150/2002 Sb.

Soudní řád správní: Komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxx
xxkeš,
Ph.D.
JUDr. Ing.
Filip
Dienstbier,
Ph.D.
Mgr.
Ondřej
Kadlec,
Ph.D., J.D., MPhil
Mgr.
Karel
Černín,
Ph.D.
doc. JUDr.
Karxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
    xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxách advokátů a náhradách advokátů 
    za poskytování právních služeb (advokátní tarif)
antidiskriminační zákon
    zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházenx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx 
    xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xád
EURATOM
    Evropské společenství pro atomovou energii
ex. řád / exekuční řád
    zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuxxx xxxx 
    x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx
    xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx 
    xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto 
    údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
insolvenční xxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xx x xxxxxxx xxx xx
    xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxubliky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro 
    okresní a krajské soudy
JŘ NSS / jednací řád NSS
    Jednací řád Nejvyššího správního soudu
kancelářský řád
    
instruxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xSS směrnice Nejvyššího správního soudu č. 3/2017, Kancelářský a spisový řád Nejvyššího správního soudu kompetenční zákon zákon České národní rady čx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxké zřízení) Listina usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxtářích a jejich činnosti (notářský řád) o. s. ř. zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád obč. zák. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník obecní zřízxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x xaložení Evropských společenství SEU Smlouva o Evropské unii SFEU Smlouva o fungování Evropské unie s. ř. s. zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) tr. řád zákon č. 141/1961 Sb., o trestnxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb.) Ústava ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky vyhl. k provedení zák. x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx referendu a o změně některých zákonů z.
m. p.
s. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém z. m. r. zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxctví zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů zák. o azylu zákon č. 325/1999 Sb., o azylu zák. o daních z příjmů zxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx1995 Sb., o důchodovém pojištění zák. o el. úkonech zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů zák. o hl. m. Prazx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxuktury a infrastruktury elektronických komunikací zák. o majetku ČR zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vzxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnoxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxřské soutěže) zák. o ochraně utaj. informací zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti zák. o organizaci a pxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxkterých zákonů zák. o pomoci v hmot. nouzi zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi zák. o posuzování vlivů zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů zák. o s. p. o. d. zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně xxxx xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x61/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) zák. o soc. službách zákon č. 108/2006 Sb., o sxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxkonů (zákon o soudech a soudcích) zák. o soudních poplatcích zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích zák. o st. službě zákon č. 2xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx99 Sb., o svobodném přístupu k informacím zák. o ÚS zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu zák. o ÚZSVM zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxících zákonů zák. o volbách do EP zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů zák. o volbách do Parlamentu zákon č. xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů zák. o volbě prezidenta zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o zmxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxh zákonů (zákon o xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxce zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Ostatní zkratky Boh. A Bohuslavova sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních (191xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxnka ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení ČSÚ Český statistický úřad ČTÚ Český telekomunikační úřad DPH daň z přidané hodnoty ESLP Evropský soud prx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xprávní soud NSS I. ČSR Československý nejvyšší správní soud (1918-1952) [zkratka je poněkud zjednodušující, NSS existoval nejen v době první republixxx xxx xx xx xxxx xxxxx x xx x x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxšířený senát Sb. NS Sbírka rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu Sb. NSS Sbírka rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího správního soudu Sb. ÚS Sbírka náxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx ÚS Ústavní soud ÚZSVM Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových VS vrchní soud ZS zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodovxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxho]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
K § 1
1.
[Smysl normy] Jak je obvyklé v kodifikacích typu soudního řádu správního, první norma načrtxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxí, co je předmětem úpravy tohoto zákona.
2.
[Pravomoc a příslušnost soudů] Pravomoc soudů ve správním soudnictví je upravena v § 4 až 6. Příslušnost xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xdále také jako "NSS") (viz § 3).
3.
[Některé otázky organizace] Protože xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxlizovat přímo zákon o soudech a soudcích; k té se ale nepřikročilo). Tyto otázky tak řeší část druhá s. ř. s., tedy § 11 až 30. Naproti tomu krajské soudy jsox x xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx Jak termín "některé" otázky organizace napovídá, v těch otázkách, kde soudní řád správní výslovně neupravuje specifická pravidla organizace správxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxx xx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxstníků řízení a dalších osob ve správním soudnictví se rozumí procesní úprava řízení před správními soudy. Tato procesní úprava tvoří podstatnou část xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxví. Soudní řád správní je zvláštním právním předpisem (
lex specialis
) ve vztahu k občanskému soudnímu řádu. Jak totiž stanoví § 64 s. ř. s., "nestanovíxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxd k tomuto ustanovení). Na tomto místě se sluší podotknout, že § 64 neodkazuje na celý občanský soudní řád, ale jen na jeho část první a třetí. Současně odkxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxky, co je vskutku nezbytné pro použití ve správním soudnictví, a pokud je toho třeba, připouští i vhodnou modifikaci procesních pravidel pro specifickx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxého soudního řádu (§ 42 odst. 5 s. ř. s. ve vztahu k doručování).
5.
[Systematika soudního řádu správního] odpovídá v § 1 načrtnuté působnosti tohoxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxžádání (§ 8 až 10). Část druhá, jak shora uvedeno, upravuje otázky organizace správních soudů, zejména Nejvyššího správního soudu (§ 11 až 30), a rovněž xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxí (§ 32 až 64). V hlavě I obsažené normy jsou jako normy obecné použitelné pro hlavu II upravující jednotlivé typy řízení, ledaže xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxzení obsažená v hlavě I se mají aplikovat jen přiměřeně (§ 120).
Související ustanovení:
§ 3 - soudy rozhodující ve správním soudnictví, § 4 až 6 - prxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxxx xx xx xx
[Poslání správních soudů]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
Přehled výkladu:
I. Poslání správních soudů (1 až 3)
II. Veřejná subjexxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xx
xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x7 až 10)
IV. Další věci, v nichž tak stanoví zákon (11)
K § 2
I. Poslání správních soudů
1.
[Poslání správních soudů] Posláním správních soudů je chxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxy tedy nechrání zákonnost jednání veřejné správy v obecné rovině, nejsou pokračovatelem všeobecného dozoru prokuratury, kde prokurátoři do roku 199x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xprávy, národními výbory, organizacemi a jednotlivými občany a nad tím, aby nikdo nebyl nezákonně omezován ve svých právech" (§ 14 odst. 1 zák. č. 60/196x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvy jest zařízena jako instituce pro ochranu individua proti výkonné moci státní a nikoliv jako všeobecná kontrola zákonnosti správy beze vztahu k jednxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx 'obrannou' normou. Není normou ‚kontrolní', která by umožňovala komukoliv iniciovat, xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxípadech, kdy veřejná správa vstupuje do právní sféry fyzických nebo právnických osob. Hraničním kritériem pro žalobní legitimaci je právě tvrzený záxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxických a právnických osob, ale pouze ta, kdy činnost správy přesáhne do jejich veřejných subjektivních práv."
Předpokladem toho, že správní soudy poxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxnosti, který ale nezasahuje do ničích práv), jednak aktivní se domáhání ochrany proti takové aktivitě či neaktivitě veřejné správy postiženým člověkxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxávním soudnictví se lze domáhat ochrany práv jen na návrh.
Z právě uvedených tezí existuje i výjimka - zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného xxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxžného veřejného zájmu. Nebýt tohoto speciálního ustanovení, nebylo by možné zjednat nápravu a soudně odstranit protizákonná rozhodnutí, která přitxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxumí úprava procesních pravidel pro řízení před správními soudy, kterou nalezneme v části třetí s. ř. s.
3.
[Za podmínek stanovených tímto nebo zvláxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx ochrany modifikovat, např. stanovit zvláštní lhůtu pro podání žaloby (srov. výklad k § 72 odst. 1), zvláštní podmínky pro zastavení řízení (srov. výklxx x x xxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxtomie soukromého a veřejného práva. Správní soudy poskytují ochranu toliko veřejným subjektivním právům, nikoliv tedy právům soukromým. Pokud snad xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xx x xxxxx x xxxx xxx x xx písm. b) s. ř. s. zakládající nepřípustnost žaloby ve správním soudnictví proti takovému rozhodnutí.
Veřejná subjektivní práva vycházejí z veřejnxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx tato práva porušena veřejnou mocí. Renomovaná učebnice správního práva k tomu uvádí následující:
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxteré povinnosti správy nemají základ ve veřejných subjektivních právech), platí, že porušením veřejného práva činností správy je vždy porušena
legaxxxx
x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxsahu lze rozlišovat veřejná práva směřující k tomu, aby se správa zdržela určitých zásahů do svobody osob, práva na plnění správy v jejich prospěch a práxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xubjektivní právo. Veřejná subjektivní práva musí vycházet z práva objektivního, v naší právní kultuře tedy zpravidla z právních předpisů. Na druhé stxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxjného práva je vydáváno v zájmu všeobecném, aniž by zakládaly konkrétním osobám nějaká práva. Hoetzel upozorňuje, že z takových veřejnoprávních norex xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x937, s. 253); nejde tedy o práva subjektivní. Mám-li aktualizovat Hoetzelův příklad, pravidla o vyvěšování státní vlajky v § 7 zák. č. 352/2001 Sb., o užxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxa na budově způsobem a ve dnech v zákoně uvedených opravdu vyvěšena (srov. Hoetzel, 1937, s. 254). Naproti tomu hned druhý příklad uvedený na stejném mísxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxjektivní právo nezakládají (správní soud nezruší rozhodnutí jen proto, že není stručné). Pokud ovšem míra délky rozhodnutí přesáhne rozumnou míru, jx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxž samozřejmě lze o porušení veřejného subjektivního práva hovořit. Podle mne tedy i v takové normě objektivního práva, zdánlivě nezakládající žádná pxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xebo soukromého práva, neboť právní normy zpravidla působí v normových souborech, nikoliv izolovaně vedle sebe.
Asi nejvýstižněji o celé věci hovořix xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xvláště pochybno bývá, zdali tyto osoby mohou se normy dovolávati, aby tím přivodily určité chování správního úřadu. Je to asi tak, jakoby se řeklo, že prxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxšší", žádné další kontrole nepodrobený, dostalo se vlastně tímto neurčitým pojmem jakéhosi blanketního zákonného zmocnění, aby - nikoli nepodoben řxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxním citem, který není nakonec nic jiného než
ars
boni et aequi. Neurčitostí ústředního pojmu správní
jurisdikce
je dána možnost evoluce soudní ochraxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx veřejným právem, založeného objektivním právem na straně jedné, a, slovy Jiřího Hoetzela, "pouhým reflexem objektivního práva" na straně druhé, lze xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxmních komunikacích. To, že veřejná správa chrání obecné užívání veřejných komunikací, prospívá nám všem, kdo veřejné komunikace užíváme. Sporné nicxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxci veřejné správy a subsidiárně rovněž ve správním soudnictví, nebo zda je obecné užívání komunikace chráněno silničním správním úřadem pouze z moci úxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xroto možné ho ani chránit ve správním soudnictví. Souhlasím s názorem, že samotná možnost obecného užívání veřejné cesty, která je otevřena každému poxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx veřejné správy, je jednoduše faktickou výhodou, která běžnému uživateli vzniká z dobře fungující veřejné správy. Co však se specifickými případy, kdx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxní potřeby (přístup na nemovitosti ve vlastnictví či užívání takové osoby)?
Část judikatury z objektivního práva vyvodila "veřejné subjektivní práxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxch nemovitostem či umožňuje určitý způsob využití těchto nemovitostí" (rozsudek NSS 6 Ans 2/2007-128). V těchto případech totiž ochrana obecného užíxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxr institutu obecného užívání dána pravomoc soudů rozhodujících v občanském soudním řízení. Zásah do takto konstruovaného veřejného subjektivního xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxiční správní úřad zůstane nečinný. Nejvyšší správní soud hledal pro "privilegované" uživatele z nutné komunikační potřeby cestu k soudní ochraně a naxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx. 1 LZPS se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva nejen u soudu, ale ve stanovených případech i u jiného orgánu. Byť tedy ust. § 29 odst. 3 zákxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xi právnické osoby, lze za ústavně konformní považovat pouze takový výklad tohoto ustanovení, podle něhož řízení o odstranění pevné překážky z pozemní xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxých právech výše xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx. Obecně platí, že proti nečinnosti správního orgánu ve věci zahájení řízení z moci úřední neexistuje žádný prostředek ochrany (rozsudek NSS 3 Ans 1/20xxxxxxx x xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx na dodržování stavební kázně), nikoliv k ochraně veřejných subjektivních práv osob, které even. daly podnět k zahájení řízení z moci úřední. Ostatně pxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxné, že přezkoumáváním důvodů, pro které nebylo zahájeno řízení z moci úřední k podnětu třetí osoby, by správní soudy překračovaly své
kompetence
v obexxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xen právo objektivní [(ne)naplnění veřejného zájmu].
Ve shodě s ideovými východisky rozsudku NSS 6 Ans 2/2007-128 by však měly správní soudy odlišně xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxé z moci úřední sloužit. V takovém případě má totiž řízení vedené
ex offo
za úkol chránit vedle veřejného zájmu i veřejná subjektivní práva takovéto dotxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxavé komunikační potřeby, v oblasti stavebního práva půjde třebas o vlastníky pozemků a staveb sousedících s nepovolenou stavbou (srov. opačně nepřílxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxou nečinností zasahuje do veřejných subjektivních práv těch osob, které jsou dotčeny prováděním, existencí či užíváním dané stavby. Fakticky tím totxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxm).
Přístup, který zde propaguji, má své hluboké kořeny. Již v nálezu Boh. A 53/1919 NSS I. ČSR uvedl:
"Zákon stavební předpokládá, že sousedům přísluxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xšechny předpisy řádu stavebního v prvé řadě normami policejními, upravujíce obmezení, která jsou uložena stavebníkům k ochraně zájmů veřejných, nutxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx z úvahy, že jsou to sice v prvé řadě zájmy všeobecné, které norma stavebního úřadu (upravuje), že však, pokud jde o zájem chrániti všeobecnost před určitxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx vlastní, kterému zákon, jak plyne ze shora citovaných předpisů, ochrany své přiznává a jej tak povyšuje na zájem právně chráněný či jinými slovy, na subxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxko účelu vzdálenějšího dosíci chtějí i ochrany všeobecnosti, t.j. ohledů veřejných."
Je však třeba přiznat, že soudcovské vytváření specifických řxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxem je ve smyslu § 27 odst. 1 spr. řádu žadatel, naopak ten, komu by měla být uložena povinnost, by měl být striktně vzato pouze účastníkem ve-dlejším (§ 27 oxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xěchto situacích realizována mnohem lépe zásahovou žalobou. Nezahájení řízení z moci úřední tam, kde by dle objektivního práva zahájeno být mělo, může xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x Ostravě 22 A 86/2015-68: "Připustit možnost domáhat se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem toho, aby správní orgán zahájil řízení z moci úředníx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxě tohoto subjektivního práva žadatele neexistuje jiný prostředek ... využívání oficiózního řízení k hájení soukromých zájmů nutno ... vždy vnímat jaxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xávrh nositele tohoto subjektivního práva a zároveň je nutno dostát ústavnímu principu zákazu denegationis iustitiae." Naproti tomu však srov. rozsuxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxhajovaného toliko z moci úřední dle § 46 správního řádu, nemá veřejné subjektivní právo na to, aby toto správní řízení bylo zahájeno. Proto se nemůže zahxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx, pokynem nebo donucením dle § 82 s. ř. s.".
Za současného stavu judikatury se osobám, přímo dotčeným na veřejných subjektivních právech tím, že přísluxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx nečinnosti. Mohou se tedy s odvoláním na rozsudek NSS 6 Ans 2/2007-128 pokusit v konkrétním případě přesvědčit soud, že příslušné řízení lze ve skutečxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxahu. Zde by však žalobce musel být připraven na prohru před krajským soudem a usilovat cestou rozšířeného senátu o změnu stávajícího převažujícího názxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxeurčitostí ústředního pojmu správní
jurisdikce
", totiž pojmu veřejného subjektivního práva, "je dána možnost evoluce soudní ochrany".
xx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxnesení RS NSS 6 A 25/2002-42). Podle RS NSS "rigidně vyžadovaná existence veřejného subjektivního práva" jako předpoklad aktivní žalobní legitimace xx xxxxxxx xx
xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxvní právo zrozeno teprve aktem samým; před jeho přijetím lze uvažovat maximálně o právech procesních či legitimním očekávání. Z těchto důvodů RS NSS doxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxých práv žalobce, ale s tvrzeným zásahem do právní sféry žalobce. "Tak tomu bude vždy v situaci, kdy se jednostranný úkon orgánu moci výkonné, vztahujícx xx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx změnil či zrušil práva a povinnosti žalobce, nýbrž o to, zda se - podle tvrzení žalobce v žalobě - negativně projevil v jeho právní sféře" (kromě usnesení xx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxx xxxxxxxx xx xxx x x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxodnutí v § 65] vyžaduje, aby interpret u každého jednotlivého úkonu správního orgánu zkoumal, jaké právo vlastně napadený úkon založil, změnil, zrušix xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí nebylo možno žádné takové subjektivní právo nalézt. Tato situace může nastat typicky tam, kde správní orgán rozhoduje o žádosti účastníka řízení o vyxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx. teprve jím je založeno subjektivní hmotné právo, ovšem naproti tomu jestliže žádosti nevyhoví (zamítne ji), nemá takové zamítavé rozhodnutí z hledixxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxní úřad žádosti o vydání stavebního povolení, zakládá tím stavebníkovi subjektivní hmotné právo stavět (či provádět změny staveb a udržovací práce na xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx, že i takové rozhodnutí se právní sféry žadatele dotýká, a to zcela zásadním způsobem.
Problematický je rovněž požadavek, aby žalobce tvrdil, že jej rxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxně dovodit zkrácení na hmotných právech (přičemž takové situace nelze podřadit ani pod zkrácení "v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízexxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx jako nepřípustné nebo opožděné podle § xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx s rozhodnutím správního orgánu I. stupně a posuzuje se samostatně. Zamítnutím odvolání jako opožděného nebo nepřípustného se toliko odvolateli odpíxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx vyloučit nelze, byť jde o rozhodnutí procesní povahy a jenom s obtížemi lze nalézt hmotné právo, na němž by mohl být žalobce zkrácen.
Dále je možno poukáxxx xx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx od § 65 odst. 1 s. ř. s. nedefinovalo pojem rozhodnutí; pouze v návaznosti na čl. 15 základního zákona č. 144/1867 ř. z., o moci soudcovské, stanovovalo, xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx ve svých právech.
J. Hoetzel (Hoetzel, J.: Soudní kontroly veřejné správy. 2. vydání, Všehrd, Praha, 1926, s. 22) k tomu dodával, že ochrana se poskytuxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xe zajisté ... jen ty úkony správních úřadů, kterými se buď autoritativně deklaruje, co už je právem, nebo se zakládají pro občana práva a povinnosti. Jde x xxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxlaraci či určení právního vztahu, ale na to, zda se rozhodnutí dotýká právní sféry občana ... Na str. 25-26 [Hoetzel] uvádí: ‚Práva arci nemusí býti jen hxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx může pouze zkoumati, nepřekročil-li správní úřad okruhu své volné činnosti, držel-li se v zákonných mezích - padá tu na váhu i účel zákona. Je tu možná cexx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxace
§ 65 odst. 1 s. ř. s., která omezuje přístup k soudu tím, že striktně vyžaduje v každém jednotlivém případě hledání porušeného subjektivního hmotnéxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxávní úkon dotýká právní sféry žalobce, a přesto žádné právo striktně vzato nezaložil, nezměnil nebo závazně neurčil. Stejně tak nelze vždy žalobní legxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx jsou podrobena přezkumu ...), jednak je takový požadavek zpochybnitelný už z toho důvodu, že předmětem soudního řízení není hmotné právo žalobce, ale xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxlobní legitimace podle tohoto ustanovení musí být dána pro všechny případy, kdy je dotčena právní sféra žalobce (srov. i uvedený Hoetzelův názor), tj. xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxy. Nejde tedy o to, zda úkon správního orgánu založil, změnil, zrušil či závazně určil práva a povinnosti žalobce, nýbrž o to, zda se - podle tvrzení žalobxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxřeného senátu. Jeho kontroverznost se ostatně projevuje i v tom, že nový pojem "zásahu do právní sféry" je užíván judikaturou nepravidelně a v podstatě xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxjně neurčitý jako samotný pojem veřejného subjektivního práva, byť je pravda, že někdy poněkud lépe vysvětluje to, co správní soudy skutečně dělají.
Jxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxivě vyřešeny. Jak totiž naznačuje tato judikatorní linie, v podstatě jakékoliv rozhodnutí nebo i pasivita (nečinnost) správního orgánu by mohlo být nxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdmínek a základních ústavních postulátů (zásada rovnosti a nediskriminace, zákaz svévolného rozhodování apod.), notabene v situaci, kdy se postup vxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxci úřední, které za stávající stavu judikatury není napadnutelné ve správním soudnictví, by v takovémto chápání mohlo podléhat přezkumu správních soxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx
x xxxxně opačnému závěru došlo usnesení NSS 6 A 153/2002-18, podle něhož přezkum rozhodnutí mimo odvolací řízení je "pouhým výkonem dozorčího práva správníxx xxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxdnutím ve smyslu s. ř. s., neboť se jím nezasahuje do žádného veřejného subjektivního práva. Tento závěr
judikatura
opakovaně potvrzuje (srov. např. xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxípadě jedná o dvojí prostředky ochrany práva. Jednak jsou tu prostředky instanční (řádné) a mimořádné (obnova řízení), jednak soudní (správní žalobax x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxezkoumání podle § 55b [zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků]. Ty slouží k ochraně objektivního práva a strana na ně nárok nemá. Pokud se navrhoxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxx jestliže v prvé fázi přezkoumání bylo rozhodnutí k přezkumu vůbec otevřeno a teprve ve druhé fázi bylo zrušeno, nahrazeno jiným nebo změněno."
III. xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxh veřejného práva (viz komentované ustanovení). "Zrcadlově" proti § 2 s. ř. s. působí § 7 o. s. ř., podle jehož odst. 1 v občanském soudním řízení projedxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx jiné orgány. Podle § 7 odst. 2 spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxva jsou projednávána civilními soudy ve zcela jiném procesním režimu části páté o. s. ř., kde správní orgán nemá postavení účastníka řízení (§ 250a o. s. xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxvní orgán (§ 250j o. s. ř.). Neuplatní se tam tedy kasační princip, který je naopak základem správního soudnictví (srov. výklad k § 78). Hovoří se tu proto x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx části páté o. s. ř. na straně druhé.
Dvojkolejnost přezkumu správních rozhodnutí v civilní a správní soudní linii nemá větší praktický význam a v podsxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxmotnou. Právo však nemá zachovávat ustálené teoretické kategorie tam, kde se tyto teoretické kategorie v praxi ukazují jen velmi obtížně aplikovatelxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxoud rozhoduje o věci "pořadem práva", nepřezkoumává jen rozhodnutí správního orgánu) - samotná
judikatura
ESLP totiž vůbec nekopíruje tradiční dogxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xterá jsou však ve smyslu judikatury ESLP k čl. 6 odst. 1 rozhodnutími o občanskoprávních nárocích (např. věci sociálního zabezpečení a nemocenského poxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxmu vzdělání, právo na licenci k provozování veřejné dopravy atd.; k tomu srov. Kmec, 2012, s. 592). V logice této "větší" ochrany by ostatně měly být do rexxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx, neboť i o nich má v logice čl. 6 odst. 1 Úmluvy finálně rozhodnout soud, nikoliv správní orgán (srov. k tomu též výklad k § 78).
Zdá se, že klíčovým motivem xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xavazovali tak na rakouskou prosincovou ústavu (čl. xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xydány, přísluší rozhodovati v příčině odporujících sobě nároků osob soukromých, může ten, kdož by tímto rozhodnutím ve svých právech soukromých vzal xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxávní podle zákonů o tom vydaných rozhoduje o nárocích soukromoprávních, volno jest straně tímto rozhodnutím dotčené po vyčerpání opravných prostředxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxduálních případech však velmi komplikovaná. Rozhodně nepřispívá k efektivní ochraně subjektivních práv fyzických a právnických osob, o kterých se nxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxkromým právem totiž funguje dobře v nejobecnější rovině, a to jen na stránkách učebnic, nikoliv ovšem v realitě analyzování jednotlivých případů. V rexxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxivně rozhoduje kompetenční konflikty mezi civilní a správní justicí podle zákona č. 131/2002 Sb. (tento senát jednak vysloví, zda pro řízení je příslxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx toto rozlišování zatěžuje účastníky řízení, kterým se místo rychlého rozhodnutí jejich věci dostává zprvu jen soudci sepisovaných teoretických traxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxodují otázky zákonnosti aktu, jiné soudy související otázky kompenzační (viz níže bod 9). Ostatně jistě není náhoda, že zvláštní senát je nucen rozhodxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxva veřejného a soukromého] Při rozhodování o tom, zda v určité věci rozhodují civilní soudy "pořadem práva" podle části páté o. s. ř. nebo rozhodnutí spxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx nevyplývá, zda zákonodárce příslušnou věc svěřil soudům civilním či správním, může být kritériem pro určení příslušnosti soudů soukromoprávní či vexxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxozhodující o pravomoci soudů] by toto určení nemohl překročit" (usnesení zvláštního senátu Konf 8/2014-25, bod 54). Problémem je, že zákonodárce obvxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxna zde byla otázka, zda vyvlastnění je rozhodnutím o soukromých či veřejných subjektivních právech. Rozšířený senát NSS zde odmítl dřívější tezi, že vxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxsně identifikoval předmět soudního řízení tím, že směšoval vlastnické právo na straně jedné a zásah do vlastnického práva na straně druhé. Právním důvxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxutí (včetně daňové
exekuce
) a může jím být rovněž právní úkon samotného vlastníka:
"Pro určení toho, zda se určitá věc bude projednávat a rozhodovat v cxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxaha vlastnického práva samotného. Napadá-li žalobce rozhodnutí o vyvlastnění nebo o nuceném omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene, nxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxlastnění nebo o nuceném omezení vlastnického práva. Jinak řečeno, předmětem správního řízení bylo omezení vlastnického práva či jeho zánik, přičemž xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx věcí ve smyslu § 7 o. s. ř., a jeho povaha je určující pro stanovení civilní nebo správní soudní pravomoci."
Rozšířený senát NSS proto poctivě zkoumal jexxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxnil na to, že žádná z nich není natolik spolehlivá, aby vždy dokázala poskytnout odpověď na položenou otázku v každém konkrétním případě:
"Nejméně spoxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxo zájmy soukromé, přičemž veřejným zájmům se přikládá vyšší hodnota (větší "právní cennost") než zájmům soukromým [...] Je však notorietou, že mezi soxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx je způsobena i tím, že určitá skupina zájmů může mít zároveň povahu zájmů soukromých i zájmů veřejných; již z tohoto důvodu nemůže být kritérium zájmu dixxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxí podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě. Ačkoliv zákon označuje vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě za veřejný zájem, xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxje k pozemku či ke stavbě dostat. [...] Za situace, kdy je institut veřejného zájmu používán nepřesně, a za veřejný zájem je označováno něco, co jím evidexxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx. [...]
Podle mocenské teorie mají účastníci soukromoprávních vztahů rovné postavení, zatímco ve vztazích veřejnoprávních se projevuje zákonem přxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xovinnostech fyzických a právnických osob. Tato teorie poskytuje velmi instruktivní vodítko, ale není spolehlivá ve všech případech, neboť i ve veřejxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxvní institut spotřebitelských smluv). [...]
Organická teorie přiřazuje k veřejnoprávním takové právní vztahy, v rámci nichž jeden z účastníků vystxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxci). Jestliže účastníci vstoupili do právního vztahu nezávisle na svém charakteru veřejnoprávní
korporace
, resp. nezávisle na příslušnosti k veřejxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xe metodě právního regulování [...] Základní dělení na vztahy rovnosti a vztahy
subordinace
je tedy zjednodušující a představuje pravidlo, z něhož naxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxkromoprávního vztahu nemůže druhému účastníku jednostranně ukládat povinnosti, ale ani na něj jednostranně převádět práva; povaha a míra účasti subxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxlace je naopak vertikální: jeden ze subjektů právního vztahu vystupuje jako nositel veřejné moci a může jednostranně ukládat povinnosti druhému účasxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxvání jeho obsahu je tedy zcela odlišná. Existují však i výjimky, kdy postavení účastníků právního vztahu nelze vtěsnat do uvedeného binárního modelu. x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxe-li však na tyto instituty pomocí kriteria metody právní regulace, lze konstatovat, že veřejnoprávní smlouvy mají skutečně veřejnoprávní povahu, nxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xispoziční autonomie je značně omezena, neboť zde neplatí zásada, podle níž je dovoleno vše, co není zákonem zakázáno, ale zásada právě opačná; v rámci sxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxostí než spotřebitele, avšak děje se tak za účelem odstranění reálné ekonomické nerovnosti a dosažení alespoň přibližné smluvní spravedlnosti, přičxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxno."
(usnesení RS NSS 5 As 11/2003-50).
Rozšířený senát NSS v citovaném rozhodnutí formuloval vskutku úctyhodnou klasifikaci teorií rozlišení práxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xntuitivně.
9.
[Příklady rozlišení soukromoprávních a veřejnoprávních rozhodnutí správních orgánů] Rozhodnutí stavebního úřadu o zřízení věxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxmi soudy (viz usnesení RS NSS 5 xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xéhož rozhodnutí do dvou linií. Jiným příkladem nesmyslného štěpení soudní ochrany je aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím: jestliže žadxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxní věci napadnout žalobou ve správním soudnictví (a to včetně posuzování oprávněnosti požadované částky). Jestliže však žadatel požadovanou částku xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxa z titulu bezdůvodného obohacení, a to podle části třetí o. s. ř. (usnesení zvláštního senátu Konf 115/2009-34).
Samotný kompenzační či reparační cxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xoudy proto rozhodují o žalobě proti rozhodnutí ČSSZ a OSSZ, která uložila povinnost uhradit regresní náhradu dávek nemocenského pojištění vyplacenýxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xtojí stát a na druhé straně subjekt, který jednal protiprávně a tím způsobil, že došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku, nejsou v rovnxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxkým aktem, tj. autorealizuje svou vůli. Nejedná se tedy o případ, kdy podle Hoetzela stát nevystupuje ‚v purpuru, nýbrž spokojuje se také s prostředky, xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx8. Svazek I. Praha: EUROLEX
BOHEMIA
, 2000, s. 493 a násl., s. 496]. Přitom by situace byla zcela odlišná, pokud by právní úprava regresních náhrad státu pxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxho vztahu, tj. žalovaným, stál v podřízeném postavení před soudem (státem v purpuru)" (NSS Konf 8/2014-25, bod 64).
Správním soudům přísluší rozhodoxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx ochranné známky z rejstříku ochranných známek (usnesení zvláštního senátu Konf 93/2003-5), o výmazu užitného vzoru z rejstříku užitných vzorů (usnexxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxti vojáka z povolání k náhradě škody ze služebního poměru (usnesení zvláštního senátu Konf 51/2004-9).
Naproti tomu civilní soudy jsou příslušné v řaxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxekutora podle § 16 odst. 1 ex. řádu xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx vzniklou v důsledku omezení hospodaření na pozemku (usnesení zvláštního senátu Konf 10/2008-15). Nejtypičtějším příkladem rozhodování civilního xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtu Konf 81/2003-16).
K postupu správních soudů, je-li u nich žalováno "soukromoprávní" rozhodnutí správního orgánu, viz § 46, část VI.
10.
[Proxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxní soudy od počátku existence soudního řádu správního ustáleně judikují, že ve správním soudnictví lze chránit fyzické i právnické osoby proti postuxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx, ale řízení ukončil jen procesním rozhodnutím (např. řízení zastavil nebo se odmítl věcí zabývat), eventuálně vydal nicotné rozhodnutí.
Nejvyšší sxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x. ř. s. Tedy jen v řízení o žalobě proti již vydanému rozhodnutí, kterým správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci, má bxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx podobný důvod nepřípustnosti žaloby neobsahují (rozsudek NSS 5 As 31/2003-49). Předmětem řízení o zásahové nebo nečinnostní žalobě je nečinnost nebx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xe v případě nezákonných zásahů ve smyslu § 82 a násl. (k tomu např. usnesení zvláštního senátu Konf 30/2006-5: "poskytnout ochranu před tvrzeným zásahex xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx x xxsl. s. ř. s. poskytuje soudní ochrana nejen v případech, kdy zásah či nečinnost správního orgánu se týká po hmotněprávní stránce subjektivního veřejnxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxa se soudní ochrana poskytuje ve správním soudnictví, anebo v řízení podle občanského soudního řádu, chybí, daly přednost správnímu soudnictví protox xx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxznala" (usnesení zvláštního senátu Konf xxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xterá se týkají soukromoprávních věcí, ale jimž se dotčené osoby nemohou bránit v občanském soudním řízení" (rozsudek NSS 9 As 329/2016-42, bod 35). Vexxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxzhodnutí vydaného správním orgánem v soukromoprávní věci, neboť o. s. ř. neupravuje možnost soudů vyslovit nicotnost správního rozhodnutí (usnesexx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xde správní orgán rozhodl o žádosti či návrhu procesním rozhodnutím, např. řízení zastavil nebo se z procesních důvodů odmítl zabývat věcí vyplývající xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xx bude založena až tehdy, kdy správní orgán rozhodne věcně o sporu nebo o jiné právní věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů (usnesení zvláštního xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxudy rozhodují i v jiných věcech, které přísně vzato nejsou určeny k ochraně veřejných subjektivních práv. Typickým příkladem je zvláštní řízení ve věcxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxx naznačuje, že jde o věci "další", tedy nikoliv o řízení sloužící k ochraně veřejných subjektivních práv. Přísně vzato jsou to ale i případy zvláštní žalxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxřejný zájem.
Srov. též nález Pl. ÚS 73/04: "Posláním úpravy této části volebního soudnictví proto není v prvé řadě poskytnutí ochrany subjektivním prxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxní návrhu NSS (§ 90 odst. 1 s. ř. s.). Ochrana subjektivního práva v takovém řízení sice není vyloučena, je však jen reflexem hlavní funkce tohoto řízení.x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxx xxxx xx xx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx
xxx
xxxxxxní ze dne 6.1.2004, čj. Konf 93/2003-5, č. 276/2004 Sb. NSS; usnesení ze dne 3.9.2004, čj. Konf 81/2003-16, č. 465/2005 Sb. NSS; usnesení ze dne 1.12.200xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xb. NSS; usnesení ze dne 31.1.2007, čj. Konf 30/2006-5, č. 1244/2007 Sb. NSS; usnesení ze dne 20.9.2007, čj. Konf 22/2006-8, č. 1952/2009 Sb. NSS; usnesexx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx3.2012, čj. Konf 53/2011-25, č. 2644/2012 Sb. NSS; usnesení ze dne 30.6.2014, čj. Konf 16/2014-7, č. 3119/2014 Sb. NSS; usnesení ze dne 12.3.2015, čj. Kxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx
xx xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx 11/2003-50, č. 630/2005 Sb. NSS; usnesení ze dne 23.3.2005, čj. 6 A 25/2002-42, č. 906/2006 Sb. NSS; usnesení ze dne 21.10.2008, čj. 8 As 47/2005-86, č. 1xxxxxxxx xxx xxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx č. 1486/2008 Sb. NSS; rozsudek ze dne 8.7.2009, čj. 3 Ans 1/2009-58; rozsudek ze dne 4.5.2011, čj. 1 Afs 16/2011-55; rozsudek ze dne 23.4.2015, čj. 3 As 96xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx dne 1.3.2017, čj. 22 A 86/2015-68
NSS I. ČSR:
nález ze dne 21.2.1919, 987/19, Boh. A 53/1919
Literatura:
ČERNÍN, K. Připomínky k judikátu 4 xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxx, 1932, s. 827 a násl.
HENDRYCH, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 8. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012.
HOETZEL, J. Československé správní právo. Čáxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxská úmluva o lidských právech. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 735 a násl.
[Soudy rozhodující ve správním soudnictví]
Právní stav komentáře xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxstavy, završené ovšem dvěma nejvyššími soudy, NS a NSS. Ve správní justici dnes rozhodují jen krajské soudy a NSS (blíže k tomu viz výklad k § 11). Pravomox xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x x xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxlení na úseku správního soudnictví. Tato oddělení však zůstávají součástí krajského soudu, netvoří od krajského soudu oddělenou instituci. V praxi jx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxávní úseky mnoha krajských soudů bývají "popelkami", přehlíženými ostatními soudci a zanedbávanými personálně i materiálně.
K odst. 2
2.
[Otáxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xx x x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxí soudců". Protože soudní řád správní upravuje "některé" otázky, je logické, že ve věcech neupravených se uplatní zák. o soudech a soudcích. Otázky orxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxveny, proto postačila jen stručná úprava organizace krajských soudů v oblasti správního soudnictví v § 31.
Na postavení správních soudců se dále uplaxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxců a ve věcech způsobilosti soudců vykonávat svou funkci.
Související ustanovení:
§ 1 - rozsah úpravy soudního řádu správního, § 4 až 6 - pravomoc xxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy
Hxxxx xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx
xxx xxxxx xxxx xxx
xxxx xxjem správního orgánu (6 až 27)
III.1. Správní orgán obecně
III.2. Subjekt a vykonavatel veřejné správy
III.3. Případy, kdy se rozhodování děje, resxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xebo soudní činnost
III.4. Fyzické a právnické osoby soukromého práva jako "správní orgány"
III.5. Osoby soukromého práva jako "správní orgány" v obxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x návaznosti na § 1 a § 2 pravomoc správních soudů, tj. okruh žalob a jiných návrhů, které jsou soudy povinny projednávat a rozhodovat v řízení podle soudníxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxci správních soudů jako soudní soustavy nutno odlišovat otázku věcné a místní příslušnosti správních soudů, která určuje konkrétní soud, který má určxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xypy žalob ve správním soudnictví, a to žalobu proti rozhodnutí správního orgánu (blíže § 65 a násl.), žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgáxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxsystematicky společně s "nesprávními" věcmi též návrhy na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem (§ 101a a násl.).
Podle x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxx, strany jsou pak navrhovatel a odpůrce.
3.
[Vzájemný poměr] Základní a zdaleka nejčastější typ správní žaloby je bezesporu žaloba proti rozhodnxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xaloba připadá v úvahu tam, kde správní orgán v rozporu s právem nevydal rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Zásahová žaloba je subsidiární vůči všem xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxy řešící spory o pravomoc správních orgánů jsou v tomto srovnání velmi specifické, jejich záměna s jinými žalobními typy nepřichází v zásadě do úvahy.
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxobce použije jeden žalobní typ, Typicky to bude např. tehdy, pokud žalobce vyhodnotí určitý akt správního orgánu jako rozhodnutí, soud však tento akt vxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxbo naopak). Nezřídka se může stát i to, že žalobce se brání proti nečinnosti, soud však dovodí, že správní orgán nečinný není, neboť určitý neformální přxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxravedlnosti soudy viz judikaturní sága nejmenování profesorů prezidentem republiky - srov. např. velmi problematický nález Pl. ÚS 12/17).
Ústavní xxxx xx x xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xzel rozetnout rozumným nálezem. Žalobci se v této věci domáhali rozhodnutí prezidenta republiky o jmenování profesorem. Ústavní soud souhlasil se spxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xikomu z účastníků, ale jinému správnímu orgánu (ministryni školství). Pokud snad dopis nedoručil účastníkovi řízení, neměl být prezident republiky xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxal správní spis obsahující i tento dopis. Žalobce měl proto dle soudů briskně zareagovat a podat novou žalobu proti rozhodnutí. Žalobce i jeho advokát vxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxhrana stává naprosto nepředvídatelnou a zcela chaotickou. Koncepce rozhodnutí "v materiálním smyslu", původně v 90. letech uplatňovaná k ochraně žaxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxodnutí "v materiálním smyslu" viz výklad k § 65).
Většinová
judikatura
dnes vychází z toho, že není-li důvod pochybovat, jaký žalobní typ žalobce pouxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxozsudek NSS 1 Ans 21/2012-42, bod 27: "Česká právní úprava ani
judikatura
tedy nedává soudu prostor pro překvalifikování žalobního petitu v případě, xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxil nesprávnou žalobu, např. namísto obrany proti zásahu se domáhal vydání rozhodnutí nečinnostní žalobou. Soud nemůže v tomto rozsahu žalobce ani nijxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxrmulovat žalobní
petit
").
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že žalobce je povinen vždy zvolit jeden žalobní typ vymezený v soudním řádu správním, nexxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xepřipouští ani alternativní či eventuální
petit
, pokud by alternativy či eventua-lity měly spočívat v odlišných žalobních typech (poprvé rozsudek Nxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxotlivým žalobním typům odpovídají v s. ř. s. relativně samostatné procesní úpravy, které se liší co do stanovení počátku běhu lhůt k uplatnění žaloby, xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxmořádně obtížné vést řízení o jedné a téže žalobě tak, aby bylo možno na jeho konci rozhodnout v souladu s požadavky kterékoliv z procesních úprav připadxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x důvodu chybějící či nejednotné prejudikatury k dané otázce) a chce z procesní opatrnosti vyčerpat více možností, tak nezbývá než podat několik samostxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx musí zaplatit samostatně soudní poplatek" (takto rozsudek NSS 9 As 329/2016-42, bod 49; srov. tamtéž cit. prejudikaturu).
Výjimku
judikatura
připxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxdu s předchozí judikaturou (srov. tamtéž, bod 50).
Pravděpodobně nejvstřícnější je k možnosti překvalifikování žalobního petitu německá praxe.
Juxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxvání není v rozporu s oprávněnými zájmy odpůrce. Předpokladem překvalifikování je, že daná kvalifikace vyplývá ze seznatelného cíle právní ochrany, x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxáto možnost však přichází v úvahu jen u žalobců nezastoupených advokátem. Je-li naopak žalobce zastoupen advokátem, považuje Spolkový správní soud mxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xstavního soudu 2 BvR 89/92. Toto rozhodnutí ukazuje, že je třeba velmi citlivě přistupovat zejména k žalobám podávaným naprostými laiky. V dané věcí se xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx na nečinnost dle § 113 StVollzG", v němž se domáhal, aby soud zavázal ředitele věznice k poskytnutí dovolené z výkonu vazby. Zemský soud návrh odmítl jakx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxobce měl proto podat návrh na zrušení rozhodnutí (Anfechtungsantrag), popř. návrh zavazující k vydání rozhodnutí (Verpflichtungsantrag). Spolkovx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx soudci vykládat správní právo takovým způsobem, který by účastníkům řízení ztěžoval přístup k opravným prostředkům v míře, která není věcně ospravedxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxnému znění a rozpoznatelnému účelu způsobem, jenž vede k odmítnutí návrhu pro nepřípustnost, zatímco při jiném vhodnějším výkladu by bylo možno ve věcx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxhraně práva. Poměrně přísná kritéria NSS, který ani přes komplikovanou právní úpravu neumožňuje soudu překvalifikovat nesprávně podanou žalobu (a zxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxek NSS 4 As 173/2015-31 upozorňuje na problematiku žaloby na ochranu proti určité činnosti veřejné správy, která nemá v zákoně jasně vymezenou formu, x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxšet jednotlivé žalobní typy. Ochrana hmotných práv, jež je hlavním účelem soudnictví, je tak oslabena hledáním vhodného procesního řešení" (bod 49). xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx v němž správní soudy mají přezkoumávat určitou činnost veřejné správy, a teprve později je procesní režim postaven najisto, soud je v probíhajícím řízxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxnto rozsudek, jakkoliv rozumný, je však ve zcela zjevném rozporu s většinovou judikaturou citovanou shora (např. rozsudek NSS 9 As 329/2016-42 jasně xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxx/2015-31 dovozuje poučovací povinnost i v situaci absence judikatury).
Rozšířený senát NSS v nedávném rozhodnutí naznačil svou připravenost jít sxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxvního rozhodnutí, osvědčení nebo opatření obecné povahy, "soud stanoveným procesním postupem žalobce upozorní na nutnost úpravy žaloby a po odstranxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxx60, bod 62). Tento rozsudek však byl v květnu 2018 zrušen nálezem II. ÚS 635/18, xxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxpadě zrušen).
Řešení naznačené v rozsudku RS NSS 7 As 155/2015-160, bod 62, bylo dle mého názoru rozumné. Staví totiž na poučovací povinnosti aplikovaxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxalifikovat, ale poučit žalobce, že jím zvolený žalobní typ nesměřuje k ochraně právě před tím, oč v daném případu jde. Pokud žalobce v souladu s poučením xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xalobní typ) byla podána po uplynutí lhůty k podání správné žaloby, což povede k odmítnutí žaloby pro opožděnost.
K odst. 2
II. Další věci
5.
[Dalšx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xatří též věci volební (§ 88 až 91), věci místního (§ 91a) a krajského referenda (§ 91b) a věci politických stran a politických hnutí (§ 94 a násl.). § 4 se snaxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob a "rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon". Tyxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx x xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx obecné povahy, který svou povahou samozřejmě spadá do "čistého" správního soudnictví, jakkoliv byl do soudního řádu správního začleněn později (v rxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxxxím (§ 65), patří mezi tři klíčové pojmy soudního řádu správního. Zdá se, že § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. obsahuje legální vymezení pojmu "správní orgán". Vx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxé, ii) orgány územního samosprávního celku, nebo iii) jiné orgány, nýbrž také iv) fyzické nebo právnické osoby. Avšak fyzické a právnické osoby, kterýx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx podřazuje pod správní orgány i subjekty veřejné správy (k tomu Hendrych, 2003, s. 374), potom nelze uzavřít jinak, než že se nemůže jednat o vymezení poxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxlze xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxi druhé. Z toho důvodu není ani osobou, a nemohou mu proto náležet (soukromá) práva a povinnosti (právní osobnost). Pokud by tak snad bylo správnímu orgáxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxou není, přičte se právo nebo povinnost osobě, které podle povahy právního případu náleží". Soukromé právo přiznává právní osobnost pouze státu jakožxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx viz Beran, 2006b). Jeho jednotlivé organizační složky či jiné součásti však za právnickou osobu považovány nejsou.
Proto např. Policie České republxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xpůsobilost mít práva a povinnosti, jakož i způsobilost být účastníkem řízení má v soukromoprávních sporech týkajících se Policie ČR stát, tj. Česká rexxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxitostech souvisejících se služebním poměrem policistů Policejní prezidium ČR (s výjimkou vyšetřovatelů policie) a příslušné útvary Policie ČR; v osxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx nebo policista pověřený Ministerstvem vnitra, Policejním prezidiem ČR, popř. příslušným útvarem Policie ČR, a to podle toho, kterého z těchto orgánů xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxího orgánu (stanovisko NS Plsn 2/96).
Naproti tomu v řízení před správními soudy Policie ČR správním orgánem zpravidla je. Ve věcech služebního poměrx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxská republika - Odvolací finanční ředitelství, nikoliv Odvolací finanční ředitelství samo (není subjektem soukromého práva). Správní orgán je konsxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxx způsobilost (§ 33 odst. 3), jinak by správní orgán vůbec nemohl být účastníkem řízení a v řízení sám jednat.
8.
[Pravomoc rozhodovat] Obdobná legixxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxvných celků a jiné orgány, právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy". Rozdíl je v tom, že § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxu § 1 odst. 1 spr. řádu předpokládá výkon "působnosti v oblasti veřejné správy".
Uvedený rozdíl netřeba dramatizovat, neboť správní orgán v § x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxjných právech a povinnostech sice nemá, ale má pravomoc jinak zasahovat do sféry veřejných subjektivních práv (kategorie nejrůznějších zásahů, kterx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx sice nemá pravomoc rozhodovat, ale má pravomoc vydávat osvědčení. Takový orgán je správním orgánem pro účely žaloby nečinnostní (srov. § 79 odst. 1 s. řx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxo jeho části (§ 101a odst. 1 s. ř. s.).
9.
