99/1963 Sb.

Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxxxx xxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx
xxmáš
Mottl
Daniel
Paľko
Bohuslav
Petr
Peter
Trebatický
Monika
Vacková
Kateřina
Vančurová
Petr
Vojtek
Část třetí
Řízxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx v civilním řízení je návrh. Jak vyplývá hned z první věty komentovaného ustanovení, je zásadně jediným způsobem jeho zahájení, což je důsledek klíčovéxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxu věnujeme zejména v komentáři k ustanovení § 13 z. ř. s. V jeho zvláštní části je u každého zvláštního řízení uvedeno, jakým způsobem se zahajuje, zejméxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xčastníka. Rozdělení civilního řízení na sporné a nesporné se projevuje i v závěru prvního odstavce, kde pro řízení sporná, tedy ta, která se týkají dvouxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x především jsou občanským soudním řádem s účinností od 1.1.2014 upravena pouze ta, i když procesní úpravy podle tohoto zákona a zákona o zvláštních řízexxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxorného řízení je, už proto, že soud zde není vázán návrhem a skutkový stav je povinen v duchu zásady oficiality vyšetřit, volnější.
Návrh (žaloba) si xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxu pozornost. Je to první dokument, kterým se ve své věci navrhovatel na soud obrací, a jeho kvalita má významný vliv na průběh řízení. S menší nadsázkou lzx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxední vliv na délku procesu. Pokud je návrh bez vad, ušetří soudu práci s výzvou k odstranění nedostatků a navrhovateli čas, který taková procedura s sebox xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxčasování podání žaloby. To je jen jedno z procesních privilegií žalobce (navrhovatele), a protože je v právních vztazích a v civilním řízení alespoň doxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxpis částečně toho, kdo se na soud obrací se svým nárokem.
Žalobce má zejména tyto možnosti a výhody, kterými nedisponují ostatní účastníci:
-
v něxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
x
xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xebude nic tušit (§ 74 a násl.);
-
může podat překvapivé návrhy na zajištění důkazu (§ 78) a předmětu důkazního prostředku (§ 78b) - k tomu v podrobnosxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx 3 a rozsudku pro zmeškání podle § 153b;
-
za nedostavení se k přípravnému jednání je postižen jen nemeritorním usnesením o zastavení řízení (§ 114c xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxanovení § 42 odst. 4 (obecné náležitosti podání). Vzhledem k významu návrhu jsou však nároky na jeho formu a obsah vyšší. Obecně lze říci, že z návrhu (žaxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxežitosti žaloby (návrhu na zahájení řízení).
Především je třeba řádně označit účastníky (definice viz § 90-93 o. s. ř., § 6 z. ř. s.).
Fyzické osobx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxímo neukládá. Může se totiž stát, že na téže adrese bydlí více osob stejného jména (například otec a syn); v komentáři k ustanovení § 43 je uvedeno, za jakxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxénem je třeba znát též údaj o místě narození. Proto je vhodné tento nový identifikační údaj zjišťovat již při uzavírání závazkových vztahů a následně jex xxxxxx x xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxé osoby její název, který musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy a nesmí být klamavý. Právnické osoby se podlx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxho zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakož i její název, adresa sídla a předmět činnosti, jméno a adresa bydliště nebo sídla každéhx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxejné rejstříky právnických osob jsou přístupné každému, dokonce i dálkově, a každý do nich může nahlížet a pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie. xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxn tuto změnu do veřejného rejstříku bez zbytečného odkladu zapíše.
Veřejnými rejstříky právnických osob se podle § 1 zák. č. 304/2013 Sb. rozumějí xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx společností. Veřejný rejstřík je informačním systémem veřejné správy a je veden rejstříkovým soudem v elektronické podobě (www.justice.cz).
Rexxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx souvisejících s průběhem řízení a vykonatelností rozhodnutí, měl by se vždy držet zásady: Co je uvedeno v příslušném rejstříku jako název (firma) právxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxědčuje název účastníka, jeho sídlo, statutární zástupce a způsob jednání za právnickou osobu, ač to zákon přímo neukládá. Zásada platí nejen ve vztahu x xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxhou vzniknout pochybnosti o správném označení a způsobilosti být účastníkem řízení vůbec. Nesprávné označení účastníka může vést k tomu, že je soud přxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxcného skončení nalézacího řízení (zpravidla při exekuci), a leckdy letitá snaha žalobce o vymožení nároku přijde vniveč.
V žalobě se označí společxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxx xxxx xxxxx xx xx xx
xxx xxxačení právnických osob zřízených zákonem je třeba vycházet přímo z tohoto právního předpisu (k tomu viz např. zák. č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komořx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xřízena.
Pokud je účastníkem řízení stát, uvede se jeho název a označí také organizační složka, která za něj v řízení má vystupovat, a její adresa, což xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxika - Obvodní soud pro Prahu 2. Tedy název státu, pomlčka a za ní přesný název organizační složky. V této souvislosti jedno upozornění: Podá-li žalobce žxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxdle autorů tohoto komentáře nesprávným) přístupem a dočkat se bez předchozí výzvy podle § 43 odst. 1 usnesení o zastavení řízení podle § 104 odst. 1 pro xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxající organizační složku, která má v řízení za stát vystupovat. Soudní praxe se ustálila na následujícím závěru: Špatná volba organizační složky nemůxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx vyjádří tím, že žalovaného označí jako Českou republiku. Postupem podle § 43 odst. 1 nelze od žalobce vynucovat správné označení organizační složky, xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxx
x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xoudu ze dne 14.3.2012, sp. zn. 31 Cdo 2847/2011: "Je-li žalobcem v žalobě za žalovaného označen pouze orgán státu (kraje, obce), přičemž se z jiných částx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxního soudu ze dne 1.4.2016, sp. zn. II. ÚS 560/15: "Formalistický postup obecných soudů, v rámci kterého je žaloba zamítnuta jen proto, že žalovaný je ozxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxjí na nekonzistentní přístup jak ze strany samotného žalovaného, tak ze strany soudů."
V této souvislosti je nutné upozornit na podstatnou změnu, kxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx přičte se právo nebo povinnost osobě, které podle povahy právního případu náleží. Citované ustanovení lze považovat za reakci zákonodárce na část judxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxžka, nebo i odštěpný závod tuzemské společnosti, které neměly způsobilost být účastníkem řízení, odmítaly případ věcně projednat a s odkazem na nedosxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx. zn. IV. ÚS 22/03, který stanovil požadavek výzvy k odstranění vad podání před zastavením řízení, avšak zakotvení tohoto principu v rovině hmotněprávxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxvná skutečná identita žalovaného subjektu, moci být vyvozovány škodlivé následky pro toho, kdo vadné označení použil.
Pokud je navrhovatel v řízexx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxát se sídlem Tábor, Horní 3."
Bude-li navrhovatelem (žalobcem) osoba, která nemá plnou svéprávnost (nejčastěji nezletilé dítě), uvede se do návrhx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxatrovník - § 62 obč. zák.).
Další náležitosti přibudou v případě, že jde o věc vyplývající ze vztahů mezi podnikateli. Jde zejména o identifikační číxxxx x xx xxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxých rejstřících. U fyzické osoby - podnikatele je vhodné uvést rovněž její sídlo, neboť v podnikatelských věcech se podle něj určuje její obecný soud, jxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxy vždy. Úplné označení účastníka - obchodní xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx je označit všechny účastníky tak, aby nemohlo dojít k záměně za jinou osobu. Může nastat situace, kdy nemá k dispozici potřebné údaje (takový problém vzxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxsnění možnosti uvést další údaje - již zmíněné rodné číslo, místo zaměstnání, narození apod.
Poté, co se navrhovatel vypořádá s řádným označením účxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxě a přehledně popsat okolnosti, které vedly k podání návrhu, tedy skutkový děj (skutková tvrzení). Přitom je třeba dbát na logickou provázanost tvrzenxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxnutí soudu význam. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.10.2002, sp. zn. 21 Cdo 370/2002: "Rozhodujícími skutečnostmi se ve smyslu ustanovxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxx x xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení (§ 43 odst. 2 o. s. ř.), xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxzení označit do okamžiku koncentrace řízení; po dosažení tzv. koncentračního bodu, který obvykle nastává ke konci prvního jednání ve věci, případně px xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx x tomu srov. více komentář k § 118b odst. 1 o. s. ř.
Navrhovatel v žalobě plní povinnost, jež mu plyne z § 101 odst. 1 písm. a). Pokud se s ní v návrhu zcela nevxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxčit podle § 118a odst. 1; řízení se tím však zpravidla prodlouží.
S vylíčením rozhodujících skutečností a splněním povinnosti tvrzení je úzce spojexx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x x xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xovinnostem účastníka. Chce-li uspět, musí ke každému svému tvrzení navrhnout důkazy, kterými je prokáže. Postupuje-li účastník účelně, nesmí soud zxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxení (dílčí skutek). Návrh by měl obsahovat stručná a jasná tvrzení a k nim jednoznačně přiřazené důkazní návrhy, které je podporují. Na druhou stranu je xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxdek v podobě souhrnných zjištění v písemném vyhotovení rozsudku, která představují dokonce ústavněprávní
deficit
(viz např. nález Ústavního soudu xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, zda sporného nebo nesporného) je jednoznačné vyjasnění skutečnosti - "co čím konkrétně bude prokazováno". První prostor pro takové vyjasnění se otexxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxvorkou po ulici Hornoměcholupská jako řidič ve svém automobilu Škoda - Octavia, RZ 2A4 2569, když z vedlejší ulice Milánské vyjel automobil žalovanéhox xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx x xx zdraví spolujezdce. I když žalovaný neuznal svoji vinu, policie dopravní nehodu důkladně vyšetřovala a dospěla k závěru, že žalovaný pravidla silničxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxvován, za opravu jsem zaplatil celkem 163 000 Kč, přičemž pojišťovna žalovaného mi z povinného ručení zaplatila jen 140 000 Kč s odůvodněním, že náklady xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxdlovém prostoru za celkem 30 000 Kč. Při nehodě jsem utrpěl těžký otřes mozku, zhmoždění krční a bederní páteře, zlomeninu levé klíční kosti a levé dolní xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xehabilitačního zařízení v Kladrubech. Jsem přesvědčen, že se jedná o mimořádný případ, a žádám zvýšení odškodnění za újmu na zdraví na pětinásobek tohxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxy, znaleckým posudkem MUDr. Trávníčka, potvrzením z prodejny Kara, doklady o nákupu zboží.
Nebo - druhá (vhodnější) varianta:
Dne 22.4.2019 koxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xolicejním spisem OR1 251/2018.
Při nehodě jsem utrpěl těžký otřes mozku, zhmoždění krční a bederní páteře, zlomeninu levé klíční kosti a levé dolní xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx rehabilitačního zařízení v Kladrubech.
Důkaz: propouštěcí zprávou MUDr. Vladimíra Levého, zprávou rehabilitačního ústavu.
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxval aktivně cyklistice (amatérské závody), ročně jsem ujel 3000 km, byl jsem držitelem licence instruktora spinningu. Pro přetrvávající bolesti a záxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxi dopravní nehodě jsem ztratil zlatý řetízek a přívěsek, dědictví po babičce, v hodnotě 12 000 korun; byla zničena kožená bunda a oblečení za celkem 10 00x xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxx x xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxvém prostoru.
Důkaz: výslechem svědka Jiřího Hovorky, bytem Praha 10, Průběžná 8.
U druhé varianty lze snadněji dovodit, jaká dílčí tvrzení žalxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xhtěl prokazovat a čím to chtěl prokazovat (viz základní povinnosti účastníka podle § 101 odst. 1 písm. a/, b/).
Je-li výjimečně navrhován důkaz výsxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxk (§ 131 odst. 1). Například: "Žalobce tvrdí, že trpí subjektivními pocity úzkosti, které jej po úrazu omezují ve společenském uplatnění, toto tvrzení xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx Šíchové." Zjišťování rozhodných skutečností až z účastnického výslechu je nepřípustné (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.12.2000, sp. zxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxečností nelze splnit pouhým odkazem na listiny, které jsou přílohou žaloby," přestože výjimečně tento postup soudní praxe připouští: "Závěr, že vylíxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxou v textu žaloby výslovně odkáže, je výjimkou ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba (§ 79 odst. 1 o. s. ř.); důslxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x naposledy citovaných judikátů však vyplývá xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxi účastníka pak nelze zaměňovat.
K písemným důkazům srov. komentář k druhému odstavci.
České soudní řízení je založeno na premise, že účastník (x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxkonec kauza kvalifikována po (hmotně)právní stránce, je výlučně věcí soudu. Protože zákon účastníkovi neukládá, aby svůj nárok kvalifikoval podle hxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxávního závěru, který se uvádí do písemného vyhotovení rozsudku - viz § 157 odst. 2). Žaloba je však institut práva procesního, takže obsáhlé hmotněprávxx xxxxxx xx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxformace o tom, jak probíhala mimosoudní jednání, a zejména, s čím se účastníci rozešli. To je důležité pro následnou přípravu jednání a inventuru skutkxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxní taktiku, například zvážit, zda vydat platební rozkaz nebo kvalifikovanou výzvu k vyjádření (§ 114b odst. 1).
I když
mediace
v netrestních věcecx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxejména, jsou-li zastoupeni), pokusili se o smír, a pokud se neusmíří, aby alespoň sestavili a soudu předali přehled nesporných tvrzení, která není třexx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxcení délky řízení. Jde o potvrzení dávné zásady, že je vždy výhodnější uzavřít spor jakoukoliv smírnou formou, než vést soudní řízení, které je v každém xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xporu je maximou procesní ekonomie podle hesla "normální je nesoudit se".
Korunou návrhu je tzv.
petit
(z latinského petere - žádat, česky nejpřesnxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx jej o výrok. Tato jeho žádost musí být opět - již ve vlastním zájmu petenta - formulována jednoznačně, srozumitelně a úplně.
K tomu srov. usnesení Nejxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxumitelný. Soud musí za řízení zcela přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, neboť nesmí - s výjimkou případů xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xalobě žalobní
petit
nepřesně, neurčitě nebo nesrozumitelně, převzetí takového petitu do výroku soudního rozhodnutí by mělo za následek, že by rozhoxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx žaloby, ale je zcela nezbytným předpokladem pro to, aby soudní rozhodnutí bylo (z materiálního hlediska) vykonatelné a aby tak nastaly právní účinky, xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xx x xxxxxx xx
xxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxat výrok soudu. Pro přehlednost a srozumitelnost návrhu to je nepochybně prospěšné, povinnost postupovat právě tímto způsobem však ze zákona nevyplýxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxnce této tradiční formy vadou. Při formulaci je třeba dbát především na to, aby
petit
bylo možno poté, co soud případně žalobě vyhoví, také vykonat ve smxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx než bylo navrženo.
Vázanost petitem je tradiční zásadou procesu římského. Zdůrazňuje, že ve sporném řízení je to účastník, kdo odpovídá za výsledex xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xauzu toliko projednává a pohybuje se přitom v mezích určenými žalobcem a žalovaným (v případě vzájemné žaloby).
Nejde o samoúčelnou překážku na cesxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx x xěmu) napomáhat jedné straně tím, že sám rozhodne, k jakému plnění neúspěšnou stranu odsoudí, a dát v průběhu řízení najevo, kam až může účastník se svými xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx ÚS 3/18: "Není v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, poskytne-li soud zaměstnanci, kterx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxé nepromlčitelné právo na náhradu škody z titulu pracovního úrazu (pozn. aut.: rozuměj - koho má žalovat), jestliže původní zaměstnavatel se v průběhu xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xěla být aplikována a jaké právní důsledky z toho pro další postup dovolatele xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx (smluvních či z prodlení), musí v žalobě skutkově vymezit, proč mají být úroky placeny právě od určitého data a proč právě v požadované výši. Podle § 1970 xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxpo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Například: Proxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxanovená Českou národní bankou 1,75%, takže po navýšení o osm procentních bodů představuje úrok z prodlení 9,75%.
Repo sazba je jako důležitá ekonomxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxě politickou úrokovou sazbou České národní banky a je vyhlašována ve Věstníku ČNB. Na stránkách www.cnb.cz je uvedena aktuální výše 2T repo sazby včetnx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku 100 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75% od 1.1.2019 do zaplacení.
Zejména v případxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxv. komentář k § 172 odst. 1).
Domáhá-li se účastník vyklizení nemovité věci (určení vlastnictví či jiného nároku týkajícího se nemovité věci), musí xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxé,
-
v případě budovy, která není součástí pozemku ani práva stavby, označením pozemku, na němž je postavena, číslem popisným nebo evidenčním a příxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x§ 8 písm. c/ zák. č. 256/2013 Sb.),
x
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xni práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a jejím pojmenováním,
-
příxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxříklad znít: Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený předat žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku dům číslo popisné 123 na parcele čxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxm, velikostí, umístěním a označením domu, v němž se nachází, např.: Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený předat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx
Ze stavebně technického hlediska je rozdíl mezi patrem a nadzemním podlažím. Podlaží se počítá podle toho, v jaké výši se nachází od zemské úrovně, zatíxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxi v domě mezanin, prostor nacházející se nad ním je zároveň prvním patrem i druhým nadzemním podlažím. Údaje o nemovitosti a bytu lze vyčíst z výpisu z katxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxt více možností, jak má soud rozhodnout. Typické je to např. u žaloby, kterou se žalobce domáhá vydání věci. Jeho prvním cílem je získat věc zpět a k tomu smxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxožnost plnění, navrhuje žalobce eventualitu druhou (sekundární
petit
), v němž žádá nahradit vzniklou škodu v penězích. Jde o tzv. eventuální
petit
. Nxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x8A76B54C, číslo motoru 123456789, a pro případ, že se osobní automobil nebude u žalovaného nacházet, zaplatit žalobci částku 100 000 Kč.
Dalším typxx xx
xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxího výběru plnění z několika variant. Žalobce je musí do návrhu uvést všechny, aby možnost volby žalovaného byla z textu petitu zřejmá, a různé varianty xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xochu odlitou z bronzu v životní velikosti.
Tradičně se v procesní teorii popisuje tzv.
alternativa facultas
- žalobce umožní žalovanému poskytnoxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxn do jednoho měsíce vydat žalobci obraz s jeho portrétem v životní velikosti nebo zaplatit částku 500 000 Kč.
Směřuje-li žaloba proti více žalovanýmx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx x xxxxx žalovaný 200 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2003, sp. zn. 29 Odo 121/2003, však xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxždý z nich ("Podle ustálené soudní judikatury jsou - jestliže soud v případě dělitelného plnění uloží splnění povinnosti více osobám - zavázáni splnit xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx x x61 a odst. 3. Jestliže tedy žalobce ve svém podání ze dne 7.2.2002 upřesnil k výzvě soudu žalobní
petit
tak, že žalovanou částku požaduje od obou žalovaxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx uložená povinnost splněna, je zavedenou praxí uvádět do petitu též lhůtu, kterou žalobce ke splnění navrhuje: "... do tří dnů, do 15 dnů od zajištění náhxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxdání platebního rozkazu), aby žaloba obsahovala přesné vyčíslení nákladů řízení, i když o nich soud rozhoduje bez návrhu (k tomu srov. komentář k § 151 oxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxtního tarifu, neboť takzvaná přísudková vyhláška stanovící paušální sazby za zastoupení byla zrušena Ústavním soudem a novou Ministerstvo spravedlxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx chyb, zkopírovat do platebního rozkazu, usnesení či rozsudku ze žaloby zaslané soudu v elektronické podobě.
S účinností od 1.1.2014 přibyly do proxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxcesní způsobilost (§ 20 a komentář k němu), což vyplývá zejména z ustanovení § xxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxastní označení (§ 1450, § 1452 odst. 1, odst. 2 písm. a/ obč. zák.), jež se musí objevit i v žalobě. Například: Jiří Vlach, svěřenský správce Svěřenského fxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxce není třeba jej označit podrobně jako běžnou fyzickou osobu (např. i rodným číslem) - z označení musí jen vyplývat, že jde o správce určitého fondu, na jxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xi asistenta), ten musí prověřit, zda jsou náležitosti shora uvedené splněny. Nepostupuje-li v této první fázi s patřičnou péčí a pozorností, může zkomxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxi, které brání jejímu projednání, jen těžko se mu podaří dostát zásadě, že o věci má být rozhodnuto při jediném jednání.
Protože zejména ve sporném říxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxdálení konečného rozhodnutí. Kvalitní žaloba je základem úspěchu a účinným procesním prostředkem, prostřednictvím kterého může účastník vyvíjet lxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxsí se soud vyhnout při posuzování vad přepjatému formalismu, který opakovaně kritizuje Ústavní soud (viz např. nález ze dne 7.4.2010, sp. zn. II. ÚS 313xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxesních důsledků. Do první skupiny je třeba zařadit ty, které brání pokračování v řízení. Sem patří nedostatky v označení účastníků, které buď zcela chyxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxiz ustanovení § 19), nemůže věc projednat, neboť nejsou splněny podmínky řízení. Zde mu u právnických osob práci ulehčí žalobcem přiložený výpis z přísxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx možnost případné záměny. V podnikatelských věcech nelze přehlédnout chybějící identifikační čísla u podnikatelských subjektů. V případě této vady xx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxodlužovat a žalobce vyzývat podle ustanovení § 43 odst. 1 k doplnění tohoto chybějícího údaje. Tento drobný nedostatek lze odstranit až při jednání nexx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxzické osoby jméno, příjmení a bydliště), je soud povinen s odkazem na ustanovení § 6 a poučovací povinnost podle § 5 poskytnout žalobci odpovídající sxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxicky vyzvat podle ustanovení § 43 odst. 1 a následně žalobu odmítnout, jak např. judikoval Ústavní soud v nálezu ze dne 26.3.2009, sp. zn. III. ÚS 1424/0xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xx xdst. 1 o. s. ř., pokud žalobce uvede údaje, na jejichž základě mohou toliko soudy (a tedy nikoliv sám žalobce) daný údaj opatřit (např. údaj o státní poznáxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xoučasně je požádá, aby tak učinily. V opačném případě obecné soudy postupují v rozporu se základním ústavním právem žalobce na přístup k soudu, jež je zaxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxém u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 Cm 45/2008: Jistá společnost zažalovala z důvodu ochrany svého dobrého jména a nekalosoutěžního jednání regixxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxé adrese napodobující tak účelově a zištně název zavedené firmy). Kromě toho zažalovala i registrující subjekt "Josef Novák, Zhang Yang Rd 1589, Shangxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxanovení § 79 odst. 1. Podle ustálené judikatury je v těchto případech třeba žalovat jak registrátora domén, tak i subjekt, který "závadnou" doménu zarexxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxbec způsobilost být účastníkem řízení. Žalobce však neměl přístup k žádným dalším identifikačním údajům, aniž by se o to navíc jakkoliv přičinil, napřxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxu vůbec splněny podmínky řízení - zda žalovaný subjekt má způsobilost být účastníkem řízení.
Přestože nakonec došlo ke zpětvzetí žaloby, jsou autoxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx najisto), že takto označený žalovaný neexistuje (tj. že není splněna základní podmínka řízení spočívající ve způsobilosti žalovaného být účastníkex xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxné k identifikaci účastníka a ověření podmínek řízení nelze totiž vykládat v neprospěch žalobce - byť ten by získal proti jednomu ze žalovaných nevykonxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxad je předmětem sporu. Chybějící, nekonkrétní či nesrozumitelná tvrzení rovněž brání řádnému projednání věci.
Jsou-li tyto náležitosti splněnyx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
x xxxxx xx xxxxadem výroku rozhodnutí. Jak již bylo uvedeno výše, neměl by však soud trvat na tradiční formě, tedy přesném návrhu výroku. Postačí, když z obsahu žaloby xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxávo je či není a podobně. Uvede-li tedy žalobce kdekoliv ve svém návrhu například: "Chci, aby mi pan Alois Mandelík okamžitě vrátil těch sto tisíc korun, xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxickou větu: "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 100 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku." Že právě takovéhoto rozhodnutí se žalobce domáhxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxu," výzvě k odstranění vad se vyhnout nelze. V případě, že způsob vypořádání vztahů mezi účastníky vyplývá z právního předpisu, vadný
petit
zásadně prxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xrávě z nich. Žalobce často považuje svůj nárok za tak samozřejmý, že některá podstatná tvrzení vůbec neuvede. Typické je to například u sjednaného úrokx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xěc projednat a postupuje podle ustanovení § 43 odst. 1, 2. Neodstraní-li žalobce vytýkané vady, soudu nezbude, než žalobu odmítnout. Blíže srov. komenxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxením přibrat do řízení osobu, která má být účastníkem řízení, ač ji navrhovatel v návrhu neuvedl, nedostatečné údaje může zjistit vlastní iniciativoux xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx řízení.
Do druhé skupiny patří náležitosti, jejichž absence nemůže vést k odmítnutí návrhu, což platí o povinnosti označit důkazy k tvrzením a písexxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxání v řízení - jde však téměř jistě o krok vedoucí k neúspěchu ve věci. Nedostatky v podobě absentujících důkazních návrhů může navrhovatel odstranit i v xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x § 53, tedy tam, kde jde o hrubé ztěžování postupu řízení, což platí výjimečně, a zejména pro řízení nesporné. Zpravidla však k takovému opatření není třexx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxemeno a jeho návrh soud po poučení podle § 118a odst. 3 zamítne. To je dostatečně nepříznivým důsledkem jeho pochybení a je zbytečné k pokutě sahat. V té sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx je projednatelná, tedy je z ní zřejmé, v čem spočívá podstata uplatněného nároku, umožňující alespoň jeho základní hmotněprávní kvalifikaci, mohou i xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x o. s. ř., jakož i v případě nečinnosti žalovaného rozsudek pro uznání podle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. Jestliže se žalovaný k žalobě alespoň v hrubxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxch z jeho nesplnění."
Označením důkazů v žalobě ("zrcadlově" i ve vyjádření) plní žalobce svoji důkazní povinnost podle § 120 odst. 1 ve spojení s § 1xx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxního bodu" nové důkazy ve sporném řízení navrhovat nemůže. Jeho důkazní návrhy ani nemohou být obecné, ale konkrétní, listinné důkazy nemohou být jen nxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxavního soudu ze dne 8.12.2015, sp. zn. II. ÚS 385/15: "Pokud odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku dovodil, že vedlejší účastník včas své důkazy v říxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxení povinni tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí (povinnost tvrzení) a zároveň označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a ve svém důslxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxd soudem prvního stupně, má jít o přesně konkretizované důkazy, které musí být specifikovány nezaměnitelným způsobem, nikoliv o obecnosti."
V příxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxlady, lze postupovat dle ustanovení § 147 odst. 1 a rozhodnout o separaci nákladů.
Nařídí-li ovšem soudce jednání, aniž by předtím v rámci jeho přípxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí při jediném jednání (§ xxxx xxxxx xxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx.2015, sp. zn. II. ÚS 385/15). Přitom postačí kopie, je však vhodné k jednání vzít s sebou originály, neboť při pochybnostech soud může žádat jejich předxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x 118a; jen pro nepředložení písemných důkazů nelze žalobu odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 2, ale je třeba ji meritorně projednat a případně po poučxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxdu žaloby ve smyslu ustanovení § 43 o. s. ř., nepřipojí-li žalobce k žalobě listinné důkazy, jichž se v žalobě dovolává."
Povinnost předložit písemnxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxží do spisu na nosiči dat (CD, DVD, flash disc).
K odst. 3:
Soud musí návrh vždy doručit ostatním účastníkům do vlastních rukou. K tomu viz komentář k uxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x x xxx xxxx xxx xxxxx doručen též prostřednictvím účastníka či jeho zástupce. Vedle toho má žalobce i možnost bez procesních důsledků zaslat stejnopis návrhu na vědomí žalxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxutí odvolacím soudem.
Komentář k § 80
Komentátor: Mottl
Občanský soudní řád již s účinností od 1.1.2014 nerozlišuje druhy řízení z toxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxz návrhu, tedy takzvaných nesporných (beznávrhových) řízení se od naposledy uvedeného data přesunula do zákona o zvláštních řízeních soudních; v tétx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx x xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xednu další obsahovou náležitost mířící na hmotněprávní podmínku úspěšnosti speciálně pro žalobu, kterou se zahajuje řízení, jehož předmětem je určexxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxu, která je věnována zahájení řízení v prvním stupni. Smyslem ustanovení § 80 je právě pro účely zahájení řízení postulovat, že řízení o určení existenxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxon toto pravidlo klade bezprostředně za ustanovení § 79 upravující náležitosti návrhu právě proto, že skutečnosti zakládající naléhavý právní zájex xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx x xx xxxxx x x xomentář k náležitostem žaloby v podobě vylíčení rozhodujících skutečností). Existence naléhavého právního zájmu na požadovaném soudním určení práxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxe být úspěšný a soud žalobu bez dalšího zamítá.
Ustanovení § 80 doznalo výrazné změny od 1.1.2014 v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanskéxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx úpravy tzv. nesporných řízení (přesněji "zvláštních" soudních řízení vtělených do citovaného zákona - neboť ne všechna řízení jím upravená jsou svou xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x x xx xx xxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxd citovanou novelou vyjmenovával základní druhy občanských soudních řízení (demonstrativním) výčtem, když rozlišoval řízení (resp. žaloby) týkajxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xesporných (zvláštních) řízení občanský soudní řád již takový výčet neobsahuje a nesnaží se postihnout a pojmenovávat různé druhy do úvahy připadajícxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx než ve výčtu bylo uvedeno, a lze se bez něj bez obtíží obejít. Nadále pro oblast sporných řízení tak zůstal význam § 80 právě v tom, že zdůrazňuje smysl a účxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxkem řešení určité právní situace, sporu, společenského konfliktu, bez něhož by soudní ochrana porušených práv či právních poměrů nemohla být účinná čx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxm č. 293/2013 xxx xxxxxxx xx x xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxdnění rozhodnutí plně vztáhnout na současné znění zákona (§ 80). V této oblasti novela ustanovení § 80 ve vztahu k žalobám na určení práva či právního poxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxti občanskoprávních vztahů, které mohou být předmětem soudního řízení, se zákon ani ve znění účinném do 31.12.2013 nepokoušel postihnout ve výčtu druxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxet demonstrativní, a nikdy nebylo vyloučeno, aby byl žalobou uplatněn požadavek na zahájení jiného řízení, než je v tomto výčtu uvedeno. Zpravidla půjxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxátkou lze uvést jako příklady určení neplatnosti právního jednání, vypořádání společného jmění manželů, různá nahrazení projevu vůle, řízení o neplxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxněn požadavek na rozhodnutí o určení práva, právního vztahu či právní skutečnosti (např. neplatnosti právního jednání), zpravidla se tato řízení nepxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xbč. zák. nájemci bytu právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď z nájmu bytu oprávněná, pak žaloba na určení neoprávněnosti takové výpovxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxsí být uplatněna pouze žalobou podle § 2290 obč. zák. a nelze ji přezkoumávat v jiném řízení ani jako otázku předběžnou (viz rozsudek Nejvyššího soudu zx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxích, a proto srov. především komentář k ustanovení § 13 z. ř. s. V něm je v obecné rovině upraven způsob zahájení zvláštního řízení, přičemž jednotlivé jxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx x xxxájení řízení ve statusových věcech právnických osob, § 384 z. ř. s. pro řízení o rozvod manželství, § 418 z. ř. s. - zahájení řízení o určení a popření otcxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx žalob, ať už plynou přímo ze zákona, z právního vztahu (např. ze smlouvy), xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxvindikační žaloby), na zaplacení určité peněžité částky, na splnění konkrétní povinnosti něco vykonat (zpravidla určité činnosti).
Mezi žaloby xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xůle dochází vlastním soudním rozhodnutím (jeho vydáním je projev vůle nahrazen), proto je pojmově nucená realizace (výkon rozhodnutí,
exekuce
) takoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xápůrčí (negatorní), kterou se uplatňuje nárok, aby se žalovaný zdržel určitého chování. Konečně žalobou na plnění bude i ta žaloba, jejímž cílem je dosxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxobní automobil tov. zn. Škoda Octavia 1,9 TDI, reg. zn. 1A5 1020, r. v. 2002, stříbrná metalíza, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
2.
Zápůxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x234 v obci Malé Přítočno, zapsaný na LV č. 100 pro katastrální území Malé Přítočno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxalobce prodává a kupující kupuje pozemek parc. č. 111/2 o výměře 3500 m2 v obci Praha, katastrální území Horní Měcholupy, zapsaný na listu vlastnictví čx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx0 Kč.
Jelikož žalobou na plnění se uplatňuje požadavek na splnění konkrétní povinnosti, jejíž obsah může být značně rozmanitý, musí soud vždy dbxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxadě dobrovolného nesplnění bylo vymožitelné některým z exekučních prostředků, které zná občanský soudní řád (exekuční řád). Proto musí žaloba ve vymxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xízení nevznikaly pochybnosti a další spory o to, nakolik byla nebo nebyla povinnost splněna.
Neobsahuje-li žaloba takové jednoznačné vymezení poxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x individualizace ukládané povinnosti významná i z toho hlediska, aby bylo patrno ve smyslu ustanovení § 153 odst. 2, zda soud xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xa zaplacení peněžní částky či vydání věci zpravidla nebude žádný problém s vymezením povinnosti, zejména za předpokladu, že bude částka řádně kvantifxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xhledu jsou značně problematické výroky typu "Žalovanému se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat žalovaného ...", které se také často objevxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx soudnímu rozhodnutí. Přesto soudní praxe taková rozhodnutí připouští a považuje je za dostatečně určitá a vykonatelná.
Účastníci nezřídka s obtíxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxmínku materiální vykonatelnosti v případě, že mu soud vyhoví. Stručně řečeno, pro každý žalobní požadavek musí existovat v ustanovení § 258 odst. 2 zpxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxkovéto rozhodnutí žádný způsob výkonu nezná. Výkon odebráním věci se týká pouze věci movité. Zvláštní režim se s ohledem na povahu uložené povinnosti vxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x x x51 a spočívá v ukládání pokut. Zde je podmínkou vykonatelnosti petitu určitost specifikace přesného jednání či zdržení se jednání. Je-li
petit
žaloxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxtníků asi není horší výsledek řízení, než když se po mnohaletém řízení úspěšně domohou nevykonatelného rozhodnutí.
Žalobou na určení, zda tu právnx xxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xztah) existuje, či nikoliv; přitom svým rozhodnutím pouze deklaruje, zda tu právo či právní poměr je, či není, nekonstituuje jím právo (nezakládá, nemxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxdnutím soudu.
Určovací žaloba: Určuje se, že žalobce je vlastníkem dočasné stavby bez č. p., umístěném na pozemku parc. č. 580/2 v obci Praha, katastxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xraha.
Z uvedených důvodů soudní praxe dospěla ke konstantnímu závěru, že jde o rozhodnutí preventivní, které má smysl jen tehdy, pokud může přinést xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx dosáhnout uložením povinnosti, nemá určovací rozhodnutí smysl a je třeba se žalobou domáhat xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxázkou předběžnou při řešení sporu o zaplacení kupní ceny, pak na určení neexistence nároku na slevu není dán naléhavý právní zájem; lze totiž žalovat přxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx zájmem žalobce na požadovaném určení, jehož posouzením soud dospívá k závěru, zdali právě rozhodováním o určovací žalobě vůbec může být naplněn smysl xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxdu ze dne 1.11.2005, sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05, lze k tomu uvést obsáhlejší citaci: "Žaloba na určení práva (§ 126 občanského zákoníku ve spojení s § 80 píxxx xx xx xx xxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxslovenské civilní právo procesní. Díl I. Nauka o organisaci a příslušnosti soudů. Všehrd, Praha 1922, str. 154-155, Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M.x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx nebo jeho výkonu a její význam je ryze praktický - nastolení jistoty v ohrožených právních vztazích, přičemž je třeba více než u žalob na plnění dbát, aby xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x54: "Nelze se dovolávati činnosti soudu jen kvůli rozhodnutí otázek akademických neb kvůli uspokojení zájmu, jenž nedošel uznání právním řádem."). Pxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxní zájem na požadovaném určení, jež musí být vyvoláno stavem, který způsobuje, že právní stav žalobce k věci se stal nebo stává nejistým, je zpochybněn. xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxvilní řád soudní/) výslovně stanovil, že žalobce musí mít právní zájem na tom, aby "tento právní poměr nebo právo nebo pravost listiny byly co nejdříve nx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxu uplatnění určovací žaloby dle § 80 písm. c) o. s. ř. jej zkoumá i dnešní soudce. Jakmile totiž bylo právo již porušeno, nemá preventivní ochrana postavxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxstředně hrozí, odvrátit. Ústavní soud, ztotožňuje se při tom s obecně a již desítky let platnou premisou teorie i praxe, vyslovil závěr, že "o naléhavý pxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým, což - řečeno jinými slovy - znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující (alesxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxt ohrožen, příp. pro nejisté své xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxího soudu ze dne 1.11.2005, sp. zn. Pl.-st. ÚS 21/05, byl zaujat i výkladový závěr k samotnému ustanovení § 80 písm. c) občanského soudního řádu: "Tvrzenxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxní naplněna preventivní funkce žaloby podle § 80 písm. c) občanského soudního řádu, a tedy není dána ani naléhavost právního zájmu na jejím podání."
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxistence práva či právního poměru, ale též např. určení (ne)platnosti právního jednání (což je poměrně často se objevující žalobní požadavek). Jazykxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxho existencí pouze určení existence či neexistence práva či právního poměru (což neplatnost není), nicméně výkladem jdoucím po smyslu zákona nelze doxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxního jednání je právem stanovený následek vad určitého právního jednání, s nimiž tento důsledek spojuje zákon. Projevuje se v tom, že právní jednání nexxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx
xx xxxx
xxxx
xx xxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx poměrem z pohledu § 80, nýbrž je zákonným důsledkem určitých právních skutečností.
Určovací návrh má tedy preventivní povahu, je prostředkem umožxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxého, které nasvědčuje úmyslu žalovaného porušit právo žalobce nebo způsobit žalobci újmu na jeho právním postavení (opět lze připomenout stanovisko xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxinnosti, jehož uplatnění přichází v úvahu tehdy, když bylo právo žalobce porušeno, takže jeho cílem je reparace. Jakmile již bylo právo žalobce porušexxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xýbrž má už jedině zájem na odstranění následků porušení práva, tedy na plnění. Pak se může v rámci žaloby na plnění zkoumat otázka existence práva či právxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx nejen v době podání žaloby, ale i v době, kdy soud vyhlašuje rozsudek, což ostatně xxxxx x x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxb znějících na určení neplatnosti právního jednání uvažovat jinak, než u žalob znějících na určení práva a právního poměru, i žaloby na neplatnost právxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxe-li být úspěšný:
-
pečlivě zkoumat, zda nelze skutečně žalovat na plnění (například na vyklizení nemovitosti namísto určení vlastnického práva k xxxx
x
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxstence) samotného práva.
O určení neplatnosti právního jednání lze říci v podstatě totéž, co bylo řečeno o určení existence práva či právního poxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx v důsledku vad právního jednání (a tudíž v důsledku jeho neplatnosti) následky v právní sféře žalobce (např. v podobě vzniku škody nebo jiné újmy), má smxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx x
xxxxkatura
) již před dlouhou dobou dovodila, že má-li právní otázka (platnost smlouvy), o které má být rozhodnuto, povahu předběžné otázky ve vztahu k exisxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxího poměru. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2.4.2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99, se např. uvádí "Jestliže právní otázka (platnost smlouvy), o níž má být rxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xtázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (ustanovení § 80 písm. c/ o. s. ř. - viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.xxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxem, a jednak že právě naléhavý právní zájem je to, co mezi jednotlivými do úvahy přicházejícími druhy žalob určuje posloupnost žalobních nároků sloužíxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxo v podobě žalob na plnění, možnost žaloby na plnění vylučuje možnost žaloby na pozitivní či negativní určení práva nebo právního poměru a konečně možnoxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxou xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxsí v první řadě tento naléhavý právní zájem tvrdit a prokázat. Chybí-li v určovací žalobě takovéto tvrzení, jde o vadu, k jejímuž odstranění musí soud opxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx ve vztahu k základu nároku, avšak pasáž věnující se tomu prvořadému u určovací žaloby - existenci naléhavého právního zájmu, často odbude.
Je tedy nxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxčovací žalobě spatřuji v tom, že v katastru nemovitostí je zapsán jako vlastník žalovaný, ačkoliv jsem přesvědčen, že vlastnické právo svědčí mně. Tenxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxného užívání bytu v budoucnu žádám soud, aby najisto postavil otázku nájemního práva k předmětnému bytu a určil, že jsem jeho výlučným nájemcem. V odstrxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx je naléhavý právní zájem na určení dán, musí zaměřit nejprve na to, aby se vyvaroval vedení zbytečného řízení, které nemůže poskytnout účastníkovi účixxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx že zde naléhavý právní zájem není (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2007, sp. zn. 26 Cdo 1255/2006).
Příklad: Žalobce je vlastníkem činžovxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxmce smlouvu ukončit předčasně výpovědí s výpovědní lhůtou 6 měsíců. Brzy po zahájení provozu zjistil nájemce, že špatně odhadl podmínky na trhu a o jeho xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxilé ke smluvenému užívání. Pronajímatel s takovým postupem nesouhlasí, je přesvědčen, že důvody k odstoupení zde nejsou. Rozhodne se tedy obrátit se nx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xeho právo na zaplacení nájemného. Postup soudu bude v tomto případě jednoduchý. Bez přípravy nařídí jednání a aniž by prováděl jakékoliv dokazování, žxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxní žalobou na plnění. Otázku platnosti odstoupení by soud musel řešit v takovém řízení jako otázku předběžnou. Dospěl-li by k názoru, že odstoupení od sxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xyřešen. Výsledkem řízení o určovací žalobě by přitom bylo pouze rozhodnutí, z něhož žádný nárok na plnění neplyne, a mohlo by být pouze podkladem pro dalxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxť jeho formální podmínky byly splněny).
K tomu poznamenejme z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxsně zabýval meritem věci. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxdně a že prokáže-li žalobce, že má naléhavý právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní vztah, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedoxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxníky řízení neodstraňuje a naopak vede k dalšímu (zbytečnému) množení sporů mezi nimi. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxloba na splnění povinnosti podle § 80 písm. b/ o. s. ř. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3.1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, rozsudek Nejvyšxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx, že zde určité právo či právní poměr je, a negativní, kde se naopak žalobce domáhá určení neexistence práva či právního poměru. Žádná určovací žaloba všxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxcházející ze stejného práva či právního poměru.
Určovací řízení založená hmotněprávními normami (nebo speciálními předpisy vůbec), nespadají pxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu, o neplatnost dražby (konané dle zák. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách), usnesení valné hromady (§ 191 zákona o obchodních korporacích) a dalších přxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xonstruuje. Například v usnesení ze dne 16.12.2009, sp. zn. 29 Cdo 4712/2007, Nejvyšší soud mimo jiné konstatuje, že "nelze navrhovatele zbavit práva dxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx a to aniž by musel prokazovat (v intencích § 80 písm. c/ o. s. ř.) naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Je tomu tak proto, že zákon přiznává navrhoxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxy na určení "padělků" podle nařízení Rady (ES) č. 1383/2003, které porušují práva k průmyslovému vlastnictví (nejčastěji k ochranným známkám.).
Sxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxí § 80 písm. c) o. s. ř. na určení neplatnosti smlouvy obsahující rozhodčí doložku není dán."
Komentář k § 82
Komentátor: Lichovník
Určxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx nepříslušného soudu. Vrchní soud v Praze v rozsudku ze dne 24.2.1995, sp. zn. 4 Cdo 42/94, dospěl k závěru, že "k zahájení občanského soudního řízení (ktxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxcem požádán o "doručení žaloby" místně nebo věcně příslušnému soudu."
Hmotněprávním účinkem zahájení řízení je stavění promlčecích a prekluzivnxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxný až v okamžiku, kdy se o něm dozvěděli - § 41 odst. 3. Proto také například Nejvyšší soud již ve svém rozsudku ze dne 28.2.1994, sp. zn. 2 Cdo 3/94, dovodil, xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxiv již doručením žaloby soudu.
V oblasti procesní má zahájení řízení za následek zejména vznik překážky
litispendence
- k tomu komentář k § 83. Rozhxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xsou právě v době zahájení řízení - viz komentář k § 11. Dále například při zkoumání podmínek řízení může soud zjistit, že účastník nemá způsobilost být účxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx, vede to zpravidla k zastavení řízení. Pokud však smrt či zánik nastaly po zahájení řízení, nejedná se zpravidla o neodstranitelnou podmínku řízení (§ xxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxzení soudu. Před 1.1.2014 upravovalo i zahájení řízení vydáním usnesení o zahájení řízení. Tento způsob je nově již upraven v § 13 z. ř. s. Pozornost tedx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxho razítka na jeden stejnopis podání, s uvedením data a časového údaje (hodiny a minuty) převzetí - viz ustanovení § 132 odst. 7 písm. b) v. k. ř. Pro názorxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxudu, ale pouze den doručení. Podání doručená v jeden den budou tedy posuzována jako podání doručená současně.
U zásilek doručených prostřednictvíx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xzv. identifikátor, jehož vzor je uveden také v komentáři k ustanovení § 42. Ten mimo jiné obsahuje datum a čas včetně sekund příchodu podání do již zmíněnx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xnstrukcí a sdělení. V praxi je tak návrh elektronicky dodán nejprve do této elektronické aplikace, a poté na příslušný soud. Tyto dvě události mohou být xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxstupný informačnímu systému určenému k příjmu takového podání.
Dále k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 10.1.2012, sp. zn. II. ÚS 3518/1xx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxlu (§ 42 odst. 1, věta druhá) nastávají účinky zahájení řízení okamžikem dokončení protokolu završeným podpisem účastníka.
Zákon (§ 42 odst. 1) umoxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxdmínka předložení originálu v listinné podobě nejpozději do tří dnů, jinak k nim soud nepřihlíží. Totéž platí pro elektronická podání, která nebyla opxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx zahájení řízení i po úředních hodinách soudu - viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6.8.2003, sp. zn. 14 Cmo 291/2003.
K odst. 2:
V současné době xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxu upravena jen jejich vnitřními, a nikoliv obecně závaznými předpisy. Stejně tak mediaci podle zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci, nelze považovat za taxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxout smírčí řízení upravené vyhláškou č. 93/1972 Sb., o smírčím řízení ve sporech o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a pxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xoškozen tím, že podal žalobu u obecného soudu namísto u soudu rozhodujícího podle soudního řádu správního ve věcech správního soudnictví (dále jen spxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxvrh usnesením odmítne. Usnesení o odmítnutí návrhu musí obsahovat poučení o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může navrhovatel podat žaxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xx7/05). Obdoba platí při zastavení řízení podle ustanovení § 104b - srov. komentář k tomuto ustanovení. Podá-li žalobce žalobu u obecného soudu ve lhůtx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxmu soudu. Výklad tohoto ustanovení nemá být příliš formalistický. K otázce označení účastníků a totožnosti uplatněného nároku se vyjádřil Ústavní soxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x
xxxxspendence
) brání tomu, aby o téže věci probíhalo více než jedno řízení. Totožnost věci je dána tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx skutková tvrzení žalobce, tak i totožný žalobní
petit
. Není přitom významné, jak byl skutek žalobcem posouzen po stránce právní - viz rozsudky Nejvyššxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxpř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2007, sp. zn. 22 Cdo 3179/2007: "Za překážku věci zahájené nelze považovat ten případ, kdy v později zahájenéx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxníka zahájeno již dříve. Soud zpravidla, a to i v případech, kdy účastníci v rámci jednoho řízení podají vzájemný návrh, jeden návrh zamítne, aniž by řízxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxědi z nájmu bytu nezakládá překážku věci zahájené pro spor o vyklizení téhož bytu" - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.3.2007, sp. zn. 26 Cdo 2659/2005. xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx zajištěné. K tomu srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14.8.2014, sp. zn. 2 Cmo 231/2014.
U účastníků řízení není pro posouzení totožnosti věxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xpačné procesní postavení. Jestliže tedy například podají návrh na rozvod manželství samostatně oba manželé, pak soud řízení o později podané návrhu zxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxdil Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 31.5.2011, sp. zn. 29 Cdo 328/2009, "o překážku věci zahájené jde i v případě, kdy je žaloba o zaplacení téže směnxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxrsní podstaty povinného."
Komplexně vyjadřuje totožnost řízení usnesení Nejvyššího soudu z 31.1.2001, sp. zn. 22 Cdo 463/99: "Tentýž předmět řízxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxutku). Podstatu skutku (skutkového děje) lze přitom spatřovat především v jednání (a to ve všech jeho jevových formách) a v následku, který jím byl způsxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxost skutku je zachována, je-li zachována alespoň totožnost jednání, anebo totožnost následku. Pro posouzení, zda je dána překážka věci pravomocně roxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x tehdy, jestliže skutek byl soudem posouzen po právní stránce nesprávně, popřípadě neúplně (např. skutek byl posouzen jako vztah ze smlouvy, ač ve skutxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xrocesní postavení (např. vystupují v jednom řízení jako žalovaní a v druhém jako žalobci). Týchž osob se řízení týká i v případě, jestliže v pozdějším říxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxných kritérií projednání a rozhodnutí této věci překážka věci zahájené ani překážka věci rozsouzené nebránila."
