či ústavu.
Bude-li se videokonference využívat při provádění dokazování mimo budoxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxeokonferenci zajistí zaměstnanec procesního soudu, nebo soudu dožádaného.
K odst. 3, 4:
Osoba, jejíž výslech (výpověď, vyjádření, námitky) je zxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx o povinnosti vypovídat pravdu a nic nezamlčovat (§ 126), účastník vypovídat pravdivě (§ 131), znalci musí být připomenut slib a poskytnuto poučení o náxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxdení úkonu - aby pochopil technické a procesní souvislosti. Například: "Vážený pane svědku, nyní budete vypovídat na kameru a váš výslech bude přenášexx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xudou poté i účastníci a jejich zástupci, kteří jsou zde se mnou v jednací síni. Vypovídejte na kameru stejně, jako byste byl osobně v jednací síni, váš výsxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxlech nesrozumitelným. Proto zákon upravuje možnost osoby, která navrhla důkaz zprostředkovávaný videokonferencí, nebo které se důkaz (výslech) týxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x x xxx xx xxxxxxc bude trvat na výslechu dožádaným soudem nebo osobním výslechu při jednání u procesního soudu.
K odst. 5:
Na rozdíl od "běžného úkonu soudu", jehož xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xvideonahrávku přenosu), který se stane součástí spisu (trvalého nosiče xxxxx
xxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx být protokol podepsán - ve spojení se záznamem má pak váhu veřejné listiny podle § 134, u níž se presumuje správnost.
Zkoumání podmínek řízení
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx podmínek řízení. Jsou to takové podmínky, při jejichž splnění může soud rozhodnout ve věci samé, tj. může rozhodnout o předmětu řízení, tedy např. ve spxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
Podmínky řízení zkoumá soud od jeho počátku až do konečného rozhodnutí ve věci. Uvedená zásada je generální, tzn. povinnost zkoumat podmínky řízení v xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu ze dne 26.5.2011, sp. zn. 28 Cdo 859/2009) zkoumat, zda jsou - a v odvolacím a dovolacím řízení též, zda před soudy nižších stupňů byly - splněny podmínkx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxní podíleli (ve specifických případech) také účastníci. K tomu srov. např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7.5.2014, sp. zn. 93 Co 252/2014: "Čixxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxkud žalobce uvede do rozkazní žaloby údaje o neexistujícím bydlišti žalovaného, tím spíše fyzické osoby - cizozemce, je to třeba považovat za vadu žaloxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x x xx xxst. 1 a § 105) a zkoumá především:
-
zda ve věci je oprávněn rozhodnout (český) soud, tj. je-li dána pravomoc soudu (§ 7 a dnes již nepoužívaný § 8), nebx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx2.2000, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, či ve smyslu x xx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
x
xxx xx xx věci oprávněn rozhodnout právě ten soud, u něhož byl návrh podán (resp. zda byl oprávněn rozhodnout soud, který rozhodnutí ve věci vydal), tj. zda je či bxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx
x
xxx xx o totožném návrhu nevede před soudem jiné řízení či zda již o něm soud nerozhodl, tj. zda rozhodnutí ve věci nebrání překážka věci zahájené (překážka
litxxxxxxxxxx
x xx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xxx xxxxxxxxx
x xx xxxxxx x xxx xxxxx xx
x
x xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxastníky, a též zda lze jednat s těmi, kteří se označili za jejich zástupce, tj. zda účastníci způsobilost být účastníkem řízení skutečně mají (§ 19), zda xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx x xxx násl.).
Dále srov. především komentář k ustanovení § 104.
Právní stav komentáře je ke dni 1.3.2019.
Komentář k § 104
Komentátoxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xsou předpokladem pro rozhodnutí soudu ve věci samé (viz komentář k § 103).
K odst. 1:
Logickým důsledkem zjištění neodstranitelného nedostatku poxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx
x xxxdstranitelným xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxř k § 7), stejně jako nedostatku příslušnosti českých soudů (nařízení Rady /ES/ č. 44/2001 ze dne 22.12.2000, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudnícx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxek pravomoci soudu ve věci pro existenci rozhodčí smlouvy či rozhodčí doložky (§ 106),
-
nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení (§ 19), jesxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xxx xxxxxxxxx
x x x xxxx xxxxx xx
x
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxnce
) - § 83.
Nedostatek pravomoci tuzemského soudu může vést jedině k rozhodnutí, jímž soud řízení zastaví, postoupí věc pravomocnému orgánu a rxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx ohledu na předmět řízení, že ve věci musí rozhodnout soud. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.2.2001, sp. zn. 20 Cdo 2498/99: "Rozhodne-li xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xěci orgánu, jehož pravomoc dána je. Není-li takového orgánu, pak nemůže být povolán k ochraně práv a oprávněných zájmů účastníků sporu jiný orgán než prxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xterý v okamžiku, kdy byla podána žaloba, neexistoval (tzv. nonsubjekt), kupříkladu proti obchodní společnosti, která byla v okamžiku zahájení řízenx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxod. Neexistujícího účastníka nelze zaměnit s jiným účastníkem, je tedy vyloučen postup podle § 92, na danou situaci nelze aplikovat postup podle § 107, xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxní není vadou žaloby, proto ani nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení nelze zásadně řešit výzvou k odstranění vad žaloby podle § 43. Je však nutxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xS 41/95: "Závěr o tom, kdy je a kdy není na místě poučení soudu ve smyslu § 5 o. s. ř., je třeba činit v každém případě podle konkrétně existujících okolnostíx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xomto místě je nutné upozornit na podstatnou změnu, kterou přinesla rekodifikace soukromého práva. Podle ustanovení § 17 odst. 2 obč. zák. nově platí, xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx; toto ustanovení lze považovat za reakci zákonodárce na část judikatury českých soudů, které v obdobných případech odmítaly případ věcně projednat a x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxě v procesní rovině odstraněn nálezem Ústavního soudu ze dne 6.4.2004, sp. zn. IV. ÚS 22/03, který stanovil požadavek výzvy k odstranění vad podání před xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxaxí uchopen, vést ke zvýšení právní jistoty. V důsledku rekodifikace již tedy nemají být z nesprávného označení osoby, bude-li zjevná skutečná identixx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxx xx xxxuace, kdy je společnost SMILING-CAR, s. r. o., všeobecně známá pod značkou jí vyráběných osobních automobilů ŽIHADLO, a spotřebitel, neúspěšný se svox xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxzidla), nebude soud moci bez dalšího řízení o jím podané žalobě (ani po neúspěšné výzvě k odstranění vad podání ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř.) zxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxDLO", má právní osobnost a z tohoto důvodu i způsobilost být účastníkem soudního řízení. V těchto a obdobných situacích bude samozřejmě rozhodující, zxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx, jak shora popsanou hmotněprávní změnu praxe uchopí (a jak se tato změna judikatorně projeví zejména v rozhodování vyšších soudů), doporučujeme, aby xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx x x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx označení žalovaného subjektu je vadné (že je například třeba žalovat nikoliv závod, ale přímo zahraniční právnickou osobu, případně vlastníka značkxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxí i pro závod nebo odštěpný závod zahraniční právnické osoby (§ 44 zák. č. 304/2013 Sb.). K problematice označení účastníka s odštěpným závodem srov. naxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx V duchu procesního předpisu nejsou formalismy namístě, takže by se měl soud vždy řídit touto zásadou: Označí-li žalobce (výjimečně žalovaný, vznáší-xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxntovaného ustanovení, bez ohledu na to, zda je účastník označen nesprávně či tak, že nemá způsobilost být účastníkem řízení (k tomu srov. např. usnesenx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xení však vyloučeno, aby překážka tohoto typu, která původně bránila rozhodnutí ve věci, odpadla; dříve zahájené řízení, jež překážku založilo, může bxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx bylo napadeno usnesení o zastavení řízení.
Pro posouzení, zda je dána překážka
rei iudicatae
, není významné, jak byl soudem skutek, který byl předmxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xako vztah ze smlouvy, ač šlo o odpovědnost za bezdůvodné obohacení).
Může se stát, že soud I. stupně řízení pro existenci této překážky zastaví, v průxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx usnesení, jímž bylo řízení pro překážku věci zahájené zastaveno, změní tak, že se řízení nezastavuje, neboť v době, kdy rozhoduje o odvolání, již tato pxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx žalobu po zahájení insolvenčního řízení a po právní moci rozhodnutí o úpadku, je-li předmětem žaloby pohledávka, již věřitel mohl přihlásit do insolvxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxx2011).
Ke vztahu soudního a rozhodčího řízení viz komentář k § 106.
Proti usnesení o zastavení řízení, jež musí obsahovat i výrok o náhradě nákladx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xo 720/2014: "Také ve vztahu k zastavení řízení pro nedostatek pravomoci českého soudu je třeba zkoumat, zda některý z účastníků svým jednáním z procesnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxhá, o. s. ř."
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxnit a není-li dána, řízení se dle § 104 odst. 1 zastaví (v podrobnostech viz např. stanovisko býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 27.8.1987, sp. zn. Cpjf 27xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx x x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xůsobnosti nařízení č. 44/2001 je postup pro zkoumání pravomoci, resp. příslušnosti soudu členského státu Evropské unie k projednání a rozhodnutí věcx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx x xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xahrazuje (ke složité otázce pravomoci a příslušnosti viz zejména komentář k § 7 a násl.).
Je-li u soudu zahájeno řízení, k němuž je podle čl. 22 nařízxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxi soud příslušný na základě jiných ustanovení tohoto nařízení a žaloba je podána u soudu jiného členského státu, než kde má žalovaný bydliště, tento soux x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxu příslušnosti. Jinak soud pokračuje v řízení (viz také komentář k § 7). Rozhodne-li soud, že není příslušný, není povinen ani oprávněn postoupit věc soxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxti podle čl. 17 nařízení č. 2201/2003 platí, že pokud je u soudu některého členského státu podán návrh, k jehož projednání není podle tohoto nařízení příxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxud jednoho členského státu není ve věci příslušný, rozhodne tento soud bez návrhu, že není příslušný, aniž by byl povinen postoupit věc jinému soudu. Poxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxím ústředního orgánu určeného podle článku 53 nařízení č. 2201/2003, příslušný soud jiného členského státu (rozsudek Soudního dvora ze dne 2. dubna 20xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxsti je upraven speciálně v čl. 10 nařízení č. 4/2009. Je-li u soudu některého členského státu zahájeno řízení ve věci, k níž není příslušný, rozhodne i bex xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxí normy unijního práva. Tak např. v dědických věcech podle čl. 17 nařízení č. 650/2012 je-li u soudu některého členského státu zahájeno řízení v dědické xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxušnosti určené na základě exkluzivní
prorogace
v civilních a obchodních věcech viz např. úpravu obsaženou v čl. 5 a násl. Haagské úmluvy o dohodách o voxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxíž nedostatek obecně lze odstranit, je možné pouze tehdy, jestliže se v konkrétním případě takový nedostatek odstranit nepodaří. K odstranitelným nexxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx nedostatek procesní způsobilosti (§ 20) nebo nedostatek plné moci (§ 28).
Postup soudu v případě, kdy fyzická nebo právnická osoba ztratí v průběhu xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxůsobilost v řízení, které se vede o taková práva a povinnosti, jež jsou spjata pouze s jeho osobou, případně ztratil-li takovou způsobilost subjekt, anxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxka v řízení nastane. Soud v takovém mezičase řízení přeruší do doby, než bude "překážka bránící postupu řízení" (podle terminologie užité v § 107) odstrxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxnností zemřelého účastníka; předtím je však třeba účelně využít institutu opatrovníka neznámým dědicům zůstavitele (viz komentář k § 29 odst. 3).
x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xodmínkami řízení nic společného nemá, neboť, jak uvedl již Nejvyšší soud ČSR ve svém rozsudku sp. zn. 3 Cz 73/82: "Věcnou legitimací je stav vyplývající x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxiv k zastavení řízení."
Je-li návrh podán proti tomu, kdo není schopen před soudem samostatně jednat (nemá procesní způsobilost), postupuje soud pxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx ve svéprávnosti, byl-li jí opatrovník jmenován (§ 62 obč. zák.), s opatrovníkem, kterého takové osobě pro potřeby konkrétního řízení soud sám ustanovx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xa rozhodnutí opatrovnického soudu, probíhá-li řízení o ustanovení opatrovníka, případně dát k němu podnět.
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxnit. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 27.11.2001, sp. zn. 29 Cdo 2352/2000: "Opatřením soudu k odstranění nedostatku průkazu zastoupení xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxné moci došlo ústně do protokolu; to platí jak v případě, že plná moc nebyla v řízení doložena vůbec, tak v případě, že byla předložena s takovými nedostatxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx zmocněnec (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13.5.2014, čj. 5 Cmo 190/2014-25). Především však lze podobnou výzvu učinit i méně formálně, napříklxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxě a rád odstraní; není třeba řízení prodlužovat písemnými výzvami.
Projednání věci nebrání, dostaví-li se zástupce do té doby nezastoupeného účasxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xu ji účastník neudělil. Není proto vyloučeno provést dokazování, lze přednést závěrečné návrhy, na vyhlášení rozsudku je však zapotřebí raději počkax xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx odst. 1 a též usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12.2.2014, sp. zn. 93 Co 106/2013.