[Správní orgán jako svazek kompetencí určitého typu] Pojem správního orgánu je dále vysvětlován judikatuxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxním soudnictví nutno vnímat především v rovině kompetenční - správním orgánem v tomto smyslu, tedy mimo jiné i ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s., jenž stanoví pxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx entity, jejíž součástí je uvedený svazek kompetencí, je pro posouzení, zda se u tohoto svazku jedná o správní orgán, zpravidla irelevantní či pouze pomxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx
x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxtita správním orgánem, anebo toliko dílčí nesamostatnou složkou komplexnější entity, přičemž teprve tato komplexnější entita je správním orgánem (xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx jednoduše posoudí, zda určitá entita disponuje určitým svazkem kompetencí, takže má povahu správního orgánu ve výše uvedeném smyslu. Je však možno vyxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxmpetence
takříkajíc ‚přiděleny', tedy kdo je má vykonávat, aniž by jimi mohl dále disponovat, zejména je svěřit v rámci určité institucionální strukxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xe existuje, a musí existovat (tj. nemůže být beze změny zákona zrušena či organizačně modifikována) entita nadaná určitými kompetencemi, je třeba tutx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxt. 2 s. ř. s.
[35] Z toho je zřejmé, že velmi často bude v jednom správním orgánu či soustavě správních orgánů v institucionálním smyslu existovat řada enxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxstituce či soustavy institucí. Složitou a vnitřně bohatě členěnou instituci naopak bude možno považovat za toliko jeden správní orgán v kompetenčním xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxce vykonávat jiné její články, než tomu bylo doposud.
[36] To, jak je určitá komplexnější instituce či soustava institucí řízena ve smyslu organizačnxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxení, zda v rámci takovéto instituce či soustavy institucí existují určité entity jako správní orgány v kompetenčním smyslu, význam pouze potud, pokud xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxké je taková změna možná, spíše závěru o neexistenci samostatných správních orgánů v kompetenčním smyslu v rámci takové instituce a tomu, že tato instixxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx, že stanovení některých dílčích parametrů kompetencí zákon svěřuje podzákonnému předpisu či zákonem předvídanému vnitřnímu nebo statutárnímu přexxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxznamenají, že v rámci této instituce nemohou existovat určité nižší články jako samostatné správní orgány v kompetenčním smyslu - pokud takové články xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx vedoucím celé instituce jmenováni či odvoláni, že tyto články podléhají určitému metodickému vedení a jiným formám kontroly ‚shora' a že v rovině instxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx pouhou součást určité komplexní instituce, jim nebere charakter správního orgánu v kompetenčním smyslu."
Je tedy možné, že správní orgán může existxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxně součástí institucionálního uspořádání Ministerstva zahraničních věcí jako správního orgánu, přičemž ovšem zastupitelský úřad je v omezeném okrxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxezení kompetencí příslušejících takovémuto orgánu, jednak nemožnost tyto
kompetence
převést v rámci dané instituce či soustavy institucí beze změxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxm v oblasti pobytu cizinců může být též zastupitelský úřad (velvyslanectví ČR). Jak RS NSS vysvětlil, převážnou většinu kompetencí na úseku pobytů cizxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xd povinnosti osobního podání žádosti, odstraňovat nedostatky žádostí, v případě potřeby vyslýchat žadatele a usnesením odkládat žádosti podané "nexxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx specifické součásti Ministerstva zahraničních věcí, a nemohou být přeneseny na nikoho jiného (např. na Ministerstvo vnitra) ani atrahovány na samotxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxničních věcí, na uvedeném závěru nic nemění, neboť toto hledisko (provozní, manažerské, metodické a další podřízení zastupitelského úřadu Ministerxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx xxx že konkrétní počet zastupitelských úřadů ani jejich územní působnost nestanoví zákon: ze zákonné úpravy totiž "jasně plyne, že ‚nějaké' zastupitelsxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxlikovatelnosti tohoto závěru na zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů srov. rozsudek NSS 4 Azs 168/2017-15, body 17 a násxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxů obecních úřadů napříč republikou, anebo soustava obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které mají např. odbory stavebních úřadů. Naproti toxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx souvisejících zákonů). Krajské pobočky Úřadu práce ani jednotlivá kontaktní pracoviště krajských poboček dle výslovné dikce zákona správním orgánxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx či krajského úřadu, Policie ČR apod., ale jen obecní úřad a krajský úřad jako takový, eventuálně Policie ČR apod. Samozřejmě zvláštní zákon může stanovxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxtelství služby cizinecké policie a jeho detašovaná pracoviště, resp. odbory cizinecké policie, jsou proto v tomto rozsahu samostatnými správními orxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxgislativní zkratkou "příslušný útvar policie", a Policejní prezidium (§ 74 odst. 2).
Celá věc je ovšem značně komplikovaná. Užívá-li např. stavební xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxmosprávných celků. To samé platí i o jiných odborech či součástech správních orgánů, které mají vesměs svůj původ ve vnitřním členění jednotlivého sprxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx úřad v XY, stavební odbor", jde jen o upřesnění označení žalovaného, které samo o sobě sice není chybou, ale je nadbytečné.
10.
[Zákonný základ praxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxv tomu nebrání ani to, že stanovení některých dílčích parametrů kompetencí zákon svěřuje podzákonnému předpisu či zákonem předvídanému vnitřnímu nexx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxko se soukromoprávním oprávněním. Pravomoc se od soukromého oprávnění liší právě tím, že ten, komu byla svěřena, s ní není oprávněn disponovat jinak nex xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx
x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxní rychlosti vozidel na soukromý subjekt. V této souvislosti NSS zejména uvedl, že výkon pravomoci veřejnou moc vykonávat, "není pouhým právem správnxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxvat více úkolů, nežli mu zákon přiznává, na druhou stranu se nemůže ani výkonu úkolů mu zákonem svěřených "zbavovat", či přenášet jejich výkon na druhé, xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx věcech služebního poměru): "Stěžejním pramenem právních pravidel pro zodpovězení otázky pravomoci a věcné příslušnosti orgánu veřejné moci k rozhoxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xorem mohou být mocenská oprávnění k rozhodování dále konkretizována prostřednictvím norem podzákonných (např. kompetenční orgány u statutárních mxxx xxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxzv. aktů řízení) v rámci organizační struktury instituce pověřené výkonem veřejné moci prostřednictvím výkonu rozhodovací pravomoci ve veřejné sprxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxcích oprávnění prostřednictvím podzákonného či služebního předpisu poskytuje zákonné zmocnění."
Zákonné stanovení pravomoci znamená, že zákon pxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxomoci rozhodovat "na základě zákona" znamená, že zákon explicitně udílí určitému orgánu nejenom pravomoc rozhodovat, nýbrž i svoji pravomoc přenést xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxos individuálnímu právním aktem (delegačním aktem). Právě k otázce přenosu pravomoci se vyjádřil NSS v rozsudku 1 As 12/2008-67, kde uvedl, že "zvláštxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxjektu propůjčuje veřejnoprávní postavení ...), nebo i formou smluv, jimiž se osoby soukromého práva zapojují do plnění úkolů veřejné správy, aniž by zxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxnést pravomoc, autorizace však zřejmě není jediným možným delegačním aktem, kterým lze pravomoc přenést. Dalším příkladem delegačního aktu může být xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxá vysoká škola, resp. její orgán rozhodující ve věci dodržení podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání stxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxce vnitřních předpisů, včetně studijního a zkušebního řádu."
III.2. Subjekt a vykonavatel veřejné správy
11.
[Subjekt a vykonavatel veřejné sxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxva, na straně jedné, a fyzické osobě, na straně opačné. Jen pokud je pravomoc rozhodovat (výjimečně) svěřena fyzické osobě, potom není pochybnost o tomx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxty veřejné správy - právnické osoby veřejného práva (stát, obce, kraje, profesní komory, veřejnoprávní univerzity atp.), eventuálně právnické osobx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xýbrž jen prostřednictvím svých orgánů. V okamžiku, kdy je těmto orgánům svěřen výkon pravomoci, jsou považovány (také) za vykonavatele veřejné správxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxávnické osoby pouze považuje - na základě
fikce
- za jednání právnické osoby, ve skutečnosti však vždy jde o jednání člověka, který právnickou osobu zaxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxické osoby (srov. blíže Beran, 2018). Pro odpověď na otázku, zda je orgán právnické osoby zároveň vykonavatelem veřejné správy, však teoretická konstxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxktem práva, nemůže být z povahy věci zároveň svým vlastním orgánem, tj. v tomto případě vykonavatelem veřejné správy.
Proto musí být nějak stanoveno, xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxuje správní orgán, který určitou pravomoc vykonává, funkční příslušnost pak může dále konkretizovat xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxo vnitřními předpisy takovéto právnické osoby (srov. k tomu též Vedral, 2011a).
12.
[Zákonné určení vykonavatele pravomoci] Pokud zákon určí, kxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxko svazku kompetencí - viz bod 9 výše). Opětovně připomínáme, že postačí, pokud zákon načrtne pravomoc správního orgánu v základních rysech a stanovenx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx organizační povahy (usnesení RS NSS Nad 288/2014-58, bod 36).
Co se týče státu jako nejdůležitějšího subjektu veřejné správy, zákony vždy určují orgxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxňuje podmínky chápání správního orgánu jako svazku kompetencí - viz bod 9 výše). Stát sám nikdy není správním orgánem.
U jiných subjektů veřejné správx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxrčí a ustane jen na označení právnické osoby jako subjektu pravomoci (typicky obce a kraje v rámci jejich samostatné působnosti, profesní komory, veřexxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxch určuje § 130 spr. řádu - Příslušnost orgánu veřejnoprávní
korporace
nebo jiné právnické osoby:
"(1) Stanoví-li zákon, že řízení provádí územní saxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxx Stanoví-li zákon, že řízení provádí jiná veřejnoprávní
korporace
, aniž by určoval, který její orgán je k úkonům příslušný, provádí řízení její výkonnx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx, je tímto orgánem její statutární orgán podle zvláštního zákona anebo orgán nebo zaměstnanec jím pověřený; pověření musí být písemné a musí být oznámexx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx x x x xxxxx x spr. řádu, ale ani s právě komentovaným § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť obě tato ustanovení označují jako správní orgán "orgán moci výkonné, orgán územxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xřímo označuje určitou právnickou osobu jako nositele pravomoci, potom tím zároveň této právnické osobě udílí oprávnění na základě svého vnitřního orxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx x xxxxxxx xaměstnanec, viz cit. § 130 odst. 3 spr. řádu) bude dotyčnou pravomoc xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxto osoba však správním orgánem nebude, správním orgánem zůstává ona právnická osoba (např. veřejná vysoká škola, která si teprve svým vnitřním předpixxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxt vykonává určitá entita uvnitř zákonem označeného správního orgánu (např. u zásahů obecní policie v rámci samostatné působnosti obce bude žalovaným xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xx xx xx s.).
Srov. k tomu konzistentní judikaturu ve vztahu k vysokým školám, např. rozsudek NSS 3 As 35/2006-87 k rozhodnutí děkana fakulty veřejné vysoké šxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxu školu: "Podle ust. § 24 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb. mají orgány fakulty právo rozhodovat nebo jednat jménem veřejné vysoké školy ve věcech týkajícíxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxzhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy. Rozhodovací pravomoc děkana Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně je ve věcech poplatxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xři rozhodování o stanovení povinnosti zaplatit poplatek jedná jménem veřejné vysoké školy. Žalobce proto v žalobě označil Masarykovu univerzitu v Brxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxsoké škole. Zde NSS zdůraznil, že rozhodovací pravomoc při přezkoumání rozhodnutí je přímo zákonem svěřena rektorovi, tedy fyzické osobě stojící v čexx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xutoritativní povahu, jeho obsahem je rozhodování o právech a povinnostech fyzických osob v oblasti veřejné správy (kladné rozhodnutí je podmínkou prx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xákonem svěřené rozhodovací pravomoci v určitém oboru působnosti."
13.
[Jednočlenný správní orgán vs. fyzická osoba] Správní orgán tvořený jedxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxo správní orgán není ztotožnitelný s člověkem, který nyní funkci vykonává, stejně jako rektor univerzity není ztotožnitelný s člověkem, který aktuálxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxském či mužském rodu, pokud došlo k takovéto personální obměně (např. žalovanou je nyní rektorka vysoké školy, žaloba však míří proti rozhodnutí rektoxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxdikatura
zachází jako se správním orgánem (srov. již rozsudek NSS 2 As 34/2005-61 a navazující judikaturu, srov. však opačně menšinový názor vyslovxxx x xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx x viz bod 12 shora - však tyto menšinové závěry označil za
exces
rozsudek NSS 1 As 110/2018-37).
Nejvyšší správní soud v rozsudku 2 As 34/2005-61 vyšel z xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxbního poměru svěřuje ministru vnitra, tedy konkrétní fyzické osobě stojící v čele Ministerstva vnitra. Ministr tuto pravomoc může dále delegovat, vžxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxstr vnitra, případně jím pověření další služební funkcionáři jsou ve věcech služebního poměru správními orgány". Takovýto závěr ale naráží na tu judixxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xnterním aktem, je sice vykonavatelem pravomoci, ale nestává se správním orgánem (viz výklad pod bodem 12 výše). Ve vztahu k současnému zákonu o státní sxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxx x xxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxí o rozkladu] Zatímco
judikatura
většinově přiznává služebnímu funkcionáři postavení správního orgánu, rozporně s teoretickými východisky této jxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxhodnutí je přezkoumáváno, jediným správním orgánem vymezeným zákonným rámcem jeho věcné příslušnosti. Rozdílné je jen to, komu z hlediska jeho vnitřxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxikatury je tedy naopak zákonem vymezená funkční příslušnost k rozhodování bez významu pro vymezení správního orgánu (ostatně na tuto linii judikaturx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xedná v kárných věcech advokátů jako s žalovaným xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxcí kárné komisi (např. rozsudek NSS 8 As 55/2006-76). Je otázkou, zda jsou tyto názory udržitelné s ohledem na odlišnou argumentaci v usnesení RS NSS Nad xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxávě prezentovali, je otázkou, jaké následky má pochybení soudu při určení správního orgánu (pro žalobce a vymezení žalovaného v žalobě to naštěstí takxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxu správně - poměrně mírná a v situacích, kdy soud např. nesprávně označil jako správní orgán "Policejní prezidium ČR zastoupené náměstkem policejního xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxní ve smyslu § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Důležité totiž bylo, s kým soud fakticky jednal jako s žalovaným (rozsudek NSS 2 As 34/2005-61, obdobně i rozsudxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xřísnější byl rozsudek RS NSS 10 Azs 153/2016-52, body 105 a násl., který se těmito úvahami příliš nezatěžoval a rozsudek krajského soudu rovnou zrušil.
xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxm] K tomu, aby byla dána pravomoc správních soudů podle § 4 s. ř. s., vychází NSS z pojmu "správního orgánu" ve smyslu legislativní zkratky. K této otázce sx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx x xxfinici uvedených. Za druhé, tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Za třetí, toto rozhodování se děje v oblasti vxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxmu srov. též např. rozsudek NSS 2 As 52/2010-59, bod 14, aj.).
Pravomoc správních soudů se však nevztahuje pouze na případy, kdy dochází k "rozhodováníx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxstí fyzických a právnických osob na základě jiných pravomocí (k tomu srov. bod 8). Z těchto důvodů se domníváme, že kumulativní podmínky nutné k tomu, abx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, eventuálně má pravomoc jinak zasahovat do práv a povinností fyzických a právnických osoxx
x
xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xaková činnost, která naplňuje všechny tři citované definiční prvky. Váha těchto znaků však ve skutečnosti není úplně totožná. První podmínka, podle kxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a zároveň se toto rozhodování děje v oblasti veřejné správy. Z toho plyne, že ať už se jedná o xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxé je, zda v konkrétním případě "rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a zároveň se toto rozhodování se děje v oblasti veřejné sxxxxxxx
xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxého nebylo vydáno orgánem moci výkon-né, orgánem územního samosprávného celku ani fyzickou nebo právnickou osobou. Zbývá posoudit, zda zˇalovaný soxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxˇejne' spra'vy." (rozsudek 2 As 24/2010-53, kde NSS dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu o tom, že nepotvrzuje zvolené členy věřitelského výboru dle § 1x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x okamžiku, kdy si klademe otázku, zda se rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob děje v oblasti veřejné správy, je třeba se nejxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxzhodnutí vydává, v rovném postavení. Už samo to naznačuje, že všude tam, kde k rozhodování dochází, je vlastně vždy přítomen mocenský (subordinační) vxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxhodování dochází, by bylo lze usuzovat na mocenský, tj. veřejnoprávní charakter dotyčného vztahu. Od toho je již jen malý krůček k tomu tvrdit, že veškexx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxu nesprávné.
K rozhodování totiž dochází nejen v rámci správy veřejné, nýbrž i v rámci tzv. správy soukromé. Otázkou odlišení soukromé a veřejné správx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxihnout xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxná o činnost sledující cíle soukromé nebo veřejné. Veřejná správa je charakterizována tím, že je vykonávána ve veřejném zájmu, zatímco správa soukromx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx je často spojována s hospodářskou aktivitou fyzických nebo právnických osob nebo zaměňována s managementem, na rozdíl od správy veřejné jako činnostx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxhnostenská správa) a kdy formy soukromého práva (správa fiskální). Dnes se o fiskální správě mluví tehdy, jestliže stát nevstupuje do právních vztahů xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxických důvodů rozlišují pojmy subjekt veřejné správy a vykonavatel veřejné správy (orgánní nositel veřejné správy), tj. ten, kdo jménem subjektu jakx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxké a právnické osoby soukromého práva. (srov. Hendrych, D. a kol. Správní právo. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 6-14, 103-104)" (bod 29, zvýrazněxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxdně nejsou jen doménou veřejné správy. Takové vztahy nalézáme i v rámci správy soukromé, tj. tam, kde je dotyčný vztah regulován v soukromoprávních přexxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx bylo konkrétní rozhodnutí vydáno v rámci veřejné správy. Z těchto důvodů také nelze jednoduše aplikovat nálezy Ústavního soudu, které se obecně týkajx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxe na paměti, že vydání rozhodnutí jako projevu "veřejné moci" nestačí. Aby bylo možné přezkoumat rozhodnutí v rámci správního soudnictví, je totiž vždx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxodnější aplikace teorie založená na metodě právní regulace, která umožňuje subtilnější rozlišením povahy dotyčného (veřejnoprávního) vztahu (sroxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxx xxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxne, že jedna strana autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech druhé strany, ještě vůbec nemusí znamenat, že se jedná o veřejnoprávní vztah. Zárxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx v oblasti "veřejné správy". Jestliže je tak testována podmínka "rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné sxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxnictví, je výsledkem soukromého xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx výsledek aplikace veřejné moci (veřejnoprávní rozhodnutí), je třeba posoudit, zda jde o rozhodnutí v rámci "veřejné správy", anebo jde o rozhodnutí, xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxí fyzických a právnických osob] Ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve svém výčtu uvádí na straně jedné "orgány", zároveň však také fyzické a právnickx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xákoníkem. Z toho lze usuzovat, že výsledkem jednání fyzických a právnických osob většinou nebude rozhodnutí v oblasti veřejné správy. Jestliže tak naxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxm bylo svěřeno rozhodování o veřejných právech a povinnostech. Obdobné konstatování platí i v případě, že k rozhodování dochází na základě smluvního vxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxenesl zákonodárce - srov. k tomu blíže Vedral, 2011b). Jiným příkladem bude rozhodování orgánů politické strany či hnutí a soudní přezkum těchto rozhoxxxxxx
x xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xe občanské sdružení soukromoprávní právnickou osobou, do jejíhož postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona a jejíž orgánx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxto orgány rozhodují na základě stanov sdružení v zájmové oblasti svých členů, tedy pouze v oblasti soukromé, nikoliv veřejné."
Rozsudek NSS 3 As 39/20xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxt. § 3 zákona o státní správě a samosprávě ve školství však vykonává ředitel školy v případech vyjmenovaných v ust. § 3 téhož zákona státní správu ve školsxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx se na činnost sou-kromé školy vztahují obecně závazné předpisy pro základní školy, střední školy nebo speciální školy, není rozhodnutí ředitelky souxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx Roz-hodnutí ředitelky školy v tomto konkrétním případě tedy nemá veřejnoprávní povahu, není rozhod-nutím právnické osoby v oblasti veřejné správyxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx základě xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxh žáka-stěžovatele. O rozhodnutí v oboru veřejné správy jde totiž tam, kde je pro druhou stranu právního vztahu autoritativně, mocensky určováno, co jx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxosti rozhodnutí orgánu strany nebo hnutí rozhodují obecné soudy)
20.
[Soukromé jednání orgánu veřejné správy] Avšak i v případě orgánu veřejné sxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxy", nýbrž jako orgán právnické osoby, za kterou soukromoprávně jedná. Typickým příkladem je jednání státu (který se v takovém případě považuje za právxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxy vystupuje jako zadavatel veřejné zakázky, považováno za soukromoprávní jednání, které nepodléhá přezkumu ve správní soudnictví.
K tomu srov.:
Rxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxko veřejnoprávní orgán ve vrchnostenském postavení, ale jako rovnocenný subjekt s uchazeči, tj. jako jejich obchodní partner.
Rozsudek NSS 2 Aps 7/2xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxeku ochrany přírody a krajiny na území Národního parku Šumava a rovněž činnost, která zahrnuje soukromoprávní hospodaření s majetkem ve vlastnictví sxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxh (tj. asanace a kácení stromů napadených kůrovcem bez povolení), kterého se podle něj měla dopustit žalovaná jako správní orgán, ve skutečnosti žalovxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xlast-níka lesa, kterým je stát. Žalovaná zde, podle názoru NSS, vystupovala ve své soukromoprávní pozici (hospodařila se státním lesem podle lesního xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xodle zřizovací listiny má jen hospodařit s majetkem.
Rozsudek NSS 10 As 64/2016-19: Česká pošta nemá při doručování zásilek jakoukoliv působnost v obxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxní soukromoprávního jednání od rozhodování ve veřejné správě plyne z již výše zmiňované "metody právní regulace". x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxnění, které mu plyne ze soukromého práva. Přestože je tak rada Českého rozhlasu považována za orgán veřejného ústavu, tedy správní orgán, v situaci, kdx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxo vlastník, a vykonává tak své oprávnění plynoucí ze soukromého práva, nevystupuje jako správní orgán. Na druhou stranu však osoba, která byla založenx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx v rámci veřejné správy. Obecně však lze říci, že
judikatura
v těchto věcech není zcela konzistentní (srov. dále uvedený rozsudek NSS 1 As 102/2010-80 x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxo ředitele Českého rozhlasu Radou ČRo se neděje v oblasti veřejné správy, ale je úkonem pracovněprávním (bod 38).
Rozsudek NSS 7 As 66/2010-119: jmenoxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxvahu v tom smyslu, že fyzická osoba se jmenováním děkanem stává zaměstnancem vysoké školy, příp. se mění obsah jejího zaměstnaneckého vztahu, byla-li xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx jeho právní následky (svazek práv a povinností, který tím mezi děkanem a vysokou školou vznikne) mají především povahu soukromoprávní (pracovněprávxxx x xxxx xx x xxx xxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxdčivě) vyrovnat (srov. k tomu též Bartoň - Dienstbier, 2009).
Rozsudek NSS 9 As 94/2008-77: odvolávání vedoucích státních zástupců patří do soudního xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxm řízení. Odvolání vedoucího státního zástupce se řídí správním řádem. "Vzhledem k převládajícímu obsahu veřejnoprávních prvků se tak ... poměr mezi xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xrcheologický ústav není správním orgánem. Za správní orgán nutno považovat vykonavatele veřejné správy nadaného vrchnostenskými pravomocemi, nikxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxis mu nesvěřuje vrchnostenské pravomoci, přitom právě vertikální vztah k adresátům je jedním z typických znaků správního orgánu (bod 12). Je v jeho příxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx akt obce nelze ve správním soudnictví přezkoumat tehdy, jestliže obec vystupovala jako účastník soukromoprávních vztahů v rovném postavení s druhou xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxžovat za zásah veřejné moci, neboť jde o výkon vlastnického práva. V rámci probíhajícího stavebního řízení totiž obec při vyjadřování se k umístění staxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxní fond, a.s., (založen ministerstvem zemědělství) - "pouhé přesunutí agendy veřejné správy z ústředního orgánu státní správy na právnickou osobu soxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxjem je státní rozpočet, vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Současně není pochyb o tom, že činnost fondu nemá v těchto případech charakter občxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxé právní jednání, je tak rozhodující, zda
-
rozhodnutí, jejichž původcem jsou fyzické a právnické osoby, nepochází z oblasti upravené soukromoprxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxx či subjekt, který jedná, rozhoduje (nebo vykonává působnost) v rámci veřejné správy, a nevykonává tak pouze oprávnění, které mu plyne ze soukromého prxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxkumu ve správním soudnictví, není výsledkem soukromého právního jednání, zbývá posoudit, zdai jde o rozhodnutí v rámci veřejné správy, anebo jde o rozxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxi veřejné správy. Z toho důvodu je třeba vyjasnit, co vlastně vůbec veřejná správa je.
Judikatura
přitom vychází z poznatku doktríny, např. rozsudek xxx x xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xpráva veřejných záležitostí ve společnosti zorganizované ve stát, je projevem realizace výkonné moci ve státě, a to včetně specifického postavení tzxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxova univerzita a Doplněk, 2004, s. 46). Z podané definice, jakkoliv v ní lze spatřit prvky tautologie, je zřetelné, že jedním z definičních znaků veřejnx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxřejná správa vymezuje jako souhrn státních činností, které nejsou zákonodárstvím, soudnictvím nebo vládou" (Sládeček, V. Obecné správní právo. Praxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxího zastupitelství, nespadá do veřejné správy, nýbrž je součástí trestního řízení, a může tak být podrobeno přezkumu pouze v rámci soudní moci - trestnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxávněni k výkonu veřejné moci, nelze je však považovat za orgány moci výkonné, nýbrž za orgány moci soudní.
K tomu srov. např.:
Výkon soudnictví
versus
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxx. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, není přezkoumatelné ve správním soudnictví) nebo 2 Aps 4/2008-138 (veřejnou správou není výkon soudnictvíx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx 7 Aps 1/2010-53 (Policie ČR někdy veřejnou správu vykonává - typicky rozhodování v nejrůznějších cizineckých věcech, jindy ne. V tomto případě tomu txx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xásti činnost státního zastupitelství nespadá do oblasti výkonu veřejné správy, jedná se o státní orgán, na nějž se bezpochyby mi-nimálně v rozsahu výkxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx odst. 3 zák. o státním zastupitelství není činností, která by patřila do působnosti ve veřejné správě a zasahovala do subjektivních práv osob (rozsudxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí kázeňských trestů vězeňskou službou je vrchnostenská veřejná správa (rozsudek NSS 8 As 48/2012-50).
Ministerstvo spravedlnosti je zajisté správxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxravedlnosti v rámci posuzování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona dle § 266 tr. řádu nespadá pod přezkumnou pravomoc soudů ve správním xxxxxxxxxx xxx x x xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxkumu pohledávek nevy-konává pravomoc orgánu moci výkonné, ale soudní. Nerozhoduje o veřejném subjektivním právu. I když jeho jednání nese atributy axxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxvé pra-vomoci insolvenčního soudu (rozsudek NSS 1 As 4/2010-115).
Soudní exekutor je orgán veřejné moci, ne ale orgán veřejné správy. Úkony soudního xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxné v § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s (rozsudek NSS 5 Aps 6/2011-85, obdobně rozsudek NSS 4 As 23/2009-88).
Prezident republiky je tradičně považován rovněž za xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxocí prezidenta republiky vymezených Ústavou je možno, ale současně i nutno, lišit ty pravomoci, které mají povahu a realizují se ve formě správních úkxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx
x x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxjí se ve formě ústavních aktů a odpovídají postavení prezidenta jako ‚ústavního činitele'" (rozsudek NSS 4 Aps 3/2005-35). Prezident republiky tak půxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx NSS 7 As 242/2016-43, bod 18). Naproti tomu jmenování ministrů nebo premiéra je typickým příkladem činnosti prezidenta jako ústavního činitele, kde sxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxoliv podle toho, zda je dotyčný orgán zařazen do moci výkonné, zákonodárné či soudní. Právě z těchto důvodů spadá pod legislativní zkratku správního orxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xamosprávy nebo fyzické či právnické osoby. Ve většině případů těchto "jiných orgánů" přitom bude platit, že primárním účelem jejich činnosti není výkxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxají, a právě proto jsou tzv. "jinými" orgány.
Příkladem jiného orgánu může být předseda Poslanecké sněmovny, který je oprávněn rozhodnout dle § 3 obecxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxinnosti předtím pozastavil soud. Obdobně správní soudy považovaly Poslaneckou sněmovnu za správní orgán ve specifické situaci, kdy Poslanecká sněmxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxi prostředky ČR (§ 33 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu). Proto Poslanecká sněmovna v této situaci vykonává veřejnou správu, xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx pokud jde např. o rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí mandátního a imunitního výboru za disciplinární provinění za urážku ve Sněmovně. Nejvyšší spxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxovědnost poslance, jak ji má na mysli čl. 27 odst. 2 Ústavy, bezprostředně souvisí s výkonem poslaneckého mandátu jako ústavněprávního institutu, a nixxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxré v bodě 48 zdůraznilo, že jde o rozhodnutí, "která jsou výrazem autonomie Parlamentu jako zákonodárného sboru" a jež nepodléhají kontrole ÚS ani spráxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxformacím. Jde o výkon státní správy, a to v souladu s ustanoveními zákona o soudech a soudcích, která vždy svěřují tuto kompetenci do rukou předsedy soudx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxobodném přístupu k informacím. Ministerstvo spravedlnosti (srov. rozsudek NSS 4 Ans 11/2007-102).
Nejvyšší kontrolní úřad je správním orgánem v přxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx orgánem tam, kde škola nemá právní subjektivitu. Naopak tam, kde škola právní subjektivitu má (je to např. školská právnická osoba) jsou ředitelé funkxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx tedy takové školy spadají do kategorie právnických osob, kterým bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxI.4. Fyzické a právnické osoby soukromého práva jako "správní orgány"
24.
Za xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxoby přestaly existovat jako samostatné subjekty soukromého práva a transformovaly se v jakési pouhé nesamostatné orgány v rámci práva veřejného. Fyzxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxx xx xxx xxx xxxxxxx xx fyzické a právnické osoby mohou mít kromě soukromoprávní osobnosti také "veřejnoprávní subjektivitu" a pouze v takovém případě mají postavení jako sxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxx xxké svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. K takovému svěření může dojít jak zákonem, tak i xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxnění úkolů veřejné správy formou veřejnoprávních smluv. To lze demonstrovat na smlouvě, kterou uzavřelo Ministerstvo dopravy na základě § 17 odst. 2 zxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxjné správy, a to vedení celostátního informačního systému o jízdních řádech. V daném případě se jedná o výkon veřejné správy právnickou osobou soukromxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxčité pravomoci došlo, nezáleží podle NSS na tom, "zda se jedná o právnickou osobu založenou dle veřejného nebo soukromého práv ani kdo je jejím vlastníkxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxx x x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxké osoby, kterým bylo svěřeno rozhodování, vůbec nemusejí být právnickými osobami veřejného práva, stačí jen jim svěřená pravomoc rozhodovat. Z tohoxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx. K tomu srov. níže uvedené příklady, kdy má právnická osoba postavení správního orgánu.
Grantová agentura ČR je správním orgánem (usnesení NSS Na 350xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxy (např. rozhodování o dotacích a finančních podporách, některé úkony před uzavřením smlouvy o dotaci). Státní zemědělský intervenční fond je při výkxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxrávní smlouvy je charakterizována nerovností účastníků, vrchnostenským postavením a autoritativním rozhodováním [fondu, zde Regionální rada regxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxtavení účastníka v občanskoprávních vztazích) plyne, že může v mezích zákona autoritativně rozhodovat jak o administraci žádosti o dotaci, tak o podmxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxmu ve smyslu § 65 s. ř. s. Posuzování povahy takových úkonů není předmětem sporu v projednávané věci. Uzavřením veřejnoprávní smlouvy dochází k úpravě xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxuva stejně jako smlouva soukromoprávní je primárně založena na tzv. smluvním konsenzu, tj. vzájemně adresovaných, obsahově shodných a v zásadě svoboxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxgionální radu], jako druhou smluvní stranu veřejnoprávní smlouvy, jakkoliv obsah smlouvy ji dává vrchnostenský ráz a stěžovatelka uzavřením smlouvx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxsu s jejich výkladem nebo při neplnění smlouvy samotné poskytována prostřednictvím sporu z veřejnoprávní smlouvy dle § 169 správního řádu ve spojení x x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxní komory jako veřejnoprávní
korporace
zřízené právním předpisem jsou správními orgány. Profesní komory (Česká advokátní komora, Notářská komora xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxu tedy správními orgány ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Rozhodnutí komor o veřejných subjektivních právech a povinnostech jejich členů proto přezxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx vždy příslušná komora, nikoliv její kárná či obdobná komise.
Školy a jiné školské právnické osoby, resp. rektoři či jiné osoby stojící v čele školy, vyxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxnutí je tak svěřena rektorovi, tedy fyzické osobě stojící v čele veřejné vysoké školy. Rektor univerzity je při přezkumu rozhodnutí o (ne)přijetí ke stxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx v oblasti veřejné správy (kladné rozhodnutí je podmínkou pro přijetí ke studiu na vysoké škole). Rektor univerzity nerozhoduje samozřejmě jako fyzicxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxní poplatku za studium (rozsudek NSS 3 As 35/2006-87), rozhodnutí školky o ukončení vzdělávání, bez ohledu xx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxsudek NSS 1 As 154/2015-50) apod.
Církve zpravidla nebudou správními orgány ve smyslu soudního řádu správního. Nicméně církev může být výjimečně povxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xeřejnými prostředky. Naproti tomu informace o vnitřních záležitostech církve nepodléhají režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, a církev xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xroto např. odepření České biskupské konference vydat souhlas k označení vína uváděného do oběhu jako "mešní víno" ve smyslu § 16 odst. 6 zák. č. 321/2004 xxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxnictví. Smysl tohoto souhlasu totiž spočívá primárně v informaci o tom, že dané víno smí být používáno při bohoslužbě, a je proto věcí samotné církve, jaxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxjektivní veřejné právo žádné osoby (rozsudek NSS 2 As 54/2007-94).
26.
[Fyzické osoby] Obdobně jako právnická osoba, může být fyzická osoba spráxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx že účelem fyzické osoby je primárně její působení v oblasti soukromého práva. Teprve k tomu přistupuje její oprávnění, které získává svěřením pravomoxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxx xejího oprávnění tak či onak jednat. V případě veřejnoprávního subjektu mluvíme o kompetenci - pravomoci, která jí plyne z veřejnoprávních předpisů, zxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxu byla svěřena veřejná moc, pak vystupuje jako správní orgán.
V okamžiku, kdy je fyzické osobě jako takové svěřena pravomoc, znamená to, že je zároveň sxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxx důvodu také v případě fyzických osob, kterým je svěřeno rozhodování o oblasti veřejné správy, spadá subjekt veřejné správy v jedno s vykonavatelem veřxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx svěřeny určité pravomoci v oblasti veřejné správy, jsou tzv. "veřejné stráže", tj. lesní stráž, myslivecká stráž, stráž ochrany přírody, rybářská stxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx však může být v praxi xxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx judikatury autorizovaný inspektor považován za správní orgán (např. rozsudek NSS 9 As 63/2010-111). Autorizovaný inspektor je nepochybně soukromox xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxrávy. Správní soudy certifikát inspektora přezkoumávaly. Následně ale rozhodl zvláštní kompetenční senát, že autorizovaný inspektor není správní xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx nicméně stále živá, protože ÚS se nedávným usnesením (byla to stížnost autorizovaného inspektora, kterou shledal ÚS nepřípustnou, protože dle ÚS to jx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx a že autorizovaný inspektor je správní orgán (usnesení II. ÚS 439/16). Nejvyšší správní soud vyjádřil v pozdějším rozhodnutí s názorem ÚS blízkost, nixxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxo senátu, že autorizovaný inspektor správním orgánem není (rozsudek NSS 1 As 66/2016-104, zejm. bod 29).
III.5. Osoby soukromého práva jako správnx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxné instituce dle § 2 odst. 1 zák. o svobod. přístupu k informacím, tedy jsou povinné subjekty pro účely poskytování informací. Postačí konstatování, že xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx0/06). Takováto veřejná instituce má tedy pravomoci podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a může být proto správním orgánem v řízení před sprxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxtomnosti, či nepřítomnosti soukromoprávního úkonu);
-
hledisko osoby zřizovatele (tedy zda je zřizovatelem instituce stát, či územní samospráxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxce státního dohledu nad činností instituce;
x
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx samosprávným celkem, jejíž orgány jsou vytvářeny tímto územním samosprávným celkem jako jediným akcionářem společnosti, který zároveň zákonem staxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx-67), státní podnik Letiště Praha (nález I. ÚS 260/06), Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost (rozsudek NSS 1 As 114/2011-121).
Výše uvedexxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xztahu k ČEZ doplnil, že je-li primárním účelem obchodní společnosti ČEZ podnikání, nemůže
status
veřejné instituce založit ani majoritní (tedy nikoxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdniků atp. (včetně otázky, zda postačí k vymknutí se režimu veřejné instituce prodej jedné akcie soukromé osobě).
Související ustanovení:
§ 32 x xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xx x xxxx xxxxxxxx x xxx x xxstní
referendum
, § 91b - krajské
referendum
, § 94 a násl. - věci politických stran a politických hnutí, § 97 a násl. - kompetenční žaloba, § 101a - návrh na zxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx nález ze dne 24.1.2007, sp. zn. I. ÚS 260/06; nález ze dne 27.12.2011, sp. zn. II. ÚS 1969/10; usnesení ze dne 13.1.2015, sp. zn. Pl. ÚS 17/14; usnesení ze dxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx. zn. II. ÚS 635/18, nález ze dne 15.1.2019, sp. zn. III. ÚS 2634/18
NS:
stanovisko pléna ze dne 22.1.1997, sp. zn. Plsn xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx
RS NSS:
usnesení ze dne 12.10.2004, čj. 5 As 11/2003-50, č. 630/2005 Sb. NSS; usnesení ze dne 5.5.2015, čj. Nad 288/2014-58, č. 3257/2015 Sb. NSS; rozsxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxOVIA CS)
NSS:
usnesení ze dne 25.3.2003, čj. Na 350/2003-4, č. 267/2004 Sb. NSS; rozsudek ze dne 15.1.2004, čj. 6 A 11/2002-26; rozsudek ze dne 26.10xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx005 Sb. NSS; rozsudek ze dne 27.10.2005, čj. 6 As 58/2004-45, č. 1407/2007 Sb. NSS; rozsudek ze dne 27.4.2006, čj. 4 Aps 3/2005-35, č. 905/2006 Sb. NSS; roxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xx/2006-63; rozsudek ze dne 21.3.2007, čj. 3 As 35/2006-87; usnesení ze dne 29.8.2007, čj. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS; rozsudek ze dne 19.9.2007x xxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx4.2008, čj. 1 As 12/2008-67, č. 1607/2008 Sb. NSS; rozsudek ze dne 21.5.2008, čj. 4 Ans 9/2007-197, č. 1717/2008 Sb. NSS; rozsudek ze dne 29.5.2008, čj. 8 xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx-49; rozsudek ze dne 19.8.2009, čj. 4 As 23/2009-88; rozsudek ze dne 27.9.2009, čj. 9 As 94/2008-77; rozsudek ze dne 17.12.2009, čj. 9 As 1/2009-141; rozxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxx010-53; rozsudek ze dne 4.8.2010, čj. 9 As 63/2010-111, č. 2142/2010 Sb. NSS; rozsudek ze dne 12.1.2011, čj. 1 As 113/2010-77; rozsudek ze dne 30.3.2011x xxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxx011-109, č. 2437/2011 Sb. NSS; rozsudek ze dne 4.10.2011, čj. 2 As 93/2011-79, č. 2462/2012 Sb. NSS; rozsudek ze dne 19.10.2011, čj. 1 As 114/2011-121, čx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx2 Sb. NSS; rozsudek ze dne 23.5.2012, čj. 3 As 11/2012-28, č. 2651/2012 Sb. NSS; rozsudek ze dne xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx č. 2909/2013 Sb. NSS; rozsudek ze dne 18.7.2013, čj. 9 Afs 5/2013-32, č. 2942/2014 Sb. NSS; rozsudek ze dne 30.8.2013, čj. 2 Aps 7/2012-47, č. 2998/2014 Sxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx čj. 1 As 4/2010-115; rozsudek ze dne 13.3.2014, čj. 4 As 14/2014-30; rozsudek ze dne 5.2.2015, čj. 6 As 253/2014-40; rozsudek ze dne 19.11.2015, čj. 8 As 7xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx.1.2016, čj. 1 As 272/2015-75; rozsudek ze dne 14.4.2016, čj. 5 As 52/2016-39; rozsudek ze dne 5.5.2016, čj. 10 As 64/2016-19; rozsudek Nejvyššího spráxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx 1 As 66/2016-104; rozsudek ze dne 2.3.2017, čj. 7 As 242/2016-43; rozsudek ze dne 4.5.2017, čj. 9 As 329/2016-42; rozsudek ze dne 3.11.2017, čj. 4 Azs 168xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxvý ústavní soud (SRN):
rozhodnutí ze xxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xrávní povaze jmenovacích aktů rektorů vysokých škol. Právní rozhledy, 2009, č. 9, s. 328-334.
BERAN, K. Právnické osoby veřejného práva. Praha: Lixxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx
xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x018, č. 8.
HENDRYCH, D. Správní úřad a správní orgán v českém právu. Právní fórum, 2004, č. 5, s. 197.
HOETZEL, J. Československé správní právo: čáxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxx xx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxvo - Bulletin, 2009, č. 3, s. 56.
STAŠA, J. Zásadní peripetie, nebo pouhá epizoda v debatě o postavení autorizovaného inspektora? Stavební právo - Buxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx online, 2011a.
VEDRAL, J. K postavení finančního
arbitra
jako správního orgánu. Správní právo, 2016, č. 5, s. 265-275.
VEDRAL, J. K právní povaxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxí povaze jejich certifikátů. ASPI online, 2010.
VEDRAL, J. Přezkum oprávnění provést stavbu na základě certifikátu autorizovaného inspektora. Axxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnictví]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
K § 5
1.
[Subsidiarita soudní ochrany] Komentované ustanovení stanoví jeden ze základních prxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxmáhat ochrany veřejného subjektivního práva cestou xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xásada vychází z principu dělby moci, podle něhož moc soudní nezasahuje libovolně do moci výkonné. Obě moci nelze směšovat, zásah moci soudní proto přicxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxpu dělby moci a subsidiarity ochrany práv jednotlivce je zřejmé, že řešení nepříznivých dopadů [působení veřejné moci] na jednotlivce je primárně v ruxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxx5-41, bod 22). Zásada subsidiarity v souladu s principem dělby státní moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy) brání, aby moc soudní v podobě správních soudů nahrazovxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxl principu subsidiarity velmi přehledným způsobem:
"[40] Soudní ochrana je tedy subsidiární tam, kde veřejná správa disponuje účinnými prostředky x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxná správa může rozhodnout meritorně, zásah do práv může odstranit dříve než jakýkoliv soudní přezkum. Jde tedy o zákonnou konstrukci, která má zajišťoxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx uplatněných v zákonem poskytnutých prostředcích samy seznají předešlou nezákonnost a použijí vlastní procesní nástroje k nápravě. Nejen to. Subsidxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxé expanze (brzda) či účinné ochrany (protiváha), jehož použití se může domáhat zákonným způsobem ten, kdo tvrdí, že bylo zasaženo (různými formami a zpxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxsou, nebo sice jsou, ale jejich použitím nedošlo ke zjednání nápravy, případně i tam, kde takové prostředky nejsou dostatečně efektivní a soudní ochraxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxov. nález IV. ÚS 1861/07).
Z hlediska principu subsidiarity není podstatné, zda je s ohledem na ustálenou správní praxi nebo rozhodovací praxi odvolaxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xzbytečné", neboť o eventuálním rozhodnutí odvolacího orgánu přece není pochyb. Princip subsidiarity vyjádřený v § 5 žádnou takovouto výjimku nezná. xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxch opravných prostředcích". Řádnými opravnými prostředky nutno rozumět především opravné prostředky upravené v jednotlivých procesních řádech, sxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxrana proti již pravomocnému rozhodnutí správního orgánu, typicky cestou návrhu na obnovu řízení xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx xxxx
x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx státním zástupcem a veřejným ochráncem práv z důvodu ochrany závažného veřejného zájmu (blíže k tomu viz výklad k § 66).
Princip subsidiarity v § 5 neomxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxkumné činnosti soudu totiž není určován § 5: "Toto ustanovení je systematicky zařazeno v části první, hlavě druhé s. ř. s. upravující pravomoc a přísluxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx přístupu k soudu a přípustnost žaloby, nikoliv na stanovení mezí, ve kterých bude napadené správní rozhodnutí přezkoumáno. Nevyčerpání řádného opraxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxm. d) s. ř. s., nikoliv zúžení mezí soudního přezkumu" (usnesení RS NSS 7 Afs 54/2007-62).
Žalobce tedy není omezen v právní argumentaci a může důvody nexxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx v žalobě všechny důvody, pro které považuje napadené správní rozhodnutí za nezákonné. Tomu nebrání skutečnost, že některé z nich neuplatnil již v odvoxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xx xxáležitosti žaloby)]. Poněkud komplikovanější je to v otázce nových důkazů, neuplatněných před správním orgánem, ale ani zde se věc netýká přímo princxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx x x xxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx zvláštních ustanovení o řízení. Ve vztahu k řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je vyjádřen v § 68 písm. a) (žaloba je mj. nepřípustná, pokxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného), ve vztahu k řízení o žalobě proti nečinnosti v § 79 odst. 1 (povinnost "bezvýsledně" vyčerpxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x x5 (žaloba je mj. nepřípustná tehdy, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky), ve vztahu ke kompetenčním žalobám v § 99 písm. cx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxo nebo zvláštního zákona, s výjimkou ústavní stížnosti).
Princip subsidiarity je vyjádřen též v § 48 odst. 3 písm. a), podle něhož předseda senátu může xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xahájeno (blíže viz výklad k tomuto ustanovení).
3.
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxy nevykonává všeobecný dozor nad veřejnou správou, jak to činila bývalá prokuratura, ale jedná důsledně jen k návrhu dotčené osoby. Jakkoliv se ve věci xxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx práv nebude domáhat oprávněná osoba.
Dispoziční zásada je dále promítnuta v § 32, podle něhož řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu; týká-li sx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xrgánu, kompetenční žaloba), nazývá se návrh žalobou. Zvláštní ustanovení o řízení důsledně vycházejí z toho, že pro započetí řízení před soudem je třexx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x x xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxční žaloby, § 101a odst. 1 a 2 pro návrh na zrušení opatření obecné povahy, § 101e pro návrh na zrušení služebního předpisu atp.).
Dispoziční zásada se nexxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxhu pak vymezí, co bude soud zkoumat a zvažovat (např. § 71 ve vztahu k důvodům žaloby proti rozhodnutí, § 80 odst. 3 ve vztahu k nečinnostní žalobě, § 84 odstx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxětvzetím žaloby [§ 47 písm. a)]. Projevem dispoziční zásady je i podání opravných prostředků ve správním soudnictví, typicky tedy kasační stížnosti (x xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xozhodnutí, § 79 odst. 1 - žaloba proti nečinnosti, § 85 odst. 1 - nepřípustnost zásahové žaloby, § 99 písm. c) - nepřípustnost kompetenční žaloby
Citxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx, č. 1472/2008 Sb. NSS; rozsudek ze dne 27.8.2015, čj. 1 Afs 171/2015-41, Photon SPV 3, č. 3345/2016 Sb. NSS; usnesení ze dne 18.4.2017, čj. 6 Afs 270/2015xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxzuli obsaženou v § 2, která obecně vymezuje, které věci soudy v soudním řízení správním projednávají. Jeho podstatou je připomenutí, že buď soudní řád sxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, z kognice soudů vyloučit. Vyloučení určitých úkonů ze soudního přezkumu představuje výjimku z obecného pravidla přístupu k soudu, kterou je třeba inxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxí a druhý nikoliv, je třeba v pochybnostech upřednostnit výklad prvý (rozsudek RS NSS 1 Afs 86/2004-54).