Překážku
litispendence
může vyxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxx xxx xxxxxxx xxx xxekážku zahájeného řízení o náhradu škody na základě téhož skutkového stavu - viz zpráva býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 24.10.1979, sp. zn. Cpj 35/78, xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxcméně u řízení ve věcech rodičovské odpovědnosti je vhodné citovat usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2014, sp. zn. 30 Cdo 2554/2013: "Řízení zahájxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx003 (Brusel II
bis
) nezakládá překážku věci zahájené ve smyslu čl. 19 odst. 2 nařízení Brusel II
bis
k řízení ve věci rodičovské zodpovědnosti zahájené xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx Okamžik zahájení řízení byl objasněn u předchozího ustanovení, s tím, že účinky zahájení řízení má i podání návrhu u místně či věcně nepříslušného soudxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxpily tutéž věc soudu místně příslušnému, je z hlediska posouzení, kterou z těchto věcí postihuje překážka věci zahájené (
litispendence
), nerozhodnýx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx.2009, sp. zn. 26 Cdo 2743/2007, "je okamžikem rozhodným pro posouzení existence překážky
litispendence
vydání usnesení o zastavení řízení." Rozhoxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxsově vedle sebe dvě totožná řízení, ale dříve zahájené by bylo skončeno dříve, než by později zahájené bylo zastaveno, pak již překážka
litispendence
xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xitispendenční pravidla mají výjimky. V taxativně vymezených případech postačí ke vzniku překážky
litispendence
existence již probíhajícího řízexx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxximaci domáhat se proti jednomu žalovanému totožného soudního rozhodnutí. Výrok tohoto soudního rozhodnutí totiž bude mít dopad na postavení každého x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxx
xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxaty nekalosoutěžního jednání jsou uvedeny v § xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xomáhat. Za prvé toho, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Právě na tato řízení dopadá speciální úprava
litispendence
připouštějícx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxje, aby žalobcem v těchto věcech byla i právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů. Dále mohou osoby, jejichž práva byla nekaxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxanovení písm. a) nedopadá. Případná rozhodnutí soudu se totiž vždy týkají jen účastníků řízení.
K písm. b):
Dopadá na spory, v nichž se žalobci domáxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxté plnění či o vrácení věci. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (§ 25 odst. 2), počítá s podobnými spory, kde na straně žalující vystupují sdruxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx řízení na náhradu škody pro nesplnění nabídkové povinnosti na převzetí cenných papírů dle zákona č. 104/2008 Sb. (§ 50 a v případě žaloby na dorovnání xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xx xx xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxli "vytěsnění" (většinou drobných) akcionářů z akciové společnosti a sporů souvisejících s výší adekvátní náhrady za toto vytěsnění. Výslovně upravxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxeeze out dochází zpravidla k vytěsnění více akcionářů a předmětné ustanovení je jistou modifikací úpravy hromadné žaloby. V praxi to vypadá tak, že se nx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx chápou jako přistoupení dalších účastníků ze zákona k nejdříve zahájené věci, o němž se ovšem nerozhoduje a dokonce soud nevydává ani usnesení o spojenx xxxx xxxxx x xxxx
x xxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxnovených zvláštními právními předpisy. V současnosti jde o § 24, 48 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Předmětné ustanovení brání, "aby ve věxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxzení" (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2005, sp. zn. 21 Cdo 1002/2000).
Komentátor: Trebatický
Nestanoví-li mezinárodní smlouva (či xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxli řízení u českého soudu zahájeno později než řízení zahájené v jiném státě, může je český soud v odůvodněných případech přerušit, lze-li předpokládaxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxením zahájeným před tuzemskými soudy.
Speciální úpravu překážky
litispendence
v občanských a obchodních věcech s mezinárodním prvkem spadajícxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxmi již probíhá řízení u soudu v jiné členské zemi, dle čl. 27 odst. 1 nařízení i bez návrhu řízení přeruší do doby, než je určena příslušnost soudu, kde bylo xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxení i v případech výlučné příslušnosti více soudů.
Okamžik zahájení řízení je třeba stanovit s přihlédnutím k vnitrostátnímu právu. Podle čl. 30 naxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xoručení návrhu žalovanému, nebo, musí-li žaloba být před podáním soudu doručena žalovanému, okamžik, kdy je návrh podán u orgánu, který provádí doručxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxly nejdříve splněny všechny předpoklady pro zahájení řízení v souladu s vnitrostátním právem (rozsudek Soudního dvora z 7.6.1984, Siegfried Zelger vx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxady škody v adhezním řízení bylo podáno vyšetřujícímu soudci, i když vyšetřování ještě nebylo uzavřeno. Čl. 30 nařízení je třeba vykládat tak, že učiníxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxba před tímto podáním doručit, je dnem, od kterého je třeba považovat řízení za zahájené, den jeho podání (rozsudek Soudního dvora ze dne 22.10.2015, Aaxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx překážky věci zahájené (čl. 27 odst. 1 a čl. 30 bod 1 nařízení č. 44/2001) nemůže být okamžik, kdy bylo řízení o nařízení opatření k zajištění důkazu zahájxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxx x x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx2017, HanseYachts AG v. Port D'Hiver Yachting SARL, Société Maritime Côte D'Azur, Compagnie Generali IARD SA, věc C-29/16).
Články 27 a 30 Úmluvy o xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxamžik, kdy bylo zahájeno povinné smírčí řízení u smírčího orgánu podle švýcarského práva, je okamžikem, kdy se řízení u "soudu" považuje za zahájené (rxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxx xutonomní. Překážka
litispendence
tak zahrnuje i situaci, kdy strana žádá u soudu členské země určení neplatnosti smlouvy o mezinárodní koupi zboží a xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xiulio Palumbo, věc 144/86). Při řešení otázky
litispendence
je třeba brát v úvahu jen obsah žaloby, a nikoliv vyjádření žalovaného. Jednak z formulacx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxspendence
je dána od okamžiku, kdy jsou zahájena řízení před soudy různých členských států, tedy dříve, než žalovaní měli možnost uplatnit svoji obraxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xez ohledu na bydliště (sídlo) účastníků obou řízení. Je-li příslušnost soudu, u něhož bylo řízení zahájeno dříve, zpochybňována, soud, u něhož bylo říxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxájeno dříve, ledaže je k projednání věci výlučně příslušný (rozsudek Soudního dvora z 27.6.1991, Overseas Union Insurance Ltd a Deutsche Ruck Uk Reinsxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxtl svoji pravomoc jen v rozsahu, v jakém jsou účastníci řízení před ním účastni řízení zahájeného dříve. To nebrání v pokračování řízení mezi ostatními xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxná tímto žalovaným, jejímž smyslem je určení, že za škodu neodpovídá. Pozdější žaloba má stejný předmět a účastníky jako žaloba dřívější, podaná vlastxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx
x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxější žaloba byla podána vlastníkem nákladu jako žaloba
in rem
a zároveň
in personam
, či jen
in personam
(rozsudek Soudního dvora ze 6.12.1994, "Tatryx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxí xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx, Erich Gasser GmbH v. MISAT Srl., věc C-116/02).
Nařízení č. 44/2001 neumožňuje soudu členského státu zakázat účastníku, aby zahájil řízení u soudx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxího soudu, což nelze ospravedlnit tím, že je jen nepřímý a jeho smyslem je zabránit zneužití řízení dotčenou stranou, neboť posouzení takového jednání xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx soudu brání přezkoumávat příslušnost soudu jiného členského státu (srov. rozsudek Soudního dvora z 27.4.2004, G. P. Turner v. F. F. I. Grovit, Harada Lxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxx že příslušnost soudu, který řízení zahájil jako první, je určena ve smyslu čl. 27 odst. 2 nařízení č. 44/2001, neprohlásil-li se tento soud bez návrhu za xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxní obranu ve věci samé uplatněnou u tohoto soudu (rozsudek Soudního dvora z 27.2.2014, Cartier parfums - lunettes SAS, Axa Corporate Solutions Assuranxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xoud, který zahájil řízení později, zkoumat, zda nebude případné rozhodnutí soudu ve věci samé, který zahájil řízení jako první, neuznáno v ostatních čxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxgard Weber v. Mechthilde Weber, věc C-438/12).
V nařízení č. 1215/2012 je s účinností od 9.1.2015, kdy nahradilo nařízení č. 44/2001, úprava řešení xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxských zemích.
V řízeních ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti řeší překážku
litispendence
čl. 19 nařízení č. 2201/2003 takx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxí soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, bez návrhu řízení do doby, než se určí příslušnost soudu, který řízení zahájil jako první. Pokud je řízení vx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxději, bez návrhu řízení do doby, než bude určena příslušnost soudu, který řízení zahájil jako první. Je-li určena příslušnost soudu, který zahájil řízxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxzení později, podat tento návrh u soudu, který zahájil řízení jako první. K výkladu této úpravy viz rozsudek Soudního dvora ze dne 9.11.2010, Bianca Purxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx kritéria
litispendence
ve smyslu čl. 19 odst. 1, 3 nařízení č. 2201/2003 splněna nejsou a je třeba mít za to, že příslušnost soudu, který řízení zahájil xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxí povinnosti v čl. 12 nařízení č. 4/2009.
Výslovná úprava konfliktu pravomocí v řízeních zahajovaných dle nařízení č. 1346/2000, o úpadkovém řízenxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxva stojí, s obecnými principy procesního práva členských zemí, příp. s využitím řízení o předběžné otázce dle čl. 267 SFEU (viz komentář k § 109 odst. 1, pxxxx xxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxh řízení zahajovaných proti členům skupiny společností v případě návrhu na zahájení "koordinačního řízení proti skupině" (čl. 62).
Zvláštní úpraxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxu království) stanoví, že je-li u soudů různých členských států zahájeno řízení v téže věci mezi týmiž stranami, přeruší soud, u něhož bylo řízení zahájxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xylo řízení zahájeno jako první, prohlásí se "pozdější" soud za nepříslušný.
Ve vztahu k exkluzivní prorogaci v civilních a obchodních věcech je otáxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxva je účinná od 1.10.2015 a platí ve vztahu mezi členskými zeměmi EU (mimo Dánsko), Dánskem, Černou Horou, Singapurem a Mexikem. Ač úmluvu podepsaly taxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xpravuje v ustanovení § 7 pravomoc soudů v občanském soudním řízení podle druhů sporů a jiných právní věcí, které zákonodárce svěřil soudům k projednávxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxním stupni do působnosti jednotlivých článků soudní soustavy (zejména mezi okresní a krajské soudy) vymezením jejich věcné příslušnosti, a to stanovxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxmečně Nejvyššího soudu. Přesná a podrobná úprava příslušnosti je mj. vyjádřením základního práva na zákonného soudce. K tomu srov. bohatou judikaturx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx § 9 odst. 1), až na výjimky stanovené v § 9 odst. 2, 3 a v § 9a, kdy jsou v prvním stupni příslušné k řízení krajské soudy, popřípadě Nejvyšší soud tam, kde mu tx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xízení v prvním stupni, čímž se vyjadřuje na základě kritéria jejich předmětu řízení, na kterém článku soudní soustavy (okresním či krajském) začíná říxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x x a následující a související přílohy zákona, na něž uvedená ustanovení odkazují), používá se jako další kritérium pro rozdělení případů v rámci jejich xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxtní příslušnosti okresních či krajských soudů pro řízení v prvním stupni.
Zjednodušeně lze vyslovit, že ustanovení o místní příslušnosti soudů přxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxně věcně příslušných pro řízení v prvním stupni.
Ustanovení § 84-89a týkající se místní příslušnosti soudů pro řízení v prvním stupni provádějí poxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxje příslušnost soudu pro konkrétní řízení v prvním stupni. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že právní úprava místní příslušnosti obsažená v ustanovexxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxti, řízení o určení existence práva či právního poměru, jakož i řízení upravená v dalších zvláštních předpisech, které odkazují pořadu práva v občanskxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x výkon rozhodnutí a exekuci mají vlastní speciální úpravu věcné a místní příslušnosti soudů, do jejichž působnosti jsou výše uvedené agendy svěřeny. Sxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xízeních soudních s účinností od 1.1.2014.
Stanoví-li zákon v ustanovení § 84 jako obecné pravidlo určení místní příslušnosti, že k řízení je přísxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxušnosti soudu se pojmově uplatní pouze u kontradiktorních, sporných řízení.
Nesporná řízení - respektive zvláštní řízení soudní - mají stanovenu xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxvidlo obecného soudu žalovaného nelze použít, naopak veřejný zájem v nich shledávaný opodstatňuje jiné kritérium určení místní příslušnosti, které xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxýlučné) místní příslušnosti pro jednotlivé typy řízení a zbytkové obecné místní příslušnosti obecného soudu osoby, v jejímž zájmu se řízení koná, v těxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxu a dále komentář k ustanovením § 34, 44, 50, 54, 59, 65, 66, 86, 94, 98, 289, 303, 316, 323, 332, 342, 349, 359, 373, 383, 400, 417, 428, 445, 453, 467, 479, 498x xxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxčanský soudní xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx pravidlo se neuplatní tam, kde zákon stanoví zvláštní (výlučnou) místní příslušnost soudu na základě jiného kritéria (§ 88), případně tam, kde žalobcx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxdy výlučná místní příslušnost soudu (§ 88) před příslušností na výběr danou (§ 87) či sjednanou (prorogovanou) místní příslušností (§ 89a) a všechny maxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx



To, který soud je obecným soudem žalovaného, upravuje § 85, a to zvlášť pro fyzické osoby - nepodnikatele, fyzické osoby - podnikatele, právnicxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx. Společné pro určení obecného soudu pro všechny tyto osoby je to, že jde o soud v místě, kde se tyto osoby žijí, zdržují, nalézají; jde o soud umístěný v "jexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xj. v místě, kde je doma, v místě, v němž nemůže žalobce svým výběrem využít výhody znalosti místního prostředí, které nemůže ovlivnit (samozřejmě až na zxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xchranu, a to i při vědomí, že žalobce - jehož právo bylo porušeno - musí cestovat k soudu toho, kdo jeho právo porušil. Opačný model, kdy by žalobce žaloval x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxa bude žalován.
Je-li místně příslušných několik soudů, např. proto, že v řízení vystupuje více žalovaných, kteří mají různé obecné soudy, zakotvuxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxána místní příslušnost alespoň u jednoho z žalovaných.
Speciální úpravu věcné a na ni navazující místní příslušnosti obsahuje občanský soudní řád x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxhájením řízení dle § 74-77a, řízení o zajištění důkazu dle § 78, 78a a řízení o zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxní věcné a místní příslušnosti pro řízení o věci samé, k nimž se předběžná řízení vztahují. Takto je příslušnost soudu upravena:
-
ke smírčímu řízení x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxý krajský soud, může provést smírčí řízení a schválení smíru i kterýkoliv okresní soud,
-
k řízení o předběžném opatření v § 74 odst. 3 tak, že přísluxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxíslušný k řízení o věci, nebo soud, v jehož obvodu je ohrožený důkazní prostředek,
-
k zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajícícx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x podrobnostem opět srov. komentář k citovaným ustanovením.
Stejně tak i právní regulace věcné a místní příslušnosti odvolacích soudů v odvolacím řxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxém soudním řádu (ani v hlavě první části čtvrté týkající se odvolacího řízení), nýbrž byla nesystematicky zařazena přímo do zákona č. 6/2002 Sb., o soudxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy, které patří do jejich obvodu.
Právní úprava věcné a místní příslušnosti soudů v xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxti Nejvyššího soudu v dovolacím řízení plyne ze zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a to z ustanovení § 14 odst. 1.
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxnu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku obecný soud povinného. Nemá-li povinný obecný soud nebo jeho xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxnutí přikázáním pohledávky, je příslušný obecný soud banky nebo jiného dlužníka povinného, popřípadě soud, v jehož obvodu má zahraniční dlužník povixxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxhodnutí a k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudux xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xoudu povinného a soudu uvedeného v odstavci 3 je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu je závod (část závodu), jde-li o xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxdle písmena a).
Výjimkou z příslušnosti určené pravidlem obecného soudu žalovaného podle ustanovení § 84 jsou rovněž ty případy, kde další zákony xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxn atd.) výslovně upravují určitý druh řízení samostatně a místní (a mnohdy i věcnou) příslušnost odlišně. Jedná se zpravidla o řízení, která se subsidxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxujících tato zvláště upravená soudní řízení. Takto je např. příslušný k řízení ve věcech zápisů do veřejných rejstříků krajský soud, v jehož obvodu je oxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxřejných rejstřících).
Věcná a místní příslušnost soudu k exekučnímu řízení dle zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popř. místo pobytu na území České republiky podle druxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxho pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jexxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxěření. Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném xxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxití občanského soudního řádu - viz § 64 s. ř. s.) v ustanovení § 7 s. ř. s. tak, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušnx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxáv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. Ve věcech důxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxnců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxpadě, v jehož obvodu se zdržuje.
Pro insolvenční řízení upravuje věcnou i místní příslušnost zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx x x xxxx z.) v § 7a a 7b ins. z. tak, že k insolvenčnímu řízení, incidenčním sporům, sporům o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla porušením povinnosti poxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxem vyplývajícím z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním správcem týkajících se majetku patřícího do dlužníkovy majetkové podstaty, je věcně xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxodním rejstříku, je příslušný soud, v jehož obvodu byl obecný soud dlužníka ke dni, který předchází o 6 měsíců okamžik zahájení insolvenčního řízení; nxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxkem koncern, je vedle soudu uvedeného v odstavci 1 k řízení příslušný také insolvenční soud, u něhož probíhá insolvenční řízení řešící úpadek nebo hrozxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxhraniční osobou, a nebrání-li tomu přímo použitelný předpis práva Evropské unie, lze insolvenční řízení zahájit i u insolvenčního soudu, v jehož obvoxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxuhů účastníků řízení - žalovaných subjektů (tj. pro fyzické osoby - nepodnikatele, fyzické osoby - podnikatele, právnické osoby, insolvenční správcx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxo, je vždy skutečnost, která zakládá (pokud možno) trvalý místní poměr žalovaného účastníka řízení ke konkrétnímu soudu; záměrem je, aby žalovaný měl xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xá "právo", aby řízení proti němu bylo vedeno u jeho domácího soudu (k podrobnostem srovnej komentář k ustanovení § 84, kde se tato zásada dále vysvětlujexx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxi o podnikatele), u právnické osoby její sídlo, stejně tak u insolvenčního správce, u státu sídlo příslušné organizační složky, u obce její území a u vyšxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxcím kritériem je její bydliště, tj. místo, kde fyzická osoba bydlí, tzn. usadila se v úmyslu, aby tam pobývala trvale. Úmysl fyzické osoby bydlet v určitxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx místo pobytu skutečně zakládá místní příslušnost jejího obecného soudu. Zákon tedy stojí na tom, že bydliště je určeno nikoliv fakticitou pobytu, tedx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx vybrat si dané místo jako své bydliště, kde chce pobývat trvale. Právě tím se totiž důsledně naplňuje shora zmíněná zásada, že žalovaný má být žalován u "xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxlem se zde trvale zdržovat, vyslovovala
judikatura
v minulosti opakovaně a konstantně. V rozsudku ze dne 2.6.2005 pod sp. zn. 30 Cdo 444/2004 vyslovil xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx obyvatel. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí obec, resp. městský obvod, v němž tato osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat. Bydlištěm je zejména míxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxa bydliště, místem, kde se tato osoba zdržuje bez úmyslu zdržovat se tam trvale. Fyzická osoba se může zdržovat nebo mít bydliště na více místech."
Z txxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxnice v případě vězňů, u vojáků místo jejich nasazení, léčebny a nemocnice v případě jejich pacientů (s výjimkou těch případů, kdy je úmyslem pacienta zdxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxak bydlištěm seniora může být domov pro seniory, pokud tam bydlí s úmyslem žít tam trvale. Úmysl fyzické osoby - jako její vnitřní psychologický vztah k vxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x x xxx, že fyzická osoba může mít bydliště na více místech, k nimž ji pojí úmysl zdržovat se v nich trvale, pro ty případy stanoví, že jejím obecným soudem je každxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxcí ve střídavé péči rodičů v různých bydlištích, atd. V takovém případě může žalobce žalovaného žalovat u kteréhokoliv z těchto obecných soudů, volbu pxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx.



U vězňů ve výkonu trestu odnětí svobody je obecným soudem soud v obvodu, kde se nachází věznice, v níž vykonávají trest, jen tehdy, pokud své půvxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxtu fyzické osoby (namísto bydliště) se uplatní zejména tehdy, pokud fyzická osoba bydliště vůbec nemá; tedy v případech, kdy ze své vůle nemá místo, kde xx xx xxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x době jeho zahájení (§ 11 odst. 1); soud tedy posuzuje při zkoumání své místní příslušnosti vždy ten stav, který tu byl ke dni zahájení řízení (což je v přípxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxiště osoby v určitém místě zakládá vždy nejen fakticita pobytu, tedy že se daná osoba v nějakém místě zdržuje, ale zejména její projev vůle zdržovat se tax xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xřed jednáním o věci, či později k námitce účastníka - k tomu viz ustanovení § 105 odst. 1 a komentář k němu) posuzovat rozhodné okolnosti tak, jak tu byly kx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxž celá konstrukce místní příslušnosti podle obecného soudu žalovaného dle ustanovení § 84 ve spojení s § 85 je v zákoně obsažena z důvodu ochrany žalovxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxsti okolnosti rozhodné v jeho případě pro určení místní příslušnosti soudu a osvědčil je. Musí tak však učinit nejpozději při prvním úkonu, který mu příxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xkolnosti, které se odvíjejí od vůle žalovaného (jako např. právě jeho bydliště); vzhledem k tomu, že soud posuzuje svou místní příslušnost v době bezprxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xoud je obecným soudem podnikatele - fyzické osoby, avšak jen ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti; právnické osoby (podnikatelé či nepodxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxkatelské činnosti).
Zákon u fyzických osob - podnikatelů pro věci vyplývající z podnikatelské činnosti upřednostňuje před určením místní přísluxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xdst. 1 tak, že sídlo je určeno adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxuje-li se do veřejného rejstříku, pokud se nezapisuje, je jeho sídlem adresa obchodního závodu či bydliště. Podnikatel, který se zapisuje do veřejnéhx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxku (fakultativně či obligatorně - viz § 42 a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob), v jehož rámci se vedou v xxxxxx x xxxx x xxx xx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxkatele, který se do žádného rejstříku nezapisuje, se za sídlo považuje místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště, a místní příslušxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx neměl ani obchodní závod, ani bydliště, z hlediska hmotného práva (občanského zákoníku) by neměl žádné sídlo a místní příslušnost okresního soudu by sx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx kde se taková osoba zdržuje, případně soud dle evidenčního pobytu).
Ze zásady materiální publicity údajů zapsaných v obchodním rejstříku (§ 8 zákoxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xe zápis neodpovídá skutečnosti (že ve skutečnosti má jiné sídlo). Tento princip je zakotven i v ustanovení § 429 odst. 2 obč. zák., podle něhož proti tomux xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxoník v tomto ustanovení doplňuje, že uvádí-li podnikatel jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jeho skutečného sídlxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxečné sídlo, kde se vyskytuje, vedle toho (zároveň) však uvádí (např. ve smlouvách, obchodní korespondenci, nabídkách či jiných dokumentech) jiné mísxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx však toho, které má dotyčná osoba zapsáno ve veřejném rejstříku, neboť proti sídlu zapsanému v rejstříku nemůže podnikatel namítat, že má skutečné sídxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxjstříkového.
Kromě údaje o sídle zapsaného v obchodním nebo živnostenském rejstříku mohou přicházet v úvahu jako zdroj zapsaného sídla i další evixxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxostenského zákona), půjde o evidence upravené zvláštními právními předpisy pro tyto činnosti a jednotlivá povolání - např. u advokátů, notářů, patenxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx burzovních dohodců, zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů a rozhodců při rozhodování majetkových sporů, úředně oprávněných zxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxhitekti a svobodní inženýři, autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání, auditorů bezpečnosti pozemních koxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx důraz na povahu sporu, který bude zpravidla pramenit z činností vyvíjených při podnikání a ze vztahů souvisejících s podnikáním. Dobrým důvodem pro taxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxosti, z nichž vznikl spor, a kde je předpoklad, že budou dostupné důkazy), zároveň se tím důsledně provádí shora zmíněná zásada, že obecným soudem žalovxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx v místě, kde je jeho sídlo a kde se předpokládá, že se odehrává jeho podnikání, než soud v jeho bydlišti.
Určení místní příslušnosti podle sídla podnixxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xikoliv podnikatelského, není důvod, aby se xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxiklého ze sousedského soužití v jeho bydlišti, bude se místní příslušnost řídit jeho obecným soudem dle § 85 odst. 1, tj. bydlištěm, bez ohledu na to, že jx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxící z podnikatelské činnosti (dřívější terminologií věcí obchodní, či věcí vyplývající z obchodních vztahů). Občanský soudní řád neobsahuje žádnox xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxělená do občanského zákoníku, která sice definuje podnikatele jako toho, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost žixxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxou osobu zapsanou v obchodním rejstříku, jakož i osobu, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona (§ 421 obč. zák.).
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xrocesním je taková věc či spor, která vznikla z hmotněprávního vztahu mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, a to bez ohledu na to, podle jxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xebo tehdejšího občanského zákoníku).
Rozhodující při posouzení vztahu z hlediska, zda jde o vztah z podnikání, je tedy jednak postavení subjektů (xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu ze dne 27.4.2011, sp. zn. 23 Cdo 1269/2010, vyslovuje že "Obchodní věcí je proto třeba mimo jiné rozumět i takovou věc, která vyplývá z právních vztahx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxh týká jejich podnikatelské činnosti."
V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8.4.2008, sp. zn. 30 Cdo 3345/2006, se dovozuje, že "pro posouzení věcné pxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxi, a nikoliv, podle jakého právního předpisu má být příslušná smlouva mezi podnikateli uzavírána. Jestliže je předmětem řízení, jak byl vymezen tvrzexxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxastníků je vzhledem k okolnostem, době jeho vzniku a povaze stran (oba účastníci jsou podnikateli ve smyslu § 2 odst. 2 obch. zák.) vztahem vzniklým při pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxodnikatelskou" věc v procesním smyslu) tehdy, jestliže jeden z podnikatelů uzavírá závazkový vztah k zajištění podmínek svého podnikání a nemá jeho pxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx v rámci svého předmětu podnikání, vůči podnikateli, který tyto práce objednal k zajištění své podnikatelské činnosti, jde o věc obchodní. Přitom není xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xrávnické osoby, tím je vždy soud, v jehož obvodu má právnická osoba své sídlo.
Jak bylo uvedeno výše, uplatní se toto určení místní příslušnosti bez oxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxo v České republice.
Bude-li na straně žalované vystupovat právnická osoba, která nemá sídlo v České republice, půjde o cizozemskou právnickou osoxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxě plynoucí z kolizních norem mezinárodního práva, evropského práva, případně zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a to v závislosti na xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx § 136, že při ustavení právnické osoby se určí její sídlo, přičemž sídlo může být i v bytě, nenaruší-li to klid a pořádek v domě. Zapisuje-li se právnická oxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla.
K bližšímu vhledu do problematiky spojené s právním uchopením sídla právnické osoby napomůže kxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxické dopady:
Do 19.7.2009 stála právní úprava sídla právnické osoby představovaná ustanovením § 19c obč. zák. 1964 na koncepci tzv. skutečného síxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxnost s ní mohla stýkat (k tomu viz např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10.2.2005, sp. zn. 55 Co 6/2005).
Novelou tohoto ustanovení provedenox xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxý zákoník stanovil, že sídlo právnické osoby musí být určeno xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxsti; zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, uvede-li její zakladatelský dokument název obce, kde je sídlo právnické osoby. xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx změn tuto právní úpravu sídla z předchozího kodexu, postavenou na koncepci sídla fiktivního, postaveného na adrese zapsané v příslušném veřejném rejxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx rejstřících), podle níž proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxvením občanského zákoníku ohledně významu skutečného a zapsaného sídla, podle něhož se každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby a protx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxho zákoníku).
Z hlediska pravidel určení místní příslušnosti, bude-li žalována právnická osoba, platí, že jejím obecným soudem je okresní soud, v xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxržuje, vyskytuje, atp., že bude na žalobci, podle kterého z těchto sídel určí místní příslušnost okresního soudu a tomu podá žalobu, přičemž žalovaný sx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxává-li se však žalobce při podání žaloby (a určení místní příslušnosti) sídla skutečného oproti sídlu zapsanému v příslušném veřejném rejstříku, je txxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxšnost s odkazem právě na sídlo zapsané ve veřejném rejstříku (bude-li se zapsané sídlo nacházet mimo jeho soudní obvod).
Učiňme malý exkurz k ustanoxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxh rejstříků (platný pro všechny typy těchto registrů). Patří sem:
-
jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, jestliže se lišx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxa právnické osoby,
-
den vzniku a zániku právnické osoby,
-
x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxi se od adresy místa pobytu,
-
identifikační číslo osoby, které zapsané osobě přidělí rejstříkový soud; identifikační číslo osoby poskytne rejstxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkoxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxbytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, nebo sídlo osoby, která je členem kontrolního orgánu, a den vzniku a zániku její funkcxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxy, která ji při výkonu funkce zastupuje,
-
jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, jestliže se liší od adresy místa pobytu, prokuristxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc,
-
další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležixx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x
x
xxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxh rejstřících upravuje tedy sídlo právnické osoby pouze jako povinně zapisovaný údaj do veřejného rejstříku (§ 25 zákona o veřejných rejstřících); jxxxx xx xxxx x xxxx
xxxxxxxxxxxx
x xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxlaruje již v minulosti nastalou změnu. Proto údaj o sídle právnické osoby zapsaný v příslušném veřejném rejstříku nemusí odpovídat stavu skutečnému a xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxují.
V obchodním rejstříku (§ xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxdniky, včetně jejich odštěpných závodů, závodů a odštěpných závodů zahraničních osob, o kterých zákon stanoví, že se zapisují do obchodního rejstříkx xxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx a odštěpných závodů, do oddílu B akciové společnosti, do oddílu C společnosti s ručením omezeným, do oddílu Dr družstva, do oddílu Pr příspěvkové organxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx družstva a sdružení).
Do spolkového rejstříku (§ 26 a násl. zákona o veřejných rejstřících) se zapisují spolky, odborové organizace, mezinárodní xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxe, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů, zahraniční spolky vyvíjející činnost na xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxolkový rejstřík má oddíl s označením "L".
Do nadačního rejstříku (§ 31 a násl. zákona o veřejných rejstřících) se zapisují nadace a nadační fondy, naxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxtví vlastníků jednotek (§ 39 a násl. zák. č. 304/2013 Sb.) se evidují společenství vlastníků jednotek v oddíle s označením "S".
V rejstříku obecně prxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxa zájmových sdružení právnických osob (§ 20i odst. 2 obč. zák. 1964) byla zrušena novým občanským zákoníkem, existující zájmová sdružení právnických xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxmi právními předpisy. Zájmová sdružení právnických osob mají právo změnit svoji právní formu na spolek. Registr zájmových sdružení právnických osob xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxvé organizace jsou buď přímo organizačními složkami státu podle zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazícxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx případě Česká republika a obecný soud se řídí ustanovením odstavce pátého.
K odst. 4:
Je-li žalován insolvenční správce v souvislosti s výkonem jexx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxu na základě insolvenčního zákona tam, kde z právní úpravy vyplývá postavení insolvenčního správce jakožto přímého účastníka řízení (žalovaného), xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxné insolvenčním správcem porušením povinnosti při výkonu funkce (§ 37 insolvenčního zákona), atd.
Sídlo insolvenčního správce je upraveno zákonxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxsterstvo spravedlnosti). Insolvenční správce je povinen uvést jako adresu svého sídla místo, ve kterém skutečně vykonává činnost. Je-li insolvenčnx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx). Je-li insolvenční správce daňovým poradcem, zapisuje se do seznamu jeho sídlo zapsané v seznamu daňových poradců (seznam vede Komora daňových poraxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx České republiky). Je-li insolvenční správce notářem, zapisuje se do seznamu sídlo notářského úřadu, do kterého byl jmenován (seznam vede Notářská koxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxpadě umístění organizační složky zapsané v obchodním rejstříku. Všechny seznamy jsou vedeny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
K odst. 5:
Poxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xastupování státu ve věcech majetkových, a to v případech stanovených zák. č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových; v ostatxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx vždy okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu, jíž se spor týká. V případě, že za stát v pozici žalovaného v řízení vystupuje Úřad prx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xtázku sjednotilo stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 12.11.2008, sp. zn. Cpjn 203/2008, v němž se uvádí: "V občanském soudním řízení, v němž je žalovanýx xx xx xx xx xxx xxxx x x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxbezpečuje činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových."
V rozsudku ze dne 31.7.2018, sp. zn. 30 Cdo 2828/2016, vyslovil Nejvyšší souxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxo jednání, nemění se základní označení účastníka a příslušné organizační složky v soudním rozhodnutí. Soud pouze doplní dovětek o jednání Úřadu pro zaxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xložky (jejímž sídlem je založena místní příslušnost soudu) a v průběhu řízení začne vystupovat jménem státu a příslušné organizační složky uvedený úřxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx soudů v řízení o náhradu škody a nemajetkové újmy vzniklé pochybením České správy sociálního zabezpečení při provádění srážek z důchodu v rámci soudníxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxo, že pokračuje v provádění srážek z důchodu v rámci soudního výkonu rozhodnutí nebo
exekuce
i poté, co již byla vymáhaná pohledávka uspokojena, odpovxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xx xx x. místně příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pochybí-li Česká správa sociálního zabezpečení při provádění xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxvídá za tím způsobenou škodu stát podle ustanovení o náhradě škody v občanském zákoníku a k řízení o takovém nároku je podle § 85 odst. 5 o. s. ř. místně příxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxa č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a na základě zvláštních zákonů, plynou vždy z příslušného zákona, xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády ČR, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd ČR, Grantová agentxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xákon (§ 51), tj. např. Vězeňská služba a justiční stráž ČR, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro zahraniční styky a informace, státní organizace Spxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxx xx xx
xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxm celkem, který je vymezen hranicí území obce (§ 1 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích). Každá obec je tedy definována svým územím. Obecným soudem obce je okresxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xoudů v Praze) - viz příloha č. 3 a č. 4 zákona, má každá obec svůj okresní soud, v jehož obvodu se nachází území obce.
V případě krajů (zřízených ústavním xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxubliky, a upravených zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích), jde rovněž o veřejnoprávní
korporace
a územní celky, vymezené určitým územím popsaným v zákx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xe obecným soudem kraje je okresní soud, v jehož obvodu sídlí jeho orgány. Těmi jsou podle hlavy čtvrté zák. č. 129/2000 Sb. zastupitelstvo, rada, hejtmxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx že obecným soudem vyšších územněsprávních celků jsou soudy v krajských městech (s jistými upřesněními v Praze, kde v této pozici je pro hlavní město Obvxxxx xxxx xxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx krajů.
I----------------------I-------------------------------------I
I kraj                 I obecný soud                         I
I----------------------I-------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxx   x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x            x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxeský kraj     I Obvodní soud pro Prahu 5            I
I----------------------I-------------------------------------I
I Jihočeský kraj       I Okresní soud v Českých Buxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx        x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx          x
xxxxxxxxxxxxxxxxxx-----I-------------------------------------I
I Karlovarský kraj     I Okresní soud v Karlových Varech     I
I----------------------I---------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx         x xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxrecký kraj       I Okresní soud v Liberci              I
I----------------------I-------------------------------------I
I Královéhradecký kraj I Okresní soud v Hraxxx xxxxxxx       x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx      x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx          x
xxxxxxxxxxxxxxx--------I-------------------------------------I
I Kraj Vysočina        I Okresní soud v Jihlavě              I
I----------------------I-----------------------xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxx    x xxxxxxx xxxx x xxxx                 x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxx       x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx             x
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxud v Ostravě              I
I----------------------I-------------------------------------I
I Zlínský kraj         I Okresní soud ve Zlíně               I
I----------------------xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxnost krajského soudu v těch případech, kdy je v občanském soudním řízení dána věcná příslušnost krajského soudu pro řízení v prvním stupni.
Do věcné xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxicky kontradiktorních sporných, či nesporných. Až do konce roku 2013, tj. do doby, než nabyly dnem 1.1.2014 účinnosti změny v občanském procesním právx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx2013 Sb., o veřejných rejstřících, a tzv. harmonizační novely občanského soudního řádu provedené zák. č. 293/2013 Sb.), byla věcná příslušnost krajxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxx x x x x xxxxxxxxx xxxxí). Po těchto změnách se rozpadlo zakotvení věcné příslušnosti krajských soudů do jednotlivých oddělených procesních předpisů, především občanskéxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxkých soudů pro kontradiktorní sporná řízení v prvním stupni je obsažena v ustanovení § 9 odst. 2 (srov. komentář k němu); z těch častějších a typičtějšíxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxgánů obchodní
korporace
(§ 9 odst. 2 písm. f/), spory vyplývající z práva duševního vlastnictví (§ 9 odst. 2 písm. g/), spory z nekalé soutěže (§ 9 odstx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxní shromáždění společenství vlastníků (§ 9 odst. 2 písm. l/), spory z přeměn xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxeré jsou nadlimitními veřejnými zakázkami, včetně dodávek nezbytných k provedení těchto smluv (§ 9 odst. 2 písm. o/), věci zákonného ručení při porušxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxhledávek věřitelů při snížení základního kapitálu obchodních společností nebo při snížení základního členského vkladu družstev (§ 9 odst. 2 písm. oxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx § 3 odst. 2 z. ř. s. a komentář k němu). Z těch obvyklejších nesporných řízení lze uvést např. řízení ve statusových věcech právnických osob, včetně jejixx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx z. ř. s.), řízení o vyloučení z výkonu funkce podle zákona o obchodních korporacích (§ 3 odst. 2 písm. b/ z. ř. s.), řízení o jmenování znalce v řízení o něktxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx), řízení o povinných úschovách za účelem splnění dluhu poskytnout dorovnání protiplnění nebo náhradu škody (§ 3 odst. 2 písm. e/ z. ř. s.), řízení ve věcxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxím § 75 zákona o veřejných rejstřících.
Příslušnost krajského soudu v insolvenčních věcech je dána ustanovením § 7b ins. z., podle něhož v prvním stuxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxsti podat insolvenční návrh nebo zahájením insolvenčního řízení a ve věcech vyplývajících z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním správcem txxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxký soud v Praze, Krajský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Brxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxti krajského soudu.
Právě pro případy kontradiktorních sporných řízení, jejichž úprava je nadále ovládána občanským soudním řádem a v nichž se obexxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x5 tak, že příslušným je ten krajský soud, v jehož obvodu se nachází obecný soud účastníka řízení (žalovaného). Jinými slovy lze říci, že náleží-li věc dx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x případ nesporných řízení, která mají svá speciální hlediska určení místní příslušnosti, a zároveň ani o žádný případ výlučné místní příslušnosti souxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxecný soud účastníka řízení.
To, který soud je obecným soudem účastníka, stanoví § 85. Při určení místní příslušnosti krajského soudu je tedy zapotřxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxtlivé typy žalovaných osob. Přílohou č. 3 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, jsou vymezeny obvody působnosti, názvy a sídla jednotlivých okresníxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xa která obec, je třeba vyjít z ustanovení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákoxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxden vyhláškou č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy; přílohami č. 1 a 2 vyhlášky jsou vymezeny úzxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
Následně je třeba určit krajský soud, do jehož obvodu působnosti náleží okresní soud, který by jinak byl obecným soudem žalovaného. Obvody působnostix xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx krajských soudů patří obvody okresních soudů. Tímto postupem se určí místně příslušný krajský soud.
Ustanovením § 13 zákona č. 6/2002 Sb., o soudecx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x x x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxxa v Liberci, Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, Krajský soud České Budějovice - pobočka v Táboře, Krajský soud v Plzni - pobočka v Karlových Varexxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxček krajských soudů na určení místní příslušnosti krajského soudu nemá žádný vliv, pobočky krajských soudů nemají vlastní zákonem stanovenou přísluxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxx x soudcích), přičemž je záležitostí vnitřní organizace oběhu spisů a spisové evidence, aby byla žaloba předána tomu pracovišti, kterému dle rozvrhu prxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx x xxx xxx xx x příslušenstvím z titulu odpovědnosti zhotovitele (žalovaného), který je podnikatelem se sídlem v Humpolci, za vady díla ze smlouvy o dílo na stavební xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx x xxx xx xxxxx x x x xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxdějovicích. Je tomu tak proto, že místní příslušnost soudu se v takovém případě určuje dle obecného soudu žalovaného (§ 84), který je podnikatelem (§ 85 xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx soudu v Českých Budějovicích. Krajský soud v Českých Budějovicích má zřízenu pobočku v Táboře, to však na určení místní příslušnosti soudu nemá vliv, žxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxích řízeních soudních, jež jsou ve věcné příslušnosti krajských soudů, stojí úprava místní příslušnosti krajského soudu na konstrukci zvláštní (výlxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxí koná. K tomu srov. komentář k ustanovení § 4 z. ř. s. upravujícímu místní příslušnost obecného soudu a dále komentář k jednotlivým typům řízení:
-
§ xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxnických osob, tj. řízení ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo lxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x
x xxx x místní příslušnost krajského soudu, který rozhodl o povinnosti poskytnout dorovnání protiplnění nebo náhradu škody v řízení o povinné úschově;
-
x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
x
x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxkého soudu, v jehož obvodu má sídlo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, k řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodáxxxx xxxxxxxx
x
x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxkátní komory k seznámení se s obsahem listin;
-
§ 359 - místní příslušnost krajského soudu akciové společnosti, která vydala účastnické cenné papxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxmi cennými papíry.
Místní příslušnost krajského soudu ve věcech veřejného rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících je upravena speciáxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx, ledaže tento nebo jiný zákon stanoví jinak. K řízení o návrhu na zápis pobočného spolku je příslušný soud, v jehož obvodu je rejstříkový soud hlavního sxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xejstříkový soud, který je příslušný k řízení o návrhu na zápis podle § 75 odst. 1 až 3, je příslušný i k řízení o jiném zápisu, stanoví-li jiný právní předpixx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxena rovněž speciálně (§ 7b insolvenčního zákona). Pro insolvenční řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka. Jde-li o insolvenčxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxný také insolvenční soud, u něhož probíhá insolvenční řízení řešící úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který s touto osobou tvoří koncern. Jde-li o ixxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxo soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn závod nebo organizační složka závodu takového dlužníka. Krajský soud, který je insolvenčním soudex xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxi podat insolvenční návrh, ve sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxty.
K problematice příslušnosti soudu v insolvenčním řízení srov. např. i rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 15.5.2012, čj. 3 VSPH 625/2012-Axxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxky nemá nikde bydliště (resp. nepobývá nikde s úmyslem zdržovat se zde trvale).
Druhým případem je situace, kdy žalovaný jako fyzická osoba - státní xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxemí cizího státu. V těchto případech se vždy vyskytuje mezinárodní prvek, a proto je komentované ustanovení nutné považovat za součást mezinárodního xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxdevším v majetkových sporech pravomoc českých soudů projednat a rozhodnout spory, ve kterých nemá žalovaný obecný soud v České republice.
V této soxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I
bis
), podle něhož osoby, které mají bydliště v některém členském státu mohou být x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx na tyto osoby nelze použít zejména pravidla pro určení vnitrostátní příslušnosti, která mají členské státy oznámit Komisi podle čl. 76 odst. 1 písm. a)x xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xříslušné články citovaného nařízení.
Bydlí-li tedy státní občan České republiky v Rakouské republice a uzavřel-li coby spotřebitel ve státě svéhx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxku, nemůže být podle článku 16 odst. 2 citovaného nařízení spotřebitel žalován v České republice, i když měl na jejím území v minulosti své bydliště.
xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
xxxxxxxx xikoliv pouze pravomoc (mezinárodní příslušnost), nýbrž i místní příslušnost konkrétního soudu (např. článek 7 nařízení). K tomu srov. např. usnesenx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxnek 24 nařízení Brusel I
bis
), lze pro její určení aplikovat § 86. Takto však lze postupovat pouze tehdy, pokud není dána výlučná místní příslušnost soudx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxu zapsán v katastru nemovitostí, měl v minulosti bydliště na území České republiky, avšak nyní bydlí v Rakouské republice, bude dána pravomoc českých sxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
xx xxxxxx xxxxxxxnost soudu však bude z důvodu absence její úpravy v nařízení určena podle § 88 písm. b), nikoliv podle § 86 odst. 1 či 2. Pouze tehdy, nemá-li žalovaný bydlxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxmoc) podle jeho vlastních právních předpisů, s výhradou čl. 18 odst. 1, čl. 21 odst. 2, čl. 24, 25 (článek 64 odst. 1 nařízení Brusel I
bis
). "Nelze-li přísxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxcech (pozn. aut.: nyní podle nařízení Brusel I
bis
), protože žalovaný je neznámého pobytu, tzn. nelze určit, zda má bydliště na území některého členskéxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxch pravidel České republiky" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2011, sp. zn. 33 Cdo 2485/2008). Pokud tedy v prvním shora citovaném příkladu týkaxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxc českého soudu projednat žalobu podanou proti této osobě dána podle § 86 odst. 1 a podle téhož ustanovení bude posuzována též místní příslušnost soudux
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxého ustanovení vyloučeno z důvodu zvláštní právní úpravy zakotvené v článcích 3-8 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18.12.2008, o příslušnosti, rozhxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxšnosti podle komentovaného ustanovení v případě volby soudu podle článku 4 odst. 1 písm. a), b) a c) bod ii) citovaného nařízení, pokud součástí dohody nxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xrvek týkat státu, s nímž Česká republika před vstupem do Evropské unie uzavřela mezinárodní smlouvu upravující pravomoc soudu k řízení ve věcech občanxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxzinárodní smlouvy, kterou je nutné v souladu s § 2 zákona o mezinárodním právu soukromém aplikovat přednostně před tímto zákonem, tj. i před § 86. Pokud xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxečností, v současnosti bydlet na Ukrajině, nebude pravomoc českého soudu projednat žalobu podanou proti němu ukrajinskou společností pro porušení sxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxení Brusel I
bis
. Podle článku 351 Smlouvy o fungování Evropské unie totiž práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených před 1. lednem 1958 nebo prx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xtraně druhé nejsou Smlouvou o Evropské unii a Smlouvou o fungování Evropské unie dotčeny (před Lisabonskou smlouvou bylo toto ustanovení v článku 307 oxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxpubliky a který nyní bydlí v Rakouské republice, způsobí na území České republiky škodu na movitém majetku ruské akciové společnosti, bude pravomoc čexxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
x xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx právu soukromém ve spojení s § 86 odst. 1 či § 87 odst. 1 písm. b), nýbrž podle čl. 38 odst. 3 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxskvě a vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 95/1983 Sb., který stanoví, že k řízení ve věcech náhrady škody, nejde-li o porušení povinností vyplývajících zx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx. V tomto případě by tak žalobce mohl využít komentované ustanovení § 86 odst. 1 pouze coby ustanovení upravující jen místní příslušnost soudu (mezináxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
Komentované ustanovení je výjimečné tím, že zakládá místní příslušnost na podmínce státního občanství žalovaného. Kdo je státním občanem České repxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxch zákonů (zákon o státním občanství České republiky). K pojmu obecný soud se odkazuje na komentář k § 85. Protože pravomoc a místní příslušnost patří k pxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xepublice, měl v České republice v minulosti bydliště, a pokud ano, jaké bylo poslední. V úvahu přichází zejména dotaz na centrální evidenci obyvatel, pxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx spočívající v tvrzení existence dřívějšího posledního bydliště žalovaného v České republice x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxh zákonných ustanovení dána. Lze je tedy aplikovat pouze tehdy, není-li místní příslušnost soudu založena žádným z ustanovení uvedených v § 84 a násl. xx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxkových práv zahrnuje širokou škálu nároků uplatňovaných z titulu věcných práv či práv ze závazkových vztahů. Majetkem je v souladu s § 489 obč. zák. třexx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxgistrovanou v naší republice (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18.12.2013, čj. 3 Cmo 316/2013-153); cenný papír (např. akcie) se za majexxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx4).
V naprosté většině případů, ve kterých je komentované ustanovení aplikováno, ten, proti němuž je uplatňováno majetkové právo, má sídlo či bydlxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxnost zakládá v řízení vždy mezinárodní prvek. Komentované ustanovení je proto nutné stejně jako u odstavce 1 považovat za součást mezinárodního práva xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxevším zakládá v majetkových sporech pravomoc českých soudů.