K uvedené problematice vydal zajímavé rozhodnutí Krajský soxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xyla v dané věci podána advokátem na základě plné moci udělené mu žalobcem v době, kdy již tento v důsledku postupující duševní choroby neměl k takovému prxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxným nedostatkem podmínek řízení, který je nutné odstranit (dle § 104 odst. 1 o. s. ř.) dodatečným schválením (novým udělením) plné moci advokátovi opatxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx běžnou záležitostí při správě majetku osoby omezené ve svéprávnosti a vyžaduje v režimu § 461 odst. 1 obč. zák. schválení soudu."
Zbývá dodat, že zpxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxdst. 1) nebo sice odstranitelných, které se však odstranit nepodařilo (odst. 2), jen tehdy, pokud zákon nezná jiné řešení, jako při nedostatku věcné přxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxslušného soudu nelze v rámci odvolacího (§ xxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx jej lze řešit postupem podle § 104a (viz komentář k tomuto ustanovení), nebo zrušením rozhodnutí, které vydal věcně nepříslušný soud a postoupením soxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xviz komentář k § 105). Soud, který ukončil přípravné jednání či zahájil jednání ve věci a do té doby svou místní příslušnost nezkoumal a žádný z účastníků xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxky řízení se někdy zahrnuje i nesplnění poplatkové povinnosti. Soud může řízení zastavit jen tehdy, vyzve-li účastníka k dodatečnému zaplacení soudnxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xěhem odvolací lhůty proti zastavujícímu rozhodnutí a docílit zrušení usnesení o zastavení.
Právní stav komentáře je ke dni 1.3.2019.
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx (nikoliv tedy jen na základě námitky účastníků) zkoumá v průběhu celého řízení, hodnotí ji však vždy podle okolností, které tu byly v době, kdy bylo řízexx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxěhu řízení ke změnám okolností, podle kterých soud zkoumá věcnou příslušnost, ta zůstává zachována soudu, který byl věcně příslušný při zahájení řízexxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xoud. V průběhu řízení ministerstvo zahraničí cizího státu diplomata ze svých služeb propustí a jeho
imunita
a výsady zaniknou. V řízení však bude nadáxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxím doplnění po výzvě podle § 43 však vyjde najevo, že žalobce se ve skutečnosti domáhá ochrany pověsti právnické osoby a z tohoto titulu zadostiučinění x xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx jasné vymezení skutku a nároku, který je na jeho základě požadován, je proto nezbytný pro úvahu o věcné příslušnosti soudu (tj. pro určení toho, který soxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxi totiž a obrátí se na věcně nepříslušný soud, může tím oddálit konečné rozhodnutí ve věci i o několik měsíců. Není-li si příslušností soudu jist, měl by sx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xízení, je nepřípustnost rozhodnutí o věci věcně nepříslušným soudem. Rozhodoval-li by o věci soud věcně nepříslušný, takové rozhodnutí by bylo zatížxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx
x xxxx xxxxx xxlez Ústavního soudu ze dne 1.6.2010, sp. zn. I. ÚS 904/08: "Rozhodne-li vrchní soud nesprávně o věcné příslušnosti (§ 104a o. s. ř.), nejenže se tím nestaxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod)."
Návrh s nedostatečnými skutkovými tvrzeními nemůže být určující pro úvahu soudu o věcné příslušnostxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxem podle § 43 (viz blíže komentář k tomuto ustanovení).
Komentované ustanovení se podpůrně užije i v řízení zvláštním, insolvenčním či rejstříkovxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx xx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xato, že není soudem věcně příslušným (v praxi i tehdy, má-li o své věcné příslušnosti pouhé pochybnosti), nebo také tehdy, namítne-li (a řádně zdůvodníx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxá žalobou, aby se žalovaný zdržel šíření nepravdivých a dehonestujících informací o žalující společnosti prostřednictvím internetu. Obvodní soud pxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xx ř., k jejímuž projednání je v prvním stupni příslušný Městský soud v Praze, a proto bude spis předložen k rozhodnutí podle ustanovení § xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxí této výzvy; pokud se nevyjádříte, bude předpokládat, že k navrženému postupu nemáte námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
Poté soud bez ohledu na to, zda úxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxe § 101 odst. 4), předloží spis k rozhodnutí vrchnímu resp. Nejvyššímu soudu (podle stupně soudní soustavy):
-
okresní či krajský soud předloží spis x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx
xx
xxjvyššímu soudu, má-li zato, že věc patří do věcné příslušnosti tohoto soudu,
-
vrchní soud postoupí věc bez rozhodnutí Nejvyššímu soudu, dospěje-xx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx
x
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xim věc těmito soudy postoupena nebo byl návrh na zahájení řízení podán u vrchních či Nejvyššího soudu a ony samy k rozhodnutí o věci věcně příslušné nejsoxx xx
xx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxslušné.
Shora uvedený postup platí i pro řízení o předběžném opatření, k rozhodnutí o němž je věcně příslušný týž soud, který je příslušný k řízenx x xxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxena nadřízenému soudu) vyjádřili. S ohledem na nutnost rozhodnout o návrhu na vydání předběžného opatření bezodkladně, nejpozději v rámci sedmidennx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xvé stanovisko k takovému postupu může poté žalobce adresovat přímo tomu soudu, který bude o věcné příslušnosti rozhodovat. U žalovaného není žádoucí, xxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxovaného na věcnou příslušnost by soud tudíž s ohledem na smysl předběžného opatření v tomto případě zjišťovat neměl (k tomu srov. komentář k ustanovení x xx xxxxx xxx
x xxxxx xx xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxý opravný prostředek. Rozhodne jednak o druhovém určení věcně příslušných soudů výrokem znějícím například:
K projednání a rozhodnutí věci jsou v xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx výrok o konkrétním soudu, kterému se věc k dalšímu řízení postupuje. Například:
Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxespoň ve složitějších případech stručné odůvodnění vyhotovily. Pro soudce nalézacích soudů i účastníky řízení může být totiž použitá argumentace voxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxost neodůvodňovat usnesení dle § 104a o. s. ř. je nutno jako výjimku interpretovat restriktivně. Fakt, že toto usnesení nemusí být v obecné rovině vždy xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxpadu lze podřadit i situaci, kdy účastníci ve svých vyjádřeních k věcné příslušnosti zaujmou stanovisko, s nímž nebude vrchní soud rozhodující o této oxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx důvody svého závěru o věcné příslušnosti" (shodně též nález ze dne 25.4.2016, sp. zn. I. ÚS 41/15).
Všechny soudy ve všech stupních (včetně Nejvyššíxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxx již otázka věcné příslušnosti znovu úspěšně nastolena, i kdyby bylo rozhodnutí věcně nesprávné. Z uvedeného plyne, že ani tehdy, kdyby v dalším průběhx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxodnutí o ní. Uvedené platí též tehdy, jestliže odvolací či dovolací soud dospěje sám či na základě námitky některého z účastníků k závěru, že napadené roxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xozhodnutí z tohoto důvodu zruší a rozhodne zároveň, kterému věcně příslušnému soudu bude věc postoupena. V tomto případě může být soudem, který závaznx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxnost oprávněn řešit není.
Vázanost rozhodnutím o věcné příslušnosti se ovšem promítá výlučně v posouzení procesní otázky, který soud je věcně přísxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxouzen žalobou uplatněný nárok, nebo aby (dokonce) soud, jemuž byla věc postoupena jako soudu věcně příslušnému, nebo účastníci řízení vydávali závěrxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxí názor při následném rozhodování takto určeného věcně příslušného soudu o žalobou uplatněném nároku (srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxím o své místní příslušnosti. Nesouhlasí-li tudíž s tím, že právě jemu ze všech v úvahu připadajících věcně příslušných soudů byla věc jako místně příslxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xěc patří do věcné příslušnosti krajských soudů rozhodujících jako soudy prvního stupně ve správním soudnictví, viz komentář k § 104b, 104c. Jestliže jxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x 104b
Komentátor: Mottl
Ustanovení § 104b, 104c upravují postup soudů v občanském soudním řízení při řešení kompetenčních konfliktů - střetů půsoxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxním řízení při řešení otázek nedostatku věcné příslušnosti (občanskoprávního) soudu k projednání a rozhodnutí věci správního soudnictví.
Dnem 1x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xřijetím soudního řádu správního, a zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů - došlo ke změnám v organizaci soudní soustavy x x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxo ve Sbírce zákonů pod č. 276/2001 Sb., kterým Ústavní soud zrušil ke dni 31.12.2002 celou do té doby platnou pátou část občanského soudního xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxvního soudnictví. Pro popis těchto deficitů tehdejší právní úpravy správního soudnictví není zde místa a lze odkázat zejména na citovaný nález Ústavnxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxh správního soudnictví mělo sice vlastní úpravu a svébytnou podobu představovanou tehdejší částí pátou občanského soudního řádu (soustřeďovalo se xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xrgánů), nicméně bylo v zásadě podrobeno parametrům občanského soudního řízení (zejména v otázkách neupravených tehdejší částí pátou). Věci správníxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
přezkumu rozhodnutí o přestupcích) a vrchních soudů (k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů státní správy).
Od 1.1.2003 byla tedy uvedenx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxdnictví. Přiměřená použitelnost občanského soudního řádu pro otázky neupravené soudním řádem správním sice zůstala zachována (viz § 64 s. ř. s.), nixxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxcializované senáty krajských soudů složené z předsedy a dvou soudců (§ 31 odst. 1 s. ř. s.), případně specializovaný samosoudce ve vyjmenovaných věcecx xx xx xxxxx x xx xx xxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xkterý zásadně nemá odkladný účinek) proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví je kasační stížnost, o níž rozhoduje Nejvyšší správní soxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xozdíl od obecné soudní soustavy v civilním soudnictví pouze dvoučlánková a dvoustupňová, tvořená krajskými soudy (resp. jejich specializovanými sexxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx do občanského soudního řádu doprovodným zákonem k soudnímu řádu správnímu (zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijexxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxnského soudního řádu - viz komentář k ustanovení § 244 a násl.), jehož smyslem bylo zavedení soudního přezkumu (přesněji nového projednání) rozhodnxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxdostatku věcné příslušnosti civilního soudu k věcem správního soudnictví.
K odst. 1, 2:
Ustanovení prvního odstavce upravuje postup soudu v občaxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx se před ním ocitne věc správního soudnictví, je třeba připomenout úpravu pravomoci soudů projednávat a rozhodovat spory a jiné právní věci v občanském xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxnictví se jednak odvíjí závěr, jenž bude dále vysvětlen, že ve vztahu mezi soudy mezi soudy civilními a správními vzhledem k jimi projednávaným věcem nexxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxovení § 7 pravomoc soudů projednávat a rozhodovat spory a jiné právní věci následovně:
-
soudům v občanském soudním řízení náležejí spory a jiné práxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxni o těchto věcech je upraveno částí třetí občanského soudního řádu,
-
soudům v občanském soudním řízení náležejí dále spory a jiné právní věci vyplxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xbčanský soudní řád obsahuje zvláštní úpravu řízení o těchto věcech ve své části páté (§ 7 odst. 2),
-
dále soudům v občanském soudním řízení náležejí xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxduálně a
ad hoc
svěřuje do pravomoci zvláštní zákon (§ 7 odst. 3); řízení v I. stupni o těchto věcech probíhá dle částí třetí občanského soudního řádu, a
x
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx nýbrž v soudním řízení správním, neboť působnost soudů a samotné řízení ve věcech správního soudnictví jsou upraveny xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxech správního soudnictví, právní úpravu soudního řízení ve správním soudnictví, jakož především i vymezení toho, které věci vůbec patří do pravomoci xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x odst. 4).
Soudní řád správní vymezuje pravomoc soudů ve správním soudnictví v ustanovení § 4 s. ř. s. výčtem věcí, o nichž soudy ve správním soudnicxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxní § 7 odst. 1 s. ř. s. tak, že zásadně je k řízení příslušný krajský soud, nestanoví-li soudní řád správní či zvláštní zákon jinak.
Graf č. 8: Pravomox xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxilnímu i správnímu, jsou zákonem svěřeny do pravomoci soudů; stav, kdy se ocitne před civilním soudem věc správního soudnictví (a naopak), není tedy otxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxostí soudu v občanském soudním řízení a soudu ve správním soudnictví je vztahem věcné příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí sporu či jiné právní xxxxx xx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx x775/2009, že "v otázce
kompetence
mezi soudy civilními, jednajícími a rozhodujícími v občanském soudním řízení, a správními soudy, které rozhodují xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxsí civilní soud, u něhož byla podána žaloba, vypořádat především s otázkou, zda věc náleží do věcné příslušnosti soudů civilních či soudů správních. Tuxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxního přitom není v žádném ohledu vázán (nemá důvod ho respektovat, tj. bez dalšího z něho vycházet), a to ani tehdy, jde-li o rozhodnutí Nejvyššího spráxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxní věci počítá a postup při řešení též těchto kompetenčních konfliktů, jak xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxnském soudním řízení podán návrh (žaloba) ve věci správního soudnictví, není soud věcně příslušný k jejímu projednání a procesně je třeba takovou situxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxtek věcné příslušnosti civilního soudu k projednání a rozhodnutí věci správního soudnictví je nedostatkem podmínky řízení podobně, jako je tomu v příxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xříslušnosti soudu je však zvoleno jiné řešení, a to vzhledem k odlišnostem v organizaci soudnictví a specifikům řízení v občanském soudním řízení a v soxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xešeny rozhodovací činností Vrchního soudu v Praze nebo Nejvyššího soudu (viz § 104a), přičemž jejich rozhodnutím o věcné příslušnosti jsou účastníci xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxišný.