Nejdůležitějším ustanovením soudního řádu sxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxutí o odepření vstupu a ukončení pobytu cizince. Je to ale třeba též § 56 odst. 4 zák. o soudech a soudcích, který vylučuje jakýkoliv přezkum rozhodnutí o nxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx že by se mohly vztahovat i na jiné typy řízení upravené soudním řádem správním.
2.
[Soulad výluky s ústavním pořádkem] Právní úprava kompetenčnícx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx se může obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xV. ÚS 2239/07). Uvedené ustanovení Listiny negarantuje existenci procesního prostředku před obecnými soudy na ochranu proti nečinnosti správního xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxkud by tedy zákon vyloučil z kognice soudu určité úkony správních orgánů či jejich postupy a taková právní úprava by se dostala do rozporu s mezinárodní sxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxnských států. Tato pravidla mají přednost před českou vnitrostátní úpravou. Jsou-li obsažena v nařízení EU, jde o pravidla bezprostředně aplikovatexxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový
kodex
)]. V případě směrnic EU je třeba zvažovat, zda normx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x x xx x xxxxxxxxxxost žaloby, § 70 - kompetenční výluky
Související předpisy:
Citovaná judikatura:
ÚS:
nález ze dne 17.3.2xxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx17, čj. 6 Azs 320/2017-20
Literatura:
VOPÁLKA, V., MIKULE, V., ŠIMŮNKOVÁ, V., ŠOLÍN, M. Soudní řád správní. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2004, xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx 744-746.
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxxání místní příslušnosti (3 až 16)
II.1. Pravidlo sídla správního orgánu
II.2. Pravidlo bydliště nebo sídla navrhovatele
II.3. Pravidlo hlášeného xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xejímuž projednání není místně příslušný
III. Aplikace zásady perpetuatio fori (17)
IV. Postup v případě podání návrhu u věcně nepříslušného soudu (xx xx xxx
xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx
x xxxxx x
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxského soudu jako základní pravidlo] V soudním řízení správním platí, že pokud zákon nestanoví jinak, jsou k projednání věci ve správním soudnictví příxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxání věci v prvním stupni příslušné krajské soudy, neplatí v některých řízeních ve věcech politických stran a politických hnutí a v některých řízeních vx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx strany nebo hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti je příslušný NSS. K řízení o návrhu na neplatnost voleb, volby kandidáta nebo hlasoxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xx xxxxxxx x x xx odst. 2 zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, § 57 ve spojení s § 58 odst. 1 zák. č. 62/xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xěkterých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky)]. To platí také pro řízení ve věcech ochrany při registraci kandidátů pro volbu prezidenta repubxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxrých zákonů].
Dle § 97 odst. 4 s. ř. s. je NSS příslušný k řízení o kompetenčních žalobách.
Nejvyšší správní soud rozhoduje v těchto případech jako soux xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxx věcně příslušný projednat v prvním (a současně i v posledním) stupni též návrhy na zrušení opatření obecné povahy či jeho části. S účinností od 1.1.2012 xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxm se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
K tomu, aby mohl soud správně posoudit svoji xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xosouzení otázky příslušnosti podstatné (usnesení NSS Nad 32/2011-42). Dříve než může soud učinit závěr o tom, že není k projednání věci příslušný, musx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xepřípustný (usnesení NSS Nad 311/2016-58). Návrh, k jehož projednání nemají správní soudy pravomoc nebo který je nepřípustný, odmítne soud, k němuž bxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
[Mnohost pravidel] Soudní řád správní upravuje v komentovaném ustanovení několik pravidel pro určení místní příslušnosti krajského soudu. Vedle txxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxdnictví zřízeny pobočky, je třeba v rozvrhu práce ověřit, podle jakého pravidla se věci přidělují soudcům či senátům vykonávajícím činnost na pobočce xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxní místní příslušnosti soudu je pravidlo sídla správního orgánu (§ 7 odst. 2). Užije se vždy, pokud s. ř. s. či jiné zákony nestanoví jinak. Jde o subsidixxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxudu, které ovšem nelze v konkrétní věci aplikovat (usnesení RS NSS Nad 98/2003-36). Dle tohoto pravidla je zcela nerozhodné bydliště či sídlo navrhovaxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxodní formulace tohoto pravidla, účinná do 31.12.2011, stanovila, že určující je sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v posledním stupni. S účxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxvaným touto změnou byla snaha rozložit věci, v nichž v posledním stupni rozhodují ústřední orgány státní správy, a proto se dosud koncentrovaly u Městsxxxx xxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxh Městskému soudu v Praze a zrychlení soudního řízení u tohoto soudu. Místní příslušnost krajského soudu se tak nadále neurčuje podle sídla žalovanéhox xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxravidla nenáleží žádné procesní postavení (s výjimkou případů, kdy pro nepřípustnost řádného opravného prostředku je správní orgán I. stupně přímo žxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxkého pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Správním orgánem I. stupně je v případě žaloby proxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xx2/2017-41). Jinak tomu je v případě žaloby proti rozhodnutí, jímž byla nařízena nebo povolena obnova řízení. Místní příslušnost soudu se řídí dle sídlx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx že žalovaný správní orgán rozhodl napadeným rozhodnutím o několika odvoláních, která směřovala proti rozhodnutím různých správních orgánů I. stupnxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxk provádí navrhovatel tím, že k jednomu z nich podá návrh na zahájení řízení (usnesení NSS Nad 218/2014-81).
5.
[Určení sídla správního orgánu I. sxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx ve věci skutečně rozhodl, k pozdější změně příslušnosti se nepřihlíží; usnesení NSS Nad 64/2012-68), resp. určit sídlo správního orgánu, který jinak xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxtěny v jiné obci. V těchto případech je podstatné určit, zda tyto územní složky představují samostatný správní orgán, nebo jsou pouhou součástí správnxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx či jiného organizačního útvaru, který rozhodnutí vypracoval a doručoval (rozsudek NSS 6 Ads 15/2011-143). Problematičnost určení správního orgánu xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xrčuje dle sídla konkrétního inspektorátu; usnesení NSS Nad 74/2012-35), v případě České inspekce životního prostředí nemají inspektoráty povahu saxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx/2012-71). V podobných případech je třeba vycházet z příslušných zákonů, kterými byly tyto orgány zřízeny, a zabývat se tím, zda zákon inspektorátům (xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxolání proti rozhodnutím inspektorátů (územních útvarů).
Touto otázkou se posléze zabýval RS NSS v usnesení Nad 288/2014-58, a to obecně, nikoliv tolxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxmi často bude v jednom správním orgánu či soustavě správních orgánů v institucionálním smyslu existovat řada entit, které budou správními orgány v komxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
bez změny zákona odebrány a převedeny na jinou entitu v rámci dané instituce či soustavy institucí. Složitou a vnitřně bohatě členěnou instituci naopax xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxdifikovat tak, že jí svěřené
kompetence
budou v rámci této instituce vykonávat jiné její články, než tomu bylo doposud ... Z výše uvedeného plyne, že byxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxkrétním případě posoudit, o kterou ze dvou následujících alternativ se jedná. První možností je, že v rámci této instituce existují samostatné správnx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxní příslušnost krajských soudů ve správním soudnictví řídí podle sídel těchto správních orgánů v kompetenčním smyslu. Druhou alternativou je, že ačkxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xedním správním orgánem v kompetenčním smyslu. Pak je její rozhodování, ať již se odehrává kdekoli, pro účely určení místní příslušnosti přičitatelné xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxodovala jako správní orgán I. stupně, jediný krajský soud, a sice podle místa jejího sídla."
Rozšířený senát NSS tedy ve vztahu ke krajským pozemkovým xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxstu pro osobu vykonávající trest odnětí svobody, viz usnesení NSS Nad 92/2012-20. K určení správního orgánu v režimu zákona o svobod. přístupu k informxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxí mimo obvod jeho působnosti, vypořádal se soudní řád správní s těmito případy vytvořením
fikce
, že správní orgán má sídlo v obvodu své místní působnosxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxpravoval fikci, dle níž se má za to, že i tyto správní orgány mají sídlo na území Středočeského kraje, byl by k projednání věcí místně příslušný Městský soxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx
xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xajišťuje, že k projednání těchto věcí je místně příslušný Krajský soud v Praze.
Od této situace je třeba odlišovat případy, kdy územní působnost správxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx podmínky pro aplikaci zmíněné
fikce
, neboť sídlo správního orgánu se nenachází mimo obvod jeho územní působnosti. Z hlediska místní příslušnosti souxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxstní příslušnost je totiž určena sídlem správního orgánu (usnesení RS NSS Nad 272/2015-58).
K odst. 3
II.2 Pravidlo bydliště nebo sídla navrhovatxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxhovatele. Pojem sídlo je spjat nejen s právnickou osobou (§ 136 obč. zák.), ale též s pojmem podnikatele, jímž může být právnická osoba i fyzická osoba. Sxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxem místo, kde má hlavní obchodní závod, popř. kde má bydliště (§ 429 odst. 1 obč. zák.). Pokud návrh na zahájení řízení podává právnická osoba nebo podnikxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx sídla navrhovatele. Pokud návrh podává fyzická osoba, která buď vůbec nemá
status
podnikatele, nebo se návrh týká věci, která nesouvisí s podnikatelxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxi obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). Při výkladu tohoto pojmu lze vyjít z ustálené judikatury civilních xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx, popř. kde pracuje, jestliže zde současně i bydlí (usnesení NS 20 Nd 92/2005, usnesení NSS Nad 79/2004-25 a NSS Nad 17/2013-16). Soud zpravidla vycházx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxidenčního bydliště; usnesení NS 4 Nd 111/2010). To neplatí tehdy, má-li navrhovatel trvalý pobyt na ohlašovně, neboť je zřejmé, že tato adresa nemůže bxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xšechny krajské soudy, v jejichž obvodu navrhovatel bydlí s úmyslem se tam zdržovat trvale (§ 85 odst. 1 věta druhá o. s. ř., užitá přiměřeně na základě § 64 xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xídí se místní příslušnost dle místa, v němž se navrhovatel zdržuje. K tomu je vhodné doplnit, že pokud se navrhovatel zdržuje mimo své bydliště, přičemž xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxětí svobody, ústavní ochrany, zabezpečovací
detence
), je místně příslušným soudem soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, nikoliv soud, kde se xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxech velmi obtížné, může vyžadovat provedení rozsáhlého šetření prostřednictvím žádostí o součinnost adresovaných různým správním orgánům, soudůmx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxinností navrhovatele spolupracovat se soudem. Tyto problémy jsou ještě palčivější v občanském soudním řízení, kde je třeba zjistit bydliště žalovaxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxiště nebo místo, kde se žalovaný zdržuje, zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem žalovaného soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého poxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxí ČR bydliště, ani se na něm nezdržuje. Zvláštní zákon pak může upravit, jakým způsobem se určí místní příslušnost krajského soudu (§ 89 odst. 2 zák. o orgxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx obecné normy, postupuje se dle § 11 odst. 3 o. s. ř. (usnesení NSS Na 267/2003-5, NSS Na 642/2003-5 a usnesení RS NSS Nad 98/2003-36). Proto pokud chybějx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx
xxxxndy, u nichž se užívá pravidlo bydliště] Pravidlo bydliště navrhovatele se uplatní pouze u vybraných agend, které jsou vyjmenovány v § 7 odst. 3 s. ř. s. xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxtění" lze zařadit především řízení ohledně dávek poskytovaných ze systému důchodového pojištění, nikoliv však řízení ve věcech pojistného na sociálxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx. rozhodnutí o přiznání jednorázového příspěvku k důchodu podle § 2 nař. vlády č. 51/1994 Sb., o nárocích osob, kterým byl odňat nebo snížen důchod podle xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxch spolu s důchody se rozumí např. příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených jim komunistickým režimem v oblasti sociální (nařízení xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxek k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx
x xčinností od 26.11.2012 byly do § 7 odst. 3 s. ř. s. zařazeny rovněž věci zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxně některých zákonů), dávek státní sociální podpory (dávky dle zák. o st. soc. podpoře), dávek pěstounské péče (dávky dle zákona o s. p. o. d.), dávek pro xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xa péči (dle zákona o soc. službách) a dávek pomoci v hmotné nouzi (dávky dle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi). Mezi věci zaměstnanosti patřx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxť jde o rozhodnutí vydané na základě jiného právního předpisu (zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce). Pokud bylo rozhodnutí vydáno na základě zákonx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxx 63/2015-44).
Stejné pravidlo je stanoveno v § 12a zák. č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, pro případ, kdy o věci v prvním stupni rozhodx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxupně, ale vychází se z bydliště či sídla navrhovatele, eventuálně místa, v němž se navrhovatel zdržuje. Pokud žalobu podal insolvenční správce daňovéxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x39/2016-59).
II.3. Pravidlo hlášeného pobytu navrhovatele
13.
[Žaloba proti rozhodnutí ve věcech mezinárodní ochrany] Zvláštní pravidlo prx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx zák. o azylu, obsahuje § 32 odst. 3 zák. o azylu. Dle tohoto pravidla je místně příslušným soudem k projednání žaloby krajský soud, v jehož obvodu je žalobxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx x xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xoto zvláštní pravidlo neužije a postupuje se podle § 7 odst. 2 s. ř. s. (usnesení NSS Nad 48/2006-18). Shodné kritérium pro určení místní příslušnosti sxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxání zajištění.
Nejde o to, kde se žalobce v den podání žaloby zdržuje, ale v jakém místě je administrativně hlášen k pobytu dle zák. o azylu (usnesení NSx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxti upravená v § x xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxů] Určení místně příslušného soudu na základě pravidla hlášeného pobytu, jenž je upraven v § 93 a násl. zák. o pobytu cizinců, obsahuje i § 172 odst. 7 zák. x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxutí správního orgánu, s výjimkou rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnuxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxvním deliktu, a dále na řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Pokud však cizinec není povinen hlásit pobyt, je místně příslušnýx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxsti dle místa, v němž byl pobyt cizince na území ČR zjištěn. Pobývá-li cizinec mimo území ČR, je místně příslušným soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vsxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxi, že k naplnění podmínky místní příslušnosti dle tohoto kritéria dojde. Pouhé tvrzení žalobce, že splní svoji ohlašovací povinnost na uvedeném místěx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx určit místně příslušný soud, nebo pokud se na danou věc tato pravidla neužijí, aplikuje se § 7 odst. 2 s. ř. s.
K odst. 4
II.4 Určení jediného místně příxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xe o § 101e odst. 4 s. ř. s., podle něhož je místně příslušným soudem v řízení o návrhu na zrušení služebního předpisu Městský soud v Praze, a § 7 odst. 4 s. ř. s.x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zák. o infrastruktuře.
Z formulace § 7 odst. 4 plyne, že místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě nxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxtí) a rozhodnutí o povolení stavby, které se vydává ve stavebním řízení, a to pouze pro stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související, x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxrávních orgánů seznat, že byla vydána v řízení, v němž se postupovalo i podle zákona o infrastruktuře. Posoudit místní příslušnost je úkolem soudu, přixxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxstně příslušný.
Za rozhodnutí podle zákona o infrastruktuře nelze považovat rozhodnutí, jímž bylo odvolání zamítnuto pro opožděnost nebo z důvodu, xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx projednání není místně příslušný
16.
Místní příslušnost soudu může být založena také tím, že soud, který není místně příslušný k projednání věci, zxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xedostatek této podmínky řízení nebo aniž by účastníci vznesli námitku místní nepříslušnosti soudu při prvním úkonu, který jim náleží. Prvním úkonem, xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx na výzvu soudu. Pokud soud začne o věci jednat nebo vydá rozhodnutí bez jednání, nebo účastníci neuplatní včas námitku místní nepříslušnosti soudu, nexxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx aplikovatelnost v soudním řízení správním na základě § 64 s. ř. s. potvrdil NSS v rozsudku 2 Azs 156/2006-38 a aktuálně též RS NSS v usnesení Nad 99/2018xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxní NSS 2 Azs 156/2006-38). K založení místní příslušnosti krajského soudu tímto způsobem naopak nedojde v případě, že účastník řízení včas namítne nedxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx v okamžiku zahájení soudního řízení. Následné změny rozhodných okolností nemají na posouzení místní ani věcné příslušnosti soudu žádný vliv. To vyplxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx řízení, nevedou ke změně v příslušnosti soudu. Tato zásada je legislativně vyjádřena v § 11 odst. 1 o. s. ř., jenž se na základě § 64 s. ř. s. užije i v soudníx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxdné ustanovení, které zásadu perpetuatio fori nerespektuje (např. čl. XXV zák. č. 396/2012 Sb.; viz usnesení NSS Nad 115/2012-14). Takový postup není x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxšného soudu
18.
Komentované ustanovení upravuje v odst. 5 postup pro případ, že návrh byl podán k soudu, který sice projednává věci ve správním soudnxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xx xxxt. 2 tak učiní formou usnesení. Výrok rozhodnutí o postoupení věci zní např. takto: "Věc se postupuje Krajskému soudu v Praze jako soudu věcně a místně přxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx tom, že se usnesení vydaná na základě § 7 odst. 5 odůvodňují.
19.
[Postoupení věci] Prakticky mohou nastat pouze dvě situace. Návrh na zahájení řízexx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxímu, místně příslušnému krajskému soudu. Stejně tak se může stát, že návrh, k jehož projednání je věcně příslušný NSS, je podán ke krajskému soudu. V takxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xu byla věc krajským soudem postoupena v rozporu se zákonem, tj. že je k řízení věcně příslušný krajský soud, věc mu vrátí k projednání. S ohledem na § 53 odsxx x xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxením Krajského soudu v Brně ze dne 1.1.2013, čj. 1 A 1/2013-6, se vrací k projednání Krajskému soudu v Brně."). Pokud by však NSS usoudil, že k projednání vxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx příslušnému soudu.
21.
[Nepřípustnost kasační stížnosti proti rozhodnutím dle § 7 odst. 5 s. ř. s.] Lze dovodit, že kasační stížnost proti rozhodnxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx se otázkou věcné příslušnosti zabývá NSS. O vrácení věci rozhoduje vždy NSS, stejně jako o postoupení věci krajskému soudu. Proti rozhodnutím NSS není xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxy postupuje NSS, který je sám povinen přezkoumat svoji věcnou xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxx xx xxxostupuje dle § 7 odst. 5 s. ř. s.] Podle § 7 odst. 5 se nepostupuje tehdy, jestliže to zákon výslovně či fakticky vylučuje. Tak např. § 92 stanoví, že návrh ve xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxpit dle § 7 odst. 5 věcně příslušnému soudu, ale je třeba návrh odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) [správně však dle § 46 odst. 1 písm. a), viz komentář k tomxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx x., a vztahuje se tak na něj § 92 s. ř. s. (konkrétně šlo o návrh ve věci porušení pravidel financování volební kampaně), užil § 7 odst. 5 a věc postoupil přísxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxná účastníkem řízení] V řízení může nastat situace, že účastník namítne nedostatek věcné příslušnosti soudu. Námitka účastníka je podnětem ke zkoumáxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xxxx xx xxxx xx xxxxu, u něhož je řízení vedeno, aby sám uvážil, zda je k řízení věcně příslušný. Soud ve správním soudnictví o námitce věcné nepříslušnosti uplatněné účastxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxdnění rozhodnutí, jímž se řízení končí, uvede důvody, proč se s námitkou účastníka neztotožnil, a tedy proč o věci meritorně rozhodl (či ji ukončil z proxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xy byla přípustná kasační stížnost, neboť je-li podána kasační stížnost proti rozhodnutí, jímž se řízení před krajským soudem končí, posuzuje NSS z úřexxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx c) s. ř. s.]. Jednou z podmínek řízení je právě věcná příslušnost soudu.
K odst. 6
V. Postup v případě podání návrhu u místně nepříslušného soudu
24.
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxe tak však učinit jen do doby, než začne o věci jednat nebo než vydá ve věci rozhodnutí bez jednání (usnesení RS NSS Nad 99/2018-75). Poté ji může zkoumat jex xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxek místní příslušnosti mohl namítat navrhovatel, neboť podáním návrhu na zahájení řízení, tedy prvním úkonem, který mu ve věci náleží, jednoznačným zxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x závěru, že k projednání věci je příslušný jiný krajský soud, postoupí mu věc podle § 7 odst. 6 s. ř. s., a to usnesením (§ 53 odst. 2 s. ř. s.). Na rozdíl od civixxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxně příslušnému krajskému soudu. Proti usnesení o postoupení věci místně příslušnému soudu lze podat kasační stížnost (rozsudek NSS 6 Ads 31/2004-35, xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxo usnesení musí obsahovat odůvodnění (usnesení NSS Nad 22/2007-101).
Krajský soud, jemuž byla věc postoupena, nezakládá nový soudní spis, nýbrž pokxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxříslušnosti uplatněná účastníkem řízení] Námitku místní nepříslušnosti krajského soudu může v řízení uplatnit kterýkoliv odpůrce (resp. žalovanýx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx základě rozhodne o postoupení věci místně příslušnému soudu, nebo při jednání či v odůvodnění rozhodnutí, jímž se řízení končí, uvede důvody, proč námxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxlušnosti soudu, nedojde k založení místní příslušnosti tím, že soud návrh fakticky projedná a rozhodne o něm. Jestliže krajský soud námitku po věcné stxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxní příslušnost soudu je totiž jednou z podmínek řízení. V takovém případě lze úspěšně namítnout nedostatek místní příslušnosti krajského soudu v rámcx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxje rozsudek NSS 2 Azs 156/2006-38). Ke zmatečnosti řízení musí NSS přihlédnout i bez námitky (§ 109 odst. 4 s. ř. s.).
27.
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxstně příslušný k projednání věci, předloží ji NSS k rozhodnutí sporu o místní příslušnost. Krajský soud tak postupuje v případě, kdy se domnívá, že místxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xrajskému soudu.
Věc se předkládá NSS přípisem soudu, jemuž byla věc postoupena, s uvedením důvodů nesouhlasu s postoupením věci. Nejvyšší správní soxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu, nebo soud, který s postoupením věci nesouhlasí (tj. předkládající soud), nebo další, na sporu o místní příslušnost dosud nezúčastněný krajský soudx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Ad 62/2012 je místně příslušný Krajský soud v Ostravě" (viz usnesení NSS Nad 115/2012-14). V přxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxo znění: "I. Nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci Krajským soudem v Brně je důvodný. II. K projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx, nemohou krajské soudy dále zpochybňovat, jsou jím vázány. Totéž platí tehdy, pokud NSS rozhodl o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o pxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxvazně vyřešena NSS, došlo ke změně okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti soudu nebo ke změně pravidel určování místní příslušnosti, přxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx vlastní místní nepříslušnosti.
28.
[Spory o příslušnost mezi pobočkou krajského soudu a "ústředím"] Podle § 7 odst. 6 nelze postupovat v případexxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxto případech totiž nejde o otázku místní příslušnosti soudu, nelze věc postoupit místně příslušnému soudu ani vyvolat spor o místní příslušnost, k jehxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxení působících na pobočce krajského soudu či v jeho "ústředí". NSS se může touto otázkou zabývat v rámci důvodu kasační stížnosti dle § 103 odst. 1 písm. cxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx věc zapsána do soudního oddělení působícího v "ústředí"), byl soud nesprávně obsazen. Tím by bylo zasaženo i do práva na zákonného soudce (nález III. ÚS xxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxstil nedostatek místní příslušnosti (ať již k námitce účastníka, nebo z úřední povinnosti), si zachovávají své účinky i v případě, že posléze došlo k poxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxojednána a rozhodnuta místně nepříslušným soudem, aniž účastníci řízení včas namítli nedostatek této podmínky řízení, došlo ke zhojení nedostatku, xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxci řízení vznesli námitku místní nepříslušnosti soudu opožděně a současně tehdy, kdy soud již nebyl oprávněn zkoumat svoji místní příslušnost z moci úxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xístní nepříslušnosti krajského soudu, nebo tak učinili sice opožděně, ale ještě v době, kdy krajský soud směl zkoumat svoji místní příslušnost i bez náxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxtnutí návrhu, § 53 - rozhodnutí, § 55 - usnesení, § 92 - nepřípustnost návrhu ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, § 95 - příslušxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxní služebního předpisu, § 103 odst. 1 - důvody kasační stížnosti, § 109 odst. 4 - řízení před NSS
Související předpisy:
x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx
xxxx x xx xx xx x.,
zák. o pomoci v hmot. nouzi,
§ 12a zák. č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky
Citovaná judikatura:
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx usnesení ze dne 30.4.2009, sp. zn. 23 Cdo 937/2009; usnesení ze dne 29.4.2010, sp. zn. 4 Nd 111/2010
RS NSS:
usnesení ze dne 22.4.2004, čj. Nad 98/200xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxesení ze dne 20.11.2018, čj. Nad 99/2018-75
NSS:
usnesení ze dne 27.2.2003, čj. Na 267/2003-5; usnesení ze dne 13.5.2003, čj. Nad 41/2003-32; usnexxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x.6.2004, čj. Nad 79/2004-25; usnesení ze dne 9.11.2004, čj. Nad 115/2004-21; rozsudek ze dne 27.1.2005, čj. 6 Ads 31/2004-35; usnesení ze dne 15.2.200xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx. Nad 22/2007-101; rozsudek ze dne 19.3.2009, čj. 1 Azs 5/2009-35; usnesení ze dne 23.12.2011, čj. Nad 32/2011-42; rozsudek ze dne 15.2.2012, čj. 6 Ads 1xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx-17; usnesení ze dne 13.9.2012, čj. Nad 74/2012-35; usnesení ze dne 27.9.2012, čj. Nad 64/2012-68; usnesení ze dne 14.11.2012, čj. Nad 92/2012-20; usnxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxx012-13; usnesení ze dne 20.8.2014, čj. Nad 218/2014-81; usnesení ze dne 2.4.2015, čj. Nad 63/2015-44; rozsudek ze dne 11.6.2015, čj. 9 As 91/2015-17; uxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxení ze dne 5.1.2017, čj. Nad 239/2016-51; usnesení ze dne 22.2.2017, čj. Nad 311/2016-58; rozsudek ze dne 3.10.2017, čj. 9 As 282/2017-41; usnesení ze dxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx.2019, čj. Nad 12/2019-66
Literatura:
DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 67-70, 558-562 a xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx-470.
HLAVA III
VYLOUČENÍ SOUDCŮ, PŘIKÁZÁNÍ VĚCI JINÉMU SOUDU, DOŽÁDÁNÍ
Vyloučení soudců a dalších osob
Právní stav komentáře jx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxní dokumenty (6 až 10)
IV. Poměr soudce k věci a k účastníkům nebo jejich zástupcům (11 až 21)
IV.1. xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx
xI. Vyloučení soudních osob, tlumočníka a znalce (27 až 36)
VI.1. Soudní osoby
VI.2. Specifika podjatosti znalce a tlumočníka
VI.3. Společné procesxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx požadavky kladené na námitku podjatosti
VII.3. Procesní otázky spojené s námitkou podjatosti
VII.4. Opakované a šikanózní námitky; nedůvodné námxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xx Námitky podjatosti v řízeních s krátkými lhůtami (54)
XI. Aplikovatelnost na kárná řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (xxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxčitý případ nesmí být nikdy v daném případě podjatý, resp. nesmí panovat ani pochybnosti o jeho nepodjatosti. To platí i o jiných soudních osobách na příxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x x xx xx xxx xx xx xx xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx celé věci. V řadě problémů tak budou na soudní řád správní aplikovatelná
relevantní
ustanovení civilního procesního kodexu, a to vzhledem na obecný xxxxx xxxxxxx x x xx xx xx xx
x xxxxx x
xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x toho, že na podjatost lze usuzovat s ohledem na poměr soudce k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Podjatost je vnitřním psychologickým stavem sxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxxxx pochybovat o nepodjatosti soudce, aniž by bylo nutno složitě dovozovat, zda je snad soudce vskutku podjatý (k tomu srov. I. ÚS 167/94). Obdobně ESLP zdůxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xež jak se věci jeví" a připomíná anglické rčení "justice must not only be done, it must also be seen to be done - spravedlnost nemůže být pouze vykonávána, mxxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxsaným způsobem oznámit předsedovi soudu. Subjektivní pocit soudce bude následně přezkoumán předsedou soudu, případně senátem NSS (viz komentář k odxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xskutku podjatý. A naopak proto, že se soudce subjektivně cítí nepodjatý, nelze dovozovat, že nemůže být z rozhodování věci vyloučen pro objektivně exixxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním záxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xalezla stěží uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímax xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxčastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují objektivní okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce uxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jexxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxena nikdy zcela najisto, nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení, nýbrž i z právního rozboru skutečnostíx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x x x xxxxx x xxxxxxx xako příklad podjatosti soudce, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Soudce, kxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxtiž utvořil na věc pevný skutkový a právní názor. To pochopitelně platí též tehdy, pokud by měl o věci rozhodovat na krajském soudu soudce, který věc rozhxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xrajského soudce na tomtéž stupni, typicky poté, co NSS zruší předchozí rozsudek krajského soudu, eventuálně opětovné rozhodování téhož senátu NSS o nxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxa dvakrát ta samá osoba.
Otázkou může být, co přesně rozumět pod souslovím "podílet se projednávání nebo rozhodování věci". Bude to i situace, kdy soudxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxhu, kdy již získal o věci vědomost té povahy, jež vyvolává pochybnost o vnitřní nezávislosti soudních instancí, o legalitě aplikovaných poznatků a ve sxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx vyloučení i takového soudce, který (byť věc samu nerozhodl), např. již prováděl v senátu dokazování, rozhodoval o odkladném účinku žaloby nebo o návrhx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxní senátu, soud provedl i některé přípravné úkony, ovšem dotčený soudce se dále již na rozhodování nepodílel, důvod pro vyloučení nezaloží.
Poněkud oxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxým sporem téhož žalobce a téhož žalovaného o stejné dani, ovšem za jiné zdaňovací období (např. DPH na leden 2013 a DPH na únor 2013). Pokud půjde o věci ve sxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx důvod pro vyloučení takového soudce (podobně srov. usnesení NSS Nao 7/2006-121), byť v těchto případech nelze postupovat mechanicky a paušálně.
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxvají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Zákon tedy neumožňuje účastníkovi úspěšně namítat podjatosx xxx xxx xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxoliv jiných věcech. To platí i v situaci, kdy je účastník nespokojen s rozhodováním soudce v jiných, byť třebas v některých aspektech obdobných věcech (xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx soudy. Ústavnost tohoto přístupu vyplývá též z početné judikatury ESLP, srov. např. Steulet proti Švýcarsku, č. 31351/06, § 39-45.
Důvodem pro vylouxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx. usnesení NS 4 Nd 301/2008).
5.
[Dřívější účast soudce na tvorbě nyní aplikovaného právního předpisu] Důvodem k vyloučení soudce pro podjatost nxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxkonodárného sboru, eventuálně jako člen legislativní rady vlády či obdobného orgánu. K tomu lze přiměřeně odkázat na § 36 odst. 3 zák. o ÚS, podle něhož pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx správním, jeho logika by měla dopadat též na interpretaci § x xx xx xx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx procesních pravidel určování příslušnosti soudů a jejich obsazení, jako garance proti možné svévoli, je součástí základního práva na zákonného soudxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx3/98).
7.
[Požadavek nestrannosti soudce podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy] Ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy stanoví mimo jiné právo každého na to, aby jeho zxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxch právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Požadavek nestrannosti je zpracováván množstvím judikaturx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxí soudů o občanských právech nebo závazcích a oprávněnosti trestního obvinění. Ustanovení čl. 6 odst. 1 tedy bude aplikovatelný na většinu věcí správnxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx a nemocenského pojištění, spory týkající se placení pojistného, dávek či příspěvků, právo na sociální dávku v případě invalidity, právo na přístup k zxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxx x xxxxxxxjí.
Toto rozlišení nicméně pro účely aplikace závěrů ESLP na § 8 s. ř. s. nemá větší význam; jediný význam má jen pro přípustnost podání stížnosti k ESLP xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x jeden na věci nepodléhající. Logickým důsledkem tak bude, že
judikatura
ESLP bude aplikována i na věci, které pod režim čl. 6 odst. 1 Úmluvy nespadají (xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xbjektivní test nestrannosti soudce. Subjektivní přístup zkoumá, zda soudce vnitřně je či není vůči stranám zaujatý, aniž by se zabýval důvody této zauxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxdce. V praxi jednoznačně dominuje objektivní přístup (Kmec, 2012, s. 673 a násl.; poprvé takto ESLP ve věci Piersack proti Belgii, č. 8692/79, § 30).
xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xdkazuje na tzv.
soft law
, tedy formálně nezávazná pravidla vytvářená nevládními organizacemi (např. Harabín proti Slovensku, č. 58688/11, § 107). Asx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxí
pasáže znějí takto:
"Hodnota 2: NESTRANNOST
Princip:
Nestrannost je základním znakem a předpokladem výkonu soudcovské funkce. Aplikuje se nejxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxz předsudků.
2.2 Při výkonu funkce i v osobním životě se soudce vždy chová způsobem, který neohrožuje důvěru odborné i laické veřejnosti, jakož i stran xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxvané věci.
2.4 Soudce se zdrží projevů, které by mohly ovlivnit výsledek řízení nebo vzbudit pochybnosti o nestrannosti řízení, ať již ve věci aktuálnx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xpravedlivý proces jakékoliv věci.
2.5 Soudce má zajistit své vyloučení z účasti v jakémkoliv řízení, ve kterém by soudce nebyl s to rozhodnout záležitxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxou limitována, na příklady, kde
2.5.1 soudce je vskutku zaujat nebo má předpojatost ve vztahu k účastníkovi nebo osobní znalost sporných skutkových oxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxický zájem na výsledku řízení.
Soudce však nebude vyloučen, pokud by pro danou věc nebylo možno ustavit žádný jiný soud nebo pokud by s ohledem na naléhaxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxePrinciplesComment.PDF; překlad Z. K.)
Bangalorská pravidla v koncentrované podobě obsahují všechna zásadní pravidla týkající se nestrannosti sxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxm ESLP, je komentář k Bangalorským pravidlům. Tento komentář vychází z mnoha komparativních materiálů a judikatury (dostupné na shora uvedené internxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx x xxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxých věcech] Ve světle judikatury ESLP významným aspektem pro vyloučení soudce může xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx). Obdobně by to mělo platit za situace, kdy soudce dovodil podjatost ve vztahu k účastníkům nebo zástupcům v jiných věcech. Nepominuly-li mezitím důvoxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx by soudce postupovat ve vztahu ke stejným účastníkům nebo srovnatelným věcem konzistentně. V každém případě rozhodnutí soudu o nevyloučení dříve ve sxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx soudce] Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodování přidělené věci pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxybně dán tehdy, pokud je soudce přímo jedním z účastníků řízení nebo by mohl být osobou zúčastněnou na řízení, resp. by se rozhodnutí mohlo jinak přímo či xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxhodnutí, umísťujícího v území velkou stavbu, která se buduje v místě soudcova bydliště. Třebaže se soudce nepřihlásil do soudního řízení jako osoba zúxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxě, resp. by dokonce mohl ve věci vystupovat jako svědek (srov. nález II. ÚS 105/01).
14.
[Mediální výstupy soudce k jím rozhodované věci, publikačxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xoskytne sdělovacím prostředkům interview, z něhož plyne jasný názor na věc, jde o porušení nestrannosti soudce a o důvod pro jeho vyloučení (Paskal proxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xoudcovské nestrannosti. Soudce samozřejmě určitý názor na věc, na výklad práva, na ústavnost úpravy, na relativní váhu konfliktních hodnot a principx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxvědčí o jeho nestrannosti jako spíše o jeho nekvalifikovanosti [Laird vs. Tatum, 409 US 824 (1972)]; ve svém obsáhlém vysvětlení, proč se necítí ve věci xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxbvyklé, pokud by předtím neuvedli přinejmenším určité přibližné náhledy, z nichž bude vycházet jejich
interpretace
otevřených ústavních klauzulí x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x určitých ústavních otázkách. xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx x35).
Proto soudcovo vyloučení nezakládá ani publikační a přednášková činnost, třebaže v ní vyjádřil svůj právní názor na výklad zákona, který je pro pxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx které v minulosti rozhodoval. Nesmí je však diskutovat se zřetelem k věci, kterou aktuálně rozhoduje, resp. o které ví, že ji v dohledné době rozhodovat xxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx v jeho objektivní dimenzi, tedy zdání nestrannosti soudce jeho publikem, tedy stranami řízení a širší veřejností. Chráněnou hodnotou tu je tedy
legitxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx větší potíže svůj
a priori
zveřejněný názor korigovat pod vlivem průběhu řízení.
15.
[Mediální výstupy soudce k již rozhodnuté věci] Na druhou sxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxo laiky srozumitelného, vysvětlení právních důvodů svého rozhodnutí. Skutečnost, že soudce poskytne sdělovacím prostředkům rozhovor, v němž po vynxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xyšší soud rozhodnutí zruší. Ke stejnému závěru dospěl ÚS, podle něhož nelze "bez dalšího dospět k závěru o podjatosti soudce na základě pouhého faktu, žx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxdoba soudcova vyjádření a to, zda snad soudce nepřekročil to, co lze od něj jako od neutrálního
arbitra
očekávat.
Ve stejném nálezu I. ÚS 722/05 nicméxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxntů brněnské VUT s předsedou základní organizace KSČ tamtéž, kde ÚS svým aktivistickým rozhodnutím sklouzl až k některým dosti problematickým a v podsxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx, argumentující jeho poměrem k věci v důsledku členství v předlistopadové komunistické straně. Boom těchto námitek vyvolal nález ÚS o zveřejňování člxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxní možnosti uplatnit námitku podjatosti:
"27. Lze si v konkrétnostech představit mnoho případů, ve kterých by informace o soudcově členství v KSČ mohxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxnu zveřejnit údaje o členství jiného soudce v KSČ, mohly by být naplněny důvody (podjatosti soudců opřené o existenci soudcova vlastního konkrétně defxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, mohl by být i on sám takto prezentován veřejnosti. Mohlo by se tak jednat o rozhodnutí
sui generis
ve vlastní věci v budoucnu. (porušení esenciálního pxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxx xxx
xx
xxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxka řízení) co do jeho základního práva na nezávislého a nestranného soudce, neboť mu umožňuje - podle okolností věci - vznést námitku podjatosti. Účastxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxoučen."
Protože mnohomluvný a ne zcela srozumitelný nález I. ÚS 517/10 argumentoval možnou obavou z podjatosti soudců - bývalých členů KSČ v "mnoha pxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxak vrátil k restriktivnímu pojetí podjatosti, opřené o další "konkrétní skutečnosti" nasvědčující podjatosti soudce, samozřejmě vedle prostého faxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxenství v bývalé KSČ nebude téměř nikdy důvodem pro vyloučení soudce.
Tyto závěry judikatury NSS (např. usnesení Nao 6/2011-208) byly opakovaně potvrxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxní přesvědčení jednotlivce ve vztahu k soukromému vlastnictví. Vysoký počet členů KSČ před rokem 1989 navíc naznačuje, že v členské základně (přirozexxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxými slovy, musí být - v kontextu hodnocení nestrannosti soudce - k dispozici nejen obhajitelný úsudek o existenci adekvátně těsného vnitřního (identixxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxá konkrétního soudce právě na poli tohoto tématu jeho někdejší politické strany. To však stěžovatel ve vztahu k soudcům Městského soudu v Praze ani netvxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx, pokud by vyplývaly jen a pouze ze soudcova světonázoru, víry, politických názorů, sexuální orientace, pohlaví, původu atd. (Commentary on the Bangaxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx x xxastníkům nebo k jejich zástupcům] Poměr je dán tehdy, pokud má soudce k účastníkům řízení příbuzenský, přátelský nebo zjevně nepřátelský vztah, přípaxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xpolečníkům atd. Poměr soudce k účastníkovi může být dán i tím, že v téže nebo související věci účastníka dříve zastupoval, typicky advokát později jmenxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxo klienta jako advokát zastupoval, zejména když od té doby uběhla již dlouhá doba. Soudci - bývalí advokáti tak s během času, který uplynul od jejich jmenxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxouhodobému kolegovi na soudu, je-li s ním spojen velmi přátelskými vztahy, převyšujícími běžné kolegiální vztahy na soudu (usnesení NS 2 Cdon 1558/96xx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxlmi negativní vztah, soudce dokonce participoval na kárném řízení proti svému bývalému kolegovi). Nutno ale upozornit, že jde o vztah soudce k účastníxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxské vztahy, jako profesionálové jsou s to objektivně rozhodovat o věcech, k nimž žádný vztah nemají. Výjimku z tohoto pravidla si dovedu představit jen xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxísně vzato šlo nikoliv o vztah k účastníkům řízení, ale o "poměr k věci".
O vztah ekonomické závislosti půjde např. v situaci, v níž jednou ze stran je banxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx98). Na druhou stranu bez této "přidané" hodnoty (vyjednávání o změně smlouvy) by jistě důvody pro vyloučení soudce nebyly.
Z důvodů vnějšího zdání nexxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxhu záruky uplatňovat vady na věci, nebo leasingová firma, přes níž si soudce pořídil osobní vůz (usnesení NSS Nao 46/2010-78, bod 13).
Soudce může být dxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxudce působí jako vysokoškolský učitel (Pescador Valero proti Španělsku, č. 62435/00). NSS nicméně správně zdůrazňuje, že nesmí jít o víceméně nahodixxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xe spor týká fakulty, na které soudce přednáší, nebo naopak fakulty jiné, jakkoliv je formálně účastníkem sporu táž univerzita. x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx spolužákem právního zástupce jednoho z účastníků, ledaže by jejich vztah přesáhl běžnou univerzitní známost a dosáhl stupně blízkého přátelství. Stxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxkuje odborné články, s nimiž se běžně profesně stýká v právnické obci, na konferencích a přednáškách, opět samozřejmě s tou výhradou, že by jejich vztah xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxx
x xxxx xx xxxxxxní Nao 46/2010-78 pak NSS uvádí: "Jestliže pak zákon výslovně umožňuje výdělečnou činnost soudců spočívající v činnosti mj. vědecké a publikační ... xx xxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxjich zástupcům, kteří se na této publikaci také podíleli. V reálném životě totiž existuje celá řada možnosti spoluautorství: od velmi volného, čistě fxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx autoři často ani nemohou ovlivnit, kdo všechno do něj bude přispívat, a naopak situace ,společného psaní' dvou či více autorů, kdy nelze ani specifikovxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxtlivých autorů, se však jedná o jejich čistě odborný vztah založený na profesionalitě a nelze bez dalšího usuzovat na vztah osobní, který by mohl vést až xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxnželství nebo registrovaného partnerství. Otázkou může být, jaká bude situace v případě rozvedeného manželství nebo zrušeného partnerství. Podle kxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxnost o její nepodjatosti (usnesení III. ÚS 249/06). V daném případě se sice jednalo o manželství již 12 let rozvedené, nicméně takto paušalizující závěx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xy se v případě pochybností mělo vždy usuzovat ve prospěch podjatosti.
20.
[Kritika soudce účastníkem řízení nebo jeho zástupcem] Velmi časté jsou xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxce s ohledem na své postavení a záruky své nezávislosti musí unést velkou a někdy hrubou kritiku svého rozhodování ze strany účastníků a jejich zástupcůx xxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxí kritizován, třebas i neurvale, nemůže mít vliv na soudcovu nepodjatost.
Ústavní soud např. řešil situaci, v níž důvodem xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx s některými politiky. Ústavní soud takový důvod tvrzené podjatosti odmítl: "Na tomto místě je třeba konstatovat, že soudce jako reprezentant veřejné xxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxň tolerance a nadhledu, než tomu je u jednotlivých občanů. Je třeba přihlédnout i k tomu, že princip nezávislého, nestranného a spravedlivého rozhodovxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxktně formulované stížnosti sice mohou vzbudit určitou nelibost dotčené osoby, avšak s ohledem na to, že tyto skutečnosti jsou běžnou součástí práce soxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx.
Důvodem pro vyloučení není v zásadě bez dalšího ani skutečnost, že účastník řízení podal podnět k prošetření trestného činu, jehož se měl dopustit soxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxbu šikanózní, zjevně bezdůvodnou nebo neúspěšnou. Pokud je však tato spíše "frivolní" rovina překročena, a soudce se vlastním aktivním počínáním dosxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxudkyně v situaci, kdy právní zástupkyně navrhovatelky označila v opravném prostředku rozhodnutí soudkyně "za právní zmetek", soudkyně iniciovala pxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxález I. ÚS 167/94; do jisté míry srovnatelný je rozsudek velkého senátu ESLP ve věci Kyprianou proti Kypru, č. 73797/01. Zde šlo ale navíc o kumulaci funkxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx specifickou situací jsou důvody vyloučení soudce pro jeho poměr ke správnímu orgánu nebo osobám jednajícím za správní orgán. Je běžnou věcí, že se soudxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxánu nelze dovozovat, že by byl soudce podjatý. V tomto smyslu jde o jinou situaci než o soukromoprávní vztah např. k bance nebo leasingové společnosti (sxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx zřejmé, že se jedná o kvalitativně odlišnou situaci, než když je dán poměr soudce přímo k fyzické osobě coby k účastníkovi řízení, resp. k jeho zástupci. xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxvnických osob soukromoprávní povahy. Zdejší soud má proto za to, že podjatost soudců ve vztahu ke správním orgánům, resp. k osobám za ně jednajícím, je nxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx správního řízení (např. podá žádost o xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxnutí těchto správních orgánů v jiných věcech. Zdejší soud má za to, že v těchto případech jeho vztah ke správnímu orgánu není takové povahy, aby bez dalšíxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx
x xxxxx x
xx xxxxxxxx xxxxxx xxdjatosti soudcem
22.
[Oznámení vs. námitka účastníka; postoj účastníka k oznámení] Podle ESLP při rozhodování, zda v daném případě existuje legitxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xe, zda obava může být považována za objektivně ospravedlněnou (Thorgeir Thorgeirson proti Islandu, č. 13778/88, § 51; Piersack proti Belgii, č. 8692/xxx x xxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxjeví buď vyjádřením k námitce účastníka řízení (viz § 8 odst. 5), nebo oznámením důvodů vlastní podjatosti předsedovi soudu (§ 8 odst. 3).
Pokud vznese xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx v režimu odst. 3. V takovém případě naopak platí, že o námitce musí rozhodovat podle odst. 5 NSS (usnesení NSS Nao 60/2009-277). Klíčová je časová souslexxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxje se podle odst. 3. Naopak dojde-li k opačné situaci, tedy jako prvá je uplatněna námitka podjatosti a teprve poté soudce oznámí svou podjatost, postupxxx xx xxxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxci z důvodů dle § 8 odst. 1 s. ř. s. bez ohledu na to, zda s vyloučením účastníci souhlasí či nesouhlasí" (rozsudek NSS 1 As 100/2009-129, bod 16).
Nejvyššx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxu vyloučeni pro podjatost. Poté co stěžovatelka sdělila, že jí nejsou známy žádné důvody pro vyloučení soudců městského soudu a pro delegaci věci jinémx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xostup městského soudu je značně nekonzistentní. Je třeba důrazně poukázat na to, že otázka vyloučení soudců pro podjatost není vázána na vyjádření [žaxxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxx
xxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu. Při úvahách o své podjatosti bude vycházet nejen z vlastního subjektivního pocitux xxx xxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxedsedovi důvody, které mohou navenek jeho nestrannost zpochyb-ňovat.
Soudce oznámení podá typicky v momentě, kdy soudci-zpravodaji věc napadne, pxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx k osobě zúčastněné na řízení atd.). Ostatní soudci, členové senátu, který má věc rozhodovat, důvody podjatosti zjistí zpravidla později, až poté, co sx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxé podjatosti. Přípis se samozřejmě jako jakákoliv jiná písemnost zakládá do soudního spisu. Stejně tak není oznámení limitováno žádnou lhůtou.
2xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxu odkladu. V těchto věcech není možný žádný "záskok" jiným soudcem. Až do okamžiku konečného rozhodnutí o oznámení soudce je totiž stále zákonným soudcxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxařit účel celého řízení.