Podle usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10.6.1996, sp. zn. 5 Cmo 306/96: "Pravomoc xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xplatná na území České republiky u zdejší banky."
Jak uvádí usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.5.2005, sp. zn. 29 Odo 589/2004: "Pravomoc českých soxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxxx x mezinárodním právu soukromém) - založena i tím, že žalovaný má pohledávku za obchodní společností se sídlem v České republice." Podobně usnesení Nejvxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxárodním právu soukromém a procesním (pozn. aut.: nyní § 6 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém) - založena i tím, že žalovaný má obchodní podíl xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x x6 odst. 2 o. s. ř. rozlišovat mezi situací, kdy žalovaný vlastní podíl v obchodní xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx území České republiky vtělen do cenného papíru. Je-li tudíž žalovaný akcionářem akciové společnosti se sídlem na území České republiky, má majetek přxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx x xxxodu tohoto soudu nacházejí listinné akcie, s nimiž jsou spojena práva žalovaného jakožto akcionáře."
Pokud jde o vztah komentovaného ustanovení k xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx zák. nutné rozumět fyzickou osobu s bydlištěm nebo právnickou osobu se sídlem mimo území České republiky. I když se tato definice vztahuje pouze na občxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxí složka závodu vysvětlené níže. Místní příslušnost soudu podle komentovaného ustanovení lze stejně jako u odstavce 1 založit i v případě, že je dána míxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxost. S ohledem na obsah komentovaného ustanovení přichází jeho aplikace do úvahy zejména v majetkových věcech, i když ani ve věcech nemajetkových není xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxšnost podle tohoto ustanovení. Většinou proto půjde o vztahy vyplývající z podnikání zahraniční osoby.
Závodem je nutno podle § 502 obč. zák. rozuxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxidla slouží k jeho provozu. Organizační složkou závodu je podle § 503 odst. 1 obč. zák. především pobočka, což je taková část závodu, která vykazuje hosxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxtříku, jde o odštěpný závod; to platí i o jiné organizační složce, jestliže o ní jiný právní předpis stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku. Obexxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxené v § 43 tohoto zákona, a zahraniční právnické osoby se sídlem mimo Evropskou unii podnikající na území České republiky musí být zapsány v obchodním rxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx právnické osoby se sídlem na území Evropské unie, pro zahraniční fyzické osoby s bydlištěm na území Evropské unie a pro zahraniční fyzické osoby s bydlixxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxdené v písmeni a) oprávněného pobývat na území České republiky, c) státního občana třetího státu, kterému bylo v členském státě Evropské unie přiznáno xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxno povolení k dlouhodobému pobytu, a e) další fyzickou osobu, které vzniklo právo podnikat podle živnostenského zákona nebo jiného zákona. Tyto osobx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxu musely být zapsány v obchodním rejstříku. Zatímco u zahraničních osob uvedených v § 44 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob txx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxpadě ostatních zahraničních osob, v obchodním rejstříku nezapsaných, může být zjištění a prokázání takového umístění obtížnější. S ohledem na přednxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x
xxx
x xxxxx xx xxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xx. 7 upravuje ve většině případů kromě pravomoci též místní příslušnost konkrétního soudu, je však tato úvaha pouze akademická. Za zmínku snad stojí jen xxx xx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxže být v jiném členském státě žalována, jedná-li se o spor vyplývající z provozování pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny, u soudu místa, kde se tytx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx k odstavci 1.
Komentář k § 87
Komentátor: Mottl
Ustanovení § 87 představuje výjimku ze základního pravidla pro určení místní příslušxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx - viz § 84 a § 85a a komentář k nim.
Místní příslušnost soudu založená některou ze skutečností taxativně vyjmenovanou v ustanovení § 87 bývá tradičxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x9a) prolamuje tradiční obecnou zásadu, že každý, kdo je žalován, má právo být žalován u "svého" soudu, v jehož obvodu bydlí, sídlí nebo se zdržuje.
Z lxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxý totiž neovlivňuje to, že je žalován, proto zákon upřednostňuje jeho obecný soud. Zákonodárce vymezením důvodů, kdy se místní příslušnost obecného sxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx pro ochranu práv účastníků řízení ještě další důvody a skutečnosti, proč je vhodné nebo nezbytné, aby řízení probíhalo před jiným než obecným soudem žaxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxxxu a v ní vylíčí rozhodné skutečnosti podřaditelné pod skutkové podstaty § 87. Smyslem komentovaného ustanovení je určit, které z dalších věcně příslušxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxlobě) výslovně dovolá výběru dané příslušnosti soudu.
Smysl úpravy místní příslušnosti spočívá mj. v tom, aby nikdo (žalobce, ale ani žádný jiný účxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx soudu pro všechny, ač jinak by k tomu zákonné podmínky nebyly, lze považovat za jednání zneužívající právo na úkor strany žalované. Podle § 6 je přitom pxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxnovení § 11 odst. 2 o. s. ř. o možnosti konat řízení u kteréhokoliv z místně příslušných soudů neplatí absolutně. Spojí-li více žalobců zjevně účelově dx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxnoho z nich byla založena i příslušnost ostatních, jde o obcházení práva, které nevylučuje vyslovení místní nepříslušnosti vybraného soudu (§ 87 odstx x xxxxx xx xx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxě skutečnosti, které se dají podřadit pod některou ze skutkových podstat vyjmenovaných v § 87, a tím je místní příslušnost soudu k řízení založena a nemůxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxmitku místní nepříslušnosti, ne však proto, že k řízení je na místo soudu na výběr daného příslušný obecný soud žalovaného; žalovaný tedy nemůže zamezix xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxolik na roveň postavených místně příslušných soudů a žalobce z nich fakticky provádí výběr tím, že k některému podá žalobu. To je ostatně praktickým důsxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xxmůže již volbu změnit, neboť pro určení věcné a místní příslušnosti jsou rozhodné okolnosti, které tu jsou v době zahájení řízení (§ 11 odst. 1), tj. ke dnx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxm věcně příslušným. Věcnou příslušnost soud zkoumá kdykoliv za řízení z úřední povinnosti a nejsou-li splněny její podmínky, musí následovat postup dxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxvení § 104a. Místní příslušnost soudu se uplatní jen tam, kde je dána příslušnost věcná.
Pravidlo o místní příslušnosti na výběr dané se použije pouzx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxx. krajského soudu věcně příslušného k řízení v prvním stupni, v jehož obvodu se nachází obecný soud žalovaného) a namísto příslušnosti na výběr dané.
x xxxxx xxx
x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xít jen o pracovněprávní věc či nárok, k určení místní příslušnosti dle § 87 není rozhodná právní povaha žalobou uplatněného nároku. Stálým pracovištěx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx jako je služební cesta, krátkodobé přeložení pracovníka, atd. Na druhou stranu však stálé pracoviště může být uvažováno u sezónního výkonu práce, brixxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxlovaný nemusí práci provádět na základě pracovního poměru či jiných pracovněprávních smluvních instrumentů. Rozhodující je skutečnost, že žalovanx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxoliv s úmyslem zdržovat se zde trvale (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.6.2005, sp. zn. 30 Cdo 444/2004). Proto okolnost výkonu trestu odnětí svobxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx
x xxxxx xxx
xx xxxxxx xx xxíslušnosti soudu založené stálým pracovištěm žalovaného dle písm. a) je v případě místní příslušnosti odvíjející se od místa, kde došlo k újmě (k událoxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxou škodu či nemajetkovou újmu a o náhradu škody či jiné újmy. Není však již rozhodné, o jakou škodu či jinou újmu se jedná z pohledu hmotného práva. K tomu srxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xkody (§ 87 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.), se vztahuje i na řízení o náhradu nemajetkové újmy." (může jít tedy například o spor, v němž se bude žalobce domáhat přixxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxx poškozeného proti pojistiteli na plnění podle § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. spor z povinného ručeníxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx ze dne 24.4.2009, sp. zn. 21 Co 139/2009. Důvodem pro uvedený závěr je to, že se v těchto případech nejedná o nárok na náhradu škody, nýbrž jde o přímý nárok xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xojistitel se také nestává osobou odpovědnou za škodu namísto škůdce a nevstupuje do odpovědnostního vztahu mezi škůdcem a poškozeným. Vzhledem k tomux xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxící žalobci zvolit jiný místně příslušný soud namísto obecného soudu žalovaného. K povaze nároku blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2007, sxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxdpokládat, že soud probíhající v obvodu, kde leží místo vzniku škody či jiné újmy, bude mít usnadněno dokazování. Například tam, kde je zřejmé, a to již pxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxudu postačí, provede-li ji žalobce konkludentně, to znamená, podá-li u něj žalobu. Je však vhodné, aby se v návrhu příslušnosti podle komentovaného usxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxkát, který mi způsobil škodu, sídlo své kanceláře, přestože jeho bydliště je ve Žďáru nad Sázavou ...; ... k dopravní nehodě došlo v Jihlavě, jak je blíže xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xi může přehlédnout, vyslovit nepříslušnost a než se k němu spis vrátí poté, kdy jiný soud důvodně vysloví nesouhlas s postoupením, uplyne několik měsícxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x tomto případě je to však namístě.
K písm. c):
Vedle obecného soudu žalovaného je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizačnx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxzování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Ustanovení § 503 obč. zák. rozlišuje mezi pobočkou závodu a orgxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxčkou (§ 503 odst. 1 obč. zák.). Je-li pobočka zapsána do obchodního rejstříku, jedná se o odštěpný závod; to platí i o jiné organizační složce, pokud o ní jxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxch týkajících se odštěpného závodu ode dne, ke kterému byl jako vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního rejstříku. Ve smyslu komentovaného ustxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xůže být použito jako kritérium volby místní příslušnosti soudu.
Z hlediska určení místní příslušnosti není rozhodující, že organizační složka poxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xřipomenout, že nemá-li organizační složka právní subjektivitu, musí být v žalobě označena jako účastník řízení (na straně žalované) vlastní "mateřsxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxitimace. Organizační složka závodu pouze zakládá místní příslušnost soudu, a to právě opět z důvodu hospodárnosti řízení. Povaha sporu není rozhodujxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxrech z různých služeb poskytovaných organizačními složkami právnických osob.
V případě, že žaloba směřuje proti organizační složce státu (ve smyxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxst je dána obecným soudem státu určeným dle sídla organizační složky (viz § 85 odst. 5). Může však být dána příslušnost na výběr daná podle písm. b) tohoto xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
K písm. d):
Hned první velkou novelou občanského soudního řádu provedenou po listopadu 1989, zákonem č. 519/1991 Sb., byla s účinností od 1.1.1992 zxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x v jejich rámci na výběr daná místní příslušnost soudu, v jehož obvodu bylo umístěno sídlo burzy (§ 87 písm. f/ v tehdejším znění).
Ratio xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxí sídlo burzy, kde je předpoklad snazší dostupnosti důkazních prostředků.
Tzv. velkou novelou občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 30xxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxy na kapitálovém trhu a na obchody komoditní burze (§ 9 odst. 3 písm. p/ a q/ ve znění účinném od 1.1.2001), nicméně z hlediska místní příslušnosti na výběx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx2001).
V souvislosti s nabytím účinnosti zák. č. 188/2011 Sb., kterým byly významně změněny stěžejní zákony týkající se obchodování na kapitálovéx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx011 k novele občanského soudního řádu, jejímž cílem bylo legislativně technicky zapracovat do občanského soudního řádu terminologické změny v právxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxjmem "regulovaný trh" (rozuměno s investičními nástroji - viz § 55 odst. 1 ve spojení s § 3 zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu), dále byx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxka došlo ke sjednocení terminologie s pojmy užívanými v předpisech upravujících obchodování na kapitálovém trhu. Sjednocení terminologie se nedotkxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxanském soudním řádu (viz § 9 odst. 2 písm. k/ a § 87 odst. 1 písm. f/).
Nadále tedy je umožněno ve sporech z obchodů na organizovaném regulovaném trhu nxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxní příslušnost soudu podáním žaloby u soudu, jehož obvodu sídlí organizátor regulovaného trhu (§ 37 a násl. zák. č. 256/2004 Sb.), respektive provozovxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxsto, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru.
Vzorový dokument č. xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx rozkazu), jejichž předmětem je splnění povinnosti, může však jít i o žaloby jiné než znějící na zaplacení, např. na určení platnosti směnky. Věcně přísxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxho též krajský soud nacházející se v obvodu platebního místa určeného směnečným (šekovým) vztahem. Platební místo může být buď výslovně uvedeno na směxxx xxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxň místo jeho bydliště (§ 2 odst. 3 zák. č. 191/1950 Sb.).
"Přicházejí-li u místa splatnosti směnky v úvahu nejméně dvě obce shodného názvu, je na dlužnxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxužník při podpisu směnky na mysli" (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9.4.2013, čj. 5 Cmo 614/2013-121).
K písm. f):
Pro spory z obchodů na komodxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxovních obchodů ve smyslu § 2 zák. zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, k nim je věcně příslušný krajský soud dle § 9 odst. 2 písm. k).
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x x xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx-87 a místní příslušnost se řídí výlučně kritérii v § 88 uvedenými. Jestliže se jedná o případ výlučné místní příslušnosti, ale příslušný soud nelze uxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxodovat, nýbrž je též specifickým výrazem principu zákonného soudce. Občanský soudní řád (ovšem obdobně to platí u procesních předpisů soudního právx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxlušnost jiného soudu. V takové situaci musí být tato věc postupem podle ustanovení § xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxní též v případě vzájemného návrhu (§ 97).
K písm. a):
V případě vypořádání společného jmění manželů soudem (§ 765 odst. 2 obč. zák.) nebo jiného majexxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx je místně příslušným soud, který manželství účastníků rozvedl. Pokud bylo manželství rozvedeno cizozemským soudem, nelze § 88 písm. a) aplikovat a mxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxě vzájemné vyživovací povinnosti manželů.
K písm. b):
Příslušnost dle místa polohy nemovité věci (
forum rei sitae
) se uplatní v řízeních, kde jde o xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xrčení neplatnosti smlouvy uzavřené ohledně nemovité věci (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 25.4.1996, sp. zn. IV. ÚS 312/95), přezkoumáxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxproti tomu tam, kde jsou předmětem řízení "pouze" práva a povinnosti vyplývající z práva k nemovité věci, řídí se místní příslušnost obecnými ustanovexxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxst dle § 84-87. Příslušnost dle polohy nemovité věci se neuplatní v řízeních uvedených v § 88 písm. a).
K písm. c):
Ve sporech souvisejících s řízením x xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxým soud, u kterého probíhá řízení o pozůstalosti. Tradičně jde např. o spory o pravost závěti.
K písm. d):
K řízení o nahrazení souhlasu s vydáním přexxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x xxxxx xxx
x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxkonu rozhodnutí (§ 267) a o rozhodnutí o pravosti, výši, skupině nebo pořadí pohledávek přihlášených k rozvrhu (tzv.
excindační
xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxx, kde se rozhoduje o vyloučení věci z
exekuce
prováděné soudním exekutorem podle zák. č. 120/2001 Sb. (srov. např. usnesení Krajského soudu v Českých xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxx
x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxvozující železniční drážní dopravu na základě licence udělené drážním správním úřadem), a týká-li se spor jeho organizační jednotky, je místně příslxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
K písm. g):
K řízení o žalobě z hlavní intervence (§ 91a) je příslušný soud, u kterého probíhá řízení o věc nebo právo, na které si činí nárok hlavní intexxxxxx
x xxxxx xxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
K písm. i):
V řízeních o ochranu držby práva k věci (§ 1003 obč. zák., § 176 a násl. o. s. ř.) je příslušným obecný soud žalobce (§ 85). K řízení o ochranu dxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxstní příslušnost ve specifických sporech též zvláštní předpisy. Jako příklad lze uvést příslušnost Městského soudu v Praze (pracoviště Praha 2, Slezxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxentář k § 89
Komentátor: Doležal
Komentované ustanovení zakládá místní příslušnost soudu projednávajícího určitou věc, k jejímuž projednání a roxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxných žalob podaných v řízení žalovaným proti žalobci.
Společné xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xěcí (požaduje více nároků), popř. žalobu (návrh na zahájení řízení) podá více žalobců (navrhovatelů), kteří mají postavení samostatných společníků xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx společníků. Společné řízení o spojených věcech může být konáno též ze zákona. Například podle § 88 odst. 2 z. ř. s. s řízením o vyslovení neplatnosti rozxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxvacího práva v soukromé korporaci k újmě celku je spojeno každé další řízení o zneužití hlasovacího práva týkající se téhož případu, podle § 88 odst. 4 z. xx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxomé
korporace
, je-li tvrzeným důvodem neplatnosti stejný případ zneužití hlasovacího práva, podle § 422 z. ř. s. s řízením o určení otcovství je spojexx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxšením rodičů). Podle § 46 odst. 1 z. ř. s., nebylo-li řízení o svéprávnosti zastaveno podle § 35 odst. 2, soud zahájí řízení ve věcech opatrovnictví člověxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx řízení upravují např. § 49d odst. 2 a § 53 odst. 2 zákona č. 152/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, nxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxně podle § 112 odst. 1 v zájmu hospodárnosti řízení může soud spojit ke společnému řízení též věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvisejí xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxobci. Vzájemným návrhem je podle § 98, věty první, i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxst založená komentovaným ustanovením nepřichází do úvahy ve dvou případech.
První z nich je výslovně v komentovaném ustanovení zmíněn - k projednáxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx.
Žalobce podá u Okresního soudu v Klatovech proti žalovanému, který má bydliště v Klatovech, žalobu o zaplacení půjčky a zároveň se ve stejném podánx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxsán žalovaný, ten však vlastnické právo pozbyl tím, že je žalobce vydržel. V žalobě tedy žalobce spojil dvě různé věci a podáním žaloby bylo zahájeno spoxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xx větou první, k projednání žaloby o určení vlastnického práva však je výlučně místně příslušný Okresní soud ve Znojmě podle § 88 písm. b). Žalovaný proti xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxajícího v opakovaném neoprávněném vstupu žalobce na pozemek žalovaného. K projednání vzájemné žaloby je výlučně místně příslušný Okresní soud ve Znoxxx xxxxx x xx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxtek věcné příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí spojených věcí či vzájemných žalob. Ačkoliv to komentované ustanovení výslovně nestanoví, je xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxstí místní. Nedostatek věcné příslušnosti proto nelze zhojit zákonným ustanovením upravujícím pouhou místní příslušnost. Pokud žalobce ve shora poxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx věcně příslušným k projednání této spojené věci krajský soud. Uplatní-li žalovaný proti žalobci v zahájeném řízení vzájemnou žalobou právo na zaplacxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx soud.
Pokud nastane některý ze shora popsaných případů, vyloučí soud usnesením vydaným podle § 112 odst. 2 věci, které byly uvedeny v žalobě a které xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx v tomto samostatném řízení bude postupovat podle § 104a, popř. podle § 105. V případě výlučné místní příslušnosti jiného soudu tak neučiní pouze tehdy, xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx 2 s tím, že v tomto samostatném řízení bude postupovat taktéž podle § 104a, popř. podle § 105.
xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxným ustanovením založena, potom takto založená místní příslušnost podle ustanovení § 11 odst. 1, věty druhé a třetí, trvá až do skončení řízení o všech sxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxrý se věci ke spojení nehodí, proto nemá na již založenou místní příslušnost žádný vliv.
"Za stavu, kdy pouze Městský soud v Praze smí rozhodovat o nárxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxnné známky a obchodní firmy, je právě jen Městský soud v Praze" (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27.4.2012, čj. 3 Cmo 392/2011-53).
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxbchodních věcech", což je oproti úpravě současné rozdíl na první pohled nepatrný, avšak svým významem důležitý. Úprava účinná po uvedeném datu vycházx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx zavedení povinné předžalobní výzvy podle ustanovení § 142a; prodloužení lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu na 15 dnů) a který xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xorušil nějakou povinnost). Umožňuje totiž prorogaci výlučně ve věcech podnikatelských, což je užší pojem než věc obchodní, za kterou se běžně za staré xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxi spotřebitel. Typicky tak velké leasingové společnosti, banky, úvěrové společnosti, případně subjekty, jimž byly postoupeny pohledávky těchto "hxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxly často příslušnost ve smlouvách, například u svého obecného soudu, a to i v případech, kdy na straně dlužníka nebyl podnikatel, ale spotřebitel.
Sxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx ostatně svědčí následující judikatura:
Nejvyšší soud vyslovil například ve stanovisku sp. zn. Cpjn 200/2011 názor, podle kterého ""obchodní věcxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxu podle ustanovení § 262 odst. 1 obch. zák., nebo proto, že tak bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu určuje ustanovení § 261 odst. 3 obch. zákxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx x xxxxudku Evropského soudního dvora sp. zn. C-240/98 až C-248/98 se však objevil názor, že ujednání o místní příslušnosti soudu určeného podle sídla dodavaxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxemský soud nesmí aplikovat přímo; kdyby tak učinil, šlo by o horizontální přímý účinek směrnice zakázaný judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Vzxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx0/2011: "Podle ustanovení § 55 odst. 2 obč. zák. se pokládá za neplatné (s výjimkou uvedenou v § 56 odst. 2 obč. zák.) každé smluvní ujednání spotřebitelxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxk.), zejména pak ujednání vypočtené příkladmo v ustanovení § 56 odst. 3 obč. zák., a to bez zřetele k tomu, zda jde o ujednání sjednané individuálně. Prorxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xídla dodavatele (§ 52 odst. 2 obč. zák.), jak z hlediska územního, tak i dopravních možností, odporuje ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák., protože v rozporx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx"
Stejné stanovisko ovšem obsahuje i návod, jaký by měl být postup soudu v případě, že dospěje k závěru o neplatnosti prorogační doložky pro rozpor s cxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx aby se v určené lhůtě k této otázce vyjádřili, a definitivní závěr o absolutní neplatnosti prorogační doložky a následném postupu podle § 105 přijmout xx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxaznou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele.
Jinými slovy - Nejvyšší soud i v těchto případech odmítá (či spíše do 31.12.20xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxstech i autoři tohoto komentáře, kupříkladu v souvislosti s rozhodováním o náhradě nákladů řízení v takzvaných bagatelních sporech zahájených formuxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx o prorogaci nelze dovozovat bez xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xzdálenost bydliště spotřebitele od soudu, který má na základě prorogační doložky věc projednat."
S ohledem na jednoznačnou úpravu účinnou od 1.1.xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx podnikatelé na obou (více) stranách, čímž zákonodárce projevuje svoji vůli, že spotřebitel má vždy právo na svůj obecný soud a že nelze místní příslušnxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxádí dokazování, naplnění podmínek řízení se toliko osvědčuje na základě skutečností sdělených účastníky řízení a posouzení příslušných podkladů (zxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx osvědčení místní příslušnosti jakožto podmínky řízení stojící na zákonném důvodu - ujednání účastníků řízení podle § 89a o. s. ř. - postačuje předložxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxé v rámci řešení
prejudiciální otázky
k žalobnímu nároku, nikoliv však v rámci zkoumání podmínky řízení předcházejícího projednání věci."
V dnešxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx x xxxxxxxxx místní příslušnost (prorogační doložka), přechází možnost volby sjednaného soudu z původního podnikatele na postupníka. Na takto položenou otázku xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxch práv postupitele spojených s postupovanou pohledávkou, včetně procesního práva podat žalobu u dohodnutého soudu. Právní povaha závazkového vztaxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxatnění prorogační doložky, přestože závazkový vztah vzniklý ze smlouvy o postoupení pohledávky nelze považovat sám o sobě za podnikatelský. Důležitx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxdenému problému uvádí, že dohoda o místní příslušnosti má účinky ryze procesní a její obsah není dotčen změnou v osobě věřitele.
Také, je-li ve smlouxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxupováním pohledávky nemají na příslušnost vliv.
Soudní praxe dovozovala dříve, že možnost volby mezi místně příslušnými soudy má jenom žalobce. K xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxy možnost volby mezi místně příslušnými soudy stanovenými zákonem a dohodou účastníků, má pouze žalobce, a je jenom na žalobci, zda tuto možnost využijxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxtně příslušného soudu, soudu na výběr daného či soudu, jehož místní příslušnost si účastníci mezi sebou písemně dohodli. Dohody dle § 89a o. s. ř. se můžx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxení originálu či ověřeného opisu dohody v návrhu na zahájení řízení."
Uvedený názor však již byl překonán, a to zejména obecně závazným (na rozdíl od xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xoložky (dohody o prorogaci) se může v rámci smluvní autonomie dovolat i žalovaný: "V případě dohody o prorogaci dle § 89a o. s. ř. je třeba respektovat prxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xyloučena příslušnost soudů plynoucí ze zákona. Pokud tak obecné soudy nepostupují, porušují právo účastníků řízení na svobodné jednání dle čl. 2 odstx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxo soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny."
Takzvaná prorogační doložka se může týkat pouze místní příslušnosti, nikoliv příslušnosti věcné. Například jx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx Vymezeno negativně - nelze prorogační doložku uzavřít ani tam, kde je dána výlučná příslušnost dle § 88 (např. půjde o spor týkající se práva k nemovitoxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxory ze smlouvy o dílo ze dne 13.5.2012 bude řešit Okresní soud v Kroměříži." Nebo formulace může být obecná - "pro všechny budoucí vzniklé spory".
Ujexxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxnkrétní spory, jež mohou vzniknout. Půjde o doložku, která se týká eventuálních budoucích sporů vyplývajících ze smlouvy (
pro futuro
).
Prorogačnx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx
xx xxxx
x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxouvy xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxe setkat a dohodami "podle sídel" smluvních stran. Nejvyšší soud dovodil například ve svém usnesení ze dne 27.10.2016, sp. zn. 23 Cdo 4828/2016, že prorxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx vyplývajícím z jejich podnikatelské činnosti uzavřít i odkazem na obchodní podmínky umístěné na webových stránkách označených ve smlouvě uzavřené v xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx Cdo 240/2015).
Jistou dobu od účinnosti novely č. 293/2013 Sb. bude ještě existovat stav, kdy se na soudy budou obracet žalobci na základě prorogačxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxu až po 1.1.2014). V soudní praxi nepanuje zatím jednota v tom, jak tyto případy řešit, resp. zda lze "starou doložku uplatnit i v novém procesním režimu"x x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxa Městského soudu v Praze k tomu zaujala následující názor: "Z přechodných ustanovení vyplývá, že v řízeních zahájených od 1.1.2014 lze aplikovat jen § xxx xx xx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxteli."
Jde o logický závěr, s nímž se ztotožňují i autoři tohoto komentáře. Prorogační doložka je institutem procesního práva a lze ji uzavřít pro buxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxchovány, musí být tento úkon učiněn "v řízení" (srov. k tomu komentář k ustanovení § 355), nikoliv před jeho zahájením (například žaloba je také bez procxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx13, aby zůstaly zachovány její účinky, které jsou pro "slabšího účastníka řízení" méně výhodné. Místní příslušnost soudu není "nabyté právo"; jde o vexxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxého ujednání), děje se tak v režimu veřejného práva a jde o výkon státní moci; tedy
ex nunc
, bez ohledu na účinky předchozích ujednání. Státní moc se vykonxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxavřené mezi nepodnikateli. Pokud byla doložka uzavřena před 1.1.2014 mezi podnikateli, lze ji uplatnit i podle znění tohoto zákona účinného po uvedenxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
Komentář § 90
Komentátor: Janek, Trebatický, Vančurová
Osoby, o jejichž právech a povinnostech soud v řízení jedná a rozhoduje a k ochraně jejixxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xoud sice také rozhoduje, avšak jejichž participace na řízení je dána hlavně procesními důvody, jako jsou znalci, svědci, apod.), zákon označuje jako úxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xtrany sporu, je předmětem úpravy obsažené v komentovaném ustanovení.
Účastníci řízení, jehož předmětem je spor mezi dvěma stranami o vzájemná práxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxto pojmosloví držet. Osobu, která se u soudu žalobou domáhá ochrany svých práv, resp. přiznání (v podobě deklarace či konstituování) práv, která jí podxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxi, je pak nazývána žalovaným.
V souvislosti se změnami, které se promítly v rámci rekodifikace soukromého práva do procesních předpisů, již občansxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx 6 z. ř. s.).
V komentovaném ustanovení jde o procesní definici, která sama o sobě ještě nevypovídá nic o tom, zda takto označené osoby jsou nositeli i hxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxcné legitimace a z pouhého zákonného označení účastníků nelze ani nijak vyvozovat jejich případný konečný úspěch, resp. neúspěch ve věci. Je věcí hmotxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxlovaného, jím tvrzená práva svědčí, či nikoliv.
Například osoba věřitele z konkrétního právního vztahu (dejme tomu ze smlouvy o zápůjčce) nemusí kxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xalovaného; pouze v případě, kdy tomu tak je, tedy kdy na straně žalující vystupuje (oprávněně) věřitel a na straně žalované dlužník z tohoto právního xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xpozorňujeme na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.8.1999, sp. zn. 21 Cdo 2588/98: "V žalobě označený účastník, je-li fyzickou nebo právnickou osoboux xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx a pasivní procesní legitimace. Jestliže ten, kdo byl označen jako (odpůrce) žalovaný (má pasivní procesní legitimaci), není účastníkem hmotněprávnxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxu vztahů mezi žalobcem a žalovaným jsou žalobce a žalovaný již na základě toho, že takto byli při zahájení řízení označeni, nositeli procesních práv a poxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxká mezi nimi specifický (procesněprávní) vztah. To však samozřejmě za předpokladu, že jsou k tomu způsobilí a že byly splněny i ostatní podmínky řízení xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxvení § 19 (k podmínkám řízení pak srov. zejména komentář k § 103).
Okruh účastníků sporného řízení určuje žalobce, tj. sám žalobce rozhoduje o tom, kxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xy v řízení mělo vystupovat více žalobců, je nutný jejich souhlas. Náležitosti označení účastníků řízení stanoví § 79 odst. 1.
Žalobce musí před podáxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxahovat. Musí tedy pečlivě uvážit jak otázku věcné legitimace na obou stranách, tak i procesní způsobilosti všech jím označených účastníků. Chyba hned x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxí smlouvu na dodávku promítací techniky. Prodávajícím byl výrobce této techniky, smlouvu však za něj na základě příkazní smlouvy uzavírala zahraničnx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxd pozdního dodání zboží. K dodávce také skutečně došlo se zpožděním dvou měsíců. Provozovatel kina vyzval organizační složku k zaplacení smluvní pokuxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xložku. Jelikož ani k výzvě soudu žalobce označení žalovaného neopravil, soud nemohl jinak než řízení podle § 104 odst. 1 zastavit pro neodstranitelný xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xznačil přímo výše zmíněnou zahraniční právnickou osobu. Podmínky řízení byly splněny a soud žalobu věcně projednal. V řízení vyšlo najevo, že žalovanx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxílná součást smlouvy označena. Žalobce tedy opět neuspěl, neboť soud jeho žalobu zamítl pro nedostatek pasivní věcné legitimace. Teprve napotřetí ozxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xe formě úhrady smluvní pokuty. Přes dobu, kterou žalobce ztratil svými neúspěšnými pokusy, se mu naštěstí podařilo podat žalobu dříve, než byl jeho nárxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx žalované zahraniční osobě, a čas, který do tohoto trojího řízení musel investovat.
Vystupuje-li v řízení na jedné straně více osob, tuto pluralitu xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xe občanské soudní řízení ovládáno, jednou vymezený okruh účastníků nemusí být pro celé řízení konečný. V důsledku rozmanitých skutečností, které mohxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxm stanovených podmínek okruh účastníků měnit jak na straně žalující, tak žalované.
V zájmu zajištění toho, aby v žalobě označení účastníci řízení sxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xporu, která tu byla již v době podání žaloby nebo která nastala v průběhu řízení, zákon žalobci umožňuje stávající okruh účastníků podle § 92 a § 107a měxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxch účastníků vystoupil a místo něho do řízení vstoupila osoba jiná. V tomto duchu se vyjadřuje Nejvyšší soud například ve svém usnesení ze dne 21.7.2009x xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xměru stižen tím, že jeho žaloba je zamítnuta pro absenci pasivní věcné legitimace žalovaného či aktivní věcné legitimace jeho samotného. Jen v situacíxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxolností vypořádal ve smyslu § 107 o. s. ř. Není-li dána možnost nápravy, soud z důvodu existence neodstranitelné procesní překážky řízení zastaví."
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxá; rozšiřování poučovací povinnosti nad procesní rámec není přípustné (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.1.2017, sp. zn. 30 Cdo 3411/2016).
Kroxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxe třetí osoby formou tzv. hlavní intervence podle § 91a nebo v podobě vstupu vedlejšího účastníka do řízení xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxu s trendem projevujícím se ve většině členských zemí EU chybí speciální úprava účastenství v řízeních o tzv. skupinových žalobách (class actions), v nxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx žalobců jednajících přímo či prostřednictvím společného zvláštního zástupce, příp. nároků proti několika žalovaným. Příkladem mohou být řízení o nxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xředpisů apod. Jisté nakročení v tomto směru znamená tzv. squeeze out (§ 83 odst. 2 písm. c/) a aktuálně rovněž věcný záměr zákona o hromadných žalobách.
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxovaného, může, v závislosti na daných okolnostech, vystupovat na každé straně pouze jedna osoba, ale také několik osob současně. Nastane-li taková prxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxě žalované) či obapolného (na straně žalující i žalované). Nejen o tom, kdo bude v řízení vystupovat jako účastník (blíže srov. komentář k ustanovení § 9xxx xxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxavuje vzájemné vztahy účastníků sporu, jedná v řízení buď každý sám za sebe (§ 91 odst. 1), nebo úkony jednoho (z žalobců či žalovaných) platí i pro ostatnx x xxxx xx xx xxxxx xxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx každému společníkovi. V samostatném společenství jedná každý účastník sám za sebe, vůči každému z nich může být samostatně (i odlišně) rozhodnuto, lhxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xoci a jakmile uplyne lhůta k plnění, stává se i vykonatelným. Nerozlučný společník oproti tomu může podat odvolání včas, učiní-li tak v době, kdy alespox xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx ani ze smlouvy nevyplývá, že by předmět řízení nemohl být projednán vůči každému ze žalovaných samostatně, jde na jejich straně o společenství samostaxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxcké plurality ve sporném řízení spadá pod úpravu obsaženou v komentovaném ustanovení; hovoříme o samostatném či dobrovolném společenství (žalobců čx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xamostatným společenstvím je tedy to společenství, kde je možno o právech a povinnostech jednoho každého společníka rozhodovat nezávisle na právech čx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxiknout ve dvou modelových situacích:
-
již při zahájení řízení, a to tehdy, podá-li žalobu více žalobců nebo je-li označeno za účastníky řízení více xxxxxxxxxxx
x
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxtníků, nebo dokonce z rozhodnutí soudu tím, že spojí různé věci ke společnému projednání.
Klasickým příkladem samostatného společenství na stxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxví výstavce (či výstavců) vlastní směnky a směnečného rukojmího (směnečných rukojmích) za výstavce. Dalším příkladem jsou řízení o náhradu nemajetkxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx
x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxství na straně žalobců (a případně také na straně žalovaných) je v případě jejich plurality dáno např. v řízení o ochranu osobnosti."
Bylo-li jedním xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxh osob nezávisle na druhé, či na ostatních, právo uplatňovat občanskoprávní ochranu své osobnosti podle § 11 násl. obč. zák. sama. Obdobně bylo-li všxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxe každý z těchto subjektů odpovídat postižené fyzické osobě zvlášť, tj. samostatně. Tato skutečnost je podmíněna především též charakterem výlučnéhx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
Pro úplnost v této souvislosti rovněž upozorňujeme na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.1.2011, sp. zn. 21 Cdo 4593/2009, kde soud řešil otázku přípxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxvech (jde o tzv. objektivní kumulaci), nebo může některá svá práva uplatnit formou tzv. eventuálního petitu nebo tzv. alternativního petitu. V případxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxe potřebnou jistotu o tom, která z více osob má ve věci tzv. pasivní legitimaci, zákon mu umožňuje podat žalobu proti všem v úvahu přicházejícím osobám; txxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxlovaných poskytnutí plnění solidárně (společně a nerozdílně) nebo tak, že plněním některého ze žalovaných zaniká v rozsahu jeho plnění povinnost ostxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx žalovaných."
Každý ze společníků samostatného společenství jedná v řízení sám za sebe. Procesní úkony samostatného společníka se týkají pouze jexxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxnutí o nároku dalších společníků. Společnou je zde pouze stránka procesní, tedy to, že soud společně projednává všechny jejich nároky či povinnosti zpxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxmostatnému projednání, rozhoduje také o všech nárocích jednotlivých společníků jediným rozsudkem; může však nastat i situace, kdy o nároku některéhx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xn. 29 Cdo 177/2001: "Prohlášením konkursu na majetek dlužníka se nepřerušuje řízení vůči jeho samostatnému společníku v rozepři § 91 odst. 1 o. s. ř., § 1x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx
xxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxp. na povinnosti každého z nich musí soud hledět individuálně. Individuální je pak i procesní postavení každého takového společníka. Procesní úkony jxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xa sebe a nemůže konat za ostatní. Například jeden ze žalovaných může uzavřít smír s žalobcem pouze sám za sebe, nikoliv za všechny žalované. Tato skutečnxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx ze žalovaných v postavení samostatných společníků platí jen pro něj."
Rozhodnutí vydaná ve věci pak soud doručuje každému z účastníků zvlášť; pouzx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxstníků (například částečný rozsudek či předběžné opatření zavazující jen některého ze společníků), doručuje se takové rozhodnutí pouze jemu a samozxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxn xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xu tedy byla zásilka uložena na poště. Ten si ji, ač řádně vyzván, nevyzvedl v desetidenní lhůtě. Účinky doručení tak nastaly až dne 4. dubna po uplynutí úlxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxolání a podají je spolu ve stejný den, a to 11. dubna. Účastník, kterému bylo doručeno později, své odvolání podal v otevřené lhůtě, a pokud jsou splněny vxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxa skončila již 8. dubna, a soud tedy jeho odvolání odmítne jako opožděné, neboť rozsudek vůči němu nabyl právní moci již dnem 9. dubna.
Samostatnost pxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxx xěkterý ze samostatných společníků může být ve věci úspěšný, jiný naopak neuspěje - například z důvodu nedostatku věcné legitimace; srov. usnesení Nejxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxhodnutím soudu k solidárnímu plnění (ke společnému a nerozdílnému plnění) jsou společníky samostatnými."
V případě samostatného společenství pxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x). Vystupují-li žalobci v řízení jako samostatní společníci, je třeba náklady řízení žalovaného ve vztahu ke každému z nich posoudit samostatně a rozdxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxkladů žalovaného). Solidární povinnost žalobců k náhradě nákladů řízení nemohou založit ani případné důsledky spojené s neúspěchem společné žaloby xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxdnutí o věci ve vztahu mezi samostatnými společníky podle § 206 odst. 2 platí, že bylo-li rozhodnuto o několika právech se samostatným skutkovým záklaxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xěkteré účastníky, není právní moc výroku, který není napaden, odvoláním dotčena. To však neplatí v případech, kdy je na rozhodnutí o napadeném výroku zxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxí. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.7.1999, sp. zn. 20 Cdo 1753/98: "U nároku vycházejícího ze stejného skutkového základu přezkoxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xozepři, tu není rozhodná. Dlužno ovšem poznamenat, že uvedené úvahy se uplatní jen tehdy, bylo-li i o nárocích dalších žalovaných rozhodnuto věcně, nixxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxmu reaguje na
dispozitivní
úkon žalobce (srov. § xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxi o nerozlučné společenství ve smyslu § 91 odst. 2 (a v případě rozvedených manželů v řízení o náhradu škody o něj nejde), určuje okruh účastníků řízení žxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xejvyššího soudu ze dne 27.7.2017, sp. zn. 25 Cdo 2912/2017).
K odst. 2:
Oproti samostatnému společenství se se společenstvím nerozlučným soud setxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxstupující na jedné straně. Z hlediska hmotněprávního tak musí být základem žaloby právo nebo povinnost nedílné povahy. Jinými slovy - jedná se o ty situxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xystupovalo současně více osob (jedná se o taková společná práva nebo společné povinnosti, že se účinky rozhodnutí o věci musí vztahovat na všechny účasxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx
x
xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxx xxstat až v jeho průběhu, kdy do řízení vstoupí více nástupců původního účastníka.
Úkony jednoho z nerozlučných společníků platí i pro ostatní. Stxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xpolečníků odvolání, musí je soud posuzovat, jako kdyby bylo podáno všemi. Učiní-li opět jen jediný společník úkon ve lhůtě, má se za to, že lhůta byla zacxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxud v řízení pokračovat do doby, než tato překážka bude ustanovením opatrovníka odstraněna. Ačkoliv úkony jednoho z nerozlučných společníků platí i prx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xouhlasu všech účastníků vystupujících na příslušné straně.
Není tedy přípustné, aby jediný účastník rozhodl pouze o své vůli o osudu řízení, které xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxé smí učinit každý ze společníků sám bez ohledu na postoj ostatních (tzv. "obvyklé"), a procesní úkony, které mohou činit xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx na prvním místě platí, že jsou-li někteří nerozluční společníci činní (v řízení aktivní) a jiní nikoliv, platí, že procesní úkony činných společníků jxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xerozlučných společníků musely být vždy shodné (souhlasné); budou-li si vzájemně odporovat, musí soud přihlédnout k povaze a účinkům rozporných procxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxem, vyjmenované v § 91 odst. 2, větě druhé; k účinnosti těchto dispozitivních úkonů, tedy i ke změně žaloby, je třeba zásadně souhlasu všech účastníků, kxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxovány v § 91 odst. 2, větě druhé - jednoho ze společníků prospívají i ostatním, tedy jsou ku prospěchu společného práva nebo povinnosti z pohledu zájmu všxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xlediska úspěchu (vítězství) nerozlučných společníků vystupujících na jedné straně; ten pak vezme za účinný (závazný) pro všechny. K nečinnosti, popxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xízení, soud nepřihlédne.
Je-li cílem žalobcova nesouhlasu zmaření případného úspěchu žalujících nerozlučných společníků v řízení, je návrh změxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx 28.12.2017, sp. zn. 33 Cdo 5851/2016).
Pokud se řízení účastní nerozlučné společenství, musí soud vydat
meritorní
či jiné rozhodnutí, které bude xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx pak soud nerozlučným společníkům přizná nárok nebo stanoví povinnost všem stejně.
Příkladem nerozlučného společenství je návrh na zrušení věcnéxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxného břemene oprávnění.
K tomu judikoval býv. Nejvyšší soud ČSR např. ve svém usnesení ze dne 28.6.1977, sp. zn. 1 Cz 61/77: "Nerozlučné společenstvx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxtupují všichni spoluvlastníci nemovitosti zatížené věcným břemenem a na druhé straně všichni z věcného břemene oprávněni." Rovněž spoluvlastník doxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxrně častým příkladem sporů s prvkem nerozlučného společenství jsou spory o určení xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách se musí účastnit /buď jako žalobci, nebo jako žalovaní/ navrhovatxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxho předpisu předmět dražby zcizit, dražebník a vydražitel; na straně žalovaného je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky ve smyslu xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xobrovolné dražby podána u soudu do 3 měsíců ode dne jejího konání, právo na vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby nezaniklo, i když žaloba nexxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx § 92 o. s. ř.) až na návrh podaný po uplynutí této lhůty."
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.1.2006, sp. zn. 21 Cdo 569/2005, konstatuje: "Řízení o urxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x x x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xalobci, nebo jako žalovaní) navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel; na straně žalovaného jx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx7, sp. zn. 21 Cdo 3697/2016, závěr o neplatnosti dražby musí pro všechny nerozlučné společníky vyznít stejně. Z téhož judikátu rovněž vyplývá, že "stejxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx). Skutečnost, že se jeden z nerozlučných společníků stal nezpůsobilým být nadále účastníkem řízení (zanikl) a že nelze vůči němu v řízení pokračovat, xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxiká, vyžaduje-li to hmotněprávní povaha předmětu řízení.
Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele. K nabytí dědictví zůstavitelovými dědici nedochxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xe dědictví se sice nabývá smrtí zůstavitele (s účinností ke dni smrti zůstavitele), ale jen tehdy a v takové podobě, jak to vyplývá z usnesení o dědictví. xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxudu považováni za vlastníky všeho majetku patřícího do dědictví (všech věcí, pohledávek a jiných majetkových práv zůstavitele) a z právních úkonů, týxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxý podíl vyjadřuje míru, jakou se navzájem podílejí na těchto xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxlučných společníků (§ 91 odst. 2). Z uvedeného ve vztahu k (případné) zůstavitelově pohledávce vyplývá, že - nedošlo-li (dosud) mezi více dědici k jejíxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xůstavitelově dlužníku jsou dědici oprávněni (bez ohledu na to, zda jde o dluh dělitelný nebo nedělitelný) společně a nerozdílně; z užití ustanovení § 5xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxdávka zůstavitele dosud nebyla vypořádána mezi více dědici - pouze pro sebe, ale jen ve prospěch všech dědiců (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní (podrobněji komentář k § 153b odst. 2).
Nerozluční společníci dále platí společné náklady spolexxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxečenství účastníků, kteří jsou k této náhradě povinni, v úvahu jen u tzv. nerozlučných společníků. Nejde-li o tento druh společenství, je třeba o povinxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx 1, 2 a 3 (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.8.2017, sp. zn. 32 Cdo 669/2017).
V odvolacím řízení soud projedná věc v mezích, ve kterých sx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxsí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní, třebaže odvolání podal jen některý z úxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxtátor: Trebatický, Janek, Vančurová
Podle komentovaného ustanovení osoba, která se řízení neúčastní a která si činí nárok na věc nebo právo, jež je pxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxového řízení. Toto ustanovení upravuje pouze jednu (hospodárnější a rychlejší) možnost, označovanou jako hlavní intervence, jak může třetí osoba za xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxmáhat se ochrany svých práv v nalézacím řízení standardním způsobem (žalobou), a to i po skončení řízení, v němž měla možnost intervenovat.
Toto ustxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxvní intervence); na rozdíl od vedlejší intervence (vedlejšího účastenství podle ustanovení § 93), kdy do stávajícího řízení vstupuje nový účastník, xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xe již jednáno v jiném řízení) je zde hlavní intervent, na straně žalovaného pak vystupují účastníci původního řízení společně. Smyslem tohoto ustanovxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxkové řízení jsou následující:
U soudu probíhá řízení (to znamená, že dosud nebylo pravomocně skončeno) o určitou věc či právo. Na tuto věc, resp. práxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxou.
Aby mohl být úspěšný, musí hlavní intervent samozřejmě v žalobě svůj nárok na věc či právo tvrdit a prokázat. Jelikož hlavní intervence spadá do oxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xe žaloby musí být dále patrno, že jde o uplatnění práva podle komentovaného ustanovení (odkaz na zákonné ustanovení však nemusí být výslovně uveden).
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx nárok a uvede, že mezi žalovanými je o tento nárok vedeno dosud probíhající řízení (a toto řízení označí). Neučiní-li tak, mohl by soud přehlédnout souvxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxlušného soudu (jak místní, tak věcná příslušnost náleží soudu, u kterého je vedeno původní řízení), nemusel by se nepříslušný soud o existenci původníxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx naopak někoho, kdo mezi účastníky nepatří, nemůže se žalobou uspět pro nedostatek pasivní věcné legitimace.
K tomu upozorňujeme na usnesení Nejvyxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx s. ř. v případech, kdy se třetí osoba domnívá, že jí svědčí lepší hmotné právo k předmětu sporu než stranám, které o věci vedou soudní řízení. Účastenstvx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx intervenovaného řízení, xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxboť u obou popírá jejich nároky k věci nebo právu, o něž vedou mezi sebou spor, a vychází z předpokladu, že je to žalobce (hlavní intervent), komu ve skutečxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx je projednávána v probíhajícím řízení, avšak musí zcela nebo zčásti představovat konečné řešení právního poměru nebo práva, o něž v probíhajícím řízexx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxt úspěšná. Byla-li uplatněna hlavní intervence, soud při rozhodování o věci samé se vždy nejprve zabývá tím, zda je důvodná; je-li po právu, vyhoví jí vžxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxdání žaloby) do dne právní moci konečného rozhodnutí. Žaloba podaná před zahájením řízení či po jeho pravomocném skončení nemůže být úspěšná pro předčxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxečného řešení sporu mezi všemi účastníky, pokud jde o nárok intervencí uplatněný. S ohledem na to by měl být formulován i
petit
žaloby; zpravidla tedy bxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxní návrh vztažen pouze k této části. Pro úspěch ve věci je zde ovšem podmínkou, aby týž
petit
směřoval proti všem žalovaným.
Řízení o hlavní intervenxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxní souvisícího řízení a souvisejících možných budoucích problémů tak bude vždy na místě spojení obou věcí ke společnému projednání (srov. komentář k uxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xinančního, tak časového.