Občanský soudní řád upravuje tři způsoby řešení nedostatku věcné příslušnosti civilního soudu k věcem správního soudnictví. Je to vyslovexx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x; zastavení řízení v případech dle § 104b odst. 1; předložení věci (podání návrhu) zvláštnímu senátu k rozhodnutí kompetenčního sporu podle zákona o roxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x x x xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxnání věci správního soudnictví, si musí nejprve ujasnit, o jakou věc správního soudnictví jde. Zákon totiž rozlišuje postup soudu podle povahy věci spxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx úpravy pravomoci soudů v něm (§ 4 s. ř. s.). Stanoví jiný postup soudu, jde-li o žalobu proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy správním orgánxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xx xx xxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxti podat žalobu ve správním soudnictví); jde-li však o věc ochrany proti nečinnosti správního orgánu (§ 4 odst. 1 písm. b/, § 79-81 s. ř. s.), ochrany před xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx 4 odst. 1 písm. d/, § 97-101 s. ř. s.), soud vysloví, že není věcně příslušný, a rozhodne o postoupení věci věcně příslušnému správnímu soudu. Právní účinxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxávního a dospěje-li soud zároveň k závěru, že se nejedná o žádný z případů vyjmenovaných ve druhém odstavci § 104b, postupuje podle prvního odstavce § 10xx xxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxadech řízení (§ 151). Rozhoduje-li odvolací soud, dovolání (proti rozhodnutí vrchního soudu nebo Nejvyššího soudu ani odvolání) přípustné není.
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xoudnictví. Takové poučení je vhodné vložit přímo do výroku usnesení o zastavení řízení, byť to zákon přímo nestanoví. Poučení by mělo obsahovat informxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxx xx xxxx xx xxxxx xxxxoho měsíce od právní moci usnesení o zastavení řízení (která je dána ustanovením § 72 odst. 3 s. ř. s., podle něhož platí, že zastavil-li soud rozhodující x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxx x xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízexxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxájeného řízení, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.9.2005, čj. 3 As 30/2005-66, vyložil, že "při posuzování včasnosti správní žaloby podaxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxa byla žaloba ke správnímu soudu podána ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí obecného soudu (§ 72 odst. 3 s. ř. s.), zkoumat i skutečnost, zda xxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx Podání žaloby u obecného soudu až po uplynutí této lhůty způsobuje opožděnost i posléze podané správní žaloby, byť by byla podána v měsíční lhůtě od pravxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xukou jeho advokáta.
III. Žalobce může podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxanovení § 169 odst. 2, věta druhá:
I. Řízení se dle § 104b odst. 1 o. s. ř. zastavuje, neboť žaloba náleží do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxí částku ... Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení do rukou jeho advokáta, neboť podáním žaloby věcně nepříslušnému soudu zavinil, že řízení muselx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxsíce od právní moci usnesení o zastavení řízení, a to Městskému soudu v Praze; účinky zahájení řízení zůstanou zachovány dnem podání žaloby soudu rozhoxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x ve věcech místního a krajského referenda, neboť to vylučuje právní úprava obsažená jednak v jednotlivých volebních zákonech, která stanoví zpravidlx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxé republiky), přičemž není možné tyto lhůty obcházet podáním návrhu nepříslušnému soudu; tomu odpovídá i ustanovení § 92 s. ř. s., podle něhož návrh v těxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxí soud přizpůsobí poučení právní úpravě tohoto řízení stanovené v ustanovení § 101-101d s. ř. s., kdy poučení může znít např. takto:
Navrhovatel můžx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxo úplnost je třeba dodat, že soudní řád správní (v ustanovení § 46 odst. 2) x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxi správního soudnictví, a ten dospěje k závěru, že není k projednání a rozhodnutí věci věcně příslušný, neboť jde o věc civilní (spor nebo v jiná právní věxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxvatele o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. Podá-li následně v uvedené lhůtě žalobxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxjení řízení). V podrobnostech viz komentář k ustanovení § 82 odst. 3. Nesouhlasí-li civilní soud se svou věcnou příslušností v takovém případě, neboť pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxm ve správním soudnictví a civilnímu soudu nezbývá, než podat návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu podle zák. č. 131/2002 Sb., o rozhodování něxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxstavuje výjimku z obecného pravidla obsaženého v odstavci prvním § 104b, podle něhož následkem nedostatku věcné příslušnosti civilního soudu k projexxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxím soudnictví a zároveň dospěje-li soud k závěru, že se jedná o některý z případů taxativně vyjmenovaných ve druhém odstavci § 104b, řízení nezastavujex xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxí účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají zachovány. Děje se tak usnesením, proti němuž je odvolání přípustné. Rozhoduje-li v tétx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxctví, aniž takto soud prvního stupně věc nazíral), v tom případě napadené rozhodnutí zruší (podle § 219a odst. 1 písm. a/), a zároveň rozhodne buď o zastxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xx x xxvislosti na tom, o jakou věc správního soudnictví půjde (viz výklad shora). Dovolání proti takovému rozhodnutí je přípustné (§ 237).
Příklad výrokx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xle § 104b odst. 2:
I. Obvodní soud pro Prahu 7 není věcně příslušný k projednání a rozhodnutí této věci.
II. Po právní moci xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx založena a trvá až do skončení řízení (viz ustanovení § 11). Pouze v případě, že by věc byla nesprávně civilním soudem postoupena Nejvyššímu správnímu sxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx4b odst. 2 o postoupení věci určitému konkrétnímu soudu rozhodujícímu ve věcech správního soudnictví se však nezakládá jeho místní příslušnost, tu jx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxx x xx xx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
K odst. 3:
Ustanovení třetího odstavce míří na zvláštní situaci, která může nastat pouze u krajského soudu tehdy, je-li soudu podána žaloba (právní xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xprávního soudnictví a jiným senátem téhož soudu (obvykle senátem specializovaným rozvrhem práce soudu ve věcech soukromoprávních, v nichž krajské sxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx x x xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxavit takový kompetenční spor pozitivní (kdy by oba senáty shledávaly svou věcnou příslušnost), častější případ však bude v podobě negativního kompetxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxumentací, že věc patří do věcné příslušnosti toho druhého). V takovém případě není možné postupovat podle některého z prvních dvou odstavců § 104b, tedx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxký soud by musel postoupit věc znovu sám sobě). Proto nastupuje zvláštní mechanismus vyřešení tohoto sporu o věcnou příslušnost, a to podání návrhu na zxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxdává. Nicméně účastníci řízení musí být vyrozuměni o tomto zamýšleném postupu soudu a mají právo se k němu vyjádřit (§ 104b odst. 4).
Stranami kompetxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx x x xdst. 1 písm. b) zák. č. 131/2002 Sb.; kompetenční spor projedná a rozhodne o něm zvláštní senát složený ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyšxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxmoci stala spornou (§ 3 odst. 3 zák. č. 131/2002 Sb.).
Zvláštní senát rozhodne kompetenční spor usnesením, kterým vysloví, kdo je příslušný vydat roxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž tento spor vznikl, jakož i pro všechny spxxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xb. o sporu o věcnou příslušnost mezi soudem ve správním soudnictví a soudem v občanském soudním řízení (usnesení zvláštního senátu ze dne 14.9.2009, čxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxnictví č. 29 téhož krajského soudu, za účasti žalobců a žalovaného Krajského úřadu Zlínského kraje, ve věci vyvlastnění pozemků): "Příslušný vydat roxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxt. 4:
Ať už se soud v občanském soudním řízení zabývá otázkou své věcné příslušnosti k projednání a rozhodnutí věci správního soudnictví ze své iniciaxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx zastavit řízení, vyslovit svou nepříslušnost spolu s rozhodnutím o postoupení věci či podat návrh na rozhodnutí kompetenčního sporu dle zák. č. 131/2xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xterým se vede řízení), kde jim vyloží důvody, proč neshledává svou věcnou příslušnost, a sdělí, jak hodlá postupovat. Zároveň jim uloží soudcovskou lhxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x 101 odst. 4). Není vyloučeno, že svůj názor na otázku věcné příslušnosti změní a pokračuje dále v řízení.
Je-li námitka věcné nepříslušnosti vznesexx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxle předchozích odstavců. Neshledá-li ji důvodnou, zákon neukládá soudu povinnost rozhodnout o ní usnesením (zejména ji zamítnout - jako např. v přípaxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxlušnosti vypořádá v rámci odůvodnění konečného rozhodnutí.
Právní stav komentáře je ke dni 1.3.2019.
Komentář k § 104c
Komentátor: xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx soudem ve správním soudnictví a soudem v občanském soudním řízení tak, že soud v občanském soudním řízení shledá svou věcnou nepříslušnost k věci náležxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxx že šlo o věc, kterou mají projednávat a rozhodovat soudy v občanském soudním řízení.
Je-li nejprve podána žaloba (návrh na zahájení řízení) soudu roxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxe soud ve správním soudnictví dle § 46 odst. 2 s. ř. s. tak, že návrh usnesením odmítne a poučí navrhovatele o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxlušnému v občanském soudním řízení, není usnesením o odmítnutí návrhu věcná příslušnost civilního soudu založena a ten ji může (musí) z úřední povinnoxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx soud již nemůže postupovat podle § 104b (tj. ani zastavit řízení, ani vyslovit svou věcnou nepříslušnost spolu s postoupením věci), neboť by se takovýx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxvá, než podat návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu podle zák. č. 131/2002. Jeho stranami jsou soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správnxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu a tří soudců Nejvyššího správního soudu (§ 2 odst. 1 zák. č. 131/2002 Sb.). Účastníky řízení vedle stran kompetenčního sporu jsou i účastníci řízení, v xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxíslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (§ 5 odst. 1 zák. č. 131/2002 Sb.). Proti rozhodnutí zvláštního senátu nejsou opravxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxikl, jakož i pro všechny správní orgány a soudy (§ 5 odst. 4, 5 zák. č. 131/2002 Sb.).
Příklad výroku usnesení zvláštního senátu o sporu o věcnou přísluxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxi návrhu na rozhodnutí sporu o věcnou příslušnost mezi Obvodním soudem pro Prahu 8, Městským soudem v Praze xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxslušný vydat rozhodnutí ve věci žaloby proti rozhodnutím Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne 4. prosince 2002, čj. O-53/724/20xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx.2019.
Komentář k § 105
Komentátor: Jirsa
K odst. 1, 2, 4:
Mezi soudci se traduje pravidlo 5P, tedy okolností, které musí soudce na začátku řízení zkxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxlnění ostatních podmínek řízení a dodržení zákonných náležitostí podání (srov. komentář k § 41 odst. 1, § 103).
Graf č. 9: Pravidlo 5P.
Místnx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxosti souhrnné novely č. 7/2009 Sb. rozlišuje, zda soud provedl přípravné jednání podle § 114c (viz komentář), či zda jednání o věci samé nepředcházelxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxzku místní příslušnosti. Nařizuje-li soud jednání, kterému přípravné jednání nepředcházelo, stejně jako doposud může sám zkoumat místní příslušnoxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxtovi, justičnímu čekateli) předložen návrh či žaloba, musí vyřešit otázku, zda je skutečně jeho soud k projednání věci místně příslušný ve smyslu ustaxxxxxx x xx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx xříslušnost bude posuzovat podle obecných pravidel (§ 85), zda má žalobce možnost výběru místně příslušného soudu (§ 87), či zda je dána výlučná místní pxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxíslušnost řídí. Soud za těchto okolností nemůže bez dalšího rozhodnout o své místní nepříslušnosti a musí vést účastníka k odstranění takovéto vady, kxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxt podle ustanovení § 43 odst. 1 (viz komentář k němu). Upozorňujeme však v toto souvislosti na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.2.2017, sp. zn. 23 Cdo 3xxxxxxxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xízení, nemůže prolomit ani výzva soudu podle § 43 o. s. ř. k úpravě žalobního petitu, v němž není dostatečně přesně specifikována nemovitost, jejíž vykxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxé pro určení místní příslušnosti platí zásada perpetuationis fori vyjádřená v ustanovení § 11 odst. 1. Podle ní místní příslušnost soudu, určená podle xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, a jakákoliv jejich změna, byť nastala třeba den po podání žaloby, již nemá na posouzení místní příslušnosti vliv. Dále platí podle ustanovení § 11 odstx xx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xěkolikrát přestěhuje, změní své sídlo. Nebo je podle téhož ustanovení bez významu, že devět z deseti solidárně žalovaných dlužníků má své trvalé bydlixxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxení § 466 z. ř. s., tedy ve věcech péče soudu o nezletilé. Vzhledem k tomu, že u nezletilých může být příslušnost založena již v okamžiku narození a spis je jxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx k ustanovení § 4 odst. 2, § 467 z. ř. s.). Přitom je v jejich zájmu, aby řízení o nich vedl soud jim nejbližší. Tuto situaci ovšem nelze řešit vyslovením místxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxx xiž bylo uvedeno, soud může sám ze své iniciativy otázku místní příslušnosti zkoumat pouze v samém začátku řízení. Doba, po kterou tak může činit, je omezxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxebního rozkazu, elektronického a evropského platebního rozkazu). Je tedy třeba si vyjasnit, kdy soud ve věci samé začne xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxní přítomen, je zahájeno čtením žaloby soudem. Ještě předtím je ovšem zahájeno jednání v "technickém smyslu slova" podle samotného úvodu ustanovení § xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxtím žaloby. Pro lepší orientaci znázorněme tyto důležité okamžiky s jejich procesními důsledky na časové ose:
Graf č. 11: Časový diagram možnosti vxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxek Nejvyššího soudu ze dne 4.9.2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010.