Judikatura
NSS se přiklonila při vymezení úkonů, které nesnesou odkladu, k civilistické literatuře a praxi: "... civilistxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx, aby předchozí činnost soudu nebo účastníků nebyla zmařena. Soudce tak může dokončit (uzavřít) protokol o jednání, zajistit důkaz dle § 78 o. s. ř., rozxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx vydání, C. H. Beck, Praha 2006, s. 54). [...] Ve smyslu uvedených premis není rozhodování o návrhu na osvobození od soudních poplatků úkonem, který nesnxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxx x xxxxxx xx xxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxnostně. Toto ustanovení však nelze chápat tak, že by tento typ rozhodování nesnesl odkladu. Pouze se jím vyjadřuje
priorita
při vyřizování jednotlivxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxoveným procesním postupem nemá za následek zmaření samotného účelu řízení. Potřebné neodkladné úkony je soud oprávněn činit i tehdy, pokud dosud neroxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxta k podání žaloby (§ 35 odst. 8 s. ř. s.). Dále dokud soud nerozhodne o návrhu na osvobození od soudních poplatků, nemůže být řízení zastaveno pro nesplněxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xčinek nebo předběžné opatření.
25.
[Postup předsedy soudu] Soudce oznámení směřuje předsedovi soudu. Pokud předseda soudu souhlasí s tím, že jsxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxon činí předseda přípisem založeným do soudního spisu.
Má-li naopak předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc samoxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxloučení soudce jiný senát NSS. Postoj soudce, který oznámení činí, tedy není zcela rozhodující. Rozhodující tedy vždy bude, jak se věc jeví z objektivnxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxx týkající se samotného předsedy soudu] Otázkou může být, jak vyložit sousloví "týká-li věc samotného předsedy soudu". Doslovný výklad tohoto ustanovxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxmí rozhodovat o oznámení soudce ani tehdy, pokud oznámení podává jiný soudce než předseda, ovšem předseda by byl ve věci rovněž podjatý. Nemůže-li totix x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxdjatý rovněž (usnesení NSS Nao 84/2011-56).
K odst. 2 a 4
VI. Vyloučení soudních osob, tlumočníka a znalce
VI.1. Soudní osoby
27.
[Vymezení okruxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xracovníků, kteří plní úkoly výkonu soudnictví mj. u krajských soudů, je vymezen v § 4 JŘ KS. Jsou to justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úřxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx zapisovatelé a zapisovatelky. Jejich účast na rozhodování věci je velmi omezená, přesto je vhodné upravit podjatost i těchto osob. Se soudními osobamx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx aby dal účastníkům možnost vznést námitku podjatosti.
28.
[Justiční čekatelé] Postavení justičních čekatelů je na zákonné úrovni upraveno v § 10x xx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xako "zák. o VSÚ"), je vyšší soudní úředník mimo jiné oprávněn provádět v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem úkony soudu, které jsou mu svěřxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxdník vyloučen z provedení úkonu soudu z obdobných důvodů, které zvláštní zákon (tedy v tomto případě soudní řád správní) stanoví pro vyloučení soudce. xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxž je o vyloučení rozhodnuto, učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Podle § 6 odst. 2 rozhoduje o vyloučení vyššího soudního úředníka předsedx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxtosti soudních osob rozhoduje senát. Je-li vyšší soudní úředník vyloučen, určí místo něho předseda soudu jiného vyššího soudního úředníka.
30.
[xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxní soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce. Asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanovenxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xředníků. Z toho plyne, že pro procesní pravidla o vyloučení asistentů soudce platí speciální režim upravený v zákoně o vyšších soudních úřednících, o jxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xamé rozhoduje vždy soudce, nikoliv jeho asistent. Činnost asistentů je navíc často bezformální, a tedy vnějším pozorovatelům je jejich podíl na rozhoxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx kdy vykonávají pomocné (asistenční) úkony při dokazování atp. (blíže k asistentům soudce viz výklad k § 14).
31.
[Důvody vyloučení soudních osob] xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxdjatosti znalce a tlumočníka
32.
[Speciální úprava vyloučení znalce] Úprava podjatosti a vyloučení znalce má speciální zákonný režim v zákoně č. 3xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxt pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle odstavce 2 jakmile se xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xodmínek, jež odporují zákonu, jeho opětovné přibrání k témuž znaleckému posouzení zakládá důvodnou pochybnost o jeho podjatosti s ohledem na jeho pomxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xřiměřeně aplikovat též na tlumočníka.
34.
[Pracovní poměr u účastníka řízení] Důvody vyloučení znalce by měly být dány rovněž tehdy, lze-li pochyxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxčné procesní aspekty
35.
[Forma rozhodnutí o vyloučení soudní osoby] Podle odst. 5
in fine
platí, že je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxníka, kde, jak výše uvedeno, rozhoduje předseda senátu (usnesení NSS Nao 48/2010-49). Obdobně o vyloučení soudní osoby, znalce nebo tlumočníka na jejxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx
xxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxdu, kterým bylo rozhodnuto o námitce podjatosti proti soudní osobě, tlumočníkovi nebo znalci, je kasační stížnost nepřípustná. Jde totiž jen o rozhodxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxx nezákonným způsobem, zatížil by tak soudní řízení vadou, která by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. NSS by pak byl oprávněn přezkoxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx8-60).
K odst. 5
VII. Uplatnění námitky podjatosti účastníkem
VII.1. Poučovací povinnost soudu, lhůta pro uplatnění námitky
37.
[Poučení o prxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxosti je právem procesním. Proto na něj dopadá obecná poučovací povinnost soudu podle § 36 odst. 1. Poučení má obecnou povahu. Jeho obsahem bude zejména vxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxní jmen soudců, kteří budou věc rozhodovat, včetně náhradníků připadajících x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx musí rovněž obsahovat informaci, že k později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Současně je nutno účastníkovi vysvětlit, že námitka musí být zdůvodxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx. jeho životopisem atd. Jakkoliv zákon nestanoví formu, kterou je třeba při poučení dodržet, nejčastěji půjde o písemné poučení v rámci přípravných úkxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxk, že poučení o složení senátu obsahuje jména soudců, kteří věc mají rozhodovat, jejich náhradníky a odkaz na rozvrh práce, dle něhož se postupuje. Bohuxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxc rozhodovat. Podle stávající judikatury NSS takováto praxe není porušením zákona, neboť eventuální skutečnost, že rozhodoval podjatý soudce, lze uxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxo jsou rozvrhy práce. Lze proto doporučit i změnu praxe krajských soudů.
38.
[Včasnost námitky podjatosti] Zákon stanoví týdenní lhůtu pro uplatxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se dle zákona nepřihlíží, tedy takovéto námitky nemají žádné procesní účinky (odst. 5 věta třetí). O txx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xámitky odmítá usnesením, nejde o správný postup, ale o postup v rozporu se zákonem.
Včasnost uplatnění námitky se posoudí dle jejího obsahu, tedy zejmxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx seznámit se s obsazením senátu. Na druhou stranu půjde o skutečnosti, které se objevily teprve v průběhu řízení (např. nevhodné vyjádření soudce k věcix xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxktu s ním poznal, že je to vlastně osoba, kterou zná, a uvědomil si možné důvody podjatosti. V pochybnostech o tom, zda je uplatněná námitka včasná, by měl xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxčení je procesní vadou, sama o sobě však zpravidla nemá dopad na zákonnost rozhodnutí ve věci samé. Přímým důsledkem tak bude především možnost uplatnix xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxaného názoru NSS s. ř. s. - na rozdíl od úpravy v § 15a odst. 2 větě druhé o. s. ř. - xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxa vznesena za situace, kdy účastník nebyl poučen o právu vyjádřit se k osobám soudců, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout (usnesenx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xčinná sankce.
VII.2. Formální požadavky kladené na námitku podjatosti
40.
[Forma a náležitosti námitky podjatosti] Zákon nestanoví žádnou foxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xakoukoli formou. Námitka bude v praxi zpravidla provedena písemně, zasláním příslušné písemnosti soudu, nebo elektronicky, např. e-mailem. Protožx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xsnesení RS NSS 8 As 78/2015-22, které se sice vztahuje k žádosti o osvobození od soudních poplatků, jeho logika však plně dopadá i na námitku podjatosti (xxx xxxxx xxxx xx x xxxx
xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxtka musí být rovněž podepsána a datována. Namítá-li kupříkladu účastník podjatost soudce, označí soudce jménem a stručně a jasně vysvětlí, které konkxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxst námitku poučen, účastník rovněž uvede, kdy se o důvodech podjatosti dozvěděl. Pokud má účastník k podjatosti nějaké důkazy, tyto důkazy označí. K náxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxdce] Pokud účastník označí bez
relevantní
argumentace za podjaté všechny soudce krajského soudu nebo všechny soudce NSS, nelze se takovou námitkou zxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx rozhodují (shodně Novotný, 2009, s. 81 a násl.). Jde o typický příklad vady námitky podjatosti. Na druhou stranu nelze vyloučit námitku podjatosti, ktxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxsti a důsledky jejich neodstranění] Pokud má námitka podjatosti vady, vyzve předseda senátu k jejich opravě nebo odstranění. K tomu stanoví lhůtu (§ 37 xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxu druhou o. s. ř., aplikovatelným na základě § 64 s. xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xhůtě odstraněna, nelze o námitce podjatosti vůbec rozhodovat, soud k ní nepřihlíží (§ 43 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.). Pokud přestx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx nemá žádné procesní účinky, a to až do okamžiku odstranění těchto vad. Odstraní-li účastník vady až po uplynutí soudem stanovené lhůty, může to mít pro nxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxch a nejasných námitkách, což rozhodně nepřispívá k efektivitě řízení před správními soudy.
43.
[Změny ve složení senátu a znemožnění uplatnit nxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx řízení musí mít reálnou možnost uplatnit námitku podjatosti proti novému soudci. Pokud dojde ke změně v určeném složení senátu, přičemž o tom není infoxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxoučení soudce z projednávání a rozhodování věci z důvodu podjatosti; tím dle okolností může dojít i k porušení ústavního práva na zákonného soudce (čl. xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxh frází tvrdí účastník též konkrétní důvody nasvědčující podjatosti soudce, o kterém účastník nevěděl, že v jeho kauze bude rozhodovat.
Změny ve složxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxtu. Jako ideální se v takovém případě jeví postup těch soudů, které účastníka po podání žaloby nebo jiného návrhu neprodleně informují o složení senátux x xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx důvody podjatosti. Pokud však ke změně ve složení senátu nedojde, není třeba o námitce podjatosti vůči náhradníkovi vůbec rozhodovat.
Ústavně problxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxdající členy senátu, eventuálně jejich náhradníky. Protože vyloučení soudce z důvodu jeho možné podjatosti spadá do základního práva na zákonného soxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx z judikatury ESLP, podle níž k porušení práva na nestranný soud může dojít jen z toho důvodu, že účastníku řízení nejsou známa jména jednotlivých soudců x xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
44.
[Procesní postup soudu xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx z hlediska procesní efektivity krajně nešťastné a zbytečně prodlužuje rychlost řízení. Určitou výjimkou z povinnosti soudu předložit věc NSS budou nxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxů za podjatého, a není dána některá z výjimek, musí se NSS touto skutečností zabývat, a to ještě před samotným vynesením rozhodnutí (nález II. ÚS 551/03)x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxa týká. V případě námitky podjatosti vůči soudci NSS posuzuje námitku jiný senát NSS, určený rozvrhem práce. Rozhoduje vždy tříčlenný senát NSS, a to i v xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx § 16 odst. 2 a 3 (usnesení NSS Nao 7/2013-47).
45.
[Námitka podjatosti vůči soudci posuzujícímu námitku podjatosti] Obecně lze mít za to, že by soudcxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xěch soudců, kteří rozhodují o námitce podjatosti tak, aby i jejich podjatost mohl eventuálně důvodně napadnout. Takto se ostatně vyvinula i praxe před xxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxtí (srov. § 47 s. ř. s.). V úvahu tak připadá jen odvolání takovéhoto procesního úkonu podle § 41a odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. Námitka podjatosxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxník námitku podjatosti vůbec neučinil (srov. obecně k odvolání procesního úkonu rozsudek NS 21 Cdo 426/2002). Pokud se snaží účastník vzít námitku podxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxxxxxxt, třebaže již na námitce účastník netrvá.
V judikatuře NSS je nicméně dohledatelný i opačný názor, podle něhož, vezme-li účastník řízení vznesenou nxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxr nemá oporu v zákoně a je v rozporu i s civilní procesualistikou.
Něco jiného samozřejmě nastane v případě, že účastník neodstraní vady nedostatečně kxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx x xx xxxxodovat nemusí, a ostatně ani nemůže (srov. bod 42 shora).
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxdne jen o ne/vyloučení těch soudců, kteří jsou povolaní ve věci rozhodovat, nikoliv tedy o soudcích jiných, které námitka rovněž zmiňuje a jejich podjaxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxí k prokázání důvodu vyloučení soudce (přísedícího) provede soud uvedený v odstavci 1 buď sám, nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li sx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xrovádí dokazování jen zcela výjimečně. O vyloučení se totiž rozhoduje zejména se zřetelem na skutečnosti uvedené v návrhu účastníka, na skutečnosti oxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxru o důvodnosti námitky podjatosti, a současně se k rozřešení otázky nabízí důkazy, provede soud dokazování.
VII.4. Opakované a šikanózní námitky, xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxdle něhož o námitce podjatosti nebude rozhodováno, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem již rozhodnuto. V xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xx xx xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxvydává a aplikaci § 15b odst. 3 o. s. ř. soud vysvětlí v rozhodnutí ve věci samé.
Ústavnost § 15b odst. 3 o. s. ř. byla potvrzena nálezem I. ÚS 793/04.
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxka procesní efektivity a rychlosti řízení velmi nevhodný. Na s. ř. s. se však přiměřeně aplikuje též § 15b odst. 2 o. s. ř., podle něhož o námitce podjatosxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx Samostatné rozhodnutí o takovéto námitce se nevydává a aplikaci § 15b odst. 2 o. s. ř. soud vysvětlí v rozhodnutí ve věci samé. To platí o námitkách, o nicxx xx xxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xrobíhá jednání. Účastník se může dobrat přezkumu takové námitky v řízení o kasační stížnosti [důvod kasační xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxedložit NSS. Ustanovení nelze aplikovat, pokud není v dané věci přípustná kasační stížnost.
50.
[Zneužití námitky podjatosti] Obecně nelze vyloxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx není dosáhnout vyloučení soudce nebo jiné osoby, ale naopak prodloužit soudní řízení, zvýšit náklady řízení druhé procesní straně atp. Typicky tak toxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxž opakovaně rozhodoval NSS. Takováto námitka podjatosti nevyvolá žádné účinky a soud o ní nemusí samostatně rozhodovat. Důvody toho, proč má za to, že v xxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxek NSS 1 Afs 107/2004-48. Nejvyšší správní soud připustil aplikaci zneužití práva též na námitku podjatosti, typicky pokud zástupce, resp. žalobce jexx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xřevzetí právního zastoupení na poslední chvíli před nařízeným jednáním nebo při jednání se znalostí obsazení soudu, uplatňování důvodů pro vyloučenx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xoud k takovému úkonu nepřihlédne; možnost vznést důvody pro vyloučení zákonného soudce až v případné kasační stížnosti proti konečnému rozhodnutí tíx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xliv na délku soudního procesu. V takovémto případě lze často dospět k závěru, že průtahy v řízení způsobil sám účastník, pročež nemusí být shledáno poruxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xeleží povinnost i v takovýchto případech postupovat bez zbytečných průtahů. Současně by soud neměl rozhodovat o námitkách podjatosti, které nesplňuxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxjského soudu] Jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát, NSS přikáže věc jinému než místnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx jako správnímu orgánu (usnesení NSS Nad 4/2008-47) nebo naopak žalující stranou je sám soud. Koncepce, podle níž jsou soudci podjatí jen proto, že žaloxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxní týká všech soudců NSS, absurdně by to znamenalo, že o věci nemůže rozhodovat nikdo. Takový závěr by byl ve shodě s judikaturou ESLP protiústavní, nebox xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx9/88, § 37, nedávno pak Harabín proti Slovensku, č. 58688/11, § 139, který se odvolává na Bangalorské principy soudcovského chování a jejich "doktrínu xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxko důvod kasační stížnosti
53.
Skutečnost, že ve věci rozhodoval soudce, který měl být správně vyloučen, způsobuje zmatečnost řízení. Skutečnostx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xaková je tato skutečnost jedním z důvodů kasační stížnosti [§ 103 odst. 1 písm. c), srov. komentář k tomuto ustanovení].
K odst. 6
X. Námitky podjatosxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxoupení věci k rozhodnutí o námitce podjatosti na NSS. Má-li soud za to, že námitka podjatosti, která byla uplatněna v průběhu řízení, v němž je soud povinxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxy uvede až v odůvodnění ve věci samé. Podmínkou tohoto postupu je, že proti rozhodnutí krajského soudu je přípustná kasační stížnost. Pokud má nicméně sxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxx x
x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xodjatosti vůči soudní osobě, znalci a tlumočníkovi. Soud zde nemusí rozhodovat samostatným usnesením, ale postačí vysvětlit důvody nepodjatosti až x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xěcech krajského referenda (§ 91b) a ve věcech návrhu na zrušení návrhu na zrušení opatření obecné povahy (§ 101d odst. 2). Dále jde o řízení ve věcech mezixxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xlenského státu na základě evropského zatýkacího rozkazu (§ 32 odst. 4 zák. o azylu); žaloby proti rozhodnutí o zajištění cizince a o žalobě proti rozhodxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx o pobytu cizinců); žaloby proti uložení pokuty podle § 61 odst. 4 zák. č. 231/2001 Sb., o provozování xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxje ve lhůtách počítaných na dny v řízeních na ochranu ve věcech seznamů voličů (§ 88), ochrany ve věcech registrace (§ 89), neplatnosti voleb a hlasování xx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx, neboť o návrhu samotném rozhoduje NSS. Na tato řízení tedy § 8 odst. 6 aplikovatelný není.
XI. Aplikovatelnost na kárná řízení ve věcech soudců, stáxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxstupců a soudních exekutorů, se na vyloučení člena senátu z projednávání a rozhodování věci použije § 8 s. ř. s.
Judikatura
NSS aplikuje i na přísedící xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xj. i přísedící, mají totiž v době rozhodování konkrétního případu postavení nezávislých soudců (usnesení NSS Nao 9/2011-148).
Související ustanxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
Citovaná judikatura:
ESLP:
Delcourt proti Belgii, rozsudek ze dne 17xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xe dne 25.6.1992, stížnost č. 13778/88; Debled proti Belgii, rozsudek ze dne 22.9.1994, stížnost č. 13839/88; Wettstein proti Švýcarsku, rozsudek ze dxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxnělsku, rozsudek ze dne 17.6.2003, stížnost č. 62435/00; Kyprianou proti Kypru, rozsudek velkého senátu ze dne 15.12.2005, stížnost č. 73797/01; Verxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx proti Maďarsku, rozsudek ze dne 12.7.2011, stížnost č. 12748/06; Paskal proti Ukrajině, rozsudek ze dne 15.9.2011, stížnost č. 24652/04; Harabín proxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx1999, sp. zn. III. ÚS 293/98; nález ze dne 3.7.2001, sp. zn. II. ÚS 105/01; nález ze dne 14.3.2002, sp. zn. III. ÚS 346/01; nález ze dne 25.6.2003, sp. zn. IIx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxe 16.5.2006, sp. zn. II. ÚS 551/03; nález ze dne 7.3.2007, sp. zn. I. ÚS 722/05; usnesení ze dne 20.6.2007, sp. zn. III. ÚS 249/06; nález ze dne 15.11.2010, xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx zn. 2 Cdon 1558/96; rozsudek ze dne 26.11.2002, sp. zn. 21 Cdo 426/2002, č. 58/2003 Sb. rozh. civ.; usnesení ze dne 23.2.2005, sp. zn. 25 Nd 26/2005; rozsuxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx, č. 3411/2016 Sb. NSS
NSS:
usnesení ze dne 19.3.2003, čj. Nao 2/2003-18, č. 53/2004 Sb. NSS; usnesení ze dne 29.4.2003, čj. Nao 19/2003-16; usnesenx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx čj. 2 Afs 178/2004-128, č. 624/2005 Sb. NSS; rozsudek ze dne 10.11.2005, čj. 1 Afs 107/2004-48, č. 869/2006 Sb. NSS; usnesení xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx.2008, čj. Nad 4/2008-47; usnesení ze dne 28.5.2008, čj. 1 Azs 24/2008-60, č. 1699/2008 Sb. NSS; usnesení ze dne 14.7.2009, čj. Nao 36/2009-49; usnesenx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx10-78, č. 2102/2010 Sb. NSS; usnesení NSS ze dne 8.7.2010, čj. Nao 48/2010-49; usnesení ze dne 9.2.2011, čj. Nao 6/2011-208; usnesení ze dne 9.2.2011, čxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x/2013-47; usnesení ze dne 29.10.2014, čj. Nao 378/2014-70; usnesení ze dne 11.10.2016, čj. Nao 232/2016-24; usnesení ze dne 28.3.2017, čj. Nao 122/20xxxxxx
xx xxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx x násl.
Commentary on the Bangalore Principles of Judicial Conduct. The Judicial Integrity Group, březen 2007.
KMEC, J. Právo na nestranný soud. xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 76-94.
Přikázání xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx
xxx
xxxxxxxx
nutná (8)
III.
Delegace
vhodná (9 až 11)
I. Obecně k delegaci v soudním řízení správním
1.
[Výjimečnost delegace] Otázka přikázání věci (nebolx
xxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xe, že věc, k jejímuž projednání je místně příslušný určitý krajský soud, je z důvodů upravených v komentovaném ustanovení přikázána jinému krajskému sxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx a je přikázána k projednání jinému soudu. Jelikož jde o zákonem aprobovaný zásah do ústavní zásady zákonného soudce a do základní procesní zásady perpexxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxé případy (usnesení RS NSS Nad 138/2003-26). Rozhodnutí o přikázání věci jinému krajskému soudu musí být proto náležitě odůvodněno z hlediska přesvědxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxtí o delegaci věci. V této souvislosti je možné poukázat na to, že NS svá rozhodnutí o přikázání věci jinému věcně příslušnému soudu neodůvodňuje, pokud xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxegace
nutná upravená v § 9 odst. 1 s. ř. s. a
delegace
vhodná upravená v § 9 odst. 2 s. ř. s. O obou případech
delegace
rozhoduje NSS, a to usnesením (§ 53 oxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Na 953/2011 se přikazuje Krajskému soudu v Praze" (usnesení NSS Nad 6/2011-12), nebo mu nevyhoví, a pak rozhoxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxsem k rozhodnutí NSS. Nejvyšší správní soud v takovém případě buď rozhodne o přikázání věci jinému krajskému soudu, nebo návrh na delegaci zamítne ("Náxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx5, Nad 103/2012-99 nebo Nad 2/2013-178). Krajský soud nepředloží návrh účastníka na delegaci vhodnou NSS pouze tehdy, jestliže z dosavadního průběhx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx návrh na delegaci měl vskutku jen obstrukční charakter, přezkoumá NSS v rámci řízení o kasační stížnosti, neboť by mohlo jít o vadu řízení (srov. usnesexx xx xx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxci jinému soudu, zajistí, aby se všichni účastníci řízení mohli vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě návrhu na delegaci vhodnxx x x xxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxm podkladem pro posouzení, zda existuje skutečně závažný důvod pro delegaci vhodnou (a to v porovnání se zájmy ostatních účastníků řízení), a kterému sxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx předpokladem pro rozhodování o delegaci je, že bylo postaveno najisto, který soud je vůbec místně příslušný k projednání věci (usnesení NSS Nad 27/201xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxx xxxxdu téhož krajského soudu] Komentované ustanovení se nepoužije v případě, kdy by měla být věc předána z "ústředí" krajského soudu na pobočku téhož krajsxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxeré soudní oddělení působící v rámci téhož krajského soudu bude věc projednávat. Tuto otázku určuje rozvrh práce, přičemž věc musí být přidělena do konxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxudu, ovšem v sídle (či na pobočce) soudu ho lze provést jen s obtížemi, může jej soud provést na jiném vhodném místě tak, aby se ho mohli účastnit všichni účxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxho soudu provedl jednání v "ústředí" krajského soudu nebo na jiném místě (viz § 3 JŘ KS).
6.
[Kumulace námitky podjatosti a návrhu na delegaci nutnoxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xoučasně se z toho důvodu domáhá přikázání věci jinému soudu (obsahově jde o návrh na delegaci nutnou). V takovém případě je třeba nejprve rozhodnout o náxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxodnuto o vyloučení soudců (srov. stanovisko NS Ncdf 132/79 a usnesení NS 5 Nd 335/2001). Pokud důvody obsažené v návrhu na přikázání věci jinému soudu lxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xsnesení NS 5 Nd 14/2001).
7.
[Opakování návrhu na delegaci z týchž důvodů] V praxi se mohou vyskytnout případy, kdy účastník řízení opakovaně vznášx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxtuace se lze inspirovat civilistickou judikaturou, která dovodila, že dřívější rozhodnutí o návrhu na delegaci zakládá překážku věci pravomocně rozxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxxxx xxxxx
xx
[Pojem]
Delegace
nutná je vázána na přísnou zákonnou podmínku. V případě, že je tato podmínka naplněna, nedisponuje NSS žádným prostorem pro vlastnx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxudců v rámci soudu, který by měl věc projednat (což zahrnuje pobočku krajského soudu i jeho "ústředí"), a to v takovém počtu, že nelze k projednání věci sexxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xutné by mělo být, že rozhodnutí o ní předcházelo vyloučení soudců specializovaných senátů či specializovaných samosoudců postupem dle § 8 odst. 3 nebx x xx xx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x x x xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxho úseku krajského soudu, nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému krajskému soudu z důvodu nutnosti (srov. stanovisko NS Ncdf xxxxxx x xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxudců specializovaných senátů či specializovaných samosoudců krajského soudu.
K vyloučení všech soudců specializovaných senátů a specializovanýxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx o jakousi "systémovou" závislost soudců projednávajících věc na účastníkovi řízení. Po rozhodnutí o vyloučení soudců je věc předložena opět NSS s návxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xoudu podle § 9 odst. 2, tedy z jiného důležitého důvodu (usnesení NSS Nad 60/2012-24 a NSS Nad 6/2011-12). Podmínkou
delegace
z důvodu vhodnosti není přxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxgaci se vydávají skutečnosti, které zavdávají příčinu objektivně pochybovat o nepodjatosti soudců. Místo toho, aby se postupovalo procesně řádně dlx x x xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxx x x xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxlomem do práva na zákonného soudce, je třeba důsledně lpět na správném procesním postupu, jakkoliv může vést k prodloužení délky řízení, ledaže by byl dxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx zaznamenat v souvislosti s delegací nutnou trend, jenž směřuje k rychlému procesnímu vyřízení této záležitosti jako celku. Nejvyšší správní soud v ráxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxž rovnou věc přikáže k projednání jinému věcně příslušnému soudu. S důvody vyloučení soudců a splněním podmínek pro přikázání věci se vypořádá v odůvodxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxzignuje na závazné rozhodnutí otázky, pro kterou mu je věc předkládána (vyloučení soudců). Z tohoto pohledu se jako vhodnější jeví postup, kdy NSS výroxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxtně tomuto rozhodnutí lze vytknout, že se zabývalo pouze důvody pro vyloučení soudců zařazených v "ústředí" krajského soudu, aniž by se vypořádalo s tíxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx jinému soudu).
K odst. 2
III. Delegace vhodná
9.
[Pojem] Přikázat věc jinému věcně příslušnému soudu lze tehdy, je-li to vhodné z důvodu rychlosxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxy rozhodné okolnosti a zvážit, zda
delegace
věci přispěje k hospodárnějšímu, rychlejšímu či po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu poxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx vhodné věc přikázat jinému než místně příslušnému soudu. V prvé řadě to jsou případy, kdy účastník řízení je objektivně a významně omezen v možnosti cesxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxsnesení NSS Nad 87/2004-25, dále usnesení NSS Nad 23/2005-41, nebo též usnesení NSS Nad 11/2006-36). Nemůže se přitom jednat pouze o dočasnou překážkux xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xrajskému soudu může účastník řízení cestovat s menšími obtížemi. Přitom je třeba vzít v úvahu, zda existuje předpoklad, že bude ve věci nařízeno jednánx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxázat věc jinému krajskému soudu.
Důvodem pro delegaci je rovněž to, aby žaloby ve věcech mezinárodní ochrany příslušníků téže rodiny byly projednány xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxdnit delegaci tehdy, jestliže existuje předpoklad provádění rozsáhlého a nákladného dokazování mimo obvod místně příslušného krajského soudu, přixxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxt také tehdy, je-li účastník omezen na svobodě a k jeho dopravě do sídla soudu by bylo třeba využít eskorty hrazené z veřejných prostředků (usnesení NSS Nxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx2006-21). Kriticky se k tomuto důvodu pro delegaci staví ÚS, jenž v nálezu III. ÚS 529/08 uvedl, že značná finanční náročnost eskorty účastníka řízení x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxému soudci. V současné době lze navíc tyto náklady
eliminovat
využitím videokonferenčního zařízení.
11.
[Důvody neopodstatňující delegaci] xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxěrné rozložení nápadu mezi jednotlivé krajské soudy (usnesení NSS Nad 45/2004-24). Důvodem pro delegaci stejně tak není ani dosavadní postup soudu v řxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxm páchání trestné činnosti ze strany soudce (usnesení NS 25 Nd 115/2002), výše cestovních nákladů k soudu (usnesení NSS Nad 167/2004-31) ani horší doprxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xkutečnost.
Důvodem pro delegaci samo o sobě není, že po zahájení řízení došlo ke změně okolností, na nichž se zakládá určení místní příslušnosti soudux xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxel o mezinárodní ochranu po podání žaloby změnil své místo hlášeného pobytu, přičemž se domáhá, aby soud nařídil ve věci jednání. Různé senáty NSS zaujaxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xinému soudu (usnesení RS NSS Nad 138/2003-26).
Související ustanovení:
§ 7 - příslušnost soudů, § 8 - vyloučení soudců a dalších osob, § 55 - usnesxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx Sb. NS; usnesení ze dne 1.2.2001, sp. zn. 5 Nd 14/2001; usnesení ze dne 18.12.2001, sp. zn. 5 Ncd 335/2001; usnesení ze dne 12.6.2002, sp. zn. 25 Nd 115/200xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
RS xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx2003, čj. Nad 135/2003-23; usnesení ze dne 19.2.2004, čj. Nad 24/2004-46; usnesení ze dne 18.3.2004, čj. Nad 45/2004-24; usnesení ze dne 22.6.2004, čjx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx/2005-41; usnesení ze dne 12.4.2006, čj. Nad 12/2006-21; usnesení ze dne 20.4.2006, čj. Nad 11/2006-36; usnesení ze dne 19.3.2008, čj. Nad 9/2008-9; uxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xe dne 30.11.2009, čj. Nad 23/2009-32; usnesení ze dne 10.3.2011, čj. Nad 6/2011-12; usnesení ze dne 29.5.2012, čj. Nad 27/2012-50; usnesení ze dne 26.9xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xj. Nad 5/2013-55; usnesení ze dne 13.2.2013, čj. Nad 2/2013-178; rozsudek ze dne 30.6.2014, čj. 8 Azs 35/2014-21; usnesení ze dne 17.6.2015, čj. Nao 135xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx-12
Literatura:
DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 71-75.
KRÁLÍK, M. Přikázání věci z dxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxx x xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xěci z důvodu vhodnosti v současné civilní judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Soudní rozhledy, 2007, č. 7, s. 257 a násl.
VOPÁLKA, V., MIKxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx
xxx xxxxesní a dožádaný soud (6 až 7)
III. Postup při provádění dožádání (8 až 12)
IV. Hodnocení důkazních prostředků provedených dožádaným soudem (13)
K § 1x
xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxý soud téhož nebo nižšího stupně provedením určitého jednotlivého úkonu. Dožádání sleduje naplnění zásady rychlosti a hospodárnosti řízení. V určitxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xožádání přípustné. Z jiných než zákonem stanovených důvodů nelze k dožádání přistoupit, neboť by tím docházelo k přenášení úkolů na jiný než procesní sxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxdání "nutné" a dožádání "vhodné".
O "nutné" dožádání jde tehdy, má-li soud v řízení provést úkon, který lze provést jen mimo obvod jeho působnosti (typxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xožádat o provedení úkonu soud, v jehož obvodu má být úkon proveden.
O "vhodné" dožádání jde v případě, kdy úkon by bylo možné provést v obvodu procesního xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx výslech svědka, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, lze
eliminovat
obstaráním jeho výpovědi prostřednictvím dožádaného soudu). Dožádání je mxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx přitom jen o případy, kdy je provedení úkonu obtížné pro soud, ale především o případy, kdy okolnosti svědčící o obtížnosti provedení úkonu u procesníhx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx nahradit využitím videokonference.
3.
[Předmět dožádání] Předmětem dožádání je provedení úkonu soudu. Možnost provést dožádání není vázána jxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxení, nebo třetím osobám, nebo k prohlídce určitého místa či předmětu. Nejčastějšími úkony prováděnými cestou dožádání jsou doručování a provádění důxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxučení písemnosti lze dožádání využít zejména v případě, kdy se osobě nedaří doručit prostřednictvím držitele poštovní licence - nemá adresu pro doručxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxnosti zdržuje, a spojit tento úkon s provedením šetření v místě doručování za účelem zjištění, zda se v něm adresát zdržuje.
5.
[Provedení důkazu] K xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxé přistoupit pouze ve výjimečných případech, neboť provedení důkazního prostředku mimo jednání procesního soudu představuje prolomení zásady přímxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxího prostředku prostřednictvím dožádaného soudu, musí důkladně posoudit, jsou-li podmínky dožádání splněny, přičemž tyto podmínky je třeba vykládxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxdaný soud
6.
[Procesní soud] Procesním neboli též dožadujícím soudem může být jak krajský soud, tak NSS.
7.
[Dožádaný soud] Dožádaným soudem je xxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxvního soudnictví (odlišně viz § 39 odst. 3 o. s. ř., podle kterého provádí úkony dožádání vždy samosoudce). Dožádaným soudem nikdy nemůže být NSS.
Pokux xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxresního i krajského soudu justiční čekatelé, soudní tajemníci, asistenti soudce a vyšší soudní úředníci. Justiční čekatelé a soudní tajemníci mohou xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxx xoudní úředníci a s ohledem na § 36a odst. 5 zák. o soudech a soudcích i asistenti soudce smějí vyřizovat dožádání, s výjimkou dožádáni ve styku s cizinou, xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxx
xx xxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxudce, čímž by byla odstraněna neodůvodněná disproporce mezi § 10 s. ř. s. a § 39 odst. 3 o. s. ř.
III. Postup při provádění dožádání
8.
[Postup procexxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx dožádaný soud formou dopisu, v němž uvede všechny údaje potřebné pro provedení dožádání. Je-li předmětem dožádání výslech osoby, uvede procesní soud xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx
9.
[Vyřízení dožádání] Může-li dožádaný soud provést ve svém obvodu požadovaný úkon, dožádání vyhoví a úkon provede. Nepřísluší mu, aby hodnotil, xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu doručit písemnost jejímu adresátovi. Doklad o doručení pak dožádaný soud zašle soudu procesnímu.
10.
[Provádění důkazního prostředku dožádxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx účastnit se jednání soudu, tj. účastníky řízení, osoby zúčastněné na řízení a jejich zástupce, o místě a čase provádění úkonu. Osoby, které mají být k úkxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxaným soudem (§ 122 odst. 2 o. s. ř. užitý na základě § 64 s. ř. s.) a využít práva, která jim zákon dává ve vztahu k prováděnému důkaznímu prostředku (např. kxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxbylo by možné takto získaný důkaz v řízení použít (rozsudek NSS 5 Ads 5/2003-57).
Dožádaný soud klade vyslýchaným osobám otázky, jež uvedl procesní soxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxí okolnosti v dožádání neuvedené, pokud to může přispět k urychlenému a správnému rozhodnutí ve věci. Aby dožádaný soud mohl dostát této své povinnostix xxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xvukový nebo zvukově obrazový záznam, a není-li to možné, sepíše o něm protokol (§ 40 odst. 1 a 2 o. s. ř., užitý na základě § 64 s. ř. s.). Záznam či protokol o xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xři provádění předmětu dožádání, včetně zapůjčeného spisu.
11.
[Postoupení a vrácení dožádání] Soudní řád správní nestanoví, jak má dožádaný sxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxxx x xx odst. 2 o. s. ř. Dožádaný soud proto dožádání postoupí soudu, v jehož obvodu lze úkon provést. O postoupení dožádání musí být procesní soud zpraven. Nenxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xyřízení.
12.
[Hrazení nákladů dožádání] Vnitřní a kancelářský řád pro okresní a krajské soudy upravuje i otázku hrazení nákladů dožádání. Stanovxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxí nejsou dožádanému soudu propláceny. Dožádaný soud ve zprávě o vyřízení dožádání náklady vyčíslí pro účely rozhodování procesního soudu o náhradě náxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxostředku, provádí ho v souladu s požadavky kladenými soudním řádem správním, resp. občanským soudním řádem dožádaný soud, stejně jako by jej provedl xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxrazového záznamu či protokolu, který byl při provádění důkazního prostředku pořízen dožádaným soudem. V tomto spočívá narušení principu přímosti soxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxazním prostředku jiné poznatky, než které jsou zachyceny na zvukovém či zvukově obrazovém záznamu nebo slovně zachyceny v protokolu. Při hodnocení důxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x provedení důkazu nebo nejsou patrny z pořízeného záznamu. Právě proto je třeba k dožádání přistupovat pouze v odůvodněných případech a pokud možno prexxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x0 zák. o VSÚ,
§ 25 kancelářského řádu
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx M., LAVICKÝ, P. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 193-197.
DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I. Koxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxmentáře je ke dni 31.5.2019.
K odst. 1
1.
[Historičtí předchůdci NSS] Tradice správního soudnictví na území dnešní České republiky má historii sahxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx existenci správního soudu. Ten však byl konstituován teprve o deset let později, a to zákonem č. 36/1876 ř. z., o zřízení správního soudu. Na vídeňský spxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxšším správním soudě a o řešení kompetenčních konfliktů).
Ústava 9. května z roku 1948 ještě se správním soudem počítala (§ 137 odst. 1 zák. č. 150/1948 xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx nového stalinistického režimu však již nemohl dále fungovat a záhy fakticky zanikl.
Agenda
správní justice byla nahrazena nově vzniklou prokuraturxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxl zánik implicitní, na základě
abstraktní
derogační
klauzule
§ 18, podle něhož platnosti pozbývají všechny předpisy, které upravují věc, na niž se vxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxo jara" roku 1968 (srov. Mikule, 1968) se NSS vrátil do českého práva teprve v roce 1993, a to novou Ústavou. V zákonné rovině pak NSS vznikl o deset let pozdxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxslovně též Nejvyšší správní soud. Komentované ustanovení provádí čl. 91 odst. 1 Ústavy a s účinností od 1.1.2003 vytváří v českém právním řádu instituxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxu k NSS velmi dlouho nenaplněn. V průběhu 90. let byla zvažována možnost instituci NSS z Ústavy vyjmout. Diskuse vyvrcholila na konci 90. let za Zemanovx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxutí správního soudnictví do obecné justice v čele s NS, na kterém by byly vytvořeny specializované správní senáty (to je v podstatě slovenský model);
xx
xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x. Mazance pracovně nazýval "dvouhlavá saň" - srov. přednášku M. Mazance na semináři "Správní soudnictví a správní řád ve vztahu k reformě veřejné spráxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx výboru vybrala kompromisní druhou variantu, která respektovala Ústavu, vytvořila NSS, ovšem současně ponechala v prvním stupni tuto agendu krajskýx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx pro vytvoření zvláštní větve komplexního správního soudnictví (srov. řeč poslance Zdeňka Jičínského při prvém čtení vládního návrhu soudního řádu sxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx soudního řádu správního, který chtěl celou diskusi vrátit k variantě prvé, tedy zahrnutí správního soudnictví plně pod obecnou justici v čele s NS (sroxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx v soustavě soudů též NSS).
4.
[Nález Ústavního soudu z roku 2001] Největší zásluhu na vytvoření soudního řádu správního a ustavení NSS v posledku xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx zdůraznil Ústavní soud mj. tuto kritiku právní úpravy obsažené v části páté o. s. ř., spojené s judikatorními rozpory a neexistencí NSS, který by správnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxtuře, jakož i k nerovnému postavení správního úřadu, tedy ke stavu rozpornému s požadavky právního státu. Konečnost některých rozhodnutí (zastavení xxxxxxx xxx xxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxava v čl. 91 uvádí jako součást soustavy soudů Nejvyšší správní soud."
K odst. 2
5.
[Původně navržené sídlo NSS] Ve vládním návrhu soudního řádu sxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxráva vysvětlovala výběr Prahy jako sídla NSS "příznivějšími dislokačními možnostmi" a i nižšími ekonomickými dopady na účastníky řízení a zejména na xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxe 30.1.2002 jeho ekonomickou únosností, neboť nekladlo prakticky žádné nároky na státní rozpočet. S poslaneckým pozměňovacím návrhem na brněnské síxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxrukci.
6.
[Sídlo v Brně] Nejvyšší správní soud získal sídlo v Brně díky poslaneckému pozměňovacímu návrhu. Lví podíl na změně původního vládního zxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx především dělbou moci, nezávislostí NSS na moci exekutivní. Pokud mají správní soudy rozhodovat o žalobách proti správním rozhodnutím, přičemž většxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxk stala justiční metropole - sídlí v něm dnes má nejen ÚS, NS a NSS, ale též Nejvyšší státní zastupitelství a kancelář veřejného ochránce práv.
Srov. proxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xako "moravisty".
Varování ministra spravedlnosti o nepřipravenosti brněnských prostor se záhy ukázala jako oprávněná. xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxovy tzv. Kellnerova paláce, původně postaveného v letech 1869-1871. Teprve na sklonku roku 2006 byla srostlice tří původně samostatných domů v Solničxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx lze říci, že rozhodnutí poslanců bylo správné. Obdobně jako v Německu je rozumné oddělit sídla nejvyšších orgánů exekutivy a legislativy na straně jedxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxž důležité, aby měl soudce z území celé republiky, nikoliv jen z oblasti jižní Moravy. To se zatím v průběhu prvých patnácti let existence NSS celkem dařixxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx
HÁCHA, E. Nejvyšší správní soud. In Slovník veřejného práva čsl. Sv. II. Brno, 1932, s. 827 a násl.
MAZANEC, M. Správní soudnictví. Praha: Linde, 1xxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxeninám. Praha: ASPI, 2002, s. 159 a násl.
MIKULE, V. Správní soudnictví - ano či ne? Právník, 1968, č. 10, s. 769-779.
MIKULE, V. Správní soudnictvx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx. Praha: Wolters Kluwer, 2010.
[Sjednocovací role NSS]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
Přehled výkladu:
I. Sjednocováxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xx
xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxx x
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xSS je, ostatně jako u jakéhokoliv jiného nejvyššího soudu, sjednocovat judikaturu krajských soudů a rozhodovací praxi orgánů veřejné moci. Právě neexxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx před přijetím soudního řádu správního a byla také jedním z důvodů zrušení části páté o. s. ř. Ústavním soudem v roce 2001 (nález Pl. ÚS 16/99).
2.
[Dxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xákon. Jde o rozhodování ve věcech, kde soud rozhoduje jako první, obvykle jako soud nalézací. Jsou to zejména věci volební, rozhodování ve věcech politxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx sjednocování judikatury a správní praxe: rozhodování o kasačních stížnostech, přijímání stanovisek a přijímání zásadních usnesení. V praxi NSS se nxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxlišit sjednocování judikatury samotného NSS: prostředkem pro takovéto sjednocování je činnost rozšířených senátů podle § 17 (ke kasačním stížnostex xxxxx x xxx x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxutí vždy vychází ze zákona, v krajním případě alespoň z obecných principů právních, které mají svůj základ v právním řádu jako významovém celku. Soudní xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx x existencí zákona, který je soudním rozhodnutím vykládán. Užití judikátu v soudním rozhodnutí není nezbytnou podmínkou správnosti soudního rozhodnxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxm ustanovením je nezřídka velmi volný a vzdálený.
Pokud soud při svém rozhodování do písemného odůvodnění nezahrne odkaz na zákon, který aplikoval, a xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx že soudce z aplikovatelného zákona nevycházel, lze říct, že třebaže došel ke správnému závěru, minimálně z pohledu účastníka řízení se tak stalo v podsxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxzhodoval, aniž by měl jasně postaveno, jaký zákon vlastně interpretuje. Takovéto rozhodnutí xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx na judikaturu NSS nebo ÚS, která na danou věc dopadá, jeho rozhodnutí obstojí, ovšem za podmínky, že je věcně správné. Judikaturu v podobném případě měl xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxdčivost rozhodnutí, nevede sama o sobě ke zrušení daného rozhodnutí. Vadou rozhodnutí není ani to, pokud soudce dospěl ke správnému výkladu zákona bez xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx x roce 2005 takto vyslovil též Ústavní soud: "Jakkoliv není obecný soud formálně vázán judikaturou vyšších soudů, resp. právní vědou, měl by při řešení oxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxgumentuje účastník řízení ... Jinými slovy, pokud nejde o situaci, kdy právní řešení bez dalšího vyplývá ze zákonného textu, obecný soud musí v odůvodnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxení názory právní vědy nebo judikatury, musí se obecný soud s názory v těchto pramenech uvedenými argumentačně vypořádat případně i tak, že vysvětlí, pxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx
x xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x tom, že správný výklad práva je právě ten výklad, který soud zvolil" (nález I. ÚS 403/03).
V praxi je nicméně typické, že se závaznost zákona a normativnx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxgumentaci soudce v určité kauze, a tím pádem se v konkrétním případě přesouvají spíše mezi vhodné (nikoliv
obligatorní
) zdroje. Soudce je má použít, alx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxnam mimo jiné díky srovnání s jiným právním předpisem. Naproti tomu může existovat právní otázka, která se o platné (zákonné) předpisy opírá pouze okraxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxadech se může argumentační využití odpovídajícího judikátu blížit zdroji povinnému, protože jinak není z čeho vycházet, a tedy ani nač odkázat. Soudcx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xokud se s aplikovatelnou judikaturou vůbec neseznámí.
5.
[Judikatura a soudcovská tvorba práva z pohledu Evropského soudu pro lidská práva] V soxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x
xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxoliv je otázka soudcovské tvorby či dotváření práva obvykle spíše otázkou akademickou, má současně závažné přesahy do xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxm právním systémem označeno, v materiálním smyslu je naopak právem vše, z čeho lze usoudit na obsah práva ve společnosti skutečně působícího, zejména pxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxi, č. 11105/84, § 28; rozsudek Kopp proti Švýcarsku, č. 23224/94, § 60). Význam to má kupříkladu pro možnost omezení lidských práv chráněných Úmluvou, kxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxámost a pokud možno nerozpornost.
V roce 1992 bylo v jednom z francouzských případů stěžovatelem i tehdejší štrasburskou Komisí argumentováno, že člx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxentů je sice pravda, že ESLP dříve pod termín "právo" zahrnoval nejenom právo psané, ale též právo nepsané, konkrétně anglické judge-made law, zde však xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxx
x xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx orgánů, zejména pak soudů, vykládat a aplikovat domácí právo. Ustálenou judikaturu pro tyto účely nelze přehlížet. Podle ESLP "by bylo chybou zveličoxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx
xxxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxo tradičně hraje mimořádně důležitou roli v kontinentálních zemích, a to v takové míře, že celá právní odvětví jsou nezřídka výtvorem rozhodnutí soudů xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx by v rozhodnutí Sunday Times ze dne 26. dubna 1979 byly ‚vyvráceny samotné kořeny' právního systému Spojeného království, pokud by bylo
common law
vylxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xx světle společenského vývoje, pokud to bylo nezbytné." (Kruslin proti Francii, § 29; z novější judikatury viz např. rozsudek Sanoma Uitgevers B. V. proxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx plynou pro praxi následující dva závěry, zformulované v německé literatuře Robertem Alexym:
(i)
Judikatura
by měla být interpretem citována vždx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxx se soudce domnívá, xx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxektování judikatury NSS]
Judikatura
českých nejvyšších soudů tedy sice není formálně závazná, má ale normativní sílu. Normativní síla judikatury Nxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxávní názor na posuzovanou kauzu pro
relevantní
skutkové odlišnosti nedopadá, nebo, byť spíše výjimečně, odchýlení se od právního názoru, ovšem jen zx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxě krajského soudu. Soudce přitom bere na zřetel i jiné faktory, jako jsou právní principy, ekonomické a obdobné dopady judikatury, vývoj společenskýcx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxtury, musí právní názor v judikatuře vyslovený ve svém rozhodnutí použít, ledaže přesvědčivě vysvětlí, proč je aplikovatelná
judikatura
nesprávnáx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxy jurisdikční libovůle". Je protiústavní, pokud se obecné soudy odchýlí od ustálené rozhodovací praxe nadto usměrněné opakovanými judikáty, "aniž bx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxury srov. Kühn, 2001).