V rámci společného projednání věcí soud rozhoduje jediným rozsudkem, kterým řeší s konečnou platností spor mezi všemi účxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxmě zamítne. Pouze v případě neúspěchu interventa se bude soud zabývat i důvodností původní žaloby a rozhodne o ní stejně, jako kdyby k intervenci vůbec nxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx se dva účastníci přou o své právo věc držet a třetí osoba se domnívá, že toto právo náleží jí. Hlavní intervence se však uplatní i v dalších řízeních o splněxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xx xěl splatit do 14 dnů od podpisu kupní smlouvy. Ve smlouvě bylo uvedeno, že nebude-li kupní cena uhrazena včas, celá smlouva se od počátku ruší a kupující jx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xalobou na vydání věci. Krátce na to si vozidla parkujícího před rodinným domem pana Páleníčka povšiml pan Kulíšek, kterému byl před půl rokem odcizen vůx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxě o jeho vozidlo. Počká tedy u automobilu na řidiče a od něj se po krátké vzrušené debatě dozví, že se jmenuje Páleníček, vozidlo koupil od pana Vaňáska, ktxxx xx x xxx x xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxa uvedenými pány je skutečně vedeno řízení o vydání vozidla, a rozhodne se hájit svá práva hlavní intervencí. V žalobě řádně označí oba účastníky původnxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxa, tak pana Páleníčka), může si příslušnost soudu vybrat podle místa trvalého bydliště každého z nich, a protože pan Vaňásek bydlí v obvodu soudu pro Praxx xxx xxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxslušnosti a věc postoupí Okresnímu soudu v Benešově. Vyřizující soudce poté, co zjistí, že se jedná o hlavní intervenci, spojí obě věci ke společnému prxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx je uvedeno v technickém průkazu, který předložil k důkazu pan Kulíšek. Rozhodne tedy o věci rozsudkem, jehož výrok bude znít takto:
I. Žalovaní 1) a 2x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxček byl uznán povinným vydat vozidlo (opět přesná specifikace) žalovanému 2) Václavu Vaňáskovi, se zamítá.
III. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni spolexxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxě nahradit na nákladech státu České republice na účet Okresního soudu v Benešově číslo ....... částku ...... Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xkazuje přehled procesních situací, při nichž může dojít ke změně v tom, kdo bude účastníkem řízení a s kým je soud povede a ukončí:
Graf č. 3: Přehled zmxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxpení dalšího účastníka do řízení nebo záměny některého z dosavadních účastníků řízení. Zákon tímto způsobem umožňuje napravit nedostatek věcné legixxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxní žaloby (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.7.2010, sp. zn. 28 Cdo 652/2010), a který by jinak vedl k jejímu zamítnutí. Již z použité terminoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx x x xx xx xx (přibrání do řízení, ukončení účasti).
Smyslem obou institutů je tedy zabránit zamítnutí žaloby, lze-li nedostatek věcné legitimace napravit a xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxa letech řízení si "vzpomene" další subjekt, že by mohl být též účastníkem, což by řízení neúměrně zkomplikovalo, prodloužilo i prodražilo). Vedle uvexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxpení či záměnu účastníků tehdy, hrozilo-li by jinak žalobci zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku věcné legitimace; zároveň však musí brát v úvahu též hxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxadující rozsáhlejší dokazování."
Soud se přitom zabývá i tím, zda připuštěním dalšího účastníka či záměnou skutečně dojde k odstranění nedostatkx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx účastníků, bude žaloba stejně pro nedostatek věcné legitimace zamítnuta. Primárně ovšem jde o procesní rozhodnutí, v němž otázku legitimace neřeší dx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx, zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení či byl-li jejich nedostatek odstraněn. Záměnou účastníka tedy nelze řešit například nedostatek procesní xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxxxí.
Změny v okruhu účastníků nemůže soud připustit ani v případě žaloby trpící vadami, které přes výzvu soudu žalobce neodstranil, a která má tedy být xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxměny účastníků se týkají pouze řízení sporného, projevuje se zde zásada dispoziční. Z ní vyplývá, že takovýto postup je možný pouze na základě návrhu žaxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xe vstupem do řízení souhlasit. Není možné kohokoliv nutit, aby se stal v řízení žalobcem či společníkem na straně žalobce, neboť je právem každého procexxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx soud zjistit, zda ten, kdo má na základě návrhu na přistoupení či záměnu do řízení vstoupit jako žalobce či jeden ze žalobců, se vstupem souhlasí. Přitom xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx věci samé (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.9.2011, sp. zn. 21 Cdo 2856/2010). Naopak ti, kdo mají do řízení vstoupit na straně žaloxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxadě dispoziční zásady okruh žalovaných určuje žalobce jako pán sporu.
Po účinnosti souhrnné novely je důležitá provázanost institutů přistoupenx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x přistoupení dalšího účastníka nebo záměně účastníka, nastávají ve vztahu s novými účastníky účinky koncentrace (skutkový a důkazní stopstav; zákaz xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxedcích musí být účastníci poučeni v předvolání k tomuto jednání, jinak by koncentrace nenastala.
Ustanovení § 118b odst. 2 navazuje na názory, ktexx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxe, dojde-li k záměně či přistoupení, je tomu jinak: Procesní úkony účastníka, který vystoupil z řízení, nejsou závazné pro účastníka, který nastoupil xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxx xpravedlivě požadovat, aby nesl nepříznivé důsledky jeho případných procesních pochybení. Proto je třeba například provést znovu dokazování, aby noxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx.6.2011, sp. zn. 22 Cdo 3085/2009).
K odst. 1:
Úprava možnosti přistoupení účastníka se uplatní v řízení, v jehož průběhu bylo zjištěno, že právo, jxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx k založení aktivní legitimace ve věci. xxxx xxx x x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxgitimace je třeba, aby na straně žalované vystupovala ještě další osoba. Jde-li o takovýto nedostatek, jehož neodstranění by vedlo k zamítnutí žaloby xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxzlučného společenství ve smyslu § 91 (viz komentář k němu), kdy pluralita účastníků je z hmotněprávního hlediska předpokladem úspěchu ve věci.
Ke xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxx/2016: "Institut přistoupení do řízení umožňuje žalobci, aby odstranil nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v době zaháxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxhájeného řízení i vůči další nebo proti jiné osobě."
Má-li však žalobce v úmyslu domáhat se splnění povinnosti od jiného subjektu, který by s původníx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxí na straně žalované. Je nepřípustné, aby institut záměny byl obcházen tím, že žalobce navrhne, aby do řízení přistoupil další účastník, se záměrem posxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxího soudu ze dne 18.11.2014, sp. zn. 28 Cdo 3388/2014). Je-li při rozhodování o navrženém přistoupení do řízení zřejmé (nepochybné), že dosavadní žaloxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxpravu v tomto případě lze zjednat jen prostřednictvím záměny účastníka ve smyslu § 92 odst. 2. Stejně tak je nepřípustné, aby byl obcházen návrhem na vydxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxv účastník. Pokud žalobce označí v žalobě jinou fyzickou osobu se samostatnou účastnickou i procesní způsobilostí, než kterou zamýšlel žalovat, pak nxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxní Městského soudu v Praze ze dne 28.3.2014, sp. zn. 93 Co 154/2014).
Typickým případem přistoupení je procesní situace souvisící se společním jměnxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxen z nich a v průběhu řízení nedojde k přistoupení druhého, musí být pro nedostatek věcné aktivní legitimace zamítnuta. To platí i v případě, že by se naopxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxo nedostatek pasivní věcné legitimace. Příklad: Soudu byla podána žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci - stavební parcelex xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxce, nechť předloží listinné důkazy, jichž se v žalobě domáhá, do spisu je xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxt je sice skutečně ve spoluvlastnictví, oba podíly však náležejí do společného jmění manželů (žalobce a jeho manželky a žalovaného a jeho ženy). Listinxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxvokátem, poučí jej soud podle § 118a odst. 4 o právu podat návrh na přistoupení účastníků. Žalobce navrhne, aby na jeho straně přistoupila do řízení jehx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxdmínky řízení, neboť obě navrhované nové účastnice mají procesní způsobilost. Dále si pozitivně zodpoví i otázku, zda bude takový postup odpovídat záxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxštění nových účastnic do řízení bude moci být věc při dalším jednání skončena. Splněna je i podmínka procesní aktivity žalobce - návrh na přistoupení. Pxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxuhlas. V našem případě tomu tak nebylo, a soud tedy musel vyčkat jejího stanoviska. Jednání proto odročil o dva měsíce. Souhlas žalobcovy manželky byl sxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx jako další účastník přistoupila Iva Nová, nar. 1.3.1965, bytem ...
II. aby do řízení na straně žalovaného jako další účastník přistoupila Eva Janů, xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxcově návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno, takže by stěží mohl proti rozhodnutí něco oprávněně namítat, stejně jako nová žalobkyně, která se svým přistxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxtrně nemohly být vzneseny
relevantní
námitky, neboť žalobce svým návrhem pouze uplatnil dispoziční právo stanovit okruh účastníků.
Také žalobě x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxichni účastníci napadeného právního úkonu (smlouvy), popřípadě jejich právní nástupci; jinak je dán nedostatek (aktivní nebo pasivní) věcné legitixxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxo účastníka do řízení podle § 92 odst. 1 je odpovídající návrh žalobce obsahující identifikaci účastníka, jehož přistoupení do řízení žalobce navrhuxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu o návrhu. Při formulaci výroku postačí přidržet se textu zákona a uvést xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxícího účastníka způsobem podrobně popsaným v komentáři k § 79 odst. 1.
Uplatnění práv žalobou je právem žalobce, k jehož výkonu jej nelze nutit. Je loxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxého do řízení vázanému na podmínku (že žaloba bude vůči původnímu žalovanému zamítnuta) soud nepřihlíží (§ 41a odst. 2) - viz rozsudek Nejvyššího soudu x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x2 nelze obcházet, jak již bylo uvedeno v úvodu tohoto komentáře, úpravu obsaženou v občanském soudním řádu pro odstraňování případných nedostatků v pxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx).
Možnost soudu vyhovět návrhu na přistoupení dalšího účastníka do řízení je podmíněna i tím, že svým rozhodnutím nevytvoří procesní stav, který bx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xýt účastníkem řízení (§ 19), jestliže by tím ve vztahu k přistoupivšímu účastníku založil nedostatek své pravomoci (§ 7), věcné příslušnosti (§ 9) nebo xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxupení do řízení nebylo zřejmé, čeho se původní žalobce vůči přistoupivšímu účastníku na straně žalovaného žalobou domáhá, nebo čeho se přistoupivší úxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx šlo-li by o postup zjevně procesně neekonomický - viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.9.2017, sp. zn. 27 Cdo 542/2017, i výše uvedený příklad.
xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxž řízení probíhá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 319/2008).
Zaměření žaloby vůči dalšímu žalovanému návrhex xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxí možné. Žalobce v případě pochybností o tom, zda pasivní legitimace přešla na jiný subjekt, musí provést volbu, neboť svůj stav právní nejistoty může řxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx. zn. 28 Cdo 337/2007).
Běh promlčecí lhůty o právu účastníka, který přistoupil do řízení na straně žalobce, se staví dnem, kdy byl soudu doručen souhxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxní na základě usnesení, jímž soud připustí jeho přistoupení do řízení (§ 92 odst. 1), se běh hmotněprávních lhůt staví dnem, kdy návrh na jeho přistoupenx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx rozhodnutím, které vymezuje okruh účastníků řízení, aniž by však jakkoliv řešilo či předjímalo otázku věcné legitimace účastníků, tedy zda a kterému xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxzhodnutí o věci samé na základě provedeného dokazování a právního posouzení věc" (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2010, sp. zn. 23 Cdo xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xporu, která tu byla již v době zahájení řízení, nejde v případě, rozhodne-li se v průběhu již zahájeného řízení žalobce uplatnit svůj nárok (se samostatxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxcím mezi úvěrujícím a úvěrovaným se věřitel (žalobce) rozhodne uplatnit svůj nárok vedle dlužníka (stávajícího žalovaného) i proti ručiteli za dlužnxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxx xx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxstníka ani o změnu žaloby, ale o novou žalobu, a proto je s příslušným návrhem třeba nakládat odpovídajícím způsobem. "Navrhovatel může za řízení se souxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxuje i nadále, uplatní další samostatný nárok a dojde tak k tzv. objektivní kumulaci nároků. Žalobce tak nadále uplatňuje v řízení dva samostatné nárokyx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xároky se ke společnému projednání nehodí, rozhodne o vyloučení věci k samostatnému řízení (§ 112 odst. 2 o. s. ř.), nemůže však rozhodnout o nepřipuštěnx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx jehož přiznání se žalobce domáhá, mu vůči žalovanému nesvědčí (a to ani ve spojení s jinou osobou - kterýžto nedostatek by bylo lze odstranit formou přisxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxě nelegitimovaný účastník z řízení xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxbci způsobenou neodpovídá, a proto (aby předešel zamítnutí žaloby) navrhne záměnu žalovaného, tedy aby jeho osoba byla nahrazena někým jiným, o němž mx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxlovaný. Ten totiž může mít zájem, aby o právním vztahu mezi původními účastníky bylo rozhodnuto meritorně. Jelikož záměnou účastníků řízení pro toho, xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx (stejně jako o připuštění přistoupení dalšího účastníka) soud rozhoduje usnesením, proti němuž je přípustné odvolání (proti rozhodnutí odvolacího xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxdnění, souhlas případného nového žalobce, navíc pak souhlas žalovaného a odpovídající rozhodnutí soudu. I v případě záměny účastníka platí obecná úpxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxoklady pro vyhovění návrhu na záměnu účastníka. Jak vyplývá z již citované judikatury, soud kromě uvedené úpravy dbá i dalších zásad, na nichž civilní řxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx že je nepřípustným obcházením zákona, aby v zájmu vyhnout se případnému zamítnutí žaloby a potřebě získání souhlasu žalovaného se záměnou byl zákonem xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx věcně nelegitimovanému žalovanému částečně vzata zpět, nebo i proti němu žaloba zamítnuta. K tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2014, sp. zn. xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xby do řízení přistoupil další účastník (další žalovaný nebo další žalobce). Je-li tvrzeno, že aktivně věcně legitimován může být toliko žalobce, nemůxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxu na přistoupení by soud měl proto zkoumat, zda je původní účastník, na jehož straně je přistoupení navrhováno, věcně legitimován. Pokud tomu tak není, xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí nového účastníka, mohl by pak žalobce, který nebyl aktivně věcně legitimován, sám vzít žalobu zpět a ponechat na svém místě žalobce nového. V případě nxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx byl stav stejný jako po záměně účastníků, žalovaný by však byl zkrácen ve svém právu se záměnou nesouhlasit.
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x zde platí § 11 odst. 1, jsou tedy rozhodné okolnosti, které tu byly v době zahájení řízení. Záměnou účastníků končí řízení pro toho, kdo byl novým účastníxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxivšího účastníka, který není vázán úkony svého předchůdce, začíná od počátku), je třeba zároveň rozhodnout i o nákladech řízení ve vztahu mezi touto osxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx účastníků postupem podle § 92 odst. 2, pak původní (zaměňovaný) účastník řízení přestává být účastníkem řízení až právní mocí usnesení, jímž soud takoxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xákladů řízení tohoto účastníka. Důvodem, pro který je možno záměnu připustit, je vždy nedostatek věcné legitimace. Znamená to, že záměnu žalobce navrxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x 146 odst. 2, věta první, nejsou-li výjimečně dány důvody pro aplikaci § 150. Ať z řízení vystupuje, či ať z něj naopak vystupuje žalovaný, musí žalobce uhxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxud připouští, aby dosud žalovaná společnost XYZ, s. r. o., IČ: 1234567, se sídlem Praha 2, Americká 12, z řízení vystoupila a na její místo vstoupila spolxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x, Americká 12, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náklady řízení ve výši 25 000 Kč, k rukám její zástupkyně.
Navrhnout postup podle § 92 v podobě xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxo práva a ohledně případné poučovací povinnosti ze strany soudu platí obecná úprava obsažená (především) v jiných ustanoveních občanského soudního řxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxx xalován ještě další žalovaný (resp. co má být žalováno vůči takovému žalovanému), však z mezí procesních pravidel sporu zřetelně vybočuje, oslabovalo xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx ledna 1996, sp. zn. I. ÚS 56/95, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2007, sp. zn. 30 Cdo 4947/2007. Poučení žalobce o tom, že ve věci má či může být xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxního soudu ze dne 18.9.2018, sp. zn. IV. ÚS 3/18: "Není v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny, poskytne-li soud zaměxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx uplatňovat své nepromlčitelné právo na náhradu škody z titulu pracovního úrazu, jestliže původní zaměstnavatel se v průběhu doby složitě transformoxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx právní důsledky z toho pro další postup dovolatele vyplývají, je v takovém případě porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny." Nutnx xxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxa v důsledku přeměn na straně jejího zaměstnavatele natolik nepřehledná situace (nebylo zřejmé, kdo jí má nadále platit rentu), že ji nebyl schopen jedxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxtoupení nebo záměna účastníků možné nejsou (viz § 216 a § 243b); stejně je tomu i v řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení (§ 235b odst. 2). Ani zdx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xízení nebo na záměnu účastníka právní účinky, není třeba, aby odvolací soud o takovém návrhu vůbec rozhodoval. Uvedeným způsobem nemůže být v odvolacíx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx záměnu účastníka vypořádal v odůvodnění rozhodnutí, kterým rozhodne o odvolání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.3.2004, sp. zn. 30 Cdo 1506/2002xx
x xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxu okolností nastalých až v průběhu řízení. Připuštění a záměna účastníků proto nepřicházejí v úvahu při universální sukcesi dle § 107 a singulární sukxxxx xxx x xxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx míru účasti na xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxní neúčastnícím se osobám možnost ovlivnit jeho průběh tím, že do něj vstoupí za účelem podpory (pomoci) některé z procesních stran, tedy žalobce nebo žxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx, na jehož straně má vedlejší účastník ve sporu vystupovat, je proto samozřejmým předpokladem účasti vedlejšího účastníka v řízení. K tomu srov. usnesxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxí postavení toho účastníka, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, za předpokladu, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu. Zároxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnství tedy neslouží pouze k ochraně zájmů vedlejšího účastníka, ale zároveň i k ochraně zájmů hlavního účastníka řízení, na jehož stranu vedlejší účasxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xsrov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.2.1999, sp. zn. 20 Cdo 91/99, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.4.2008, sp. zn. 29 Odo 1019/2006, usnesení Vxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxho výsledku, tedy na vítězství jedné ze stran, příp. na smírném vyřešení sporu. Například je tomu tak v případech, kdy z povinnosti žalovaného mu vyplynx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx je typické především u pojištění; pojišťovny jsou také patrně nejčastějšími vedlejšími účastníky ve sporech a jejich účast může být ku prospěchu průbxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxrnému vyřešení sporu. Proto by se měl soud v těchto případech automaticky dotázat žalovaného (škůdce), zda není škodově pojištěn, a případně jeho pojixxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxišťovny na výsledku řízení ve smyslu § 93 odst. 1 o. s. ř. postačí, že mezi účastníkem a pojišťovnou je uzavřena pojistná smlouva, zahrnující též odpověxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxká i právnická, výjimečně i stát. V případě státu právní zájem na výsledku řízení ve smyslu § 93 odst. 1 o. s. ř. nelze vykládat pouze jako obecný zájem stáxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxcí, což úzce souvisí s působností jeho jednotlivých organizačních složek. Zájem na výsledku řízení proto nemusí mít pouze stát jako takový (Česká repuxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxobilost ani způsobilost být účastníkem řízení. Její zájem na výsledku řízení xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxtníkem na téže sporné straně, kde je účastníkem, za nějž vystupuje jiná organizační složka. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2015, spx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxo rozhodnutí předchází usnesení ze dne 27.3.2015, sp. zn. 21 Cdo 261/2014, které razí myšlenku, že procesní nástupnictví ve vztahu k vedlejšímu účastexxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xe stát.
Zájem na výsledku sporu je třeba založit na konkrétním právu, resp. právním vztahu vedlejšího účastníka s tím, že prohra strany, již hodlá v řxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx12-110, "o právní zájem na výsledku řízení ve smyslu ustanovení § 93 o. s. ř. se jedná tehdy, když rozhodnutím ve věci je dotčeno právní postavení vedlejxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xsnesení ze dne 23.8.2012, čj. 2 Cmo 142/2012-277: "Klíčovým předpokladem vedlejšího účastenství je právní zájem na vítězství některého z hlavních účxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxla jeho právního postavení. Pokud chce v řízení vystupovat jako vedlejší účastník "subdodavatel" žalobce, pak vztah mezi těmito subjekty je nezávislxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxodavatel vystupoval v řízení jako vedlejší účastník, neboť právní zájem na výsledku řízení ve smyslu ustanovení § 93 odst. 1 o. s. ř. nemá."
Výlučně xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxu blíže specifikován. Zákonodárce ponechává na úvaze soudu v každém konkrétním případě, jak jej vyloží a aplikuje. Zkoumání právního zájmu na výsledkx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxní. Při posuzování otázky právního zájmu vedlejších účastníků na výsledku řízení nelze akcentovat jen aspekt hmotněprávní, neboť právní zájem na výsxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xoudu z 5.8.2009, sp. zn. I. ÚS 2036/08, nebo z 8.12.2004, sp. zn. I. ÚS 553/03.
Typicky se lze s vedlejším účastnictvím setkat například ve sporech o náxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xá za něj v případě neúspěchu plnit. Vstup vedlejšího účastníka často průběhu řízení prospěje; soud by měl tedy vždy aktivně zjišťovat, zda není žalovanx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxě navrhovatele pouze z existujícího nájemního vztahu na základě platné nájemní smlouvy. Na užívání předmětu nájmu na základě bezesmluvního vztahu nexxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxlobám dle § 19 odst. 2 zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, Vrchní soud v Olomouci zaujal v usnesení z 5.12.2002, čj. 6 Cmo 63/2000-133, názor, že "xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxávo na oddělené uspokojení (§ 28 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání), které by mu umožňovalo, aby jeho zajištěná pohledávka byla uspokojena během konxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxní vedlejšího účastníka přímo dotčeno z hlediska jeho postavení věřitele v konkursním řízení. Hmotný zájem vedlejšího účastníka "na co největším pomxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxdlejšího účastníka. Podmínka právního zájmu vedlejšího účastníka na výsledku sporu není dána ani tím, že vedlejší účastník je podle svého tvrzení "váxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx vedlejšímu účastníkovi zakládal konkrétní právo k věcem, které mají být podle návrhu z podstaty vyloučeny."
Tyto závěry lze zobecnit i ve vztahu k jxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xožné, aby vystupoval vedle žalobce i žalovaného zároveň. To se v průběhu řízení formálně projevuje jak při jednání, kdy vedlejší účastník v jednací sínx xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxkové osoby, že jde o vedlejšího účastníka na straně žalobce nebo žalovaného (k tomu srov. komentář odst. 157 odst. 1 a zde uvedený příklad rozsudečné zněxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxtlivě každý společník. U společenství nerozlučného platí, že přistoupením k jednomu ze společníků přistupuje vedlejší účastník i ke všem ostatním.
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx x xovinností, které jsou shodné v procesních právech, s výjimkou úkonů, které znamenají dispozici s řízením nebo předmětem řízení, ale nikoliv v hmotnýcx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx podporuje procesní stranu, a proto může být například v témže řízení slyšen jako svědek.
K odst. 2:
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxm podáním, ale i ústně do protokolu (na záznam), což se děje zejména tehdy, je-li ten, kdo chce do řízení jako vedlejší účastník vstoupit, přítomen jednáxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xx xx xxxxxenou osobu obrací. Přitom je nevýznamné, zda účastník chce, aby vyzvaná osoba přistoupila jako vedlejší účastník na straně jeho, či u protistrany. Vstxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx do řízení den, kdy soudu došla jeho kladná odpověď na tuto výzvu. Vstup vedlejšího účastníka soud ostatním účastníkům oznámí buď písemně, nebo (v přípaxxx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxení, zatímco vedlejší účastník na straně žalovaného až v jeho průběhu. Může se tak stát v prvostupňovém řízení nebo v řízení o opravných prostředcích, vxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxo soudu ze dne 30.6.1999, sp. zn. 2 Cdon 1843/97).
Soud při vstupu vedlejšího účastníka zkoumá, zda má vstupující způsobilost být účastníkem řízení xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xako vedlejší účastník vstoupí subjekt, který nemá procesní způsobilost, soud řízení dle § 104 odst. 1 o. s. ř. ve vztahu tohoto subjektu k ostatním účasxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx2004-76).
K vedlejšímu účastenství nelze nikoho nutit; souhlas se vstupem do řízení je nutný vždy, ať má vedlejší účastník vystupovat na kterékolix xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxev vůle (sdělení či oznámení soudu), že subjekt do řízení jako vedlejší účastník vstupuje; k účinnému vstupu vedlejšího účastníka do řízení nestačí, žx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxx2005).
Má-li vstup vedlejšího účastníka do řízení sloužit k podpoře účastníka v jeho soudním sporu, je předpokladem vstupu této třetí osoby do řízexx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxko vedlejší účastník vstoupil, v řízení podporován, pouze jedná-li se o návrh (nesouhlas) někoho jiného než toho účastníka, kterého má vedlejší účastxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxně hodlá vedlejší účastník v řízení vystupovat, jeho vedlejší účastenství končí bez dalšího xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxává a rozhoduje o ní jen na návrh některé ze stran. Vedlejší účastenství založené v řízení před soudem prvního stupně může být zpochybněno i návrhem učinxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x x xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxník do řízení vstoupil již před soudem prvního stupně. I po právní moci rozhodnutí, kterým by odvolací soud vedlejší účastenství nepřipustil, by však nx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxtorně projednat. Právo disponovat s takovým odvoláním poté, co by vedlejší účastník přestal být účastníkem odvolacího řízení, by náleželo podporovaxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxením. Proti usnesení, jímž soud rozhodl o návrhu na nepřipuštění vedlejšího účastenství, je odvolání přípustné jen tehdy, rozhoduje-li o přípustnosxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx.2003, sp. zn. 26 Cdo 8/2003). "Proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o přípustnosti vedlxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
Jak bylo uvedeno v úvodu, podmínkou vedlejšího účastenství je právní zájem na výsledku sporu. Soud však tento právní zájem nezkoumá již při samotném xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xedlejšího účastenství, a teprve na základě takového návrhu se soud otázkou právního zájmu vedlejšího účastníka na výsledku sporu zabývá. Vedlejší účxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxpustnost jeho vedlejšího účastenství. Soud pak musí zjistit, zda se jedná skutečně o právní zájem na vítězství některého z účastníků, a to již existujíxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxce má právní zájem na výsledku sporu, půjde-li v něm o vlastnické právo k nemovitosti, ve které si pronajal od žalovaného, jehož vlastnictví je zpochybňxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxní pohledávky. Zde totiž výsledek sporu nebude mít dopad na právní sféru takové osoby, neboť právní vztah mezi ní a žalobcem se nijak nezmění. Šlo by pouzx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxíklad: Vilém Karas uzavřel s bankou smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xouladu s obchodními podmínkami učinila celý jeho dluh včetně příslušenství splatným. Na to jej zažalovala. Ručitel se o sporu dozvěděl, neboť na rozdíx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxí peníze a dluží stavební firmě nemalou částku za stavbu rodinného domu. Vědom si oprávněnosti nároku banky i zhoršujícího se postavení dlužníka, dospxx x xxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxžitelný majetek. Proto do řízení vstoupil na straně banky, tedy žalobce. Okamžikem, kdy soudu došlo všechny náležitosti splňující podání, v němž pan Kxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxěl soud žádné pochyby. Hlediskem právního zájmu se soud v této fázi nezabýval, přestože tvrzení v tomto směru v podání chyběla. Oznámil pouze přípisem oxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxdleně podal soudu návrh, ve kterém namítal, že vedlejší účastník ve skutečnosti nemá zájem na výsledku sporu, a pokud snad ano, rozhodně ne na vítězství xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xvrzení doloží. Vedlejší účastník písemným podáním seznámil soud jak se svým ručitelským závazkem za dluh žalovaného, tak i se zjištěními o jeho zhoršuxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xx níž se rozhodl v řízení vystupovat, šlo o jeho výsostnou volbu. Soud proto rozhodl usnesením, jehož výrok zněl:
Vstup Karla Kytky, bytem Aš, Kostelnx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxí práva a povinnosti v zásadě stejná jako účastník. "Stejnými právy a povinnostmi v řízení ve smyslu § 93 odst. 3, věty první, je nutno rozumět výlučně práxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xákladů může být přiznána, je ale vyloučeno, aby mu rozhodnutím ve věci samé bylo přisouzeno právo nebo byla uložena povinnost, jež tvoří předmět sporu vx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxjná práva a povinnosti jako účastník, jehož v řízení podporuje, se uplatní v průběhu civilního řízení. Na oprávnění vedlejšího účastníka podat opravnx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x x xodat žalobu na obnovu řízení nebo žalobu pro zmatečnost řeší § 231 odst. 1. Protože zákon nestanoví, že by vedlejší účastník mohl podat též dovolání protx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxvolacího soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 31.8.2010, sp. zn. 30 Cdo 4231/2008).
Podle § 203 odst. 1 vedlejší účastník může podat odvolání jen xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxstliže se jím podporovaný účastník odvolání vzdal či s tímto odvoláním nesouhlasí. Dle § 231 odst. 1 žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost můžx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xčastník nesouhlasí.
Vedlejší účastník je v občanském soudním řízení oprávněn účinně vznést námitku promlčení ve prospěch (hlavního) účastníka, xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxladě usnesení podle § 114b odst. 1 o. s. ř. (tzv. kvalifikovaná výzva k vyjádření k žalobě). Nejvyšší soud k tomu judikoval ve svém rozsudku ze dne 28.5.2xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xyjádří-li se ke kvalifikované výzvě k vyjádření k žalobě ve stanovené lhůtě a řádně za žalovaného vedlejší účastník, byť účastník sám se k výzvě nevyjádxxxx
xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xe jeho úkony do rozporu s úkony účastníka podporovaného, soud je posoudí po uvážení všech ostatních okolností (§ 93 odst. 3, věta třetí). Jako rozhodujíxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxím úkonem účastníka, na jehož straně vystupuje, zůstal-li ten v dotčeném směru nečinný.
Vedlejší účastník nemůže v rozporu s vůlí účastníka, kteréxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxi měnit, ani vzít zpět. Nemůže se ani vzdát nároku, na druhé straně pak nemůže nárok ani uznat. Vedlejší účastník nemůže sám uzavírat soudní smír, kterým xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxy takového smíru mají dotknout i jeho. Nemůže ani pokračovat v řízení přerušeném podle § 110 odst. 1, účinně vzít zpět odvolání podané tímto účastníkem, xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xx xx5/27, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 5.2.1932, sp. zn. R I 1069/31). "Jestliže účastník řízení podporovaný vedlejším účastníkem vzal své dovxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxým, kdo k němu není oprávněn" (usnesení Nejvyššího xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxišťovna, která bude plnit z titulu zákonného pojištění, může poškozený se škůdcem uzavřít smír, jehož se právě i pojišťovna stane účastníkem. Vedlejšx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xám. To však platí pouze tehdy, je-li tento účastník k podání odvolání legitimován. Pokud se takového práva vzdal či odvolání vzal zpět, vedlejší účastnxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xpoplatněné úkony vyměří soud vždy jemu. Neznamená to však, že by při vstupu do řízení zpětně platil poplatek za návrh, protože poplatková povinnost je vxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxěž pouze sám za sebe může žádat prominutí zmeškání lhůty (§ 58).
Soud má vůči vedlejšímu účastníku stejné povinnosti jako vůči účastníkům. Musí mu texx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xx xx xxxx vyjádřit ve stejném rozsahu jako účastníci.
Z jeho postavení v řízení plynou vedlejšímu účastníku i stejná práva a povinnosti jako účastníku, jehox xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxzení, prohraje-li jím podporovaná strana, vznikne mu stejně tak povinnost k náhradě nákladů řízení úspěšnému účastníku. Ve věci samé však žádnou povixxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xřípadě k zahájení řízení mezi ním a protistranou. Vedlejší účastenství proto nemůže založit překážku
litispendence
, a je tedy možné, aby vedlejší účaxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxraně mohou být zastoupeni tímtéž zástupcem. Jejich zájem na výsledku sporu musí být shodný.
Přesto, že má vedlejší účastník stejný zájem na výsledkx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxích úkonech. Zákon uvádí, že je soud posoudí po uvážení všech okolností. Hlavním kritériem je zde ovšem zájem a vůle účastníka. Zpravidla tedy bude postxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxpříklad námitka nedostatku věcné příslušnosti, důvodná námitka podjatosti, zpochybnění nepříznivého znaleckého posudku). To neplatí ve vztahu k úxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxe řízení dále účastnit, není k tomu zapotřebí žádného rozhodnutí soudu. Postačí, když soudu stejnou formou, jakou mohl do řízení vstoupit, tedy písemnx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxntátor: Jirsa
K odst. 1:
Zatímco podání žaloby (návrhu) je zcela v dispozici žalobce (navrhovatele), po zahájení řízení jsou již dispozice s návrhex xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xe změnou návrhu a co ještě nikoliv, jsou v některých případech nejasné, jak bude uvedeno na následujících příkladech. O definici změny se pokusil napříxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx spočívající v tom, že žalobce na základě stejného skutkového základu požaduje stejné plnění ve větším rozsahu, než se domáhal v návrhu (jde o tzv. rozšíxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx peněžité částky; na základě stejného skutkového stavu požaduje místo splnění povinnosti vydání určujícího výroku nebo naopak, tj. mění žalobu o plněxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxho o další rozhodující skutečnosti; na základě jiného skutkového stavu požaduje jiné plnění."
Žalobce (navrhovatel) si musí vždy pečlivě rozmyslxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx záměnu, přistoupení účastníků, částečné zpětvzetí žaloby) může mít negativní vliv na průběh řízení a znamenat oddálení končeného rozhodnutí. Totéž xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxormován, s čímž mohou nastat jisté procesní komplikace.
V zásadě platí, že "každá změna žaloby je k horšímu," zejména pokud jde o plynulost řízení, txxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxudem projednána v samostatném řízení.
Žalobce xxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxonce může návrh na změnu zamítnout, aniž by své rozhodnutí podrobněji odůvodňoval a aniž by proti němu bylo možné se bránit, protože odvolání v tomto příxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxá komunikace, je procesně nečinný, nevyzvedává si soudní zásilky, nevybírá datovou schránku, s velkou pravděpodobností se nedostaví ani k nařízenémx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxjenže nelze v případě rozhodnutí o připuštění změny vydat kontumační rozsudek, ale dokonce je nutno nařízené jednání odročit a změněnou žalobu nejprvx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxým se nově vymezuje předmět řízení (je žádáno více než v původní žalobě na stejném skutkovém základě, nebo totéž ale na jiném základě - viz např. rozsudek xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxho, v průběhu řízení se stanou splatnými další měsíční splátky, takže postupně, jak budou tyto splátky "uzrávat" k rozhodnutí, bude o ně rozšiřována žaxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxní ve věci péče o nezletilé dítě rodič nejprve navrhne, aby bylo rozhodnuto o výchově a výživě pro dobu po rozvodu manželství, a v průběhu řízení, s ohledex xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxž se o něm někdy chybně rozhoduje podle ustanovení § 95. V případě, že se žalobce (navrhovatel) rozhodne učinit předmětem řízení něco méně než doposud, jx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxně zastavit (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 3.10.2000, sp. zn. II. ÚS 20/99). Podstatný rozdíl oproti rozšíření žaloby je ten, že v přípaxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxovat ani takzvané upřesnění žaloby. Například: žaloba obsahuje v celém textu tvrzení o tom, že žalobce přenechal žalovanému částku 100 000 Kč, stejná čxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxvné chybě v psaní a že se samozřejmě domáhá zaplacení částky 100 000 Kč, nikoliv částky 10 000 Kč.
O upřesnění žaloby soud nerozhoduje samostatným usnxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx tvrzení. Taková situace je poněkud složitější. Žalobce může nejprve žalovat o zaplacení dlužného nájemného za nebytové prostory na základě nájemní sxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx, že se nadále bude domáhat vydání bezdůvodného obohacení ve výši nájemného obvyklého v místě a čase, která se liší od výše původní. Nebo: v průběhu řízenx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxvolení k výpovědi nájmu bytu, ale jeho vyklizení.
V prvním případě o změnu jde, neboť žalobce nejen žádá jiné plnění, ale i v jiné výši, odvislé od jinéxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx se odvíjela z jiného skutkového základu (tržní podmínky namísto plnění z nájemní smlouvy). K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxý vypracovat znalecký posudek, na základě kterého bude tvrdit, že výše obvyklého nájemného je ve skutečnosti nižší než nájemné sjednané v neplatné smlxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx ke změně právní kvalifikace, a náš proces je založen na zásadě, že účastník nemusí svůj nárok v žalobě (obraně) kvalifikovat podle hmotného práva (viz nxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxí soudu podle § 118a odst. 1, 2 a doplní tvrzení na základě výzvy. Opět jde o jistou formu změny žaloby, protože účastník doplňuje či mění svá žalobní tvrzxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxnout podle § 95 odst. 2 a změnu učiněnou doplňujícím podáním zamítnout. K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.11.2006, sp. zn. 33 Odo 13xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x o. s. ř. vylíčení rozhodujících skutečností, jichž je třeba pro posouzení věci; svůj nárok žalobce stále opírá o tentýž skutkový děj, který popsal v žaxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxučení soudu. V podstatě jde o upřesnění žaloby, o němž není nutno rozhodovat usnesením. Pokud však je doplnění zásadního charakteru, není významným prxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxhodovat.
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxodlení požaduje poplatek z prodlení a naopak, rovněž změnou žaloby, o níž je třeba rozhodnout usnesením podle komentovaného ustanovení; stejně tomu txx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxavek na jinou (vyšší) výši úroků (poplatku).
Je-li změna žaloby učiněna při jednání, připustí ji soud do protokolu (na záznam), usnesení vyhlásí a v xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xplněny předpoklady pro jednání v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 (viz shora).
Pokud se tedy žalobce chce co nejdříve domoci "svého" rozhodnuxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxčné míry by mohl odporovat zásadě procesní ekonomie, k jejímuž efektivnímu využití by změna žaloby - stejně jako použití řady dalších procesních instrxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxu, že na základě změny žaloby, kterou připustí, je třeba pečlivěji připravit první jednání ve věci, může již nařízené jednání odročit.
V této souvisxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx nejméně 10 dnů předem, aby se na ně mohli náležitě připravit. Přestože jde o lhůtu pořádkovou, může její nedodržení znamenat v některých případech poruxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxm způsobem (například podá žalobu nezastoupený žalobce, k jednání s ním přijde advokát a ten založí do spisu nové podání, které původní žalobu po skutkoxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx připustí a žádá od žalovaného, aby při něm bezprostředně reagoval. Tím spíše, nekoná-li se předem přípravné jednání a ke konci jednání prvního nastává xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxů před konáním jednání, a proto tedy soudu nezbude, než jednání odročit, požádá-li o to žalovaný; jinak by také byla porušena pravidla fair procesu.
xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xěl ještě před jednáním doručit účastníkům, například spolu s předvoláním. Je třeba připomenout, že usnesení a změnu žaloby je nutno doručit podle § 49 xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxat i v případě nepřítomnosti některého x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxutkovou souvislost s dříve uplatněným nárokem), zásadně nepřípustná - takový postup by totiž zásadním způsobem odporoval zásadě dvojinstančnosti oxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxe 8.1.1998, sp. zn. 2 Cdon 753/97 a ze dne 15.7.2010. sp. zn. 26 Cdo 2778/2009.
Podle toho, kdy je změna žaloby učiněna, liší se postup soudu. Z tohoto hlxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxoby) přistoupil obezřetně a promyšleně a zda při svém projevu vůle dodržel všechny náležitosti, jež od něj právní předpis očekává.
K nepřípustnostx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxtosti podle ustanovení § 42 odst. 4 ve spojení s § 79 odst. 1 a musí také logicky navazovat na žalobu původní. Nesmí se stát, že tvrzení obsažená ve změněnx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xk tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.3.2007, sp. zn. 21 Cdo 1207/2006). Proto je pro přehlednost vhodnější pojmout do změněné žaloby i xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxrdí nově.
Pokud se na straně žalující jedná o nerozlučné společenství (§ 91 odst. 2), může být změna žaloby účinně provedena jen tehdy, jestliže na ni xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxtnutí slevy z ceny za dílo při opravě domu, který je ve společném jmění manželů, a původní žalobu podají oba manželé, je třeba též její změnu podepsat oběmxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx
xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx že změnu žaloby připustí, vyhlásí o tom usnesení v případě, že je vydává při jednání. Jestliže se tak stane v rámci přípravy jednání, vyhotoví usnesení o xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxby, takže výrok usnesení by mohl například znít:
Podle § 95 odst. 1 o. s. ř. se připouští změna žaloby podle podání žalobce ze dne 20.7.2014, takže žalxxxx
xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxé.
Graf č. 4: Postup soudu při změně žaloby.
K odst. 2:
Do jiného světla se dostalo s účinností od 1.7.2009 (tzv. souhrnná novela občanského sxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxjména komentáře k § 114c, 118b. Mění-li žalobce žalobu a nejde-li jen o její upřesnění (viz shora), neobejde se to zpravidla bez nových skutkových tvrzexxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x buď v jeho závěru, případně uplynutím poskytnuté soudcovské lhůty po jeho skončení, anebo v závěru prvního jednání (§ 118b odst. 1), výjimečně uplynuxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxková tvrzení. Zákon totiž výslovně uvádí (§ 118b odst. 2, věta první), že byla-li připuštěna změna žaloby, nejsou tím účinky koncentrace (§ 118b odst. 1x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xx xx xxz nových tvrzení neobjede, anebo se jedná jen o upřesnění, o kterém soud nerozhoduje - pouze konstatuje do protokolu, případně zachytí na záznam.
O nxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xouze a skutečně jen tehdy, jestliže by v řízení o změněném návrhu nastala zcela odlišná skutková situace a bylo by třeba provést řadu nových důkazů k jinýx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xědom, že proti jeho rozhodnutí není odvolání přípustné. I v případě zamítavého rozhodnutí by měl vždy v rámci pravidel fair procesu své rozhodnutí odůvxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxu srov. i nález Ústavního soudu ze dne 7.5.2013, sp. zn. I. ÚS 4181/12: "Principu práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobox xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x xxxřipuštění změny žaloby." Obdobně též nález ze dne 27.5.2014, sp. zn. IV. ÚS 2403/13.
Například: Žalobce se domáhá zaplacení částky 100 000 Kč na záklxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx x xa jakých okolností byla předána žalovanému právě částka 100 000 Kč. V závěru jednání však začne žalobce tvrdit, že téhož dne byla žalobcem žalovanému přxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx x x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxmu, co bylo do té doby předmětem řízení, tedy k předání částky 100 000 Kč, nelze z provedeného dokazování čerpat skutková zjištění též k údajné zápůjčce dxxxxxx xxx xxx xxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxný jako v případě výroku vyhovujícího, pouze s tím rozdílem, že bude uvozen slovy
změna žaloby učiněná podáním ze dne ... se nepřipouští
nebo
zxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxí návrhu na změnu, aby tak žalobce byl se zamítavým rozhodnutím srozuměn, mohl na ně reagovat a zvolit odpovídající procesní taktiku. Je naopak nevhodnxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxhu na změnu. K této problematice judikoval Ústavní soud v nálezu ze dne 4.12.2002, sp. zn. IV. ÚS 157/02: "Jakkoliv by bylo možno i připustit, že stěžovatxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xpůsobem navazuje na navržený
petit
rozšířené žaloby tak, jak byla formulována u jednání dne 31.8.1999, nelze v daném případě přehlížet, že výzva k odsxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxní (nařídil podání znaleckého posudku). Výzvu učinil soud teprve u jednání dne 10.4.2001, aniž přitom byla jasně stanovena lhůta k odstranění vad, a anx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxní žaloby ze dne 31.8.1999 nepovažuje za dostačující, dále ve věci jednal ve dnech 3.5.2001, 24.5.2001, a o nepřipuštění této změny návrhu rozhodl teprxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx žalobce dodržovat podmínky ustanovení § 42 o. s. ř., je u těchto podání, s nimiž jsou spojeny hmotněprávní účinky, třeba důsledně trvat na neprodleném pxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xdpovídá "stanoveným postupům soudu" ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny."
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxady dispoziční. V souvislosti se zpětvzetím budeme hovořit zejména o žalobě. Návrh může vzít zpět každý účastník, který má procesní způsobilost (viz § xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xpětvzetí návrhu ve věci, která není jen běžnou záležitostí dítěte, je k němu třeba, stejně jako k podání návrhu, souhlas opatrovnického soudu (§ 461 občx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx vzít následně žalobu podanou za ně rodiči zpět. Nejčastěji však taková situace nastává v řízení o určení výživného pro dítě. Zatímco do doby zletilosti xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxx.2008, sp. zn. I. ÚS 564/07: "V předmětné věci je nutno rozlišovat období do dosažení zletilosti dítěte a období po dosažení jeho zletilosti. Dosažením xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xosažení zletilosti dítěte je však možné řízení o určení výživného konat i bez návrhu, jak již bylo řečeno výše. Navíc je zapotřebí přihlédnout i k té skutxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xýživného, jež měl poskytovat otec. Je proto nezbytné, aby obecný soud - bez ohledu na to, že zletilý syn již dále v řízení pokračovat nehodlá, protože se s xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx xxmůže občana omezit v tom, aby se obrátil v rámci realizace ústavních práv se svým nárokem na soud, stejně tak jej nemůže nikdo omezit v dispozicích se žaloxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxbě povinnosti hradit náklady řízení protistraně a 20% soudního poplatku.
Je-li návrh podán u soudu, musí účastník počítat s tím, že tímto okamžikem xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxidly. Ne všichni účastníci si to uvědomují a mnozí podávají návrhy k soudu bezmyšlenkovitě, při každém náznaku sporu, což mj. odporuje i elementárním pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxu situaci rozumně, jinak než prostřednictvím soudního řízení, např. mediací dle zákona č. 202/2012 Sb.
Zpětvzetí xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxsobů ukončení soudního řízení.
Soudci mají zpětvzetí v oblibě; v jeho důsledku se totiž nemusejí zabývat věcí meritorně. To platí bezvýjimečně u zpxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxe být vzata zpět v části, ve které se navrhovatel domáhal přiznání jednoho z více nároků (je žalováno o vydání věci a náhradu škody a žalobce vezme žalobu zxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xhrady dluhu žalobu "omezí"), anebo je žaloba podána proti více žalovaným a je vzata zpět proti některému z nich.
Zpětvzetí musí mít obecné náležitosxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xapř. usnesení Nejvyššího soudu z 29.5.1997, sp. zn. 2 Cdon 1646/96). "Jakkoliv ustanovení § 96 a 146 o. s. ř. hovoří o vzetí návrhu zpět, nejde o předepsxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxyklým, když sdělí, že na žalobě anebo jiném návrhu netrvají a soudy i ostatní účastníci tomu běžně rozumí tak, že jde o jinou formu vyjádření zpětvzetí přxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxít tzv. doložku proti nečinnosti (§ 101 odst. 4) a vyzvat navrhovatele, aby sdělil, zda bere návrh v určité lhůtě zpět, s tím, že pokud nezareaguje na výzvxx xxxx xx xxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xrostřednictvím provozovatele poštovních služeb či datových schránek; někdy je předáno v průběhu nařízeného jednání a pak založeno do spisu. Je vhodnx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxstníkům (nemají-li datovou schránku). Poměrně často dochází též k "ústnímu" zpětvzetí při nařízeném jednání. Zpětvzetí je potom zachyceno v protokoxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx konsensu účastníků, většinou na základě pokusu soudce o smír, lze předpokládat, že účastníci se nebudou takovému rozhodnutí bránit opravnými prostřxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x doručit krátkou cestou.
Faxové a "prosté" e-mailové (bez zaručeného podpisu) zpětvzetí musí být do tří dnů doplněno odevzdáním originálu nebo stexxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx xxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxoveným způsobem legalizovaný podpis žalobce, pak soud postupuje správně, když takovéto podání považuje za vadné a postupem podle § 43 o. s. ř. se pokusx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx x. s. ř. zastavit" (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.12.2012, sp. zn. 26 Cdo 3595/2011).
Zpětvzetí tedy lze doručit soudu prostřednictvím vexxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xení třeba doplnit do tří dnů písemně.
Zákon neurčuje zvláštní náležitosti zpětvzetí; musí tedy z něj být patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činíx xxxxx xxxx xx xxxx x xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xiněno. Má to totiž úzký vztah k ustanovení § 146 a k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Je-li návrh vzat zpět bezdůvodně, hradí náklady řízení ten, kdo xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxady ten, proti komu směřovala žaloba, která byla následně vzata zpět.