V řízeních zahájených bez návrhu (srov. § 13 z. ř. s.) by ze strany soudu k pochybnostem o xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xde rozhoduje soud bez jednání, je okamžikem, po kterém již nemůže z vlastní iniciativy zkoumat místní příslušnost, den, který je v originálu rozhodnutx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxý odporem či který soud zrušil, lze místní příslušnost zkoumat stejně, jako by platební rozkaz nebyl vydán.
V okamžiku, kdy bylo skončeno přípravné xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxravidla koná v jeden jediný den. Lze si však představit, že v některých skutkově složitých sporech (například o vypořádání společného jmění manželů) nxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx, aby byl okamžik skončení přípravného roku v protokolu (záznamu) jednoznačně vymezen a uvedena zde například formulace: "přípravné jednání soud tímxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxí, dojde ke zhojení nedostatku či založení místní příslušnosti, i když by soud podle procesních pravidel příslušný nebyl. Proto je třeba věnovat otázcx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxšný, nemůže se již věci "zbavit"; na uvedené pravidlo nemají vliv ani pozdější výzvy podle § 43 odst. 1 a doplnění žaloby. K tomu výstižně uvádí ve svém usxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xamé (§ xxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxm začátku řízení, a to buď z iniciativy soudu, nebo z iniciativy účastníka řízení. Ustanovení § 105 odst. 1 o. s. ř. je jednoznačným projevem zásady hospxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx x. ř. včas, může ji zkoumat pouze tehdy, jestliže nedostatek místní příslušnosti namítne účastník řízení, učiní-li tak ovšem rovněž včas (z pohledu věxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxx xxxxx x x. s. ř. výjimku ze zásady, že možnost soudu zkoumat z vlastní iniciativy svou místní příslušnost je časově omezena, nepřipouští. Plyne z toho, že zkoumxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx informací a ani si je (například postupem podle § 43 o. s. ř.) neobstaral. Stejný princip musí být uplatněn ve vztahu k námitce vznesené účastníkem řízenxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxnu, který účastníku přísluší. Tím je účastníkův první procesní úkon adresovaný soudu, učiněný buď z jeho iniciativy, nebo na výzvu soudu." Z citovanéhx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx právo námitku místní nepříslušnosti vznést; také oni jsou však v tomto právu časově omezeni, a to do okamžiku prvního úkonu, který jim v řízení příslušíx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxení ji mohou vznést nejpozději spolu s prvním procesním úkonem, který v řízení činí. Zpravidla půjde o vyjádření k žalobě, námitky proti směnečnému plaxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxtebnímu rozkazu (na rozdíl od námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu podle § 175 odst. 4), protože ten nemusí být s ohledem na charakter dalšího říxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx11, čj. 8 Cmo 454/2011-30).
Ve vztahu ke směnečnému platebnímu rozkazu ovšem platí, že jen námitka místní nepříslušnosti soudu prvního stupně není xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx12-27.
Doručuje-li soud účastníku žalobu (návrh na zahájení řízení) s výzvou k vyjádření, připojí k ní většinou i poučení o procesních právech a povxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx nevyjádří a má v úmyslu učinit tak až při prvním jednání ve věci samé. Jeho prvním procesním úkonem pak bude ústně přednesené vyjádření. Do okamžiku, kdy xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx včas a řádně poučen, výskyt takových nevítaných situací se omezí.
Nevyjádří-li se účastník na výzvu soudu, je v případech, kde to zákon připouští, nx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxnil procesní úkon a tím došlo k ukončení doby, v níž lze namítat místní nepříslušnost, nebo si při účastníkově nečinnosti vytvoří podmínky k vydání rozsxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx dojde k uplatnění námitky místní nepříslušnosti přímo při jednání, je to situace krajně nevhodná a lze jí předejít také provedením přípravného jednánxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxitce vznesené při jednání rozhodnout usnesením, proti kterému je odvolání přípustné. Jednání musí odročit na dobu po právní moci usnesení a může v něm pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxě námitky účastníka lze vyslovit místní nepříslušnost pouze při kumulativním splnění dvou podmínek, její včasnosti a její důvodnosti; není-li splněxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx v posouzení místní příslušnosti z vlastní iniciativy až do doby stanovené v prvním odstavci komentovaného ustanovení.
Ve výroku, jímž soud vyslovxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxní nepříslušnosti vznesená žalovaným se zamítá.
Nebo:
Obvodní soud pro Prahu 4 vyslovuje svoji místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xěc soudu jinému. Výjimkou je situace předpokládaná § 11 odst. 3, kdy věc sice patří do pravomoci soudů České republiky, je dána i věcná příslušnost soudux xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xám místní příslušnost určí.
Vysloví-li soud, že není místně příslušný, není oprávněn postoupit věc po právní moci usnesení ani soudu xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx dospěje k závěru o neplatnosti prorogační doložky a rozhodne se vyslovit místní nepříslušnost, srov. komentář k § 89a a stanovisko Nejvyššího soudu sxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xeho příslušnost určena Nejvyšším soudem či pokud tuto otázku již v odvolacím řízení řešil odvolací soud nebo byla-li mu přikázána (delegována) podle uxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxlušným k projednání není, sám o své místní příslušnosti rozhodnout nemůže. Musí věc předložit k rozhodnutí svému nadřízenému soudu (nikoliv soudu spoxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx
x xxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xy tak měl učinit neprodleně. Analogicky je možno dovodit, že tak nemůže učinit poté, co začal jednat ve věci samé, a to ani tehdy, když vydá platební rozkax xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxvody nesouhlasu. Například: Nesouhlasím s postupem Obvodního soudu pro Prahu 4, protože tento soud sice není obecným soudem žalovaného, avšak žalobcx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx proto, aby Městský soud v Praze rozhodl tak, že nesouhlas Obvodního soudu pro Prahu 10 s postoupením věci Obvodním soudem pro Prahu 4 je důvodný. Rozhodnxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxd postoupí spis, zamysli se před jeho studiem, zda k tomu měl zákonné důvody. V některých případech totiž bohužel vedou postupující soud k rozhodnutí o mxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxmentář k § 106
Komentátor: Jirsa, Vacková
K odst. 1:
Článek 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zaručuje každému právo na soudní ochranu, nexxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x osud svého sporu svěřit rozhodcům.
K tomu lze pro snadnější orientaci připomenout, že rozhodcem podle ustanovení § 4 odst. 1 uvedeného zákona může xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx. soudcům obecné soudní soustavy či Ústavního soudu. Strany si mohou sjednat, že o jejich sporu rozhodne jediný rozhodce, případně rozhodců několik či xxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx České republiky. Jde o instituci s dlouholetou tradicí, trvající již od roku 1949. Jeho existence vyplývá ze zákona č. 223/1994 Sb., o sloučení Českoslxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno jako stálý rozhodčí soud, který je oprávněn projednávat a rozhodovat spory z obchodů uzavřenýxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxy, jimiž se na těchto burzách obchoduje. Na základě § 54 zákona č. 256/2004 Sb., podnikání na kapitálovém trhu, působí i stálý rozhodčí soud pro spory z obxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxastní iniciativy nezkoumá, zda účastníci rozhodčí smlouvu uzavřeli či nikoliv. Teprve tehdy, jestliže žalovaný z hlediska komentovaného ustanovenx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xéto procesní překážky (nedostatku podmínky řízení - viz § 103) zastaví. "Námitka účastníka o nedostatku pravomoci soudu z důvodu existence rozhodčí dxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxbnímu rozkazu, ale až úkon další" (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25.7.2014, čj. 4 Cmo 48/2014-108).
V usnesení soud rozhodne též o nákladech xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx se liší. Podle prvního z nich, vyjádřeného např. v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30.7.2012, čj. 8 Cmo 109/2012-73, zastavení řízení procesně nexxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx mohl podat opožděně, proto podle § 146 odst. 1 písm. b) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. V usnesení ze dne 17.7.2012, čj. 11 Cmo 3/2xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxaveno, a proto ji stíhá povinnost hradit náklady řízení druhé straně (§ 146 odst. 2, věta první). Autoři tohoto komentáře se jednoznačně kloní k závěru vxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxí ze dne 25.10.2017, sp. zn. 23 Cdo 2148/2016.
Přes vznesenou námitku soud věc projedná, jestliže
1.
účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají;
xx
xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxednání věci v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou;
5.
rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat.
Zjistí-li soux xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxím úkonu ve věci. Proti usnesení je přípustné odvolání. Po právní moci takového usnesení soud věc projedná.
Jestliže žalovaný nejprve namítne, že vxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxadů však mnoho není). Takové prohlášení může žalovaný učinit i poté, kdy již soud vydal usnesení, jímž řízení zastavil, ale toto rozhodnutí v důsledku pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxa a rozhodnutí o zastavení řízení zrušil. Je-li v mezidobí již spis přeložen odvolacímu soudu a do jeho rozhodnutí účastníci prohlásí, že na rozhodčí sxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xplatnil včas, soud řízení zastaví; proti tomuto usnesení se lze odvolat. Dříve, než soud o námitce rozhodne, musí, jak vyplývá ze shora uvedeného, nejpxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xmlouvy či doložky, rozsah pravomocí svěřených rozhodcům a otázku, zda rozhodci věc projednat podle § 15 zákona o rozhodčím řízení neodmítli. Odmítnoxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx samé jinak na základě rozhodčí smlouvy xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxva majetková s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů (§ 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení), jestliže stranx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxu, jinak je neplatná. Odstavec druhý téhož ustanovení však připouští sjednání rozhodčí doložky též akceptací písemného návrhu hlavní smlouvy s rozhoxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx (zákon č. 258/2016 Sb., jímž se novelizuje zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů) platí (na rozdíl od dřívější úpravy) absolutní zákaz xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xmlouvy může být dána též nejasnostmi v dohodnutém způsobu výběru rozhodců a stanovení pravidel pro vedení rozhodčího řízení. K tomu srov. usnesení Vrcxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xeho určení, ale jen stanoví, že rozhodce bude určen jednou smluvní stranou ze seznamu rozhodců vedeného právnickou osobou, která není stálým rozhodčíx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxá smlouva neplatná pro obcházení zákona." V citovaném nálezu ze dne 1.11.2011, sp. zn. II. ÚS 2164/10, Ústavní soud zaujal obecně stanovisko ke způsobu xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx uzavření platné rozhodčí smlouvy: "Zákon o rozhodčím řízení upravuje podmínky, za kterých stát deleguje svou jurisdikční pravomoc soukromoprávníx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xde v rozhodčím řízení o dotváření právního vztahu mezi účastníky smlouvy soukromoprávními subjekty, není možno rezignovat na jakákoliv pravidla. Taxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxut i na řízení rozhodčí. Byť je vedeno zjednodušenou formou, cílem by mělo být rovněž dosažení spravedlivého rozhodnutí ve věci. To v první řadě předpokxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx11, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010).
Rozhodce xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxo 1899/2008: "Usnesením, jímž rozhodčí soud (rozhodce) rozhodl o nedostatku své pravomoci (§ 15 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.), je soud vázán."
Komxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xozhoduje sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami; neurčí-li stanovy působnost rozhodčí komise, rozhodujx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxvé spolku podléhají rozhodnutím tohoto spolkového orgánu, pokud výslovně neprohlásí, že na projednání před spolkovou rozhodčí komisí netrvají.
K xxxxx xx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxím návrhu k soudu. Podá-li účastník návrh na zahájení rozhodčího řízení do 30 dnů ode dne, kdy mu bude doručeno usnesení, jímž soud zastavil řízení, zůstxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxíklad: Žalobce se domáhá u soudu zaplacení smluvní pokuty, nárok na niž mu vznikl porušením povinností žalovaného. Žalovaný svoji povinnost porušil dxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx x vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil, ve lhůtě však soudu doručil podání s námitkou, že věc má být dle rozhodčí doložky projednánx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxbyl na adrese, která je zároveň jeho bydlištěm, zastižen. Zásilka tak byla dne 8.9.2018 vhozena do schránky žalobce. Žalobce si ji ze schránky vyzvedl ax xxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xíce než třinácti dnech, které zbývaly do konce promlčecí doby, i po více než 30 dnech. Žalovaný uplatnil námitku promlčení a rozhodce z toho důvodu rozhoxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x 104 odst. 1) o tom, že věc postoupí rozhodci či rozhodčímu soudu. Zákon ve vztahu k podání následné rozhodčí žaloby předpokládá procesní aktivitu účastxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxhdy, pokud by se účastníci soudili o určení existence majetkového práva (též v řízení o určení práva lze uzavřít smír - viz komentář k ustanovení § 99).
x xxxxx x
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxení zastaví pro překážku věci rozhodnuté (viz komentář k ustanovení § 104 odst. 1). Jestliže rozhodce dospěje k závěru o nedostatku své pravomoci, bude xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx7
Komentátor: Doležal
K odst. 1:
Komentované ustanovení upravuje činnost soudu, pokud nastane vážná procesní překážka: účastník v průběhu řízenx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxikne.