III. Odchýlení se od judikatury NSS krajským soudem
8.
[Možnost krajského soudu odchýlit se od judikatury NSS] V českém prxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx Nižší soudy tedy nejsou povinny bezvýhradně respektovat judikaturu vyšších soudů. Krajské soudy proto mají možnost se od judikatury NSS odchýlit, a txx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx přijme za svůj. Proto je v kontextu českého práva nekorektní náhled, ve kterém by bylo dotváření práva judikaturou vyšších soudů považováno za natolik xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x souladu s normou obsaženou v právním předpise, popř. bude
judikatura
překonána následným společenským vývojem. Jde tedy o situaci, kdy chování soudx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxké soudy "jsou tedy v obdobných věcech povinny řídit se právním názorem vysloveným NSS" (rozsudek NSS 1 Aps 2/2006-68). Je sice pravda, že krajské soudy xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx).
K tomuto problému se vyjádřil ÚS, který k námitce obecného soudu, že v dané věci byl nucen řídit se ustálenou judikaturou, uvedl, že takovéto argumenxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxx že její ustálenost a platnost jsou odvislé od vývoje, který je odrazem daných společenských a ústavněprávních podmínek. Navíc aplikace takové judikaxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xonzistentní soudcovské rozhodování tedy nejsou jedinými hodnotami, které jsou pro otázky normativního významu judikatury
relevantní
. Pokud by bylxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxna relevantních podmínek, které měly vliv na dosavadní judikaturu, problematické společenské důsledky judikatury v praxi (tedy to, že daný výklad prxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xSS atp.
9.
[Argumentační břemeno na straně krajského soudu] Při nerespektování judikatury NSS tíží soudce "břemeno argumentu", s potencionálnxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxván, měly by jej krajské soudy respektovat, ledaže použijí argument, který doposud před NSS nezazněl. Z právního názoru obsaženého v jednom judikátu sx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxlmi silná. Nelze samozřejmě reálně očekávat, že instančně nižší soudce, zahlcený velkým nápadem, bude mít inklinaci vědomě iniciovat judikatorní zmxxxx
x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxumentace rozhodl odlišně od předchozího judikátu NSS:
"[42] NSS v rozsudku 1 Aps 2/2006-68 uvedl, že v § 12 s. ř. s. je implicitně vyjádřena povinnost xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx [...]. NSS nicméně sám připouští, že krajské soudy se mohou od jeho názoru odchýlit. Takovýto postup však musí odůvodnit vlastními racionálními a závaxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxvní jistotě obecně a současně nevede k zakonzervování právních názorů uvnitř soustavy správních soudů, což umožňuje vést názorový diskurz mezi krajsxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí argumentací. Městský soud je toho názoru, že v [předchozím rozsudku NSS] nejsou zohledněny a vypořádány všechny argumentační pozice. Z těchto xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx x x xx xx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx347; v dalším textu pak NSS obsažně vysvětlil, proč konkurující argumenty městského soudu neshledal za důvodné).
Rozšířený senát NSS se k otázce vyjáxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxe je či může být hodnotou sama o sobě, jistě má svoji váhu. Stabilní aplikační praxe zajišťuje dostatečnou předvídatelnost právní regulace, snižuje trxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxován, tím silnější musí být důvody pro změnu takové aplikační praxe, neboť tím více je změnou dotčena právní jistota. Soudy jsou však povolány k tomu, abx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxční alternativy musí být vždy možno seřadit podle míry jejich přesvědčivosti a pouze jedna jediná může být shledána za daných okolností nejpřesvědčivxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xx x xxxxxxh důvodů méně přesvědčivá než jiné nabízející se
interpretace
, a že i při zohlednění hodnoty, kterou za daných okolností i se zohledněním délky dosavadxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxsavadní interpretaci přesvědčivě hájit."
(usnesení RS NSS 4 Ads 77/2007-91, bod 37; v bodě 52 pak RS NSS uzavřel, že krajský soud se "z racionálních a o zxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxatu v jeho judikatuře".)
K odst. 2 a 3
IV. Stanoviska a zásadní usnesení
10.
Zákon rozlišuje jako další formy sjednocování judikatury krajských xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí:
§ 17 - rozšířený senát, § 18 - zásadní usnesení, § 19 - stanoviska, § 103 - důvody kasační stížnosti
Citovaná judikatura:
ESLP:
rozsudek ze dxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx998 Kopp proti Švýcarsku, stížnost č. 23224/94; rozsudek velkého senátu ze dne 14.9.2010 Sanoma Uitgevers B. V. proti Nizozemsku, stížnost č. 38224/0x
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx8.2005, sp. zn. I. ÚS 403/03
RS NSS:
usnesení ze dne 4.5.2010, čj. 4 Ads 77/2007-91, č. 2112/2010 Sb. NSS
NSS:
rozsudek ze dne 16.8.2006, čj. 1 Aps xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxry of Rational Discourse as Theory of Legal Justification. Oxford: Oxford University Press, 1989.
BOBEK, M.
Curia
ex machina: o smyslu činnosti nexxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx
xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxd. Praha:
Auditorium
, 2013.
GERLOCH, A. a kol. Teorie a praxe tvorby práva. Praha: ASPI, 2008.
GERLOCH, A., TRYZNA, J. Několik úvah nad rolí nejvyxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2007, s. 89.
HOLLÄNDER, P. Ústavněprávní argumentace. Ohlédnutí po deseti letech Ústavního soudu. Prahax xxxxxx xxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxnos středoevropského soudnictví k evropské právní kultuře. Právník, 1993, č. 9, s. 725.
KÜHN, Z. Civilní dovolání v zákrutech ústavní justice. Práxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx rozhledy, 2001, č. 6, s. 265.
MELZER, F. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. Praha: C. H. Beck, xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx ke dni 31.5.2019.
K odst. 1
1.
[Předseda a místopředseda NSS jako soudci] Předseda a místopředseda NSS je na prvním místě soudce. To se ostatně projexxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxdá, že předseda NSS vykonává rozhodovací činnost, kterou uvádí na prvém místě před plněním úkolů v rámci státní správy NSS (§ 13 odst. 4).
2.
[Počet mxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xx xx x xxx xxx již Ústava hovoří o tom, že prezident republiky jmenuje předsedu a místopředsedy ÚS, resp. že jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy NS [čl. 62 písxx xx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxx x xx xx xxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xaprosto žádné problémy. Ostatně i na NS je fakticky místopředseda jen jeden.
Průběh a kontext změny zákona o soudech a soudcích je v tomto ohledu memenxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxsahoval rovněž jen jednotné číslo, hovořil tedy o tom, že NS se skládá z předsedy a místopředsedy. Novela provedená zákonem č. 314/2008 Sb. toto pravidxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxezidenta republiky Klause, který kdy předložil Ústavnímu soudu. V něm se prezident domáhal právě zrušení části § 15 zák. o soudech a soudcích, podle něhxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxdy, zřejmě Jaroslava Bureše. Po změně zákona o soudech a soudcích ÚS řízení zastavil (viz usnesení Pl. ÚS 17/07). Ironií narychlo přijaté nové úpravy vxxx xxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx že J. Bureš nebyl soudcem NS.
Ústavní soud xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxného čísla v právním předpisu ještě definitivně neurčuje, kolika osob se může dotýkat, neplyne-li to z povahy věci samé (srov. k tomu i čl. 40 odst. 4 Legixxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx popř. ukládalo jmenování většího počtu místopředsedů. Totéž platí i pro použití množného čísla v obyčejném zákoně. V daném případě je však třeba spatřxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxání většího počtu místopředsedů NS. Tím zákonodárce využil zmocnění, které mu dává čl. 91 odst. 2 Úst, podle kterého je v působnosti obyčejného zákonodxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xx xxx x x xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxna č. 314/2008 Sb. V tomto ohledu se proto s námitkami navrhovatele o rozporu zák. o soudech a soudcích a Ústavy nemohl ÚS ztotožnit. Platí ovšem, že stxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx."
3.
[Výkon státní správy NSS jeho předsedou] Vedle rozhodovací činnosti plní předseda a místopředseda NSS též úkoly státní správy NSS. Vystupuxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxem státní správy NSS. Podle § 26 odst. 1 je ústředním orgánem státní správy NSS Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo vykonává státní správu prostxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxzování stížností (§ 30 odst. 1). Navrhuje též zřízení (nebo zrušení) kolegií (§ 15), jmenuje předsedy kolegií a senátů (§ 102 odst. 4 zák. o soudech a soudxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxudu (§ 21), svolává plénum NSS, určuje jeho program a řídí jeho zasedání (§ 20 odst. 3), vydává rozvrh práce a jeho změny (§ 41 zák. o soudech a soudcích), vyxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je NSS vrcholným soudním orgánem (§ 8 odst. 2 zák. č. 7/2002 Sbxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxílí na výkonu státní správy NSS v rozsahu určeném jeho xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxádal, v důsledku celkové rychlosti při schvalování textu Ústavy však v ustanoveních o nekontrasignovaných pravomocech prezidenta republiky ústavxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx x xx xxx xxxxx xx xxxxsti osobního, premiérem nekontrasignovaného rozhodování prezidenta republiky [čl. 62 písm. e) a f) Ústavy], jmenování předsedy a místopředsedy NSx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xx xxxx. 2 s. ř. s. Jmenovací akt prezidenta republiky tedy vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády (čl. 63 odst. x xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxudu". Prezident tedy nemůže předsedou či místopředsedou jmenovat kohokoliv, ale musí si vybírat jen osoby z řad stávajících soudců NSS.
Toto pravidlx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxezidenta republiky jmenovat funkcionáře nejvyššího soudu "v sobě zahrnovala, a tím v důsledku nahrazovala, kteroukoliv etapu procesu ustanovování xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxům NS. ÚS proto vyslovil právní názor, podle kterého pravomoc prezidenta republiky jmenovat místopředsedu NS nezahrnuje, a tudíž ani nenahrazuje ktexxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxti, předsedy NS)" (stejně též nález Pl. ÚS 39/08, bod 61). Logika těchto nálezů samozřejmě směřuje stejně i na NSS a vylučuje, aby prezident republiky vyxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxdy z řad jiných soudců než z řad soudců NSS) je sankcionovatelné kompetenčním řízením, jak se tomu ostatně již stalo ve věci řešené v nálezu Pl. ÚS 87/06.
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx x9/08, bod 64). Funkční období předsedy a místopředsedů jmenovaných v roce 2003 je však podstatně delší a činí fakticky více než 15 let (skončí 1.10.2018x xxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx. IV., který řešil funkční období funkcionářů původně jmenovaných bez jakékoliv časové limitace).
8.
[Zákaz opětovného jmenování] Zákon to sice xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xodmínkách neexistence soustavy brzd a vyvážení k exekutivě s jejími výlučnými rozhodovacími pravomocemi v personální oblasti" (nález Pl. ÚS 39/08, bxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxu ÚS však nechal řadu otázek otevřených. Například není zcela jasné, zda je ústavně v pořádku "prohození" funkcí, např. jmenování bývalého místopředsxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxního soudu předsedou jiného okresního soudu). Zatímco u prve uvedeného příkladu lze o ústavnosti pochybovat, druhý příklad se v praxi běžně aplikuje a xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xx
[Předsedové kolegií] jsou rovněž soudními funkcionáři, kteří organizují a řídí činnost kolegií (§ 13 odst. 4). Předsedy kolegií jmenuje ze soudců NSx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxou na NSS kolegia, proto NSS nemá ani předsedy kolegií (více viz výklad k § 15).
10.
[Zbavení funkce během funkčního období] Předseda nebo místopředxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxz nález Pl. ÚS 18/06). Funkcionáře tak lze z této funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení podle zákona č. 7/2002 Sb. (viz § 106 zákx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxce nebo vzdáním se funkce (§ 108 odst. 1 zák. o soudech a soudcích).
11.
[Předsedové senátů] Předsedy senátů jmenuje ze soudců NSS předseda NSS (§ 102 xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx x x xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx rozhodnutí o uložení kárného opatření odvolání z funkce předsedy senátu; funkce předsedy senátu v takovém případě zaniká dnem právní moci rozhodnutí x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxe soudce nebo vzdáním se funkce předsedy senátu (§ 108 odst. 1 zák. o soudech a soudcích).
12.
[Soudci] Soudcem NSS se lze stát buď přímo přidělením, xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxit nebo přeložit jen se souhlasem předsedy NSS (§ 121 odst. 2 a § 124 s. ř. s., § 73 odst. 3 zák. o soudech a soudcích). K soudcům NSS, jejich postavení při rozxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx x xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx x xx x xxxxodování NSS, § 26 - státní správa NSS, § 27 - výkon státní správy NSS předsedou a místopředsedou, § 27a - ředitel správy, § 28 - výkon státní správy NSS minisxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxxxxx x xxx xx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zák. č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
Citovaná judikatura:
ÚS:
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx sp. zn. Pl. ÚS 39/08
zrušen
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx Nález Pl. ÚS 39/08 však shledal možnost znovujmenování předsedy nebo místopředsedy jakéhokoliv soudu včetně NSS protiústavní, a to zejména s přihléxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxx xxx
Citovaná judikatura:
ÚS:
nález ze dne 6.10.2010, sp. zn. Pl. ÚS 39/08
[Asistent soudce NSS]
Právní stav komentáře je ke dni 31.xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxměru asistenta soudce NSS (7 až 11)
IV. Skončení pracovního poměru asistenta soudce NSS (12 až 14)
K odst. 1
I. Funkce asistenta soudce NSS
1.
[Posxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxh soudů na úseku správního soudnictví, jejichž postavení je upraveno § 36a zák. o soudech a soudcích. Každému soudci NSS je jmenován alespoň jeden asistxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxční povahy.
2.
[Aplikace zákoníku práce] Pracovní poměr asistenta soudce NSS se řídí zákoníkem práce, a to jak pokud jde o vznik, obsah, změnu či zánxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxcký způsob zániku funkce, ve zbytku se užije zákoník práce, jde o klasický pracovní poměr.
3.
[Princip xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xktu. Tím se konkretizuje druh práce (asistent soudce přidělený k soudci XY). Soudce nečiní základní pracovněprávní úkony jménem zaměstnavatele, ale xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxce, o jehož asistenta se jedná či má jednat. Konkrétní náplň pracovní činnosti asistenta soudce určuje soudce, který je oprávněn udělovat asistentovi xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx jaké to má dopady na pracovní poměr asistenta soudce, výjimkou je případ zániku funkce soudce (k tomu viz níže). Tyto situace je třeba řešit přiměřeně dlx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxvního poměru asistenta soudce jmenováním] Pracovní poměr asistenta soudce není zakládán pracovní smlouvou, nýbrž jmenováním. Ustanovení § 14 odst. x xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxcí pracovní místo, nýbrž o zvláštní případ, kdy se jmenováním zakládá pracovní poměr zaměstnance, který nezastává vedoucí pracovní místo. Jmenování xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x odst. 2 a 3
5.
[Podmínky pro jmenování asistentem soudce] Podmínky, které musí uchazeč o pracovní místo asistenta soudce NSS splňovat, jsou upravenx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxx v České republice. Byť to zákon výslovně nestanoví, je samozřejmě třeba vzít na zřetel, že na základě zvláštních právních předpisů může být vzdělání zíxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxe státní občanství České republiky, jeví se tento závěr jako logický. V praxi se nicméně na tomto požadavku netrvá. Uchazeč dále musí být bezúhonný, čímx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx bylo odsouzení zahlazeno).
Byla-li by asistentem soudce jmenována osoba, která nesplňuje zákonem stanovené podmínky, nemá to za následek neplatnoxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxkon sjednané práce a tento nedostatek nelze prominout.
6.
[Osoba oprávněná provést jmenování] Jmenovat asistenta soudce je oprávněn pouze předxxxx xxxx x xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xoměru] Obsah pracovního poměru je určen jednak zákoníkem práce, jednak dohodou o podmínkách výkonu pracovního poměru uzavíranou mezi NSS a asistentex xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxnosti v pracovněprávních vztazích (např. souhlas s vysíláním na pracovní cesty). Další podmínky výkonu práce, které mají "provozní" charakter, jsou xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxa v přípravě podkladů pro rozhodnutí soudu, včetně psaní návrhů rozhodnutí. Jednotlivé úkony činí asistent soudce na základě pověření soudce, které jx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxěn činit, je uveden v § 29a JŘ NSS.
Jde o tyto úkony:
-
vyřizování dožádání,
-
sepisování podání do protokolu, včetně návrhů na zahájení řízení,
x
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxání a vyzývání účastníků řízení, osob zúčastněných na řízení, jakož i dalších osob,
-
úkony směřující k opatření důkazních prostředků a soudních a xxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxeba nebo které mají právo se řízení účastnit,
-
úkony potřebné k přípravě jednání nebo k rozhodnutí ve věci bez jednání,
-
vykonávání funkce zapxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx,
-
vyřizovaní dotazů a připomínek účastníků řízení, osob zúčastněných na řízení, zástupců účastníků řízení a osob zúčastněných na řízení a dalšíxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxdovací pravomocí, tj. nesmí v řízení vydávat jakákoliv rozhodnutí. Soudní řád správní neobsahuje normu obsahově odpovídající § 36a odst. 5 zák. o souxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxxší soudní úředníky. Z § 14 odst. 5 s. ř. s. nelze dovodit, že by soudce mohl pověřit asistenta soudce vydáním rozhodnutí. Dále je v této souvislosti možné xxxxxxxx xx x xx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx se na rozhodovací činnosti NSS podíleli asistenti soudce (odlišně ve vztahu k odbornému justičnímu personálu působícímu u vrchních, krajských a okrexxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx NSS je povinnost mlčenlivosti, která se vztahuje na skutečnosti, o nichž se dozvěděl při výkonu funkce (např. ze soudních či správních spisů). Povinnoxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xelativní překážku výpovědi), ledaže by byl povinnosti mlčenlivosti zproštěn (viz např. § 55 odst. 3 spr. řádu, dále § 99 odst. 2 tr. řádu, § 124 o. s. ř. a kxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxezení asistenta soudce jakožto zaměstnance veřejného sektoru] Asistent soudce je zaměstnancem ve smyslu § 303 odst. 1 zák. práce, a proto se na něj vztaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx se všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování, zákaz přijímat dary nebo jiné výhody v souvislosti s výkonem zaměstnání, zdržet se jednxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxrolních orgánů podnikajících právnických osob. Vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx soudce NSS
12.
[Vztah mezi zákoníkem práce a soudním řádem správním] Pracovní poměr asistenta soudce může skončit všemi způsoby, které předvídá zxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxněprávními úkony vyústit ve skončení pracovního poměru. Konkrétně jde o možnost odvolat asistenta soudce NSS a fikci zrušení pracovního místa v důslexxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxučně na návrh soudce. Předseda NSS tudíž nemůže bez souhlasu soudce, o jehož asistenta se jedná, asistenta odvolat. Důvody pro odvolání zákon neupravuxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xrvání pracovního poměru. Uvedenou otázku je třeba řešit podle § 73a zák. práce. Toto ustanovení sice výslovně řeší pouze případy, kdy dochází k odvolánx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxnovil právní následky odvolání z tohoto místa, je třeba analogicky postupovat dle § 73a zák. práce.
Po novelizaci zákoníku práce není již nadále rozhxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxstě, z něhož byl zaměstnanec odvolán (tedy na pracovním místě asistenta konkrétního soudce). V důsledku odvolání nemá zaměstnanec stanovený druh práxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxání tomu, aby bylo odvolanému asistentovi soudce navrženo přidělení k jinému soudci na pozici asistenta soudce. S tím ovšem musí souhlasit soudce, k něxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxdajícího pracovního zařazení nebo pokud zaměstnavatel zaměstnanci žádnou takovou nabídku neučiní z toho důvodu, že pro něj nemá žádné odpovídající pxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxdi dle § 52 písm. c) zák. práce (rozsudek NS 21 Cdo 3145/2014). Nezkoumá se přitom, je-li odvolaný asistent soudce skutečně nadbytečný, neboť jde o právnx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxta. Jinak zaměstnanci odstupné nenáleží. Odvolanému xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxtnán a v souvislosti se jmenováním do funkce asistenta byla uzavřena dohoda, že v případě odvolání z funkce asistenta bude zařazen na práci, kterou vykoxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xsistenta] Dojde-li k zániku funkce soudce, § 14 odst. 2 stanoví, že funkce asistenta, který byl přidělen k tomuto soudci, se považuje za zrušenou. To ovšxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx, který vede k zániku pracovního poměru (výpovědi). Byla-li asistentovi soudce dána výpověď z důvodu zániku jeho pracovního místa v důsledku zániku fuxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx:
§ 55 odst. 3 spr. řádu,
§ 33 odst. 3, § 52, § 73a, § 303 zák. práce,
x xxx xx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxx/2015
Literatura:
BĚLINA, M. a kol. Zákoník práce. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012.
[Kolegia]
Právní stav komentáře je ke dxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xe však mnohem důležitějším dokumentem, řešícím rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení (srxxx xxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxce srov. též výklad k § 21 odst. 2).
2.
[Kolegia obecně] Kolegia jsou většími tělesy uvnitř nejvyššího soudu, která umožňují vnitřní specializaci jxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x x xx xxxxx xxanoví počet kolegií na NS, kde jsou ze zákona tři kolegia: trestní kolegium, občanskoprávní kolegium a obchodní kolegium (§ 17 odst. 1). Plénum NS přitox xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
Naproti tomu soudní řád správní počet ani názvy kolegií nijak neupravuje, a vše tak nechává až na rozhodnutí pléna NSS. To rozhoduje nejen o počtu kolegxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx členů pléna NSS (viz § 20 odst. 2); plénum však může jednat jen na návrh předsedy NSS (viz odst. 2).
Odlišnosti mezi oběma právními úpravami jsou dány přexxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx (tr. řád a o. s. ř.), zatímco NSS rozhoduje na půdorysu soudního řádu správního. I proto dává zákon plénu NSS úvahu nejen o počtu kolegií, ale v podstatě txx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xdst. 2
3.
[Kolegia na NSS] Od 1.5.2004 do 31.12.2013 byla na NSS zřízena dvě kolegia, a to kolegium finančně-správní a kolegium sociálně-správní. Zřxxxxx xxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxtř NSS ani v té době nebyla příliš velká, projevovala se v tom, že věci finančně-správní mohly rozhodovat pouze senáty zařazené do kolegia finančně-sprxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xx xx xx xx xx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xx 4 a 6). Všechny ostatní věci, které nebyly usnesením pléna definovány jako podléhající specializaci kolegia, mohl rozhodovat každý z tehdejších devíxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxtků, cel, účetnictví, xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxany hospodářské soutěže a veřejných zakázek, puncovnictví, loterií a jiných podobných her. Věcmi spadajícími do působnosti kolegia sociálně-správxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zdravotního pojištění, zdravotnictví a hygieny, sociální pomoci, státní sociální podporxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí na NSS, byť jen teoretickou, neboť v praxi nerealizovanou, bylo přijímání stanovisek kolegií (§ 19 odst. 1). Po jejich zrušení přichází v úvahu jen přixxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xyla kolegia na návrh předsedy NSS zrušena. Usnesení pléna obsahuje též obsáhlé odůvodnění, připravené předsedou NSS J. Baxou. Důvodem zrušení kolegixx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxov. bod 4 a 6 odůvodnění usnesení). "Resortismus legislativy pokračující v každodenním výkonu veřejné správy popírá princip jednoty a bezrozpornostx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxend podporovat, nýbrž snažit se mu ze všech sil čelit" (bod 10). Předseda NSS k tomu v odůvodnění usnesení uvádí:
"5. Má-li být právo obecně srozumitelnxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxx
xx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxným soudem, hlavou organismu s názvem soudní soustava. A stejně jako v lidském těle, kde hlava a mozek v ní ovládá a sjednocuje všechny části těla a řídí tax xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxáva jako takového, je součástí práva veřejného, pro něž platí řada jednotících prvků a společných principů, a jako takové je již specializované samo o sxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxně a procesně soustředěn do jedné větve soudního systému, totiž správního soudnictví. To předurčuje i perspektivu náhledu na přezkoumávané věci."
Jxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxt komplexní osobností, která sice rozumí různým technokratickým žargonům jednotlivých specializovaných komunit, ale nepřejímá je, nýbrž je ve svém xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx zpět" tak, aby jim porozuměl běžně vzdělaný člověk" (bod 9).
V souvislosti se zrušením kolegií zaznívaly na sklonku roku 2013 i obavy z radikálního navxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxal, resp. počet věcí řešených RS NSS zůstal stejně vysoký, jako tomu bylo i za existence kolegií a s tím spojené mírné specializace. Navíc naprostá většixx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxící předpisy:
[Rozhodování NSS]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
Přehled výkladu:
I. xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxravené soudním řádem správním (12 až 13)
K odst. 1 a 2
I. Rozhodování senátní a úkony a rozhodování předsedy senátu
1.
[Smysl ustanovení] Komentoxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxý samosoudce (srov. k tomu úpravu řízení před krajskými soudy v § 31 odst. 2); na NSS institut specializovaného samosoudce neexistuje. Předseda senátu xxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx, osvobození od soudních poplatků atp.).
2.
[Rozhodování senátní jako pravidlo] Zákon nastavil jako pravidlo senátní rozhodování na NSS. Nejvyšxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxak nikdy neumožňuje, aby předseda senátu rozhodl samotnou věc, třeba i jen procesním usnesením o odmítnutí kasační stížnosti. Předseda senátu tak nejxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxko jiné procesní předpisy, vůbec nezná institut soudce zpravodaje (jedinou výjimkou je zákon o ÚS - srov. jeho § 40). Jde přitom o osobu mimořádně důležixxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxí řád NSS soudce zpravodaje xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxatření ve věci (§ 7 odst. 3 JŘ NSS). Toto ustanovení nutno číst tak, že soudci zpravodaji je určitá věc přidělena, a on v ní buď sám, nebo prostřednictvím přxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxodnutí; po vynesení rozhodnutí jej rovněž písemně vyhotoví (§ 7 odst. 4 JŘ NSS). Nutno nicméně podotknout, že soudce zpravodaj nemá žádné samostatné prxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxx koncepty těchto úkonů připravuje soudce zpravodaj, resp. jeho asistenti.
Nemůže-li soudce zpravodaj pro nemoc či z jiných vážných důvodů písemně vyxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxžka bránící ve vyhotovení rozhodnutí předsedy senátu, určí předseda soudu, který z ostatních členů senátu rozhodnutí vyhotoví (§ 7 odst. 5 JŘ NSS).
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x x x xxxxx x xx xxxxx xxxxxxlivé věci jsou však přidělovány přímo soudcům zpravodajům dle rozvrhu práce bez jakékoliv
ingerence
předsedy senátu, pouze v rámci rozšířeného senáxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxch a soudcích). V deseti zpravidla tříčlenných senátech jsou nyní na NSS zpravidla dva předsedové senátu a jeden řádný soudce. Tento nepoměr cca 2: 1 je dxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxu byl jen jeden předseda, během jeho nepřítomnosti, např. nemoci nebo dovolené, by byl senát dysfunkční a nemohl činit ani většinu běžných procesních úxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxony soudce nebo třebas i jen asis-tenta. V praxi je možné, aby v nepřítomnosti toho předsedy senátu, který bude předsedat rozhodování ve věci samé (k tomx xxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxání ale předsedal jiný předseda senátu. Jak jsem ale uvedl, "běžný" soudce, tedy soudce, který není předsedou senátu, tyto úkony činit nesmí.
Z nejdůlxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x20):
-
uložit, aby úkon účastníka byl proveden písemně nebo ústně do protokolu (§ 37 odst. 1);
-
usnesením vyzvat podatele k opravě xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxdního spisu z nahlížení (§ 45 odst. 3);
-
nařídit jednání k projednání věci samé, předvolat k němu účastníky a vyrozumět o jednání osoby zúčastněné nx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxdnání (§ 49 odst. 2);
-
zahájit a řídit soudní jednání (§ 49 odst. 4);
-
dát souhlas, aby v průběhu jednání mohli účastníci a osoby zúčastněné na říxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xdst. 10 a 12 ve spojení s § 64 s. ř. s. a § 156 odst. 1 o. s. ř.);
-
oznámit účastníkům den a hodinu vyhlášení rozsudku, nebylo-li jej možné vyhlásit po skoxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xx xx xx xx x x xx xxxxx x xx xx xxxx
x
xyzvat účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci samé bez jednání (§ 51 odst. 1);
-
podepsat rozsudek a usnesení (§ 54 odst. 2, § 55 odst. 5xx
x
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxxxx xx xxxxxxx se nesprávnost výroku rozhodnutí, vydá o tom předseda senátu opravné usnesení);
-
uložit i jiným osobám nebo úřadům, aby předložily své spisy k proxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxční stížnosti aplikovatelné dle § 120).
6.
[Rozhodování předsedy senátu] Zákon xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxje, aby předseda senátu rozhodl samotnou věc, třeba i jen procesním usnesením o odmítnutí kasační stížnosti. Předseda senátu tak nejčastěji činí něktxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxčitý úkon nebo procesní rozhodnutí činit předseda senátu nebo senát. Jako příklad lze uvést § 36 odst. 3 a rozhodování o žádostech na osvobození od soudnxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxcích věcech (všechna ustanovení jsou přiměřeně použitelná na řízení o kasační stížnosti podle § 120):
-
ustanovit nebo neustanovit zástupce (§ 35 xxxxx xxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx nebo je zamítnuta - srov. rozsudek 5 As 79/2010-60; předseda senátu pravděpodobně rozhoduje i o odejmutí osvobození; nejednotná je však
judikatura
k xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xyloučit věci k samostatnému projednání (§ 39 odst. 2);
-
uložit povinnost zvolit si zmocněnce pro doručování, jestliže doručování písemností zřexxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxí desce soudu, je-li zřejmé, že doručování těmto osobám bude neúměrně zdlouhavé, nákladné, administrativně náročné anebo nemožné (§ 42 odst. 4; zde přxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxx. 2; zde předseda senátu rozhoduje formou příkazu);
-
povolit nahlédnutí do spisu jiným osobám, prokáží-li právní zájem nebo vážný důvod a není-li xx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxtelů, šlo-li o společný návrh více osob [§ 47 písm. a)];
-
přerušit řízení podle § 48 odst. 2 a 3;
-
pokračovat x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxě odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci (§ 54 odst. 4);
-
rozhodovat o svědečném, znalečném a tlumočxxx xx xxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxidlo rozhodování NSS] Drtivou většinu své rozhodovací činnosti realizuje NSS svými tříčlennými senáty. Od roku 2014 má NSS celkem deset tříčlenných sxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xasačních stížnostech [krom kasačních stížností ve věcech místního a krajského referenda dle § 91a a § 91b, resp. kasačních stížností ve věcech podle § 9x xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxhodování předsedá předseda senátu společně s dalšími dvěma soudci. V rámci jednoho tříčlenného senátu může být jeden či vícero předsedů senátu. Je-li x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxu byla věc v souladu s rozvrhem práce přidělena a který ve skutečnosti rozhodnutí píše). Podle nepsaného justičního "zvykového" pravidla bývá v takovéx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxsedá ten předseda, kterému byla věc přidělena jako soudci zpravodaji. Pokud některý ze soudců tříčlenného senátu není předsedou senátu, stanoví rozvxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx značky lichým věcem přiděleným soudci jako zpravodaji předsedá první předseda senátu a sudým věcem druhý předseda senátu).
V jednom rozhodnutí může xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxeti senátů NSS mohou mít více než tři do senátu přidělené soudce. Může to být buď dlouhodobě, nebo v důsledku stáže soudce z jiného soudu. V takovémto přípxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xvém složení vícero soudců. Rozvrh práce v tomto musí být přesný, jinak by byl zpochybněn ústavní princip práva na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxšeny.
III. xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxičlenný senát volební (rozhodující ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí) a xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx rozhoduje jako nalézací soud ve věcech volebních podle § 88 a násl., a to konkrétně ve vztahu k volbám do Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České rexxxxxxx xx xx xx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxonů), do Evropského parlamentu (§ 88 až 93 s. ř. s. ve spojení s § 58 zák. č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů) a k vxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx prezidenta republiky)]. Dále volební senát rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovexx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx může rozhodovat též o návrhu na obnovu řízení ve věcech politických stran a politických hnutí podle § 94 a násl. ve spojení s § 111 a násl.
"Volební" senát xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x x xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xolitických hnutí podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, a podle volebních zákonů (tj. ve věcech doxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xáporných nebo kladných kompetenčních sporů, jejichž stranami jsou správní úřad a orgán územní, zájmové nebo profesní samosprávy, nebo orgány územníx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx x xxxxx
x xxxxx x
xx.
[Rozšířený senát NSS] Vedle shora uvedených senátů zná zákon též dva rozšířené senáty, a to sedmičlenný rozšířený senát pro případy, které mu postouxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xětičlenným senátem ve věcech mezinárodní ochrany). Rozšířený senát sjednocuje judikaturu NSS tím, že řeší rozpory mezi právními závěry vyjádřenými x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxátech xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxo] Velmi důležitým rozdílem mezi běžnými tříčlennými senáty, na straně jedné, a senátem volebním, kompetenčním a rozšířeným, na straně druhé, je možnxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxím nesouhlasí, právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o hlasování a aby byly důvody jeho nesouhlasu připojeny k vyhotovení písemnxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxvrhu na určení lhůty a kárné senáty] Vedle senátů, o kterých hovoří komentované ustanovení, působí v rámci NSS ještě senát pro rozhodování o návrhu na urxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxátů však působí v jiném procesním režimu, mimo pravidla soudního řádu správního: prve uvedený senát rozhoduje o návrzích na určení lhůty k provedení prxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxm a soudním exekutorům podle zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
13.
[Zvláštní senát ve věcech xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xěkterých kompetenčních sporů. Jeho členy jsou tři soudci NSS a tři soudci NS. Podle zákona č. 131/2002 Sb. se postupuje při kladných nebo záporných komxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxesní samosprávy, b) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví.
Související ustanovení:
§ 14 - asistent soudce NSS, § 17 - roxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx § 91a - ochrana ve věcech místního referenda, § 91b - ochrana ve věcech krajského referenda, § 94 a násl. - zvláštní řízení ve věcech politických stran a poxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxd (1 až 3)
II. Druhy rozšířených senátů (4 až 6)
III. Pravomoc rozšířeného senátu rozhodnout věc. Právní názor a judikatorní rozpor (7 až 11)
III.1. Imxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx až 17)
V. Kdo určí, zda jsou splněny podmínky k rozhodnutí věci rozšířeným senátem NSS (18 až 19)
VI. Rozšířené a velké senáty v praxi: komparace Nejvyšxxxx xxxxx x xxx xxx xx xxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx
xX. Obecná závaznost rozhodnutí rozšířeného senátu (32 až 34)
X. Konzistence rozhodování nižších soudů (35 až 36)
XI. Intertemporální otázky judikaxxxxxxx xxxx xxx xx xxx
x x xx
xx xxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xako jednotný soud, ale jako relativně volné uskupení mnoha malých, zpravidla tříčlenných senátů, s přesně vymezenou působností. Tato situace je v ducxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxohem menšího soudu, který zásadně rozhoduje jako celek. Udržet jednotnou judikaturu kontinentálního nejvyššího soudu, která je v praxi spíše judikaxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxch soudů" (takto stanovisko pléna NS Plsn 1/2011 k výkladu § 20 zák. o soudech a soudcích).
xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxcí určitého právního názoru vysloveného v judikatuře. V praxi bylo často velmi obtížné určit, zda ke změně judikatury došlo, často po delší dobu paralexxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxoval, že
judikatura
je právem v materiálním slova smyslu, což nese též povinnost soudů svou judikaturu měnit principiálním a předvídatelným způsobexx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx ověření volby senátorky Dagmar Lastovecké - nález I. ÚS 526/98).
2.
[Geneze legislativního zakotvení velkých a rozšířených senátů] Na problémy xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxx xxx1 novelizovala též starý zákon o soudech a soudcích (zákon č. 335/1991 Sb.) a vytvořila velké senáty kolegií NS, kterým dala pravomoc sjednocovat judixxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx platnosti rovněž součástí soudního řádu správního, a to právě v komentovaném ustanovení.
3.
[Porušení povinnosti předložit věc rozšířenému senxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxotvorných prvků současné české judikatury. Pokud by nad oběma nejvyššími soudy neexistovala autorita, která by kontrolovala dodržování využití velxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxatura
ÚS. Podle ní je odchýlení se od právního názoru vrcholného soudu za situace, kdy nebyla věc předložena velkému/rozšířenému senátu, porušením úxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx moci soudní ani nevyjadřuje k samotnému meritu sporné právní otázky a rozhodnutí NS nebo NSS bez dalšího ruší (srov. např. nález IV. ÚS 613/06).
Srov. dxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxem předvídanému rozhodovacímu tělesu v případě, že dospěje k odlišnému právnímu názoru, než který byl soudem posud zastáván. Změna rozhodovací soudnx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx, neboť takovouto změnou je narušen jeden z principů demokratického právního státu, a to princip předvídatelnosti soudního rozhodování. To je priorixxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxkatura
překonána. Soudy jsou povinny přistupovat ke změně judikatury nejen opatrně a zdrženlivě (tj. výlučně v nezbytných případech opodstatňujícxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxlení toho, proč, vzdor očekávání respektu k dosavadní rozhodovací praxi, bylo rozhodnuto jinak..."
II. Druhy rozšířených senátů
4.
[Dva rozšíxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxedy a šesti soudců a rozhoduje ve věcech postoupených mu tříčlenným senátem podle § 17, eventuálně podle § 18 (§ 18 řeší opakované rozpory NSS s rozhodovaxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx senátem a skládá se z předsedy a osmi soudců. Druhý uvedený rozšířený senát rozhoduje spíše výjimečně, neboť je omezen jen na rozpory předkládané mu počxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxmpetenčních, do roku 2012 také pětičlennými senáty rozhodujícími věci azylové (počínaje lednem 2012 o nově napadlých azylových kasačních stížnostexx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxjší než druhý, resp. že by právní názory méně početného rozšířeného senátu byly "slabší" než názory početnějšího RS NSS.
Předsedou obou RS NSS je od rokx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxáce identické, do početnějšího senátu navíc přistupují k sedmi pravidelným soudcům další dva soudci. To je důležité k udržení konzistence rozhodovacx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxými senáty] Pravomoc devítičlenného rozšířeného senátu je dána nikoliv v závislosti na typu agendy, ale čistě podle toho, zda mu věc předložil početněxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xtázkách spadajících pod senáty tříčlenné. Jinými slovy, i početnější senát rozhodující např. ve věcech volebních je vázán judikaturou běžných malýcx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xozšířený senát může řešit i nesouhlasný názor malého senátu s judikaturou větších senátů - jedinou podmínkou je, že takovýto nesouhlas je významný pro xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx, zejména v otázkách procesních, neboť v otázkách hmotněprávních se rozhodovací úvahy malých a větších senátů obvykle neprotnou.
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxni vrcholných soudů mají dít cestou institucionalizovaného mechanismu - rozhodnutí velkého senátu na NS, resp. rozšířeného senátu na NSS, případně sxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxh exekutorů), která dle kontroverzního výkladu samotných kárných senátů nemůže být sjednocena žádným větším tělesem. S ohledem na povahu kárného řízxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxlišnými právními náhledy na naplnění kárného deliktu se přitom již opakovaně vyskytly.
Otázkou zůstává, zda lze celou věc zhojit interpretací zákonx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xodle judikatury samotných kárných senátů je možná jen druhá cesta (srov. rozhodnutí kárného senátu NSS 11 Kseo 4/2009-111). V současné době (jaro 2019x xxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxx svou pravomoc (srov. blíže předkládací usnesení NSS 16 Kss 5/2017-139).
III. Pravomoc rozšířeného senátu rozhodnout věc. Právní názor a judikatoxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xrávnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí NSS. Komentovaný § 17 zajišťuje horizontální závaznost judikatury, xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxo judikatury se NSS samozřejmě může odchýlit.
Povinnost předložit věc rozšířenému senátu nevzniká, pokud jde o konflikt právního názoru malého senáxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxiska teoretického dosti problematické (ke stanoviskům kriticky srov. komentář k § 19).
Právní úprava řízení před NS navíc obsahuje i další negativní xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx právu, ledaže (malý) senát jednomyslně dospěl k závěru, že řešená procesní otázka má po právní stránce zásadní význam. V případě NSS toto neplatí, nebox xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxnutí tvoří právě střety o výklad procesních norem upravených v soudním řádu správním.
8.
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx skutkových (questio facti). Blíže srov. usnesení RS NSS 2 Azs 340/2017-72.
Je nepochybné, že ve smyslu obou úprav je nutno judikatorním rozporem rozuxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxr jiného senátu nebo třebas i dřívější názor téhož senátu); anebo 2) existenci dvou (či více) rozporných právních názorů vyslovených v předchozích judxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxdikatury nemůže nedospět k právnímu názoru, který by nebyl odlišný alespoň od jednoho z obou konfliktních právních závěrů.
Není rozhodné, zda jde o roxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx kasační stížnost pro její nepřijatelnost (§ 104a). To podle mne není úplně praktické, neboť usnesení odmítající kasační stížnost pro nepřijatelnost xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x
xxxxx
x xxxxť v takovémto případě měla být zvolena forma meritorního rozhodnutí (viz blíže výklad k § 104a s. ř. s.).
V praxi některých velkých senátů v zahraničí se xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx judikaturu (samozřejmě s přesvědčivým odůvodněním), aniž by velký senát musel být aktivován - srov. typicky § 11 II Verwaltungsgerichtsordnung pro Sxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxnáty, které si vývoj judikatury v rámci své specializace řídí samy. Proto má německý velký senát (Großer Senat) rozhodovat jen spory mezi senáty.
Ratio
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxného NSS ovšem padá základní východisko německého řešení rozhodování velkých senátů jako sporů mezi (specializovanými) senáty. Proto mám za to, že koxxxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxk logika úpravy velela, aby si otázky své agendy tyto senáty sjednotily samy.
III.1. Implicitní právní názory a obiter dictum
9.
[Rozpor s implicxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxůvodnění skrytým. Jde tedy o nevyřčenou premisu dalších argumentačních kroků, kterou lze v odůvodnění soudu snad tušit, kterou však soud výslovně jakx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxtno odlišit situace, ve kterých je nepochybné, že soud musel xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxoval podzákonný právní předpis, z čehož lze vyvodit, že měl za to, že právní předpis je
secundum et intra legem
(zatímco v jiném případě dospěl soud k tomxx xx xxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxx
x x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxx xx xxxxx xxní prekludován (zatímco v obdobném případě v jiné věci dospěl k závěru, že nárok prekludován byl) atd. Půjde vesměs o argumenty, které musel vzít soud v pxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxx
xxxxxm] První velký problém spjatý s vymezením judikatorního rozporu je, zda za judikatorní rozpor považovat i takovou situaci, v níž je kolidující právní nxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx x
xxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxy dosti podrobně vyargumentované, někdy však jen názory letmo zmíněné, nepříliš nebo dokonce vůbec vyargumentované atp.
Judikatura
má v tomto (proxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxími názory zmíněnými mimochodem, nad rámec věci. Poté, co RS NSS zjistil, že kolidující právní názor nebyl nosným důvodem rozhodnutí NSS, k tomu uvedl:
xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxahu, že právní názory vyjádřené v rozhodnutí NSS kromě své závaznosti ve smyslu § 110 odst. 3 s. ř. s. v konkrétních případech mají i obecnější dosah, pro xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxou informaci ovlivňující jejich úvahy o využití opravných prostředků i o způsobu právní argumentace. Z tohoto hlediska tedy pro dovození pravomoci roxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xictum
nebo v jiných souvislostech, stejně tak není podstatné, zda byl vysloven v rozsudku, jímž se napadené rozhodnutí krajského soudu ruší nebo se kaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxcházet jejímu možnému rozštěpení" (usnesení RS NSS 7 Afs 54/2007-62).
Judikatura
tak zahrnuje povinnost předložit věc RS NSS bez ohledu na to, zda byx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxx
x x xxx xxxxx x xxxxxx xovině příliš polemizovat. Ostatně řada judikátů NSS je významná s ohledem xx xxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx jsou spíše nevyargumentované právní názory, které jsou vskutku "utroušené" mimochodem a o jejichž promyšlenosti lze mít pochybnosti. Takto široce cxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxrý je mimo jiné i proto ve srovnání se sjednocovacími tělesy obou zbývajících vrcholných soudů suverénně nejvytíženější (k tomu část VI níže). Schůdnox xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxo řešení by však mimo jiné naráželo na sníženou přesvědčivost odůvodnění pro své adresáty. Jistou alternativou by mohly být rozumně nastavené výjimky x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xtázku k posouzení sjednocovacímu tělesu existuje jen tehdy, pokud jde o rozpor nosných důvodů (
ratio decidendi
) různých rozhodnutí. Tento názor zastxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x praxi je však značný problém rozlišit, co je a co již není řečené mimochodem. V posledku je totiž takové určení často arbitrární. Navíc obvykle ani sám ÚS xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x
xxxxxx dictum
.
Viz blíže nález v kauze Melčák Pl. ÚS 27/09: Odchýlil-li se ÚS od předchozí judikatury, tam "uvedený právní názor nebyl součástí nosných důvodx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxhož je rozlišení významu ratia decidendi a
obiter
dicta pro závaznost precedentu relevantní: ,napsaný názor precedenčního soudu není závazný celý, xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxý a principiální rozpor] Judikatorním rozporem je pouze spor o interpretaci normy (normativní rozpor). Není jím tedy rozpor hodnotový ani princi-piáxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxetaci
abstraktní
normy vychází z odlišných hodnotových předpokladů. V jedné věci tak bude neurčitý právní pojem interpretován např. užitím předpokxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxým směřují určité konfliktní principy (blíže tamtéž, s. 111-113). Jednotlivé principy mají dimenzi vlastní váhy nebo důležitosti, která je jim právnxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x těchto principů existují výjimky dané působením jiných principů a jiných norem. V jedné věci tak např. neurčitý právní pojem bude interpretován způsoxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx
x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxsti a soukromí. Oba typy rozporů budou často vznikat současně.
Srov. usnesení RS NSS 7 As 2/2010-113 a na něj navazující rozsudek NSS 7 As 2/2010-126, kxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxmená rozpornost normativní. Principiální a hodnotová rozpornost má dynamickou povahu, neustále se reformuluje a obnovuje s přihlédnutím k existujíxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx x xxxikatuře jakéhokoliv soudu z nezbytnosti přítomné, neboť soudci nejsou dworki-novští Herkulové. Přiměřená míra principiální nekonzistence dokoncx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxat činnost vrcholného soudu a legitimitu jeho interpretačních závěrů, stejně jako učinit jeho judikaturu nahodilou a zcela nepředvídatelnou.
IVx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxci, kdy rozhodující senát má sice odlišný právní názor, než je právní názor dosavadní, resp. v souvisejících věcech existuje rozporná
judikatura
, ovšxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xouze o akademickou otázku, kterou by větší tělesa vůbec neměla rozhodovat (takto např. usnesení RS NSS 1 As 72/2016-48, bod 27).
To jasně říká též ÚS v náxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxsouzení dané věci jakkoli relevantní; jak bude dále doloženo, to, v čem se mínil ,odchýlit' od vlastní dosavadní rozhodovací praxe, se do právního posoxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnocovacího mechanismu zásadně nenastává ani tehdy, pokud dojde ke zrušení nebo ke změně interpretovaného zákona. V takovémto případě autorita předcxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx pokud soud vykládá formálně nové xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxením předchozího zákona, na které dopadá stará
judikatura
. V takovémto případě by mělo být rozhodující, zda systematický výklad nebo účel nové normy v xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x prostý nesouhlas soudce s dosavadní judikaturou, neboť skutečnost změny zákona sama o sobě není pro soudcovy úvahy rozhodná. Z tohoto také plyne vhodnxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxlním smyslu.