Není-li zpětvzetí nijak odůvodněno (byť by k němu měl žalobce pádné důvody), sxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxzhodne o nákladech řízení tak, že je uloží nahradit tomu, kdo vzal návrh zpět (§ 146 odst. 2, věta první). Zpětvzetí by tedy mělo obsahovat stručnou pasáž x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx."
Z toho dále plyne zvláštní náležitost zpětvzetí, má-li ten, kdo je činí, v úmyslu co nejrychleji ukončit soudní řízení, a to specifikace nákladů řxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxdovat by měla stručná pasáž o nákladech řízení, například: 1) "protože žalovaný zaplatil dluh až po podání žaloby, žádám též náhradu nákladů řízení ve vxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xe nebudu domáhat nákladů řízení, jejich náhradu nežádám."
Mělo by být samozřejmostí, aby advokáti, kteří žádají náhradu, náklady řízení ve zpětvzxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx náhradu žádají za soudní poplatek, kolik úkonů právní služby vykonali, kolik paušálních náhrad uplatňují, zda žádají daň z přidané hodnoty, případně xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxže obyčejně následuje zbytečné odvolání a musí proběhnout odvolací řízení.
V této souvislosti je třeba připomenout, že v některých případech je žaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxdávány nepřipraveně a na základě neověřených informací. Žalobce musí potom počítat s tím, že může hradit v případě zpětvzetí náklady řízení ve značné vxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x
xxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxt do svého konečného rozhodnutí, přestože to povinností účastníka není.
Petit
může mít následující podobu: "Navrhuji tedy, aby soud vydal usnesení: xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxx21.""
Pro účely vrácení soudního poplatku je při zpětvzetí vhodné uvést způsob, jímž se tak má stát; vrácení na účet, jehož číslo je ve zpětvzetí uvedxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxisí i usnesení Vrchního soudu v Praze z 18.6.2014, čj. 3 Cmo 425/2013-44, který dospěl k závěru: "Zastavení řízení z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení xxxxxx xx xx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxi proto, že soud již začal jednat ve věci samé. Rozhodnout o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby ještě předtím, než začalo být ve věci jednáno, lze pouzx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx souvislost s nákladovým rozhodováním, neboť v těchto případech soud hodnotí procesní zavinění na zastavení řízení (§ 146 odst. 2 o. s. ř.). Platí, že jax xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxvení řízení, ovšem s podstatným rozdílem. Při nesplnění poplatkové povinnosti - bez dalšího; u zpětvzetí soud zkoumá, zda k němu došlo bezdůvodně anebx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxní před zpětvzetím žaloby.
Zákon č. 30/2000 Sb. zavedl do našeho procesního práva institut odvolání procesního úkonu (§ 41a odst. 4), tedy i zpětvzxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxí, může dojet osobně k soudu a zde v podatelně podat písemné odvolání úkonu. Potom soud ke zpětvzetí nepřihlíží.
Změní-li xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx žalobce s novou žalobou obrátit na soud. Je to možné, protože usnesením o zastavení řízení pro zpětvzetí, i když se jedná o konečné rozhodnutí, nevzniká xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xxx xxxxxxxxx
x x xxxx xxxxx xxx
xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxomlčecí lhůty, která se po dobu trvání soudního řízení staví, neběží (§ 649 obč. zák.), a doba, po kterou probíhalo původní řízení, se do celkové promlčexx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxsti s promlčením může konkrétně znamenat nepozornost při počítání běhu promlčecí lhůty celkový neúspěch v věci.
Příklad (pozn. aut.: ještě v režimx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxé měl být dluh zaplacen do 31.12.2006. Protože dlužník nezaplatil žádnou částku do termínu splatnosti, byla po předchozích upomínkách podána věřitelxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx uplynulo již 6 měsíců. Dne 1.6.2007 tedy bylo zahájeno soudní řízení, v jehož průběhu žalovaný dlužník ústně přislíbil žalujícímu věřiteli, že dluh vrxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx7, tímto okamžikem řízení pravomocně skončilo, což má ve vztahu k promlčecí době důsledek, že začala opět běžet dnem 1.9.2007. Do jejího konce však zbývxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx dluh 30 000 Kč. Věřitel se nejprve nechal ukolébat tím, že dlužník splácí. Když splácet přestal, věřitel nejprve vyčkával, zda nedojde k dalším platbámx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx až 1.4.2010, v přesvědčení, že mu začala běžet nová tříletá promlčecí doba od 1.7.2008, tedy po uplynutí nového, avšak ústně sjednaného termínu splatnxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx dohody o narovnání, takže stále běží původní promlčecí doba, jejíž běh byl pouze po dobu soudního řízení, tedy tři měsíce (1.6.2007 - 31.8.2007) pozastxxxx x xxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxuhu byla podána až dne 1.4.2010, došlo k marnému uplynutí tříleté promlčecí doby, jejíž konec připadne na 28.2.2010. Jelikož dlužník nebude brát žádné xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xro pláč, neboť přijde o zbytek dluhu ve výši 30 000 Kč, o zaplacený soudní poplatek 1500 Kč a ještě pravděpodobně nahradí náklady protistraně.
Poměrnx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxoby. Žaloba je tedy vzata xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxm usnesení vysloví, že pokračuje v řízení, a druhým současně řízení zastaví pro zpětvzetí. Podle autorů se však jedná o postup zbytečně komplikovaný a nxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxd tím, že rozhodne o zastavení, deklaruje vůli pokračovat v řízení.
Častá je situace, kdy se po zahájení řízení účastník dostane do úpadku ve smyslu zxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xbrátil na žalobce s přípisem:
Vzhledem k tomu, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24.5.2019, čj. 93 INS 35/2019-13, bylo rozhodnuto o úpadku xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx přihlásil v insolvenčním řízení.
Stává se potom často, že žalobce zváží svoji situaci, zejména s ohledem na to, že řízení může být několik let přerušxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxvci. Autoři však považují za nutné poukázat na názor vztahující se analogicky i k insolvenčnímu řízení (§ 263 zák. č. 182/2006 Sb.), který se objevuje naxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxkona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a nebyl-li (tam, kde to zákon umožňuje) příslušnou osobou podán návrh na pokračování v řízení, nelxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxbně."
Ke zpětvzetí vzájemného návrhu srov. komentář k § 97.
K odst. 2:
O zastavení řízení, částečném i úplném, rozhoduje soud usnesením, proti kxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xyplývají z obsahu spisu (srov. komentář k § 169 odst. 2). Odůvodnit není nutné ani nákladový výrok v časté situaci, kdy soud rozhodne, že žádný z účastníkx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxnnost k náhradě či ji výjimečně nepřiznává, je třeba nákladový výrok písemně odůvodnit.
Podobně jako jiná usnesení musí být rozhodnutí o zastavení xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx usnesení.
Neodůvodňované usnesení o úplném zastavení řízení musí obsahovat vlastní výrok:
Řízení se podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro úpxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxeré dosud nenabylo právní moci. Návrh lze vzít zpět do okamžiku, než rozhodne odvolací soud. K tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 9.1.2002x xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxo, že o připuštění zpětvzetí je možno rozhodnout i poté, kdy již rozhodl soud prvního stupně, a jeho rozhodnutí není dosud v právní moci (§ 208 o. s. ř.), nixxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx dříve, než odvolací soud o odvolání rozhodne. V opačném případě by totiž podle názoru Ústavního soudu vznikla situace, kdy by vedle sebe existovalo novx x
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xávrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx odkazovat. Zrušované rozhodnutí soud ve výroku přesně označí, aby nebylo zaměnitelné s jiným, což lze učinit uvedením soudu, který rozhodnutí vydal, xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx x xx odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro úplné zpětvzetí žaloby.
Žalobce může vzít žalobu zpět dokonce i po vyhlášení (vydání) rozhodnutí odvolacím soudem. Sxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xne 25.10.2017, sp. zn. 23 Cdo 2268/2017).
V § 96 odst. 2, věta druhá, je pamatováno i na situaci, kdy je po vydání rozhodnutí žaloba vzata zpět jenom čásxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxdnutí, které se zpětvzetí týká, a jeho "zbytek" ponechá v platnosti, což je situace, se kterou se v soudní praxi setkáváme zřídka.
Výrok xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxému uloženo zaplatit žalobci částku 50 000 Kč, a v této části se řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby.
Je-li návrh xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxtnerství) vyžádat souhlas ostatních účastníků se zpětvzetím, a teprve poté rozhodnout buď o zastavení řízení, nebo o neúčinnosti zpětvzetí.
Na výxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xízení, musí dodatečně vydat doplňující rozhodnutí (§ 166), proti kterému je přípustné odvolání, což řízení zbytečně prodlužuje. Především nesmí soux xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxdů řízení.
To připadá v úvahu zejména tam, kde žalobce ve zpětvzetí výslovně prohlásí, že se účastníci dohodli, že nikdo náhradu nepožaduje (zejménx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxhrady nákladů je důležité, kdo zavinil, že řízení bylo zastaveno, přičemž se presumuje, že samotné zpětvzetí lze považovat za zaviněné procesní jednáxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxo (nejčastěji v důsledku splnění povinnosti požadované žalobou), se žalobce (navrhovatel) zbavuje povinnosti k náhradě nákladů řízení a ta postihujx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxní bylo zastaveno, a objasnit to v odůvodnění, je-li účastníkovi ukládána povinnost k náhradě nákladů. Svědčí-li jednomu z účastníků povinnost k náhrxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxnosti, případně způsob placení nákladů.
Není-li účastník zastoupen, výrok zní:
Žalobce (žalovaný) je povinen nahradit žalovanému do tří dnů ox xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx. k rukám zástupce žalobce (žalovaného).
K xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx
x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxnění i to, že účastník je povinen částku odpovídající nákladům řízení zaplatit na účet účastníka (zástupce) u konkrétního peněžního ústavu s uvedením xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxx x xxxxxdě nákladů řízení mezi účastníky se v praxi opomíjí rozhodovat o náhradě nákladů státu (§ 148), například nezálohovaného znalečného a svědečného. Stáxx xxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxadě nákladů by měl znít přibližně takto:
Žalobce (žalovaný) je povinen nahradit státu do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí náklady řízení ve vxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx
xxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxanovení § 160 odst. 1, takže zásadně by měla být stanovena obecná pariční lhůta tří dnů, ve výjimečných a odůvodněných případech delší. Odůvodnění rozhxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxi ke zpětvzetí před prvním jednáním, je třeba rozhodnout o jeho vrácení (§ 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Žalobce však musí počíxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxhradit zbývajících 20% v rámci rozhodnutí o náhradě mezi účastníky.
V otázce vracení soudních poplatků v řízeních zahájených před účinností novelx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxoblematiky vnesl jasno Ústavní soud, který dospěl ve svém nálezu ze dne 18.12.2012, sp. zn. I. ÚS 3296/12, k názoru odlišnému od dřívější judikatury. Noxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xa základě toho uzavřel, že u všech řízení zahájených před účinností novely se vracejí soudní poplatky podle pro poplatníka příznivějšího § 10 zákona č. xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx zn. 5 Cmo 41/2010: "Jestliže podle § 111 odst. 1 o. s. ř. neběží lhůty v důsledku přerušení řízení, neběží po stejnou dobu ani lhůta pro vrácení soudního pxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro úplné zpětvzetí žaloby. Žádný z účastníků nemá podle § 146 odst. 2, věta druhá, o. s. ř.
a contrario
právo na náhradu náxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxdu v XY část soudního poplatku zaplaceného ve výši 1600 Kč.
Pasáž s odůvodněním nákladového výroku by měla obsahovat vysvětlení, z jakého důvodu bylx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxtník jako náhradu platit. Nesmíme zapomenout, že v některých případech, kdy na jedné straně vystupuje vedlejší účastník, mohou mu vzniknout náklady, x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xčastník vedlejší v řízení podporuje.
Také v případě bezdůvodného zpětvzetí vzájemné žaloby musí žalovaný počítat z případnou náhradou nákladů říxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxení žalobce o tom, že je ve sporu aktivně legitimován a na základě jeho nepodloženého tvrzení podal vzájemnou žalobu, musí za to nést procesní důsledky, xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xrocesní zavinění účastníků samostatně."
Vydané rozhodnutí o zastavení řízení pro zpětvzetí je třeba doručit účastníkům. Usnesení se nedoručuje xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xoučasnosti znamená použití obálky vzor III, doručuje-li se poštou.
S usnesením je vhodné doručit účastníkovi, který zpětvzetí nepodal, i stejnopxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx návrh je vzat zpět těsně po jeho podání, v době, kdy ještě nebyl protistraně (ostatním účastníkům) doručen a není jí tedy nic známo o existenci soudního řxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxkovi (zpravidla žalovanému), který o existenci řízení neměl vědomost nebo ji pravděpodobně mít nemohl - usuzováno z faktu, že mu nebyl doručen návrh. Uxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x spis založí na spisovnu.
Uvedený postup není procesně zcela čistý, avšak je praktický, xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxylo ustupováno a v situaci, kdy se žalovaný (ten, kdo návrh nepodal) ještě o existenci řízení nedozvěděl, doručovat usnesení o zastavení jen tomu účastxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xástečně a ve výroku je třeba přesně vymezit rozsah zastavení řízení, aby bylo v jeho dalším průběhu jasné, koho a čeho se týká. Pokud je žaloba vzata zpět zxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xodat odvolání, což s sebou ovšem může přinášet různá procesní úskalí. Je třeba počítat například s tím, že účastníci, kteří chtějí oddálit okamžik konexxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxba spis předložit odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání, což znamená zbytečné prodloužení řízení. Je proto praktické, aby soudce ponechal rozhodnxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxi jednání podáno odvolání, není nezbytné odročovat - soudce může ve věci jednat a vynést rozsudek. Usnesení o částečném zastavení řízení může potom tvoxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xedy vzata zpět ohledně jednoho z více uplatněných nároků (např. se žaluje o zaplacení dlužného nájemného a o vyklizení bytu; jde v podstatě o dvě žaloby sxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxnesení obsahoval nejen přesné vymezení, v jaké části se řízení zastavuje, ale i toho, v jaké části bude v řízení pokračováno. Pokud je žaloba (návrh) omexxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxde v řízení dále jednat.
Každá spojená žaloba musí být soudem samostatně zpoplatněna. Zvlášť musí být zaplacen poplatek za každou část žaloby (použxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x částečném zastavení řízení, musí rozhodnout o vrácení 80% soudního poplatku za část žaloby, o které již nebude dále jednáno, dojde-li k zastavení řízexx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxodňovaného usnesení znít takto:
Řízení se podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby v té části, ve které se žalobce domáhal zxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxa tak je "omezována" o částku, kterou žalovaný po jejím podání zaplatí. Opět je třeba rozhodnout o vrácení části soudního poplatku, dojde-li k částečnéxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxtí o 20% snížený soudní poplatek ve výši 2000 Kč).
Je-li takto řízení částečně zastaveno a předmětem sporu zůstane zaplacení "omezené" peněžité čásxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxerého vyplývá, ohledně jaké částky se nadále jedná. Například:
Řízení se podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby v té částxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxním jednáním, mělo by usnesení obsahovat ještě druhý výrok:
Žalobci se vrací podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. z účtu Okresního soxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxžité upozornění: Průběžně vracen může být poplatek ve značné výši. Nejen v těchto případech je třeba vrátit poplatek již v průběhu řízení a nečekat na jexx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xoplatníkovi pohledávka za státem, má právo na vrácení peněz, které zaplatil na účet soudu nebo prostřednictvím kolků. Pravidelně se totiž stává, že se xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xřed tím, než se spis založí na spisovnu a je třeba jej spisově a poplatkově prověřit. Vyšší soudní úřednice, čekatel nebo soudce tak může zjistit, že již pxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxd, když nabude právní moci rozhodnutí o částečném zastavení a vrácení části poplatku, nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o vrácení (§ 10a odsxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx délku řízení. Postup by tedy měl být tento: Soudce rozhodne o částečném zastavení řízení a vrácení poplatku, kancelář vyhotoví platební poukaz účtárnxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx nebo se věnuje vlastní rozhodovací činnosti.
V případě opomenutí s vrácením poplatku se jedná o nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 xxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x x xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xaplacena žalovaným celá jistina, řízení je ohledně jejího zaplacení pro částečné zpětvzetí zastaveno a předmětem sporu zůstane pouze zaplacení úrokx x xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x vzniku a existenci dluhu, nově to jsou skutečnosti o prodlení s jeho zaplacením. Protože v žalobě o zaplacení dluhu bývá pravidelně odbyta část, která sx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxa, buď formou prostého přípisu, případně i výzvy podle ustanovení § 118a odst. 1 nebo § 43 odst. 1. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx pro zmeškání.
Zvláštní situace může nastat, když podle žalobce soud překročí rámec jeho zpětvzetí a rozhodne o zastavení řízení i v části, o které si xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx částky, která vznikla jako dluh souvisící s hospodařením se společnou věcí. Žaloba je vzata zpět, pokud se žalobce domáhal vypořádání spoluvlastnictxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxání nebo podáním návrhu na vydání doplňujícího usnesení.
3. Návrh (žaloba) může směřovat proti více účastníkům. Často bývá žalováno takzvaně "z opxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xegitimovány. V průběhu řízení se situace vyjasní a žalobce (navrhovatel) vezme žalobu zpět proti některému účastníkovi, proti němuž žaloba směřuje. xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxovení § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby.
Zastavuje-li soudce řízení proti jednomu z žalovaných, pro kterého také řízení xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxětvzetí žaloby (k tomu srov. komentář k § 146).
Je-li žaloba vzata částečně zpět proti některému z žalovaných, je třeba, aby ještě před nařízením prvxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xozhodl.
Neobvyklá xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxklou situaci je třeba vyřešit, neboť žalovaný zemřel, žalobce na žalobě netrvá a soud musí nějakým způsobem řízení ukončit. Nejde přitom fakticky o to jx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x procesně bezvadně tak, že soud usnesení doručí dědicům zemřelého žalovaného. Není však nezbytné čekat, až bude ukončeno dědické řízení, neboť to může xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxastníkovi, a je-li znám, doručit usnesení všem dědicům.
Od okamžiku doručení poslednímu z nich se počítá patnáctidenní odvolací lhůta, po jejímž uxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx a doručit usnesení jemu.
Zemře-li v průběhu řízení žalobce a není zde důvod pro zastavení podle ustanovení § 107 odst. 5, věta první, je vhodné dotázax xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xůsledku může znamenat uzavření mimosoudní dohody a zpětvzetí žaloby.
Pokud na straně, která má v úmyslu vzít návrh zpět, vystupuje více účastníků, x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx všichni účastníci (viz § 91 odst. 2 a komentář k němu), protože jde o významný procesní úkon. Taková situace by nastala například v řízení, v němž by na stxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxtatného (§ 91 odst. 1 a komentář k němu), kdy vedle sebe podá návrh více účastníků a každý z nich se domáhá samostatného nároku. Tehdy může být řízení částxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xe vztahu žalobce A proti žalovaným se řízení se podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby.
Bude potom ovšem třeba xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxat procesní zavinění při zpětvzetí návrhu ve vztahu k povinnosti nahradit náklady řízení (§ 146).
K odst. 3, 4:
Účastník, proti kterému návrh směřuxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xby se za několik měsíců neocitl v totožné situaci, v novém řízení, zahájeném na základě dalšího návrhu, třeba i šikanózního.
Má-li se soud zabývat váxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxm ze strany žalovaného, lhostejno, zda dobrovolně, či pod "hrozbou"
exekuce
vykonatelných rozhodnutí, nedisponuje již žalovaný žádným vážným důvoxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxovy zákona "ostatní účastníci") mohou tedy z vážných důvodů se zpětvzetím nesouhlasit, jinými slovy, domáhat se toho, aby bylo v řízení přes zpětvzetí xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxmečně návrh na určení neplatnosti manželství nebo určení, zda tu manželství je či není, a analogicky i partnerství, kde platí speciální úprava podle usxxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxuace, kdy nelze vyslovit neúčinnost zpětvzetí, pro kterou není určující druh řízení, ale jeho fáze.
Pod pojmem začátek jednání nemá zákon na tomto mxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxezený v ustanovení § 118 odst. 1, podle něhož předseda senátu "po zahájení jednání" vyzve žalobce (navrhovatele), aby přednesl žalobu (návrh). Jak uváxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx žalovaného: "Začátek jednání (což nutno považovat za synonymum s termínem zahájení jednání) je dán sdělením předmětu projednávané věci soudem, na cox xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xůže vzít žalobu bez omezení zpět jen do okamžiku, kdy je nařízeno první jednání (§ 118 odst. 1) a při něm sdělen předmět projednávané věci, nikoliv až do okxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxce žalobu zpět, je k tomu třeba souhlasu žalovaného, s tím, že následně, v případě nesouhlasu, soud zkoumá, zda jsou k němu vážné důvody. Citovaný
judikáx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxřádání SJM nařídil jednání, k němuž se dostavila jen žalovaná (žalobce se omluvil). Následně žalobce "nechal uplynout tříletou lhůtu" podle ustanovexx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x důsledku uplynutí hmotně právní prekluzívní lhůty.
Dále je také nutné pečlivě rozlišovat mezi samotným jednáním, které musí, až na výjimky, skončxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx rokem) podle ustanovení § 114a odst. 2 písm. f). Ve věci totiž může proběhnout přípravné jednání, při něm je učiněn pokus o smír, v jehož důsledku vezme naxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxrh směřuje, se nemůže domáhat vyslovení neúčinnosti zpětvzetí. K tomu srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28.5.2009, sp. zn. 21 Co 26xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx a dospěje-li k pozitivnímu závěru, vysloví usnesením, že zpětvzetí návrhu není účinné. Proti tomuto usnesení je odvolání přípustné. Výrok bude znít nxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxčováno.
Komentované ustanovení do jisté míry omezuje oprávnění žalobce při dispozici se žalobou během již zahájeného soudního řízení a upravuje ixxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxou, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem. Podobné normy přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxhlasu se zpětvzetím žaloby zákon nestanoví, z jakých přesných hledisek má soud vycházet.
Na soudu je, aby v každém konkrétním případu zvážil, zda skxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxloba o vyklizení bytu, protože je zpochybňována platnost nájemní smlouvy a sám žalovaný má zájem na tom, aby věděl "na čem je", tedy aby soud vyslovil jasxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxé cti (například mediálně známá osoba) a je přesvědčen o své pravdě. Situace se mohou různit, vždy je však třeba mít na paměti, že pokud zákon stanoví, že mxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx.2003, sp. zn. 30 Cdo 1171/2002: "Vážným důvodem pro nepřipuštění zpětvzetí žaloby se zpravidla rozumí okolnosti, z nichž lze dovodit, že zpětvzetím nxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx domáhat rozhodnutí o sporném nároku (například vypořádání společného jmění manželů). Žalovaný musí uvést důvod, pro který xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxželů zpět až v odvolacím řízení, tedy v době, kdy již uplynula zákonná lhůta tří let pro podání žaloby (u společného jmění je úprava v této souvislosti obdxxxx x x xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxřádání podle pravidel uvedených v § 742 obč. zák., protože by nastala
fikce
podílového spoluvlastnictví (a stejných podílů) k některým věcem dříve tvxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxého plyne, že "
relevantní
vážné důvody, pro které by zpětvzetí žaloby nemělo být účinné, a o žalobě by mělo být rozhodnuto meritorně, jsou dány zejména xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxho vztahu nebo má-li žalovaný právní nebo jiný (např. morální) důvod pro požadavek, aby řízení skončilo rozhodnutím ve věci samé," jak rozhodl napříklxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx zn. III. ÚS 210/02). Sporná řízení, která mohou být zahájena i na návrh druhé strany, jsou dále například spory o zrušení společného nájmu, zrušení a vypxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxud rozhodnutí již nabylo právní moci, nelze je odklidit (jen výjimečně cestou mimořádných opravných prostředků či návrhu k Ústavnímu soudu). Nelze anx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xb. účinnou od 30.9.2017. Pamatuje na situace, kdy výjimečně dovolací soud v řízení o mimořádném opravném prostředku zruší již pravomocná rozhodnutí xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxět.
Vedle toho, že žalovaný může mít vážné důvody pro nesouhlas se zpětvzetím, pro které soud prvního stupně rozhodne o neúčinnosti zpětvzetí (srovx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx skutečnost, která nastala až v době, kdy byla později zrušená rozhodnutí v právní moci - tedy od okamžiku právní moci rozhodnutí odvolacího soudu do kasxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxího (odvolacího) xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxtel. Pak musí být spor dořešen a nelze jej ukončit zpětvzetím žaloby ze strany žalobce, kterému pro tu chvíli vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši zaplaxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xirsa, Janek
K odst. 1:
V zahájeném sporném řízení může žalovaný uplatnit u téhož soudu svůj nárok proti žalobci vzájemnou žalobou (vzájemný návrh) a xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxné ustanovení má úzkou spojitost s následujícím § 98 o námitce započtení (obraně proti žalobě), takže oba komentáře je třeba číst s tímto vědomím a ve vzxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxhatá
judikatura
. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že námitka započtení je pouhou obranou proti uplatněnému nároku. Žalovaný zde nesporuje, že nárok exisxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxatňuje svá práva vůči žalobci se záměrem, aby byla projednána a bylo o ní rozhodnuto ve stejném řízení jako o žalobě žalobce. Uplatní-li žalovaný za řízexx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxzační námitky žalovaného je upraven v ustanovení § 98. Nepřevyšuje-li pohledávka žalovaného pohledávku žalobce, posuzuje se námitka započtení jako xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxaného žalobcovu pohledávku, skládá se ze dvou částí; do výše žalované pohledávky jde o procesní obranu (soud se s ní vypořádá jen v odůvodnění rozhodnutxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxtne žalobcovu pohledávku a žalobci uloží zaplatit žalovanému částku odpovídající rozdílu ve výši obou pohledávek. Tím vyjádří, že vyhověl vzájemné žxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx ze dne 31.5.2011, sp. zn. 33 Cdo 1177/2009).
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxřádání společného jmění, a podobné návrhy, které jsou součástí procesní obrany žalovaného, nelze vyloučit k samostatnému projednání. V této souvislxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xztazích jednostranně započítat proti pohledávce, která ještě není splatná; v takovém případě zánik pohledávek nastane okamžikem, kdy projev vůle smxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxledávek. Kompenzační úkon (námitku započtení) lze uplatnit i v průběhu řízení před soudem jako obranu proti žalobě. Na rozdíl od vzájemné žaloby, jíž žxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxý za řízení - a popřípadě (také) vůči soudu (§ 41 odst. 3 o. s. ř.) - započetl proti žalobcem uplatněné pohledávce svou pohledávku. Žalovaný může započítax xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxé řízení, jakož každou jinou pohledávku, včetně těch, které žalobce popírá i co do jejich základu."
Obojí (vzájemnou žalobu i námitku) může za žalovxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x x xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxe 10.9.2013, sp. zn. 14 Co 324/2013).
Uvedené má vliv i na poplatkovou povinnost. Obranu zpoplatnit nelze, naproti tomu u vzájemného návrhu zpravidxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx žalovaný tvrzení žalobce nezpochybňuje, brání se však proti nim tvrzením o vlastní pohledávce, která pohledávku žalobcovu převyšuje. Co do výše žaloxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxjemný návrh nelze vznést kdykoliv za řízení. Žalovaného omezuje zákonná koncentrace řízení (srov. komentář k § 118b odst. 1) a po dosažení koncentračnxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxní.
Zákon dále v § 216 odst. 1 (viz komentář) výslovně uvádí, že vzájemná žaloba není možná v odvolacím řízení. Jde totiž o procesní institut použitexxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxsto účastník v odvolacím řízení vzájemný návrh, odvolací soud o něm nerozhodne a vypořádá se s ním v odůvodnění svého rozhodnutí.
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx ze dne 15.6.2004, sp. zn. 7 Cmo 159/2002: "K zániku vzájemně se kryjících pohledávek věřitele a dlužníka sice dochází v tom okamžiku, kdy se vzájemně splxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxžívá. Ve včas podaných námitkách se lze úspěšně dovolat zániku závazku ze směnky (případně závazku směnkou zajištěného) započtením pouze v případě, žx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxváno o uplatněném nároku na zaplacení směnky, a proto je vyloučeno uplatnit v námitkovém řízení vzájemný návrh, jakož i námitku započtení dle § 98 o. s. řxx
xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx tytéž účinky, jako kdyby podal účastník samostatnou žalobu, a je jím tedy zahájeno řízení o věci se všemi hmotněprávními i procesními důsledky.
Takx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxělit jednoznačně, čeho se domáhá. I v těchto případech platí, že povinností žalovaného je: a) tvrdit; b) prokazovat; žalovaný je povinen vylíčit již ve xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxu problematiku - nic mu však nebrání, aby využil ustanovení § 127a a již k žalobě připojil soukromý znalecký posudek (srov. komentář k naposledy citovaxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx
zásadu rovnosti stran. Je-li v průběhu řízení podán znalecký posudek, z něhož vyplyne, že výše nároku je jiná, než je uvedena v žalobě, může žalovaný vyxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxx xxx se jedná skutečně o vzájemný návrh, anebo návrh nemá odpovídající náležitosti, je na soudu, aby účastníka prostřednictvím poučovací povinnosti (§ 5, xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
V případě, že jde o plnění stejného druhu (především peněžité plnění), musí soud zvlášť, v samostatných výrocích, rozhodnout o každé ze žalob. Přizná-xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxm v případech, kdy jeden z účastníků v takovém rozsahu provedl pouze úkon k započtení svého nároku.
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxnou žalobu se vztahuje ustanovení o doplňujícím rozsudku (srov. komentář k ustanovení § 166) jen tak, že tímto postupem lze napravit chybu spočívající x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu ze dne 30.8.2005, sp. zn. 9 Odo 947/2005: "Opomenul-li soud prvního stupně rozhodnout o vzájemné žalobě, nejde o situaci, kdy nerozhodl jen o některé xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x vzájemné žalobě ustanovení § 166 o. s. ř. nevztahuje."
K odst. 2:
Je-li v řízení vznesen vzájemný návrh, není třeba jej spojovat s původním návrhem xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxno, že jde o vzájemný návrh žalovaného ve věci, ve které je zahájeno řízení, připojí se ke spisu o této věci a do rejstříku se nezapisuje. Je-li však podán žxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxojení se v rejstříku vyznačí souvislost.
Je však třeba vždy zkoumat, zda jsou splněny podmínky, za kterých lze obě věci společně projednat. Předevšxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx
xxxxx xxxxínky vyplývají z ustanovení § 112 odst. 1 (viz komentář); spojení věcí musí být hospodárné a věci spolu mají skutkově souviset. Pokud tyto podmínky splxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xůči žalobci k započtení (viz komentář k § 98) svoji pohledávku nepřevyšující uplatněný nárok a který soud posuzuje jen jako obranu proti návrhu - viz napxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x místní nepříslušnosti, neboť ta byla založena podle ustanovení § 89. K této problematice odkazujeme na podrobnější komentář k naposledy citovanému uxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xomu ve vlastnictví družstva. Předmětný dům je v obci Zeleneč, okres Praha - východ. Družstvo však sídlí na Praze 8. V pronajatých nebytových prostorách xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xe vlastnictví firmy Blesk & Hrom. Ta se obrátila na pronajímatele se žádostí o náhradu škody ve výši 89 500 Kč. Družstvo ovšem odmítlo tuto škodu uhraxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxzi účastníky, rozhodlo se družstvo nepříjemného nájemníka, se kterým jej vázala smlouva ještě na dobu pěti let, co nejrychleji se zbavit. Pro formální xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx tedy rozhodlo podat na něj vzájemnou žalobu. Obvodní soud pro Prahu 8 poté, co se seznámil s žalobou, dospěl k závěru, že v případě úvodní žaloby je jeho přxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxovitosti se vztahující. Taková okolnost brání tomu, aby mohly být obě žaloby projednány ve společném řízení. Rozhodl proto usnesením, jehož výrok zní xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx Po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu Praha - východ jako soudu místně příslušnému.
Pokud jsou splněny všechny podmínky pro sxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxání odpovídá zásadě hospodárnosti, projedná soud oba uplatněné nároky zároveň a ve výrokové části rozsudku rozhodne o obou.
Řízení o vzájemném návxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxduje určení vlastnického práva k nemovitosti, ačkoliv řízení o určení vlastnictví ke stejné věci bylo z podnětu druhého účastníka zahájeno již dříve. xxxx xxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxdence
zastavoval (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2007, sp. zn. 22 Cdo 3179/2007).
K odst. 3:
Spojením řízení o žalobě s řízením o vzájemxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxovat, vzít ji zpět, měnit a podobně.
Jak vyplývá např. z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14.9.2001, sp. zn. 12 Co 356/2001, je v řízení o vzájemnxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx, musí rozhodnout o náhradě nákladů, protože rozhodnutím řízení o vzájemné žalobě končí (§ 151 xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x Praze ze dne 6.2.2008, čj. 19 Co 41/2008-87). V důsledku toho musí také zkoumat, zda žaloba byla vzata zpět bezdůvodně (protože si například žalovaný uvxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxy žalobci (§ 146 odst. 2, věta první), ve druhém je to naopak (druhá věta stejného ustanovení).
Jestliže tedy například vezme nejprve žalobu zpět jedxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxadě nákladů řízení žalovanému. Stejnou povinnost však má žalovaný, pokud bez dalšího vyšel z tvrzení jednoho žalobce o tom, že je aktivně legitimován, x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxní § 146 odst. 2, věta první, nahradit, nejsou-li dány výjimečně důvody pro aplikaci ustanovení § 150.
Ve vztahu ke vzájemné žalobě lze také aplikovax xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxtář k němu a zde citovaný nález Ústavního soudu ze dne 9.12.2004, sp. zn. II. ÚS 228/04).
Komentář k § 98
Komentátor: Jirsa
Ustanovení § 9x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxhu. K tomu, aby bylo možno i uplatnění pohledávky žalovaného vůči žalobci k započtení považovat za vzájemný návrh se všemi s tím spojenými důsledky, je txxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx žalobce; jinak jde pouze o (procesní) obranu žalovaného proti žalobě.
O vzájemný návrh se nebude jednat v následujících dvou případech:
Nárok žxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxání označil jako vzájemnou žalobu (vzájemný návrh), soud je bude posuzovat pouze jako obranu žalovaného a bude-li úspěšná, povede jen k zamítnutí žaloxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xyť je nazval vzájemnou žalobou, uvede, že jej započítává pouze do výše žalobcem xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxájemnou žalobou a kompenzační žalobou srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2011, sp. zn. 33 Cdo 1177/2009, citovaný v komentáři k § 97.
Námitxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxoti němu pohledávku, v důsledku které je třeba žalobu zamítnout (pokud by chtěl přisoudit více, jednalo by se o vzájemnou žalobu).
V rovině hmotného xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxi věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníkx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx č. 89/2012 Sb.) upravuje započtení v ustanoveních § 1982-1991 (§ 1982 - Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásix xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxt uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx lze považovat za kompenzační námitku, vysvětluje v praxi například Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 24.2.2010, sp. zn. 33 Cdo 3799/2007: "Námitka xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xohledávky na pohledávku toho, komu je úkon adresován. Forma právního úkonu započtení není předepsána, musí splňovat obecné náležitosti stanovené v § xx x xxxxx xxxx xxxx x x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx pohledávek v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, nastane okamžikem, kdy se setkaly."
V rovině procesní navazuje na citovaná hmotněprávní ustanovexx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxní o zaplacení částky 150 000 Kč proti svému dlouhodobému obchodnímu partnerovi. V žalobě bylo tvrzeno, že žalobce na základě rámcové smlouvy každý měsxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxaplatil. Soud po úhradě soudního poplatku vydal platební rozkaz, ve kterém žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 150 000 Kč s příslušenstvím a nákxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxě, kterou mu měl žalobce zaplatit. Ke skutkové stránce věci sdělil, že činí nesporným, že mezi účastníky existuje rámcová smlouva o dodávce fólií, avšax xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxahuje ustanovení, na základě kterého je dodavatel povinen kupujícímu v případě zpoždění dodávky zboží o více nežli tři dny uhradit smluvní pokutu ve výxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvaný se tedy po dodání březnové dodávky fólií rozhodl tuto nezaplatit a započíst smluvní pokutu oproti březnové kupní ceně zboží, kterou měl žalobci zaxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxinaci procesní obrany (do výše nároku žalobce) a vzájemné žaloby (v rozsahu převyšujícím nárok žalobcem uplatněný). To, zda byl kompenzační projev učxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xrávním úkonem žalovaného, či zda k němu došlo dohodou. Podmínkou zániku je projev jednoho z účastníků směřující k započtení. Byl-li učiněn již před zahxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxěhu zahájeného řízení projev obsahuje nejčastěji vyjádření k žalobě, odpor proti platebnímu rozkazu, duplika.
S otázkou věcné příslušnosti (sroxx x x x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx v němž tento soud dospívá k následujícímu závěru: "Je-li v řízení o nároku, které je vedeno u věcně příslušného krajského soudu, uplatněna obrana v podoxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xoud odmítl takovou obranou zabývat. Konceptu spravedlivého procesu, který zahrnuje i právo na kontradiktorní řízení, a to i za podmínek, že by se uvedexx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxho obrany."
Zákon nevyžaduje zvláštní formu započtení, takže je může obsahovat procesní úkon účastníka. Jde o typickou situaci, kdy je procesní úkxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx x xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx k nim). To například v praxi znamená, že čím dál více námitek bude obsahovat odpor nebo vyjádření zaslané soudu žalovaným prostřednictvím veřejné datoxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx 3 (viz komentář) účinný vůči žalobci od okamžiku, kdy se ten o něm dozvěděl. Námitka ovšem musí mít obecné náležitosti úkonu - aby bylo jednoznačné, co mx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxtení, nestačí pouhé konstatování neurčité vymezené a několikrát pozměněné škody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.1.2010, sp. zn. 28 Cdo 262xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxtá promlčení či prekluzi, a teprve pro případ, že by se všemi těmito námitkami neuspěl, namítne i započtení. Tato námitka je tedy uplatněna pouze eventuxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxní se nezabývá. V odůvodnění rozsudku se o důvodech, proč takto postupoval, pouze zmíní. Teprve když všechny ostatní námitky selžou, bude soud zkoumatx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx že ač se tato skutečnost výslovně ve výroku rozsudku neobjeví, byl nárok žalovaného věcně projednán. To se musí projevit v odůvodnění rozsudku. Je tím txxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xnovu v dalším řízení (viz také graf níže).
Ustanovení § 1988 obč. zák. vypočítává, ve kterých případech započtení není přípustné. Zakazuje se zapoxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxe se jedná o vzájemnou pohledávku na náhradu téhož druhu, a proti pohledávce mzdy, platu, odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xzájemným návrhem (námitkou započtení).
Kompenzační námitku lze vznést zásadně v řízení sporném, avšak z této zásady jsou výjimky. Například xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxjvyššího soudu ze dne 16. prosince 2009, sp. zn. 29 Cdo 2068/2009), anebo ke stejné otázce citujeme ještě Ústavní soud, který ve svém nálezu ze dne 16.3.2xxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxž je uvedený nárok uplatňován, námitku započtení, je soud povinen se touto námitkou zabývat. Dělení řízení na sporné a nesporné je dělení teoretické, vxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxí z různých důvodů věc spornou do procesu nesporného a naopak. Problémy z toho vzniknuvší musí být řešeny v kontextu samé podstaty projednávaných věcí. xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxvého řízení mají svou podstatou postavení sporných stran a řízení se svou xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxvelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb., která s účinností od 1.7.2009 zavedla zákonnou koncentraci znamenající zákaz novot po dosažení koncentračníxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxx xxxxx xx
xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx a důkazů, které však mají úzký vztah k instrumentům hmotného práva, prostřednictvím nichž se snaží účastník uspět. Nejčastěji to je námitka promlčení x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xx x případě jejich pozdního označení k nim soud až na výjimky při svém rozhodnutí nepřihlédne.
Jinak řečeno - námitka započtení je i po koncentraci řízexx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxní o zaplacení 500 000 Kč až v závěrečné řeči s prohlášením, že započítává proti žalobci pohledávku 1 mil. Kč. Avšak již ve vyjádření v žalobě (do koncentrxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxího soudu v Praze ze dne 13.12.2011, čj. 4 Cmo 291/2011-193: "K okamžiku skončení přípravného jednání nastává po poučení ze strany soudu zákonná koncenxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxli po jeho skončení uplatněna námitka započtení obsahující nová tvrzení, soud k ní nepřihlédne, protože se nejedná o případ, kdy účastník může podle záxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxzní návrhy, což je nepřípustné."
Nebo obdobně z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9.3.1995, sp. zn. 5 Cmo 430/1994: "Námitka započtení je nepochxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxx v rámci zásady koncentrace řízení přípustná."
Námitku započtení, která představuje ve smyslu ustanovení jen obranu proti žalobě, lze uplatnit bex xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xěci zahájené (
litispendence
) podle ustanovení § 83 odst. 1 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.6.1998, sp. zn. 2 Cdon 1506/96).
Projev vůle žxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx nelze oddělit od nároku, proti kterému směřuje, a nelze jej ani vyloučit podle ustanovení x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxxx vylučují možnost vzájemného návrhu podle § 97 či § 98 v rámci odvolacího či dovolacího řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxvat samotnému institutu soudního smíru, považujeme za účelné čtenářům alespoň okrajově nastínit mimosoudní způsoby řešení sporů (též nazývané altexxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxívaných při ADR může totiž s úspěchem využívat i soud (např. mediační metody) při vedení účastníků ke smíru v rámci občanského soudního řízení.
Chcexxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xporů dělit, a to například podle osoby, která ve sporu činí rozhodnutí - tedy podle toho, zda ve sporu figuruje jako "rozhodce" sporu třetí nezávislá osoxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx
xx xxx
xx xx xxdle závaznosti výsledku jednání (tedy zda jednání musí mít za výsledek pro strany závazné a vynutitelné, tzn. vykonatelné rozhodnutí, či zda může skonxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xritéria můžeme způsoby mimosoudního řešení sporů seřadit následovně (postupujeme zhruba od nejméně závazného způsobu po varianty, jejichž závaznoxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxlad pro všechny ostatní varianty. V některých případech může být negociace mezi stranami a snaha o dosažení smíru povinným předstupněm k soudnímu jednxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xěkteré provincie Kanady).
Zprostředkování - jedna ze stran, případně i obě strany, pověří v rámci zprostředkování jednu nebo více osob, jejichž úkxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxe/konciliace - jedná se o způsob řešení sporu, jehož výsledek je pro strany nezávazný (závazným výsledkem se však může stát smlouva reflektující výslexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxnami a napomáhat tak smírnému vyřešení sporu.
Mini-trial - tento způsob řešení může mít již více formalizovanou podobu než dříve jmenované způsobyx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xezávislý a nezávazný názor (resp. nález), se kterým se strany mohou a nemusejí ztotožnit a převzít jej jako smluvní urovnání sporu.
Samovykonatelnx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x kterému se strany sporu dobrovolně
pro futuro
podřizují členstvím v těchto organizacích. Rozhodnutí v těchto sporech mohou ovšem závazně ovlivňovax xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx žádný závazný účinek.
Expertní jednání (
expertiza
) - této varianty je využíváno především ve sporech, jejichž podstata leží v odborné otázce (tedx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxní sporu vstupuje nezávislá třetí osoba, odborník znalý sporné problematiky, který k danému sporu předloží odborné stanovisko. Roli odborníka v rámcx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxdstatě sporu, osobě odborníka a oboustranná součinnost s ním.
Jednání zakončená vykonatelnou dohodou - zahrnují všechny formy nezávazných jednáxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxation) a MEDALOA (Mediation And Last Offer Arbitration) - jedná se o hybridní dvoustupňový způsob, který v sobě spojuje mediaci a případně následnou arxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx sporu, k čemuž byl stranami předem zmocněn. V případě MEDALOA po neúspěšném mediačním kole následuje tzv. "last offer arbitration" (alternativně "fixxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xakovou variantu řešení sporu, kterou považují za spravedlivou. Přitom formát MEDALOA (přesněji řečeno samotný formát last offer arbitration) nutí sxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxbrán návrh protistrany.
Rozhodčí xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxkonatelný nález obsahující rozhodnutí sporu. Rozhodčí řízení může probíhat více způsoby, z nichž některé jsou vysoce formalizované a některé naopak xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxvedena až zákonem č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti dne 1.9.2012. Tím Česká republika jednak splnila svůj závxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxraz na hledání smírných řešení sporu oproti zdlouhavým soudním procesům (jednoduše řečeno - jde o starou pravdu, že "normální je se nesoudit").
Ke sxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xrávní úpravy je snaha umožnit všem osobám alternativní řešení jejich konfliktů metodou rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení. Mezi další důvxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxlouhavé psychické zátěže stran. V neposlední řadě má navrhovatel na zřeteli zájem dítěte, kdy v rodinných věcech je vždy významná schopnost komunikacx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx řešení sporů, o které budou strany sporu běžně uvažovat - nejprve bude nutné překonat počáteční nedůvěru jak účastníků sporů, tak i odborné veřejnostix xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxdiace
se postupně začíná v českém prostředí prosazovat; k tomu dozajista napomáhá i možnost soudu nařídit stranám sporu povinné první setkání s mediáxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxyslu neformálního procesu směřujícího k uzavření dohody mezi stranami sporu (což bývá zpravidla proces časově náročný), ale pouze seznámení účastníxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby jim pomohli dosáhnout smírnéxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxiační dohodou přerušuje běh promlčecích lhůt. Účastníci sporu tedy tím, že se pokusí o smírné řešení svého sporu mediací, nikterak neriskují, že by se jxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxk u soudu bez nebezpečí, že by protistrana mohla účinně uplatnit námitku promlčení, které by v případě nepřerušení lhůty skutečně mohlo nastat.
Medxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x
xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx která nebyla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti mediátora), má magisxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x posledních pěti letech ze seznamu mediátorů vyškrtnuta z důvodu, že závažným způsobem nebo opakovaně i přes písemné upozornění Ministerstva spravedxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxdělání, tato
premisa
však neprošla a zákon se omezil na obecnou podmínku magisterského vysokoškolského vzdělání. Určitou dvojkolejnost ve vztahu k xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x Ministerstva spravedlnosti a advokátní komoře jsou i kárně odpovědni.
K odst. 1, 2:
S trochou nadsázky lze říci, že smír je úspěchem jak všech účastxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx, že zpravidla nemusel provádět ve věci rozsáhlé dokazování a písemné vyhotovení usnesení, kterým smír schválil, mu oproti rozsudku, v jehož odůvodněxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxx x xxxx xe pro soudce dostatečnou motivací pro snahu účastníky ke smíru vést. Těm, kterým taková motivace nestačí, pak povinnost pokusit se o smír ukládá přímo zxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxadem, který smír účastníkům přináší, je také šetření nákladů a i zrychlení projednání věci samotné. Strany, které uzavřou smír, získají vykonatelný exxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxckých posudků, jejichž provedení je časově i finančně náročné. Časová úspora a obecně smírné řešení sporu je vítané především v obchodněprávních sporxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx ze shora řečeného, institut soudního smíru a snaha soudu účastníky k tomuto smíru vést je zcela v souladu se zásadou tzv. procesní ekonomie xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxí, a přitom nebyl zmařen účel řízení.
Připomínáme, že při procesu jednání o podmínkách smíru, respektive o jeho konečném znění, soud účastníky seznxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxsti stran) může soud účastníkům rovněž nastínit různé varianty smírného vyřešení sporu, které připadají v úvahu; soud též účastníky upozorní na možnoxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxxiálního poradenství.
Smír uzavřený před soudem je vedle rozsudku, usnesení a platebního rozkazu (včetně směnečného, šekového, elektronického a xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxzhodnutí soudu uspořádají své poměry ohledně předmětu řízení dohodou. Tato jejich dohoda vychází sice z hmotného práva, kromě hmotněprávních důsledxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxnatelný. Schválený smír tvoří překážku věci rozsouzené ve smyslu ustanovení § 159a odst. 4 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.2.2012, sp. zn. xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxení smíru vylučuje ve třech základních oblastech. Především není možno smír uzavřít v řízeních, která lze zahájit i bez návrhu (nově samostatně upravexx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxnost uzavření dohody mezi rodiči. Tato dohoda však nezbavuje soud povinnosti provést úplné dokazování a zabývat se v něm všemi okolnostmi, které by řešxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x takového dokazování vyplynula. Důvodem je zde zvláštní zájem společnosti na ochraně práv nezletilých dětí, jakož i potřeba zachytit v rozsudku poměrx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxho vycházet.
Smír samozřejmě nepřichází v úvahu ani ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (rovněž upraveno v zákoně o zvláštních řízeních sxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx 16. června 2003 skutečně mrtev; v řízení o neplatnosti manželství také nelze připustit, že by se spolu účastníci dohodli, že se oba ve svatební den vlastxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxlu ustanovení § 7, tedy které náležejí xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx připouští, resp. nepřipouští uzavření soudního smíru, konstatujeme, že obecně nelze uzavřít smír ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízexx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx o majetkových nárocích. Klasický příkladem řízení, kde lze uzavřít soudní smír, je tedy řízení zahájené žalobou na plnění, opatrněji již soud musí přixxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xmíru nevylučuje.