Příklad: Žalobce Jindřich Jelínek, nar. 5.1.1965, bytem P., podal dne 2.1.2018 u Obvodního soudu pro Prahu 6 proti Ivetě Novákové, nar. 21.12xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxci půjčku nevrátila. Než soud stihl učinit jakýkoliv úkon, žalovaná dne 3.1.2018 zemřela. Žalobce se domáhal zaplacení téže částky také na dalším žaloxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx pátrání po adrese bydliště po neúspěšném pokusu o doručení žaloby Stanislavu Pěknému soud zjistil, že tento žalovaný dne 1.1.2018 zemřel.
Pokud v žxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxstatek podmínky řízení zastavit podle § 104 odst. 1, věty první (srov. komentář k němu). Komentované ustanovení obsahuje klíč k řešení otázky procesníxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxk v den podání žaloby měl způsobilost být účastníkem řízení a tuto způsobilost ztratil až po zahájení řízení v jeho průběhu" (usnesení Nejvyššího soudu xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxsení s těmito výroky:
I. Řízení se ve vztahu k žalovanému Stanislavu Pěknému podle § 104 odst. 1, věty první, o. s. ř. zastavuje, neboť žalovaný Stanixxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxní, který nelze odstranit.
II. Žádný z účastníků nemá podle § 146 odst. 2, věty první, o. s. ř. ve vztahu k žalovanému Stanislavu Pěknému právo na náhrxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
Jelikož usnesením bylo rozhodnuto nikoliv ve věci samé, povaha věci to připouští, z obsahu spisu je zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxahovat odůvodnění. Odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení je přípustné. xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx x x § 239 s výjimkou věcí uvedených v § 238 odst. 1. Výše soudního poplatku činí u dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu 2000 Kč podle položky 23 bodu 2 sxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xedy především zváží, zda lze v řízení vedeném proti této žalované dále pokračovat.
Ne vždy lze totiž v případě ztráty způsobilosti být účastníkem říxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx § 107 nutno rozumět hmotněprávní povahu předmětu řízení" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2011, sp. zn. 22 Cdo 5308/2009). "Povahou věci se z hxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxohla přejít) podle hmotného práva ze zaniklého účastníka na někoho jiného. Povaha věci brání v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, x xxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxsení Nejvyššího soudu ze dne 14.9.2011, sp. zn. 23 Cdo 3109/2011). "Pro úvahu soudu o tom, zda v případě zániku účastníka řízení v průběhu občanského souxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xároku, nebo tento nárok přechází na právní nástupce. Sama existence právního nástupce zaniklého účastníka není pro takovou úvahu významná" (usnesenx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxx xxkračovat ihned, nebo zda řízení musí být přerušeno. Okolnost, zda je možné v řízení ihned pokračovat, se odvíjí od povahy předmětu řízení a od osoby, ktexx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxčitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka řízení (například v řízení o způsobilosti k právním úkonům zexxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxení o rozvod manželství, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, kdy zemřel manžel, popřípadě v řízení o zrušení nebo neplxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx, aby se v řízení pokračovalo, anebo kde účastník nemá žádného právního nástupce, který by převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. Protože v těcxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx nastala po vyhlášení jeho rozsudku, popř. po vyhlášení rozsudku odvolacího soudu; vznikl-li důvod pro zastavení při projednávání odvolání, rozhodnx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx07). "Právo manžela popřít otcovství dětí narozených manželce za trvání manželství je jeho ryze osobním právem. Zemřel-li po uplatnění tohoto práva žxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxrsu, soud zastaví konkursní řízení podle ustanovení § 107 odst. 1. Schopnost plnit splatné závazky, jakož i úvaha, zda dlužník je či není předlužen, je zxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx zemřelého, o majetkových poměrech tohoto subjektu (právního nástupce) nevypovídá. Nelze též pominout, že pro předluženost může být konkurs prohlášxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx brání při úmrtí dlužníka před prohlášením konkursu v řízení pokračovat" (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 1xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxictví hmotněprávního. Procesním nástupcem je proto vždy ten, kdo podle hmotného práva převzal po zaniklém účastníkovi právo nebo povinnost, o něž v říxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxil žádný právní důvod (právo) takovýto byt užívat, je postup podle § 107 odst. 2 vyloučen již z toho důvodu, že zde není žádné právo (povinnost), jež by moxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxího soudu ze dne 13.12.2011, čj. 26 Cdo 1753/2010-69). "Zanikla-li společnost s právním nástupcem, nevylučuje povaha řízení o vyslovení neplatnosti xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxe 20.9.2011, sp. zn. 29 Cdo 213/2011). "Jestliže žalobce ztratil v důsledku likvidace xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxdem k povaze věci nelze v soudním řízení pokračovat" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.3.2011, sp. zn. 30 Cdo 2038/2009). "Zanikl-li státní podnik lxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxže žalovaný po zahájení řízení ztratí způsobilost být účastníkem řízení, soud řízení podle ustanovení § 107 odst. 5 zastaví, je-li prokázáno, že povixxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxodpovídá-li dědic za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem vůbec, protože zůstavitel nezanechal majetek nebo protože zůstavitex xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxí řízení o dědictví podle ustanovení § 175h odst. 1, 2) (pozn. aut.: nyní § 153, 154 z. ř. s.), nemá zůstavitel procesního nástupce, s nímž by bylo možné v říxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxém řízení; soud proto řízení podle ustanovení § 107 odst. 5, věty první, zastaví. V případě, že dědic odpovídá za dluhy zůstavitele a za přiměřené nákladx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxkteré pohledávky zůstavitelových věřitelů, popř. část těchto pohledávek, zůstanou neuhrazeny. V rozsahu neuspokojované části pohledávky nemá zůsxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxtaví řízení v takovém rozsahu, v jakém dědic za dluh neodpovídá" (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.7.2010, sp. zn. 21 Cdo 220/2009). Opačně však jiný xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxobilost být účastníkem řízení (§ 107), soud nezkoumá, v jaké výši právní nástupce dosavadního žalovaného odpovídá za jeho dluhy (§ 470 odst. 1 obč. zák.x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxozn. aut.: nyní § 1706 obč. zák.) odpovídá za dluhy zůstavitele, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí, jen do výše nabytého dědictví, soud prověřujx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxřelého žalovaného na jeho právního nástupce, neboť žalovaný neměl žádný majetek a nezanechal právního nástupce, nemůže být v řízení pokračováno s osoxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx (pozn. aut.: nyní § 589 a násl. obč. zák.), popř. námitkou neúčinnosti smlouvy podle ustanovení § 143a odst. 4 obč. zák. xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxračování v řízení, jestliže účastník řízení (fyzická osoba) ztratí způsobilost být účastníkem řízení (úmrtím) v průběhu řízení před okresním, popříxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxle užívat jako nájemce. Tento závěr lze vztáhnout i na řízení týkající se zrušení společného nájmu rozvedených manželů k družstevnímu bytu za trvání spxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxtu, stane se ze zákona (§ 707 odst. 1 obč. zák.) (pozn. aut.: nyní § 766 odst. 1 obč. zák.) jediným nájemcem bytu druhý manžel; není tu právo, jež by v řízení o xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxacího řízení s těmito nástupci" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.12.2007, sp. zn. 26 Cdo 903/2007). "Právo na zadostiučinění podle § 13 obč. zák. (xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxické osoby zasáhla; má osobní charakter především proto, že cílem této
satisfakce
je v rámci zásahem do osobnostních práv vzniklého vztahu mezi subjexxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxické osobě na její osobnosti; satisfakční účel může splnit pouze zadostiučinění, které poskytne výlučně sama osoba, která do osobnosti oprávněné fyzxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx nepřechází na další osoby. Procesním důsledkem toho je, že zemře-li v průběhu soudního řízení o ochranu osobnosti povinná osoba, která se měla dopustix xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxní pokračovat" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.4.2009, sp. zn. 30 Cdo 1105/2009). "Z pravomocného usnesení o zastavení řízení o dědictví vydaného xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xež nepatrné hodnoty; v takovém případě nemůže být řízení zastaveno podle § 107 odst. 5 (pozn. aut.: nyní § 153 z. ř. s.) z důvodu, že zemřelý účastník nemá xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx stanoveno, že zůstavitel nezanechal majetek nebo že zanechal majetek jen nepatrné hodnoty. V případě, že pravomocné usnesení, kterým bylo řízení o děxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xaké ceně zůstavitel zanechal a komu svědčí (ze zákona nebo na základě závěti, popřípadě z obou těchto důvodů) dědické právo po zůstaviteli, a aby z tohotx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxtem soudního řízení o neplatnost výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnavatelem je určit platnost uvedeného právního úkonu, přičemž rozhodnutí v xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxím na právní nástupce zaměstnance. Jestliže zaměstnanec v průběhu daného řízení zemře, nelze je podle § 107 odst. 5 bez dalšího zastavit s tím, že příslxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x právními nástupci stěžovatele" (nález Ústavního soudu ze dne 29.1.2004, sp. zn. III. ÚS 133/2003).
Graf č. 12: Schematické posouzení povahy věci pxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxiku právního vztahu, lze doplnit též např. o zánik povinnosti zhotovitele vytvořit pro objednatele objednané dílo smrtí zhotovitele, pokud toto dílo xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu šxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxí pokračovat, bude soud zpravidla moci ihned posoudit, kdo je jejím procesním nástupcem. K zániku totiž dojde buď s likvidací (potom s výjimkou uvedenox x xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xrávnické osoby okamžikem jejího zániku přechází na právního nástupce. Kdo jím je, soud jednoduše zjistí z obchodního nebo z jiného zákonem určeného rexxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxkého řízení, jako je tomu u fyzických osob. Příklad: Společnost ABC, s. r. o., která je zažalována o zaplacení 3 000 000 Kč jako kupní ceny z uzavřené smlouxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx bývalého zástupce žalované nebo od protistrany, popř. soudce před jednáním nahlédne do obchodního rejstříku), zjistí z údaje zapsaného u zaniklé osoxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xrávnických osob (§ 58 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob). Nahlédnutím do sbírky listin, která je součástí obchodníxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx e/ zákona o veřejných rejstřících právnických x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxx xxx45678, se sídlem Horní Dolní 5, okres Benešov, jako jednu z nástupnických společností. Projekt rozdělení totiž musí v souladu s § 250 odst. 1 písm. i) zákxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxejí na jednotlivé nástupnické společnosti. Společnost CDE, s. r. o., tedy bude procesní nástupkyní žalované. Není-li z projektu rozdělení zřejmé, jaxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxě a nerozdílně (§ 261 odst. 1 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev). V takovém případě tedy budou procesní nástupkyně všechny nástupnxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x umožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, je situace zpravidla složitější, neboť nejčastěji bude právním nástupcem dědic. Osoba dědice však obvyxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxiž zřejmé, který z dědiců převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde, popřípadě zda povinnost nezanikla zcela nebo zčásti podle § 1706 obč. zák. Výxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx-li známi dědicové zemřelého účastníka řízení, může soud v řízení ihned pokračovat, jen je-li tu nebezpečí z prodlení, a to s opatrovníkem, kterého nezxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu ze dne 15.12.2005, sp. zn. 30 Cdo 2817/2004). Tento závěr platí i po novele provedené zákonem č. 7/2009 Sb., která v § 29 odst. 3 výslovně upravila možnoxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx odst. 3 možnost ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, pokud dosud v řízení o dědictví nebyl stanoven jejich okruh, aby se omezil pxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xakové úkony soudu, které s největší pravděpodobností nebude možné v budoucnu provést, např. nařízení předběžného opatření, ohledání věci, jejíž podxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx poskytovat právní pomoc České republice, popř. jehož právní pomoc je obtížně v přiměřené době dosažitelná, apod. Soud by se měl v řízení s ustanoveným oxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxy, popř. byly-li již tyto úkony provedeny, měl by soud řízení přerušit do pravomocného skončení pozůstalostního řízení. Pouze takový postup soudu totxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxk obvykle nebude mít na rozdíl od nich k dispozici potřebné informace o skutečnostech relevantních pro výsledek řízení a na výsledku řízení nebude zpraxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxstnických podílů, je namístě řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví ve smyslu ustanovení § 107 odst. 1, věty druhé, přerušit" (rozsudek Nejxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxeří dědictví neodmítli, je žalovaný, je soud povinen přerušit řízení do skončení řízení o dědictví" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.7.2001, sp. zxx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxí list, od dědického soudu pravomocné usnesení o skončení dědického řízení, zjistí z obchodního rejstříku datum výmazu právnické osoby a jejího právnxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xízení jde. Provede-li soud za účelem objasnění této otázky z úřední povinnosti potřebná šetření, jde o postup soudu v řízení, nikoliv o dokazování o skuxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxdky má být procesní nástupce zjištěn" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.5.2010, sp. zn. 25 Cdo 2883/2009). "Šetření podmínek procesního nástupnicxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx.8.2004, sp. zn. 29 Odo 311/2004).
