110/1998 Sb.

Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky: Komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxx
xx xxx xxx xxxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxé republiky a ve Sbírce zákonů byl publikován pod č. 110/1998. Doposud byl novelizován pouze jednou, a to ústavním zákonem č. 300/2000 Sb., kterým se měnx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxpubliky.
Ústavní zákon je takový právní předpis, který má v rámci systému práva České republiky nejvyšší právní sílu a který mění nebo doplňuje Ústaxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xeské národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky.
Ústavní zákon o bezxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xákonu, jeho přijetí bylo potřebné, protože Ústava nevytvářela potřebný ústavní základ pro zajištění bezpečnosti státu. Účelem ústavního zákona o bxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxádí Pavel Uhl, matérii zákona sice bylo možné inkorporovat do Ústavy, zákonodárce však zvolil akceptovatelnou cestu přijetí zvláštní normy (Uhl, 201xxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxého stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Třetí článek je věnován subjektům zajištění bezpečnosti České republiky. Čtvrtý článek se týká xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx je upraven nouzový stav jako jeden z krizových stavů. Sedmý článek je pak věnován stavu ohrožení státu. Článek osmý představuje normativní základ pro zxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx stavu. Článek devátý upravuje existenci xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Článek jedenáctý spadá již do společných ustanovení a svěřuje specifické pravomoci Senátu v bezpečnostnx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx válečného stavu. Třináctý článek obsahuje ustanovení o nabytí účinnosti zákona.
Jak vyplývá z předchozího odstavce, lze matérii upravenou zákonxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxuje též Bezpečnostní radu státu), včetně úpravy doplňování ozbrojených sil brannou povinností, 3) stanovení dvou krizových stavů nezmíněných v Ústaxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxrané aspekty ústavního a právního dění (zákonodárství, volební období, vyhlašování mimořádných stavů).
Z hlediska ucelenosti a přehlednosti prxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx předpisu. Celkový charakter ústavního zákona o bezpečnosti ČR je přitom spíše zaměřen na mimořádné, resp. krizové stavy než na tzv. běžné prostředky oxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxě vymezuje i stav ohrožení státu a nouzový stav (ne zcela proporcionálně co do podrobnosti jejich vymezení). Další krizový stav, stav nebezpečí v ústavxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
K ústavnímu zákonu o bezpečnosti ČR není doposud příliš rozsáhlá aplikační praxe a
judikatura
a relativně omezený rozsah má i existující
jurispruxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx úpravy bezpečnosti (zvláště tematické sborníky Pavlíček a kol., 2002; Pavlíček a kol., 2004 či práce Vičar, 2004) anebo branných a krizových zákonů, rxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxosti přijetí ústavního zákona o bezpečnosti ČR
Pro pochopení smyslu ústavního zákona o bezpečnosti ČR je potřeba stručným historickým výkladem objxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxdělení předchozího státního útvaru - České a Slovenské Federativní Republiky na dva nástupnické státy, bylo rozhodnuto až po parlamentních volbách v xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxipy způsobila, že podrobnější úprava bezpečnostních otázek až na nejnutnější výjimky (především válečný stav) z ní byla záměrně vynechána. V roce 199x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxedmětný návrh zahrnoval ústavněprávní zakotvení branné povinnosti a stavu ohrožení (spojeného s prodloužením volebního období prezidenta, senátoxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxlásila vláda bez účasti Poslanecké sněmovny a chyběla zde i možnost následného zrušení tohoto stavu Parlamentem, přičemž tato nerovnováha s ohledem nx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxi ČR, v němž je pozice Parlamentu silná, což se projevuje - jak bude popsáno v dalším textu tohoto komentáře - zachováním procesu tvorby právních předpisx x xxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxh v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR (srov. čl. 8 odst. 3 a čl. 9 odst. 3).
V roce 1997 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh ústavního zákona o bezxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxipů. Tento návrh obsahoval řadu ustanovení, která nakonec nebyla poslanci převzata do schváleného znění (např. zákaz odmítnutí vojenské služby v dobx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xirásková a kol. 2009, s. 342-246). Poměrně napjaté projednávání ústavního zákona o bezpečnosti ČR na parlamentní půdě způsobilo, že se nepodařilo vyřxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxního zákona nepředcházelo poznání nebo prožití konkrétní situace", která by ústavodárce k jeho přijetí pohnula nebo jinak motivovala" (Uhl, 2015). Nxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx zákona započaly již dříve (Suchánek, Jirásková a kol., 2009, s. 342). Tentýž autor však uvádí: "(...) problémem České republiky v době ničivých povodnx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxbliky dal mnoha záležitostem ústavní základ, což je pozitivní, ale především ze symbolického hlediska. Praktický význam mělo až schválení příslušnýxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xákonů a upozorňují na jeho přijetí v roce po povodních, dokonce tyto povodně označují za materiální pramen krizových předpisů (Vičar, Skoruša, 2016, sx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx Ústavní zákon o bezpečnosti ČR jako součást ústavního pořádku je tak k Ústavě
komplementární
normou a rozvíjí její záběr. Potřeba mít propracovanou bxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxur. Česká republika se od roku 1994 podílela na programu Partnerství pro mír schváleném Severoatlantickou xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx Českou republiku spolu s Polskem a Maďarskem do této organizace, a tento cíl tehdejší zahraniční politiky ČR se podařilo naplnit dne 12.3.1999. Přihláxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx na průběžná jednání v NATO i v programu Partnerství pro mír (konkrétně pak na jednání Hlavního výboru civilního nouzového plánování NATO v dubnu 1996, kxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx bezpečnosti v zákoně znamenalo opuštění dosavadní "obranné" terminologie v názvu obdobných hlavních bezpečnostních norem (srov. výše zmíněný návrx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x. 10/1969 Sb., o Radě obrany státu). To bylo způsobeno i odbornými poznatky, které vycházely ze zahraničních zkušeností i z domácího výzkumu. V této souxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxm byla publikace Bezpečnostní politika ČR (Janda a kol., 1996). Ta ovlivnila dobový bezpečnostní diskurs v ČR, i když podle některých autorů nebyl přímx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxt z obecného a sociálně-vědního pohledu
V souvislosti s názvem ústavního zákona o bezpečnosti ČR je třeba objasnit i problematiku pojmu bezpečnost. xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxdiích (Havránek, 2006, s. 291). Obecný etymologický význam slova bezpečnost je vysvětlován pomocí synonymně používaného podstatného jména jistotax xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxchybný, zaručený (Akademie věd ČR, Ústav pro jazyk český, 2001, s. 29).
Jak již vyplývá z tohoto jazykovědného pojetí, je bezpečnost možné vymezit nxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxspoň z určitého subjektivního pohledu) jako bezpečné či zajišťující bezpečí. Bezpečnost přitom může být relativní a vázaná na subjektivní percepci (xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxho pojetí bezpečnosti je důležité mít na paměti otázky, které zformuloval v 50. letech 20. století Arnold Wolfers, v novém bezpečnostním prostředí devxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
"Bezpečnost před jakými hrozbami?"
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xakovým referenčním objektem může být i systém, ať již přírodní, technologický či sociální. U sociálních referenčních objektů jsou pak důležité i hodnxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx může používat rozdílné nástroje k její eliminaci). Je přitom třeba mít na paměti, že bezpečnost může být vztažena k nejrůznějším objektům, např. k bezpxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxi spadající do zájmu bezpečnostních studií jako specifického sociálně-vědního oboru.
Tento obor se v tradičním pojetí zabýval především vojenskxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xonceptu bezpečnosti. Rozšířením se zpravidla myslí pozornost věnovaná jiným než tradičním sektorům bezpečnosti (např. environmentální bezpečnosxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxné debaty vnesla tzv. Kodaňská bezpečnostní škola, jejímž nejznámějším dílem je kniha "Bezpečnostní studia. Nový rámec pro analýzu" z roku 1997 (českx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xdy adekvátní aktér prohlásí určitý jev za bezpečnostní hrozbu z hlediska existenčních hodnot a zájmů dotyčného referenčního objektu. Pokud je tento nxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xědecký výzkum je přitom ve vzájemné interakci s reálným bezpečnostním děním. Stejně jako politický vývoj našel odezvu ve vědě, ovlivnila i věda politixxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx bezpečnost jednotlivců a specifických sociálních skupin, které jsou chápány jako znevýhodněné či ohrožené. Referenčním objektem bezpečnosti je tax xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxostní agendy přitom není zcela novým jevem. Například práva národnostních menšin byla důležitou součástí mezinárodní bezpečnostní agendy již po prvxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxstavení národnostních a náboženských menšin jako jedno z témat Vídeňský kongres (1814-1815), Pařížský kongres (1856) a Berlínský kongres (1878). Výxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxých Osmanskou říší. Za zmínku stojí záruky obsažené v tzv. Prosincové ústavě (1867) platné na území Předlitavska. Další rozvoj koncepce ochrany národxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xisku, jakož i rozpad státních útvarů a změny státních hranic po 1. světové xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xadepsanou: "Ochrana menšin národních, náboženských a rasových") se uplatňovala jak
bilaterální
úprava, tak i pokusy o řešení problematiky na bázi Sxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxtěznými mocnostmi a poraženými státy, smlouvy o ochraně menšin mezi vítěznými státy a některými spojenci, prohlášení o ochraně menšin učiněná v rámci xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxanou tzv. Minoritní Saint-Germainské smlouvy ze dne 10.9.1919 (publikována pod č. 508/1921 Sb.), dále smluv s Rakouskem, Německem a Polskem a vztahovxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xředstavovala jednu z hlavních příčin nestability tehdejšího mezinárodního systému a podstatnou měrou utvářela podmínky vedoucí k druhé světové válxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin či další prameny vycházející z činnosti Rady Evropy.
Zdravotxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx v izolaci nemocných osob a v sankcích uplatňovaným vůči osobám, kterým bylo přičítáno zavlečení choroby do města, či které nespadaly do okruhu k tomu urxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxti. Kodexy hygieny nalezneme v hinduistických textech Manusmriti a Vishnu Purana, problematice věnovala pozornost i řecká a římská civilizace a spisx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxadním způsobem přispěli k rozvoji oboru.
Na našem území byl prvním právním aktem týkajícím se zdravotní bezpečnosti zdravotní řád z roku 1770, na jexxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxavotní správy zahrnující zemské zdravotní komise při zemských úřadech vedené lékařem, titulovaným jako zemský protomedik. Vymezeny byly pravomoci xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxmezení epidemiím (např. protimorový vojenský kordón na hranicích a likvidace zboží dováženého z určených oblastí).
Byla zřizována veřejná zdravxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx802), nařízení o provádění vakcinace vydané c. k. Českým zemským guberniem (1803) a nejvyšší nařízení strany rozšíření očkování ochranných neštovic xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxicím a v roce 1836 byl přijatý zákon o očkování v Rakouském císařství.
Zdravotnictví xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxotní. Výkon zdravotnické služby byl přenesen na obce coby základní článek samosprávy a došlo též k vytvoření instituce okresních lékařů. Na úrovni zemxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx orgán označený jako nejvyšší zdravotní rada a císař jmenoval referenta zdravotních záležitostí. Dne 30.7.1918 se stal nejen prvním ministrem zdravoxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxtatného Československa bylo zřízeno Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, pod kterou spadala státní zdravotní rada a řada výborů x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxerenty, na úrovni okresů působili okresní lékaři a okresní zdravotní rady.
Po roce 1948 bylo zdravotnictví předmětem zestátnění a státní řízení zdxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxátního zdravotnictví organizovaného podle sovětského vzoru byl opuštěn po roce 1989. Z hlediska zdravotní bezpečnosti jsou stěžejními předpisy zákxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxspodářských opatřeních.
Energetická bezpečnost je s dominantními strategickými zájmy propojena minimálně od počátku 20. století; prvotním impxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxivnila vznik i průběh řady válečných konfliktů. Lze poznamenat, že omezený přístup k ropě a ropným produktům představoval nezanedbatelný faktor pro pxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx závazek dodávek surovin včetně ropy ze Sovětského svazu výměnou za německé zbraně a další technologie. Surovinová základna Sovětského svazu byla záhx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxdoevropské státy byl umožněný zajištěním dodávek ropy do Německa právě podle dohod se Sovětským svazem a Rumunskem. Chybou západoevropských obránců xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xafty, nicméně německé tanky jako palivo používaly benzín. Ustupující sovětská armáda jednala z hlediska požadavků moderní války správně, ropné vrty x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx významu energetické bezpečnosti představovaly v 70. letech 20. století tzv. ropné šoky. Během prvního ropného šoku (1973) ceny ropy stouply cca čtyřnxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx reakce na podporu západních států Izraeli x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx šok bývá někdy označován vývoj po irácké invazi do Kuvajtu (1990). Obecně však lze konstatovat, že na druhý i třetí ropný šok byly západní státy a Japonskx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx x0. let 20. století došlo k cílenému souhrnnému zpracování státních reakcí na bezpečnostní hrozby do ucelené bezpečnostní politiky, jejíž cíle jsou vyxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxí dvě základní dimenze - vnitřní a vnější. Vnější se týká bezpečnostní politiky směřované navenek a eliminace bezpečnostních hrozeb přicházejících z xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx hrozeb přicházejících z vnitřního prostředí (tedy v rámci hranic státu). Je však zřejmé, že vnitřní a vnější bezpečnost se navzájem úzce prolínají a v rxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxředí je možné hovořit o mezinárodní bezpečnosti. Bezpečnost může být kategorizována podle geografického rozsahu - globální,
kontinentální
(např. xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxczarek, Ochocki, 2013). Možných geografických či geopolitických pojetí bezpečnosti je však více (např. bezpečnost islámského prostoru má transkonxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxejí anebo podle charakteru nástrojů a institucí, s jejichž pomocí je bezpečnost zajišťována (Mareš, Zeman, 2010, s. 12-15). Jak již bylo uvedeno, tradxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxsnosti většinou států jako obranná politika, přestože může zahrnovat i "útočné" záležitosti; signifikantní je rovněž změna názvů ministerstev válkx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxtění bezpečnosti, dne 30.10.1918 vznikl Výbor národní obrany a vedli jej František Udržal a František Modráček. Poslední schůze výboru se uskutečnilx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxní obrany vzniklo 14.11.1918, přičemž prvním ministrem byl Václav Klofáč. Paralelně existovala funkce ministra vojenství, kterým byl Milan Rastislxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxazena nebyla a v dalších vládách od 8.7.1919 Ministerstvo vojenství nebylo zařazené.
Další dimenzí bezpečnosti je režimní bezpečnost, která se v mxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxu režimu (může se tak jednat o demokratický i nedemokratický režim). Demokratický režim může být ohrožován extremismem, jeho
suverenita
na určitém úxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx se vztahuje k soudržnosti soužití jednotlivých společenských skupin a k bezpečnosti konkrétních skupin. V daném kontextu lze vymezit kriminální bezxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxími sociálně-patologickými jevy, které mohou výrazně zasáhnout společnost (toxikomanie, korupce apod.).
Jako specifický sektor bývá vymezováxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxového sociálního stavu společnosti, který nevede k zásadnímu narušení státní a lidské bezpečnosti. S ekonomickou bezpečností se úzce prolíná výše zmxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx konstatovat o potravinové bezpečnosti.
Současně zasahují do širší kategorie ekologické či environmentální bezpečnosti (Martinovský, 2016, s. xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxení lidstva na přírodu (např. znečištění ovzduší), o krátkodobé antropogenní hrozby vyvolané nehodami a poruchami (např. havárie v chemickém zařízexxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxhou být hrozby způsobené člověkem a přírodou kombinovány (např. zemětřesení v oblasti, kde leží jaderná elektrárna) a tomu musí odpovídat i bezpečnosxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx i pro kategorii ekonomické bezpečnosti. V oblasti dopravní infrastruktury a dopravy obecně je sledována i dopravní bezpečnost (která je provázána s řxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xe chápe z hlediska bezpečnostních studií především schopnost čelit epidemiím (a pandemiím) a civilizačním chorobám. Specifické prolnutí zdravotníx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxdiska zabezpečení různých sektorů bezpečnosti díky jejich současnému propojení s kyberprostorem plní jistou průřezovou roli kybernetická bezpečnxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xezpečnosti je jedno z možných sociálně-vědních pojetí. Úřední vymezení pojmů a jejich typologie a průnik do právních norem (především podzákonných) xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxpečnosti, která byla zpracována v rámci projektu Česká bezpečnostní terminologie v rámci týmu pod vedením Petra Zemana na Ústavu strategických studix xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxle jeho závěrů vymezit ve vztahu k jakémukoliv konkrétnímu objektu jako stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby pro objekt x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
V této definici je bezpečnost v zásadě pojímána jako ideální typ, protože úplná eliminace hrozeb v praxi není často reálná. Jedná se o definici, která je xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxtečňuje jeho plánované zájmy tak, že tyto zájmy umožňují zachování a případný rozvoj podstaty objektu dle jeho účelu. I na tomto místě je třeba zdůraznix xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx uskutečňován (např. přechod k demokracii), případně některá hrozba může být podceněna či naopak přeceněna při uskutečňování bezpečnostní politikyx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxho projektu o bezpečnostní terminologii. Definice hrozby a rizika podle Petra Zemana znějí:
"Hrozba je primární, mimo nás nezávisle existující, vxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx Hrozba může být jevem přírodním, definovaným fyzikálně - takovou hrozbu nazýváme hrozbou neintencionální. Realizace neintencionální hrozby je stoxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxje, spouští či realizuje lidský jedinec nebo kolektivní aktér. Termín ohrožení je synonymem termínu hrozba.
Riziko je pravděpodobnost, že dojde kx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxx xx xx xxxxeme. Riziko je odvozená závisle proměnná a dá určit nebo odhadnout tzv. analýzou rizik. Riziko je reakcí na hrozbu, též na stav naší připravenosti (zranxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxojetí v Analýze hrozeb pro Českou republiku (Paulus, Krömer, Petr, Černý, 2015, s. 2-5) ve vztahu ke konkrétním hrozbám a rizikům bude věnována pozornoxx x xxxxxxxxx x xxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxí pro právní pojetí a konceptualizaci bezpečnosti.
4. Právní pojetí pojmu bezpečnosti v ČR ve vazbě na ústavní zákon o bezpečnosti ČR
Právní pojetí xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxxím, ani v negativním vymezení (Vaníček a kol., 2006, s. 31). Pojem bezpečnost je přitom v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR, zákonech i podzákonných normxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxx
x xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxzpečnost České republiky", čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 9 odst. 2), nebo ve spojení s pojmem vnitřní pořádek ("vnitřní xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x x xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxitní výzvu k doktrinálnímu výkladu na mimonormativní odborné platformě, než jako opomenutí zákonodárce (Havránek, 2006, s. 294).
Odborná literaxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xezpečnosti státu. Definice bezpečnosti je vázána především na čl. 1 úst. zák. o bezpečnosti ČR, který bude v komentáři podrobně analyzován. Vazbu na úsxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxty jako svrchovanost a územní celistvost státu, jeho demokratické základy, vnitřní pořádek a bezpečnost, a nejsou ohroženy životy a zdraví, majetkovx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxti zvolil již vícekrát citovaný Daniel Havránek. Ten nejprve konstatoval: "Společným znakem způsobů různých vymezení bezpečnosti v politologickýcx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxlovým stavem rozumíme vyloučení (absenci) projevů nežádoucích procesů a jevů. Takto vymezený cílový stav je stavem ideálním a představuje výslednicx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxma a pojímána v právní teorii" (Havránek, 2006, s. 310). Po tomto objasněném propojení společensko-vědního a právního náhledu autor pokračuje definixx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxy jsou maximálně realizována veškerá opatření ke stabilizaci fundamentálních hodnot. Bezpečnost určitého společenství (státu) je veličinou proměxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xtabilizaci fundamentálních hodnot prostředky právní regulace." (Havránek, 2006, s. 310-311).
Havránek přitom bezpečnost (ve vazbě na předchozx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxře zajištěna všechna opatření ke stabilizaci fundamentálních hodnot. Takto vymezená materiální bezpečnost má politicko-sociální obsah a odráží v kxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxčnost, která představuje "široký komplex právních norem (hmotněprávních i procesních) prostupujících předpisy jednotlivých právních odvětví (úsxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxjí práva osob na ochranu před neoprávněnými zásahy do zájmů, odvozených od fundamentálních hodnot). Formální bezpečnost má na rozdíl od politicko-soxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxlu to je "souhrn institucí veřejné moci, jejichž působení v rámci procesů zajišťování bezpečnosti je vymezeno (a omezeno) kompetencemi
secundum et inxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxranou fundamentálních hodnot, není
contra legem
formální bezpečnosti" (Havránek, 2006, s. 289).
Jednu z dalších možných definic bezpečnostx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx, kde je bezpečnost definována jako: "Stav, kdy je systém schopen odolávat známým a předvídatelným (i nenadálým) vnějším a vnitřním hrozbám, které mohxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xhování v souladu s cílovostí. Je to tedy míra stability systému a jeho primární a sekundární adaptace. Pro vymezení systému na podmínky státu je obsah bexxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx je specifické využití konceptu systému, přičemž je třeba upozornit, že ne každý referenční objekt musí být vnitřně strukturován jako systém. U státu a xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí i definice kybernetické bezpečnosti, ekonomické bezpečnosti, surovinové a energetické bezpečnosti a environmentální bezpečnosti. Ty jsou vztažxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxzpečnost státu je "stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby ohrožující stát a jeho zájmy zvnějšku a kdy je tento stát k eliminaci existuxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xlny apod. Je to také souhrn mezinárodněpolitických, ekonomických a vojenských vztahů státu s okolními státy a koalicemi, jejichž prostřednictvím prxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxř a kdy je tento stát k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a k ní ochoten. Je to rovněž souhrn vnitřních bezpečnosxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xrosazuje normy morálky a společenského vědomí."
Při právním pojetí bezpečnosti a soustředění se na stát je přitom třeba mít na paměti specifickxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxo rolí je charakteristická tenze mezi prosazováním veřejné moci v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a zájmem jednotlivců na uplatňování zaručxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxe destrukce základů právního státu by ve svém důsledku vedla ke zhroucení legitimních mechanismů ochrany fundamentálních hodnot a k potenciálnímu roxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x xezpečnosti ČR. Na jednu stranu stanovuje povinnosti státu k zajištění bezpečnosti, kterému současně umožnuje díky úpravě mimořádných stavů i poměrnx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxch práv a současně přiměřenost zásahu ve vztahu k chráněným hodnotám.
Z hlediska konceptu bezpečnosti vyplývajícího z ústavního zákona o bezpečnoxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx v řadě zákonů a v různých souvislostech. I při vědomí komplexnosti pojetí bezpečnosti je zřejmé, že některé oblasti upravené právními předpisy, které x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxpř. zákon o kybernetické bezpečnosti, vzdálenější naopak např. zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdravx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Avšak pokud by tento druhý jmenovaný zákon neexistoval a nebylo jinak upravxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxvního prostředí apod. I tento zákon tedy do komplexního pojetí bezpečnosti v právu do určité míry spadá (nicméně někteří autoři upozorňují na vzdálenoxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků).
5. Vliv ústavního zákona o bezpečnosti ČR na právo v oblasti bezpečnosti v ČR
Ústavní xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxřádku i právního řádu. S ohledem na čl. 10 Ústavy s ním mohou být z ústavněprávního hlediska konfrontovány i mezinárodní smlouvy, týkající se bezpečnoxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxjetí bezpečnosti, xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx se projevuje v oblasti práva správního, má však přesahy i do práva trestního, pracovního, mezinárodního i do dalších odvětví a pododvětví. Do jisté mírx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xráva na území českých zemí navazuje na několik úžeji zaměřených proudů právní vědy např. kniha Zdeňka Lukeše z roku 1971, která se nazývá Základy bezpečxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxedevším v oblasti vnitřní bezpečnosti. Předmětem bezpečnosti jakožto správní činnosti dle Lukeše: "je ochrana:
a)
ústavního zřízení, státu a jehx xxxxxxxxxx
xx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx x
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxstní právo pak tento autor chápe jako jedno "z odvětví správního práva obsahující souhrn právních norem, které upravují společenské vztahy v podstatě xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxtních orgánů a jejich vztahů k jiným státním orgánům" (Lukeš, 1971, s. 20). Lukeš rozlišuje obecnou část bezpečnostního práva (obecné vztahy v jeho rámxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xýt více
abstraktní
, než jak Lukeš vymezuje, protože některé zvláštní části mohou být vázány na více norem (např. právo bezpečnostních sborů).
I přex xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xbranným otázkám (srov. Vorel, 1936). Nicméně prvky kompetenčního vymezení a organizace bezpečnostního aparátu (moderněji systému) by bylo třeba s oxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxti a o problematiku bezpečnostních stavů. V takovém případě by se tedy bezpečnostní právo zabývalo:
1.
Hodnotami a povinnostmi státu a dalších subjxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxvědností subjektů v bezpečnostním sektoru;
3.
Organizací bezpečnostního systému státu a jeho vazeb na jiné systémy;
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxgislativy v ČR lze vymezit jako hlavní pododvětví bezpečnostního práva právo krizového řízení (které má do značné míry průřezový charakter ve vztahu k xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxářející a relativně homogenní právo kybernetické bezpečnosti, právo ekologické či environmentální bezpečnosti (v zásadě prolnutí práva ochrany žixxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xesp. subjekty (např. právo zpravodajských služeb) (Pokorný, 2012) či stavy (válečné právo).
Poslední jmenovaná kategorie (válečné právo) je s ohxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxech. Na tomto místě je proto vhodné jako jistý
exkurs
zmínit i skutečnost, že i právo mezinárodní bezpečnosti doznalo změn v důsledku změny rozšiřujícx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxx x
ius
ad
bellum
a
ius in bello
), mechanismy kolektivní bezpečnosti, právo zbrojení a odzbrojení a prolínající se instituty kontroly, odpovědnosti a řxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxganizovanému zločinu, proti terorismu a proti hrubému porušování lidských práv (včetně odpovědnosti jednotlivců za ně) (Ondřej, 2008, s. 16-17).
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxtický útok než byla tradiční vojenská reakce v rámci práva na sebeobranu), v mezinárodní bezpečnosti (zaprvé rozšiřování
jurisdikce
mezinárodních xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxázky klimatu či boje proti AIDS), v právní reflexi lidské bezpečnosti (důraz na lidské bytosti např. v Ottawské úmluvě či Římském statutu) a v režimní bexxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx o bezpečnostním právu a jeho pojetí měla a má vliv i europeizace bezpečnostního práva, což souvisí i se členstvím České republiky v Evropské unii. V jejíx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xpolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice (Had, Pikna, 2001, s. 7-8; Pikna, 2000, s. 22-26). I když pilířová struktura byla odstraněna přijetíx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxmí i s mezinárodním právem. Již zmíněna byla "evropeizace" debaty o novele ústavního zákona o bezpečnosti ČR v roce 2017.
6. Význam ústavního zákona o xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xeské republiky. Bezpečnostní politika je v nejobecnějším smyslu slova vztažena k prosazování cílů a zájmů určitého objektu v bezpečnostní oblasti a sxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx o nejobecnější a vrcholný program státu při zajištění těchto zájmů (Frank, 2002, s. 139). Bezpečnostní politiku přitom můžeme chápat jednak jako státxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxzpečnosti. Oba přístupy se mohou i nemusí překrývat. Obtížné je v řadě případů určit hranice mezi tím, co ještě je bezpečnostní politikou, a co již není (xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxzpečnostní politiku následovně:
"Společenská činnost, jejíž základ tvoří souhrn základních státních zájmů a cílů, jakož i hlavních nástrojů k jexxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxtitucí, ekonomického a sociálního rozvoje státu, ochrany zdraví a života občanů, majetku, kulturních statků, životního prostředí a plnění mezinároxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx,
b)
obranná politika,
c)
politika v oblasti vnitřní bezpečnosti,
d)
hospodářská politika v oblasti bezpečnosti státu,
e)
politika xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx ony [u bodů d) a e)] a ne jiné, např. proč nebyla uvedena např. kybernetická bezpečnost či environmentální bezpečnost a zda např. do oblasti veřejné infoxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xezpečnostní politika je uskutečňována v určité institucionální a normativní struktuře konkrétními aktéry (dimenze polity), kteří se spolu dostávaxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xůže jednat i o souhrn politiky substátních aktérů. Stát i substátní aktéři se mohou zapojovat do mezinárodních bezpečnostních vztahů na různých úrovnxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxzpečnostní instituce, tyto instituce pak udržuje v chodu a pro oblast bezpečnosti přijímá i strategické a koncepční dokumenty (které by měly vycházet x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xěla být realizována bezpečnostní politika.
Hlavním koncepčně-strategickým dokumentem pro oblast bezpečnostní politiky v České republice je Bexxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxx x xxxhrnně pojatém dokumentu stanoveny strategické bezpečnostní priority v reakci na aktuální hrozby, které ohrožují státní zájmy.
Oproti dřívějším xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxi. V jejím rámci je vedle tradičních vojenských otázek, diplomatického zajištění vnější bezpečnosti a hlavních otázek vnitřní bezpečnosti řešena i pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxečnosti).
Je přitom třeba zdůraznit, že Česká republika zvolila cestu, která je poměrně obvyklá (obdobné strategie mají např. Polsko, Slovensko čx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxost). Nicméně takto pojaté strategie nelze chápat jako univerzální model, kterému se přizpůsobují všechny státy. Například Spolková republika Němexxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxx xx xxx xxzbíhají debaty o potřebě komplexního bezpečnostního dokumentu. Jejich promítnutí do bezpečnostně-strategických dokumentů státu pak zpravidla odxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxpečnostním systému).
Při analýze koncepčních a strategických bezpečnostních dokumentů je třeba brát do úvahy charakter tvůrce bezpečnostního dxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx i na strategické dokumenty mezinárodních organizací. Bezpečnostní strategie mohou být vytvářeny i nestátními aktéry i neuznávanými státy či transnxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxe. Jedná se o vládní dokument, který v současné verzi vláda zpracovala ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky a Parlamentem. Za zpracování odpxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xyla přijata x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxán Bezpečnostní radou státu. Jedná se relativně široce respektovaný dokument v demokratickém politickém spektru (alespoň pokud se týká současného zxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxém úvodu je zachycena stručná charakteristika dokumentu. Kapitola "Východiska bezpečnostní politiky" vymezuje principy, na kterých je postavena bxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxtředí" se zabývá strategickým kontextem, nejvýznamnějšími trendy, faktory a nakonec konkrétními hrozbami v bezpečnostním prostředí ČR. V závěrečnx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxčování bezpečnostních hrozeb, ekonomický rámec zajištění bezpečnostních zájmů a institucionální rámec zajištění bezpečnosti České republiky (tjx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxzy na další bezpečnostní dokumenty, mimo jiné na ústavní dokumenty v oblasti bezpečnosti, včetně ústavního zákona o bezpečnosti ČR. Konkrétně je zde uxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxtina základních práv a svobod a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, v platném znění. Nedílnou součástí právního rámce jsou zxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx (NATO), Evropské unii (EU), Organizaci spojených národů (OSN) a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)". Jak již bylo uvedeno, na Bezpxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxty organizací, kterých je ČR členem. Česká republika patří přitom v EU k zemím s nejpropracovanější strukturou strategických dokumentů (France, Witnxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxst, moderní obrana" (Strategic Concept "Active Engagement, Modern Defence) z roku 2010. Hlavními strategickými dokumenty jsou "Sdílená vize, spolexxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx. A Global Strategy for the European Union's Foreign And Security Policy)" z roku 2016 a "Strategie vnitřní bezpečnosti EU: pět kroků směrem k bezpečnějxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxatikám (např. terorismu).
V České republice na hlavní Bezpečnostní strategii ČR navazuje poměrně široké spektrum dokumentů (Mareš, 2010, s. 38-4xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxe Vojenská strategie ČR), doplněný o Strategii vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu České republiky do roku 2025 a dílčí vojenské dokumexxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xtrategie prevence kriminality v ČR 2016-2020, Strategie boje proti extremismu, Strategie ČR pro boj proti terorismu od roku 2014, Koncepce ochrany měxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxní strategie k řešení problematiky kritické infrastruktury, Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 a na ni navazující dokxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxernetickou a informační bezpečnost), v gesci Ministerstva spravedlnosti je to Koncepce rozvoje českého vězeňství do roku 2025 a v gesci Ministerstva xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xak jsou především Koncepce zahraniční politiky ČR (v gesci Ministerstva zahraničních věcí), Státní energetická koncepce (v gesci Ministerstva průmxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx s výhledem do roku 2030 (v gesci Ministerstva životního prostředí). Bezpečnostní relevanci mají i některé další dokumenty, např. ze zdravotní oblastx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxstrategie.cz/) spravované Ministerstvem pro místní rozvoj.
Specifickým a prozatím jednorázovým počinem v rámci bezpečnostní politiky s dopady xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxterstvo vnitra. Jeho cílem bylo zjistit, jak je ČR připravena čelit současným závažným bezpečnostním hrozbám a jaká je odolnost ČR při přímé konfrontaxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxchnické a komunikační kapacity?
Má stát schopnost přijímat příslušná opatření a konat v okamžiku, kdy je to potřeba?"
Audit byl zaměřen předevšxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxtuce. Jednalo se konkrétně o kapitoly terorismus (MV), extremismus (MV), bezpečnostní aspekty migrace (MV), hrozby antropogenní (MV), hrozby příroxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xybridní hrozby (MO) a stabilita měny a finančních institucí (ČNB).
Na zpracování kapitol se podílely týmy expertů z různých institucí (celkem kolex xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xezpečnostních hrozeb v rámci auditu vznikly zaprvé popis a vyhodnocení hrozby a rizik z ní pro ČR vyplývajících, zadruhé xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxobně se však zabývá především prováděcími bezpečnostními normami. Na základě základního veřejně přístupného textu Auditu národní bezpečnosti byl vxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxdní bezpečnosti do jednotlivých úkolů a opatření s určením gestorů a spolugestorů.
Existence ústavního zákona o bezpečnosti ČR ovlivňuje bezpečnxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxho minima vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti, které schválila usnesením Bezpečnostní rada státu v roce 2007 (i když zde není explicitně jmenoxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxzpečnosti ČR je uveden i název státu Česká republika a ze zákona vyplývá, že se vztahuje k bezpečnosti tohoto státu. Název Česká republika je uveden v Ústxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xateriálech používán doposud. Standardizace jmen sídelních a nesídelních geografických objektů přísluší tomuto úřadu v současnosti podle § 4 písm. ix xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxného názvu je Česko [od roku 2016 v anglickém překladu Czechia, což vyplývá ze zápisu tohoto názvu do databází United Nations Group of Experts on Geograpxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx etymologicky vychází z názvu kmene či kmenů zřejmě z 8. století, přičemž o původu slova Čech / Čechov / Češi se vedou diskuse. Mimo jiné ve staroslovanskéx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xnebo "příslušník rodu", z kořene čel (Spal, Machek, 1953, s. 264-266). Čechové byli jednou z částí obyvatelstva území nynějších Čech ve druhé polovině xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxonzák a kol., 2001, s. 157), jiní autoři v čele s Dušanem Třeštíkem chápou kmen Čechů na tehdejším území souhrnně (Třeštík, 1988, s. 135-136). Historik Dxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxkazuje na identitu "Bohemanů" (Kalhous, 2013, s. 485-496). Od tohoto období však lze vysledovat kontinuitu českého státního práva (Kalousek, 1892, sx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxí z přelomu našeho letopočtu či ke keltskému kmenu Bojů ze 4. století, od něhož je odvozen latinský název Boiohaemum, z něhož v různých jazykových mutacíxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxátnosti československé. Z hlediska historických kořenů státnosti uvádí Oskar Krejčí, že tři hlavní atributy státnosti se v případě České republiky oxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xbyvatelstva tvoří Slované, lze o jeho obyvatelstvu hovořit od 5. století. Tuto Krejčího úvahu o slovanském etnickém základu obyvatelstva nicméně jen x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxa, že národy nevytvořily nacionalismus, ale nacionalismy (nacionalisté) národy. Pod pojmem "národy" zde Gellner míní novověké národy v etnickém smyxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx Pod pojmem kultura rozumíme systém idejí, znaků, asociací a způsob chování a komunikace. 2) Dva lidé jsou stejné národnosti, pokud sami sebe uznají za pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxplývajícími ze sdíleného společenství. (Gellner, 1983, s. 7)
Suverenita
- středověká
suverenita
znamenala především svobodné rozhodování o vxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx Zlatou bulou sicilskou (1212) Fridricha II.
Území - území středověkého státu, které bylo vlastnictvím vladaře, podléhalo častým proměnám. Přestx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx.
Podle Josefa Kalouska se svrchovanost zemí koruny České zachovávala korunováním. Ještě v době existence Rakouska-Uherska uvedl, že platí věta: xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxství České s přivtělenými zeměmi jest státem svrchovaným" (Kalousek, 1892, s. 555). Za doby začlenění českých zemí do Habsburské monarchie byla v roce xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxi zemí koruny české, protože současná česká státnost navazuje na státnost československou. Jak uvádí Jan Drnek, v roce 1918 vznikla fakticky revolučnxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxlně" (Drnek, 2013, s. 337). Dochází k přechodu z monarchistické na republikánskou formu vlády, která se na území českých zemí zachovala do současnostix x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xiní autoři nacházejí kontinuitu matérie vývoje ústavnosti v českých zemích již od roku 1848 a tehdejších liberalizačních snah (Schelle, 2016; Zimek, xxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxhla. Stěžejní nicméně zůstává zákon Národního výboru československého ze dne 28.10.1918 o zřízení samostatného státu československého, který byl vxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxkony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti; tím došlo k recepci rakouského a uherského právního řádu. Tento přístup přispěl k tomu, že se vznik samoxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxpper prohlásil: "Masarykovo Československo bylo - podle mne nad vší pochybnost - nejotevřenější ze všech společností, které kdy v Evropě spatřily svěxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxávních norem, ale i z pohledu dalších právních odvětví a jejich dopadů do společenských vztahů. Vlastní úpravu právní kontinuity a jejich limitů obsahxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx5 Sb., o platnosti ústavního dekretu prezidenta republiky ze dne 3. srpna 1944, č. 11 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku, a to k 27.7.1945. Tento xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx nařízením (vládním nařízením č. 31/1945 Sb., jímž se stanoví konec doby nesvobody pro obor předpisů o obnovení právního pořádku, bylo stanoveno datum xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxechodnou dobu bude možné používat z uvedených předpisů ty, které se nepříčí svým obsahem znění nebo demokratickým zásadám československé ústavy. Konxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx trestního, soudního řízení trestního, práva osobního a práva rodinného. Z dalších právních pramenů z tohoto období lze jmenovat dekret č. 5/1945 Sb., x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx činnosti veřejných zaměstnanců, dekret č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, zákon č. 115/1946 Sb., o právnoxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx § 8 odst. 3 doba nesvobody je doba ode dne 30.9.1938 do dne 4.5.1945.
O právní diskontinuitě nelze hovořit ani v případě vývoje po roce 1989, jakkoliv xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxh režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů), xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxlo k rozsáhlým zásahům do stávajících právních vztahů a socioekonomického systému: Dekret o půdě přijatý na 2. všeruském sjezdu sovětů v noci z 8. (14.) xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxlení. Státní banku Rudé gardy obsadily 8. (14.) 11. 1917, soukromé banky byly závěrem prosince 1917 obsazeny a dekretem Všeruského ústředního výkonnéxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxx xxx8 Všeruský ústřední výkonný výbor sovětů radikálně oddlužil stát tím, že zrušil státní půjčky, vnitřní i zahraniční; došlo též ke konfiskaci zlata a jixxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxomor s přibližně pěti miliony obětí a dramatický propad ekonomiky, největší v celé historii Ruska (Kolenovská, Litera, Reiman, Svoboda, 2013, s. 127; xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xýchodní Evropy o ty nejstálejší (s výjimkou Těšínska, Valticka a Vitorázska) (Krejčí, 2016, s. 274). František Čapka pak konstatuje, že v roce 1993 "byx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, 2000, s. 25). Takto "okleštěné" české země (Čechy, velká část Moravy a část Slezska) byly přitom od roku 1918 součástí československého státu.
Na zxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxderace. Tato federace byla z pohledu mezinárodního práva federací vnitrostátní povahy. Teprve po přijetí ústavního zákona č. 493/1992 Sb., kterým se xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxkoslovensko ode dne vyhlášení tohoto ústavního zákona (29.10.1992) změnilo do konce roku 1992 na federaci mezinárodní povahy, pro kterou je charaktexxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxo jiné na základě ústavního zákona č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské Federativní Republiky. Ten v čl. 1 stanovil, že uplynutím dne 31.12.1992 zxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxika. Podle čl. 2 působnost České a Slovenské Federativní Republiky, která jí byla svěřena ústavními a jinými zákony, přešla na Českou republiku a na Sloxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx zanikají státní orgány České a Slovenské Federativní Republiky. Současně zanikají ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory České a Slovenské Fxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx v působnosti xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxch se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky (tzv. recepční zákon), bylo v čl. 1 stanoveno, že ústavní zákony, zákony a ostatní právní předpisx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxnosti. Nelze však použít ustanovení podmíněná toliko existencí České a Slovenské Federativní Republiky a příslušnosti České republiky k ní. To je důlxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxovenska, kdy přebrala jeho mezinárodní závazky s výjimkou závazků České a Slovenské Federativní Republiky spojených s územím, na které se vztahovala xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx Česká republika státem, který vznikl rozpadem předchozího státu (Ondřej, 2013, s. 29). Základní zákon nového státu - Ústava, byla přijata ještě před rxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xstavě je zakotvena
suverenita
České republiky a
suverenita
lidu jakožto zdroje veškeré státní moci.
Vstupem do Evropských společenství k 1.5.2xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx, mj. díky principu přímého účinku (Witzová, 2000, s. 52). Změnou právní povahy Evropské unie Lisabonskou smlouvou se dnem vstupu této smlouvy v platnoxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxá republika tedy disponuje vnitřní i vnější suverenitou. Je subjektem mezinárodního společenství. Je členem řady důležitých mezinárodních organizxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxzpečnost a spolupráci v Evropě, Rada Evropy a další). Aktivně se zapojuje do bilaterálních i multilaterálních vztahů.
Česká republika je státem, kxxxx xx xx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxx x xxxxxnci 2016 - je na 87. místě z 238 sledovaných států a závislých území.
Velikost a význam státu pouze na základě výše dvou uvedených kritérií přitom může xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxzinárodně-ekonomickém kontextu jako stát velký, či větší. O tom rozhodují právě kvalitativní kritéria, politika toho či onoho státu, tedy faktor subxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx států x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxe je ke dni 1.1.2019.
Přehled výkladu:
I. Obecně
II. Svrchovanost
III. Územní celistvost
IV. Ochrana demokratických základů České republiky
1x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxětovou působností
2. Mezinárodní smlouvy s regionální působností - Rada Evropy
3. Další regionální dokument
4. Ochrana životů
5. Ochrana zdraví
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx ústavních povinností státu. Zdůrazňuje stěžejní hodnoty, k jejichž ochraně existence státu směřuje, a sice život, zdraví a hodnoty majetkové. Dále oxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxují nezbytnou podmínku toho, aby Česká republika mohla zaručovat další zmiňované hodnoty, tj. ochranu životů, zdraví a majetku.
Toto ustanovení bxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx ještě nezbytné, aby stát byl vůbec zachován a v důsledku jeho zachování po překonání krizového nebo jiného stavu mohla být chráněna práva další", "poslxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxbší jádro"), zatímco čl. 1 Ústavy "definuje cílový stav". Článek 1 nazývá Pavel Uhl "vyjádřením funkčního principu a státovědecké
notoriety
" (Rychexxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx (Sládeček, Mikule, Suchánek, Syllová, 2016, s. 16).
Při stanovení povinností státu je třeba vnímat napětí mezi nároky, kladenými na stát obecně. Pxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxatem mezi potřebou stanovit xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx cílů státu je třeba přizpůsobovat výklad pojmů svoboda, bezpečnost, život, zdraví apod. dobovému kontextu ve vazbě na humanitní a demokratické hodnoxx x xxxxxx
xxxxxxxxx x xxx x xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxcké Jellinekově koncepci je stát definován jakožto "svazová jednota usedlých lidí, opatřená původní mocí vládní" (Jellinek, 1906, s. 84). V současnoxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxerém se stát nachází);
2.
Obyvatelstvo (celek jednotlivců obou pohlaví, kteří spolu žijí na daném území jako organizované společenství, přičemž xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxtitučně nezávislá vláda schopná účinně kontrolovat své teritorium a obyvatelstvo ve své jurisdikci);
4.
Vnější
suverenita
(mezinárodně uznanx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxinnostech států z roku 1933, která při vymezení státu jakožto subjektu mezinárodního práva vedle požadavků na trvalé obyvatelstvo, vymezené území, a xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxí Pavel Uhl, tento ústavní zákon počítá se zachováním státu a jeho institucí v alespoň základních parametrech, a není tedy připraven pro situaci okupacx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxilové vládě) by měla zůstat povinnost plnit hlavní úkoly stanovené v čl. 1 úst. zák. o bezpečnosti ČR.
Taxonomická řada podle čl. 1 nalezla výraz v daxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxož ústavně konformní výklad podal Ústavní soud (Pl. ÚS 31/03, č. 16/2004 Sb. n. u. US). Ústavní soud předeslal, že souhlasí s tím, že předvídatelnost práx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxi předvídatelnost aktů veřejné moci ovšem nejsou absolutními kategoriemi, které by bylo možno stavět nad ostatní komponenty vytvářející pojem "demoxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx x48/1998 Sb., x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx státu, veřejné bezpečnosti, ochrana důležitých ekonomických a politických zájmů, práv a svobod fyzických a právnických osob a ochrana života nebo zdxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx slovy, zúžit na nejmenší možnou míru prostor pro možnou libovůli v aktech veřejné moci při současném zajištění efektivní ochrany zájmů státu. Nebylo bx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxsela požadavku takto pojímané předvídatelnosti bezvýhradně ustoupit (...). Přiměřeným omezením předvídatelnosti (právní jistoty) je takové nezbxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxahuje svou představu právní jistoty a předvídatelnosti k nepřípustně zúženému pojmu demokratického právního státu. Podle čl. 1 odst. 2 Ústavy "Českx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxrých důležitých a citlivých skutečností (...). Aby ČR byla schopna dostát svým mezinárodním závazkům v dané oblasti, musí její orgány disponovat opráxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxostátního práva takové konkrétní posouzení a následné utajení plně zajistit, je pro smluvní partnery její chování "nepředvídatelné" a narušuje právxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxečnosti nebo jiných jejích základních zájmů chráněných čl. 1 odst. 1 Ústavy.
Jedná se o ústavněprávní zakotvení základních úkolů státu v oblasti bexxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx "Životním zájmem je zajištění suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti ČR, zachování všech náležitostí demokratického právního stxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx o bezpečnosti ČR v českém ústavním pořádku netypické, protože celková konstrukce Ústavy je podle něj taková, že: "stanoví pouze hodnoty, na kterých sxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxdu a formou zákona" (Zoubek, 2008, s. 155).
Základní hodnotové zakotvení ústavního pořádku je nicméně zřejmé i z předmětných závazků dle čl. 1 úst. zxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xředstavuje jedno z potvrzení hodnotové orientace ústavního řádu. Že ústavní právo České republiky směřuje ke státu nikoliv v legalistickém slova smyxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxfikující
konstitutivní
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xx xx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx x. US) "právo a spravedlnost není předmětem volné dispozice zákonodárce a tím ani zákona, protože zákonodárce je vázán určitými základními hodnotami, xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxnačeno, jsou jimi svrchovanost, územní celistvost České republiky, demokratické základy státu, život a zdraví a majetkové hodnoty.
II. Svrchovanxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxkratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Podle čl. 1 odst. 2 Ústavy Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vypxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xo každodenních politických debat. Jestliže ústavní zákon o bezpečnosti ČR požaduje zajištění svrchovanosti, je zapotřebí se zabývat otázkou, jakou xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxího a politického myšlení již dříve. K normativnímu vymezení suverenity došlo uzavřením tzv. Vestfálského míru dne 24. 10. 1648, který nastolil éru moxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxhované rovnosti vytvářející souřadný charakter mezinárodních poměrů (Malenovský, 2008, s. 19).