Komentované ustanovení má úzkou spojitost s § 153a odst. 2 a § 153b odst. 3 (viz komentář k nim).
K otázce "povahy věci", ve kterx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněpráxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxvřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 81 o. s. ř.); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. § 80 o. sx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném pxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxdených zejména v § 37 až 39 obč. zák.) neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxreš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6)."
Otázkou, co vše může být obsahex xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xkončit řízení soudním smírem (§ 99 odst. 1 o. s. ř., věta první). Soudní smír je procesní dohoda účastníků, která může mít, týká-li se uplatněných soukroxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxvu (§ 51 obč. zák.). Smír lze uzavřít jen ohledně práv, jimiž mohou účastníci disponovat. Předmětem soudního smíru mohou být i věcná práva, nejen práva zxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xakládá, jsou-li možné oba výklady. Je tak podporován princip autonomie smluvních stran, povaha soukromého práva a s tím spojená společenská a hospodáxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxatnosti smlouvy před výkladem neplatnost smlouvy nezakládajícím. To lze vztáhnout i na soudní smír, který je právní skutečností (smlouvou) občanskéxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx a zásadou dispoziční a pokud účastníci řízení, jehož předmět je plně v jejich dispozici, uzavřou ohledně sporného nároku smír, a tudíž ani netvrdí skutxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxyplývá, že smír je v rozporu s hmotným právem." Stejný soud dospívá ve svém rozsudku ze dne 27.3.2013, sp. zn. 30 Cdo 626/2013, k závěru, že i ve sporu o určexx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxde usnesení soudu, jímž byl takový smír schválen.
Podmínkou schválení smíru je jeho soulad s právními předpisy - nelze schválit smír, který je v rozpxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx stav, který by jinak nemohl nalézt právní ochrany, což je zcela zjevně nepřípustné. V rozporu s právními předpisy však bude i dohoda, která nesplňuje záxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxné, že by někdo před soudem považoval uzavření smíru pouze za žert); smírem nelze sjednat plnění nemožné. Zásadní důraz však musí soud při schvalování sxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxčením účastníkům nabude smír právní moci a stane se buď k tomuto dni, či po uplynutí lhůty k plnění, byla-li stanovena, formálně vykonatelným. V případě xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxtelný, a tudíž by neplnil svůj účel. Účastníkům přitom často, zvláště jde-li o laiky, určitá a srozumitelná formulace dohody činí potíže, což však nevyxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxlený materiálně nevykonatelný smír vypovídá a tato výpověď není lichotivá. Je na soudci, aby se v rámci poučovací povinnosti snažil účastníky dovést k xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx jejich vůle zcela zřejmá a limitem jsou pro ně pouze jejich formulační schopnosti, měl by jim soudce pomoci, upozornit je na nedostatky a dát návod k jejixx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxmalisticky neschválit. Nejsou-li však skutečně splněny podmínky, za kterých smír lze schválit, rozhodne soud usnesením o tom, že smír neschvaluje; pxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxálen. Neuspějí-li účastníci ani v odvolacím řízení a domnívají-li se, že právě tato dohoda může vyřešit jejich spor, mohou se vydat méně formální cestoxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxch dohoda bude skutečně dodržena), a následné zpětvzetí žaloby žalobcem.
Rozhoduje-li soud o schválení smíru, zkoumá výhradně, zda všechny shora xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxí vztahy mezi účastníky a zda jim navržený smír zcela odpovídá, zkoumat soud nebude. Ověří pouze, zda smírem provedená úprava neodporuje právním předpxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxní smíru posoudit. O schválení či neschválení pak rozhodne usnesením. Dospěje-li k závěru, že smír schválit lze, bude výrok usnesení znít například taxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx x xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xento smír. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V otázce schvalování soudního smíru v praxi nastávají dvě situace. V první z nich sx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxvního poměru). V tomto případě soud nemusí zkoumat soulad s hmotným právem nikterak přísně - postačí právní hodnocení pouze na základě tvrzení uvedenýxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx mu byla účastníky poskytnuta.
Druhá situace nastává v případech, kdy se sice jedná o soukromoprávní spor o nárocích účastníků řízení, ale rozhodnuxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxd ke schvalování smíru přistupovat mnohem zodpovědněji než v případě prvním a je nutné provést dokazování k ověření tvrzení účastníků, a teprve jestlixx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxikož schválením smíru řízení končí, musí soud rozhodnout o nákladech řízení. Ty nepřizná (srov. komentář k § 146 odst. 1 písm. a/), ledaže by se účastníxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxhvaluje. Soud rovněž žalobci, je-li uzavřen ve věci soudní smír, vrátí z účtu soudu v souladu s ustanovením § 10 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, zapxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxcí část poplatku.
V odůvodnění usnesení o schválení smíru soud stručně popíše, co bylo předmětem řízení, uvede zjištění, která v řízení učinil, a zkxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxx obchází s odkazem na ustanovení § 169 odst. 2 (viz blíže xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxového usnesení vypadá např. takto:
Soud schvaluje podle ustanovení § 99 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2079 obč. zák. tento smír:
1.
Žalovanx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx.8.2018.
2.
Žalovaný se dále zavazuje nahradit žalobci do 10 dnů od právní moci rozhodnutí náklady řízení ve výši 23 906 Kč k rukám jeho právního zástxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxolání by však mohlo být úspěšné pouze tehdy, pokud by soud rozhodl v rozporu s § 146 odst. 1 písm. a) a přiznal některému z účastníků náhradu nákladů, kterxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxje. Zde o náhradě nákladů řízení nerozhoduje, neboť toto rozhodnutí není konečné; soud musí dále pokračovat v řízení a uplatněné nároky věcně projednaxx
xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxecha a partneři, spol. s r. o., postavit jednopodlažní domek. V průběhu stavby se vyskytly určité problémy, kvůli kterým pan Malý odmítl zaplatit plnou xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx kterou požaduje pan Malý, avšak za předpokladu, že se pan Malý vzdá do budoucna všech svých případných nároků na náhradu újmy, pokud by mu lidově řečeno sxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxialisté na statiku, aby zabránili jeho zřícení, a tak souhlasil. Účastníci tedy navrhli soudu, aby schválil jejich smír, dle kterého se pan Malý vzdá vexxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxho práva na doplacení zbývající části ceny díla.
Došlo-li by ke schválení takového smíru, byl by v rozporu se zákonnou zásadou, že se nepřihlíží k ujexxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxud proto rozhodl usnesením, jehož výrok zněl:
Smír účastníků, jímž se žalobce vzdává veškerých nároků na náhradu újmy, zejména újmy na zdraví, kdybx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxovovaného na základě téže smlouvy ve výši 150 000 Kč, se neschvaluje.
V odůvodnění soud uvede, že navrhovaný smír je v rozporu s právními předpisy, koxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx, a poučí účastníky o možnosti podat proti tomuto usnesení odvolání.
Aby soud mohl smír schválit, musí účastníci svoji vůli stvrdit podpisem. Je možxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx přijat. Častější bývá uzavření smíru přímo při jednání, případně při jiném soudním roku. Text smíru je zde zachycen do protokolu a soud jej může schválix xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx, jsou obdobné jako v případě prétorského smíru (pro podrobnosti srov. komentář k ustanovení § 67).
Účastníci mohou smír uzavřít jak ohledně celého xxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx tak, jako kdyby vydal částečný či mezitímní rozsudek.
Účastníci řízení mohou uzavřít smír rovněž i v odvolacím řízení, což vyplývá například z rozsxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xrvního stupně, ale i za odvolacího řízení (srov. § 211 a § 99 o. s. ř.); dojde-li k soudnímu smíru za odvolacího řízení, odvolací soud změní rozhodnutí soxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxx prvního stupně ve věci rozhodl (v souladu se zákonem) rozsudkem pro zmeškání podle ustanovení § 153a o. s. ř. Jen z tohoto důvodu totiž soudní smír nemůžx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx žalobou, nebo se má ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. za to, že tento nárok uznal."
Smírem si účastníci mohou upravit poměry i nad rámec předmxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxastníci si nepřejí v řízení o zbývající části pokračovat, musí to být z jejich dohody patrné. Je tedy třeba, aby text obsahoval např. vyjádření, že všechxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxx vyhradí, že jej v konkrétní pevně xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxě a úkon směřující k odvolání nebyl učiněn. Jde o hmotněprávní úkon a rozhodujícím pro zachování lhůty je okamžik, kdy podání došlo soudu. Předá-li tedy xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxhny ostatní podmínky, schválí. Lze také uzavřít tzv. smír s podmínkou, tedy takový, v němž je smluvené plnění vázáno na splnění určité podmínky. Účastnxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
K odst. 3:
Jak již bylo uvedeno, usnesení o schválení smíru nelze napadnout odvoláním. Může se však stát, že soud schválil dohodu podle hmotného práxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx, ale k uzavření smíru byl donucen. Pro tyto případy stanoví zákon možnost nápravy. Děje se tak rozsudkem o zrušení usnesení o schválení smíru. Jde v podsxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.8.2008, sp. zn. 22 Cdo 1899/2007), přičemž k tomu má lhůtu tří let od právní moci usnesení, jímž byl smír schváxxxx
xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxů, jež byla jako smír pravomocným usnesením soudu schválena. Žaloba musí obsahovat obecné náležitosti (srov. komentář k § 42), přičemž nesplňuje-li jxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxy neplatnost samotné dohody, nikoliv pouze neplatnost jejího schválení soudem.
Věcná legitimace je zde dána pro účastníky původního řízení a jejixx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxe od příslušnosti určené v původním řízení lišit, místně příslušný je totiž obecný soud žalovaného, a pokud žalobou usnesení o schválení smíru napadá pxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxli původní žalovaný v novém řízení o neplatnost schválení smíru jako žalobce, či naopak.
Soud v řízení o žalobě o zrušení usnesení o schválení smíru pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxého smíru s hmotným právem musí být rozhodována s ohledem na dobu, kdy byl smír uzavírán; jinými slovy například usnesení o schválení smíru, přestože by xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxru s hmotným právem, by soud nezrušil. K tomu uvádíme například usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12.6.1964, sp. zn. 5 Co 181/64: "Soud může rozsudkxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxvá účinky ke dni své právní moci. Bude-li žalobě vyhověno, původní řízení se dostane do stavu, v jakém bylo před schválením smíru. Důsledky jsou v podstaxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxdním řízení pokračovat. Spis bude mít k dispozici, neboť ten se zpravidla připojuje ke spisu o žalobě o zrušení smíru. Pokud jej vyřizoval jiný soudce u txxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxudku vrátí spis původnímu soudu a zároveň mu doručí rozsudek o zrušení smíru. V řízení o původní žalobě příslušný soud pokračuje bez návrhu.
Výrok roxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxů o zrušení společného jmění manželů.
O nákladech řízení rozhodne soud podle úspěchu ve věci a proti rozsudku je přípustné odvolání.
Průběh řxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxných průtahů) a efektivně k rozhodnutí (k tomu srov. komentář k § 6), přičemž umožňuje-li to charakter sporu, má soud povinnost vést účastníky ke smírnéxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x sobě odrážejí základní zásady civilního procesu, a to konkrétně zásadu hospodárnosti (resp. zásadu procesní ekonomie, která znamená, že soud je povixxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxovat z úřední povinnosti a spor rozhodnout, i když se účastníci stanou pasivními).
Snaha soudu dostát povinnosti uvedené v komentovaném ustanovenx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxlky řízení, neboť rozhodnutí může být takto zatíženo vadou, pro kterou může dojít ke zrušení rozhodnutí odvolacím soudem, případně k řízení o žalobě prx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxzvadný, věnuje pozornost přípravě jednání tak, aby mohl, bude-li to možné, ve věci rozhodnout při jediném jednání (viz komentář k § 114 a násl.). Pokud xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxa, bude odmítnuta (k tomu blíže komentář k § 43). Připomínáme, že ač má soud ze zákona povinnost v řízení postupovat bez zbytečných průtahů (existuje zde xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxti účastníka za výsledek řízení. Chování účastníků v řízení výrazně ovlivňuje rychlost projednání věci. Za příklad může posloužit modelová situace, xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxž patrné, čeho se chce žalobce domoci) však soud zjistí, že návrh byl podán u věcně i místně nepříslušného soudu, k tomu se teprve po postoupení věci příslxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xízení dojít k jeho zbytečnému prodloužení, a to zcela bez zavinění soudu.
K odst. 2:
V souvislosti s přijetím zákona o mediaci, který zakotvil nový ixxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxm setkání s mediátorem v rozsahu tří hodin a zároveň s tím přerušit jednání až na dobu tří měsíců. K tomuto kroku soud přistupuje, považuje-li to za účelné x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxsl z. ř. s.).
Za situace, kdy se účastníci nejsou schopni z nejrůznějších důvodů domluvit na osobě mediátora, je jim vybrán soudem z oficiálního seznxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx průběžně informovat o průběhu těchto jednání. Bylo by v rozporu se zásadou procesní ekonomie mimosoudními jednáními řízení uměle prodlužovat a navyšxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxrany nezávazný (závazným výsledkem se však může stát smlouva, resp. dohoda reflektující výsledky jednání). Podstatou této varianty řešení sporů je, xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx jako nezávislá a na sporu nezainteresovaná osoba pomáhá účastníkům rozpoznat jejich skutečné zájmy a vede je k hledání kompromisních a reálných řešenxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx pojednání k institutu
mediace
x x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx je zde poměrně široký prostor pro jednání stran a případné mimosoudní řešení sporu (jedná se například o spor z vad stavby mezi dlouhodobými obchodními xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxformální rychlou cestou (telefonicky, e-mailem) a sdělit jim úmysl soudu nařídit mediační jednání a zjistit, zda jsou účastníci schopni shodnout se nx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxátorů vedených Ministerstvem spravedlnosti soud. V naší modelové situaci by soud vybral mediátora s právnickým vzděláním, který je vhodným zprostřexxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx či sporech se sociálním prvkem je vhodné, aby soud ustanovil spíše mediátora psychologa/sociálního pracovníka, který je svým zaměřením lépe připravxx x xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xyl kontaktován soudcem (jeho asistentem) s dotazem, zda má volnou kapacitu; soud se tak vyhne situacím, kdy ustanoví mediátora, který nemá kapacitní mxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xapříklad tak, jak je uvedeno v komentáři k ustanovení § 114c odst. 3.
Řízení se za účelem mediačního procesu podle § 100 odst. 2 o. s. ř. právní mocí tohxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxsti s mediací na tři měsíce, soud tedy může přerušit řízení i na dobu kratší, což je účelné např. ve sporech rodinného práva, kde bývá zřejmé, zda má
mediacx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx zakončení dohodou stran, avšak k té je potřebný delší čas, mohou účastníci využít ustanovení § 110 a shodně navrhnout další přerušení řízení.
Odměxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxou úpravou využití
mediace
v soudním řízení upozorňujeme na ustanovení § 474 z. ř. s. a komentář k němu.
K odst. 3:
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxání názoru dítěte vyvstala i v "klasických" sporných řízeních, nejčastěji se tak stává v řízeních o úpravě poměrů k nezletilým dětem v případě rozvodu (xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xyp řízení je nově upraven v zákoně o zvláštních řízeních soudních.
Právo dítěte "být slyšeno" je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, jejíž je Česká rxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxé vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičnx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xoudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce anebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xx xx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxijmout od soudu informace o projednávané věci, potřebné k utvoření vlastního názoru na tuto věc, a následně tento názor formulovat a soudu sdělit; tím jx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxná právní domněnka, je tak vždy nutné, aby soud postupoval individuálně podle konkrétních okolností případu a s ohledem na ně citlivě volil prostředkyx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxx xx xxxxxch nebo pohovor mimo budovu soudu. Hlavním kritériem by měla být schopnost dítěte formulovat vlastní názory. Ta přichází teprve se schopností vyjadřoxxxxx x x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx x xxxxxx xxxx, tedy zhruba ve věku 10 až 12 let, přichází zpravidla v úvahu zjištění zprostředkované orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Ve věku pozdějším by soud xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xohovor soudce a dítěte. Tento "pohovor" lze uskutečnit i přímo v jednací síni. Je však třeba postupovat odlišně od běžného účastnického či svědeckého vxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Zákon dává soudu možnost provést výslech bez přítomnosti dalších osob, zejména rodičů či jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte, jejich zástupcx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxorů. Soudce by se měl pokusit navodit příjemnou atmosféru a nevzbuzovat v dítěti zbytečné obavy. Je dobré odložit pro tuto příležitost talár, který můžx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx naopak pozvat k sobě. Výhodou při navázání kontaktu s dítětem je samozřejmě zkušenost s vlastními dětmi či zkušenost z práce s nezletilými při zájmové čxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxo zájem o jeho situaci a o jeho problémy související s předmětem řízení.
Výslech dítěte, resp. pohovor s ním lze rovněž uskutečnit mimo jednací síň, nxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xe škole, kam se soudce po dohodě s pedagogy za nezletilým dostaví. Tento způsob navíc umožňuje soudci během návštěvy školy získat od vyučujících, kteří xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxx xe soud při jednání s nezletilými musí postupovat především s ohledem na jejich zájmy a ochranu, nelze doporučit, aby se "výslechu" dítěte kromě soudce úxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx vždy musí slučovat s nejlepšími zájmy dítěte. K zjištění názoru dítěte by mělo docházet co nejméně stresujícím způsobem. Ze stejného důvodu odmítáme pxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxkým způsobem figurují nezletilí, zpravidla emočně vypjatá, lze pouze apelovat na účastníky, aby k věci přistupovali rozumně a situaci hodnotili optixxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxmentovaného ustanovení dovětek, dle kterého se důvěrník dítěte, který není jeho zákonným zástupcem a o jehož přítomnost dítě požádá, může výslechu díxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx je pozitivní jednak pro navození důvěrné atmosféry, při které se dítě více uvolní a lze očekávat, že bude na otázky soudce odpovídat spontánněji a jednax xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxěte).
Ačkoliv je příliš brzy hodnotit využití a skutečný praktický přínos institutu důvěrníka, jeho zavedení do běžné justiční praxe bude zřejmě kxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xšak není specifikovaný způsob, jakým se tak má stát, ani to, jak se dítě vůbec o svém "právu na důvěrníka" dozví.
Jako zcela nevhodný způsob poučení díxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx, resp. zákonným zástupcem), případně předání této informace prostřednictvím rodičů, resp. jejich právních zástupců; je více než představitelné, žx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx: Mezi matkou a otcem nezletilého dítěte probíhá spor o svěření do péče, přičemž soudce se rozhodne v rámci řízení dítě vyslechnout; o možnosti zvolit si xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxa, která poté, co zjistí, co je jeho obsahem, docílí toho, aby dítě za svého "zvoleného důvěrníka" označilo svou babičku, její matku, která má k otci silnx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx neboť výslech dítěte a formulace jeho názorů by byly ovlivněny její přítomností; tento postup soudu (a jemu obdobné) tedy nedoporučujeme.
Jako vhoxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxejmé, že toto poučení musí proběhnout pro dítě srozumitelným způsobem, aby se jednalo o poučení skutečné, nikoliv pouze o formalistické splnění povinxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxělit, že o přítomnost žádného důvěrníka zájem nemá; toto rozhodnutí je zcela na dítěti a nemělo by být ovlivňováno žádnými jinými osobami.
Zvoleným xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx z předpokládaných funkcí důvěrníka je i pomoc dítěti při formulaci jeho názorů. Klíčové je, aby osoba důvěrníka působila na dítě uklidňujícím způsobex x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxte nikterak neovlivňoval a zároveň plnil funkci jakéhosi prostředníka mezi dítětem a soudem a jehož přítomnost při výslechu by dítě uklidňovala, je obxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxá.
Zjišťování názoru nezletilého dítěte nelze zaměňovat ani směšovat s účastnickým výslechem (srov. komentář k § 131), který soud může nařídit pouxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx by naopak měl soud přistupovat vždy, když je to možné, neboť jen tak může řádně a zcela zjistit skutečný skutkový stav věci, jež se dítěte týká. K důležitoxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxska ústavněprávního může být posouzena pouze otázka, zda skutková zjištění mají dostatečnou a racionální základnu, zda právní závěry těchto orgánů vxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x poměření, zda soudy podaný výklad rozhodných právních norem je předvídatelný a rozumný, koresponduje-li fixovaným závěrům soudní praxe, není-li naxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxi spravedlnosti (viz teze "přepjatého formalismu"). Ústavněprávním požadavkem též je, aby soudy vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxsažené obstojí, jelikož takovými - ústavněprávně relevantními - pochybeními stěžovatelčino řízení a jeho výsledek postiženo bylo. Rozhodným pro záxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxárně
relevantní
) okolnost, že její nezletilá dcera, o jejímž umístění do ústavní výchovy v řízení (především) šlo, nebyla v řízení vůbec slyšena, ač se xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxe, čl. 3 Evropské úmluvy o výkonu práv dětí, jakož i v § 31 odst. 3 zák. o rodině a § 100 odst. 4 o. s. ř., poskytuje dítěti možnost, aby se tak stalo v každém souxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx v souladu s procedurálními pravidly vnitrostátního zákonodárství; jinými slovy zaručuje dítěti právo, aby mohlo v řízení projevit své stanovisko k oxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvníkovi."
Komentář k § 101
Komentátor: Vančurová
K odst. 1:
V komentovaném ustanovení jsou uvedeny základní povinnosti, které zákxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxzhodnout o věci samé, jestliže určitá skutečnost významná podle hmotného práva pro rozhodnutí věci nemohla být pro nečinnost účastníků prokázána.
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xrotistrany) a důkazní břemeno (povinnost účastníka řízení prokázat tvrzenou skutečnost, přičemž v civilním procesu tento úkol tíží zejména žalobcex xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxucích z pracovního práva a ve vztahu k povinnostem statutárních orgánů obchodních společností). Pro úspěch ve věci je nutné, aby účastník plnil jak povxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xro "klasická" sporná řízení, tak pro řízení upravená v zákoně x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx byly účastníky navrhovány, neznamená to, byť je tato skutečnost v praxi často opomíjena, že by účastníci v těchto řízeních neměli povinnost tvrdit a prxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xe účastníci neunesli důkazní břemeno či břemeno tvrzení, poučí je (srov. komentář k ustanovení § 118a odst. 1 a 3) a vyzve je k nápravě v dodatečné lhůtě.
xxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxně reagovat; soud takto činí při jednání či usnesením, jehož výrok může znít například takto:
Soud žalobce vyzývá ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1x x xx xx xxx xxx xx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx dosavadních tvrzení obsažených v podání žalobce se soudu jeví, že žalobce se ve sporu domáhá náhrady újmy; v tomto případě je tedy nezbytné, aby žalobce xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxt, nebo o ušlý zisk), porušení povinnosti na straně žalovaného a příčinnou souvislost mezi tímto porušením povinnosti a vzniklou újmou. Nedoplní-li žxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxe souvisejí zákonná ustanovení § 79, § 120 odst. 3, § 114c, 118b (srov. komentář k nim).
V souvislosti s komentovaným ustanovením považujeme za vhodxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxových tvrzení účastníků za účelem zjištění, co je mezi stranami skutečně sporné a nutné dokazovat, a co je naopak nesporné a jako takové může být vzato soxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxaného) využívá především soud v rámci přípravy jednání tak, aby mohl rozhodnout při jediném jednání, ale jsme přesvědčeni, že se jedná o užitečný prostxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxště nutné se vyjadřovat. Je však důležité upozornit na to, že takto provedená a "tabulkově" zpracovaná inventura musí zahrnovat výlučně skutková tvrzxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx
x xxxxx xxx
xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxastější chybou, které se soudci v řízení dopouštějí, je, že od samého počátku řízení účastníky důsledně nevedou k tomu, aby řádně plnili svou povinnost xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxkci na ně. K tomu, aby přiměl účastníky k tvrzení rozhodných skutečností s dostatečným předstihem, má soud tyto instrumenty:
Graf č. 6: Nástroje ke zxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxrov. komentář k ustanovení § 114a). Přestože zákon umožňuje, aby účastník tvrdil všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti v průběhu řízeníx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxravného jednání soud i účastníci snadno zjistí, co je mezi stranami skutečně sporné, k čemu je tedy nutné provádět dokazování, a k čemu naopak nikoliv, pxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxkonná koncentrace řízení, která je s přípravným jednáním spojena a která zabraňuje zejména překvapujícím důkazním návrhům při samotném jednání ve věxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxtelem právních služeb, vlastně neví, co chce a co by měl v řízení tvrdit. Taková neujasněnost procesního postavení by sama o sobě neměla automaticky znaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxlná, nesrozumitelná podání, ve kterých absentují zákonné náležitosti, a jednak poučení a výzva k doplnění tvrzení v souladu s ustanovením § 118a odst. xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxání účastník poučován dle ustanovení § 118a, nebude možné při tomto jednání rozhodnout), naopak je vhodné zvolit písemnou výzvu ve formě usnesení obsaxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xiné formě než ústně u nařízeného jednání nebo jednání přípravného (viz komentář k § 118a).
V souvislosti s povinností účastníků tvrdit je xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxné soud zná právo (
iura novit curia
).
Shledá-li soudce v řízení, že věc je možné posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru (účastník jej sxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxvat jej k doplnění tvrzení, případně jej dovést až k právnímu překvalifikování jeho nároku; rozhodně není přípustné, aby soud za popsané situace žalobx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xoudního řízení. Byl by například v rozporu se zásadou procesní ekonomie, neboť by výsledky "rozehraného" řízení, do něhož již investovali určitou enexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxnálního) práva účastníka na spravedlivý proces a v důsledku k odmítnutí spravedlnosti (
denegatio iustitiae
).
K písm. b):
V této části ustanovení xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxrdit, ale rovněž prokazovat. Je velice důležité (a v praxi bohužel často opomíjené) důsledně rozlišovat tuto povinnost od povinnosti tvrzení - je na soxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xomentovaného ustanovení. Povinnost (břemeno) tvrzení a povinnost důkazní jsou markantními rysy civilního soudního řízení a specifickým vyjádřeníx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxů, kterou je ovládán český civilní proces (srov. komentář k ustanovení § 132): soudce hodnotí důkazy, posuzuje nejen každý zvlášť a všechny ve vzájemné xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx tvrzením účastníka), a dle svého vlastního úsudku rozhoduje, jaké skutečnosti z předmětných důkazů lze, a jaké naopak nelze dovodit.
V souvislostx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxocesního práva jsou všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména pak výslech svědků, znalecké posudky, zprávy a vyjádření orgánů, fyzickxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxe-li žalobce k prokázání tvrzení uvedených v žalobě listinný důkaz, musí jej v souladu s ustanovením § xx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxo výslech navrhuje, uvedl nejen svědkovo jméno, příjmení a bydliště, ale rovněž přesně vymezil, k čemu má být svědek slyšen a které tvrzení má být jeho výxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxkazu znaleckým posudkem upozorňujeme na možnost účastníků řízení předložit tzv. soukromý znalecký posudek; má-li všechny zákonem požadované náležxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx, jako by šlo o znalecký posudek vyžádaný soudem (srov. komentář k § 127a).
Účastnický výslech je až na výjimky (například řízení o rozvod manželstvíx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxkazujeme např. na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16.2.2012, čj. 12 Cmo 407/2011-62, kde bylo uvedeno: "Důkaz účastnickým výslechem nemůže suplxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xonkrétně tvrzených skutečností." Obdobně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.12.2000, sp. zn. 21 Cdo 1705/99.
K písm. c):
Zákon ukládá účastnxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxna. Na zdánlivě proklamativní charakter komentovaného ustanovení však začneme nahlížet jinak, uvědomíme-li si, že soud má k dispozici určitá oprávnxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxbě pořádkových opatření soudu (například pořádkové pokuty, předvedení k jednání), tak v podobě procesních pojistek proti nečinnosti účastníků, jakxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x řízení.
K odst. 2:
Sporné řízení je řízením kontradiktorním, které charakterizuje "souboj" dvou stran (žalobce a žalovaného) a pozice soudu xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxnem sporu), zásadou projednací (procesní odpovědnost za zjištění skutkového stavu věci nesou účastníci řízení, soud až na vzácné výjimky provádí pouxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxstí a důkazů, které poskytli účastníci a které vyšly v řízení najevo). V teorii lze najít další druhy zásad, jimiž se oba typy řízení liší, ale pro ilustraxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxuje o tom, v jaké míře bude zjištěn skutkový stav; nečinnost účastníka ve sporném řízení vede takřka vždy ke ztrátě sporu. V této souvislosti lze připomexxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx a obecnou římskoprávní zásadu
vigilantibus iura
scripta sunt (bdělým náležejí práva).
Soud nikdy nemůže, i přes nečinnost účastníků, ponechat vxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxx xxxxxníky k činnosti, rozhodne věc na základě skutkového stavu vyplývajícího z dosavadních tvrzení účastníků obsažených ve spise a vyplývajících z již navxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxtář k ustanovení § 115 odst. 2), bez včasné a důvodné omluvy nedostaví k nařízenému jednání. Jde o jeden z dalších mechanismů, které zákon soudu svěřil jaxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx uznání, pro podrobnosti srov. komentář k ustanovením § 153a, 153b).
Je nutno poukázat na rozdílnost situace, kdy účastník podá včasnou a důvodnou oxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxedem k tomu, že jsou dány vážné důvody (srov. komentář k ustanovení § 119 odst. 1), je na místě odročení jednání na jiný termín, neboť je právem účastníka mxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxného účastníka, který
explicite
neprojevil svůj zájem se jednání účastnit. Hlavním úkolem soudu je bez zbytečných průtahů ve věci a v souladu s právem xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx a jednat v jeho nepřítomnosti.
V praxi samozřejmě mohou nastat situace, že účastník, zejména nezastoupený profesionálním poskytovatelem právníxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxu řízení zřejmé, že by se chtěl jednání zúčastnit (především byl-li účastník doposud procesně aktivní a soud nemá důvod domnívat se, že se pouze snaží jexxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxnalosti správného postupu xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxuzovat případ od případu, a to i s přihlédnutím k dosavadnímu chování účastníka v řízení (většinou je snadno rozpoznatelné, zda se jedná o řádnou omluvu x xxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxníka, která si vyžádá jeho hospitalizaci v nemocnici (případně jej upoutá na lůžko při domácím ošetřování); nelze však bez dalšího uzavřít, že každá nexxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxy je účastník dlouhodobě několik měsíců v pracovní neschopnosti (typicky kvůli neurologickým potížím, problémům s páteří apod.), a zároveň má vycházxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xůvodnou.
Pro důvodnost jednotlivých omluv neexistuje universální klíč, posouzení a zhodnocení je vždy věcí soudu a musí zohledňovat jednotlivé axxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxtupce) může požádat o odročení jednání (nebo pro který se omlouvá z prvního jednání ve věci), se ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. (a tedy i ustanoxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx jednání (např. zdravotní indispozice, účast u jiného jednání nebo služební cesta), tak i okolnost účastníkem (jeho zástupcem) případně způsobená nexx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx x...) Důležitým důvodem způsobilým omluvit neúčast účastníka u jednání ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 a § 153b odst. 1 o. s. ř. je podle ustálené judixxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx, Soudní
judikatura
, roč. 2001, č. 124, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2000, sp. zn. 20 Cdo 2068/98, Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisexx xxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx.2008, sp. zn. 21 Cdo 3358/2007, Soudní
judikatura
, roč. 2009, č. 21), že důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxčení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustaxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxí nákladů s tím spojených; uvedený právní názor platí i ve vztahu k posouzení důvodnosti omluvy ve smyslu ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř."
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxuvy.
Jde o usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31.1.2011, čj. 3 Cmo 244/2010-107: "Omluvitelným důvodem ve smyslu ustanovení § 153b odst. 4 o. s. ř. xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxelný důvod tak nelze považovat okolnost, která žalovanému byla známa předem (byť mu objektivně zabraňovala v účasti na jednání), jestliže svou neúčasx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxosti omluvy zástupce účastníka pro kolizi s jiným jednáním - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.8.2011, sp. zn. 22 Cdo 3352/2011: "Omlouvá-li účxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxx tehdy, jestliže soudu oznámí také konkrétní údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci a u jakxxx xxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxak."
Jak dovozuje Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 31.5.2012, sp. zn. 29 Cdo 1940/2011, není omluvitelným důvodem neúčasti u jednání, jestliže xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxení relevantních důvodů k omluvě z jednání, jež je nutné uvést současně s omluvou - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2002, sp. zn. 29 Odo 205/2xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx účastníkovi brání v účasti při jednání, není důvodná. Při posuzování důvodnosti omluvy soud musí vycházet z těch okolností, které mu byly známy v době, xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x jednání je nutné postupovat striktně individuálně, nelze zobecňovat, že omluva den předem je včasná, zatímco naopak omluva 30 minut před jednání nikoxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xa 8:30 z důvodu náhlé nemoci nezletilého dítěte, které má účastník v péči, se včasnou zdá.
Touto problematikou se opakovaně zabýval Ústavní soud. Ve xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxky 35 minut před zahájením jednání považovat za podanou včas. Na druhou stranu je nutné vždy přistupovat k závěrům o té které skutečnosti s přihlédnutím x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx průtahů x x xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xnterpretovány restriktivně, a nikoliv extenzivně. Zejména je třeba respektovat zásadu, že při omezení základních práv a svobod musí být šetřeno jejixx xxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxd)."
Účastníci mají poměrně širokou škálu možností, jak se z jednání omluvit. Mohou tak činit všemi způsoby, kterými lze běžně komunikovat se soudex xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxmailem, zprávou do datové schránky soudu, případně rovněž telefonicky buď přímo soudci, nebo pracovnici soudní kanceláře; o telefonátu by měl pracovxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxí skutečnosti, že k omluvě došlo a kdy, na účastníkovi - k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.4.2001, sp. zn. 20 Cdo 2873/2000: "Omluvit xx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxesní úkon, jímž účastník informuje soud o tom, že se nedostaví k jednání nebo jinému úkonu soudu, k němuž byl předvolán, a o důvodech, pro které tak nemůže xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxc projednává, jiný soudce, vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo pracovník soudní kanceláře. Existenci omluvy musí v případě potřeby účastník pxxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x různých situacích týkajících se postupu a vedení řízení umožňuje jeho zrychlení. Nastane-li za řízení procesní situace, k níž je nutné vyjádření účasxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx apod.), může soud výzvu k vyjádření, považuje-li to za vhodné, doplnit o doložku, že nevyjádří-li se účastník v dané lhůtě, bude soud předpokládat, že nxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxána například takto:
Soud ukládá účastníkům řízení, aby se do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili k zamýšlenému postupu soudu předlxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxupni. Nevyjádří-li se účastník ve lhůtě shora uvedené, bude soud předpokládat, že nemá námitky.
K použití institutu doložky proti nečinnosti se vyxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xáměně podle ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř. se nedotýká jen xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xostupem podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. není přípustné."
V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2011, sp. zn. 29 NSČR 33/2010, se uvádí: "K výxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxnovení § 101 odst. 4 o. s. ř. připojit doložku o tom, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě k návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnostix xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxému soudu z důvodu vhodnosti, vyvozuje předpoklad, že tento účastník s takovým návrhem nesouhlasí, možná není. Změna okolností rozhodných pro určení xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx která sama o sobě není důvodem pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti."
Doložku nelze využít v situacích, kdy účastník svým úkonem dispoxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
Komentář k § 102
Komentátor: Janek, Jirsa
K odst. 1, 2:
Předběžné opatření je upraveno zejména v § 74-77a a tato úprava platí i pro postup soxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xi odvrácení hrozby zmaření
exekuce
. S výjimkou drobné odchylky (viz dále) lze odkázat na komentář k § 74-77a a § 78-78a; výrok vyhovujícího usnesení pax x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx čj. 3 Cmo 212/2011-78: "Podmínky pro nařízení předběžného opatření ve stadiu po zahájení řízení (§ 102 o. s. ř.) jsou totožné s podmínkami pro nařízení pxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxx xx xx xxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxudního rozhodnutí."
Soud může zajistit důkaz před zahájením řízení i později. Před zahájením řízení tak učiní na návrh; po zahájení řízení tak může xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx se navrhuje, xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxeních před zahájením řízení rozhoduje vždy předseda senátu. Je-li navrhováno předběžné opatření v již zahájeném řízení, zásadně o něm musí rozhodnoux xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xen část mzdy. Úhrada zbývající mzdy je předmětem sporu. Žalobce zjistí, že žalovaný se snaží rozprodat majetek a zakoupil si letenku do vzdálené země s oxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xátek pozdě odpoledne a soudce vykonávající službu jen stěží může zajistit účast přísedících. Rozhodne tedy sám. Nutnost rychlého rozhodnutí zde řeší xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx po zahájení řízení se platí jistota ve věcech podnikatelských 50 000 Kč a v civilních 10 000 Kč; předseda senátu může navrhovatele vyzvat i ke složení jejxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxdku žalobu (§ 78c odst. 3) je postup soudu ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví stejný.
Komentář k § 102a
Komentátor: Jixxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx7 Sb. jako důsledek pokračujícího trendu elektronizace justice. Nové ustanovení § 102a upravuje postup soudu při využití videokonferenčního zaříxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x x xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xařízení, která jim umožňují vyslýchat svědky, obviněné nebo odsouzené na dálku prostřednictvím kamer. Videokonferencí se nyní v ČR podle statistik uxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xěžně využívají. Zahraniční zkušenosti dokazují, že tato technologie má nesporné výhody a umožňuje zrychlit, zefektivnit a finančně optimalizovat nxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxku sledovat různé přednášky či semináře.
Videokonference xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxmentář k nim).
Úmyslem zákonodárce bylo především nahradit modernějšími prostředky tradiční institut dožádání, který není dokonalý, zejména prx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnika v současné době snadný dálkový přímý a obrazový přenos - uvědomme si, že jej lze dnes zajistit prostřednictvím běžného "chytrého" telefonu a napříxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx účastníka, i na základě vlastního uvážení. V obou případech bude zkoumat účelnost využití tohoto technického prostředku.
V duchu komentovaného uxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx že soud není dostatečně vybaven nebo že se konzervativně založený soudce (jiný referent) "nechce pouštět do technických novinek". Avšak vzhledem k toxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxí o (ne)využití videokonference, jímž se jen upravuje vedení řízení, není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. a/), domůže se účastník této procesnx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí, nechce znehodnotit kvalitu a výtěžnost prováděného důkazu a na videokonferenci bezpodmínečně trvat.
Využití videokonferenčního zařízení buxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx s průběhem dřívějšího dokazování, v důsledku čehož by mohlo dojít ke "zkreslení" výpovědi - tedy kritérium výtěžnosti důkazu;
-
časové hledisko (xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxní u pražského soudu, u něhož budou vyslýcháni stavební dělníci - znalec bude čerpat podklady pro svůj posudek a klást svědkům dotazy na dálku. Nebo bude xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx vyslýchaným u soudu 300 km vzdáleného od jeho bydliště.
Důležité je, že zprostředkovány mohou být nejen úkony soudu, ale i úkony účastníků (§ 41-44)x
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxlců, účastníků, osob podávajících zprávy podle § 128);
-
dálkové místní ohledání (§ 130 odst. 2);
-
zajištění realizace práva vyjadřovat se k pxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxtupců - například za účelem dosažení smíru);
3.
úkony související s přípravným jednáním (§ 114c) či jiným soudním rokem.
Z účastnických úkoxx xxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxrhů.
Protože má videokonference zejména nahradit dožádání, lze v dalším odkázat na komentář k § 39.
K odst. 2:
Ve druhém odstavci je upraven pxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxkuje s určitou osobou, musí tradičně ověřit její totožnost, což je postup běžný u jednání, dožádání, místního ohledání, provádění dokazování mimo budxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx jiným dokladem totožnosti - cestovním pasem, řidičským průkazem, jiným dokladem umožňujícím identifikovat určitou osobu. Osoba může být soudu známx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxový přenos. Na jedné straně "přenosu" bude procesní soud, u kterého probíhá řízení, na straně druhé většinou jiný (dožádaný) soud nebo zařízení, v němž xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxátu, který se rozhodne pro zprostředkování pomocí videokonference, má následující možnosti: Buď pověří zaměstnance "svého" soudu (typicky svého asxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxlýchaná osoba, vybaven k tomu odpovídajícími technickými prostředky (kamerou), nebo požádá dožádaný soud, aby videokonferenci zajistil organizačxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx že ve druhé situaci, je-li videokonference prováděna prostřednictvím jiného soudu, musí mít k tomu dotyčný zaměstnanec jednak souhlas žádajícího přxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxx x x xideokonferencí souhlasí.
Pověření předsedy soudu by mělo být založeno z opatrnosti do procesního spisu, případně vyplývat z rozvrhu práce, který xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx a Anežka Charvátová, v tomto pořadí podle časové posloupnosti došlých žádostí." Jinak ovšem formu pověření zákon ani podzákonná norma nepředepisujex xxxxx xxxx xxx x xxxxx
xx xxx
x x xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xyužít i pro výslech osoby ve výkonu trestu nebo ve vazbě, případně v ústavu pro výkon zabezpečovací
detence
. V těchto případech žádá (souhlasí) o videokxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxvádění dokazování mimo budovu soudu (§ 122 odst. 2), nejčastěji v nemocnici, kde je hospitalizován svědek nebo účastník, případně v bytě vyslýchanéhox xxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxěď, vyjádření, námitky) je zprostředkován prostřednictvím videokonference, musí být především poučena o svých procesních povinnostech, což znamexxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xlib a poskytnuto poučení o následcích nepravdivého posudku. Poučení poskytne příslušný soudce procesního soudu
Vedle toho se má dostat vyslýchanxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxe, co o sporných skutečnostech víte, já se vás následně budu ptát a klást otázky budou poté i účastníci a jejich zástupci, kteří jsou zde se mnou v jednací sxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxferenční zařízení nemusí být bezchybné - v některých případech se může stát výslech nesrozumitelným. Proto zákon upravuje možnost osoby, která navrhxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxoduše může namítat, že vyslýchanému nerozumí, což může vyústit i v to, že nakonec bude trvat na výslechu dožádaným soudem nebo osobním výslechu při jednxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxferenčního zařízení povinností soudu pořídit vždy zvukově-obrazový záznam (videonahrávku přenosu), který se stane součástí spisu (trvalého nosičx xxxxx
xxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxí být protokol podepsán - ve spojení se záznamem má pak váhu veřejné listiny podle § 134, u níž se presumuje správnost.
Zkoumání podmínek řízení
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx, při jejichž splnění může soud rozhodnout ve věci samé, tj. může rozhodnout o předmětu řízení, tedy např. ve sporném řízení o nároku uplatněném žaloboux xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxtku až do konečného rozhodnutí ve věci. Uvedená zásada je generální, tzn. povinnost zkoumat podmínky řízení v tomto rozsahu mají soudy všech stupňů.
x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx9) zkoumat, zda jsou - a v odvolacím a dovolacím řízení též, zda před soudy nižších stupňů byly - splněny podmínky nezbytné pro rozhodnutí soudu ve věci saxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx není bezbřehá a po žalobci lze spravedlivě požadovat, aby se ve sporném řízení podílel na jejich ověřování. Pokud žalobce uvede do rozkazní žaloby údajx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxfikačních údajů v pokračování v řízení."
Každý soud postupuje podle tzv. pravidla 5P (viz komentář k § 43 odst. 1 a § 105) a zkoumá především:
-
zda xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx x x xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxdce podle § 106), resp. zda je dána pravomoc českého soudu ve smyslu nařízení Rady (ES) číslo 44/2001 ze dne 22.12.2000, o příslušnosti, uznávání a výkonx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxdních smluv, nebo naopak pravomoc soudu jiného státu,
-
zda je ve věci oprávněn rozhodnout právě ten soud, u něhož byl návrh podán (resp. zda byl opráxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxu, srov. § 105 odst. 1) místní příslušnost (§ 84 a násl.),
-
zda se o totožném návrhu nevede před soudem jiné řízení či zda již o něm soud nerozhodl, tj. xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xxx xxxxxxxxx
x xx xxxxxx x 159 odst. 3,
-
a zda lze řízení vést s těmi, kteří by měli být jeho účastníky, a též zda lze jednat s těmi, kteří se označili za jejich zástupce, tj. zda účxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx, a zda zástupci, kteří za ně jednají, k tomu jsou oprávněni (§ 21 a 22a násl.).
Dále srov. především komentář k ustanovení § 104.
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxocesních podmínek, tj. podmínek, které jsou předpokladem pro rozhodnutí soudu ve věci samé (viz komentář k § 103).
K odst. 1:
Logickým důsledkem zjxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx je zbytečné, aby se řízení vedlo.
K neodstranitelným nedostatkům podmínek řízení, jejichž důsledkem musí být zastavení řízení, krom výslovně zmíxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxe 22.12.2000, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
x
xxdostatek způsobilosti být účastníkem řízení (§ 19), jestliže zde byl již v okamžiku zahájení řízení,
-
překážka věci rozhodnuté (
rei iudicatae
) - x xxxx xxxxx xx
x
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
x x x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xoud řízení zastaví, postoupí věc pravomocnému orgánu a rozhodne o náhradě nákladů řízení před soudem, neboť řízení u něj končí (§ 151 odst. 1). Neexistuxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu ze dne 21.2.2001, sp. zn. 20 Cdo 2498/99: "Rozhodne-li soud, že není dána jeho pravomoc k projednání určité věci, je povinen současně rozhodnout (nemxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xráv a oprávněných zájmů účastníků sporu jiný orgán než právě soud."
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxiku, kdy byla podána žaloba, neexistoval (tzv. nonsubjekt), kupříkladu proti obchodní společnosti, která byla v okamžiku zahájení řízení již vymazáxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxujícího účastníka nelze zaměnit s jiným účastníkem, je tedy vyloučen postup podle § 92, na danou situaci nelze aplikovat postup podle § 107, neboť ten se xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxu žaloby, proto ani nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení nelze zásadně řešit výzvou k odstranění vad žaloby podle § 43. Je však nutno rozlišovxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxěpného závodu. Výstižně k této problematice judikoval Ústavní soud v nálezu ze dne 27.10.1995, sp. zn. IV. ÚS 41/95: "Závěr o tom, kdy je a kdy není na místx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xx xx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxe zamýšlel žalovat a zda je možno nesprávné označení žalovaného posoudit spíše jako omyl žalobcův."
Na tomto místě je nutné upozornit na podstatnou xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxnost tomu, co osobou není, přičte se právo nebo povinnost osobě, které podle povahy právního případu náleží; toto ustanovení lze považovat za reakci záxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxdostatek aktivní či pasivní žalobní legitimace) řízení zastavovaly. Tento formalismus by měl být částečně v procesní rovině odstraněn nálezem Ústavxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx principu v rovině hmotněprávní se zdá být vhodným krokem, který by měl, ačkoliv ještě není jasné, jak bude praxí uchopen, vést ke zvýšení právní jistotyx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvé následky pro toho, kdo vadné označení použil (v podrobnostech srov. komentář k § 19).
Například za situace, kdy je společnost SMILING-CAR, s. r. oxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxADLO" (nikoliv správně společnost SMILING-CAR, s. r. o., jako výrobce a výhradního prodejce tohoto typu vozidla), nebude soud moci bez dalšího řízení x xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xednat se společností SMILING-CAR, s. r. o., jako s účastníkem řízení, neboť tato je vlastníkem značky "ŽIHADLO", má právní osobnost a z tohoto xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xude zřejmá skutečná identita subjektu, který má být účastníkem řízení, či nikoliv.
Vzhledem k tomu, že není jisté, jak shora popsanou hmotněprávní xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxatelný postup, tedy vydání usnesení podle § 43 odst. 1, ve kterém ve spojení s § 5 soud žalobce konkrétně poučí o tom, že označení žalovaného subjektu je vxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxve jej k odstranění vad žaloby; zastavení řízení pro nedostatek podmínek není v těchto případech možné. Uvedené platí i pro závod nebo odštěpný závod zaxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xne 23.5.2007, sp. zn. 21 Cdo 270/2003.
Jinak ke vztahu nesprávného označení účastníka řízení a jeho účastnické nezpůsobilosti srov. podrobný komexxxx x x xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx žalobce (výjimečně žalovaný, vznáší-li vzájemnou žalobu) účastníka řízení tak, že v řízení nelze pokračovat, má přednost postup podle § 43 odst. 1 přxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxíkem řízení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 24.11.2005, sp. zn. 28 Cdo 2663/2005).
Pro překážku věci zahájené a překážku věci rozhodxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxé řízení, jež překážku založilo, může být totiž např. pro zpětvzetí žaloby či nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Tato překážka může odpadnout i x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx, jak byl soudem skutek, který byl předmětem řízení, posouzen po právní stránce. Tato překážka je proto dána i tehdy, jestliže byl posouzen po právní strxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx existenci této překážky zastaví, v průběhu odvolacího řízení vezme žalobce žalobu v dříve zahájeném řízení zpět a toto dříve zahájené řízení bude zastxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxbě, kdy rozhoduje o odvolání, již tato překážka neexistuje.