Pokud samotné šetření soudu nevede ke zjištění procesního nástupce, tj. soud musí vyčkat výsledku dalšího řízenx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xe podle § 107 odst. 1, věty druhé, o. s. ř. přerušuje do pravomocného skončení řízení o dědictví po žalované Ivetě Novákové, nar. 21.12.1946, zemř. 3.1.xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, a v řízení není z důvodu nedostatku informací o osobě dědice žalované možné ixxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxpustné. Soudní poplatek za odvolací řízení se podle položky 22 bodu 14 sazebníku poplatků nevybere. Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípuxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x x x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x sazebníku soudních poplatků. Odpadne-li překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, je soud povinen v řízení i bez návrhu neprodleně pokračovat. Vydx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx 3, která je podle § 107 odst. 2 o. s. ř. dědičkou po zemřelé žalované a podle výsledku dědického řízení převzala povinnost, o niž v řízení jde.
Usnesenx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x 107" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2008, sp. zn. 29 Cdo 913/2007). Odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o procesním nástupnictví při xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxtupce dosavadního účastníka řízení. "Odvolání žalovaného proti rozhodnutí soudu prvního stupně o procesním nástupnictví při ztrátě způsobilosti bxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxlo jeho práv či povinností" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.12.2007, sp. zn. 28 Cdo 4464/2007). Soudní poplatek za odvolací řízení se nevybere. Dovxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x x x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxlacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, je dovolání přípustné (§ 238a). Výše souxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxta způsobilosti být účastníkem řízení může nastat v jakékoliv fázi soudního řízení až do jeho pravomocného skončení, tj. jak v řízení před soudem prvníxx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxseda senátu, anebo zda je zapotřebí rozhodnutí celého senátu (viz § 36d odst. 1). "O opatřeních přijímaných podle ustanovení § 107 ve věcech pracovnícx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.1.2004, sp. zn. 21 Cdo 1704/2003). Obdobný závěr je nutné přijmout též pro senáty jednající a rozhodující podle zákonx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxcím řízení je vždy nutné posoudit, zda usnesení podle § 107 odst. 1 vydá soud prvního stupně, anebo tak učiní soud odvolací. "Zjistí-li soud kdykoliv v pxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxzení pokračovat, a je-li tu procesní nástupce (srov. § 107 odst. 2 a 3), rozhodnout o tom, s kým bude v řízení pokračováno. Zjistí-li tedy takovou skutečxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x6.1.2011, sp. zn. 32 Cdo 3469/2010). "Jestliže k zániku oprávněné právnické osoby došlo po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (a tato osoba má právxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xx v případě, že k zániku účastníka došlo poté, co mu věc byla s odvoláním předložena. Tato rozhodnutí musí být učiněna předtím, než odvolací soud rozhodne x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xošlo, musí za situace, kdy účastník ztratil způsobilost být účastníkem řízení až po vydání rozhodnutí odvolacím soudem, rozhodovat podle § 107 odst. 1 xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx nutné určit, zda o procesním nástupci podle § 107 odst. 1 rozhodne exekuční soud či soudní exekutor. "V exekučním řízení rozhoduje jednak soud a jednak xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxnovení příslušný soud, a poté, stane-li se tak až v době "provádění"
exekuce
, soudní exekutor, jelikož - pro tyto potřeby - není exekučním řádem stanovexx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
exekuce
, jelikož od tohoto okamžiku exekutor "provádí" exekuci tím, že vydává exekuční příkazy" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.5.2010, sp. zn. xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx řízení ztratí způsobilost být účastníkem řízení v době od zahájení dovolacího řízení do okamžiku jeho pravomocného skončení. Není proto v souladu se zxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xro podání dovolání, běží jeho procesnímu nástupci znovu celá dovolací lhůta, a to ode dne, kdy mu byl řádně doručen rozsudek odvolacího soudu. Soud prvnxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxstupci původní žalobkyně, resp. jeho advokátu" (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6.12.2011, sp. zn. 30 Cdo 2729/2010). Řízení před soudem prvního stuxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxž smrt některého z účastníků po pravomocném skončení řízení nespadá pod rozsah komentovaného ustanovení. V řízení před soudem prvního stupně ani v odvxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnout ani v dovolacím řízení. Právní věta citovaného rozhodnutí by byla správná pouze v případě, že účastník řízení sice zemřel po účinném doručení rozsxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xvšem ještě v odvolacím řízení (§ 107 odst. 1, 2 ve spojení s § 211), nikoliv v řízení dovolacím podle § 243b ve spojení s § 107 odst. 1, 2, jak Nejvyšší soud v xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxx xxxxxx x xízení pokračováno namísto dosavadního účastníka řízení. Je tedy tímto rozhodnutím závazně řešena pouze otázka účastenství v řízení. V žádném případx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxní žádným způsobem předjímáno rozhodnutí ve věci samé ani otázka pasivní legitimace, ale je řešen pouze okruh účastníků pro další fázi řízení. Neobstoxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxatek věcné legitimace na straně původní žalované. Tuto hmotněprávní otázku, kterou soud zpravidla řeší až na základě výsledků dokazování a v souvisloxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx11.2010, čj. 22 Cdo 1873/2009-793). "Usnesení o tom, s kým bude v řízení pokračováno na místě zemřelé (prohlášené za mrtvé) fyzické osoby jako s dědicem xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxo směru své předchozí usnesení), vždy, jakmile po vydání usnesení dojde ke změně v osobě správce dědictví, ke zrušení správy dědictví nebo se změní okolxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxe 27.7.2010, sp. zn. 21 Cdo 220/2009). "Při rozhodování o tom, s kým bude v řízení pokračováno na místě účastníka, který ztratil způsobilost být účastníxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xdyž s nimi právní předpisy spojují převod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde; takové právní skutečnosti lze zohlednit pouze při xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xxxxxxxxxx xoho, zda a kdo převzal práva a povinnosti z exekučního titulu, soud postupuje podle § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. Nevyplývá-li přechod z právního pxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx).
K odst. 2:
Tento odstavec stanoví, kdo je procesním nástupcem zemřelé fyzické osoby coby dosavadního účastníka řízení. Ve většině případů to buxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxální sukcesor zůstavitele - xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx člen bytového družstva návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze v souladu s ustanovením § 242 obch. zák., respektive § 231 odst. 5 obch. zxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx vstupuje do řízení zahájených takovým návrhem na jeho místo jako procesní nástupce dědic, jemuž připadl členský podíl (členská práva a povinnosti) zůxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx x158/2009). "Potvrdí-li soud nabytí dědictví po žalobci, který v řízení uplatňoval majetkový nárok nedílné povahy, více dědicům podle jejich dědickýxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xalující nestane" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.5.2007, sp. zn. 33 Cdo 2148/2007). "Jestliže žalobce v průběhu řízení o majetkovém nároku nedílxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxle výsledků pravomocně skončeného dědického řízení jediným dědicem majetkového nároku uplatňovaného v řízení zemřelým žalobcem (zůstavitelem) žaxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic; stát však nemá právo odmítnout dědictví ani právo na odkaz podle § 1594 odst. 1x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xbč. zák.). "Ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nezanechala žádné dědice, jejíž dědici jsou nezpůsoxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxáno se státem, jen tehdy, bylo-li pravomocným usnesením o dědictví potvrzeno, že dědictví připadlo státu podle ustanovení § 462 obč. zák. (pozn. aut.x xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xchválením dohody o přenechání dědictví zůstavitelovým věřitelům k úhradě dluhů, je-li dědictví předluženo, nebo soud může nařídit likvidaci dědictxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxctví připadnout podle ustanovení § 462 obč. zák. (pozn. aut.: nyní § 1634 odst. 1 obč. zák.), jestliže není možné uhradit peněžitý dluh zůstavitele zcexx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxího xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxtu, soud řízení zastaví podle § 107 odst. 5, věty první, neboť účastník řízení nemá právního nástupce (a tedy povaha věci neumožňuje v řízení pokračovatxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx nezanechala žádné dědice, jejíž dědici jsou nezpůsobilí dědit, nebo jejíž dědictví nenabude (nemůže nabýt) z jiných důvodů žádný dědic, rozhodne soux xx xxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xědictví připadlo podle ustanovení § 462 obč. zák. (pozn. aut.: nyní § 1634 odst. 1 obč. zák.), Teprve pravomocné usnesení soudu o dědictví ve vztahu k děxxxxx x xx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xůstaviteli děděním nabyl. Do té doby svědčí dědici pouze dědické právo (nárok na dědictví), jež sice má majetkovou povahu, ale není právem, které by mohxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxé právní úpravy již tato možnost nepřichází v úvahu), ani nemůže být zpeněženo při likvidaci dědictví" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2008, sxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxmu tak např. u přechodu nájmu bytu (§ 2279 obč. zák.) nebo u mzdových a platových práv z pracovněprávního vztahu do výše odpovídající trojnásobku průměrxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx, procesním nástupcem zemřelého účastníka jeho dědic, nýbrž právě ta osoba, na níž předmětné právo či povinnost přešly. Pokud tedy bude fyzická osoba - xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxem bytu podle § 2279 obč. zák. Stejně tak zažaluje-li fyzická osoba - nájemce bytu pronajímatele o určení neplatnosti výpovědi nájmu bytu a v průběhu říxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxonajímatelem o zaplacení nájemného a v průběhu řízení zemře, budou jejími procesními nástupci její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx7 odst. 2 nemůže být ten, kdo se stal jejím právním nástupcem ještě za jejího života. Taková okolnost by totiž mohla být do řízení promítnuta pouze postuxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxou případně převzali xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx právnické osoby coby dosavadního účastníka řízení. Pokud právnická osoba zanikne s likvidací, nebude mít v naprosté většině případů žádného právníhx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxní, autorského zákona stanoví, že zanikne-li právnická osoba, která zdědila majetková práva k dílu, bez právního nástupce, připadají tato majetkovx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (§ 26 odst. 2, věta třetí, autorského zákona). Ustanovení § 26 odst. 3 autorského zákona xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxetkových právech by se tedy stal jeden z uvedených státních fondů.
Zanikne-li právnická osoba bez likvidace (fúzí sloučením či splynutím, rozdělexxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxslušnými projekty přeměn či rozhodnutími zakladatelů. Tito právní nástupci, popř. ti z nich určení v projektech či v rozhodnutích zakladatelů, zpravxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde, po zániku právnické osoby. I když otázkou věcné legixxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx bylo v řízení prokázáno, že povinnost, o kterou v řízení jde, přešla před zahájením řízení ze žalovaného na jinou osobu, zohlednit, že taková zjištění nxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxto - s ohledem na to, že žalovaný státní podnik již ke dni svého zániku (26.1.2000) nebyl dlužníkem z předmětného závazkového vztahu - závěr, že povaha věxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xa koho závazek přešel již před zahájením řízení - by rozhodnutím vydaným podle ustanovení § 107 odst. 1 byl nepřípustně dodatečně zhojen nedostatek věxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx tj. včasným připuštěním záměny" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2009, sp. zn. 33 Cdo 2357/2008). "Postup podle ustanovení § 107 odst. 1 se neuxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxe ustanovení § 21a odst. 1 (nyní x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx x ní dále v řízení, aniž by o tom vydával zvláštní rozhodnutí" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.6.2004, sp. zn. 21 Cdo 298/2004).
K odst. 4:
Všechnx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxt být účastníkem řízení, je nutné přičítat i procesnímu nástupci takového účastníka. Pokud tedy procesní předchůdce coby žalobce podal žalobu před upxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxí předchůdce coby žalobce vzal žalobu zpět, působí tento procesní úkon i vůči procesnímu nástupci. Pokud procesní předchůdce coby žalovaný uznal nárox xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx patří k nákladům řízení procesního nástupce. "Na právního nástupce účastníka řízení ale nepřechází osvobození od soudních poplatků přiznané původnxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xo tomto právním nástupci však nelze požadovat, aby dodatečně doplatil soudní poplatky, ohledně kterých původnímu (od poplatků osvobozenému) účastnxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxanovení § 56 odst. 1, podle kterého neběží procesní lhůty tomu, kdo ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Podle § 56 odst. 2 začnou procesnímu násxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxt vždy již od právní moci usnesení, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka. Takový závěr by však především u úkonů soudu adresoxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxt, že by procesní nástupce, který vůbec nemusel být v kontaktu se svým procesním předchůdcem, věděl, že jeho procesnímu předchůdci byl doručen úkon souxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdku soudu prvního stupně, úmrtím tohoto účastníka přestala běžet lhůta k odvolání proti rozsudku. Až ode dne doručení stejnopisu písemného vyhotovenx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxce soudem vyzván k doplnění žaloby a před uplynutím lhůty soudem k tomu stanovené zemřel, doručí soud usnesení s výzvou k doplnění žaloby procesnímu násxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xhůty poskytnuté soudem v souladu s § 114c odst. 4, větou druhou, na žádost některého z účastníků k doplnění tvrzení o skutečnostech rozhodujících pro věxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx spravedlivý proces informovat procesního nástupce o tom, xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxytnutí lhůty podle § 118b odst. 1, věty druhé. Je však nutné zdůraznit, že procesnímu nástupci nemůže běžet nová lhůta k podání odvolání, k doplnění žaloxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxt. 1, podle § 114c odst. 4, věty druhé, popř. podle § 118b odst. 1, věty druhé. Ustanovení § 56 odst. 2 nový běh lhůty pro takový případ nestanoví, ostatně nxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxp. nečinnosti svého procesního předchůdce.
Jen pro úplnost je nutné dodat, že ztratí-li zastoupený účastník řízení způsobilost být účastníkem říxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxdě specifické situace, která se týkala původního účastníka řízení, avšak nikoliv jeho procesního nástupce - původní účastník nemohl před soudem samoxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxtních důvodů se nemohl nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, popř. nebyl schopen se srozumitelně vyjadřovat. Konečně zaniká i zastoupení poxxx x xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xízení, přičemž osobní a majetkové poměry procesního nástupce jsou jiné. Tím není vyloučeno právo procesního nástupce požádat soud o ustanovení zástuxxx xxx xxxx xxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxkového usnesení vypadat takto:
Řízení se podle § 107 odst. 5, věty první, o. s. ř. zastavuje, neboť žalovaná po zahájení řízení dříve, než řízení bylx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxní tím, že dne 3.1.2012 zemřela, a povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat, neboť žalovaná nemá z důvodu nezanechání jakéhokoliv majetku žádného děxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xydání rozhodnutí soudu prvního stupně, odvolacího nebo dovolacího soudu o věci samé, vydaná rozhodnutí je nutné v celém rozsahu zrušit.
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxení řízení nikdo nezavinil, bude soud ve vztahu mezi účastníky aplikovat § 146 odst. 1 písm. b), tj. rozhodne tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhraxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxř. osoba, která by k jejich náhradě byla oprávněna. Vznikly-li náklady řízení státu, nahradí je podle § 148 odst. 1 účastníci rovným dílem, neboť byli vxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxavení řízení podle § 107 odst. 5 je přípustné; soudní poplatek za odvolací řízení se nevybere. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu za podmínek uvxxxxxxx x x xxx x x x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu 2000 Kč podle položky 23 bodu 2 sazebníku poplatků.
Právní stav komentáře je ke dni 1.3.2019.
Komentář k § 107a
Komentátor: Doležal
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxobce právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde. "Podmínkou pro roxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxáva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde". Musí jít tedy o takovou právní skutečnost, která má za následek změnu v hmotněprávních oprávnxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx x x
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx, která jen konstatují daný hmotněprávní stav, nemají za následek změnu hmotněprávních oprávnění a povinností, a proto nemohou mít za následek postup xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx se skutečným stavem a nemá tak na hmotněprávní vztahy mezi účastníky vliv" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.6.2011, sp. zn. 22 Cdo 3085/2009).
Nx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxoby coby právního nástupce.
Právní nástupnictví může mít podobu sukcese universální či singulární. Při universální sukcesi vstupuje právní nástxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xěch právních vztahů, které jsou vázány výlučně na osobu právního předchůdce, resp. které jsou nepřevoditelné na jinou osobu. Jde o situaci podobnou téx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxvnické osoby bez likvidace se v praxi nevyskytuje. Za universální sukcesi se v této souvislosti nejčastěji považuje koupě závodu podle § 2175 a násl. obxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xezi akciovou společností a členem jejího představenstva není součástí podniku akciové společnosti a nepřechází převodem podniku na jeho nabyvatelex xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxgulární sukcesi vstupuje právní nástupce do právního postavení právního předchůdce v jednom či více konkrétních právních vztazích, ve kterých právnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx a smlouva o převzetí dluhu podle § 1888 a násl. obč. zák. "Právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xxxx zák.)" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.4.2010, sp. zn. 23 Cdo 1445/2010); samotné oznámení o postoupení pohledávky (§ 526 odst. 2 obč. zák. - poznx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxy spojují převod nebo přechod práva podle § 107a (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2012, sp. zn. 29 Cdo 901/2012). "Přecházejí-li podle ustaxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx o prodeji části podniku (pozn. aut.: nyní části závodu) je právní skutečností, s níž je spojen přechod práv a závazků ve smyslu ustanovení § 107a" (usnesxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxný nájem bytu manžely), má bez dalšího účinky též vůči pozdějšímu manželu - společnému nájemci; nastane-li změna práva výlučného nájmu bytu na společnx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx § 107a" (rozsudek Nejvyššího soudu xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxy plně disponující řízením, se toto pravidlo použije pouze ve sporném řízení, kde jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný (§ 90). Ustanovení § 107a plxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxje se také v odvolacím řízení (byť s jistým omezením vyplývajícím ze systému neúplné
apelace
- viz níže) a v řízení o žalobě na obnovu řízení (srov. § 211 x x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx v Praze sp. zn. 12 Cmo 255/2004). V řízení o žalobě pro zmatečnost a v dovolacím řízení nelze ustanovení § 107a použít (srov. § 235b odst. 2, věta druhá, a § xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxozím řízení nedošlo k závažným procesním vadám (žaloba pro zmatečnost), příp. zda byl zjištěný skutkový stav správně právně posouzen (dovolací řízenxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x řízení o nařízení
exekuce
, i když tato řízení lze jen stěží označit za řízení sporná. "Ustanovení § 36 odst. 5 exekučního řádu nelze považovat za takovox xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxx x x xxxx xxxxxxxxxx xx základě § 52 odst. 1 exekučního řádu a § 254 odst. 1. Výslovně reflektuje jen hmotněprávní změny na straně oprávněného, není zřejmé, zda míní vystihnoux xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx se k otázce, zda to, že "nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva," se vyšetřuje z úřední povinnosti (srov. "pxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxt v podobě faktických procesních postupů, z něj neplyne bezezbytku. Tomu odpovídá takový výklad citovaného ustanovení, podle něhož je institut procexxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxx xozhodnutí), a to s tím, že jinak je k dispozici úprava vtělená do ustanovení § 107 a § 107a. O procesním nástupnictví v xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx nebo § 107a, rozhoduje soud nebo exekutor" (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15.2.2006, sp. zn. Cpjn 200/20xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxže stát účastníkem vykonávacího řízení postupem podle § 107a nebo podle § 256 odst. 1; nestane-li se tak, soud výkon rozhodnutí zastaví podle § 268 odstx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxého podílu povinného (§ 338) ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, při němž povinný pozbyl své spoluvlastnické právo, jde o právní skuxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxtí na místo povinného" (usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 255/2007, na které odkazují též rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2015, sp. znx xx xxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxní, i když ani toto řízení nelze označit za řízení sporné. "I pro konkursní řízení platí přiměřeně (§ 66a odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání) ustanovenx x xxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx x konkursu a vyrovnání), je k podání návrhu podle § 107a legitimován dosavadní konkursní věřitel (přihlašovatel pohledávky). V té fázi řízení, v níž jdx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxmu navrhujícímu věřiteli" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.9.2003, sp. zn. 29 Odo 708/2002). "Ode dne, kdy nabude právní moci usnesení, jímž soud v kxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxhledávku, kterou uplatňuje v konkursním řízení, stala účastníkem konkursního řízení (novým konkursním věřitelem) namísto dosavadního konkursníhx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx tj. původního žalovaného" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.5.2006, sp. zn. 29 Odo 1357/2004). "Usnesení podle § 107a v takovém případě nevydává. xxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xoudu ze dne 24.9.2003, sp. zn. 29 Odo 223/2003). Stejně tak soudní praxe aplikuje § 107a též v řízení o soudním prodeji zástavy podle § 354 a násl. z. ř. s., xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xástavy a kdo o sobě tvrdí, že má pohledávku, která je zajištěna zástavním právem váznoucím na zástavě, jejíž soudní prodej navrhuje. Má-li zástavní věřxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxva, předmětem kterého je zástava, jejíž soudní prodej byl navržen, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel zástavního práva vstxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod zástavního práva, předmětem kterého je zástava, jejíž soudní prodej byl nxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx soudu ze dne 24.6.2003, sp. zn. 21 Cdo 306/2003). Avšak změní-li se osoba zástavního dlužníka, soudní praxe aplikaci § 107a odmítá. "Účastníkem řízenx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxem, kterého zástavní věřitel označil v žalobě o soudní prodej zástavy jako účastníka řízení, soud jedná, jen dokud nevyjde za řízení najevo, že vlastnixxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xako zástavní dlužník, není to důvodem k zamítnutí žaloby nebo, došlo-li ke změně ve vlastnictví zástavy teprve po zahájení řízení, k procesnímu nástupxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxž bylo prokázáno nebo jinak doloženo, že je vlastníkem zástavy" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.3.2008, sp. zn. 21 Cdo 623/2007).
Procesní násxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxco podstatou obou zmíněných institutů je zhojit nedostatek věcné legitimace (aktivní nebo pasivní), která existovala již v době zahájení řízení (žalxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx žalovaného, o něž v řízení jde, na jinou osobu (žalobce sice zažaloval správně, ovšem po podání žaloby se právní situace změnila).
O procesním nástuxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx účastníka je oprávněn učinit pouze žalobce jako účastník řízení. Přitom není vyloučeno, aby v případě, kdy v průběhu řízení dojde postupně k vícenásobxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu ze dne 14.12.2011, sp. zn. 32 Cdo 4191/2011). "O tom, že žalobce může učinit návrh podle § xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxí skutečnost, mající z pohledu výsledku řízení vliv na aktivní nebo pasivní věcnou legitimaci, nastala a žalobce není zastoupen advokátem nebo notářexx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu je tedy na místě i v případech, kdy účastník řízení nezastoupený advokátem či notářem a přítomný při jednání má právnické vzdělání nebo v minulosti byl xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx vydání rozhodnutí podle § 107a, ztratila způsobilost být účastníkem řízení dříve, než soud o tomto jejím návrhu rozhodl, soud musí nejprve (v intencícx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxesního nástupce takové osoby" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.7.2010, sp. zn. 29 Cdo 316/2010).
K odst. 2:
Aby mohl být návrh žalobce na vydání xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí převod či přechod práva nebo povinnosti účastníka, o něž v řízení jde. "Pokud k právnímu nástupnictví došlo v den zahájení řízení, stalo se tak po zahájxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx žalobce navrhnout vstup nabyvatele práva na místo dosavadního účastníka, lze považovat den, kdy byl povolen vklad vlastnického práva do katastru nemxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx11.2006, sp. zn. 28 Cdo 990/2006). "Podmínkou pro vyhovění návrhu žalobce dle § 107a je (vedle splnění předpokladů tímto ustanovením určených), že naxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx. 32 Odo 1050/2003).
Další podmínkou úspěšnosti návrhu je souhlas toho, kdo má vstoupit na místo žalobce. V případě, že žalobce souhlas této osoby nexxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxá-li se dalšího postupu a vedení řízení, nikoliv návrhu ve věci samé. Souhlas nabyvatele práva se vstupem do řízení na místo žalobce (§ 107a odst. 2) se všxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxo, kdo má vstoupit na místo žalobce, musí být výslovný" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.5.2011, čj. 26 Cdo 174/2011-191).
Nemá-li procesní násxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx na místo žalobce jako jeho procesní nástupce postupem podle ustanovení § 107a. Nevyhoví-li v takovém případě procesní nástupce výzvě soudu a nesloží-xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx x088/2010).
Soud může návrhu žalobce na vydání usnesení o procesním nástupnictví podle § 107a vyhovět jen tehdy, byl-li podán dříve, než soud o věci xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x x x xxxx xxxxx 1 o tzv. koncentraci řízení. Poté, co nastaly účinky koncentrace, tj. zpravidla po skončení přípravného jednání, popř. prvního jednání, totiž lze tvxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxastníka řízení, o něž v řízení jde, splňující výjimky z koncentrace řízení dle § 118b odst. 1, věta třetí. Uvedené neplatí v případech vymezených v § 118b xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxá skutková tvrzení o tuto skutečnost. Po skončení přípravného jednání, při kterém soud neposkytl lhůtu k doplnění tvrzení o skutečnostech rozhodných xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxc odst. 5, žalobce doplní svá skutková tvrzení tak, že po zahájení řízení postoupil zažalovanou pohledávku na třetí osobu, a navrhne, aby tato třetí osoxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxlédnout.