Teorie státní suverenity lze v nejobecnější rovxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxxx
vyžaduje určité minimum pravidel koexistence a především zásady neintervence v oblasti domácí politiky jiných států (s výjimkou akcí jakýchkoliv spxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxeného řádu". Solidaristé, vycházející z Grotia a principiálně ze stoické tradice, zase trvají na tom, že
suverenita
je podmíněná a že samotná existenxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxk jich dosáhnout. Vnitřní
suverenita
je podle jejich názoru spíše privilegiem než absolutní koncepcí a nesídlí ve státu, nýbrž v jeho občanech - jednoxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xehdy také mezinárodní společenství může za určitých předpokladů a podmínek legitimně intervenovat s cílem napravit nezákonný stav. (Königová, 2001x xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx, vládu, nezávislost a způsobilost vstupovat do styků s jinými státy. Obsahové těžiště pojmu
suverenita
pak spočívá v kategorii "nejvyšší moci" a jejx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxak právo disponovat se státním územím (nebo jeho částmi) navenek, s konečnou platností a bez zapojení jakékoliv jiné moci (což bývá označováno též za nexxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxrou moc nad státním územím.
Pojem svrchovanost je používán zpravidla synonymně s pojmem
suverenita
. V obecném pojetí je dle Prestona Kinga chápána xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx značné míry definitivní rozhodnutí a řešit spory v rámci politické hierarchie. Být schopen činit taková rozhodnutí předpokládá nezávislost na vnějšx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxv jiné moci. "Stát je navenek i uvnitř omezen pouze svrchovaností jiných států, obecným mezinárodním právem a svobodně převzatými mezinárodními závaxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xeomezenost moci ve vztahu k vnitřním aktérům, vnější svrchovanost pak nezávislost na vnějších aktérech.
Suverenita
není absolutní, protože i taxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx. Právě přijímání mezinárodních závazků se vyznačuje
ambivalentní
povahou, kdy na straně jedné jde o projev suverenity - zatímco neexistence nebo poxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxení územní výsosti (např. vynětí diplomatických misí, cizí vojenské základny nebo demilitarizace na části území), popř. její dočasná ztráta (válečnx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx (námořní lodě a letadla).
Budeme-li vycházet z Rousseauova výroku "
suverenita
je nedělitelná", pak žádný stát není suverénní a je otázkou, zda něxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxlonté est générale ou elle ne l'est pas." (Přeloženo do češtiny: Ze stejného důvodu, pro který je
suverenita
nezcizitelná, je nedělitelná. Protože vůxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxých států EU. Nevyhýbá se však ani USA nebo Číně, kde omezení xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxx x xxxxx xouze přibližovat.
Současná konceptualizace suverenity státu počítá s tím, že reálně zvnějšku dochází k vlivům, které suverenitu omezují (např. vxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxi dosavadního suveréna (např. tzv. humanitární intervence na území, které měl suverén doposud pod kontrolou a nesouhlasí s ní) a to, že suverén se dobroxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxranacionální organizace). V odborné literatuře nepanuje shoda na tom, jak přesně tento dobrovolný proces či jev pojmenovat. Užívány jsou termíny jakx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx 68).
V českém prostředí byla a je v politickém i právním prostředí diskutována především vazba suverenity České republiky na suverenitu Evropskýcx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx o přenesení svrchovanosti, které je podle něj v souladu se současným globálním vývojem suverenity, vyplývá ze svobodné vůle suveréna a neznamená oslaxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxrenity členských států Evropské unie (včetně České republiky) se stává jejich ústava, protože legitimní suverén těchto států (lid) "v jakémkoliv konxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxktiv vedený Karlem Klímou uvádí: "
Suverenita
v každém případě znamená, že stát nikdy nemůže "odevzdat" funkci jako takovou čili např. zákonodárnou jxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx
xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx zákona a úmyslu zákonodárce vyplývá, že povinnost státu zachovávat svrchovanost vyplývající z ústavního zákona o bezpečnosti ČR je vztažena na takovxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxzinárodním prostoru sdílením určitých pravomocí ve prospěch dosahování celkového účelu demokratického ústavního státu, nejedná se o porušení povixxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxiktu je ovšem třeba upřednostňovat vlastní ústavu a ústavní principy a hodnoty.
Z uvedeného nevyplývá, že neexistují ústavněprávní omezení přenoxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xyplývajících pravomocí, zůstala Česká republika, jejíž suverenitu konstituuje nadále čl. 1 odst. 1 Ústavy (srov. nález Ústavního soudu Pl. ÚS 50/04x xx xxxxxxx xxx xx xx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxrpretovaný ve vzájemné souvislosti čl. 1 odst. 1 a čl. 10a Ústavy tedy jasně ukazuje, že existují také určité limity přenosu svrchovanosti, jejichž nexxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx
x xxxori
o otázku politickou, která poskytuje zákonodárci velké pole uvážení; zásah Ústavního soudu by tu měl připadat v úvahu jako
ultima ratio
, tedy v sitxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx
x xxxxx nálezu v odst. 85 Ústavní soud konstatoval, že "po ratifikaci jakékoliv mezinárodní smlouvy je Ústavní soud povinen zachovávat značnou zdrženlivost x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxovely" Ústavy. V případě jasného konfliktu mezi domácí Ústavou a evropským právem, který nelze zhojit žádnou rozumnou interpretací, musí mít ústavní xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxáva mezinárodního, resp. práva Evropské unie. Na straně jedné jde o mezinárodněprávně konformní a eurokonformní výklad Ústavy, vyplývající zejména x xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxzinárodního práva a práva Evropské unie, oproti výkladu, který je s nimi v rozporu. Na straně druhé Ústavní soud požaduje, aby v případě
kolize
mezi Ústxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxšem není řečeno, že by mělo jít o výklad opomíjející vlastní interpretační zásady mezinárodního a evropského práva, resp. výše popsaný mezinárodněprxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxím, že v daném případě došlo k excesu unijního orgánu, k situaci, v níž akt orgánu Evropské unie vybočil z pravomocí, které Česká republika podle čl. 10a Úxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxciálního zabezpečení byl předmětem diskuzí v rámci právní teorie. Ve sledovaných souvislostech je podstatné, že se nálezem potvrzuje, že pány smluv zxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxtněné.
xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxnitu v jejím tradičním pojetí, jakýkoliv mezinárodní závazek zbavuje stát části jeho suverenity. V praxi by proto neměla být
suverenita
pojímána jen xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxmi podmínkami, včetně reakcí sousedních států. Za těchto podmínek národní
suverenita
znamená především legitimní vládu, která disponuje formální xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xtát, stejně jako pro jednotlivce v rámci společnosti, znamená praktická svoboda být aktérem, a nikoliv být objektem. Pro stát, který se nachází v těsnéx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xehož národní zájmy jsou brány v potaz." (Calleo, 2001, s. 141). Toto pojetí suverenity je dobře slučitelné s integračními procesy, nicméně určitý nedoxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxžný příspěvek (Pospíšil, 2005, s. 93-109).
Samostatnou otázku představuje sdílená
suverenita
v oblasti obrany. K problematice suverenity ve spxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxavnosti dílčího cíle Evropské unie nazvaného "společná evropská obrana", podle níž pouze "vlastní obrana je pravomoc, která musí být svrchovanému stxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xystémech podílejí. Představa navrhovatelů o ztrátě svrchovanosti České republiky v důsledku smluvního závazku ke společné obraně by pak byla naplněxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí Ministerstva zahraničních věcí č. 66/1999 Sb.): "Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Amerixx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxlektivní obranu, uznané čl. 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxcké oblasti."
Uvedené závěry jsou jednoznačně správné. Vezmeme-li v potaz povahu současných vojenských technologií včetně nákladů na jejich zísxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx rozdělení úkolů, a tedy vytváření mezinárodního systému kolektivní obrany.
III. Územní celistvost
Územní celistvost je konceptem, který je úzcx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxoji pravomoc uvnitř uznaných hranic. Souvisí se zájmem státu na stabilitě jeho hranic v mezinárodním prostředí. V kontextu ústavního zákona o bezpečnxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xarušení územní celistvosti může dále existovat, protože tento koncept je ve vztahu k přežití státu flexibilní (El Ouali, 2012, s. 2). Například Českosxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxům se územní celistvost nachází v zásadě k protikladu k právu na sebeurčení (Aust, 2010, s. 24 a 40). Povinností státu je v České republice na základě ústaxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x x čl. 7.
Státní hranice vymezují mezinárodní smlouvy a ústavní zákony. Jde o problematiku společnou ústavnímu právu a mezinárodnímu právu veřejnémxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx coby základní povinnost státu navazuje na čl. 11 Ústavy, podle kterého území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněnx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x x x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxtiny, čl. 166 Ústavy Československé republiky (ústavní zákon č. 150/1948 Sb.) a čl. 107 odst. 2 Ústavy Československé socialistické republiky (ústxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx, o úpravě státních hranic s Německem, Rakouskem a Maďarskem
2.
ústavní zákon č. 62/1958 Sb., o konečném vytyčení státních hranic s Polskou lidovou xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxěnách státních hranic s Rakouskou republikou
5.
ústavní zákon ČNR č. 121/1981 Sb., o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky s Němxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xstavní zákon č. 169/1988 Sb., o změnách průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou
9.
ústavní zákon č. 74/1xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
11.
ústavní zákon č. 633/2004 Sb., o změnách státních hranic se Spolkovou republikou Německo
12.
ústavní zákon č. 235/2012 Sb., o změnách státnícx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xystému.
Dne 28.6.1919 byla uzavřena mírová smlouva mezi mocnostmi Dohody a Německem, tzv. Versailleská smlouva (publikována pod č. 217/1921 Sb.)x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xx x xxx xxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x Rakouskem v Saint-Germain-en-Laye (publikována pod č. 507/1921 Sb.), která určila hranice Československa, Rakousko se stalo suverénním státem a uzxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxa potvrdila rozpad Uherska a vznik Maďarska, určila hranice na Slovensku (publikována pod č. 102/1922 Sb.).
Za připomenutí stojí též další smlouvy x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx územní celistvosti a vzájemné neutrality. Dne 16.12.1921 došlo ke sjednání Smlouvy mezi Rakouskem a Československou republikou o záruce hranic a prixxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxe 4.1.1996 o společných státních hranicích (tzv. Židlochovická smlouva) definuje státní hranice jako "plochu, která vertikálně prochází hraniční čxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx druhu".
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxle § 2 odst. 1 cit. zák. státní hranice oddělují výsostné území České republiky od území sousedních států jak na zemském povrchu, tak svislým směrem ve vxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxtavním zákonem. Podle § 2 odst. 3 cit. zák. čáru státních hranic tvoří souvislá množina bodů, které určují průběh státních hranic na zemském povrchu a jxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxje měřickou značku tvořenou povrchovou stabilizací nebo povrchovou a podzemní stabilizací osazenou centricky nad sebou (§ 3 odst. 2 cit. zák.). Polohxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxstvu vnitra náleží působnost na úseku správy státních hranic (§ 8 cit. zák.).
Dále je namístě připomenout nařízení Evropského parlamentu a Rady 562xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
x x xxxxxxxxxx xxxx xx07/801/ES o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v České republice, Estonské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Maďxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxngenu dne 19.6.1990 (mezi Belgií, Francií, Lucemburskem, Nizozemskem a Německem) k provedení Schengenské dohody ze dne 14.6.1985 o postupném odstraxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxansponována zákonem č. 379/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xzylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Zajištění státních hranic reguluje zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic Čxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxch nedovolenému překračování a jí odpovídající působnost Ministerstva vnitra a Policie ČR. Právní úprava podle své důvodové zprávy představuje předxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxtahuje k otázkám v právu Evropské unie neupraveným. Dále ruší zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech. Koncepčně zákon vychází z existence vnějších hranix xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xnitřních hranic. Zákon stanovuje podmínky pro zřízení hraničního přechodu na mezinárodním letišti a povinnosti kapitánů letadel a provozovatelů lexxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxikty související s ochranou hranic.
Otázka územní charakteristiky státu má kromě uvedené vnější roviny také rozměr vnitřní, který se zobrazuje v úxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xx/1960 Sb., o územním členění státu. Územně samosprávné členění nachází základ v čl. 99 Ústavy, podle kterého se Česká republika člení na obce, které jsox xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxdisko zákon obecní zřízení a krajské zřízení. Specifickou otázku územního členění státu představují vojenské újezdy zakotvené v zákoně o zajišťováxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx5 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx. exilové vlády. Prvně šlo o prozatímní česko-slovenskou vládu, vyhlášenou v Paříži dne 14.10.1918 Edvardem Benešem a Aloisem Rašínem jménem Česko-sxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxoupil Karel Kramář.
Druhým případem tzv. deteritorializovaného státu je Prozatímní státní zřízení Československé republiky, což je název pro loxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxou vlády byl Jan Šrámek, a to pro obě období, tj. 21.7.1940 - 12.11.1942 a 12.11.1942 - 5.4.1945. Následovala první vláda Zdeňka Fierlingera, nazývaná txx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxoci vně hranic státního území do doby, kdy odpadne důvod, pro nějž nemá nad tímto xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxjí. Řešení, které státy přijmou, záleží na politickém uvážení a souvisí kromě spojeneckých vazeb s odpovědí na otázku, zda je reálné, že vláda kontrolu xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx, což je představitelné nejen v případě tzv. městských států. Spektrum do úvahy připadajících příčin je takřka nevyčerpatelné, od kontaminace radiacxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxoly nad územím, a to kupř. i s využitím dostupných technických opatření (výstavba systémů bránících zaplavení území apod.). Variantou je též relokace xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxě deteritorializovaných aktérů lze označit kupř. Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě (tzv. Maltézský řád, itaxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxs Hierosolymitani Rhodius et Melitensis; řád má dvě malá exteritoriální území, kromě jeho sídla v Římě je to pevnost St. Angelo na Maltě) nebo Vatikán, rxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xde konstatoval, že vyhlášení nezávislosti Kosova dne 17.2.2008 neporušilo mezinárodní právo ("obecné mezinárodní právo neobsahuje zákaz vyhlášenx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxa, a sotva tak může toto právo porušit (Bílková, 2014, s. 34).
Tatáž autorka připomíná, že právo na sebeurčení je obecně uznávanou zásadou mezinárodxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxktech o lidských právech z roku 1966, avšak nositelem práva na sebeurčení je národ, nikoliv národnostní menšina na území cizího státu, přičemž toto práxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxght to remedial secession) coby institut vnitrostátního práva, podle něhož by národ, popř. i jiná skupina mohly aspirovat na odtržení od určitého státxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx, včetně vyjednávání, by selhaly. Ústava se k tomuto tématu nevyjadřuje a jen ztěžka si lze představit scénář, kdy by se úvahy o jeho použití přiblížily xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxého politického režimu v Ústavě. V čl. 9 odst. 2 Ústavy je zakotveno, že změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxím nález Ústavního soudu (Pl. ÚS 27/09, č. 199/2009 Sb. n. u. US).
Ústavní soud nejprve rekapituloval vlastní prejudikaturu, přičemž potvrdil stěžxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x. 66/1997 Sb. n. u. US) v této souvislosti uvedl: "Pojem demokratického státu dle čl. 9 odst. 2 Ústavy je interpretován Ústavním soudem, jakož i doktrínxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx." Soud dále odkázal na stanoviska doktrinární, dle nichž k podstatným náležitostem demokratického právního státu ve smyslu čl. 9 odst. 2 a 3 Ústavy pxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxají ústavní právo na odpor (čl. 23 Listiny)" (poznámka pod čarou č. 1), resp. vyjádřeno jinak, jsou tyto náležitosti "koncentrovány v několika článcícx xx xxxxx xxxxxx x xx x xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xoud poukázal i na čl. 79 odst. 3 Základního zákona SRN, čl. 110 odst. 1 Ústavy Řecké republiky a čl. 288 Ústavy Portugalské republiky. Ústavní soud do ráxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxl. ÚS 42/2000, č. 16/2001 Sb. n. u. US).
V citovaném nálezu (Pl. ÚS 27/09, č. 199/2009 Sb. n. u. US) konstatoval Ústavní soud, že: "z uvedených rozhodnuxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxtavního pořádku, naznačil částečně
abstraktní
a částečně kazuistickou metodou jeho strukturu, jakož i skutečnost, že důsledky z něj plynoucí dopadxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxňujícím Ústavu), který soud považoval za stojící v rozporu s materiálním ohniskem Ústavy (čl. 9 odst. 2), postupoval pak metodou
interpretace
konfoxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxoru setrval i ve své další judikatuře [Pl. ÚS 44/02 (N 98/30 SbNU 417; 210/2003 Sb.) a nález ze dne 15.4.2003 sp. zn. I. ÚS 752/02 (N 54/30 SbNU 65)]."
x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xstavodárce, nýbrž i pro Ústavní soud. V nepřípustnosti změny podstatných náležitostí demokratického právního státu je obsažen i pokyn Ústavnímu souxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxkladních práv a svobod." Citovaná argumentace představuje jedno z hlavních východisek pro závěr, že rozsah pojmu ústavního pořádku nelze vyložit tolxxx x xxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxkých právech a základních svobodách.
Nález Ústavního soudu (Pl. ÚS 27/09, č. 199/2009 Sb. n. u. US) je ve sledovaných souvislostech
relevantní
též xxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xl. 48 Ústavy Německé říše (Výmarské ústavy), který byl předmětem nadužívání, a to zejména pro zajištění "běžného" fungování vlády v situaci, kdy se jí xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxalo již tak narušenou důvěru veřejnosti v ústavní zřízení, což usnadnilo nárůst podpory extrémistů (zejména ve volbách v záři 1930 následujících rozpxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xásledně přispěl dekret (nařízení) vydaný prezidentem Paulem von Hindenburgem navazující na požár Reichstagu, označovaný jako prezidentský dekret xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxých násilných činů" pozbývají platnost vyjmenované články ústavy zaručující ochranu základním právům a svobodám. Představoval formální základ pro xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xož říšský prezident v neblaze proslulém případě v roce 1933 učinil.
Článek 48 odst. 2 Ústavy Německé říše (Výmarské ústavy) z 11.8.1919 zněl:
Kdyx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxadě, že je narušována nebo ohrožena veřejná bezpečnost a pořádek, říšský prezident může na území celé Říše přijmout nutná opatření a přiměřeně zakročix xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxxx
Podle odst. 1 nebo odst. 2 tohoto článku musí president dát celou záležitost bezodkladně na vědomí říšskému sněmu. Ustanovení jsou zrušena na návrh xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xákon. (Vlček, Schelle 1994, s. 61).
Přestože citovaný článek ústavy obsahoval výčet ustanovení, která lze dočasně suspendovat (čl. 114 ochrana osxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xhromažďovací, čl. 124 ochrana svobody spolčovací, čl. 153 nedotknutelnost majetku), v právní doktríně se začaly objevovat názory směřující k širšímx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx i na další ústavní normy.
Lze přisvědčit, že prolamování ústavy zvláštními ústavními zákony se může v některých případech jevit jako přijatelné řexxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxvního řádu i k destabilizaci politického systému, což je zapotřebí vzít zavčas v potaz.
Spolkový ústavní soud bezpochyby z těchto zjištění vycházexx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxladního zákona. Existují takové ústavní principy, které jsou natolik fundamentální (Verfassungsgrundsätze, die so elementar) a jsou takovým výrazxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xtejnou sílu jako tyto principy a mohou být sama neplatná, pokud jsou s těmito principy v rozporu. [BverfGE 1, 14 (32) Südweststaat]
Dále Spolkový ústxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxavy z roku 1919 (...) Zákonodárce tehdy mohl modifikovat a měnit ústavní práva na základě vlastní úvahy (...) Základní zákon na druhé straně vytváří hodxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxráněny proti ústavní změně. Zákony nejsou ústavní pouze proto, že byly přijaty způsobem konformním s procedurálními ustanoveními. Musí být obsahově x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxími ústavními zásadami (ungeschrieben elementaren Verfasungsgrundsätzen), jakož i s fundamentálním rozhodnutím Základního zákona, zvláště s prixxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx, jako nesmí omezit duchovní, politickou nebo ekonomickou svobodu osobnosti způsobem, který by mohl narušit podstatu této osobnosti." BVerfGE 6, 32 (xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxhniskem) ústavy a tzv. klauzulí věčnosti, byť se tyto kategorie zčásti překrývají zejména tím, že vycházejí ze sebeomezení suveréna. Ústava je tedy hxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx x x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx7, s. 1). Nicméně případná změna státu na demokratickou konstituční monarchii při zachování svrchovanosti lidu by nemusela být chápána jako změna podxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx, zapovídá změnu republikánské formy státu, což ostatně tamní ústavní právo zakotvuje již od roku 1884.
Maxim Tomoszek určil, že většina české odboxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx xx zejména princip legality jak ve vztahu ke státní moci, tak k jednotlivci; 2. Úcta státní moci k základním právům a svobodám jednotlivců, resp. jejich uzxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxruktura právního řádu." (Tomoszek, 2015, s. 171).
Tentýž autor identifikoval rozsáhlý katalog principů, které za podstatné náležitosti považujx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxého právního státu (Tomoszek, 2015, s. 74-78 a 164-169).
Samotný stát vymezil svoje hlavní demokratické ústavní principy mimo jiné při úřední defixxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxkým pojetím tohoto pojmu). Těmito principy, proti kterým útočí extremisté, jsou:
-
úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy),
-
svxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxst. 2 Ústavy),
-
svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy),
-
volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
x
xxxxxxx x xxxnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx
x xxxxxxxxx xxxxxx x xxzpečnosti ČR ani z Ústavy explicitně nevyplývá forma ochrany demokracie, která se může pohybovat od konceptu tolerantní demokracie (poskytující výxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxonymní používání pojmů se liší dle jednotlivých autorů, se ztotožňováním nesouhlasí např. Černý) (Černý, 2014).
Ke konceptu bránící se demokracix xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka (konkrétně neonacistické organizace Národní odpor) (srov. judikaturu níže).
Militantní čx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xroti svým ideovým nepřátelům uvnitř systému, a to ještě předtím, než tito nepřátelé iniciují naplnění hlavních hrozeb, které z jejich existence vyplýxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxo politického procesu a nezasahuje nepřiměřeně do základních lidských práv". (Mareš, Výborný, 2013, s. 15)
Podstatné legislativní nástroje milixxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxtremisty.
3.
Omezení shromažďovacího práva pro extremisty.
4.
Omezení působení extremistů ve veřejné správě (včetně ozbrojených složek, šxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxdování extremistů a "extremistické seznamy").
6.
Zpřísnění trestů za násilné trestné činy, pokud jsou motivovány předsudky či nenávistí ke skupxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x
xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
ve vztahu k exponentům předchozích režimů,
v zemích s nedemokratickou xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxležité i:
9.
Právo na odpor proti extremistům realizované nestátními prodemokratickými aktéry (přičemž toto právo by měl zaručovat právní řád ješxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxremistické ideje (viz bod 1 výše) existuje rozdílný pohled na otázku, zda trestněprávně postihovat toliko projevy přímo podněcující k násilným útokůx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxbo i "jen" obhajobu či jiné formy verbální podpory extrémistických ideologií či s nimi spojených útoků. Ke svobodě projevu se v daném kontextu vyjadřujx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxladovým problémem je též tzv. heckler's
veto
(volně překládáno jako popichovatelovo
veto
), spočívající v omezení svobodu projevu z obav z reakce na nx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx neuznal (bod 57 rozsudku Vajnai proti Maďarsku). ESLP tudíž zpravidla vychází z velmi širokého pojetí svobody projevu, včetně projevů šokujících či uxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxsí vůči Arménům ze strany Osmanské říše za genocidu). Veřejné schvalování spáchaného teroristického trestného činu nebo veřejné vychvalování jeho pxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxáva pro extremisty) je do právního řádu České republiky zakotven trestný čin účasti na teroristické skupině (§ 312a tr. zákoníku) - srov. např. kriminaxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxoníku).
Pro omezení shromažďovacího práva má podstatný význam rozsudek ve věci Öllinger proti Rakousku. Dle tohoto rozsudku není přípustný zákaz xxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx, která by byla nepřípustně omezena, pokud by později nahlášené shromáždění nemohlo být realizováno. Z rozsudku ESLP vyplývá, že je vždy nutné posoudix xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxdu zejména nad prostředky elektronické komunikace. Zde je oslabený prvek individuálního určení podezřelých osob a vytvářejí se rozsáhlé databáze, cxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxgital Rights Ireland Ltd (C-293/12 a C-594/12) a rozsudek ve spojených věcech Tele2 Sverige AB proti
Post
-och telestyrelsen (C-203/15) a Secretary of xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx jen zřídkakdy využívány a nečetná přezkumná řízení zpravidla vedou k závěrům aprobujícím postupy státních orgánů využívajících těchto monitorovacxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xrestného činu (...) z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky) a samostxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xilitantní či bránící se demokracie lze podřadit i další normativní řešení nad rámec výše uvedených kategorií:
1.
Rozšíření možností zadržování osxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xvobody pohybu. Jedná se o soubor opatření spočívajících v nuceném pobytu v určité lokalitě, zákazu návštěv určitých míst spojených s bezpečnostními rxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx orgánům, odevzdání cestovního pasu a zákazu vycestování do zahraničí, či použití prostředků elektronického dohledu. Pro cizozemce jde o zákaz vstupx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxmatice "zahraničních teroristických bojovníků" (Foreign Terrorist Fighters) rozsudek (NS 3 Tdo 1073/2017), v podstatě jde o tzv. předčasně dokonanx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxaguje na protisměrnou předlistopadovou praxi. Podle zahraničních zkušeností jde často o řízení
in absentia
- ve vztahu k občanovi, který se již nenacxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx nabyla občanství narozením a na vlastní žádost, přičemž zde je zbavení občanství jednodušší. Samostatnou kategorií bývá situace dvojího občanství. x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xa připomenutí stojí rozsudky ESLP ve věci Ouabour proti Belgii a ve věci RK proti Francii. ESLP se v těchto případech kriticky vyslovil k postupům členskxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xeficit
v oblasti ochrany lidských práv, není věrohodný.
Judikatura
ESLP a jí se dovolávající praxe smluvních států nicméně bývá často předmětem veřxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx proti Dánsku však ESLP jednomyslně odmítl stížnost jmenovaného proti deportaci z Dánska, kde byl usvědčený z podněcování k terorismu, do Maroka, jehox xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxh orgánů neshledal za odporující čl. 3 Úmluvy.
Jan Filip prostředky ochrany státu a demokratických hodnot rozčleňuje do tří kategorií. Do první xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxentáře bezprostředně předcházející subkapitole "Právo na odpor" (počínaje ustanoveními předpisů trestního práva, z části pracovního práva a správxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxinou prostředků jsou mechanismy předvídané v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR a krizovém zákoně). Třetí stupeň těchto prostředků představuje právo nx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxně upozorňuje, je představitelná situace, kdy se nositelé státní moci budou dovolávat ústavního zákona o bezpečnosti ČR (např. jeho čl. 7 vymezujícíhx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx by tato
interpretace
měla být přijata bez ohledu na soulad s právem a dalšími hodnotami.
Riziko z hlediska dodržování principu legality představuxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxsmus, výtržnosti či nepokoje apod.; což ale nelze zaměňovat se zákonným vymezením nových skutkových podstat, které ústavně konformním způsobem reagxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xroti Francii a rozsudek ve věci Hénaf proti Francii). Praktické naplňování této myšlenky je složité. Vymezení právního rámce je plavbou mezi Scyllou a xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx omezení některých práv a svobod obyvatelstva, na straně druhé řada x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxáhá extrémistům, jimž právě tyto
diskrepance
usnadňují získávání nových stoupenců a jejich mobilizaci je k násilným akcím. V některých situacích je xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxické útoky "pod falešnou vlajkou" iniciují, aby následně dosáhly svých mocenských cílů (pro tento postup se vžilo označení "strategy of tension").
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx, podle kterého politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratickx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxním interpretačním pravidlem výkladu zákonů, které blíže upravují výkon všech politických práv, je čl. 5 Ústavy, podle kterého je politický systém zaxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx spojitost se všemi politickými právy vyjádřenými v Ústavě a svou povahou ovlivňuje a předurčuje způsob formování politických sil v demokratické spolxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxtanovení § 4 zák. č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, konstatuje, že vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxmají demokraticky ustanovené orgány, c) které směřují k uchopení a držení moci zamezujícímu druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o xxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxanů.
Pokud jde o omezení násilí jako prostředku k prosazování zájmů, je
relevantní
, že podle § 5 odst. 2 téhož zákona strany a hnutí nesmějí být ozbroxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxh).
Problematikou ozbrojených složek politické strany se do jisté míry zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku (NSS Pst 1/2008-66, č. 1841/2009 Sxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxžil předsedovi Dělnické strany několik otázek týkajících se činnosti těchto sborů. Ten zdůraznil, že se jedná o neozbrojené skupiny dobrovolníků, ktxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx pomáhat při organizaci stranických akcí, zabezpečovat ochranu stranických funkcionářů a zajímat se o dění v problematických lokalitách. Posledně uxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxy se začaly situací zabývat. V současné době je členy Ochranných sborů cca 20-30 osob, k účasti na konkrétní akci jsou vybírány tak, že projeví zájem účasxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxlo, že by existence a činnost sborů byly nezákonné, v rozporu např. s § 5 odst. 2 zákona o politických stranách, podle nějž strany a hnutí nesmějí být ozbroxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx proto v souladu se svou vázaností návrhem nezjišťoval další skutečnosti týkající se činnosti těchto sborů ani neprováděl v tomto směru žádné další dokxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxtických stran ovšem nelze považovat za neomezený a neomezitelný. Ústavní požadavek oddělenosti politických stran od státu je třeba rovněž vnímat i z jxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxu, antisystémovou stranou, úsilím o uzurpaci moci nedemokratickou cestou aj.). "Politická strana, která vyzývá k násilí nebo jejíž politický projekx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxosti stanovené Ústavou, a proto nepožívá ochrany před sankcemi, které jí za to hrozí" [srov. citovaný nález (Pl. ÚS 26/94, č. 62/1995 Sb. n. u. US) či rozsxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xemokratie, militant democracy)]. Jinými slovy, účelem ústavního (a následně i podrobnějšího zákonného) zakotvení politických stran by tak měla být xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xásahy státu, ale také omezení nežádoucího vlivu politických stran na stát tam, kde je to zjevně nepatřičné, posílení veřejné kontroly jejich činnosti x x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxgumentace podaná v citovaných rozhodnutích Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu reflektuje zejména situaci ve 30. letech 20. století v Němecxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxung) usiloval, aby oddíly SA nahradily armádu (Reichswehr) či aby armáda byla do daleko početnějších oddílů SA začleněna. SA se původně (v letech 1920-xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxpení nalezneme i v řadě dalších zemí, např. v předválečném Rumunsku působila tzv. Železná garda a v Maďarskuv vznikly tzv. Šípové kříže.
V. Ochrana žixxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxm liberalismem, v jehož pojetí spočívá jediný úkol státního aparátu v tom, aby zaručoval ochranu života a zdraví, svobody a soukromého vlastnictví proxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx jeho životě, zdraví, svobodě nebo majetku" (Locke, 1965, s. 141). Zároveň se však ústavní zákon o bezpečnosti ČR od tohoto pojetí odchyluje, jelikož výxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxořádných situacích předvídaných ústavním zákonem o bezpečnosti ČR dochází k omezení práv a svobod. Ztráty a zisky každý počítá podle jiných vzorců a kaxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xranklina, podle kterého: "Those who would give up essential Liberty, to purchase a little temporary Safety, deserve neither Liberty nor Safety." (přexxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxtes and Proceedings of the House of Representatives, 1755-1756, s. 19-21)
V.1 Mezinárodní smlouvy s celosvětovou působností
Všeobecná deklaracx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxosti a míru ve světě. Článek 3 vymezuje, že každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost. Na tuto deklaraci navazují Úmluva o zabránění a trestánx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx ochranu všech osob před nuceným zmizením (2006). Předmětný dokument nicméně není mezinárodní smlouvou, byť na ni Ústavní soud odkazoval (kupř. v nálexx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxkou územní působností, neboť byl ratifikován přibližně dvěma třetinami států na světě. Článek 6 vymezuje obsah práva na život. Každá lidská bytost má pxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxti vyhlášen pouze za nejtěžší trestné činy v souladu s právem platným v době, kdy byl trestný čin spáchán, a nikoliv v rozporu s ustanoveními MPOPP a Úmluxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxe zbavení života znamená zločin genocidia, rozumí se, že nic v tomto článku neopravňuje kterýkoliv stát, který je smluvní stranou paktu, odchýlit se od xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx, má právo žádat o milost nebo zmírnění trestu. Amnestie, milost nebo zmírnění trestu smrti mohou být uděleny ve všech případech. xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxze dovolávat proto, aby se zabránilo zrušení trestu smrti nebo aby zrušení trestu smrti bylo zdrženo kterýmkoli státem; účastníkem tohoto paktu.
Nxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xtáty, smluvní strany paktu, přijmout opatření zmírňující jejich závazky podle paktu v rozsahu, který si vyžádají potřeby takové situace za podmínky, xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxboženství nebo sociálního původu. Omezení těchto práv čl. 4 odst. 2 spojuje s požadavkem, aby každý stát, který je smluvní stranou paktu, používající pxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xtrany paktu, o ustanoveních, od nichž se odchýlil a o důvodech, které ho k tomu vedly. Další sdělení učiní stejnou cestou ke dni, kdy toto opatření skončíx
xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu), čl. 8 odst. 1 a 2 (zákaz otroctví a nevolnictví), čl. 11 (zákaz uvěznění pouze pro neschoxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxoboda projevovat náboženství nebo víru).
Druhý opční protokol k MPOPP týkající se zrušení trestu smrti z roku 1989 (pro Českou republiku vstoupil x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx x xxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxtokolu nesmí být popravena. 2. Každý smluvní stát přijme nezbytná opatření ke zrušení trestu smrti v rámci své
jurisdikce
. Článek 2 konstatuje, že: 1. Vxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx války na základě odsouzení za vysoce závažný trestný čin vojenské povahy spáchaný v době války. 2. Smluvní stát, který učiní takovou výhradu, vyrozumí xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxných v době války. 3. Smluvní stát, který učinil takovou výhradu, vyrozumí generálního tajemníka o jakémkoli zahájení či ukončení válečného stavu plaxxxxx xxx xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxsvětovou působností mají smlouvy sjednané na bázi Rady Evropy. Prvořadý význam náleží Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Náleží mezi xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxstu následujícího po uznání viny za spáchání trestného činu, pro který zákon ukládá tento trest. Zbavení života se nebude považovat za způsobené v rozpxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxovádění zákonného zatčení nebo zabránění útěku osoby zákonně zadržené; c) zákonně uskutečněné akci za účelem potlačení nepokojů nebo vzpoury.
Úmxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxk velkého senátu ESLP ve věci McCann a další proti Spojenému království. Imperativ nezbytnosti obsahují též čl. 8 až čl. 11 Úmluvy nebo čl. 2 Protokolu čx x x xxxxxxx
xxxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxropy, které podepsaly tento protokol, berouce v úvahu, že vývoj, k němuž došlo v některých členských státech Rady Evropy, vyjadřuje všeobecnou tendenxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxouzen ani popraven. (čl. 2 Trest smrti v době války) Stát může zákonem stanovit trest smrti za činy spáchané v době války nebo bezprostřední hrozby válkyx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxslušná ustanovení tohoto zákona." Česká republika ratifikovala Protokol č. 6 dne 18.3.1992 s účinností ode dne 1.1.1993.
Tato výjimka v podstatě nxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxje společenskou smlouvu, resp. jestliže je národ vystaven ztrátě svobody, nebo v období anarchie, kdy nedostatek řádu nahrazuje právo (Ishay, 2008, sx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxve označoval trest smrti za výraz chladnokrevného barbarství. Právě v souvislosti s jakobínskou diktaturou [od června 1793 do července 1794 bylo vydáxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxšlení široce etabloval pojem "teror", který použil Edmund Burke (Burke, 1796).
Protokol č. 13 k Úmluvě týkající se zrušení trestu smrti za všech okoxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxždého člověka na život je základní hodnotou demokratické společnosti a že zrušení trestu smrti je nezbytné pro ochranu tohoto práva a pro plné uznání nexxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x x xxxxxx xýkající se zrušení trestu smrti, podepsaný ve Štrasburku dne 28.4.1983, nevylučuje trest smrti za činy spáchané v době války nebo bezprostřední hrozbx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx. Nikdo nesmí být odsouzen x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxikovala Protokol č. 13 dne 2.7.2004 s účinností ode dne 1.11.2004.
V.3 Další regionální dokumenty
Právem na život se zabývají též další regionální xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxva o lidských právech z roku 1969 se k právu na život soustředí v čl. 4. Deklaruje, že každý má právo na respektování svého života. Toto právo je chráněno záxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxzávažnější trestné činy a to na základě konečného rozsudku vydaného příslušným soudem a v souladu se zákonem umožňujícím takovou sankci, který byl vydxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxen ve státech, které jej zrušily. V žádném případě nesmí být výjimečný trest udělen pro politické či podobné obecné zločiny. Trest smrti nesmí být uložex xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx smrti má právo žádat o milost či zmírnění trestu, což je zaručeno ve všech případech. Výjimečný trest nesmí být proveden, pokud daná žádost čeká na rozhoxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxvní strany tohoto protokolu nebudou aplikovat trest smrti na svém území na jakoukoliv osobu v jejich jurisdikci.
Africká
charta
lidských práv a prxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxgrita. Nikdo nesmí být svévolně zbaven tohoto práva.
Deklarace o lidských právech ASEAN z roku 2012 zakotvuje právo na život v čl. 11.
Ve vztahu k txxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx MPOPP, Úmluva a Americká úmluva o lidských právech zakazují trest smrti až v dodatkových protokolech.
V.4 Ochrana životů
Ochrana životů úzce souxxxx x xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x nejobecnějším významu může znamenat mimo jiné souhrn jevů charakterizujících organismus (zvláště výměnu látek, schopnost reagovat, rozmnožovat sxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxé je i chápání jako stavu od narození do smrti, způsobu existence xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxké republiky zajistit životní existenci svému obyvatelstvu (v zákoně není přímo zmíněno občanství) a chránit život osoby na území ČR, případně se činnxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xximěřenou rozvojovou pomocí). Povinnost musí být vykonávána v souladu s dobovou percepcí lidské svobody a legálního životního stylu ve společnosti (nxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx vysoký počet obětí dopravních nehod). Ve vazbě na zmíněný čl. 6 Listiny a na další zákony je třeba chápat ochranu života před narozením (kdy zákony v ČR pxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxbrovolného (i asistovaného) ukončení života (
euthanasie
), nicméně tato povinnost by nebyla přítomna v případě dekriminalizace tohoto jednání (porxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxom vyvozují právo na smrt již ze znění soudobých ústavních, trestních a zdravotnicko-právních norem (Svobodová, 2015, s. 135-137). Názor, že právo na xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xroti Spojenému království.
Jeden z diskutovaných příkladů sporu o výklad práva na život v kontextu zajištění bezpečnosti představuje otázka postxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxeckého zákona o bezpečnosti vzdušného prostoru (Luftsicherheitsgesetz, LuftSiG) ze dne 11.1.2005 stanovilo: "Bezprostřední použití zbraně proti xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxí zbraně jde o jediný prostředek, jak toto bezprostředně hrozící nebezpečí odvrátit." Rozkaz k sestřelení civilního letadla byl zákonem zmocněn spolxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx v letadle (jejichž životy jsou - dle vyjádření tehdejšího spolkového ministra vnitra Otta Schilyho obhajujícího úpravu - stejně ztraceny) se smrtí vexxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxl porušení dělby mocí mezi federací a státem, jakož i porušení práva na život a práva na lidskou důstojnost (čl. 2 odst. 2 a čl. 1 odst. 1 Základního zákona)x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxvot nemůže být vážen proti jinému životu v kvantitativním hledisku. I v této extrémní situaci podle německého práva nicméně přichází do úvahy mimozákoxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxntitativního hlediska Jiří Jelínek (Jelínek, 2017, s. 258), a to i s poukazem na starší
judikát
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxi živit jeho masem), popř. Karneadovo prkno (podle řeckého filozofa Karneada, 214-129 př.
n. l.
), kdy dva ztroskotavší doplavali k jednomu prknu, kterx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxně vyloučil aplikaci institutu krajní nouze na případy srovnatelné se situací, kdy poškozený je úmyslně usmrcen proto, aby mu byly odebrány orgány a trxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xidský život nepředstavuje hodnotu, kterou by bylo možné poměřovat množstvím.
V odpovědi na otázku, jak má stát přistupovat k riziku, že nechá zemříx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx. 3 zák. č. 321/2002 Z.z., o ozbrojených silách Slovenské republiky, platí, že pokud z okolností jasně vyplývá, že vzdušný objekt by měl být použit proti xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xrostoru (§ 4b odst. 4 a § 4c odst. 3 zák. č. 321/2002 Z.z., o ozbrojených silách Slovenské republiky), je-li přerušení letu jediným opatřením k odvrácenx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxra nebo ministr dopravy], Ruské federace a Estonska.
Problematikou sestřelení civilního letadla s pasažéry, které se nachází pod kontrolou terorxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx, kdy dané otázky nejsou výslovně upraveny právním řádem České republiky, argumentují, že využití institutu krajní nouze funguje poměrně uspokojivě x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xoku 1944). V národních právních řádech se může uplatnit vůči jednotlivcům, kteří o sestřelení rozhodnou nebo je realizují, jeho využití ve vztahu ke stxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxx, co není přímo zakázáno, je dovoleno (tato zásada naopak platí pro státy na mezinárodní a jednotlivce na vnitrostátní úrovni). Z tohoto důvodu je spornxx xxx x xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxá nelegální. Nejistota ohledně tohoto bodu státy v poslední době stále častěji motivuje k tomu, aby přijímaly právní úpravy, jež zničení letadla ovládxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxušenost Německa ovšem ukazuje, že i tento přístup má svá úskalí a opět naráží na zmíněné napětí mezi zájmem na zajištění bezpečnosti a ochranou základníxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xtátní; je otázkou, zda letadlo usnesené se záměrem jej použít jako zbraň nadále představuje letadlo civilní, avšak o státní letadlo (tj. typicky letadxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxluvy, kdy únosy letadel představovaly v podstatě raritní jev.
Dlužno poznamenat, že i kdyby bylo obhajitelné použití ozbrojené síly k - eufemisticxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxrmulovaný slovy někdejšího spolkového ministra vnitra, že životy osob na palubě jsou již ztraceny, by byl v případě skutečné krizové situace nejistý čx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx. Nutno dodat, že sestřelování letadel označených jako civilní představuje nikoliv zcela výjimečnou praxi v boji proti pašování drog, zejména v Jižní xxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxřelení civilního letadla může být oponováno i námitkou, že otevírá Pandořinu skříňku legalizace i jiných forem zásahů, u nichž jsou nevyhnutelné civixxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxně zdraví těch lidských bytostí, které má ČR efektivní zájem a možnost chránit. Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako "stav úplné tělexxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxraví je jedním ze základních práv každé lidské bytosti bez ohledu na rasu, víru, politické přesvědčení a ekonomické či sociální podmínky. Toto pojetí zxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x vyšší rovinu zdraví, subjektivní vnímání dobrého zdraví daným člověkem a jeho začlenění do společnosti" (Komárek, Provazník, 2011). Subjektivní elxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xxxaví je veřejné zdraví. To je v ČR právně definováno v zákoně o ochraně veřejného zdraví jako "zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxální zasazení do současného stavu společnosti. K tomu uvádí Maaytová: "V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní pxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxckým, filosofickým, psychologickým a odborně medicínským" (Maaytová, 2012, s. 11). I v případě povinnosti ochrany zdraví existují limity státu ve vzxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxtem stanovené limity pití alkoholu).
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxčitou hodnotou (hmotný i nehmotný majetek), které stát Česká republika může efektivně chránit v zájmu lidu jakožto suveréna. Toto ustanovení je třeba xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxvazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, příroxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xakládají. I k ochraně majetku je třeba přistupovat na základě dobových společenských hodnot a norem (v současnosti tedy např. není na základě ústavníhx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxužití ústavního zákona o bezpečnosti ČR (zvláště při mimořádných stavech) je třeba mít z hlediska jazykového výkladu na paměti to, že ochrana majetku jx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxhrany lidských práv a svobod v období krizových stavů
Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratickýcx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxá komentář k čl. 5 úst. zák. o bezpečnosti ČR.
Související ustanovení:
čl. 2 - obecné podmínky pro vyhlášení mimořádných stavů, čl. 3 - institucionxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxních zákonech, čl. 7 - stav ohrožení státu, čl. 11 - pravomoc Senátu po rozpuštění Poslanecké sněmovny
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx Pl. ÚS 19/08, č 201/2008 Sb. n. u. US)
- Přenesení určitých kompetencí státu, které vyvěrá ze svobodné vůle suveréna a bude nadále vykonáváno za jeho účaxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xe společném postupu integrovaného celku. Integrační xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx x x x xxxxxx na postupující globalizaci ve světě.
Mezinárodní spolupráce a koordinace národních politik se stala nezbytným požadavkem zvládání globalizace svxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxdnocením zdrojů, technologií, komunikačních a informačních toků, moci a autority. V globalizovaném světě dochází k přeskupování center moci i v závixxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxce zemí světa v jediném ekonomickém systému. Tento proces, za přispění klíčových komunikačních technologií masmédií, internetu a televize, následnx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxa...
(nález Ústavního soudu ze dne 28.11.2011, sp. zn. IV. ÚS 2011/10, č. 201/2011 Sb. n. u. US)
Ústavní soud se ztotožňuje s principy bránící se demoxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxe je opodstatněná s přihlédnutím k historickým zkušenostem s nacistickou a komunistickou totalitou nejen v našem státě, nýbrž i v celoevropském kontexxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xe těmto atakům, a to v nutných případech i omezením základních práv.
Ústavní soud tedy zdůrazňuje, že přes nepochybnost garance základních práv (včetxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxnost, kterou reprezentuje, proti destruktivním útokům ze strany těch hnutí a jednotlivců, kteří popírají a zpochybňují (a už tím byť i jen plíživě likvxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxodnutí Ústavního soudu rovněž na http://nalus.usoud.cz, Ústavní soud konstatoval, že jakkoliv je v každé demokratické společnosti stanovení mezí zxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xenšiny spojovat s každým libovolným postojem, postrádajícím pozitivní sociální podtext. Demokracie by sama sebe přivedla ke zkáze, jestliže by se náxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx, garance základních práv jsoucích jedním z fundamentálních prvků demokratického právního státu nelze zaměňovat za slabost demokracie či její neschxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxě. Sama by se tak zpronevěřila svým základním úkolům, k nimž v neposlední řadě patří i ochrana hodnotového řádu manifestovaného v historickém vývoji prxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxmi prostředky hlásat zlo; povinnost demokratického právního státu (nesvázaného s žádnou výlučnou ideologií) uplatňovat státní moc v mezích a způsobxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxit jako tvrdé. Historie ukazuje, jak nedozírné následky může mít, pokud demokratické xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxě a s vědomím, že jí zvolené metody musí být zcela jiné než metody odpůrců demokracie - výjimečně omezit některé principy, na nichž stojí (např. i svobodu xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxm faktorem při hodnocení obranných mechanismů, jež je demokratický právní stát oprávněn použít, je nezbytnost a přiměřenost s důrazem na fakt, že omezxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxmentáře je ke dni 1.1.2019.
Přehled výkladu:
I. Obecně
II. Historický exkurz k "mimořádným stavům"
III. Současná úprava
IV. Právo na odpor
V. Vyxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxnotlivými hrozbami a mimořádnými stavy
VII. Přezkum vyhlášení mimořádných stavů orgány soudního typu
VIII. Vypovězení války a vyhlášení válečnéhx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxšení válečního stavu
IX. Obecný pohled mezinárodního práva na oprávněné použití síly v mezinárodních vztazích
X. Konflikty nízké intenzity a jejicx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxo soudu
XI. Terorismus a "válka proti terorismu"
1. Koncept "války proti terorismu" a vymezení pojmu terorismus v mezinárodních dokumentech
2. Boj xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxých stavů
XIV. Obecné předpoklady a jednotlivé podmínky omezení a
derogace
základních práv a svobod v období mimořádných (krizových) stavů
1. Mezixxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx Další mezinárodní dokumenty interpretující možnosti
derogace
a aktuální příklady jejího uplatnění
5. První podmínka - Nastal mimořádný (krizovýx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxí požadavku rozsahu nezbytně vyžadovaného naléhavostí situace (včetně časového aspektu)
8. Čtvrtá podmínka - Požadavek nediskriminace
9. Pátá poxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxx xxx respektována
11. Sedmá podmínka - Mezinárodní
notifikace
I. Obecně
Tento článek představuje v zásadě nejpodstatnější ustanovení celého zákonxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xpecifické situace a vymezuje hmotněprávní předpoklady pro vyhlášení takových stavů (Uhl, 2015). Tyto stavy jsou charakterizovány aktivací mimořádxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xximořádným stavům"
Pokud jde o předválečné Československo, ústavní listina (zákon č. 121/1920 Sb., kterým se uvozuje ústavní listina Českoslovensxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxlkového) a shromažďovacího a svobody tisku, vypuknou-li uvnitř státu události ohrožující zvýšenou měrou republikánskou státní formu, ústavu nebo vxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xpatření, a to formou usnesení se schválením prezidentem republiky. Tato opatření mohla vláda přijmout nejdéle na dobu tří měsíců a pouze při jejich nezxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxa byla povinna nařízení vydaná na základě tohoto zákona předložit nejpozději do 14 dnů Národnímu shromáždění nebo, nezasedá-li, stálému výboru podle x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxy - souhlas vydanému nařízení, pomíjí jeho platnost; rovněž jeho platnost pomíjí, neučiní-li Národní shromáždění nebo stálý výbor podle § 54 ústavní xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxsku, právo shromažďovací a spolkové a listovní tajemství.
V reakci na atentát na Aloise Rašína byl přijat (již dříve připravený) zákon č. 50/1923 Sbxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxinárodněpolitickou situaci reagoval zákon č. 131/1936 Sb., o obraně státu. Obranou státu se podle tohoto zákona rozuměly veškerá opatření, ať vojensxx xxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxchovanosti, samostatnosti, celistvosti, ústavní jednotnosti, demokraticko-republikánské formy a bezpečnosti Československé republiky nebo útxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xmocňoval vládu k zavedení opatření k obraně státu mimo dobu branné pohotovosti státu (pracovní povinnost, povinnost poskytnout věcné prostředky atdxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x7 odst. 1 a 3 zák. č. 131/1936 Sb., o obraně státu, vyhlásila 23.9.1938 za den, kdy československý stát vstoupil do stavu branné pohotovosti. Stav brannx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxé pohotovosti státu ukončen v roce 1945 (vládní vyhláška č. 162/1945 Sb. o ukončení stavu branné pohotovosti státu, zní: "vláda republiky Českoslovexxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxi státu, vyhlášený vládní vyhláškou ze dne 23. září 1938, č. 183 Sb."). Důvod pro toto opakované zrušení stavu branné pohotovosti státu spočíval ve skutxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxx.1945). V noci z 9. na 10.3.1939 došlo na Slovensku k událostem označovaným (nepřesně) jako Homolův puč, následně čeští členové vlády přesvědčili prezxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxanného práva (podle čl. 1 zák. č. 168/1922 Sb., kterým se částečně zrušuje zák. čl. LXIII. z roku 1912 o výjimečných opatřeních a mění některá ustanovení x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxých a četnických složek (který se obešel bez násilností) nicméně nevedl k vládou očekávané stabilizaci situace a slovenští radikálové, kteří uprchli xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx zvýšeného ohrožení republiky a doba revoluční. Doba zvýšeného ohrožení republiky (tj. v podstatě
ex post
stanovený výjimečný stav) představovala oxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxdců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech a § 18 dekretu č. 16/1945 Sb., vyznačujícího se stejným názvem (šlo o tzv. velký retribuční dekretxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxoslovenského státního občanství osob národnosti německé a maďarské, a dekret č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti (tzv. xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxžení republiky.
Dobu revoluční zmiňuje ústavní dekret č. 137/1945 Sb. o zajištění osob, které byly považovány za státně nespolehlivé, v době revoxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxud jde o právní předpisy upravující mimořádné stavy v období komunistického režimu, východisko představovala tzv. Ústava 9. května (ústavní zákon č. xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx-li uvnitř státu události ohrožující zvýšenou měrou samostatnost, celistvost a jednotu státu, ústavu, republikánskou státní formu a lidově demokraxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x 326 odst. 4 konstatoval, že za okolností uvedených v § 38 Ústavy 9. května může vláda stanovit omezení svobody pobytu, svobody domovní a listovního tajexxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, odrážela nikoliv snahu o zachování prvorepublikových právních xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxmu obyvatelstvu. Z tohoto období pochází zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 99/1969 Sb., o některých přechodných opatřenícx xxxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxškový zákon" či "pendrekový zákon", které poskytlo mimořádné pravomoci Sboru národní bezpečnosti a zostřilo postihy v oblasti pracovního, školskéhxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx § 4 platilo, že: "Toho, kdo svou činností narušuje socialistický společenský řád a ztrácí tím důvěru potřebnou k zastávání dosavadní své funkce nebo svxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxí ustanovení zákoníku práce o rozvázání pracovního poměru, lze s ním pracovní, služební, popř. i jiný obdobný poměr propuštěním okamžitě skončit. Stxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxovní poměr okamžitě zrušit též proto, jestliže v rozporu se svými povinnostmi vychovávají svěřenou mládež proti zásadám socialistické společnosti a xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx, kterým se ministr spravedlnosti zmocňuje k přechodnému přemisťování soudců (schválené usnesením České národní rady č. 137/1969 Sb.), stanovilo ve xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxbliky (ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky) v čl. 102], že v zájmu řádného plnění úkolů soudnictví může v nezxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxo soudu v obvodu jiného krajského soudu nebo pověřit soudce z povolání krajského soudu výkonem soudcovské funkce u jiného krajského soudu anebo u okresxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxdní pasáže tohoto komentáře), pojem mimořádný stav je používán především v obecném ústavním právu (Dienstbier, 2016). Ve vazbě na prováděcí zákony a "xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x kol. 2006, Vilášek, Fus, 2012). V odborné literatuře se lze setkat i s pojmy jako nouzové stavy (bez vazby na konkrétní užití tohoto pojmu v českém právu)x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxstbier (který mimořádný stav uvádí jako jedno z právních řešení krizové situace vedle ústavní diktatury a zvláštních právních předpisů): "Mimořádný xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxní je tedy nejprve nutné rozhodnout o formálním vyhlášení mimořádného právního stavu, toto vyhlášení sdělit veřejnosti a až po něm jednat mimořádně. Vxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx. Jedná se zejména o nová oprávnění, posilující pravomoci orgánů veřejné moci či omezení a zákazy určitého jednání osob. Mimořádná opatření pak pozbývxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xrizových) stavů vytvořená Joan Fitzpatrick. Tato autorka rozlišuje následující mimořádné stavy:
1.
Formální mimořádný stav neoznámený smlouvox xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxav pokračující po ukončení formalizovaného mimořádného stavu. (Questiaux Report do této kategorie zařadila v roce 1982 situaci v Surinamu, Ugandě a Jxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxstatněností. Příkladem může být Severní Irsko od roku 1922 [Civil Authorities (Special Powers) Act (Northern Ireland)], které současně vykazovalo nxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxn Ireland) Act 2006 a Justice and Security (Northern Ireland) Act 2007].
4.
Komplexní mimořádný stav zahrnující překrývající se a nejasné právní rxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxch stavů lze označit Thajsko v období let 1932 až 1983, přičemž Thajsko spadalo též do kategorie permanentních mimořádných stavů.
5.
Institucionaxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxu znovuustavení ústavních záruk. Za institucionalizovaný mimořádný stav byla označena tehdejší situace v Ghaně (Fitzpatrick, 1994, s. 21-22).
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxm právním státě. Jsou jimi:
1.
Výjimečnost (ke krizovým situacím by se mělo přistupovat jen ve stavu zásadního ohrožení státu a měla by být použita jaxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx vyřešení konkrétní krizové situace);
5.
Ochrana základů ústavního řádu (mimořádná opatření nesmí zasáhnout do podstaty náležitostí demokratixxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxh opatření) (Dienstbier 2016, s. 26-30).
Společným účelem těchto zásad je zamezit tomu, aby došlo k přeměně dosavadního extrému v novou normu. K xxxxxx xx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxtí stojí nadpis článku na titulní straně v New York Times ze dne 31.1.1933, který odrážel rozšířenou představu o budoucím vývoji v Německu: "Hitler Made xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxtům ve zneužití moci nezamezily a jako iluzorní se ukázaly představy, že se politicky méně zkušení nacisté sami před veřejností brzy zdiskreditují a ztxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxlu zpracoval Ernst Wolfgang Böckenförde: "Určitá mimořádná, trvání právního a politického řádu ohrožující situace (nemoc), kterou je třeba identifxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xádu (život) a čelilo vzniklé krizi (léčba nemoci). Paralela se dá vztáhnout i na prostředky, jichž lze použít: Druh příslušných opatření se musí zvolit xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxého řádu samého (život); zároveň s překonáním krize (uzdravení) se tato opatření přestávají uplatňovat" (Böckenförde, 1992, s. 139)
Podle Karla Kxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx závazků;
b)
důvodnost opatření;
c)
legalita
opatření;
d)
přiměřenost opatření;
e)
časová omezenost;
f)
zachování rovnoprávxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx ze strany mezinárodního společenství a mezinárodních institucí je z hlediska průběhu mimořádného stavu. Klade se otázka, proč státy přistupují k sebxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxní pravidla považována za legitimní, přihlášení se k nim a jejich praktické dodržování legitimizuje i vnitrostátní postupy. Obecně posuzováno, pro sxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx nicméně závisí na řadě faktorů, nejen na významu přístupu k zahraničním trhům a investicím pro sankcionovaný stát, ale v neposlední řadě též na hospodáxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxrodní mechanismy umožňují do jisté míry ovlivnit intenzitu opatření uplatňovaných v průběhu mimořádného stavu, k ukončení excesivně dlouho trvajícxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx Malloy, 2001, s. 342; Happold, Eden, 2016). Příkladem soudní
ingerence
do této oblasti je předběžné rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora z 3.10.xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xběma státy v roce 1955.
Vyhlášení některého z mimořádných stavů musí tedy obecně odpovídat závažnosti konkrétní situace. Někteří autoři (např. Jax xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xx xxxx ferenda
za jejich sjednocení do souhrnné úpravy (Klíma a kol., 2009, s. 868).
Mimořádné stavy je třeba chápat jako takové, které se vyhlašují jako
uxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xa řádného, resp. "běžného" či "normálního" bezpečnostního stavu, např. několikeré výskyty ptačí chřipky v ČR, protiromské nepokoje v několika lokalxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxavu. Proto je třeba alespoň ve stručnosti představit i hlavní prostředky ochrany tohoto řádného stavu. Jan Filip je shrnul následovně:
1.
Ustanovexx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxst, samostatnost, státní zřízení atd.;
2.
Institut xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxě (ve vztahu k právnickým osobám, např. rozpuštění politické strany);
4.
Prostředky kontroly zákonnosti a ústavnosti (správní a ústavní soudnicxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxátní organizace);
5.
Běžná činnost orgánů policie a bezpečnostních služeb (Filip uvádí, že se nepočítá s využitím armády při běžném zajišťování vxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxdy ČR k výkonu policejní služby bez vyhlášení mimořádného stavu, byť se tak děje v reakci na mimořádnou situaci; proto by k tomuto bodu mohla být podle názxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx americký Posse
Comitatus
Act z roku 1878 zakazující nasazení armády k prosazení práva na území USA s výjimkou situace, kdy jde o hrozbu pro národní bezpxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxtegrovaného záchranného systému;
8.
Činnost veřejného ochránce práv;
9.
Ochrana základních část ústavního pořádku v jeho základních částexx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxd plněním pokynů nebo rozkazů, které by byly v rozporu se zákonem;
11.
Možnost ústavní obžaloby prezidenta republiky pro velezradu nebo pro hrubé pxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxnkce, státoobčanský slib při naturalizaci, služební přísahu, vojenskou přísahu (Filip, 2002, s. 15-17).
IV. Právo na odpor
Kromě řádného staxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxstitut občanské neposlušnosti. Právo na odpor (
ius
resistendi) xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xládcové jsou v Boží službě, když se drží svých úkolů. Z toho vyplývá, že nedrží-li se vládce svých úkolů, přestává být v Boží službě a zaniká důvod k poslušxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxěka s mečem" (Policraticus, VIII.21).
Právo na odpor připouštěl Thomas Hobbes v situacích, kdy je ohrožen jeho život člověka, a to při útoku vnějšíhx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxec (Hobbes, 1941, s. 201-217). Dílo Leviathan představovalo bezprostřední reakci na anglickou občanskou válku. Další významný politický filozof Joxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxcke, 1992, s. 153). K dalšímu vývoji učení došlo v souvislosti s osvícenstvím, např. učením Jeana Jacquese Rousseaua o obecné vůli.
Myšlenky blízké xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx 1776 se uvádí: "Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a jsou nadáni jistými nezcizitelnými právy, mezi něž patří práxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxh, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo zrušit a ustavit vládu novou, která by byla založxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx že prozíravost velí, aby se vlády již ustanovené neměnily z příčin nepatrných ani přechodných, a i všechna zkušenost ukázala, že lidé, je-li zlo snesitxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx moci a skutků bezpráví, sledujících neustále tentýž cíl, svědčí o úmyslu podrobit je naprostou krutovládou, pak je jejich právem, a přímo povinností, xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxá od nich vyžaduje, aby změnily své dřívější systémy vlády. Dějiny opakovaných bezpráví a uchvacování mají všechny za přímý cíl ustavení absolutní nadxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxx x3 Listiny, kde je zakotveno právo na odpor: "Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a záxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxiktního výkladu čl. 23 Listiny jedná o stav, který může být pro občany aktivován v situaci, kdy je znemožněna alespoň základní činnost demokratického xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xx x xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxx když xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxivuje v době bezpráví, aby ti, kdo je využili, jím byli ochráněni proti případnému trestu v době - jak se zpívá v jednom spirituálu - až se k nám právo vrátí"x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxo výkladu znemožněno i použití čl. 23 Listiny (Klíma a kol., 2009, s. 1160). Je možné spatřovat jistou analogii s Epimenidovým paradoxem, v určitých foxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxéťan." (Modernější verze zní: "Teď lžu." "Tato věta je nepravdivá.") Podobné paradoxy poukazují na určitý rys jazyka, totiž odkazování sama na sebe, rxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxonných prostředků nutných pro ochranu demokratického řádu lidských práv a svobod. Podobně bývá někdy "překlenován" paradox Kréťana výrokem, že "Exixxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxrávní základy, jakkoliv je zaručené právem pozitivním; tím lze vysvětlit jeho uplatnění i v situaci, kdy ostatní pozitivněprávní postupy nejsou dosaxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxho obyvatelstvu [jak dovozují kupř. Max Weber a Pierre Bourdieu (Loyal, 2016)]. Nelze současně přehlížet, že v právním řádu nalezneme další instituty xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x 28 tr. zákoníku a § 24 přestupkového zákona a nutnou obranu podle § 29 tr. zákoníku a § 25 přestupkového zákona. Tyto instituty se však oproti právu na oxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxů předjímaných ústavním zákonem o bezpečnosti ČR a krizovým zákonem tedy v situaci, kdy může být využito právo na odpor, stát nefunguje a o návrat do "norxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx práva (Filip, 2003, s. 532-533). Právo na odpor je tak např. třeba vykonávat v souladu s normami mezinárodního humanitárního práva. Samo o sobě je projexxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxska celkového znění Listiny jsou to občané ČR. Zajímavým interpretačním problémem je otázka, zda nositelem práva na odpor mohou být i neobčané. K přípxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxkonu práva na odpor.
Jan Kysela konstatuje v souvislosti s právem na odpor existenci "napětí mezi xxxx xx xxx xxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxo, řádu přirozených práv, demokratického řádu základních práv a svobod, svědomí apod.)." (Kysela, 2006, s. 12).
Ohledně vymezení orgánů, jejichž xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxčnosti demokratického právního státu. Do první nejvýznamnější kategorie patří Ústavní soud a podstatný chod obecného soudnictví. Do druhé kategorix xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx k výkonu práva na odpor vyžadováno znemožnění činnosti ústavních orgánů z prvních dvou kategorií, nikoliv pouze z kategorie třetí (Kysela, 2001, s. 68xxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x dekretem č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy): "Pro vymezení kategorie odpovědnosti je určující vědomí, že xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xpolečnost či dějiny. K osudu každého člověka náleží, že je zapředen do mocenských poměrů, a z této jeho pozice vyplývá jeho odpovědnost zasazovat se o moxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxnedbávání spolupráce při strukturování mocenských poměrů, nečinnost v boji o moc ve smyslu služby právu. Proto také v demokracii je politický systém zxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xde prolíná ve větší či menší míře všemi sférami, osobním životem jednotlivce, právem i politikou. Imanentním rysem řádu povinnosti a odpovědnosti v dexxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx. Jen za normy, k jejichž vytvoření jednotlivec přispívá spontaneitou svého myšlení a jednání, se může cítit v pravém smyslu odpověden."
S právem na xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxtický čin proti zákonu, uskutečněný obvykle se záměrem dosáhnout změny tohoto zákona nebo politiky vlády." (Miller, 2003, s. 327). Souhrnně řečeno, zxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxé se samy o sobě nevyznačují způsobilostí vést k destrukci ústavního zřízení (mohou však být součástí určité "trendové linie" směřující např. k nelibexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxého volebního a na něj navazujícího procesu. Právo na odpor by tedy bylo možné vykonávat i v případě, pokud by byla ustanovena např. odbojová podzemní stxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx) či pokud by vznikl exilový politický systém xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxnárodního práva podle Alexandra Koberga vyžadují, aby vláda:
1.
byla uznána alespoň hostitelským státem;
2.
ztratila území kvůli válečné okuxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxa některé prvky kontinuity s poslední vládou před ztrátou svého území (Koberg, 2005, s. 41).
Československými exilovými vládami se komentář zaxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x období druhé světové války (kromě československé vlády lze z vlád se sídlem v Londýně jmenovat též vládu polskou nebo Svobodné Francie). Identifikovaxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x současnosti se za exilové vlády nejčastěji označují entity původem z asijského nebo afrického kontinentu. Citovaná kritéria však v jejich případě býxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxrž např. státního převratu, resp. jedná-li se stav, v jehož rámci nelze navazovat na (bezprostředně) předcházející samostatnou státnost (natožpak sxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx.
Vnější okupace přitom není jedinou situací, kdy může nastat stav umožňující právo na odpor. V návaznosti na zjištění Tomáše Černého je možné po dílxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxx xxjenský útok a případnou okupací (či nastolení nelegitimní "kolaborující vlády");
2.
masová revoluce;
3.
vítězství povstalecké strany v občxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xi mocné menšiny (systematické přijímání mocenských nedemokratických rozhodnutí xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxdné okupace, např. v případě útoku jadernými zbraněmi na území ČR. Vnější aktéři by mohli různým způsobem zasahovat do všech výše uvedených situací, včxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xx xxxterých částí New Orleans povolána Národní garda, a to kvůli rabujícím gangům. Kolaps veřejných institucí po jaderném útoku by pravděpodobně měl dalekx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xrganizační struktura by mohla být hierarchická s jasně stanoveným vedením a sestupně utvořenou strukturou, anebo se může jednat o nehierarchizovanox xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxžné jsou kombinace organizačních forem a jejich dynamický vývoj a změny. Struktury odporu mohou být vytvářeny regionálně i celostátně, případně mohox xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxné trestněprávní souvislosti práva na odpor. Pro výkon práva na odpor by nikdo neměl být trestán (Wagnerová, Šimíček, Langášek, Pospíšil, 2012, s. 534xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxího dekretu č. 11/1944 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku, stanovil: "Byl-li v době nesvobody někdo odsouzen trestním soudem anebo správním úxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx přispěl k osvobození Československé republiky." Podle § 1 zák. č. 115/1946 Sb., o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Sxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné. Dále lxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxé národnosti bojující proti nacismu.
Citovaný ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku, vycházel z tzv. subjektivní txxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxm, že jsou potřebná a nezbytná, jinými slovy v dobré víře, může se tato osoba exkulpovat z případného protiprávního jednání, stejně jako soukromé osobyx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxnismů tranzitivní spravedlnosti samostatnou kapitolu bezpochyby představuje vynucování mezinárodního humanitárního práva formou mezinárodnícx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxoslávii nebo Rwandu a tzv. hybridní tribunály). Do úvahy však přichází kromě výše uvedeného v některých případech amnestie (podobně byl na Ukrajině v rxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxické republice, která mohla rozhodnout o prominutí trestu, přičemž komise pro usmíření a podobné instituce najdeme v řadě států s transformujícím se pxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxcesů ze strany demonstrantů, nicméně pokud by tehdejší režim protestní akce potlačil, je více než pravděpodobné, že by se pokoušel o jejich kriminalizxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx6 obdržela od prezidenta Billa Clintona prezidentskou medaili za svobodu, tj. nejvyšší civilní vyznamenání, přesto byl zachován její záznam v přísluxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxo, nikoliv federálního práva). Jisté možnosti řešení (samozřejmě s vědomím odlišnosti skutkového základu) prostřednictvím zásady subsidiarity trxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx občanskou neposlušnost vylučuje uplatnění prostředků trestního práva. Dalším příkladem z oblasti blízké občanské neposlušnosti je nález (I. ÚS 104xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxinné vyšetřování ve vztahu k zásahu do práv zaručených čl. 3 Úmluvy. Zajímavý případ představuje Ústavní soud Bosny a Hercegoviny, jehož tři členové jsxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx být dále posílena jeho nezávislost (včetně nezávislosti na historických dělících liniích ve společnosti). Podobně v 60. letech 20. století se stal vůxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxh představitelů, v první řadě prezidenta republiky podle čl. 65 Ústavy. Ústavním zákonem č. 71/2012 Sb. byla zrušena úprava zakazující trestní stíháxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Tato
imunita
se vztaxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxž od účinnosti ústavního zákona č. 71/2012 Sb.) ústavní delikt hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Otázku imunity státnícx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxřejné funkce". Tento obecný zákaz je aktuální zejména v kontextu dosud neskončeného případu súdánského prezidenta Umara al-Bašíra. Kromě faktickýcx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxitou, která v mezinárodním xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx). Jednoznačné vodítko k řešení této problematiky pak neposkytuje ani rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ve věci Arrest Warrant. Dlužno rovněž xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxu bojovali a který porazili (Malenovský, 2008, s. 324).
V. Vysvětlení pojmů
Jako důvody vyhlášení některého z mimořádných stavů uvádí ústavní zákxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxřního pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví, majetkových hodnot nebo životního prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obrxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky, životy, zdraví, majetkové hodnoty), uvádí však i další, v čl. 1 nezmíněné (konkréxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxa těm pojmům, které doposud nebyly rozebírány v komentáři u čl. 1.
Ze znění čl. 2 lze přitom vysledovat jistou hierarchii zmíněných fenoménů, což vypxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxo vyhlášení mimořádných stavů v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR bezprostřední ohrožení, u vnitřního pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví, majetkoxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxný rozsah vázáno. Ohrožení musí být ve vztahu k první kategorii zmíněných fenoménů bezprostřední, což lze chápat tak, že hrozba buď bezprostředně hrozxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxově, tedy dle charakteru hrozby z hlediska relativně krátkého možného termínu iniciace jejího dopadu či již působících negativních dopadů. Doplňujíxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx x xxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx třeba vztáhnout především k charakteru jednotlivých chráněných fenoménů. Do úvahy je přitom třeba brát územní rozsah působící hrozby, počet ohroženxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx definici nenabízí ani odborná literatura. V obecném smyslu označuje stav dodržování formálních i neformálních norem jednání respektovaných v rámci xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxádek chápán jako vnitřní pořádek v rámci státu, tedy České republiky. Pojetí pořádku v této právní normě odpovídá jazykovědnému vymezení coby "dobréhx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxlic) je neurčitý právní pojem, který označuje souhrn pravidel nebo zásad chování na veřejnosti, určité zásady, na kterých celá společnost trvá. (Hendxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xak je používán v jiných právních normách. Zřejmě je však třeba chápat pojem vnitřní pořádek jako dílčím způsobem "vyšší" či "závažnější" pojem (z hledixxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxřní pořádek je užit např. i v § 14 odst. 1 písm. b) zák. o ozbroj. silách ČR a § 2 zák. o Policii České republiky.
V.2 Vnitřní bezpečnost
Pojem vnitřní bxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxění objektu proti jejich iniciaci a eskalaci. Z hlediska ústavního zákona o bezpečnosti ČR je používán ve vztahu k vnitřní bezpečnosti státu, konkrétnx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx možnou míru eliminovány hrozby ohrožující stát a jeho zájmy zevnitř a kdy je tento stát k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxii, ekonomickou prosperitu a bezpečnost občanů, a jimiž stanoví a prosazuje normy morálky a společenského vědomí" .
Též bylo zmíněno, že pojem vnitxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxvu "vnitřní" je nejprve napsáno pořádek" a následně "bezpečnost"). Důležité pro vyhlášení mimořádného stavu přitom je, aby jak pořádek, tak bezpečnoxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxch autorů i v jednotlivých zemích. Odlišná je i zahraniční terminologie, zatímco v USA je státními složkami ražen termín "homeland security" (doslova xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx Jak přitom uvádí Bohumil Pikna, v primárním i sekundárním unijním právu se jako "dvojjediné označení" vyskytují pojmy "vnitřní bezpečnost" (internax xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxé větě zákona vedle sebe náznakem toho, že nemají být vnímány synonymně (o odlišnosti vnitřního a veřejného pořádku viz výše).
Gus Martin, který popxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxí bezpečnost (U. S. Department of Homeland Security) řadí ochranu proti terorismu, prevenci neoprávněného obstarávání chemických, biologických, rxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxansnacionálním kriminálním organizacím, xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxn, 2015, s. 19-20). Částečně odlišné pojetí zvolil německý autor Bernhard Frevel, který do vnitřní bezpečnosti řadí zajištění svobodného demokraticxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xospodářské kriminalitě a korupci a zajištění politického, sociálního a hospodářského systému proti organizované kriminalitě (Frevel, 1999, s. 9-1xxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx bezpečnosti (jak vyplývá ze stanovených cílů) potírání mezinárodní organizované kriminalitě (cíl "Odhalit a zničit mezinárodní zločinecké sítě")x xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru"), ochrana hranic (cíl "Posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic") a management krizí katastrof (xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxrobný souhrn všech oblastí, které do vnitřní bezpečnosti státu spadají. Například v rámci Ministerstva vnitra je v současnosti pojem vnitřní bezpečnxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxrnetická bezpečnost je ministerstvem i dalšími orgány státní správy chápána spíše samostatně. Navíc je třeba mít na paměti skutečnost, že na boji protx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxra či Finanční analytický úřad pod Ministerstvem financí a mnoho dalších institucí jiných resortů) a instituce pod jednotlivými ministerstvy zasahuxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxminality či radikalizace).
S ohledem na členství ČR v Evropské unii se jeví jako vhodné chápat rozsah pojmu vnitřní bezpečnost v základu dle vymezenx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxetí extremismu) a o význam obecné a hospodářské kriminality a korupce a jejich prevence z hlediska vnitřní bezpečnosti. Ochrana hranic pak souvisí i s pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxch aktérů na co nejnižší možnou míru eliminovány hrozby extremismu a terorismu, je minimalizována obecná kriminalita a efektivně je potlačena organixxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxckých hrozeb a tuto vybavenost efektivně využívá a jsou k dispozici nástroje k prevenci a efektivnímu zvládání technogenních pohrom a pokud možno co nexxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxozeb ve značném rozsahu. U všech oblastí vnitřní bezpečnosti je třeba mít na paměti proces internacionalizace vnitřní bezpečnosti, kdy jednotlivé hrxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x x x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, pxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xrávo na příznivé životní prostředí a na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí, dále pak v čl. 11 odst. 3 a v čl. 35 odst. 3 Listiny), tyto normx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xdroje (čl. 7 Ústavy), příroda (čl. 11 odst. 3 Listiny) či přírodní zdroje (čl. 35 odst. 2 Listiny a čl. 35 odst. 3 Listiny) a druhové bohatství přírody (člx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxostředí, tak z přirozených procesů v rámci životního prostředí (Janoušková, Hák, Lorencová, Vačkář, 2013, s. 29). Značný rozsah poškození životního xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxobální oteplení s přímými dopady na bezpečnost ČR).
V.4 Mezinárodní závazky o společné obraně
Mezinárodní závazky o společné obraně mohou být z poxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxí vycházet z Charty Organizace Spojených národů (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 30/1947 Sb.). Právě
Charta
OSN obsahuje čl. 51, ve kterém je uxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx nebo kolektivní sebeobranu, dokud Rada bezpečnosti neučiní opatření pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Opatření, učiněná členy při výxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxnosti, aby kdykoliv podnikla takovou akci, kterou považuje za potřebnou k zachování nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti."
Charta
OSN i daxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxxxnosti přitom podle čl. 39 Charty OSN určuje, zda jde o ohrožení míru, jeho porušení nebo útočný čin, a doporučí nebo rozhodne, jaká opatření mají býti učixxxx xxxxx xxx xx x xxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxen mezinárodní mír a bezpečnost. Pro potřeby takovýchto akcí se smluvní strany (včetně ČR) v čl. 43 zavázaly, že za účelem přispění k zachování mezinároxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx průchodu. Takové nebo taková ujednání určí počty a druhy sil, stupeň jejich pohotovosti a rozložení i ráz prostředků a pomoci, jež mají býti dodány. Tatx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxkaci signatárních států podle jejich ústavních předpisů." S ohledem na reálný mezinárodní vývoj zůstaly nenaplněny čl. 45 až 47 Charty OSN o udržování xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxých sil. Rada bezpečnosti OSN nemá výslovně zakotvenou pravomoc ke konečnému rozhodování o sporech bez ohledu na vůli zúčastněných stran, nicméně podxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxčnosti OSN. Vzhledem k praktickým problémům spojeným s velmi rozdílnými stanovisky stálých členů Rady bezpečnosti OSN (není možné dosáhnout shody na xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xrávo (ať již jde o obyčejové pravidlo již existující nebo se postupně vytvářející). V této souvislosti lze jmenovat závěrečnou zprávu Mezinárodní komxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxlnění kritérií pro humanitární intervenci je v konkrétních případech předmětem ostrých polemik.
Z hlediska mezinárodněprávního je pro ČR hlavní xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxvy (NATO). V hlavním dokumentu NATO, kterým je Severoatlantická smlouva, též nazývané Washingtonská smlouva dle místa podpisu (sdělení Ministerstvx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxí strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovax xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xčiněna v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxje za nutnou, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost Severoatlantického prostoru. Nevyplývá z něj povinnost vyhlásit válku či domácí mimořádný právní xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxdtím Kongres USA zmocnil prezidenta právním aktem označeným jako Authorization for Use of Military Force Against Terrorists (AUMF) k použití všech nexxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxcméně k výkonu sebeobrany dle mezinárodního práva není taková kvalifikace ze strany Rady bezpečnosti OSN předem potřebná (Popenková, 2006, s. 1305). xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xyužití letadla Tu-154 s posádkou pro podporu letounů včasné výstrahy NATO od prosince 2001, poté následovala řada dalších vojenských a dalších bezpečxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx (např. ostraha budovy rádia Svobodná Evropa).
Jediným smluvním státem Rady Evropy, který po útocích z 11.9.2001 odstoupil od závazků podle čl. 15 Úxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxmi politickými vztahy mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými, v jejichž důsledku se předpokládalo, že by další teroristický útok mohx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxka Evropské unie přitom prochází v současnosti bouřlivým vývojem a existuje potenciál pro zintenzívnění spolupráce v této oblasti (Hendrych, 2017). xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxného znění Smlouvy o Evropské unii se uvádí: "Pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxzpečnostní a obranné politiky některých členských států. Závazky a spolupráce v této oblasti jsou v souladu se závazky v rámci Organizace Severoatlanxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdy obsahuje silný závazek (silnější než u Severoatlantické smlouvy) poskytnutí pomoci a podpory všemi prostředky, které jsou v moci členského státu. xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx dána přímá souvislost mezi pomocí takovému státu (včetně vojenské) a nutností vyhlásit mimořádný stav podle domácího práva.
Poprvé byl čl. 42 odstx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxdent François Hollande tyto útoky za "válečný akt" a následně požádal francouzský ministr obrany o aktivaci uvedeného článku, což bylo členskými státx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
Jak vyplývá z výše uvedeného ustanovení, Smlouva o Evropské unii počítá s komplementaritou členství a závazků řady svých členů v NATO. Podle Syllové, Pxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxí ozbrojených sil na NATO a sama by využívala ostatní prostředky (Syllová, Pítrová, Paldusová a kol., 2010, s. 160-161). Nicméně xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx
x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxikoval příčiny, proč Francie, která znovupřistoupila do integrované vojenské struktury NATO po 43 letech v roce 2009, neaktivovala čl. 5 Severoatlanxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxoval F. Hollande během své prezidentské kampaně.
S tímto názorem lze souhlasit, neboť akcentování Společné bezpečnostní a obranné politiky EU je dxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxm, aby tak usnadnila fungování této politiky EU.
Dalším důvodem, proč Francie nepřistoupila k aktivaci (neboli invokaci) čl. 5 Severoatlantické sxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxtatečná efektivita postupu dle čl. 5 Severoatlantické smlouvy by snížila schopnost NATO přesvědčivě působit formou deterence v případě krize na výchxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx. 5 Severoatlantické smlouvy nepůsobily ani zkušenosti z kampaně v Libyi (zde k aktivaci tohoto článku nedošlo), kde Alianci chybí životaschopný plán xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxx xxxx xrancouzské politické scény nadále kriticky vnímá angažmá Spojených států amerických na Blízkém východě a v severní Africe.
Přestože Francie k aktxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxkturách NATO. Francie se ostatně i před zmiňovanou "reintegrací" podílela na řadě operací vojenské povahy, přičemž si byla vědoma, že bez plné účasti v xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxzornost je nutné věnovat otázce, jaký způsobem by Česká republika mohla iniciovat postupy podle čl. 5 Severoatlantické smlouvy. Uvedený článek zahrnxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xharty OSN, který uznává výkon sebeobrany jak individuální, tak i kolektivní. Článek 5 Severoatlantické smlouvy zakládá závazek smluvních států, aby x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx "ozbrojený útok" jde o autonomní kategorii nezávislou na ústavněprávních pojmech válečný stav a stav ohrožení státu. Nelze opomíjet ani skutečnost, xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxajní prostředek.
Ozbrojený útok by byl předmětem xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxní rady státu, následně by vláda coby vrcholný orgán výkonné moci přijala příslušná opatření. Poté by vláda (patrně prostřednictvím svého předsedy) oxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x nahrazení uvedené činnosti vlády usneseními obou komor Parlamentu. V obecné rovině jde o postup organizačně náročnější a zdlouhavější, a tedy méně vyxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxoval scénář z 21.8.1968, kdy byli českoslovenští vládní představitelé nedobrovolně transportováni do Moskvy, parlamentní cestu by bylo nutné zvážixx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxlantické smlouvy v situaci, kdy by Česká republika byla napadena, avšak institucionální soustava by byla natolik paralyzovaná, že by nebylo možné učixxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xdyž podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany". Objevují se názxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxivován bez oznámení napadeným smluvním státem. Zde obsažené závěry nicméně nelze zobecňovat bez přihlédnutí ke kontextu. Nikaragua členem srovnatexxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xtok nešlo.
Samostatným problémem je pobyt ozbrojených sil cizích států na území České republiky. Předmětné otázky upravuje zejména čl. 43 Ústavy, xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxádě. Vláda rozhoduje o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o plnění závazků z mezinárodních xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xad územím České republiky. O zmiňovaných rozhodnutích informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxk. o bezpečnosti ČR v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší Senátu vyslovit souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo úxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx že čl. 5 Severoatlantické smlouvy počítá se společnou akcí spojenců (konkrétní forma účasti na kolektivní obraně je na uvážení a možnostech smluvních xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x x xxxxxxx xxť již z důvodů vojensko-technických nebo politických), nepředstavuje právní překážku pro postup ostatních států podle uvedeného ustanovení. Orgánx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x nich zastoupena, aby projednávala věci týkající se plnění této smlouvy. Rada bude organizována tak, aby se mohla kdykoliv pohotově sejít. Rada zřídí txxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxx
xx možné, aby Rada bezpečnosti OSN učinila opatření k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti (čl. 51 Charty OSN). Vzhledem možnosti uplatnění práva vexx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxáždění ze dne 3.11.1950 377 A). Jejím smyslem a účelem bylo vyhnout se důsledkům uplatnění veta v Radě bezpečnosti OSN (po návratu sovětského zástupce)x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxoluce se nicméně v praxi neprosadily kvůli vývoji studené války a vzniku nových členských států OSN v důsledku procesu dekolonizace.] Teoreticky by na xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx bázi OSN spoléhat (Collective defence - Article 5).
Článek 5 Severoatlantické smlouvy ani primární právo EU nevylučují dle našeho názoru současnox xxxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxvány jak závazky ke společné obraně vyplývající ze členství v NATO, tak z členství v Evropské unii a na domácím území, vyhlášen mimořádný stav (válečný sxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xe právo Evropské unie se vyznačuje pouze částečnou úpravou dopadů mimořádných stavů vyhlášených členskými státy na unijní úroveň. Kromě zařazení výšx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxopského společenství do čl. 72 SFEU (tato hlava se nedotýká výkonu odpovědnosti členských států za udržování veřejného pořádku a ochranu vnitřní bezpxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxdnutí Rady (EU) 2015/1523 kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka a rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xroti Radě EU (C-643/15 a C-674/15), zabýval výše uvedeným rozhodnutím Rady. SDEU konstatoval, že oproti stanovisku Maďarska nelze z toho, že ustanovexx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxáštní legislativní postup. Článek 78 xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxinnost uplatnit jednomyslnost, nýbrž rozhodnutí podle tohoto článku přijímá kvalifikovanou většinou (srov. čl. 16 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii). xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxrozdělování uprchlíků"), odchylující se od unijního acquis v oblasti společné azylové politiky v několika konkrétních a výslovně uvedených bodech. xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xozsudku je tomu právě naopak, tyto dva systémy se v konečném důsledku jeden od druhého zásadně neliší, neboť systém zavedený napadeným rozhodnutím je sxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxy. V prosinci 2017 Evropská komise podala žalobu proti České republice (C-719/17), Polsku (C-715/17) a Maďarsku (C-718/17) kvůli údajnému porušení pxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR je třeba vyhlašovat na základě intenzity, územního rozsahu a charakteru situace. Tato kritéria nejsou v zákoně ani v xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxtenzita násilí extremistických a teroristických aktivit), územním rozsahem - geografický rozměr dopadů hrozby, včetně potenciálního bezprostředxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxé části věznic ČR, která by v případě hromadných útěků mohla vést k závažnému narušení vnitřní bezpečnosti). Všechna tři kritéria jsou vzájemně provázxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx. Jsou jimi:
-
oslabování mechanismu kooperativní bezpečnosti i politických a mezinárodněprávních závazků v oblasti bezpečnosti
-
nestabilxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxnetické útoky.
-
negativní aspekty mezinárodní migrace
-
extremismus a nárůst interetnického a sociálního napětí
-
organizovaný zločixx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx energie
-
pohromy přírodního a antropogenního původu a jiné mimořádné události
Vláda v roce 2016 schválila usnesením č. 369 dokument Analýxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxikováno celkem 22 nebezpečí s nepřijatelným rizikem.
V kategorii naturogeních abiotických nebezpečí to jsou:
-
dlouhodobé sucho
-
extrémxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx xxxx
x
xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxečí to jsou:
-
epidemie (hromadné nákazy osob)
-
epifytie (hromadné nákazy polních kultur)
-
epizootie (hromadné nákazy zvířat)
V kxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxtémů elektronických komunikací
-
narušení bezpečnosti informací kritické informační infrastruktury
-
zvláštní povodeň
-
únik nebezpxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x ropných produktů velkého rozsahu
-
radiační havárie
-
narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu
V kategorii antropogenníxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
x
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxorii antropogenních ekonomických nebezpečí to je:
-
narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu (Paulus, Krömer, Petr, xxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxát v případě naplnění požadavků zákona na bezprostřednost nebo rozsah dopadů na chráněné zájmy. Další hrozby a zájmové oblasti jsou vymezovány v dokumxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxlýzy hrozeb pro Českou republiku, lze vymezit řadu hrozeb, které povedou k bezpečnostním situacím předjímaným čl. 2 odst. 2 úst. zák. o bezpečnosti ČR. xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxkona o bezpečnosti ČR a tedy i v jeho důvodové zprávě. Nakonec však přímo v ústavním zákonu o bezpečnosti ČR uveden není. Vaníček a kol. definují krizovou xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxu a život jeho obyvatelstva a kdy orgány veřejné moci nejsou schopny řešit tuto situaci standardními (běžnými prostředky)" (Vaníček a kol., 2006, s. 37xx
xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxnost, územní celistvost x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí;
d)
je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně proti napadení" (Vaníček a kol., 200xx xx xxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxokladů uvedených u jednotlivých písmenech kumulativně, ale stačí i ohrožení jednoho ze zmiňovaných fenoménů (např. demokratických základů státu od xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx zákoně pojem krizová situace definován úžeji (v "nevojenském, resp. neválečném smyslu"). Konkrétně pak jako "mimořádná událost podle zákona o IZS, nxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxsit s těmito autory, že tato definice neodpovídá čl. 2 odst. 1 úst. zák. o bezpečnosti ČR (Vaníček a kol., 2006, s. 35-36) a vnáší tak příliš "záchranářskxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxti ČR a mimořádná situace, nicméně druhý pojem definují pouze na základě pojmu mimořádná událost přímo zmíněného v zákoně o IZS ("Mimořádnou událostí sx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxí, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací"). Je přitom sporné, zda mimořádná situace není pojmem širšíx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxjí mimořádnou situaci jako závažnou situaci ohrožující zájem chráněný příslušným právním předpisem (např. životy, zdraví, majetek, životní prostřxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx pro souhrnné označení situací v čl. 2 odst. 1 úst. zák. o bezpečnosti ČR (adekvátně k pojmu mimořádné stavy), nicméně jsme si vědomi toho, že pojem mimořxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxselý, 2009, s. 42). Je to i v rozporu s definicí mimořádné situace v terminologickém slovníku Ministerstva vnitra: "Situace vzniklá v určitém prostředx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx, bezpečnostního systému, systému ochrany ekonomiky, obrany apod. a příslušnými orgány za použití jejich běžných oprávnění, postupů a na úrovni běžnx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxy (Klíma a kol., 2009, s. 868). Teprve vyhlášením krizového stavu se kvalifikovaná situace považuje za krizovou situaci
de iure
(Man, Schelle, 2013, sx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxlamentu a podle závažnosti zásahu do ústavních poměrů a naléhavosti takových opatření zásahů (Man, Schelle, 2013, s. 193). Zatímco ústavní zákon o bezxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x bezpečnosti ČR) děleny na vojenské a nevojenské. Terminologický slovník Ministerstva vnitra definuje nevojenskou krizovou situaci jako situaci "v xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxpodářství nebo základních lidských práv a svobod, ohrožení veřejného pořádku, narušení státních hranic migrační vlnou velkého rozsahu nebo při jinéx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxá krizová situace je pak definována jakožto situace, "která vzniká v souvislosti s vnějším vojenským ohrožením státu nebo plněním mezinárodních závaxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxující vyhlášení válečného stavu) obecné definici krizové situace v krizovém zákoně.
Ústavní zákon o bezpečnosti ČR vymezuje tři mimořádné či krizxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxvý zákon pak upravuje i čtvrtý (nejméně závažný) stav - stav nebezpečí. Prováděcí zákony pak tyto čtyři mimořádné stavy co do podrobnosti úpravy různě xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx právního řádu ČR však není přesně upraven vztah všech jednotlivých mimořádných stavů k fenoménům zmíněným v čl. 2 odst. 1 úst. zák. o bezpečnosti ČR. V něx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxiciálních dokumentech i v odborné literatuře (Vaníček a kol., 2006, s. 67-83). Obecně lze ve vztahu k nevojenským krizovým situacím vyhlásit stav nebexxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxým situacím jako tzv. vojenské krizové stavy. Stav ohrožení státu tak může být za určitých okolností civilním krizovým stavem, za jiných vojenským krixxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
-nestátních aktérů v rámci tzv. hybridní války či s rozvojem kybernetických kapacit potenciálních nepřátel ČR se uvedené dělení na vojenské a nevojenxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxdním možnostem, aby se např. stát, kvůli jehož aktivitám byl vyhlášen válečný stav, dovolával neplatnosti tohoto aktu u Městského soudu v Praze (Uhl, 2xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxení zmiňovaných mimořádných stavů mohlo být předmětem přezkumu ze strany Ústavního soudu. Autoři tohoto komentáře zastávají názor, že nikoliv. Absexxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxativních znaků (srov. relativní obecnost, závaznost, vynutitelnost, způsobilost obsahovat pravidlo chování apod., publikace ve Sbírce zákonů), nx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxx
x x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxnosti vyhlášení mimořádných stavů (z nálezů Pl. ÚS 55/2000, č. 62/2001 Sb. n. u. US a Pl. ÚS 24/04, č. 130/2005 Sb. n. u. US) vyplývá rozdíl mezi pojmy zákonx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx stavu se týká individuálního případu (což je argument proti úsudku o zákonu v materiálním smyslu) a forma zákona zde dána není, a zejména skutečnosti, žx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, přípustný, přičemž jako příklad lze uvést omezení svobody pohybu v případě nouzového stavu.
Pravomoc spexxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx neobvyklá. Nicméně předmětné normativní řešení nalezneme v čl. 129 odst. 6 úst. zák. č. 460/1992 Zb., Ústava Slovenskej republiky, podle kterého platxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxtí byla vydaná v souladu s ústavou nebo ústavním zákonem." Ústavním zákonem, který v tomto případě přichází do úvahy, je především ústavní zákon č. 227/xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxášení výjimečného stavu a dalších rozhodnutí navazujících na toto rozhodnutí jsou oprávněni podat: nejméně jedna pětina poslanců Národní rady Slovexxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxu Slovenskej republiky, o konaní pred ním a o postavení jeho sudcov). Návrh na zahájení řízení o souladu rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu a dalšícx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxnské republiky (§ 74a odst. 2 téhož zákona).
Článek 2 odst. 2 úst. zák. o bezpečnosti ČR specifikuje územní rozsah tří mimořádných stavů upravených xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxoucí a nejspíše i zbytečný, protože územní platnost mimořádných stavů bylo možné vymezit při jejich bližší specifikaci v navazujících ustanoveních" xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx determinují i rozsah území státu při územně omezeném vyhlášení nouzového stavu a stavu ohrožení státu. Ústavní zákon o bezpečnosti ČR blíže nespecifixxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxenším katastrálním územím obce či obcí (Klíma a kol., 2009, s. 869). Určené území může být samozřejmě větší, např. při vyhlášení nouzového stavu ze dne 2xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx obcích v různých krajích bez zahrnutí celého území kraje (např. v případě již zmíněné vzpoury v několika věznicích či koordinovaných teroristických úxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx na propojené systémy kybernetické infrastruktury, i zde by ale katastrální území obcí, případně území krajů bylo aplikovatelné.
VIII. Vypovězení xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxvensku začíná zákonem č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě. O národním shromáždění. (Prozatímní ústava), který v § 10 písm. d) stanovil, že prezident rxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxlo přítomnost alespoň dvou třetin poslanců a dvoutřetinové většiny přítomných (§ 6).
Zákon č. 121/1920 Sb., kterým se uvozuje ústavní listina Českxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxstiny měla univerzální povahu), vypovídá s předchozím souhlasem Národního shromáždění válku a předkládá mu sjednaný mír k vyslovení souhlasu (§ 64 odxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxistence zvláštního postupu pro sjednání míru. Podle § 113 odst. 3 ústavní listiny bylo možné za války omezit svobodu tisku a právo shromažďovací a spoxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxtské Rusi a ústavní zákon č. 299/1938 Sb., o autonomii Slovenskej krajiny). Na tomto ústavněprávním podkladě došlo 16.12.1941 k prohlášení válečného xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxném stavu s Velkou Británií, Svazem sovětských socialistických xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx stavu se všemi státy, které jsou ve válečném stavu s Velkou Británií, Svazem sovětských socialistických republik a Spojenými státy americkými, a že váxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxh aktů proti bezpečnosti, samostatnosti a územní celistvosti republiky.
V Londýně dne 16. prosince 1941.
Dr.
Šrámek v.r.
Dr.
Edvard Beneš x xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxem, kdy se Německo a Maďarsko dopustilo uvedených násilných aktů, bylo určeno datum 17.9.1938, resp. 10.10.1938.
Ústavní zákon č. 150/1948 Sb., Úsxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxo shromáždění válku (§ 74 odst. 1 bod 12.).
Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, konstatoval, že prezidexx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 62 odst. 1 bod 12.). Podle čl. 49 Ústavy Československé socialistxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxalistická republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Z čl. 60 odst. 2 Ústavy Českoslovexxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xylo povoláno předsednictvo třípětinovou většinou členů. Opatření předsednictva Národního shromáždění vyplývající z této působnosti musí být schvxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxtický (je otázkou, zda by jej přijala druhá strana ozbrojeného konfliktu); patrně se mělo za to, že Národní shromáždění "automaticky" potvrdí opatřenx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxoci (podepsané dne 14.5.1955 a platné od 5.6.1955), označované též jako Varšavský pakt.
Ústavní zákon č. 143/1968 xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxbliky válečný stav a na základě rozhodnutí Federálního shromáždění vypovídá válku, je-li Československá socialistická republika napadena nebo je-xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx, že Federální shromáždění se usnáší o vypovědění války, je-li Československá socialistická republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní sxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny lidu, jakož i souhlasu třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v Čexxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxderální shromáždění nebylo schopné z mimořádných příčin sejít, bylo k přijetí usnesení o vypovězení války povoláno předsednictvo Federálního shromxxxxxx x xxxx xx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxí Federálního shromáždění.
Dané problematiky se týkal ústavní zákon č. 10/1969 Sb., o Radě obrany státu. Tímto zákonem byla zřízena Rada obrany stáxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxrany státu byla oprávněna stanovit závazné úkoly federálním ministerstvům, federálním výborům a ostatním federálním ústředním orgánům státní spráxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxu činnost předsednictva Federálního shromáždění vlády Československé socialistické republiky, měla Rada obrany státu činit nezbytná a neodkladná xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxhlášení. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy Rady obrany státu jmenoval a odvolával president České socialistické republiky.
Ústavní zákon xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xx x xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxasem Federálního shromáždění lze vyslat ozbrojené síly České a Slovenské Federativní Republiky mimo území České a Slovenské Federativní Republiky.x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxsnou právní úpravu, zatímco nouzový stav a stav ohrožení státu jsou v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR alespoň dílčím způsobem podrobněji rozepsány, vxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx
x čl. 43 Ústavy se uvádí: "Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvnx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxoviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů. Jedná se tedy o jeden z mála případů symetrického bikameralismu v jinak celkově axxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxř k tomuto článku).
Závažnost válečného stavu je důvodem, proč zákonodárce svěřil jeho vyhlášení Parlamentu uvedeným způsobem. V praxi se však můžx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxi Senátu v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěná; srov. čl. 11 písm. a) úst. zák. o bezpečnosti ČR] s usnášeníschopnou většinou (čl. 39 odst. 3 Ústaxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx z objektivních důvodů (poškození infrastruktury po náhlém útoku, či dokonce
dekapitace
státu) rozhodnutí v přiměřené době přijmout, např. prezidexxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxo designated survivor čili "ustanovený přeživší", kterým je jeden z členů amerického kabinetu nacházející se v době projevu prezidenta označovaného xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxřených úkolů vyplývajících z optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky (dále též jen "zpráva"), kterou vyhotovilo Ministersxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxlnosti Parlamentu při vyhlašování stavu ohrožení státu a válečného stavu, jakož i v zákonodárném procesu ve vazbě na tyto mimořádné stavy. Dále se věnuxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx jde o téma řešené již od roku 2004 (srov. usnesení vlády č. 1203 ze dne 1.12.2004 a usnesení vlády č. 7 ze dne 9.1.2008) zprvu Ministerstvem vnitra, následxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx proběhlo v měsíci dubnu 2018 jednání zástupců Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva financí, obxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxnesení vlády ze dne 31.10.2018 č. 710 ke Zprávě o plnění úkolů uložených vládou s termínem plnění od 1. 9. do 30.9.2018 posunut termín k předložení "Zprávx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx s předpokladem, že charakter některých krizových situací může být takový, že se parlament nebude moci sejít buď vůbec, nebo se nebude moci sejít včas. Pxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx vybraných pravomocí na jiné orgány.
Zpráva připomíná, že funkční parlament je nezbytný pro vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu (jxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxího rozpočtu (včetně válečného rozpočtu) nebo změn stávajícího státního rozpočtu dle čl. 42 odst. 2 Ústavy, schvalování mezinárodních smluv [čl. 49 pxxxx xx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx a rozhodování o vyslání ozbrojených sil do zahraničí a přijetí cizích ozbrojených sil na našem území (čl. 43 odst. 3 Ústavy).
Zpráva navrhuje umožnix xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xříležitosti rozhodl s konečnou platností.
Zpráva rovněž navrhuje zřízení zvláštního orgánu parlamentu (po vzoru Stálého výboru národního shromxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xatihabicí jeho rozhodnutí parlamentem a přenos některých pravomocí mimo parlament (zde je vzorem ústavní dekret č. 2/1940 Úř. věst. čsl., o prozatímnxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxské a o mimořádné moci nařizovací), přičemž rovněž v tomto případě se počítá s následnou ratihabicí parlamentem.
Navrhované normativní řešení by nxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxáštní orgán parlamentu zvyšuje riziko zneužití mimořádných stavů, což platí především v souvislosti se stavem ohrožení státu, který je "vhodnější" pxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxnt zasednout v poměrech značně ovlivněných ingerencemi ze strany vlády a jí podléhajících mocenských složek. Současně je nutné připustit, že napětí mxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxno co nejvíce z kolidujících ústavních hodnot.
Zpráva řeší též ztrátu usnášeníschopnosti vlády, kterou označuje za méně naléhavý problém oproti nxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxchází z toho, že udržení akceschopnosti bude snazší v případě vlády než parlamentu. Jde o hypotézu, která nemusí být správná, neboť není vyloučený kupřx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxcky se může jednat o plnění úkolů podle § 5 odst. 2 zák. o zajišťování obrany ČR. Rovněž orgány Severoatlantické aliance mohou v určitých krizových situaxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxní možnosti převést na dobu prvních 24 hodin pravomoci vlády na Bezpečnostní radu státu. Zpráva však výstižně konstatuje, že pokud hrozí nebezpečí nedxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxžit možnost
substituce
vlády jejím předsedou. Přenos pravomocí vlády na předsednictvo Bezpečnostní rady státu nemusí být vhodným řešením proto, že xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxovacímu procesu v rámci jednotlivých komor Parlamentu.
Ustanovení § 109m jednacího řádu PS upravuje zkrácené jednání ve věcech bezpečnosti Českx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxtu, vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu, zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, a konečně vyslovení xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xnebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxleně schůzi Sněmovny; koná-li se již schůze Sněmovny, zařadí se projednávání návrhu přednostně na její pořad.
Při zkráceném jednání nepoužijí násxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx
x
x xx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxo lhůta dodržena, může poslanec navrhnout odročení jednání; o takovém návrhu rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy.)
-
§ 53 (Sněmovna zahajxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxouvách vyžadujících souhlas Parlamentu a o změně této doby pro hlasování, lze zahájit nejpozději do 19 hodin. Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslaxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxho jednání. Schůze Sněmovny xx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxmovny čtvrtek, zařadí se na tento den bod odpovědi na písemné
interpelace
. Je-li jedním z jednacích dnů schůze Sněmovny čtvrtek, zařadí se na tento den bxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx-li jednacími dny schůze Sněmovny středa a pátek, zařadí se na tyto dny třetí čtení návrhů zákonů. Lhůta stanovená v § 95 odst. 1 musí být zachována. O zařxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby.)
-
§ 54 odst. 6 [V průběhu schůze může Sněmovna hlasováním bez rozpravy přesunout bod schválenéhx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxx xdnětí slova platí obdobně ustanovení o faktické poznámce (§ 60). Schválený pořad lze během schůze Sněmovny rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplněnx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
x
x xx xxxxx x (Byla-li schůze svolána podle § 51 odst. 4 nebo 5, rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Ustanovení odstavce 4 věty druhá a třetí o zařazexx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x x x x xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx odst. 3 věta první o předložení návrhu zákona zamítnutého Senátem, § 97 odst. 4 věta první o předložení návrhu zákona vráceného Senátem s pozměňovacíxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
x xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než deset minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na poslance pověřeného přednést x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
x xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx.)
-
§ 60 (Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxostně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví. Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného poslance nesmí překxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxající slovo odejmout. Rozhodnutí předsedajícího o odnětí slova podle předchozí věty je konečné.)
-
Ustanovení o lhůtě 24 hodin uvedené v § 57 odst. x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxsk, nejde-li o návrh zákona, se poslanci doručí nejméně 24 hodin před jeho projednáváním. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může poslanec navrhnout odroxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxí podle § 95a (Pro třetí čtení návrhů zákonů se vyčlení ve stanovených jednacích dnech připadajících na středu a pátek, pokud Sněmovna nerozhodla jinax xx xx xxxxx xxx xxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xro třetí čtení návrhu zákona nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li proti takovému návrhu námitku nejméně dva poslanecké kluby. Ustanovení § 95 odst. 1 xxx xxxx xxxxxxxxx
x
x xxx xxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xx xxxxx hodin do 18.00 hodin, přičemž pro ústní
interpelace
určené předsedovi vlády se vyčlení doba od 14.30 hodin do 16.00 hodin. Od 16.00 hodin nebo v případěx xxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxády. Poslední
interpelace
může být podána nejpozději v 17.55 hodin.]
-
§ 112 odst. 4 [Není-li poslanec s odpovědí na písemnou interpelaci spokojexx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xísemná
interpelace
i odpověď na ni se doručí všem poslancům. Předseda Sněmovny zařadí projednání písemné
interpelace
na pořad nejbližší schůze Sněxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xednání o návrzích podle § 109m odst. 1 se projednávání ve výborech nekoná. V rozpravě ve zkráceném jednání může poslanec xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx rozpravy, obecnou rozpravu může Poslanecká sněmovna vynechat) a jedno vystoupení ve čtení třetím, doba projevů (200 poslanců) bude činit nanejvýše 5x xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx vyhlášení stavu ohrožení státu, prodloužení doby nouzového stavu, zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, vyslovení soxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxbo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx 1 svolá neprodleně schůzi Senátu k jeho projednání; koná-li se již schůze Senátu, navrhne doplnění pořadu schůze o jeho projednání. Současně předseda xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxcího řádu Senátu stanoví, že při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se projednávání ve výborech nekoná. Neusnese-li se Senát jinak, stanovx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxlení návrhu uvedeného v odstavci 1.
Podle § 132 odst. 4 jednacího řádu Senátu se při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 nepoužijí následuxxxx xxxxxxxxxxx
x
x xx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxor navrhnout odročení jednání; o takovém návrhu rozhodne Senát hlasováním bez rozpravy.)
-
§ 55 odst. 1 (Senát zahajuje své denní jednání nejdříve x x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxních smlouvách, k jejichž ratifikaci je třeba souhlasu obou komor Parlamentu, a o změně doby pro hlasování lze zahájit nejpozději do 19 hodin. Senát se mxxx xxxxxx xxxxxxx
x
x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x
x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xa změnu schváleného pořadu schůze Senátu nelze projednat, vznese-li námitku nejméně jeden senátorský klub nebo 10 senátorů.)
-
§ 59 odst. 1 (Projexxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxdnáváním. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může senátor před zahájením rozpravy navrhnout přesunutí tohoto bodu pořadu na dobu po uplynutí lhůty. O návxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
x
x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxli zpravodaj výborem určen, určí zpravodaje Senát, pokud nerozhodne jinak. Senátor, jehož se návrh týká, musí s takovým návrhem vyslovit souhlas. Proxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
x xx xxxxx x x x x xxxůzi Senátu (Senát se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než 10 minut. Omezení řečnické doby xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxoupit nejvýše dvakrát.)
VIII.4 Charakter vyhlášení válečného stavu
Pokud se týká charakteru vyhlášení válečného stavu, autoři tohoto komenxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxrásková a kol., 2009, s. 356). Podle Jana Filipa je rozhodnutí Parlamentu o vyhlášení válečného stavu pouze deklaratorním aktem, který "jen právně závxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxtitutivní
ve vztahu k účinkům válečného stavu (Klíma a kol., 2009, s. 361). Vaníček dovozuje, že vyhlášení válečného stavu může mít charakter
konstitxxxxxx
xx xxxx
xxxx
xxxxxxxxxxxx
xx xxxxx
x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxí války nebo při napadení našeho státu bez formálního vyhlášení války státem jiným (Vaníček, 2006, s. 92-93).
Komentář (Rychetský, Langášek, Hercx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxlo, což by nasvědčovalo spíše
deklaratorní
povaze aktu vyhlášení válečného stavu. Vedle toho však stojí požadavek právní jistoty, neboť na akt vyhláxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxx citovaného komentáře přiklání k zřejmě většinovému názoru, že z hlediska vnitrostátního práva má vyhlášení válečného stavu Parlamentem
konstitutixxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx přitom podle nich xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx dopady vyhlášení válečného stavu
Dlužno konstatovat, že k vyhlášení válečného stavu může dojít, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba pxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxečného stavu ze dne 16.12.1941, které - jak již bylo řečeno - stanovilo den vyhlášení války zpětně, ke chvíli, kdy se vlády označených států dopustily náxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxlován jako
deklaratorní
. Požadavek právní jistoty jím nebyl popřen, což nicméně souvisí se skutečností, že exilová vláda (z vnitřní logiky věci) nevyxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx válečného stavu za situace, kdy je třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (což je druhá z možností předvídaných v čl. xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xřijetí zahraničních jednotek na území České republiky; srov. nicméně čl. 43 odst. 4 písm. a) Ústavy, podle kterého (i bez vyhlášení válečného stavu) vlxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xo nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení.
Vymezení válečného stavu v Ústavě však vyvoxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxa Jirásková a kol., v původním vládním návrhu Ústavy se hovořilo o "vypovězení války", nicméně poté došlo ke změně na "válečný stav". Tím byl vytvořen pxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx právu a válečným stavem dle mezinárodního práva veřejného (srov. Haagská úmluva o počátku nepřátelství z roku 1907), protože v Ústavě není výslovně uvxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxí války a uzavření míru vyplývá přímo z čl. 43 Ústavy (obdobně Pavlíček, 1998, s. 181). V teorii ústavního práva je zastoupen i názor, že válečný stav směxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx4, s. 67).
V důsledku těchto názorových rozdílů ohledně mezinárodněprávních dopadů vyhlášení válečného stavu je pak i sporné, jaké jsou hlavní odlxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xmožňují omezení práv pouze při vyhlášení jednoho z těchto stavů. Někteří autoři plédují za to, aby ústavní xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx x48-349). Jiní autoři požadují zavedení institutu "vypovídání války" (Hřebejk, 2004, s. 71) a současně zachování válečného stavu (pro období před zahxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xtátu (který by byl nově definován a měl by menší účinky než stav válečný) (Vaníček a kol., 2006, s. 100).
Válku by přitom bylo možné vypovědět jak útočnxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxraně proti napadení. Válku by bylo možné vypovídat v obou případech pouze jako obrannou, protože útočnou válku zakazuje mezinárodní právo veřejné, ktxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xd vypovězení války. V tomto směru je možné zmínit i mezinárodněprávní definici válečného stavu od Antonína Hobzy: "Válečný stav značí souhrn právních xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx). Konec válečného stavu podle Hobzy může nastat zastavením nepřátelství na obou stranách, úplným zdoláním odpůrce či mírovou smlouvou (Hobza, 1946, xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx) vypuknutím války jejím vypovězením nebo zahájením nepřátelských akcí, aniž by byla válka vypovězena (Vejmelka a kol., 2004, s. 278).
IX. Obecný poxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxrannou a spravedlivou či nespravedlivou dlouhou tradici, dosahující až k eposu Mahábhárata, avšak tyto úvahy byly situovány v podstatě v teoretické rxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xlánek 231 smlouvy (klausule o válečné vině) připisuje Německu a pouze jemu (které bylo přizváno až k přijetí smlouvy) zodpovědnost za "ztráty a utrpeníx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx. Současně byl německou veřejností vnímán "úkorně" a posiloval tamní extrémisty, mezi nimiž se mocensky prosadila Národně socialistická německá dělxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx za odporující mezinárodnímu právu. Řečené platí přesto, že již od antiky byly formulovány úvahy na téma spravedlivé války. Významné je dílo
De Iure
Bexxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxy. Výsledky historického vývoje úvah na toto téma sumarizovala Eva Duřpektová, která vymezila šest základních kritérií
ius
ad
bellum
, která určují, xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxa), 3. správný záměr (right intent, jde především o posouzení pohnutek), 4. proporcionalita cílů (proportionality of ends/of cause), 5. rozumná šancx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xásadní, další mají působit jako další kontrola užití síly v mezinárodním prostředí. Na
ius
ad
bellum
navazují kritéria vedení války
ius in bello
a spxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxsledné snahy o změnu tohoto právního deficitu nicméně měly jen omezené výsledky. V roce 1919 byl přijat Pakt Společnosti národů, který významně redukoxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxly, jak považují za "nutné k zachování práva a spravedlnosti"). Briand-Kellogův pakt (Obecná smlouva o zřeknutí se války jako prostředku národní polixxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxanczuk, 1997).
K dalšímu vývoji došlo v souvislosti s rozhodovací činností Norimberského tribunálu, z níž vyplývá opuštění konceptu nedotknutelxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx xx xxxx xx. 2 odst. 4 předepisuje, že: "Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xákaz použití síly však neznamená absolutní zákaz jejího uplatnění. Kromě donucovacích opatření Rady bezpečnosti podle čl. 42 Charty OSN jde zejména o xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxx xxxxx xx xxxx. Za zdůraznění stojí čl. 51 Charty OSN (stěžejní záruky práva na sebeobranu), podle kterého platí následující: "Žádné ustanovení této Charty neomezuxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxbeobranu, dokud Rada bezpečnosti neučiní opatření k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti. Opatření učiněná členy při výkonu tohoto práva sebeobxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxy podnikla takovou akci, jakou považuje za nutnou k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti." Článek 51 Charty OSN vycházející rovněž z xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x
xxx xxxxxxxx
x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxanu) předmětem rozdílných interpretací.
Vídeňská úmluva o smluvním právu z roku 1969 ve svém čl. 53 výslovně uznala existenci
ius cogens
, které řadx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxhýlit a která může být změněna pouze novou normou obecného mezinárodního práva stejné povahy.
Ius cogens
má účinky
erga omnes
a jednou z imperativnícx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxesi jako "použití ozbrojené síly státem proti svrchovanosti, územní nedotknutelnosti nebo politické nezávislosti jiného státu způsoby vypočtenýmx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxckým, jímž se zabývá komentář v dalším textu.
Agrese byla mezi zločiny v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu zahrnutá v čl. 5 odst. d), avšxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xmožnit výkon
jurisdikce
soudu i tímto způsobem. Nový čl. 8
bis
obsahuje definici aktu agrese (k němu se vztahuje odpovědnost státu) a zločinu agrese (xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx x
xxx
xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xterý svým charakterem, závažností a rozsahem zakládá zjevné porušení Charty Organizace spojených národů, a to osobou, která je v postavení, které jí uxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxušení musí dosahovat určité intenzity (být "zjevné" a vyznačovat se normou předvídaným "charakterem, závažností a rozsahem"; prozatím není vyjasněxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx podstatné, jakým způsobem byla dotyčná osoba do této pozice "instalována" (lapidárně řečeno, zda svobodnými volbami nebo např. státním převratem). xxx xxxxxx xxxxx xxx x
xxx
xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxávislosti druhého státu nebo jakýmkoliv jiným způsobem neslučitelným s Chartou OSN".
Dne 12.3.2015 uložila Česká republika listiny o přijetí kamxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxská xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xřed dokončením
ratifikace
, což není obvyklé) doplněna skutková podstata trestného činu agrese. Ustanovení § 405a tr. zákoníku ve znění této novely sxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxními mezinárodního práva plánuje, připravuje, zahájí nebo provede útočný čin, který spočívá v použití ozbrojené síly takovým státem proti svrchovanxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxným s Chartou Organizace spojených národů a který svou povahou, závažností a rozsahem zakládá zjevné porušení Charty Organizace spojených národů, buxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx činu agrese reaguje na přijetí definice tohoto zločinu podle mezinárodního práva v rámci revizní konference Římského statutu Mezinárodního trestníxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxšené a namísto obsáhlého, kazuistického výčtu jednání, kterými se lze zločinu agrese dopustit, blanketně odkazuje na mezinárodní právo, podobně jakx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxdněcování útočné války (§ 407) a styků ohrožujících mír (§ 409) se jedná o ustanovení širší, které nevyžaduje účast České republiky na útočné válce (...xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx, s. 1117-1128). Dodatek bývá oponován jako pokus o judicializaci mezinárodní politiky, který komplikuje humanitární intervence (čímž napomáhá růzxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxx
x
xxx
xx
xxxxxx
xx
xxx
xx
xxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxství v konkrétních případech nepanuje shoda). Vzhledem k tradičním sporům mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN stran
interpretace
událostí v mezxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxlům ve Valném shromáždění OSN lze předpokládat poměrně komplikované meziinstitucionální vztahy a očekávatelnou roli Mezinárodního trestního soudx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx v případech, kdy vyšetřování nebo stíhání ve věci vede stát, do jehož
jurisdikce
věc xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxtarity). Určitým příkladem stíhání v měřítku jednoho státu může být diskuze vyvolávající Zvláštní irácký tribunál, jehož Statut se dovolával rezoluxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxl. Resolution 1483. 2003)
Předmětné změny Římského statutu Mezinárodního trestního soudu vstupují podle jeho čl. 121 odst. 5 v platnost jednotlivx xxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxupily v platnost dne 12.3.2016). Tyto změny do současnosti ratifikovalo 35 smluvních států. Výkon
jurisdikce
Mezinárodního trestního soudu ve vztaxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx
bis
a čl. 15 ter Římského statutu). K aktivaci přistoupilo shromáždění smluvních států (tzv. aktivační konference v New Yorku) dne 14.12.2017 s účinnxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx které se k předmětnému dodatku připojily. Státy též mohou uplatnit předchozí opt-out prohlášení o vyloučení
jurisdikce
Mezinárodního trestního soxxxx x xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xnaze o jeho obcházení. Státy poměrně často uplatňují nepřátelská opatření blízká válce. Od retorzí (vždy právně přípustných protiopatření) v některxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxilí dosahovat cílů prostřednictvím různých způsobů jednání na úkor druhé strany konfliktu, a to bez eskalace události do podoby války
de iure
, je jedníx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xnitrostátní účinky a mezinárodní účinky. Účelem vyhlášení válečného stavu v tomto pojetí není umožnit vedení bojových operací, ale upravit právní vzxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxaci (Vaníček a kol., 2006, s. 98-99). Vyhlášení válečného stavu v tomto pojetí bez zahájení bojových operací protivníka či vlastních tak ještě podle něxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxů autorů tohoto komentáře válečný stav zakotvený v Ústavě a v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR výhradně jako stav s právem předpokládanými vnitrostátnxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx právem a jeho normami transformovanými do českého práva. Není však totožné s válečným stavem podle mezinárodního práva, který je vyhlašován dominantxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxdle Vaníčka a kol. i nejasnosti ohledně časového hlediska a sice:
"a)
zda ČR může přikročit k vyhlášení válečného stavu již v období, kdy byla ČR vypovxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxo účely stabilizace poválečných poměrů;
c)
zda je z praktického hlediska účelné vyhlásit válečný stav až v okamžiku skutečného napadení (na území xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxsté právní následky" (Vaníček a kol., 2006, s. 100).
V rámci samostatné České republiky nebyl doposud válečný stav nikdy formálně vyhlášen. Jak xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx4, s. 68). Z hlediska soudobého pojetí byl doposud poslední
de iure
institut válečného stavu v mezinárodním prostředí, v němž se nacházel státní útvar xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx1957 (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 26/1958 Sb.). To potvrdil i Ústavní soud v nálezu ÚS 307/97, když řešil v souvislosti s restitučními nárokx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx státy, v níž byla klausule o neplatnosti dohodnuté naturalizace v době, kdy některá země vede válku. Československo přitom bylo podle tohoto usnesení xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx sboru") na území Československa.
V mezinárodním prostředí přitom v současnosti (v období po druhé světové válce) dochází k formálnímu vyhlašovánx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xteré je přitom vyžadováno obyčejovým mezinárodním právem, kodifikovaným v Haagské úmluvě z roku 1907 (David, Sladký, Zbořil, 2008, s. 377). Fakticky xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx mezinárodního humanitárního práva a měl vyžadovat dodržování tradičního válečného práva (které se obsahově posunulo k právu ozbrojených konfliktůx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxavy v Chartě OSN. Roli při výkladu však hrají i reálné mocenské zájmy, nové způsoby použití síly a obecné změny v mezinárodním společenství (konkrétně Pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx, 2009, s. 309). Tato autorka následně uvádí několik takových sporných případů použití síly jako preventivní sebeobranu, humanitární intervenci, obxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxavidelných ozbrojených skupin), národněosvobozovací války a intervence třetích států v občanské válce (Popenková, 2009, s. 310-322).
Na některxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxmci mezinárodní organizace a při případné sebeobraně proti nepřímé agresi, analogicky k situaci od 17.9.1938 a vysílání polovojenských jednotek). Pxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxy i proti ČR [např. humanitární intervence v případě masového a závažného porušování menšinových práv v důsledku mocenské pozice pravicových extremixxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxo masového porušování práv by už však bylo porušeno jádro ústavních hodnot a mezinárodních lidskoprávních závazků a občané by měli právo na odpor proti xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x v období války. Ani v období války však není přípustné nerespektovat pravidla humanitárního práva. V této souvislosti lze připomenout stanoviska Mezxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxné věci Valné shromáždění OSN přijalo 15.12.1994 rezoluci 49175 K, v níž požádalo Mezinárodní soudní dvůr v Haagu o poradní posudek k otázce: "Jsou hrozxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx Po roce a půl vyhlásil 8.7.1996 poradní posudek (advisory opinion / avis consultatif) s názvem
Legalita
hrozby nebo použití jaderných zbraní (legalixx xx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxy) použití jaderných zbraní tvrdili, že by použití těchto zbraní porušilo právo na život každé lidské bytosti, jež je garantováno v čl. 6 MPOPP. Taková oxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxce, která je úředně vyhlášena, nebo je-li ohrožen život národa, přijmout opatření zmírňující jejich závazky vyplývající ze zmíněného Paktu, a to v rozxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx života, však musí být určeno použitelným
lex xxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xřežití, ze kterého plyne právo na sebeobranu podle čl. 51 Charty OSN v případě, že je existence státu ohrožena.
Některé státy dovozovaly, že zákaz gexxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxžít. Soud toto tvrzení uznal za předpokladu, že by použití jaderných zbraní obsahovalo element úmyslu zničení národní, etnické, rasové nebo nábožensxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxůr zdůraznil tzv. Martensovu klauzuli, která je v současné podobě zakotvena v čl. 1 odst. 2 Dodatkového protokolu I z roku 1977 (jakož i jinými slovy v prexxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxoby a
kombatanti
pod ochranou a v rámci působnosti zásad mezinárodního práva vyplývajících z ustálených obyčejů, ze zásad lidskosti a z požadavků spoxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxnfliktů) a na všechny zbraně, jak minulé a současné, tak i budoucí.
X. Konflikty nízké intenzity a jejich právní specifika
Konflikty nízké intenzixx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxích režimů upravujících tento druh ozbrojených konfliktů.
Dne 8.6.1977 byly v Ženevě přijaty Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 19xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxých konfliktů nemajících mezinárodní charakter (Protokol II). Jménem tehdejší Československé socialistické republiky byly Dodatkové protokoly pxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxnt Československé socialistické republiky je ratifikoval. Ratifikační listiny byly uloženy u Švýcarské spolkové rady, depozitáře úmluv, dne 14.2.xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxliku vstoupily v platnost v souladu se svými čl. 95 odst. 2 a čl. 23 odst. 2 dnem 14.8.1990.
Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x jeho význam v současnosti je omezený. Aplikovatelnost na soudobé konflikty nízké intenzity je problematická. Zatímco v případě dekolonizačních proxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxizací je to vyloučeno.
Za zaznamenání v této souvislosti stojí čl. 1 odst. 4 Protokolu I; situacemi uvedenými x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxximům, aby uplatnily své právo na sebeurčení, jak je zakotveno v Chartě OSN a v Deklaraci zásad mezinárodního práva týkající se přátelských vztahů a spolxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxx
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxteré Vysoké smluvní straně v ozbrojeném konfliktu typu, o kterém hovoří článek 1 odstavec 4, se může jednostranným prohlášením adresovaným depozitářx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxtářem tyto účinky: a) Úmluvy a tento Protokol nabývají platnosti pro uvedený orgán jakožto stranu v konfliktu s okamžitou účinností; b) výše uvedený oxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxny v konfliktu."
Dalším pramenem mezinárodního humanitárního práva týkajícím se ozbrojených konfliktů nízké intenzity je Dodatkový protokol k Žxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxotokol II představuje doplnění a rozvinutí čl. 3 společného Ženevským úmluvám z roku 1949. V průběhu vyjednávání o obsahu tohoto protokolu se ustavily xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxzky a současně zajištění aplikovatelnosti na co nejširší spektrum ozbrojených konfliktů. Druhý názorový směr reprezentovaný řadou států nicméně toxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xx: nadepsaného "Materiální rozsah aplikace". "1. Tento Protokol, který rozvíjí a doplňuje společný článek 3 Ženevských úmluv z 12. srpna 1949 a nemění exxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxým úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I) a k nimž dochází na území Vysoké smluvní strany mezi jejími xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxkovou kontrolu nad částí jejího území, která jim umožňuje vést trvalé a koordinované vojenské operace a aplikovat tento Protokol. 2. Tento Protokol nexxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxpovažují za ozbrojené konflikty."
Čl. 1 odst. 2 Protokolu II stanovuje vysoký, obtížně dosažitelný práh pro vnitřní ozbrojené konflikty. Zmiňovaxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxt pod odpovědným velením takovou kontrolu nad částí jejího území, která jim umožňuje vést trvalé a koordinované vojenské operace a aplikovat tento Proxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí
interpretace
xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxitelný a udržitelný v urbánních územích již proto, že bývá spojen s vyšší zranitelností této organizace.
Izraelský náčelník generálního štábu Gadx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxstátní útvary. Polostátní útvary mají vlastní vládu, území a obyvatelstvo. Tím se přibližují naplnění tří atributů státu, které formuloval Georg Jelxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxolství, zaměstnanost a bezpečnost, nejsou tyto organizace tak náchylné k provádění každodenních teroristických akcí. Některé části jejich infrastxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxské strategie.
Tyto závěry o "kultivujících" účincích trvalejší kontroly nad územím a zde usazenou populací ovšem nejsou zobecnitelné, jak ukazuxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxý prostředek (spektakulární teroristické akce slouží k podpoře náboru nových teroristických bojovníků a do určité - obtížně ověřitelné - míry též ke zxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xestabilní, závislá na územních ziscích vyplývajících z jednotlivých bojových operací. Kontrola ve smyslu Protokolu II však musí zahrnovat určitý roxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxm (daným např. přítomností určité infrastruktury, nebo alespoň zásobami nerostných surovin). Není ani jednoznačně seznatelné, jak dlouho má tato koxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxávat dodržování Ženevských úmluv. S určitým zjednodušením by bylo možné v těchto intencích uvažovat o situaci v jihovýchodní části Turecka, kde v nepřxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxpodařilo ovládnout souvislejší území Turecka (vzhledem k poměrně moderně vyzbrojené turecké armádě i omezené podpoře obyvatelstva) a nelze ani spolxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxejmenším diskutabilní.
X.1 Právo na kolektivní sebeobranu
Jeden z příkladů konfliktu nízké intenzity je situace v Nikaragui po svržení vlády Somxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxným státům americkým.
Žalované Spojené státy americké argumentovaly výkonem práva na kolektivní sebeobranu společně s Kostarikou, Salvadorem a xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxátu - oběti ozbrojeného útoku - o pomoc. xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xedovolával (byť bylo pravdou, že v letech 1982-1984 došlo k několika vpádům na území Guatemaly - která s Nikaraguou nemá společnou hranici - a Kostariky xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxti Nikaragui jako opatření kolektivní sebeobrany. Soud (včetně jeho předsedy) přitom zdůraznil obyčejovou povahu práva na sebeobranu, což je však úvxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
x xozsudku Mezinárodního soudního dvora vyplynulo, že poskytování zbraní a logistickou či jinou podporu nelze považovat za
stricto sensu
ozbrojený útxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxužít ozbrojenou sílu v sebeobraně. Nedefinoval ani další formy jednání, které lze považovat za ozbrojený útok ve smyslu čl. 51 Charty OSN.
Soudce Six xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxhlo být "důležitou součástí jednání, které by se mohlo rovnat ozbrojenému útoku, pokud by to bylo spojeno s jinými možnosti účasti (...) tvrdit, že poskxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxdující (...) Nezdá se mi to ani realistické, ani spravedlivé v situaci, kde boje o moc na každém kontinentě probíhají formou destabilizace, vměšováním xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxdmínky pro legální sebeobranu a nechat tak rozsáhlou oblast, kde je zakázána účinná reakce na použitou sílu." (překlad podle Kittrich, 2009). Tomuto dxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx jako ozbrojený útok než systematická podpora rebelům sousedního státu prostřednictvím logistické podpory a poskytování zbraní a munice. V tomto smyxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxident americké Společnosti pro mezinárodní právo Lawrence Hargrove, který nazval rozsudek za závažné neštěstí (misfortune of some magnitude) a za nexxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx a vojenského materiálu povstalcům mohou konflikt prodlužovat, či dokonce ustavit jeho odlišný výsledek (zvláště v případě menších a méně rozvinutýcx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxximem a získávali odtud vojenskou pomoc. Sovětský svaz a další státy z jeho bloku poskytovaly vojenskou pomoc sandinistům i poté, co uchopili moc. Podobxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxšiřováním podobných režimů ve Střední Americe vedoucích k ohrožení vlastní národní bezpečnosti. Pokud by se Spojené státy americké použití těchto mexxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x omezení svých aktivit zajisté nevyvodila. Označit za ozbrojený útok odporující podle čl. 51 Charty OSN mezinárodnímu právu postup běžně praktikovanx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxo "preventivní" význam ve vztahu k budoucí praxi obou znepřátelených supervelmocí. Mezinárodní soudní dvůr rozlišoval mezi použitím síly zakázaným xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxtriktivnějšímu výkladu pojmu "ozbrojený útok" právě proto, že odlišný závěr by představoval spíše jen akademickou kritiku, která by nebyla v praxi rexxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xvedl, že tyto síly nebyly podřízeny Spojeným státům americkým v té míře, aby jejich činy mohly být přičítány Spojeným státům americkým. Na druhou stranx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxý prostor Nikaraguy, dále porušily mezinárodní smlouvu o přátelství mezi USA a Nikaraguou z roku 1956 mimo jiné útoky na území Nikaraguy a obecným obchoxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxežitostí cizího státu, nepoužít proti němu sílu a nezasahovat do jeho suverenity.
Praktický dosah tohoto rozsudku ve prospěch žalující strany byl xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xoskytnutí peněžní
kompenzace
a v roce 1991, ještě před stanovením reparační částky, Nikaragua žalobu vzala zpět.
X.2 Společný čl. 3 Ženevských úmlxx
xxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xonfliktu, který nemá mezinárodní ráz a který vznikne na území některé z Vysokých smluvních stran, bude každá ze stran v konfliktu zavázána řídit se při nxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xsob, které byly vyřazeny z boje nemocí, zraněním, zadržením nebo jakoukoli jinou příčinou, bude se za všech okolností zacházet lidsky, bez jakéhokoli xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xsou a zůstávají zakázány v každé době a na každém místě, pokud jde o osoby nahoře zmíněné:
a)
útoky na život a zdraví, zejména vražda ve všech formách, zxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxudku vyneseného řádně ustaveným soudem, poskytujícím soudní záruky uznané civilizovanými národy za nezbytné.
2. Ranění, nemocní a trosečníxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxiktu.
Strany v konfliktu se mimo to vynasnaží, aby zvláštními dohodami byla uvedena v účinnost všechna ostatní ustanovení této úmluvy nebo jejich čxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxkladní pravidla pro konflikty povahy jiné než mezinárodní a společně zejména s čl. 1 Protokolu II z roku 1977 utváří základ mezinárodního humanitárníhx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxlství v rámci vnitřního ozbrojeného konfliktu. Článek 3 Ženevských úmluv dopadá na osoby, které jsou považovány za nejzranitelnější. Jde o řešení zalxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxáty i odborná literatura vycházejí většinou z názoru, že společný čl. 3 Ženevských úmluv zavazuje i třetí strany, které Ženesvké úmluvy nepodepsaly, a xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx. 3 Ženevských úmluv, který byl zamýšlen jako závazný pro všechny "strany" v konfliktech nemajících "mezinárodní ráz", tedy nejen pro státy, nýbrž i prx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxm argumentem pro respektování čl. 3 povstalci je i "doktrína legislativní
jurisdikce
". Podle ní jsou humanitárními pravidly vázáni i všichni občané sxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxm přistoupila. Těžko však mohou úspěšně popírat platnost obyčejového mezinárodního práva či jeho závaznost i pro fyzické osoby. Kromě toho čl. 3 spadá xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx proti Španělsku) (zákaz agrese a genocidy, pravidla týkající se základních práv lidské osobnosti, včetně ochrany před otroctvím a rasovou diskriminxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xx xxxxx
xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxrodního práva
sui generis
, a tedy musí dodržovat normy mezinárodního humanitárního práva (Čepelka, Šturma, 2003, s. 105-109)
Mezinárodní výbor Čxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxně akceptované, že práh aplikovatelnosti uvedený v článku 1 odst. 2 Dodatkového Protokolu II, který vylučuje vnitřní nepokoje a napětí z definice vnitxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (The Prosecutor proti Dusko Tadic, The Prosecutor proti Fatmir Limaj).
Mezinárodní výbor Červeného kříže kxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxm charakterem a určitým minimálním stupněm organizace (International Committee of Red Cross, 1969, s. 99).
Současně nelze dovozovat, že čl. 3 je akxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxky pro uplatnění čl. 3. Aplikovatelnost čl. 3 bývá spojována se situací, kdy stát ztrácí možnost vykonávat nad určitým územím soudní moc. Je ovšem diskuxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x personální substrát soudnictví.
X.3 Článek 8 odst. 2 písm. e) a f) Římského statutu Mezinárodního trestního soudu
Z čl. 8 odst. 2 písm. f) Římského sxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxdy se nevztahuje na případy (pozn. autorů: "podlimitních") vnitřních nepokojů a napětí, např. veřejné nepokoje, izolované a sporadické násilné činy xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxzi státními orgány a organizovanými ozbrojenými skupinami nebo mezi takovými skupinami. Úprava je významná rovněž proto, že zejména v období po skončxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xochází rovněž k rozšiřování konfliktů za hranice státu, kde původně probíhaly.
Z tohoto ustanovení Římského statutu vyplývá, že z hlediska posuzoxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxí valné většině konfliktů. Vynětí vnitrostátních ozbrojených konfliktů, které nemají déletrvající povahu, z dosahu Římského statutu je však diskutxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xx xxxmi krátkém časovém období je přitom možné spáchat (a to i s omezeným přístupem k moderním vojenským technologiím) množství zločinů spadajících do
jurixxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x Zanzibaru, který se odehrál v roce 1896 a trval 40 minut. Na straně Zanzibaru si ostřelování vyžádalo přibližně 500 mrtvých, na britské straně jednoho zxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx5). Rychlý průběh měla též invaze USA a spojeneckých sil na Grenadu (1983). Specifický význam má pojem "trvání konfliktu" v případě jaderného konfliktxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxch zbraní odstraší spojence okupovaných států před odpovědí s použitím ozbrojených sil, a to s vědomím, že eskalace jaderného konfliktu není cenou, ktxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxsterstvem obrany Spojených států amerických v lednu 2018, která považuje za naléhavý strategický požadavek vyvrátit ruské straně, že tyto nátlakové xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxt šanci na úspěch. Použití obdobného postupuje nicméně představitelné i na vnitrostátní úrovni v rámci státního převratu, a to i např. za použití jinýcx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxch států a mezinárodních organizací. Případnou kritiku považují za porušení své suverenity. Je proto obtížné státy přesvědčit, že vnitřní krize jsou xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxí předchozích ustanovení nebude mít vlivu na právní postavení stran v konfliktu. Státy nerady vypadají jako slabé, proto sice připustí mimořádný (krixxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxmem pro konflikt nízké intenzity. Na tom mnoho nezmění ani vládní rétorika, podle které jsou oponenti zločinci a teroristé.
XI. Terorismus a "válka pxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxy z hlediska mezinárodního práva se objevují i ne zcela jasné koncepty, ve kterých se objevuje pojem válka. Na politické úrovni anebo v médiích se angažoxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xe "válka proti terorismu", kterou vyhlásil bezprostředně po útocích z 11.9.2001 tehdejší americký prezident George Bush. Koncept se rozšířil po světx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx x xxxxxxh souvislostech přihlásili i někteří čeští politici. Z mezinárodněprávního hlediska by přitom válka měla přinést i válečný stav a s ním spojený zvláštxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xhápán jako metoda násilného působení (Mareš, 2005, s. 16-35), a není tedy klasickým protivníkem známým z tradičních konceptů války. Z hlediska ČR polixxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxu Strategie České republiky pro boj proti terorismu od roku 2013.
Terorismus je fenomén, který se vzhledem ke své závažnosti a mezinárodnímu dosahu xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxs Barthou, představovala Úmluva o mezinárodním předcházení a trestání terorismu (1937), tedy i postihování trestných činů politické povahy, přípaxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxraci o opatřeních k odstranění mezinárodního terorismu (představuje přílohu rezoluce 49/60). Deklarace o opatřeních k odstranění mezinárodního texxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxění vyzvalo státy, aby přijaly opatření k odstranění mezinárodního terorismu jak na státní, tak i mezinárodní úrovni.
Terorismus je v Deklaraci o oxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxné k vyvolání stavu hrůzy (state of terror) u široké veřejnosti, skupin osob nebo u určitých osob, nejsou v žádném případě ospravedlnitelné bez ohledu nx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxa Úmluvou o mezinárodním předcházení a trestání terorismu, avšak nezahrnuje podmínku jednání směřujícího proti státu a nově začleňuje odkaz na politxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxerorismus představuje metodu či strategii, dle některých pojetí i doktrínu či ideologii, přičemž nemusí sledovat cíle politické, ale i jiné; lze dodaxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxm okruhům), užívá právní kategorie a pouze omezeně uplatňuje pojmový aparát sociálních věd (odkazuje na trestné činy; lze dodat, že na samotný terorisxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxi, s lidmi, únosy, vybírání výpalného označované mnohdy jako revoluční daň; některé teroristické skupiny záměrně rekrutují své členy z řad osob s "obexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xepotvrzené spekulace o připravovaném teroristickém útoku na pražské židovské město v roce 2006, k němuž měly islamistické organizace najmout kosovoxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxtému publiku, nikoliv nutně totožnému s přímými obětmi útoku, které má být zastrašeno.
V tomto směru se patří připomenout definice terorismu vycháxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xoužitím takového násilí), které je naplánováno s dominantním účelem vyslat vážné zastrašující poselství zřetelně většímu počtu lidí (cílovému publxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxřeních k odstranění mezinárodního terorismu se nezabývá výslovně otázkou represivního teroru, tj. teroru uskutečňovaného státními mocenskými sloxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx
Tato deklarace byla doplněna rezolucí Valného shromáždění OSN 51/210 z roku 1996, vycházející z obdobné definice.
Mezník v definici terorismu znxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx99 v New Yorku. Článek 2 odst. 1 Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu za terorismus označuje a) čin, který představuje trestný čin spxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxsobit smrt nebo vážné tělesné zranění civilní osobě nebo jakékoliv jiné osobě nehrající aktivní úlohu v nepřátelských akcích za situace ozbrojeného kxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxzaci, aby uskutečnila nebo se zdržela uskutečnění jakéhokoliv činu.
V souvislosti s útoky z 11.9.2001 přijala Rada bezpečnosti OSN nejprve dne 12.xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xtáty přijmout všechny nezbytné kroky) a následně rezoluci 1373 z 28.9.2001, kterou vymezila povinnosti v rámci boje proti terorismu a zřídila Protitexxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxh států OSN v oblasti boje proti terorismu. Zde se již v praxi projevil problém s chybějící právní definicí pojmu terorismus. Určité řešení představovaxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx "trestné činy, včetně těch proti civilistům, spáchané s úmyslem způsobit smrt nebo vážné tělesné zranění, nebo braní rukojmí, s cílem vyvolat stav hrůxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx xi se určitého konání zdržela, které představují trestné činy v rozsahu a podle definic mezinárodních úmluv a protokolů týkajících se terorismu". Tato xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxrazení fondů a finančních aktiv teroristů a jejich podporovatelů a zamezení přístupu k dalším zdrojům financování. Na podkladě čl. 6 rezoluce byl zřízxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xa implementaci rezoluce.
Na tyto rezoluce navazují rezoluce č. 1526 ze dne 30.1.2004, rozšiřující institucionální rámec sledování dodržování saxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxgislativní opatření k předejití xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx6 zaměřenou rovněž na boj proti terorismu. Je tedy patrné, že Rada bezpečnosti OSN přijala řadu dokumentů kladoucích si za cíl ovlivňovat chování státůx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxstředků, kterými naopak disponují některé státy či regionální bezpečnostní organizace.
Od poloviny 90. let 20. století probíhají jednání o Všeobxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxému sporu o definici některých základních kategorií. Diskuze vyvolává zejména obsah čl. 2 (definice terorismu, resp. okruhu jeho pachatelů) a čl. 18, xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xve znění z roku 2007) je následující: "Každá osoba spáchá trestný čin ve smyslu této Úmluvy, pokud tato osoba jakýmikoliv prostředky, protiprávně a úmyxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxo místa, státního nebo vládního zařízení, veřejného dopravního systému, zařízení infrastruktury nebo životního prostředí; nebo
c)
škodu na majxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxkového jednání, vzhledem k jeho povaze nebo kontextu, zastrašit obyvatelstvo nebo donutit vládu či mezinárodní organizaci, aby něco vykonala nebo abx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xen proti osobám, za majetkové hodnoty je přitom namístě považovat i nehmotné statky, což je charakteristické pro fenomén kyberterorismu) a útoky, ktexx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxx x x xxxx xxxxx x xoku 2007 je následující:
1.
"1. Nic v této Úmluvě nebude mít vliv na další práva, závazky a odpovědnosti států, osob a jednotlivců podle mezinárodníhx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xojmy chápe mezinárodní humanitární právo, která je tímto právem upravena, není upravena touto Úmluvou.
3.
Činnost prováděná vojenskými silami sxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xatímco druhý xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxi mimo uvedený časový rámec. Státy sdružené v Organizaci islámské konference navrhly z dosahu Úmluvy vyjmout "činnosti stran během ozbrojeného konfxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxt některé aktivity směřované proti Izraeli nebo spojeneckým silám na Blízkém východě.)
4.
Nic v tomto článku neospravedlňuje nebo nečiní jinak oxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxx xxstávají trestné podle takového práva.
(pozn. autorů: Čtvrtý odstavec výslovně deklaruje, že poukazem na Všeobecnou úmluvu o mezinárodním terorismu xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxktu, zejména pravidla použitelná na oprávněné činy podle mezinárodního humanitárního práva."
(pozn. autorů: Pátý odstavec obrací pozornost k obdobx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxecné úmluvě o mezinárodním terorismu; ustanovení tedy jasně rozlišuje mezi aplikací zejména mezinárodního humanitárního práva a Všeobecné úmluvy o xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxt Úmluvu o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadel (Tokijská úmluva), Úmluvu o potlačení nezákonného zmocnění se letadel (Haxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxzení a trestání zločinů proti mezinárodně chráněných osobám, Mezinárodní úmluvu o potlačování teroristických bombových útoků a Mezinárodní úmluvu x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxl otevřen k podpisu dne 22.10.2015 v Rize. Lze konstatovat, že i přes četnost mezinárodních dokumentů dosud chybí bližší úprava některých témat, např. xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí teroristických aktivit.
Liší se též náhled na to, zda pokládat terorismus spíše za soubor kriminálních aktů (a přistupovat k němu v podstatě jako kx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxích znamená použití odlišných prostředků včetně vojenských. Řešení přetrvávajících názorových rozdílů v otázce definice terorismu nelze spolehlixx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xe terorismus není fenoménem, který je spojen pouze s nestátními aktéry, tj. že státy samotné se mohou dopouštět teroristických činů. Řečené se projevuxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx x xxx xxločin rozvracení republiky), § 311 (teroristický útok) a § 312 (teror), které mají společné, že zakotvují trestné činy, jejichž objektem je zájem na xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxektem § 311 tr. zákoníku je ochrana základních ústavních principů České republiky, její samostatnost, současně i životy a zdraví a nerušený život obyxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xpolečnosti, před jejich poškozováním nejzávažnějšími protispolečenskými činy namířenými proti životu a zdraví jednotlivců i celých skupin obyvatxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxomických funkcí a na zajištění její samostatnosti. Ochranu na úrovni ochrany orgánů veřejné moci poskytuje toto ustanovení i mezinárodním organizacxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxlených hodnot. Objektem § 312 tr. zákoníku je ochrana ústavního zřízení a ochrana lidského života. (Draštík, 2015, s. 2521-2538).
Zákonem č. 455/xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních). Cílem novely, která implementovala (s jixxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx15, s. 16-23), bylo zejména dosažení snazší postižitelnosti jednání směřující k podpoře a propagaci terorismu. Trestní zákoník je doplněn o pojmy texxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxm znění si novela zvolila cestu kazuistického vymezení skutkových podstat, viz § 312a - účast na teroristické skupině, § 312d - financování terorismxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxí o účinné lítosti vztahující se k trestnému činu účasti na teroristické skupině podle § 312a a dále v § 312c obsažený institut beztrestnost agenta). Dxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx x x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Novela změnila zákonné znaky trestného činu teroristického útoku (§ 311 odst. 1 tr. zákoníku). Doxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxstné činy podle § 312a, § 312d, § 312e a § 312f tr. zákoníku a dále v § 88 odst. 2 tr. řádu výjimka z informování odposlechem telekomunikačního provozu doxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxoby zvláštní formou organizované zločinecké skupiny dle § 129 tr. zákoníku) je společenství nejméně tří trestně odpovědných osob, které má trvalejší xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxhání trestného činu vlastizrady spáchané formou teroristického útoku nebo teroru (§ 309) (nikoliv však formou rozvracení republiky dle § 310 ani sabxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxa a člen teroristické skupiny. Terorista je pachatelem trestného činu (§ 22), tj. trestně odpovědná osoba, která svým jednáním naplnila znaky skutkovx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xejí činnosti, člen teroristické skupiny však nemusí být z hlediska trestního zákoníku terorista.
Některé státy zvolily metodu vytvoření kvalifxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx x x xxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxtiteroristický zákon ukládá prokurátorovi, aby dokázal, že teroristický čin byl spáchán zcela nebo z části z politických, náboženských nebo ideologxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxje definici terorismu, avšak ESLP v podstatě vyvinul koncept terorismu vycházející ze dvou komponent. xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxfinice terorismu není nezbytná pro vedení či usnadnění vedení soudních řízení.
ESLP v rozsudku ve věci Fox, Campbell a Hartley proti Spojenému králxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxčném zájmu a ochranou lidských práv je inherentní systému Úmluvy. V souladu s tím ESLP bude brát v potaz zvláštní povahu zločinu teroru a požadavky na vypxxxxxxx xx x xxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx ESLP uznává možnost přizpůsobení pravidel judikaturní cestou.
ESLP v rozsudku ve věci Klass a další proti Spolkové republice Německo, stížnost č. xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxd, vědom si nebezpečí, že takový zákon (pozn.: novelizovaný čl. 10 odst. 2 Základního zákona a zákon ze 13. srpna 1968 o omezení tajemství korespondencex xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xovorů; dotčená osoba o zahájeném sledování nebyla informována; rozhodnutí o sledování nebylo napadnutelné v rámci soudního řízení, nýbrž kontrolu pxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xebo dokonce zničení demokracie na podkladě její (domnělé) obrany, potvrzuje, že smluvní státy nemohou ve jménu boje proti špionáži a terorismu přijmoxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxřelým z terorismu. ESLP ve věci McCann a další proti Spojenému království, stížnost č. 18984/91 konstatoval, že existence hrozby terorismu nebo skutexxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xde o běžnou trestnou činnost.
Srovnatelnou problematikou použití smrtící síly ze strany vykonavatelů veřejné moci se zabývají rozsudek ve věci Adxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xx xxxx rozsudek ve věci Kitanovski proti bývalé jugoslávské republice Makedonie, stížnost č. 15191/12, § 52 až 57, a rozsudek ve věci Haász a Szabó proti Maďarxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx Z hlediska práva hmotného je nutné se zabývat všemi okolnostmi případu, a to jak skutkovými (okolnosti vedoucí k incidentu, jeho souvislosti, otázka pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxětný právní rámec). Posléze jmenovaná komponenta zahrnuje zejména právo na účinné vyšetřování. Obdobnou problematikou se zabýval Nejvyšší soud (NS x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx x
xxx
xx
xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xmezení; v první řadě je třeba se soustředit k čl. 3 třetí Ženevské úmluvy, který zakazuje usmrcení osob, které se přímo neúčastní nepřátelství (noncombxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx jakoukoliv jinou příčinou (srov. též Římský statut Mezinárodního trestního soudu).
Fenoménem vystupujícím do popředí v souvislosti s bojem protx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxku předmět odborných diskuzí, neboť se odchyluje od klasické dichotomie civilista - kombatant. V tomto směru stojí za připomenutí rozhodnutí Nejvyššxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxá jako preventivní útoky (tedy targeted killing) proti členům teroristických organizací neodporuje mezinárodnímu právu. Teroristé nejsou
kombataxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxjvyšší soud současně vymezil podmínky, za nichž jsou tyto zásahy ze strany izraelských bezpečnostních složek přípustné (zejména opodstatněnost tétx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxamy došlo k rozšíření praxe používání bezpilotních letounů k útokům na teroristické bojovníky a další cíle) pak vychází rozhodnutí Nejvyššího soudu vx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx němž se - jak žalobce správně předpokládal - nacházel. Nejvyšší soud žalobu zamítl s vysvětlením (navazujícím na vlastní starší
judikát
Johnson protx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxjící se vojenských záležitostí. Jak nedvojznačně prohlásil americký státní zástupce Eric Holder: "Musíme učinit kroky, abychom je (teroristy) zastxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx (Holder, 2012).
V právu Spojených států amerických představují významné judikáty k pojmu "nezákonný kombatant" rozsudky Nejvyššího soudu USA ve xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxde o vlastní území USA, nýbrž Kuby, byť pod kontrolou USA. Pojem nepřátelský kombatant (za něž byly americkými orgány označeny zadržení bojovníci Talixxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxfeld proti Padilla (rozsudek řešil otázku pravomoci zadržovat ve vojenské vazbě občany USA zadržené na půdě USA, bývá kritizován pro jednostrannou akxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxozsudek konstatoval, že USA vykonávají účinnou kontrolu nad uvedenou základnou, proto musí být zde zadržovaným xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxl najevo, že i občany USA lze zadržovat - na základně Guantánamo - coby nezákonné kombatanty, avšak mají možnost domáhat se soudního přezkumu tohoto zadxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxímu právu, přičemž aplikovatelné je mezinárodní humanitární právo týkající se válečných zajatců; jiné těmto osobám příznivější prameny včetně MPOPx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxzeného (srov. rozsudek ve věci Chahal proti Spojenému království, stížnost č. 22414/93, odst. 80). K obdobným závěrům dospěl ESLP též v rozsudku velkéxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxrzní otázkou, zda by se v některých zcela krajních případech (srov. kupř. tzv. scénář tikající bomby) v praxi mohl uplatnit čl. 62 písm. g) Ústavy, dle ktxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo; nelze však přehlížet ani mezinárodněprávní rovinu tohotx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxekty imunity a nedotknutelnosti jsou nicméně v mezinárodním právu jednoznačně vyřešené. Ze související judikatury lze jmenovat např. rozhodnutí Mexxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xSLP zkoumá otázky preventivní
detence
osob podezřelých z terorismu (rozsudek ve věci Lawless proti Irsku, stížnost č. 332/57), preventivní
detence
xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x022/77, č. 8025/77 a č. 8027/77) a přístup osob zadržených podle protiteroristické legislativy k soudu (rozhodnutí ve věci Brogan a ostatní proti Spojxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxost č. 22678/93), veřejnost soudních řízení vedených proti osobám obviněným z terorismu (rozsudek ve věci Tinnelly Sons Ltd a další a McElduff a další pxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxému království, stížnost č. 18731/91). Další problém představuje přístup k právní pomoci (rozsudek ve věci Magee proti Spojenému království, stížnoxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxterých politických stran do médií (rozhodnutí Komise o nepřijatelnosti ve věci Purcell a další proti Irsku, stížnost č. 15404/89).
xxx x xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoliv státu, ať jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Spojených národů.
Pokud jde o zákaz poxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx-li k ozbrojenému útoku proti některému členu Spojených národů, nic v této Chartě není na překážku přirozenému právu na individuální nebo kolektivní sxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx sebeobrany, oznámí se ihned Radě bezpečnosti a nedotýkají se nikterak touto chartou stanovené pravomoci a odpovědnosti Rady bezpečnosti, aby kdykolxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xbsolutně, přičemž se vyvíjí náhled mezinárodního práva na otázku použití síly pro seobeobranu (včetně otázky preemptivní války, která má historický xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxov. koncept Responsibility to Protect (R2P) zabývající se možností států, resp. mezinárodního společenství intervenovat kvůli ochraně před mezináxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxna jako válčící strana (belligerent). Nelze nicméně přehlédnout, že v souvislosti s teroristickými útoky této organizace byl poprvé aktivován čl. 5 Sxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx přičemž bližším rozborem jeho přičitatelnosti státu se nezbývala. Tento přístup nicméně není překvapivý vzhledem k nedostatku informací, které bylx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxé důvody, proč by mělo být mezinárodní humanitární právo vztaženo na válku proti terorismu. Jde zejména o otázku aplikovatelnosti společného čl. 3 Ženxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxoval i soudce zpravodaj John P. Stevens ve věci Hamdan proti Rumsfeld), pak jsou bojovníci v dosahu čl. 4 třetí Ženevské úmluvy nebo čl. 43 až 45 Protokolu xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xorušení mezinárodního humanitárního práva, především porušení Ženevských úmluv a jejich Dodatkových protokolů.
XI.4 Vyhlášení válečného stavu x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxčást "války proti terorismu") nebyl na území ČR vyhlášen válečný stav. Lze přitom souhlasit s Monikou Popenkovou, která v souvislosti s vysláním jednoxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xálečného stavu a uvedla důvody, proč nemá být v daném případě vyhlášen Ústavou předjímaný válečný stav:
xxx
xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxního práva;
2.
Vyhlášení válečného stavu Českou republikou je opatřením s dopady především pro úpravu právních poměrů na území ČR a situace nevyžaxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xerorismem na území ČR by mohl být vyhlášen v případě, že by terorismus proti ČR nebo spojenecké zemi (ve smyslu společné obrany) byl masivních rozměrů a bxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxých protostátů (naposledy především tzv. Islámského státu) (Lia, 2015) se autoři tohoto komentáře kloní k názoru, že by k vyhlášení válečného stavu dlx xxx xx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx
xx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xe strany ČR anebo mezinárodním společenstvím. Není vyloučeno shledat určitý historický předobraz v tzv. první berberské válce (1801-1805) vedené Spxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxho. Ani zde nedošlo k formální deklaraci války ze strany Kongresu, nicméně konflikt byl ukončen uzavřením mírové smlouvy (což v případě teroristickýcx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxly extenzívnímu výkladu pojmu ozbrojený útok podle čl. 51 Charty OSN, přičemž míra propojení Al Kájdy s Tálibánem (tj. hnutím tehdy kontrolujícím státxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxx xxx xxxk předznamenávající uplatnění práva na sebeobranu přičitatelný (v tradičním pojetí) státu či je akceptovatelný i výklad extenzívnější, a to zejména xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx kvalifikovanou nečinností, a to před činem nebo po něm, např. bráněním ve vyšetřování či postihu apod.), čímž jej
de facto
schvaluje. Autoři komentářx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxeré mohou i útoky nestátních aktérů způsobit. Článek 51 Charty OSN neodkazuje výslovně na stát coby subjekt ozbrojeného útoku (protichůdný závěr nelzx xxxxxxx xxx x xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxsti OSN v zásadě uznala právo USA na sebeobranu, byť v rezoluci č. 1368 (2001) neoznačila tyto teroristické akce výslovně za ozbrojený útok podle tohoto xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx-li o donucení mezinárodním společenstvím zejména podle čl. 39 a čl. 42 Charty OSN) se pro zásah proti cílům spojených s terorismem na území jiných států xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxán v obecné diskusi i v odborné sféře, aniž by byla jasným způsobem právně upravena, je kybernetická válka. Použití tohoto pojmu jednotlivými autory je xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx: "Použití počítačů a Internetu k vedení války v kybernetickém prostoru. Soubor rozsáhlých, často politicky či strategicky motivovaných, souvisejíxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxrnetická válka by měla být vedena státem, což uvádějí někteří jiní autoři (i z hlediska odlišení od kybernetického terorismu) (Mrázek, 2014, s. 537-53xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx i sama o sobě. Kyberprostor je chápán jako tzv. pátá doména vedení vojenských operací, vedle souše, moře, vzduchu a vesmíru (Bastl, Gruberová, 2013). V xxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxného stavu dle Ústavy a ústavního zákona o bezpečnosti ČR by rozsáhlé kybernetické útoky vedené státním či silným
de facto
státním aktérem proti ČR nexx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxlášení stavu ohrožení státu). Severoatlantická aliance se v roce 2016 shodla na tom, že NATO bude hledět na útoky proti svým členům v kyberprostoru jako xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx6). Rovněž zde je patrný evolutivní výklad mezinárodní smlouvy, kdy není určující forma provedení útoku (např. fyzický či elektronický útok na počítaxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx
x xxxxxx
xxxxxxxuje vyhlášení některého z mimořádných stavů v ČR.
Ne zcela jasně je z hlediska práva v ČR ošetřeno použití odvetných kybernetických opatření, protoxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x017, s. 99-100). Nejedná se přitom o právem upravenou možnost vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky dle čl. 43 Ústavy. V soxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxislativu (Procházka, 2017, s. 100). Objevují se i návrhy na úpravu schvalování ofenzivních kybernetických operací vládou s možností následného zrušxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xé doby zásadními proměnami, zvláště poté, co byla jako hybridní válka ze strany západních politiků, médií a expertů označena ruská aktivita v rámci konxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxada Bechná a Peter Števkov definovat následovně: "Hybridní válka je ozbrojený konflikt vedený kombinací nevojenských a vojenských prostředků s cílex xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxvní roli při dosažení cílů války hrají nevojenské prostředky v podobě psychologických operací a propagandy, ekonomických sankcí, embarg, kriminálnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxidelnými silami kombinujícími symetrické a asymetrické způsoby vedení bojové činnosti proti celé" (Kříž, Bechná, Števkov, 2016, s. 10-11). K předchxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xýše uvedeném pojetí není novým fenoménem. Počátky konceptu hybridní (nebo rovněž nelineární) války bývají v médiích často, byť dosti nepřesně, spojoxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxov, 2013). Nicméně "současné vzájemné propojení propagandy, rozvracení, energetické manipulace, povstaleckých, polovojenských, špionážních a dxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x016, s. 24).
Hybridní válka je přitom pojmem, který je vhodné používat pro výrazně vyhrocené užití výše uvedených nástrojů a prostředků ve fázi konexxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxidní válčení, který je chápán jako jeden ze způsobů vedení operací. Podle Bezpečnostní strategie ČR hybridní válčení kombinuje "konvenční i nekonvenxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxky, politický a ekonomický nátlak, vysílání neoznačených příslušníků ozbrojených sil)". Pro souhrn jednotlivých výše zmíněných forem působení je mxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxpaň. S těmito pojmy pracoval i Audit národní bezpečnosti, který k hybridní kampani uvedl: "Hybridní kampaň může propojovat řadu klasických nástrojů z xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xolitické reprezentace;
I) informace - sdělovací prostředky, sociální sítě a jiné prostředky šíření informací, jejich manipulativní využití, dexxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xi přímo bojové použití xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxu ekonomické povahy (uvalení cla, embarga, odepření dodávek surovin či energie, zákaz používání dopravní nebo přepravní cesty, destabilizace klíčoxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxčních institucí;
I) zpravodajství - aktivity zpravodajských služeb, špionáž, získávaní spolupracovníků (zejména státních či politických činixxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxty společenského uspořádání, např. podněcování nepokojů v napadené zemi s využitím etnických, náboženských či sociálních dělících linií ve společnxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxstavení ve vztahu k výše uvedeným nástrojům má kybernetický prostor - představuje prostředí, kde se jednotlivé dimenze moci prolínají, a jeho význam pxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxonné či představovat hrozbu samy o sobě; nebezpečí spočívá právě v jejich sofistikované kombinaci, která současně usiluje o zastření pravého účelu jexxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxations for Latvian Defense Policy Janise Berzinše, kterou sepsal výkonný ředitel Střediska bezpečnostního a strategického výzkumu lotyšské Národnx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xx xxímého ničení k přímému ovlivňování,
2.
od přímého zničení nepřítele k jeho vnitřnímu rozkladu,
3.
od války se zbraněmi a technologiemi ke kultxxxx xxxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxxxx xxD) bojiště k informačně-psychologickému vedení války a válce "vjemů",
6.
od přímého boje k bezkontaktní válce,
7.
od lineární a lineárně členxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx
xx
xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxkých, ekonomických, informačních, technologických a ekologických kampaní,
10.
od války časově omezené ke stavu permanentní války jako přirozexx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx být rozděleny následovně:
První fáze - nevojenské asymetrické vedení války (zahrnující informační, morální, psychologická, ideologická, diplxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx x speciální operace za účelem oklamání politických a vojenských představitelů koordinovanými opatřeními, prostřednictvím diplomatických kanálů, xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
Třetí fáze - zastrašování, klamání a podplácení vládních a vojenských představitelů, s cílem přimět je, aby přestali plnit své služební povinnostix
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xgresora a eskalací podvratné činnosti.
Pátá fáze - zřízení bezletových zón nad zemí, která má být napadena, vyhlášení blokády a masové využití soukxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxřítku předchází průzkum a podvratná činnost, tj. všechny typy, formy, metody operací, včetně operací speciálních jednotek, operací ve vesmíru, rádixxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xílených informací, elektronický boj, letecké a kosmické operace, nepřetržité letecké zastrašování v součinnosti s použitím vysoce přesných zbraňoxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxaní).
Osmá fáze - umlčení zbývajících míst odporu a zničení zbytků nepřátelských uskupení, prostřednictvím speciálních operací vedených průzkuxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxředěná na zničení jednotek obránce, který klade stále odpor; zasazení výsadkových jednotek, které mají za úkol obklíčit body odporu; vyčišťovací opexxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxjších geografických i společenských podmínkách. Každá hybridní válka má svoje specifika a nelze očekávat, že v praxi bude postup kopírovat výše popsaxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxní je totiž předpoklad, že protivník je adaptován na "klasické" vojenské zastrašování a "standardní" vojenské operace (připravuje se "na minulou válxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxch, včetně čl. 5 Severoatlantické smlouvy, jde-li o členský stát NATO), podobně jako imunitní systém nedokáže včas rozpoznat některé jemu dosud neznáxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxých států (a to "na míru" jejich podmínkám), jejich efektivita se tím pravděpodobně sníží. Významné preventivní faktory představují existence důvěrx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxě státu (a to jak v rovině osobní účasti, tak i ve formě financování nutných veřejných výdajů).
V případě vyhrocení hybridní kampaně s dopady na ČR přexxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxozději ve čtvrté fázi a válečný stav na pomezí fáze páté a šesté.
Přes existenci "inovativních" způsobů vedení boje lze konstatovat, že válečný stav xx xxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx ale např. o vyslání diverzních jednotek cizího státu k podpoře domácích protivládních polovojenských uskupení bojujících proti legitimní státní moxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxojený útok považovat i vyslání státem nebo jménem něj ozbrojených band, skupin, nepravidelných ozbrojených sil či žoldnéřů, dosahuje-li jejich účasx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxtit princip proporcionality a válečný stav by měl být vyhlášen jako
ultima ratio
pouze tehdy, pokud k dosažení cíle nepostačuje méně intenzivní opatřxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxorie akumulace událostí (accumulation of events theory). Z ní vyplývá, že zatímco jednotlivé útoky (např. teroristická kampaň nebo akce vedené v rámcx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xení všeobecně přijímaná (a to ani na půdě Mezinárodního soudního dvora, srov. rozhodnutí ve věci Demokratická republika Kongo proti Belgii; obecně naxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxní práva na sebeobranu. Je samozřejmé, že vyhlášení válečného stavu není toliko odbornou právní otázkou, ale především otázkou politickou, xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx x xxvažnými následky na společnost. Dlužno dodat, že z hlediska
ex ante
a
pro futuro
rozhodování o vyhlášení válečného stavu nelze za obecně použitelné kxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxt) na mezistátním základě (state-based) definuje jako spornou neslučitelnost týkající se vlády a/nebo území, kde dochází k použití ozbrojených sil mxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxelated deaths) v jednom kalendářním roce. Databáze rozlišuje menší ozbrojený konflikt (Minor) s alespoň 25 a méně než 1000 obětmi v kalendářním roce a vxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxh práv a svobod v období mimořádných (krizových) stavů
V ČR může k přípustnému omezení práva nebo svobody na základě judikatury Ústavního soudu ČR, ktxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxě zmocňuje zákonodárce, aby za určitých podmínek, resp. z hlediska ústavně vymezených cílů, zákonem základní právo či svobodu omezil (čl. 12 odst. 3, čxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxemné kolizi základních práv a svobod nebo ke kolizi základního práva s jinou ústavně chráněnou hodnotou (veřejný statek)" (Suchánek, 2002, s. 67).
Sucxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xolize
v kontextu čl. 4 Listiny. Dále to mimo jiné dle něj může být z důvodů:
"1.
Bezpečnosti (příp. též ochrany) státu (svoboda pohybu a pobytu, čl. 1x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx 27 odst. 3);
2.
Odvracení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku (nedotknutelnost obydlí - čl. 12 odst. 3) či jejich ochrany (právo projxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxí (ochrany) veřejného pořádku (svoboda pohybu a pobytu, čl. 14 odst. 3, shromažďovací právo - čl. 19 odst. 2, právo koaliční - čl. 27 odst. 3);
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxvo projevovat své náboženství či víru - čl. 16 odst. 4, právo shromažďovací - čl. 19 odst. 2) či ochrany veřejného zdraví (svoboda projevu a právo na inforxxxx x xxx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xl. 11 odst. 3, svoboda pohybu a pobytu - čl. 14 odst. 3)" (Suchánek, 2002, s. 71).
U všech omezení přitom musí jít o taková, která jsou v demokratixxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xstavní zákon o bezpečnosti ČR, prováděcími zákony i rozhodovací praxí (Suchánek, 2002, s. 71-72). Od těchto Suchánkem popsaných omezení je nutné rozlxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x omezení základních práv v době nouzového stavu, ale v žádné své části v podstatě nerozšiřuje možnosti omezení základních nad rámec Listiny.
Níže koxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx") musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se uxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xezpečnosti ČR postrádají. Vaníček považuje za ústavněprávní zmocnění čl. 3 odst. 2 úst. zák. o bezpečnosti ČR, které zakotvuje občanskou povinnost poxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xe pravdou, že toto ustanovení musí splňovat zejména obecné požadavky na obsah právního předpisu plynoucí ze zásady demokratického právního státu podxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxvance dodržování lidskoprávních standardů u prováděcích aktů. V této souvislosti stojí za zdůraznění instruktivní argumentace k testu proporcionaxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx soudu (Pl. ÚS 41/02, č. 10/2004 Sb. n. u. US).
XIV.1 Mezinárodněprávní normy obsahující derogační klauzule
Samotná existence mimořádných stavů, xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xčetně mezinárodních smluv o lidských právech. Jak konstatuje Veronika Bílková, derogační klausule nejsou obsaženy ve všech lidskoprávních instrumxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxu ale totožné. Mezi tyto podmínky se řadí mimořádnost situace, nezbytnost a přiměřenost opatření, slučitelnost s jinými závazky podle mezinárodního xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx x liší se také míra, v jaké jejich
derogace
naplňují stanovené podmínky legality" (Bílková, Kysela, Šturma a kol., 2016, s. 100).
Mezinárodněprávnx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx002 Sb. n. u. US).
Mezi mezinárodněprávní normy patří především MPOPP (derogační
klauzule
je obsažena v čl. 4) a Úmluva (obecně čl. 15 a dále omezuxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx xx xxx x xxxxx xx xxx x xxxxx xx xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x x x xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx předeslat, že české ústavní právo v některých případech poskytuje vyšší úroveň ochrany lidských práv než mezinárodněprávní dokumenty. V případě, že xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxký, 2008, s. 421).
Problémem nicméně zůstává, zda by tato změna obstála z hlediska judikatury Ústavního soudu, která je obecně založena na myšlencex xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx803/94, a rozsudek ve věci Hénaf proti Francii, stížnost č. 65436/01). Jak Ústavní soud konstatoval v usnesení I. ÚS 3271/13, přísnost testu proporcioxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx práv, případně veřejného dobra, řídí příkazem k optimalizaci, tj. postulátem minimalizace omezení základního práva a svobody. Jeho obsahem je požadxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxmínkou konečného rozhodnutí rovněž využití všech možností minimalizace zásahu do jednoho z nich (nález Pl. ÚS 78/06, č. 162/2007 Sb. n. u. US). Z řečenéxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx poměrů. Je však třeba mít i za těchto mimořádných stavů na paměti, že nález Ústavního soudu (IV. ÚS 412/04, č. 223/2005 Sb. n. u. US) konstatoval (se zřetexxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xR. Jednotlivec je východiskem státu."
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x Americké úmluvě o lidských právech, poté dvěma pramenům, které ji nezahrnují, konkrétně Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociálních a kulturníxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxch skupin odborníků. Posléze se komentář zevrubněji zabývá postupy a jejich limity při derogaci.
Nutno předeslat, že
derogace
bývá srovnávána s kxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxa povahy (
derogace
má povahu obecnou, zatímco krajní nouze konkrétní), účinků (
pro futuro
, resp. v případě krajní nouze
in casu
) a zachování závazku (x xxxxxxx
xxxxxxxx
xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxí zásady ochrany civilních obyvatel v ozbrojeném konfliktu z 9.12.1970 deklarovala, že základní lidská práva, jak byla uznána mezinárodním právem a vxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxska lidskoprávních standardů v období ozbrojeného konfliktu dochází.
Jak uvádí MPOPP ve zmíněném čl. 4.: "Je-li za mimořádné situace, která je úřxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx vyžádají potřeby takové situace za podmínky, že tato opatření nejsou v rozporu s jejich jinými závazky podle mezinárodního práva a neznamenají diskrixxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxosti ve vztahu k němu, dochází nicméně k suspendování (pozastavení účinnosti) některých ustanovení. Po skončení (popř. zmírnění) výjimečného stavu xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxajícím v ochraně právního státu a v návratu k původním lidskoprávním standardům. Současně je však třeba uznat, že praxe krizových stavů se od tohoto vymxxxxx xxxxxxxxx
x xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu; zvláště nebude nikdo bez svého svobodného souhlasu podrobován lékařským nxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x x x xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x nevolnictví), čl. 11 (nikdo nebude uvězněn pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku), čl. 15 (nikdo nesmí být potrestán za čin, který nebyl tresxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxrý v době, kdy byl spáchán, byl trestný podle obecných právních zásad uznávaných společenstvím národů), čl. 16 (každý má právo na to, aby byla všude uznáxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx náboženství nebo víru podle vlastní volby a svobodu projevovat své náboženství nebo víru sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, prováděxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxvat nebo přijmout náboženství nebo víru podle své vlastní volby).
Podle čl. 4 odst. 3 MPOPP každý stát, který je smluvní stranou MPOPP, požívající pxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxrany MPOPP, o ustanoveních, od nichž se odchýlil a o důvodech, které ho k tomu vedly. Další sdělení učiní stejnou cestou ke dni, kdy toto opatření skončí.
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxce platí, že v případě války nebo jiného veřejného ohrožení státní existence může každá Vysoká smluvní strana přijmout opatření směřující k odstoupenx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxy podle mezinárodního práva. Pojem odstoupení je poněkud zavádějící, protože jde o toliko pozastavení účinnosti (suspendování). Smluvní strana je sxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxh z dovolených válečných činů, a čl. 3 (zákaz mučení), čl. 4 odst. 1 (zákaz otroctví a nevolnictví) a čl. 7 (uložení trestu jen na základě zákona). Ve třetíx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxy Evropy o opatřeních, která přijala, a o jejich důvodech. Generálního tajemníka Rady Evropy bude rovněž informovat o tom, kdy tato opatření pozbyla plxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx xx xxx x xxst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 Úmluvy a v čl. 2 odst. 3 Protokolu č. 4 k Úmluvě.
Americká úmluva o lidských právech se problematikou oxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxosti, která ohrožuje nezávislost nebo bezpečnost státu smluvní strany, může tato strana přijmout opatření, v rozsahu a po dobu nezbytně vyžadovanou xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx jinými závazky podle mezinárodního práva a neznamenají diskriminaci na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství nebo sociálního půvxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xčl. 4), právo na lidské zacházení (čl. 5), zákaz otroctví (čl. 6), princip legality a zákaz retroaktivity (čl. 9), svoboda svědomí a náboženství (čl. 12xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx nezbytné pro ochranu těchto práv.
Třetí odstavec stanoví, že každá smluvní strana požívající práva ve smyslu odst. 1 tohoto článku, okamžitě uvědoxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxé ho k tomu vedly, a o dni, kdy toto opatření skončí.
Výkladová praxe Meziamerické komise pro lidská práva je nicméně poměrně nejednotná, například vx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxximu Americké úmluvy o lidských právech mezinárodním humanitárním právem (tedy v zásadě standardem nižším), zatímco ve věci Salas a další proti Spojenxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxhující derogační klauzule
Derogační
klauzule
nenajdeme ve Všeobecné deklaraci lidských práv (která není závaznou mezinárodní smlouvou, nicménx xxxxxxxx xxxx xx x xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxných práv (Mezinárodní úmluva o potlačení všech forem rasové diskriminace z roku 1965 se vztahuje i na období ozbrojených konfliktů, což potvrdil Mezixxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxzu mučení a jiného nelidského a ponižujícího zacházení a trestání z roku 1984 a Mezinárodní úmluvy o ochraně všech osob před nuceným zmizením z roku 2007xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxt výkladem závazku k postupnému dosažení plného uskutečnění všech zde uznaných práv. (Bílková, Kysela, Šturma, 2016, s. 10 a 73). Derogační klauzuli nxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxující na prioritu národní úpravy (tzv. clawback clauses) (Bílková, Kysela, Šturma, 2016, s. 74).
Derogační
klauzule
není obsažena ani v Listině Exx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx. Respektují proto práva, dodržují zásady a podporují jejich uplatňování v souladu se svými pravomocemi, při zachování mezí pravomocí, které jsou Unix xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx pro Unii, ani nemění pravomoc a úkoly stanovené ve Smlouvách.
Z toho vyplývá, že rozsah uplatnění Listiny EU je užší než v případě Úmluvy, a tedy je i nxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xnie ctí rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetnx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxho pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu. Hlava V SFEU se týká prxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxného pořádku a ochranu vnitřní bezpečnosti. Z dalších ustanovení omezujících možnosti působení Evropské unie na poli bezpečnosti lze jmenovat čl. 84 xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxů v oblasti předcházení trestné činnosti, (avšak) s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.
Na druhou stranu, na bázi Evropskýxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxsmu. Ve stručnosti lze rekapitulovat, že počátky spolupráce se datují do roku 1976, kdy byla zřízena platforma TREVI fungující na mezivládním základěx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxm právu nalezla spolupráce v oblasti boje proti terorismu až Maastrichtskou smlouvou, jíž byl rovněž ustaven Evropský policejní úřad (Europol), jehox xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxce La Gomera (1995) a k dalšímu prohlubování spolupráce došlo v závěru 90. let 20. století na základě tzv. programu z Tampere a Haagskému programu. V návaxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxilní obrany a v rámci Europolu došlo ke vzniku European Counter-Terrorism Task Force (předchůdce Evropského protiteroristického centra) a řady specxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxvující tzv. evropský seznam teroristických organizací. Zásadní význam lze přikládat rámcovému rozhodnutí Rady 2002/475/JVV o boji proti terorismu xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxou pod č. 537/2004 Sb.) a (v obecnější rovině) rámcovému rozhodnutí Rady 2002/584/SVV o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxiteroristického koordinátora EU a došlo též k přijetí Strategie Evropské unie pro boj proti terorismu (prosinec 2005), na níž navazují kupř. Strategix xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxnné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti, jakož i nexxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxlidarity, která se týká vzájemné pomoci členských států v případě teroristického útoku. Byla též uzavřena dohoda (2010) mezi Evropskou unií a Spojenýxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxského protiteroristického centra (ECTC), jehož činnost je nicméně limitována pravomocemi EU, v důsledku čehož spolupráce probíhá zejména formou výxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxzpečného obsahu na internetu (Internet Referral Unit - IRU). Tato omezení daná primárním právem EU nicméně nejsou zásadní překážkou, pokud jsou instixxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxionality
SDEU konstantně judikuje, že vnitrostátní právní úpravu, která nespadá do rámce práva Evropské unie, nemůže posoudit z hlediska Listiny xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x posledně jmenovaném rozsudku definoval podmínky, které je nutné zkoumat při posuzování otázky, zda v konkrétním případě existuje spojení mezi vnitrxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xa cíl provádět ustanovení unijního práva, jakou má tato právní úprava povahu, zda sleduje jiné cíle, než které zahrnuje unijní právo, i když může toto prxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xx xxlikovatelná, bude nutné provést test proporcionality.
Základní práva podle čl. 52 odst. 1 Listiny EU jsou omezitelná při splnění čtyř základních xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx práv a 4) přiměřenosti, která
expressis verbis
zahrnuje kritéria nezbytnosti a účelnosti (což znamená existenci vztahu mezi omezující zákonnou úprxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxěřováním v kolizi stojících cílů obecného zájmu, který uznává EU, ochraně práv a svobod osob, popřípadě i dalších hodnot relevantních pro primární práxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxých právních zásad Unie, vyžaduje, aby xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xolba mezi více přiměřenými opatřeními, je třeba zvolit nejméně omezující opatření a způsobené nevýhody nesmějí být nepřiměřené vzhledem ke sledovanxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx musí při vykonávání své posuzovací pravomoci, kromě hlavního cíle právního předpisu, plně zohledňovat dotčené zájmy. V rámci posouzení omezení spojxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxté hospodářské subjekty, nemůže mít výkon posuzovací pravomoci zákonodárce Unie zjevně méně přiměřené výsledky, než jsou výsledky jiných opatření, xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx x xxxx.
Test proporcionality je obsažený v řadě rozsudků SDEU týkajících se problematiky bezpečnosti. Velký senát SDEU ve svém rozsudku Digital Rights Ixxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxé výše uvedené úvahy je třeba mít za to, že unijní zákonodárce překročil přijetím uvedené směrnice meze, jež ukládá požadavek na dodržování zásady propxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x x x x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx
xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxe Department proti
Post
- och telestyrelsen a další (spojené věci C203/15 a C698/15), v odst. 94 uvedl, že v této souvislosti je třeba připomenout, že podxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxení zásady proporcionality mohou být omezení výkonu těchto práv a svobod zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a skutečně odpovídají cílům obecnéxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxsi a Căldăraru (C-404/15), v odstavci 101 konstatoval, že v tomto ohledu musí vykonávající justiční orgán respektovat požadavek na proporcionalitu sxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxkazu totiž nemůže být odůvodňováno ponechání dotyčné osoby ve vazbě bez časového omezení.
Vzpomenout lze též judikaturu k tzv. sankčním seznamům, xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx, s. 825-829).
Problematiky se týká též kupř.
judikatura
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxho senátu SDEU Spolková republika Německo proti B, D (spojené věci C57/09, C101/09).
Z ustanovení, která se zabývají problematikou omezení práv, lxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxchto práv stejné jako ty, které jim přikládá uvedená úmluva. Toto ustanovení nebrání tomu, aby právo Unie poskytovalo širší ochranu. V důsledku řečenéxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xožnosti derogace a aktuální příklady jejího uplatnění
Významnou rolí v souvislosti s interpretací možností
derogace
se vyznačují dokumenty vyprxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxích norem v období krizových stavů, které vypracovali v rámci Sdružení pro mezinárodní právo (International Law Association) odborníci pod vedením Sxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxtrná je návaznost dokumentu na zprávu vyhotovenou na půdě Subkomise Spojených národů pro prevenci diskriminace a ochranu menšin, nazývané podle franxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxé by měly být dodrženy s ohledem na vyhlášení, trvání a kontrolu krizového stavu. Druhá část se zabývá obecnými zásadami, které je třeba dodržovat, pokux xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx nederogovatelná práva a svobody, které nesmějí být pozastavena či omezena ani při krizovém stavu.)
Syrakuské zásady pro omezení a derogaci ustanoxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxo Mezinárodní výbor právníků (American Association for the International Commission of Jurists - AAICJ) s cílem vytvořit výkladovou pomůcku k této smxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxou vykonávány v právním vakuu. Jsou povoleny právem a jako takové jsou podřízeny obecně aplikovatelným právním zásadám. Podle odstavce 62 vyhlášení kxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxc, může ohrozit život státu. Vyhlášení krizového stavu a následné
derogace
závazků podle MPOPP, které nejsou provedeny v dobré víře, představují porxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxstriktivně. Tento odstavec odráží východisko, xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx zachován právní stát.
Derogace
představují povolené a omezené prerogativum, za účelem adekvátní odpovědi na ohrožení života státu. Stát, který přixxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xespektovat lidská práva za krizového stavu. Kladou si za cíl definovat podmínky, za nichž může dojít k jejich suspendování.
Syrakuské zásady zřetexxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxvní stát je oprávněn přijmout opatření derogující závazky podle MPOPP v souladu s jeho čl. 4 pouze tehdy, pokud čelí situaci výjimečného a skutečného nxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx na část, nebo na celé území státu a b) ohrožuje fyzickou integritu populace, politickou nezávislost nebo územní integritu státu nebo existenci nebo záxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxení a požadavků na ukončení krizového stavu (odst. 42-50). Obracejí pozornost k požadavku na časové ohraničení krizového stavu, což se projevuje nutnxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx skutková východiska tvrzená státem, který přistoupil k derogaci (odst. 57) a důraz na krátkodobou a omezenou povahu
derogace
(odst. 64).
Příkladxx
xxxxxxxx
xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxt. 3 Protiteroristického zákona (Antiterrorism, Crime and Security Act / ATCSA) z roku 2001. Tento zákon umožňoval potenciálně až na dobu neurčitou upxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxluvy vyhostit z důvodu nebezpečí mučení nebo podrobování nelidskému či ponižujícímu zacházení ve státě původu nebo proto, že nelze ustanovit zemi, dx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxrožení podle čl. 15 Úmluvy Spojené království oznámilo generálnímu tajemníkovi Rady Evropy dne 18.12.2001. Proti této derogaci se nicméně vyslovilx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xřijatá opatření mají reálný základ v teroristických útocích z 11.9.2001, avšak současně je označil za nepřiměřená.
Dne 5.6.2016 přistoupila k derxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx" a "protiteroristickou operací vedenou na území některých oblastí Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny". Tyto
notifikace
Ukrajina opakovaně potvrxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx útoky v Paříži ze dne 13.11.2015. Výjimečný stav byl ve Francii opakovaně prodloužen a k ukončení předmětných derogací došlo v listopadu 2017.
Turexxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxtýkáno opožděné předložení oznámení o derogaci, Turecko čelí kritice, že předmětný text nese znaky toliko politického prohlášení a postrádá právní oxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxního soudního dvora se opírá o Mezinárodní úmluvu o potlačování financování terorismu a Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx15, č. 8019/16, č. 70856/16, č. 38334/18 a č. 55855/18. S událostmi na Krymu a východě Ukrajiny souvisí též několik tisíc individuálních stížností, dalxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x svobod v období mimořádných (krizových) stavů; systematika vychází z koncepce formulované Olivierem de Schutterem (De Schutter, 2014, s. 583 a násl.xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x x xxxxxřádné situaci, za níž je ohrožený život národa", čl. 15 Úmluvy odkazuje na "válku nebo jiné veřejné ohrožení státní existence".
Syrakuské zásady uxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx") pouze tehdy, když čelí situaci výjimečného a skutečného nebo hrozícího nebezpečí, které ohrožuje život státu. Ohrožení života státu se vyznačuje txxx xxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxí celistvost státu nebo existenci či základní fungování institucí nezbytných pro zajištění a ochranu práv uznaných v MPOPP. Podle odst. 40 vnitřní konxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxují o tom, že krizový stav ohrožuje celou populaci, což je rozdíl oproti doslovnému znění čl. 4 MPOPP, který tuto podmínku nezahrnuje.
K otázce výklaxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx
xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xx xxxdé nepokoje (disturbance) nebo katastrofy se kvalifikují jako mimořádný (krizový) stav, který ohrožuje život státu, jak vyžaduje čl. 4 odst. 1 MPOPP. xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxdě čl. 4 a čl. 5 odst. 1 MPOPP, aby se zabránilo zneužívání krizových pravomocí státu. MPOPP vyžaduje, aby i během ozbrojeného konfliktu opatření, ktexx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xPOPP v jiných situacích, než za ozbrojeného konfliktu, měly by pečlivě posoudit důvody, respektive proč je takové opatření za daných okolností nezbyxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxých MPOPP, nebo jejichž vnitrostátní právo zřejmě umožňuje takovou odchylku v situacích, na které se nevztahuje čl. 4 MPOPP.
Interpretace
čl. 15 Úxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxs proti Irsku (č. 3), stížnost č. 332/57:
Z hlediska úpravy problematiky krizových stavů Úmluvou je významný rozsudek ESLP ve věci Lawless proti Irsxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx v této věci, která zároveň bývá označována za první mezinárodní soudní řízení jednotlivce přímo proti státu.
Pokud jde o východiska případu, Gerarx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xx xxx12.1957 bez trestního obvinění zadržován. Dne 20.7.1957 irský ministr zahraničních věcí učinil oznámení generálnímu tajemníkovi Rady Evropy o opatxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxení závazků xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxících z derogační
klauzule
. Irská vláda argumentovala, že pokud byly využity dispozice čl. 15 Úmluvy, pak je na uvážení státu, aby určil, jaká opatření xxxx xxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxy byly naplněny. Soud tedy dal najevo, že hodlá přezkoumávat i to, zda existoval krizový stav (ve smyslu "veřejného ohrožení státní existence") a zda bxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxné závěry považovat za poměrně radikální.
ESLP se (v rozsudku ze dne 1.7.1961) dále zabýval otázkou, za jakých podmínek je možné k derogaci přistoupxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxje na mimořádnou krizovou situaci nebo mimořádné události, které postihují celou populaci a představují hrozbu pro organizovaný život společenstvíx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxo rámce. Závěr o veřejném ohrožení státní existence vláda Irska dovodila ze spojení několika faktorů. V první řadě, z existence tajné armády zabývajícx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxo území státu, čímž vážně ohrožuje vztahy Irské republiky se svými sousedy. Za třetí, ze setrvalého a znepokojujícího nárůstu teroristických aktivit xx xxxxxx xxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxelo na území Severního Irska, a nikoliv Irska. Života obyvatel Irska se působení Irské republikánské armády dotýkalo jen okrajově. Je ale pravdou, že bx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxretickou možnost, nikoliv bezprostřední a aktuální hrozbu.
Je tedy patrné, že soud uznal široký prostor pro uvážení smluvnímu státu ohledně vyhodxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx pro uvážení či posuzovací volnosti) byla poprvé výslovně formulována ve zprávě EKLP ze dne 26.9.1959 k tzv. prvnímu kyperskému případu (rozhodnutí EKxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxstenci veřejného ohrožení státní existence, která podle čl. 15 Úmluvy Vysoké smluvní straně umožňuje přijmout opatření k odstoupení od závazků. Dálx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xd závazků". EKLP dále uvedla, že je povolána k tomu hodnotit, zda opatření přijatá Vysokou smluvní stranou s poukazem na čl. xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xozsahu odstoupení odpovídajícímu požadavku, aby bylo přísně vyžadované naléhavostí situace.
Ve věci Lawless proti Irsku EKLP již ve zprávě ze dne xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxžadované" naléhavostí situace, ale rovněž při posouzení, zda veřejné ohrožení státní existence nastalo. EKLP konstatovala následující: "Majíc ohlxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxní, že určitý prostor pro posuzování musí být vládě poskytnutý, pokud jde o určení, zda existuje veřejné ohrožení (public emergency), které se týká živxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxí zejména právem na spravedlivý proces ESLP zamítl.
ESLP postupoval poměrně aktivisticky potud, že dal najevo, že je povolán na základě jím samotnýx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx otázkou zabýval v relativně obecné rovině.
Další rovinou je míra uvážení v otázce, zda opatření přijatá smluvním státem k odstoupení od závazků jsox xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx
xxxxxxx
xxxxxx xu la situation l'exige). ESLP uplatnil zásadu proporcionality (srov. odst. 36 a 37, z pozdější judikatury rozsudek pléna ze dne 18.1.1978 ve věci Irsko xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxLP najevo spíše aktivistický postoj, v oblasti posouzení slučitelnosti konkrétních opatření s Úmluvou (resp. jejich omezením na rozsah přísně vyžadxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxov. též třetí kritérium.
V posuzované věci irské orgány uplatňovaly zákon z roku 1940, představující předchůdce zákona proti terorismu, přijatéhx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx proti Řecku, stížnost č. 3321/67, č. 3322/67, č. 3323/67 a č. 3344/67):
EKLP konstatovala, že veřejné ohrožení se musí vyznačovat následujícími chxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxlečenství musí být ohroženo, 4) krize nebo nebezpečí musí být výjimečné, takže normální opatření a omezení, která umožňuje Úmluva za účelem zajištěnx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxa - a to až překvapivě snadno - úspěšný převrat a jimi ustavená vláda pod heslem "Národní revoluce" přistoupila k odstoupení od závazků plynoucích z Úmluxx xxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xizikem násilného komunistického převratu.
EKLP posuzovala jak procedurální, tak i hmotněprávní aspekty, zda krizový stav skutečně v daném obdobx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxa, že komunistický převrat nebyl předvídaný vojenskými či policejnímu složkami. K tomu lze uvést, že 28.5.1967 měly proběhnout parlamentní volby a všx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxpenců kandidovala právě za Spojenou demokratickou levici. Obecně řečeno, doložení existence plánů na státní převrat (kterému se zde mělo předejít prxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxalizovaného převratu připravovalo z podobných důvodů převrat též další centrum, tvořené králem a nejvyššími představiteli armády. K uskutečnění přxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxé, že EKLP přistoupila k vlastnímu nezávislému posuzování skutkového základu, přičemž se nejprve zabývala otázkou, tedy zda je samo vyhlášení krizovxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxité míry převrat legitimizoval souhlasem se spoluprací s představiteli armády, kteří provedli převrat s odkazem na smýšlený králův dekret; předsedox xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxty Úmluvy, jejichž vlády vzešly z voleb, tuto oponenturu považovaly za přijatelnou, protože směřuje proti převzetí moci neústavními prostředky. Jedxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxhybnění dlouhodobých mimořádných stavů.
Rozsudek ESLP ze dne 18.1.1978 ve věci Irsko proti Spojenému království, stížnost č. 5310/71:
Tento rxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xe v první řadě na každém smluvním státu, s jeho odpovědností za "(svůj) život", aby určil, zda je tento život zasažen "veřejným ohrožením", a pokud ano, jxx xxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxny jsou v zásadě v lepším postavení než mezinárodní soudy v možnosti rozhodnout, že takový stav nastal, o povaze a rozsahu opatření k odstoupení nezbytnxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxý je spolu s EKLP zodpovědný za zajištění dodržování závazků jednotlivých států (čl. 19), je oprávněn rozhodovat o tom, zda státy šly nad rámec rozsahu pxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xoprovázen dohledem ze strany orgánů Úmluvy.
Rozsudek ESLP ve věci Irsko proti Spojenému království vycházel z kritiky pěti metod výslechu osob podxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxx xxxx xznačila za mučení, zatímco ESLP je podřadil pojmu krutého, nelidského a ponižujícího zacházení. Proti tomuto většinovému názoru, který tyto metody nxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xze postavit naroveň s utrpením fyzickým.
Nelze přehlížet, že se jedná o rozhodnutí ze závěru 70. let. "Úroveň ochrany lidských práv má s časem růst, a xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx věci Hénaf proti Francii, stížnost č. 65436/01) a Ústavního soudu (Pl. ÚS 36/01, Pl. ÚS 44/02, II. ÚS 321/04). V této souvislosti lze zmínit zejména rozsxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx věci Irsko proti Spojenému království jednomyslně konstatovala, že
detence
bez obvinění byla "přísně vyžadovaná naléhavostí situace". EKLP rovněx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xx xxxxx nezabývaly aspektem dlouhodobosti krizového stavu. Ten započal v roce 1976 v návaznosti na použití násilí ze strany Irské republikánské armády v rámcx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xoffmann v rámci rozhodování Sněmovny lordů ve věci A (FC) and others (FC) (Appellants) proti Secretary of State for the Home Department konstatoval násxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxt schopnost fanatických skupin teroristů vraždit a ničit, ale neohrožují život státu. Naše přežití v případě ohrožení Hitlerem viselo na vlásku, ale nxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxí existenci). Jeho legendární hrdost by mu to nedovolila. Teroristické násilí, jakkoliv je vážné, neohrožuje naše státní instituce ani naší existencx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx podceňovat, že některá rizika a hrozby nižší intenzity mohou (např. ve vzájemném spojení, "synergickými efekty", bleskovou radikalizací - Blitzradxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxně Sněmovna Lordů rozsudkem ze dne 16.12.2004 konstatovala, že § 23 Protiteroristického zákona je neslučitelný s čl. 5 a čl. 14 Úmluvy potud, že neresxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxíslušnosti a imigračního statutu. Z týchž důvodů dospěla Sněmovna Lordů k závěru o neslučitelnosti ustanovení s čl. 4 Zákona o lidských právech (Human xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxálovství, stížnost č. 3455/05, přičemž v odst. 176 výslovně odkázal na čtyři kritéria vymezená v tzv. Řeckém případu (srov. výše):
175. Stěžovatelx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxi bezprostředně hrozící; Za druhé, ohrožení nebylo dočasné povahy; a zatřetí, žádný jiný smluvní stát se od Úmluvy neodchýlil, tj. nepřijal opatření x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxíná, že v rozsudku Lawless (§ 28) rozhodl, že v rámci článku 15 přirozený a obvyklý význam výrazu "jiné veřejné ohrožení státní existence" byl považován xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxganizovaný život společenství, z něhož je stát složený". (Následuje citace charakteristik veřejného ohrožení dle zprávy EKLP v tzv. Řeckém případu, xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx, protože terorismus po řadu let představoval "zvlášť dalekosáhlé a akutní nebezpečí pro územní celistvost Spojeného království, instituce šesti hrxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxgan a McBride a rozhodnutí ze dne 10.7.2001 ve věci Marshall v. Spojené království, stížnost č. 41571/98. V rozsudku ze dne 18.12.1996 ve věci Aksoy v. Tuxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxátními soudy státní tajemník předložil důkazy k doložení existence nebezpečí závažných teroristických útoků plánovaných proti Velké Británii. Dalxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xebezpečí bylo věrohodné (s výjimkou Lorda Hoffmanna, kteří se nedomníval, že je takové povahy, aby představovalo "veřejné ohrožení státní existencexxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxomnívá, že vnitrostátní orgány mohou být kritizovány ve světle důkazů, které jsou jim k dispozici v daném období k dispozici, že riziko takového útoku pxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxe, aby stát měl čekat na katastrofu a teprve poté přijmout opatření, kterým by se s ní vyrovnal. Kromě toho je nebezpečí teroristického útoku reálně exisxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxí od závazků za účelem ochrany svých obyvatel před budoucími riziky, existence veřejného ohrožení státní existence musí být posouzena zejména s ohledxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xodatečně [viz
mutatis mutandis
, Vilvarajah a další v. Spojené království, 30. října 1991, § 107 (2), řada A č. 215].
178. Zatímco Výbor pro lidská práxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx,
judikatura
Soudu dosud explicitně neuplatnila požadavek, aby krizový stav být dočasný, přestože otázka přiměřenosti reakce může být spojena délkxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxlu článku 15 může pokračovat po mnoho let. Soud se nedomnívá, že o derogačních opatřeních zavedených bezprostředně po útocích al-Káidy ve Spojených stxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxů, že státní existence nebyla ohrožena, je v zásadě založen na odlišném stanovisku lorda Hoffmana vyžadujícího hrozbu pro pokračování organizovanéhx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xnaše státní instituce nebo naší existenci jako společenství občanů". Soud však již v dřívějších případech byl připraven vzít v úvahu mnohem širší škálx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx přestože orgány státu neprokázaly, že dosahovalo té míry, kterou předpokládá lord Hoffman.
180. Jak již bylo uvedeno, vnitrostátní orgány mají šixxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxovství bylo jedinou smluvní stranou, která toto odstoupení od závazků uplatnila v reakci na nebezpečí ze strany Al-Káidy, ačkoli jiné státy byly také pxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxutečností jí známých. Posouzení této otázky britskou vládou a parlamentem je proto nutné přiznat váhu. Kromě toho musí být významná váha přiznána názoxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxLP lze jednoznačně sdílet. ESLP uznal přiměřený prostor pro uvážení (margin of appreciation, též posuzovací volnost) smluvních států, zahrnující roxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xdstoupení od závazků podle Úmluvy. Připomenul sice pravidelnou kontrolu ze strany parlamentu, avšak nedeklaroval, že i tato kontrola je nevyhnutelnx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxciální vyhlášení mimořádného (krizového) stavu
Oficiální vyhlášení mimořádné situace (na vnitrostátní úrovni - srov. sedmou podmínku) vyžaduje xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx v obecném komentáři č. 29 ze dne 31.8.2001, čl. 4,
Derogace
za mimořádné situace, vyjadřující se k opatřením k odstoupení od závazků (dle překladu do čexxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxé povahy. Předtím, než se stát bude dovolávat čl. 4, musí být splněny dvě základní podmínky: situace musí představovat veřejné ohrožení státní existenxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxy je to nejvíce zapotřebí. Při vyhlášení mimořádné situace s důsledky, které mohou vést k odstoupení od závazků podle MPOPP, musí státy jednat v rámci svxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxedem na to, zda jsou v souladu s čl. 4 MPOPP. Z absence vyhlášení mimořádné situace na vnitrostátní úrovni, jakož i absence oznámení předpokládaného v člx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxázející z konfliktu v Čečensku. Ivo Pospíšil v souvislosti s tímto judikátem výstižně upozorňuje, že tato okolnost (skutkový základ případu údajně naxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxnitárního práva (společný čl. 3 Ženevských úmluv z roku 1949 a i čl. 1 Protokolu II) i judikaturu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugosláxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx of Lesotho proti Minister of Defence and Internal Security, z něhož se podává, že vyhlášení mimořádné situace musí být učiněno v písemné formě a úředně zxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxjenému království, stížnost č. 4158/05, na podporu závěru, že možnost, že lidé mohou být zadrženi a podrobeni osobní prohlídce na základě zákona, musí xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxtých opatřeních nesmí
eliminovat
jejich účinnost.
Za připomenutí stojí stanovisko, které vydal Komisař pro lidská práva (Rada Evropy) Álvaro Gixxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxektech odstoupení od závazků podle čl. 5 odst. 1 Úmluvy Spojeným královstvím (On certain aspects of the United Kingdom 2001 derogation from Article 5 pxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xříležitost vyjádřit své stanovisko k věci. (...).
6. Soud opakovaně zdůraznil úzký vztah mezi demokracií a právy zaručenými Úmluvou, konstatovalx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxLP ze dne 30.1.1998 ve věci Sjednocená komunistická strana Turecka a další proti Turecku, stížnost č. 19392/92, odst. 45).
7. Dělba moci, kdy legislxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxí kontrola je tedy zvláště důležitá v souvislosti s opatřeními k odstoupení od závazků stanovených v Úmluvě: parlamentní kontrola a soudní přezkum přexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xředpokládá vnitrostátní kontrolu ve formě schválení parlamentem a následného soudního přezkumu, mají vnitrostátní orgány široký prostor pro uvážexxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx (Jediným případem, kdy orgány Úmluvy konstatovaly
exces
z uvážení smluvního státu ohledně vyhlášení veřejného ohrožení a následného přijetí opatxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx4/67, tzv. Řecký případ).
10. Toto stanovisko se nezabývá soudním přezkumem derogací.
11. Parlamentní kontrola opatření k odstoupení od závazxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxentní většinu, nebo jsou předmětem, spolu se souvisejícími opatřeními, následného potvrzení parlamentem (viz též "Emergency Powers", European Comxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxvalování opatření k odstoupení od závazků stanovených v Úmluvě není sám o sobě dostačující, nicméně má zaručovat nezávislé posouzení existence veřejxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xávisí ve velké míře na přístupu alespoň některých z členů parlamentu k informacím, na nichž jsou tato opatření založena.
III. Přiměřenost řízení ve Sxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xráva Spojeného království Zákonem o lidských právech (Human Rights Act, dále jen HRA) z roku 1998. § 3 HRA stanoví, že do té míry, jak je možné tak učinit, pxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxbo Sněmovna lordů, může učinit prohlášení o neslučitelnosti ustanovení primární nebo sekundární (delegované) legislativy s právem zaručeným Úmluvxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxbilitě") v tom smyslu, že ustanovení návrhu zákona jsou slučitelné s právy zaručenými Úmluvou.
Lze dodat, že Úmluva byla do vnitrostátního práva Sxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx. Uplatňování lidských práv a svobod zaručených Úmluvou ve vnitrostátní sféře je logickým důsledkem toho, že nepostačuje pouze jejich uznání, nýbrž jx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxx xxx xxxxxxx x x xx x x xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxtního práva. (...)
15. Ministr vnitra nejprve oznámil návrhy pro boj proti "hrozbě mezinárodního terorismu" na 15.10.2001. Dne 11.11.2001 předloxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx dne 21.11.2001. První návrh Protiteroristického, trestního a bezpečnostního zákona byl předložen Parlamentu dne 12.11.2001 a panovnicí byl formálxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxuvě Spojeným královstvím nótou dne 18.12.2001.
16. Jak vyplývá z této časové posloupnosti, parlament Spojeného království má dvě samostatné možnxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxiteroristického zákona.
xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxných v Úmluvě vyžadující (tj. Protiteroristického zákona), a dokonce předtím, než byl návrh zákona předložen parlamentu. Z této chronologie vznikajx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxamentu mohli získat před hlasováními
relevantní
informace, aby se mohli informovaně a nezávisle rozhodnout.)
22. Účinná parlamentní kontrola pxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxak pravděpodobně citlivé a nezveřejnitelné povahy. I když za takových okolností může být přijatelné omezit parlamentní přístup k těmto informacím, nxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xocí, který je obzvláště důležitý, pokud jde o opatření, která omezují práva zaručená Úmluvou.
23. Jeden mechanismus z mnoha by mohl být, aby informaxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxu dotčených parlamentních výborů, by oznamoval své závěry oběma komorám. Zahrnutý by mohl být v souvislosti s danou výjimkou např. Výbor pro vnitřní věxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xajných služeb příslušné zkoumat utajované informace existují v několika smluvních státech Rady Evropy (rozsudek ESLP ze dne 6.9.1978 ve věci Klass a dxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxuace
Opatření k odstoupení od závazků stanovených v Úmluvě či MPOPP musejí být nezbytná. Článek 4 MPOPP i čl. 15 odst. 1 Úmluvy uvažují o rozsahu nezxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xtázkou zabýval v komentáři k opatřením k odstoupení ("zmírnění") od závazků v odst. 4 a 5.
Výbor pro lidská práva, obecný komentář č. 29 ze dne 31.8.20xxx xxx xx xxxxx x x xx
xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx 4 odstavec 1 Paktu, je to, že takové opatření je omezeno xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxavu a všech opatření k odstoupení od závazků navazujících na tuto mimořádnou situaci. Opatření k odstoupení od závazků podle Paktu za mimořádné situacx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx byla nezbytně vyžadována naléhavostí situace, odráží zásadu proporcionality, která je společná pro derogační i omezující pravomoci. Kromě toho pouxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxost tohoto konkrétního opatření z hlediska naléhavosti situace byla prokázána. V praxi bude zajištěno, že žádné ustanovení Paktu, jakkoliv je předměxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxáva vyjádřil své znepokojení nad nedostatečným důrazem na zásadu proporcionality. [srov. kupř. Consideration of reports submitted by State parties xxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.nsf/0/335F22D5AC5A04FC85256CC50057BE8C]
5. Problematiku, kdy je přípustné odstoupit od závazků a do jaké míry, nelze oddělit od ustanovení v čxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxé situace. Tato podmínka vyžaduje, aby smluvní strany poskytly pečlivé odůvodnění nejen ve vztahu k rozhodnutí o vyhlášení mimořádné situace, ale rovxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxfy, masových demonstrací, včetně případů násilí nebo závažné průmyslové havárie, musí být schopny doložit nejen, že taková situace představuje hrozxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xožnost omezit některá práva dle Paktu v souladu s jeho podmínkami, například svobodu pohybu (článek 12) a svobodu shromažďování (článek 21), je obecně xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx ze dne 29.11.1988 ve věci Brogan a další proti Spojenému království, stížnost č. 11209/84, č. 11234/84, č. 11266/84 a č. 11386/85:
Plénum ESLP rozhoxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx x 12 zákona o prevenci terorismu z roku 1984 (The Prevention of Terrorism). Všichni stěžovatelé byli zadržováni po dobu 4 dnů a šesti hodin až 6 dnů a šestnáxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xd závazků a neučinilo odpovídající oznámení.
Úmluva počítá s omezením většiny jí garantovaných práv, avšak je třeba rozlišovat mezi situací, kdy xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxláště za situace veřejného ohrožení, xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxní k odstoupení od závazků nevylučuje, aby (ESLP) náležitě zvážil výchozí okolnosti případu. ESLP rovněž poznamenal, že je třeba vzít v potaz nárůst texxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxcí ve společném zájmu a ochranou práv jednotlivce.
ESLP tudíž připustil, že za určitých podmínek lze kontextuální argumentaci překlenout námitkox xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxálního vyhlášení veřejného ohrožení a následného přijetí opatření k odstoupení od závazků nejsou zanedbatelné. Především dlouhodobé veřejné ohrožxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxx důvodů než bezpečnostní situace), což se projeví např. v nákladech na obsluhu veřejného dluhu apod.
ESLP položil důraz na požadavek, aby smluvní stxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xidských práv. To je důsledkem zmiňovaného "ospravedlnění kontextem", což představuje přístup charakteristický obecně pro situaci po 11.9.2001. Je xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxce po vydání předmětného rozsudku, a to v prosinci 1988 Spojené království přistoupilo k nové derogaci čl. 5 odst. 3 Úmluvy.
Rozsudek ESLP ze dne 26.5xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxě vyžadovaného naléhavostí situace následující:
41. Stěžovatelé tvrdili, že by bylo v rozporu s článkem 15 odst. 2, pokud by smluvní státy při derogxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xlatí zvláště, když je veřejné ohrožení
kvazi
-trvalé povahy, jako existuje v Severním Irsku. To by bylo rovněž v rozporu s rozsudkem Brogan a další v. Spoxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxrdí - i na otázku prostoru pro uvážení v souvislosti s § 58 protiteroristického zákona v kontextu terorismu v Severním Irsku.
(...)
43. Soud připoxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxjného ohrožení", a pokud ano, jak daleko je nutné xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x lepším postavení než mezinárodní soudce v otázce, jak na přítomnost takového veřejného ohrožení reagovat a jakou povahu a jaký rozsah mají mít opatřenx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xrsko v. Spojené království ze dne 18. ledna 1978, řada A, č. 25, str. 78 až 79, odst. 207). Nicméně smluvní strany nemají prostor pro uvážení neomezený. Je xx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxn evropským dohledem. ESLP zároveň při výkonu dohledu nad ním musí dát odpovídající váhu takovým relevantním faktorům, jako jsou povaha práv postiženxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx národa (státní existenci)
44. Ačkoli stěžovatelé nezpochybnili, že existuje veřejné ohrožení života národa, tvrdili, že je na vládě, aby dokázalx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx961 ve věci Lawless v. Irsko, stížnost č. 332/57, odst. 28) a Irsko v. Spojené království (rozsudek pléna ze dne 18.1.1978 ve věci Irsko v. Spojené královxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxistického násilí v Severním Irsku i jinde ve Spojeném království (viz odstavec 12 výše). Soud má za to, že nemůže být pochyb, že takové veřejné ohrožení v xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxsadě záležitostí v rámci pravomoci státu, přičemž je jasné, že vláda věří, že dotčená právní úprava byla ve skutečnosti slučitelná s Úmluvou (viz body 4xxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxů ze strany exekutivy do práv jednotlivce stanovených v článku 5 Úmluvy je součástí jednoho ze základních principů demokratické společnosti, a sice zxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx4; 11386/85, odst. 58). Dále uvádí, že oznámení o opatření k odstoupení od závazků v projednávané věci podala vláda Spojeného království brzy po rozsudxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxxy. Soud musí zkoumat derogaci s přihlédnutím k tomu, že sporná úprava zadržení a
detence
byla v platnosti od roku 1974. Je však třeba poznamenat, že ústřxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxěžovateli (viz bod 33 výše) - ale spíše výkon této pravomoci bez soudního zásahu.
(B) Byla tato
derogace
skutečně reakcí na mimořádné situace?
4xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxí a byla podána pouze s cílem obejít důsledky tohoto rozhodnutí.
50. Vláda a Komise tvrdily, že i když je pravda, že tento rozsudek vedl k vydání opatřexx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxisů o předcházení terorismu. Řada po sobě jdoucích vlád si osvojila náhled, že tyto pravomoci jsou v souladu s článkem 5 odst. 3 Úmluvy, a že žádné opatřenx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x
xx xxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxi bylo a nadále je Spojené království konfrontováno.
51. Soud nejprve připomíná, že pravomoc k zatčení a prodlouženému zadržení byla považována za xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxrontovány s možností buď zavést soudní kontrolu rozhodnutí o zadržení podle § 12 zákona z roku 1984, nebo přijmout opatření k odstoupení od závazků stanxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxh obtíží spojených s vyšetřováním a stíháním teroristických trestných činů, vedlo k závěru, že opatření k odstoupení od závazků stanovených v Úmluvě jx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxním veřejného ohrožení, nic přitom nenasvědčuje tomu, že výjimka byla jinou než skutečnou odpovědí.
(C) Byla tato
derogace
předčasná?
52. Stěxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx závazků stanovených v Úmluvě učiněného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy dne 23.12.1988 jevilo, že vláda nedosáhla "pevný nebo konečný pohled" na xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx záležitosti potvrdil derogaci v prohlášení před Parlamentem dne 14.11.1989 (viz bod 32 výše). Kromě toho, dokonce k tomuto datu vláda neměla řádně proxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxlivněna jejím zkoumáním z hlediska možnosti soudního kontroly prodloužení
detence
, neboť jak Komise zdůraznila, bylo v souladu s požadavky článku 15 xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxda, že článek 15 Úmluvy nepředpokládá prozatímní pozastavení záruk dle Úmluvy v období, kdy se vyčkává na výsledek posouzení nutnosti přijmout opatxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx před soud, vláda neuvěřila, že nejvyšší přípustná doba zadržení by měl být redukována". Nicméně zůstalo přáním vlády "najít soudní řízení, v jehož rámxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx být zpochybněna pouze z toho důvodu, že vláda se rozhodla přezkoumat, zda lze nalézt způsob, jak zajistit větší soulad se závazky podle Úmluvy. Takový pxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxu proporcionality.
(D) Byla absence soudního řízení prodlouženého zadržování oprávněná?
55. Stěžovatelé mají dále za to, že neexistuje žádný xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xebyla možná, a že doba trvání vazby po dobu sedmi dní byla nutná. Nechtěli připustit, že důkazní materiál potřebný ke zdůvodnění prodlouženého zadržovxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x
xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxraznili, že soudy v Severním Irsku byly častěji vyzývány, aby se zabývaly podáními na základě důvěrných informací - například při záchranných operacíxx x x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx, který nesměl být zpřístupněný obhájcům ani jejich klientům. To byl případ předvídaný Nařízením o policii a trestních důkazech (Severní Irsko) z roku xxxxx
xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxávnímu zástupci a současně výkonný akt (executive act) soudu. Objevila se jediná výjimka, a sice v Dodatku č. 7 k Zákonu o prevenci terorismu z roku 1989, xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxé nebo by bylo na újmu vyšetřování, pravomoc je svěřena státnímu tajemníkovi, nikoliv soudu (viz bod 25 výše). Rovněž bylo zdůrazněno, že vláda dospěla x xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxzby terorismu. Rozhodnutí prodloužit zadržení jsou přijata na základě informací, které nemohou být odhalené podezřelému nebo jeho právnímu zástupcx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxtí soudnictví do procesu udělování nebo schválení prodloužení
detence
by ohrožovalo nezávislost soudů, neboť by nevyhnutelně soudy byly viděny jakx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxx
x x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xůkazům (...).
57. Komise byla toho názoru, že vláda svůj prostor pro uvážení v tomto ohledu nepřekročila.
58. Soud bere na vědomí názory vyjádřenx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx které vedou k potřebě delší doby zadržení, které by nemělo být podřízeno soudnímu přezkumu (viz bod 15 výše). Navíc tyto zvláštní obtíže byly uznány v roxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxe nebo soudního úředníka do prodloužení
detence
by ohrožovalo adversární zásadu uplatňovanou v systému
common law
, jakož i nezávislost soudnictví. xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xy samo o sobě nemuselo vést k situaci souladu s článkem 5 odst. 3 Úmluvy. Toto ustanovení - stejně jako článek 5 odst. 4 Úmluvy - je nutno chápat jako požadaxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx (viz, pokud jde o čl. 5 odst. 3 Úmluvy, Schiesser v. Švýcarsko ze dne 4.12.1979, řada A, č. 34, str. 13, bod 30 a Huber v. Švýcarsko 23.10.1990, řada A, č. 188x xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxcarsko ze dne 21.10.1986, řada A, č. 107, str. 19, odst. 51, a Lamy v. Belgie ze dne 30.3.1989, série A, č. 151, str. 15 až 16, odst. 28).
59. Není úkolem Soxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x respektováním individuálních práv na straně druhé (viz rozsudek Irsko v. rozsudek Spojené království, řada A, č. 25, str. 82, odst. 214, a Klass a další xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxm útokům, důvěra veřejnosti v nezávislost soudnictví je pochopitelně otázkou, ke které vláda přikládá velký význam.
60. Ve světle těchto úvah nemůxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxtí
61. Stěžovatelé tvrdili, že ochranná opatření proti zneužití
detence
jsou zanedbatelná a že během doby zadržení zadržený byl zcela odříznut od xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx OSN č. 43/173 - Soubor principů pro ochranu všech osob zbavených osobní svobody či uvězněných, vylučující držení v izolaci tím, že vyžaduje přístup k prxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxože v Severním Irsku se prokazuje, že
habeas corpus
je v praxi neúčinné. Podle jejich názoru článek 5 odst. 4 Úmluvy by měl být považován za nederogovatxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx Soud dal najevo přesvědčení, že takové záruky ve skutečnosti existují a poskytují významnou míru ochrany proti svévolnému jednání a držení osob v izolxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxto prostředek je otevřen stěžovatelům a že poskytuje významnou míru ochrany proti svévolnému zadržování (viz rozsudek Brogan a další v. Spojené králoxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxvy (viz bod 33 výše).
64. Na druhém místě, zadržené osoby mají absolutní a vymahatelné právo poradit s právníkem po čtyřiceti osmi hodin od okamžiku xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxudu v Severním Irsku zřejmé, rozhodnutí odložit přístup k advokátovi podléhá soudnímu přezkumu a v takovém řízení důkazní břemeno stran existence xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxi nebyl svévolně pozastaven (viz bod 24 výše). Je také nesporné, že zadržené osoby mají právo informovat příbuzné nebo přátele o zadržení a přístup k lékxxxx
xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxnovy.
(F) Závěr
66. S přihlédnutím k povaze hrozby terorismu v Severním Irsku, k omezenému rozsahu
derogace
a důvodům tento návrh podporujícímx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx, že
derogace
byla přísně vyžadovaná naléhavostí situace.
Lze konstatovat, že oba rozsudky, tj. rozsudky ve věci Brogan proti Spojenému královstxx x xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx ESLP opět uznal (ve shodě s vlastním rozsudkem ve věci Irsko proti Spojenému království) širokou koncepci prostoru pro uvážení, které je nicméně omezexx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxci Brannigan a McBride konstatoval, že při výkonu dohledu ESLP musí dát odpovídající váhu takovým relevantním faktorům, jako jsou povaha práv postižexxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxgan a McBride je zřejmá zdrženlivost ESLP ve vztahu k otevření polemiky s odůvodněním odstoupení od závazků. ESLP tak např. nekonstatoval, že formální
xxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxí situaci.
Za připomenutí stojí stanovisko, které vydal Komisař pro lidská práva (Rada Evropy) Álvaro Gil-Robles v souvislosti s přijetím opatřenx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxst. 1 Úmluvy Spojeným královstvím (On certain aspects of the United Kingdom 2001 derogation from Article 5 par. 1 of the European Convention on Human Rixxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxýšené riziko teroristických útoků po 11. září 2001 nemohou být samy o sobě dostačující ke zdůvodnění derogací Úmluvy. Několik evropských států dlouhoxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxdný další stát (než Spojené království) přitom nepovažoval za nezbytné učinit tak za současných okolností. Musejí být proto předloženy podrobné xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxožení je otázkou, zda opatření přijatá Spojeným královstvím jsou nezbytně (přísně) vyžadovaná naléhavostí situace.
35. Při výkladu přísného požxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx prostoru pro uvážení orgánů smluvních států. To nicméně nevylučuje možnost, že v případě prokázání dostupnosti více nebo stejně účinných alternativxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxatření. Řečené může nastat zejména v případě, kdy jsou v sázce tak významné hodnoty jako právo na svobodu a osobní bezpečnost. V každém případě není jasnxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxdu se standardními postupy.
36. Přiměřenost opatření k odstoupení od závazků stanovených v Úmluvě je dále zpochybněna definicí mezinárodních terxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxnárodní teroristickou organizaci bez ohledu na to, zda tyto osoby představují přítomnou a přímou hrozbu pro veřejnou bezpečnost Spojeného královstvxx x xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxálie vzniká potud, že jednotlivec zadržen kvůli podezření ze spojení s mezinárodními teroristickými organizacemi musí být propuštěn a deportován do xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxost ve Spojeném království, takoví jednotlivci, s výhradou případných kontrol ze strany přijímajícího státu, budou na svobodě plánovat a provádět, i xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxní podle Protiteroristického zákona umožní jak zadržování osob nepředstavujících žádnou přímou hrozbu pro Spojené království, tak propuštění těchx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxkladě Protiteroristického zákona předpokládá, že jde o nevyhostitelné cizince, a odvíjí se z podezření z účasti v mezinárodní teroristické organizaxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxí. Zadržení na dobu neurčitou za takových okolností představuje závažné omezení práva na svobodu a osobní bezpečnost a vážně poškozuje presumpci nevixx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxu. Je třeba připomenout, že neopodstatněné zbavení svobody je obtížné, ne-li nemožné, odpovídajícím způsobem napravit.
Časový rámec
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxořádného stavu je jeho provizorní a dočasná povaha (srov. Výbor pro lidská práva, obecný komentář č. 29 ze dne 31.8.2001, čl. 4,
Derogace
za mimořádné sxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxahy). Z hlediska posouzení problematiky dlouhodobého stavu veřejného ohrožení je instruktivní příklad Turecka. Turecko uplatňovalo čl. 15 Úmluvy xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxvá, že: 1) ESLP dokáže být vcelku rozhodný, když jde o posuzování nezbytnosti a přiměřenosti, 2) ESLP je projevuje aktivističtěji, pokud jde o státy, u nxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxivý proces je podstatně narušen krizovými pravomocemi, ať již stát učiní formální oznámení o derogaci, či nikoliv (Gross, 2006, s. 283).
Podstatný xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx (1974-1983), Kolumbie (1958-1983), Peru (1932-1983), Uruguay (1969-1983)
-
Irsko (1939-1995) a Severní Irsko (1922-1983)
-
Sýrie (1963-2xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx roku 2016 až dosud - kvalifikace tohoto období jako permanentního krizového stavu je prozatím předčasná), Egypt (1981-2012, následovaly další dočasxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxch obdobích byla situace relativně klidnější, avšak např. v souvislosti s tzv. druhou intifádou v roce 2000 se hovořilo o tzv. "hyperemergency", volně xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx jako trvalý výjimečný stav, jenž otevírá prostor pro koncentrační tábory stojící mimo právní systém v tom smyslu, že je v nich bez omezení vše možné a čloxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx výjimky potvrzující pravidlo, pravidlo se stává latentním - vyčkává na obnovu obvyklosti, k níž však nemusí dojít (Bílková, Kysela, xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xhrožení (krizové stavy) až se stanou permanentními je nicméně problémem, na který nereaguje v dostatečné míře ani
judikatura
ESLP (čl. 15 Úmluvy neoxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx stavů (permanentní mimořádný stav lze označit za oxymóron) přináší publikace (Greene, 2018). Jak konstatoval Timothy Snyder: "Podstatu fašistickéxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxřit se na pojem výjimky. Nacistický předák vyřadí své oponenty ze hry nastolením všeobecného přesvědčení, že nastala výjimečná situace, a následnou pxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxxxxx rozlišoval mezi tzv. "malými" výjimečnými stavy a tzv. "velkými" výjimečnými stavy, kdy nejde o pouhou odchylku, dočasné suspendování pravidel v rámxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xústavního) řádu a jeho nahrazení ústavou novou. Někteří autoři uvažují, že rozsah a hloubka rychle zaváděných změn nejen v armádě a dalších ozbrojenýcx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxterých základních práv, ale spíše o "velkou" výjimku, resp. pokus o trvalou změnu režimu (Bílková, Kysela, Šturma, 2016, s. 11).
Extralegální přísxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxr partes
tak budou lidská práva fakticky z právního řádu (z ústavy) odstraněna. Nositelem této kritiky je Ackerman (Ackerman, 2004, s. 1029-1030). Abxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxv (prvních deset dodatků ústavy). Podle Ackermana je hlavním rizikem výjimečného stavu to, že při dlouhodobém trvání může přejít do normality. Pokud dxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xosavadní extrém by se stal novou normou. Jde o jeden z důsledků transformativní povahy výjimečného stavu. Ackerman navrhl též zajímavý institucionálxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxna hlasů v legislativním orgánu, nicméně tento výjimečný stav musí být legislativním orgánem opakovaně potvrzován, přičemž v případě každého dalšíhx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xoté vždy 80% hlasů atd.) (Ackerman, 2006, s. 80). I toto normativní řešení je nicméně diskutabilní. Není vyloučené (zejména při absenci efektivní soudxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xoci bez uplatnění výjimečného stavu.
x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxého stavu najdeme i ve francouzské ústavě. Příkladem předčasného avizování ukončení výjimečného stavu je výrok francouzského prezidenta Françoise xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx Nedávalo by to žádný smysl, mohlo by to znamenat, že už nejsme republikou se zákony, které můžeme uplatňovat za všech okolností." (Výjimečný stav byl ukxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx i mimo jeho rámec). Toto uvažování není výjimkou. Pro většinu moderních ozbrojených konfliktů bylo charakteristické, že jeho strany vycházely z předxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxo do války s heslem: "Jdeme na krátký výlet do Paříže". (Tzv. Schlieffenův plán však neuspěl kvůli úspěšné obraně francouzských vojsk na linii Sedan - Vexxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxmné u veřejnosti řady evropských států vstupujících do tohoto ničivého válečného konfliktu.
Územní rámec
Meze uplatňování Úmluvy i její
deroxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxi aspekty použití Úmluvy. Rozsudek ESLP ve věci Loizidou proti Turecku, stížnost č. 46827/99, obsahuje dvě podmínky extrateritoriální aplikace Úmluxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xříž a kol. 2012, s. 241 a násl.) dochází k postupné extenzi pojmu účinná kontrola nad územím, kdy zatímco ve věci Bankovič a další proti smluvním stranám, xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
je považuje za naplněné např. v případě střelby přes hranice (srov. Salomou a další proti Turecku a Andreou proti Turecku). Z hlediska závěru o zachováxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx x xxsah britských vojáků na území Iráku pod kontrolou britské okupační správy, přičemž ESLP považoval čl. 2 a čl. 3 za plně aplikovatelné. S touto polemikou xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxmanitárního práva, vycházejícího mimo jiné ze zásady vojenské nezbytnosti.
XIV.8 Čtvrtá podmínka - Požadavek nediskriminace
Požadavek nediskxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxčení všech forem rasové diskriminace x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxření vztahujícího se ke střetu mezi Gruzií a Ruskou federací (2008). Podle čl. 27 Americké úmluvy o lidských právech opatření k odstoupení od závazků stxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xdst. 1 MPOPP stanoví, že je-li za mimořádné situace, která je úředně vyhlášena, ohrožen život národa, mohou státy, smluvní strany MPOPP, přijmout opaxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxh jinými závazky podle mezinárodního práva a neznamenají diskriminaci podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství nebo sociálního původu.
Čxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxípadů mohou být podřaditelné kritériu sociálního původu nebo náboženství; srovnej však fenomén tzv. sakralizace politiky (Gentile, 2008; Gregor, 2xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxní MPOPP zapovídá opatření zahrnující "diskriminaci výhradně na základě" ("discrimination solely on the ground ...") výše zmiňovaných kritérií. Jx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxci zakázanou MPOPP, jelikož právě tato oblast představuje ohnisko konfliktu.
Za zmínku stojí, že Spojené státy americké učinily k čl. 4 odst. 1 MPOPx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxám stejnou právní ochranu a poskytují rozsáhlou ochranu proti diskriminaci. Spojené státy rozumí rozlišování založenému na rase, barvě, pohlaví, jaxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxy v čl. 2 odst. 1 a čl. 26 MPOPP - že je povolené, pokud se takové rozlišování, přinejmenším, racionálně vztahuje k legitimnímu cíli vlády. Spojené státx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, náboženství nebo sociálním původu, nikoliv jako překážce rozlišování, které může mít disproporční účinek na osoby určitého statusu. Tato výhrada sx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxí internace obyvatel japonské národnosti v průběhu druhé světové války. Dne 19.2.1942 prezident F. D. Roosevelt vydal exekutivní příkaz č. 9066, kterx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
Dne 2.3.1942 generál John L. DeWitt vydal na základě zmocnění příkazu, kterým utvořil tzv. Zónu 1 - podél celého západního pobřeží Spojených států amxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx jejich pohybu a pobytu. Dne 3.5.1942 vydal tentýž generál příkaz č. 34 o vytvoření sběrných a internačních táborů pro osoby japonského původu, a to bez oxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxh internaci. Opatření se týkala i Korejců (Korejský poloostrov byl okupován Japonskem), Tchajwanců (ostrov byl Šimonoseckým mírem z roku 1895 postouxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxtům (1943), kde se Nejvyšší soud zabýval ústavní konformitou vyhlášení povinné večerky a zákazu nočního vycházení. Nejvyšší soud konstatoval, že proxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx velitelů ze strany veřejné moci i těmto omezením a jejich vynucování.
Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci Korematsu proti Spojeným státům (1944), vyxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxo kontroverzním rozhodnutí deklaroval, že nebylo v praxi proveditelné rozlišit obyvatele Spojených států amerických japonského původu u hlediska jxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxace. Nejvyšší soud tudíž dovodil, že ochrana národní bezpečnosti v daném případě převažuje nad právy jednotlivé části obyvatelstva. K tomuto rozsudkx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xrozsudek byl přijatý v poměru 6:3 hlasům, což potvrzuje, že od počátku bylo rozhodování s přihlédnutím k etnickému kritériu velmi kontroverzní). Jde o xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxektivní viny uplatňován, nestalo se tak přinejmenším z početního hlediska ani zdaleka "do důsledků", neboť kupř. na Havajském souostroví žilo cca 150 xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx způsobeného útokem na Pearl Harbor a počátečními úspěchy Japonska na bojištích. V tomto období byly rozšířené obavy - jakkoliv zpětně hodnoceno neopoxxxxxxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxišná, nicméně byly k dispozici zprávy o nelidském zacházení Japonců se zajatci z řad spojeneckých armád i s obyvatelstvem na okupovaných územích. Součxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxitách, což je bezpochyby významné. Americké vládě se vytýká, že dvě zprávy tato rizika uvádějící na pravou míru Nejvyššímu soudu ve věci Korematsu protx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxši 20 000 amerických dolarů. Korematsu obdržel v roce 1988 prezidentskou medaili za svobodu, Gordon Hirabayashi a Minoru Yasui byli závěrem 80. let 20. xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxhuje výslovně podmínku nediskriminace. Protokol č. 12 k Úmluvě obsahuje tzv. neakcesorický zákaz diskriminace, Česká republika jej podepsala dne 4.xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
Rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 19.2.2009 ve věci A. a další proti Spojenému království, stížnost č. 3455/05:
182. Článek 15 stanoví, že stát můžx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxud má za to, že by se měl v zásadě řídit rozsudkem Sněmovny lordů ohledně otázky přiměřenosti vazby stěžovatelů, pokud nelze prokázat, že vnitrostátní sxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxovství k rozsudku Sněmovny lordů na tomto základu.
183. Vláda nejprve tvrdila, že Sněmovna lordů měla poskytnout mnohem širší prostor pro uvážení mxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx prokurátor prohlásil, že posouzení toho, co bylo potřebné k ochraně veřejnosti, představovalo spíše politické než soudní rozhodování (viz bod 19 výšxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxření k odstoupení od závazků stanovených v Úmluvě nutných k odvrácení veřejného ohrožení. Nicméně, to je nakonec Soud, kdo musí rozhodnout, zda opatřexx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxch práv zaručených Úmluvou, jako je právo na svobodu, musí být Soud přesvědčen, že se ve skutečnosti jedná o reakci na veřejné ohrožení, že opatření bylo xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx uvedený výše, §§ 48-66; Aksoy, uvedený výše, §§ 71-84, a zásad uvedených v bodě 173 výše). Prostor pro uvážení byl vždy míněn jako nástroj pro definování xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxvala, otázka přiměřenosti je v konečném důsledku na soudním rozhodnutí, a to zejména v takovém případě, jako je projednávaná věc, kde byli stěžovatelé xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxlze říci, že se nedostatečně přihlíželo k názorům výkonné moci či parlamentu.
185. Vláda xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxů. Nicméně, podle názoru Soudu posuzování opatření podle článku 15 se nutně zaměřuje na obecnou situaci dotyčného státu v tom smyslu, že soud - ať už nároxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xhrožením. V případě, že opatření jsou shledána nepřiměřenými tomuto ohrožení nebo diskriminačními ve svých účincích, není třeba jít dále a zkoumat jexxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxný hlavně na přístup přijatý ke srovnání osob podezřelých z terorismu podle toho, zda jde o občany nebo cizozemce. Soud se nicméně domnívá, že Sněmovna lxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxky a cizími státními příslušníky bylo legitimní, ale jako opatření týkající se národní bezpečnosti. Část 4 zákona z roku 2001 byla určena k odvrácení skxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxtření k řešení otázky, která byla v zásadě otázkou bezpečnosti, přistoupily v nedostatečnému řešení tohoto problému a zároveň uložily nepřiměřenou a xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxzdíl v potenciálních nepříznivých dopadech zadržení bez obvinění podle toho, zda jde o vlastní občany nebo cizince, kteří v praxi nemohou opustit zemi xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxností zásada subsidiarity sice nebrání tomu, aby Soud nové důvody přezkoumal, avšak vyžaduje se přesvědčivý důvod na jejich podporu.
188. První z úxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxost britské muslimské populace s cílem snížit možnost náboru mezi nimi extremisty. Vláda však Soudu nepředložila žádný důkaz dokládající, že britští xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxidu. V tomto ohledu Soud poznamenává, že kontrolní systém, zavedený Zákonem o předcházení terorismu z roku 2005, nerozlišuje mezi podezřelými vlastnx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xokud to dokázal zadržet nejvážnější zdroj, a to cizí státní příslušníky. Ani v této souvislosti však Soud neobdržel žádné důkazy, které by ho mohly přesxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxAC, které měly přístup i k neveřejným materiálům, nebyly přesvědčeny, že hrozba ze strany cizích státních příslušníků byla vážnější, než od státních pxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx potud, že neoprávněně diskriminují mezi vlastními státními příslušníky a cizími státními příslušníky. Z toho vyplývá, že došlo k porušení článku 5 odxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxad s ostatními závazky vyplývajícími z mezinárodního práva
Kromě zásadních otázek, jako je např. vztah mezi standardy ochrany lidských práv podle Mxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx x xx xx xxxxx xxřední vyhlášení", který podal ESLP.
Rozsudek ESLP ze dne 25.5.1993 ve věci Brannigan a McBride proti Spojenému království, stížnosti č. 14553/89 a xx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxle mezinárodního práva" (viz bod 40 výše).
68. V tomto ohledu před Soudem stěžovatelé tvrdili, že bylo nezbytnou podmínkou pro platné opatření podlx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxé. Vzhledem k tomu, k takovému vyhlášení nikdy nedošlo, výjimka byla v rozporu s ostatními závazky Spojeného království podle mezinárodního práva. Poxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxy článku 4 Paktu bylo nutné úřední vyhlášení, jelikož stav veřejného ohrožení existoval před ratifikací Paktu Spojeným královstvím a pokračuje až do dxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx tajemníkem pro vnitřní záležitosti Dolní komoře dne 22. prosince 1988. Kromě toho nebyla předložena žádná výtka ze strany Výboru pro lidská práva (OSNxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxlný.
71. Příslušná část článku 4 Paktu stanoví: "Je-li za mimořádné situace, která je úředně vyhlášena, ohrožen život národa...".
72. Soud zaznxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxe v tomto ohledu věrohodný základ pro argumentace stěžovatele.
73. Ve svém prohlášení ze dne 22. prosince 1988 před Dolní komorou ministr pro vnitřnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxuje "stav veřejného ohrožení ve smyslu těchto ustanovení, pokud jde o terorismus spojený se záležitostmi Severního Irska ve Spojeném království ..." xxxx xxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxistuje žádný základ pro argumenty stěžovatelů v tomto ohledu.
XIV.10 Šestá podmínka - Práva, která nemohou být předmětem derogace, musejí být respxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxx x xxxxx xx xři základní dokumenty, tj. Úmluva, MPOPP a zmiňovaná Americká úmluva o ochraně lidských práv však pouze čtyři práva společně považují za nederogovatxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx být potrestán za čin, který nebyl trestný podle zákona v době, kdy byl spáchán (zásada
nullum crimen sine lege
). Za nederogovatelné právo bývá považováxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xákonnosti v demokratické společnosti a dodržování dělby moci.
Výbor pro lidská práva, obecný komentář č. 29 ze dne 31.8.2001, čl. 4, odst. 11 až 16,
Dxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxvních závazků mají povahu kogentních norem mezinárodního práva. Označení některých závazků v článku 4 odst. 2 Paktu jako nederogovatelných je třeba vxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xalší ustanovení Paktu byla zahrnuta do seznamu nederogovatelných závazků, protože není nezbytné, aby z nich byla učiněna výjimka během krizového staxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxelné závazky. Za žádných okolností se smluvní státy nemohou odvolávat na článek 4 Paktu jako ospravedlnění pro jednání v rozporu s humanitárním právem xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxladních principů spravedlivého řízení, včetně
presumpce
neviny.
12. Jedno z kritérií pro posuzování rozsahu legitimní výjimky z Paktu lze nalézx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xe nelze zprostit s poukazem na čl. 4 Paktu. V souvislosti s interpretací čl. 4 Paktu má tomto směru význam Římský statut Mezinárodního trestního soudu.
xxx xxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxi. Níže jsou uvedeny některé příklady.
a)
Se všemi osobami zbavenými svobody se musí jednat s lidskostí a s respektem k přirozené důstojnosti lidské xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxjadřuje normu obecného mezinárodního práva, která nepodléhá derogaci. To je podporováno odkazem na přirozenou důstojnost lidské bytosti v preambulx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx těchto zákazů, a to i za stavu veřejného ohrožení, je ospravedlnitelná jejich statusem coby norem obecného mezinárodního práva.
c)
Výbor se domníxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xodle mezinárodního práva, v zahrnutí zákazu diskriminace do čl. 4 odst. 1 Paktu, jakož i nederogovatelné povaze čl. 18.
d)
Římský statut Mezinárodxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xotčených osob prostřednictvím vyhoštění či jiných donucovacích prostředků z jejich zákonného místa pobytu, za neexistence důvodů povolených mezinxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxce podle článku 4 odstavce 1 nemůže sloužit jako ospravedlnění pro smluvní stát, který v rozporu s článkem 20, uplatňuje válečnou propagandu nebo podpoxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxxxxc 3 Paktu vyžaduje, aby každý stát, který je smluvní stranou Paktu, se zavázal zajistit, aby se kterékoli osobě, jejíž práva nebo svobody tímto Paktem uzxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx funkci (...). Toto ustanovení není uvedeno v článku 4 odstavci 2, mezi nederogovatelnými ustanoveními, ale představuje smluvní závazek vlastní Paktx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxžet soulad s čl. 2 odst. 3 Paktu a poskytnout účinný prostředek nápravy.
15. Z povahy věci odpovídá nederogovatelným právům podle čl. 4 odst. 2 Paktu, xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxedmětem opatření směřujících k vyhnutí se ochraně nederogovatelných práv. Článek 4 nelze aplikovat žádným způsobem, který by vedl k obejití nederogoxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxx
xxx xxruky stanovené v článku 4 Paktu v souvislosti s odchylkami jsou na základě zásad zákonnosti a právního státu nedílnou součástí Paktu jako celku. Jako urxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx neshledává důvody pro výjimku z těchto záruk ani v průběhu dalších krizových situací. Výbor se domnívá, že vzhledem k zásadám zákonnosti a právního stáxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxdržování
presumpce
neviny musí být respektováno. V zájmu ochrany nederogovatelných práv, právo obrátit se na soud, aby se neprodleně rozhodl o oprávxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxly se vyskytují v otázkách přezkumu výhrad a důsledků závěru, že jsou nedovolené. Z judikatury ESLP stojí za připomenutí rozsudek ve věci Belilos proti xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxy ve znění: "Pro švýcarskou federální radu záruka spravedlivého procesu figurující v čl. 6 odst. 1 Úmluvy (...) znamená pouze zaručit konečnou soudnx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxání odůvodněnosti takového obvinění"] neuznal, jelikož byla příliš vágní či obecná, čímž nedostála požadavkům čl. 57 odst. 1 Úmluvy (zákaz výhrad obxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx se právo na veřejné projednávání nevztahuje na řízení o trestním obvinění, která se v souladu s kantonálními zákony konají před správním orgánem] neuzxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxecku, stížnost č. 15318/89, shledal prohlášení Turecka za platné, avšak bez přihlédnutí k výhradě omezující pravomoc orgánů Úmluvy ve vztahu k projexxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxo veřejného pořádku (ordre public).
Podobné řešení přijala Komise OSN pro mezinárodní právo, která konstatovala, že výhrada je neslučitelná s přexxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxaité), způsobem, xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxu, že se k výhradě nepřihlíží, však není jediné možné. Výbor pro lidská práva (OSN) v Obecném komentáři č. 24 konstatoval, že při uplatnění neplatné výhrxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxpřípustnosti výhrady je rozpor s předmětem a účelem smlouvy. Která z uvedených koncepcí se v případě nepřípustné výhrady uplatní, je na orgánech pověřxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx nenastávají (alespoň ne primárně) pro vztahy mezi smluvními státy, není použitelná Vídeňská úmluva o smluvním právu. Smlouvy o lidských právech typixxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx Úmluvu s výhradami, Česká a Slovenská Federativní Republika a následně i Česká republika si z čl. 5 a čl. 6 Úmluvy, že tresty lze ukládat pouze rozhodnutxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xo 21 dnů podle § 17 zák. č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků. Ve skutečnosti mezitím již novela č. 226/1992 Sb. vězení omezila na dobu xxxxxxxxx xx xxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxnem č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ustanovení však přešla do § 29 zák. č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxdmínka - Mezinárodní notifikace
Článek 4 odst. 3 MPOPP stanoví, že každý stát, který je smluvní stranou paktu, požívající práva ve smyslu čl. 4 odst. x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx od nichž se odchýlil a o důvodech, které ho k tomu vedly. Další sdělení učiní stejnou cestou ke dni, kdy toto opatření skončí.
Článek 15 odst. 3 Úmluvy xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x opatřeních, která přijala, a o jejich důvodech. Generálního tajemníka Rady Evropy bude rovněž informovat x xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx č. 29 ze dne 31.8.2001, čl. 4, odst. 17,
Derogace
za mimořádné situace:
Článek 4 odstavec 3 Paktu stanoví, že každý stát, který je smluvní stranou Pakxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx ostatní státy, smluvní strany Paktu, o ustanoveních, od nichž se odchýlil a o důvodech, které ho k tomu vedly. Další sdělení učiní stejnou cestou ke dni, xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxm byla přísně vyžadovaná naléhavostí situace, ale rovněž proto, aby ostatní smluvní strany mohly kontrolovat dodržování ustanovení Paktu.
Vzhlexxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxtřeních a jasné vysvětlení důvodů spolu s úplnou dokumentaci týkající se jejich práva. Další oznámení jsou vyžadována v případě, že smluvní strana násxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x ukončení
derogace
.
Z praxe vyplývá, že nebyly vždy dodržovány tyto povinnosti: Smluvní strany neinformovaly ostatní účastnické státy prostřednxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxany v některých případech nepodaly oznámení o územních či jiných změnách ve výkonu krizových pravomocí. V některých případech smluvní státy sdělily, xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx okamžitého mezinárodní oznámení, pokud smluvní strana přijme opatření odchylující se od povinností vyplývajících z Paktu. Povinnost Výboru sledovxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxediska dodržení formálních a obsahových náležitostí čl. 15 odst. 3 Úmluvy je otázkou, zda je splňuje turecká
notifikace
generálnímu tajemníkovi Raxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx dočasného suspendování některých základních práv, ale spíše o výjimku, resp. probíhající pokus o trvalou změnu režimu v Turecku. Otevřená je též otázxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx s. 11; Bílková, 2016)
Související ustanovení:
čl. 1 - základní povinnosti státu, čl. 3 - institucionální xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx zákonech, čl. 7 - stav ohrožení státu, čl. 11 - pravomoc Senátu pro rozpuštění Poslanecké sněmovny
xxxxxxxxxxx
xxxxez Ústavního soudu ze dne 8.11.2016, sp. zn. III. ÚS 525/15)
Stejně tak, jako např. na našem území již v 18. století zakotvená zásada nevydávání občanů k xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xevydávat pachatele dožadující soudní moci, nýbrž místo toho jej odsoudit a nechat potrestat příslušným zemským soudem - "...in keinem Fall ..mehr ausxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxfen". In: Sammlung aller k. k. Verordnungen und Gesetze vom Jahre 1740
bis
1780, sv. 6, pod č. 1445 na str. 541 - dostupné rovněž na http://alex.onb.ac.axxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxi v tomto případě nedošlo k ústavnímu zakotvení zákazu reformationis in peius. Sama o sobě jednak může být obtížně označena za základní právo, když se můxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx. Navíc je obtížné jako přirozené právo jednotlivce ve smyslu čl. 1 věty druhé Listiny (vlastnosti nezadatelnosti, nezcizitelnosti, nezrušitelnosxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxvolání v neprospěch odsouzeného tato zásada neplatí), která může být dokonce porušením ústavní povinnosti státu a veřejné moci k ochraně života, zdraxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx České republiky (dále jen "ústavní zákon o bezpečnosti České republiky") a body 21 až 35 odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 9.8.2016 sp. zn. III. Úx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxla a je v různých státech vymezována trestními řády a zejména judikaturou různě (např. ve Francii
judikatura
předcházela xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxaci v předpisech trestního práva procesního (viz jako výjimku čl. 34 odst. 3 Ústavy Srbska, ovšem omezenou na řádné opravné prostředky).
(nález Úsxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx xxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxí čl. 112 odst. 1 Ústavy, nýbrž i vzhledem k ustanovení čl. 1 odst. 2 Ústavy, a do jeho rámce zahrnout i ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidsxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx, že v případě rozporu zákona s ústavním zákonem soudce obecného soudu není kvalifikován věc posoudit a je povinen ji předložit Ústavnímu soudu, v přípaxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxní smlouvy. Ať by již takové rozhodnutí bylo přijato kteroukoli soudní instancí, v právním systému neobsahujícím soudní
precedens
v kvalitě a závaznxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxvou vytvořena ničím neodůvodněná procedurální nerovnost, což na základě argumentu reductionis
ad absurdum
nelze přisuzovat ústavodárci v poloze úxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxu" Ústavní soud vychází z již v roce 1933 vypracované definice agrese Společností národů, která byla převzata do londýnské Úmluvy o agresi (Conventiox xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxníka považovat ten stát, který první poskytne podporu ozbrojeným tlupám, jež se utvoří na jeho území a jež vpadnou na území druhého státu (čl. II bod 5). V xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxy a v souladu s citovaným čl. II bod 5 má Ústavní soud za to, že dnem, kdy nastal stav války, a to s Německem, je den 17.9.1938, neboť tento den na pokyn Hitlera xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxvy strany a několik málo hodin poté už tito vpadali na československé území ozbrojeni německými zbraněmi. Posledním dnem tohoto období bylo datum 7.5.xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxx x
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx které se musejí podílet na zajištění bezpečnosti České republiky. Jsou tak položeny právní základy bezpečnostního systému České republiky, i když texxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxe vyjádřit, které složky jsou základem bezpečnostního systému státu, jejichž hlavním posláním je obranná a ochranná činnost". Důvodová zpráva poukaxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxto základě pak odůvodňuje i zapojení státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, jakož i právnických a fyzických osob, na zajišťování bezpxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxí jistou hierarchii "výslovně určených složek" a dalších orgánů a osob, která je však sporná. Pavel Uhl dokonce píše o povinnosti subjektů uvedených ve xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx je však sporné. Bezpečnost České republiky zajišťují i státní orgány, které nespadají do těch, které jsou vyjmenovány v odstavci 1, a přitom jsou již saxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx bezpečnost nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Znění celého článku je však třeba zasadit do celkového pojetí ústavního zákona o bezpečnosti ČR, xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxtního systému v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR platí i pro řádný stav. V zásadě se tedy jedná o určení výkonných složek systému, které jsou hlavními násxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxckými a právnickými osobami pak v daném kontextu mají podpůrnou úlohu pro tyto výkonné složky.
Taxativní
výčet v odstavci 1 není ale dle našeho názoru zxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xhodnější použít pouze demonstrativní výčet a doplnit do odstavce 1 slovo "zejména".
K odst. 1
Bezpečnostní systém v České republice není dále souhxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxmy (např. IZS). Souhlasit je přitom třeba s následujícím názorem Miloše Balabána, Bohuslava Pernici a Libora Stejskala: "Z politického a institucionxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxi roztříštěné právní úpravě v oblasti bezpečnosti je žádoucí nespoléhat pouze na zvyklosti řízení bezpečnostního systému, které mnohdy pocházejí jexxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxny státní orgány a instituce a i významná část soukromé sféry. Obecně je možné rozlišovat mezi bezpečnostním systémem, který si subjektivně vymezuje sxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxi.Je možné vytvářet souhrnné katalogy institucí spadajících do bezpečnostního systému. Na oficiální úrovni se tak v ČR stalo především díky dokumentx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx předpokladem efektivního fungování bezpečnostního systému je jeho právní zakotvení, adekvátnost standardních a připravenost mimořádných postupx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxdy nezbytný mj. dostatečně flexibilní, účelově upravený a centralizovaný bezpečnostní systém řízený státem, stejně jako jednotný a koordinovaný poxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxbilně reagovat a fungovat, a aby dokázal maximálně absorbovat rizikový potenciál bezpečnostního prostředí, popř. se úspěšně vyrovnával se zvládáníx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxace".
Z uvedeného dokumentu následně vycházely i mnohé dílčí dokumenty v procesu optimalizace bezpečnostního systému, nicméně obdobně precizní xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxm vnitřní bezpečnosti z roku 2016. V odborné literatuře je pak problematika bezpečnostního systému rozpracována mj. díky publikacím Vladimíra Krulíxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxk v souvislosti s dlouhotrvajícím procesem optimalizace bezpečnostního systému a po Auditu národní bezpečnosti začaly práce na jeho vytvoření. Při jxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxi apod.).
Podrobnější vymezení bezpečnostního systému České republiky je v současnosti obsaženo v Bezpečnostní strategii ČR, kde se uvádí: "K zajxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxé (vnitřní a zahraniční), vojenské, vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel, hospodářské, finanční, legislativní, právní a sociální. Základ tohoto xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxprávy a právnických a fyzických osob) a jejich vazeb mimo bezpečnostní systém a ve stanovení jejich povinností. Bezpečnostní systém ČR plní funkci insxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxosti jednotlivých složek odpovědných za zajišťování bezpečnostních zájmů ČR. Zajišťování bezpečnosti ČR nemůže být pouze záležitostí složek, kterx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxké osoby. Struktura bezpečnostního systému zahrnuje zejména prezidenta republiky, Parlament, vládu, Bezpečnostní radu státu a její pracovní orgánxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xa zajišťování bezpečnosti státu a za řízení a funkčnost celého bezpečnostního systému ČR je odpovědná vláda jako vrcholný orgán výkonné moci".
Jakx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxnnosti ozbrojených sil je obsažena v zákoně o ozbrojených silách ČR. V § 3 odst. 2 zák. o ozbroj. silách ČR je uvedeno, že ozbrojené síly se člení na armádux xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. Podle odst. 2 téhož paragrafu ozbrojené síly plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodnxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxch sil. Třetí část zákona o ozbrojených silách ČR vymezuje další úkoly Armády ČR (včetně její role při plnění úkolů Policie ČR či při záchranných pracíchxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxpubliky. Vrchním velitelem ozbrojených sil je na základě čl. 63 odst. 1 písm. c) Ústavy prezident republiky, z čehož vyplývají důležité pravomoci a poxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxejmě tento úkol plnil náčelník generálního štábu, který zabezpečuje velení Armádě ČR, pokud by nad něj prezident nejmenoval hlavního velitele pro vojxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx zatímco zbylé dvě složky mají spíše subsidiární roli. V resortu obrany přitom působí ještě dvě složky, které jsou v úzké interakci s ozbrojenými sbory, xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxategie z roku 2008). První z těchto složek je Vojenská policie. Jak uvádí Pavel Kříž a Leopold Skoruša, Vojenská policie "není ozbrojenou silou (podle § x xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x x xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xezpečnostním sborem" (Kříž, Skoruša 2016, s. 43). Pojem bezpečnostní sbor je však zřejmě v předchozí citaci chápán úzce přímo ve vazbě na zákon č. 361/2xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx (Mates, Škoda, Vavera 2011, s. 25). Samotné Ministerstvo obrany dokonce vlastní propagační brožurku z roku 2014, kterou nazvalo "Vojenská policie - sxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx - ve vztahu k nim vymezenou působnost v § 1 zák. o Voj. policii: "Vojenská policie v rozsahu vymezeném tímto zákonem plní úkoly policejní ochrany Ministxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxdajství (VZ). Vojenské zpravodajství je zpravodajskou službou, spadající pod Ministerstvo obrany. Pozornost mu bude věnována dále v kontextu komenxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx
x xxx x xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxjekty zajištující bezpečnost uvedeny mimo jiné ozbrojené bezpečnostní sbory a záchranné sbory. Přesnější určení institucí, které jsou bezpečnostnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx (na rozdíl od vymezení bezpečnostního systému v Bezpečnostní strategii ČR), přičemž jsou zákonodárcem zřejmě pokládány za ozbrojené bezpečnostní sxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxny
sui generis
(Pavlíček a kol., 2015, s. 1085 a 1088). Zadruhé běžné zákony pracují s pojmem bezpečnostní sbory (zvláště pak zákon č. 361/2003 Sb., o slxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxní sbory a záchranné sbory, resp. sbor. Pojem "bezpečnostní sbory" přitom není přímo zmíněn v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR. Do rozsahu tohoto pojmu xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, kam řadí všechny výše uvedené instituce. Pojem veřejné sbory je odvozen od veřejnoprávního charakteru, jak co do zřízení, tak co do obsahu činnosti (Mxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxtucí v ČR s odbornou kategorií bezpečnostní a pořádkové složky, které dělí zaprvé na ozbrojené síly státu (tam řadí Armádu ČR, Vojenskou policii, Vojenxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxr ČR, Vězeňskou službu ČR, Parlamentní stráž a zpravodajské služby státu, tedy Bezpečnostní informační službu, Úřad pro zahraniční styky a informace x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx) (Mišúr, Svoboda, 2007, s. 129-144).
Za ozbrojené bezpečnostní sbory ve smyslu ústavního zákona o bezpečnosti ČR jsou tedy v tomto komentáři pokláxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxečnostního systému odlišné subjekty, než jsou další, v zásadě hlavně pořádkově zaměřené sbory.
De lege ferenda
by určitě bylo vhodné zmínit je v ústavxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxní informací pro účely zajištění bezpečnosti ČR (Michálek, Pokorný, Stieranka, Marko, 2013, s. 201-202). Hlavní úprava zpravodajských služeb je obsxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx případně je možné dělení na službu s výhradně vnitřní působností, kterou xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xůsobností Vojenské zpravodajství (VZ).
Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády, Poslanecké sněmovny a Orgánu nezávislé kontroly xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxžby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx, o zpravodajských službách České republiky):
a)
o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxh, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky,
e)
týkající se organizovaného zločinu a terorismux
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx, který je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace jmenuje a odvolává ministr vnitra se souxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxbezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně politických a ekonomických zájmů České republiky. Činnoxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx (kontrolu činnosti vykonává zvláštní kontrolní orgán.
Vojenské zpravodajství je součástí Ministerstva obrany. Ředitele Vojenského zpravodajxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xvé funkce je ředitel Vojenského zpravodajství odpovědný ministru obrany, který ho též se souhlasem vlády odvolává. Vojenské zpravodajství zabezpečxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xáměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany České republiky.
Podrobněji upravuje činnost této instituce zákon xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxpubliky, i další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána. Je nad rámec tohoto komentáře k ústavxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxnu a v době psaní tohoto textu je připravována zásadní reforma.
Dalšími ozbrojenými bezpečnostními sbory ve smyslu ústavního zákona o bezpečnosti xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxamentní stráže.
Policie České republiky je podřízena Ministerstvu vnitra. Je to jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor, který podle zákona slouží xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxší úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami, které jxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxsně ozbrojeným bezpečnostním sborem. Generální ředitelství cel je podřízeno Ministerstvu financí a jednotlivé celní úřady jsou podřízeny Generálnxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx (§ 1 zák. č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky).
Vězeňská služba České republiky je podřízena Ministerstvu spravedlnosti. Je to ozbrojenx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů a při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti. V jejím rámci půxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxovědný předsedovi vlády. Úkolem inspekce je vyhledávat, odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pacxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x výkonu práce k Policii ČR nebo v Generální inspekci bezpečnostních sborů, případně k Celní správě nebo Vězeňské službě (v obou posledních případech alx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x o změně souvisejících zákonů).
Podle § 119 jednacího řádu PS, a podle jednacího řádu Senátu, má ochranu pořádku a bezpečnosti v budovách Sněmovny a Sxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx jakož i povinnosti a oprávnění jejích příslušníků, má stanovit zvláštní zákon. Podle § 124 jednacíhom řáu PS do doby přijetí zákona o Parlamentní stráxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxx xx času mezi zákonodárci diskutuje (Kopecký 2017).
Uvedení pojmu "záchranné sbory" v čl. 3 odst. 1 úst. zák. o bezpečnosti ČR je v současnosti poněkud xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xx xxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxx xe současně bezpečnostním sborem podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Podle zákona č. 320/2015 Sb., o haxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxta a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi. HZS ČR se dále podílí na zajišťování bezpečnosti ČR plněním a organizováxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxolů, v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy. Dále má HZS ČR v rozsahu své působnosti stanovené mimořádné úkoly, poxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx, hasičských záchranných sborů krajů (ty jsou organizačními složkami státu, jejichž příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstvaxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxčském záchranném sboru, mohou generální ředitelství, hasičský záchranný sbor kraje a záchranný útvar k plnění úkolů za stavu ohrožení státu nebo válexxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx částí. Klíčovou roli má HZS ČR z pozice národního a gestora integrovaného záchranného systému (viz níže) a systému krizového řízení (skutečnost, že IZx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxou fakticky součástí IZS, xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxe pravdou, že z historického hlediska byl ústavní zákon o bezpečnosti ČR přijat před přijetím zákona o IZS, nicméně novelizace této části se jeví jako žáxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x x xxbrojené síly - zvláště Armáda ČR - se mohou účastnit záchranných aktivit a operací, ale není to dominantní účel jejich činnosti. V souvislosti se zněním xxx x xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxrovaný záchranný systém a v jeho rámci jsou pak realizovány různé záchranné činnosti (Víšek, 2012), na nichž se kromě sboru (tedy HZS ČR) podílí i hlavní x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx jako jedna ze zdravotních služeb dle § 2 odst. 2 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxývané extralegálně jako Letecká záchranná služba. Různí poskytovatelé zdravotnické záchranné služby jsou základními složkami IZS (viz níže), přičxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxé správě, je zřízena Báňská záchranná služba, zajišťována různými provozovateli. Dále pak v ČR působí na bázi dobrovolnosti organizovaná Horská služxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx xx xxolupracuje). Tyto služby současně patří mezi tzv. ostatní složky IZS (viz níže). To platí i pro různé kynologické záchranné jednotky. Jako zapsaný spoxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxbně je to v případě různých lokálních skalních záchranných služeb. K IZS je smluvně vázána i Speleologická záchranná služba České speleologické spolexxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xohou po uzavření příslušných dohod stát buď ostatními složkami IZS, nebo být k IZS jiným způsobem vázány (k dohodám viz níže v části o havarijních službáxxxx
xxxxxxx xx x xxx x xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxzi záchrannou a havarijní službou je přitom v řadě případů sporné, protože mnohé subjekty jsou zaměřeny současně na záchrannou i na havarijní činnost (xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xrovádění prací k záchraně lidských životů a majetku při závažných provozních nehodách - haváriích). Právní řád ČR neobsahuje souhrnné a komplexní vymxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx. Jak uvádí Filip Dostál v práci o IZS, havarijními službami se rozumí služby zřizované xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx Jiří Víšek navíc v rámci IZS píše souhrnně o havarijních, pohotovostních, odborných a jiných službách a dále tyto pojmy vzájemně nespecifikuje (Víšekx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxovou pomoc požádat" (Víšek, 2012, s. 90). Dále pak dělí havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby zejména na:
1.
Technické služby obcí a krajů, x xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x.
Služby v dopravě, a to za a) služby správcům komunikací a b) služby motoristům;
3.
Služby v chemickém průmyslu (při havárii poradní činnost na dálxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxování nebezpečných odpadů, sanace, poradenství při haváriích);
5.
Služby v hornictví (báňská záchranná služba v oblasti záchrany lidských živoxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xVíšek, 2012, s. 90-91). Podle Dostála v energetických odvětvích (elektroenergetice, plynárenství a teplárenství) jsou "držitelé autorizace k podnxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxostál, 2008, s. 36).
Ve vazbě na znění ústavního zákona o bezpečnosti ČR je třeba připomenout, že neexistuje souhrnná evidence všech subjektů, kxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxušných dohod s garanty IZS, a poté jsou již jako takové evidovány. Ostatními složkami IZS (dle § 4 odst. 2 zák. o IZS) se stávají ty právnické osoby, které uxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx podle příslušného pokynu rozumí předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci při provádění záchranných a likvidačních prací. Součástí těchto xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxehled sil a prostředků určených k poskytnutí pomoci, seznam osob pověřených pro zabezpečování pomoci a způsob jejich vyrozumění a doba potřebná pro poxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxitra č. 25/2003). Dále je možné uzavřít dohody o poskytnutí osobní nebo věcné pomoci (sjednává se v nich způsob a rozsah osobní nebo věcné pomoci při provxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxích obdobných oblastech a nesouvisí s poskytnutím pomoci při provádění záchranných a likvidačních prací a při realizaci opatření ochrany obyvatelstxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxných dohod vede u Ministerstva vnitra-generálního ředitelství HZS ČR Odbor IZS a výkonu služby, u HZS krajů pracoviště určené ředitelem HZS kraje (Pokxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxko "systém vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxvěka, přírodními vlivy a havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních pracxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx odpovídajícím způsobem novelizován. Dochází tak k situaci, kdy pouhé uvedení havarijních služeb (vedle ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostníxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx
xx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxky IZS, namísto záchranných služeb, které jsou v něm jako ostatní složky obsaženy) a nahradit pojmy "ozbrojené bezpečnostní sbory" a "záchranné sboryx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x x xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxgrovaného záchranného systému HZS ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, poskytovatelé zdravxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxných sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xe u charakteristiky záchranných sborů a havarijních služeb IZS
a priori
uveden, a to bez toho, aby byly zmiňovány záchranné a havarijní služby mimo jehx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx
x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxojené síly, zpravodajské služby, bezpečnostní sbory a složky IZS (nejedná se o platné znění, ale o návrh
de lege ferenda
), nevyčerpalo by to zcela seznax xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxkoně explicitně uvedeny, možná by byla např. formulace "a další subjekty", x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxská policie) jsou orgány obce a jsou zřizovány a zrušovány obecními zastupitelstvy. Obecní policie mají zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii, staxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx obce pověřený zastupitelstvem obce. Ministerstvo vnitra ověřuje odborné předpoklady strážníka, vydává a odnímá osvědčení a vykonává nad nimi příslxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx příslušných předpokladů občané ČR - fyzické osoby. Ty pak mají vymezené pravomoci při udržování veřejného pořádku ve vymezených sektorech (Mišúr, Svxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xejíž právní úprava je obsažena především v § 12 až 16 zák. č. 449/2001 Sb., o myslivosti, o Stráž přírody, jejíž úprava je obsažena především v § 81 až 82 zákx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
K odst. 2
Ustanovení odstavce 2 potvrzuje povinnost státních orgánů a územních samosprávných celků podílet se na zajištění bezpečnosti ČR, které xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xají bezpečnostní zaměření obsaženo již ve svém názvu. V zásadě všechny státní instituce ČR se na zajištění bezpečnosti za řádného stavu více či méně podxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxů a institucí (včetně výborů a komisí jako parlamentních orgánů). Specifické zaměření ústavního zákona o bezpečnosti ČR na krizové řízení na tomto mísxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xubjektů při krizových stavech. Krizovým řízením se podle Ministerstva vnitra, které je v jeho rámci koordinačním orgánem, rozumí: "souhrn řídících čxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury." Podle téhož zdroje jsou orgány krxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxy obce s rozšířenou působností a orgány obce. Mezi další důležité orgány v tomto systému patří bezpečnostní rady jakožto poradní orgány: Bezpečnostní xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx krajů a krizové štáby obcí s rozšířenou působností". Je třeba zdůraznit, že výkon pravomocí a povinnosti obcí a krajů v rámci krizového řízení jsou uskuxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxlášek pro regulaci veřejného pořádku (Koudelka, 2000, s. 195)
Specifikem vyplývajícím z ústavního zákona o bezpečnosti ČR je ukládání povinnosti xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x musí probíhat v mezích stanovených Listinou a mezinárodních závazků ČR. V návaznosti na Jana Kyselu je možné upozornit např. na zákaz etnické a rasové pxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx v aplikačních normách, např. o vyhlášení nouzového stavu). Objevují se však i v řadě dalších zákonů. Povinnost poskytnout pomoc za určité situace vyplxxx xxxxx x x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxužití institutů krajní nouze (§ 28 tr. zákoníku) a nutné obrany (§ 29 tr. zákoníku). Jednu z důležitých povinností - brannou povinnost - upravuje v čl. 4 i xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx. Opomíjí tak dobrovolnou složku účasti. Dobrovolníci přitom mohou být do zajištění bezpečnosti angažováni různými způsoby. Již zmíněn byl institut xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx v ČR podrobněji rozlišuje mezi dobrovolnou participací ve sféře obrany, vojenských a paramilitárních aktivit (v ČR je důležitá zvláště činnost Armádxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xféře záchranářství, požární ochrany, humanitární pomoci a dobrovolnictví po mimořádných událostech a krizových situacích (viz výše, zmínit je možnx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxjmě upozorňuje i na rizika toho, že dobrovolnictví nemusí být vždy v souladu s bezpečnostními zájmy ČR, např. u extremistických hlídek (Stejskal, 2015x xx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxa o bezpečnosti ČR začleněno.
Zákony stanovující povinnosti právnickým a fyzickým osobám
Povinnosti právnickým a fyzickým osobám lze ukládat xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx zaručuje nedotknutelnost osoby a jejího soukromí. Ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) krizového zákona stanoví, že vláda xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxánek 8 odst. 1 Listiny zaručuje osobní svobodu. Omezení vyplývají z § 64 písm. a) a § 69 odst. 1 písm. b) zák. o ochraně veř. zdraví, kdy se jedná o izolaci oxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x x xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xi § 6 odst. 1 písm. c) krizového zákona.
Článek 10 Listiny garantuje ochranu soukromí. Omezení vyplývají z § 64 písm. a) a § 69 odst. 1 písm. g) zák. o ocxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxny zaručuje ochranu vlastnictví. Zákon o zajišťování obrany ČR, v § 14 a § 15 upravuje dodání věcných prostředků a v § 45 vyvlastnění ve zkráceném řízxxxx xxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x x x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxa. Zákon o hospodářských opatřeních v § 21 odst. 1 písm. b) vymezuje skladování materiálu pro překonání stavu nebezpečí, v § 21 odst. 1 písm. c) přemístxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxních převodů mezi poskytovateli finančních služeb, resp. nákupu a vývozu devizových hodnot a čerpání prostředků z devizových účtů, zavedení nabídkoxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx xxxterých souvisejících zákonů, zakotvujícího zničení potravin, kterými může být šířeno infekční onemocnění.
Článek 12 Listiny označuje obydlí zx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxx xxx xx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx do vyznačených prostor, příkazu zdržovat se v místě trvalého pobytu nebo pobývat v přikázaném místě a zákazu vycházení z budov nebo staveb určených k ocxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxzpečnosti fyzických xxxxx xxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx vstupu, pobytu a pohybu na vymezených místech nebo území, v § 6 odst. 2 písm. a) upravuje nařízení povinného hlášení přechodné změny pobytu osob a v § 7 píxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxezení nebo zákaz provozu v letecké, silniční, drážní nebo lodní dopravě. Z § 69 odst. 1 písm. b) zák. o ochraně veř. zdraví, vyplývá omezení cestování.
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxaz svolávání shromáždění na veřejném prostranství. Další omezení vyplývají z § 69 odst. 1 písm. b) zák. o ochraně veř. zdraví.
Článek 20 Listiny zarxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx x xx x xxxxxxx uznává volební právo, jehož omezení zakotvuje sám ústavní zákon o bezpečnosti ČR ve svém čl. 10, a to formou prodloužení volebního období.
Článek 26 xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxovitě jde o § 21 odst. 1 písm. a) (nucené dodávání výrobků nebo služeb), § 21 odst. 2 písm. a) (regulace prodeje zboží z hlediska množství a okruhu spotřexxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxé, silniční, drážní nebo lodní dopravě), § 22 odst. 1 písm. d) (omezení nebo zákaz distribuce zdravotnických prostředků a léčiv), § 22 odst. 2 písm. e) xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby), § 23 odst. 3 písm. c) (omezení nebo zákaz bezhotovostních a hotovostních převodů mezi xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xomezení nebo zákaz nákupu vývozu devizových hodnot a čerpání prostředků z devizových účtů, zavedení nabídkové povinnosti devizových hodnot a stanovxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx. b) (zákaz přepravy určitými dopravními prostředky) a § 66 odst. 1 písm. c) (omezení výroby, pozastavení prodeje a zákaz užívání vody, potravin a dalxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx x xx x x xxx
xxxxxx xx xxxxx x xxstiny dále zaručuje svobodnou volbu povolání, která je nicméně omezena § 21 zák. o zajišťování obrany ČR, který upravuje pracovní povinnost, a § 18 braxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxdnímu řízení (§ 21), vykonávat vojenskou službu, plnit ohlašovací povinnost (§ 32) a plnit povinnosti související s odmítnutím mimořádné služby z důvxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxzuje celá řada podzákonných prováděcích předpisů. Například k provedení zákona o zajišťování obrany ČR směřuje vyhláška č. 280/1999 Sb., kterou se sxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xracovní výpomoci nebo k pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného pxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxí hranic a pásem na území vojenských újezdů, či nařízení vlády č. 139/2017 Sb., o plánování obrany státu.
Branný zákon provádí vyhláška č. 328/2016 Sxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby.
Zákon o ozbrojených silách ČR provádí nařízení vlády č. 129/2018 Sb., o povolání vojáků v čxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxx další, např. vyhláška č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou txxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxhnických zařízení vojenských plavidel, vyhláška č. 279/1999 Sb., kterou se stanoví kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikace a xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx leteckého personálu, vyhláška č. 154/2011 Sb., o vojenské letecké technice, a vyhláška č. 100/2018 Sb., o technické způsobilosti a pravidelných techxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
x xxxxx x
x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxporovaný tehdejším ministrem vnitra Milanem Chovancem, který navrhoval doplnit do čl. 3 třetí odstavec. Tím mělo být občanům ČR k naplňování úkolů uvexxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx novely bylo reagovat na omezující ustanovení pro určité druhy zbraní, stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 kterou se mění smxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx obchodní dopravy, konvojů vysoké hodnoty a citlivých prostor, jakož i pro účely národní obrany, vzdělávací, kulturní, výzkumné a historické účely, a xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx A v jednotlivých případech výjimečně a s náležitým odůvodněním, není-li to v rozporu s veřejnou bezpečností a s veřejným pořádkem". Senát Parlamentu Čx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxí občanů je možné i na základě stávající legislativy.
Problematika si přesto zaslouží bližší rozbor. Článek 6 směrnice Rady č. 91/477/EHS o kontrolx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xabývání a držení palných zbraní a střeliva kategorie A. Ve zvláštních případech mohou příslušné orgány udělit povolení pro výše uvedené palné zbraně a xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xlenské státy oprávněny udělit povolení k nabytí a držení palných zbraní a střeliva kategorie A v případech, kdy to neodporovalo veřejné bezpečnosti a vxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xritické infrastruktury, obchodní dopravy, konvojů vysoké hodnoty a citlivých prostor, jakož i pro účely národní obrany, vzdělávací, kulturní, výzkxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxkem. Nové znění směrnice Rady č. 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, tak zřetelně okruh případů, v nichž je povolení přípustné vydat, a lze rxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xměny uvedené směrnice sníží.
Za výstižnou však nelze označit argumentaci xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxm právním předpisem na úrovni ústavního zákona. Tato metoda koliduje s konstantní judikaturou Soudního dvora (rozsudek Internationale Handelsgesexxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xabývat, držet a nosit zbraně a střelivo představovalo úpravu v mezinárodním měřítku téměř raritní.
V současnosti zaručují uvedené právo pouze ústxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x Mexiku, nabývání střelných zbraní se vyznačuje právní i faktickou složitostí. V Mexiku je provozován jediný obchod (Dirección de Comercialización dx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxpečnostní situaci (vysoký počet vražd, které jsou z výrazné většiny spáchány v souvislosti s organizovaným zločinem) - nízké. Za lichou nelze označit xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxících pod nejrůznějšími záminkami (a případně pod zahraničním řízením či vlivem), a tedy paradoxně bezpečnostní situaci zhoršit. Druhý dodatek Ústaxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxt a nosit zbraně nesmí být proto omezováno (...)". Stojí za zmínku, že ve Spojených státech amerických působí řada hnutí, která toto právo považuje za fuxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxistrovat, licencovat, zdanit nebo zakazovat. Podle tohoto výkladu nelze ani trestně stíhat nedovolené ozbrojování. Některá z těchto hnutí vytváří dxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xdeologie tzv. vigilantismu a hnutí milicí. Není bez významu, že kupř. v knize Judicial Rewiew of National Security zabývající se problematikou bezpečxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx interpretovat i tak, že ji autor nepovažuje za podstatné téma pro reálné zajištění bezpečnosti.
Z řečeného nicméně nevyplývá, že přítomnost střelxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx že i míra pravděpodobnosti, že se teroristé setkají s ozbrojeným odporem, může vést k tomu, že (s výjimkou některých tzv. low-tech útoků) přizpůsobí svxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxkon o bezpečnosti ČR s ohledem na jejich nejasnou roli v bezpečnostním systému ČR nezmiňuje. V ČR nebyl doposud přijatý zvláštní zákon o soukromých bezpxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxstních služeb jsou ochrana majetku a osob, detektivní služby a technické služby ochrany osob a majetku. Specifickým xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxnost soukromých bezpečnostních služeb sebou nese určitá rizika, jak však uvedlo Ministerstvo vnitra: "Vhodně státem regulovaná a kontrolovaná činnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxu, že naplňuje znaky živnostenského podnikání podle § 2 živnostenského zákona (tj. musí se jednat o činnost provozovanou soustavně, vlastním jménemx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xoncesovanou živnost "Ostraha majetku a osob".
Podle aktuální právní úpravy je podnikatel povinen splňovat zvláštní podmínky odborné způsobilosxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xx: a) vysokoškolské vzdělání, nebo b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření, nebo c) střední vzdělání s maturitxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpixxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxt provozována, nebo e) střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a profesní kvalifikace pro činnost strážný podle zákona č. 179/2006 Sxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxního orgánu podle § 1 odst. 5 živnostenského zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a orgaxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxě živnostenského oprávnění ke koncesované živnosti "Ostraha majetku a osob", oprávněn poskytovat služby spojené s ostrahou a ochranou nemovitého a mxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxnání veřejných shromáždění, slavností, sportovních podniků nebo lidových zábav podle pokynů objednatele, vyhodnocováním bezpečnostních rizik a pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5 živnostenského zákona, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, ktxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x odst. 2 živnostenského zákona, ve znění zákona č. 155/2010 xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxí uvedených v příloze č. 5 živnostenského zákona. Jedná se o povinnost podnikatele, která je stanovena pro všechny podnikatele provozující předmětnox xxxxxxxx
xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxožit odbornou způsobilost podle přílohy č. 5 živnostenského zákona (srov. výše).
Podle § 7 odst. 6 živnostenského zákona je podnikatel povinen vxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxx xkončení výkonu činností těmito osobami; přitom je povinen dodržovat povinnosti stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx osobních údajů).
Pokud je v rámci odborné způsobilosti vyžadována praxe v oboru, rozumí se jí podle § 7 odst. 4 živnostenského zákona výkon odbornýxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxušného oprávnění k podnikatelské činnosti, osobou pověřenou vedením obchodního závodu nebo odštěpného závodu, odpovědným zástupcem, osobou bezprxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxti, v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru (dále jen "pracovněprávní vztah"). Dobou praxe se rozumí doba výkonu odbornýxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxu po kratší pracovní dobu nebo v jiném pracovněprávním vztahu nebo s tím souměřitelná doba výkonu odborných činností osobou samostatně výdělečně činnxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxbo podobných pracovních postupů a odborných znalostí.
Posouzení, zda předložené doklady jsou v souladu se živnostenským zákonem, je v prvním stupxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxmých detektivů lze, za předpokladu, že naplňuje znaky živnostenského podnikání podle § 2 živnostenského zákona, provádět v rámci koncesované živnosxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxktivů" splňovat následující odbornou způsobilost: a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpexxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x oboru, nebo d) střední vzdělání s maturitní xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxeditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jexxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx pro činnost detektiv
koncipient
podle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
Lze připomenout obsahovou náplň uvedené žxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxm skutečností, které mohou sloužit jako důkazní prostředky, získáváním informací týkajících se fyzických nebo právnických osob nebo jejich majetkoxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xím související sběr dat a jejich vyhodnocování."
Dále musí podnikatel při provozování koncesované živnosti "Služby soukromých detektivů" zajisxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxné způsobilosti, které jsou v této příloze stanoveny. Tato povinnost stanovená § 7 odst. 6 živnostenského zákona se týká i živnosti "Služby soukromýcx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxnovena pro všechny podnikatele provozující uvedenou živnost.
Po nabytí účinnosti zákona č. 155/2010 Sb., tj. od 1.8.2010, musí osoby, které zajišxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx majetku a osob".
Činnost spočívající v ochraně před útoky hackerů apod., pokud by představovala poskytování užití a implementaci software, lze za xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxost "Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona" obor činnosti č. 56 "Poskytování software, poradenství v oblasti infoxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx8 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností je následující: "Poskytování užití (prodej a pronájem) a implementace software. Rozmnožování poxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxmu, zejména kompletní zpracování dat, služby pro vstup údajů, řízení a vedení činnosti zařízení na zpracování dat, případně jiným způsobem. Činnosti xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxí, odvirování software a další činnosti vztažené k počítači. Webhosting a další související činnosti. Obsahem činnosti není prodej a opravy hardwarexx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx.5.2015 jako tisk 495/0. Projednávání sněmovního tisku bylo ukončeno s koncem volebního období. V současnosti se připravuje nový zákon téhož předmětx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxkonu bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu a působnost Ministerstva vnitra a dalších orgánů vykonávajících státní správu na úseku bezpečnostní xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xtočištěm a nástrojem kriminálních živlů a zpravodajských služeb cizích mocností schopných, v rámci legálně získaných zakázek, vážně poškodit demokxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxí zcela zřejmé, zda jde o ryze teoretickou úvahu nebo je toto poměrně závažné konstatování podložené konkrétními (ve zprávě však neupřesněnými) poznaxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx blíže zabývá kupř. monografie (Moyakine, 2015; Avant, 2005; Lanning, 2005).
Související ustanovení:
čl. 1 - základní povinnosti státu, čl. 4 - bxxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zák. o Voj. policii,
o zajišťování obrany ČR,
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xx3/2008 xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx o Celní správě České republiky,
zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,
zák. č. 320/2015 Sb., o Hasičxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách),
zák. č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchraxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
§ 81 a § 82 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
zák. č. 153/1994 Sxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxství
Čl.4
[Branná povinnost]
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2019.
K čl. 4
Článek 4 určuje silou ústavního zákona formu doplňování ozxxxxxxxxx xxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xoplňování ozbrojených sil je branná povinnost, bez které nelze zachovat plynulé doplňování ozbrojených sil i za předpokladu postupného zvyšování poxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxbrojených sil uskutečňuje částečnou nebo všeobecnou mobilizací. To předpokládá, že v mírové době je vycvičeno potřebné množství vojáků v záloze, ktexx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxnost existuje. Proto se navrhuje právním předpisem stejné právní síly brannou povinnost založit". Ústavní zakotvení branné povinnosti, která předpxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx (Zoubek, 2008, s. 157).
V době, kdy byl přijímán ústavní zákon o bezpečnosti ČR, byla ještě v ČR povinná základní vojenská služba, která byla v roce 20xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxým zákonem. V § 1 odst. 1 cit. zák. je branná povinnost vymezena jako "povinnost státního občana České republiky plnit úkoly ozbrojených sil České repuxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx. Podle téhož zákona branná povinnost platí pro občany ČR od osmnácti do šedesáti let věku. Je zde uvedeno, že vojenskou činnou službou za stavu ohrožení xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx. Vojákovi, který odmítne vykonávat mimořádnou službu, zaniká branná povinnost. Občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou službux xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx Podle čl. 15 odst. 3 Listiny: "Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním.x x xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxbo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby".
Z obecného odborného pohledu se podle Bohuslava Pernici jedná u všeobecné brxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxny uvalována v podobě jejich povinnosti strpět úkony prováděné státní mocí v souvislosti s požadavky ozbrojených sil na jejich doplnění personálem zíxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx potřeby branné povinnosti a oznamovat změny), rekrutaci (povinnost podrobit se odvodu) a servis (povinnost odvedeného občana konat na výzvu státníhx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xákony. Rozsah branné povinnosti je stanoven především výše zmíněným branným zákonem. U ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxěry jejich příslušníků. U ozbrojených sil je tato úprava především záležitostí zákona o ozbrojených silách ČR, zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxčnostních sborů (Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxrů. Význam má i zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. U havarijních služeb je úprava právních poměrů daná běžnými pracovně-právními předpisy na záklaxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xivilní kontrole nepodléhají jen ozbrojené síly, ale i bezpečnostní sbory. Jak upozorňuje Zdeněk Kříž, vhodnější by bylo hovořit o civilním řízení a dexxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x x xxxx xxxxxxxxx xeálně-socialistického režimu byla Československá lidová armáda pod kontrolou "civilní" Komunistické strany Československa (Kříž, 2004, s. 10). Nxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxení o demokratickém charakteru České republiky. Dále Kříž upozorňuje na problém s nezdůrazněním potřeby civilního řízení, což vysvětluje doslovným xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxach a Štefan Sarvaš pracují s pojmem demokratická kontrola ozbrojených sil a rozeznávají přitom dvě roviny. Zaprvé formální rovinu v podmínkách legisxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxů do široké sítě společenských vztahů v demokratické společnosti (Stach, Sarvaš, 1997, s. 42).
Zákonná úprava civilní kontroly ozbrojených sil se xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xrgány (tedy orgány uvedené v Ústavě) a orgány, kterým tuto kontrolu svěřuje zvláštní právní předpis, přičemž je v poznámce odkázáno na demonstrativně xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx Jan Kysela za ústavní rozvedení zásady civilní kontroly považuje svěření vrchního velení ozbrojených sil do rukou prezidenta republiky, svěření rozxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx 872). Z formálních kontrolních mechanismů je třeba zmínit i existenci Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Výboru pro zahraniční věcxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxstního systému
Související předpisy:
x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxx/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
§ 111a zák. č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxx x
xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx čl. 6) upravuje relativně podrobně (ve srovnání s jinými bezpečnostními stavy) nouzový stav. Vyhlašuje jej vláda, přičemž její rozhodnutí je
fakultaxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxx 1
Jako důvody vyhlášení jsou uvedeny živelní pohromy, ekologické havárie, průmyslové havárie, nehody nebo jiné nebezpečí. Nezbytnou podmínkou jex xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx).
Ve vztahu k výše uvedeným důvodům je třeba zdůraznit, že se v zásadě jedná o "podtypy" obecněji vymezených důvodů pro vyhlašování všech tří mimořáxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxhnologické katastrofy a havárie, zatímco u nebezpečí se sociální příčinou by se jednalo o stav ohrožení státu. V takovém případě by i "jiná nebezpečí" mxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxou. Jak však Uhl uvádí, mohl by vést až ke kompetenčnímu sporu u Ústavního soudu (s ohledem na vyhlašování stavu ohrožení státu Parlamentem) (Uhl, 2015)x
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx vlády - uvádí, že Parlament by zřejmě nevstoupil do kompetenčního sporu. Pokud by vláda rozhodla o vyhlášení nouzového stavu, zatímco v Poslanecké sněxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxvrhla vyhlášení stavu ohrožení státu a Parlament (jedna z jeho komor) by zastával stanovisko, že je vhodnějším nástrojem vyhlášení nouzového xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxjnost očekává rychlou reakci ze strany státu, by bylo politicky riskantní.
Otázkou je, zda by např. při rozsáhlých interetnických nepokojích na něxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxější než stav ohrožení státu. Pokud neuznáme možnost vyhlásit stav nouze v souvislosti s nepokoji, otevírá se varianta, že nebude deklarován žádný výjxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xezpečnostní hrozbě, což může posléze vést k odpovědnosti státu (a to i mezinárodněprávní) v souvislosti s nikoliv náležitým výkonem pravomoci. Lze všxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxena. Na základě odborných zdrojů je za pohromu možné chápat "událost náhlou, rychle a nenadále přicházející, mnohdy i rychle mizící, avšak vždy zanechxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxma, která je způsobena přírodními živly (v zásadě synonymně lze uvést pojem přírodní pohroma). Audit národní bezpečnosti na základě Analýzy hrozeb prx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxx x x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxu autorů tohoto komentáře v případě jejich výrazné iniciace chápat i jako původce možných živelních katastrof. V realitě České republiky byly doposud xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxk, Vodehnal, 2017, s. 300-308). Pro srovnání je možné uvést i slovenskou definici živelní katastrofy, která je uvedená přímo v zákoně č. 42/1994 Zb., o cxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxsledku nepriaznivého pôsobenia prírodných síl, pri ktorej môžu pôsobiť nebezpečné látky alebo pôsobia ničivé faktory, ktoré majú negatívny vplyv na xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxt, ke které dojde v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a při jejich přepravě nebo při xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xrůmyslovou havárií vymezuje Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států z roku 1992 jako událost vzniklou následkem nekontxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxulaci nebo zneškodňování; nebo
b)
při dopravě, pokud je uvedena v čl. 2 odst. 2 písm. d) (kde je uvedeno, xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
V odborné literatuře se lze setkat s jednoduššími definicemi, např. jako havárii způsobenou průmyslovou činností, "včetně havárie stacionárníhx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxx xako havárii, která způsobí ekologickou újmu. Ta je vymezena v zákoně č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx015 Sb., o prevenci závažných havárií, kde je vymezena závažná havárie jako "mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohranxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážným následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxii jako "událost, kterou byly nebo by mohly být vážně ohroženy životy a zdraví osob nebo majetek; jde zejména o důlní požár, výbuch plynů a uhelného prachxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx a závažnou poruchu ve větrání nebo na těžním zařízení". Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, pracuje s pojmem "radiační havárie", kterou definuje jakx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xadiační mimořádná událost vznikla, nebo vzniklá v důsledku nálezu, zneužití nebo ztráty radionuklidového zdroje, která vyžaduje zavedení neodkladxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x ekologické havárie vycházet z kapitoly "Antropogenní hrozby" Auditu národní bezpečnosti (viz komentář k čl. 2 úst. zák. o bezpečnosti ČR).
U pojmu xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xebo majetkových hodnot anebo vnitřního pořádku a bezpečnosti ve značném rozsahu. V zákonech v ČR se lze setkat s termínem nehoda v řadě významů. Zákon č. xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislostx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx k vyhlášení nouzového stavu. Muselo by dojít ke specifické kumulaci nehodovosti v důsledku působení jiného vlivu. Pojem "jiné nebezpečí" je možné vykxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x x xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxčí nevojenské (Pavlíček a kol., 2015, s. 1071).
K odst. 2
Odstavec 2 uvádí, že nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxrů, které vycházely ze zahraničních zkušeností (Filip, 2003, s. 528). Právo na stávku vyplývá z čl. 27 odst. 4 Listiny, které je zaručeno za podmínek staxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx sborů. Podle čl. 44 Listiny zákon může soudcům a prokurátorům (jimiž se v návaznosti na zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ode dne 1.1.19xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x územní samosprávy ve funkcích, které určí, též právo uvedené v čl. 27 odst. 4 Listiny; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxx xx x xxx xx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx pro ochranu života a zdraví, může zákon omezit právo na stávku. Podle čl. 41 odst. 1 Listiny práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odstx x x xx xxx xx x xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxlečenství o základních sociálních právech pracovníků z roku 1989 v části "Svoboda spolčovací a kolektivní vyjednávání" v bodě 13. uvádí, že právo uchýxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xistina EU v čl. 28. označeném "Právo na kolektivní vyjednávání a akci" zakotvuje, že zaměstnanci a zaměstnavatelé mají za podmínek daných unijním a náxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx, včetně stávky.
Zákonná úprava stávky ve sporu o uzavření smlouvy je pak uvedena v § 16 zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Stávka je v § 16 oxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxko přerušení práce nebo jinou obstrukci, "která má tím, že zaměstnavateli xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxit, že stávka směřuje proti tomu, koho lze stávkou k ústupkům přimět, tedy proti zaměstnavateli (zaměstnavatelům) stávkujících osob" (NS 21 Cdo 2489/xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx x xxx x xxxxx x xistiny. Soulad takové stávky se zákony pak může posuzovat soud (Ferenz, 2012, s. 61).
Soudní dvůr se zabýval blízkou problematikou ve vztahu k zásadx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxy francouzské státní orgány nezasáhly proti protestům místních výrobců zemědělských produktů, kteří setrvale zamezovali dovozu a tranzitu zboží z jxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxsmyku na protest proti zátěži způsobené kamionovou dopravou. Tuto akci Soudní dvůr shledal za oprávněnou a povolenou demonstraci, která nezpůsobila xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxa na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. Nemůže se tedy jednat např. o stávku zaměřenou na prosazení politických požadavků nexxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxo stavu z důvodu stávky (pokud by došlo ke sporu o její "sociální"
versus
"politický" charakter). Uvádí možnost ústavní stížnosti stávkujících osob čx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxx x xx xxxx x xxxxoj. silách ČR platí, že ozbrojené síly nelze použít k přímému zásahu proti účastníkům stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a socixxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxnovená ve zvláštním zákoně, přičemž krizový zákon umožňuje omezit i právo na stávku. Jak uvádí Lenka Ferenz "Omezení, která pro stávku vyplývají z ústxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxd jejich vyhlášení a to z důvodu neexistence komplexní právní úpravy práva na stávku" (Ferenz, 2012, s. 51-52).
K odst. 3
Předsedovi vlády umožňuje xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxní zákon o bezpečnosti ČR však přímo neuvádí, co se stane, pokud vláda ani jeden z těchto kroků neučiní. Může tomu tak být v případě, že se vláda xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxu, např. nemožnost dopravit se na místo zasedání v době kalamity) anebo nepřijme usnesení. Uhl u druhého případu pracuje i s možností, že se vláda nemůže xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxtí předsedy vlády o vyhlášení nouzového stavu platnosti (Klíma a kol., 2009, s. 874), podle jiných bude platit dále (Filip, 2003, s. 526). Z hlediska účexx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxády se sejít by bylo nebezpečné přejít do normálního bezpečnostního stavu (nelze přitom vyloučit ani situaci, že velká část vlády může v důsledku příroxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxe Poslaneckou sněmovnu, čímž je zajištěn kontrolní mechanismus. Informovat má vláda, nikoliv předseda vlády (což může být obtížné či nemožné v případxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxmovna o zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen ve zkráceném jednání. Případné zrušení nouzového stavu Poslaneckou sněmoxxxx xx xxxxxx
xx xxxx
xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx stavů, čl. 6 - nouzový stav - časové a územní vymezení, omezení práv stanovených ve zvláštních zákonech
Související předpisy:
§ 19 zák. č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím,
§ 5 zák. č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů,
§ 5 zák. č. 118/2xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx., o daních z příjmů,
x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
x xxx x xx x x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxezniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxergetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
§ 4 odst. 2 zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změnx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xádu (stavební zákon),
§ 10 odst. 1, § 12 a § 99 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elexxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x x xxxxx x xxxxx xx xxxx x. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě,
§ 2 písm. b), § 6 odst. 2 písm. b), § 11 odst. 1 písm. b), § 22 až 40 a § 41 až 47 připravovaného zákx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xomentáře je ke dni 1.1.2019.
K čl. 6
Článek 6 stanovuje rigidní pravidla pro vyhlášení nouzového stavu. Bez splnění náležitostí, která jsou v odstavxxxx x x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxtáře od doby skončení jednání Poslanecké sněmovny o problému (co může být i nereagování na oznámení o vyhlášení stavu) vyhlášení nouzového stavu jako nxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx vlády) ukládá, aby xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxdat těm, které jsou uvedeny v čl. 5 odst. 1 úst. zák. o bezpečnosti ČR, nicméně mohou být specifikovány (což se v realitě dělo, např. uvedením povodní). Doxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxto prodloužení doby již může navrhnout a po obdržení souhlasu učinit pouze vláda, protože předsedovi vlády v odstavci 1 náleží pouze vyhlášení při nebexxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxípadné soustavné prodlužování stavu, které musí být v souladu s ostatními hodnotami stanovenými Ústavou a Listinou (v krajním případě by se mohlo v příxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx kterou byl vyhlášen nebo rozhodnutím vlády nebo Poslanecké sněmovny o jeho ukončení. Jak uvádí Kysela, předčasné ukončení nouzového stavu by se mělo rxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxvání je vztažena především pro území krajů, lze si však představit i vyhlášení po katastry obcí, případně pro povodí či vyhlášení pomocí zeměpisných údxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxnost "musí vláda vymezit" platí i pro současné vymezení toho, jaká práva jsou při vyhlášení nouzového stavu omezována a jaké povinnosti jsou omezovány x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxstech ústavní zákon o bezpečnosti ČR odkazuje na zákon, kterým je krizový zákon. V § 5 krizového zákona je uvedeno, že za nouzového stavu nebo za stavu ohxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxi osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví,
b)
vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, poxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada,
c)
svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postixxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxvo provozovat podnikatelskou xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.
Krizový zákon pak v § 6 stanovuje poměrně rozsáhlé, nicméxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xx zatímco u nouzového stavu ústavní zákon o bezpečnosti ČR výslovně uvažuje o omezení práv, v případě válečného stavu a stavu ohrožení státu, které jsou jxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx x xmezení práv dojít nemohlo.
Související ustanovení:
čl. 1 - základní povinnosti státu, čl. 2 - obecné podmínky pro vyhlášení mimořádných stavů, čxx x x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ 19 zák. č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím,
§ 5 xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xx xxxx x. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,
§ 6 odst. 9 zák, č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
§ 110 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnxxxx
x xxx x xx x x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxx1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 77/1997 xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xodnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
§ 4 odst. 2 zák. č. 100/2001 Sb., o posuzováxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
§ 10 odst. 1, § 12 a § 99 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některýxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxsobilosti,
§ 1 odst. 3 písm. f) zák. č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě,
§ 2 písm. b), § 6 odst. 2 písm. b), § 11 odst. 1 písm. b), § xx xx xx x x xx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx je ke dni 1.1.2019.
K čl. 7
V čl. 7 jsou upraveny základy vyhlášení stavu ohrožení státu. Na rozdíl od poměrně podrobné úpravy nouzového stavu není věnxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxstřednost ohrožení. Podle důvodové zprávy může podle hodnocení rizik v souvislosti s národní obrannou strategií nastat situace, která bezprostřednx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx umožňuje reagovat i na ohrožení státu zevnitř (Filip, 2003, s. 525). U vyhlášení stavu ohrožení státu se může u důvodů jednat o vojenskou krizovou situaxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxo odpalu v krizové situaci nebo shromažďování vojenských jednotek poblíž hranic nebo vojenská cvičení, která mohou přejít ve skutečný útok; srov. napxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxa v roce 1968 předcházelo cvičení Šumava), xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxnetické napadení od nestátního aktéra, zevnitř o hromadné teroristické útoky či masivní vlnu kriminality apod.). Uplatňování koncepce hybridní válxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xalistické rakety, které lze zamířit i použít velmi rychle) zmenšují přinejmenším časový rozdíl mezi ohrožením a ozbrojeným útokem, přičemž první údex xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxo systému České republiky (vyhotovená Ministerstvem obrany v roce 2018) konstatuje, že ústavní úprava v čl. 7 úst. zák. o bezpečnosti ČR je však velmi pxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxá k eliminaci takového ohrožení však vyžadují čas pro svou aktivaci. V případě náhlé nebo rychle eskalující hrozby nemusí být dostatek času pro realizaxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxude v České republice ještě vyhlášen. Jako řešení navrhuje zmírnit podmínky pro vyhlášení stavu ohrožení státu tak, aby se bezprostřednost hrozby spoxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxtřední.
Iniciační roli má při vyhlášení stavu ohrožení státu vláda. Její návrh musí schválit Parlament, a to nadpoloviční většinou všech poslanců x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx, si předsedové komor bez zbytečného odkladu vzájemně zasílají usnesení komor k návrhu vlády na rozhodnutí o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo o vyhlxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xřípadě rozsáhlých diverzních útoků) dojít k problémům s tím, aby se obě komory v žádoucím brzkém termínu sešly.
Náležitosti vyhlášení stavu ohrožexx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxšené mezinárodní situace, kdy by přesné určení důvodů mohla posloužit politickým cílům protivníka a jeho spojenců). Stav může být vyhlášen na určitou x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx procedurou, jako se vyhlašuje (tedy na návrh vlády Parlamentem). Uhl však vládní návrh na zrušení stavu nepovažuje za nutný a dává tuto pravomoc i výhraxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxvřených úkolů vyplývajících z optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky obrací pozornost též k otázce náhradního výkonu pravxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxva navrhuje, aby možnost vyhlásit stav xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxy prodlení. Vláda by taková opatření musela do 24 hodin schválit, jinak by ztratila platnost.
Zpráva se rovněž zabývá otázkou zřízení zvláštního orxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx, a to v souvislosti s válečným stavem.
Podmínky pro omezení práv a stanovení povinností při stavu ohrožení státu vyplývají z obecné ústavní úpravy (xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí práv jako pro nouzový stav (§ 5, § 6 odst. 1 až 3), vláda navíc podle § 7 krizového zákona v době trvání ohrožení státu může nařídit omezení vstupu na území xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxu zabezpečení skladovaných střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin, jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemickxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxna, či pracovní povinnost fyzických osob a pracovní výpomoc fyzických osob dle zákona o zajišťování obrany ČR.
Související ustanovení:
čl. 1 - záxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
x x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxém referendu a o změně některých zákonů,
§ 31 zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová prxxxxxxxx
x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx
x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxi z přidané hodnoty,
§ 17 zák. č. 16/1993 Sb., o dani silniční,
§ 16 zák. č. 549/19xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xx x x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
§ 5 odst. 3 zák. č. 189/19xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxkon o posuzování vlivů na životní prostředí),
§ 177 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
§ 10 odst. 1, § 1x x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xx x x 60 zák. č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
§ 1 odst. 3 písm. f) zák. č. 223/2016 Sb., o prodejní době v malooxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
x x xxxxx xxx x x xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xx xx x x xx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ
Čl.8
[Zkrácené jednání o návrzích zákonů]
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2019.
K čl. 8
Bezpečnostní sxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xákon o bezpečnosti ČR zakotvil v čl. 8 možnost zkráceného jednání Parlamentu. Parlament se musí usnést do 72 hodin od podání návrhu zákona vládou (jde poxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxx xx xxxtoupení Poslaneckou sněmovnou (během tohoto krátkého časového úseku Senát může návrh zákona zamítnout nebo vrátit Poslanecké sněmovně s připomínkaxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxsti republiky upravuje § 100a jednacího řádu PS. V daném režimu je pak posílen charakter asymetrického bikameralismu, protože pokud se Senát ve xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxém procesu. Ve vztahu k zákonu o státním rozpočtu a schválení státního závěrečného účtu se neuplatní čl. 8 odst. 2 úst. zák. o bezpečnosti ČR v části týkaxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxnát jen pořádková (Uhl, 2015).
Vláda nemůže ve zkráceném jednání předložit návrh ústavního zákona, což posiluje význam ústavních zákonů, jejichž xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx § 99 jednacího řádu PS).
Problematiku zákonodárného procesu za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu upravuje § 100a jednacího řádu PS.
Podxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxednán ve zkráceném jednání, přikáže předseda Poslanecké sněmovny návrh zákona neprodleně jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx x xávrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná.
Podle § 100a odst. 3 jednacího řádu PS k projednání návrhu zákona svolx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxona přednostně na její pořad. Ustanovení § 51 odst. 6, § 53, § 54 odst. 4 věty druhá až osmá, § 54 odst. 6 a 7, § 59 odst. 1 a 2, § 60, § 93 odst. 2 věta druhá, § 94 odstx x x xx x xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxdnání podle § 95a, § 111 odst. 1 a § 112 odst. 4 jednacího řádu PS a ustanovení o lhůtě deseti dnů uvedené v § 89 a § 97 odst. 3 a 4 jednacího řádu PS se při zkráxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxzhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští, a může omezit řečnickou dobu v rozpravách ve zkráceném jednání až na 5 minut. Třetx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xebo podrobné rozpravě ve druhém čtení návrhu zákona vystoupit nejvýše dvakrát a v rozpravě ve třetím čtení nejvýše jednou. Ustanovení § 100a odst. 5 jedxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx usnesení podle odstavce 1; v takovém případě určí zpravodaje předseda Poslanecké sněmovny. Podle následujícího odstavce Poslanecká sněmovna se o náxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xákona.
Obdobnou problematiku upravuje § 119 jednacího řádu Senátu. Podle § 119 odst. 1 jednacího řádu Senátu platí, že požádá-li vláda v době stavu xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxí rovněž předsedovi Senátu. Předseda Senátu neprodleně rozešle vládní návrh zákona pro informaci všem senátorům. Předseda Senátu současně svolá schxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxlá schůzi nebo podá návrh na doplnění pořadu schůze tak, aby se Senát mohl k návrhu zákona usnést do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Po xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xa schůzi Senátu.
Z § 119 odst. 2 jednacího řádu Senátu vyplývá, že při zkráceném jednání podle odstavce 1 se návrh zákona ve výborech neprojednává. Nxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxrát.
Podle § 119 odst. 3 jednacího řádu Senátu platí, že není-li v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, platí pro zkrácené jednání Senátu o návrhu zákona xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x x xx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xx xdst. 1 jednacího řádu Senátu pro průběh obecné rozpravy a § 64 odst. 2 jednacího řádu Senátu o schůzi Senátu (v podrobnostech srov. komentář k čl. 2 úst. xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxo stavu, předseda Senátu jej neprodleně rozešle všem senátorům a určí zpravodaje pro projednání návrhu zákonného opatření Senátu na schůzi Senátu. Soxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx schůze o jeho projednání. Předseda Senátu svolá schůzi nebo podá návrh na doplnění pořadu schůze tak, aby se Senát mohl k návrhu zákonného opatření Senáxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxdnává. Neusnese-li se Senát jinak, stanoví se řečnická doba v obecné části rozpravy na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát; § 122 xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxní alespoň jednoho pozměňovacího návrhu) se nepoužije.
Související ustanovení:
čl. 1 - základní povinnosti státu, čl. 2 - obecné podmínky pro vyxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx
Judikatura
(nález Ústavního soudu ze dne 1.3.2011, sp. zn. Pl. ÚS 55/10)
Ústavní soud musel v této souvislosti pxxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxho zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a to v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Stanoví-li tedy ústavní pořádek takovoxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xořádek možnost projednat návrh zákona ve zkráceném jednání zná. Ústavodárce se toliko rozhodl tuto možnost připustit jen v extrémních a mimořádných sxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxní nouze), avšak protože jde o úpravu
praeter
constitutionem a protože smyslem ústavněprávní reglementace zkráceného projednávání je ochrana práv x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxho konsenzu v Parlamentu (
aklamace
, případně alespoň taková většina, která je xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxžita, odpovídá závažností situacím, s nimiž počítá ústavní pořádek pro zkrácené projednání návrhu zákona (stav ohrožení státu, válečný stav).
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxx x
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xl. 9 zakotvil i existenci Bezpečnostní rady státu (BRS). Ta však na rozdíl od různých podobných orgánů v zahraničí má v ČR pouze pomocný a poradní charaktxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxo považují zvláštní zařazení ústavní úpravy tohoto orgánu do ústavního zákona o bezpečnosti ČR za bezpředmětné (Filip, 2002, s. 18 a 29). Uhl toto zřízexx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxsti bezpečnostní problematiky". Základním úkolem BRS je podle jejího statutu platného v době psaní tohoto komentáře "podílet se na tvorbě spolehlivéxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Členy BRS mohou být pouze členové vlády, její nutnou součástí je předseda vlády, účast dalších členů (z hlediska jazykového výkladu je třeba nejménx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxojených sil. Může si vyžádat zprávy od BRS jako celku anebo od jednotlivých členů. Ve vazbě na činnost BRS pak s jejími členy může i konzultovat otázky, ktxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxeda vlády, místopředsedou BRS místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí. Dalšími členy BRS jsou ministr obrany, ministr vnitra, ministr finanxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx republiky.
V rámci BRS působí podle aktuálního Statutu Bezpečnostní rady státu šest stálých pracovních výborů BRS, a to
1.
Výbor pro koordinaci xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xro vnitřní bezpečnost (v gesci ministra vnitra),
4.
Výbor pro civilní nouzové plánování (v gesci ministra vnitra),
xx
xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x
xx
xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxS je zřízen i Ústřední krizový štáb, jehož existenci upravuje § 24a krizového zákona.
Související ustanovení:
čl. 1 - základní povinnosti státu, xxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
Čl.10
[Prodloužení volebního období]
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2019.
K čl. 10
Podmínky za některého ze tří mimořádných bezpečnostnícx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx. Proto dává ústavní zákon o bezpečnosti ČR možnost prodloužit volební lhůtu. Toto prodloužení lhůty je pouze jednorázové. Není upraveno, jakým způsoxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxely být uspořádány volby na území, kde by to bylo možné, byly by ustaveny nové orgány a v případě, že by soud zrušil volby pro jejich neregulérnost, byly by xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxbliky (čemuž by podle Kysely přisvědčoval pojem "volební období" užívaný v souvislosti s těmito volbami, zatímco u zastupitelstev územních samospráxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxvený podle Aktu ze dne 20.9.1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách. Poslanci do Evropského parlamentu by zřejmě bylx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxní mimořádných stavů, čl. 5 - nouzový stav - vyhlášení, čl. 6 - nouzový stav - časové a územní vymezení, omezení práv stanovených ve zvláštních zákonech, xxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxí stav komentáře je ke dni 1.1.2019.
K čl. 11
Článek 11 řeší situaci, která by nastala v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny. Pouze první částí písxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxvy. Ústavní zákon o bezpečnosti ČR přitom nedává Senátu v případě rozpuštění Sněmovny její veškeré pravomoci (o čemž se pro případ mimořádných stavů uvxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxv - vyhlášení, čl. 6 - nouzový stav - časové a územní vymezení, omezení práv stanovených ve zvláštních zákonech, čl. 7 - stav ohrožení státu
Souvisejxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxv komentáře je ke dni 1.1.2019.
K čl. 12
Specifický význam rozhodnutí o mimořádných stavech vyžaduje i jejich adekvátní zveřejnění. Vyhlašovány jsxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxovacích prostředků je upravena mimo jiné v zákoně č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xrgánu a orgánu územní samosprávy, zejména je povinen uveřejnit rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo o válečném stavu. Toto oznámenx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx rozhlasového a televizního vysílání ("poskytovatel je povinen poskytnout v naléhavém veřejném zájmu státním orgánům a orgánům územní samosprávy na xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xtavu, stavu kybernetického nebezpečí, nebo opatření na ochranu veřejného zdraví; odpovědnost za obsah těchto oznámení má osoba, které byl vysílací čxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxxxxxxjící ustanovení:
čl. 1 - základní povinnosti státu, čl. 2 - obecné podmínky pro vyhlášení mimořádných stavů, čl. 5 - nouzový stav - vyhlášení, čl. 6 - noxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ 6 zák. č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon),
§ xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxře je ke dni 1.1.2019.
K čl. 13
Ústavní zákon o bezpečnosti ČR byl vyhlášen dne 29.5.1998 ve Sbírce zákonů pod číslem 110/1998 Sb. v částce 39.
Zxxxx xxxx
xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xe dni 1.1.2019.
Jak autoři komentáře uvádí v jeho úvodu, ústavní zákon o bezpečnosti ČR má zásadní vliv na vytvoření uceleného právního pododvětví - bxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xo práva xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xa ústavní zákon o bezpečnosti ČR navazují, ať již výslovnými odkazy nebo implicitně svým předmětem úpravy.
Nejprve lze zmínit jednací řád PS a jednxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx na jiném místě komentáře, pročež postačuje na daný text odkázat.
Zřetelné funkční vazby k ústavnímu zákonu o bezpečnosti ČR mají zákon o zajišťovánx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx x x xxxxxuje, že stanovuje povinnosti státních orgánů, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob k zajišťování obrany České republiky před xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxo stavu pak upravuje zejména § 5 odst. 2.
Krizový zákon odkazuje na čl. 2 úst. zák. o bezpečnosti ČR ve svém § 2 písm. g) (pojem kritická infrastrukturax x x x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx x x x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx implikující nutnost uplatnění nouzového stavu) a čl. 6 úst. zák. o bezpečnosti ČR v § 5 (výčet práv omezitelných za nouzového stavu nebo za stavu ohrožexx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xezpečnosti ČR. Ustanovení § 11 odst. 3 vymezují, jaké orgány a osoby jsou povinny provádět reaktivní opatření za stavu kybernetického nebezpečí nebo zx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x x xxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxu a válečný stav (čl. 7 úst. zák. o bezpečnosti ČR a čl. 43 Ústavy). Ustanovení § 21 odst. 5 pověřuje hejtmana nebo starostu obce k nařízení opatření za mimxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx. 7 úst. zák. o bezpečnosti ČR a čl. 43 Ústavy) přijala zákonem předvídaná nařízení. Ustanovení § 23 odst. 3 svěřuje další
kompetence
guvernérovi Českx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx doba stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
Zákon o kybernetické xxxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x x x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxvisejících s ústavním zákonem o bezpečnosti ČR jsou právní předpisy vymezující jednotlivé bezpečnostní a záchranné složky a jejich úkoly. Zákon o ozbxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x x x xxxxx x x x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xezpečnosti ČR (srov. čl. 7 úst. zák. o bezpečnosti ČR a čl. 43 Ústavy). Ustanovení § 12 týkající se civilní kontroly ozbrojených sil odkazuje na ústavní xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxznění stojí zejména vyhlášení mobilizace podle § 23.
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, v § 3b zakotvuje institut veřejnoprávní smlouvy o poskxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx x x x xxxxxxxxxx xxxx xxxdmět úpravy odkazuje na mimořádné stavy, tj. nouzový stav předvídaný v čl. 5 a čl. 6, stav ohrožení státu dle čl. 7 úst. zák. o bezpečnosti ČR a válečný stax xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxa vnitra a mezinárodně platné rozpoznávací znaky) a § 33 se týká stavu ohrožení státu (plnění úkolů dle zákona o IZS složkami integrovaného záchranného xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxhranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), řešící základní úkoly Hasičského záchranného sboru. Sxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx vnitra a zabezpečení přípravy na činnost v tomto období. Úzká souvislost je patrná i mezi ústavním zákonem o bezpečnosti ČR a právními předpisy regulujxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxnostní informační službě a zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.
Mimořádné stavy mají dopady i na výkon některých politických práv. Záxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxho stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o opatřeních proti šíření infekčních onemocnění nejsou tímto zákonem dotčena. Zákon č. 22/2004 Sxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxx xxx a dobu hlasování v referendu v případě, xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxjmem krizový stav (běh lhůt dle těchto zákonů se přerušuje,
referendum
se nekoná, den konání referenda stanoví zastupitelstvo obce, resp. kraje tak, xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxných rozpočtů, a to ve vztahu k jejich příjmové i výdajové stránce. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxí stavu ohrožení státu a § 32 vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného státního rozpočtu po vyhlášení válečného stxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxjů sektoru veřejných institucí, a to konkrétně výdajů sektoru veřejných institucí vzniklých na základě zhoršování bezpečnostní situace státu spojexx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x § 6 odst. 9 (osvobození příjmů poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci jako sociální výpomoc v souvislosti s nouzovým stavem) a stavem ohrožení stáxx x xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xazeb daně, nejvýše však o 5 procentních bodů, a dále osvobození od daně z příjmů specifikovaných kategorií fyzických a právnických osob). Zákon č. 235/xxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xx xxx x 11 odst. 1 písm. b) a § 137 zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních a § 17 zák. č. 16/1993 Sb., o dani silniční, dále § 16 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poxxxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxh daní či poplatků a přistoupila ke specifikovaným osvobozením ve prospěch určených subjektů podílejících se na řešení důsledků mimořádných stavů.
xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xx x x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí dopravy v souladu s potřebami obrany státu a potřebami systému hospodářských opatření pro krizové stavy a plnit úkoly uložené orgánem krizového xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxtřebami systému hospodářských opatření pro krizové stavy, a konečně povinnost Ministerstva dopravy po projednání s Ministerstvem obrany schvalovax xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xák. č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě odkazuje na mezinárodní situaci, zejména embargo nebo válečný stav, v souxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx0 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), všímající si tří mimořxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxí soustavě, plynárenské soustavě a v soustavě zásobování tepelnou energií v důsledku opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení stáxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xouzových zásobách ropy), odkazuje na stav ohrožení státu a válečný stav v § 5 odst. 3, a to v kontextu nařízení vlády k omezení spotřeby ropy a ropných prodxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a § 111a zák. č. 378/2007 Sb., o léčixxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), (dle rozhodnutí vlády nebude předmětex xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxňující uplatnění mimořádných postupů v případě stavu nebezpečí a mimořádných stavů dle ústavního zákona o bezpečnosti ČR.
V rámci regulace sdělovxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxový zákon), který upravuje oznámení v naléhavém veřejném zájmu (povinnost vydavatele uveřejnit v periodickém tisku zejména rozhodnutí o mimořádném xxxxxx xx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxřejném zájmu státním orgánům a orgánům územní samosprávy na jejich žádost nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v souvislosti s vyhxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), vykazuje funkční vazby k trojici mimořádných stavů dle ústavního zákxxx x xxxxxxxxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxecného oprávnění) a § 99 (bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů).
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx držitelem osvědčení fyzické osoby nebo nemá přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, nebo podnikateli, který není držitelem osvědxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xa bezpečnost České republiky v § 2 písm. b), § 6 odst. 2 písm. b), § 11 odst. 1 písm. b). Ochraně osobních údajů při jejich zpracování za účelem zajišťování bxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xx xx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxnných a bezpečnostních zájmů České republiky (§ 41 až 47).
Na mimořádné stavy odkazuje i zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkooxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx).
Dle principu
ultima ratio
je trestní právo právem, jehož prostředky mají a musejí být užívány tehdy a jen tehdy, pokud užití jiných prostředků prxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxi stavy předvídanými v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR.
Součástí základní skutkové podstaty je znak "za stavu ohrožení státu nebo za válečného staxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxbo za válečného stavu opatřuje nepříteli prospěch nebo ho jakkoliv podporuje" (...), válečná zrada podle § 320 ("občan České republiky, který za stavu xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxdle § 373 ("kdo na základě řádně mu doručeného povolávacího rozkazu nenastoupí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mimořádnou službu v ozbrxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx), dále "kdo, v případě, že neobdrží povolávací rozkaz, nenastoupí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mimořádnou službu v ozbrojených silxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxalosti podle § 374 ("kdo na základě řádně mu doručeného povolávacího rozkazu z nedbalosti nenastoupí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mixxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxládaná překážka" (...), dále "kdo, v případě, že neobdrží povolávací rozkaz, nenastoupí z nedbalosti za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx" (...), vyhýbání se výkonu služby z nedbalosti podle § 385 ("kdo se za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo za bojové situace učiní z nedbalosti xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxrožení státu nebo za válečného stavu nebo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije označení Červeného kříže nebo jiných rozlišovacích znaxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx
x (...), "stejně bude potrestán, kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije znaku Organizace spojených národů anebo vlajky nebo státního xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxkové podstaty je znak "za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu" v následujících případech: § 152 šíření nakažlivé lidské nemoci, § 153 šíření naxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x jinými předměty z nedbalosti, § 205 krádež, § 206 zpronevěra, § 209 podvod, § 218 lichva, § 265 provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bex xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxně prospěšného zařízení z nedbalosti, § 279 nedovolené ozbrojování, § 280 vývoj, výroba a držení zakázaných bojových prostředků, § 281 nedovolená výrxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxšinou, § 292 zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny, § 310 rozvracení republiky, § 311 teroristický útok, § 312a účast na teroristické skxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxití zastupování státu a mezinárodní organizace, § 316 vyzvědačství, § 317 ohrožení utajované informace, § 321 služba v cizích ozbrojených silách, § 33x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xa území republiky, § 344 vzpoura vězňů, § 357 šíření poplašné zprávy, § 369 maření způsobilosti k službě, § 370 neplnění odvodní povinnosti, § 371 obcházxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxnosti, § 381 násilí vůči nadřízenému, § 382 porušování práv a chráněných zájmů vojáků stejné hodnosti, § 383 porušování práv a chráněných zájmů vojáků pxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxení povinnosti strážní služby, § 391 porušení povinnosti služby při obraně vzdušného prostoru, § 392 ohrožování morálního stavu vojáků, § 393 porušenx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxřejný pořádek nebo majetek" nebo "bojová situace".
Negativní výčet jednání, na něž nedopadá trestní odpovědnost ve smyslu § 406 tr. zákoníku (příxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx války není jednání související s vyhlášením válečného stavu, hrozí-li, že bude Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, s kterými vysloxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxt Attack: Preserving Civil Liberties in an Age of Terrorism. Connecticut: Yale University Press, 2006.
Akademie věd České republiky. Ústav pro jaxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx
xxxxxxK, E., VILÁŠEK, J. Základy teorie krizového managementu. Praha: Karolinum, 2016.
AUST, A. Handbook of International Law. 2. vyd. Cambridge: Cambrxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx05.
BALABÁN, M., PERNICA, B. a kol. Bezpečnostní systém ČR: problémy a výzvy. Praha: Karolinum, 2015.
BALABÁN, M., PERNICA, B., STEJSKAL, L. Závxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx. Praha: Karolinum, 2015.
BALABÁN, M., STEJSKAL, L. a kol. Kapitoly o bezpečnosti. Praha: Karolinum, 2010.
BEST, G. War and Law since 1945. Oxforxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx
xxxxxxxxxxx, E., W. Krize v právním řádu. In PECHAR, J. (ed.) Pojem xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxva. (diplomová práce). Praha: Právnická fakulta Univerzity Karlovy, 2012.
BÖTTICHER, A., MAREŠ, M. Extremismus. Theorien - Konzepte - Formen. Müxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xx x xxxx xxxxatizace bezpečnosti. Praha: Grada, 2013.
BURKE, E. Letters on a Regicide Peace. Volume III. Reprint. London: Liberty Fund, 2012.
BUZAN, B., WEAxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxes? In Collins, Alan (ed.) Contemporary Security Studies. Oxford: Oxford University Press, 2009.
ČAPKA, F. Územní vývoj českého státu. Brno: Akadxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxcie. Společnost a stát. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1997.
ČERNÝ, T. Právo na odpor. (diplomová práce). Praha: Právnická fakulta, Univerzitx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxav Masarykovy univerzity, 2002.
DE SCHUTTER, O. International Human Rights Law. Cases, Materials, Commentary. Cambridge: Cambridge University xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxé perspektivě. Praha: Právnická fakulta, 2016.
DOSTÁL, F. Integrovaný záchranný systém z pohledu práva (bakalářská práce). Brno: Právnická fakuxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xro konzervativce. Třebíč: Akcent, 2013.
EICHLER, J. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: AVIS, 2006.
EL OUALI, A. Territoriax xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxni a pracovněprávní pohled. (diplomová práce). Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 2012. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/309786/pxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxpekty situace po 11. září 2001. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2002.
FILIP, J. Ústavní právo České republiky 1. Zákxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxvní základy ČR. 4. vyd. Brno: Václav Klemm - Vydavatelství a nakladatelství, 2011.
FITZPATRICK, J. Human Rights in Crisis. Philadelphia: Universixx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xrno: Masarykova univerzita v Brně. Mezinárodní politologický ústav - Ústav strategických studií Vojenské akademie v Brně, 2002.
FRANCE, O., WITNxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxY_BRIEF_AW.pdf.
FREVEL, B. Kriminalität. Gefährdung der Inneren Sicherheit? Opladen: Leske + Budrich, 1999.
GELLNER, E. Nations and Nationaxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x kultury, 2008.
GREENE, A. Permanent states of emergency and the rule of law. Oxford: Hart Publishing, 2018.
GREGOR, J. Totalitarismus a politicxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx Practice. Cambridge: Cambridge University Press, 2006.
HAD, M., KOTYK, V. Postavení a možnosti malých států v současných mezinárodních vztazíchx xx xxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx Praha: Ministerstvo zahraničních věcí, Ústav mezinárodních vztahů, 2001.
HAPPOLD, M., EDEN, P. Economic sanctions and international law. Oxforxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xeské republiky. Komentář. Praha: C. H. Beck, 1997.
HERNON, I. Britain's Forgotten Wars: Colonial Campaigns of the 19th Century. Stroud, Gloucestexxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxR, F., VLČKOVÁ, J. Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 2001.
HOUGH, P. Understanding Global Security. 3. vyd. London: Routledge, 2013.
HŘxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx: Univerzita Karlova, 2004.
HŘEBEJK, J. Válečný stav. In PAVLÍČEK, V. a kol. Bezpečnost České republiky a potřeba ústavních změn. Praha: Univerzitx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
ISHAY, M. The History of Human Rights: From Ancient Times to the Globalization Era. Berkeley: University of California Press, 2008.
JANDA, J. a kxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx. Praha: Leges, 2017.
JIRÁSEK, J. Vyhlašování mimořádných stavů. In PAVLÍČEK, V. a kol. Bezpečnost České republiky a potřeba ústavních změn. Prahax xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxmie ČR v Praze a Česká pobočka AFCEA, 2013.
JIRÁSKOVÁ, V. Ústavní aspekty zániku ČSFR. In BUREŠ, P., FAIX, M., SVAČEK, O. a kol. Mezinárodněprávní aspxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xUŘÍČEK, L., ROŽŇÁK, P. Bezpečnost, hrozby a rizika v 21. století. Ostrava: Key Publishing, 2014.
KALOUSEK, J. České státní právo. Vydání druhé, mísxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxtní činnost detektivních kanceláří a bezpečnostních agentur. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2007.
KEGLEY, Ch. W., WITTKOPF, E. R. World Politics. Trenxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxlova encyklopedie politického myšlení. Brno: Proglas, Jota, 1995.
KLÍMA, K. Ústava a demokracie v nouzových stavech a mimořádných situacích. In Bxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxna obyvatelstva a krizové řízení. Praha: Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru, 2015. Dostupné z: http://krizpxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxnum, 2013.
KOMÁREK, L., PROVAZNÍK. K. Ochrana a podpora zdraví. Praha: Nadace CINDI, 3. lékařská fakulta UK, 2011. Dostupné z: http://www.szu.cz/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xursy zvláštní odborné způsobilosti. Ochrana obyvatelstva a krizové řízení. Modul D. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxled z Prahy a Bratislavy. Praha: Professional Publishing, 2016.
KRULÍK, V. Struktura bezpečnostního systému České republiky. In BALABÁN, M., STExxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xojovat. In ZLATOHLÁVEK, P. (ed.) Hybridní válka jako nový fenomén v bezpečnostním prostředí Evropy. Aktualizované a rozšířené druhé vydání. Praha - Oxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxformace vojensko-civilních vztahů po roce 1989. Brno: Masarykova univerzita, 2004.
KYSELA, J. Právo na odpor a občanskou neposlušnost. 2. aktualx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx York: Ballantine Books, 2005.
LAQUER, W. Krieg dem Westen. Terrorismus im 21. Jahrhundert. München: Propyläen, 2003.
LESZCZYNSKI, M., GUMIENxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965.
LOCKE, J. Druhé pojednání o vládě. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1992.
LUKEŠ, Z. Základy bezpexxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxí právo veřejné, jeho obecná část a poměr k jiným právním systémům, zvláště právu českému. 5. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008.
MALENOVSKÝ, Jx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx P. United States economic sanctions: theory and practice. The Hague: Kluwer Law International, 2001.
MAN, V., SCHELLE, K. Ústavní základy ochrany xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x003.
MAREŠ, M., ZEMAN, P. Úvod do pojetí bezpečnostní hrozeb. In SMOLÍK, J., ŠMÍD, T. (ed.): Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století. Brno: xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxogie. Výklad základních pojmů. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Mezinárodní politologický ústav - Ústav strategických studií Vojenské akademie x xxxxx x
xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx a společenské aspekty členství České republiky v NATO. Brno - Ostrava: Masarykova univerzita - Jagello 2000, 2004.
MAREŠ, M. Terorismus v ČR. Brno: xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x letech 1989-2009. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010.
MAREŠ, M. Zvyšování odolnosti České republiky proti hybridním hrozbám. Ix xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xagello 2000 pro Informační centrum NATO, 2016.
MARTIN, G. Understanding Homeland Security. Los Angeles: Sage, 2015.
MARTINOVSKÝ, P. Environmxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxAM, J. 'Disappearing States', Statelessness and the Boundaries of International Law (online). Vydané 22.1.2010. Dostupné z: https://ssrn.com/absxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxORNÝ, L., STIERANKA, J., MARKO, M. Zpravodajství a zpravodajské služby. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013.
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxpress, 1998.
MIŠÚR, P., SVOBODA, Z. Instituce státní moci v ČR. Praha: Linde, 2007.
MOYAKINE, E. The Privatized Art of War: Private Military and Sxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xrostředek zajištění mezinárodní bezpečnosti. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008.
ONDŘEJ, J. Vznik nových států a tzv.
de facto
režimy. In BUREŠ, P., FAIX, M.x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxverzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta, 2013.
PAULUS, F., KRÖMER, A., PETR, J., ČERNÝ, J. Analýza hrozeb pro Českou republiku. Praha: Hasxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxa: Linde, 1998.
PAVLÍČEK, V. a kol. Právo a bezpečnost státu: Sborník statí. Praha: Univerzita Karlova, 2002.
PAVLÍČEK, V. a kol. Bezpečnost Česxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxvo České republiky. 2. aktual. vyd. Praha: Leges, 2015.
PERNICA, B. Fenomén civilní služby. Nezabíjet pro stát, přesto sloužit národu. Brno: Univexxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxismu). Praha: Linde, 2002.
PIKNA, B. Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva prizmatem Lisabonské smlouvy. 3. rozš. vyd. Praha: Linde, 2012x
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx In FIALA, P. STRMISKA, M. Víceúrovňové vládnutí: teorie, přístupy, metody. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005.
POSPÍŠIL, I., KŘxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xezinárodní právo veřejné. Zvláštní část. 2. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999.
PROCHÁZKA, xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxečnostního prostředí a možné
implikace
pro jeho ozbrojené síly. 2. aktualizované vydání. Brno: Univerzita obrany, 2017.
PROCHÁZKOVÁ, D. Živelnx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxtví (CD-ROM), 2004.
RAŠEK, A. a kol. Polistopadový vývoj armády a bezpečnostní politiky České republiky ve vztahu k Evropské unii. Praha: UK FSV CESxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx. Praha: Grada, 2013.
ROUSSEAU, J. O společenské smlouvě, neboli Zásady státního práva. Praha: Svoboda, 1989.
RYCHETSKÝ, P., LANGÁŠEK, T., HERxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxicial Review of National Security. New York: Oxford University Press, 2015.
SCHELLE, K. a kol. Právní dějiny. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007.
SCHELLE, xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xidských právech z důvodu bezpečnosti. In DANČÁK, B., ŠIMÍČEK, V. (ed) Bezpečnost České republiky. Právní aspekty situace po 11. září 2001. Brno: Mezinxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x. vyd. Praha: C. H. Beck, 2016.
SNYDER, T. Tyranie. 20 lekcí z 20. století. Praha: Prostor, 2017.
STEJSKAL, L. Občané v bezpečnostním systému. Dobxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xarolinum, 2015.
SUCHÁNEK, R. Omezení základních práv v mimořádných stavech. In PAVLÍČEK, V. a kol. Právo a bezpečnost státu. Sborník statí. Praha: xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx9.
SVOBODOVÁ, J. Právo na smrt v ČR. In WINTR, J., ANTOŠ, M. (ed.) Základní lidská práva a svobody. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2015.
SYLLOVxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xisabonská smlouva. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2010.
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxadec Králové: Gaudeamus, 2001.
ŠMÍDA, Z. Vývoj českých státních hranic. Praha: Fortuna, 2016.
TOMOSZEK, M. Podstatné náležitosti demokraticxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x988.
UHL, P. Ústavní zákon o bezpečnosti. In RYCHETSKÝ, P., LANGÁŠEK, T., HERC, T., MLSNA, P. a kol. Ústava České republiky. Zákon o bezpečnosti. Komxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx 2006.
VANÍČEK, J., VODEHNAL, O. Krizový zákon. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017.
VEJMELKA, O. a kol. Vojenský výkladový slovník vybranýcx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxční práce). Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 2012.
VILÁŠEK, J., FUS, J. Krizové řízení v ČR na počátku 21. století. Praha: Karolinumx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxslové havárie ve světle právní úpravy. (diplomová práce). Brno: Právnická fakulta MU, 2015.
VLČEK, E., SCHELLE, K. Dokumenty ke studiu moderních dxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxŠTA, L. O právní kontinuitě Československé republiky. Praha: Spolek čs. právníků Všehrd, 1947.
WAGNEROVÁ, E., ŠIMÍČEK, V., LANGÁŠEK, T., POSPÍŠIxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxrodní úrovně s využitím případové studie České republiky. Praha: Univerzita Karlova Praha: Nakladatelství Karolinum, 2014.
WESSELS, J., BEULKEx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxupu České republiky do Evropské unie. Praha: Ústav mezinárodních vztahů v Praze pro Institut pro evropskou politiku a kulturu, 2000.
YERGIN, D. The xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx Mezinárodní politologický ústav - Ústav strategických studií Vojenské akademie v Brně, 2002.
ZIMEK, J. Ústavní vývoj českého státu. Brno: Masaryxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxý stav na Slovensku v marci 1939 a "Homolov puč" (Z kapitol druhej republiky). In: BYSTRICKÝ, V., MICHELA, M., SCHVARC, M. a kol.: Rozbitie alebo Rozpad? xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xlánky v časopisech
ACKERMAN, B. The Emergency Constitution. The Yale Law Journal. 2004. č. 5, s. 1029-1091.
ASH, K. U.S. Reservations to the Intexxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxl Human Rights. 2005, č. 3.
BASTL, M., GRUBEROVÁ, Z. Kyberprostor jako "pátá doména"? Vojenské rozhledy. 2013, č. 4, s. 10-21.
BALOUNOVÁ, E. K práxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx75/00117559.pdf.
BERZINŠ, J. Nový ruský způsob vedení války a Lotyšsko. Vojenské rozhledy. 2014, č. 3. Dostupné z: http://www.vojenskerozhledyxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx letadla z pohledu práva. Trestněprávní revue. 2008, č. 11, s. 328-335.
BÍLKOVÁ, V. Mezinárodněprávní aspekty aktuálního vývoje na Krymu.
Jurisprxxxxxx
x xxxxx xx xx
xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx, č. 6.
ČERNÝ, P. Recenze: Mareš Miroslav - Výborný Štěpán. Militantní demokracie ve střední Evropě. Právník. 2014, č. 11, s. 1034-1035.
FAZAL, Tx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxické obrany. Vojenské rozhledy. 2017, č. 4, s. 35-54.
HAVRÁNEK, D. Duální role právního státu při zajišťování bezpečnosti. Právník. 2006. č. 6, s. 2xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xbrana x xxxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx Economic Review. 1988, č. 4, s. 786. Dostupné z: www.jstor.org.
KALHOUS, D. Čechy a říše: problém pramenů nebo historiografie? Český časopis histoxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx Teorie státní suverenity a praxe intervence. Mezinárodní vztahy. 2001, č. 3, s. 50.
KOUDELKA, Z. Prezident jako vrchní velitel. Vojenské rozhledyx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx. 2016, č. 3, s 33-45.
KÜHN, Z. Nad nálezem Ústavního soudu ve věci protiústavního "ústavního" zákona č. 195/2009 Sb. Právní rozhledy. 2010, č. 1, s. xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx Trestněprávní revue. 2003, č. 2, s. 47-52.
LIA, B. Understanding Jihadi Proto-States. Perspectives on Terrorism. 2015, č. 4. Dostupné z: http://wxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx9. Dostupné z: http://eprints.kingston.ac.uk/5604/.
MAREŠ, M. Ozbrojené síly a etnické nepokoje ve střední Evropě. Vojenské rozhledy. 2013, č. xx xx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxÁZEK, J. Pojem války v mezinárodním právu a "válka proti terorismu". Právník. 2008, č. 11, s. 1169-1202.
MRÁZEK, J. Ozbrojené konflikty. Ozbrojené xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxoru. Právník. 2014, č. 7, s. 537-561.
NASU, H. The Expanded Conception of Security and International Law: Challenges to the UN Collective Security Sxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxx
x xxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx. č. 4, s. 1117-1128.
POPENKOVÁ, M. K některým právním aspektům vyslání příslušníků jednotky xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx
POPENKOVÁ, M. Sporné případy použití ozbrojené síly a poslední vývoj v oblasti mezinárodněprávní úpravy použití ozbrojené síly. Právník. 2009, č. xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xx Původ jména Čech. Naše řeč. 1953, č. 9-10, s. 263-267.
STACH, S., SARVAŠ, Š. Demokratická kontrola bezpečnostní politiky a ozbrojených sil. Mezináxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxjenské rozhledy. 2008, č. 1, s. 3-14.
STEVEN, L. Bourdieu on the state: An Eliasian Critique. Social Character. Historical Processes. 2016, č. 2. Doxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx Vojenské rozhledy. 2017, č. 2, s. 44-55.
SVOBODA, P. Kadi 2013: tečka za jednou kapitolou protiteroristické judikatury SDEU? Právní rozhledy. 201xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx
xxNÍČEK, J. Činnost ústavních orgánů za krizových situací. Správní právo. 2001, č. 5, s. 257-278.
VIČAR, R., SKORUŠA, L. Patnáct let platnosti tzv. krxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxko milník mezi epochami.
Jurisprudence
. 2009, č. 5, s. 3.
Online zdroje
Armed conflicts. Case-law of the ECHR (online). Vydané 2017. Dostupné z: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxtupné z: http://www.evropskehodnoty.cz/kyberprostor-nova-fronta-nato/.
CBSNews. Mexicans have the right to own guns, but few do (online). Vyxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxional Authority Order Number 48. (online) Dostupné z: https://www.loc.gov/law/help/hussein/docs/20031210_CPAORD_48_IST_and_
Appendix
_A.pdxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxp://www.correlatesofwar.org/.
Český úřad zeměměřický a katastrální. Seznam jmen států a jejich územích částí (online). Vydané 2014. Dostupné zx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxtu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx.
European Council Briefing. Activation of Article 42(7) TEU France's request for assistance and Member Statexx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxdf.
Eurozprávy.cz Jsme ve válce. Čeští politici reagují na útoky (online). Vydáno 4.6.2017. Dostupné z: http://domaci.eurozpravy.cz/politikaxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxebaze.cz/cgi-bin/ydhd.cgi?lang=cz&n=cz.
GERASIMOV, V. Russian Military Doctrine (online) Vydáno 27.2.2013. Překlad z originálu dostupxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx7.
HENDRYCH, L. 70 let evropské obranné politiky. Bude konečně funkční? (online). Vydané 29.6.2017. Dostupné z: http://euractiv.cz/factsheet/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx on issues relating to reservations made upon ratification or accession to the Covenant or the Optional Protocols thereto, or in relation to declaratioxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxman Rights Committee, General Comment 29, States of Emergency (article 4), U.N. Doc. CCPR/C/21/Rev.1/Add.11 (2001) (online). Dostupné z: http://hrxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxry/publications/the-world-factbook/geos/ez.html.
International Conference of Red Cross. Reaffirmation and Delevopment of the Laws and Custxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxov/rr/frd/Military_Law/pdf/RC-Report-reaffirm-development-1969.pdf.
International Commission on Intervention and State Sovereignty / Ixxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxs://www.idrc.ca/en/book/responsibility-protect-report-international-commission-intervention-and-state-sovereignty.
Israel Defenxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-resi-ochrannou-zonu -parlamentu-ff9-/domaci.aspx?c=A170304_091354_domaci_kop.
KRUPA, V. Inflace a bolševici (online). Vydané 5.10.201xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxestinian Territories. Advisory Opinion of 9. July 2004 (online). Dostupné z: http://www.unrod.org/docs/ICJ-Advisory2004.pdf.
Legality of thx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx Five Reasons France Did Not Invoke NATO Article 5 (online). Vydané 18.11.2015. Dostupné z: http://defencematters.org/news/five-reasons-france-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxom/gst/fullpage.html?res=9B02EFD6173DF936A15754C0A9629C8B63&n=Top%2FReference%2FTimes%20Topics%2FSubjects%2FL%2FLaw%20and%20xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxa_diplomacie/jak_na_cesko_v_zahranici.mobi.
Mzv.cz Česká republika ratifikovala kampalské změny Římského statutu (online). Vydané 13.3.2xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxau 'to shoot drug planes' (online). Vydáno 31.8.2007. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/6972468.stm.
Nuclear Posture Review. Ofxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxOSTURE-REVIEW-FINAL-REPORT.PDF.
Opionion 1/2002. Of the Commissioner for Human Rights. Mr Alvaro Gil-Robles. On certain aspects of the United Kxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxpinion-of-the-council-of-europe-commissioner-for-human-rights-alvaro-/16806da6c9.
Parliament.uk Judgments - A (FC) and others (FC) (Apxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxa/ld200405/ldjudgmt/jd041216/a&oth-6.htm.
POPPER, K. Pražská přednáška (online). Vydáno 1994. Dostupné z: www.hoschl.cz/files/3752_xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxwww.euroskop.cz/8801/28935/clanek/mares-role-eu-v-boji-proti-terorismu-ma-byt-hlavne-koordinacni/).
Prohlášení nezávislosti Spojxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxi_Spojenych_statu_americkych_1776.php.
xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.1.
Reservations and Declarations for Treaty No.005 - Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms. Declarations in forxx xx xx xxxxxx
xxxxxx
xx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxlarations?p_auth=fO45BaRY.
ROHTER, L. Brazil Carries the War on Drugs to the Air (online). Vydáno 30.7.2008. Dostupné z: http://query.nytimes.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx0Legislation.
theguardian.com US attorney general justifies ‚targeted kill' programme (online). Vydané 5.5.2012. Dostupné z: https://www.thxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xx Emergency (online) Dostupné z: http://www.uio.no/studier/emner/jus/humanrights/HUMR5503/h09/undervisningsmateriale/ParisMinimumStandxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxupné z: https://www.refworld.org/docid/3b00f1c961.html.
United Nations Security Council. Resolution 1483. (2003) The situation between Irax xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxé z: http://ucdp.uu.se/.
Vláda.cz Bezpečnostní rada státu projednala Akční plán k Auditu národní bezpečnosti a udělila ceny za významný přínos v oxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxtu-projednala-akcni-plan-k-auditu-narodni-bezpecnosti-a-udelila-ceny-za-vyznamny-prinos-v-oblasti-bezpecnostni-politiky-155857/.
xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx vyplývajících z optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky (2018).
Ministerstvo vnitra - Analýza bezpečnostního systému xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
Ministerstvo vnitra - Strategie České republiky pro boj proti terorismu od r. 2013 (2013).
Ministerstvo vnitra - Terminologický slovník z oblasti xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2002 (2003).
Sněmovní tisk 1313, I. - Zásady ústavního zákona o obraně České republiky (xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx7).
Zpět na text

Související dokumenty


Předpisy ČR