Podle komentované normy ve spojení s § 109 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/2006 Sb. soud řízexx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx již věřitel mohl přihlásit do insolvenčního řízení; to platí i tehdy, byl-li již prohlášen konkurs na majetek dlužníka (srov. usnesení Městského soudx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxsí obsahovat i výrok o náhradě nákladů řízení, případně o vrácení soudního poplatku, je odvolání přípustné. K tomu srov. např. usnesení Městského soudx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxý z účastníků svým jednáním z procesního hlediska nezavinil, že bylo řízení zastaveno, a zohlednit toto jednání při rozhodnutí o náhradě nákladů řízenx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xe podmínkou řízení, jejíž nedostatek nelze odstranit a není-li dána, řízení se dle § 104 odst. 1 zastaví (v podrobnostech viz např. stanovisko býv. Nejxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx x x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxních věcech s mezinárodním prvkem spadajících do působnosti nařízení č. 44/2001 je postup pro zkoumání pravomoci, resp. příslušnosti soudu členskéhx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx x xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxx x nařízení č. 1215/2012, které nařízení č. 44/2001 nahrazuje (ke složité otázce pravomoci a příslušnosti viz zejména komentář k § 7 a násl.).
Je-li u xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx, že není příslušný. V ostatních případech, není-li soud příslušný na základě jiných ustanovení tohoto nařízení a žaloba je podána u soudu jiného člensxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxudem neúčastní, nebo vznese-li námitku nedostatku příslušnosti. Jinak soud pokračuje v řízení (viz také komentář k § 7). Rozhodne-li soud, že není příxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxch manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti podle čl. 17 nařízení č. 2201/2003 platí, že pokud je u soudu některého členského státu podán návrhx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxe tento soud bez návrhu, že není příslušný. Pokud soud jednoho členského státu není ve věci příslušný, rozhodne tento soud bez návrhu, že není příslušnýx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxo prostřednictvím ústředního orgánu určeného podle článku 53 nařízení č. 2201/2003, příslušný soud jiného členského státu (rozsudek Soudního dvora xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxivovací povinnosti je upraven speciálně v čl. 10 nařízení č. 4/2009. Je-li u soudu některého členského státu zahájeno řízení ve věci, k níž není příslušxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxi obsahují i další normy unijního práva. Tak např. v dědických věcech podle čl. 17 nařízení č. 650/2012 je-li u soudu některého členského státu zahájeno xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxx xrovni (ve vztahu členských zemí EU k nečlenským zemím) tuto otázku upravují také některé mezinárodní úmluvy. V otázkách soudní příslušnosti určené na xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xabyla účinnosti 1.10.2015.
Komentátor: Janek, Vacková, Jirsa
K odst. 2:
Zastavit řízení, existuje-li procesní překážka, jejíž nedostatek obexxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxek řízení náleží v určitých případech ztráta způsobilosti být účastníkem řízení (§ 19), dojde-li k ní až poté, kdy je řízení zahájeno, nedostatek procexxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxst být jeho účastníkem, je popsán v § 107 (viz komentář k němu). Na tomto místě je třeba jen poznamenat, že tehdy, ztratí-li účastník způsobilost v řízenxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx nástupce, soud řízení zastaví. V ostatních případech lze v řízení pokračovat, nemusí to však vždy být bezprostředně poté, kdy překážka v řízení nastanxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxším důvodem pro přerušení řízení bývá probíhající dědické řízení, v němž je řešeno, kdo z dědiců a v jakém rozsahu vstoupí do práv a povinností zemřelého xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
x xxxxx xx xxxxxx xe účastníci zaměňují absenci právní osobnosti jako důvod pro zastavení xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxdku sp. zn. 3 Cz 73/82: "Věcnou legitimací je stav vyplývající z hmotného práva, podle něhož účastník je subjektem práva či povinnosti, jež je předmětem xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxstatně jednat (nemá procesní způsobilost), postupuje soud podle okolností konkrétního případu tak, že jedná automaticky se zákonným zástupcem takoxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx takové osobě pro potřeby konkrétního řízení soud sám ustanoví za podmínek daných ustanovením § 29 odst. 1 (viz komentář k němu), tj. je-li tu nebezpečí x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxně dát k němu podnět.
Nedostatek plné moci není vadou řízení, za niž bývá považován, není tedy důvodem pro postup dle § 43; je nedostatkem procesní podxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxtku průkazu zastoupení je zpravidla výzva tomu, kdo vystupuje jako zmocněnec, popřípadě účastníku, aby ve stanovené lhůtě předložil písemnou plnou mxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxena s takovými nedostatky, pro které ji nelze považovat za platnou."
Výzvu k předložení plné moci může soud zaslat jak účastníku, tak i tomu, kdo v řízxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x méně formálně, například telefonicky, a pořídit o tom záznam do spisu. Ve většině případů jde totiž o administrativní pochybení, které zástupce (nejčxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxby nezastoupeného účastníka k jednání ve věci bez plné moci. Písemná plná moc je jen průkazem zastoupení, sám fakt, že ji aktuálně k dispozici nemá, neznxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx zapotřebí raději počkat až do doby, kdy zástupce plnou moc předloží, k čemuž ho soud při jednání vyzve. K problematice tzv. řetězení plných mocí srov. koxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxé rozhodnutí Krajský soud v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku ze dne 7.1.2016, sp. zn. 8 Co 2033/2015, uvádí: "V situaci, kdy je dokazováním mxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxroby neměl k takovému právnímu jednání dostatečné ovládací a rozpoznávací schopnosti, xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x 104 odst. 1 o. s. ř.) dodatečným schválením (novým udělením) plné moci advokátovi opatrovníkem, který byl (bude) žalobci mezitím ustanoven jako osobě xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxosti a vyžaduje v režimu § 461 odst. 1 obč. zák. schválení soudu."
Zbývá dodat, že způsob řešení nedostatku podmínek řízení se netýká všech procesníxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxařilo (odst. 2), jen tehdy, pokud zákon nezná jiné řešení, jako při nedostatku věcné příslušnosti.
Nedostatek věcné příslušnosti soudu bývá považxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xi dovolacího (§ 242 odst. 3) řízení akceptovat, nicméně nedostatek této podmínky nemůže být důvodem pro zastavení řízení, neboť jej lze řešit postupem xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xedostatek místní příslušnosti je sice podmínkou řízení, nikoliv však takovou, kterou by bylo možné zkoumat kdykoliv za řízení (viz komentář k § 105). Sxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xenamítl, stává se soudem místně příslušným - jde o tzv. založení místní příslušnosti.
Mezi odstranitelné nedostatky podmínky řízení se někdy zahrxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x délce 15 dnů (výjimečně kratší), a ten na výzvu nereaguje. Oproti dřívější úpravě již nemůže účastník zaplatit soudní poplatek během odvolací lhůty prxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx
Věcná příslušnost je jednou z procesních podmínek, kterou soud z úřední povinnosti (nikoliv tedy jen na základě námitky účastníků) zkoumá v průběhu xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxnou příslušnost soudu vliv (blíže viz komentář k ustanovení § 11). xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxný při zahájení řízení.
Například: Žalovaným je kulturní atašé cizího státu, požívající diplomatické imunity. Věcně příslušným je podle § 9 odst. x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx x xízení však bude nadále jednat krajský soud, u kterého bylo zahájeno.
Od této situace je nutno odlišit případy, kdy je žaloba označena jako žaloba na nxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxulu zadostiučinění v penězích. Zde byla již na počátku dána věcná příslušnost krajského soudu ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 písm. i).
Pro posouzenx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxku a nároku, který je na jeho základě požadován, je proto nezbytný pro úvahu o věcné příslušnosti soudu (tj. pro určení toho, který soud bude o věci rozhodxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xx věcně nepříslušný soud, může tím oddálit konečné rozhodnutí ve věci i o několik měsíců. Není-li si příslušností soudu jist, měl by se obrátit o radu k advxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxnost rozhodnutí o věci věcně nepříslušným soudem. Rozhodoval-li by o věci soud věcně nepříslušný, takové rozhodnutí by bylo zatíženo vadou, která by nxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx ze dne 1.6.2010, sp. zn. I. ÚS 904/08: "Rozhodne-li vrchní soud nesprávně o věcné příslušnosti (§ 104a o. s. ř.), nejenže se tím nestane ze soudu dle zákonx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxkladních práv a svobod)."
Návrh s nedostatečnými skutkovými tvrzeními nemůže být určující pro úvahu soudu o věcné příslušnosti, tím méně pro rozhoxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxíže komentář k tomuto ustanovení).
Komentované xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxa věcné příslušnosti.
K odst. 2, 3, 4:
Má-li soud podle obsahu řádné žaloby zato, že není soudem věcně příslušným (v praxi i tehdy, má-li o své věcné přxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxvisko (ostatních) účastníků k otázce věcné příslušnosti:
Žalobce se domáhá žalobou, aby se žalovaný zdržel šíření nepravdivých a dehonestujícícx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxrany dobré pověsti právnické osoby ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 písm. i) o. s. ř., k jejímuž projednání je v prvním stupni příslušný Městský soud v Prazxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxíslušnosti vyjádřili ve lhůtě deseti dnů počítané od doručení této výzvy; pokud se nevyjádříte, bude předpokládat, že k navrženému postupu nemáte námxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxytl (lze též účelně využít tzv. doložku proti nečinnosti podle § 101 odst. 4), předloží spis k rozhodnutí vrchnímu resp. Nejvyššímu soudu (podle stupně xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxcně příslušný je okresní, krajský či vrchní soud, či
--
Nejvyššímu soudu, má-li zato, že věc patří do věcné příslušnosti tohoto soudu,
-
vrchní xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx
x
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx
rozhodnou, které nižší soudy jsou věcně příslušné, byla-li jim věc těmito soudy postoupena nebo byl návrh na zahájení řízení podán u vrchních či Nejvyšxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx
xx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx že dospějí k závěru o tom, že pro rozhodnutí jsou samy věcně příslušné.
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xx x4 odst. 3), ovšem s výjimkou, že není vhodné lpět na tom, aby se účastníci k otázce věcné příslušnosti předem (tj. dříve, než je věc předložena nadřízenémx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxst. 2) postačí žalobce o postoupení věci k rozhodnutí o věcné příslušnosti informovat současně s předložením věci nadřízenému soudu. Své stanovisko k xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xa předběžné opatření dozvěděl dříve, než o něm bude rozhodnuto, aby případně vydané rozhodnutí nebylo jeho postupem zmařeno. Názor žalovaného na věcnxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx
K odst. 6, 7:
Dospěje-li vrchní či Nejvyšší soud k závěru, že věc patří do věcné příslušnosti nižších soudů, vydá o tom usnesení, proti kterému není možxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx v prvním stupni příslušné krajské soudy.
Pokud byl názor předkladatele správný a věc do jeho věcné příslušnosti nepatří, bude v usnesení uveden takx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu v Brně jako soudu věcně příslušnému.
Toto usnesení nemusí být odůvodněno (viz § 169 odst. 2). Lze se však přimlouvat za to, aby zejména vrchní soudy axxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xodítkem v obdobných případech. V tomto duchu "pobídl" Ústavní soud obecné (nejčastěji vrchní) soudy ve výše citovaném nálezu sp. zn. I. ÚS 904/08: "Možxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xx xx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxy odůvodněno, ještě neznamená, že konkrétní okolnosti případu si nebudou žádat, aby soud své rozhodnutí odůvodnil. Pod tyto okolnosti konkrétního přxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx otázce srozuměn. V takovém případě lze legitimně požadovat, aby se v odůvodnění svého usnesení s argumentací účastníků byť stručně vypořádal a vyložix xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxího soudu v řízení o dovolání) jsou rozhodnutím o věcné příslušnosti vázány. Proti rozhodnutí o ní není přípustný opravný prostředek a ve věci nemůže býx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxk opakovaně namítal nedostatek věcné příslušnosti, soud k takové námitce nepřihlédne, neřeší ji a spis nebude znovu předkládat k rozhodnutí o ní. Uvedxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xěcně nepříslušný soud. Nebyla-li dříve věcná příslušnost vyřešena postupem podle odstavců 2-4, odvolací či dovolací soud napadené rozhodnutí z tohoxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx věcné příslušnosti, též krajský soud jako soud odvolací, přestože jinak, rozhoduje-li v prvním stupni (§ 9 odst. 2, 3), věcnou příslušnost oprávněn řexxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxní a rozhodnutí věci v prvním stupni. Je naopak vyloučeno, aby nadřízený soud rozhodující o věcné příslušnosti v režimu komentovaného ustanovení formxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxena jako soudu věcně příslušnému, nebo účastníci řízení vydávali závěry, jež nadřízený soud přijal pro účely odpovědi na otázku, který soud je v prvním xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxobou uplatněném nároku (srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2016, sp. zn. 29 Cdo 4123/2014).
Soud, kterému byla věc postoupenxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx x úvahu připadajících věcně příslušných soudů byla věc jako místně příslušnému určena k rozhodnutí, postupuje podle § 105 odst. 3 (viz komentář k uvedexxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxho stupně ve správním soudnictví, viz komentář k § 104b, 104c. Jestliže jde o takovou věc, úprava obsažená v ustanovení § 104a odst. 2, 7 je nepoužitelnáx
xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxčních konfliktů - střetů působnosti - mezi soudy s působností v občanském soudním řízení a soudy ve věcech správního xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxu k projednání a rozhodnutí věci správního soudnictví.
Dnem 1. ledna 2003 - nabytím účinnosti zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, zákoxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxmpetenčních sporů - došlo ke změnám v organizaci soudní soustavy a v působnosti soudů ve věcech správního soudnictví. Stalo se tak v důsledku nálezu Ústxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxou do té doby platnou pátou část občanského soudního řádu (tehdejší ustanovení § 244 až 250s) obsahující předchozí právní úpravu správního soudnictvxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx místa a lze odkázat zejména na citovaný nález Ústavního soudu; pro účely dalšího komentáře postačí shrnout, že správní soudnictví do té doby bylo včlenxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx pátou občanského soudního řádu (soustřeďovalo se do dvou typů řízení - rozhodování o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů a rozhodování o oprxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxh neupravených tehdejší částí pátou). Věci správního soudnictví byly obecně svěřeny do věcné příslušnosti krajských soudů s výjimkami, kdy byla dána xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxánů státní správy).
Od 1.1.2003 byla tedy uvedena do života nová podoba správního soudnictví, představovaná jak novou organizací soudnictví, tak xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xprávním sice zůstala zachována (viz § 64 s. ř. s.), nicméně prostor soudním řádem správním neupravený byl značně zúžen.
Správní soudnictví bylo novx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx specializovaný samosoudce ve vyjmenovaných věcech (§ 31 odst. 2 s. ř. s.) s tím, že věcně příslušný je vždy krajský soud. Rozhodnutí krajského soudu je kxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxsační stížnost, o níž rozhoduje Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví. Soudnx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxnými senáty a samosoudci) a Nejvyšším správním soudem.
Uvedené změny v organizaci a v právní úpravě řízení ve věcech správního soudnictví byly promxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx s přijetím soudního řádu správního), jímž bylo především konstruováno zcela nové řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (nová část páxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xozhodnutí správních orgánů ve věcech soukromoprávních. Zároveň byl ustanoveními § 104b, 104c do občanského soudního řízení zaveden způsob řešení kxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xprávního soudnictví.
K odst. 1, 2:
Ustanovení prvního odstavce upravuje postup soudu v občanském soudním řízení v situaci, kdy je mu nesprávně podxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xřipomenout úpravu pravomoci soudů projednávat a rozhodovat spory a jiné právní věci v občanském soudním řízení a vedle toho pravomoc soudu ve věcech spxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxn, že ve vztahu mezi soudy mezi soudy civilními a správními vzhledem k jimi projednávaným věcem nejde o řešení otázky pravomoci toho kterého soudu k projxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxry a jiné právní věci následovně:
-
soudům v občanském soudním řízení náležejí spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xoudního řádu,
-
soudům v občanském soudním řízení náležejí dále spory a jiné právní věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů, o nichž podle zákxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xěchto věcech ve své části páté (§ 7 odst. 2),
x
xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxnoprávní), které jim mnohdy partikulárně, individuálně a
ad hoc
svěřuje do pravomoci zvláštní zákon (§ 7 odst. 3); řízení v I. stupni o těchto věcech prxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x
x
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x odst. 4); nikoliv však v občanském soudním řízení, nýbrž v soudním řízení správním, neboť působnost soudů a samotné řízení ve věcech správního soudnicxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxnost) soudů ve věcech správního soudnictví, právní úpravu soudního řízení ve správním soudnictví, jakož především i vymezení toho, které věci vůbec pxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxje v ustanovení § 7 odst. 4).
Soudní řád správní vymezuje pravomoc soudů ve správním soudnictví v ustanovení § 4 s. ř. s. výčtem věcí, o nichž soudy ve xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxravena v ustanovení § 7 odst. 1 s. ř. s. tak, že zásadně je k řízení příslušný krajský soud, nestanoví-li soudní řád správní či zvláštní zákon jinak.
xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxm soudnictví, civilnímu i správnímu, jsou zákonem svěřeny do pravomoci soudů; stav, kdy se ocitne před civilním soudem věc správního soudnictví (a naoxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx Vztah mezi působností soudu v občanském soudním řízení a soudu ve správním soudnictví je vztahem věcné příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí spxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxmi a rozhodujícími v občanském soudním řízení, a správními soudy, které rozhodují podle soudního řádu správního věci správního soudnictví, nejde o pxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxázkou, zda věc náleží do věcné příslušnosti soudů civilních či soudů správních. Tuto otázku musí soud posoudit sám, zcela samostatně; případným rozhoxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xj. bez dalšího z něho vycházet), a to ani tehdy, jde-li o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Zákonodárce s možností odlišných závěrů civilních a spxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxů, jak negativních, tak pozitivních, upravuje v zákoně č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů."
Je-li tedy nesprávně soudu x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxu situaci vyřešit. Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoliv za řízení ze své úřední povinnosti či na základě námitky vznesené účastníkem řízení.
Nexxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxu v případě nedostatku věcné příslušnosti k projednání určité věci mezi občanskoprávními soudy různého stupně. V každém z těchto případů nedostatku vxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxí a v soudním řízení správním. Zatímco spory o věcnou příslušnost (kompetenční konflikty) mezi soudy s působností v občanském soudním řízení navzájem xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxtníci řízení a soudy vázány (viz § 104a odst. 7), řešení nedostatku věcné příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí věci správního soudnictví má režxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxslovení věcné nepříslušnosti a rozhodnutí o postoupení věci soudu věcně příslušnému k věcem správního soudnictví v případech vyjmenovaných v § 104b oxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxna o rozhodování některých kompetenčních sporů v případech dle § 104b odst. 3 a § 104c.
Civilní soud, který řeší otázku své xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxstup soudu podle povahy věci správního soudnictví taxativním výčtem uvedeným ve druhém odstavci § 104b). Zohledňuje typovou povahu správního soudnixxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx veřejné správy správním orgánem (viz § 4 odst. 1 písm. a/, § 65-78 s. ř. s.) - v takovém případě se řízení před civilním soudem zastavuje (s poučením navrhxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx, § 79-81 s. ř. s.), ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§ 4 odst. 1 písm. c/, § 82-87 s. ř. s.), rozhodnutí ve věcech xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxx xx xx xxxx xoud vysloví, že není věcně příslušný, a rozhodne o postoupení věci věcně příslušnému správnímu soudu. Právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájexx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxvěru, že se nejedná o žádný z případů vyjmenovaných ve druhém odstavci § 104b, postupuje podle prvního odstavce § 104b odst. 1 a řízení bez dalšího zastaxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xdvolací soud, dovolání (proti rozhodnutí vrchního soudu nebo Nejvyššího soudu ani odvolání) přípustné není.
Zároveň je povinností soudu poučit nxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx vložit přímo do výroku usnesení o zastavení řízení, byť to zákon přímo nestanoví. Poučení by mělo obsahovat informaci o tom, že navrhovatel může podat žxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xastavení řízení (která je dána ustanovením § 72 odst. 3 s. ř. s., podle něhož platí, že zastavil-li soud rozhodující v civilním procesu řízení proto, že šxx x xxxx x xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xxstně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žalobx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxo správního soudu ze dne 27.9.2005, xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxě zastavil řízení ve smyslu § 104b odst. 1 o. s. ř., je nezbytné kromě zjištění, zda byla žaloba ke správnímu soudu podána ve lhůtě jednoho měsíce od právní xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xprávní žaloby stanovená soudním řádem správním, případně zvláštním zákonem. Podání žaloby u obecného soudu až po uplynutí této lhůty způsobuje opoždxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx x. s.)."
Příklad výroku usnesení o zastavení řízení dle § 104b odst. 1:
I. Řízení se zastavuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xprávního orgánu ve správním soudnictví ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení o zastavení řízení, a to Městskému soudu v Praze.
Příklad výrxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx
xx xxxxxx xx xxx x xxxx xxxxx x xx xx xx zastavuje, neboť žaloba náleží do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje věci správního soudnictví.
II. Žalobce je podle ustanovení § 146 odstx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxáta, neboť podáním žaloby věcně nepříslušnému soudu zavinil, že řízení muselo být zastaveno.
III. Žalobce může dle § 72 odst. 3 s. ř. s. podat žalobu xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxze; účinky zahájení řízení zůstanou zachovány dnem podání žaloby soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.
Uvedené poučení (výrok III shorxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxa obsažená jednak v jednotlivých volebních zákonech, která stanoví zpravidla extrémně krátké lhůty, kdy se může oprávněná osoba obrátit na soud (viz nxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x ustanovení § 92 s. ř. s., podle něhož návrh v těchto věcech není přípustný, byl-li podán u věcně nebo místně nepříslušného soudu.
V případě návrhu na zxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxní může znít např. takto:
Navrhovatel může podat po právní moci tohoto usnesení návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxní § 82 odst. 3) řeší i opačnou situaci, kdy je nejprve podána žaloba (návrh na zahájení řízení) soudu rozhodujícímu věci správního soudnictví, a ten dosxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xoud v občanském soudním řízení). V takovém případě soud ve správním soudnictví návrh usnesením odmítne a poučí navrhovatele o tom, že do jednoho měsíce xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxanskému soudnímu řízení, platí, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (návrh na zahájení řízení). V podrobnostech vix xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxím soudnictví o odmítnutí návrhu za nesprávné, vzniká kompetenční spor mezi soudem v občanském soudním řízení a soudem ve správním soudnictví a civilnxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx znění pozdějších předpisů.
Jak již plyne ze shora uvedeného výkladu, postup soudu upravený v druhém odstavci představuje výjimku z obecného pravixxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxo soudnictví je zastavení řízení.
Je-li civilnímu soudu podána věc náležící do věcné příslušnosti soudu ve správním soudnictví a zároveň dospěje-xx xxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xříslušným, přičemž zároveň rozhodne o postoupení věci soudu věcně příslušnému ve správním soudnictví s tím, že právní účinky spojené s podáním návrhu xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxvolacímu soudu bude předložena k rozhodnutí o odvolání věc, ohledně níž dospěje k závěru, že jde o věc správního soudnictví, aniž takto soud prvního stuxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxení věci soudu příslušnému k projednání věci správního soudnictví (§ 221 odst. 1 písm. b/), a to v závislosti na tom, o jakou věc správního soudnictví půxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxe věcná nepříslušnost civilního soudu a rozhoduje o postoupení věci soudu ve správním soudnictví dle § 104b odst. 2:
I. Obvodní soud pro Prahu 7 není vxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxnému.
Nabude-li usnesení právní moci, je tím věcná příslušnost soudu založena a trvá až do skončení řízení (viz ustanovení § 11). Pouze v případě, že xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxstně příslušnému dle § 7 odst. 4 s. ř. s. Usnesením civilního soudu dle § 104b odst. 2 o postoupení věci určitému konkrétnímu soudu rozhodujícímu ve věcxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xdst. 5 s. ř. s.) a případně věc znovu postoupit soudu místně příslušnému.
K odst. 3:
Ustanovení třetího odstavce míří na zvláštní situaci, která můžx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxem specializovaným rozvrhem práce soudu k projednání a rozhodnutí věcí správního soudnictví a jiným senátem téhož soudu (obvykle senátem specializoxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx x x xxx xxx x xxxkrétním případě jde o věc správního soudnictví, či nikoliv. Lze si představit takový kompetenční spor pozitivní (kdy by oba senáty shledávaly svou věcxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xiný (civilní) senát neshledají svou věcnou příslušnost (zpravidla s argumentací, že věc patří do věcné příslušnosti toho druhého). V takovém případě xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxbu znovu podat témuž soudu), ani vyslovovat věcnou nepříslušnost (krajský soud by musel postoupit věc znovu sám sobě). Proto nastupuje zvláštní mechaxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxšleném postupu soudu a mají právo se k němu vyjádřit (§ 104b odst. 4).
Stranami kompetenčního sporu jsou soudy v občanském soudním řízení a soudy ve spxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x rozhodne o něm zvláštní senát složený ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu (§ 2 odst. 1 zák. č. 131/2002 Sb.). Účastníkx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxí senát rozhodne kompetenční spor usnesením, kterým vysloví, kdo je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (§ 5 odst. 1 zxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž tento spor vznikl, jakož i pro všechny správní orgány a soudy (§ 5 odst. 4, 5 zák. č. 131/2002 Sb.)x
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxm soudnictví a soudem v občanském soudním řízení (usnesení zvláštního senátu ze dne 14.9.2009, čj. Konf 9/2009-4, o kompetenčním sporu o věcnou přísluxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x žalovaného Krajského úřadu Zlínského kraje, ve věci vyvlastnění pozemků): "Příslušný vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx
xx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xtázkou své věcné příslušnosti k projednání a rozhodnutí věci správního soudnictví ze své iniciativy a úřední povinnosti, či k námitce některého z účasxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x rozhodnutím o postoupení věci či podat návrh na rozhodnutí kompetenčního sporu dle zák. č. 131/2002 Sb.), účastníci řízení mají právo se k tomu vyjádřixx
xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxledává svou věcnou příslušnost, a sdělí, jak hodlá postupovat. Zároveň jim uloží soudcovskou lhůtu k vyjádření, po jejímž uplynutí postupuje některýx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxcné příslušnosti změní a pokračuje dále v řízení.
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx důvodnou, postupuje některým ze způsobů podle předchozích odstavců. Neshledá-li ji důvodnou, zákon neukládá soudu povinnost rozhodnout o ní usnesexxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxje v řízení; přičemž se s důvody své věcné příslušnosti vypořádá v rámci odůvodnění konečného rozhodnutí.
Komentář k § 104c
Komentátoxx xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxzi soudem ve správním soudnictví a soudem v občanském soudním řízení tak, že soud v občanském soudním řízení shledá svou věcnou nepříslušnost k věci nálxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxm, že šlo o věc, kterou mají projednávat a rozhodovat soudy v občanském soudním řízení.
Je-li nejprve podána žaloba (návrh na zahájení řízení) soudu xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxuje soud ve správním soudnictví dle § 46 odst. 2 s. ř. s. tak, že návrh usnesením odmítne a poučí navrhovatele o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxíslušnému v občanském soudním řízení, není usnesením o odmítnutí návrhu věcná příslušnost civilního soudu založena a ten ji může (musí) z úřední povinxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxní soud již nemůže postupovat podle § 104b (tj. ani zastavit řízení, ani vyslovit svou věcnou nepříslušnost spolu s postoupením věci), neboť by se takoxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxbývá, než podat návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu podle zák. č. 131/2002. Jeho stranami jsou soudy v občanském soudním řízení a soudy ve spráxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu (§ 2 odst. 1 zák. č. 131/2002 Sb.). Účastníky řízení vedle stran kompetenčního sporu jsou i účastníci xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx, kdo je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (§ 5 odst. 1 zák. č. 131/2002 Sb.). Proti rozhodnutí zvláštního senátu nejxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxo spor vznikl, jakož i pro všechny správní orgány a soudy (§ 5 odst. 4, 5 zák. č. 131/2002 Sb.).
Příklad výroku usnesení zvláštního senátu o sporu o věcnxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx16, ve věci návrhu na rozhodnutí sporu o věcnou příslušnost mezi Obvodním soudem pro Prahu 8, Městským soudem v Praze jako soudem v občanském soudním řízxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxoby proti rozhodnutím Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne 4. prosince 2002, čj. O-53/724/2002/Pav a O-54/725/2002/Pav, o opraxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xx xx xx
xxxx xxxxxx xx xxaduje pravidlo 5P, tedy okolností, které musí soudce na začátku řízení zkoumat, aby zjistil, zda v něm on sám vůbec může řádně pokračovat. Patří sem zaplxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxov. komentář k § 41 odst. 1, § 103).
Graf č. 9: Pravidlo 5P.
Místní příslušnost může soud z vlastní iniciativy zkoumat pouze na začátku procesux xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxnání podle § 114c (viz komentář), či zda jednání o věci samé nepředcházelo.
V rámci přípravného jednání soud mimo jiné zkoumá, zda jsou splněny podmxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxní nepředcházelo, stejně jako doposud může sám zkoumat místní příslušnost do okamžiku, než začne jednat o věci samé, tedy do přednesu (přečtení) návrhx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxnání věci místně příslušný ve smyslu ustanovení § 84 a násl. Je tedy nutné ujasnit si, co je předmětem řízení (to je ostatně nutné i vzhledem ke zkoumání vxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xoudu (§ 87), či zda je dána výlučná místní příslušnost soudu ve smyslu § 88.
Při posuzování příslušnosti (nejen místní) je vhodné postupovat podle prxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxým konkrétním ustanovením se místní příslušnost řídí. Soud za těchto okolností nemůže bez dalšího rozhodnout o své místní nepříslušnosti a musí vést úxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxho (odpůrce). Zde je namístě postupovat podle ustanovení § 43 odst. 1 (viz komentář k němu). Upozorňujeme však v toto souvislosti na usnesení Nejvyššíxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxšnost soudu lze pouze na samém počátku řízení, nemůže prolomit ani výzva soudu podle § 43 o. s. ř. k úpravě žalobního petitu, v němž není dostatečně přesnx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx první úkon, který mu přísluší."
Také pro určení místní příslušnosti platí zásada perpetuationis fori vyjádřená v ustanovení § 11 odst. 1. Podle ní mxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxeré zde byly v okamžiku zahájení řízení, a jakákoliv jejich změna, byť nastala třeba den po podání žaloby, již nemá na posouzení místní příslušnosti vlixx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxtejné, že se žalovaný v průběhu řízení několikrát přestěhuje, změní své sídlo. Nebo je podle téhož ustanovení bez významu, že devět z deseti solidárně žxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxis fori platí i pro řízení podle ustanovení § 466 z. ř. s., tedy ve věcech péče soudu o nezletilé. Vzhledem k tomu, že u nezletilých může být příslušnost zalxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx xx x xxx xx xx xxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x nich vedl soud jim nejbližší. Tuto situaci ovšem nelze řešit vyslovením místní nepříslušnosti, která byla založena správně, ale rozhodnutím o přenesxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxi zkoumat pouze v samém začátku řízení. Doba, po kterou tak může činit, je omezena okamžikem, kdy skončilo přípravné jednání, kdy začal jednat o věci samxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxy třeba si vyjasnit, kdy soud ve věci samé začne jednat.
Zásadně platí, že jednání ve věci je zahájeno tím, že předseda senátu (samosoudce) vyzve žaloxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxslu slova" podle samotného úvodu ustanovení § 118 odst. 1, věta první, a § 96 odst. 4 (viz komentář k nim), což je odlišný okamžik, od něhož je například nuxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxé ose:
Graf č. 11: Časový diagram možnosti vyslovení místní nepříslušnosti.
Dále k uvedené problematice srov. nález Ústavního soudu ze dne xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx § 13 z. ř. s.) by ze strany soudu k pochybnostem o místní příslušnosti nemělo docházet, neboť takové řízení zahájil sám usnesením a o své místní příslušnoxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxslušnost, den, který je v originálu rozhodnutí uveden jako den jeho vydání. Platí zde výjimka pro rozkazní řízení, která znamená, že i poté, co byl ve věcx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxn.
V okamžiku, kdy bylo skončeno přípravné jednání podle § 114c, je případný nedostatek místní příslušnosti zhojen a ani účastníci již nemohou s úspxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxklad o vypořádání společného jmění manželů) nestihne soud věc s účastníky probrat celou během jediného setkání, přípravné jednání poté přeruší a pokrxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxájeno jednání ve věci samé, skončilo-li přípravné jednání, či bylo vydáno rozhodnutí ve věci, v níž soud rozhoduje bez jednání, dojde ke zhojení nedostxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxežitou pozornost - v rámci pravidla 5P a hned na samém začátku řízení. Jestliže si soud pozdě "vzpomene", že není místně příslušný, nemůže se již věci "zbxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xp. zn. 22 Cdo 3513/2017, Nejvyšší soud: "Místní příslušnost soudu patří mezi podmínky, za nichž může soud rozhodnout ve věci samé (§ 103 o. s. ř.). Nemá všxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xo buď z iniciativy soudu, nebo z iniciativy účastníka řízení. Ustanovení § 105 odst. 1 o. s. ř. je jednoznačným projevem zásady hospodárnosti řízení, kxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxx xx xxoumat pouze tehdy, jestliže nedostatek místní příslušnosti namítne účastník řízení, učiní-li tak ovšem rovněž včas (z pohledu věty třetí téhož ustanxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xx xxsady, že možnost soudu zkoumat z vlastní iniciativy svou místní příslušnost je časově omezena, nepřipouští. Plyne z toho, že zkoumat ji později z vlastxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xx (například postupem podle § 43 o. s. ř.) neobstaral. Stejný princip musí být uplatněn ve vztahu k námitce vznesené účastníkem řízení. Ani pro něj totiž zxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx přísluší. Tím je účastníkův první procesní úkon adresovaný soudu, učiněný buď z jeho iniciativy, nebo na výzvu soudu." Z citovaného judikátu vyplývá, xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxí nepříslušnosti vznést; také oni jsou však v tomto právu časově omezeni, a to do okamžiku prvního úkonu, který jim v řízení přísluší, z čehož logicky plyxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xejpozději spolu s prvním procesním úkonem, který v řízení činí. Zpravidla půjde o vyjádření k žalobě, námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, náxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx rozdíl od námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu podle § 175 odst. 4), protože ten nemusí být s ohledem na charakter dalšího řízení nijak odůvodněxx xxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx1-30).
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx tomuto rozhodnutí, jež by mohla vést k jeho zrušení. Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22.1.2013, čj. 9 Cmo 510/2012-27.
Doručuje-li soud xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxé by mělo obsahovat i poučení o možnosti vznést námitku místní nepříslušnosti. Může se stát, že účastník se k žalobě písemně nevyjádří a má v úmyslu učinix xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx vyjádření, má právo vznést námitku místní nepříslušnosti. Soud se pak musí zkoumáním této námitky zabývat přímo při samotném jednání, které tím může bxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxu, je v případech, kde to zákon připouští, na místě vyzvat jej k vyjádření dle § 114a odst. 2 písm. a), popř. dle § 114b odst. 1, pokud tak soud neučinil již dřxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx nečinnosti vytvoří podmínky k vydání rozsudku pro uznání dle § 153a odst. 3. Možnost, že námitka místní nepříslušnosti bude vznesena až při jednání samxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxdejít také provedením přípravného jednání. Přípravný rok je však natolik významný procesní institut, že by neměl sloužit jen k tomu, že bude vznesena nxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx na dobu po právní moci usnesení a může v něm pokračovat pouze tehdy, byli-li přítomni všichni účastníci, práva odvolání se na místě vzdali a usnesení tak xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xčasnosti a její důvodnosti; není-li splněna kterákoliv z nich, soud námitku zamítne. Rozhodnutí, kterým se soud vypořádává s námitkou místní nepříslxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xstanovení.
Ve výroku, jímž soud vyslovuje svoji místní nepříslušnost, určí, ke kterému místně příslušnému soudu bude věc po právní moci rozhodnutx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xoudu příslušnému.
Volba soudu je závazná, takže ji nelze dodatečně změnit a postoupit věc soudu jinému. Výjimkou je situace předpokládaná § 11 odstx xx xxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxistit. Tehdy musí soud věc předložit Nejvyššímu soudu, což rovněž uvede do výroku. Ten pak sám místní příslušnost určí.
Vysloví-li soud, že není mísxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx16, sp. zn. 30 Cdo 1389/2016).
Ke specifickému postupu v situaci, kdy soud dospěje k závěru o neplatnosti prorogační doložky a rozhodne se vyslovit mxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxe otázku místní příslušnosti posoudit sám znovu. To neplatí, jestliže byla jeho příslušnost určena Nejvyšším soudem či pokud tuto otázku již v odvolacxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx. zn. IV. ÚS 251/95). Dospěje-li však nově určený soud k závěru, že místně příslušným k projednání není, sám o své místní příslušnosti rozhodnout nemůžex xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx
x xxx x xx xxxxx xx x xxxxuhlasem s postoupením. Zákon zde nestanoví žádnou lhůtu, je však zřejmé, že by tak měl učinit neprodleně. Analogicky je možno dovodit, že tak nemůže učixxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx x xx x896/2011).
Spis předloží nadřízenému soudu s vyjádřením, v němž uvede důvody nesouhlasu. Například: Nesouhlasím s postupem Obvodního soudu pro Pxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xbvodu došlo k dopravní nehodě, která zakládá právo na náhradu újmy. Navrhuji proto, aby Městský soud v Praze rozhodl tak, že nesouhlas Obvodního soudu pxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxla věc postoupena.
V soudní praxi se traduje zásada: Vždy, když ti jiný soud postoupí spis, zamysli se před jeho studiem, zda k tomu měl zákonné důvodyx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxdních práv a svobod zaručuje každému právo na soudní ochranu, neukládá však nikomu takové právo využít. Uzavřením rozhodčí smlouvy nebo sjednáním roxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx vzdát a osud svého sporu svěřit rozhodcům.
K tomu lze pro snadnější orientaci připomenout, že rozhodcem podle ustanovení § 4 odst. 1 uvedeného zákoxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxko např. soudcům obecné soudní soustavy či Ústavního soudu. Strany si mohou sjednat, že o jejich sporu rozhodne jediný rozhodce, případně rozhodců někxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx komoře České republiky. Jde o instituci s dlouholetou tradicí, trvající již od roku 1949. Jeho existence vyplývá ze zákona č. 223/1994 Sb., o sloučení Čxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx zřízen Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno jako stálý rozhodčí soud, který je oprávněn projednávat a rozhodovat spory z obchodů uzxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xomodity, jimiž se na těchto burzách obchoduje. Na základě § 54 zákona č. 256/2004 Sb., podnikání na kapitálovém trhu, působí i stálý rozhodčí soud pro spxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xoud z vlastní iniciativy nezkoumá, zda účastníci rozhodčí smlouvu uzavřeli či nikoliv. Teprve tehdy, jestliže žalovaný z hlediska komentovaného ustxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxledku této procesní překážky (nedostatku podmínky řízení - viz § 103) zastaví. "Námitka účastníka o nedostatku pravomoci soudu z důvodu existence rozxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxi platebnímu rozkazu, ale až úkon další" (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25.7.2014, čj. 4 Cmo 48/2014-108).
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxdě nákladů řízení mezi účastníky navzájem se liší. Podle prvního z nich, vyjádřeného např. v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30.7.2012, čj. 8 Cmo 1xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxlovaný nebyl povinen námitku vznést, či ji mohl podat opožděně, proto podle § 146 odst. 1 písm. b) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízeníx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx soudu nerespektuje a řešení vzniklého sporu svěří soudu, se vždy vystavuje riziku, že věc nebude před soudem projednána, zavinila, že řízení bylo zastxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xyjádřenému v rozhodnutí citovaném na druhém místě - více viz komentář k ustanovení § 146 odst. 2; druhý závěr potvrdil již i Nejvyšší soud ve svém usnesenx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
2.
věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě;
3.
rozhodčí smlouva je neplatná nebo vůbec neexistuje;
4.
projxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxd některou z okolností uvedených výše pod body 1. až 5, námitku usnesením zamítne. Stejně tak učiní, pokud ji žalovaný uplatnil později než při svém prvnxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xěc má být projednána před rozhodci, poté si to však rozmyslí a výslovně prohlásí, že na rozhodčí smlouvě netrvá, soud pokračuje v řízení (podobných přípxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xodaného odvolání dosud nenabylo právní moci. Soudu prvního stupně na základě následného prohlášení účastníků nic nebrání, aby postupoval podle § 210x x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xmlouvě netrvají, je to důvod ke zrušení usnesení, jímž soud řízení zastavil, neboť procesní překážka odpadla.
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxí, jak vyplývá ze shora uvedeného, nejprve zkoumat, zda rozhodčí smlouva (doložka) byla uzavřena, a pokud ano, zda se týká věci, o které ji lze uzavřít. Pxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x rozhodčím řízení neodmítli. Odmítnou-li, soud je tímto rozhodnutím vázán a věc projedná sám.
O návrhu na vydání předběžného opatření musí soud roxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
Rozhodčí smlouvě mohou být podle práva České republiky podrobeny spory o práva majetková s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnuxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxe § 3 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení musí mít rozhodčí smlouva písemnou formu, jinak je neplatná. Odstavec druhý téhož ustanovení však připouští sjexxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx z něhož je patrný souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy. S účinností od 1.12.2016 (zákon č. 258/2016 Sb., jímž se novelizuje zákon o rozhodčím řízení a o výxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxvy uzavřené před uvedeným datem však zákaz neplatí.
Neplatnost rozhodčí smlouvy může být dána též nejasnostmi v dohodnutém způsobu výběru rozhodcx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxdčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce
ad hoc
, anebo konkrétní způsob jeho určení, ale jen stanoví, že rozhodce bude určen jednou smluvní stranox xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxí bude probíhat podle pravidel vydaných touto právnickou osobou, pak je taková smlouva neplatná pro obcházení zákona." V citovaném nálezu ze dne 1.11.xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxích doložek se spotřebiteli, což bylo tehdy možné) jako jednomu z předpokladů uzavření platné rozhodčí smlouvy: "Zákon o rozhodčím řízení upravuje pxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxe v rozhodčím řízení o dotváření právního vztahu mezi účastníky smlouvy soukromoprávními subjekty, není možno rezignovat na jakákoliv pravidla. Takx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxt i na řízení rozhodčí. Byť je vedeno zjednodušenou formou, cílem by mělo být rovněž dosažení spravedlivého rozhodnutí ve věci. To v první řadě předpoklxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx1, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010).
Rozhodce odmítne se věcí zabývat například tehdy, jestliže rozhodne o nedostatku své pravomoci. Srov. rozsudek Nejvyxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxa č. 216/1994 Sb.), je soud vázán."
Komentované ustanovení navazuje i na hmotněprávní úpravu rozhodčí komise spolku. Podle § 265 obč. zák. platí, žx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxovy působnost rozhodčí komise, rozhoduje spory mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků a přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena ze spolxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx spolkovou rozhodčí komisí netrvají.
K odst. 2:
Na ochranu žalobce zákon stanoví, že zastavením řízení podle prvního odstavce komentovaného ustaxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xsnesení, jímž soud zastavil řízení, zůstanou účinky spojené s podáním návrhu u soudu (typicky stavení běhu promlčecí lhůty) zachovány; uvedená lhůta xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxného. Žalovaný svoji povinnost porušil dne 28.6.2015. Žaloba došla soudu 15.6.2018, třináct dnů před uplynutím tříleté promlčecí doby. Soud doručil xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx věc má být dle rozhodčí doložky projednána před rozhodcem. Soud shledal námitku důvodnou a řízení zastavil usnesením dne 27.8.2018. Toto usnesení se pxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxlobce. Žalobce si ji ze schránky vyzvedl až dne 15. 9., tedy týden poté, co nastala ?kce doručení vhozením písemnosti do schránky (8.9.2018). Dne 15. 10. xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxu promlčení a rozhodce z toho důvodu rozhodčí žalobu zamítl.
Jestliže soud z důvodů uvedených x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxu soudu. Zákon ve vztahu k podání následné rozhodčí žaloby předpokládá procesní aktivitu účastníků. V úvahu přichází především aktivita žalobcova, nxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxjetkového práva (též v řízení o určení práva lze uzavřít smír - viz komentář k ustanovení § 99).
K odst. 3
Jestliže je soudu podán návrh v okamžiku, kdy xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xomentář k § 109. Bude-li v rozhodčím řízení rozhodnuto o věci samé, soud své řízení zastaví pro překážku věci rozhodnuté (viz komentář k ustanovení § 104 xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxpu řízení
Komentář k § 107
Komentátor: Doležal
K odst. 1:
Komentované ustanovení upravuje činnost soudu, pokud nastane vážná procesní xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxba zemře, popř. právnická osoba zanikne.
Příklad: Žalobce Jindřich Jelínek, nar. 5.1.1965, bytem P., podal dne 2.1.2018 u Obvodního soudu pro Prahx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xo 30.11.2017. Žalovaná dosud žalobci půjčku nevrátila. Než soud stihl učinit jakýkoliv úkon, žalovaná dne 3.1.2018 zemřela. Žalobce se domáhal zaplaxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxisem ručitelského prohlášení. Při pátrání po adrese bydliště po neúspěšném pokusu o doručení žaloby Stanislavu Pěknému soud zjistil, že tento žalovaxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxahu k němu pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastavit podle § 104 odst. 1, věty první (srov. komentář k němu). Komentované ustanovení obsxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xplatní jen tehdy, jestliže účastník x xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xe dne 20.12.2005, sp. zn. 30 Cdo 2546/2005).
Ve shora uvedeném příkladu tudíž soud ihned po zjištění smrti žalovaného Stanislava Pěkného vydá usnesxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxlav Pěkný ještě před zahájením řízení podle § 19 o. s. ř. ve spojení s § 23 obč. zák. ztratil způsobilost být účastníkem řízení tím, že dne 1.1.2012 zemřexx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xx xxxxxx x žalovanému Stanislavu Pěknému právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce sice zavinil zastavení řízení ve vztahu k žalovanému Stanislavu Pěknémxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxjmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto, a ve výroku jsou uvedena zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí, nemusí usnesxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxbilosti být účastníkem řízení je přípustné. Soudní poplatek za odvolací řízení se nevybere. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je přípustné jex xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx x x x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxolacího soudu 2000 Kč podle položky 23 bodu 2 sazebníku poplatků.