Obdobně je nutné pamatovat též na princip neúplné
apelace
ovládající odvolací sporné řízení (§ 205a odst. 1 a § 211a). "Procesní nástupnxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxce
(§ 205a), uplatní se toto procesní nástupnictví, jen jestliže právní skutečnost, z níž je dovozován přechod práva nebo povinnosti, nastala po rozhxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx není potřebné v odvolacím řízení uvádět nové skutečnosti, popřípadě důkazy nebo jsou-li tyto nové skutečnosti a důkazy způsobilým odvolacím důvodem xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxínky, musí soud návrhu žalobce vyhovět. "K rozhodnutí o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka není nutné nařizovat jednání a provádět dokazoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxí na jeho místo, soud ve vztahu k žalobcem označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx zda je žalobce skutečně nositelem jím tvrzeného práva, popřípadě zda podle označené právní skutečnosti toto právo bylo převedeno (či přešlo) na jinéhxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxmé, resp. je jeho součástí" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.4.2010, sp. zn. 23 Cdo 1445/2010). "Nelze vyloučit, že soud může ve výjimečných případxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxstřednictvím ustanovení § 2. Takový postup by byl namístě např. tehdy, jestliže podle toho, co v řízení vyšlo najevo, lze s jistotou prohlásit, že cílem xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxému žalobci nedobytnou. Prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, však k takovému kroku nepostačxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxem na jeho účel (jímž je zabezpečení vymahatelnosti náhrady nákladů žalovaného v případě jeho úspěchu ve sporu)" lze § 11 odst. 1 z. m. p. s. "přiměřeně axxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxní situaci může navrhnout, aby soud této osobě uložil povinnost složit jím určenou jistotu na náklady řízení. Důsledkem jejího nesložení však není zasxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxedku takového postupu nebude pokračováno v řízení s osobou se sídlem v cizině" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.8.2010, sp. zn. 29 Cdo 1088/2010).
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxé soud nesmí připustit, neboť by to bylo v rozporu se základními ustanoveními procesního předpisu (§ 1, 2 a zejména § 6).
Opačný problém může nastat, xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxtupují též jeho xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxvním vztahu vždy reagovat podáním návrhu na procesní nástupnictví podle § 107a. Tím se však řízení může v konečném důsledku neúměrně prodloužit. Žalobxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxerého rozdělovaná společnost ručí za dluhy, jež přešly v důsledku odštěpení na nástupnickou společnost, do výše svého vlastního kapitálu vykázaného x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxí prodávající za splnění dluhu. Podle § 2021 obč. zák. se tak může žalobce prostřednictvím jednoduché změny žaloby domáhat splnění zažalované pohledxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxobce využít práva požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, a to při podstatném snížení dobytnosti pohledávky ještě před zápisem odštěpení do obchodxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxení, že vůči němu je prodej závodu neúčinný (§ 2181 obč. zák.).
Příklad procesního nástupnictví podle § 107a: Žalobce Jindřich Jelínek, nar. 5.1.19xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xalobu o zaplacení 15 000 Kč, které žalované přenechal jako půjčku s tím, že žalovaná žalobci půjčené peníze vrátí do 30.11.2017. Žalovaná dosud žalobci xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxaha 1, Sedlářská 4, smlouvu o postoupení pohledávky, kterou zažalovanou pohledávku postoupil zmíněné společnosti. Žalobce po uzavření smlouvy o posxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xoložil souhlas společnosti ABC, s. r. o., se vstupem do řízení na místo žalobce.
Návrh, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na mísxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxávní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde. V návrhu je nutné označit xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxd jej má navrhovatel k dispozici, příp. označit osobu, která jej má u sebe. V případě, že má do řízení vstoupit nabyvatel práva, je vhodné k návrhu přiložix xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxevod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, nemá to samo o sobě vliv na okruh účastníků řízení. x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, navrhne, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka, a jexxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx následek převod nebo přechod práva, uvést, kdy k ní došlo, a označit toho, kdo má vstoupit na jeho místo. Návrh musí být podán za řízení, tedy dříve, než soxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxššího soudu ze dne 25.6.2007, sp. zn. 32 Odo 743/2006).
Ve shora uvedeném vzorovém případě bude návrh vypadat takto:
Vzorový dokument č. 2: Návrh xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx aby na místo žalobce vstoupila do řízení nabyvatelka práva společnost ABC, s. r. o., IČ: 12345678, se sídlem Praha 1, Sedlářská 4, neboť to navrhl žalobcxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx x xxxx xxxlečnost se svým vstupem do řízení na místo žalobce souhlasí.
Jelikož usnesením bylo rozhodnuto nikoliv ve věci samé, povaha věci to připouští, z obsxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxí, nemusí usnesení v souladu s § 169 odst. 2, větou druhou, obsahovat až na výjimky odůvodnění. Odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o procesním xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxnesení odvolacího soudu za podmínek uvedených v § 237 a v § 239 s výjimkou věcí uvedených v § 238 odst. 1 je přípustné. Proti usnesení odvolacího soudu, xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxplatku činí u dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu 2000 Kč podle položky 23 bodu 2 sazebníku poplatků. "Osoba, jejíž vstup do řízení je navržen, sx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxo 4191/2011). "S osobou, která má nadále na základě procesního nástupnictví vystupovat jako účastník řízení, může soud jednat jako s účastníkem až potxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxp do řízení na místo stávajícího účastníka soud připustil rozhodnutím podle § xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.10.2007, sp. zn. 29 Cdo 4232/2007).
Jak již bylo uvedeno výše, procesní nástupnictví podle § 107a je přípustnx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxctví podle § 107a podat pouze v době od zahájení řízení až do doby vydání rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé. V odvolacím řízení je pak návrh na vyxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx samé. "K rozhodnutí podle § 107a odst. 2 je příslušný odvolací soud, byl-li návrh podle § 107a odst. 1 podán v průběhu odvolacího řízení. Je přitom neroxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxšího soudu ze dne 8.11.2007, sp. zn. 26 Cdo 272/2007). "Soud v občanském soudním řízení nesmí rozhodnout o procesním nástupnictví ve smyslu ustanovení x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxx6/2010). Jestliže tedy žalobce navrhl provedení záměny podle § 92 odst. 2, avšak správně měl navrhnout procesní nástupnictví podle § 107a, soud musí náxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx, ačkoliv tu byly podmínky pro záměnu účastníků podle § 92 odst. 2, soud při posouzení důvodnosti námitky promlčení vychází ze závěru, že právo bylo uplaxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdnutí nelze totiž přezkoumávat ani mu přisuzovat jiné právní účinky" (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.8.2009, sp. zn. 25 Cdo 2652/2007).
K odst. xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxé v řízení učinil jeho dosavadní účastník, je nutné přičítat i procesnímu nástupci takového účastníka. Pokud tedy procesní předchůdce coby žalobce poxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxud procesní předchůdce coby žalobce vzal žalobu zpět, působí tento procesní úkon i vůči procesnímu nástupci. Pokud procesní předchůdce coby žalovaný xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xředchůdci patří k nákladům řízení procesního nástupce. "Na právního nástupce účastníka řízení ale nepřechází osvobození od soudních poplatků přiznxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxky, ohledně kterých původnímu (od poplatků osvobozenému) účastníku řízení poplatková povinnosti nevznikla" (usnesení Vrchního soudu v Praze sp. znx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxocesnímu předchůdci působí i vůči procesnímu nástupci, i když k procesnímu nástupnictví došlo v průběhu lhůty k podání odvolání proti doručenému rozhxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx. U rozhodnutí o věci nemůže k takové situaci dojít, neboť návrh na vstup nabyvatele práva nebo povinnosti do řízení na místo dosavadního účastníka může xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx x xxtatních rozhodnutí je především na procesním nástupci, aby si od svého procesního předchůdce obstaral potřebné informace, např. o datu doručení jednxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxost procesního předchůdce) byly výjimečně odstraněny např. prominutím zmeškání lhůty podle § 58 apod. Jen pro úplnost je nutné dodat, že plná moc zástxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx odst. 1-3. Opatrovník byl totiž soudem ustanoven vždy na základě specifické situace, která se týkala původního účastníka řízení, avšak nikoliv jeho pxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxresu v cizině, byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemohl nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, popř. nebyl schopxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xa základě osobních a majetkových poměrů původního účastníka řízení, přičemž osobní a majetkové poměry procesního nástupce jsou jiné. Tím není vyloučxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Tabulka č. 3: Procesní kroky při převzetí dluhu.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxo - v některých případech zbytečně, což se týká zejména rozhodnutí podle odst. 2 písm. c), kdy soud "vyčkává" na výsledek jiného řízení, místo aby předběxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xoudu ukládá v případě přerušení podle § 109 povinnost činit vše pro to, aby mohl v řízení pokračovat; někdy ovšem jiná možnost než řízení přerušit nezbuxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxi soud podle § 109 odst. 2, může tak činit bez návrhu i na návrh účastníka (vedlejšího účastníka). Zatímco proti rozhodnutí, jímž soud řízení přerušuje bxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
Odvolání není přípustné ani tehdy, zamítne-li soud I. stupně návrh účastníka na nařízení prvního setkání s mediátorem (§ 100 odst. 2, § 474 odst. 1 z. ř. xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxou ze spisu nepochybně zřejmé, mělo by obsahovat i stručné odůvodnění; někdy však je není nutné odůvodňovat (§ 169 odst. 2, věta druhá). Například:
Řxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xrientaci a představu o průběhu řízení vhodné (pokud je to možné) uvést nejen, že se řízení přerušuje, ale také vymezit okamžik, dokdy se přerušuje. Napřxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxtí "soudu", takže v senátních věcech je třeba, aby je přijal celý senát, nikoliv jen jeho předseda.
V xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxoři tohoto komentáře však zastávají názor opačný, podle něhož usnesení nemusí soud vydat, natož aby proti němu bylo možno podat odvolání. V této souvisxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxí podle § 109 o. s. ř. je třeba k pokračování řízení vydat o tom usnesení. Takový postup nevyplývá z žádného ustanovení občanského soudního řádu a není axx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxx xxxračování v řízení postačilo, že soud nařídil jednání, což samo o sobě je usnesením. I v případě odlišného výkladu § 111 odst. 2 o. s. ř. by se však nejednalx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxcí k pokračování musí být ze spisu zřejmý z fakticky projevené vůle tohoto orgánu v řízení pokračovat, a to jakýmkoliv nezpochybnitelným způsobem zaruxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xe nutné tento okamžik dovodit jednoznačně z obsahu spisu. Jde nanejvýš o usnesení upravující vedení řízení, které nemusí obsahovat odůvodnění, je všax xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx.9.2012, čj. 12 Cmo 140/2012-73, nebo v usnesení téhož soudu ze dne 29.8.2013, čj. 5 Cmo 282/2013-338. Důležité je tedy vždy, aby se účastníci dozvědělix xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxnání a při něm zjistí, že snahy účastníků o smír byly dosud formální, a podaří se mu strany přimět ke smírným jednáním v rámci klidu řízení (§ 110) a k návrhu xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xízení, předseda senátu je dokončí, probere s účastníky věc po skutkové stránce, poukáže na souvisící judikaturu, poskytne potřebná poučení, případnx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxi dnů od skončení přípravného jednání (§ 114c odst. 4) k dotvrzení rozhodných skutečností a navržení důkazů (§ 114c odst. 5) pro případ, že by během klidu xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx odvolání a většinou ani nežádají jeho písemné vyhotovení. Důsledek pravomocného rozhodnutí o klidu řízení je krom jiného ten, že nezačne běžet třicetxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxm se "rozeběhne" i třicetidenní lhůta pro dotvrzení skutečností a označení důkazů. Tento okamžik je nutné dát účastníkům zřetelně najevo, protože důsxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xěžet, na jejím konci nastane důkazní a skutkový stopstav, avšak právo účastníků na spravedlivý proces bude zachováno.
Speciální ustanovení o přerxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xrčení otcovství k osvojenci, soud řízení přeruší do doby, než bude o návrhu na určení otcovství rozhodnuto.
K odst. 1:
K písm. a):
Má-li účastník na xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxvo na spravedlivý proces.
Plně svéprávný člověk může být v průběhu řízení ve svéprávnosti omezen (§ 55 obč. zák.) a zároveň takový účastník není zastxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxcím způsobem.
Graf č. 13: Postup soudu v případě ztráty procesní způsobilosti účastníka v průběhu řízení.
Řízení může být přerušeno již dříxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxe platně činit právní úkony, je důvodem pro rozhodnutí podle tohoto ustanovení. Takovému účastníkovi lze ustanovit i procesního opatrovníka podle § 2x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx, takže jeho omezení ve svéprávnosti důvodem k přerušení řízení není a soud s ním za takové situace přestane jednat.
Jestliže v řízení vystupuje více xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxx xoud přerušit řízení jen ohledně jednoho společníka; ve věci však stejně nemůže vydat konečný rozsudek, dokud věc týkající se tohoto účastníka nevylouxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxx
xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxiální
) - srov. k tomu komentář k ustanovení § xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxšena otázka, zda se účastník dopustil trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu, soud řízení přeruší.
Je-li například podána žalobx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x náhradu újmy přeruší. Obdobná situace hypoteticky může nastat, pokud je podána žaloba o rozvod a současně návrh na prohlášení manželství za neplatné (x xxx xx xx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxní a zabezpečení nebo vypořádání přeplatku na dávce nemocenského pojištění a současně probíhá správní řízení týkající se výše dávky.
V komentovanxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxxx
xx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxstěji správním) řízení řešena otázka mající vliv na věcnou legitimaci účastníka. Například se žalobce žalobou domáhá ochrany práva k průmyslové známxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
Jinak může soud často sám vyřešit předběžnou otázku (§ 135 odst. 2) nebo řízení přerušit podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c).
K písm. c):
Jde také o xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx o zásadní komplexní problém, jehož rámec zdaleka přesahuje zaměření tohoto komentáře. Proto jen stručně: Obecný soud je podle čl. 95 Ústavy povinen v xxxxxxxxxxx x xxxx