14.
[Rozpor judikatury s judikaturou Ústavního soudu, Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva] Od povinnoxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxat judikaturu prostřednictvím RS NSS, pokud otázku závazně posoudil svým nálezem ÚS (viz poprvé rozsudek 2 Afs 180/2004-44). Rozšířený senát NSS dokoxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xx x5/2008-56).
S ohledem na nález ÚS autorita předchozího judikátu NSS, nebo dokonce i autorita ustálené judikatury NSS mizí a není nutné jít do většího sxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx ÚS, pokud k tomu odůvodnění nálezu poskytlo prostor. Stejné premisy platí pro následně vydaná rozhodnutí obou evropských soudů, tedy SDEU a ESLP, tedy xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxhodování o návrhu na změnu právního názoru, v jejímž důsledku by se snížil standard ochrany lidských práv dosažený dosavadní rozhodovací praxí NSS, byxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxsnesení RS NSS 4 As 1/2015-40).
Je tak zřejmé, že RS NSS se sám vnímá jako mechanismus pro řešení sporů pouze s ohniskem uvnitř RS NSS (více k tomuto rozhodxxxx x x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxze pokud se ohnisko právního sporu nachází uvnitř NSS. To plyne z jeho role vnitřního sjednocovatele rozhodovací činnosti tříčlenných senátů. Naopak xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxud totiž v důsledku závaznosti rozhodnutí ÚS a dodržování mezinárodních závazků musí reflektovat názor nadřazeného soudu, resp. ve výjimečných přípxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx sjednocoval velký senát kolegia i přes to, že se k otázce vyslovil závazně xxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xřísluší řešit velkému senátu NS a prosté převzetí názoru ÚS tříčlenným senátem NS nepostačuje.").
Postup NS kritizoval v minulosti ÚS, podle něhož "jx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx judikaturu prostým převzetím názoru vyplývajícího z nálezu ÚS vydaného rovněž (tříčlenným) senátem. K posledně uvedenému jsou (tříčlenné) senáty Nxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxt do sjednocovacího mechanismu vrcholných soudů. Osobně si myslím, že řešení NS a NSS ve vztahu ke změně judikatury v reakci na nález ÚS jsou rovnocenná, x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxe, kdy existuje pro soud závazná
judikatura
ÚS. Výhodou přístupu NS je větší právní jistota adresátů právních norem. Často totiž může být sporné, co přxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xstatně jako každá výjimka z pravidla, a v pochybnostech věc předložit většímu tělesu. Jinou výhodou judikatury NS je případ, v němž se senát NS rozhodne xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xalý senát. Pokud totiž malý senát NSS má za to, že
judikatura
ÚS je nesprávná, avšak neexistuje s názorem malého senátu rozporný názor NSS, nemůže věc přxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxrní rozpor nevzniká v situaci, kdy jde o konflikt soudního rozhodnutí s dřívějším názorem téhož soudu vysloveným v předkládacím usnesení rozšířenému xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxud finální názor na věc, ale pokládá
de facto
toliko dotaz jinému soudu nebo orgánu téhož soudu. Teprve ten na věc podá finální právní názor. V takové sitxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx judikatury NSS, v reakci na předložení věci rozšířenému senátu, musí NSS přerušit všechna související řízení (jinak by rozhodl v rozporu s jedním z rozxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx senátu, který věc předložil RS NSS).
Judikatorní rozpor není možno dovodit ani tehdy, pokud NSS podá návrh na zrušení zákona Ústavnímu soudu nebo poloxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxvních názorů, ale proti právnímu názoru stojí dotaz postupující posouzení této otázky jinému soudu, který podá finální názor na věc. Ve vztahu k SDEU má xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxov. k tomu nález Pl. ÚS 23/11, který akceptoval možnost malého senátu NSS předložit návrh k ÚS na zrušení zákona, jakkoliv byl tento zákon předtím opakovxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxvý závěr se ale nejeví ze shora podaných důvodů jako přesvědčivý.
16.
[Judikatorní excesy] Potřeba uměle nerozšiřovat počet věcí rozhodovaných xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxm rozšířeného senátu a pozdějším rozhodnutím malého senátu. To však platí jen za předpokladu, že pozdější rozhodnutí malého senátu je zjevně interprexxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxrvé rozsudek NSS 1 As 77/2010-95), resp. slovy ÚS "zjevně nepochopil" (nález I. ÚS 2866/15, bod 20). V případě pochybností, zda o
exces
jde či nejde, by mxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xej prostě jen jinak, než posléze rozhodující senát považoval za výklad správný.
Viz detailně nález I. ÚS 2866/15:
"20. ... Při přísném trvání na požadxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxocení ... Je zřejmé, že takový postup by byl ryze formální tam, kde nerespektování názoru rozšířeného či velkého senátu bylo způsobeno např. opomenutíx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x bezrozpornost rozhodování), ale též nezanedbatelné náklady (prodloužení délky řízení, zvýšené využití omezených personálních zdrojů). Z toho důvxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxloží věc opětovně k formálnímu sjednocení, přestože tuto výjimku procesní řády výslovně nepředvídají. Prosté opomenutí či zjevné nepochopení by v téxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxt zdrženlivě a v případě pochybností ve prospěch ochrany ústavně zaručeného práva na zákonného soudce. Nadměrné užívání této výjimky by totiž mohlo véxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx (či spíše štoly) a tím narušovaly předvídatelnost rozhodování pro účastníky řízení, bránily sjednocování judikatury jako jednoho ze zásadních úkolx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx sjednocení se tedy zásadně nesmí stát nesouhlas rozhodujícího senátu s jiným senátem v tom, jak má být rozhodnutí sjednocujícího tělesa vykládáno, texx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxsti vlastního názoru a o zjevném vybočení ze strany jiného senátu se ne vždy potvrdí ..."
Jak k tomu dále vysvětlil RS NSS, jeho pravomoc určitou spornou xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx. Pravomoc RS NSS ve vztahu k právnímu názoru, k němuž se již vyslovil, může být dána jen tehdy, ponechal-li v rámci dříve podaného výkladu určitou otázku xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx
xelevantní
legislativní změny související právní úpravy. Specifickým příkladem nejasnosti výkladu judikatury RS NSS je i skutečný rozpor v samotné xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xázor je modifikován či upřesněn, eventuálně nahrazen právním názorem novým (usnesení RS NSS 1 As 72/2016-48, bod 20). Naproti tomu judikatorním rozpoxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxná právní otázka byla autoritativně vyřešena opakovanými nálezy ÚS, které byly pouze v ojedinělých rozhodnutích NSS opomenuty, aniž by názor odlišný xx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx rozhodnutí NSS souladných s názorem ÚS, což by ovšem musel výslovně vyjádřit v usnesení o postoupení věci a svůj názor by musel podpořit závažnými argumxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xx vztahu ke zjevnému excesu spočívajícímu v opomenutí aplikovatelných právních předpisů, typicky proto, že soudce aplikoval z hlediska intertemporaxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxntovat, že rozhodnutí vytvořilo implicitní právní názor, podle něhož se norma aplikovat nemá. Excesy či triviální chyby by se na vrcholných soudech vyxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxensko, 1974: "Náš ústav, pane Hudečku, se vám mými ústy co nejsrdečněji omlouvá za toto politováníhodné nedopatření, k jakému dochází maximálně jednox xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xjednocující judikaturu vrcholného soudu.
Podobný problém je ostatně řešen v systémech
common law
konstrukcí tzv. rozhodnutí
per xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxadou
common law
. Uznávaným precedentem k tomuto tématu je rozhodnutí britského Court of Appeal ve věci Morelle vs. Wakeling [1955] 2 QB 379; [1955] 1 All xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xakových případech, v nichž předchozí precedent opomenul závaznou normu nebo jiný
relevantní
pramen práva, které přitom byly pro soud závazné a jejicxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x rozhodně pod ní nelze schovávat případy prostého nesouhlasu s předchozím precedentem, ani případy, kdy předchozí precedent vzal v potaz všechna závaxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx998] 1 WLR 1354; [1998] 2 All ER 513).
Stejně tak by RS NSS neměl rozhodovat judikatorní spory ohledně výkladu určitých teoretických pojmů, principů či xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxrinální debaty.
17.
[Judikatura vyšlá z užívání] Podobně by bylo možno uvažovat i o aplikaci
desuetudo
na judikaturu (vyjití judikatury z užíváxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xudikát
, nikdy nikým nenásledovaný (nebo aplikovaný jen několikrát), který je v konfliktu s dnes již ustáleným právním názorem. Mám totiž za to, že ani ixxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx praxe malých senátů dojde k postupné erozi a posléze až neaplikovatelnosti starého judikátu. Rozšířený senát NSS má rozhodovat tam, kde je co sjednocoxxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx místo.
Jde o variaci úvahy, kterou použil NSS ve vztahu k judikatuře ÚS v rozsudku 2 Afs 37/2005-82. Nejvyšší správní soud vzal v úvahu, že rozhodnutí ÚS xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xS zastává, tj. obdobné případy by měly být posuzovány obdobně. Ve skutečnosti tomu ovšem v některých případech tak není, zejména pak proto, že ne vždy se x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx soud, má-li dostát své povinnosti xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxc v době rozhodování obecného soudu ... Pokud v době rozhodování obecného soudu existuje vícero vedle sebe stojících právních názorů ÚS, u nichž nelze zxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx základě racionální analýzy a úvahy považovat v judikatuře ÚS za názor převažující. Rozhodnými okolnostmi pro posouzení budou zejména četnost judikáxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxsení striktně procesní povahy) míra propracovanosti argumentace k dané právní otázce obsažené v konkrétním analyzovaném judikátu a to, do jaké míry bxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxum
".
V. Kdo určí, zda jsou splněny podmínky k rozhodnutí věci rozšířeným senátem NSS
18.
[Malý nebo rozšířený senát?] Na předchozí kapitolu navaxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxu připadají v podstatě jen dvě varianty. Podle první by byl pro splnění podmínek řízení určující právní názor malého senátu, který věc RS NSS postoupil. xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxí otázky. Naopak podle druhé varianty by finálně svou pravomoc rozhodnout věc určil RS NSS.
19.
[Rozšířený senát jako finální určovatel vlastní koxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxto otázka stala předmětem sporu trestního a civilního kolegia. To vedlo až k zaujetí stanoviska pléna. Toto stanovisko pléna NS z premisy, podle níž je pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x
xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xříslušného kolegia NS "má právo i povinnost posoudit, zda jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby mu byla věc postoupena k projednání a rozhodnutí. Nexxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxnto senát o jejím přikázání příslušnému (tříčlennému) senátu k projednání a rozhodnutí" (stanovisko pléna NS Plsn 1/2011; tento názor se setkal s kritxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx od názoru formulovaného ve dříve přijatém rozhodnutí jiného senátu NS" - viz odlišné stanovisko Z. Krčmáře. Podle mne je tato kritika dána do určité mírx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxkaturu nejvyššího soudu a jehož judikaturou jsou malé senáty xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx jejich působnost judikaturu sjednotit. V situaci, kdy by měly finální slovo předkládající senáty, by tak paradoxně docházelo k dalším judikatorním rxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xe i to, že ÚS považuje za porušení zásady zákonného soudce nejen nepředložení věci do velkého/rozšířeného senátu, ale rovněž takové předložení, kdy je xxxxxxx xx x xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x to v kontextu práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 LZPS"). Pokud RS NSS vidí, že důvody pro předložení věci nejsou dány, neměl by věc rozhodovat, xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxce Nejvyššího soudu a NSS
20.
[Frekvence rozhodování větších těles Nejvyššího soudu, NSS a Ústavního soudu] Jakkoliv je úprava většího tělesa sjedxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxco rozšířené senáty NSS vydaly za prvních deset let své existence 160 rozhodnutí, velké senáty obou kolegií NS za stejnou dobu jen 31 rozhodnutí (data za xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxo jen 13 stanovisek, od roku 2004 do roku 2013 (což přibližně odpovídá éře "druhého" ÚS) rovněž 13 stanovisek, od roku 2014 do roku 2017 pak 7 stanovisek.
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxnném RS NSS 10 věcí, celkem tedy 259 věcí. Naproti tomu v letech 2003 až 2016 vydala kolegia a velké senáty NS celkem 250 rozhodnutí nebo stanovisek.
2xx
xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx koncepci judikatorního rozporu. Tím se v judikatuře ÚS rozumí toliko rozpor právních názorů obsažených v nálezech, nikoliv v usneseních (§ 23 zák. o ÚSxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxomoc). Nálezy přitom tvoří méně než desetinu celkového rozhodovacího výstupu ÚS. Navíc ÚS koncepci judikatorního rozporu ještě zúžil, neboť pod něj pxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x
xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xelze pominout ani to, že ÚS je finálním soudem justiční soustavy, a dodržování konzistence jeho vlastní judikatury již nikdo nekontroluje.
22.
[Rxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xydávání stanovisek kolegií. Naopak na NSS se stanoviska téměř nepoužívají. Navíc plénum NSS je podstatně slabší než kolegia NS také v tom, že se plénum dxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxm rozhodnutím NSS. Naopak kolegium NS může navrhnout k publikaci ve Sbírce NS i takový
judikát
, který je v rozporu se stávající judikaturou NS. Tím je vysxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí
kompenzace
nemajetkové škody - srov. ve Sbírce NS nepublikovaný rozsudek NS 30 Cdo 1542/2003, podle něhož se tyto nároky nepromlčují, ve Sbírce NS puxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xe tyto nároky promlčují). Tato forma komunikace pléna s rozšířeným senátem na NSS zcela chybí.
"Mocenské" centrum tak leží jinde na NS a jinde na NSS. Zaxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xinnosti se tam odehrává na úrovni kolegia nebo výjimečně pléna, a to formou přijímání stanovisek. Praxe "schůzovní justice" však má, vedle ústavněpráxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx NS složené z několika desítek soudců. Diskuse v takovémto sboru se podobá spíše diskusi v rámci parlamentního shromáždění než soudcovské poradě (takoxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxx xx
xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxvalo určité právní názory obsažené ve stanovisku). Parlamentní diskuse je založena na tom, že několik jedinců má na věc velmi silný názor, zatímco ostaxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xacionální v politické diskusi, je zcela nepřijatelné v soudním prostředí, kde má výklad právních norem probíhat principiálním způsobem na základě usxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxhá v tříčlenných až devítičlenných senátech, a jen zcela výjimečně ve větších celcích.
Dalším důvodem rozdílů mezi NS a NSS je jistě větší specializacx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxvních předpisů, vnitřně specializovaní soudci NS pracující jen s vlastní judikaturou si jich ale často nevšimnou. Svou roli může mít též zásadní vynětx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xejrůznější filtrační mechanismy (nenárokové civilní dovolání), resp. zákon omezuje důvody mimořádných opravných prostředků (trestní dovolání, kxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí (Ištvánek, 2011, s. 582). Naopak rozhodování NSS není vybaveno filtračními mechanismy (vyjma azylových xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx logicky větší počet judikatorních rozporů.
VII. Postavení účastníků v řízení před rozšířeným senátem
23.
[Řízení před rozšířeným senátem NSS xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xkrytým před zraky účastníků. Ti ani neobdrželi detailní předkládací zprávu malého senátu, ale jen stručné usnesení senátu o postoupení věci rozšířenxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxáva nebyla publikována ani na internetu NSS. Je pravda, že účastník mohl obsah předkládací zprávy zjistit, to ovšem jen tehdy, pokud nahlédl do soudníhx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxtuje mnohem detailnější dokument s právním stanoviskem a argumentací předkládajícího senátu.
Tato praxe NSS byla opakovaně kritizována (Moravec, xxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxitici z řad advokátů vystupujících před NSS upozorňovali, že proces před rozšířeným senátem se podobá pomyslné "černé skříňce", na kterém se neúčastnx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxd rozšířeným senátem NSS pro účastníky] Změna praxe NSS v roce 2009 byla poměrně jednoduchá, umožnila však mnohem větší zapojení účastníků ve fázi, v níx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx K usnesení mají účastníci řízení právo se vyjádřit, o čemž musí být poučeni (§ 69 JŘ NSS). Samotná předkládací zpráva, v níž bývala do roku 2009 skryta práxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxS] Řízení před RS NSS tak od roku 2009 znatelně posílilo diskursivní rysy. Nejde již jen o vnitřní proces sjednocení judikatury NSS, ale rovněž o vypořádxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxu rozšířeného senátu podílet. Odpovědní advokáti a správní orgány této možnosti také často využívají.
Česká právní úprava zatím nezná institut stanxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxí soudu svůj právní názor na řešenou otázku. Je to škoda, a to zejména s ohledem na význam otázek řešených rozšířeným senátem, velkou komplexitu práva a jxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xy do budoucna stálo za úvahu zejména u věcí většího významu, aby soudci NSS i jeho rozšířený senát více využívali xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
[Usnesení jako nejtypičtější rozhodnutí] Nejtypičtější formou rozhodnutí RS NSS je usnesení, v němž odpoví na otázku malého senátu a věc vrátí senátx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx věc rozhodnout sám, rozšířený senát obecně rozhoduje usnesením (blíže k tomu § 71 JŘ NSS).
V poslední době se stává pravidlem, že RS NSS neodpovídá jen axxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxeré RS NSS předloženy nebyly) nechá věc rozhodnout předkládající senát (např. usnesení RS NSS 4 As 165/2016-46, část III.B.2). Osobně tento vývoj podpxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí názor bude vnímán rozdílně rozdílnými soudci.
27.
[Usnesení v situaci neexistence pravomoci věc rozhodnout] Usnesením vrací rozšířený senát xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxou rozsudkem] Je-li sporná věc sama, projedná ji a rozhodne o ní rozsudkem RS NSS, pokud se ztotožní s právním názorem, který je odlišný od právního názorx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x projednání a rozhodnutí senátu, který mu ji postoupil. Tyto možnosti uvedené v § 71 odst. 2 JŘ NSS předpokládají jen situace, kdy se malý senát snaží změnxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xoslovným čtením jednacího řádu by měl asi RS NSS rozhodovat usnesením a věc vrátit malému senátu téměř vždy, neboť v případě rozporné judikatury se obvyxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx řízení nebo je-li z jiných důležitých důvodů vhodné, aby celou věc projednal a rozhodl sám, tuto možnost ovšem RS NSS nevyužívá. Takováto zdrženlivost xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxeného senátu] Právním názorem obsaženým v usnesení, jímž RS NSS vrátil věc k projednání a rozhodnutí, je malý senát vázán. Malý senát by měl nicméně dát mxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxxutím k těmto vyjádřením.
30.
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxzení, aniž tyto otázky byly uvedeny postupujícím senátem jako sporné, rozhodne o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení rozšířený senát (viz usnesexx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xtypicky stěžovatel vezme kasační stížnost zpět).
31.
[Publikace rozhodnutí rozšířeného senátu NSS] Všechna rozhodnutí RS NSS se automaticky puxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx. Obecná závaznost rozhodnutí rozšířeného senátu
32.
[Vertikální působení názorů rozšířeného senátu NSS - normativní síla ve vztahu ke krajským sxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx sjednocování judikatury především snižuje možnost soudců nižšího stupně neakceptovat judikaturu, pokud již došlo ke sjednocení judikatury RS NSS. xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxkurující argumenty, které doposud při posuzování věci nezazněly (vertikální normativní působení právního názoru RS NSS).
33.
[Horizontální záxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxlného soudu totiž nemůže rozhodnout v rozporu s velkým nebo rozšířeným senátem vlastního soudu (horizontální závaznost). Jedinou, byť zcela výjimečxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxtečnost, že
judikatura
byla sjednocena právním názorem RS NSS, přináší zvlášť významné argumenty ve prospěch setrvání na takto vytvořeném právním nxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxčí v rozhodnutí zpravidla toliko odkázat na příslušné části odůvodnění RS NSS. Pokud naopak stěžovatel nabídne nové argumenty směřující proti rozhodxxxx xx xxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, předložit věc podle § 17 odst. 1 s. ř. s. rozšířenému senátu. Právě uvedené samozřejmě nevylučuje, že senát NSS výjimečně dospěje i přes nepřesvědčivxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx x xxx xx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxávní otázku v kasační stížnosti zásadně vymezuje stěžovatel ... NSS, který zná právo (
Iura xxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxého senátu NSS] Nelze se ztotožnit s názorem, podle něhož, rozhodl-li jednou rozšířený senát, nelze takový právní názor jeho následným rozhodnutím jix xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxodnutí opominulo nějaký důležitý argument, změnily se pro věc významné společenské poměry, aniž se však formálně změnil vykládaný právní předpis, (kxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxcedent nejvyššího soudu, který by byl jím samým nezměnitelný (vyjma krátké epizody v historii britské Sněmovny lordů; na její precedenty se nahlíželo xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxosti připustil k odůvodněnému návrhu přezkum správnosti svého již vyjádřeného názoru (usnesení RS NSS 7 Afs 20/2007-73, bod 13). S ohledem na zásadní vxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxstné, aby senát předkládal návrh na změnu judikatury RS NSS, který by podpořil jen prostým nesouhlasem s touto judikaturou, aniž by předložil konkurujxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx
xx xxxxxxxxxxx xozhodování nižších soudů
35.
[Konzistence rozhodování téhož krajského soudu] Na nižších soudech instituce velkých senátů chybí. Je to ovšem logixxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxxx xoudech měla platit judikatorní anarchie. V tomto je nejen v oboru soukromého práva nutno pamatovat na § 13 obč. zák. (srov. k tomu David, 2012 nebo Bezouxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ roxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxal v krátké době v obdobných věcech rozporné právní názory. Jak poznamenal NSS v rozsudku 2 Afs 47/2004-83, takový postup by byl znakem soudcovské svévoxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx tím jurisdikční libovůle odporující základnímu principu materiálního právního státu, kterým je předvídatelnost rozhodování státních orgánů a s níx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xudikatury prostřednictvím soudů vyšší instance a současně bez racionálně podloženého a přesvědčivého odůvodnění je proto ústavně nežádoucí."
Na dxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xprávnost nebo nesprávnost rozhodnutí, nikoliv to, že se dostalo do rozporu s jiným rozhodnutím téhož krajského soudu. Kvalifikovaná forma nevypořádxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxtem vůbec nevypořádá. Takovéto mlčení krajského soudu může založit až nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů [§ 103 odst. 1 písm. d)]. Důležitá budx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxejné rozhodování vůči stejnému účastníkovi] Jistotu naprosto neměnného rozhodování nemá ani stejný žalobce (žalovaný) ve více svých věcech řešenýcx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xrávě takovéto velmi neurčité normy, které nelze žádnou judikaturou jednoznačně specifikovat, jsou velmi citlivé na měnící se skutková východiska přxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxhodování, totiž snahu každého jednotlivého soudce o nalezení správného výkladu práva" (rozsudek NSS 1 As 39/2009-88, bod 20). Soudce tedy může dospět x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxemeno snést dostatečné a přesvědčivé argumenty pro správnost jeho právního názoru (slovy shora citovaného § 13 obč. zák. má tedy účastník právo na přexxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx rozhodovací praxe.
Opačný závěr, spočívající v nemožnosti změny právního názoru ve vztahu k témuž účastníkovi stejným soudem, by byl
absurdní
. V podxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx obsažený eventuálně nesprávný výklad práva nebo nesprávné hodnocení faktů (rozsudek NSS 1 As 39/2009-88, bod 20).
XI. Intertemporální otázky judxxxxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxu
common law
) je aplikace soudem vytvořené nebo dotvořené normy na všechny aktuálně probíhající kauzy a samozřejmě i na všechny žaloby podané po dni vynxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xodstatě právní normy. Tento styl nazývám incidentní retrospektivitou. Nový právní názor se aplikuje do minulosti (retrospektivita), ale současně jxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxchto případech tradičně vyloučena, protože změna judikatury nemůže být "novou skutečností" ve smyslu jakékoliv procesní normy o obnově; srov. nález xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxeno na náhodě. Tou náhodou je skutečnost, že kauza již v mezidobí před změnou judikatury nebyla pravomocně skončena.
Jak v kontinentálním tak v angloaxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxvní principy atd.). Změna judikatury je v tomto pohledu jen opravou omylu ve výkladu práva. Není proto možné, aby na v minulosti proběhlé právní vztahy bxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxdu není ani korektní hovořit o tom, že změna judikatury působí "retroaktivně". Jakkoliv totiž
judikatura
finálně určuje přesný význam pravidel chovxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x souvislosti s jiným pramenem práva, je jeho interpretací, nezřídka ovšem velmi volnou. Proto také volím pro úvahy o časové působnosti judikatury, přexxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxálním smyslu (právní předpisy jako nositelé právních norem) je spojeno se zásadou zákazu pravé retroaktivity se všemi tvrdými důsledky z toho plynoucxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxvnými intertemporálními pravidly.
Naproti tomu právo v materiálním smyslu se zásadou zákazu retroaktivity spojeno být nemůže. Právo v materiálním xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxých podmínek "bez zbytečného odkladu" atd.), ustálené správní praxe, v neposlední řadě též rozhodovací praxe soudů. Vývoj práva v materiálním slova sxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxd se změna judikatury děje jinak než formálním rozhodnutím velkého (rozšířeného) senátu, může být i komplikovanější určit okamžik, kdy byla vlastně
jxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x3/2009-124 (jehož jsem byl soudcem zpravodajem). Rozsudek v bodech 25 a 26 řeší, zda se krajský soud
implicite
vypořádal s námitkou
prekluze
(pokud xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxx x xxxx xxx x xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxl sérií nálezů ÚS, zrušujících rozsudky NSS. Na půdě NSS byl vyřešen teprve rozhodnutím (malého) senátu z počátku dubna 2009, které se přihlásilo k judixxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xálezu ÚS aktivuje svůj velký senát. Naopak NSS tuto změnu zásadně akceptuje jen svým malým senátem (srov. k tomu bod 14 shora).
38.
[Retrospektivixx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx se proto děje s přesvědčením, že předchozí
judikatura
byla nesprávnou interpretací práva. Výstižně tyto úvahy shrnul Lord Reid ve své plamenné obhajxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx existující pravidlo je nesprávné, musíme současně rozhodnout, že bylo nesprávné vždy" [West Midland Baptist (Trust) Association Inc v Birmingham Coxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx. Svou roli tu bude hrát ochrana legitimního očekávání adresátů právních norem v trvající aplikaci staré judikatury. V takovýchto případech bude třebx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxmi.
Extrémem, nutno říci spíše teoretickým, je tzv. čistá prospektivita, tedy situace, kdy právní účinky nového právního názoru nebudou vztahovány xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xteré vzniknou v budoucnu, a to bez jakékoliv výjimky. Tato doktrína se ovšem aplikuje jen zcela výjimečně, pravděpodobně jen v USA, a i tam jen velmi zřídxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxť by potencionální žalobci neměli žádný zájem podávat žaloby. V případě jejich úspěchu by se totiž na ně nový právní názor vůbec nevztahoval. Navíc čistx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxvitu je omezená čistá prospektivita. Soudcem vytvořená právní norma se tu aplikuje rovněž jen do budoucna. Na rozdíl od čisté prospektivity se nový práxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxí skutečnost dávající podklad tvrzeného nároku vznikla přede dnem vynesení rozhodnutí, bez zřetele na to, zda dotčená osoba hájila či nehájila svá práxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxno stejně. Ani omezená čistá prospektivita proto není v právu příliš častá.
Alternativou čisté prospektivitě je omezená retrospektivivita. V tomto xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxého precedentního rozhodnutí (omezený retrospektivní prvek). Pokud tedy někdo nepodal nejpozději tento den žalobu k ochraně svého práva, žalovatelxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxuje podstatnou nevýhodu předchozích modelů. Na jednu stranu chrání tu stranu, která spoléhala na "správný" význam textu zákona, tedy jednala v důvěře xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx opomíjen. Není totiž žádného důvodu, proč by měla být jednostranně a bez dalšího opomíjena ochrana důvěry těch adresátů normy, kteří této normě rozumí xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxvat souladně se soudcovsky dotvořenou normou teprve poté, co soud tuto normu dotvořil, nasvědčuje, že doposavad v žádné důvěře v takto interpretovanox xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xednal v důvěře v předchozí interpretaci zákona.
Na evropském kontinentu soudy zpravidla neproklamují dalekosáhlá a jednoznačná intertemporální pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx případech ochrání právní jistotu a legitimní očekávání adresátů právní normy, zpravidla aplikací některé hmotněprávní normy (např. nedostatek zavxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xIntertemporalita judikatorních odklonů v praxi NSS] Nejvyšší správní soud má z českých soudů asi nejpropracovanější metodologii přístupu k judikatxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxí NSS vychází z toho, že typickou situací, kterou správní soudy rozhodují, je vertikální vztah právnické či fyzické osoby a státu. V takovémto případě
jxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxx
xtanoví, že v určité věci bylo třeba podat správní žalobu dříve nebo jinak, než jak vyplývalo z předchozí judikatury.
Jedna z prvních věcí, kde se NSS dotxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxm, která může být v napětí s dynamicky se proměňujícím materiálním právem v důsledku judikatorních změn. Žalobce totiž dle dikce zákona musí uplatnit vxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxože za stávajícího stavu judikatury by jeho uplatnění bylo zbytečné. V průběhu řízení před správním soudem však dojde k posunu judikatury na úrovni NSSx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xřístup by v podstatě říkal, že žalobce musel xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxentrace je extenzivně vyložený § 76 odst. 3. Ten umožňuje přihlédnout k některým vadám bez toho, aby byly obsaženy v žalobě, pokud "vyjdou při jednání naxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx kterou zjistí samotný rozhodující krajský soud (shodně usnesení RS NSS 2 As 34/2006-73).
Ke klasickému problému intertemporality judikatorních odxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx dospěl RS NSS ke dvěma závěrům. Oba vycházejí z tradičního chápání role judikatorních odklonů a odpovídají plně incidentní retrospektivitě. Podle nixx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx problému, které však byly před vydáním usnesení RS NSS pravomocně skončeny ve správním řízení a proti kterým nebyla v odpovídající lhůtě podána správnx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x v budoucnu zahájených řízeních (bod 57).
V bodě 56 se však dopustil RS NSS omylu. Nejprve totiž správně říká, že ustálená
judikatura
vrcholných soudů xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx novelu právního předpisu s temporálními účinky, které změna právního předpisu tradičně má". To však není pravda. Jak jsem shora ukázal, na judikaturu xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxcidentní retrospektivita by vyvolala naprosto neakceptovatelné důsledky v situaci, kdy žalobce jednal s důvěrou v dřívější judikaturu. V takovémto xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxovat nový právní názor NSS zpětně na probíhající řízení a sankcionovat žalobce nebo jinou osobu za to, že nepředpověděli nový právní názor a nepostupovxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxmůže zkrátit fyzickou nebo právnickou osobu na jejích právech (shodně rozsudek RS NSS 1 Afs 58/2017-42, bod 53: "Pokud dojde v důsledku sjednocovací čixxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxomé subjekty, jednající v důvěře ve stávající judikaturu, ztratili přístup k soudu".).
Nejvyšší správní soud tedy v judikatuře kombinuje klasickou xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xšechna probíhající řízení) za podmínek stanovených v části VIII usnesení RS NSS 8 As 47/2005-86. To ovšem za podmínky, že aplikace nového názoru nepoškxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxd vynesením nového právního názoru v xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxS, nikoliv o situaci vnitřně rozporné judikatury, která nemohla založit žádná legitimní očekávání - zde by čistá prospektivita na právní názor RS NSS axxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxoby u "trvajícího" zásahu; srov. zejm. bod 34).
Srov. též tento názor, vyslovený v rozsudku RS NSS 7 As 192/2017-35, bod 43:
"Pokud dojde v důsledku sjexxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxledku této změny účastníci řízení, resp. soukromé subjekty, jednající v důvěře ve stávající judikaturu, ztratili přístup k soudu [s odkazem na rozsudxx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx proudu, jednak důvěra žalobce ve stávající judikaturu. Zcela nejednotná či nejasná
judikatura
nemůže legitimní očekávání založit."
Vertikalita xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx subjektivním právům (§ 2) zjednodušuje problémy existující ve vztazích soukromoprávních. Právě proto v takovýchto případech NSS opouští striktně pxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x x xxřejnoprávních vztahů mohou vznikat práva třetích osob, např. stavebníka ve vztahu k možnosti realizovat stavbu, jakkoliv soud řeší žalobu tzv. "sousxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxvního vztahu. Ty se však i v průběhu řízení před správním soudem mohou projevovat např. v institutu osob zúčastněných na řízení. Určitým řešením pak je cxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
Související ustanovení:
§ 18 - zásadní usnesení, § 19 - stanoviska
Související předpisy:
Citovaná judikatxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xx dne 18.4.2007, sp. zn. IV. ÚS 613/06; nález ze dne 10.9.2009, sp. zn. Pl. xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx
xxx
xxzsudek ze dne 25.9.2003, sp. zn. 30 Cdo 1542/2003; usnesení velkého senátu trestního kolegia ze dne 7.4.2005, sp. zn. 15 Tdo 163/2005; rozsudek velkého xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx, sp. zn. Plsn 1/2011, č. 1/2012 Sb. rozh.; rozsudek ze dne 13.6.2012, sp. zn. 31 Cdo 2805/2011
RS NSS:
usnesení ze dne 15.1.2008, čj. 2 As 34/2006-73x xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx09 Sb. NSS; usnesení ze dne 16.12.2008, čj. 1 Azs 52/2007-98; usnesení ze dne 28.7.2009, čj. 2 As 35/2008-56, č. 1948/2009 Sb. NSS; usnesení ze dne 23.2.2xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx dne 2.2.2017, čj. 5 As 140/2014-76; usnesení ze dne 21.2.2017, čj. 1 As 72/2016-48; usnesení ze dne 31.10.2017, čj. 4 As 165/2016-46; rozsudek ze dne 21.xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx rozsudek ze dne 24.10.2018, čj. 7 As 192/2017-35, č. 3834/2019 Sb. NSS
NSS:
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx 180/2004-44; rozsudek ze dne 20.9.2007, čj. 2 As 95/2006-50; rozsudek ze dne 17.12.2007, čj. 2 Afs 57/2007-92; rozsudek ze dne 8.1.2009, čj. 1 Afs 140/2xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx9, čj. 1 As 39/2009-88; rozsudek ze dne 13.4.2010, čj. 8 As 33/2010-128; rozsudek ze dne 29.9.2010, čj. 1 As 77/2010-95; rozsudek ze dne 9.9.2011, čj. 7 As xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx-111
VS Olomouc:
rozsudek ze dne 17.2.2004, sp. zn. 1 Co 63/2003, č. 4/2008 Sb. rozh. civ.
Sněmovna lordů (Velká Británie):
West Midland Baptisx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx x All ER 708; Peter Limb vs. Union Jack Removals Ltd and Honess [1998] 1 WLR 1354; [1998] 2 All ER 513
Literatura:
BEZOUŠKA, P. Soudcovské dotvářenx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxx
xxxxxxxxxx
x xxávní argumentace. 2. vyd. Praha:
Auditorium
, 2013.
ČECH, xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx L. Právo na předvídatelné rozhodnutí jako základní soukromé právo. Právní rozhledy, 2012, č. 5, s. 181.
IŠTVÁNEK, F. Soudní rozhodnutí, opravné prxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx UK, 2011, s. 577 a násl.
KADLEC, O. Rozdíly při řešení rozdílů: Rozhodování velkých senátů českých nejvyšších soudů. In BOHUSLAV, L., JELÍNEK, J., Mxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx NSS:
Judikatura
ESLP jako zákaz vjezdu na křižovatce právních názorů. Soudní rozhledy, 2017, č. 1, s. 2-7.
KÜHN, Z. Konzistence judikatury jako prxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xx xxxx
xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxh a judikatorních odklonech vysokých soudů. Právní rozhledy, 2013, č. 2, s. 39.
KÜHN, Z. Prospektivní a retrospektivní působení judikatorních změxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxm?
Jurisprudence
, 2005, č. 4, s. 9 a násl.
MORAVEC, O. Sjednocování judikatury pohledem účastníka řízení - řízení před rozšířeným senátem Nejvyššíxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x xx
xx
xxxxxl institutu zásadního usnesení] Na rozdíl od činnosti RS NSS podle § 17, který má sjednocovat judikaturu NSS, je smyslem zásadního usnesení podle § 18 řexxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, byť nepříliš šťastně (viz níže), na citlivý problém dělby moci mezi soudnictvím a exekutivou. V důsledku jednoho nebo několika zrušovacích rozhodnuxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxdcích. Moc výkonná není v obecné rovině podřízená xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxí, že na soudním dotváření práva soudy se může významně podílet též veřejná správa, ať již utvářením právních názorů, které správní justice akceptuje jxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxude souhlasit s judikaturou správních soudů, a pokusí se, byť ve výjimečných případech, o změnu této judikatury opakováním vlastního odchylného právxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx 78 odst. 5).
V rovině praktické pak institut zásadního usnesení reaguje na situace opakovaného nerespektování judikatury správními orgány, typickx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxů.
Pokud se RS NSS ztotožní s dosavadní judikaturou, přijme takovýto názor jako zásadní usnesení. Zákonodárce, jak se zdá z důvodové zprávy, předpoklxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxže přispět také proti zahlcení správních soudů.
Nutno již na tomto místě uvést, že zásadní usnesení zůstalo mrtvou literou zákona, neboť jej zatím NSS xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx
xx
xPůvod institutu zásadního usnesení] Jak uvedla již důvodová zpráva k soudnímu řádu správnímu, institut přijímání zásadních usnesení je do jisté míry xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xásad byl však podstatně propracovanější než institut zásadních usnesení. Podle zákona č. 164/1937 Sb., o nejvyšším správním soudě, zaujal-li NSS, naxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xrávní otázku k uvážení a usnesení rozšířenému senátu, složenému z předsedy a osmi členů NSS. K odůvodněnému návrhu ministerstva, podanému se schválenxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xrezident usnesení senátu i s odůvodněním předsednictvu ministerské rady a všem ministerstvům a dal uveřejnit takto přijatou právní zásadu bez odůvodxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx průtahu potřebné opatření, aby se správní úřady touto zásadou řídily. Právní zásady byly závazné i pro NSS. Zákon stanovil dokonce i kvalifikovanou prxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxvomoc rozšířeného senátu rozhodnout o zásadním usnesení] Předpokladem předložení právní otázky k posouzení RS NSS je jednak existence jednotné judixxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxkých soudů a správní praxe správních orgánů. Posoudit a vyřešit takovýto konflikt je na běžné proceduře řízení o kasačních stížnostech podávaných žalxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxát hodlá od dosavadní jednotné judikatury odchýlit. V takovémto případě musí malý senát postupovat způsobem předvídaným v § 17.
Ustanovení § 62 odst. x xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxsku nebo zásadním usnesení. To je plně v souladu se smyslem zákona, který evidentně nekoncipuje institut zásadních usnesení jako opakované vyjadřováxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxovat ve vnitřní evidenci judikatury, zda právní názor, k němuž senát, jehož je členem, dospěl, byl již dříve opětovně zaujat jiným senátem a zda tento prxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xu existují opakované rozpory mezi rozhodováním správního orgánu a judikaturou NSS, rozhodující senát má pouze možnost, nikoliv povinnost právní otáxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx (bod 2 shora) nemůže veřejná správa sama vynutit přijetí zásadního usnesení. Je plně na uvážení malého senátu, zda příslušný návrh RS NSS podá.
6.
[xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx věty. V odůvodnění usnesení pak malý senát podrobně vylíčí důvody právního názoru, jenž má být vyjádřen v právní větě zásadního usnesení (§ 62 odst. 3 JŘ xxxxx
xx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xx x xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxje sedmičlenný senát, který jedná k návrhu malého (tříčlenného) senátu. Skládá se z předsedy a šesti soudců. Devítičlenný rozšířený senát rozhoduje vx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxx xx x xxxxxx senátů rozhodujícím na NSS viz komentář k § 16).
8.
[Ztotožnění se s právním názorem obsaženým v dosavadní judikatuře] Usnese-li se RS NSS na právníx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxí otázku (na rozdíl od postupu podle § 17, kdy se rozšířenému senátu postupuje věc jako taková), nemůže RS NSS současně s přijetím zásadního xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxní usnesení uveřejní předseda NSS ve Sbírce rozhodnutí NSS a zašle je správnímu orgánu, jehož se rozhodnutí týkalo (tedy správnímu orgánu, jehož opačnx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxpoklad, že ústřední správní úřad zajistí všeobecnou známost zásadního usnesení u jemu podřízených orgánů.
10.
[Ztotožnění se s právním názorem sxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxx xxn to, že v takovém případě nelze zásadní usnesení přijmout. Právní názor rozšířeného senátu nebude formálně vůbec vysloven. Důsledkem pak bude trvajíxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx
x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxtitutu zásadního usnesení. Nelze se přece domnívat, že procedura před RS NSS musí vždy vést jen k ztotožnění se s právním názorem konstantní judikaturyx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxho názoru), narušil by se tím jeden z klíčových důvodů tohoto institutu (k tomu viz bod 1 shora).
Jednací řád v takovémto případě předpokládá možnost (nxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xutilo RS NSS podat podnět k zaujetí stanoviska kolegia nebo pléna (tak argumentoval k tomuto deficitu již Mikule, 2003, s. 73), ale není příliš vhodné - jxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx nebyl s to vytvořit zásadní usnesení, předloží věc RS NSS znovu, tentokráte proto, aby došlo ke změně judikatury podle § 17. Problém ale může nastat, pokxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx. Právě uvedené potvrzuje určitou neorganičnost institutu zásadního usnesení, které asi i z těchto důvodů není využíváno.
11.
[Ne/závaznost záxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxře NSS to není problém, protože závazná pro NSS je tato konstantní
judikatura
, s eventuální výhradou postupu podle § 17 (kvalifikovaná změna judikaturx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxní orgány (Mikule, 2003, s. 73) v podstatě vyprazdňuje jakýkoliv rozumný smysl procedury přijetí zásadního usnesení. Není jasné, proč by vlastně na NSx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxí s konstantní judikaturou NSS závazné pro správní orgány ve všech typových případech spadajících pod hypotézu soudem interpretované normy. Nerespexxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxedu na to, zda ustálený právní názor NSS byl či nebyl potvrzen zásadním usnesením. Bez ohledu na dělbu moci mezi exekutivu a justici se totiž v posledku muxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxního usnesení] Právní názor vyslovený v zásadním usnesení lze na úrovni NSS překonat buď procedurou řízení před rozšířeným senátem podle § 17, eventuáxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx
xxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xstavy předpokládalo, že zákon může stanovit, že namísto ÚS rozhoduje NSS o zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxslu čl. 95 odst. 1 Ústavy nesoulad jiného právního předpisu se zákonem nebo mezinárodní smlouvou, je takovýmto rozhodnutím správní orgán vázán právě xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxí předpisy. R. Pomahač soudil, že povede-li "soustavná či alespoň opakovaná správně-aplikační praxe úřadu, opřená o podzákonný předpis, ke konfliktx x xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx3, s. 58). V tom může být potenciál možného budoucího uplatnění zásadních usnesení, který ale samozřejmě předpokládá jeho závazné účinky pro správní oxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxvení § 18 odst. 4 - Jiné případy rozhodování rozšířeného senátu NSS] Ustanovení § 18 odst. 4 odkazuje na jednací řád NSS (k tomu viz § 21), který má stanovit xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxudu může předložit RS NSS k posouzení právní otázky, týkající se především použití a výkladu právních předpisů, účinnosti právní úpravy a návrhů novýcx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxládat. V praxi se toto ustanovení nepoužívá.
Související ustanovení:
§ 17 - rozšířený senát, § 19 - stanoviska, § 22 - Sbírka rozhodnutí NSS
Lixxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxní. Praha: ASPI, 2003, s. 73 a násl.
POMAHAČ, R. Nejvyšší správní soud. In ČEBIŠOVÁ, T., VOPÁLKA, V. (eds.) Nová úprava správního soudnictví. Soudní xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx x xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x xx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xejich obdoba v řízení před Nejvyšším soudem] Ustanovení § 12 předpokládá stanoviska jako jednu ze tří možností sjednocování judikatury. Stanoviska lxx xxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xěcí v minulosti. Jak totiž vyplývá z § 19, předpokladem vydání stanoviska je sledování předchozí judikatury v určitých věcech. Stanoviska znají též prxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx x xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxický původ stanovisek] Ve střední Evropě se stanoviska objevila s nástupem stalinského modelu "socialismu". V té době začaly nejvyšší soudy vydávat sxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxí soudy zcela nezávisle na tom, zda otázka dospěla k soudu řádnou procesní formou, tedy měly tuto pravomoc
in abstracto
. V Československu se institut stxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxx xxxxxxx xxrmínu "stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona". Stanoviska nejvyšších soudů byla výrazným stylotvorným prvkem práva doby reálného sociaxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxického práva" "třeba soudy vést a jejich činnost usměrňovat" direktivní činností vyšších soudů (detailně Kühn, 2009, s. 839 a násl.).
3.
[Ústavněxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x obou kulturách právo dotváří či vytváří, vždy však jen v souvislosti s jím rozhodovanou kauzou a se zřetelem na jedinečná životní fakta mu touto kauzou pxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxním smyslu toho slova, "vytváření xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxosté abstrakci a odtrženosti od jakékoliv reálné životní kauzy vykládá.
Dalším výrazným problémem je samotná deliberace při přijímání stanoviska. x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxloučené, aby soudní argumentace proběhla v takto početném sboru několika desítek soudců. Diskuse v takovémto sboru se podobá spíše diskusi v rámci parxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxkuse zpravidla neúčastní a volí na základě svých hodnotových nebo politických preferencí podle vzoru svých informovaných kolegů. Co je racionální v pxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxmatických pravidel. Ostatně právě proto je bez ohledu na právní kulturu možné pozorovat, že soudní rozhodování zásadně probíhá v senátech složených z xx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx za danou, potvrzuje paradoxy systémů, které na jedné straně kritizují údajný soudcovský aktivismus, na straně druhé bez problémů akceptují specificxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxby moci.
4.
[Možné výhody využití stanovisek] Hlavním pozitivem stanovisek se zdá být možnost vysokého soudu sjednocovat ty věci, které se k němu xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx možnost vyřešit určitý problém ještě dříve, než se na NSS dostane cestou mimořádného opravného prostředku.
5.
[Praktické využití stanovisek na Nxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxnosti tak otevřený, že pro stanoviska otevírá jen malý prostor. Nejvyšší správní soud se totiž díky nastavení kasační stížnosti dostane k meritornímu xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxo prostředku má NSS mnohem menší potřebu využívat stanoviska. Zatímco NS vydal v letech 2003-2012 padesát stanovisek, NSS za stejnou dobu jen dvě, v dubxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxčení" podle zákona č. 172/2002 Sb., o odškodnění osob odvlečených do SSSR nebo do táborů, které SSSR zřídil v jiných státech, a stanovisko pléna NSS Sst 2xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx] Soudní řád správní i jednací řád NSS vychází z toho, že návrh na zaujetí stanoviska kolegiem je oprávněn podat předseda soudu, předseda tohoto kolegix x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx x xx xxxxx x xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xx, § 51 odst. 2 JŘ NSS). Protože NSS od roku 2014 není dělen na kolegia (blíže výklad k § 15), přichází (teoreticky) do úvahy jen přijetí stanoviska plénem.
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx normy nebo několika právních norem. Návrh nemusí obsahovat způsob řešení vymezené otázky; obsahuje-li jej, není plénum při zaujímání stanoviska ani xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxt (§ 52 JŘ NSS). Návrh na zaujetí stanoviska se podává vždy předsedovi NSS, nejde-li o návrh předsedy (§ 53 odst. 1 JŘ NSS).
7.
[Nemožnost ministerstxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxvisek (srov. § 123 odst. 4 zák. o soudech a soudcích). To lze považovat za pozitivum úpravy soudního řádu správního.
Ingerence
ministerstva totiž předxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx
xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxka vedla dokonce až k odvolání předsedkyně NS. Jak uvedl prezident republiky Klaus v dopise předsedkyni NS, "od roku 2002 ... není plněno poslání NS spočxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxlný a neakceptovatelný" [viz http://www.hrad.cz/, archiv tiskových zpráv (dopis ze dne 1.2.2006)].
8.
[Pravomoc pléna a kolegia] Stanovisko zxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxií nebo mezi nimi sporné (§ 19 odst. 1 a 2 s. ř. s., § 50 JŘ NSS). Od roku 2014 přichází do úvahy jen přijetí stanoviska plénem.
9.
[Připomínková místa] Pxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxipomínkovými místy jsou krajské soudy, xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxx orgány veřejné moci. Předseda soudu uvědomí soudce o návrhu na zaujetí stanoviska a návrh jim zároveň zpřístupní; využije k tomu zpravidla vnitřní počxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxjetí stanoviska bez příloh byl zveřejněn na internetových stránkách soudu (§ 53 JŘ NSS).
10.
[Zpracovatel] Podaný návrh na zaujetí stanoviska spoxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxrého senátu, do níž náleží vymezená otázka, určí se za zpracovatele návrhu stanoviska zpravidla soudce tohoto senátu (§ 54 JŘ NSS). Jestliže je to vzhlexxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xtázky. V takovém případě předseda NSS přidělí návrh dvěma zpracovatelům (§ 55 odst. 4 JŘ NSS).
11.
[Zpracování návrhu stanoviska zpracovatelem] Zxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxzené v návrhu na zaujetí stanoviska, jestliže je k jejímu řešení nezbytné posoudit a vyřešit další bezprostředně související nebo předběžné otázky. Nxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxrhu stanoviska se zpravidla uvede vlastní obsah stanoviska (což bude právní věta), které má být zaujato a jehož podstata spočívá v řešení vymezené otázxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx ximiž byla vyvolána potřeba zaujetí stanoviska, na obsah vymezené otázky v podaném návrhu na zaujetí stanoviska, na obsah písemných vyjádření připomíxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx dojde k závěru, že stanovisko nemá být zaujímáno, uvědomí o tom předsedu NSS. Předseda NSS rozhodne o dalším postupu; své rozhodnutí je povinen písemně xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxí stanoviska pléna se rozhoduje na podkladě zpracovaného návrhu na zasedání pléna. K zaujetí stanoviska plénem je třeba souhlasu nadpoloviční většinx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxuje do fáze rozpravy a neveřejné porady. Po skončení rozpravy následuje porada pléna. Porada se již podobá klasické soudcovské deliberaci, včetně zásxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxx x xx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxviska, hlasuje se o přijetí každého z těchto návrhů, pokud nebyl návrh, o němž se hlasovalo dříve, přijat (blíže viz § 58 JŘ NSS).
13.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxerý se účastnil zasedání pléna a nesouhlasil se zaujatým stanoviskem (tzv. disent) nebo s jeho odůvodněním (tzv. konkurence nebo konkurující stanovixxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xísemné vyhotovení svého odlišného stanoviska (právního názoru) je soudce povinen předložit ve stejné lhůtě, která byla určena zpracovateli stanovixxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxmě stanoviska zveřejňují i na internetové stránce NSS.
14.
[Normativní síla stanoviska] Zákon výslovně o závaznosti ani o jiném normativním účinxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx velmi blíží závaznosti stanoviska, samozřejmě vždy s ohledem na to, že normativní síla stanoviska stojí a padá s trvající existencí zákona, který byl sxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxu než běžné rozhodnutí NSS, a dokonce než rozhodnutí RS NSS, což plyne z § 17 odst. 2 s. ř. s. S ohledem na ústavní problematičnost stanovisek (viz shora) jx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx x x8 - zásadní usnesení, § 20 - plénum NSS, § 22 - Sbírka rozhodnutí NSS
Citovaná xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx
xxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxnovisko sociálně-správního kolegia ze dne 2.2.2005, čj. S 3401/2004-62, č. 498/2005 Sb. NSS
Literatura:
BOBEK, M., KÜHN, Z. a kol.
Judikaturx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xrávo v Československu. Kapitoly z dějin bezpráví. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 822-847.
KÜHN, Z. Stanoviska nejvyšších soudů: specifikxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx ke dni 31.5.2019.
K § 20
1.
[Složení pléna] Plénum NSS se skládá ze všech soudců, kteří působí u NSS, ať již na základě přidělení nebo přeložení k tomutx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxdem stanovenou dobu. Naopak, členem pléna NSS nejsou soudci přidělení či přeložení k NSS, jestliže byli dočasně zproštěni výkonu funkce soudce (viz § 9x x x xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx
xx xxx
x xxxxxxx xxzinárodního soudu (např. ESLP). Členy pléna dále nejsou členové kárných senátů a jejich přísedící, neboť nejsou přiděleni ani přeloženi k NSS. Brání-xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxm pléna, z výkonu svých pracovních povinností je nicméně omluven.
2.
[Svolání pléna v diskreci předsedy soudu] Plénum svolává výlučně předseda NSxx x xx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxní programu jednání pléna je v dispozici předsedy soudu. Pokud svolává plénum na základě žádosti soudcovské rady, měl by vycházet z návrhu programu jedxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx projednána určitá otázka, k jejímuž řešení je nezbytné rozhodnutí pléna či alespoň její projednání v plénu.
3.
[Povinnost svolat plénum] Předsedx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxen určit dle návrhu soudců požadujících svolání pléna. V průběhu prvních patnácti let existence NSS nebylo této možnosti využíváno, asi i s ohledem na txx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxet se, pokud se jej účastní alespoň dvě třetiny členů pléna.
5.
[Většina potřebná pro přijetí rozhodnutí] Usnesení pléna je přijato pouze tehdy, jexxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx jeho zrušení), stejně jako k zaujetí stanoviska dle § 19 odst. 2 je třeba nadpoloviční většiny všech členů pléna, tedy nejen těch přítomných.
6.
[Nexxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xalší osoby. Takzvaného sbírkového pléna (viz bod 12 níže) se účastní i asistenti soudců NSS a zástupci správních úseků krajských soudů.
7.
[Bližší xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxorodá, i když poměrně omezená. Je potřeba zdůraznit, že plénum není nikterak zapojeno do výkonu státní správy soudu, na rozdíl od soudcovské rady.
9x
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxtinentálních vysokých soudů, které s ohledem na početnost soudcovského sboru nemohou nikdy rozhodovat individuální kauzy v celém soudu. Na sjednocoxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx
10.
[Rozhodování o počtu kolegií] Plénum rozhoduje na návrh předsedy soudu o počtu kolegií, tedy o zřízení nového kolegia, sloučení kolegií, zrušexx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxdložit plénu NSS k projednání, nikoliv však schválení (viz § 21 odst. 1 s. ř. s.).
12.
[Takzvané xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxhodnutí NSS. Pravidla pro jednání tzv. sbírkového pléna jsou obsažena v § 82 JŘ NSS (podrobněji k tomu viz komentář k § 22).
13.
[Další důvody svolání xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxátů na soudce NSS se koná před plénem NSS slyšení předběžně vybraného kandidáta na soudce NSS. Při zasedání pléna se dále losují předsedové kárných senáxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xx x xx x x xx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xoudních exekutorů. Vylosovaní přísedící kárných senátů skládají slib dle § 5 odst. 5 zák. č. 7/2002 Sb. zpravidla při zasedání pléna.
Související xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx xxx xxxx x xx x xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xoudcovské rady NSS
Související předpisy:
[Jednací řád NSS]
Právní stav komentáře je ke dni 31xxxxxxxx
x x xx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxojednání jednacího řádu v plénu NSS. Předseda NSS není názory vyslovenými v plénu NSS vázán, předpokládá se nicméně, že vezme názory pléna v potaz. Přijxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxelizován s účinností od 1.1.2007, 1.1.2012 a 1.1.2015.
2.
[Důvody existence jednacího řádu NSS] Potřeba zvláštního jednacího řádu vztahujícího xx xx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
3.
[Publikace jednacího xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx být upraveny jednacím řádem NSS, stanoví komentované ustanovení. Jedná se však pouze o demonstrativní výčet. Jelikož se na řízení před NSS neaplikuje xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx člení na šest částí. První část pojednává o vnitřní organizaci soudu, druhá obsahuje pravidla týkající se výkonu soudnictví, třetí upravuje prostředxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxní část obsahuje společná, přechodná a závěrečná ustanovení.
Související předpisy:
jednací řád NSS
[Sbírka rozhodnutí NSS]
Pxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xx
xxI. Sbírka NSS a forma jejího vydávání (5 až 12)
IV. Uveřejňování rozhodnutí NSS na internetu (13 až 14)
V. Právní věty a jejich požití (15 až 17)
K § 22
Ix xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxní soud má povinnost vydávat Sbírku nálezů a usnesení již od roku 1993 (§ 59 zák. o ÚS), Nejvyššímu soudu ukládá zákon o soudech a soudcích povinnost vydáxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxtanovení. V historickém srovnání jde o určité novum, protože za starého Rakouska i v době I. ČSR byly sice soudní sbírky vydávány, ovšem neoficiálním zpxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxm mění médium, kterým je
judikatura
publikována, ve prospěch internetu (viz část III dále).
II. Historičtí předchůdci Sbírky NSS
2.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxoby se začal rozvíjet až od okamžiku, kdy soudy začaly vyhotovovat písemná odůvodnění svých rozhodnutí, tedy rámcově od druhé poloviny 18. století. Poxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx samotným soudem, ale zápisky různých osob o kauzách, ve kterých vystupovaly či o kterých se doslechly.
Byť
kontinentální
právní řády 19. století souxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx docházet od přibližně poloviny 19. století v důsledku soukromých iniciativ. Tímto způsobem vznikají v liberalizující se rakouské monarchii od 50. lex xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xx 1918 byl hlavním editorem sbírky český právník August, svobodný pán z Popelky, který byl od roku 1918 do roku 1930 jako August Popelka předsedou NS ČSR se xxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xoku 1876 do roku 1934. Byla založena Adamem, svobodným pánem Budwinskim, a je dnes v elektronické podobě přístupná na http://alex.onb.ac.at. Pro detaxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxly také meziválečné čsl. sbírky rozhodnutí soudů. Nejdůležitější polooficiální sbírkou od roku 1919 až do roku 1948, dodnes hojně používanou, byla Sbxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx sbírka rozhodnutí nejvyššího soudu a Bohuslavova sbírka nálezů nejvyššího správního soudu. Takzvaná Bohuslavova sbírka editora Josefa V. Bohuslavx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxšího správního soudu ve věcech administrativních (ve zkratce řada "Boh. A.") a Sbírku nálezů nejvyššího správního soudu ve věcech finančních (ve zkraxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxx x xxxxxxlavě ještě několik let, přinejmenším formálně, přežil.
Pro detailní popis prvorepublikových polooficiálních sbírek judikatury srov. blíže rovněx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxjich polooficiální charakter. Tyto sbírky na jednu stranu nebyly oficiálně vydávány soudy a neměly zákonný podklad. Na druhou stranu však jejich vydaxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxvání sbírky se dostávalo podpory z dané instituce. Všechny tyto rané sbírky záhy získaly výraznou váhu a staly se
de facto
sbírkami oficiálními.
xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxrky. Detaily vydávání Sbírky upravuje § 75 až 85 JŘ NSS.
6.
[Obsah Sbírky rozhodnutí] Ve Sbírce se uveřejňují především
a)
vybraná rozhodnutí NSxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxx x xx usnesení RS NSS, o nichž RS NSS nerozhodl jinak,
f)
usnesení zvláštního senátu rozhodujícího podle zákona č. 131/2002 Sb., o nichž zvláštní senát nxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x nevýznamných rozhodnutí), jiná rozhodnutí NSS a rozhodnutí krajských soudů se publikují pouze tehdy, pokud jsou vybrána (o procesu výběru srov. nížexx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxd k § 18), a toliko dvě stanoviska (blíže viz výklad k § 19).
7.
[Redakční rada, "předvýběr" judikátů pro Sbírku] Vydávání Sbírky řídí předseda NSS pxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxů kolegií tak, aby byla zastoupena všechna kolegia (§ 77 JŘ NSS). Redakční rada provádí předvýběr judikátů pro další selekci, a to tak, že z právních vět vxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x8 JŘ NSS). Redakční rada přitom bere v potaz názor soudce, tvůrce právní věty, na to, zda má být
judikát
publikován ve Sbírce (tento názor je povinnou souxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx negativní, které k právním větám došly od soudců a jejich asistentů. V tomto stadiu předselekce jsou však připomínky uplatňovány spíše výjimečně.
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xS, Veřejný ochránce práv a právnické fakulty, eventuálně i další soudy nebo jiné orgány veřejné moci dle rozhodnutí předsedy NSS - viz § 53 odst. 3 JŘ NSS)x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxynutí lhůty předseda NSS zpřístupní zaslané připomínky k jednotlivým judikátům prostřednictvím vnitřní počítačové sítě soudcům a zároveň svolá zasxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxce k NSS, a s poradním hlasem i další pozvané osoby (obvykle asistenti soudců a soudci krajských soudů). Plénum postupně projedná každý
judikát
a připoxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxní o publikaci či nepublikaci judikátu ve Sbírce je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných soudců; všichni přítomní soudci jsou povinni xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxx
x.
[Publikace judikátů ve Sbírce]
Judikát
, na jehož uveřejnění se plénum usneslo, upraví do konečné podoby v souladu s jeho usnesením oddělení dokumenxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxakční rada přitom vychází především z významu pro sjednocení rozhodovací činnosti a z aktuálnosti pro právní praxi. S ohledem na shora popsaný formalixxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxdobě nakladatelství Wolters Kluwer ČR.
10.
[E-sbírka] Od ledna 2017 přešel NSS na nový způsob publikace. Sbírka rozhodnutí i nadále vychází každý xxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xohledat též starší judikáty, publikované původně v letech 2003-2016 jen v "papírové" podobě. Takovýto krok lze ocenit, protože reaguje na dobu, ve ktexx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxterval mezi schválením judikátu k publikaci a jeho e-publikací.
11.
[Přidaná hodnota "sbírkové" judikatury] Přidanou hodnotou Sbírky NSS je edixxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxávní větu, poskytne další odkazy na
relevantní
předpisy, prejudikaturu, evropskou či zahraniční judikaturu k tématu se vztahující, text edituje a vxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xrávně významné zrno od plev tisíců xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxxxxvním procesu hlasovalo, potom právní názor v rozhodnutí obsažený zobrazuje náhled většiny soudců NSS. Takový právní názor pak získává punc do jisté míxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx právě ona selekce, "vybírání" rozhodnutí pro zveřejnění. Kritéria, podle nichž postupuje redakční rada, a zejména soudci NSS na plénu, totiž nejsou zxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxvání osobních názorů, snaha o zamlčení příliš "novátorských" rozhodnutí či někdy i osobní animozity a nesouhlas. To je odvrácená strana rozhodování mxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxptický k institutu stanovisek (viz můj výklad k § 19). V praxi se navíc často stává, že některé významné judikáty nejsou opatřeny právní větou (což je odpxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxě apod. Ze všech těchto důvodů nelze informativní a "přidanou" hodnotu Sbírky NSS přeceňovat.
Pro odlehčený a vtipný popis různých motivací a strategxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxá dobrá satira však obsahuje nejedno zrnko pravdy.
Neformální pravidlo, které se v průběhu první dekády existence NSS ustálilo, vylučuje z publikace xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxjším rozhodnutím porušil soudce svou povinnost předložit věc rozšířenému senátu podle § 17. Mnohem těžší je pochopit takové pravidlo u rozhodnutí kraxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxoto názoru krajského soudu po jeho schválení plénem by mohla také představovat jistou formu komunikace pléna NSS s rozšířeným senátem, jak tomu je ostaxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx vazbu, jak na jeho rozhodnutí nahlížejí kolegové. Navíc v rámci více než tří desítek soudců NSS jde o jednu z mála příležitostí, kdy se soudci NSS sejdou a xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxkách NSS] Zákon výslovně nehovoří o publikaci rozhodnutí NSS na internetu. Přesto NSS, obdobně jako NS a ÚS, v podstatě všechna svá rozhodnutí na internxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx 10 výše). Podrobnosti o internetové publikaci stanoví směrnice předsedy soudu.
Pokud xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx již nemůže žádná svá rozhodnutí "zamlčet" jejich nevybráním k publikaci v tištěné sbírce. Samotní soudci pak mohou být překvapeni, jak podrobně bývajx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx" na internetu] Pokud bylo rozhodnutí NSS uveřejněno ve Sbírce, je vhodné citovat přednostně podle Sbírky (datem rozhodnutí, číslem jednacím, pořadoxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx ve Sbírce je nutno zásadně přikládat větší význam než rozhodnutí takto nepublikovanému. Jde však jen o rozdíl ve stupni argumentačního významu. Ve smyxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx
xx xxxxxí věty a jejich použití
15.
[Pojem právní věty] Rozhodnutí publikovaná ve Sbírce NSS jsou uvozena právními větami. Ty text samotného judikátu předcxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxdy následně upravovány v průběhu schvalování publikace judikátu redakční radou nebo soudci pléna NSS. U neoficiálně publikovaných judikátů v nejrůzxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxu judikátu. Obvykle jde o konkretizaci zákonné právní normy, aplikované a dotvořené v judikátu.
16.
[Účel právní věty] Smyslem právních vět, častx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxx xx xxxxxř rychle zjistí, o jaké právní otázce
judikát
pojednává. V dnešním zrychleném světě jde o užitek tak velký, že odůvodňuje smysl právních vět. Z výstižnx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxy, po níž pátrá. V posléze uvedeném případě by měl čtenář nejprve prostudovat rozhodnutí jako celek a teprve poté z něj činit
relevantní
závěry.
17.
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xvěřit právní větu v jejím kontextu. Pokud by tak učinil, často by se jen ujistil, že právní věta vskutku plně a přesně vyjadřuje myšlenku judikátu. Někdy xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxelná normativní myšlenka není v judikátu vůbec obsažena. To samozřejmě činí právní větu neaplikovatelnou. Důležité je si uvědomit, že pro soudce NSS jx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xředchozím rozhodnutí, nemá-li věta dostatečnou oporu v odůvodnění, není třeba aktivovat RS NSS.
Právník aplikující jen právní větu, aniž by si přečexx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xoudu. Záleží totiž často na náhodě, jakou právní větu vlastně její tvůrce formuluje, zda ji vůbec formuluje atd.
Jak trefně podotkl Ludvík David, "mnoxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxupem času žít svým samostatným životem a že s prvotním rozhodnutím mají jen málo společného" (David, 2008, s. 1240). Tyto tendence se mohou dokonce tranxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx způsobem jsou namísto zákona užívány jako platné právní normy. Jakkoliv může být tato praxe užitečná s ohledem na nedostatek času, který má soudce k důkxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxojené s absolutizací právních vět podrobil kritice NSS v rozsudku z roku 2008. Podle soudu je pochybením: "izolované čtení tzv. právní věty, tedy právnxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xe tomu v případě Sbírky NSS - samotný soud. ... K takovému závěru však může dospět opravdu jedině izolované čtení této právní věty v kombinaci s její absolxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxž však nezískává jakoukoli samostatnost, která by jí umožnila být aplikována nezávisle na rozhodnutí jako celku, nýbrž slouží spíše jako praktická náxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx tak právní větu vnímat jako jakousi obdobu právní normy a chápat ji jako svébytné zachycení právního pravidla schopného samostatné existence, nýbrž jx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxtí, jež se do ní nevešly. Je proto chybou, pokud je právní věta absolutizována a je jí argumentováno bez ohledu na konkrétní okolnosti rozhodovaného příxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxlik, co říká sama právní věta, a co v ní není, není řešeno ani jím jako celkem." (rozsudek NSS 2 As 57/2008-84)
Související ustanovení:
§ 17 - rozšířxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxura:
BOBEK, M., KÜHN, Z. a kol.
Judikatura
a právní argumentace. 2. vyd. Praha:
Auditorium
, 2013.
DAVID, L. Co je precedent v rozhodnutích českýxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx Univerzity Karlovy, 2011.
KÜHN, Z., BAŇOUCH, H. O publikaci a citaci judikatury aneb proč je někdy
judikatura
jako císařovy nové šaty. Právní rozhxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x
xxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxních vět. In BOBEK, M., KOMÁREK, J. (eds.) Jiné právo offline. Praha:
Auditorium
, 2008, s. 259.
Soudcovská rada Nejvyššího správního soudu
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx
xxx xxxxxx xxxxxxce zákona o soudech a soudcích (2)
III. Zřízení soudcovské rady NSS a počet členů (3 až 4)
IV. Funkce soudcovské rady NSS (5)
V. Neslučitelnost výkonu xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxx
xx xxxxně k soudcovským radám
1.
[Zavedení institutu soudcovské rady] Soudcovské rady byly zavedeny u okresních, krajských a vrchních soudů a NS zákonem o xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxexistoval NSS, proto úprava obsažená v zákoně o soudech a soudcích nepočítá se soudcovskou radou NSS. Ani v rámci pozdějších novelizací zákona o soudexx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx v soudním řádu správním. První soudcovská rada NSS byla konstituována dle přechodných ustanovení obsažených v § 127 a § 128.
Soudcovské rady jsou koncxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x důvodové zprávy k zákonu o soudech a soudcích (sněmovní tisk č. 878 z roku 2001) plyne, že působnost soudcovských rad vychází z vymezení činností, kde vxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxudní řád správní upravuje v § 23 až 25 některá pravidla týkající se soudcovské rady NSS. Konkrétně jde o její zřízení, stanovení počtu členů, úlohu a půsxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxonem o soudech a soudcích, určených pro soudcovské rady okresních, krajských a vrchních soudů a Nejvyššího soudu. Soudní řád správní však nestanoví zxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xa soudcovskou radu NSS aplikovat § 54 až 59 zák. o soudech a soudcích, která představují obecnou úpravu těchto otázek. Není žádných pochyb o tom, že i soudxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxm řádem správním je třeba postupovat dle obecné právní úpravy (
lex generalis
). Je totiž zřejmé, že záměrem zákonodárce nebylo ponechat některé otázkx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxdě, že by mezi nimi a soudním řádem správním xxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx
x
xxx xxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x
x xxxxx x
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx a počet členů
3.
[Zřízení soudcovské rady NSS] Komentované ustanovení zřizuje soudcovskou radu NSS.
4.
[Počet členů soudcovské rady] Soudcovxxx xxxx xxx xx x xxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xtátní správy soudu. Soudcovská rada nemá žádnou rozhodovací pravomoc. Jedná se o orgán reprezentující soudce NSS, kteří jsou jeho voliteli. Jeho úlohxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xprávy. Předseda soudu proto není povinen řídit se stanovisky soudcovské rady. Působnost soudcovské rady je upravena v § 25 odst. 1.
K odst. 2
V. Nesluxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxdy soudu a předsedy kolegia, tedy s funkcemi, které vykonávají státní správu soudu. Důsledkem neslučitelnosti těchto funkcí je, že stávající předsedx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xy jim před konáním volby zaniknout funkce předsedy, místopředsedy či předsedy kolegia. Pokud by člen soudcovské rady byl v průběhu výkonu této funkce jxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxudcích].
VI. Volba členů soudcovské rady NSS
7.
[Aktivní volební právo] Členy soudcovské rady, včetně tří náhradníků, volí shromáždění všech soxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxci nemají volební právo.
8.
[Pasivní volební právo] Členem soudcovské rady nebo náhradníkem může být zvolen toliko soudce přidělený či přeložený x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx uplynutím volebního období dosavadní soudcovské rady. Volební shromáždění svolává předseda soudu (§ 54 odst. 2 zák. o soudech a soudcích).
10.
[Zxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxebního práva (§ 56 odst. 1 zák. o soudech a soudcích). Každý člen shromáždění může odevzdat tolik hlasů, kolik členů má soudcovská rada. Pro každého z kanxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxdcovské rady, jsou hlasy tohoto soudce neplatné (§ 56 odst. 2 zák. o soudech a soudcích). Po odevzdání hlasů sečte volební komise, ustavená volebním shrxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxomáždění a rozhoduje o nich volební shromáždění. Jakýkoliv jiný přezkum platnosti volby, včetně přezkumu soudního, zákon výslovně vylučuje (§ 56 odsxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxasů. Tři následující jsou náhradníky. V případě rovnosti hlasů rozhoduje los (§ 56 odst. 3 zák. o soudech a soudcích).
VII. Funkční období soudcovské xxxx xxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxadníků, končí její funkční období uplynutím dvou měsíců od okamžiku, kdy tento stav nastal. Zákon ovšem počítá i s prodloužením funkčního období soudcxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx
xx.
[Důvody zániku funkce] Důvody zániku funkce člena soudcovské rady jsou upraveny v § 59 odst. 1 zák. o soudech a soudcích. Jde o
taxativní
výčet důvodůx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xák. o soudech a soudcích pouze s přeložením člena soudcovské rady k jinému soudu.
Faktickou překážku výkonu funkce xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxo soudu). Tyto případy je třeba podřadit pod § 59 odst. 1 písm. e) zák. o soudech a soudcích, dle něhož je důvodem zániku funkce člena soudcovské rady, jestxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxské rady dochází také na základě projevu vůle tohoto člena, kterým se funkce vzdává.
K zániku funkce vede také vznik inkompatibility, tj. jmenování člxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxá je jedním z předpokladů pro zvolení, automaticky působí zánik funkce člena soudcovské rady.
14.
[Okamžik zániku funkce] Funkce člena soudcovsxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx vzdání se funkce člena soudcovské rady zaniká funkce až uplynutím kalendářního měsíce, v němž byl projev vůle člena soudcovské rady doručen předsedovx xxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxenů soudcovské rady tato funkce, nastoupí na jeho místo náhradník, který je první v pořadí (celkem mohou být zvoleni jen tři náhradníci). Náhradník se sxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxsledek zániku funkce předchozího člena soudcovské rady.
16.
[Zánik funkce náhradníka člena soudcovské rady] Zaniknout může i funkce náhradníka xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x soudech a soudcích hovoří o funkci náhradníka, byť ve skutečnosti o žádnou funkci nejde, neboť s ní nejsou spojeny žádné úkoly ani oprávnění.
Souvixxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx
Související předpisy:
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xroces volby předsedy soudcovské rady, a proto je třeba aplikovat § 57 zák. o soudech a soudcích. Předsedu soudcovské rady volí sama soudcovská rada, a to xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxsedy soudcovské rady. Odvolaný předseda zůstává součástí soudcovské rady jako řadový člen. Volbu předsedy lze provést jen tehdy, jestliže je soudcovxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx. 2 s. ř. s., neboť žádná speciální pravidla pro volbu předsedy soudní řád správní ani zák. o soudech a soudcích neupravují).
O každé volbě předsedy soxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x to v závislosti na svém uvážení. Současně určuje i program jejího zasedání a řídí jednání.
Předseda soudcovské rady je však povinen svolat soudcovskox xxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xvolat soudcovskou radu do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla doručena žádost o její svolání. I v tomto případě řídí zasedání soudcovské rady její předsexxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xx
[Usnášeníschopnost soudcovské rady] Soudcovská rada je schopna usnášet se, pokud se jejího zasedání účastní nadpoloviční většina všech členů soudxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxtšina všech jejích členů.
K odst. 3 a 4
5.
[Neveřejnost zasedání soudcovské rady] Zasedání soudcovské rady jsou neveřejná. Ze zákona se jich však sxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxudu, kandidáty na přidělení či přeložení k výkonu funkce soudce k NSS). Předseda a místopředseda soudu mají právo xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxpis.
Související předpisy:
[Působnost soudcovské rady]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
x x xx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx xo, že případ uvedený pod písm. d) užívá neurčitého právního pojmu a případ uvedený pod písm. f) odkazuje na zvláštní zákony. Působnost soudcovské rady Nxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xx xx xx xxxx x xoudech a soudcích).
2.
[Působnost v personální oblasti] Vyjádření soudcovské rady vyžaduje jakékoliv přidělení či přeložení soudce k NSS, stejnx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx naopak jeho odchodu k jinému soudu. Vyjádření soudcovské rady nepodléhá dočasné přidělení soudce k NSS.
Vyjádření soudcovské rady je potřebné dále k xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
K realizaci výše uvedených personálních záležitostí postačuje předchozí vyjádření soudcovské rady. Není třeba, aby soudcovská rada s předloženým nxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx požadavek, jehož splnění by mělo být ministru spravedlnosti doloženo jako podklad pro rozhodnutí o přidělení či přeložení soudce. Obecně však lze řícxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxní odezvou soudcovské rady, upustit, popř. jej modifikovat. Nesouhlas soudcovské rady s určitým záměrem totiž naznačuje postoje soudců NSS vůči tomuxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxnovisko, k NSS nepřidělit, resp. nepřeložit. Jde tak v podstatě o otázku "naladění" jednotlivých aktérů spíše než o aplikaci "tvrdých" pravidel, kterx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxhu práce a návrhu jeho změn soudcovskou radou. Ani v tomto případě nemá soudcovská rada (spolu-)rozhodovací pravomoc, jde o pouhou konzultaci. Negatixxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxdě.
4.
[Zásadní otázky státní správy NSS] Soudcovská rada se dále vyjadřuje k zásadním otázkám státní správy soudu. Jedná se o poměrně neurčitou foxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xx x x xxxx xxxzení působnosti soudcovské rady na zásadní otázky správy soudu sleduje ten účel, aby soudcovská rada spolupůsobila toliko při řešení koncepčních, či xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx, rozsáhlé změny týkající se uspořádání pracovního prostředí soudu a hospodaření soudu, zejména otázky rozpočtu a použití finančních prostředků v něx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxý program zasedání pléna. Předseda NSS není povinen žádosti soudcovské rady vyhovět; jinak tomu je v případě, požádá-li o svolání pléna nejméně jedna txxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx i zvláštní zákony. V současné době jím je pouze zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, dle něhož je třeba xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxekutorů. Soudcovské radě NSS nepřísluší vyjadřovat se k zařazení jiných osob do jiných seznamů, než je seznam soudců NSS, z nichž se také losují členové xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxích, rozvrhu práce a zásadních otázek státní správy soudu, tedy záležitostí uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) až d), může soudcovské radě předkládat pouzx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxsedy a soudcovské rady] Soudcovská rada není zákonem koncipována jako orgán, který by měl iniciovat debatu s osobami vykonávajícími státní správu souxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xe závislá na podání návrhu ze strany předsedy soudu týkajícího se oblasti působnosti soudcovské rady. To nicméně nevylučuje, aby si předseda soudu vyžxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxlí volených zástupců soudců mohou vytvářet velmi negativní vnitrosoudní atmosféru. Za svá manažerská rozhodnutí v rámci správy soudu však právně odpxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxcovská rada za své názory neodpovídá navenek vůbec. Jediná odpovědnost jejích členů je tak odpovědnost mimoprávní ("politická"), která se může projexxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxé radě určí předseda NSS lhůtu, v níž je třeba návrh projednat. Lhůta musí činit alespoň pět pracovních dní. V případě, že by soudcovská rada návrh ve lhůtxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
x xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxala. Jelikož se jedná o právní fikci, nepřipouští se důkaz opaku.
10.
[Ostatní záležitosti] Ostatními záležitostmi, které lze podřadit pod § 25 odxxx x xxxxx xx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxky může vzejít od soudců nebo zaměstnanců NSS.
Související ustanovení:
§ 20 odst. 3 - plénum NSS, § 28 - výkon státní správy NSS Ministerstvem spravxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xx xx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xe věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
§ 12 JŘ NSS
Státní správa Nejvyššího správního soudu
[Státní správa NSS obexxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x xx
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxmco soudnictví je na zbývajících mocech nezávislé při svém xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx Ministerstvem spravedlnosti, je založen na koncepci sahající až do sklonku 19. století. Současný model správy justice tak pokračuje v původním rakouxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xx vydávají předpisy o obsazování, vnitřním zařízení a jednacím řádu soudů (zákon o soudní organisaci) soudy a státní zastupitelstva byly "co se týče praxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xoto tzv. "právo dohledací" zahrnovalo "oprávnění dozírati k tomu, zdali práce řádně se konají, přidržovati soudy a státní zastupitelstva k tomu, aby sxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxtní správu soudů upravuje obecně zákon o soudech a soudcích. Ten však ve vztahu k detailům státní správy NSS odkazuje v § 120 odst. 3 na zvláštní právní přexxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xx x x xx xx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxahuje zvláštní úpravu jejich státní správy. Tato matérie je komplexně upravena v § 126 zák. o soudech a soudcích. Blíže k rozvrhu práce viz výklad k § 21 odxxx xx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxe. Českou úpravu opakovaně kritizoval ÚS. Například v nálezu Pl. ÚS 7/02, ve věci ústavnosti zákona o soudech a soudcích, Ústavní soud uvedl, že:
"součxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxi (kterýžto orgán by mohl být orgánem povolaným převzít úlohu ministerstva ve věcech personálních včetně dohledu nad odbornou úrovní soudcovského sbxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxní soudní moci mocí výkonnou (např. prostřednictvím přidělování rozpočtových prostředků a kontrolou jejich využívání)".
V této kritice ÚS pokračoxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxomního postavení soudní moci. Tento Ústavou předpokládaný a ,ideální' stav však v podmínkách České republiky neexistuje, neboť soudní moc zde nepřexxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx xxxx
x xxxxxx xxx xx xxxxxxx
xatím poslední významný nález týkající se této problematiky byl nález Pl. ÚS 39/08, řešící mj. dočasné přidělování soudců k Ministerstvu spravedlnostxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxlnosti, které však zásadně působí prostřednictvím předsedy NSS (srov. k tomu dále § 27 až 30). Ke státní správě NSS se vyjadřuje soudcovská rada (detailxx x xx xxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xouvisející ustanovení:
§ 13 odst. 4 - rozhodovací a jiná činnost soudců, § 23 až 25 - soudcovská rada NSS, § 27 - výkon státní správy soudnictví předsedox x xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x 30 - stížnosti
Citovaná judikatura:
ÚS:
nález ze dne 18.6.2002x xxx xxx xxx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx0, sp. zn. Pl. ÚS 39/08 (N 207/59 SbNU 3; 294/2010 Sb.)
Literatura:
KOPA, M. Cesty (samo)správy soudů v České republice. Časopis pro právní vědx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx 2016.
KOSAŘ, D. Politics of Judicial Independence and Judicial Accountability in Czechia: Bargaining in the Shadow of the Law between Court Presidxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x. 7, s. 1257-1292.
KYSELA, J. (ed.) Hledání optimálního modelu správy soudnictví pro Českou republiku. Praha: Kancelář Senátu, 2008.
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x xx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx Základním pravidlem výkonu státní správy NSS je její výkon předsedou tohoto soudu. Je plně na předsedovi, v jaké míře a rozsahu svěří výkon státní správx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxi úkony státní správy předsedy senátů nebo soudce NSS, zůstává odpovědnost za výkon státní správy v rozsahu pověření plně na předsedovi.
Obecně k předxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx xx
xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxa NSS též státní správu zvláštního senátu dle § 2 odst. 4 zák. č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, a státní správu kárného soudx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx upravuje zákon dále, zejména v § 27a a výčet v § 29; viz též § 13 OŘ NSS.
3.
[Postavení místopředsedy NSS] Místopředseda NSS zastupuje předsedu NSS v doxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxě předsedovi soudu nebo které si k rozhodování předseda soudu vyhradil (§ 14 odst. 1 OŘ NSS). Pravomoci místopředsedy jako zástupce předsedy nutno číst xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx
xxxikatura
vychází z funkčně řídícího postavení předsedy a na něm závislého postavení místopředsedy. ÚS tehdy vykládal § 121 odst. 2 zák. o soudech a soudxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xx xxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxt místopředsedu, který sám o sobě nemá v tomto smyslu žádnou pravomoc. Od toho se odvíjí i jistá jeho podřízenost předsedovi, neboť při neplnění předsedxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xobě nepřítomnosti předsedy NS je zájem na zachování řádného fungování NS v situacích neobvykle dlouhé výluky potence předsedy funkci vykonávat; bylo xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxtava, že by tak mohl místopředseda konat např. v době služební cesty, dovolené či krátkodobé pracovní neschopnosti předsedy je neudržitelná; připuštxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxředseda NS hatit odpovědnost, resp. spoluodpovědnost předsedy NS (založenou ustanovením § 70 zákona o soudech a soudcích) za personální složení NS.
xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxu je řízení činnosti ředitele správy (§ 14 odst. 1 OŘ NSS; dále srov. § 29 odst. 3 s. ř. s.). Po dobu nepřítomnosti místopředsedy zastupuje místopředsedu pxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxbo mu ji naopak novým vnitřním předpisem odejme.
Místopředseda soudu při řízení činnosti ředitele správy zejména:
a)
ukládá řediteli správy úkoxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx x xlastnímu projednání nebo rozhodnutí, anebo k udělení předběžného souhlasu s rozhodnutím nebo postupem věc státní správy soudů, vyřizovanou ředitelxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx předsedy i místopředsedy NSS zastupuje předsedu soudu služebně nejstarší přítomný předseda senátu, případně soudce. Zastupující soudci však nejsox xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xeho nepřítomnosti místopředsedovi soudu (§ 5 JŘ NSS).
5.
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxch soudců. Zákon výslovně stanoví, že odpovědnost za výkon státní správy v rozsahu tohoto pověření zůstává plně na předsedovi (to samozřejmě nevylučuxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxx
xx xxx
x xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxrávní postavení soudních funkcionářů] Zásadním způsobem se k ústavnímu postavení předsedů a místopředsedů soudů vyjádřil ÚS již v nálezu Pl. ÚS 7/02, xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxtliže neplnil "řádně své povinnosti". Ústavní soud zmínil její naprostou obsahovou neurčitost a dále uvedl:
"V této souvislosti pak ÚS považuje za poxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx předsedou senátu), a proto by ani předseda a místopředseda soudu neměl být odvolatelný jinak, než pro zákonem předvídaný důvod a postupem v kárném řízexxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx aniž by však z tohoto důvodu tyto osoby ztrácely kvalitu postavení nezávislého soudce, a dostávaly se jen proto do pozice státního zaměstnance, jehož vxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxmecko, Švédsko, Norsko, Nizozemí, Velká Británie, Irsko, Itálie, Portugalsko) považována za integrální součást principu dělby moci, pramenící z poxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxého soudcovského mandátu."
Ústavněprávní ochranu funkcionářů soudů ÚS dále rozvinul v kauze týkající se protiústavního odvolání předsedkyně NS Ivx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxvou, neboť veškeré činnosti vykonávané předsedou a místopředsedou soudu jsou činnostmi, které mohou nepřímo ovlivňovat výkon soudní moci. To se dramxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxcně charakterizován jako vytváření podmínek k řádnému výkonu soudnictví (§ 118 odst. 1 zák. o soudech a soudcích), tj. po stránce organizační, personáxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxátní správy soudů' nemají pouze charakter správní činnosti. Příkladmo lze poukázat na pravomoc stanovit rozvrh práce, provádět prověrky soudních spxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx tedy zákonodárce použil pojem 'státní správa soudů', který svým formálním označením xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxích) a materiální vymezení předmětu činnosti funkcionářů soudů. Pouhé formální označení nemůže převážit nad obsahem, a tak i nad skutečnou povahou soxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx a mohou tak ve svém důsledku znamenat určitý zásah moci výkonné do moci soudní.
Z výše uvedeného vyplývá, že výkon státní správy soudů neodpovídá svojí xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxí více či méně vlastní rozhodovací činnost soudů. V tomto kontextu je potom nutno posuzovat i princip 'kdo jmenuje, odvolává', zakotvený v § 106 odst. 1, xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxího systému státní správy nelze tolerovat ve vztazích v rámci správy soudů, kterážto státní správou není.
Při posuzování postavení předsedů soudů jaxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx vlastní rozhodovací činnosti jako soudce.
Je třeba potom vyjít z premisy, že funkce předsedů soudů, jakož i předsedy NS je neoddělitelná od funkce souxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxty nezávislosti soudní moci, resp. nezávislosti soudců je tak nutno vztahovat ve shora naznačeném směru i k předsedům soudů, včetně předsedy NS. Nelze xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxěných požadavků.
(...)
Z principu oddělení moci soudní a moci výkonné podle současné ústavní úpravy a v souladu se standardy, které pramení z evropskxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
Zatím posledním významným judikátem týkajícím se této problematiky byl nález Pl ÚS 39/08. Ústavní soud navázal na právě citovaný nález ve věci protiúsxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xístopředsedy soudu:
"56. [Již z nálezu Pl. 18/06 plyne, že] není možné konstruovat dvojakost právního postavení předsedy soudu jako úředníka státní xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxůsobu odvolávání funkcionářů soudů, nýbrž i jejich dočasného zproštění funkce. I taková úprava musí respektovat ústavní principy dělby moci a nezávixxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxně zaručeného subjektivního práva, ale i právě ochrany před zásahem moci výkonné do moci soudní ... Prostředky ochrany soudních funkcionářů proto musx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xím, že by tyto mandáty neměly být opakovány:
"65. ... Problém podle názoru ÚS spočívá v samotné možnosti opětovného jmenování, která může vést soudní fxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxíženy a posuzovány. V podmínkách neexistence soustavy brzd a vyvážení k exekutivě s jejími výlučnými rozhodovacími pravomocemi v personální oblasti xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxvářet podmínky pro vznik personální korupce, která by ohrožovala ústavně přikázanou nezávislost a nestrannost soudců. Možné protiústavní stavy je txxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxx xxxxx xedostatečnou zárukou. V případě předsedů a místopředsedů nejvyšších soudů ovšem není upravena ani tato možnost. Ústavní soud přitom zdůrazňuje, že v xxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxzávislosti a nestrannosti soudce, tzn. nezkoumá konkrétní chování několika set soudců, kteří se v daném okamžiku podílejí na soudní správě. Z naznačexxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxnování předsedy a místopředsedy NSS, § 13 odst. 4 - rozhodovací a jiná činnost soudců, § 23 až 25 - soudcovská rada NSS, § 26 - státní správa NSS obecně, § 27a x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxxxx
Citovaná judikatura:
ÚS:
nález ze dne 18.6.2002, sp. zn. Pl. ÚS 7/02; nález ze xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxrávy NSS]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
K § 27a
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxý předseda NSS.
2.
[Konkrétní činnost ředitele správy] upravuje zákon dále - viz § 29 odst. 3. Podle tohoto ustanovení ředitel správy soudu, s výjimxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxářské, materiální a finanční, vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u NSS s výjimkou soudců, zajišťuje řádný chod soudních kanceláří a plnx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xx xxxx
3.
[Jmenování a odvolání ředitele správy] Ředitel správy ve smyslu zákoníku práce vykonává vedoucí pracovní místo, kde se pracovní poměr zakládá jxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xx) odkazuje na § 27 odst. 4 zák. č. 65/1965 Sb. (starý zákoník práce). Ekvivalentem tohoto ustanovení je dnes § 33 odst. 3 stávajícího zák. práce, podle něxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xe komentovaný § 27a odst. 2 s. ř. s.). Pracovní poměr ředitele se řídí zákoníkem práce.
Související ustanovení:
§ 26 - státní správa NSS obecně, § 2x x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
[Výkon státní správy NSS Ministerstvem spravedlnosti]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
K § 28
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství (§ 11 odst. 1 zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Čxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxterstva] Klíčovou a stěžejní pravomocí ministerstva ve vztahu k NSS jsou okruhy činností upravené v písm. a) až c), tedy otázky personální a finanční. Pxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxjména nález Pl. ÚS 7/02).
Pravomoc v písm. a) se označuje jako tzv. systemizace, ministerstvo při ní určuje každoročně počty soudců, asistentů soudců x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxe NSS na ministerstvu je, obdobně jako tomu je ve vztahu k NS, chráněna tím, že systematizaci stanoví ministerstvo po dohodě s předsedou NSS, zatímco u nixxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xpersonální otázky) míří zejména k rozhodování ministra spravedlnosti ve věcech přidělování, dočasného přidělování a překládání soudců (§ 67 až 73 záxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xýkonu funkce soudce NSS lze soudce přidělit nebo přeložit jen se souhlasem předsedy NSS (§ 121 odst. 2 a § 124 s. ř. s., též § 73 odst. 3 zák. o soudech a soudcxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Související ustanovení:
§ 13 odst. 4 - rozhodovací a jiná činnost soudců, § 26 - státní správa NSS obecně, § 27 - xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxxxxx x xx1 - přidělení soudce k NSS, § 124 - přeložení soudce k NSS
Související předpisy:
§ 11 zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xx xx xxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xředsedou NSS]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
K § 29
1.
[Smysl normy] Komentované ustanovení stanoví obecný rozsah výkonu státní spráxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx jsou proti ostatním obecným soudům privilegované tím, že pravomoci zde upravené vykonává vždy předseda soudu, nikdy je nemůže vykonávat namísto předxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xýklad k § 13 odst. 2.
2.
[Personální působnost předsedy] Předseda NSS je stejně jako předseda NS v silnějším postavení než předsedové nižších soudxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxžení soudce k NSS je vždy třeba souhlas předsedy NSS [§ 121 odst. 2, § 124 s. ř. s, § 68 odst. 2 písm. c), § 73 odst. 3 zák. o soudech a soudcích].
Nález Pl. ÚS 17/xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxnistr spravedlnosti nadán působností (kompetencí) přidělit soudce k NS tuto uskutečnil v projednávaném případě svým rozhodnutím o přidělení soudce xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxi zákonem vytýčené
kompetence
, nesměl přehlédnout, že proces výkonu této
kompetence
a vydání jeho rozhodnutí vyžadovaly ke své perfektnosti předchxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxadených. Akt ministra spravedlnosti o přidělení soudce k NS je tak aktem se subsumpcí, tedy podmíněným, přičemž podstatná vada eventuálně absence xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxch soudů silnější též u systemizace (určení počtu soudců a dalších zaměstnanců soudu): systematizaci ministerstvo každoročně vydává pouze po dohodě x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx. a) stanoví, že předseda NSS zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení NSS soudci, asistenty xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxlné postavení při výběru soudců přinejmenším na papíře nemají.
V rámci této
kompetence
předseda NSS Josef Baxa vydal též
Memorandum
o výběru kandidxxx xx xxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxdy souvisí též jeho
kompetence
v souvislosti se zvyšováním odbornosti soudců a vytváření podmínek pro její zvyšování, resp. péče o zvyšování odborné xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxx
xx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx zajišťuje chod soudu i jinak než kompetencemi personálními, což se projevuje v tom, že dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, kontroluje činnost řexxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxtem podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Poskytování informací soudem zajišťuje předseda. Informace poskytuje tisková mluvčí, odvolání xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxkonu svých pravomocí zasahovat do nezávislosti justice (srov. § 118 odst. 2 zák. o soudech a soudcích). Dohledová
kompetence
předsedy se proto soustřxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx věcí, vedených u NSS, předseda provádí prověrky soudních spisů, dohlíží na úroveň soudního jednání, vyřizuje stížnosti (k stížnostem viz § 30).
Pravxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xýt udělení výtky, jde-li o drobné xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx případech pak předseda, který je kárným žalobcem, může podat kárnou žalobu podle § 8 odst. 2 písm. d) zák. č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státníxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
6.
[Další úkoly] Podle § 29 odst. 1 písm. h) předseda plní též další úkoly (vedle otázek vyjmenovaných v odst. 1). Předseda tak v oblasti výkonu státnx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxdcích); jmenuje předsedy kolegií a senátů (§ 102 odst. 4 zák. o soudech a soudcích); pověřuje jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x7a s. ř. s.); svolává plénum, určuje jeho program a řídí jeho zasedání (§ 20 s. ř. s.); navrhuje plénu počet kolegií, jejich zřizování, slučování a stanovxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xx xx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx (zejména OŘ NSS, kancelářský a spisový řád).
7.
[Ředitel správy soudu] (blíže viz výklad k § 27a) je jakýmsi manažerem běžného fungování, provozu a xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru (§ 27a odst. 2).
Související ustanovení:
§ 13 odst. 4 - rozhodovací a jiná činnost soudců, § 26 - stxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxisterstvem spravedlnosti, § 30 - stížnosti, § 121 - přidělování soudců, § 124 - přeložení soudce k NSS
Související předpisy:
zák. č. 106/1999 Sb.x x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxaná judikatura:
ÚS:
nález ze dne 12.12.2006, sp. zn. Pl. ÚS 17/06
Stížnosti
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
K § 30
1.
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx stížností předsedou NSS. Na orgány státní správy soudů včetně předsedy NSS se proto lze obracet se stížností jen tehdy, jde-li o průtahy v řízení nebo o nxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxzkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti (§ 164 odst. 2); takovéto podání se dle povahy věci může vyhodnotit jako opravný pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxestného činu nebo přestupku (§ 165 zák. o soudech a soudcích).
2.
[Forma stížnosti] Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxko stížnost se posuzují podle obsahu bez ohledu na to, jak bylo podání označeno (§ 164 odst. 1 cit. zákona).
3.
[Anonymní podání] Dalším základním prxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxedseda NSS vyřizuje stížnosti, týkající se místopředsedy soudu, předsedy senátu, soudce, asistenta soudce a dalších zaměstnanců xxxxxxxxxx x xxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xyřizované předsedou. Z logiky věci ministerstvo vyřizuje i stížnosti na předsedu. Ministerstvo si může vyhradit k vyřizování i některé věci spadajícx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xx x x xxx xx xxxx Předseda NSS nebo ministerstvo jsou povinni prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to orgán státní správy za vhodné, vyslechne stěxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxst shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, musí být stěžovatel vyrozuměn o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad. Zjistí-lx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xebo že chování soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, pxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x§ 173 odst. 3 ve spojení s § 128 odst. 1 zák. o soudech a soudcích).
V případě pochybení asistenta soudce či jiného zaměstnance soudu se postupuje podle prxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxců, a jedná-li se o stížnost na průtahy v řízení, do 1 měsíce ode dne jejího doručení orgánu státní správy soudů příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxjistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. O tom, že stížnost nelze vyřídit ve stanovené lhůtě, musí být stěžovatel písemně vyrozuměn (§ 173 odsxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xro provedení procesního úkonu, u kterého podle názoru navrhovatele dochází k průtahům v řízení. Právo podat takový návrh má podle § 174a zák. o soudech a xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxému jsou průtahy v řízení namítány. O návrhu však rozhoduje ve věcech správního soudnictví NSS, byť návrh směřuje proti krajskému soudu. Detaily tohotx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxdsedou NSS, § 28 - výkon státní správy NSS Ministerstvem spravedlnosti, § 29 - výkon státní správy předsedou NSS
Související předpisy:
xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx
xxxxxxx xxxxx
[Rozhodování senátem a samosoudcem]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
Přehled výkladu:
I. Věcný rozsah § 31 (1)
II. Rozhodování v xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx
xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxx
x. Nesprávné obsazení soudu jako důvod zmatečnosti řízení před krajským soudem (16 a 17)
VI. Postavení předsedy senátu (18 a 19)
K § 31
I. Věcný rozsah x xx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxem. To plyne jednak z názvu hlavy II, jejíž jedinou součástí je § 31, jednak ze skutečnosti, že v řízení před NSS rozhoduje vždy senát, nikdy samosoudce (vxx x xx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx v tříčlenných senátech, ledaže zákon stanoví jinak. Z toho tedy plyne, že pokud v určitém případě není výslovně uvedeno, že o věci rozhoduje samosoudcex xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxž jeden senátu předsedá. Na projednávání a rozhodování věcí v soudním řízení správním se nikterak nepodílejí přísedící z lidu (srov. odlišnou úpravu txxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxje žádný jiný právní předpis, který by projednávání a rozhodování věcí krajským soudem svěřil do působnosti vícečlenných senátů. Právě uvedené nelze xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxvání a rozhodování věcí podíleli všichni soudci zařazení do soudního oddělení. Vždy platí, že věci projednává a rozhoduje senát složený pouze ze tří soxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxný senát projednávající konkrétní věc.
III. Rozhodování samosoudcem
3.
[Kritéria pro rozlišování věcí senátních a samosoudcovských] Zdá se, xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx x. uvádí, že pro rozhodování samosoudců byly vyhrazeny agendy, u nichž se v minulosti osvědčilo rozhodování samosoudcem. Předchozí úprava správního xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx přestupků, rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení a důchodového pojištění (§ 246b o. s. ř.). Tato předchozí úprava byla rozšířena o věci mezináxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxávy k zákonu č. 303/2011 Sb. je smyslem zavedení principu samosoudcovského rozhodování do cizinecké agendy, v níž je třeba rozhodovat ve velmi krátkýxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxchybně není jejich složitost. Takový pohled by byl značně zjednodušující. Rovněž ve věcech vyhrazených k projednávání samosoudci je třeba se začasté xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxkává od samosoudcovského rozhodování především jeho rychlost. Tomu lze do jisté míry přisvědčit, byť tento aspekt nelze absolutizovat (na rychlost řxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx věci jedním soudcem je zpravidla rychlejší než v případech, kdy je třeba koordinovat činnost několika členů senátu.
Zařazení ostatních věcí do samosxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxmosoudcovskou je "věc". Řízení před správními soudy má zpravidla charakter přezkumný, v němž soudy nerozhodují o právu samém, ale posuzují zákonnost xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxzení. "Věcí" je ve správním řízení vždy hmotné právo nebo povinnost, o níž bylo x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxvuje několik žalobních typů (viz § 4), např. žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, žalobu na ochranu proti nečinnosti nebo žalobu na ochranu před nxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xypy, které se věcně týkají dané agendy (tedy např. jak žaloba proti rozhodnutí ve věcech mezinárodní ochrany, tak žaloba na ochranu proti nečinnosti spxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx x xxxxx
xxdikatura
nakonec dovodila, že § 31 odst. 2 svěřuje samosoudci pouze projednávání žalob proti rozhodnutí správního orgánu týkajícího se věcí vymezenxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx zásahem, jsou povolány tříčlenné senáty, byť se věcně jedná o materii vymezenou v § 31 odst. 2 (rozsudky NSS 7 Ans 9/2011-106, 9 Aps 5/2007-63, 4 Aps 2/201xxxx x x xxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdle zákona o důchod. pojištění (typicky rozhodnutí o dávce důchodového pojištění, rozhodnutí o době pojištění). Nepatří sem však rozhodnutí vydaná vx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxezpečení, přičemž soudní řád správní v jiných ustanoveních rozlišuje mezi věcmi důchodového pojištění a věcmi pojistného na sociální zabezpečení a xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x x x xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxěci nemocenského pojištění] Samosoudce projednává rovněž žaloby proti rozhodnutím vydaným podle zákona o nemoc. pojištění, eventuálně dle předchoxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxě souvisí s dávkami nemocenského pojištění (rozsudek NSS 8 Ads 98/2016-37). Tento zákon však upravuje i přestupky na úseku nemocenského pojištění. Žaxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxe 100 000 Kč, jinak je k jejich projednání příslušný senát. Sankční povaha rozhodnutí xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xe součástí pojistného na sociální zabezpečení a ohledně rozhodnutí vydaných ve věcech pojistného platí totéž, co bylo uvedeno výše ve vztahu k důchodoxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx této skupiny spadají rozhodnutí vydaná podle zákona o zaměstnanosti, která se týkají podpory v nezaměstnanosti či podpory při rekvalifikaci. Nenálexx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx obsažená v zákoně č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, věcně úzce souvisí s proxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxi ve stále platném pracovním poměru, nejde tedy o uchazeče o zaměstnání.
8.
[Sociální péče, pomoc v hmotné nouzi a státní sociální podpora] Jedná se x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxádná okamžitá pomoc. Dále jde o rozhodnutí dle zákona o st. soc. podpoře, jenž upravuje přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxní s vyhláškou č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálnxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxné době tak neexistuje žádná legální definice tohoto pojmu. Mezi dávky sociální péče patří příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku, kterx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxiku průkazu osob zdravotně postižených, a příspěvek na péči dle zákona o soc. službách. Sociální péčí se však v duchu dříve platného vymezení tohoto pojxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxtí, co bylo řečeno výše k věcem nemocenského pojištění.
9.
[Dávky pěstounské péče] jsou vymezeny v § 47e zák. o s. p. o. d. Jde o příspěvek na úhradu potxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx péče.
10.
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxstupkový zákon") byl přijat zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx bylo toto rozhraničení vedeno právní kvalifikací protiprávního jednání, do samosoudcovské agendy náležely přestupky, ostatní správní delikty tvoxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxstí tohoto zákona byly tzv. jinými správními delikty. Definice přestupku je obsažena v § 5 přestupkového zákona; vychází z toho, že jím je protiprávní čxxx xxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xze za daný přestupek uložit, nepřevyšuje 100 000 Kč. Není přitom podstatná výše uložené sankce, ale jen zákonná horní hranice sankce. Ostatní přestupkx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxikt), spadají do senátní agendy. Závěry přijaté RS NSS v rozsudku 6 As 165/2015-38, podle něhož žaloby proti rozhodnutím služebního funkcionáře o jednxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xde není sankce stanovena pevnou částkou, ale jinak (procentem z obratu atp.). S ohledem na
restriktivní
judikaturu NSS ve vztahu k rozhraničení
kompexxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xůže dle okolností převýšit 100 000 Kč.
11.
[Věci mezinárodní ochrany] Pojem rozhodnutí ve věcech mezinárodní ochrany je definován v § 2 odst. 1 písxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxoužení nebo neprodloužení doplňkové ochrany, rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, rozhodnutí o zastavení řízení, včetně usnesení o zastavexx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxé ochrany.
Judikatura
NSS vztáhla definici obsaženou v zák. o azylu i na výklad téhož pojmu užitého s. ř. s. (rozsudek 9 Aps 5/2007-63). Z toho plyne, žx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxx o azylu (usnesení NSS Nad 28/2009-33), ani rozhodnutí ve věci zajištění žadatele o mezinárodní ochranu dle § 46a zák. x xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxutím vydávaným dle zákona o pobytu cizinců, jejichž následkem je povinnost cizince vycestovat z území ČR. Konkrétně jde o rozhodnutí o správním vyhoštxxx xx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxutí dle § 101 spr. řádu, jímž se dříve vydané rozhodnutí o vyhoštění mění.
Na příkladu souvisejícím s rozhodnutím o vyhoštění formulovala
judikatura
xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxcně může být součástí rozhodnutí "hlavního" (rozhodnutí o vyhoštění), je povaha věci určena charakterem práv a povinností, jichž se týká "hlavní" rozxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx je omezení osobní svobody] Dále zákon vyhradil do samosoudcovské agendy rozhodnutí o zajištění cizince a prodloužení doby trvání zajištění cizince (x xxxx x xxxx x x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxnu zákonem blíže nevymezených rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince. Omezení osobní svobody cizince musí být přímým důslexxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx a na základě jakéhokoliv zákona. Takovým rozhodnutím je rozhodnutí o zajištění žadatele o mezinárodní ochranu a o prodloužení doby trvání zajištění (x xxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxnismu řešení sporů] Soudní řád správní neobsahuje žádný mechanismus, kterým by byly řešeny spory o to, zda určitá věc má být projednána samosoudcem či xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxělení vykonávajícího samosoudcovskou agendu, nebo do oddělení vykonávajícího senátní agendu. Je na soudci či odborném aparátu, aby prověřil, že věc xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xapsání věci do správného soudního oddělení. Pokud by soudce, do jehož soudního oddělení byla věc po opravě zapsána, měl odlišný názor, neexistují žádnx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxnání věci náležející samosoudci senátem zakládá sice vadu řízení, ta však nemá vliv na zákonnost rozhodnutí (opačně to však neplatí, viz níže). V něktexxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxového pojištění je v § 7 odst. 3 založen odlišný způsob určování místní příslušnosti). Pokud samosoudce, jemuž věc napadla, dospěje k závěru, že se nejexxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxtění, bude tento soud zpravidla rozhodovat v senátu, nebude-li dán jiný důvod pro projednání věci samosoudcem). Pokud se soud, jemuž byla věc postoupexxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxx x x xxxxx xx xxxvyšší správní soud se v tomto případě závazným způsobem vyjádří k tomu, zda jde o věc důchodového pojištění, což je podstatné pro určení místní příslušnxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxx
xxxx x xxx xxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, pro něž § 32 odst. 3 zák. o azylu upravuje zvláštní pravidlo určování místní příslušnosti soudu. Spor o to, zda určxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xx xxxení místně příslušného soudu.
15.
[Námitka účastníka řízení] V řízení může nastat i situace, že účastník řízení namítne nesprávné přidělení věcx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxzení před krajským soudem končí. Postačí, pokud soud sdělí své stanovisko účastníkovi, jenž námitku uplatnil, i jiným způsobem (např. přípisem, nebo xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxnátu. Pokud by tak neučinil, bylo by řízení zmatečné. Senát by v téže situaci, i kdyby shledal námitku účastníka důvodnou, nemusel postupovat týmž způsxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxleží na okolnostech konkrétního případu, především na tom, do jakého stadia již řízení dospělo a zda není namístě dát přednost zásadě plynulosti a rychxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x nichž zákon předepisuje krátké lhůty pro vydání rozhodnutí.
V. Nesprávné obsazení soudu jako důvod zmatečnosti řízení před krajským soudem
16.
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxý soud. Námitku může uplatnit, ačkoli v řízení před krajským soudem na toto nepoukazoval. Pokud NSS dojde k závěru, že o věci nesprávně rozhodl samosoudxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx projednání (rozsudek RS NSS 6 As 165/2015-38).
Jestliže o věci rozhodl senát, ačkoliv tak správně měl učinit samosoudce, jedná se rovněž o vadu nespráxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxst řízení působí pouze jeden typ nesprávného obsazení soudu (namísto senátu rozhodoval samosoudce), kdežto druhý, opačný případ nesprávného obsazexx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx, bod 41), se zřejmě inspirovala v ostatních dvou procesních řádech, tedy občanském soudním řádu [§ 219a odst. 1 písm. a) a § 229 odst. 1 písm. f)] a trestnxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxinen přihlédnout ke zmatečnosti řízení i tehdy, jestliže to stěžovatel nenamítá, tedy z úřední povinnosti (§ 109 odst. 4). Soud by se proto měl při přezkxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxí o kasační stížnosti definitivně vyjádří i k případnému sporu mezi samosoudcem a senátem krajského soudu o to, komu náleží projednání žaloby, resp. sjxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxi senát a předsedu senátu] Tam, kde to stanoví zákon, rozhoduje předseda senátu. Jde např. o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3), ustanovení zxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxzení (§ 48 odst. 2 a 3), pokračování v řízení (§ 48 odst. 5), rozhodnutí o svědečném, znalečném a tlumočném (§ 58). Není na závadu, pokud tato rozhodnutí nexxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxutí celému senátu (např. rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření dle § 38, o návrhu na přiznání odkladného účinku dle § 73, o přerušení řízení xxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx-li by o těchto věcech předseda senátu sám, šlo by o rozhodnutí učiněné nesprávně obsazeným soudem. Předseda senátu dále činí úkony, o nichž to zákon staxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xtd.).
Tato úprava rozložení úkolů mezi předsedu senátu a ostatní členy senátu může teoreticky xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxnosti. Reálně v převážné části správních senátů k takovýmto disproporcím mezi předsedy senátu a ostatními členy senátu nedochází. Úkony soudu totiž pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxo řádu správního nevčlenit obdobu § 36d odst. 1 o. s. ř., ve znění zákona č. 404/2012 Sb. Ta umožňuje, aby úkony, jimiž se nerozhoduje ve věci, prováděl nxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxů senátu a vyšších soudních úředníků (resp. asistentů soudce krajského soudu). Ze současné právní úpravy totiž plyne, že vyšší soudní úředník (resp. axxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxých soudních osob dle současné právní úpravy výmluvně svědčí to, že určitá rozhodnutí, která dle soudního řádu správního smí činit senát, nikoliv pouxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxí pro nezaplacení soudního poplatku). Vyšší soudní úředník je tak v těchto případech postaven na roveň senátu složenému alespoň ze tří soudců profesioxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx x x xxx xxxx x xx xx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxko předseda senátu. To znamená, že samosoudce vydává rozhodnutí a činí úkony, které zákon vyhrazuje předsedovi senátu, stejně jako rozhodnutí a úkonyx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx x xxxxbození od soudních poplatků, § 37 odst. 5 - výzva k odstranění vad podání, § 38 - předběžné opatření, § 45 odst. 2 - nahlížení do spisu, § 46 - odmítnutí návrhxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxí stížnosti, § 109 - řízení před NSS
Související předpisy:
zák. o pojistném na soc. zab.,
zák. o st. soc. podpoře,
zák. o důchod. pojištxxxx
xxxx x xx xx xx xxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
x xx xxxx x xxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xostižením a o změně souvisejících zákonů,
přestupkový zákon
Citovaná judikatura:
RS NSS:
rozsudek ze dne 26.7.2016, čj. 6 As 165/2015-38
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx rozsudek ze dne 30.10.2009, čj. 4 Ads 141/2009-42; usnesení ze dne 15.12.2009, čj. Nad 28/2009-33; rozsudek ze dne 17.12.2010, čj. 4 Aps 2/2010-44; rozxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxdek ze dne 17.9.2014, čj. 7 Azs 105/2014-29; rozsudek ze dne 22.2.2017, čj. 3 Ads 284/2016-43; rozsudek ze dne 14.2.2018, čj. 1 Azs 7/2018-15; rozsudek zx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxí
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
Přehled výkladu:
I. Terminologické rozlišení návrhu a žaloby (1)
II. Okamžik zahájení soudního řízxxx xx x xx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx
x x xx
xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxzení je širší než žaloba, zahrnuje návrhy na zahájení všech typů řízení dle soudního řádu správního. Naproti tomu jako žaloba se označuje pouze návrh na xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx nezákonným zásahem správního orgánu, kompetenční žaloba).
II. Okamžik zahájení soudního řízení
2.
Komentované ustanovení stanoví, v jakém okxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxení. Jde o klasickou úpravu, která se v zásadě neliší od úpravy obsažené v § 82 o. s. ř. Řízení dle soudního řádu správního se zahajuje na návrh (§ 5 s. ř. s.xx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxzhodující, kdy byl návrh dán k poštovní přepravě (tento okamžik je rozhodující pouze pro zachování lhůty, viz § 40 odst. 4 s. ř. s.).
Ustanovení § 5 s. ř. sx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxx
xx xxx xxxxx xxxxxd, který soudní řád správní obecně připouští, nemá zákon žádné pravidlo upravující okamžik zahájení řízení (toto pravidlo již není ani v o. s. ř., srovx xxxxx x xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx x xxxxní by bylo zahájeno dnem vydání usnesení o zahájení řízení. Prozatím však žádný případ, kdy by soud ve správním soudnictví zahajoval řízení z moci úřednxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxě nepříslušnému soudu (rozhodujícímu věci správního soudnictví). V takovém případě soud, jemuž návrh došel, postoupí návrh věcně či místně příslušnxxx xxxxx xxx x x xxxxx x x x xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xxxx xxx xxak nic nemění na tom, že řízení xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxatel podat svůj návrh na zahájení řízení. Pro určení přesného okamžiku zahájení řízení je třeba posoudit v návaznosti na použitý způsob podání návrhu, xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxednictvím správního orgánu] Je-li návrh na zahájení řízení podáván prostřednictvím správního orgánu, proti němuž směřuje (viz např. § 172 odst. 4 zákx x xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxh na zahájení soudního řízení u správního orgánu, je podstatný pouze pro posouzení včasnosti návrhu.
6.
[Podání návrhu prostřednictvím poštovní xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxvěřenému pracovníkovi podatelny).
7.
[Osobní doručení návrhu] V případě osobního doručení návrhu soudu se za okamžik doručení považuje předání xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xávrhu do protokolu] Návrhy, které byly podány ústně do protokolu, se považují za doručené okamžitě po sepsání protokolu.
9.
[Elektronická podáníx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx schránky soudu (§ 18 odst. 2 zák. o el. úkonech), jednak o elektronické podání opatřené uznávaným elektronickým podpisem (§ 6 zák. č. 297/2016 Sb., o sluxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx.
10.
[Návrh dodaný do datové schránky] Zákon o elektronických úkonech neobsahuje žádnou normu, která by určovala okamžik doručení podání učiněnxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxm případě upravuje okamžik doručení podání učiněného vůči soudu, totiž je-li podatelem jiný orgán veřejné moci (např. pokud žalovaný správní xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xák. o el. úkonech. Uvedenou normu lze však dle mého názoru aplikovat pouze na případ, kdy soud doručuje jinému orgánu veřejné moci jakožto účastníkovi řxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxk odeslání datové zprávy ani okamžik, kdy se pracovník soudu přihlásil do datové schránky soudu. Rozhodující je okamžik dodání datové zprávy do datové xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xusí datová zpráva projít vcelku složitým systémem, než dorazí do datové schránky konkrétního soudu. Do dispozice státu se dostane poprvé tehdy, kdy je xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx. Přitom samozřejmě dochází k časovým prodlevám, které by často mohly být rozhodující (zejm. z pohledu posouzení včasnosti návrhu či určení okamžiku pxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxhránky soudu proto považuji okamžik, kdy byla zpráva dodána do informačního systému datových schránek (časový údaj o dodání do systému Ministerstva vxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxčením informačního systému datových schránek, jehož správcem je Ministerstvo vnitra a provozovatelem držitel poštovní licence. Stejné pravidlo je xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxho ustanovení, které novelizaci prozatím neprodělalo, nelze dovozovat, že by jeho záměrem bylo vyloučit aplikaci zpřesňující normy obsažené v občanxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxkoliv ty, na něž vliv nemá (typicky "poruchy" uvnitř doručovacího mechanismu; viz nález III. ÚS 751/06).
11.
[Návrh zaslaný datovou zprávou opatxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x x odst. 1 vyhl. č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách, dle něhož je přijatá datová zpráva považována za doručenou orgánu veřejné moci, pokud je dxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxkona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, a byla vydána vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xovažuje za dodanou veřejnoprávnímu původci (tedy i soudu), je-li dostupná podatelně. Dokument je dostupný tehdy, pokud je ve formátu, ve kterém soud pxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxa byla s účinností od 1.1.2015 novelizována, aniž by nadále bylo výslovně upraveno, kdy se datová zpráva považuje za dodanou.
A contrario
nelze považoxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxvé schránky, kterou využívají zaměstnanci soudu (podrobně viz rozsudek NSS 1 Ans 5/2010-172).
12.
[Doručení návrhu elektronickou formou v den pxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxliže se tak stalo až po pracovní době či v den pracovního klidu. Domnívám se, že organizační zabezpečení chodu soudu (tj. stanovení pracovní doby) není dxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxn do dispozice soudu, resp. elektronického systému pro přijímání datových zpráv, nikoliv okamžik, kdy elektronická pošta byla podatelnou skutečně zxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxdu, byť se tak stalo až ve 23:05 hod. Rovněž v nálezu II. ÚS 3518/11 ÚS vyhodnotil opravný prostředek doručený do datové schránky v poslední den lhůty pro xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x poslední den lhůty ve 22:38 hod.).
13.
[Ostatní formy návrhu] Pokud bylo podání učiněno v jiné formě než písemně, ústně do protokolu nebo elektronixxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo je třeba předložit jeho originál. Řízení je zahájeno dnem, kdy soudu došlo podání učiněné v jiné formxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xx xxxení zahajovalo až odstraněním tohoto nedostatku. Pokud není návrh doplněn v souladu s § 37 odst. 2, k návrhu se nepřihlíží. Nastává tedy
fikce
se zpětnýx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxájeném návrhem, který nebyl učiněn v řádné formě a tento nedostatek nebyl odstraněn zákonem předvídaným způsobem.
Judikatura
pro takový případ dovoxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx x) pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení (absence návrhu na zahájení řízení; rozsudek NSS 1 Afs 133/2006-48). Toto řešení xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xxxxx xxxcifickém případě návrh usnesením odmítnut, může navrhovatel podat proti rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost a nechat přezkoumat postup kraxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx navrhovatel podal návrh ve věcech správního soudnictví u soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení, soud s návrhem naloží dvěma možnými způsobxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx x. ř.), nebo vysloví svoji nepříslušnost a věc postoupí správnímu soudu (§ 104b odst. 2 o. s. ř.).
Posledně uvedeným způsobem postupuje civilní soud v přxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxran nebo hnutí a kompetenční žaloby. Ačkoliv civilní soud ve výroku svého usnesení uvede, kterému konkrétnímu soudu jednajícímu ve správním soudnictxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxter a jeho pomocí se určuje soud projednávající věci správního soudnictví, který bude po právní moci usnesení civilního soudu pokračovat v řízení (sroxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxstoupí mu dle § 7 odst. 5 nebo 6 s. ř. s. věc k projednání.
Pokud civilní soud vysloví svoji nepříslušnost a věc postoupí správnímu soudu, pak nedochází x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xedené správním soudem je zahájeno okamžikem, kdy návrh došel civilnímu soudu.
Je-li řízení o žalobě zastaveno dle § 104b odst. 1 o. s. ř., znamená to, že xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx dojde k zahájení nového řízení, tentokrát dle soudního řádu správního, a to okamžikem dojití žaloby správnímu soudu. Pokud žalobce podá ve lhůtě jednoxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxmu soudu (§ 72 odst. 3 s. ř. s.). Finguje se tedy stav, jako by žaloba došla správnímu soudu v témž okamžiku, v němž byla doručena civilnímu soudu. Je třeba sx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxudu. Lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí správním soudem ovšem počínají běžet až okamžikem, xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx
xxxxx
xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení podána. Lhůta upravená v § 72 odst. 3 s. ř. s. má charakter procesní lhůty, vzhledem k užitému výrxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx lhůtě soudu "doručena", jde o lhůtu hmotněprávní, k tomu viz stanovisko NS Cpjn 201/2011). K nastoupení
fikce
tak postačuje ve stanovené lhůtě odeslax xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxce ve lhůtě, ale u soudu, který není věcně či místně příslušný (nedostatek místní příslušnosti lze přitom následně zhojit, viz komentář k § 7), má to za náxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx zrušení opatření obecné povahy. Toto řízení totiž nespadá pod hypotézu § 104b odst. 1 ani 2 o. s. ř. Uvedený nedostatek neměl až do 31.12.2011 žádné náslxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxx xdst. 1 o. s. ř. bez dalšího zastavil pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Navrhovatel pak nebyl nikterak limitován co do možnosti podat náxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxt. 1 s. ř. s., a byla zavedena tříletá (nyní jen roční) lhůta pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy počítaná ode dne účinnosti opatření obecxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxgicky dle § 104b odst. 1 o. s. ř. a řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy zastavit s tím, že účinky podání návrhu civilnímu soudu mohou být zachxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxá žalobě proti správnímu rozhodnutí než žalobě na ochranu před nečinností správního orgánu, žalobě proti nezákonnému zásahu, kompetenční žalobě či nxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x x xxxx xx xx xx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxu na zrušení opatření obecné povahy aplikovat pravidlo obsažené v § 72 odst. 3 s. ř. s., a to na základě analogie legis, neboť zákon neumožňuje v řízení o náxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx x xxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xoudnictví] Podá-li navrhovatel návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví u krajského soudu, věc je však zapsána do soudního oddělení, kxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx do soudního oddělení projednávajícího věci správního soudnictví. Žádné rozhodnutí se nevydává, řízení je zahájeno dnem, kdy došlo krajskému soudu. xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxní.
IV. Účinky zahájení řízení
16.
[Vznik procesněprávního vztahu] Důsledkem dojití návrhu na zahájení řízení soudu je vznik procesněprávního xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxu je procesní nástupnictví). Třetí osoba proto nemůže přistoupit k již zahájenému soudnímu řízení a dovolávat se účinků spojených s podáním návrhu na zxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxonem stanoveným způsobem (srov. § 100 odst. 1 o. s. ř.).
Teprve po zahájení řízení může navrhovatel činit ve věci další návrhy (např. návrh na vydání přexxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx na ustanovení zástupce dle § 35 odst. 10 s. ř. s (rozsudek NSS 2 As 2/2006-50). Tato výjimka je opodstatněna tím, že někteří navrhovatelé se mohou potýkat x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxtel byl ve spolupráci s odborně kvalifikovanou osobou schopen návrh vůbec sepsat a podat.
17.
[Překážka
litispendence
a stavení lhůt] Zahájení xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxodující, kdy byl návrh na zahájení řízení předán k poštovní přepravě (rozsudek NSS 4 Azs 189/2004-49). K překážce
litispendence
viz komentář k § 46, ke xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxrma úkonů účastníků a osob zúčastněných xx xxxxxxx x xx x xxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx orgánu, § 101b odst. 1 - lhůta pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy
Související předpisy:
xxxx x xxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx
Citovaná judikatura:
ÚS:
nález ze dne 24.4.2006, sp. zn. IV. ÚS 31905; nález ze dne 19.4.2007, sp. zn. II. ÚS 299/06; nález ze dne 17.5.2007, sp. znx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx; nález ze dne 10.1.2012, sp. zn. II. ÚS 3518/11
NS:
stanovisko ze dne 9.11.2011, sp. zn. Cpjn 201/2011
NSS:
rozsudek ze dne 30.7.2004, čj. 4 Azs 1xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx0-79; rozsudek ze dne 16.12.2010, čj. 1 Ans 5/2010-172; rozsudek ze dne 7.3.2012, čj. Komp 6/2011-59
Literatura:
DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Oxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxy. 2. vyd. Praha: Leges, 2012, s. 162-245.
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxROŇ, B. Občanské soudní řízení sporné a využití informačních technologií a právních informačních systémů (E-Justice). Praha: Linde, 2008.
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxost být účastníkem řízení (2 až 6)
III. Procesní způsobilost (7 až 13)
III.1. Procesní způsobilost člověka
III.2. Procesní způsobilost ostatních oxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx
xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxx
xxx xxxxxxx xx xxxx xxx xx xxx
xII. Jednání za soud (27)
VIII. Samostatné společenství účastníků (28 až 31)
K odst. 1
I. Vymezení účastníků řízení
1.
Komentované ustanovení obxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx uvedených v § 4 odst. 1 se navrhovatel nazývá žalobce a odpůrce žalovaný (srov. § 32 část věty za středníkem). Soudní řád správní nebo zvláštní zákon mohxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx a kdo je odpůrcem. Vymezení navrhovatele nepůsobí žádné obtíže, neboť jím je vždy ten, kdo podal návrh na zahájení řízení (žalobu). V případě, že podá náxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxu náleží postavení odpůrce, upravuje soudní řád správní ve zvláštních ustanoveních týkajících se jednotlivých návrhových typů (§ 69, § 79 odst. 2, § 8xx x xx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxch a politických hnutích).
V řízeních ve věcech volebních a místního a krajského referenda jsou účastníci soudního řízení xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xx xx xxxx. 2, § 89 odst. 2, 3 a 4, § 90 odst. 2 a 5, § 91 odst 2, § 91a odst. 2, § 91b odst. 2). Tyto účastníky nelze označovat jako odpůrce (resp. žalované), což by se mělo prxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xrovedení opravy v seznamu voličů"). Soudní praxe se nicméně ustálila na jiném stanovisku a označuje tyto účastníky jako odpůrce.
Zvláštním způsobem xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx a ti, kdo byli účastníky původního řízení (§ 105 odst. 1 a § 112).
K odst. 2
II. Způsobilost být účastníkem řízení
2.
[Obsah pojmu] Způsobilost být xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xterá nemá způsobilost být účastníkem řízení, v něm nemůže vystupovat jako účastník řízení ani jako osoba zúčastněná na řízení. Způsobilost být účastnxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxnává oprávnění podat návrh k soudu nebo účastnit se řízení zahájeného na návrh jiné osoby.
3.
[Právní osobnost] Způsobilost být účastníkem řízení xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xx xx xxx xxxx xxx xxxvá nový pojem právní osobnost). V novém občanském zákoníku byl tento pojem nahrazen beze změny jeho obsahu pojmem právní osobnost (§ 15 obč. zák.). Z § 3xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxvní osobnost je pojem civilního práva hmotného, který je bez dalšího promítnut do práva procesního. Právní osobnost má člověk (dřívější terminologií xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx pokud to vyhovuje jeho zájmům (§ 25 obč. zák.). V případě, že v řízení vystupuje člověk, jenž není státním občanem ČR, tedy cizinec ve smyslu § 26 odst. 1 z.
xx xx
xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx
xx xx
xx).
Právnickou osobou je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná (§ 20 odst. 1 obč. zák.xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxxxx x xx
xx xx
xxxx xx xxxx xxxxxxm řádem státu, podle jehož práva vznikla (§ 30 odst. 1 z.
m. p.
s.).
Za právnickou osobu se považuje i stát, což ovšem platí pouze pro oblast soukromého prxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxici správního orgánu viz komentář § 4. Správní orgán nemá právní osobnost. V oblasti soukromého práva je přiznána právní osobnost pouze státu jakožto cxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xřiznat správnímu orgánu způsobilost být účastníkem řízení, jinak by nemohl být účastníkem soudního řízení.
5.
[Entita, které zákon přiznává způxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxvěka ani právnickou osobu), ani není správním orgánem. Tato entita zahrnuje několik osob sdružených za určitým účelem, které zákon nepřiznává právní xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x minulosti náleželo postavení účastníka řízení ve věci porušení pravidel financování volební kampaně volebnímu výboru (§ 90a odst. 2 s. ř. s., ve znění xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxobu v právním slova smyslu (např.
koalice
politických stran a hnutí, sdružení nezávislých kandidátů). Tím, že zákon přiznává těmto entitám právo podxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx (tedy nejsou navrhovateli - např. volební strana, v minulosti též výše zmíněný volební výbor). Postavení účastníka řízení nenáleží uvedeným entitám xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxastníkem řízení a její nedostatek] Navrhovatel musí v řízení prokázat, že mu náleží způsobilost být účastníkem řízení, ve vztahu k této skutečnosti ho xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxřejných rejstříků, k nimž má soud přístup. U cizinců a zahraničních právnických osob je tomu ovšem jinak, ty musí prokázat, že mají právní osobnost.
Poxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxedložené listiny zvážit, zda nejde pouze o vadu v označení účastníků. V případě, že se xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx nebo odpůrce nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde o nedostatek podmínky řízení, jenž nelze odstranit, a soud bez dalšího návrh odmítne podle § 4x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxí, je třeba zabývat se tím, zda v něm může dojít k procesnímu nástupnictví a kdo je procesním nástupcem (k tomu blíže viz komentář k § 69).
K odst. 3
III. xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxst. Účastník procesně způsobilý buď je, nebo není, neexistuje pouze částečná procesní způsobilost. Procesní způsobilost se odvíjí od civilistickéhx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xebe povinnosti, což je definice svéprávnosti (§ 15 odst. 2 obč. zák.). Komentované ustanovení v původním znění přiznávalo procesní způsobilost pouze xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xprava byla jako protiústavní zrušena nálezem Pl. ÚS 43/10. V současnosti tak zákon přiznává procesní způsobilost i osobám, které nejsou plně svéprávnxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxuze k některým z nich).
V případě, že účastník řízení není procesně způsobilý, neznamená to, že nemůže být účastníkem řízení. Tato skutečnost pouze vyxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxho zástupce (ať již proto, že jej nemá vůbec, nebo proto, že je v dané věci vyloučen z výkonu zákonného zastoupení), pak mu v případě nebezpečí z prodlení sxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxbilému účastníkovi ustanoví soud péče o nezletilé, resp. opatrovnický soud.
Svéprávnost cizince (a tedy i jeho procesní způsobilost) se posuzuje s oxxxxxx xx x xx xxxxx x xx
xx xx
xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx příslušný podle českého právního řádu.
III.1. Procesní způsobilost člověka
8.
[Plná svéprávnost] Člověk nabývá plné svéprávnosti dosažením xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx rozhodnutím soudu (§ 30 odst. 2 obč. zák.). Člověk (účastník), který je plně svéprávný, má procesní způsobilost, která není omezena jen na xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxí k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jejich věku (§ 31 obč. zák.). Tato jejich omezená svéprávnost se všxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxzletilý účastník řízení byl oprávněn s ohledem na právě uvedená hmotněprávní ustanovení právně jednat s ohledem na závažnost práv a povinností, jichž xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxí v této záležitosti i procesní způsobilost. Obecně však platí, že vykonávat procesní úkony je obtížnější (právně) než právně jednat v rovině hmotného xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xezletilé [k tomu viz komentář k § 35 odst. 1 a § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a tam citovanou civilní judikaturu omezující rozsah zákonného zastoupení rodixxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx není) člověk způsobilý. V soudním řízení správním je pak třeba posoudit v návaznosti na výrok rozhodnutí opatrovnického soudu, zda jsou předmětem souxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx Pokud v řízení jedná osoba, která není procesně způsobilá, jde o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit (viz komentář k § 35 odst. 1). Soud rovnxx xxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxtupcem. Smyslem takového rozhodnutí je ochránit zájmy účastníka, který je jen částečně svéprávný.
III.2. Procesní způsobilost ostatních osob způxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxlně jednat pouze prostřednictvím člověka (fyzické osoby), posuzuje se toliko procesní způsobilost osoby jednající za právnickou osobu.
12.
[Spxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
13.
[Entita, které zákon přiznává způsobilost být účastníkem řízení] Entitě, které zákon přiznává postavení účastníka soudního řízení, náleží x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxnat za právnickou osobu] Soudní řád správní neupravuje okruh osob, které jsou oprávněny jednat za právnickou osobu, pouze odkazuje na zvláštní právnx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxnský zákoník, zákon o obchodních korporacích, případně další zvláštní právní předpisy upravující další typy právnických osob). Nelze nicméně pominxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxe v soudním řízení správním (občanský soudní řád nicméně nepředstavuje "zvláštní zákon", tedy
lex specialis
, nýbrž naopak
lex generalis
). Procesní xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxickou osobu, tedy utváří vůli samotné právnické osoby. Může za ni jednat vždy jen jedna osoba, byť při různých procesních úkonech mohou vystupovat různx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxou osobou jsou jejími zástupci (na úrovni zmocněnců). Pokud to plyne z právní úpravy nebo dokumentů upravujících orgány právnické osoby, může být opráxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxx xxxnání za právnickou osobu upraveno v tomto procesním řádu odlišně od občanského soudního řádu. Ani důvodová zpráva k soudnímu řádu správnímu na to nedáxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxí standardních, osvědčených pravidel, tedy ustanovení občanského soudního řádu. Praxe správních soudů přitom minimálně implicitně vychází z aplikxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx x x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxe za právnickou osobu současně jednat pouze jedna osoba. Tento princip lze naplnit jen aplikací § 21 o. s. ř., v němž obsažená pravidla vychází z téže zásaxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxtněprávní úprava totiž připouští odchylnou smluvní úpravu, podle níž může právnickou osobu zastupovat jen několik osob současně (k tomu viz níže). Soxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx, že za právnickou osobu může při konkrétním procesním úkonu jednat vždy jen jedna osoba.
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxč. zák.). Problémy nevznikají v případě, kdy tvoří statutární orgán pouze jedna osoba. Tvoří-li jej více osob, jde o kolektivní statutární orgán, přičxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxlečenská smlouva) může stanovit, že za právnickou osobu musí vždy (nebo v některých případech) jednat několik členů statutárního orgánu společně. V txxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxož může za právnickou osobu vždy jednat jen jeden člen kolektivního statutárního orgánu, a to buď jeho předseda, nebo tím pověřený člen statutárního orxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xxxx xe-li předsedou statutárního orgánu nebo jeho pověřeným členem právnická osoba, jedná za ni (a tudíž i za účastníka řízení) osoba, která je k tomu předsexxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxatutárního orgánu či jeho člena, je třeba prokázat, a to zpravidla výpisem z veřejného rejstříku, resp. dokladem o jmenování či zvolení do funkce. Pověxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxickou osobu jednat pouze v režimu § 33 s. ř. s., nikoliv jako její procesní zástupce v režimu § 35 s. ř. s. (rozsudek NSS 9 Ads 177/2016-89).
16.
[Zaměxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxbo jejímu členovi, a to za podmínky, že k tomu byl pověřen statutárním orgánem. Pověření je třeba soudu předložit. Jinou osobu než zaměstnance či člena pxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxí zastoupení dle § 35 s. ř. s.). Institut pověření zaměstnance či člena jednáním za společnost je výrazně flexibilnější než hmotněprávní institut zastxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxupování je obvyklý vzhledem k zařazení nebo funkci zaměstnance. Jakékoliv pověření je v tomto případě nepotřebné (nadbytečné).
17.
[Vedoucí odšxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxbu vedoucí odštěpného závodu. Tato úprava je shodná v hmotném i procesním právu [§ 21 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a § 503 odst. 2 věta druhá obč. zák.]. Vedoucí xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxanými do obchodního rejstříku.
18.
[Prokurista]
Prokura
je definována v § 450 odst. 1 obč. zák. NSS v usnesení 1 As 53/2010-92 dovodil, že zákonex xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxx xxx prokurista oprávněn jednat jménem společnosti v soudním řízení správním, muselo by takové zmocnění výslovně vyplývat z listiny o udělení prokury nebx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx oprávněné jednat za právnickou osobu byly v kolizi se zájmy této právnické osoby, je vyloučeno, aby tato osoba jednala v řízení za právnickou osobu (sroxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xi ustanoví soud právnické osobě opatrovníka (§ 29 odst. 2 o. s. ř.). Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, dá správní soud podnět civilnímu soudu k ustanovenx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx průkaz oprávnění jednat za právnickou osobu platí stejná pravidla a procesní postup jako pro průkaz zastoupení (k tomu viz komentář § 35). Každá osoba, xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxávnickou osobu není třeba trvat, pokud jej lze ověřit z veřejně přístupného rejstříku a nejsou o něm pochybnosti (srov. rozsudek NSS 1 As 142/2012-32). x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx uvedl:
"S. ř. s. nestanoví, jakým způsobem má osoba jednající za právnickou osobu své oprávnění prokázat. Je proto třeba vyjít z toho, že postačuje jaxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxa je xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxlosti s vlastní činností soudu (např. řešení jiných sporů vedených týmž účastníkem), zda vyplynuly z vyjádření jiných účastníků nebo z jednání či úkonx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxým způsobem, a zároveň účastníka poučí o následcích nesplnění výzvy. Prostředky, kterými lze prokázat oprávnění osoby za účastníka jednat, mohou být xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx jejichž provedení účastník navrhne (§ 125 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.), nebo i doklady, které jsou soudu známy z jeho úřední činnosti nebo jsou mu dosxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxí jednat za účastníka soud žalobu odmítne, aniž by sám nebo v součinnosti s účastníky podnikl dostatečné kroky k odstranění vzniklých pochybností."
Dxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxocesní úkon osvojí právnická osoba prostřednictvím jiné osoby oprávněné za ni jednat. Nepodaří-li se uvedený nedostatek ani na výzvu soudu odstranitx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxné procesní úkon přičíst.
K odst. 5
V. Jednání za správní orgán
21.
[Vedoucí správního orgánu] je oprávněn jednat za správní orgán bez dalšího. I xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxěstnanec nebo státní úředník, jestliže mezi jeho pracovní (služební) úkoly náleží jednání v soudním řízení. Oprávnění zaměstnance správního orgánu xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xrganizačního předpisu, z něhož plyne, že osoba vykonávající určitou pracovní pozici (funkci, služební místo) je z tohoto titulu oprávněna jednat za sxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx, služebního místa), musí být spolu s vnitřním předpisem předložen i doklad o tom, že osoba, která jedná před soudem za správní orgán, byla do této pracovxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxnce či státního úředníka jednáním za správní orgán v soudním řízení. Postačuje generální pověření.
Za správní orgán nemůže jednat ÚZSVM (rozsudek NSx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx za správní orgán. V případě, že takové listiny nebyly předloženy a existují pochybnosti o oprávnění osoby jednající za správní orgán, je povinností soxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xa správní orgán nebylo prokázáno, přičíst na účet správního orgánu.
K odst. 6
VI. Jednání za stát
24.
[Stát jako účastník soudního řízení] Stát (txxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxrým správní orgán uložil organizační složce státu pokutu nebo opatření k nápravě, nebo zamítl žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby na pozemku vx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx je pouze ta složka státu, která vykonává veřejnou moc (veřejnou správu); v takovém případě nevystupuje jako subjekt soukromého práva (stát), nýbrž jaxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx, který vydala jiná část státu při výkonu veřejné správy, jež vystupuje v řízení jako správní orgán, přičemž tento spor rozhoduje stát prostřednictvím xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxnání za stát charakter zvláštního zákona, neboť stanoví výčet případů, v nichž může za stát jednat ÚZSVM. Zákon o majetku ČR obsahuje obecná pravidla upxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx x x x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxného jednání ÚZSVM, v nichž je ÚZSVM bez dalšího oprávněn jednat za stát namísto organizačních složek příslušných hospodařit s dotčeným majetkem státxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxe umožňuje, aby ÚZSVM jednal za stát i v jiných případech, a to na základě dohody s organizační složkou státu, která by jinak (bez této dohody) jednala za sxxx xx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x x xxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxím řízení správním do úvahy.
Soudní řád správní neupravuje, kdo je oprávněn jednat v řízení za ÚZSVM (resp. za stát), použije se proto § 21a odst. 2 o. s. xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx stát jiného zaměstnance státu, jenž není zařazen v ÚZSVM. Dále musí dbát na to, aby jím pověřený zaměstnanec splňoval kvalifikační požadavky upravené x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx stát prokázala pověřením generálního ředitele ÚZSVM. V případě, že jde o tzv. dohodnuté jednání úřadu, musí být soudu předložena i dohoda mezi ÚZSVM a pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxna o majetku ČR jedná za stát jeho organizační složka, která má právo hospodařit s majetkem, jehož se soudní řízení týká (tedy např. s nemovitou věcí dotčxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx viz § 38 zák. o majetku ČR).
V případě, že je za stát oprávněna jednat organizační složka státu (nikoliv ÚZSVM), pak za něj může v řízení vystupovat buď vexxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x o. s. ř.).
K odst. 7
VII. Jednání za soud
27.
V odstavci 7 je upraveno jednání za soud, pokud mu náleží postavení účastníka řízení. Za soud jedná přexxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxmu je třeba dodat, že správní soudy nemají pravomoc projednávat věci, které se dotýkají rozhodovací činnosti soudu. V praxi se lze ovšem setkat s případxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxná osoba) domáhá přezkumu rozhodovací činnosti soudu. Správní soud v takovém případě návrh odmítne podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. z důvodu nedostatxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxjné správy [viz § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. I v souvislosti s takovým řízením činí správní soud vůči odpůrci (soudu) procesní úkony (minimálně mu doručuxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxedseda soudu, ale pouze předseda senátu, jehož se věc týká.
Pokud je soud účastníkem soudního řízení správního jakožto orgán, jenž vykonává státní spxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxko organizační složka státu a jednat za stát dle odst. 6 tohoto ustanovení (účastníkem řízení není soud, nýbrž stát, jenž jedná prostřednictvím soudu)x
xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxu věc souvisí.
K odst. 8
VIII. Samostatné společenství účastníků
28.
[Podstata samostatného společenství] Nejsou výjimečné případy, kdy v říxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxostatné společenství účastníků. Protikladem tohoto pojmu je nerozlučné společenství účastníků, které se v soudním řízení správním neuplatňuje (roxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx či povinnosti několika subjektů. Samostatné společenství účastníků se vyznačuje tím, že o právech či povinnostech kteréhokoli z navrhovatelů je možxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxce subjektů, ať již k ní došlo podáním společného návrhu na zahájení řízení, nebo spojením původně samostatných návrhů ke společnému projednání, nikoxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xx v soudním řízení správním uplatňuje pouze koncept samostatného společenství účastníků, je, že návrh na zahájení řízení může podat pouze některá z osoxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx, je v podílovém spoluvlastnictví či společném jmění manželů, soudní ochrany se může dovolat každý ze spoluvlastníků bez ohledu na velikost svého spolxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxtatní dotčené osoby. Soudní rozhodnutí pak může vyznět ve vztahu k jednotlivým navrhovatelům rozdílně, a to např. z důvodu nedostatku aktivní věcné lexxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx i společného návrhu, jsou-li v něm některé žalobní či návrhové body vztaženy pouze k některému z navrhovatelů), nebo opožděnosti jednoho z návrhů (lhůxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxě než pro jiné, je třeba tuto skutečnost vyjádřit ve výroku soudního rozhodnutí (tedy např. zamítnout žalobu neúspěšného žalobce, přestože dalším výrxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxy, posuzují se jejich účinky vůči každému z navrhovatelů zvlášť. Každý z nich je oprávněn disponovat řízením nebo jeho předmětem samostatně, tj. vzít žxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxahuje se na ostatní navrhovatele. Účinnost úkonu jednoho z navrhovatelů není vázána na souhlas ostatních navrhovatelů.
30.
[Poplatková povinnoxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xoplatek, platí jej společně a nerozdílně. Toto ustanovení se totiž vztahuje pouze na případ nerozlučného společenství. V soudním řízení správním je kxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x