U žalované Ivety Novákové však bude soud postupovat podle § 107 odst. 1, neboť tato žxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxx x xxípadě ztráty způsobilosti být účastníkem řízení v řízení pokračovat. Rozhodující je povaha projednávané věci. Výkladem tohoto pojmu se soudní praxe xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx sp. zn. 22 Cdo 5308/2009). "Povahou věci se z hlediska ustanovení § 107 odst. 1 rozumí hmotněprávní povaha předmětu řízení a spočívá v posouzení, zda prxxx x xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxí řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právní nástxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxzení v průběhu občanského soudního řízení má být řízení zastaveno, anebo má být přerušeno či v něm pokračováno, je rozhodující, zda zánikem účastníka dxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxvou úvahu významná" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2003, sp. zn. 22 Cdo 946/2003). "Umožňuje-li povaha věci pokračování v řízení, soud dále poxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xředmětu řízení a od osoby, která ztratila způsobilost být účastníkem řízení, popřípadě též od stavu řízení, v němž jsou zjišťováni její právní nástupcxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxíkem řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právní nxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxávního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka řízení (například v řízení o způsobilosti k právním úkonům zemřel vyšetřovaný) nebo kde smrtx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxtnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, kdy zemřel manžel, popřípadě v řízení o zrušení nebo neplatnost registrovaného partnerxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxebo kde účastník nemá žádného právního nástupce, který by převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. Protože v těchto (popřípadě i v dalších) přípxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxdku, popř. po vyhlášení rozsudku odvolacího soudu; vznikl-li důvod pro zastavení při projednávání odvolání, rozhodne o tom odvolací soud tak, že rozhxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxvství dětí narozených manželce za trvání manželství je jeho ryze osobním právem. Zemřel-li po uplatnění tohoto práva žalobce, je nutno řízení zastavixx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxení podle ustanovení § 107 odst. 1. Schopnost plnit splatné závazky, jakož i úvaha, zda dlužník je či není předlužen, je závislá na zhodnocení všech majexxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxech tohoto subjektu (právního nástupce) nevypovídá. Nelze též pominout, že pro předluženost může být konkurs prohlášen jen na majetek fyzické osoby, xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxohlášením konkursu v řízení pokračovat" (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17.6.1998, sp. zn. Cpjn 19/98). "xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxím nástupcem je proto vždy ten, kdo podle hmotného práva převzal po zaniklém účastníkovi právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. V řízení proti účastníxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxdné právo (povinnost), jež by mohlo přejít na dědice takovéto osoby. Povaha věci tudíž vylučuje, aby v řízení bylo pokračováno s dědici účastníka podle x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, aby soud ve smyslu § 107 odst. 1 v řízení pokračoval s právním nástupcem zaniklé společnosti" (xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxní, tak v případě, že jde o zánik bez právního nástupce, nezbývá, než řízení podle § 107 odst. 1, 5 zastavit, neboť vzhledem k povaze věci nelze v soudním řxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xo podání žaloby, soud řízení zastaví" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.7.2007, sp. zn. 28 Cdo 2607/2006). "Jestliže žalovaný po zahájení řízení ztxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxzala již před zahájením řízení jiná osoba" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.11.2004, sp. zn. 21 Cdo 1676/2004). "Neodpovídá-li dědic za dluhy zůstaxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxoty, který byl v řízení o dědictví vydán tomu, kdo se postaral o pohřeb (a jsou-li tedy splněny předpoklady pro zastavení řízení o dědictví podle ustanovxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxm řízení je dluh, který - obecně vzato - přechází na dědice, povaha věci v takovém případě neumožňuje pokračovat v takovém řízení; soud proto řízení podlx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xeboť zůstavitel sice zanechal majetek, avšak pasiva dědictví přesahují cenu nabytého dědictví, je nepochybné, že některé pohledávky zůstavitelovýxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxvaha věci neumožňuje pokračovat v řízení o celé pohledávce, a soud proto podle ustanovení § 107 odst. 5, věty první, zastaví řízení v takovém rozsahu, v jxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxování o tom, s kým bude v řízení pokračovat poté, co dosavadní žalovaný (fyzická osoba) ztratil po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení (§ xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxx.). Důvodnost obrany právního nástupce žalovaného založené na tvrzení, že podle ustanovení § 470 odst. 1 obč. zák. (pozn. aut.: nyní § xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxání ve věci samé" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.12.2009, sp. zn. 29 Cdo 5198/2007). "Nedošlo-li k přechodu práv a povinností zemřelého žalovanéxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxjetku by eventuální vymahatelná pohledávka žalobce mohla být uspokojena za použití institutu odporovatelnosti podle § 42a obč. zák. (pozn. aut.: nyxx x xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxsení Nejvyššího soudu ze dne 6.12.2010, sp. zn. 28 Cdo 3904/2010). "Za povahu věci, která neumožňuje pokračování v řízení, jestliže účastník řízení (fxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx soudů pokládá i řízení o zrušení práva společného nájmu bytu a o tom, kdo z rozvedených manželů bude byt dále užívat jako nájemce. Tento závěr lze vztáhnoxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxššího soudu ze dne 26.3.2009, sp. zn. 26 Cdo 5160/2007). Zemře-li jeden z manželů - společných nájemců bytu, stane se ze zákona (§ 707 odst. 1 obč. zák.) (pxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxé přejít v důsledku úmrtí jednoho z manželů na jeho právní nástupce a jež by umožňovalo pokračování dovolacího řízení s těmito nástupci" (usnesení Nejvxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxu úzce spjato jak s postiženou fyzickou osobou, tak s osobou, která do práva na ochranu osobnosti této fyzické osoby zasáhla; má osobní charakter předevxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xprávněným subjektem a povinným subjektem) přiměřeně vyvážit a zmírnit nemajetkovou újmu vzniklou fyzické osobě na její osobnosti; satisfakční účel xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xovinnost poskytnout zadostiučinění zaniká, neboť tato povinnost je osobně vázána na tuto osobu, takže nepřechází na další osoby. Procesním důsledkex xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx osoby, musí být řízení podle § 107 odst. 1, 5 zastaveno, neboť vzhledem k povaze věci nelze v soudním řízení pokračovat" (usnesení Nejvyššího soudu ze dxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xx xxx xxxd v jiném řízení vychází, jen nebude-li zjištěno, že zůstavitel ve skutečnosti zanechal majetek vyšší než nepatrné hodnoty; v takovém případě nemůže bxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxení o dědictví podle § 175h, není tím pro účely jiného řízení ještě závazně stanoveno, že zůstavitel nezanechal majetek nebo že zanechal majetek jen nepxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx, aby pro účely tohoto jiného řízení objasnil, jaký majetek, popřípadě v jaké ceně zůstavitel zanechal a komu svědčí (ze zákona nebo na základě závěti, pxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxx § 107 odst. 5 zastaveno, nebo zda v něm může být pokračováno a s kým" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2009, sp. zn. 33 Cdo 954/2009). "Předmětem soxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xtázce staví na jisto, zda pracovní poměr nadále trvá (trval) a zda zaměstnanci vznikl nárok na náhradu mzdy, jenž je nárokem mzdovým, přecházejícím na pxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xracovní poměr zanikl, když jeho určitá část představující mzdové nároky zaměstnance jeho smrtí nezaniká, ale přetrvává mezi zaměstnavatelem a právnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxistence právního nástupnictví.
Tento rozsáhlý výčet situací, kdy smrtí (zánikem) účastníka řízení dochází podle hmotného práva k zániku prxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xýt jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti zhotovitele (§ 2009 odst. 1 obč. zák.). Peněžitá práva zaměstnavatele pak zanikají smrtí zaměstnance, s výjixxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xpůsobené úmyslně (§ 328 odst. 2 zákoníku práce).
Zanikne-li právnická osoba coby dosavadní účastník řízení a umožňuje-li povaha věci v řízení pokrxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxentáři k odst. 3 povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat a je namístě postup podle § 107 odst. 5, věty první), anebo bez likvidace s tím, že jmění právnixxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxku, popř. přímo ze zákona. Soud má tedy informaci o osobě právního nástupce již při zániku právnické osoby, a nemusí proto vyčkávat výsledku dědického řxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxupi autobusu za účelem přepravy osob, v průběhu řízení zanikne rozštěpením sloučením. xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxodního rejstříku), zjistí z údaje zapsaného u zaniklé osoby v obchodním rejstříku, že žalovaná skutečně zanikla rozštěpením sloučením, a dále zjistí xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx Nahlédnutím do sbírky listin, která je součástí obchodního rejstříku (§ 2 odst. 1, věta druhá, zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzickýcx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxjetek a dluhy související s provozováním silniční přepravy osob přešly na společnost CDE, s. r. o., IČ: 12345678, se sídlem Horní Dolní 5, okres Benešovx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xpolečností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, obsahovat určení, jaký majetek a jaké dluhy přecházejí na jednotlivé nástupnické společnosti. xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxu nástupnickou společnost, jsou k plnění těchto dluhů zavázány všechny nástupnické společnosti společně a nerozdílně (§ 261 odst. 1 zákona o přeměnácx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxt v řízení samostatné postavení (§ 91 odst. 1).
Zemře-li fyzická osoba coby dosavadní účastník řízení a umožňuje-li povaha věci v řízení pokračovatx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxné řízení přerušit a vyčkat do pravomocného skončení dědického řízení. Teprve z usnesení o dědictví je totiž zřejmé, který z dědiců převzal právo nebo pxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxavomocným skončením řízení o dědictví, a to zejména tehdy, má-li zůstavitel jen jediného dědice. "Nejsou-li známi dědicové zemřelého účastníka řízexxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xastupovat do doby, než budou v dědickém řízení zjištěni; jinak řízení přeruší" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2005, sp. zn. 30 Cdo 2817/2004)x xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, čímž pouze uzákonila dosavadní praxi. V důvodové zprávě k novele se totiž uvádí, že "se navrhuje podle § 29 odst. 3 možnost ustanovit opatrovníka také xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xědiců a pro případ, kdy bude nutné učinit v řízení neodkladné úkony". Neodkladnými úkony je nutné rozumět takové úkony soudu, které s největší pravděpoxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xvědka, který je xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxí pomoc je obtížně v přiměřené době dosažitelná, apod. Soud by se měl v řízení s ustanoveným opatrovníkem omezit na provedení neodkladných úkonů, pro ktxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx přerušit do pravomocného skončení pozůstalostního řízení. Pouze takový postup soudu totiž umožní dědici či dědicům nastoupivším po zaniklém účastnxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxformace o skutečnostech relevantních pro výsledek řízení a na výsledku řízení nebude zpravidla mít stejně silný zájem jako samotný účastník. "Není-lx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x vypořádání podílového spoluvlastnictví ve smyslu ustanovení § 107 odst. 1, věty druhé, přerušit" (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1.2.2001, sp. zn. xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx je soud povinen přerušit řízení do skončení řízení o dědictví" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.7.2001, sp. zn. 20 Cdo 1921/99).
Za účelem zjištxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx usnesení o skončení dědického řízení, zjistí z obchodního rejstříku datum výmazu právnické osoby a jejího právního nástupce apod. "Procesním nástupxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xbjasnění této otázky z úřední povinnosti potřebná šetření, jde o postup soudu v řízení, nikoliv o dokazování o skutkovém stavu věci; soud proto není vázxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.5.2010, sp. zn. 25 Cdo 2883/2009). "Šetření podmínek procesního nástupnictví podle ustanovení § 107 není dokazxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
Pokud samotné šetření soudu nevede ke zjištění procesního nástupce, tj. soud musí vyčkat výsledku dalšího řízení (zejména pozůstalostního řízení), xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx x. přerušuje do pravomocného skončení řízení o dědictví po žalované Ivetě Novákové, nar. 21.12.1946, zemř. 3.1.2018, naposledy bytem Praha 6, Potočnx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx než řízení bylo pravomocně skončeno, a v řízení není z důvodu nedostatku informací o osobě dědice žalované možné ihned pokračovat.
Usnesení v soulaxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxí odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v § 237 a v § 239 s výjimkou věcí uvedených v § 238 odst. 1. Výše soudního poplatku činí u doxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxz návrhu neprodleně pokračovat. Vydá o tom usnesení, ve kterém uvede, s kým bude v řízení pokračováno. Výrok usnesení bude ve shora popsaném příkladu vyxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxm Praha 7, Dvojitá 3, která je podle § 107 odst. 2 o. s. ř. dědičkou po zemřelé žalované a podle výsledku dědického řízení převzala povinnost, o niž v řízenx xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxtupnictví podle § 107" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2008, sp. zn. 29 Cdo 913/2007). Odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o procesním xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx jako procesní nástupce dosavadního účastníka řízení. "Odvolání žalovaného proti rozhodnutí soudu prvního stupně o procesním nástupnictví při ztráxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx které by se dotýkalo jeho práv či povinností" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.12.2007, sp. zn. 28 Cdo 4464/2007). Soudní poplatek za odvolací řízenx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx x x x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxoti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, je dovolání přípustné xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxx xxxx xvedeno výše, ztráta způsobilosti být účastníkem řízení může nastat v jakékoliv fázi soudního řízení až do jeho pravomocného skončení, tj. jak v řízení xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxe vydat pouze předseda senátu, anebo zda je zapotřebí rozhodnutí celého senátu (viz § 36d odst. 1). "O opatřeních přijímaných podle ustanovení § 107 ve xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxo samosoudce" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.1.2004, sp. zn. 21 Cdo 1704/2003). Obdobný závěr je nutné přijmout xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxských a vrchních soudů v odvolacím řízení. V odvolacím řízení je vždy nutné posoudit, zda usnesení podle § 107 odst. 1 vydá soud prvního stupně, anebo tax xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxem řízení, je jeho povinností zkoumat, zda může v řízení pokračovat, a je-li tu procesní nástupce (srov. § 107 odst. 2 a 3), rozhodnout o tom, s kým bude v řxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xahájeno odvolací řízení, přísluší rozhodnutí podle ustanovení § 107 odst. 1 tomuto soudu" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2011, sp. zn. 32 Cdo xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxm, s kým bude v řízení o výkon rozhodnutí pokračováno, je povinen rozhodnout buď soud prvního stupně, nebo sám soud odvolací, a to v případě, že k zániku účxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xejvyššího soudu ze dne 31.3.2005, sp. zn. 20 Cdo 786/2004). "O procesním nástupnictví, či zda vůbec k procesnímu nástupnictví došlo, musí za situace, kxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xusnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.5.2010, sp. zn. 23 Cdo 1799/2010). Obdobný problém nastává v exekučním řízení, ve kterém je nutné určit, zda o procexxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xkutečnost rozhodná podle § 107 nebo § 107a ve stadiu příslušícím obecně rozhodování soudu, je i k rozhodnutí podle těchto ustanovení příslušný soud, x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxvantním pro posouzení, zda má rozhodnout soud či soudní exekutor, je okamžik, kdy soud exekutorovi doručil usnesení o nařízení
exekuce
, jelikož od tohxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xiž bylo shora uvedeno, i v dovolacím řízení platí přiměřeně § 107. Jeho aplikace v tomto řízení přichází do úvahy, pokud účastník řízení ztratí způsobilxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxle které "zemře-li účastník řízení po účinném doručení rozsudku odvolacího soudu, avšak ještě předtím, než mu uplynula lhůta pro podání dovolání, běžx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxě za dané procesní situace vydal usnesení podle § 107 odst. 1 a 2 a správně rovněž doručil rozsudek odvolacího soudu právnímu nástupci původní žalobkyxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx odvolacího soudu poslednímu z účastníků (§ 159 ve spojení s § 201), přičemž smrt některého z účastníků po pravomocném skončení řízení nespadá pod rozsxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxlikož dovolací řízení nebylo zahájeno, nelze o procesním nástupci rozhodnout ani v dovolacím řízení. Právní věta citovaného rozhodnutí by byla správxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu účinně doručen ostatním účastníkům řízení. Za této situace by soud prvního stupně musel rozhodovat o procesním nástupci zemřelého účastníka, ovšex xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxvodnění citovaného rozhodnutí uvedl.
Usnesením o procesním nástupci vydaným podle § 107 odst. 1 soud pouze rozhoduje o tom, s kým bude nadále v řízexx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxto rozhodnutí závazně neurčuje poměry týkající se věci samé ani nepředjímá konečné rozhodnutí o věci samé. "Rozhodnutím o právním nástupnictví není žxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xroto námitka dovolatelky, že odvolací soud nemohl rozhodnout o procesním nástupnictví, jelikož to neumožňovala povaha věci pro počáteční nedostatex xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx s rozhodováním ve věci samé, nemůže v rámci otázky procesního nástupnictví účastníka řízení soud posuzovat" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.11.xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxprávce dědictví/; § 107 odst. 1), soud přijímá s výhradou změny poměrů. Soud proto znovu rozhodne o tom, s kým bude v řízení pokračováno (a změní v tomto smxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxti rozhodné pro závěr o dědickém právu, popř. o tom, komu jako dědici svědčí právo nebo povinnost, o něž v řízení jde" (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx řízení (§ 107), soud nepřihlíží k právním skutečnostem, jež nastaly v době od zahájení řízení do doby ztráty způsobilosti být účastníkem řízení, i když x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxtupu podle ustanovení § 107a" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.2.2009, sp. zn. 21 Cdo 117/2008). "Při rozhodování podle § xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxli přechod z právního předpisu, vychází z listin vydaných nebo ověřených státním orgánem nebo notářem" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2009, sxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xe většině případů to budou dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku pozůstalostního řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. "xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx se "nacházely" ke dni smrti zůstavitele. Podal-li člen bytového družstva návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze v souladu s ustanovexxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxzení nebylo ke dni jeho smrti pravomocně skončeno, vstupuje do řízení zahájených takovým návrhem na jeho místo jako procesní nástupce dědic, jemuž přixxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxí Nejvyššího soudu ze dne 30.3.2010, sp. zn. 29 Cdo 1158/2009). "Potvrdí-li soud nabytí dědictví po žalobci, který v řízení uplatňoval majetkový nárok xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxi dědici; žalovaný se účastníkem řízení na straně žalující nestane" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.5.2007, sp. zn. 33 Cdo 2148/2007). "Jestliže xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxzení do skončení řízení o dědictví. Stane-li se podle výsledků pravomocně skončeného dědického řízení jediným dědicem majetkového nároku uplatňovaxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic; stát však nemá právo odmítxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxic, kterému svědčí výhrada soupisu (§ 1634 odst. 2 obč. zák.). "Ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nexxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x§ 107) o tom, že v řízení bude na jejím místě pokračováno se státem, jen tehdy, bylo-li pravomocným usnesením o dědictví potvrzeno, že dědictví připadlo xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxním dohody o přenechání dědictví zůstavitelovým věřitelům k úhradě dluhů, je-li dědictví předluženo, nebo soud může nařídit likvidaci dědictví, je-xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxipadnout podle ustanovení § 462 obč. zák. (pozn. aut.: nyní § 1634 odst. 1 obč. zák.), jestliže není možné uhradit peněžitý dluh zůstavitele zcela anebx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu ze dne 11.12.2007, sp. zn. 21 Cdo 441/2007). Pokud by v právě citovaném případě dědictví z důvodu nařízení likvidace pozůstalosti nepřipadlo státu, xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xvšak "ztratí-li po zahájení řízení o dědictví způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která přichází v úvahu jako dědic zůstavitele, jež nezxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx 107) o tom, že v řízení bude na jejím místě pokračováno se státem, aniž by čekal na to, až státu bude pravomocným usnesením o dědictví potvrzeno, že mu dědixxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxi, a to i ve vztahu k dědici zemřelému (srov. § 460 obč. zák. - pozn. aut.: nyní § 1479 obč. zák.), totiž deklaruje rozsah majetku, který tento dědic po zůstxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xýt předmětem převodu. Takové právo proto nemůže být ani předmětem dohody o přenechání předluženého dědictví věřitelům (pozn. aut.: podle současné prxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xn. 21 Cdo 3233/2008).
Zákon v určitých případech určuje coby právního nástupce po zemřelé fyzické osobě nikoliv dědice, nýbrž osobu jinou. Je tomu txx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxo měsíčního výdělku zaměstnance (§ 328 odst. 1, věta druhá, zákoníku práce). V takovém případě nebude v řízení, v němž jde o takové právo či povinnost, prxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxemce bytu žalována pronajímatelem o přivolení k výpovědi nájmu bytu a v průběhu řízení zemře, bude jejím procesním nástupcem ten, na koho přešel nájem bxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxí zemře, bude jejím procesním nástupcem ten, na koho přešel nájem bytu podle § 2279 obč. zák. Naopak bude-li fyzická osoba - nájemce bytu žalována pronaxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx o niž v řízení jde.
Procesním nástupcem zemřelé fyzické osoby coby dosavadního účastníka řízení ve smyslu § 107 odst. 2 nemůže být ten, kdo se stal jexxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxm zemřelé fyzické osoby se nemohou ve smyslu ustanovení § 107 odst. 2 stát ti, kteří smlouvou s touto fyzickou osobou případně převzali dluh" (usnesení xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx coby dosavadního účastníka řízení. Pokud právnická osoba zanikne s likvidací, nebude mít v naprosté většině případů žádného právního nástupce, a proxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xákona stanoví, že zanikne-li právnická osoba, která zdědila majetková práva k dílu, bez právního nástupce, připadají tato majetková práva státu. Taxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxliky pro podporu a rozvoj české kinematografie (§ 26 odst. 2, věta třetí, autorského zákona). Ustanovení § 26 odst. 3 autorského zákona platí obdobně txx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxh by se tedy stal jeden z uvedených státních fondů.
Zanikne-li právnická osoba bez likvidace (fúzí sloučením či splynutím, rozdělením - rozštěpeníxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxty přeměn či rozhodnutími zakladatelů. Tito právní nástupci, popř. ti z nich určení v projektech či v rozhodnutích zakladatelů, zpravidla převezmou pxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxv a povinností, popřípadě ti, kteří převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde, po zániku právnické osoby. I když otázkou věcné legitimace se soud přx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxkázáno, že povinnost, o kterou v řízení jde, přešla před zahájením řízení ze žalovaného na jinou osobu, zohlednit, že taková zjištění nevedou jen k závěxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x x xxxxxxx xx xo, že žalovaný státní podnik již ke dni svého zániku (26.1.2000) nebyl dlužníkem z předmětného závazkového vztahu - závěr, že povaha věci neumožňovala x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xhojen nedostatek věcné pasivní legitimace žalovaného, který tu byl již v době zahájení řízení a který může být v řízení odstraněn jen postupem podle ustxxxxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí § 107 odst. 1 se neuplatní tehdy, jestliže za řízení byla zrušena organizační složka státu, která za účastníka řízení - stát (Českou republiku) v řízexx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx ve věci příslušnou vystupovat za stát, a pokračuje s ní dále v řízení, aniž by o tom vydával zvláštní rozhodnutí" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.6.xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx jeho dosavadní účastník, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, je nutné přičítat i procesnímu nástupci takového účastníka. Pokud tedy prxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxesnímu nástupci žalobce být úspěšná. Pokud procesní předchůdce coby žalobce vzal žalobu zpět, působí tento procesní úkon i vůči procesnímu nástupci. xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx, že i náklady řízení vzniklé procesnímu předchůdci patří k nákladům řízení procesního nástupce. "Na právního nástupce účastníka řízení ale nepřecháxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxení podle § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích; po tomto právním nástupci však nelze požadovat, aby dodatečně doplatil soudní poplatky, ohledně ktxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxx03).
V této souvislosti je nutné připomenout ustanovení § 56 odst. 1, podle kterého neběží procesní lhůty tomu, kdo ztratil způsobilost být účastníxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx procesní lhůty měly procesnímu nástupci začít běžet vždy již od právní moci usnesení, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníkax xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvku na spravedlivý proces. Nelze totiž předpokládat, že by procesní nástupce, který vůbec nemusel být v kontaktu se svým procesním předchůdcem, vědělx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xu byl doručen stejnopis písemného vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně, úmrtím tohoto účastníka přestala běžet lhůta k odvolání proti rozsudku. xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xyzván k doplnění žaloby a před uplynutím lhůty soudem k tomu stanovené zemřel, doručí soud usnesení s výzvou k doplnění žaloby procesnímu nástupci, ktexxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxtnuté soudem v souladu s § 114c odst. 4, větou druhou, na žádost některého z účastníků k doplnění tvrzení o skutečnostech rozhodujících pro věc, k podání xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxvý proces informovat procesního nástupce o tom, že lhůtu procesnímu předchůdci poskytl, přičemž procesnímu nástupci by měla od podání takové informaxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxžet nová lhůta k podání odvolání, k doplnění žaloby či k doplnění tvrzení a k označení důkazů, pokud procesní předchůdce zemřel až po uplynutí odvolací lxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx běh lhůty pro takový případ nestanoví, ostatně není ani žádný důvod k tomu, aby procesní nástupce byl na úkor jiných účastníků řízení takto bezdůvodně zxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxý účastník řízení způsobilost být účastníkem řízení, plná moc zaniká (§ 28 odst. 5). Stejně tak zaniká i procesní opatrovnictví podle § 29 odst. 1-3. Opaxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxtupce - původní účastník nemohl před soudem samostatně jednat či vystupovat, jeho pobyt nebyl znám, nepodařilo se mu doručit na známou adresu v cizině, xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxelně vyjadřovat. Konečně zaniká i zastoupení podle § 30 odst. 1, 2, neboť zástupce podle těchto ustanovení byl soudem ustanoven výlučně na základě osobxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxesního nástupce požádat soud o ustanovení zástupce pro svou osobu.
K odst. 5:
O zastavení řízení podle § 107 odst. 5 rozhoduje soud usnesením. V příxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xalovaná po zahájení řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno ve smyslu § 107 odst. 1, věty první, xx xx xx xxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx v řízení pokračovat, neboť žalovaná nemá z důvodu nezanechání jakéhokoliv majetku žádného dědice.
Usnesení v souladu s § 169 odst. 2, větou druhou, xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx dovolacího soudu o věci samé, vydaná rozhodnutí je nutné v celém rozsahu zrušit.
Protože usnesením o zastavení řízení podle § 107 odst. 5 řízení konxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxvat § 146 odst. 1 písm. b), tj. rozhodne tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ostatně by zde ani namísto zaniklého účastníka řízxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxy řízení státu, nahradí je podle § 148 odst. 1 účastníci rovným dílem, neboť byli všichni stejně úspěšní. Podíl, který připadá na zaniklého účastníka, xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxlací řízení se nevybere. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu za podmínek uvedených v § 237 a v § 239 s výjimkou věcí uvedených v § 238 odst. 1 je příxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xomentář k § 107a
Komentátor: Doležal
K odst. 1:
Komentované ustanovení upravuje postup soudu v případě, že nastane překážka dalšího postupu řízenx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxní, o něž v řízení jde. "Podmínkou pro rozhodnutí o procesním nástupnictví je mimo jiné, že "po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xásledek změnu v hmotněprávních oprávněních a povinnostech stran; jde zejména o právní úkon a o
konstitutivní
rozhodnutí soudu či jiného státního orgxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxa zápisu v katastru nemovitostí, provedená na základě deklaratorního rozsudku, jen uvádí stav katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem a nxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxstupu řízení upravené v § 107 v tomto případě žádný z účastníků řízení neztratil způsobilost být účastníkem řízení, nýbrž dle žalobcova tvrzení pouze xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxtupnictví může mít podobu sukcese universální či singulární. Při universální sukcesi vstupuje právní nástupce do právního postavení právního předcxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxučně na osobu právního předchůdce, resp. které jsou nepřevoditelné na jinou osobu. Jde o situaci podobnou té, která vzniká smrtí fyzické osoby či zánikxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxkytuje. Za universální sukcesi se v této souvislosti nejčastěji považuje koupě závodu podle § 2175 a násl. obč. zák., ani v tomto případě však nejde o čisxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xředstavenstva není součástí podniku akciové společnosti a nepřechází převodem podniku na jeho nabyvatele. Součástí podniku proto nejsou ani závazkx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx do právního postavení právního předchůdce v jednom či více konkrétních právních vztazích, ve kterých právní předchůdce vystupoval jako právní subjexxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxsl. obč. zák. "Právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení ve smyslu § 107a, je i xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x8.4.2010, sp. zn. 23 Cdo 1445/2010); samotné oznámení o postoupení pohledávky (§ 526 odst. 2 obč. zák. - pozn. aut.: současná právní úprava postrádá obxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x 107a (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2012, sp. zn. 29 Cdo 901/2012). "Přecházejí-li podle ustanovení § 477 odst. 1 obch. zák. (pozn. aut.x xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxků ve smyslu ustanovení § 107a" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2010, sp. zn. 32 Cdo 1314/2010). "Výpověď z nájmu bytu daná nájemci předtím, než uxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx práva výlučného nájmu bytu na společný nájem bytu manžely v řízení o přivolení k výpovědi (resp. v řízení o neplatnost výpovědi), je třeba na postavení dxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxnovení, které svou aplikovatelnost podmiňuje návrhem žalobce coby osoby plně disponující řízením, se toto pravidlo použije pouze ve sporném řízení, xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xěcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (srov. § 250b odst. 2), použije se také v odvolacím řízení (byť s jistým omezením vyplývajícím ze systému nexxxxx
xxxxxxx
x xxx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xízení, nepřichází postup podle § 107a v úvahu" (usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 12 Cmo 255/2004). V řízení o žalobě pro zmatečnost a v dovolacím řxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xich předmětem posuzování. Pozornost je věnována pouze tomu, zda v předchozím řízení nedošlo k závažným procesním vadám (žaloba pro zmatečnost), přípx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx, že ustanovení § 107a se použije též v řízení o soudní výkon rozhodnutí a v řízení o nařízení
exekuce
, i když tato řízení lze jen stěží označit za řízení spxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxití subsidiárního předpisu - zde ustanovení § 107 a § 107a použitelná na základě § 52 odst. 1 exekučního řádu a § 254 odst. 1. Výslovně reflektuje jen hmxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxn spojených se ztrátou způsobilosti být účastníkem řízení, nevyjadřuje se k otázce, zda to, že "nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojuxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxa je nutné o nástupnictví rozhodnout, či postačí je vyjádřit v podobě faktických procesních postupů, z něj neplyne bezezbytku. Tomu odpovídá takový výxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxtněji, než činí ustanovení § 254 odst. 1 pro řízení o výkon rozhodnutí), a to s tím, že jinak je k dispozici úprava vtělená do ustanovení § 107 a § 107a. O prxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxost rozhodná podle § 107 nebo § 107a, rozhoduje soud nebo exekutor" (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15.2.2xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxlatit pohledávku, se může stát účastníkem vykonávacího řízení postupem podle § 107a nebo podle § 256 odst. 1; nestane-li se tak, soud výkon rozhodnutí xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxodejem spoluvlastnického podílu povinného (§ 338) ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, při němž povinný pozbyl své spoluvlastnickx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx řízení o výkon rozhodnutí na místo povinného" (usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 255/2007, na které odkazují též rozsudky Nejvyššího soudu xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxje též v konkursním řízení, i když ani toto řízení nelze označit za řízení sporné. "I pro konkursní řízení platí přiměřeně (§ 66a odst. 1 zákona o konkursu x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xo konkursu (§ 20 zákona o konkursu a vyrovnání), je k podání návrhu podle § 107a legitimován dosavadní konkursní věřitel (přihlašovatel pohledávky). x xx xxxx xxxxxxx x xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxhu dle § 107a dosavadnímu navrhujícímu věřiteli" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.9.2003, sp. zn. 29 Odo 708/2002). "Ode dne, kdy nabude právní mocx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxní věřitel postoupil pohledávku, kterou uplatňuje v konkursním řízení, stala účastníkem konkursního řízení (novým konkursním věřitelem) namísto dxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxí podle § 107a v takovém případě nevydává. To, že ve sporu tímto způsobem došlo ke změně v osobě žalobce, může soud vzít na vědomí usnesením, jímž se upravxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx prodeji zástavy podle § 354 a násl. z. ř. s., pokud jde o procesní nástupnictví po zástavním věřiteli, ačkoliv ani toto řízení není řízení sporné. "Vymezxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxízení prodeje zástavy a kdo o sobě tvrdí, že má pohledávku, která je zajištěna zástavním právem váznoucím na zástavě, jejíž soudní prodej navrhuje. Má-xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx zástavního práva, předmětem kterého je zástava, jejíž soudní prodej byl navržen, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel zástaxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxodeji zástavy nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod zástavního práva, předmětem kterého je zástava, jejíž souxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxení Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2003, sp. zn. 21 Cdo 306/2003). Avšak změní-li se osoba zástavního dlužníka, soudní praxe aplikaci § 107a odmítá. "Účxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxtavním dlužníkem, kterého zástavní věřitel označil v žalobě o soudní prodej zástavy jako účastníka řízení, soud jedná, jen dokud nevyjde za řízení najxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx x xalobě označen jako zástavní dlužník, není to důvodem k zamítnutí žaloby nebo, došlo-li ke změně ve vlastnictví zástavy teprve po zahájení řízení, k proxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxou) osobou, o níž bylo prokázáno nebo jinak doloženo, že je vlastníkem zástavy" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.3.2008, sp. zn. 21 Cdo 623/2007).
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x2 odst. 2. Zatímco podstatou obou zmíněných institutů je zhojit nedostatek věcné legitimace (aktivní nebo pasivní), která existovala již v době zahájxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xopř. povinnost žalovaného, o něž v řízení jde, na jinou osobu (žalobce sice zažaloval správně, ovšem po podání žaloby se právní situace změnila).
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xísto dosavadního účastníka je oprávněn učinit pouze žalobce jako účastník řízení. Přitom není vyloučeno, aby v případě, kdy v průběhu řízení dojde posxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxení Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2011, sp. zn. 32 Cdo 4191/2011). "O tom, že žalobce může učinit návrh podle § 107a odst. 1, je soud povinen jej poučit za pxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxzení vliv na aktivní nebo pasivní věcnou legitimaci, nastala a žalobce není zastoupen advokátem nebo notářem. Z uvedené podmínky (tj. podmínky zastouxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxk řízení nezastoupený advokátem či notářem a přítomný při jednání má právnické vzdělání nebo v minulosti byl advokátem" (rozsudek Nejvyššího soudu ze xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xpůsobilost být účastníkem řízení dříve, než soud o tomto jejím návrhu rozhodl, soud musí nejprve (v intencích § 107) vydat rozhodnutí o tom, s kým bude v řxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xejvyššího soudu ze dne 29.7.2010, sp. zn. 29 Cdo 316/2010).
K odst. 2:
Aby mohl být návrh žalobce na vydání usnesení o procesním nástupnictví podle § xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xčastníka, o něž v řízení jde. "Pokud k právnímu nástupnictví došlo v den zahájení řízení, stalo se tak po zahájení řízení" (usnesení Nejvyššího soudu z 2xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx na místo dosavadního účastníka, lze považovat den, kdy byl povolen vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch nabyvatele z kupní smxxxxxx x xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxkou pro vyhovění návrhu žalobce dle § 107a je (vedle splnění předpokladů tímto ustanovením určených), že nabyvatel práva nebo povinnosti, jehož vstux xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxpěšnosti návrhu je souhlas toho, kdo má vstoupit na místo žalobce. V případě, že žalobce souhlas této osoby nedoloží spolu s návrhem, je soud povinen si ox xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxkoliv návrhu ve xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxhoto souhlasu způsobem uvedeným v § 101 odst. 4 nepřichází v úvahu. Jinak řečeno, souhlas toho, kdo má vstoupit na místo žalobce, musí být výslovný" (usxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xýt další podmínkou úspěšnosti návrhu složení jistoty na náklady řízení. Ustanovení § 11 odst. 1 z. m. p. s. "lze přiměřeně aplikovat i v případě, že osobx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxnovení § 107a. Nevyhoví-li v takovém případě procesní nástupce výzvě soudu a nesloží-li ve stanovené lhůtě jistotu na náklady řízení, soud návrh na jehx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxesním nástupnictví podle § 107a vyhovět jen tehdy, byl-li podán dříve, než soud o věci samé rozhodl. Ač to komentovaná norma výslovně nestanoví, je nutxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx x x x xxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxe, tj. zpravidla po skončení přípravného jednání, popř. prvního jednání, totiž lze tvrdit a prokazovat pouze právní skutečnosti, jež nastaly po zahájxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxce řízení dle § 118b odst. 1, věta třetí. Uvedené neplatí v případech vymezených v § 118b odst. 3.
Příklad: Žalobce po zahájení řízení postoupí zažaloxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxdnání, při kterém soud neposkytl lhůtu k doplnění tvrzení o skutečnostech rozhodných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalšíxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx řízení postoupil zažalovanou pohledávku na třetí osobu, a navrhne, aby tato třetí osoba coby nabyvatelka pohledávky vstoupila do řízení na místo žaloxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxelace
ovládající odvolací sporné řízení (§ 205a odst. 1 a § 211a). "Procesní nástupnictví podle § 107a xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxní se toto procesní nástupnictví, jen jestliže právní skutečnost, z níž je dovozován přechod práva nebo povinnosti, nastala po rozhodnutí soudu prvníxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxolacím řízení uvádět nové skutečnosti, popřípadě důkazy nebo jsou-li tyto nové skutečnosti a důkazy způsobilým odvolacím důvodem podle § 205a odst. 1 xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxrhu žalobce vyhovět. "K rozhodnutí o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka není nutné nařizovat jednání a provádět dokazování" (usnesení Nexxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxd ve vztahu k žalobcem označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují převod nebo pxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxečně nositelem jím tvrzeného práva, popřípadě zda podle označené právní skutečnosti toto právo bylo převedeno (či přešlo) na jiného, se přitom nezabýxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxučástí" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.4.2010, sp. zn. 23 Cdo 1445/2010). "Nelze vyloučit, že soud může ve výjimečných případech založit důvod k xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxnovení § 2. Takový postup by byl namístě např. tehdy, jestliže podle toho, co v řízení vyšlo najevo, lze s jistotou prohlásit, že cílem návrhu na vydání roxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxtnou. Prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, však k takovému kroku nepostačuje" (usnesení Nejxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxž je zabezpečení vymahatelnosti náhrady nákladů žalovaného v případě jeho úspěchu ve sporu)" lze § 11 odst. 1 z. m. p. s. "přiměřeně aplikovat i v případxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxrhnout, aby soud této osobě uložil povinnost složit jím určenou jistotu na náklady řízení. Důsledkem jejího nesložení však není zastavení řízení, ale x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxupu nebude pokračováno v řízení s osobou se sídlem v cizině" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.8.2010, sp. zn. 29 Cdo 1088/2010).
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx soud nesmí připustit, neboť by to bylo v rozporu se základními ustanoveními procesního předpisu (§ 1, 2 a zejména § 6).
Opačný problém může nastat, pxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxupují též jeho právní nástupci, to vše pouze za účelem prodlužování řízení a oddálení konečného rozhodnutí ve věci. Žalobce by měl na každou takovou změxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxloužit. Žalobce proto může využít též ustanovení § 258 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxlu vykázaného v zahajovací rozvaze, popř. ustanovení § 2177 odst. 1, věta druhá, obč. zák., podle které, neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxlované pohledávky na původním žalovaném z titulu ručení. Pokud by se odštěpením či prodejem závodu měla snížit či zhoršit dobytnost zažalované pohledxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxpení do obchodního rejstříku (§ 35 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů), popř. domáhax xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxk, nar. 5.1.1965, bytem Praha 4, Sedlová 9, podal dne 2.1.2018 u Obvodního soudu pro Prahu 6 proti žalované Ivetě Novákové, nar. 21.12.1946, bytem Praha xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx dosud žalobci půjčku nevrátila. Ještě před tím, než soud stihl nařídit jednání, žalobce dne 25.1.2018 uzavřel se společností ABC, s. r. o., IČ: 1234567xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxí smlouvy o postoupení pohledávky podal u soudu návrh na vydání usnesení o procesním nástupnictví podle § 107a splňující všechny zákonem požadované nxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xo řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí kromě obecných náležitostí uvedených v § 42 odst. 4 obsahovat též tvrzení o tom, že po zahájení řízxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxde mít v naprosté většině případů podobu listinného důkazu, je třeba k návrhu také přiložit, pokud jej má navrhovatel k dispozici, příp. označit osobu, xxxxx xxx xx x xxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xo řízení.
"Nastane-li po zahájení řízení právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx konkrétní právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, navrhne, aby nabyvatel práva xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xusí dosavadní žalobce zejména označit právní skutečnost, která měla za následek převod nebo přechod práva, uvést, kdy k ní došlo, a označit toho, kdo má xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx řízení, má-li nastoupit na místo dosavadního žalobce" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2007, sp. zn. 32 Odo 743/2006).
Ve shora uvedeném vzoxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xoudu bude vypadat takto:
Soud podle § 107a odst. 2 o. s. ř. připouští, aby na místo žalobce vstoupila do řízení nabyvatelka práva společnost ABC, s. rx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xostoupil žalobou uplatňovaný nárok společnosti ABC, s. r. o., a tato společnost se svým vstupem do řízení na místo žalobce souhlasí.
Jelikož usnesexxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx jsou uvedena zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí, nemusí usnesení v souladu s § 169 odst. 2, větou druhou, obsahovat až na výjimkx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx podle položky 22 bodu 14 sazebníku poplatků nevybere. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu za podmínek uvedených v § 237 a v § 239 s výjimkou věcí uxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xosavadního účastníka, je dovolání přípustné (§ xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxp do řízení je navržen, se stává účastníkem řízení až právní mocí usnesení, kterým soud návrhu podle § 107a vyhověl" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx jako s účastníkem až poté, co usnesení o procesním nástupnictví nabude právní moci" (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.3.2011, sp. zn. 22 Cdo 1638/20xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxání rozhodnutí podle § 107a před právní mocí rozhodnutí, na jehož základě se stala účastnicí řízení" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.10.2007, spx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxzení odvolacím. V řízení před soudem prvního stupně lze návrh na vydání usnesení o procesním nástupnictví podle § 107a podat pouze v době od zahájení říxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx7a možné podat v době od zahájení odvolacího řízení do doby vydání rozhodnutí odvolacího soudu o věci samé. "K rozhodnutí podle § 107a odst. 2 je přísluxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxupně v době před předložením věci odvolacímu soudu k rozhodnutí o podaném odvolání" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.11.2007, sp. zn. 26 Cdo 272/200xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx podle ustanovení § 92 odst. 2, a naopak" (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.9.2011, sp. zn. 21 Cdo 2856/2010). Jestliže tedy žalobce navrhl provedení xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxčný případ. "Bylo-li pravomocně rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně žalovaného dle § 107a, ačkoliv tu byly podmínky pro záměnu účastníků poxxx x xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxpci) již dnem zahájení řízení proti původnímu žalovanému. Správnost pravomocného procesního rozhodnutí nelze totiž přezkoumávat ani mu přisuzovat xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x 107 odst. 4. Všechny hmotněprávní a procesní účinky spojené se zahájením řízení a všechny úkony, které v řízení učinil jeho dosavadní účastník, je nutnx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxlčení vznesená žalovaným proti procesnímu nástupci žalobce být úspěšná. Pokud procesní předchůdce coby žalobce vzal žalobu zpět, působí tento procexxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxnímu nástupci. Z uvedeného je zřejmé, že i náklady řízení vzniklé procesnímu předchůdci patří k nákladům řízení procesního nástupce. "Na právního násxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxx osvobození původního účastníka řízení podle § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích; po tomto právním nástupci však nelze požadovat, aby dodatečně dxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxího soudu v Praze sp. zn. 13 Cmo 221/2003). Ustanovení § 56 nelze na rozdíl od procesního nástupnictví upraveného v § 107 použít. Platí tedy, že účinné dxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx proti doručenému rozhodnutí. Lhůta k podání odvolání se procesním nástupnictvím nestaví ani nepřerušuje a běží a trvá stejně, jako kdyby k procesnímu xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxadního účastníka může být podán pouze do doby, než soud o věci rozhodne. Pokud je návrh včas podán, musí o něm soud pravomocně rozhodnout ještě před tím, nxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxř. o datu doručení jednotlivých rozhodnutí. Není vyloučeno, aby případné nežádoucí důsledky této konstrukce nezaviněné procesním nástupcem (např. xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx dodat, že plná moc zástupce procesního předchůdce okamžikem vstupu procesního nástupce do řízení z povahy věci zaniká. Stejně tak zaniká i procesní opxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí, avšak nikoliv jeho procesního nástupce - původní účastník nemohl před soudem samostatně jednat či vystupovat, jeho pobyt nebyl znám, nepodařilo se xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxení, popř. nebyl schopen se srozumitelně vyjadřovat. Konečně zaniká i zastoupení podle § 30 odst. 1, 2, neboť zástupce podle těchto ustanovení byl soudxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxu jiné. Tím není vyloučeno právo procesního nástupce požádat soud o ustanovení zástupce pro svou osobu.
Tabulka č. 2: Procesní kroky při postoupení xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx § 109 dochází v praxi poměrně často - v některých případech zbytečně, což se týká zejména rozhodnutí podle odst. 2 písm. c), kdy soud "vyčkává" na výsledxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxtah v řízení. Zákon v § 111 odst. 2 soudu ukládá v případě přerušení podle § 109 povinnost činit vše pro to, aby mohl v řízení pokračovat; někdy ovšem jiná xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx může, ale nemusí.
Rozhoduje-li soud podle § 109 odst. 2, může tak činit bez návrhu i na návrh účastníka (vedlejšího účastníka). Zatímco proti rozhodxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxto je soud doručí (§ 168 odst. 2).
Odvolání není přípustné ani tehdy, zamítne-li soud I. stupně návrh účastníka na nařízení prvního setkání s mediátoxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxmítavého usnesení zpravidla nejsou ze spisu nepochybně zřejmé, mělo by obsahovat i stručné odůvodnění; někdy však je není nutné odůvodňovat (§ 169 odsxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxokové části usnesení je pro lepší orientaci a představu o průběhu řízení vhodné xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxho skončení věci vedené u Okresního soudu v Chebu sp. zn. 10 T 28/2014.
V případě přerušení jde o rozhodnutí "soudu", takže v senátních věcech je třebax xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xsnesení a že je dokonce proti němu odvolání přípustné. Autoři tohoto komentáře však zastávají názor opačný, podle něhož usnesení nemusí soud vydat, naxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xNesprávný je rovněž názor žalované, že po přerušení řízení podle § 109 o. s. ř. je třeba k pokračování řízení vydat o tom usnesení. Takový postup nevyplýxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Pro pokračování v řízení postačilo, že soud nařídil jednání, což samo o sobě je usnesením. I v případě xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxovení § 212 odst. 2 o. s. ř."
Procesní úkon soudu směřující k pokračování musí být ze spisu zřejmý z fakticky projevené vůle tohoto orgánu v řízení pokrxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxování v řízení má vliv na znovuobnovení běhu lhůt, a proto je nutné tento okamžik dovodit jednoznačně z obsahu spisu. Jde nanejvýš o usnesení upravující xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xázor je podpořen např. i v usnesení Vrchního soudu ze dne 10.9.2012, čj. 12 Cmo 140/2012-73, nebo v usnesení téhož soudu ze dne 29.8.2013, čj. 5 Cmo 282/20xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxí procesní situace: Předseda senátu nařídí přípravné jednání a při něm zjistí, že snahy účastníků o smír byly dosud formální, a podaří se mu strany přiměx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxn soudu, především proto, že je s ním spojena koncentrace řízení, předseda senátu je dokončí, probere s účastníky věc po skutkové stránce, poukáže na soxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxé poučení o zákonné koncentraci řízení a určí lhůtu třiceti dnů od skončení přípravného jednání (§ 114c odst. 4) k dotvrzení rozhodných skutečností a naxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxní a většinou ani nežádají jeho písemné vyhotovení. Důsledek pravomocného rozhodnutí o klidu řízení je krom jiného ten, že nezačne běžet třicetidenní xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxzeběhne" i třicetidenní lhůta pro dotvrzení skutečností a označení důkazů. Tento okamžik je nutné dát účastníkům zřetelně najevo, protože důsledky zxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx kdy se účastníci dozvědí o pokračování, začne třicetidenní lhůta běžet, na jejím konci nastane důkazní a skutkový stopstav, avšak právo účastníků na sxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xdst. 1 - srov. komentář k němu), podle něhož, byl-li podán návrh na určení otcovství k osvojenci, soud řízení přeruší do doby, než bude o návrhu na určení xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
x xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxd zajistit, aby se jej mohl plnohodnotně zúčastnit a realizovat právo na spravedlivý proces.
Plně svéprávný člověk může být v průběhu řízení ve svépxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xbecným zmocněncem (§ 25-27). Tehdy soud bude postupovat následujícím způsobem.
Graf č. 13: Postup soudu v případě ztráty procesní způsobilosti účxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxst, že fyzická osoba trpí duševní chorobou, v jejímž důsledku nemůže platně činit právní úkony, je důvodem pro rozhodnutí podle tohoto ustanovení. Takxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxze k účastníkovi, nikoliv ovšem již k účastníkovi vedlejšímu (§ 93), takže jeho omezení ve svéprávnosti důvodem k přerušení řízení není a soud s ním za taxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xistou výjimkou je samostatné xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx týkající se tohoto účastníka nevyloučí k samostatnému projednání.
K písm. b):
Jde o výjimečnou situaci, protože většinu otázek soud oprávněn řešxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
x x xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxsány v ustanovení § 135 odst. 1. Je-li tedy v jiném řízení (trestním či správním) řešena otázka, zda se účastník dopustil trestného činu, přestupku nebo xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxní (trestní) řízení, v němž je řešena otázka viny na dopravní nehodě, soud řízení o náhradu újmy přeruší. Obdobná situace hypoteticky může nastat, pokux xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxje podle § 9 odst. 2 písm. a) spor o vzájemné vypořádání dávky důchodového pojištění a zabezpečení nebo vypořádání přeplatku na dávce nemocenského pojxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxxx
xx x xxxx xxplývá, že nelze žalobu zamítnout pro takzvanou předčasnost, je-li v jiném (nejčastěji správním) řízení řešena otázka mající vliv na věcnou legitimacx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxší otázka vlastnictví předmětné ochranné známky podle zákona č. 441/2003 Sb.
Jinak může soud často sám vyřešit předběžnou otázku (§ 135 odst. 2) nebx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx
x xxxxx xxx
xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxní moc ingerovat do oblasti, která je jinak výlučně svěřena moci zákonodárné. Jde o zásadní komplexní problém, jehož rámec zdaleka přesahuje zaměření xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx soudu podnět k zahájení řízení, jehož výsledkem může být tzv. negativní zákonodárství - tedy zrušení zákona nebo jeho části.
Zákon zde upravuje přexxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxí) některá rozhodnutí odvolacích soudů, které ještě v současné době ruší některá usnesení soudů prvních stupňů, jimiž bylo nařízeno předběžné opatřexx x x xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx ustanovení - má-li odvolací soud za to, že ustanovení § 169 odst. 2 je v rozporu s ústavním pořádkem, je jeho povinností řízení přerušit a věc předložit Úxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx, zda je v souladu či v rozporu s ústavním pořádkem. Pokud dospěje k závěru, že s ním aplikované ustanovení v souladu není, podá k Ústavnímu soudu návrh na jxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx., kterým se od 1.6.2002 novelizovala Ústava ČR. Podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivýxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxavním pořádkem nebo zákonem. Podle čl. 95 Ústavy platí, že soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xýt při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.
Nejčastěji obecný soud postupuje (je povinen postupovaxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx