280/2009 Sb.

Daňový řád: Praktický komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx 
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxchny předpisy citovány ve znění pozdějších předpisů.

nařízení Rady č. 904/2010 
    nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spoluprácx 
    x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx 
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxx xxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 
    a o změně dalších zákonů
insolvenční zákon
    zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvexxxx xxxxxx
xxxxxxx 
    xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx 
    x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxřádku České republiky
o. s. ř. 
    zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
obč. zák.
    zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
s. ř. s.
    zákon č. 150/2002 Sb.x xxxxxx xxx xxxxxxx
xxxx xxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx
xxx xxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxx
    xxxon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Ústava
    ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
z. o. k. 
    zákon č. 90/2012 Sb., o obchodxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx 
    xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xx 
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx
    xxxxx xx xxx/2006 Sb., zákoník práce
zák. o advokacii
    zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii
zák. o dani
    silniční zákon č. 16/1993 xxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxx
xxxx x xxxxxx x xxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxíjmů
zák. o daňovém poradenství
    zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky
zák. o DPH
    zákon č. 235/2004 Sb.x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
    zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů 
    (zákon o evidenci obyvatel)
zák. o Finanční správě
    zákon č. 456xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxích pohledávek
zák. o mez. spolupráci
    při správě daní zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní 
    a o změně dalších zákonů
zák. o místxxxx xxxxxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxch
zák. o odpov. za škodu
    zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím 
    nebo nesprávným úředním postupem x x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx 
    x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně dalších zákonů
zák. o rozpočtovém určení daní 
    zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx 
    x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
    xxxxx xx xxxxx003 Sb., o spotřebních daních
zák. o spr. poplatcích
    zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
zák. o správě daní a poplatků 
    zákon č. 337/1992 Sb., o xxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxvnických a fyzických osob
zák. o znalcích a tlumočnících
    zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících
zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxí
    zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí
Pokyn č. MF-5
    Pokyn Ministerstva financí č. MF-5 o stanovení lhůt při správě daxx


xxxxxxx xxxxxxx

xxx
    xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
    xxxxxxx xxxx
xx
    xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
    xxxxxxx xxxx
xxx
    xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx
    xxxxxx xxůr Evropské unie
ÚS
    Ústavní soud


ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I
PŘEDMĚT A ÚČEL ÚPRAVY
[Správa daně]
I. Správa daně
Správa dxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxnění označované jako daň (§ 2). Správa daně se skládá z řízení a postupů vedených správcem daně. Správa daně je pak zastřešujícím pojmem pro vše, co se v ráxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxě daní, uděluje tzv. generální plnou moc, tj. plnou moc, která zmocněnce opravňuje k zastupování ve všech řízeních a postupech vedených správcem daně.
xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx řádu, když tento upravuje jednání správce daně a ostatních osob, které se realizuje při správě daně. Daňový řád je základním procesním předpisem upraxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxním předpisem, např. spr. řádem. Naopak, ne vždy, pokud bude jednání podřaditelné pod správu daně, bude regulováno výhradně daňovým řádem. V potaz je txxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxotněprávních daňových zákonech upravujících správu konkrétní daně.
II. Cíl správy daně
Zákon definuje v odst. 2 správu daně skrze vymezení jejíhx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxí účel zákona pak musí být brán v potaz při výkladu nejasných ustanovení zákona, a to při použití tzv. teleologického neboli účelového výkladu. Tento xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxit maximalizaci zisku, tzn. výběru daně před jejím správným zjištěním a stanovením. Kupříkladu při stanovení daně pomůckami dle § 98 nemůže správce dxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xeřejného zájmu státu na výběru daní s maximalizací jejich výběru lze velmi často nalézt zejména v judikatuře správních soudů, příkladem budiž rozsudex xxx x xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxvinnosti je daňové tvrzení, které je základem pro správné zjištění a stanovení daně.
Daňové tvrzení, definované v odst. 3, je legislativní zkratkox xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxmů a mohl naopak využít zavedené zkratky. Daňové tvrzení je dvojího typu, řádné a dodatečné. Oba dva typy tvrzení zahrnují přiznání, hlášení a vyúčtováxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xextu zákona použije konkrétní název daňového tvrzení.
Daňové tvrzení je podáním daňového subjektu. Jako takové se vztahuje k daňovému řízení, konxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxifickou formou, když musí být podáno na předem vymezeném tiskopisu (§ 72 odst. 1). Ohledně daňového tvrzení lze též zahájit specifické kontrolní postuxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx lhůtu pro stanovení daně (§ 148). Zákon stanoví specifické lhůty pro podání daňového tvrzení, přičemž jejich nedodržení vede k aktivaci sankčního sysxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxé daňové povinnosti (§ 145).
Zařazení daňového přiznání či vyúčtování mezi daňová tvrzení (včetně dodatečných) nebudí v praxi problémy. Naopak prxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxí. Příkladem mohou být kontrolní či souhrnná hlášení na dani z přidané hodnoty. Tato hlášení plní roli sdělování dat správci daně, když tato data pak sloxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxšovacím znakem musí být vždy účel tvrzení, když na základě daňového tvrzení je stanovována daň (tzn. je vyměřována nebo doměřována).
[Defixxxx xxxxx
xx xxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvení definuje pro účely daňového řádu pojem daň. Jakmile určité peněžité plnění splní podmínky § 2, bude považováno za daň, zákon, který jej upravuje, xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xlnění dle daňového řádu a získání pravomocí svěřených správcům daně. Příkladem může být pravomoc získat informace dle § 57, prolomení mlčenlivosti zx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xprávce daně na úhradu nedoplatku daně (§ 154 odst. 4).
Aby bylo plnění podřaditelné pod pojem daň, musí naplňovat několik podmínek:
1.
Musí se jedxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxě postupuje dle daňového řádu (např. § 44a odst. 11 rozpočtových pravidel v případě odvodu za porušení rozpočtové kázně). Další možností, jak se peněxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx x x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxavovaná dle řádu daňového, např. pokuta uložená dle zák. o účetnictví).
3.
Peněžité plnění musí být příjmem nebo vratkou veřejného rozpočtu, tzn. xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxx xe nebude postupovat dle daňového řádu (např. pojistné na zdravotní pojištění, které je příjmem xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxané hodnoty), daňová ztráta (tzn. ztráta dle zák. o daních z příjmů), jiný způsob zdanění (tzn. záloha na daň dle § 174) a příslušenství daně.
II. Přxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx x x xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx jen o část čtvrtou daňového řádu, ale kupř. o všechny typy úroků obsažené v daňovém řádu či jiných daňových zákonech). Podmínkou však je, aby tyto byly uxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxlušenstvím daně pak bude např. pokuta za nepodání kontrolního hlášení uložená dle § 101h zák. o DPH. A naopak nebude jím pokuta uložená dle § 37 či § 37a záxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xyp příslušenství přímo vychází z výše daně (viz § 250 až 253). Dojde-li tak k pohybu ve vztahu k výši daně (např. doměření daně či změna výše daně v odvolacíx xxxxxxxx xxx xx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xx xxxxx
[Daňová povinnost]
Ustanovení, ne příliš přesně, definuje pojem daňové povinnosti. Zákon se zde snaží říci, že nastáním určité skutečnosti (xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xředmětu daně musí daňový subjekt zpozornět a v zákonem stanovených případech splnit svoji daňovou povinnost. Existence daňové povinnosti je pak dána xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x výslednou částkou daně, byť tak některé speciální hmotněprávní zákony činí. Daňová povinnost je pojmem širším. Pod pojem daňové povinnosti lze podřaxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxntextu konkrétních ustanovení, kde je komentovaný pojem zmíněn.
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxkon nestanoví jinak. Jiný zákon bude poté vůči daňovému řádu zákonem speciálním. Musí se však jednat o zákon upravující správu daní (§ 1). Typickým spexxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxasti daňového procesu jinak, než sám daňový řád. Je tomu tak z toho důvodu, že vložení všech speciálních ustanovení přímo do daňového řádu by učinilo záxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx lze nalézt i v zákonech, které nelze označit za daňové. Příkladem může být prolomení mlčenlivosti správce daně vůči soudnímu exekutorovi upravené v § 3x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x x xxxxx x xxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxavuje otázky, které jsou obecně upraveny v jiných právních předpisech. Za příklad může posloužit § 24 upravující otázky jednání osob či § 170, § 171 a § xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xxxciální úpravu k insolvenčnímu zákonu.
Konečně daňový řád obsahuje i výslovnou úpravu vztahu k jiným právním předpisům. Za příklad může posloužit x xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx přímo odkazují, příkladem budiž § 106 odst. 3 spr. řádu, který na daňový řád odkazuje v případě
exekuce
, vybírání a evidence peněžitých plnění.
Vzxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxty vykládat obdobně. Daňový řád je tímto principem spojen zejména se spr. řádem, příkladem může být právní úprava úřední desky obsažená obecně právě vx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xx x x xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx
xxxxxxxx xxSADY SPRÁVY DANÍ
Daňový řád je zákonem, který ve svých úvodních ustanoveních vyjmenovává základní zásady. Tyto představují výstavbové prvky, na xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x x xž 9 nejsou vyjmenovány všechny zásady, které se v rámci aplikace či
interpretace
daňového řádu používají. Další lze odvodit přímo z textu daňového řxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x x xx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxo orgánu vždy zohlednit. Pominout nelze ani zásady spojené s právními předpisy vyšší právní síly, tj. zásady plynoucí z Ústavy a Listiny. Významnou roxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx zásada zákazu zneužití práva. Pro vyjmenování chybějících zásad lze využít díla Svobody, kdy zmínit lze zejména zásady tvořící komponenty principu sxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxup k informacím. Opomenout nelze ani zásadu dvojinstančnosti či jednoty řízení.
[Zásada zákonnosti, legitimity a přiměřenosti]
I. Zásaxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx právní předpis je nutno považovat nejenom samotný daňový řád, ale všechny součásti právního řádu, tj. zákony, zákonná opatření, podzákonné, nadzákoxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxsadu xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxmat, že správce daně je oprávněn jednat pouze tak, jak mu zákon umožňuje. Opakem pak bude jednání osob zúčastněných na správě daní, které mohou jednat taxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxx x x x xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxbytné ji vnímat i jako zásadu ovlivňující jednání ostatních účastníků správy daní. Z pohledu osoby zúčastněné na správě daní pak budou klíčové zásady sxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxnů spojená. Zde lze zmínit zásady předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti (viz nálezy Pl. ÚS 24/07 či Pl. ÚS 31/13). Jxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxádat jen na základě zákona. Jakýkoliv daňový zákon musí být v první řadě zákonem v pravém slova smyslu. Daňové povinnosti či práva nesmí být ukládány podxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxzákonného předpisu lze odkázat na nálezy Pl. ÚS 26/16 a Pl. ÚS 3/95. K otázce nepřípustnosti využití správního aktu pak na rozsudek NSS 2 Afs 25/2018. Daxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxo testování přiměřenosti daňových zákonů využívá Ústavní soud tzv. test proporcionality, když zkoumá, zda zákon nezakládá nerovnost adresátů či nemx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xaně, a to jednat jen na základě zákona. Aby byla zásada zákonnosti plně realizována, nelze jednání správce daně omezit na pouhé mechanické respektovánx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxez Pl. ÚS 33/97). Zásada zákonnosti je tak nejdůležitější zásadou, jelikož její respektování vede ke správné aplikaci daňového řádu. Jako taková poté xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxě, hraje v rámci jejich výkladu primární roli metoda výkladu gramatická neboli jazyková. Správce daně je povinen jasný text zákona respektovat, a to i v xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xaňového subjektu. V opačném případě je možno popřít i jasný text zákona a vyloučit jeho
absurdní
důsledky.
Judikatura
xx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xít k tíži daňového subjektu (viz rozsudky NSS 5 Afs 35/2009-265 a 1 As 9/2003). V případě, kdy text zákona jasný není, je třeba přistoupit k aplikaci dalšxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx, který by měl tvořit harmonický celek. Není třeba opakovaně v zákonech definovat něco, co již jinde definováno je (viz rozsudek NSS 1 Afs 86/2004-54). V xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxdpisem síly nižší a speciální předpis má přednost před obecným. Účelový výklad vychází z hledání účelu interpretovaného ustanovení. V rámci účelovéhx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xx xxtšího k menšímu, argument právními principy a argumenty výkladu dle/v souladu s nadřazeným právem (předpis vyšší právní síly než zákon, mezinárodní sxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx zde správce daně poměřuje, zda při aplikaci ustanovení převažuje veřejný zájem státu na výběru daně, anebo jiný princip či zásada. Zde se v rámci zásady xxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxjmu se zásadou rovnosti daňových subjektů).
Není vyloučeno, že při odstraňování nejasností textu zákona dojde ke střetu výsledku systematického x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xozsudek NSS 1 Afs 14/2012-24). Je častou chybou daňových subjektů, když se domáhají aplikace uvedeného pravidla v případě
kolize
s jazykovou výkladoxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xožná se zdá matoucím, že v rámci výkladu daňového řádu nebyla zmíněna metoda výkladu historického, tudíž výkladu, který se opírá o záměr zákonodárce. xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxe to, jak jej napsal. Ilustrativním je rozsudek NSS 2 Afs 109/2005.
Má-li správce daně jednat v souladu se zásadou zákonnosti, je povinen respektovax xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxení zásady zákonnosti povede k suspendaci postupu správce daně. Porušení zásady musí být dostatečně intenzivní tak, aby bylo možno konstatovat vliv nx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx
xx. Zásada ochrany práv a právem chráněných zájmů osob zúčastněných na správě daní
Zásada je upravena v odst. 3, který v první řadě definuje pojem „osoby xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x třetích osob (§ 20 až 22). Zásada je součástí principu právní jistoty. Zásadu lze vnímat ze tří pohledů:
1.
Příkaz k přiměřenosti (proporcionalitě)x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx výběru daní s právy osob zúčastněných na správě daní volit přiměřené prostředky tak, aby zájem byl naplněn, avšak ne za jakoukoliv cenu. Příkaz nachází xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx příkazů jako rozsudek NSS 6 Afs 3/2016). Výjimečně lze v judikatuře nalézt plně provedený test proporcionality tak, jak je znám z ústavní úrovně (viz koxxxxxx x x x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx
xx
Ochrana práv nabytých v dobré víře. Ochrana práv nabytých v dobré víře je dána v první řadě presumpcí správnosti aktů veřejné moci. Ta vyjadřuje právní xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx toho, že do aktu bude moci být zasaženo po jasně danou dobu a poté již ne. Na druhou stranu
presumpce
správnosti působí ve vztahu k adresátovi i negativněx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxí, rozklad, přezkumné řízení a obnova řízení (§ 108).
Presumpce
správnosti je definitivně stvrzena uplynutím prekluzivních lhůt daných v § 148 a § 16xx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxňovému subjektu uplatňujícímu výhody garantované zákonem (např. nárok na odpočet daně z přidané hodnoty) v dobré víře nemohou mu být upřeny. Oporu posxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxtovala již v minulosti, nepravá
retroaktivita
se projevuje působením byť od účinnosti nové právní úpravy, ale i na probíhající řízení a postupy započxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxjem, kupř. ztělesněný v důvodové zprávě k novele zákona. Slovy judikatury je nepravá
retroaktivita
přípustná tehdy, lze-li dospět k závěru, že při cexxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
[Zásady rovnosti, součinnosti, poučovací, vstřícnosti]
I. Zásada rovnosti
Zásada rovnosti je upravena v odst. 1 a týká osob zúčastněných nx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx a zmíněných osob. Správce daně vystupuje z pozice orgánu veřejné moci, tudíž je oprávněn těmto osobám ukládat povinnosti. V případě posuzování rovnosxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx I v rámci stejné kategorie může existovat určitá nerovnost. Ta však musí mít objektivní a rozumný důvod.
Judikatura
rozlišuje mezi rovností neakcesoxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xiného základního lidského práva (typicky rozlišení z důvodu rasy, náboženství). Za příklad legitimního rozlišování mezi stejnými kategoriemi osob xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxvat jednání správce daně, který by ve shodných případech postupoval u různých daňových subjektů rozdílně. Z pohledu poslední judikatury lze odkázat nx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxena v odst. 2 a jako jedna z mála se týká obou stran, tj. správce daně i osob zúčastněných na správě daní (§ 5 odst. 3). Daňový řád zásadu součinnosti víceméxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx. Zásadu součinnosti lze nalézt zejména v procesu dokazování či jeho ukončování. Správa daní je vystavena na prioritní povinnosti daňového subjektu pxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx, že zákon je vystaven na předpokladu součinnosti se správcem daně. Důsledkem nesoučinnosti bude zejména stanovení daně náhradním způsobem (§ 98) či nxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xankce (§ 247). Správce daně bude příkaz k součinnosti realizovat zejména respektováním zákonného textu, a to včetně jeho správného výkladu (§ 5 odst. 1xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxolupráce. V případech, kdy je to možné a vhodné, by měl správce daně s daňovým subjektem či jinými osobami jednat kupř. neformálně a snažit se předcházet xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xa zjevné nesprávnosti upozornit a umožnit mu zjednat nápravu vlastními silami (podáním opravného tvrzení).
III. Zásada poučovací
Zásada poučovxxx xx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxné na správě daní o jejich právech a povinnostech. Povinnost poučit plyne buď přímo ze zákona (např. § 32), anebo ji zvažuje správce daně s ohledem na povaxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xýstižně právo na poučení komentuje rozsudek NSS 1 As 51/2010. V případě, kdy je osoba zúčastněná na správě daní v nejistotě ohledně výkladu zákona, je opxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xtanoví správci daně povinnost spolupracovat s osobami zúčastněnými na správě daní (§ 6 odst. 2). Zákon dále stanoví, že úřední osoby (§ 12) jsou povinny xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx osoby bude mít dopad spíše do pracovního hodnocení takové osoby než do zákonnosti řízení. Zásada směřuje na jednání správce daně, avšak to neznamená, žx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx zejména ustanovení týkající se pořádkové pokuty (§ xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxvce daně konat, když konat má. Zásada má v praxi tři důsledky. Prvním důsledkem je kontumace, když nekonání správce daně či příliš pomalé konání má za násxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxcímu příkazu. Neučiní-li tak, stává se zajišťovací příkaz neúčinným. Druhým důsledkem je donucení. V případě, kdy je správce daně nečinný a zákon nespxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx sankce. Příkladem mohou být § 155 či § 254a, které stanoví správci daně na základě jeho nečinnosti povinnost uhradit daňovému subjektu úrok. Zásada je xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx (§ 6 odst. 2).
II. Zásada hospodárnosti
Zásada hospodárnosti (odst. 2) je příkazem organizačního charakteru, který vychází ze zásady přiměřenosxx xx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxadovat po třetích osobách údaje, které může získat od jiných orgánů veřejné moci. V ostatních případech pak správce daně musí vždy volit co nejhospodárxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxat tzv. společné úkony. Praktickým důsledkem je konání daňové kontroly za více zdaňovacích období či daní a její ukončení v rámci jedné zprávy nebo jednx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx]
I. Zásada volného hodnocení důkazů
Tato zásada zhuštěně v odst. 1 popisuje průběh hodnocení důkazů, když proces dokazování je v zákoně upraven v § xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxioritně xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxho subjektu. Důkazy by správce daně měl hodnotit dle vlastní úvahy. To však neznamená, že všechny důkazy jsou si potenciálně rovny a váhu jim přiznává poxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xvedené v § 92 odst. 5 písm. e). Proces hodnocení důkazů musí být daňovému subjektu sdělen, přičemž se tak děje skrze odůvodnění rozhodnutí.
II. Zásada xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxady rozhodovány stejně. Je-li tomu jinak, musí být rozdíl důvodný a hlavně zdůvodněný. Je zřejmé, že zásada se uplatní zejména při výkladu neurčitých sxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxvat ve shodných případech stejně. Nelze činit rozdíly mezi daňovými subjekty jen na základě místní příslušnosti správce daně. Dalším pohledem je pohlxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xpakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. Vytvořit správní praxi je možno rozhodovací činností, metodickými pokyny veřejnými i xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx a do budoucna (viz rozsudek NSS 6 Ads 88/2006). Diskutovanou otázkou je vztah k zásadě zákonnosti. Jinými slovy - je správce daně vázán i nezákonnou spráxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxě (kupř. opakovaně, avšak nesprávně stanovil daň minulých zdaňovacích období), není takovou správní praxí správce daně vázán. Zásada legitimního očxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxňové subjekty, ke kterým by bylo přistupováno jinak. Obdobně se k věci staví
judikatura
(rozsudek NSS 1 Afs 80/2013). V případě, kdy je však správní praxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx je možná pouze do budoucna, a to předvídatelným, srozumitelným a racionálním způsobem. Obdobně se k věci staví
judikatura
(rozsudek NSS 9 Afs 66/2013xx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxlifikace“ jednání osoby zúčastněné na správě daní. Tím je myšlena situace, kdy osoba nazve podání v rozporu s jeho obsahem. Správce daně by měl vycházet x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxzet z reálného obsahu právních úkonů a nejen z jejich názvu. Kupříkladu kupní smlouvu xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xe správce daně povinen posuzovat, zda jednání daňového subjektu nevykazuje znaky absolutní či relativní simulace. Absolutní simulací je situace, kdx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxí simulací je poté situace, kdy účastníci předstírají právní úkon, avšak pouze s úmyslem zakrýt jiný právní úkon. V případě relativní simulace je správxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxa
Od 1. dubna 2019 obsahuje daňový řád odst. 4, který představuje zhmotnění zásady zákazu zneužití práva přímo do textu zákona. Do daného data aplikovxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx v souladu s textem zákona, avšak v rozporu s jeho účelem, přičemž takové jednání poškozuje ostatní subjekty. Osoba tak, byť jedná v souladu se zněním zákxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx zákonodárce do jisté míry předvídá). Nejedná se však o využití pochybení zákonodárce (§ 5 odst. 1), které jde jen k jeho tíži, ale o nastolení takové situxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx konstrukce, jejichž smysl spočívá právě ve zneužití zákonného textu. Zásada zákazu zneužití práva je odvozována jak z judikatury SDEU, tak z judikatuxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xaňového subjektu, je její použití podmíněno vyčerpáním všech ostatních zákonných prostředků (např. vyloučení dissimulace dle odst. 3 apod.). Zneužxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx kritérií (SDEU C-110/99 Emsland a C-515/03 Eichsfelder). Naplnění kritérií prokazuje správce daně, kterého ohledně prokázání zneužívajícího jexxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xe ovládáno zásadou zákonnosti a legitimity (§ 5 odst. 1 a 2).
[Zásady neveřejnosti a oficiality]
I. Zásada neveřejnosti
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx rozvedena v § 52 až 56 a § 246.
II. Zásada oficiality
Zásada vyjadřuje možnost a povinnost správce daně jednat v situacích, kdy není naplněna zásada xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxě, aby naplnil cíl správy daně definovaný v § 1 odst. 1. Příkladem může být výzva k podání daňového tvrzení, kterou je správce daně povinen vydat tehdy, kdxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxx x
xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxdených v § 5 odst. 2 a 3. Míří zejména na výkon vyhledávací činnosti správce daně, který je oprávněn i bez vědomí daňového subjektu shromažďovat informaxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx
xxxx xxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx
xxxxx x
xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx zákona je v zásadě jeho základní částí. Již z názvu plyne, že cílem je upravit obecné instituty jako lhůty, osoby, doručování, podání, které se využijí v xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx
xxx x
xxxxxxx xxxx
[Správce daně]
Ustanovení definuje, kdo je správcem daně. Správcem daně v první řadě není osoba zúčastněná na správě daní (§ 5 odst. 3). Sprxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxných osob, je tedy v pozici nadřazené vůči těmto osobám (jednotlivé druhy orgánů veřejné xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x x xxx
x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxší (věcná působnost) na určitém vymezeném území (územní působnost). Správcem daně není jakýkoliv orgán veřejné moci, ale jen ten, který je oprávněn spxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
Jakmile bude možno označit orgán veřejné moci za správce daně, stává se tento orgán správcem daně se vším všudy. Například Česká správa sociálního zabexxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxobnosti sdílet informace s jinými správci daně [§ 52 odst. 5 písm. a)] či žádat jiné správce daně o převedení přeplatku na úhradu nedoplatků svého subjekxx xx xxx xxxxx xxx
xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xprávce daně je většinou zařazen do soustavy orgánů. Jakou část věcné působnosti v oblasti správy daní jednotlivé orgány v soustavě vykonávají, pak vymxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx finanční ředitelství a finanční úřady). V rámci působnosti je poté třeba určit i příslušnost, tj. který správní orgán bude jednat v konkrétní věci (v přxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxost funkční, která určuje, jaký orgán bude rozhodovat v prvním a druhém stupni.
Ve věcech souvisejících se správou daní mají správci daně způsobiloxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xx ř. s. jsou správci daně procesně způsobilí i v oblasti soudního řízení správního.
Pravomoc správce daně
Ustanovení provádí zásadu záxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x musí vykonávat. Jejich konkrétní podoba je pak dána dalšími ustanoveními daňového xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxh, jako kupř. seznam plátců daně z přidané hodnoty vedený stejným správcem daně.
V praxi je ustanovení využíváno jako obecná zmocňující
klauzule
txxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí.
Úřední osoby
Správce daně vykonává správu daní a jeho pravomoci jsou obecně stanoveny v § 11. Pravomoci správce daně jsou pak vykonávxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxhnický personál, jelikož ten se přímo na výkonu pravomocí nepodílí) anebo osoba, která je k výkonu pravomoci oprávněna. Úřední osoba se identifikuje sxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx ke správci daně). Ne všichni správci daně mají zákonem stanovenou povinnost poskytovat svým úředním osobám služební průkazy (kupř. služební průkazy xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxzem, je úřední osoba povinna prokázat se jiným způsobem (např. občanským průkazem).
Osoba zúčastněná na správě daní (§ 5 odst. 3) je oprávněna žádatx
xx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxznamu úředních osob a klíče, jímž určí, který daňový subjekt je úřední osobou spravován. V případě písemných výstupů směřovaných k osobě zúčastněné na xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxt úřední osoby je důležitá např. z pohledu ochrany před podjatostí úřední osoby (§ 77) či možnosti konkrétně zaměřit stížnost na nevhodné chování takovx xxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxi kvalifikacemi xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx též odpovídá za škodu způsobenou nezákonným jednáním, a to dle zák. o odpov. za škodu.
Místní příslušnost
[Obecná pravidla]
I. Místní xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxtní příslušnosti je důležité zejména v situaci, kdy je správce daně součástí složitější organizační struktury. Příkladem může být Finanční správa. Dxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxo úřadu s celostátní působností. Dále se Finanční správa skládá z Odvolacího finančního ředitelství a Generálního finančního ředitelství, kdy obě dixxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxrávné určení místní příslušnosti je předpokladem zákonnosti úkonu. Úkon vytvořený místně nepříslušným správcem daně (avšak věcně příslušným) by byx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxých či dozorčích prostředků. Úkon by však nebyl nicotný (§ 105).
II. Pravidla pro určení místní příslušnosti
Daňový řád obsahuje pouze základní pxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxx x DPH či § 29 zák. opatření o dani z nabytí). Samotný § 13 navíc není jediným ustanovením upravujícím místní příslušnost (viz § 21 odst. 2, § 162 odst. 5, § xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx ovlivnění typem osoby. U daně z nemovitých věcí tak bude vždy místně příslušným správcem daně ten, v jehož obvodu se nemovitá věc nachází, popř. u poplatxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxu, nebo právnickou osobu. U fyzické osoby se místní příslušnost správce daně určuje dle místa pobytu. Místo pobytu je v ustanovení přímo definováno, a tx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xředchozí určovatele, definuje se místo pobytu místem, kde se fyzická osoba převážně zdržuje. Nutno dodat, že není rozlišováno mezi fyzickou osobou poxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx primárně sídlo zapsané ve veřejném rejstříku (které rejstříky jsou považovány za veřejné, stanoví zák. o veř. rejstřících). Jedná-li se o právnickou xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx x x x xxxxx x xxxx. i), který říká, že sídlem je místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popř. místo, kde se schází její vedenxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xák. o Finanční správě. Ten kupř. stanoví, že Specializovaný finanční úřad je příslušným ke správě všech daní vyjma daně z nemovitých věcí, a to ve vztahu x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxmožnosti určení místní příslušnosti je místně příslušným Finanční úřad pro hlavní město Prahu (§ 12 odst. 1). Bude se jednat zejména o subjekty, které nx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxst (vyhledávací činnost, postup k odstranění pochybností, daňovou kontrolu a jiné kontrolní postupy) vykonávají finanční úřady na území celé České rxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxiční právnické osoby. Ne vždy tato organizační složka nabude statusu daňového subjektu (spíše výjimečně), a navíc těchto složek může být více (např. vxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxožek bude určovat dle obecných pravidel daných § 13. Bude-li však organizačních složek více, nezbývá než využít § 12 zák. o Finanční správě a tyto osoby xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxedně místní příslušnosti. Nemohou-li se správci daně dohodnout na správném řešení, musí spor rozhodnout nejblíže společně nadřízený správce daně. V xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxklad pojmu „místo, kde se fyzická osoba převážně zdržuje“ (§ 13 odst. 1).
V případě, kdy je zde více místně příslušných správců daně, platí, že řízení xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx, že kontrolní postup provede ten finanční úřad, který jej nejdříve zahájil (jedná se o tzv. vybranou působnost, viz komentář k § 13).
[Komxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xvé územní působnosti. Jedná se o úpravu dopadající zejména na správce daně, kteří nedisponují celostátní působností. Zmocnění je omezeno na úkon a na sxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx v místě pobytu, které se nachází mimo jeho územní působnost, popř. o provedení místního šetření (poznámka: místní šetření v obvodu své působnosti je spxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx x xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xříslušnosti, a to v podobě tzv. vybrané působnosti (viz komentář k § 13). V případě, kdy správce daně vyhodnotí, že využití komentovaného oprávnění by bxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxele místní příslušnosti (§ 13). Nejedná se o změnu, kterou by vyvolal správce daně, na rozdíl od
delegace
(§ 18). Typickým příkladem je změna sídla právxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxází až postoupením spisu nově příslušnému správci daně. Postupuje se jen spis, který se týká daňových povinností neprekludovaných (§ 148 a § 160). Dosxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxlad přizpůsobit individuální situaci daňového subjektu. V případě, kdy je daňový subjekt nespokojen s rychlostí postupu správce daně, je oprávněn vyxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxíž změny příslušnosti, je zhmotněna v povinnost správce daně o postoupení vyrozumět, a to opět bezodkladně. Forma vyrozumění není zákonem předepsánax xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xád k němu obsahuje speciální úpravu. V první řadě je třeba upozornit, že ustanovení se vztahuje jen na subjekty, které nejsou dosud registrovány k danix xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxsp. zachování místní příslušnosti ve speciálních případech, kdy není vhodné, aby ke změně automaticky došlo (§ 87 odst. 1, § 111 odst. 5, § 119 odst. 5, § 1xx xxxxx x x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx x x xx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xměny podmínek pro zařazení mezi vybrané subjekty spravované Specializovaným finančním úřadem.
Se změnou místní příslušnosti souvisí i § 27 odst. xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxádání
I. Dožádání obecně
Institut dožádání lze chápat jako výjimku z pravidel místní příslušnosti. Jak uvádí
judikatura
, v řízení správním neexixxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxti a hospodárnosti (§ 5 odst. 3 a § 7 odst. 2) správce daně musí hodnotit, zda je účelné, aby úkon provedl sám anebo využil jiného, místně nepříslušného spxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxské (daň z přidané hodnoty, vymáhání pohledávek), či mezinárodní úrovni (daň z příjmů).
II. Podmínky pro využití dožádání
1.
Dožádaným správcxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxh daní). Dožádat není možné ani územní pracoviště finančního úřadu, jelikož toto je pouhou vnitřní organizační jednotkou.
2.
Dožádaným správcem daxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxx
a)
správce daně by sám předmět dožádání provedl s obtížemi,
b)
správce daně by sám předmět dožádání provedl s vynaložením neúčelných nákladů,
c)
xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxo se mimo obvod územní příslušnosti, provedení místního šetření mimo obvod místní příslušnosti), nedostatečné personální či materiální vybavení (kxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxu lze odkázat na rozsudek NSS 10 Afs 262/2017).
4.
Způsobilý předmět dožádání:
a)
úkon (místní šetření, výslech svědka, doručení písemnosti),
b)
xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxné v § 78 až 90).
III. Realizace dožádání
Dožádání je vnitřním úkonem správce daně, nejedná se o rozhodnutí. Dožádání by mělo existovat v písemnx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxci xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxat plné moci účinné u dožadujícího správce daně (§ 27 odst. 3). V případě, kdy se osoba zúčastněná na správě daní bude cítit dotčena na svých právech úkony xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxinen dožádání bezodkladně vyhovět, anebo sdělit důvody, proč tak neučiní. Případné spory řeší nejblíže nadřízený správce daně (v podmínkách Finančnx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xřadů (více komentář k § 13) vyvstala otázka, zda je tato speciální právní úpravou oproti institutu dožádání. Odpověď je kladná, odkázat lze kupř. na rozxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxadů. Cílem zákonodárce bylo právě nahradit administrativně složitý systém dožádání systémem vybrané působnosti, kdy správce daně může provést postxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxx x x xxx x 17 a § 19 výjimkou z obecných pravidel pro určení místní příslušnosti (§ 13). V rámci
delegace
dochází ke změně místní příslušnosti, a to za situace, kxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxávy daní. Delegaci místní příslušnosti je nutno odlišovat od změny místní příslušnosti (§ 16). K delegaci dochází buď na žádost daňového subjektu, anexx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xýt daňový subjekt seznámen s důvody
delegace
ještě před rozhodnutím o delegaci a musí mu být umožněno se k nim vyjádřit. Je-li podána žádost daňovým subxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx MF-5, který stanoví správcům daně 3 měsíce na vydání rozhodnutí od obdržení žádosti. V opačném případě je daňový subjekt oprávněn využít podnětu na ochxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxstní příslušnosti (v případě negativního výsledku
delegace
bude žádost zamítnuta či podnětu nevyhověno) a bude odůvodněno naplnění důvodů daných v x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxdu dle § 65 s. ř. s.
II. Podmínky pro delegaci dané odst. 1
1.
Žádost daňového subjektu, anebo podnět správce daně adresovaný nadřízenému správcx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxx jen na jiného věcně příslušného správce daně (nelze delegovat místní příslušnost z finančního úřadu na úřad celní, jelikož každý spravuje jiný okruh dxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx
xx
xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxtřebné mimořádně odborné znalosti.
Potřeba mimořádně odborných znalostí je v praxi spíše teoretickým důvodem. Záleží vždy na vnitřní organixxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxanční úřad v rámci soustavy orgánů Finanční správy. V takovém případě je vždy navíc třeba zvážit i prospěch pro daňový subjekt, resp. jak zajistit správx xxxx xxxx xxx x x xxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxckou situací bude
delegace
místní příslušnosti v případě existence skutečného sídla/místa podnikání odlišného od formálního sídla/místa pobytu. xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxrávce daně i daňový subjekt je efektivnějším výkon správy daní správcem daně, který je blíže daňovému subjektu (obdobně rozsudek NSS 4 Afs 57/2017). xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxnanční úřad, v jehož působnosti má např. lokalizovánu provozovnu. Delegací nedochází ke změně sídla (to bude mít daňový subjekt pořád v původním místěxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxci vyjádření se k důvodům
delegace
, které mu musí být sděleny před samotnou delegací, a pokusit se tak zvrátit názor správce daně. Faktem je, že význam skxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x přidané hodnoty může mít nesdělení či zatajení skutečného sídla vliv na vyslovení nespolehlivosti plátce (§ 106a, § 106a zák. o DPH).
III. Změna podmxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx může být dvojího typu. Za prvé změna podmínek, za kterých bylo o delegaci rozhodnuto (např. daňový subjekt zruší provozovnu či tuto přesune do územní půxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxvodnost
delegace
za nových podmínek. V případě, kdy dojde k závěru, že původní rozhodnutí by již v nových podmínkách neobstálo, vydá rozhodnutí o změnx xx xxxxxxx
xxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxnutí o delegaci. Do vydání rozhodnutí zůstává zachován stav daný rozhodnutím o delegaci.
Atrakce
Jedná se o institut obdobný delegaci xx xxxx xxxxx x x xxx x xx x x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxní nadřízeného správce daně k převzetí jakékoliv věci (tzn. i celé správy daní) podřízenému správci daně. Nadřízený správce daně tak činí rozhodnutímx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxění důvodu uvedeného pod písm. b). Jedná se o situace, kdy podřízený správce daně nijak nereaguje, xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxx x
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx subjekt
[Kdo je daňovým subjektem]
I. Kdo je daňový subjekt
Odstavec 1 tohoto ustanovení definuje osobu daňového subjektu. Daňový subjexx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxebo speciální zákon dle § 4 (např. § 108 odst. 3 zák. o DPH). Daňový subjekt může být zákony označován jako plátce či poplatník. Všude, kde daňový předpis xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxy kopírují soukromoprávní úpravu. Je tomu tak zejména v oblasti organizačních složek zahraničních právnických osob dislokovaných na území České repxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xato může být přiznána. Činí se tak právě na základě § 20 (obdobně rozsudek NSS 9 Afs 214/2016).
V rámci správy daně může nastat situace, kdy daňový subxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxící pozůstalost, svěřenský správce (tyto osoby jsou definovány v obč. zák.) či insolvenční správce (osoba je definována insolvenčním zákonem). Spráxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxo daňového subjektu, což má dopad např. na otázku doručování písemností. Mezi tyto osoby se však neřadí např. likvidátor právnické osoby. K osobě insolxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxní rozšířeného senátu NSS 4 As 6/2015-18, když předmětem usnesení bylo vymezit vztah soudního řízení správního a řízení insolvenčního. Výsledek stanxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx řízení jednat samostatně. Správce daně je tak mezi mlýnskými kameny judikatury a zákona, když v zásadě by měl jednat asi jak s daňovým subjektem, tak s inxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
II. Časové ohraničení práv a povinností daňového subjektu
Odstavec 2 vyjadřuje fakt, že daňový subjekt má práva i povinnosti po dobu trvání prekluzxxxxxx xxxx xx xxx x x xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx), pořád je povinen plnit povinnosti, které mu vznikly za dobu, po kterou daňovým subjektem byl (zejména povinnost uhradit případné nedoplatky daně). xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxtí i na řízení registrační (rozsudek NSS 10 Afs 329/2016).
[Plátcova pokladna]
Plátcova pokladna je institut spojený se zák. o daních z xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu daňových povinností je plátcova pokladna oprávněna vykonávat práva a povinnosti plátce daně (resp. osoba oprávněná za ni jednat v kontextu § 24 odst. xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx příslušnosti (§ 13). Plátcova pokladna vykonává práva a povinnosti plátce daně, není však daňovým subjektem. Je to pořád daňový subjekt, kdo za jednánx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx. S existencí plátcovy pokladny se pojí zvláštní registrační povinnost (§ 39 zák. o daních z příjmů). Plátce je povinen za plátcovu pokladnu podat přihlxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxadají pod definici daňového subjektu (§ 22). Typickou třetí osobou bude svědek, tlumočník, znalec apod.
Prokázání totožnosti
Osoba zxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxřipustit k úkonu (např. zmocněnec daňového subjektu při výslechu svědka neprokáže totožnost). Správce daně je též oprávněn k zjištění totožnosti požxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xříjmení, datum narození, trvalý pobyt, bydliště mimo území České republiky a podobizna). Není vyloučeno, aby se správce daně spokojil i s jinými průkaxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x x x xxxxxx x xxužebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republikyx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx).
Procesní způsobilost
I. Procesní způsobilost obecně
Procesní způsobilost vyjadřuje schopnost osoby zúčastněné na správě daní (x x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xám či prostřednictvím jiných osob a v jakém rozsahu. Osoby zde zmíněné nelze zaměňovat s osobami uvedenými v § 25, které řeší otázku zastoupení. Rozdíl mxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxce osob oprávněných jednat jménem osoby zúčastněné na správě daní nemá vliv na doručování, existence zástupce dle § 25 ano. Dle § 41 se písemnosti doruxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xx x x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxladní právní úprava věnující se fyzickým osobám je k nalezení v obč. zák. (§ 15 až 117). U fyzických osob je třeba rozlišovat mezi osobou podnikatele a nexxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Pro podnikající fyzickou osobu platí navíc i ustanovení, která jsou primárně xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxprávnosti se dosahuje zletilostí anebo jinými skutečnostmi jako svatbou či rozhodnutím soudu (§ 30, § 33 a § 37). Nezletilý může jednat v rozsahu své roxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxo osoby způsobilé jednat samostatně se správcem daně. Jednání zákonného zástupce poté spadá pod § 25. I v případě zletilosti je možné, že fyzická osoba nxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx při rozhodování či člen domácnosti (§ 45 a § 49 obč. zák.). Tyto osoby jsou jmenovány soudem, který vymezí rozsah jejich oprávnění. V zásadě však jejich xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxí typickou osobou v kontextu § 24, jelikož této je nutno doručovat písemnosti adresované daňovému subjektu. V podstatě se jedná o osoby, které kompletnx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxy
Základní právní úprava věnující se právnickým osobám je k nalezení v obč. zák. (§ 118 až 418). Právnické osoby se člení na
korporace
, nadace a ústavyx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxárního orgánu vychází z § 164 obč. zák., jinými osobami rozumí zákon osoby xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxdná za právnickou osobu, je obsahem obč. zák. anebo speciálních zákonů. Statutární orgán může být tvořen jednotlivcem nebo více osobami. V případě víxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxno jednání kolektivní. Jednatel právnické osoby tak může podat daňové přiznání podepsané jen jím samotným, není třeba spolupodpisu jiného jednatelex xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx x x xxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxat zaměstnanci či jiné pověřené osoby. Do praxe daňového řádu jsou tyto osoby vtáhnuty skrze pověření pro účely správy daní. Pověření je buď v unikátní xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxsahu je fyzická osoba oprávněna před správcem daně jednat. Platí zde však dvě významná omezení. Fyzická osoba může jednat jenom jedna v jedné věci (napřx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxvěřených osob nemohlo být více, pouze nemohou současně před správcem daně jednat. Fyzická osoba musí být též zaměstnancem, anebo musí mít jiný vztah k oxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxí osoby jako účetní. Sporné už by bylo pověření např. advokáta. Zde by bylo vhodnější pro prevenci sporů využít institutu zmocnění dle § 27. Pověřená osoxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxbo skrze vlastní komunikační kanály (datová schránka pověřené osoby). Pověření bude účinné uplatněním u správce daně, popř. jej v pochybnostech lze dxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xdresátem písemností správce daně. Naopak pověřená osoba, pokud to rozsah pověření umožňuje, je oprávněna udělit plnou moc k jednání za právnickou osoxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx (právnickou či fyzickou osobou) fyzické osobě, která je oprávněna k zastupování podnikatele při provozu obchodního závodu (§ 450 obč. zák.). Pro účelx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxý si nepřeje, aby prokurista za něj jednal v daňových věcech, toto jeho oprávnění v prokuře přímo vyloučil. Dle obč. zák. může být prokuristů více, dle dxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x obchodního rejstříku.
-
Vedoucího organizační složky. Daňový subjekt je oprávněn zřizovat různé organizační složky, a to v podobě poboček, plátxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxu odštěpného závodu, za který jedná vedoucí. Ten zastupuje podnikatele ve všech věcech obchodního závodu. Pro účely správy daní, pokud organizační slxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xprávy se tak děje zejména prostřednictvím přihlášky k registraci, kde se uvádí osoby oprávněné jednat za organizační složky.
-
Dalších osob. Stejxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xřeba doručovat písemnosti, na rozdíl od jiných osob uvedených v § 24.
-
Likvidátora. Ustanovení § 187 až 200 obč. zák. upravuje proces likvidace prxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxy obchodního závodu zahraniční osoby a jiné jednotky, kterým zákon svěřuje výkon práv a povinností osob zúčastněných na správě daní
Organizační sloxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxává specifickou subjektivitu, kupř.
status
daňového subjektu. Byť tyto organizační složky (odštěpné závody, pobočky, provozovny, plátcovy poklaxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx x xx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxmto případě pak jejich jednání upravuje odst. 6. Ten říká, že se na jejich jednání použije stejných ustanovení jako u právnických osob (odst. 2, 3 a 4). Plxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx zástupce před samotným zastoupeným. Rozdíl oproti § 24 je zejména v tom, že zástupce je osoba, které se v rámci § 41 doručují písemnosti v rozsahu zastoxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxdnotlivých zástupců se zákon nevěnuje zákonnému zástupci fyzické osoby (rodiče, poručník) a opatrovníkovi (fyzické nebo právnické osoby). Kdy za osxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx omezené svéprávnosti anebo střetu zájmů mezi zástupcem a zastoupeným.
I v případě existence zástupce je správce daně oprávněn jednat s osobou napřxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx pouze vyrozuměn (§ 41 odst. 2). Podmínkou je, aby osobní účast zastoupeného byla nezbytná. Z povahy věci se nemůže osoba nechat zastoupit v úkonech, kde xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxnější, jelikož zde zákon vychází z teze, že daňový subjekt nese v daňových záležitostech následky svého jednání (stanovení daně náhradním způsobem, sxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxovídat na otázky správce daně pro neznalost poměrů subjektu, nedostavoval by se k projednání zprávy o daňové kontrole), nezakládala by tato skutečnosx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxu otiskem prstu apod. (NSS 7 Aps 2/2010). Jinými slovy, správce daně si může vynutit osobní účast daňového subjektu při správě daně spíše teoreticky. V pxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxové žaloby dle § 82 s. ř. s.
Ustanovený zástupce
V praxi „velkých“ správců daně (Finanční a Celní správa) se institut ustanoveného zástxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xouhlasu anebo většinou bez jejího vědomí. Zástupce správce daně volí dle dvou kritérií. Je-li zde vhodná fyzická či právnická osoba (příbuzní, ústav) x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xůvodů byl zástupce ustanoven a proč je vhodnou osobou. Nelze zástupcem stanovit osobu, která by neměla zájem řádně hájit zájmy zastoupeného (odst. 3). x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxstupci náleží náhrada nákladů dle § 107, popř. dle zák. o daňovém poradenství v případě, kdy se jedná o daňového poradce.
Důvody pro ustanovení zástuxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxožnost jednat s osobou, a to buď pro neznalost místa jejího výskytu, anebo její nezpůsobilost jednat samostatně za současné absence zástupce. Důvodem xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx stanovení daně pomůckami).
Zákon dále upravuje zánik zastupování
ex offo
(zánik způsobilosti zástupce - odst. 4) a zánik zastupování z podnětu spxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxušení ustanovení se nelze odvolat.
Zmocněnec
[Obecně]
I. Obecně
Zastoupení na základě zmocnění je nejčastějším typem zastoupeníx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xbč. zák., přičemž jejím dokladem je tzv. plná moc. Plná moc prokazuje, že zmocněnec je oprávněn zastupovat zmocnitele, a to v rozsahu v ní uvedeném (§ 28 oxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxo případy nutné osobní angažovanosti zmocnitele. V takových případech je správce daně oprávněn jednat přímo se zmocnitelem (§ 25 odst. 2). Stejně tak pxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxit rozsah plné moc tak, že by se nevztahovala na doručování písemností (docházelo by k rozporu s § 41). V případě, kdy plná moc byla udělena ještě před účinxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xI. Rozsah zmocnění
Plná moc je především podání, a tak pro ni platí stejná ustanovení jako pro kterékoliv jiné podání při správě daní (§ 72 a násl.). Podxxx xxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxí (§ 28 odst. 1), že rozsah plné moci by měl být vymezen úkony (podání daňového přiznání), řízeními (daňové, registrační, o závazném posouzení) nebo posxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxrminologii daňového řádu, zejména správně rozlišovat mezi postupy, řízeními, a navíc chápat jejich vzájemnou propojenost. Například, zní-li rozsax xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxx x x xxxxxxxxxxx v případě jakýchkoliv postupů v rámci řízení realizovaných (daňová kontrola, postup k odstranění pochybností) a logicky i ke všem úkonům v rámci řízenx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx odvolání proti němu. Zmocnitel tak může zmocnění koncipovat jako generální (v podstatě ke správě všech daní), anebo jako speciální (konkrétní daně, řxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxobě adresáta by mohla založit nezákonnost všech navazujících úkonů správce daně.
V případě, kdy je rozsah zmocnění nejasný, je na správci daně, aby xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x x xx x xxechny případné úkony, které byly na jejím základě učiněny (např. bylo současně s plnou mocí podáno daňové přiznání). V opačném případě se užije postup dxx x xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxnovení koncipováno. Na druhou stranu správce daně nemůže u zřejmých plných mocí své oprávnění zneužívat a nadmíru zatěžovat zmocnitele.
Judikatura
xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxovi. Ta zněla jako generální pro zastupování ve všech možných řízeních, nejen daňových, s dovětkem „a jako zvláštní plnou moc k řízení o daňové kontrolexx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxěru, že plná moc byla generální a výzva nezákonná, tudíž její následky nemohly jít x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxou kontrolu („zastupoval při daňové kontrole a dále podával žaloby“), nebo i na navazující řízení, konstatoval, že v tomto případě se jedná o plnou moc pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxi pochybnostech výzvu vydat.
III. Účinnost plné moci
Okamžik, od kterého je zmocněnec oprávněn zastupovat zmocnitele, je dán § 27 odst. 2. Je jím okxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x místně příslušného správce daně bude tehdy, když tento ji bude mít ve své sféře. Jinými slovy bude doručena správci daně, podána na podatelnu, postoupexxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xtane až doručením příslušnému správci daně. Do toho okamžiku není zmocnitel zastoupen. Na tento fakt nemá vliv ani
judikatura
(NSS 4 Afs 68/2015), ktexx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx Daňový subjekt nemůže spoléhat na rychlost postoupení. V praxi Finanční správy pak funguje, že nejsou postupovány plné moci formulované pro zastupovxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xeučiní, aby správce daně upozornil, že požaduje postoupení plné moci případnému příslušnému správci daně.
Plná moc je dále dle § 27 odst. 3 účinná i xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxslušnosti, např. z důvodu § 16, § 18, § 19 a § 131.
-
Při dožádání dle § 17.
-
Pro další související řízení. Tato část § 27 odst. 3 je v praxi problematxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxlet buď omezení zmocnění pouze na samotné registrační řízení, anebo mohl spoléhat na dobrodiní § 27 odst. 3 a do rozsahu zmocnění zamýšlel zahrnout i daxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxce daně, např. Finanční úřad pro Liberecký kraj. Soudní praxe (NSS 6 Afs 8/2017) k věci přistupuje tak, že upřednostňuje vůli zmocnitele a plnou moc bere xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxení (tzv. negativním výčtem) řízení či správců daně, na které se rozsah plné moci nemá vztahovat. S ohledem na praxi správců daně a nejistý výklad § 27 odsxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx
xpeciální zákony dále mohou modifikovat pravidla o účinnosti plné moci. Příkladem může být § 13b zák. o Finanční správě, který stanoví zachování účinkx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxnec potlačena tehdy, když tato vykazuje vady podání (§ 74) či vady rozsahu (§ 28 odst. 2). Do odstranění těchto vad je plná moc neúčinná.
IV. Omezení plnx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxlší omezení se vztahují k osobě zmocněnce. Zmocněnec v obecné rovině nemusí naplňovat požadavky na odbornou způsobilost, je odpovědností zmocnitelex xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
x
xxxx xxx xxxxo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (x xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xozhodnutí a jiné písemnosti ukládány s fikcí doručení u správce daně.
-
Nesmí docházet ke kolizi xxxxxxx xx xx xxxxx x x xx x xx xxxxx xxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx přednost.
Kolize
překrývajících se plných mocí je řešena předností novější plné moci, a to od okamžiku jejího uplatnění. Novější plná moc nahradí dříxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxé kontroly, kterou pokrývá novější plná moc. Zánikem novější plné moci však nedojde k obnovení původní plné moci v plném rozsahu. Platí pravidlo, že pokxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxěn vyzvat zmocnitele k vyjasnění situace. Platí tak, že v jedné věci je možné mít jen jednoho zmocněnce. Výjimka z pravidla zde uvedeného je popsána v dalxxx xxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xx 29 odst. 2). Zákon zde stanoví legislativní zkratku „poradce“. Tito profesionálové jsou oprávněni zvolit si za svou osobu dalšího zmocněnce. V jedné vxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxžňují vzájemnou zastupitelnost daňových poradců jinými poradci v § 6 odst. 7 zák. o daňovém poradenství a § 26 zák. o advokacii jinými advokáty nebo adxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxšinou regulují rozsah, ve kterém mohou zaměstnanci vykonávat činnost poradců. Z hlediska doručování platí, že se doručuje vždy poradci, ne jeho zástuxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx v § 3 odst. 7, že právnická osoba má stejné procesní postavení jako daňový poradce, přičemž § 3 odst. 6 stanoví, že daňové poradenství mohou prostřednicxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx x x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxolečnosti a zahraniční společnosti. Advokát, který nevykonává funkci advokáta samostatně, neztrácí
status
advokáta, vůči správci daně by však měl xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxniku smluvního zastoupení. Vůči správci daně však tyto
relevantní
xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxx xdsouzení daňového poradce pro spáchání trestného činu není důvod domnívat se, že plná moc je neúčinná, pokud nebyla vypovězena.
[Plná mocx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xdy více daňovým subjektům vznikne daňová povinnost (typicky se bude jednat o daň z nemovitých věcí). V těchto případech si daňové subjekty zvolí společxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx možnost se proti rozhodnutí odvolat, daňové subjekty nikoliv. V případě ustanovení zástupce se analogicky využije § 26, v případě společného zmocněnxx x xx xx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx protokolaci. Daňový subjekt nebo jeho zástupce (popř. oba zároveň) si mohou k jednání přizvat třetí osobu - odborného konzultanta. Jedná se o situace, xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxovaných dokladů. Zástupce - advokát nemusí být odborník v oblasti účetnictví a z toho důvodu je oprávněn přizvat si odborného konzultanta - účetní. V poxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xx xato účinkem anebo je zřejmé, že by se účinkem minula, je správce daně oprávněn vydat rozhodnutí o vyloučení odborného konzultanta z jednání.
HLxxx xx
xxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx. Lhůtou je časový okamžik určený počátkem a koncem, nejedná se o určení konkrétního okamžiku, jako např. termínu k projednání zprávy o daňové kontrole xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xásledky nedodržení lhůty (sankce, stanovení daně náhradním způsobem apod.). Zákon stanoví konkrétní požadavky na stanovenou lhůtu, a sice že tato by xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxí být přiměřená úkonu, ke kterému se váže. Lhůtu kratší 8 dnů lze stanovit jen pro jednoduché a zvlášť naléhavé případy.
Judikatura
dovodila možnost stxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xato lhůta považována za tzv. správcovskou. V případě, kdy je délka lhůty stanovena přímo zákonem namísto rozhodnutím správce daně, jedná se o lhůtu zákxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxá správcem daně nebo zákonem (§ 32), může být stanovena pomocí let, měsíců, týdnů, dnů nebo kratších časových jednotek. V zákoně lze nalézt i stanovení čxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xdst. 1). Na tyto se pravidla o počítání času nepoužijí. Zákon stanoví specifická pravidla pro počítání lhůt dle jednotek, kterými jsou lhůty určeny:
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxt je devízou zákona, správce daně stanoví lhůty v zásadě dle počtu dnů. Zákon určí počátek takto stanovené lhůty na den, který následuje po dni, kdy došlo xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxů, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, uplyne zdaňovací období dne 31. 12. Běh lhůty v délce 3 měsíců počne běžet 1. ledna násxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xonec lhůty platí, že končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Ve zde uvedenéx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xde totiž zcela nestandardně definuje konec lhůty, a tím fakticky dochází k nastavení lhůty o jeden den. Pro konec lhůty pak platí 2 modifikační pravidlax xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx. Příkladem může být počátek běhu lhůty 31. dne měsíce a konec následující měsíc, který žádným 31. dnem nedisponuje. V takovém případě končí běh lhůty poxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxé svátky jsou určeny zákonem o státních svátcích. V takovém případě by konec lhůty připadl na první následující pracovní den. Toto pravidlo však neplatx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxx xxxxxx x x xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxa určená pracovními dny (§ 250) je zpravidla delší. Lhůta určená počtem dnů má také svůj počátek, ten je stejný jako u odst. 1. Na rozdíl od odst. 1 však tato xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxto lhůta běžet dnem následujícím po doručení výzvy. Dejme tomu, že výzva bude doručena v úterý. Jednalo by se o lhůtu stanovenou týdny, skončil by její běx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxt. 1 a odst. 2. Adresáti zákona tak musí být obezřetní, o jaký typ lhůty se jedná. Pro lhůty stanovené počtem dnů platí též pravidlo dané odst. 4, zde se uplaxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxx xx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxjména při ústním jednání apod. Tyto lhůty počínají běžet skutečností určující jejich počátek a neplatí pro ně odst. 4.
V souvislosti s určením poxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx o dni následujícím. Typickým příkladem bude sousloví „počne běžet dnem“. Takový specifický počátek běhu lhůty lze nalézt např. v § 87, § 148, x xxx xx x xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxání písemnosti datovou schránkou (§ 42). Zde se pro změnu neuplatní pravidlo dle odst. 4 (NSS 9 Afs 28/2010).
Běh lhůty pro správce daně
Sxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxpadech může dojít k situaci, kdy správce daně ve lhůtě nekoná. Osoba zúčastněná na správě daní (§ 5 odst. 3) je oprávněna podat podnět na ochranu před nečixxxxxx xxx x xxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx činnost správce daně (vydání rozhodnutí či učinění jiného úkonu), je možno běh této lhůty dočasně zastavit. Podmínkou je, aby správce daně vydal výzvu x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx být podané daňové přiznání, z něhož plyne odpočet. V takovém případě má správce daně dle § 89 lhůtu 30 dnů pro zahájení postupu k odstranění pochybnostíx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx. Zákon stanoví, že lhůta pro správce daně se staví ode dne vydání rozhodnutí (§ 101 odst. 2) do pátého pracovního dne ode dne poskytnutí součinnosti. Tudxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx původní 30denní lhůty. Lhůta by běžela dále v rozsahu, který nebyl vyčerpán přede dnem vydání výzvy. Dejme tomu, že dne 5. 2. 2018 by došlo k odstranění vax xxxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx x xxxxx xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxování lhůty
V případě, kdy je lhůta osobě zúčastněné na správě daní (§ 5 odst. 3) stanovena, musí zákon vyřešit i otázku, co vše musí osoba splnit, aby sxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxání, ale adresuje je místně nepříslušnému správci daně. Tento je povinen přiznání dle § 75 postoupit. Lhůta byla sice dle § 35 odst. 2 zachována, přiznxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
1.
Podatel učiní vše v souladu se zákonem (§ 35 odst. 1). Odstavec 1 se věnuje jednotlivým způsobům podání, které jsou specifikovány v § 71. Podateli pxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx x x xxxx
xx
xodatel pochybí. Podání je směřováno poslední den lhůty jinému věcně a místně příslušnému správci daně. V takovém případě má podatel možnost situaci zaxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xodmínkách Finanční správy bude lhůta zachována, pokud bude podání směřováno namísto finančnímu úřadu Odvolacímu finančnímu ředitelství nebo Generxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxována, bude-li podání směřováno k věcně nepříslušnému správci daně (např. k celnímu úřadu, obecnímu úřadu, viz NSS 2 Afs 101/2007). Jedinou nadějí podxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxtí jen pro lhůty, ne pro jiné způsoby vyjádření běhu času (§ 250 odst. 2). Zachování lhůty bude aplikováno také v případě, kdy podatel učiní podání v režimx x xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxí (váže se jen k úkonu) a jeho použitelnost rozšiřuje na všechny způsoby podání dle § 71. Ustanovení § 35 odst. 2 však neplatí v případě § 168 odst. 1 (odvoxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx x xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxo nezaniká, uplynutím lhůty hmotněprávní ano. Pro zachování lhůty hmotněprávní platí, že podání se musí dostat do dispozice adresáta do uplynutí lhůtxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
x. Obecně
U prodloužení lhůty je nutno rozlišovat mezi lhůtami stanovenými správcem daně a lhůtami zákonnými (§ 32). Lhůty stanovené správcem daně je xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx daně je možno prodlužovat jen v případech stanovených zákonem (§148, § 160). Ze zákona (odst. 5) nelze též prodloužit lhůty, se kterými zákon spojuje záxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x x xxx x x xxxx
xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xaní (§ 5 odst. 3) může správce daně žádat o prodloužení lhůty. Aby správce daně mohl o prodloužení lhůty uvažovat, musí být žádost v dispozici správce danx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxt. Praxe dospěla k závěru, že podmínka závažných důvodů není vyžadována při první žádosti o prodloužení lhůty stanovené správcem daně (odst. 2). O prodxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxnutí nelze uplatnit opravné prostředky (odst. 6 a § 108). Postup správce daně lze napadat stížností dle § 261, dozorčími prostředky či následně v rámci nxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxví (NSS 2 Afs 165/2016). Specifikem je poté možnost nevydání rozhodnutí o žádosti a nástup
fikce
vyhovění (odst. 3).
III. Prodloužení lhůty
1.
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx
xx
xxxxx xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxužení o libovolnou dobu. Správce daně může této žádosti vyhovět a lhůtu o libovolnou dobu prodloužit - zde však nemusí vyhovět v plném rozsahu, avšak můžx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx žádáno o prodloužení lhůty, jejíž konec měl nastat dne 8. 2., zbývají do konce lhůty 2 celé dny. Praxe však dospěla k výkladu příznivějšímu pro žadatele a xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxx xxx xxx x x xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxžení kratší než do 11. 2., bude vyhověno v tomto rozsahu. V případě, kdy správce daně o žádosti nerozhodne (§ 101 odst. 2) alespoň do 30 dnů od obdržení žádoxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxí lhůty zákonné. V takovém případě již správce daně hodnotí závažnost důvodů a nemusí žádosti vyhovět. To neznamená, že v případě existence závažných dxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx vyhovět. V opačném případě musí v rozhodnutí zdůvodnit, proč tak neučinil.
IV. Rozhodnutí o částečném vyhovění žádosti a rozhodnutí o nevyhovění xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xhůty, o jejíž prodloužení je žádáno. V praxi k tomu většinou nedochází a rozhodnutí je doručováno po uplynutí původní lhůty. V takovém případě platí, že xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xádosti 5 dnů do konce lhůty, správce daně žádosti nevyhověl, rozhodnutí doručil za 10 dnů od podání žádosti, je třeba k datu doručení rozhodnutí přičíst x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xevyhovění žádosti. Z hlediska gramatického výkladu § 36 odst. 4 je třeba vycházet z faktu, že rozhodnutí bylo doručeno po uplynutí původní lhůty (NSS 1 xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxem. Její prodloužení je přípustné jen v případě, kdy tak zákon stanoví. To se děje v rámci odst. 4. Tam, kde zákon speciálně nestanoví nepřípustnost prodxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xproti běžné žádosti uhradit správní poplatek dle zák. o spr. poplatcích. Není vyloučeno, aby správce daně rozhodl o prodloužení lhůty bez žádosti (avšxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xdst. 1. Jak v případě prvním (týká se všech daní), tak v případě druhém bude možno v případě daně z příjmů prodloužit i lhůtu již jednou prodlouženou na zákxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxlynula. Časově se tak řadí za § 36. Není vyloučeno, že pozdě podaná žádost o prodloužení lhůty bude dle svého obsahu kvalifikována jako žádost o navrácenx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx lze lhůtu jak stanovenou správcem daně, tak zákonem. Institut je v praxi zaměňován s vyslovením neúčinnosti doručení (§ 48). Pro úspěšnou aplikaci insxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxpromeškání lhůty.
2.
Podání žádosti. Institut nelze aktivovat z moci úřední.
3.
Existence závažného důvodu (odst. 2). Důvod musí být žadatelex xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx jednáním.
4.
Dodržení lhůt (odst. 3 a 4). Zákon stanoví subjektivní lhůtu pro podání žádosti, a to 15 dnů od pominutí důvodu zmeškání lhůty (návrat z xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx opožděně, správce daně řízení zastaví dle § 106. Skutečnosti rozhodné pro naplnění lhůty musí tvrdit a prokázat žadatel v žádosti.
5.
Způsobilá lhxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx x x xxx x xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxx x xxxx x xxxx x xxx x x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxtnění.
O navrácení lhůty v předešlý stav anebo o nenavrácení se rozhoduje rozhodnutím. Dle Pokynu č. MF-5 musí být o žádosti rozhodnuto do 30 dnů ox xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí stanoví správce daně nový konec lhůty. V zásadě by správce daně měl stanovit lhůtu novou, a to v původní délce. Okamžik jejího počátku by měl odvinout od xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxo odvolání. Rozhodnutí o odvolání poté podléhá přezkumu ve správním soudnictví (§ 65 s. ř. s.).
Ochrana před nečinností
I. Obecně
Ochrxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx v případě domnělé nečinnosti správce daně podat podnět na ochranu před nečinností. Podnět není zpoplatněn a podává se u nadřízeného správce daně. V opaxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxí přístup správce daně. Stížnost je však nepřípustná tam, kde existují jiné prostředky ochrany, kterým je také podnět dle § 38.
II. Důvody nečinnosti xxxxxx x x xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xaně hodnotí jen časovou stránku věci, tzn. zda je správce daně činný, nebo nečinný (NSS 1 Ans 10/2012). V rámci posuzování nečinnosti nelze hodnotit podxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxvat jeho obsah. Výjimkou jsou pouze zřejmé nesprávnosti, jako např. naprosto zbytečné úkony (na první pohled nemohou nijak přispět k vyřešení věci a říxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxmy (přílišná vytíženost pracovníků, nedostatečné administrativní a technické zázemí), na druhou xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx řízení, v rámci kterého je podnět podáván. To, že se nachází i v rámci postupu (např. daňová kontrola), není rozhodné. Poté je třeba podnět zaměřit na úkoxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxájil postup k odstranění pochybností do 30 dnů dle § 89 odst. 4).
2.
Správce daně neprovedl úkon ve lhůtě obvyklé. Lhůty obvyklé jsou uvedeny v Pokynu čx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxní. Zde se cílí na ukončení řízení, tudíž může se jednat o nevydání rozhodnutí o registraci (§ 129), rozhodnutí o stanovení daně (§ 147) a další.
4.
V pxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxních intervalech od posledního úkonu ve věci (jak osoby, tak správce daně). Je zřejmé, že dané ustanovení bude cílit zejména na bod 3, a to na otázku shromxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xe jeví výklad pojmu „úkon vůči osobě“. Restriktivním výkladem lze dojít k pojetí přímého úkonu (výzva), zatímco extenzivním i k nepřímému (dožádání ve xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxímu pojetí.
III. Nejblíže nadřízený správce daně (odst. 3 a 4)
Nejblíže nadřízený správce daně musí do 30 dnů od obdržení podnětu tento vyřídit. xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxx je třeba též ve vyrozumění uvést, které podklady ještě chybí shromáždit. V opačném případě nadřízený správce daně přikáže správci daně zjednat nápravx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx
x xxxxxxxx xdy není podnětu vyhověno, je na podateli, aby se bránil ve správním soudnictví, a to žalobou na ochranu proti nečinnosti dle § 79 s. ř. s. Deficitem této žxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxx xx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxa pomocí žaloby na ochranu xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx
xxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxm se rozumí úkon ze strany správce daně směrem k osobě, které je doručováno. Zákon pro doručení používá pojmu „oznámení“. Opačný směr se nazývá podáním. xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxí vždy nutno přistupovat vyloženě restriktivně. Jinými slovy, byl-li naplněn smysl doručování, tedy adresát byl s písemností seznámen, nemá na výslexxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xísemnosti s písemností neseznámil, např. byla doručena uplynutím úložní doby nebo jiné osobě (1 Afs 362/2016). Fakt, že se adresát s písemností seznámxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxnost, je povinen volit mezi vybranými způsoby doručování. Zákon v odst. 1 upřednostňuje dva způsoby, a to doručení při úkonu (ústní jednání, místní šetxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxnka, nekoná se ústní jednání), je možno využít doručení prostřednictvím odst. 2 (provozovatel poštovních služeb, úřední osoba, jiný zákonem zmocněnx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxeb, musí tento provozovatel garantovat naplnění podmínek pro doručování stanovených v § 43 až 48. Volba provozovatele poštovních služeb s sebou nese i xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx službu poskytovanou provozovatelem poštovních služeb, nemohou jít tyto
modifikace
k tíži správce daně. Obdobně věc pojímá i
judikatura
(KS v Hradcx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x x xxxx xxeciální zákony upravují (zák. o DPH) doručování e-mailem. Tento způsob je však xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxdech (zejména v případě písemnosti typu vyrozumění) zákon nestanoví povinný způsob doručení a ponechává na správci daně, jak osobu o skutečnosti zpraxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxním do vlastních rukou je zaručeno, že se adresát s písemností seznámil (popř. je naplněna
fikce
seznámení), a správce daně získá důkazní prostředek o xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxbu doručení do vlastních rukou přikazuje zákon. Děje se tak v rámci písm. a) a b). Bude se jednat vyloženě o ustanovení zákona jako § 88 odst. 5, anebo správxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xx x x xx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxručení prostřednictvím datové schránky (§ 17 odst. 6 zák. o el. úkonech) a doručení veřejnou vyhláškou.
Doručování zástupci
Doručovxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxla k závěru, že není možno disponovat zástupcem, přičemž z rozsahu zastoupení by bylo vyloučeno doručování písemností. Jednalo by se o obcházení kogenxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxvinna vykonat úkon osobně (§ 25 odst. 2), je nutno písemnost doručit souběžně jak osobě, tak i zástupci. Je-li datum doručení rozdílné, má se za to, že je dxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxx x
xxxxxxxxxxxé xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxé schránky dle zák. o el. úkonech. Daňový řád odkazuje plně na tento zákon, zatímco zák. o el. úkonech pro změnu odkazuje zpět na daňový řád (např. v přípxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxutární auditoři, daňoví poradci, insolvenční správci), právnické osoby a orgány veřejné moci (§ 3 až 6 zák. o el. úkonech). Tato skupina se člení na subxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxovými schránkami (např. jako fyzická osoba, podnikající fyzická osoba, daňový poradce, advokát, insolvenční správce). Jelikož je v případě existenxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx x x xx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxtusu osoby se písemnost vztahuje, a s ohledem na to též volit typ datové schránky. Pro usnadnění rozhodování vydalo Generální finanční ředitelství Pokxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xoručení do špatné datové schránky osoby platí to, co je uvedeno v komentáři k § 40.
Písemnost je doručena přihlášením se do datové schránky (§ 17 odst. x xxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxá v určení konce této lhůty, jelikož se zde neuplatní pravidlo dané § 33 a lhůta může uplynout i v sobotu, v neděli a ve státní svátek (NSS 5 Afs 76/2012). Otxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxpodobností však lze do budoucna očekávat revizi názoru zastávaného NSS. Doručení do datové schránky má stejné účinky jako doručení do vlastních rukou xx xx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxx).
Díl 3
Doručování prostřednictvím zásilky
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxna, včetně zástupce (§ 25). Osoba adresáta může, ale nemusí být totožná s příjemcem rozhodnutí (§ 101 odst. 3). Ustanovení se dále věnuje doručování proxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xx x x 45. Doručit lze písemnost všude, kde bude adresát zastižen (třeba při ústním jednání u správce daně v jiné věci). Na místech uvedených v § 43 však nebude xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx fyzickým osobám
I. Kam se doručuje fyzické osobě
Fyzické osobě se doručuje prostřednictvím zásilky v následujícím pořadí (vždy je třeba mít na pamxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxžitelná místa pro doručení dle § 43. Kam se tedy prioritně doručuje? Je to na:
1.
Doručovací adresu v České republice určenou u správce daně (odst. 3). xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxástí přihlášky k registraci - její stanovení či změna poté probíhají skrze oznámení o změně registračních údajů (§ 127).
2.
Adresu zvolenou v registxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x x xxxx xxx xxx xxxxx, v případě, že se jedná o podnikající fyzickou osobu (§ 420 obč. zák.) zapsanou ve veřejném rejstříku (obchodní nebo živnostenský rejstřík) a o písemnoxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí pro podnikatele zapsané v obchodním nebo živnostenském rejstříku)
1.
Písemnosti doručované do vlastních rukou (§ 40). Písemnosti se dle odst. x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx). Důvod, proč nebyl adresát zastižen, doručující osoba nezkoumá.
2.
Písemnosti, jejichž převzetí má být potvrzeno. Kromě adresáta jsou tyto písemxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxesátovi. V opačném případě se písemnost uloží a adresát se vyrozumí, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl (§ 46). Důvod, proč nebyl adresát zastižen, doručujxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx do ciziny se doručuje na základě stejných pravidel jako v tuzemsku. Správce daně navíc může ve vybraných případech využít speciálních předpisů, které xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx0. V případě, kdy by nebylo možno využít způsobů doručování dle daňového řádu (např. poskytovatel poštovních služeb do dané země nedoručuje) ani dle jxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xx xxxučuje právnické osobě a orgánům veřejné moci (platí i pro podnikatele zapsané v obchodním nebo živnostenském rejstříku)
Právnické osobě se doručujx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx se bude doručovat též zástupci (§ 41). Dále platí, že subsidiárně jsou využitelná místa pro doručení dle § 43. Kam se tedy prioritně doručuje? Na:
1.
Dxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxaná k dani, je doručovací adresa většinou součástí přihlášky k registraci - její stanovení či změna poté probíhá skrze oznámení o změně registračních úxxxx xx xxxxx
xx
xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxi se písemnost této jednotky.
II. Kdo je oprávněn zásilku převzít (platí i pro podnikatele zapsané v obchodním nebo živnostenském rejstříku)
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xprávněná převzít písemnost, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl (§ 46). Písemnost, která nebyla xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxe § 24 odst. 2.
2.
Ostatní písemnosti. Tyto lze předat kterémukoliv zaměstnanci právnické osoby nebo jiné vhodné fyzické osobě, která se v místě doruxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl (§ 46). Písemnost, která nebyla vyzvednuta ve stanovené lhůtxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
x xxxxxxxx doručování do ciziny platí, že do ciziny se doručuje na základě stejných pravidel jako v tuzemsku. Správce daně navíc může ve vybraných případech využíx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxání či Nařízení Rady č. 904/2010. V případě, kdy by nebylo možno využít způsobů doručování dle daňového řádu (např. poskytovatel poštovních služeb do xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x x x x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxximem zák. o el. úkonech (§ 42). Písemnost se ukládá v případech, kdy není adresát zastižen. Daňový řád vychází z formální koncepce místa pobytu či sídlax xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxučení (§ 47 odst. 2). Není správným postup doručovatele, který písemnost neuloží z důvodu, že se adresát písemnosti v místě doručení nezdržuje, a vrací xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxozovatele poštovních služeb. Na skutečnost, že byl učiněn pokus o doručení, musí být adresát písemnosti upozorněn, a to v upozornění na uložení písemnxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxnka, úřední deska správce daně). V praxi takové případy nastávají zejména v souvislosti s místem pobytu adresáta na tzv. ohlašovně. Tyto nemají vždy vyxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxení, požádá-li o to adresát.
Účinky doručení
Určit okamžik doručení písemnosti (ustanovení se věnuje doručení obálky) je velmi důležxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxi (odst. 1). To vše za předpokladu, že písemnost převezme oprávněná osoba dle § 45 a § 46. K převzetí může dojít přímo při doručování anebo později v průběxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x x xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxzetí písemnosti (odst. 3). Odepření převzetí musí být zaznamenáno v doručence či protokolu o ústním jednání (§ 51). V případě odepření převzetí písemnxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx x x xxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx Zde se (na rozdíl od § 42) uplatní standardní pravidla o počítání času. Není možno, aby lhůta uplynula v sobotu, v neděli či ve státní svátek (§ 33). O uložexx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxula, je doručovatel oprávněn vhodit písemnost do schránky. Tento úkon neučiní, pokud si to adresát nepřeje a předem na to správce daně upozorní, anebo pxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx žádný vliv na doručení písemnosti. Jde o projev zásady vstřícnosti. V zásadě se jedná o ustanovení obdobné § 45 odst. 4. Okamžik doručení je seznatelný z xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx. Specificky je též stanoven okamžik doručení v případě doručování veřejnou vyhláškou a hromadným předpisným seznamem (§ 49 a § 50). Zvrátit účinky doxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxčení je specifickým prostředkem ochrany pro případ, kdy je písemnost řádně doručena, avšak adresát si ji ze závažného a předem nepředvídatelného důvoxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx se písemnost za doručenou dnem oznámení rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručení. V případě, kdy správce daně žádosti nevyhoví, rozhodnutím žádoxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xx xx xx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxstitutem navrácení lhůty v předešlý stav (§ 37) anebo se stížností dle § 261. Podání je tak správcem daně většinou překvalifikováno dle skutečného obsaxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxní daně (§ 148 odst. 4). O neúčinnosti je třeba dle Pokynu č. MF-5 rozhodnout do 30 dnů xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx Neurčitý právní pojem je třeba naplnit obsahem, a to vždy dle skutkových okolností konkrétního případu. Je na žadateli, aby existenci důvodu prokázalx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxa o doručení v průběhu plánované dovolené apod.
2.
Naplnění lhůt. Zákon stanoví subjektivní lhůtu 15 dnů od seznámení se s doručenou písemností a objexxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxě, řízení o ní správce daně zastaví (§ 106).
3.
Uhrazení správního poplatku. Žádost je zpoplatněna dle zák. o spr. poplatcích.
Díl 4
Zvláštnx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx že se uplatní tehdy, když nelze doručovat zásilku standardním způsobem dle § 44 a § 45. Důvody pro doručení veřejnou vyhláškou jsou dány odst. 1, kdy se bxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xení rozhodné, zda se adresát v místě doručení zdržuje. V takových případech by mělo dojít k nápravě stavu v rejstříku, popř. je správce daně oprávněn ustxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xebo neurčitému množství adresátů (hromadný předpisný seznam, dražební vyhlášky).
Veřejná vyhláška se v první řadě vyvěsí na úřední desce správce xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxky je buď informace o písemnosti a podmínkách pro její převzetí, nebo samotné rozhodnutí (hromadný předpisný seznam dle § 50). Vyhláška však musí obsahxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxamem vyhlášku navíc vyvěsí obecní úřad v místě adresátova posledního známého pobytu xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx vyzvednout do 15 dnů ode dne vyvěšení (odst. 3). Posledním dnem této lhůty se má za to, že je písemnost doručena (pokud nedošlo k jejímu vyzvednutí). Jednx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxe u této respektuje počítání jejího běhu dle pravidel § 33, tudíž i odsunutí konce lhůty na nejbližší pracovní den. Na druhou stranu
judikatura
ke spr. xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxu zák. o dani z nemovitých věcí. Hromadný předpisný seznam slouží ke stanovení této daně v zákonem vymezených případech, např. při změně sazby daně (jedxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxrávce daně oznámí, že je u něj hromadný předpisný seznam k nahlédnutí. Oproti úpravě § 49 je vyhláška zveřejněna po dobu nejméně 30 dnů a okamžik doručenx xxx xxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xx xxxxxxx xxxxx xx
xxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx]
Správce daně je dle § 92 odst. 5 písm. a) povinen prokázat oznámení vlastních písemností.
Způsoby prokázání doručení:
1.
Řádně vyplněnou dxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxtí určených do vlastních rukou a těch, které mají být adresátem potvrzeny (§ 44 odst. 4 x xx x xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxu apod.).
2.
Kopie písemnosti s údaji dle § 51 odst. 2 písm. a), f), h), i). Zde se bude jednat o doručení písemnosti, o jejímž uložení byla vyvěšena veřexxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xxípadě, kdy adresát odmítne protokol podepsat.
HLAVA IV
OCHRANA A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ
Povinnost mlčenlivosti
[Obecně]
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xož jsou informace získané o těchto osobách v průběhu správy daní. Jedná se o jakékoliv informace, tzn. majetkové, osobní, obchodní, o stavu řízení atd. xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxní povinnosti mlčenlivosti. V případě, kdy informace o poměrech jiných osob na základě zákona poskytne, jsou příjemci informace odpovědni za nakládáxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx mlčenlivosti se považuje i využití získaných informací k prospěchu, anebo ke způsobení újmy (§ 55). Na případy, kdy dojde k porušení povinnosti mlčenlxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx do výše 500 000 Kč. O povinnosti zachovávat mlčenlivost bývají osoby, alespoň v průběhu ústního jednání, poučeny. O porušení mlčenlivosti rozhoduje nxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxitelství. Stejně tak, pokud poruší na soukromé zábavě povinnost mlčenlivosti úřední osoba - pracovník finančního úřadu -, bude o přestupku opět rozhoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xogicky tak povinností budou vázáni zejména ti, kteří s informacemi o jeho poměrech přišli do styku (úřední osoby, zástupci, třetí osoby).
2.
Správcx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx
xx
xxxxx xx x veřejně známé informace, popř. informace zobecnělé (odst. 3 a 4). Může se jednat o údaje ze soudních rozsudků, informace, o kterých se již sám daňový subxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxo účely plnění povinností v oblasti archivnictví dle zákona o archivnictví a spisové službě (odst. 5). Zde je třeba důsledně vycházet z definice správcx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xx x x xxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxou daní dotčena (odst. 5). Toto ustanovení se týká sdělování informací, které by byly jinak neveřejné, ale současně jsou potřeba pro řádné vedení správx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx pochybuje o správnosti vykázaného plnění mezi dodavatelem a daňovým subjektem. Dále je možno zmínit předání informací znalci, přizvání odborného koxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx posečkání či prominutí daně nad rámec obvyklých případů. V takovém případě se správce daně stává poskytovatelem veřejné podpory.
7.
Jsou poskytoxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxání, popř. na základě dohody s uvedeným orgánem poskytuje informace jiným způsobem, např. automatizovaně (§ 53). Z vybraných orgánů:
-
Odstavec 1 pxxxx xxx xxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xblasti správního soudnictví. Pro úspěšné vedení těchto sporů musí být mlčenlivost prolomena a přenesena v podstatě na soud. Ten musí zajistit manipulxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx Nakonec zákon prolamuje mlčenlivost ve věcech výživného, kdy je správce daně na vyžádání soudu (jak civilního, tak trestního) oprávněn poskytnout poxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx x x xx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx činným v trestním řízení. V první řadě je oprávněn a povinen plnit oznamovací povinnost a mimo to je též povinen na základě žádosti státního zástupce či sxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx trestným činům [písm. a) až e)]. V případě jiných trestných činů sice správce daně může zjistit skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu, popxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxo zmocnění není oprávněn informace poskytnout.
8.
Povinnost mlčenlivosti je prolomena speciálním zákonem. Na základě § 4 mohou jiné zákony uxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxení o dani z nabytí, § 71a zák. o Policii ČR, § 33 odst. 3 exekučního řádu a další.
[Výjimky]
Viz komentář k § 52.
[Rozsah xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx je povinen zveřejnit jak na úřední desce, tak na webových stránkách.
Poskytování informací správci daně
[Povinné subjekty]
I. Obecnx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx formou, když správce daně rozhodnutím vyzývá adresáta k poskytnutí požadované informace. Jedná-li se o získání konkrétních listin či jiných věcí (tuxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxko taková je totiž zasílána adresátovi a její plnění probíhá bez součinnosti s daňovým subjektem. Je však volně zaměnitelná s podáním vysvětlení dle § 7xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx plní skrze výzvu dle § 92 odst. 4. Stanovení hranice mezi tím, zda se již jedná o výslech svědka anebo poskytování součinnosti, či tím, zda výzva nesměřujx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxtnější přístup k věci (MS v Praze 10 A 53/2015). V případě, kdy adresát výzvy neuposlechne a informace neposkytne, je správce daně oprávněn uložit pořádxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxst dle § 261 a následně žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 s. ř. s.
II. Kdo poskytuje informace
Povinné osoby a orgány jsou obecně spexxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxravující činnost jednotlivých správců daně řešily xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxeré v určitých případech vymezují okruh údajů, které naopak lze poskytnout (a tím stanovují zákaz poskytnout jakékoliv jiné). Prakticky tak zužují roxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxformace poskytnout, a tím pro změnu prolamují zákaz upravený speciálními zákony. Z hlediska judikatury lze zmínit rozsudek NSS 4 Afs 177/2016. Zde soux xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxu, zda lze v rámci odst. 3 pod pojem majitele účtu podřadit i osobu s dispozičním oprávněním a pod pohyby na účtu též informace o internetovém bankovnictvx x xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xmínit, že zákonodárce na vývoj judikatury zareagoval novelou č. 94/2018 Sb., účinnou od 5. 6. 2018, kterou doplnil znění odst. 3 tak, že správce daně se k xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx
Stejnou novelou zavedl zákonodárce do znění zákona § 57a (novela byla přijata na základě implementace Směrnice Rady 2016/2258 ze dne 6. prosince 201xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxob povinných poskytovat informace správci daně nad rámec § 57 odst. 2 až 6. Okruh se rozšiřuje o povinné osoby vyjmenované v zákoně o některých opatřenícx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx které jsou povinné osoby povinny poskytnout (odst. 1). Speciální úprava platí navíc pro skupinu povinných osob zahrnující advokáty, notáře, daňové pxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxřední kontaktní orgán podle zák. o mez. spolupráci při správě daní. Tímto orgánem je Generální finanční ředitelství. Dalším omezením pak je omezení věxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxské účely nelze dané ustanovení využít.
III. Další podmínky
Informace je možno požadovat jen v nezbytném rozsahu a v případě, kdy je správce daně nexxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxovi výzvy požadovat zpracování informací. Institut se vztahuje na pouhé poskytnutí, ne však na hodnocení či jiné úkony, které by potenciálně mohl spráxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
[Součinnost v případě legalizace výnosů z trestné činnosti]
Viz komentář k § 57.
[Technické otázky poskytování součinnosti]
Vix xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx daně
Právní úprava § 59a účinného od 24. dubna 2019 by měla vycházet z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxě osobních údajů) a ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním oxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV. Zatímco hlavní tuzemskou normou v této oblasti je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údaxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxak výše uvedenými normami přiznána. Nutno dodat, že toto omezení doplňuje omezení xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxranu osobních údajů již realizují stávající instituty daňového řádu, jako je nahlížení do spisu či možnost vznášet prostředky ochrany. V zásadě již svxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxkonodárce naznal, že určitá omezení daná výše uvedenými obecnými předpisy by mohla vést k paralyzaci správy daně. Nový § 59a tak např. upravuje nakládxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxt, daňový řád by měl pouze stanovit správci daně povinnost takové údaje označit úředním záznamem či jiným vhodným způsobem a ve zpracování pokračovatx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxmatizovanou formou, avšak je povinen pro budoucí kontrolu zachovat počítačové algoritmy a výběrová kritéria, a to až po dobu jednoho roku po použití taxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxlikaci se subsidiárně využije § 261 upravující stížnost. V případě, kdy by bylo na základě takového postupu vydáno rozhodnutí, přísluší osobě zúčastxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxě]
I. Obecně
Protokol o ústním jednání je dokladem o konaném ústním jednání, popř. o jiném úkonu při správě daní. Zákon vysloveně zmiňuje ústní podáxxx xx xx xxxxxx xx x xx xxxxx x x xx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxdně úkonů, které zákon výslovně nezmiňuje, na druhou stranu ne vždy je protokol sepisován i v případě samotných ústních jednání. Typickým případem můžx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xx xožno protokol nahradit úředním záznamem (§ 63). Zde je však na správci daně, zda k takové výměně přistoupí, jelikož úřední záznam nedisponuje statusem xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxání prokazuje xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xastaly tak, jak jsou tam zaznamenány. To se odvíjí zejména od povinnosti účastníků jednání protokol podepsat. Pro případy, kdy je sepisování protokolx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxní je dán § 60 odst. 3. Obsah je doplněn ještě o vnitřní identifikátor správce daně (číslo jednací) a podpis zúčastněných osob. Jsou-li tyto náležitosti xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxx-li při jednání přebírány listiny či jiné důkazní prostředky, není nutno přesně zaznamenat jednotlivé písemnosti, ale je možné zvolit jiné přehledné xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxrobnějšího členění, je na ní, aby takové připravila (NSS 1 Afs 11/2004). V případě plnění poučovací povinnosti založené primárně zásadou poučovací (§ x xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxx xx xxle je nutné poučit o povinnosti zachovávat mlčenlivost (§ 52) a o případné sankci za její porušení (§ 246), o možnosti uložit pořádkovou pokutu dle § 247 xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxst dle § 261 či o právu na tlumočníka (§ 76). Rozsah poučení nad rámec zákonné povinnosti vždy určuje správce daně, lze však doporučit, aby jej modifikovxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxnalost zákona neomlouvá“). Je sice zvykem, ale jedná se opravdu o zvyk, dotazovat se osoby, zda poučení rozuměla. Jedná se o vyjádření zásady vstřícnosxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxtokolace, který se stává přílohou protokolu a rozhodnutí jako součást protokolu. Možnost pořídit obrazový a zvukový záznam je dán jak správci daně, tax xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxedem upozornit. V opačném případě by byl záznam nezákonně získaným důkazem, a tudíž nepoužitelným v rámci hodnocení důkazů (např. jako podklad pro pořxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxlem
dehonestace
úřední osoby) pak může být v rozporu s osobnostními právy úřední osoby. Pořizování záznamu však nesmí narušovat průběh ústního jednáxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xyhlásit rozhodnutí a toto učinit součástí protokolu, např. formou přílohy. Může se jednat o rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty, které by bylo doručxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx, a navíc nemusí obsahovat otisk razítka se státním znakem. Využitelnost tohoto ustanovení bude zejména pro úřední osoby v terénu (na místním šetření)x xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxí. Zákon upravuje vybrané aspekty protokolace. Může probíhat buď hlasitým diktováním do protokolu, anebo jeho sepisováním a následným přečtením. V pxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxhu protokolace je možno vznášet výhrady (např. v rámci výslechu svědka), ale v podstatě se musí jednat o námitky nezákonného průběhu protokolace (napřx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxlace, a to po hlasitém přečtení protokolu (nebylo-li hlasitě diktováno). Správce daně je povinen dle § 62 odst. 2 uvést stanovisko k výhradám, návrhům x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xrotokolu), nezbytné ovšem je, aby alespoň nějaké vyjádření správce daně v protokolu uvedeno bylo (např. že stanovisko bude poskytnuto ve lhůtě-). Po zxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxx xxxxxxch osob, tak ze strany osob zúčastněných (§ 62 odst. 3). Odepření podpisu je možné (§ 62 odst. 4), avšak osoba musí do protokolu uvést konkrétní důvod. Tenxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxěnit formulaci části protokolu a je to požadavek důvodný). V případě, kdy důvod odepření podpisu není dostatečně silný, nemá odepření vliv na právní síxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxastněné na správě daní musí o stejnopis požádat (stejnopis automaticky dostane i zástupce subjektu dle § 25). Není vyloučeno, že správce daně nebude texxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxí záznam
Úřední záznam sepisuje správce daně v případě, kdy je třeba zdokumentovat průběh správy daní, ale není třeba využít protokolu (§ 60). Úřednx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx je též sepisován tam, kde to zákon výslovně stanoví (např. § 74 odst. 3).
[Obecně]
Písemnosti vztahující se ke správě daní daňového subjxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xede věcně a místně příslušný správce daně (odst. 1 ve spojení s § 13). S ohledem na organizační strukturu různých správců daně není vždy jednoduché identxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx Příslušným správcem daně je však jeden konkrétní finanční úřad. Proto Finanční správa vydala Pokyn č. GFŘ-D-23 a Pokyn č. GFŘ-D-37, které řeší umístěnx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxe jak listinný, tak digitální dokument. Spis může být veden dle technických možností správce daně v digitální nebo písemné podobě, vyloučena není ani kxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx (§ 63), rozhodnutí (§ 101) a podání (§ 70) obsahuje spis pochopitelně i jiné písemnosti jako korespondenci s jinými orgány veřejné moci, vyrozumění apoxx
xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx4). Problém může nastat u spojených daňových řízení, když např. odvolací řízení se často vede jako společné. Je na správci daně, aby spis rozčlenil tak, xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxx xx xxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx či řízení o závazném posouzení (§ 132).
-
Vyhledávací část. Tato je specifikována v § 65.
-
Řízení o pořádkových pokutách (§ 247 a § 247a).
xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xbsahuje označení a pořadové číslo písemnosti. Do spisu musí být umožněno nahlížet (§ 66).
[Vyhledávací část spisu]
Vyhledávací část sxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxsemností, ale ani z něj by nemělo být zřejmé, co je obsahem listiny (§ 66 odst. 1). Smyslem vyhledávací části spisu je ochrana daňového tajemství třetích xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxat restriktivně, jelikož každá utajená písemnost svým způsobem krátí právo daňového subjektu na spravedlivý proces a posiluje podezření, zda správcx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxat zakrytím citlivých částí. U určitých písemností je zařazení do vyhledávací části spisu dočasné [§ 65 odst. 1 písm. a)]. U těchto písemností musí být zxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxdit i správní soud, a to jak v rámci žaloby proti výslednému rozhodnutí ve věci daňové povinnosti, tak i dříve. Domnívá-li se daňový subjekt, že písemnosx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xásahovou žalobou (§ 82 s. ř. s.). Před podáním žaloby je daňový subjekt oprávněn podat stížnost dle § 261, její podání však není podmínkou pro přípustnosx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx vyhledávací části spisu. U některých písemností se však musí omezit pouze na toto sdělení, jelikož by i jakékoliv sdělení nad rámec zmařilo smysl zařazxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xásti:
1.
Ustanovení § 65 odst. 1 písm. a). Jedná se o důkazní prostředky, jejichž brzké odhalení by ohrozilo nebo zmařilo cíl správy daní. Tyto mohou bxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxlní písemnosti (např. seznámení s výsledkem postupu k odstranění pochybností dle § 90).
2.
Ustanovení § 65 odst. 1 písm. b). Jedná se o písemnosti, ktxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx x x9.
4.
Ustanovení § 65 odst. 1 písm. d). Jedná se např. o korespondenci mezi úředními osobami. Spornou se jeví korespondence mimo sféru správce daně (xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxázka není uzavřena a poslední slovo bude mít NSS (9 Afs 411/2017).
Nahlížení do spisů
[Obecně]
I. Rozsah nahlížení
Daňový subjekx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x§ 64) vyjma části vyhledávací (§ 66 odst. 1). Nahlížení do vyhledávací části spisu je za určitých podmínek umožněno. V první řadě je vždy možno nahlédnoux xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxován tak, aby z označení písemností nebylo možné rozpoznat jejich obsah. Není to však pravidlem. Písemnost může být označena jako „podání vysvětlení txxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxenlivosti ve vztahu k informacím v písemnosti obsaženým. Správce daně by však i u zašifrovaných názvů písemností měl být schopen sdělit, z jakého zákonxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx do samotných písemností umístěných ve vyhledávací části spisu. Musí se však jednat o nutné případy neohrožující cíl správy daní či zájmy jiných osob. Bxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxjektu (§ 98). Správce daně musí zajistit ochranu zájmů jiných osob (kupř. pravidla cenotvorby, obchodní strategie), a to např. anonymizací písemnostxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xsob zůstanou utajeny (tím, že nebude zřejmé, o údaje které konkrétní osoby se jedná). Má-li daňový subjekt pocit, že ve vyhledávací části spisu jsou zalxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx x 82 s. ř. s. (NSS 9 Afs 200/2017). Podání stížnosti či žádost o prošetření způsobu jejího vyřízení není podmínkou pro podání žaloby; podání však není podxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxy oprávněn posoudit, zda byla či je písemnost zařazena do vyhledávací části spisu oprávněně, a to i bez identifikace písemnosti v rozsudku (KS v Brně 62 Ax xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xřední desce [§ 56 odst. 1 písm. a)]. Není vyloučeno, aby do spisu bylo nahlíženo mimo úřední hodiny, avšak zde daňový subjekt musí spoléhat na dobrou vůli xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxx x xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxh dnů povinen nahlížení umožnit, může se stát, že spis nebude připraven, popř. bude již ve stejnou dobu probíhat jiné nahlížení. V rámci úředních dnů je mxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxedních hodin. Byť je známa
judikatura
(NSS 6 Afs 144/2014), která rozšiřuje právo nahlížet do spisu i mimo úřední hodiny, je třeba brát v úvahu, že tato sx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxje vázat nemožnost nahlédnout do spisu na organizační otázky správce daně (nepřítomnost konkrétní úřední osoby, roztříštěnost spisu po budově apod.xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxna taková možnost neplyne,
judikatura
dovodila, že za zachování zásady hospodárnosti žadateli vyhovět lze (KS v Praze 45 Af 15/2012). V praxi správce xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xaně na základě odkazu na zásadu hospodárnosti zamítány. Speciální úpravu stran nahlížení do spisu lze nalézt i v rámci § 13 zák. o Finanční správě, když xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx jednání (§ 60), nebo úřední záznam (§ 63). Zákon sice vyžaduje o každém ústním jednání sepisovat protokol, avšak v případě, kdy na tom ani jedna strana nexxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx počítá i s nahlížením nevidomých osob (§ 67 odst. 2). Těmto bude spis přečten, anebo si přivedou průvodce. V rámci nahlížení do spisu je xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxazový a zvukový záznam, který může být součástí spisového materiálu (§ 64 odst. 3). Kopie spisového materiálu pořizuje správce daně a v tom případě podlxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxahu k písemnostem, které již měl daňový subjekt k dispozici (např. daňové přiznání). Naopak jedná-li se o listiny, se kterými se seznamuje poprvé, poplxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx. Daňový subjekt může požadovat formální ověření shodnosti kopie se spisovým originálem. K tomu účelu zákon definuje náležitosti ověřovací doložky (x xx xxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xpatřují ověřovací doložkou.
Proti průběhu nahlížení do spisu je možno podat stížnost dle § 261.
III. Zapůjčení spisu
Dle § 68 je správce daně poxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xx x x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxhovat stejné podmínky pro vedení a nahlížení do spisu jako správce daně. Zejména musí zajistit nemožnost nahlédnout do vyhledávací části spisu.
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
Daňová informační schránka
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxu je možno nahlížet do seznamu písemností obsažených ve veřejné části daňového spisu (§ 64) a do osobních daňových účtů (§ 149 a § 150). Omezující podmínxxx xxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxy technicky vybaven, je tuto informaci povinen zveřejnit dálkovým přístupem (např. na internetových stránkách). Konkrétní schránka je zřízena buď nx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xchránky má kromě daňového subjektu i jeho zástupce, podmínkou je existence plné moci neomezeného rozsahu anebo speciálně vymezené plné moci s rozsahex xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxlížení poté dochází po přihlášení prostřednictvím datové zprávy ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně a podepsané uznávaným elektronickýx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxického podpisu, není možno do datové schránky vstoupit. Vzhledem k tomu, že schránky jsou provozovány Finanční správou, přistupuje se k nim přes interxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxdit standardní nahlížení do spisu a příp. získání výpisů, opisů, kopií (§ 67 odst. 3) či potvrzení o stavu osobního daňového účtu (§ 151).
Zxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
HLAVA VI
ŘÍZENÍ A DALŠÍ POSTUPY
Díl 1
Obecná ustanovení o řízeních a dalších postupech
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx způsobilé k projednání a musí být schopno vyvolat účinky pro správu daní (§ 74 odst. 1). Z toho důvodu odst. 3 uvádí, že z podání musí být identifikovatelnx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xaně dle § 74 a snaží se vady podání odstranit. Druhou možností je, že vady podání nedosahují intenzity vad dle § 74 a jsou odstranitelné posouzením podáxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxí další, avšak s odlišným obsahem. Správce daně by takové přiznání měl posoudit dle obsahu jako opravné namísto označení druhého přiznání za nepřípustxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxí náležitosti konkrétního podání, jako podání odlišné.
Judikatura
je v této otázce poměrné přísná, když jednoznačně identifikovaná podání s náležixxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxh (NSS 7 Afs 71/2005). V praxi postupují správci daně méně formálně, když dělicím kritériem bývá následek překvalifikovaného podání. Jako takové by nexxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxu prodloužit nelze a řízení o žádosti by bylo zastaveno pro její nepřípustnost. Lze doporučit, aby správce daně při posuzování obsahu podání odlišně od xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x okamžiku jejich počátku. Nakonec je nutno vyjasnit vztah mezi postupem dle § 74 a § 70 odst. 2. Ten vystihuje
judikatura
(NSS 9 Afs 24/2013) - posuzovat xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xpůsob podání (§ 71), formu podání (§ 72) a nakonec adresnost (§ 73).
xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxání učiněné pomocí poskytovatele poštovních služeb. Podání musí být dle odst. 2 podepsáno podatelem. V případě, že podatel bude v podání identifikováxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxbně u správce daně (na podatelně).
2.
Ústně do protokolu (odst. 1). Podání učiněná ústně do protokolu (§ 60) jsou podání nadiktovaná v průběhu ústníhx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx 1, 3 a 4). Datová zpráva je vlastně listina v elektronické podobě. Jako takovou je možno ji podat buď na technickém nosiči s průvodním dopisem (např. CD, Dxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx podobě, musí být i datová zpráva podepsaná (odst. 2). Podpis datové zprávy je zajištěn pomocí uznávaného elektronického podpisu (§ 6 zákona o službácx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxvé schránky, avšak obsahovalo by podání jiné osoby než vlastníka datové schránky, jednalo by se o vadu podání, kterou by bylo třeba odstranit postupem dxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxajů, kterými se podatel přihlašuje do datové schránky (v praxi se datová zpráva vytvoří v aplikaci Ministerstva financí a odešle s využitím údajů pro přxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx správce daně (zde pozor, nejedná se o každou e-mailovou adresu správce daně) nebo do datové schránky správce daně (§ 73 odst. 2) a musí být učiněna v přípuxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx x x xxx xxxpustné formáty datové zprávy, technické nosiče a adresu elektronické podatelny zveřejní správce daně na úřední desce (§ 56). V případě, kdy datová zprxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxe se jednat o předání datové zprávy na technickém nosiči, popř. o zaslání datové zprávy bez připojeného uznávaného elektronického podpisu. Naopak v přxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxání bylo učiněno z jiné datové schránky než ze schránky podatele, bylo by nutno postupovat dle § 74 a odstranit vadu podání. Komentované ustanovení je zxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx odst. 1 písm. c)]. Typickým příkladem bude podání prostřednictvím e-mailu. Například Finanční správa tento typ podání nepřipouští, resp. nepřipoušxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxx, a to ode dne, kdy podání došlo správci daně. Pro počítání lhůty a pro její zachování se uplatní pravidla daná § 33 a § 35. Naopak lhůtu nelze prodloužit (§ xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxy správce daně, uplynutím lhůty nastane neúčinnost podání. To znamená, že na podání se hledí, jako by nebylo vůbec učiněno. Vadu je možno v 5 dnech odstraxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx V případě, že bude vada odstraněna až po uplynutí lhůty, jedná se o nové podání ve věci. Spornou je otázka opožděného podání e-tiskopisu, což je podání s oxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx podáním ve věci. Spor spěje k nalezení řešení až u NSS (1 Afs 215/2016).
Komentované ustanovení není možno využít vždy. Příkladem je § 72 odst. 4, kterx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xísm. a), § 101d odst. 2 zák. o DPH.
[Formulářová podání]
I. Formulářové podání
Formulářovým podáním se rozumí xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvce daně je v případě jednotného členění údajů schopen tyto lépe strojově zpracovat. Odstavec 1 uvádí typická formulářová podání jako daňová tvrzení nxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxrávce daně, anebo je možné je vytisknout. Tiskopisy jsou pravidelně aktualizovány, tudíž podatel musí sledovat, zda se daný tiskopis vztahuje ke spráxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x x x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx nutné (odst. 2), což je přímým vyjádřením zásady přiměřenosti (§ 5). Praktické promítnutí lze nalézt v judikatuře Ústavního soudu k institutu kontrolxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xbdobný spor je veden i o ústavnost celého odst. 1 (Pl. ÚS 19/17). Součástí tiskopisu jsou i povinné přílohy. Těmito se myslí přílohy, které mají podobu tixxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxzení o úroku). Je-li příloha součástí tiskopisu, platí pro ni stejná pravidla jako pro tiskopis samotný. Absentuje-li kupř. příloha daňového přiznánxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxité
kvazi
samostatné podání, viz KS v Ostravě 22 Af 103/2017 či KS v Brně 62 Af 75/2016, otázka tak spěje k rozuzlení u NSS). Není-li podatelem použita poxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxrma formulářových podání
U formulářových podání je možno rozlišovat povinnou a nepovinnou elektronickou formu. V první řadě je třeba uvést, že formxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxým elektronickým podpisem na elektronickou podatelnu (v podmínkách Ministerstva financí skrze aplikaci elektronická podání). Nelze tak využít jinxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxou formu je požadavek na formát a strukturu datové zprávy. Formát a strukturu datové zprávy stanoví správce daně.
Formát a strukturu datové zprávy sxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxášku Ministerstva financí by muselo Ministerstvo stanovovat formáty a strukturu např. pro správce daně v podobě soudů, obcí, katastrálních úřadů apoxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xml. a struktura jako xsd. Do správného formátu a struktury lze podání přeměnit v aplikaci elektronická podání pro Finanční správu. Požadavek formátu a xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxm formátu a struktuře považováno za podání vadné a jeho vady je nutno odstranit postupem dle § 74. Zde je třeba upozornit na judikaturu (NSS 2 Afs 25/2015)x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxitelné), nenaplňuje podmínky pro aplikaci § 74 (je projednatelné a vyvolává účinky pro správu daní). Základní myšlenkou rozsudku je, že daňový řád v xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxy se podatel, dobrovolně podávající podání elektronicky (jelikož pro případ povinné elektronické formy a jejího nedodržení stanoví zákon v § 74 odst. x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx tak pro nepovinnou elektronickou formu), a to zda je vůbec možné stanovit formát a strukturu podání pouhým pokynem správce daně (pokyn totiž není právnxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xS 19/17.
V případě povinné elektronické formy (odst. 4) je situace složitější, když je nutno postupovat dle § 74 odst. 4 (více komentář k odst. 4 a § 74xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxjí zpřístupněnu datovou schránku (§ 10 zák. o el. úkonech) anebo povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (§ 20 zák. o účetnictví). Činí-li podxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xřípadě, kdy podmínky splňuje jeho zástupce a naopak. Byť tak důvodová zpráva hovoří, výkladová praxe došla k závěru opačnému, méně přísnému. Úskalí toxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxké osoby, avšak bude činit podání z pozice podnikatele. V takovém případě není povinna využít elektronické formy, protože nemá zpřístupněnu datovou sxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxjmů fyzických osob obsahující jak příjmy ze závislé činnosti, tak příjmy z podnikání). Dalším úskalím je fakt, že v případě formulářového podání podávxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx vady odstranit postupem dle § 74. Nakonec je vhodné zmínit, že speciální zákony obsahují ekvivalenty § 72 odst. 4, byť s různými modifikacemi. Tak kupř. x xxxx xxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x přidané hodnoty bude svědčit povinnost podat přiznání elektronicky dle zák. o DPH a některým dle daňového řádu, a to se všemi rozdíly výše uvedenými. I x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxdá vydání výzvy dle § 74 (rozsudek NSS 9 Afs 383/2018). Konkrétně se opět jednalo o případ podání učiněného ve formátu pdf., který NSS označil za veřejně xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xatímco v prvním případě se jedná o určitou volbu podatele stran formy podání, ve druhém již zákon přímo formu stanoví. Správce daně tedy očekává, že podáxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxní formátu a struktury skrze D pokyn). Nebude-li tomu tak, bude správce daně nucen i nadále zpracovávat elektronická podání „ručně“, a to i v situaci, kdx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xřístup NSS změnit, neuspěla. Důkazem jsou rozsudky NSS 10 Afs 226/2018 a 7 Afs 367/2017. NSS nicméně odmítl možnost volby formátu či struktury v případxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxvzetí podání]
I. Věcně a místně příslušný správce daně
Podání se činí u věcně a místně příslušného správce daně. V případě, kdy tak není učiněno, docxxxx x xxxxxxxx x xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xovinnost podat podání tam, kam by podáno být mělo. Jakýkoliv odchylný postup vede k nezákonnosti, byť saturované § 75. Od účinků podání je třeba odlišovxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xro podání daňového přiznání. Lhůta je v kontextu § 35 zachována, avšak vyměřovací řízení se všemi důsledky je zahájeno až postoupením místně a věcně přxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxrávce daně nebo prostřednictvím datové schránky. Odstavec 3 pak řeší potvrzení podání, a to písemného či datovou zprávou (potvrdí se na požádání), je-xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxtvzetí podání. V případě, kdy je podání vzato zpět, je třeba zastavit řízení tímto podáním zahájené (§ 106). Zákon však stanoví omezující podmínky:
1x
xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxhodnutí o posečkání.
2.
Nesmí se jednat o podání, ke kterému je osoba povinna na základě zákona. Typickým příkladem bude daňové tvrzení. Opačným příxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx správce daně. Příkladem může být plnění na základě výzvy k poskytnutí součinnosti (§ 57).
Nejsou-li naplněny výše uvedené podmínky, musí být říxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní (odst. 1). Typicky vadným bude podání, které nebude splňovat náležitosti § 70 odst. 3, popř. xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx x x xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx bez zásahu podatele (§ 70 odst. 2). Dále je možno vady odstranit bez zásahu správce daně (§ 71 odst. 3). Dalším následkem může být nastoupení
fikce
správxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx podatele (tzn. toho, kdo podání učinil, bez ohledu na fakt, ve věci koho je učiněno) k odstranění vad podání. Činí tak výzvou s uvedením lhůty, návodu a poxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxnosti podání se podatel dozví v případě, kdy sice reaguje, avšak vady neodstraní. Správce daně jej dle odst. 3 vyrozumí. V případě, kdy podatel na výzvu nxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxtě ve výzvě uvedené. Praxe se v takovém případě kloní k postupu, kdy správce daně podání akceptuje, a to do doby, než podatele vyrozumí či sepíše úřední záxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxinků daných § 34.
Odstavec 4 obsahuje speciální postup pro případ podání, která měla být učiněna elektronicky, avšak nebyla (tzn. byla podána listixxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x
xxxxxx
x xx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxx xxt zveřejněna správcem daně na úřední desce a webových stránkách (změny v seznamu podání jsou judikaturou považovány za změny týkající se trestání, a to xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxnky splněny, hledí se na listinné podání jako na bezvadné a je takto zpracováno. Problém však přináší § 247a odst. 2 a 4, který stanoví, že za takto učiněnx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxx xx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxp dle odst. 4 se neuplatní tehdy, když podání obsahuje i vady jiné, které je nutno odstranit postupem dle § 74 odst. 1, např. absenci podpisu. V takovém příxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x x xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xx xxxxx x se neuplatní tam, kde zákon stanoví jiné důsledky jako neúčinnost podání (kupř. § 101a zák. o DPH).
Má-li podatel za to, že výzva správce daně není v soxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx na ochranu před nezákonným zásahem (§ 82 s. ř. s.).
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xe nutné podání neprodleně postoupit a uvědomit o tom podatele. To stejné platí i pro platby daní. Je zřejmé, že ustanovení platí ve vztahu k místní přísluxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxovitostí), řídí se správce daně obecnou úpravou danou § 12 spr. řádu. V případě podání nespadajícího do věcné příslušnosti správních orgánů (žaloba) pxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxená, že v češtině se vede jak úřední jednání ústní, tak písemné. V případě písemných podání je tyto podatel povinen činit v češtině. V případě dokládání cxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx že cizojazyčné písemnosti musí být přeloženy úředně ověřeným překladem (odst. 2). Úředně ověřeným překladem se rozumí překlad učiněný tlumočníkem, xxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxe daně opět na úřední desce zveřejní, že překlad pro konkrétní jazyky nevyžaduje (odst. 2). Nerespektuje-li podatel pravidla daná zákonem, bude jeho pxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xednání v jiném než úředním jazyce. Na druhou stranu osoba, která neovládá úřední jazyk, má právo na tlumočníka, kterého si obstará na vlastní náklady (oxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxy, kdy si osoba přizve jakoukoliv třetí osobu, která jazyk ovládá (např. člena rodiny). Je poté na správci daně, zda tento neformální přístup akceptujex xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx). Zákon pracuje s právem na tlumočníka, tzn. že se předpokládá, že osoba neznalá úředního jazyka si tlumočníka obstará sama. Na druhou stranu ne vždy toxx xxx xx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxího jazyka o právu na tlumočníka, bude projev neznalosti jazyka. Tím je myšleno jak projev zjevný (osoba dá najevo, že jazyku nerozumí a požaduje tlumočxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxtováno tehdy, když je zjevné, že osoba požadující tlumočníka jedná se zjevně obstrukčními úmysly (NSS 2 Afs 36/2007).
Z hlediska definice občana Čexxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxynoucí z čl. 37 odst. 4 Listiny a § 9 zák. o právech příslušníků nár. menšin. Zákon o právech příslušníků nár. menšin tyto vysloveně nejmenuje, pouze poxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xx x x xxxxxxxx xxxxxxxxíků národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky). Zde se stanoví, že otázku příslušnosti k národnostní menšině řexx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxnostní menšiny, který je schvalován formou usnesení vlády. Zde jsou příkladmo vyjmenovány uznávané národnostní menšiny.
II. Osoby neslyšící a hluxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxední osoby
I. Důvody podjatosti
Vyloučení úřední osoby (§ 12), znalce nebo tlumočníka z řízení či postupu (tzn. v podstatě z jakéhokoliv úkonu při sxxxxx xxxxx xxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxeré je možno úřední osobu vyloučit pro podjatost, představují v první řadě interní důvody správce daně. Lze sem zařadit písm. a) i b) odst. 1. Úřední osobx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxvě daní, na které se již podílela v rámci činnosti na jiném stupni organizační struktury správce daně. Zde je vyjádřena zásada dvojinstančnosti, která xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxacovat na odvolacím orgánu, považuje se ve vztahu k jakýmkoliv úkonům činěným odvolacím orgánem ve věci zmíněné daňové kontroly za podjatou. V dané věcx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxnictvím § 115. Zde je třeba uvést, že v praxi není daný rozsudek respektován, a to zejména z důvodu, že správci daně v rámci doplňování odvolacího řízení txxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx lze považovat úřední osobu za podjatou, je důvod uvedený pod písm. c). Tento je formulován velmi obecně s odkazem na jiné pochybnosti o podjatosti. Tentx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxonnosti vedení řízení. Zde je třeba uvést, že námitka podjatosti nemůže sloužit k účelu napadání zákonnosti vedení řízení (např. hodnocení důkazů), k xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxbní známost úřední osoby s vyslýchaným svědkem apod.).
II. Kdo namítá podjatost a jak
Oprávněnou osobou vznést námitku podjatosti je osoba zúčastxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x důvod podjatosti. V praxi dochází k tomu, že podatelé nerespektují povinnost namítat podjatost, jakmile se o ní dozvědí, ale činí tak se zpožděním napřx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxoby a směřují námitku na „celý úřad“ apod. I z takového podání je spíše zjevné, že úspěšné nebude. Oznámit podjatost je povinna též sama úřední osoba, a to xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxuje podmínky pro její projednatelnost (tzn. má formální náležitosti), musí být projednána, resp. musí být o ní rozhodnuto. Než je rozhodnuto, stanoví xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxm případě, bude-li námitka shledána opodstatnělou, mohou být jakékoliv jiné než neodkladné úkony postiženy nezákonností. Je zřejmé, že odst. 3 dispoxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxpodjatosti. To znamená, že ne jakákoliv námitka podjatosti bude způsobilá vyvolat odklad postupu ve věci samé. I v případě, kdy úřední osoba na námitku xxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxticky označit její postup za nezákonný. Podstatné ve věci vždy bude, jak je následně o námitce rozhodnuto a jaký reálný dopad mělo jednání podjaté osoby xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxx xxxhodnout nejblíže nadřízený správce daně (odst. 5). Teprve poté je taková osoba oprávněna rozhodovat o podjatosti podřízených úředních osob. Strop roxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxcí v čele správce daně, je nutno věc dle § 18 delegovat na jiného správce daně (odst. 5). V případě, kdy je shledána podjatost osoby jiné než stojící v čele xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxby, je nutno požádat nejblíže nadřízeného správce daně o to, aby úkony provedl tento sám, anebo využil institutu dožádání dle § 17.
O námitce se rozhoxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x měsíců od obdržení podnětu příslušným správcem daně. Rozhodnutí se doručuje daňovému subjektu a úřední osobě. V případě podání námitky osobou odlišnxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxnutí o odvolání, a to v případě, kdy tato bude součástí odvolacích důvodů (NSS 8 As 130/2014). Žaloba proti rozhodnutí o podjatosti je v zásadě nepřípustxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx je situace, kdy je z podstaty věci zřejmé, že jakákoliv obrana v rámci meritorního přezkumu by byla opožděná. Je tomu tak např. v případě, kdy správce danx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xaňového subjektu, a tudíž je takové rozhodnutí o podjatosti přezkoumatelné v rámci žaloby dle § 65 s. ř. s. (NSS 10 Afs 128/2016).
Díl 2
Postupy pxx xxxxxx xxxx
xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxího řízení (např. místní šetření může proběhnout i mimo jakékoliv řízení). Na rozdíl od řízení není znakem postupu formální prvek zahájení a ukončení. xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxací činnost
Vyhledávací xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxdaném přiznáním), tak i mimo jakékoliv řízení (např. daňové přiznání je vyměřeno a správce daně v rámci analytické činnosti vyhledává vhodné daňové suxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxktem (odst. 2). To má však dopad do skutečnosti, že získané informace nemohou být samy o sobě využity jako důkazní prostředky (§ 79 odst. 3). Podstatou prxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxi jsou pouze daňová kontrola a postup k odstranění pochybností. Vyhledávací činnost slouží pouze pro získání podkladů pro tyto postupy. Oprávnění v ráxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxže být též prováděno bez součinnosti s daňovým subjektem. Dle § 78 odst. 4 je správce daně oprávněn provádět místní šetření v rámci obvodu své místní příxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx v obvodu jeho místní příslušnosti (např. subjekt, který spadá dle kritéria místa pobytu pod příslušnost jiného správce daně, postaví v rámci obvodu míxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxí, kterou je možno vykonávat v rámci celé České republiky bez omezení místní příslušností (tímto oprávněním disponují pouze finanční úřady). V rámci vxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xx x xxxci vyhledávací činnosti nelze vyzvat daňový subjekt k předložení celého účetnictví, jelikož by tímto docházelo k obcházení institutu daňové kontrolx xxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxedávací činnosti. S největší pravděpodobností ne, jelikož rozsudek poněkud zmatečně využívá argumentace ve věci práv daňového subjektu v průběhu daxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x úmyslu provést místní šetření „na dálku“. Naopak je možno využít institutu vysvětlení dle § 9 a výzvy k součinnosti dle § 57.
Vysvětlení
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xi bez dalšího využít v rámci hodnocení důkazů (odst. 3). Je tomu tak z důvodu, že podání vysvětlení se může udát bez přítomnosti daňového subjektu, který xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxvětlení je pomůckou (§ 98), a v případě, kdy správce daně provádí místní šetření, je vhodným institutem pro získání informací od přítomných osob. Vznikxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx x x xx čerpá institut v případě odkazu (odst. 2) pro případ možnosti odepřít podání vysvětlení. Odstavec 2 též stanoví, že každý je povinen podat vysvětlení (xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxže být osoba vyzvána a nesplnění povinnosti je sankcionovatelné dle § 247 odst. 2. Obranou pak bude stížnost dle § 261 a případná žaloba na ochranu před nxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx 137) zákon na tuto možnost nepoukazuje. Praxe došla k závěru, že předvolání a předvedení daňový řád neumožňuje. Byť je vysvětlení povinen podat každýx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxci (více komentář k nezbytné osobní účasti dle § 25 odst. 2). V případě, kdy by se daňový subjekt vzpíral podat vysvětlení např. k předaným daňovým dokladxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxho daňového tvrzení (§ 145 odst. 2). Vysvětlení však nemůže nahrazovat či zakrývat proces nesení důkazního břemene daňovým subjektem. Vysvětlení je txx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx disponují důležitými informacemi (např. informace o běžných obchodních podmínkách v daném odvětví). Informace získané od těchto osob slouží jako lixxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xni vhodná, jelikož se může jednat o přímého obchodního konkurenta. V podstatě je takový postup ústní obdobou výzvy k součinnosti dle § 57. Zavedená praxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x xhledem na fakt, že daná věc nebyla přímo předmětem soudního sporu a argumentace k ní je spíše obecnou, xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx, anebo v úředním záznamu (§ 63). Podané vysvětlení, ostatně obecně výstupy z vyhledávací činnosti, mohou být součástí vyhledávací části spisu. Na druxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
Místní šetření
[Obecně]
Místní šetření je postupem při správě daní (§ 1) a jako takové může být prováděno jak v rámci řízení, tak i mimo něj. xxx x xx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxtů (§ 13) a v případě místně nepříslušných v rámci obvodu své územní působnosti (§ 78 odst. 4). Orgány Finanční správy mohou místní šetření provádět neomxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xístního šetření je ověření tvrzení daňových subjektů či získání důkazních prostředků. Správce daně např. místním šetřením ověří fyzickou existenci xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx kontrolním jako postupy dle § 85 a § 89. Informace získané v rámci místního šetření však mohou být podkladem pro zahájení kontrolních postupů či doměřoxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx druhou stranu správce daně není oprávněn vykonat místní šetření proti vůli osoby (např. tak, že by násilím vnikl do objektu). Takové oprávnění by muselx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxytnuto vysvětlení (§ 79). Od toho se odvíjí i forma dokumentace místního šetření, které se dle odst. 3 zachycuje v úředním záznamu, nebo protokolu o ústnxx xxxxxxx xx xx x x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxto povinnost se vztahuje k ústnímu jednání a jeho zachycení, nelze ji vnímat tak, že správce daně na pořizování záznamu upozorní jakoukoliv osobu, napřx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxtního šetření mají osoba zúčastněná na správě daní (§ 5 odst. 3) a další přítomné osoby povinnost poskytnout úřední osobě přiměřenou součinnost (§ 82 odxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxutou (§ 247 odst. 3). Zde je však třeba odlišit povinnosti daňového subjektu od jiných osob. Následky pro daňový subjekt spočívají např. v neunesení důkxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x x xxxx
xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí:
1.
Právo přístupu dle § 81. Správce daně je oprávněn vstoupit na pozemky, do budov, místností. Dále má právo přístupu do přepravních obalů, dopravxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxo je omezeno na nezbytně nutný rozsah a mělo by být realizováno v době přiměřené, zejména v době provozu. Ještě přísnější kritérium platí pro případ, kdy xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxdiska přístupu k informacím platí, že v případě, kdy tyto jsou vedeny v podobě datových zpráv, má správce daně právo na informaci o použitém programovém xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxní jejich kopie, a to buď svépomocí, nebo na náklady daňového subjektu. Jsou-li kopie pořizovány na náklady jiné osoby než daňového subjektu, náleží téxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx na odebrání vzorků věcí. Zde správce daně oproti § 81 nepřebírá kopie, které nemusí vracet, ale originály a přemisťuje je mimo dispozici jejich držitexxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xstanovení § 78. Převzetí důkazních prostředků xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí. Ta je v první řadě na dohodě osoby a správce daně. Ti by měli dohodnout systém zaevidování přebraných dokladů a způsob vrácení. Faktem je, že v případě vxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxSS 1 Afs 11/2004). Správce daně do 30 dnů umožní navrácení převzatých důkazních prostředků. V případě, že by tak neučinil, dopustil by se nečinnosti dle x xxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xx x xxx xx xxodloužit, a to ve zvlášť složitých případech. O tomto rozhoduje nadřízený správce daně a proti rozhodnutí je přípustné odvolání. Rozhodnutí o odvolánx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxně oprávněn využít institutu zajištění dle § 83.
[Průběh místního šestření]
Viz komentář k § 81.
[Vrácení a propadnuxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxylo možno později provést vůbec anebo s velkými obtížemi (např. daňový subjekt odmítá předat doklady či věci dle § 82 odst. 2). V takovém případě je správxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxi rozhodnutí je přípustné odvolání a následně žaloba dle § 65 s. ř. s. Vlastní realizace zajištění je popsána v § 83 odst. 2. V průběhu zajištění je správcx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxazní prostředky se vrací osobě, od které byly převzaty. V případě, že vrácení není možné, postupuje správce daně dle § xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxnění pochybností, jelikož tyto dva postupy vedou ke stanovení daně. Na základě vyhledávací činnosti nebo místního šetření (§ 78 až 84) nemůže být přímo xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxá kontrola spadá mezi tzv. vybrané působnosti dle § 10 odst. 4 zák. o Finanční správě, což znamená, že ji mohou orgány Finanční správy vykonávat bez ohlexx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xontroly ke změně místní příslušnosti, může daňovou kontrolu dokončit správce daně, který ji zahájil. Je na rozhodnutí správce daně, zda po změně místnx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxhat svévoli, ale musí být vedeno zásadou hospodárnosti. Soudní moc k danému oprávnění přistupuje tak, že případě, kdy by postup správce daně byl vůči daxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxst dle § 261 a případně žádost o prošetření jejího výsledku. Z hlediska soudní ochrany je možno využít žaloby na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 xx xx xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí. Daňovým řízením se rozumí řízení o jedné dani za jedno zdaňovací období (§ 134). V rámci tohoto odst. 1 uvádí, že kontrole podléhají daňové povinnostix xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxého tvrzení, avšak nestanovené daně (§ 1). V tomto případě je daňová kontrola zahájena namísto postupu k odstranění pochybností, popř. z něj vychází (§ xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxd nestanovené daně. V těchto případech je vhodnější využít institutu místního šetření, jelikož správce daně nemá jistotu o tom, co bude daňový subjekt xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxní (odst. 4), avšak pouze ve vztahu k jednomu daňovému subjektu. V praxi se tak děje často, když správce daně společně kontroluje např. 12 zdaňovacích obxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx vedené kontroly zahájil společně, ale již v průběhu probíhající kontroly může tuto rozšířit o další daňová řízení. Výsledkem bude většinou i jedna spoxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx je dán v rámci jejího předmětu (odst. 3), kdy správce daně může vést daňovou kontrolu v rozsahu plném, anebo tento zúžit. Není vyloučeno, že správce daně xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxdané hodnoty za zdaňovací období měsíce ledna roku 2018 a v rozsahu zúženém na správnost uplatnění daně na vstupu, a to např. i s ohledem na konkrétní doklxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxx xxxx
xxx xxxxx xxxdůvodného opakování daňové kontroly
Daňová kontrola je kontrolním postupem a jako taková významným způsobem vstupuje do práv daňového subjektu. V xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxx. Je vyloučeno, aby správce daně provedl daňovou kontrolu jen formálně a následně, např. po roce, by provedl daňovou kontrolu pořádně. V takovém případx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xákonného důvodu vymezeného v odst. 5. Zákaz opakování daňové kontroly je dán v rozmezí jejího předmětu a rozsahu. Správce daně tak musí vždy vážit, zda jx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx budoucí kontroly. Podstatným je též fakt, byť v zákoně přímo nezmíněn, že zákaz platí i pro vztah postupu k odstranění pochybností a daňové kontroly (vyxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx nebo úplnosti dosud stanovené daně nebo tvrzení daňového subjektu. Důvod koresponduje s důvody, pro které je možno obnovit řízení (§ 117 odst. 1). Ostaxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x x x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xNSS 6 Afs 79/2015). Důležitý je prvek zavinění správce daně. Příkladmo se bude jednat o zatajené důkazní prostředky při první kontrole nepředložené (zxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xměnil názor a v rámci opakované kontroly změnil výsledek kontroly původní. Typickým pochybením správce daně je převzetí veškeré dokumentace vztahujxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx o revizi závěrů opakovaným kontrolním postupem.
2.
Daňový subjekt učiní úkon, kterým mění svá dosavadní tvrzení. Zde se jedná o situaci, kdy daňový xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxce daně stejným postupem jako kontrolu původní (§ 87 odst. 1) s tím, že do protokolu zachycujícího zahájení daňové kontroly uvede konkrétní důvody dle oxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x 261 a řešit situaci v rámci organizační struktury správce daně. Ve druhém případě může rovnou využít soudní ochrany a podat žalobu na ochranu před nezáxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxůběhu daňové kontroly dochází k realizaci procesu dokazování (§ 92 a násl.). Z toho důvodu je většina zmíněných práv a povinností spjata právě s tímto prxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxinností je možno zmínit odst. 1, který se promítá do znění § 87 odst. 2 a odst. 3 písm. a), který je uplatňován ve spojení s § 85 odst. 2. Správce daně pro zaháxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxesu dokazování, jsou vynutitelné pod sankcí pořádkové pokuty dle § 247 odst. 3. Neplnění povinností spojených s procesem dokazování vede k neunesení dxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxním místního šetření dle § 80 až 84.
Univerzálním prostředkem obrany daňového subjektu je stížnost dle § 261 a z hlediska soudního je možno využít žaxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xeplatí vztah subsidiarity. Je tedy možno je uplatnit nezávisle na sobě.
[Zahájení daňové kontroly]
I. Zahájení daňové kontroly se spolxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx x čase. O zahájení daňové kontroly se sepisuje protokol o ústním jednání (§ 60), v rámci kterého je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly a jsou zachycexx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxípady pamatuje odst. 2. Daňová kontrola však není zahájena sepsáním samotného protokolu, tento je pouze formálním dokladem o jejím zahájení. Kontrolx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xtázky správce daně týkající se předmětu daňové kontroly, předání důkazních prostředků či žádost o jejich předání apod. Není tak vyloučena situace, kdx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxstávají až jejím faktickým zahájením. V rámci zahájení daňové kontroly není podmínkou, aby správce daně sdělil daňovému subjektu důvod jejího zahájexxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxly s nespolupracujícím daňovým subjektem
V případě, kdy daňový subjekt nespolupracuje se správcem daně při zahájení daňové kontroly, je správce daxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxm, a to i bez provedení daňové kontroly (odst. 5 a 6). Má-li správce daně v úmyslu vydat výzvu dle odst. 2, musí v jejím odůvodnění uvést, z čeho dovozuje, že xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx
xxxxxxxxxa
pojem „vyhýbat se“ spojuje s opakovaným obstrukčním jednáním, viz NSS 7 Afs 87/2012) nebo nereagování na komunikaci správce daně (e-mail, datová scxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxní. Typickým příkladem bude nekontaktnost daňového subjektu (NSS 8 Afs 40/2016).
Ve výzvě, kromě uvedeného, správce daně uvede (odst. 3):
1.
Míxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xx
xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxt povinen sdělit den a čas, kdy bude připraven daňovou kontrolu zahájit. Běh lhůty začne běžet dnem doručení výzvy, což je speciální úprava oproti § 33. Lxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xny předem (odst. 3). S ohledem na komplikovanost výpočtu není vyloučena chyba daňového subjektu, když tuto je možno odstranit neformální komunikací. xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
x xxxxxxx nereakce na výzvu, popř. neomluveného nevyhovění výzvě, je správce daně oprávněn stanovit daň náhradním způsobem dle § 98. Zde musí správce daně vycháxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxladové položky, mohou být tyto vyloučeny i bez provedeného dokazování, a to právě s ohledem na odst. 5. Samotné stanovení daně proběhne většinou zaslánxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xx xxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx
Proti výzvě samotné se nelze odvolat (§ 109 odst. 2), je však možno využít stížnosti dle § 261. Soudní ochranu pak poskytuje žaloba na ochranu před nezákoxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxnit nezávisle na sobě.
III. Účinky zahájení daňové kontroly nebo výzvy dle § 87 odst. 2
Zákon se zahájením daňové kontroly anebo s postupem dle § 87 odxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x x x xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxtroly (ne však rozsahu).
2.
Vliv na možnost podat dodatečné daňové tvrzení (§ 141 odst. 6).
3.
V případě zahájení daňové kontroly aktivace překáxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx
xx
xxxx xx xxxxxxxx x 143 odst. 3, když daňovou kontrolu lze zahájit pouze v případě, kdy správce daně před jejím zahájením nemůže důvodně předpokládat, že bude daň doměřenax
xx
x xxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx
xx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxena mimo běžící řízení, je s jejím zahájením spojeno zahájení doměřovacího řízení.
8.
Doměření na základě daňové kontroly je považováno za doměřexx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx 3).
IV. Obrana před zahájením a vedením daňové kontroly
Proti zahájení a vedení daňové kontroly je možno podat stížnost dle § 261 x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxx vztah těchto dvou prostředků ochrany od usnesení rozšířeného senátu NSS 1 Afs 58/2017-42 neplatí vztah subsidiarity. Je tedy možno je uplatnit nezávxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx je ohraničený proces, v rámci kterého dochází k vedení dokazování. Jinými slovy, daňový subjekt předkládá důkazní prostředky na podporu kontrolovanxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxná, že již v dané věci nemá další dokazování smysl, směřuje svoji aktivitu k ukončení daňové kontroly. K tomuto účelu slouží v první řadě výsledek kontroxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx a též jej odůvodní. V případě, kdy výsledek daňové kontroly směřuje ke stanovení daně náhradním způsobem, došla praxe k závěru, že již jak důvod, tak i výxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxi protokolovaném ústním jednání, anebo je výsledek daňovému subjektu zasílán. Seznámení se s výsledkem kontrolního zjištění je právem daňového subjxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xznést návrhy, výhrady k výsledku kontrolního zjištění a navrhnout další důkazní prostředky. Toto může učinit v rámci seznámení se, když právo realizuxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxlního zjištění zasílán, je lhůta stanovena správcem daně automaticky. Lhůta je v praxi stanovována rozhodnutím, proti kterému je přípustné odvoláníx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxž lhůty by vždy měly být spojeny s konkrétní povinností, neměly by být stanovovány samy o sobě. Častým jablkem sváru bývá přiměřenost stanovené lhůty. K xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxe 73 stran. Odmítne-li se daňový subjekt seznámit s výsledkem kontrolního zjištění, bude realizován postup dle odst. 6. Případnou reakci daňového subxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx výsledku kontrolního zjištění. Poté je třeba celý výše uvedený proces opakovat a znovu daňový subjekt seznámit s novým výsledkem. Nazná-li správce daxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxjektu důvody sdělí v rámci projednání zprávy o daňové kontrole. Zákon přímo uvádí, že nedojde-li ke změně výsledku kontrolního zjištění, nelze již dalxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxlování ukončení daňové kontroly dalšími návrhy daňového subjektu (NSS 7 Afs 12/2013). Případnou nespokojenost může daňový subjekt promítnout v rámcx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxntrolního zjištění a nedochází k jeho změně, může správce daně finalizovat zprávu o daňové kontrole, jejíž obsah je dán odst. 1. Cílem projednání zprávx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xontrolního zjištění. V rámci projednání zprávy o daňové kontrole již nemůže docházet ke změně výsledku daňové kontroly. Naopak může dojít ke změnám foxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxdním okamžikem, do kdy mohou být důkazní prostředky uschovány ve vyhledávací části spisu. K projednání musí být daňový subjekt správcem daně pozván, axxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxvou, byť není vyloučen ani neformální postup. Nutno dodat, že
judikatura
upřednostňuje výzvu (NSS 1 Afs 151/2016). Výsledkem projednání zprávy o daňxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xkončení daňové kontroly. Ne vždy je proces projednání daňové kontroly bezproblémový. Na tyto případy pamatuje zákon v odst. 5 a 6. Daňový subjekt může pxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xjevně porušil postup při seznamování s výsledkem kontrolního zjištění např. tak, že daňový subjekt neseznámil s výsledkem doplněného dokazování (NSx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxím jednáním (NSS 7 Afs 87/2012). Pro všechny tyto případy zákon stanoví, že zpráva se doručí do vlastních rukou a den doručení se považuje za den projednáxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xrojednání zprávy musí být zdokumentováno, že správce daně opakovaně neúspěšně kontaktoval daňový subjekt, popř. že tento předkládá neoprávněné důvxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxntext. V případě odepření podpisu musí toto být bezdůvodné. V praxi často nastává, že daňový subjekt nesouhlasí s výsledky daňové kontroly a zprávu nepxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxtrola ukončena, dochází k odpadnutí překážek pro podání dodatečného daňového tvrzení (§ 141 odst. 6). Stejně tak trvá překážka opakování daňové kontrxxx xxx x xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxtí, řízení bude ukončeno vydáním rozhodnutí o stanovení daně. Zpráva o daňové kontrole může posloužit jako odůvodnění tohoto rozhodnutí (§ 147). Protx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx x xdstranění pochybností
Postup k odstranění pochybností je postupem při správě daní (§ 1). Jako takový musí být součástí nalézacího řízení, konkrétxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx tvrzené daně. Postup k odstranění pochybností se prolíná s daňovou kontrolou, když tato může být zahájena namísto něj, anebo z něj může vzejít (§ 90 odstx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxní pochybností je postupem, který by měl směřovat k systému otázka - odpověď, rozhodně by neměl být neúměrně protahován. Zahájení postupu k odstranění xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxodu požadavku na rychlost postupu je tento spojen se speciální sankcí pro správce daně, kterou je úrok z daňového odpočtu dle § 254a.
[Zahájexx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x dva. Prvním je podané daňové tvrzení. Definice daňového tvrzení je upravena v rámci § 1 odst. 3. V případě, kdy není daňové xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxstí. Zákon zmiňuje vedle podaného tvrzení i další písemnosti, avšak tyto je nutno spojovat pouze s daňovým tvrzením (např. přílohy), tj. podáním, kterxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx registračním (zde je ostatně speciální postup daný § 128).
Druhým předpokladem je existence konkrétních pochybností ohledně daňového tvrzení. Txxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxmální vady podání odstraňované postupem dle § 74. Postup k odstranění pochybností slouží pro odstranění obsahových vad podání. Například pochybnostx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxrých správců daně jsou pod pochybnosti dle odst. 1 podřazovány i formální nedostatky podání v podobě jeho neúplnosti. Je tomu tak z důvodu obav před účinxx x xxx xxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxybností spočívají zejména v jejich konkrétnosti. Nosným rozsudkem v dané oblasti je rozsudek NSS 9 Afs 110/2007, kdy soud konstatoval, že správce daně xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxalýzy dlouhodobého jednání daňového subjektu, jeho porovnání s tvrzenou daní. Naopak pochybnosti nemohou spočívat v pouhém odkazu na konkrétní řádex xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx na rozdílnou výši daňové povinnosti napříč zdaňovacími obdobími. Nutno dodat, že se jedná o praxi soudy potvrzovanou. Na druhou stranu takové obecné zxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxřísňovat a modifikuje tak výchozí rozsudek (např. NSS 1 Afs 105/2012). Správcům daně, i s ohledem na vývoj judikatury, již nelze doporučit, aby výzvy opxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxením postupu. Pro naplnění podmínky konkrétnosti musí být výzva k odstranění pochybností formulována tak, aby na ni bylo možno odpovědět způsobem uvexxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xaně vést k zahájení postupu k jejich odstranění. Byť je to daňový subjekt, kdo má povinnost daň přiznat a spočítat, nemůže správce daně rezignovat na napxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx Na druhou stranu v případě zjevných vad typu překlep či matematická chyba není vždy nezbytné, aby xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xostupem odstraní. Daňový subjekt následně může v rámci protokolárního jednání prohlásit, že souhlasí se změnou v daňovém tvrzení bez zahájení postupx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxx xdstranění zjevně nestačil a bylo by nutné postupovat dle § 90 odst. 3. V takovém případě je nutné zahájit namísto postupu k odstranění pochybností přímo xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xaradoxem je, že správce daně v případě zahájení daňové kontroly namísto postupu k odstranění pochybností nemusí daňovému subjektu sdělit žádné konkrxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxáním výzvy k odstranění pochybností. Výzva je rozhodnutím, proti kterému není přípustné odvolání (§ 109 odst. 2). Ve výzvě musí být specifikovány konkxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xeúplné tvrzení doplnil apod.). V rámci výzvy je nezbytné stanovit lhůtu ke splnění povinnosti, přičemž tato nesmí být kratší 15 dnů (odst. 3). Jedná se o xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxh jejího nesplnění, které spočívají v možnosti správce daně stanovit daň dle pomůcek (§ 90 odst. 4). Výzvu lze vydat nejdříve prvním dnem následujícím px xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xebo doměření tvrzené daně. Poté je možno zahájit pouze daňovou kontrolu. V případě, kdy z daňového tvrzení plyne daňový odpočet, kterým je myšleno odpoxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xnů ode dne podání daňového tvrzení (odst. 4). Nejdříve se však lhůta začne počítat od posledního dne pro podání tvrzení. Je tomu tak proto, že daňový subjxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxůty nemá správce daně jistotu, že původní tvrzení nebude změněno, a tudíž nemá smysl, aby zahajoval postup k odstranění pochybností. Překročení této lxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxňovými subjekty a správci daně, když byl nakonec potvrzen soudní mocí (NSS 9 Afs 170/2017). Lhůtu lze stavět dle § 34, např. po dobu odstraňování vad podaxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxti dle § 261. Stížnost může směřovat jak na fakt, že postup neměl být vůbec zahájen, tak na nedostatky v konkrétnosti sdělených pochybností. K dané věci bxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx ochrany, a to o stížnosti dle § 261 a podnětu na přezkum výzvy dle § 121. Od usnesení rozšířeného senátu NSS 1 Afs 58/2017-42 platí, že proti výzvě lze podxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xxx x xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxzákonně, je možné stav napravit dvěma způsoby. Buď bude výzva zrušena v rámci přezkumného řízení dle § 121, nebo je možné její nedostatky odstranit náslxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxonnost postupu k odstranění pochybností napadat i v rámci odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně. Zde je však třeba mít na paměti, že v situaci, kdy sx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxledek stanovení daně (NSS 8 Afs 38/2011).
[Průběh a ukončení postupu k odstranění pochybností]
I. Ukončení postupu k odstranění pochybxxxxx
x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxěď. Složitější dokazování by mělo být vedeno až v rámci daňové kontroly, která má být zahájena namísto postupu k odstranění pochybností, nebo by se do ní xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxe být považován za nezákonný. Daňový subjekt má možnost v průběhu takového postupu využít institutů ochrany před nečinností dle § 38, popř. stížnosti dxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xroti nečinnosti správního orgánu dle § 79 s. ř. s., viz NSS 1 Ans 10/2012). Věc lze uzavřít s tím, že v rámci postupu k odstranění pochybností není xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxno nekonečně „protahovat“, vždy musí vážit mezi zahájením daňové kontroly a pokračováním postupu tak, aby daňový subjekt byl co nejméně zatěžován. Byxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xedení příliš dlouhého postupu k odstranění pochybností může ovlivnit zákonnost následně vydaného rozhodnutí o stanovení daně, přičemž odpověď byla xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxvý subjekt přítomen nebo ne). V rámci tohoto dokumentu správce daně uvede, zda považuje pochybnosti za odstraněné nebo neodstraněné a proč (odst. 1). V xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xochybností ukončen a další úkony již probíhají v rámci řízení o stanovení daně. V případě, že jsou pochybnosti správce daně odstraněny, promítne se výsxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xdst. 2.
II. Sdělení přetrvávajících pochybností
V případě, kdy nedojde k odstranění pochybností uvedených ve výzvě dle § 89, je třeba výsledek posxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxanit pochybnosti správce daně (např. předložil na podporu svých tvrzení daňové doklady, které je třeba více prověřit). Sdělení probíhá buď v rámci proxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxu subjektu ode dne doručení sdělení (nebo protokolárního seznámení) běží 15denní lhůta, v rámci které může navrhnout pokračování v dokazování. Lhůta xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xa doplnění návrhu o konkrétní návrh na provedení důkazních prostředků v situaci, kdy daňový subjekt předestře
relevantní
důvody ospravedlňující prxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxmená zahájení daňové kontroly. Daňový subjekt musí též navrhnout provedení nových důkazních prostředků. Není vyloučeno, že daňový subjekt bude směřxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xalšímu prověřování a zahájení daňové kontroly, anebo se s argumenty vypořádá v odůvodnění rozhodnutí o stanovení daně.
III. Přechod do daňové kontrxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxeba vyvstane, zahájí správce daně daňovou kontrolu postupem dle § 87, avšak v rozsahu pochybností vyjádřených ve výzvě dle § 89 (to však nevylučuje budxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxně (§ 147), které je třeba vydat do 15 dnů ode dne podání návrhu na pokračování v dokazování. I v případě, kdy nebude tato lhůta dodržena, neznamená to, že sxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xrovádět. Překročení lhůty lze posuzovat jako nečinnost správce daně dle § 38. Daňovou kontrolu lze, resp. dokonce je nutno, zahájit i bez naplnění procxxx xxx xxxxx xx x x xx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxh předpokládaného dokazování. V takovém případě může správce daně zahájit daňovou kontrolu kdykoliv v průběhu postupu k odstranění pochybností. Tenxx xxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxnosti daňového subjektu v průběhu postupu k odstranění pochybností je správce daně oprávněn stanovit daň podle pomůcek (§ 98). O tom je správce daně povxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xokazováním je třeba tento způsob upřednostnit.
Díl 3
Průběh řízení
Zahájení řízení
Řízení je spolu s postupy součástí správy danx xx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxe jednu z garancí práva na spravedlivý proces, jelikož jeho výsledek v podobě rozhodnutí podléhá přezkumu opravnými a dozorčími prostředky ochrany a nxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx. Řízení je dle odst. 1 zahájeno dnem, kdy příslušnému správci daně došlo první podání ve věci, nebo prvním úkonem správce daně. Je-li řízení zahájeno poxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx dle § 35. Například, je-li daňové přiznání podáno poslední den lhůty, avšak u místně nepříslušného správce daně (§ 13), je podáno včas. Lhůta dle § 89 odsxx x xxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxávcem daně, je zahájeno prvním úkonem ve věci. S tímto může zákon explicitně spojovat zahájení řízení (§ 178 odst. 1), anebo půjde o spojení implicitní (xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x stanovení daně). Znalost okamžiku zahájení a ukončení řízení je klíčová např. pro otázku formulace plných mocí (§ 27). Dle odst. 2 je správce daně oprávxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxno z moci úřední. Příkladem může být § 145.
Dokazování
I. Obecně
Dokazování je přirozenou součástí správy daní. Vychází z podstaty tvrxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xtanovení daně (§ 134) a kontrolními postupy (§ 85 a § 9). Svoji roli hraje pochopitelně i v řízení registračním (§ 125) a v řízení o placení daně (§ 134). Je xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx Obecně lze rozlišit mezi tvrzeními, se kterými je spojena automatická povinnost předložení důkazních prostředků (např. navrácení lhůty, neúčinnosx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxí dle § 1 a postup k odstranění pochybností dle § 89). Od toho se odvíjí i následné procesy dokazování, když první skupina bude v podstatě hodnocena ihned x xxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx procesu dokazování a případně vznášet návrhy či se k jeho průběhu vyjadřovat. V případě, kdy dokazování selže, dochází k neunesení důkazního břemene. xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx viz komentář k § 13 a § 17).
III. Odpovědnost za zjištění skutkového stavu
Cílem správy daní je daň správně zjistit, stanovit a vybrat. Od cíle správx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxvinností daňového subjektu prokázat svá tvrzení, avšak to nebrání správci daně vyhledávat a zohledňovat důkazy bez ohledu na návrhy daňových subjektxx x xx xxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx skutkového stavu na orgán veřejné moci. Bude to vždy daňový subjekt, který bude primárně odpovědný za nesení důkazního břemene (s výjimkami danými v odxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xtanoví, že daňový subjekt je povinen prokázat skutečnosti, které uvede v řádném či dodatečném daňovém tvrzení (§ 1) a dalších podáních (odst. 3). Daňovx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx x x xxxx xx xxx xx xxxxxxm subjektu, aby si opatřil dostatečné důkazní prostředky, kterými oproti pochybnostem správce daně svá tvrzení prokáže. Zákon stanoví určité „priorxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxtnímu unesení důkazního břemene a je na správci daně, aby uvedl důvody, na základě kterých považuje důkazní prostředky za nezpůsobilé nést svoji roli.
xx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x xxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx rozhodnutí v podobě výzvy, kterým vyzve daňový subjekt k unesení důkazního břemene (odst. 4). Výzvy mohou mít specifické náležitosti a být součástí spxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx x x xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx daňového subjektu a vyzvání k předložení důkazů. Není vyloučeno, že daňový subjekt důkazní břemeno unese, avšak svými tvrzeními vyvolá potřebu vydánx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxnos důkazního břemene odehrává „mlčky“ a daňový subjekt je s úvahami správce daně konfrontován až ve výsledných dokumentech jako např. ve zprávě o daňoxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx dokazování, a jak předběžně hodnotí dosavadní důkazní situaci. Tím správce daně rovněž umožňuje daňovému subjektu, aby se k tomuto předběžnému hodnoxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxňový subjekt vyzvat v případě, kdy uvedené údaje obsahuje jakákoliv evidence správce daně. Stejně tak není správce daně oprávněn daňový subjekt vyzývxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxekt přiznal opravdu všechny své příjmy. Daňový subjekt naopak tvrdil, že všechny příjmy přiznal, a to podáním přiznání a následným předložením důkaznxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxé daňové doklady) a v rámci výzvy odůvodnil, proč má za to, že daňový subjekt nepřiznal vše, co dle zákona byl povinen. Nakonec předmětem dokazování nemoxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xutomaticky nese důkazní břemeno, platí výjimky dané odst. 5, který naopak stanoví, že v určitých případech je to správce daně, který je povinen důkazní xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx tam, kde je to nezbytné (§ 51).
2.
Užití domněnky či
fikce
. Zákon v určitých situacích stanoví, že určitá skutečnost nastala, aniž by tomu tak doopravxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx
xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxe daně. V případě
fikce
doručení tak musí prokázat naplnění postupu dle § 46 odst. 2.
3.
Pochybnosti o primárních důkazních prostředcích. Daňové zxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxé evidence a jejich obsah. Mezi tyto lze zařadit účetnictví vedené dle zák. o účetnictví, daňovou evidenci dle zák. o daních z příjmů či evidenci pro daňxxx xxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xe na něm, aby prokázal skutečnosti vyvracející jejich věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost. V případě, kdy zákon vedení povinných důkaznícx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx daně. Správce daně by měl důvody, pro které zpochybňuje předložené důkazní prostředky, vtělit do nosiče dle odst. 4.
Judikatura
se k dané věci staví taxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxtí, je však povinen prokázat, že o souladu se skutečností existují natolik vážné a důvodné pochyby, že činí účetnictví nevěrohodným, neúplným, neprůkxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxivost svých tvrzení a průkaznost, věrohodnost a správnost účetnictví a jiných povinných záznamů ve vztahu k předmětnému účetnímu případu, popř. aby sxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx.“ (citováno z rozsudku NSS 4 Afs 179/2016). Vážné a důvodné pochyby se budou odvíjet buď od skutečností jako vykazování skutečností v rozporu se zákonex xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxSS 2 Afs 15/2014), zneužití práva (NSS 5 Afs 75/2011) či od skutečností rozhodných pro posouzení skutečného obsahu právního jednání (NSS 1 Afs 11/2010)x
xx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxce. Například v případě, kdy bude ukládat pořádkovou pokutu dle § 247 odst. 1, bude muset prokázat, že daňový subjekt i přes napomenutí nadále rušil pořáxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxovým subjektem plynula historicky z judikatury (SDEU C-255/02 Halifax a rozsudek NSS 1 Afs 11/2010). Od 1. dubna 2019 se závěry judikatury promítly do xxxxx xx x xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxx xx
xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxazního břemene může navrhovat provedení důkazních prostředků (§ 93). xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxstředku stanoví
judikatura
přísné podmínky, je nutné předem znát, co daňový subjekt návrhem sleduje. Jinými slovy, daňový subjekt je povinen identixxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxtu, na kterém by mohla být kontaktována, bude pouze místem formálním. Dle judikatury (NSS 4 Afs 37/2016) je navrhovatel oprávněn správci daně sdělit i jxxx
xxxxxxx
x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxrávci daně, aby případné neprovedení důkazního prostředku odůvodnil např. jeho nadbytečností (více komentář k § 93 odst. 1). V případě, že správce danx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x).
VIII. Hodnocení důkazů
Proces dokazování je završen úvahou správce daně o unesení, či neunesení důkazního břemene. K tomu, aby byla úvaha přezkxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx důkazů se řídí zásadou volného hodnocení důkazů obsaženou v § 8 odst. 1. Výsledná úvaha poté obsahuje hodnocení sumy důkazů ve vzájemné souvislosti a z txxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxbjekt měl možnost případné obrany. Zákon sice hovoří o úředním záznamu, ale proces hodnocení důkazů je primárně obsažen ve výstupech z kontrolních posxxxx xx xx x x xx xxxxx x x xx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx procesů (vyjádření se k výsledku kontrolního zjištění dle § 88 odst. 2, návrh na pokračování dokazování dle § 90 odst. 2), anebo v rámci opravných prostřxxxx xxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx x takovému účelu sloužit, jelikož je pouze subsidiárním prostředkem ochrany a zde zákon ochranu již poskytuje. Na druhou stranu není vyloučeno, že dokaxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnost své místo má a není vyloučena ani žaloba dle § 82 s. ř. s. na ochranu před nezákonným zásahem. Obdobně se k věci staví i
judikatura
(NSS 6 Afs 46/2014 xxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xxx x xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xrostředky obecně
Důkazní prostředek je procesem poznání skutkového stavu. Jeho konkrétní výsledek je důkazem. Zákon např. upravuje důkazní prostxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x). Zákon neomezuje možné důkazní prostředky nějakým výčtem, pouze rozvádí z hlediska výskytu nejpravděpodobnější z nich (odst. 1). V případě jiných dxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxx xxostřednictvím jejich předložení anebo návrhu na provedení. Správce daně sice není návrhem vázán, avšak je povinen odmítnutí návrhu dostatečně zdůvoxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxlevantní
souvislost s předmětem řízení.
-
Důkaz není s to ani ověřit, ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxckou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno.
Správce daně je též povinen zohlednit důkazní prostředky svědčící daňovému subjektu získané bez jeho sxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxou je třeba v procesu hodnocení důkazů zohlednit. Nelze např. zohlednit důkazní prostředek v podobě informace o dispozičním vlastníkovi bankovního úxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxávněn využít i důkazních prostředků získaných od jiných orgánů veřejné moci, které zase tyto získaly v rámci výkonu svých pravomocí. Podmínkou pro vyuxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxut součinnosti dle § 57 či § 93 odst. 4. V případě, kdy je jiným orgánem též správce daně, je možno využít jiných způsobů předání informací (méně formálníxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx získány, je nezbytné, aby s nimi byl daňový subjekt seznámen. Je tomu tak v důsledku zásady součinnosti (§ 6 odst. 2). V případě důkazního prostředku v poxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xpačném případě bude využita v podobě listinného důkazu). Text zákona odpovídá judikatuře (NSS 8 Afs 33/2009), která stanoví, že pro použitelnost důkaxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxm zkrácení práv daňového subjektu (zejména účast u výpovědi a možnost klást otázky).
2.
Důkaz musí být v řízení získán v souladu se zákonem.
3.
Důxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xískanými v daňovém řízení, je třeba tyto rozpory objasnit, a to nejlépe opakovanou výpovědí, zejména na návrh daňového subjektu.
5.
V případě, kdy xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx výpověď opakovat (např. svědek bude nedostižný). V takovém případě je třeba tuto skutečnost vzít v úvahu v rámci hodnocení váhy důkazů (NSS 1 Afs 19/200xxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xe možno za podmínek § 58 si tyto vyžádat k ohledání, popř. požádat o jejich kopie, a to i v podobě úředně ověřené kopie. Jedná se o speciální ustanovení k § 5xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxmětu žádosti. Lze např. od xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx
Jedním z důkazních prostředků (§ 93) je listina. Důkaz listinou probíhá konstatováním a hodnocením jejího obsahu. Mezi listixx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx). Zákon (odst. 1) rozlišuje mezi listinou veřejnou a soukromou. Veřejná listina je listina, o které to zákon prohlašuje (§ 51 odst. 1) nebo je vydaná orgxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xení prokázán opak. Není pravdou, že by veřejná listina osvědčovala pravdivost údajů v ní uvedených. Není např. možné prohlásit jakýkoliv údaj v protokxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxat opak, leží důkazní břemeno na něm (např. předloží zvukový záznam rozporující text protokolu). Dojde-li k manipulaci s obsahem veřejné listiny, jedxx xx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxátu než České republiky, je správce daně oprávněn požadovat ověření pravosti (superlegalizaci) úředního razítka a podpisu (podrobnosti upravuje záxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxlizace není třeba v situaci, kdy tak stanoví mezinárodní smlouva. Tato může podmínky pro superlegalizaci zjednodušovat (např. Úmluva o zrušení požadxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxový řád nerozlišuje mezi originálem a prostou kopií písemnosti, pokud je těchto třeba za účelem realizace dokazování. Například není nezbytně nutné xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxch originály. Obdobně se k věci přistupuje i v rámci správního řízení (viz Závěr č. 72 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dxx xxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx podání. Byť daňový řád takový důkazní prostředek nezná, došla
judikatura
xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xěkdy přímo existenci čestného prohlášení vyžaduje (např. § 64 zák. o DPH).
K listině jako důkaznímu prostředku se správce daně dostane nejčastěji pxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxazní prostředek znaleckým posudkem je specifickým listinným důkazním prostředkem. Jako takový je zaštítěn osobou s odbornou autoritou - znalcem. Obxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxa s odbornými znalostmi, která sama o sobě znalcem není. Znalci a osobě s odbornými znalostmi přísluší odměna a náhrada nákladů řízení dle zák. o znalcícx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx x xxxxi hodnocení důkazů (I. ÚS 4457/12).
II. Povinnost zpracovat znalecký posudek
Znalecký posudek je v první řadě nezbytné vypracovat v případě, kdy rxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxnické), ne právní (znalec není oprávněn odpovídat na otázku směřující do správnosti zdanění, např. zda daňový subjekt má, či nemá právo na odpočet daně x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxbu. S potřebou odborných znalostí je spojena otázka využití vlastních odborných kapacit správce daně. Správce daně je v praxi většinu odborných otázex xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x x souladu se zásadou hospodárnosti, avšak i k této otázce je třeba přistupovat spíše zdrženlivě. Je zřejmé, že není třeba jmenovat znalce tam, kde např. sxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xcenění nemovitých věcí je záhodno, aby odbornost pracovník správce daně prokázal (např. je sám znalcem). Až v případě, kdy správce daně odborně způsobxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxňový subjekt buď předloží znalecký posudek přímo jako podporu pro své tvrzení, anebo reaguje na odborné posouzení pracovníkem správce daně. Je-li znaxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxpř. revizním znaleckým posudkem). Odborné vyjádření (popř. revizní znalecký posudek) může založit pochybnosti o relevanci znaleckého posudku, přixxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxudek) založilo způsobilou alternativu předloženému znaleckému posudku, neznamená to, že je důkazní břemeno přeneseno zpět na daňový subjekt. Dle výxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxí i pro případ, kdy daňový subjekt zpochybňuje předloženým znaleckým posudkem odborné závěry pracovníka správce daně, popř. znalecký posudek, který xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx pouze s odbornými znalostmi, posoudit na základě běžných rozpoznávacích schopností. Příkladem může být na první pohled falešný podpis či nadhodnocexx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx věnovat podstatě věci a musí splňovat zákonné náležitosti kladené na něj zák. o znalcích a tlumočnících.
Dále je znalecký posudek nutno zpracovat v xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xani z nabytí). V případě, kdy povinnost svědčí daňovému subjektu, musí jej správce daně při jejím nesplnění prvně vyzvat ke splnění a teprve poté znalce xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxx x xmenuje vydáním rozhodnutí. V rozhodnutí se určí znalec, odůvodní se nezbytnost jeho jmenování, zadají se otázky a stanoví lhůta k vypracování znaleckxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xle § 108). Obrana daňového subjektu může probíhat skrze institut podjatosti, když může navrhovat vyloučení znalce z řízení (více komentář k § 77). Daňoxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxe stran svého tvrzení a další osoby, jelikož tak zákon stanoví. Tyto další osoby mohou být k plnění součinnosti správcem daně vyzvány, přičemž neuposlexxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
V. Výslech znalce
V případě, kdy je třeba odstranit nejasnosti ve znaleckém posudku, je nejlepším způsobem jejich odstranění výslech znalce (odst. xxx x xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxeckém posudku panují věcné pochybnosti (odst. 1). Dle judikatury (NSS 7 Afs 86/2013) existuje v takovém případě dokonce povinnost správce daně výslecx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxS 1 Afs 42/2007). Nepovedou-li tyto postupy ke zpochybnění anebo potvrzení správnosti znaleckého posudku, je jeho zpochybnění možné jen revizním znaxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xx xxxxxx x xxstitutu svědka
Svědek je osobou zúčastněnou na správě daní (§ 5 odst. 3), konkrétně je tzv. třetí osobou. Svědek je osobou, která byla přímo účastna toxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxdka právnická osoba (např. obchodní partner daňového subjektu), vypovídat bude osoba oprávněná jednat za tuto právnickou osobu (§ 24). Osobu svědka jx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxvání s určitou komoditou a správce daně tyto potřebuje pro vedení dokazování v řízení s daňovým subjektem. Stejně tak se může jednat o osobu, která vystuxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xtejně tak je třeba osobu svědka odlišovat od osoby daňového subjektu, jelikož každému náleží jiná práva a povinnosti. V praxi dochází k situacím, kdy je xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxon stanoví pro výslech daňového subjektu (NSS 6 Afs 237/2017). Zajímavou otázkou, dosud konečně nevyřešenou, je přípustnost výslechu osoby, která půxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxS ve věci vedené po sp. zn. 8 Afs 58/2018.
Svědek je v první řadě povinen vypovídat a k výpovědi může být dle § 100 donucen (resp. k účasti na výpovědi). Vxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxzamlčovat. Ne, že by daňový subjekt tuto povinnost neměl, avšak zákon pro něj stanoví jiné důsledky při jejím porušení (neunesení důkazního břemene). xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx 6, který stanoví náležitosti návrhu na výslech třetí osoby. Dále platí pravidla pro možnost odmítnutí provedení důkazního prostředku, která jsou uvexxxx x xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxsních chyb. Soudy při hodnocení podmínek pro odmítnutí provedení důkazního prostředku přistupují k věci restriktivně, a to zejména z důvodu, že výslexx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxerý je s to prokázat tvrzení v případě, kdy selžou primární důkazní prostředky (§ 92 odst. 5). Nevyhovět návrhu lze zejména v situaci, kdy navrhovaná osoxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxní pro danou věc. V tomto případě však nesmí správce daně předem hodnotit obsah výpovědi, např. s odkazem na vztah svědka k daňovému subjektu. Takové hodxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xůvodu nadbytečnosti či účelovosti návrhu. Typickým odůvodněním bude odkaz správce daně na dostatečně zjištěný skutkový stav (rozsudek NSS 7 Afs 128/xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx odmítnutí návrhu je správce daně povinen řádně a přezkoumatelně odůvodnit.
Svědek musí být před výslechem poučen (výslech bude zachycen v protokoxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx x a 3 využít i výslechu svědka získaného jako důkazní prostředek v jiném řízení.
Výslech svědka je možno na základě mezinárodní spolupráce provést i x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxový řád. V opačném případě je třeba získaný důkaz hodnotit jako důkaz listinný a nenaplnění práv daňového subjektu zohlednit v rámci hodnocení důkazu (xxx x xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx a k výpovědi nemůže být nucen:
1.
Pokud by způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Zde se jedná o realizaci základního procesxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxženě ku prospěchu daňového subjektu nebude.
2.
Pokud by došlo k porušení zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti a povinný subjekt nxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxvost profesní (advokáti, daňoví poradci, lékaři apod.).
V případě, že svědek odmítne bezdůvodně vypovídat, může být trestán pořádkovou pokutxx xxx x xxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx na účast při dokazování ve vlastní věci. Toto právo je promítnuto v právo daňového subjektu na bezprostřední účast při výslechu svědka a právo klást mu oxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxchu, tak právo na vyrozumění je možno potlačit, a to odkazem na nebezpečí prodlení, resp. zmaření účelu výpovědi. Bude se jednat zejména o případy, kdy sxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, která byla zastižena při místním šetření). V případě zmaření účelu výpovědi se xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxního šetření bez dalšího. Takový výslech bude třeba opakovat s respektováním odst. 5 a 6. Stejně tak není možné obcházet institut výslechu svědka pomocx xxxxxxxxxx xxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx důkaz v podobě výslechu svědka důkazem nezákonným. Stejné právo náleží daňovému subjektu i v případě výslechu svědka v zahraničí (NSS 7 Afs 102/2016).
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxe jednat o účetnictví dle zák. o účetnictví, evidenci pro účely daně z přidané hodnoty dle zák. o DPH či daňovou evidenci dle zák. o daních z příjmů. Daňovx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x případě, kdy pro naplnění cíle správy daní vedení těchto evidencí nestačí, může správce daně uložit vedení unikátní evidence, tzv. záznamní povinnosxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxxx xovinnost je ukládána rozhodnutím, proti kterému se lze odvolat. Odvolání má odkladný účinek a lze jej podat ve zkrácené lhůtě 15 dnů. Kromě obsahových nxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx proč je uložení další povinnosti nad rámec již existujících:
1.
potřebné (existuje zde důvod, proč by měla být povinnost uložena - proč současné evixxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xejmírnější opatření, nelze dosáhnout cíle jinak, např. jednoduchým získáním údajů jinde?).
V případě změny xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxcené lhůtě 15 dnů. Odvolání má odkladný účinek.
Proti oběma rozhodnutím o odvolání je možno podat žalobu dle § 65 s. ř. s. Ne vždy tomu tak bylo, jelikox xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxývala pouze soudní ochrana proti pokutě uložené v souvislosti s neplněním záznamní povinnosti.
V případě, kdy daňový subjekt neplní záznamní povixxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xdkladný účinek. V případě, kdy daňový subjekt výzvě nevyhoví, vystavuje se sankci spočívající v pořádkové pokutě dle § 247.
Pomůcky a sjedxxxx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxý má dle čl. 38 odst. 2 Listiny právo na vyjádření k prováděným důkazům v jeho věci) upravenou v § 6 odst. 2. V případě, kdy není možno daň stanovit na základx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxnání daně je stanovení daně pomůckami druhým nejčastějším způsobem, kterým je daň stanovena. Je-li daňovému subjektu stanovena daň pomůckami, znamexx xxx xxx
xx
xxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx x x xxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxx. 6).
3.
Je omezen rozsah přezkumu stanovené daně prostřednictvím odvolacího řízení (§ 114 odst. 4).
4.
Daň je stanovena kvalifikovaným odhadxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx
xx
xxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
Důvody přechodu na pomůcky jsou dvojího typu:
1.
Důvody dané odst. 1, který stanoví, že v případě nesplnění povinností spojených s dokazováním je jxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxváním stanovit. Daňový subjekt tak nesplní svou základní povinnost, a to je unesení důkazního břemene (§ 92). Aby bylo možno přejít na stanovení daně poxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x
xxxxxxxxxx
pochybení. Důkazními prostředky budou zejména povinné evidence ve smyslu § 92 odst. 5. Tak např. z hlediska účetnictví a přechodu na pomůcky platí, že mxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxého subjektu (NSS 7 Afs 87/2011). Příkladem bude ztráta účetnictví či zpochybnění více než 50 procent vedených údajů. Obdobným způsobem je nutno přistxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxví, že jednoznačné kritérium či hranici přechodu z dokazování na pomůcky stanovit nelze a je třeba vždy vycházet z okolností konkrétního případu. Rozšxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xx x x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xčetnictví zpochybněno z více než 60 procent, není vyloučeno stanovení daně dokazováním. Z logiky věci je však zřejmé, že většinou tyto situace k aplikaxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx x xx xxxxx xx x xxx x x xxxx xxx xxxxx xxx xxlších podmínek umožňuje správci daně přejít na stanovení daně dle pomůcek, a to i v případě, kdy je možno stanovit daň dokazováním. Typickým příkladem jx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x teze, že v případě, kdy daňový subjekt neposkytuje součinnost, je zbytečné daň v součinnosti s ním stanovovat. Na druhou stranu soudní přístup k věci je xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxritním způsobem pro stanovení daně. Jak však bylo uvedeno, ne vždy se
judikatura
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx zákon umožňuje využití pomůcek, a to zejména tam, kde existují důkazní prostředky, avšak daňový subjekt neposkytuje nutnou míru součinnosti. Specifxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxně povědomí. Dle § 145 je možno daňovému subjektu stanovit daň ve výši 0 Kč.
III. Konstrukce pomůcek
Stanovení daně pomůckou je jedním ze způsobxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx subjektu.
Judikatura
v souvislosti s pomůckami hovoří o kvalifikovaném odhadu opřeném o racionální úvahu, maximálně se blížícím realitě a zároveň oxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxnovenou daň. Toto právo se smrskává právě na poukázání na zjevné nesrovnalosti a výrazné odchylky oproti realitě směřující proti celkovému výsledku, xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
v této oblasti směřuje k maximálnímu využití důkazních prostředků ze sféry daňového subjektu (NSS 2 Afs 9/2012). Příkladem může být použití nezpochybxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx na výstupu. Takový přístup se nejvíce blíží kvalifikovanému odhadu. V rámci konstrukce pomůcek je nutno dle odst. 2 zohlednit výhody plynoucí pro daňoxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxly, a to i v případě, kdy právo takové výhody nezná. Za výhodu je totiž považována jen zákonem nárokovatelná položka typu slevy na dani či odčitatelné polxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxvý subjekt prokázat. Soudní praxe k těmto položkám přistupuje tak, že tyto je třeba zahrnovat do konstrukce pomůcek tak, aby tyto odpovídaly ekonomickx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxdů generovány adekvátní náklady (NSS 8 Afs 71/2011). Na druhou stranu není vyloučeno, aby správce daně neuznal významnou část těchto položek v rámci doxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxzováním. Je tak většinou vyloučena situace, kdy správce daně neuzná např. všechny nákladové položky a ponechá daňovému subjektu pouze příjmy ke zdaněxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xeškerých odpočtů daně z přidané hodnoty za současného ponechání nezpochybněných výstupů ke zdanění. Soudy tyto situace odůvodňují odlišnou konstruxxx xxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xoložky tam, kde je prokázáno, že plnění nebyla vůbec přijata (NSS 8 Afs 70/2009). Stanovení daně pomůckami by nemělo sloužit k zahlazování pochybení daxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxní břemeno byl ve stejné pozici jako daňový subjekt, který např. není ochoten předložit část účetnictví. Ve svém důsledku by druhému daňovému subjektu xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxl oprávněnost uplatněných nákladových položek, avšak tyto svým rozsahem nepřesahují podstatnou část důkazních prostředků, neznamená to v každém přxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xx xyšlena povinnost správce daně zkoumat, zda zbylé, nezpochybněné nákladové položky jsou s to z hlediska ekonomické reality vygenerovat příjmy, které xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxmické realitě.
IV. Sjednání daně
Jednou z podmínek pro využití pomůcek je vůbec existence způsobilých a spolehlivých pomůcek. Nemá-li správce daxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xtanoví zákon možnost daň sjednat v rámci protokolu o ústním jednání a následně ji rozhodnutím stanovit (odst. 4). Specifikem je, že proti rozhodnutí nexxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxávce daně
a priori
oprávněn. Jelikož zdaňování není ničím jiným než aplikací daňových zákonů na soukromoprávní úkony, je zřejmé, že správné posouzenx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx může rozhodovat pouze soud. Správce daně je však vázán lhůtami, v rámci kterých musí jednat (zejména § 148 a § xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxodu je správce daně oprávněn sám si učinit úsudek o otázkách, kde mu to není zakázáno. Zakázané oblasti určuje odst. 2, když se jedná o statusové věci (napxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxrávce daně závislý na rozhodování příslušných orgánů veřejné moci a zákon to zohledňuje stavěním prekluzivní lhůty [§ 148 odst. 4 písm. b)]. Správce daxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxe daně sám úsudek o otázce tam, kde je k tomu oprávněn, může následná revize tohoto názoru vést k vyvolání obnovy řízení (§ 117). Správce daně si pochopitexxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxvolání a předvedení
Instituty předvolání a předvedení jsou nedílně spjaty s povinností osobní účasti osoby zúčastněné na správě daní (§ 5 odst. 3) v xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxx x xx x x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxní.
Judikatura
(rozsudek KS v Praze 48 Af 18/2015) se k věci staví tak, že správce daně je povinen využít pořádkových institutů za účelem provedení svědxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xprávci daně sdělit údaje dle § 92 odst. 6 za účelem identifikace předvolávané osoby a posouzení povinnosti výpověď realizovat (viz komentář k § 96). V sxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xrávě správce daně. Nevyužití těchto oprávnění musí správce daně zdůvodnit, např. odkazem na zjevnou neúčelnost (nahlášený pobyt na ohlašovně apod.)x xxxxxxx xx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xáležitostí je i poučení o následcích při nerespektování povinnosti v předvolání sdělené. Následkem bude v první řadě pořádková pokuta dle § 247 a náslxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x x xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxu však je, aby se správce daně pokusil osobu alespoň dvakrát předvolat. Předvolání je třeba doručovat v souladu s pravidly xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx doručit i tam. Za účelem předvedení vydá správce daně rozhodnutí o předvedení, proti kterému nelze uplatnit opravné prostředky (§ 108). Rozhodnutí doxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxed nezákonným zásahem dle § 82 s. ř. s. Od usnesení rozšířeného senátu NSS 1 Afs 58/2017-42 platí, že proti výzvě lze podat přímo žalobu na ochranu před nxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xxx x xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx je dle odst. 1 úkonem správce daně, které má jednak zákonem danou obecnou úpravu (§ 102), a je též institutem, kterým lze nakládat s právy a povinnostmi osxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx
deklaratorní
(pouze osvědčuje již existující práva či povinnosti) jako platební výměr na úrok z prodlení dle § 252. Rozhodnutím je dle daňového řádu x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx práv a povinností, avšak o rozhodnutí se nejedná (např. různá vyrozumění). Rozhodnutí může být i vadným. Daňový řád upravuje několik forem odstraňovxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx podmínek vymezených s. ř. s. podléhají soudnímu přezkumu.
II. Vydání rozhodnutí
Rozhodnutí je dle odst. 2 vydané dnem, kdy byl učiněn první úkon k xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxm rozhodnutí o stanovení daně je daň stanovena.
III. Příjemce rozhodnutí
Příjemcem rozhodnutí je dle odst. 3 osoba, které se rozhodnutí týká. Příjxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxx xx xxx xx xxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx rozhodovat znovu, platí tzv. překážka věci rozhodnuté (odst. 4). Byl-li např. uplatněn nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, tento nebyl správcem dxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxř. v rámci § 117 či § 141.
V. Účinnost rozhodnutí
Rozhodnutí se oznamuje všem jeho příjemcům dle odst. 3 (popř. adresátům, typickým příkladem bude oxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xeho doručení (§ 39 a násl.).
[Náležitosti rozhodnutí]
Rozhodnutí se skládá ze tří základních částí. Těmito jsou výrok, odůvodnění a pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxt kromě základní náležitosti odkaz na právní předpis (ne konkrétní paragrafy), dle kterého bylo rozhodováno, a v případě platební povinnosti i číslo bxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx svém textu stanoví i speciální náležitosti výroku, příkladem může § 89 odst. 1. Pro případy vadného výroku obsahuje daňový řád instituty k jeho nápravx xx xxxx x xxx x x xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xextu odůvodnění.
Odůvodnění xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx x x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxo přezkoumatelnost. Soudní moc (NSS 7 Afs 97/2012) rozlišuje dva typy nepřezkoumatelnosti, a to nepřezkoumatelnost pro nesrozumitelnost a nepřezkoxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxé náležitosti, z nichž nelze seznat, o jaké věci bylo rozhodováno či jak bylo rozhodnuto, která přezkoumávají věc z jiných důvodů, než bylo požadováno, xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxjsou ve vztahu k výroku jednoznačné. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je založena na nedostatku důvodů skutkových. Musí se přitom jednat o vaxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxdy o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem, anebo případy, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy byly v řízení prxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxm dokumentem, na který je odkázáno (např. § 147 odst. 4), popř. umožňuje vydat rozhodnutí bez odůvodnění úplně (např. § 147 odst. 2). Nedostatky odůvodnxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx
xxxxxxx xx xxxxí nezbytnou součástí rozhodnutí. Dle odst. 1 písm. f) je v každém rozhodnutí nutno poučit o možnosti podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u ktxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xoučení o možnosti podat odvolání je základním zákonným požadavkem, avšak není vyloučeno, aby správce daně poučil i nad rámec obecné zákonné povinnostxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxčení správce daně, příjemce rozhodnutí, číslo jednací a podpis úřední osoby.
[Právní moc, vykonatelnost]
I. Právní moc
Rozhodnutíx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxému není odvolání přípustné (§ 109), marně uplynula odvolací lhůta, v jehož případě se odvolatel vzdal práva na odvolání (§ xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxrmální nezměnitelnost rozhodnutí. Do pravomocného rozhodnutí lze zasáhnout pouze skrze instituty mimořádných opravných či dozorčích prostředků (x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxní moc je určitou událostí či okamžikem, nejedná se o lhůtu (uplynutí lhůty jí většinou předchází). Nelze tak mít za to, že právní moci nemůže rozhodnutí xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx
xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxzhodnutí, u kterého již uplynula lhůta k plnění a správce daně je oprávněn výrok rozhodnutí vynutit i nedobrovolně (cestou vymáhání dle § 175). Rozhodnxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxecificky stanovena u rozhodnutí o stanovení daně, a to v případě existence tzv. náhradní lhůty k plnění. V těchto případech (§ 139 odst. 3 a § 143 odst. 5) xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxravy zřejmých nesprávností
Oprava zřejmých nesprávností je prostředkem ochrany daňového subjektu a prostředkem umožňujícím nápravu zjevných fxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xočtech či jiná. Je zjevné, že oprava bude směřovat zejména do výroku rozhodnutí. Opravou zřejmých nesprávností nelze napravovat vady způsobující nezxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxapř. překlepem, zkomoleninou či chybou v počtech) zní výrok odlišně a nesouhlasí tak s odůvodněním. Dle judikatury (NSS 4 Ads 139/2011) k chybě musí dojxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxe daně vydá výzvu dle § 89 a důvody pro vydání výzvy nebudou odpovídat požadavku na jejich konkrétnost. Oprava se provádí vydáním opravného rozhodnutíx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxtí vydá správce daně, který vydal původní, vadné rozhodnutí. xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx prostředkem ochrany, který vylučuje projednatelnost stížnosti dle § 261.
Nicotnost rozhodnutí
I. Nicotnost obecně
Prohlášení roxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx rozhodnutí nelze ani za rozhodnutí považovat. Z toho důvodu jsou i účinky prohlášení nicotnosti takového charakteru, že na nicotné rozhodnutí se nahlxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx osoby zúčastněné na správě daní (§ 5 odst. 3). Specifikem je poté prohlášení nicotnosti na základě návrhu komise, která podá návrh v případě, kdy nicotnx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxí daně [§ 148 odst. 2 písm. e)]. Možnost prohlásit nicotnost rozhodnutí je prostředkem ochrany, který vylučuje projednatelnost stížnosti dle § 261. Roxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxavuje některé z důvodů pro prohlášení rozhodnutí za nicotné (odst. 2). Text zákona vychází z judikatury a teorie správního práva (NSS 6 A 76/2001). Nicoxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxpř. ústní namísto písemné), neurčitost či nesmyslnost, požadavkem neuskutečnitelného plnění (např. požadavek na uhrazení splátky datovaný ještě pxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx neexistující normy. V rámci posuzování závažnosti vady je třeba rozlišovat v její intenzitě, jelikož nicotným rozhodnutím nebude rozhodnutí, které xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxdnutí o odvolání proti nicotnému platebnímu výměru).
III. Rozhodování o nicotnosti
O nicotnosti rozhoduje správce daně nejblíže nadřízený spráxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxz postoupení nadřízenému správci daně. V případě nicotného rozhodnutí vydaného osobou stojící x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxto dle odst. 4 za nicotná nejblíže společně nadřízený správce daně (např. v případě nicotného platebního výměru vydaného finančním úřadem a následně nxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx kladného rozhodnutí je nutno takové rozhodnutí doručit všem příjemcům, kterých se původní rozhodnutí týkalo. V rámci rozhodnutí se prohlásí za nicotxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx podléhá soudnímu přezkumu dle § 65 s. ř. s., kdy je dle judikatury příslušným soudem k projednání žaloby místně příslušný soud ke správci daně, který nicxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx dle § 254. V případě, kdy je rozhodováno na základě podnětu osoby zúčastněné na správě daní, postupuje se shodně, jako je uvedeno výše. Avšak v případě, kxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx
Zastavení řízení
Řízení nemusí vždy končit vydáním rozhodnutí, které řeší podstatu věci (tzv.
meritorní
rozhodnutí). V zákonem daných přxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xozhodnutím o zastavení řízení. Z důvodů uvedených v odst. 1 dochází k zastavení řízení nejčastěji dle písm. b), a to z důvodu nepřípustnosti podání. Zákxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx všechna nepřípustná podání. Příkladem může být žádost o prodloužení lhůty stanovené zákonem tam, kde to zákon přímo nepřipouští (§ 36). Proti rozhodnxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxtavení řízení. Velmi častou chybou je, že odvolatelé v rámci napadání rozhodnutí o zastavení řízení brojí proti předmětu řízení, které bylo zastavenox xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxou chce prodloužit, příliš krátká.
Rozhodnutí o zastavení řízení podléhá soudnímu přezkumu dle § 65 s. ř. s. (NSS 1 Afs 86/2004).
xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx řízení nese správce daně (odst. 1). Výjimky jsou stanoveny zákonem, když v první řadě se základní pravidlo netýká nákladů na vymáhání (§ 182). Tyto jsou xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx x x xxxxxxxx xxx xxoba zúčastněná na správě daní je povinna náklady nést, není vyloučeno, že tyto převezme správce daně. Dle odst. 6 se tak může dít v případě nečinnosti nebx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx případě správce daně vynaloží náklady sám a rozhodnutím je přenese na daňový subjekt, přičemž je oprávněn částku nákladů strhnout přímo z osobního daňxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxy se řízení na výzvu správce daně účastní třetí osoba (§ 22), náleží jí úhrada účelně vynaložených hotových výdajů a ušlého výdělku. Jedná-li se o právnixxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx příslušná ustanovení zák. práce a vyhláška Ministerstva financí č. 382/2010 Sb. (odst. 7 a 8). Konkrétně se bude jednat zejména o osoby svědků (§ 96), oxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxrávce daně o nárocích rozhodne do 15 dnů a do dalších 15 dnů od vydání rozhodnutí (§ 101) částku nákladů poukáže. Proti rozhodnutí se lze odvolat ve zkrácexx xxxxx xx xxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxložených hotových výdajů a ušlého výdělku nebo odměny podle jiného právního předpisu (advokátní tarif) za úkony, které jako zástupce ve věci účelně vyxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxlivých úkonech. Není vyloučeno, že správce daně poskytne zástupci oproti žádosti přiměřenou zálohu. Pro rozhodování o nákladech se použije odst. 5.
xxxxx xxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Vady rozhodnutí lze napadat a případně napravovat skrze instituty dle § 104, § 105 a § 108. Zatímco § 104 a § 105 cílí na formální vady, resp. na nenapraxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxání a rozklad, popř. mimořádně opravné prostředky, kterými je návrh na povolení obnovy řízení. Společným jmenovatelem opravných prostředků je oprávxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxst je pro změnu dělicím kritériem poukazujícím na právní moc rozhodnutí, proti kterým prostředky směřují. Řádný opravný prostředek lze podat jen v příxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxce daně, na jejich vyvolání nemá osoba zúčastněná na správě daní právní nárok. Zákon sem řadí nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutíx
xxxxxxxx x x x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxe se místo odvolání užije rozkladu, o kterém je rozhodováno na základě návrhu speciální komise.
Díl 2
Odvolací řízení
Obecná ustanovení o odxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxx x xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxnnosti rozhodnutí. Odvolání je řádným opravným prostředkem. V případě rozhodnutí vydaného ústředním správním orgánem či osobou stojící v jeho čele sx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xkamžik nabytí právní moci rozhodnutí (§ 103). O odvolání rozhoduje nejblíže nadřízený správce daně. Dle Pokynu č. MF-5 platí, že o podaném odvolání je nxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxího stupně [§ 113 odst. 1 písm. a) a b)] a v případě rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti (§ 97). Dokonce 30denní lhůta jx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxnotnosti řízení, když tvoří s řízením prvostupňovým jeden celek, je v podstatě jeho pokračováním. V případě existence plné moci, vyloženě nevylučujíxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx x odvolání podléhá obecně přezkumu ve správním soudnictví dle § 65 s. ř. s. a má vliv na běh lhůty pro stanovení daně [§ 148 odst. 2 písm. d)].
II. Kdo se můžx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxx xxx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxi slovy, zákon nemusí odvolání připouštět, pouze jej může vyloučit. V případě výzev však platí opak, tzn. proti výzvě se nelze samostatně odvolat, nestxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxne až v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí meritornímu. To však nevylučuje prostředek obrany v podobě stížnosti dle § 261. Odvolání je však nepříxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxítnutí a potvrzení vydaného rozhodnutí). Odvolání se podává ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti kterému směřuje (§ 109 odst. 2). Zákon v uxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxoužit (§ 36), lze ji však navrátit v předešlý stav (§ 37). Z důvodu krátké odvolací xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx odst. 2) do uplynutí odvolací lhůty.
IV. Poučení o právu podat odvolání
Dle § 102 odst. 1 písm. f) musí správce daně v rámci rozhodnutí poučit příjemxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxní odkladného účinku. Odvolání se podává u správce daně, který rozhodnutí vydal (§ 109 odst. 3). Je-li podáno např. odvolacímu orgánu, postoupí tento dxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxk má vliv na vykonatelnost rozhodnutí. Po dobu trvání odkladného účinku nelze povinnost rozhodnutím uloženou vynutit postupem dle § 175.
Není vyloxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxm poučením) přiznat odvolateli právo na odvolání tam, kde jej zákon nepřipouští. Řízení o takto podaném odvolání by muselo být správcem daně zastavenox xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxravné rozhodnutí dle § 104 a poučení opravit. Ode dne doručení opravného rozhodnutí běží nová 30denní odvolací lhůta. Avšak i tato nová lhůta může být nxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxčení obsahuje. Pro počítání běhu obou lhůt se uplatní pravidla daná § 33.
[Dispozice s odvoláním]
I. Vzdání se práva na odvolání
Příjexxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxslušnému správci daně. Rozhodnutí, které může být odvoláním napadeno, nabývá právní moci dnem vzdání se. Smyslem tohoto úkonu je snaha o co nejrychlejxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxitých věcí, nabývá rozhodnutí právní moci dnem, kdy se vzdal práva poslední z odvolatelů.
II. Změna, zpětvzetí, doplnění odvolání
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxíž se nejedná o lhůtu a neuplatní se pravidla daná § 33 a § 35. Úkon odvolatele musí být doručen do dispozice správce daně do dne vydání rozhodnutí o odvoláxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxují odvolání v průběhu celého odvolacího řízení. V případě zpětvzetí odvolání zákon stanoví, že dnem zpětvzetí (doručením správci daně) nabývá odvolxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxchází ze zákona k zastavení řízení, správce daně nevydá ani
deklaratorní
rozhodnutí o zastavení řízení.
III. Více odvolatelů
V případě, kdy se roxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxpř. odvolání vzít zpět (odst. 1 a 3). Typickou situací je daň z nemovitých věcí a případ spoluvlastnictví. Podá-li odvolání pouze jeden z odvolatelů, muxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxvenou správcem daně, tudíž je možno ji prodloužit (§ 36).
IV. Změna místní příslušnosti
Odstavec 5 řeší změnu místní příslušnosti v průběhu odvolaxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx x x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxkovém případě to bude pořád správce daně, který rozhodnutí vydal, kdo bude příslušný k provedení odvolacího řízení (včetně jeho nadřízeného orgánu). xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxn v odst. 6 stanoví, že jakmile správce daně zjistí, že v průběhu odvolacího řízení došlo k uplynutí prekluzivní lhůty dle § 148, řízení je třeba zastavit x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxkon dále stanoví, že rozhodnutí vydá správce daně, který uplynutí lhůty zjistil (např. již správce daně prvního stupně před postoupením odvolání odvoxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxe. Při absenci základních náležitostí postupuje správce daně dle § 74 (např. nebude jasné, kdo je podatelem, zda se vůbec jedná o odvolání apod.). Komexxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxnci či jiné nejasnosti je v první řadě třeba oprostit se od přílišného formalismu. Většinu vad lze odstranit posouzením obsahu odvolání, typickým příkxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xoplnění odvolání dle odst. 2. V rámci výzvy stanoví správce daně lhůtu, která nesmí být kratší 15 dnů. Jelikož se jedná o lhůtu stanovenou správcem daně, xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xýzva bude směřovat zejména na odstranění vad schovaných pod odst. 1 písm. d) a e). Písmena upravují v podstatě nosný obsah odvolání, a to poukázání na nesxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxedložení. Byť odvolací orgán není rozsahem odvolání vázán, záleží vždy na odvolateli, jaký ráz odvolacímu řízení dá. Odvolání bude projednatelné i bex xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxjící odvolání bude podáno, tím menší šanci na úspěch bude odvolatel mít. Výzva dle § 112 je uplatňována až v případech zjevné absence jakýchkoliv důvodx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxnimálním požadavkům na kvalitu odvolání lze odkázat na judikaturu, např. NSS 9 Afs 356/2017). Neodstraní-li odvolatel vady odvolání, bude odvolací řxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xdstranit vady odvolání lze i po uplynutí lhůty ve výzvě stanovené, avšak nejdéle do okamžiku vydání rozhodnutí o zastavení řízení (NSS 9 Afs 138/2014).
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xice jednolitým řízením, reálně se však rozpadá na část před správcem daně prvního stupně a část před správcem daně stupně druhého. Správce daně xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xdvoláním přesvědčí již správce daně prvního stupně o oprávněnosti odvolacích důvodů. Správce daně prvního stupně může odvolání vyhovět v plném rozsaxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx částečnému tuto možnost často využije za účelem pokračování odvolacího řízení. K institutu autoremedury je nezbytné dodat, že tato může být využita pxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxvce daně prvního stupně rozhodnutí změnit. Stejně tak, pokud nebude odvolatel souhlasit s částkou doměřené daně ve výši 1 000 Kč z celkové částky 2 000 Kčx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxx xxx
xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxců rozhodnutí (§ 111 odst. 4).
Další možností, resp. nezbytností, jak odvolací řízení ukončit na prvním stupni, je situace, kdy je odvolání podáno oxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxlání a postoupení odvolání
Podané odvolání může obsahovat argumenty, které správce daně sice nepřesvědčí k použití institutu autoremedury, avšak xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxce daně nazná, že výslech je třeba opravdu provést. Poté nemá smysl aktivovat odst. 3 a postupovat odvolání nadřízenému správci daně s tím, že tento na záxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxně poté, co provede roční daňovou kontrolu a doměří daň, v rámci doplnění odvolacího řízení o nezbytné úkony prováděl další, několikaměsíční doplňováxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxe o dalším směřování odvolacího řízení a o případném doplnění v rámci § 115. V opačném případě může snadno nastat stav, kdy správce daně prvního stupně po xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxového postupu bude nakonec odvolatel, u kterého dojde k dalšímu odkladu meritorního posouzení věci.
Nejsou-li naplněny podmínky aplikace odst. 1 x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxlacím řízení zásadní roli, jedná se o názor správce daně prvního stupně na uplatněné odvolací důvody. Tímto názorem však není odvolací orgán vázán. Odvxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxolání (§ 112). Na druhou stranu odvolací orgán není při rozhodování odvoláním vázán (na rozdíl od § 113 odst. 1) a může rozhodnout bez ohledu na navrhovanx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x v jeho neprospěch, tj. změnit rozhodnutí ještě více v neprospěch odvolatele (jinými slovy navýšit částku daně). V souladu s cílem správy daní je odst. 3x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxi rozhodnutí. Specifikem je přezkoumávání rozhodnutí o stanovení daně na základě pomůcek (§ 98). Dle odst. 4 se přezkum zužuje pouze na dvě skutečnostix xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxumávanou skutečností je přiměřenost pomůcek, tj. zda se nemíjí s realitou či nevykazují zjevné nesprávnosti a jsou kvalifikovaným odhadem blížícím sx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xšak neznamená, že by odvolací orgán rezignoval na přezkum jiných nezákonností mimo samotné pomůcky, jako je procesní pochybení při ukončování daňové xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxdložení důkazních prostředků před správcem daně prvního stupně. V takovém případě, i když jsou důkazní prostředky předloženy až v rámci odvolacího říxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxací orgán může na základě podaného odvolání, popř. z vlastní činnosti (§ 114 odst. 2 a 3), dojít k závěru, že odvolací řízení je třeba doplnit, anebo že prxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxranění vad řízení (např. projednání zprávy o daňové kontrole). Odvolací orgán je oprávněn doplnit řízení sám, anebo toto uložit prvostupňovému správxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx není oprávněn jakkoliv získané důkazy hodnotit a volit další postup. Nelze např. prvostupňovému správci daně uložit doplnění odvolacího řízení spočxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxního názoru pak spočívá ve změně náhledu na aplikaci práva, když skutkový stav (dokazování) je již úplný. Může se jednat např. o přehodnocení otázky zařxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxsto brojí zejména proti odstraňování vad řízení. Argumentace proti tomuto postupu směřuje do překračování oprávnění odvolacího orgánu a porušování xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxěn cíl správy daně (§ 1 odst. 2), a to i za cenu komplexního přehodnocení dosavadního řízení či masivního odstraňování odstranitelných vad. Za neodstraxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xak, např. jedná se o osvobozený příjem) a uplynutí prekluzivní lhůty (§ 148, § 160). Veškeré ostatní procesní či jiné vady je možno odstranit postupem dlx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xylo by pro odvolatele překvapivým rozhodnutím, kdyby odvolací orgán vydal rozhodnutí o odvolání bez toho, aniž by odvolatele seznámil se svým pohledex xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx x nich plyne. V praxi se občas vedou spory o nezbytnosti seznámení, kdy jedna strana zastává názor, že seznámit je třeba vždy, když bylo prováděno jakékolxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxenzitou ovlivnění výsledku řízení.
Judikatura
zastává názor, že pokud si správce daně či odvolací orgán v průběhu odvolacího řízení opatřují důkazy xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxací orgán v souladu se zásadou součinnosti daňový subjekt před vydáním rozhodnutí o odvolání seznámil s provedenými důkazy. Právo na seznámení se s proxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xbeznámení se s hodnoticí úvahou odvolacího orgánu (NSS 7 Afs 7/2017). Soudní moc tak např. aprobuje absenci seznámení se v případě provedeného výslechx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxat, že ani soudní moc není v této otázce vyloženě jednotná, když NSS předložil svému rozšířenému senátu otázku, zda výše uvedená
judikatura
není rezidxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxré daňový subjekt předložil sám (NSS 1 Afs 438/2017-32). V době vydání komentáře nebyla věc rozšířeným senátem rozhodnuta.
V případě změny právníhx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxřená daň). Seznámení se realizuje skrze rozhodnutí - výzvu. V rámci výzvy stanoví odvolací orgán lhůtu k vyjádření se, popř. k návrhu na doplnění dokazoxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x§ 101 odst. 2) rozhodnutí o odvolání. Uplyne-li lhůta stanovená výzvou, odvolací orgán nepřihlíží k návrhům na provedení dalších důkazů (odst. 4). Jelxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxtno dodat, že tento názor prošel soudním přezkumem, a to s výsledkem opačným, avšak nejednalo se vyloženě o předmět sporu, tzn. že názor soud vyslovil tzxx
xxxxxx xxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxní se. Nelze např. za účelem seznámení se a vyjádření se ke složitému a dlouhodobému doplnění odvolacího řízení se změnou právního názoru k tomu stanovoxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxní odvolání dle § 111 odst. 2. Správce daně by tak měl každý návrh či podání odvolatele, učiněné po lhůtě dle odst. 4, zhodnotit v kontextu § 111 odst. 2 a přxxxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí řízení. Jeho oznámení prodlužuje lhůtu pro stanovení daně dle § 148 odst. 2 písm. d), a to o jeden rok. Odvolací orgán nemusí postupovat jen dle § 116. V přxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxé rozhodnutí zrušit a vrátit zpět správci daně prvního stupně k dalšímu řízení tak, jak je tomu v řízení správním. V rámci zásady jednotnosti řízení musí x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxe řízení, v němž bylo vydáno odvoláním napadené rozhodnutí, např. řízení vyměřovací). Jinými slovy nelze tímto výrokem rozhodnout např. v případě odvxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx vůbec. Stejně tak nebude správce daně rušit dodatečný platební výměr, pokud část doměřené daně bude doměřena v souladu se zákonem a zbylá část, napadenx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xdvolání navrhuje zrušení odvolání napadeného rozhodnutí. To může mít za následek nemožnost aplikace autoremedury i v případě, když by odvolání bylo oxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xozhodnutí odvolacího orgánu není přípustné odvolání, pouze žaloba ve správním soudnictví dle § 65 s. ř. s.
Odvolací orgán nemusí věc rozhodovat mexxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xpravující autoremeduru. V praxi k využití tohoto ustanovení dochází jen na základě velmi specifické judikatury (NSS 1 Afs 28/2017), která zapovídá odxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxo zastavení řízení ve věci hlavní, tudíž odvolatel by se dostal do paradoxní situace, když by jeho dovolání bylo vyhověno, avšak nebylo by možno pokračoxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
Díl 3
Obnova řízení
Řízení o povolení nebo nařízení obnovy řízení
[Důvody obnovy řízení]
I. Důvody obnovy řízení
Obnova řízení xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx v podobě mimořádného opravného prostředku), tak správcem daně (nařízení obnovy v podobě dozorčího prostředku). Pokud jsou pro obnovu řízení splněny xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxci, a to v případě, kdy původně rozhodující orgán neměl o věci dostatek informací, byť tyto objektivně existovaly. Je tak zřejmé, resp. pravděpodobné, xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxhodnuté), je možno obnovu řízení realizovat jen na základě zákonem stanovených důvodů. Možnost obnovit řízení vylučuje přípustnost stížnosti dle § 2xxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxa opakovat daňovou kontrolu (§ 85 odst. 5). Obnovu řízení lze nařídit či povolit z důvodů (mimo časová omezení dle § 118 odst. 2 a § 119 odst. 4):
1.
Novox x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxanoví prvek zavinění, když např. nebude možné obnovit řízení v případě, kdy správce daně, ač měl k dispozici veškeré doklady a řízení uzavřel, po tomto uxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xěl k dispozici důkazní prostředky, avšak nepředložil je (např. bude se domáhat zpětně revize stanovení daně pomůckami a požadovat přechod na dokazováxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxry.
Judikatura
totiž působí do budoucna, tzn. že její závěry mohou ovlivnit pouze případ, k němuž se přímo vztahuje, popř. ostatní, avšak dosud neuzavxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxměněných či nepravdivých důkazních prostředků. Tímto jednáním nemusí být přímo spáchán trestný čin či přestupek, postačí skutkové zjištění daného jxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxdu (§ 99). Může se jednat jak o trestné činy úředních osob, tak o trestné činy osob zúčastněných na správě daní.
4.
Chybné posouzení předběžné otázkyx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xbnovu řízení.
II. Vztah k dodatečnému daňovému tvrzení
Pokud lze situaci řešit podáním dodatečného daňového tvrzení (§ 141), xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxpřípustné např. pro uplynutí subjektivní lhůty pro podání dodatečného daňového tvrzení na daň nižší (§ 141 odst. 2). Rozdíl mezi těmito dvěma institutx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxadě, kdy bude situace vyžadovat podání dodatečného daňového tvrzení na daň vyšší, upřednostní správce daně před nařízením obnovy řízení vydání výzvy xxx x xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxno, v takovém případě bude muset příjemce rozhodnutí prokázat, že daň byla stanovena vyšší, a to bez jeho zavinění.
[Podmínky pro podání nxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xříjemce rozhodnutí (ne tedy každá osoba zúčastněná na správě daní) u správce daně, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Proběhlo-li např. odvolací říxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxni (§ 119 odst. 1). To nevylučuje, aby se pořád jednalo o ten samý orgán. Příkladem může být obnova vyměřovacího řízení tam, kde nebylo proti platebnímu vxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xe jednalo o obnově řízení tam, kde v posledním stupni rozhodovala osoba stojící v čele ústředního správního orgánu (§ 119 odst. 4). O obnově řízení, respx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx x xozhodnutí vymezí správce daně důvody, pro které je obnova povolována nebo nařizována (§ 119 odst. 3). Dle Pokynu č. MF-5 platí, že o povolení či zamítnutx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxho provedení obnovy řízení (§ 120 odst. 1).
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxí lze podat v subjektivní lhůtě 6 měsíců od dozvědění se důvodu pro obnovu (§ 118 odst. 2) a v objektivní lhůtě dle § 119 odst. 4. Pozdě podaný návrh by byl návxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxí subjektivní lhůta, ale pouze lhůta objektivní. Podává-li podnět příjemce rozhodnutí, musí v tomto uvést splnění jak časové, tak věcné podmínky (§ 11x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxení k § 16 a § 131 (změny místní příslušnosti).
Obnovené řízení
Obnovené řízení se dle odst. 2 zahajuje vydáním rozhodnutí o povolenx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxk, bylo-li vydáno v posledních 12 měsících běhu lhůty. Zahájením obnoveného řízení je aktivován odkladný účinek ve vztahu k původnímu rozhodnutí a zasxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxx x x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx vykonána. Samotné obnovené řízení provede správce daně, který ve věci rozhodoval v prvním stupni (zde pozor, může být rozdíl v osobě správce daně rozhoxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xůvodu spojení původního rozhodnutí s trestným činem. V takovém případě provede obnovené řízení správce daně, v jímž vedeném řízení bylo spáchání tresxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx změně či zrušení, ale ke komplexnímu nahrazení. Zde si je třeba uvědomit, že je-li řízení obnoveno, běží v podstatě znovu, a to včetně všech povinností a xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxu v původním rozhodnutí nepřinese. Dle § 148 odst. 2 písm. d) dochází oznámením tohoto rozhodnutí k prodloužení lhůty pro stanovení daně o jeden o rok, a xx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxy řízení.
Díl 4
Přezkumné řízení
Nařízení přezkoumání rozhodnutí
[Podmínky pro nařízení přezkoumání]
Viz komentář k § 123.
xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxutem, který slouží pro přehodnocování právního názoru správce daně na již rozhodnutou věc (§ 121 odst. 1). Správce daně např. stanoví daň v základní sazxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx tak slouží přezkumné řízení k odstraňování procesních vad tam, kde se má za to, že by mohly ovlivnit výrok rozhodnutí (např. nebyla projednána zpráva o dxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxybí. I tak se lze domnívat, že podání dodatečného daňového tvrzení (resp. vydání výzvy k jeho podání) by obecně mělo mít před přezkumným řízením přednosx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xxezkumné řízení je dozorčím prostředkem ochrany (§ 108), tzn. není na jeho zahájení ze strany osoby zúčastněné na správě daní právní nárok (nelze se jeho xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxtředky, popř. mimořádnými. Nelze na využití těchto prostředků ochrany rezignovat s tím, že zde existuje institut přezkumného řízení. To stejné platí x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xpoléhat na nařízení přezkumného řízení, jedinou cestou je podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší. Přezkumné řízení bude hrát svoji roli zexxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxému závěru. Nemělo by jít k tíži daňovému subjektu, že správce daně postupoval v rozporu se zákonem, natož aby byl k nápravě chyb správce daně vyzýván on sxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxdochází k autoritativnímu přezkumu, ale spíše k automatickému stanovení daně. Zde již bude místo pro postup dle § 141. Přezkumné řízení bude ze své povaxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxrole daň nižší). Důležité je též vymezit vztah k obnově řízení, když přezkumné řízení slouží k přehodnocení již známých skutečností, zatímco u obnovy řxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxně na základě podnětu správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni (tzn. bylo-li rozhodnuto o odvolání, dává podnět odvolací orgán). Zákon umxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxk, avšak pokud o to požádá, bude o výsledku šetření podnětu vyrozuměna. Přezkumné řízení je možno zahájit i před nabytím právní moci rozhodnutí, vůči ktxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxivní, ale pouze objektivní lhůty. Věcnou podmínkou je nesoulad rozhodnutí s právními předpisy a neexistence soudního přezkumu rozhodnutí. Prošlo-lx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxzuje správce daně nejblíže nadřízený správci daně, který podnět podal (§ 122 odst. 1), s výjimkou danou pro rozhodnutí vydané osobou stojící v čele ústřxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxo řízení dle § 148 odst. 2 písm. c) prodlužuje běh prekluzivní lhůty pro stanovení daně o jeden rok, bylo-li rozhodnutí o nařízení vydáno v posledních 12 xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx dle § 252. To se nevztahuje k rozhodnutím dle § 167 až 169, § 170 a § 173 (§ xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx xxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx3).
Samotné přezkumné řízení provede správce daně, který rozhodl ve věci v posledním stupni (§ 123 odst. 1). V rámci přezkumného řízení je správce daxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxavomocí řízení doplňovat či odstraňovat jeho vady (§ 123 odst. 3). Na rozdíl od obnovy řízení výsledné rozhodnutí v rámci přezkumného řízení nenahrazuxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xřípadě je nutno přezkumné řízení zastavit (§ 123 odst. 5). Dle § 148 odst. 2 písm. d) dochází oznámením rozhodnutí k prodloužení lhůty pro stanovení danx x xxxxx xxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
Ustanovení § 122 odst. 4 obsahuje speciální úpravu k institutu změny místní příslušnosti obsaženému v § 16 a § 131.
Díl 5
Vztah ke správnímu xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvatele, resp. žalobce ve správním soudnictví. Výstupy správce daně podléhají ve velké míře přezkumu v rámci správního soudnictví. Není vyloučeno, abx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxý řeší obdobné typové situace. Postup je pak následující. Správce daně navrhne soudu, že žalobce uspokojí a vyžádá si správní spis, který soudu postoupxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx které by se mělo potkat s žalobním návrhem (resp. tímto rozhodnutím změní či zruší žalobou napadené rozhodnutí). Proti rozhodnutí nejsou připuštěny oxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx, zda tomu tak opravdu je. V případě kladné odpovědi dochází k zastavení soudního řízení, v případě odpovědi záporné soudní řízení pokračuje xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x v případě zastavení soudního řízení však žalobci náleží náhrada nákladů soudního řízení, přičemž tyto jsou mu soudem přiznány.
[Neúčixxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx rozhodnutí. V takovém případě má možnost podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, který může verdikt prvního soudu revidovat. Ustanovxxx xxxxxxx xx x xxx xx xx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx přiznat jen na návrh, avšak ve věcech státu je přiznání odkladného účinku v zásadě nereálné (NSS 8 Afs 119/2017). Nemá-li kasační stížnost odkladný účixxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xx x xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xe správce daně dopouští nečinnosti dle § 38. Nakonec může nastat situace, kdy je názor soudu prvního stupně revidován, ale na jeho základě již bylo nově sxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx vyloučena situace, kdy vedle sebe budou existovat dvě rozhodnutí správce daně v jedné věci (nové rozhodnutí vydané na základě prvního rozsudku a staréx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx
xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxační povinnosti
Viz komentář k § 131.
Přihláška k registraci
Viz komentář k § 131.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxích údajích
Viz komentář k § 131.
Rozhodnutí v registračním řízení
Viz komentář k § 131.
Daňové identifikační číslx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xe součástí širšího pojmu správa daně (§ 1 odst. 2). Jedná se o jedno ze tří samostatných hlavních řízení, která jsou při správě daní vedena (vedle daňovéhx xxx x xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxámením o zahájení řízení) a konec spojený s vydáním rozhodnutí (s výjimkou danou § 129 odst. 4). V rámci registračního řízení je možné realizovat postupx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxtatná řízení, a to řízení o registraci, xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xrobíhat vícero registračních řízení. Registrační povinnost není neomezená, je ohraničena lhůtou dle § 148 (NSS 10 Afs 329/2016).
II. Řízení o regixxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxo subjektu se očekává podání daňového tvrzení. V opačném případě musí subjekt oznámit, že mu povinnost nevznikla (§ 136 odst. 5). Registrované daňové sxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xpíše povahu evidenční (NSS 8 Afs 59/2013), avšak např. v souvislosti s daní z přidané hodnoty se s registrací pojí i závažné hmotněprávní důsledky. Napřxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xovahu (tzn. konstatování, že daňový subjekt je daňovým subjektem) anebo povahu
konstitutivní
jako v případě dobrovolné registrace k dani z přidané hxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxgistrační povinnost daňovému subjektu tehdy, když má povinnost podat přihlášku k registraci. Tuto povinnost stanoví speciální daňové zákony. Navíc xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx).
Registrační řízení je možno zahájit několika způsoby. Základním je podání přihlášky k registraci. Přihláška k registraci je formulářovým podáxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xsou náležitosti vedle přihlášky obsaženy i ve speciálním zákoně (např. § 96 zák. o DPH). Obsahuje-li přihláška k registraci vady podání (např. není podxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxx x xxxxx xxxxxx xxxjekt, aby údaje ve stanovené lhůtě vysvětlil, doložil, popř. doplnil nebo změnil. Jedná se o obdobu § 89, který však míří do řízení daňového, resp. nalézxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx výzvě vyhověno až po uplynutí lhůty, považuje se přihláška k registraci za podanou tímto dnem. Dalším způsobem, jak zahájit registrační řízení, je z moxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxovit mu lhůtu. Dále je možno daňovému subjektu oznámit zahájení registračního řízení a umožnit mu vyjádření se k důvodům zahájení řízení. Třetím způsoxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxom absolutním nepodáním přihlášky, ale i jejím pozdním podáním) hrozí daňovému subjektu sankce, a to v podobě pokuty dle § 247a odst. 1 písm. a), v případxx xxx xxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx může být pozitivní (registrován) nebo negativní (neregistrován). Rozhodnutí musí být vydáno ve lhůtě 30 dnů od podání přihlášky, popř. ode dne odstraxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxný správce daně. Tento tak činí vnitřním aktem, nejedná se o rozhodnutí. Bude se tak dít zejména v případech prověřování splnění registračních podmínex xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnout. V případě, kdy správce daně nedodrží zákonem stanovenou lhůtu, ocitá se v nečinnosti (§ 38). Samotné rozhodnutí je nutno odůvodnit, výjimku tvořx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx číslo (§ 130). To je tvořeno předponou CZ a rodným číslem fyzické osoby a identifikačním číslem právnické osoby. V případě, kdy se jedná o osobu, která nexx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxutí se lze odvolat (§ 109). Není vyloučeno, že speciální zákony budou upravovat odlišně lhůtu pro podání odvolání či přiznání odkladného účinku. Rozhoxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx
xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx kdy je daňový subjekt registrován a dojde ke změně registračních údajů. Typickou změnou, kterou je třeba ohlásit, je změna účtů používaných k podnikánxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx k nimž má správce daně automatizovaný přístup. Bude se jednat zejména o údaje z veřejných rejstříků (§ 127 odst. 4). Okruh údajů zveřejní správce daně na xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxlišnost těchto řízení je o nich pojednáno samostatně. Dle § xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxtřednictvím speciálního podání (§ 127 odst. 2). Toto podání je formulářovým podáním ve smyslu § 72. Stejně jako u přihlášky k registraci, i ohledně oznáxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xle § 74). Neoznámí-li daňový subjekt změnu registračních údajů, provede ji správce daně z moci úřední. V takovém případě však daňovému subjektu hrozí sxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxá o speciální způsob ukončení řízení, jelikož úřední záznam není rozhodnutím. Rozhodnutí o změně registračních údajů pak bude vydávat pouze v případěx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxxxx xegistrace
Řízení o zrušení registrace je specifickým typem řízení o změně registračních údajů. Daňový subjekt nemá právo zůstávat v systému registxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxká povinnost oznámit změnu údajů, a to na speciálním formuláři - žádost o zrušení registrace (§ 127 odst. 1 a 2). Žádost o zrušení registrace je formulářxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxí registrace z jiných důvodů, než pro které se přílohy hodí (ukončení činnosti), doloží své tvrzení jiným způsobem. Stejně jako u přihlášky k registracxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx postup dle § 74). Nepodá-li daňový subjekt žádost o zrušení registrace, může správce daně zahájit řízení o zrušení registrace z moci úřední. V takovém pxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxtí o zrušení registrace. V případě rušení registrace, a to zejména na dani z přidané hodnoty, je vhodné postupovat cestou jinou než okamžitým vydáním roxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxádření se k důvodům, které správce daně vedly k zahájení řízení. Registrace se ruší rozhodnutím. Není vyloučeno, že správce daně rozhodnutím zamítne žxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxdě nesplnění povinností v oblasti rušení registrace hrozí daňovému subjektu sankce v podobě pokuty dle § 247a odst. 1 písm. a).
HLAVA xx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxx xxzhodnutí o závazném posouzení]
Řízení o závazném posouzení je součástí širšího pojmu správa daně (§ 1 odst. 2). Jedná se o jedno ze tří samostatných hxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxtický formální počátek (podání) a konec spojený s vydáním rozhodnutí. Smyslem řízení je předběžně posoudit vybranou otázku, která je nezbytná pro sprxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxě. Tím by měla být dosažena jistota, že daňové tvrzení podané v souladu s výsledkem závazného posouzení nebude považováno za vadné (z pohledu obsahovéhxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxané hodnoty. Trendem poslední doby je okruh otázek způsobilých k posouzení rozšiřovat. O závazném posouzení rozhoduje Generální finanční ředitelstxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxh rozhodnutí (§ 132 odst. 2).
Dle § 133 odst. 1 je správce daně, který rozhoduje o daňové povinnosti žadatele, rozhodnutím o závazném posouzení vázáxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxkt v rámci žádosti předestíral. Je třeba si uvědomit, že správce daně rozhoduje na základě informací předložených mu daňovým subjektem. Tyto se mohou lxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxé plnění spadá do základní anebo snížené sazby daně. Bude požadovat určení, zda jím popsaná nemovitá věc spadá pod pojem stavba pro sociální bydlení dle x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x§ 133 odst. 2) a časovou omezeností trvání účinků rozhodnutí (§ 133 odst. 3 a 4).
Dle Pokynu č. MF-5 musí být rozhodnutí o závazném posouzení vydáno do x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xpravné prostředky (§ 108), přípustná nebude ani stížnost dle § 261. V případě, kdy by se daňový subjekt s výsledky závazného posouzení nespokojil, odsoxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx xxxxxxnutí o závazném posouzení též nebude jako rozhodnutí předběžné podléhat soudnímu přezkumu (NSS 5 Afs 37/2011).
HLAVA III
DAŇOVÉ ŘÍZENÍ
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxou při správě daní vedena (vedle řízení o závazném posouzení dle § 132 a registračního dle § 126). Daňovým řízením se rozumí řízení o jedné dani za jedno zxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxe odst. 1 omezeno lhůtami dle § 148 a § 160. Daňové řízení samo o sobě žádným řízením není, jedná se spíše o zastřešující pojem pro skupinu dílčích řízení. xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxstředcích proti jednotlivým rozhodnutím vydaným v rámci daňového řízení (odst. 3). Tato dílčí daňová řízení se ještě dále člení na poddílčí řízení, jaxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxpř. rozdíl mezi zmocněním k zastupování v řízení vyměřovacím a v řízení nalézacím. V rámci jednotlivých dílčích řízení i mimo ně se mohou realizovat posxxxx xxx x xx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xaní se xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxjmenovává všechna poddílčí řízení, např. řízení o vrácení přeplatku na žádost daňového subjektu. Jednotlivá řízení dostávají své definici, když jsox xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xádném opravném prostředku (odvolání, rozklad). Mimořádné opravné a dozorčí prostředky (obnova řízení, přezkumné řízení) jsou pojaty jako samostatxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx
xxx x
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx.
[Lhůta pro podání tvrzení]
Viz komentář k § 140.
[Hlášení a vyúčtování]
Viz komentář k § 140.
Opravxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxčástí řízení nalézacího, a tím pádem řízením daňovým [§ 134 odst. 3 písm. a) bod 1.]. Jako takové je zahajováno podáním (daňovým tvrzením, které je podánx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxhodnutí o stanovení daně - platebního výměru dle § 147. Vyměřovací řízení musí být realizováno, resp. platební výměr musí nabýt právní moci (§ 103), ve lxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxt přeplatek. V takovém případě nemůže jít pochybení správce daně k tíži daňového subjektu a nastane
fikce
stanovení daně (I ÚS 3244/09). S vyměřovacím xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx daňové tvrzení. Co se rozumí řádným daňovým tvrzením, definuje § 1 odst. 3. Řádné daňové tvrzení je dle § 135 odst. 1 povinen podat každý, komu tak stanovx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxí povinnost podat řádné daňové tvrzení pouze ve speciálních situacích jako v případě přechodu daňové povinnosti, insolvence, likvidace apod. (viz § 2xx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxrávci daně (§ 136 odst. 5). Neučiní-li tak, vystavuje se sankci v podobě pokuty za nesplnění nepeněžité povinnosti dle § 247a. I tato povinnost může být sxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x x xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxost se nazývá povinnost tvrzení. K ní přistupuje povinnost nebo břemeno důkazní, které je upraveno v § 92 odst. 3. Případná kontrola správnosti podanéhx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx x x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxní zákon předpokládá v rámci doměřovacího řízení dle § 141. To má však své místo až po právní moci platebního výměru. Zákon dává podateli možnost změnit pxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxty pro podání řádného daňového tvrzení lze změnu učinit až v rámci platebního výměru. Buď daňový subjekt vstoupí v jednání se správcem daně a protokolárxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxdaného původního tvrzení. Podané řádné daňové tvrzení (resp. opožděně podané) ovlivňuje běh lhůty pro stanovení daně dle § 148 odst. 3.
III. Lhůty prx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxá sankce dle § 250. Dále je třeba si uvědomit, že daňový řád je pouze obecným předpisem a velká část lhůt je upravena ve speciálních daňových zákonech odlxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx tvrzení stanoví i daňový řád pro speciální situace jako v případě přechodu daňové povinnosti, insolvence, likvidace apod. (§ 238 až 245). Zákon rozděxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxckých a právnických osob a k dani silniční, pokud speciální zákony nestanoví jinak (např. § 15 zák. o dani silniční, § 38g až 38mc zák. o daních z příjmů). Lxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxx xxxx. 2. Toto ustanovení automaticky prodlužuje lhůtu pro podání tvrzení ze tří na šest měsíců, a to u dvou typů daňových subjektů. V první řadě se jedná o daňoxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx např. obce. Dále se jedná o daňové subjekty, kterým daňové přiznání zpracuje a podá daňový poradce. Zde však platí omezující podmínka, a to že plná moc muxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x 35, který upravuje zachování lhůty i v případě podání přiznání u nepříslušného správce daně. Ustanovení je dvojsečné, jelikož na jednu stranu prodlužxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxeré zůstává lhůta prodloužena, je situace, kdy daňový poradce zemře nebo v případě právnické osoby zanikne. Na zachování prodloužení lhůty nemá vliv nxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxní z jiných důvodů než smrti či zániku poradce. V takovém případě již daňový subjekt nemůže včas uplatnit novou plnou moc a musí podat daňové přiznání opoxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xatové schránky. V takovém případě dochází k suspendaci § 136 odst. 2 a lhůtu už nelze považovat za prodlouženou. Na druhou stranu ne každý daňový subjekx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxdy i okamžiku vrácení případného přeplatku. V takovém případě má daňový subjekt možnost podat daňové přiznání sám a lhůta se prodlužovat nebude. Stejnx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxužel jeví, že tiskopisy daňových přiznání obsahují řádek, ve kterém daňový subjekt určí, kdo daňové přiznání zpracoval, a poté ještě podpisovou doložxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxše jej sám. Správci daně v těchto případech vychází z priority vůle představované podpisem. Bohužel, praxe tak jasná není, když např. NSS v tomto případx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xe neuplatní (§ 15 odst. 1 zák. o dani silniční). Poslední důležitou informací je, že i lhůtu prodloužení dle § 136 odst. 2 je možno na základě § 36 odst. 4 dxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xani a daním ekologickým. Ustanovení § 137 upravuje lhůtu pro podání hlášení a vyúčtování. K pojmu hlášení více komentář k § x xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx
Zákon podřazuje pojem vyměření daně pod pojem stanovení daně, když stanovení daně zahrnuje i doměření či stanovení daně k přímé úhradě. Daň je možno dxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxení daně plátci daně k přímé úhradě (§ 233). Takto stanovená daň se považuje za stanovenou z moci úřední. Daň stanovená na základě tvrzení je i daň, která bxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx x x xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxo podáno a je projednatelné. Pozor ale, výsledek vyměření musí být dán dokazováním, ne pomůckami. Naopak daň stanovená z moci úřední bude daň stanovená xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xaň stanovena dokazováním). Specifikem je stanovení daně na základě sjednání (§ 98). V tomto případě se daň stanovuje s podobnými důsledky, jako by byla xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx x xx xxxxxxxx xxx xx výši 0 Kč v případě, kdy daňový subjekt nereaguje na výzvu k podání řádného daňového tvrzení. Praxe dospěla k závěru, že tento způsob stanovení daně je ekxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxáním platebního výměru (§ 101 odst. 2). Ustanovení § 139 odst. 2 sice stanoví, že výsledek vyměření se předepíše do evidence daní (§ 149), avšak samotný xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxebního výměru (ne tedy právní mocí, doručením apod.). Zajímavý názor stran definice pojmu stanovení daně přinesl rozsudek NSS 6 Afs 399/2017, kdy se soxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxzsudek zasazuje pouze do kontextu § 168 odst. 4, jelikož obecnou akceptací rozsudku by docházelo k mnoha absurdním situacím (a to rozhodně ne vždy ve proxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx daně souladné s podaným řádným daňovým tvrzením (tzv. konkludentní vyměření daně). Dle § 140 odst. 1 platí, že při absenci kontrolních xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx se považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání nebo vyúčtování, a bylo-li daňové přiznání nebo vyúčtování podáno opožděně, den, kdy došlx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxípadě souladného vyměření daně se den vyměření odvíjí právě od okamžiku doručení. Tento názor však není správný, jelikož pak by správce daně nemohl napxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxace, kdy chybou daňového subjektu, za současného využití § 35, dojde daňové tvrzení správci daně až v okamžiku, kdy lhůta pro vrácení přeplatku již uběhxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx se o situaci, kdy bude část daně stanovena ihned a zbytek např. po ukončení kontrolního postupu. Diskuse se vede zejména ve vztahu ke kontrolám odpočtu dxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxmnou částku z pohledu odpočtu celého. V dané věci existuje
judikatura
NSS 6 Afs 264/2016, která možnost částečného stanovení daně zapovídá. Na druhou xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxm na identickou otázku položenou SDEU (pod spisovou značkou C-446/18) bude zajímavé sledovat, jak se k této otázce postaví praxe správců daně.
V. Rozxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x platebnímu výměru upravuje několik zásadních skutečností:
1.
Otázka doručení platebního výměru dle § 140. Platební výměr se doručuje tehdy, když xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xyměřené daně z moci úřední. Platební výměr je doručován i v případě rovnosti vyměřené daně a tvrzení v případě, kdy tvrzení bylo kontrolováno postupem k xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxx subjekt podá v průběhu vyměřovacího řízení dodatečné daňové tvrzení (§ 141 odst. 7) a správce daně jej neakceptuje, resp. údaje v něm uvedené (v případěx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xostup zde nemá místo. Stejně tak je třeba xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xerealizovatelné. V případě rovnosti tvrzené a stanovené daně se platební výměr sice vydá, avšak založí se do spisu. Zákon stanoví fikci doručení, když xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxznání nebo vyúčtování podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně. V případě postupu dle § 145 odst. 1 a stanovení daně ve výši nula dospěla praxe k závěxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxě požádat správce daně o zaslání stejnopisu platebního výměru. Tuto žádost může vznést i do budoucna (tzn. na zaslání všech budoucích platebních výměrxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x 1 rok [§ 148 odst. 2 písm. b)].
2.
Otázka odůvodnění platebního výměru dle § 147. Stejně jako u doručení i u odůvodnění platí, že platební výměr se odůvoxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx platí, že platební výměr není třeba odůvodnit, pokud zůstává daň nezměněna, ale tvrzení prošlo kontrolou dle § 85 nebo § 89. Na druhou, stranu bude-li v xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xutno platební výměr odůvodnit, a to i přes rovnost tvrzené a vyměřené daně. Tato rovnost není dána vůlí daňového subjektu. To platí i pro situaci, kdy budxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxupu či na základě § 141 odst. 7 sice nepohne s výší daně, ale pozmění obsah podaného tvrzení (např. navýší hodnotu osvobozených plnění). Byť nedochází kx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxnčení postupu k odstranění pochybností (§ 90 odst. 1) nebo v případě existence zprávy o daňové kontrole mohou tyto dokumenty nahradit odůvodnění rozhoxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx. Tento totiž není ústně projednáván a není jisté, zda se s ním daňový subjekt seznámil. Ani odkaz na protokol o projednání výsledků postupu k odstranění xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx daňového subjektu, její hodnocení správcem daně apod.). Nad rámec textu zákona je též třeba odůvodnit rozhodnutí tam, kde je vydáno na základě závaznéxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxx x xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx. Zde se nejedná o pravidlo absolutní, jelikož speciální daňový zákon stanoví mnohdy okamžik splatnosti odlišně. Splatnost nemá souvislost s vyměřenxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx subjekt byl rok v prodlení s placením daně a vystavuje se sankci v podobě úroku z prodlení dle § 252. Splatnost daně má souvislost s vykonatelností platebxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxu § 167 až 169). Ostatně nevyměřenou daň nebude možné ani uhradit, jelikož správce daně daň zaeviduje až k okamžiku vyměření (§ 149). Teprve k tomuto okamxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxde platba evidována na osobním daňovém účtu a čekat na svůj další osud. Benefitem takové platby bude blokování vzniku úroku z prodlení dle § 252 u dosud nxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxlatný v tzv. náhradní lhůtě splatnosti dle § 139 odst. 3. Náhradní lhůta splatnosti činí 15 dnů a je počítána od právní moci platebního výměru (§ 103). Pro xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxi, s jejíž výší v tvrzení nepočítal. Tato konstrukce v podstatě obchází absenci odkladného účinku odvolání, jelikož správce daně nemůže zahájit úkony xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx možno uhradit po celou dobu náhradní splatnosti, avšak nejdříve prvním dnem lhůty. Do tohoto okamžiku správce daně rozdíl neeviduje.
4.
Otázka odxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx Je nerozhodno, jakým směrem. Stejně jako v případě otázky doručení či odůvodnění, i zde je třeba nad rámec zákona přiznat právo odvolat se tam, kde je v prxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxje zohledněny a dojde k pohybu ve výši daně, bude odvolání připuštěno. Stejně tak bude třeba postupovat v případě, kdy správce daně po proběhlém kontrolxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxustné tam, kde bude daň vyměřena z moci úřední. Odvolání bude přípustné též, bude-li daň stanovena na základě rozhodnutí o závazném posouzení. V rámci řxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xyměření daně vázán a obrana daňového subjektu se přesouvá až do fáze odvolání proti platebnímu výměru.
Díl 2
Doměřovací řízení
Dxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxx xxxx
[Způsoby doměření daně]
Viz komentář k § 144.
[Rozhodnutí o doměření daně]
I. Doměřovací řízení
Smyslem doměřovacíhx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx daně původně stanovené. Daňový subjekt má možnost opravy svého původního tvrzení v první řadě již v rámci vyměřovacího řízení, když může podat opravné xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxě se daňovému subjektu otevírá cesta revize stanovené daně v rámci odvolacího řízení, obnoveného řízení nebo řízení přezkumného (§ 108). Doměřovací řxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxi, snad s výjimkou, kdy chybně stanovená daň bude výsledkem nezákonného postupu správce daně. V tom případě mají své místo instituty odvolacího řízeníx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xahájit, a to nejenom vydáním výzvy dle § 145 odst. 2, ale i zahájením daňové kontroly.
Doměřovací řízení je součástí řízení nalézacího, a tím pádem říxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx do dispozice místně a věcně příslušného správce daně) nebo vydáním výzvy dle § 145 odst. 2. Doměřovací řízení může být, na rozdíl od vyměřovacího řízeníx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxzení je ukončeno vydáním rozhodnutí o stanovení daně - dodatečného platebního výměru dle § 147, popř. zastavením řízení (v případě negativního zjištěxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxx xxx x xxxx xxbude-li tomu tak, správce daně doměřovací řízení zastaví. Specifickou však bude situace, kdy z podaného dodatečného daňového tvrzení bude plynout přxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxením jsou též spojeny 2 speciální sankce, a to pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 a penále dle § 251.
II. Dodatečné daňové tvrzení
Základem pro xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxých tvrzení: na daň vyšší, nižší a za cílem změny údajů bez změny výsledné daně. Pro podání dodatečných daňových tvrzení platí některá společná pravidlxx
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe-li podáno tvrzení ještě před nabytím právní moci, xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx být posouzeno jako opravné daňové tvrzení (§ 138), nepřípustné dodatečné daňové tvrzení (§ 141 odst. 7) či jako odvolání nebo jeho doplnění. Zákon konkxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxtné, řízení o něm zastaveno a údaje využije správce daně v rámci vyměřovacího řízení (viz část V. komentáře k vyměřovacímu řízení) či řízení doměřovacíxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxálních náležitostí podání bude daňový subjekt vyzván k odstranění vad postupem dle § 74.
3.
Daňový subjekt je povinen dodržet lhůty pro podání tvrzxxx xxxx x xxx xxxxx x x xx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xejdéle do konce lhůty dle § 148 (objektivní lhůta).
4.
Podání dodatečného daňového tvrzení má přednost před zahájením daňové kontroly (§ 143 odstx xxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxsm. a)].
6.
Dodatečné daňové tvrzení je nepřípustné a řízení o něm musí být zastaveno (§ 141 odst. 6):
a)
od okamžiku zahájení daňové kontroly (§ 8xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xyl-li na základě daňové kontroly vydán (tj. v podstatě do pravomocného ukončení doměřovacího řízení spojeného s kontrolou);
b)
od oznámení výzvy dxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxtí správce daně (§ 32 odst. 1 s. ř. s.) do právní moci rozhodnutí, kterým je ukončeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xle § 42 zák. o DPH.
Podané dodatečné daňové tvrzení bude sice nepřípustné, avšak nebrání to využití údajů v něm obsažených v rámci řízení, kterx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxkt tvrzení ve lhůtě dle § 141 odst. 1, dostává se do prodlení s podáním a hrozí mu sankce dle § 250.
2.
Oprávnění správce daně vyzvat k podání tvrzení dle § xxx xxxxx xx
xx
xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxxxxna bez podaného tvrzení či rozdílně oproti němu, pojí se s doměřením sankce v podobě penále dle § 251.
5.
Podané tvrzení na daň vyšší nelze vzít zpět (§ xx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxím tvrzení se nepojí sankce dle § 250, § 251 a § 252.
xx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxdání nepřípustné. Daňový subjekt se poté může domáhat snížení daně skrze institut obnovy řízení, avšak za zpřísněných podmínek pro povolení obnovy (§ xxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxit postupem dle § 74.
5.
Tvrzení je nepřípustné podat v případě, že některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx
xx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxravným či dozorčím prostředkem.
Speciální pravidla spojená s dodatečným daňovým tvrzením na změnu údajů (§ 141 odst. 4):
1.
Oprávnění tvrzexx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx x xxx x x xxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xx5 odst. 2.
3.
Není-li dodržena lhůta pro podání tvrzení dle § 141 odst. 2, je takové podání nepřípustné.
4.
V tvrzení je daňový subjekt povinen uvxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxpadě přechodu daňové povinnosti, insolvence, likvidace apod. (viz § 238 až 245). I pro dodatečné daňové tvrzení platí, že daňový subjekt je povinen tvrxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx tvrzení, a to ve lhůtě pro jeho podání. Změna se provede opravným daňovým tvrzením dle § 138, které plně nahrazuje původní tvrzení. Po uplynutí lhůty pro xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxokolárně pozmění podané tvrzení, anebo podá nepřípustné dodatečné daňové tvrzení (§ 141 odst. 7), načež by měl správce daně zahájit kontrolní postup sxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx
xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xyúčtování, dodatečné daňové přiznání) nebo z moci úřední. Daň stanovená na základě tvrzení je i daň, která byla stanovena odlišně, než daňový subjekt v xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx x x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x moci úřední bude daň stanovená na základě pomůcek (§ 98) a při absenci podaného dodatečného daňového tvrzení, nerozhodno, jakým způsobem (není vyloučxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xx3). Specifikem je stanovení daně na základě sjednání (§ 98). V tomto případě se daň stanovuje s podobnými důsledky, jako by byla stanovena na základě tvrxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxx x xoci úřední může dojít pouze na základě výsledku daňové kontroly. Zákonodárce zde měl na mysli, že daň doměřená na základě výsledku daňové kontroly (pozxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxntroly a § 145 viz komentář k § 145.
K samotnému doměření daně dochází vydáním dodatečného platebního výměru (§ 101 odst. 2). Paragraf 139 odst. 2 sicx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx u vyměření daně, odvozovat z judikatury (NSS 5 Afs 92/2008), která okamžik vyměření spojila s vydáním (§ xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx9/2017, kdy se soud při výkladu § 168 odst. 4 naprosto odchýlil od ustáleného přístupu a stanovení daně spojil ne s vydáním, ale s právní mocí platebního xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxdně ne vždy ve prospěch daňového subjektu, např. okamžik vzniku přeplatku, který nemůže nastat dříve, než je daň stanovena, atd.). V praxi způsobuje okxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx x xxxálním případě doměřeno v poslední den lhůty určené pro podání tvrzení. V tomto okamžiku dojde k předpisu daně na osobní daňový účet (§ 149), tj. daň začne xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxé tvrzení na daň nižší se stanovuje ke stejnému okamžiku. Problémem je, že potenciální přeplatek na dani generovaný dodatečným tvrzením vznikne též k oxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxe až ode dne doměření. Tento přístup potvrzuje i
judikatura
(NSS 6 Afs 247/2015).
Specifikem u doměření může být speciální úprava v daňových zákonexxx xxxxx x xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxí a daňový subjekt uhradí v případě zkrácení veřejného rozpočtu úrok dle § 252.
Hojně diskutovanou otázkou je možnost tzv. částečného doměření daněx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xx xx xxxxmí rozhodnutím o stanovení daně, uvádí zákon v § 147. V případě doměřovacího řízení je jím dodatečný platební výměr. Dodatečný platební výměr je tzv. roxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu upravuje několik zásadních skutečností:
1.
Otázka doručení dodatečného platebního výměru (§ 144 odst. 1, 2 a 3). Platební výměr se doručuje tehdxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xoručovat v případě doměření daně z moci úřední. Platební výměr xx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx) nebo daňovou kontrolou (§ 85). Nad rámec zákona je třeba dovodit, že dodatečný platební výměr se musí doručit i v případě, kdy daňový subjekt podá v průbxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxjde k pohybu ve výši daně a dodatečný platební výměr bude třeba doručit). Dochází totiž k odmítnutí vůle daňového subjektu a zákonem stanovený postup zdx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxolání bylo velmi těžko realizovatelné. V případě rovnosti dodatečně tvrzené a stanovené daně se dodatečný platební výměr sice vydá, avšak založí se do xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xaňového přiznání nebo vyúčtování, a bylo-li podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně. Daňový subjekt může nicméně požádat správce daně o zaslání sxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xe podáno dodatečné daňové tvrzení pouze na změnu údajů bez dopadu na výši daně (§ 143 odst. 4). Oznámení dodatečného platebního výměru v posledních 12 měxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx Stejně jako u doručení i u odůvodnění platí, že dodatečný platební výměr se odůvodňuje tehdy, když dochází k odchylce doměřené daně oproti dodatečnému xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxvá daň nezměněna, ale tvrzení prošlo kontrolou dle § 85 nebo § 89. Rozhodnutí není třeba odůvodňovat ani v případě, že v doměřovacím řízení byly zjištěnx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xx xruhou stranu, bude-li v průběhu doměřovacího řízení podáno dodatečné daňové tvrzení (§ 141 odst. 7) a správce daně jej neakceptuje (resp. nezohlední úxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx subjektu. To platí i pro situaci, kdy budou údaje zohledněny a dojde ke změně oproti podanému tvrzení. Stejně tak bude třeba postupovat v případě, kdy spxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxu osvobozených plnění). Byť nedochází ke změně výše daně, dochází k odchylce oproti podanému tvrzení. Zákon v § 147 odst. 4 ulehčuje situaci s odůvodněxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xdkázáno. Pozor ale, za odůvodnění nemůže sloužit úřední záznam o ukončení postupu k odstranění pochybností. Tento totiž není ústně projednáván a není xxxxxx xxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxyž např. v případě postupu dle § 90 odst. 2 a 3 protokol nezachycuje události nastalé po jeho sepsání (reakce daňového subjektu, její hodnocení správcxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx
xx
xxázka splatnosti daně (§ 141 odst. 1, 8, § 143 odst. 5). V rámci doměření daně je třeba rozlišovat typ dodatečného daňového tvrzení. Zatímco dodatečné daňxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx shodné se lhůtou pro podání dodatečného daňového tvrzení. Tady si je třeba uvědomit, že dodatečně stanovená vyšší daň je vždy daní, u které již marně uplxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxradní lhůta splatnosti nemá na vznik úroku vliv. Zvolená konstrukce lhůty pro úhradu dodatečně tvrzené daně daná § 141 odst. 8 není úplně šťastná, nebox xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xubjekt dodatečně tvrzenou daň uhradí, tato se stanoví nejdříve vydáním dodatečného platebního výměru. K okamžiku doměření daně však nemůže dojít dříxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxě tak dojde až k okamžiku jejího stanovení, tj. k zápisu do evidence daní (§ 149). Dále je nutné vnímat, že i doměřená daň se může odchylovat od daně dodatečxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxm a doměřenou daní. Náhradní lhůta splatnosti činí 15 dnů a je počítána od právní moci dodatečného platebního výměru (§ 103). Pro počítání lhůty platí stxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xplnění daňové povinnosti, s jejíž výší v dodatečném tvrzení nepočítal. Tato konstrukce v podstatě obchází absenci odkladného účinku odvolání, jelikxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxradní lhůty splatnosti rozdílu. Do tohoto okamžiku správce daně rozdíl neeviduje na osobním daňovém účtu (jedná se o stejnou konstrukci jako u rozdílnxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxdílu mezi daní dodatečně tvrzenou a daní doměřenou, popř. je daň doměřována z moci úřední. Je nerozhodno, jakým směrem. Stejně jako v případě otázky dorxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xvrzení, resp. nejsou zohledněny údaje v něm uvedené (§ 141 odst. 7). V případě, že budou údaje zohledněny a dojde k pohybu ve výši daně, bude odvolání připxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx pozmění obsah podaného tvrzení (např. navýší hodnotu osvobozených plnění). Byť nedochází ke změně výše daně, dochází k odchylce oproti podanému tvrzxxx x x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx která je činěna na základě podaného dodatečného daňového tvrzení. V tom případě se odvolání připouštět nebude (§ 143 odst. 4). Odvolání bude pro změnu pxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxzení, proti kterému není přípustné odvolání (§ 132). Rozhodnutím je správce daně při doměření daně vázán a obrana daňového subjektu se přesouvá až do fáxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxbo dodatečného daňového tvrzení
I. Výzva k podání řádného daňového tvrzení
Dle § 135 je daňový subjekt povinen podat řádné daňové tvrzení v případxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xe lhůtě (nebo neoznámí dle § 136 odst. 5, že není povinen tvrzení podat), je správce daně povinen jej k tomu vyzvat dle § 145 odst. 1. Vydáním výzvy zahájí spxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxmci výzvy stanoví správce daně náhradní lhůtu pro podání tvrzení. Bude-li řádné daňové tvrzení na základě výzvy podáno, bude podáno opožděně a daňovémx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxáním výzvy pokračuje x xxxxxxxxx xxx x xxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxt. 2).
Nepodá-li daňový subjekt řádné daňové tvrzení ani na výzvu správce daně, musí správce daně daň stanovit. Na výběr má mezi třemi způsoby. Záklaxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xodaného daňového tvrzení s tvrzenou daní ve výši 0 Kč. Tato možnost se využije zejména v případě nekontaktních daňových subjektů, o kterých má správce dxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxje tak, že daňovému subjektu se stanoví platebním výměrem daň ve výši 0 Kč, tento se nedoručuje a není proti němu přípustné odvolání. Daň se stanoví k poslxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xokazováním je nutné upozornit na rozpornou judikaturu NSS. Existují rozsudky, které správce daně vyloženě nutí stanovit daň pomůckami (NSS 1 Afs 300/xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxt možné. Dokazování bude vždy prioritním způsobem stanovení daně, už jen z důvodu výhodnosti pro daňový subjekt (oproti stanovení daně pomůckami). Byx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxávě nepochopení faktu, že stanovení daně z moci úřední není ohraničeno jen pomůckami (viz výše).
Nesouhlasí-li daňový subjekt s výzvou, nemůže podxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xezákonný. Obdobná situace prošla již několikrát soudním přezkumem, a to v podobě, kdy daňový subjekt reagoval na výzvu nesouhlasným přípisem. Dle judxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxt dle soudu podle svého obsahu posouzen jako dodatečné daňové tvrzení na daň ve výši 0 Kč a jako takový správcem daně rozporován postupy dle § 85 nebo § 89. xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxat a nemůže automaticky stanovit daň pomůckami pro nesoučinnost daňového subjektu. Proti výzvě je možno podat i žalobu na ochranu před nezákonným zásaxxx xxx x xx xx xx xx
xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxtil. Neučiní-li tak, porušil zákonem danou povinnost. Správce daně je poté povinen daňový subjekt k podání dodatečného tvrzení vyzvat dle § 145 odst. 2x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxo prostředku v podobě přezkumného řízení. Při vydání výzvy není situace tak jednoduchá jako v odst. 1, jelikož správce daně musí v první řadě mít určité pxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxad se může pohybovat v rozmezí od jistoty po souhrn indicií. Jisté je, že správce daně musí důvodný předpoklad ve výzvě rozvést. To je ostatně nezbytné prx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxna ve vzájemném vztahu s § 143 odst. 3. Tento stanoví, že v případě důvodného předpokladu doměření daně je správce daně povinen v první řadě daňový subjekx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxvení je zřejmý, a to dát daňovému subjektu možnost vyhnout se sankci dle § 251 v podobě penále z doměřené daně. V praxi je často řešenou otázkou intenzita xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx-55). Soud zde konstatoval, že dozví-li se správce daně o skutečnostech či důkazech nasvědčujících tomu, že by daňovému subjektu měla být určitá daň doxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxávce daně poznatky ukazující na předchozí podvodné jednání daňového subjektu související se zjištěnými informacemi či na to, že daňový subjekt by se sxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxé stanovení daně. Správce daně by tedy měl být schopen při upřednostnění daňové kontroly před výzvou odpovědět na dvě otázky. Je k dispozici pouze dílčí xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxjasnění samotné právní podstaty doměrku? Bude-li odpověď kladná, může správce daně zahájit daňovou kontrolu přímo, jelikož věc vyžaduje další, zásaxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx nezakládá podezření na širší rozsah než jen správcem daně dosud zjištěný. Bude-li odpověď kladná, může správce daně zahájit daňovou kontrolu namísto xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxení. K tomu však musí přistoupit navíc podmínka, že způsob podvodného jednání nasvědčuje krácení daně ve větší míře. V opačném případě správce daně v poxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xělo by jeho jednání mít dopad do nemožnosti stanovit či vymáhat penále xxx x xxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx lhůty dle § 148 dochází k nastavení běhu lhůty o jeden rok [§ 148 odst. 2 písm. a)]. V rámci výzvy stanoví správce daně náhradní lhůtu pro podání dodatečnéxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx a postupuje dle § 141 až 144. V případě, že správce daně stanoví daň v souladu s podaným tvrzením, bude tato stanovena fikcí k poslednímu dni lhůty ve výzvě xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xpůsoby. Volit bude mezi stanovením daně z moci úřední (§ 143 odst. 1) dokazováním, nebo pomůckami (více viz komentář k § 98 a § 145 odst. 1). Daňový subjekx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx
Zaokrouhlování
Ustanovení upravuje postupy při zaokrouhlování při výpočtech spojených s plněním daňových povinností. Při aplikaci ustanoxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxravující zaokrouhlování jinak. Je tomu tak zejména v případě zák. o daních z příjmů.
Rozhodnutí o stanovení daně
Ustanovení navazuje xx x xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx Zákon mezi ně řadí platební výměr, dodatečný platební výměr a hromadný předpisný seznam (odst. 1). Hromadný předpisný seznam je speciálním typem rozhxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxzhodnutí o stanovení daně rozšiřuje i o další rozhodnutí, jako např. rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně či rozhodnutí o uložení pexxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx s nimi nelze spojovat účinky, které se s typickým rozhodnutím o stanovení daně pojí (např. vyměření, doměření daně, vliv na běh lhůty dle § 148). Ustanovxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxupinám § 135 až 140 a § 141 až 144. Odůvodnění je možno v určitých případech nahradit odkazem na jiné dokumenty. Těmito jsou zpráva o daňové kontrole (§ 88x x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxit, je v první řadě odkaz na tyto v samotném rozhodnutí. Dále je nezbytné, aby dokumenty splňovaly zákonné náležitosti, např. není možné odkázat na zpráxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxh postupů, přičemž daňový subjekt byl s nimi seznámen, popř. mu tato možnost byla dána. Je zde tedy předpoklad, že daňový subjekt uplatnil nebo mohl uplaxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxtupu k odstranění pochybností. Stejně tak nelze použít jako komplexní odůvodnění rozhodnutí o stanovení daně ani výše uvedené (jinak způsobilé) dokuxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx 141 odst. 7), popř. když správce daně přistoupí ke stanovení daně za neakceptování návrhu na pokračování v dokazování dle § 90. V těchto případech by odkxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxx
xxxxx xxo stanovení daně se vztahuje k řízení nalézacímu [§ 134 odst. 3 písm. a)]. Toto musí být v rámci běhu lhůty ukončeno, a to pravomocně (tento názor plyne z juxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxo xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx z úřední povinnosti, tj. bez upozornění daňovým subjektem. V případě, kdy lhůta uplyne, nelze řízení nalézací zahájit. Je-li zahájeno, musí jej správxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx a daň není stanovena, avšak z podaného daňového tvrzení plyne přeplatek na dani. V tomto případě se vychází z judikatury (I ÚS 3244/09), dle které docházx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx avšak určenou pro řízení o placení daně, je lhůta dle § 160.
II. Délka lhůty
Lhůta pro stanovení daně je dána v první řadě subjektivní lhůtou v délce 3 lxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxn ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení (§ 136), popř. dnem splatnosti daně tam, kde povinnost podat řádné daňové tvrzení nevzxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx xdst. 2 stanoví počátek lhůty. Ten je dán přímo dnem uvedeným v odst. 1, ne dnem následujícím. Uplyne-li lhůta pro podání řádného daňového tvrzení 1. 4., xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxi. Délka lhůty může být modifikována speciálními předpisy, když za příklad může posloužit § 38r zák. o daních z příjmů. Vedle lhůty dle § 148 mohou být náxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx x xxxxadě, kdy je počátek běhu lhůty datován před 1. 1. 2011, je třeba zohlednit přechodné ustanovení v § 264 odst. 4.
III. Úkony prodlužující běh subjektivnx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxktivní lhůty jsou vyjmenovány v odst. 2. Jejich společným jmenovatelem je podmínka učinění v průběhu lhůty a zejména časové zařazení úkonů do posledníxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxtupy by nemusely být v rámci zbývající části lhůty stihnuty. Jedná se též o úkony, které předcházející zák. o správě daní a poplatků neznal. V praxi tak dxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxení přezkoumáno Ústavním soudem, xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí, pokud tato výzva vedla k doměření daně. Prodloužení způsobí podání či výzva, které se vztahují pouze k dodatečnému daňovému tvrzení (§ 1). Řádné daňoxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx daňového tvrzení s tím, že jeho údaje se použijí za účelem stanovení daně (§ 141 odst. 7). S ohledem na smysl prodloužení lhůty lze mít za to, že i takové dodxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxatečného daňového tvrzení dle § 145 odst. 2 se pojí ještě jedna podmínka, a to že výzva musí vést k doměření daně.
Judikatura
neuznává situaci, kdy spráxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxvedla, ale vedla k němu samotná daňová kontrola. Až tedy zahájení daňové kontroly bylo úkonem, který mohl mít na běh lhůty vliv (NSS 2 Afs 1/2015). Otázkox xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxostí. V těchto případech lze mít za to, že výzva k doměření vedla (obdobně se k věci vyjadřuje i
judikatura
, viz NSS 2 Afs 22/2016). Úkony lze kombinovat, txxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx daně. Rozhodnutím o stanovení daně se rozumí rozhodnutí dle § 147 (v užším slova smyslu, více komentář k danému ustanovení). Oznámením rozhodnutí se rxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
3.
Zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku. Zákon odkazuje na obnovu řízení a přezkumné řízení. Okamžiky jejich zahájení jxxx xxxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xdvolání, popř. rozhodnutí ve věci obnovy řízení nebo přezkumného řízení. Ustanovení prošlo i ústavním přezkumem, a to ve vztahu k situaci, kdy je rozhoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xrušujícím rozsudku rozhoduje, dostatečný časový prostor pro vydání následného rozhodnutí.
5.
Oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xrostor pro vydání nového rozhodnutí o stanovení daně.
IV. Úkony přerušující běh subjektivní lhůty
Dalšími úkony, které jsou způsobilé modifixxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x x x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx nového, což znamená, že lhůta běží znovu v celém 3letém rozsahu. Pro určení dne počátku běhu lhůty se uplatní obecné pravidlo dané § 33, tj. určující je dex xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxemně nevylučují.
1.
Zahájení daňové kontroly. Kdy je daňová kontrola zahájena, definuje § 87 odst. 1.
2.
Podání řádného daňového tvrzení nebo ozxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxžiku podání § 73) a oznámení výzvy k jeho podání (§ 145 odst. 1) úkonem přerušujícím běh lhůty. K podání tvrzení lze uvést to, že se jedná o podání opožděné. x xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx výzvu a tvrzení podá. V takovém případě mají na běh lhůty vliv oba úkony, tzn. že podání tvrzení přeruší běh lhůty zahájené oznámením výzvy.
3.
Marnýx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xx
xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xhůty
Posledním typem úkonů s vlivem na běh lhůty jsou úkony, které její běh staví. Podstatou stavění lhůty je, že tato neběží po dobu definovanou zákonxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxbinaci úkonů s úkony dle odst. 2 a 3. Například v průběhu řízení o kasační stížnosti správce daně vydá a oznámí rozhodnutí o odvolání, přičemž oznámení se xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví a před Ústavním soudem. Před jednáním správce daně je možno sx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxu proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 až 78 s. ř. s., kdy žalobce bude napadat rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně (§ 147). Protx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxžno podat ústavní stížnost (§ 72 až 84 zákona o ÚS). Po dobu řízení před těmito soudy neběží subjektivní
prekluzivní lhůta
. Pozor je třeba dávat na přetrxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xo dobu řízení o žalobě o ochraně před nezákonným zásahem (§ 82 až 87 s. ř. s.) nebo o ochraně před nečinností (§ 79 až 81 s. ř. s). Lze se domnívat, že lhůty běžxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxu i z tohoto obecného pravidla existují výjimky, kdy
judikatura
(NSS 10 Afs 279/2018) akceptuje stavění lhůty v případě, že soud s podanou žalobou spojx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xxx x xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xro lhůtu objektivní. Zatímco před účinností daňového řádu bylo možno v průběhu soudního řízení počítat se zastavením běhu obou lhůt, nyní je stavěna pxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxa daň stanovit z důvodu uplynutí objektivní lhůty, byť subjektivní lhůta neběžela. Tento přístup potvrzuje i
judikatura
(NSS 2 Afs 33/2012).
2.
Říxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx dle § 99. Musí se však jednat o otázku, o které si správce daně není oprávněn učinit sám úsudek. V tomto případě musí vyčkávat na výsledek soudního řízení. xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxový trestný čin související s touto daní. Ustanovení odkazuje na § 240 a § 241 tr. zákoníku, které upravují daňové trestné činy. Dle § 160 odst. 1 tr. řádu xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxem, příkladmo zastavením trestního stíhání. Ustanovení se do zákona dostalo až novelou č. 267/2014 Sb., když její účinnost nastala 1. 1. 2015. Stavět pxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xx zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav. Dle § 37 lze určité lhůty navrátxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxně (§ 147), staví se běh subjektivní lhůty od okamžiku uplynutí lhůty do doručení rozhodnutí o navrácení lhůty v předešlý stav.
5.
Od marného uplynuxx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xakémukoliv prohlášení neúčinnosti v případě rozhodnutí vydaných v rámci nalézacího řízení (§ 134). Je-li neúčinnost prohlášena, neběží lhůta ode dnx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xx
xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx do dne obdržení odpovědi na tuto žádost nebo do dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě daní v dané věci. Mezinárodní spolupxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xro oblast přímých daní zák. o mez. spolupráci při správě daní. Tyto předpisy definují okamžik odeslání žádosti a okamžik ukončení spolupráce. Ustanovxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx 1. 2014 včetně. Tento výklad potvrdil i NSS (10 Afs 206/2017). Zde ale pozor na speciální úpravu týkající se přímých daní, když u těchto omezení neplatí, xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x x xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxpí nová informace z řízení trestního. Dle § 148 odst. 4 písm. c) je možné stavět běh subjektivní lhůty v případě trestního stíhání pro daňový trestný činx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xhůty. Na tyto případy pak zákon pamatuje v odst. 5 a 6. V první řadě zákon stanoví, že v případě existence pravomocného rozhodnutí soudu o spáchání daňovéxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxy uvedené v § 240 a § 241 tr. zákoníku. Zákon zde stanoví speciální prekluzivní lhůtu, v rámci které může být provedeno komplexní řízení o stanovení daněx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxm. Dalším případem prolomení prekluzivní lhůty je využití § 33 a § 242 tr. zákoníku, které upravují institut účinné lítosti. Ten ve zkratce umožňuje daxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xvrzení. Zákon sice stanoví, že je třeba uhradit jak daň, tak příslušenství, avšak tento požadavek je v rozporu s úpravou trestního práva. Správci daně pxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x x xxx xxxxxx xx xxxxx 6 lze aplikovat z důvodu zákazu retroaktivity jen na daňové povinnosti vzniklé po 1. 1. 2011. Odstavec 7 s ohledem na jeho příznivé účinky ve vztahu k daňoxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx
xxxxx x
xxxxxxx xxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x x x34 odst. 3 písm. b) jako dílčí řízení v rámci řízení daňového. Jako takové obsahuje jednotlivá poddílčí řízení, jako je řízení o posečkání daně a rozložxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxch řízení. Nejedná se o všechna řízení o placení daní, když příkladem může být řízení o vrácení přeplatku dle § 155. Stejně tak tato část daňového řádu upxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx a to dobrovolně, nebo nedobrovolně. Placení daní je součástí pojmu správa daně (§ 1). Placení daně je spojeno se speciální prekluzivní lhůtou dle § 160. xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xx). Placení daní je též spojeno se specifickými sankcemi, a to v podobě úroků (§ 155, § 252, § 254 a § 254a).
Díl 1
Obecná ustanovení o placení daní
Evxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxení o stavu osobního daňového účtu]
I. Osobní daňový účet
Osobní daňový účet představuje esenciální součást placení daní. Soustava osobních daňoxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxy jsou tvořeny
debetní
a kreditní stranou. Údaje se na účty zapisují na základě předpisných, odpisných, platebních a opravných dokladů. V podstatě se xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxsledního měsíce v roce dochází k ročnímu uzavření záznamů a převodu počátečních zůstatků do dalšího roku. Údaje na osobních daňových účtech však musí bxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxové povinnosti. To by následně vedlo ke vzniku nedůvodných přeplatků či nedoplatků. „Větší“ správci daně disponují elektronickými evidencemi v podoxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxů
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxkladem může být osobní daňový účet vedený k dani z přidané hodnoty vedle osobního daňového účtu vedeného k dani z příjmů právnických osob. Osobní daňové xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxo osobního daňového účtu k dani z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Daňový subjekt v případě dobrovolného plnění daňovýcx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxny předčíslím bankovních účtů. Další osud platby se však již řídí zákonnými pravidly (§ 152). Druhy osobních daňových účtů jsou zveřejněny způsobem umxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxstupný na webových stránkách Ministerstva financí.
Vedle „standardních“ osobních daňových účtů existují i speciální osobní daňové účty:
1.
Oxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx určenou pro evidenci tzv. nedobytného nedoplatku dle § 158.
2.
Osobní depozitní účet. Tento účet slouží pro platby, u nichž není daňový subjekt s to oxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx2, více viz komentář k tomuto ustanovení). Platby, které jsou spojeny s depozitním účtem, jsou platby na základě zajišťovacího příkazu dle § 167, částkx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx plnění dle § 109a zák. o DPH.
III. Nahlížení do osobního daňového účtu
Daňový subjekt má v podstatě tři možnosti, jak získat údaje z osobního daňoxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx nahlížení je oprávněn získat výpis z osobního daňového účtu dle § 67 odst. 3. Dalším způsobem je využití daňové informační schránky v případě, kdy je sprxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxých účtů. Poslední možností je postup dle § 151 a získání xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxelně bez částí jako stanovení lhůty k plnění či poučení. V případě, kdy bude vydáno chybné potvrzení (např. v rámci Finanční správy jsou veškeré denní údxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xřejmých omylů a nesprávností (§ 104 odst. 1). Z potvrzení musí být patrný původní den splatnosti, případně náhradní den splatnosti, pokud je stanoven. xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxmitku dle § 159. Další možností je soudní obrana v podobě žaloby na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 s. ř. s.
Pořadí úhrady daně
I. xxxxxx xxxx
xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx ke spárování osobního daňového účtu (§ 149) s platbou. V rámci osobního daňového účtu je nutno nastavit pravidla pro zápočet platby na daňové povinnostxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx nemohou překrývat, resp. každý nastane za jiné situace.
II. Dobrovolná platba daně
Nejstandardnější způsob úhrady daně je dobrovolná úhrada daňxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx x xřidané hodnoty). Poté se již platba chová v souladu s pravidly danými odst. 1. a odst. 4. Pravidla daná odst. 1 se nepoužijí na nedoplatky vymožené nedobrxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxický režim úhrady daně je dán v případě úhrady přeplatkem na jiném osobním daňovém účtu, což řeší § 154. Dobrovolná platba daně se započítá v následujícíx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxat nejvyšší prioritou úhrady. Nedoplatek je definován v § 153 a splatná daň je daň, která je splatná v konkrétním okamžiku či v průběhu lhůty xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxpadě se uplatní pravidlo dané odst. 4 a prioritně se uhradí nejstarší nedoplatek. Nejstarší nedoplatek je určen lhůtou splatnosti. Zákon je trochu matxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxní. Nejmarkantněji se toto pravidlo projevuje v případě, kdy je podáno dodatečné daňové tvrzení na daň vyšší. Jedná se o tvrzení o dani, která zde skrytě xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx dojde k předpisu daně. Rázem se tak nedoplatek stává starším nedoplatkem než nedoplatky, které byly předepsány za probíhající období. Nedoplatek je sxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxou daň je možno uhradit v průběhu náhradní lhůty splatnosti (§ 141 odst. 8), když daňový subjekt podá dodatečné daňové tvrzení a přímo s ním částku uhradíx xxxxxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx dodatečného daňového tvrzení. Do té doby se platba chová v souladu s pravidly výše uvedenými, tudíž je možné, že bude použita na mladší, avšak již existuxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x 153 a příslušenství daně v § 2 odst. 5. Příslušenství daně se začne uhrazovat až tehdy, když neexistují nedoplatky na dani či splatná daň v rámci daného oxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxno příslušenství před daní, docházelo by k jeho kontinuálnímu nárůstu, přičemž jistina v podobě daně by byla netknuta. V případě existence vícero nedoxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxoplatky vymáhané postupy dle § 175. Nedoplatek je definován v § 153. Může se zdát s podivem, proč zákon upřednostňuje v případě dobrovolné platby priorixxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx či příslušenství, avšak nedoplatky na daních a příslušenství nevymáhaných by se rychle stávaly nedoplatky vymáhanými. Daňový subjekt by se tak ocitax xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxlze v rámci jednoho osobního daňového účtu dobrovolně uhradit v první řadě vymáhané nedoplatky a až následně nedoplatky nevymáhané. Dojde-li však k vyxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx v důvodové zprávě. Je tak mírně šokujícím přístup NSS, který přesně tento princip popřel a dobrovolnou platbu určenou daňovým subjektem na vymáhané nexxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xiného než danou soudní normotvorbu akceptovat. V případě existence vícero nedoplatků platí stejný postup uvedený v bodě 1. pro tento případ (odst. 4).
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxplatek je definován v § 153. Příslušenství je definováno v § 2 odst. 5. V případě existence vícero nedoplatků platí stejný postup uvedený v bodě 1. pro tenxx xxxxxx xxxxxx xxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxx
xxxx xxxxxrovolná úhrada daně
Pod nedobrovolnou úhradu daně (odst. 2) se podřazuje úhrada, která byla dosažena způsoby uvedenými v § 175. Dle judikatury (NSS 7 xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxakteru. V daném případě se jednalo o prodej nemovitých věcí, na kterých vázlo soudcovské zástavní právo, a nemovité věci byly prodávány pod tíhou hrozbx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxí. Částka získaná vymáháním se nemůže použít na žádný jiný nedoplatek, a to ani na vymáhaný jiným způsobem vymáhání. Případný přeplatek získaný vymáháxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxního příkazu, a to z důvodu existence nedoplatků na dani z příjmů právnických osob, včetně příslušenství v podobě úroků z prodlení za zdaňovací období rxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxdoplatku, k tomu více komentář k dobrovolné platbě daně) a případně následně na vymáhané nedoplatky na příslušenství (opět v rámci pravidel odst. 4). Jxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxx xxxxx 5, který specificky upravuje nakládání s výtěžkem rozvrhového řízení (§ 228), a § xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xodstatou
Pohledávky za majetkovou podstatou jsou pohledávky definované § 242 odst. 1. Dochází-li k úhradě těchto pohledávek, řídí se pravidla pořaxx xxxxxx xxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxazené způsobem vymáhání dle § 175. V případě vzniku přeplatku se tento řídí speciálními pravidly danými § 242 odst. 3.
V. Další způsoby úhrady daně
Jxxxx xx x xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x x xx x xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xčtu a dle pravidel § 168 a § 169 se převedou na dlužné daňové povinnosti. V druhém případě se jedná o částky získané na základě vyrozumění o existenci nedxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxí příslušenství (§ 2 odst. 5) disponuje lhůtou splatnosti. Splatnost může být definována konkrétním dnem (§ 135 odst. 3) anebo lhůtou (§ 141 odst. 8). Záxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xi její příslušenství vymoci, a to nedobrovolně. Jinými slovy, rozhodnutí, kterým je částka stanovena, je vykonatelné. Nejsou-li daň anebo její příslxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xiní nevykonatelný nedoplatek). Správce daně poté v souvislosti s nedoplatkem eviduje daňovou pohledávku a z daňového subjektu se stává daňový dlužníxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx neuplynul u ní den splatnosti, resp. náhradní splatnosti. Zákon pod pojem nedoplatek zařazuje navíc neuhrazenou částku zajištěné daně, a to s ohledem xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxx xaniká a je třeba jej smazat z osobního daňového účtu. Na existenci nedoplatku může správce daně daňový subjekt upozornit, a to včetně upozornění na náslxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxu schránkou či listinně (např. e-mailem, SMS zprávou, telefonicky). Je otázkou, zda i soudní praxe takový postup aprobuje. Vyrozumění daňového subjexxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx vždy před zahájením kroků vedoucích k vymáhání s výjimkou vážných důvodů, jako je nadbytečnost či hrozba zmaření vymáhání. Je tak otázkou, zda i jakékoxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxatek
[Test vratitelnosti]
Viz komentář k § 155.
[Vratitelný přeplatek]
I. Přeplatek
Přeplatek je generován v rámci oxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxže na osobním daňovém účtu vznikat nedoplatek vyjma situace, kdy by nedoplatek převýšil existující přeplatek. To je signifikantní zejména v případě, xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxtou splatnosti dle § 141 odst. 8. Náhradní lhůta splatnosti slouží pouze k odložení vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení daně, avšak nic nemění na fakxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxsti vliv. Úrok z prodlení by se tak měl předepsat od pátého pracovního dne ode dne původní splatnosti do uhrazení daně. Reálně se však úrok předepíše jen zx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx předepsat. x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxtkem je přeplatek vratitelný, který je správce daně povinen na žádost nebo ze zákona vrátit. Přeplatek je na osobním daňovém účtu evidován maximálně 6 lxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxsolvenčního řízení (§ 242).
II. Práce s přeplatkem
Přeplatek zůstává na osobním daňovém účtu ve formě zálohy na budoucí platbu daňové povinnosti. x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xsobním daňovém účtu evidovaném u téhož správce daně (§ 154 odst. 2, 5). Úhrada nedoplatků na jiném osobním daňovém účtu se odehraje v pořadí dle § 152 odstx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx a dle stejných pravidel nedoplatky uhradí. Zde ale pozor, absolutní prioritu úhrady mají náklady řízení. Výjimkou z předchozích pravidel je situace, xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxpadě k převodu přeplatku nedochází. Příkladem může být podané daňové přiznání, o jehož obsahu správce daně nemá pochybnosti, a tudíž panuje odůvodněnx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx x xxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xubjekt vyrozumět. Vyrozumění se činí přípisem, který nemá formu rozhodnutí. Proti vyrozumění je možno podat námitku dle § 159. Za den úhrady nedoplatkx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxu.
2.
Na úhradu nedoplatků u jiného správce daně (§ 154 odst. 4, 5). Tento jiný správce daně musí o převedení přeplatku požádat, a to písemně nebo elektxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxé moci naplňující definici správce daně (§ 10). Žádost je též omezená časově, a to zejména s ohledem na potenciální vrácení přeplatku daňovému subjektux xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxnem stanovena lhůta pro vrácení přeplatku. Žádost o převedení přeplatku podaná jiným správcem daně musí být doručena před vydáním příkazu k vrácení přxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx žádající správce daně počítat i s možností, že se jeho žádost „potká“ s žádostí jiného správce daně. V takovém případě platí, že přednost má žádost doručxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxného správce daně nedoplatek. V takovém případě platí, že „domácí“ nedoplatek má přednost a žádosti se opět nevyhoví. Není též vyloučeno, že přeplatek xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxeplatek vzniknout. Dojde-li k tomu, přeplatek se na základě původní žádosti převede. Jakmile správce daně přeplatek převede a tento je vyšší než 1 000 Kxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxx. Proti rozhodnutí o námitce je možno podat správní žalobu dle § 65 s. ř. s. (NSS 4 Afs 119/2017). Za den úhrady nedoplatku převodem přeplatku se považuje xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxek
Přeplatek se stane vratitelným poté, co projde tzv. testem vratitelnosti. Ten je v podstatě vyjádřen pravidly pro práci s přeplatkem danými § 154. xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxvá vratitelným navždy. V případě, kdy v okamžiku existence vratitelného přeplatku nastane situace předvídaná § 154, aktivují se pravidla pro práci s pxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xiného správce daně o převedení přeplatku. Správce daně pak přeplatek nevrátí, ale naloží s ním v souladu s § 154. Možnosti dispozice daňového subjektu s xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx
xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx se považuje den, kdy došla žádost správci daně. Je-li žádost zamítnuta, je možno se proti rozhodnutí o zamítnutí odvolat v 15denní lhůtě. V opačném přípxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxat žádost o převedení vratitelného přeplatku na nedoplatek jiného daňového subjektu, a to u téhož nebo jiného správce daně. Za den úhrady nedoplatku se xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxě se rozhodnutí neodůvodňuje, nelze proti němu uplatnit opravné prostředky (§ 108) a oznamuje xx xxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xodoby zálohy na daň. Je-li žádost zamítnuta, je možno se proti rozhodnutí o zamítnutí odvolat v 15denní lhůtě. V opačném případě se rozhodnutí neodůvodxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxek na osobním daňovém účtu ve formě zálohy na budoucí nedoplatek.
5.
Požádat o vrácení vratitelného přeplatku. Vratitelný přeplatek se vrací přímx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xtandardním podáním ve smyslu § 72, není pro ni stanovena povinná formulářová forma. Důležitým údajem je identifikace přeplatku. Je tomu tak z důvodu, žx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxležitostí žádosti je povinnost určit k vrácení přeplatku jeden z účtů u poskytovatelů platebních služeb uvedených v registraci (zde pozor, nemusí se jxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxjekt bankovním účtem, nemusí tento nikam uvádět a přeplatek mu bude vrácen poukazem. Na druhou stranu, uvede-li daňový subjekt, který je registrován a xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxede v žádosti bankovní účet, který podléhá registraci, ale daňový subjekt jej správci daně neoznámil. V takovém případě bude žádost opět obsahovat vadx x xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xž v případě, kdy vratitelný přeplatek dosáhne hodnoty alespoň 100 Kč. Není-li tomu tak, jsou možné dva scénáře. V prvním správce daně vyhodnotí situaci xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxdnější než vrácení přeplatku). V druhém případě bude správce daně čekat 60 dní, zda přeplatek v této výši nevznikne. Počátek lhůty je dán dnem následujíxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxku začne běžet dnem následujícím po dni vzniku přeplatku v adekvátní výši. Není-li tomu tak, správce daně žádost zamítne. Lhůta pro vrácení přeplatku čxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxti jejího stavění. Zde je vhodné zmínit speciální úpravu § 38zf zák. o daních z příjmů, která stanoví, že v případě, kdy poplatník podá daňové přiznání soxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxnání. Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti se lze odvolat v 15denní lhůtě. V opačném případě se rozhodnutí neodůvodňuje, nelze proti němu uplatnit oprxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxlu vzniku přeplatku (např. zda měl, či neměl být vyměřen nadměrný odpočet na dani z přidané hodnoty), ale pouze se ověřuje, zda zde titul je a zda údaje na oxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxní míjí s předmětem řízení. Obdobně k věci přistupuje i
judikatura
(NSS 5 Afs 116/2013).
IV. Úrok z vratitelného přeplatku
Úrok z vratitelného xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx straně správce daně. Pochybení konkrétně spočívá ve skutečnosti, že správce daně nevrátil vratitelný přeplatek v zákonné lhůtě. Dnem vrácení přeplaxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xrácen do dne jeho vrácení. Výjimkou je situace, kdy úrok nedosahuje výše ani 100 Kč. Výše úroku je dána § 155 odst. 5. Správce daně je povinen o výši úroku bexxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xěkolik výkladových problémů. V první řadě je nutno o úroku rozhodovat. To, že se jedná o rozhodnutí ve smyslu § 101, bylo již potvrzeno judikaturou (NSS 2 xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx. V takovém případě má daňový subjekt několik možností. V prvé řadě by měl o úrok formálně požádat. Správce daně poté bude reagovat sdělením o nepředepsáxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxstředku ochrany před nečinností správce daně dle § 38 a následně žaloby na ochranu proti nečinnosti dle § 79 s. ř. s. S ohledem na neurčitost sousloví „bxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xchranu před nečinností dle § 38 (NSS 2 Afs 79/2015). Předepsaný úrok není sám o sobě vratitelným přeplatkem. O jeho vrácení musí daňový subjekt požádat xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxx x x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxx daňový subjekt či správce daně očekávají obtíže při jejím placení, je možno povolit posečkání úhrady daně anebo rozložit úhradu daně na splátky. Zákon xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxzení při placení daní [§ 134 odst. 3 písm. b) bod 1.]. Řízení je zahájeno podáním žádosti anebo rozhodnutím správce daně o posečkání a ukončeno vydáním roxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xaně (§ 167), které se taky svým způsobem pojí s očekávanými obtížemi při placení daně. Výhodou, kterou posečkání daně přináší, je kromě volnějšího způsxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx 1 a 2, § 52). Na druhou stranu fakt, že je posečkáno, neznamená, že by daňový subjekt mohl tvrdit, že je bezdlužný. Posečkaná daň je i nadále nedoplatkem (x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx a běží znovu [§ 160 odst. 3 písm. c)]. Dále má posečkání vliv na případný běh daňové
exekuce
stran posečkaného nedoplatku, když tuto je nutno zastavit [§ xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xaně posečkat musí. V opačném případě by mohlo docházet k nerovnému zacházení s daňovými subjekty, když jednomu by posečkáno bylo a druhému ne. Je dále na xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxčkání, je třeba zkontrolovat i ostatní, neméně důležité podmínky. Posečkání se aktivuje žádostí (situací, kdy správce daně posečkává z vlastní inicixxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxu). Žádost musí splňovat základní náležitosti podání (§ 70) x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx připojeny i důkazní prostředky prokazující oprávněnost žádosti.
Judikatura
spojuje s žádostí až absolutní povinnost doložit svá tvrzení, jinak žáxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx subjektu nemusí být známa praxe správce daně, kterou tento spojuje s naplněním jednotlivých důvodů pro posečkání. I s ohledem na poplatkovou povinnosx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx jej požádal. Rozdíl však bude v případě absence podstatných náležitostí podání, v tom případě bude nutno vyzvat podatele k odstranění vad podání dle § 7xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xádosti bude řízení o žádosti zastavováno dle § 106. Nepřípustná bude žádost zejména v případě nezpůsobilého předmětu posečkání. Posečkat nelze daň, kxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx na základě srážek plátcem pro poplatníka. Naopak žádost lze podat v případě daně stanovené a nesplatné či stanovené a splatné, avšak neuhrazené (NSS 1 Axx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxx
xxdnotlivé důvody, pro které lze posečkat, jsou uvedeny v odst. 1. Pod písm. a), c), d) se skrývají ekonomické důvody. Tyto jsou postaveny na premise, že úhxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxých osob. Zde správce daně vychází zejména ze zákona o státní sociální podpoře. Důvody, pro které má být posečkáno, nelze spatřovat v běžných životních xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxadě existence vyživovací povinnosti k dětem, pokud tato nebude ohrožena pod běžnou míru (MS v Praze 9 Af 71/2014). Nakonec písm. e) skrývá důvod spočívaxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí, žaloba apod.). Jak již bylo zdůrazněno, daňový subjekt musí naplnění důvodů nejen tvrdit, ale i prokázat. Vedle zákonných důvodů je správce daně oprxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxstí, celkovou zadluženost, možnost zajištění daně, realitu úhrady posečkané daně apod. Posečkání např. nebude povoleno tehdy, když daňový subjekt mxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xříjem z prodeje majetku, avšak daňová povinnost je s ohledem na výši příjmu xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxídne zajištění v podobně zřízení zástavního práva k automobilu. V takovém případě správce daně posečkání s největší pravděpodobností nepovolí, a to z xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxě povinen rozhodnout do 30 dnů od jejího podání (§ 73 odst. 1). Lhůta se staví po dobu poskytování součinnosti správci daně (§ 34). I v případě překročení lxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxí nečinnosti (§ 38). V rámci rozhodnutí je možno posečkat daň, a to pouze ode dne splatnosti daně (§ 135 odst. 3) do ukončení běhu lhůty pro placení daně dle x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xěsíc po splatnosti daně a daňový subjekt bude požadovat posečkání zpětně, tj. ode dne splatnosti. Jelikož zpětným posečkáním dochází i k přeměně úroku x xxxxxxxx xxx x xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxě.
Judikatura
považuje zpětné posečkání spíše za výjimečné (NSS 8 Afs 181/2017). V rámci rozhodnutí je možno stanovit i další podmínky. Tyto již nejsox xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí se zajištěným majetkem apod. Dle § 157 odst. 5 neplněním podmínek (a to jak podmínek spočívajících v plnění splátek či úhrady posečkané částky, tak poxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxk). Podmínky posečkání lze na žádost daňového subjektu rozhodnutím správce daně měnit bez toho, aby rozhodnutí pozbylo účinnosti (odst. 6), avšak pouxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xroti rozhodnutí o odvolání žalobu proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 s. ř. s.
[Úrok z posečkání]
Dle odst. 1 a 2 vzniká po dobu poxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xeplnění podmínek daňovým subjektem (odst. 5). Byť tato skutečnost neplyne přímo ze zákona, byla dovozena judikaturou (NSS 10 Afs 34/2016). Úrok bude sxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxx xx xxxx xlatí pouze pro úrok vzniklý po účinnosti novely č. 170/2017 Sb., tj. od 1. 7. 2017. Úrok z posečkání je možno prominout (§ 259b). Prominout je však možno poxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxxxx x xx x xřípadě, pokud by ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládaly tvrdost uplatněného úroku. Pro realizaci tohoto ustanovení vydala Finxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx NSS 6 Afs 101/2014, který rozšiřuje časový horizont podání žádosti o upuštění od předepsání úroku.
Odpis nedoplatku pro nedobytnost
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx. Z toho důvodu se nedoplatek tzv. odepíše a začne se evidovat v oddělené části pro evidenci nedobytných nedoplatků osobního daňového účtu. Neznamená txx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxbytné. Na druhou stranu nevěnuje nedoplatku takovou pozornost jako nedoplatkům standardním. Důvody pro odpis nedoplatku:
1.
Bezvýsledné vymáháxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxm na povědomí o majetku dlužníka nazná, že jakékoliv vymáhání by bylo bezvýsledné).
3.
Náklady na vymáhání by přesáhly výtěžek (exekuční náklady dxx x xxx xx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxnace nákladnosti vymáhání, obtížnosti vymáhání, a to vše x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
Námitka
Námitka je specifickým prostředkem ochrany, který se uplatní pouze v rámci placení daní. Specifikem námitky je, že může směřovat pxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxmitka měla směřovat proti rozhodnutí, je přípustná pouze tehdy, když zákon nepřipouští obranu v podobě odvolání. Příkladem je exekuční příkaz dle § 17xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx jakákoliv osoba zúčastněná na správě daní (§ 5 odst. 3). Námitka se podává u správce daně, který úkon učinil, a tento správce daně o ní též bude rozhodovatx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxěno, kdy se podatel o úkonu dozvěděl. Správce daně o námitce rozhoduje, když může úkon zrušit, změnit nebo jinak zjednat nápravu, popř. námitku zamítnoxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxm, které se použije i v řízení o námitce, je § 112, který stanoví povinné náležitosti odvolání. K těmto lze přidat také informaci o včasnosti podání námitxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxlušným správcem daně. Proti rozhodnutí o námitce nelze uplatnit opravné prostředky (§ 108). Vyloučeny nejsou dozorčí prostředky (§ 108). Zároveň zákxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxloba dle § 65 s. ř. s. Do usnesení rozšířeného senátu NSS 1 Afs 271/2016 byla aktuální otázka, zda je námitka prostředkem ochrany, který musí být uplatnxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxního prostředku ochrany. Rozšířený senát nepřiznal námitce
status
opravného prostředku. xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx pro placení daně
I. Obecně
Lhůta pro placení daně se vztahuje k řízení při placení daní [§ 134 odst. 3 písm. b)]. Daň musí být v rámci běhu lhůty uhrazenxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxty, řízení při placení daní materiálně končí. K uplynutí lhůty je správce daně povinen přihlížet z úřední povinnosti, tj. bez upozornění daňovým subjexxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x v případě řízení odvolacího. Nedoplatek je třeba po uplynutí prekluzivní lhůty vymazat z evidence daní (§ 153 odst. 4). Samotná lhůta je lhůtou tzv. prexxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxx
xxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xrvní řadě subjektivní lhůtou v délce 6 let (odst. 1). S délkou této lhůty je možno nakládat. Může se tak dít pouze po dobu objektivní lhůty v délce 20 nebo 30 xxx xxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxa ve lhůtě náhradní, počne lhůta běžet posledním dnem náhradní splatnosti daně. Pravidla pro počítání a běh lhůty jsou dána § 33, avšak s jednou výjimkoux xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xěhu lhůty datován před 1. 1. 2011, je třeba zohlednit přechodné ustanovení v § 264 odst. 5.
III. Úkony prodlužující běh subjektivní lhůty
Délku záklxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxvu ode dne následujícího po dni učinění úkonu. Lhůtu lze takto opakovaně přerušovat až do uplynutí objektivní lhůty dle odst. 5 a 6.
1.
Zahájení exekuxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxřádném opravném nebo dozorčím prostředku. Zákon odkazuje na obnovu řízení a přezkumné řízení. Okamžiky jejich zahájení jsou dány § 120 odst. 2 a § 123 oxxxx xx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx x x 157.
IV. Úkony stavící běh subjektivní lhůty
Běh lhůty ovlivňují též úkony, které jsou způsobilé běh stavět. Smysl úkonů dle odst. 4 nebo spíše sxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxx xxxta běžela, aniž by bylo možno cokoliv činit. Otázkou je, zda se uplatní i § 41 s. ř. s., který staví běh lhůty v případech soudních sporů. Zatímco v § 148 je oxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxem. Správce daně je v rámci § 175 oprávněn vymáhat daňové nedoplatky daňovou exekucí anebo tuto roli přepustit soudu a soudnímu exekutorovi. Je pak na txxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xx
xx
xxxxxxšení daňové pohledávky do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby. Daňový řád rozlišuje daňové pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxatou je nutno přihlásit do insolvenčního řízení (§ 173). Jejich uspokojení je poté považováno za výtěžek vymáhání (§ 152 odst. 2).
3.
Odklad daňové
xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxx
xx
xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx. Daňová
exekuce
srážkami ze mzdy je druhem daňové
exekuce
, u níž je s ohledem na výši srážek pravděpodobný předpoklad delšího trvání. Z toho důvodu je txxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxst. 3.
5.
Dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku. Tento typ úkonu upravuje zák. o mez. pomoci při vymáhání.
V. Objektivní lhůta
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxistru, činí lhůta 30 let. Veřejným registrem bude katastr nemovitostí, plavební, námořní či letecký rejstřík. Zde ale pozor, jakmile zástavní právo zxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx
xxx x
xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
[Technické otázky]
Dělená správa je institutem, který rozšiřuje množinu správců daně, daňových subjektů a daní. Množina správců daně a daňových xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxřejného rozpočtu (§ 2) a při placení této povinnosti se postupuje podle daňového xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxravující placení daní (§ 149 až 232) a pochopitelně obecnou část (§ 101 až 107). Tento postup se označuje jako procesní dělená správa. Prakticky dochází x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx, evidence, zajištění či vymáhání se pohybuje v režimu daňového řádu. Ustanovením, které tuto situaci způsobuje, je zejména § 106 odst. 3 spr. řádu, ktexx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xákony, např. § 53 o. s. ř. Častým jevem v rámci dělené správy je, že i typičtí správci daně jako finanční úřady jednají v tomto režimu. Typicky v rámci ukláxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxu daní rozšiřuje § 161 odst. 3, který upravuje dělenou správu věcnou. V rámci této dochází k předání správy placení peněžitého plnění tzv. obecnému spráxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxzi vymáhání. Zatímco organizační stránku předání řeší § 162 odst. 1, 2, 3 a 4 a § 184 odst. 5, místní příslušnost Celní správy odst. 5. Po předání plnění sx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxá se zejména o pokuty uložené Policií ČR v blokovém řízení na místě nezaplacené, pokuty v řízení správním uložené Policií ČR, odvody za odnětí zemědělskx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx.
Obecně pro dělenou správu platí, že peněžité plnění, které je jejím předmětem, se považuje za daň [§ 2 odst. 3 písm. c)] a k dlužné dani v rámci dělené sxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxá nejen nezákonné vymáhání plnění v rámci dělené správy, ale též samotná povinnost plnění uhradit. xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxveň rozhodnutí o stanovení daně dle § 147. Tento přístup byl překonán novelizací § 254 odst. 1 novelou č. 170/2017 Sb.
Díl 3
Vybírání daní
Způxxx xxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxácení platby]
Viz komentář k § 166.
Den platby
I. Vybírání daně
Vybírání daně je označení pro dobrovolnou platbu daně (na rozdíl xx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxně (§ 163 odst. 1 a 2). Způsoby, jakými lze zaplatit daň, upravuje § 163 odst. 3. Způsoby lze rozčlenit na:
1.
Platby na příslušný xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxní poukaz), šekem a v podstatě i kolkovými známkami (tyto upravuje vyhláška Ministerstva financí č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách).
2.
Hotovoxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxostně však lze uhradit daň i bez omezení tímto limitem, a to v případě platby exekutorovi v rámci daňové
exekuce
nebo při platbě pořádkové pokuty (což je xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x x xxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxamžik úhrady daně. Ten je klíčový z hlediska včasnosti uhrazení, jelikož v případě prodlení delšího než 5 pracovních dnů vzniká ze zákona z nedoplatku úxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xaně. To je např. rozdíl od definice okamžiku vrácení přeplatku správcem daně, který je vrácen dnem odepsání z účtu správce daně (§ 155 odst. 6). V případě xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx. úhrada daně přeplatkem (§ 154 odst. 5) nebo nejasné platby (§ 164 odst. 2).
V případě placení daně musí daňový subjekt respektovat základní pravidlxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x x x52). Stejně tak je daňový subjekt povinen platbu směřovat místně a věcně příslušnému správci dani. Například v praxi Finanční správy má každý finanční xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxcí se k platbám. Nad rámec této zákonné povinnosti vydávají správci daně vlastní návody, jak daň zaplatit, když tyto jsou zveřejňovány na webových stráxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxntifikovat subjekt, jehož daň je hrazena. To však neznamená, že by daňový subjekt musel hradit vždy své vlastní daňové povinnosti. Dle § 164 odst. 4 a § xxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx čísla bankovních účtů a identifikace subjektu skrze variabilní symboly. Není tak např. významné, z jakého bankovního účtu platba přišla (NSS 8 Afs 27/xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxm směřuje) nebo v nedostatečné identifikaci daňového subjektu dle § 164 odst. 3 (není zřejmé, koho daňová povinnost je hrazena). Za nedostatečnou idexxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xředpoklad, že by nějaká daňová povinnost existovala či měla vzniknout (NSS 9 Afs 149/2013). V takovém případě by platba měla být směřována na účet nejasxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxkaci platby. Dle včasnosti odpovědi pak správce daně zaeviduje platbu dle sdělení daňového subjektu, a to s účinností jejího vykonání, popř. platbu zaxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxž osobní daňový účet by měla platba směřovat, je situace složitější. Zde totiž nemusí být vůbec zřejmé, koho vyzývat k vyjasnění platby. Pokud je platba xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxba po 6 letech propadne státu.
Ustanovení § 166 odst. 2 a 3 pak stanoví povinnosti poskytovatelů platebních služeb a provozovatelů poštovních sluxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxné dle § 164, její jedinou vadou je, že byla učiněna v rozporu s vůlí plátce. Platí obecné pravidlo (§ 165 odst. 1), že vrácení omylné platby je nepřípustnéx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxm styku. Z obecného pravidla existují dvě výjimky:
1.
Platba učiněná provozovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb. Poxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxí. V případě pozdější žádosti je možno platbu vrátit, jen pokud platbou vznikne vratitelný přeplatek (§ 155), který nebyl vrácen či použit na úhradu jinxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xlatí stejné podmínky jako pro osoby v bodě 1. Rozdílem však je, že v případě splnění podmínek je navíc testován osobní daňový účet plátce. Pokud tento vykxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxx x
xxxxxtění daní
Zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň
[Obecné podmínky]
Viz komentář k § 169.
[Změna podxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxí daně [§ 134 odst. 3 písm. b) bod 2.]. Jako takový spadá pod řízení při placení daní, tj. řízení daňové. Jeho smyslem je rychlé vytvoření vykonatelného roxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxdech dokonce její stanovení. Řízení o zajišťovacím příkazu však není exekučním řízením. To, že je příkaz vydán, neznamená, že na daňovém subjektu bude xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí zajišťovacího příkazu s podmínkami pro jeho vydání. Zajišťovací příkaz je kromě daňového řádu upraven v i zák. o DPH (§ 103).
II. xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx přezkoumatelně vypořádat důvody pro jeho vydání (NSS 6 Afs 108/2015). Zajišťovací příkaz může být vydán v případě, kdy daň není ještě stanovena (např. x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxatná. Zákon jako základní důvod pro vydání příkazu požaduje existenci tzv. odůvodněné obavy (§ 167 odst. 1). Ta má spočívat v obavě o skutečnost, že daň bxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xudikaturním vývojem. Zlomovým rozsudkem je rozsudek NSS 4 Afs 22/2015, který odůvodněnou obavu dělí na dvě části. První část se týká přiměřené pravděpxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxené výši. Daňový subjekt má pak právo vznášet námitky stran této pravděpodobnosti. Zde si je třeba uvědomit, že správce daně většinou (v případě dosud nxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxí. Na druhou stranu se správce daně nesmí dopustit zjevně excesivní konstrukce, která by sama o sobě zakládala nepravděpodobnost stanovení daně. I z hlxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxoty, kde soudům postačí shromáždění přesvědčivých indicií o zapojení daňového subjektu do podvodného řetězce, avšak detailní dokazování či prokazoxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx a slabé důvody této pravděpodobnosti. Zatímco silné budou spočívat např. v judikaturně uchopených důvodech stanovení daně, ustálených právních názxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx pojmů nedobytnosti či dobytnosti se značnými obtížemi. Opět se zde rozlišují silné a slabé důvody. Zatímco silné důvody svědčící nedobytnosti daně spxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxé důvody budou zase uceleným a logickým okruhem indicií nižší intenzity svědčící o nedobré ekonomické situaci. Tyto by samy o sobě nestačily pro naplněxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxpokládané daňové povinnosti proti majetku apod. Platí zde to samé, co u přiměřené pravděpodobnosti stanovení daně, když správce daně není povinen proxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x Afs 3/2016).
Výsledná úvaha správce daně bude souhrnem přiměřené pravděpodobnosti, že daň bude stanovena, a přiměřené pravděpodobnosti, že daň bxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxraně druhé. V případě, kdy by na obou stranách byly slabé důvody, neměl by zajišťovací příkaz být vydán. Výsledná úvaha správce daně na druhou stranu nemxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx povinen tento vydat (NSS 4 Afs 158/2016). To však neznamená, že postup správce daně musí být vždy likvidační. Dle judikatury musí správce daně v rámci rexxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxstavní právo před samotnou exekucí majetku (NSS 2 Afs 238/2015).
Požadavky na odůvodnění, resp. kvalitu správní úvahy procházejí neustálým judikxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxnily test slabých důvodů, pro které lze považovat budoucí daňovou povinnost za obtížně vymahatelnou. Společným jmenovatelem případů byla potvrzená xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxsto zajišťovací příkazy v soudním přezkumu neuspěly, kdy souhrn slabých indicií byl označen za velmi slabý či žádný důvod o budoucí dobytnost. NSS jednxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxedat jednoznačné silné důvody na straně budoucí dobytnosti, typicky recidivu v nekalém jednání, zdokumentované vyvádění či snaha o vyvádění majetkux xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxjišťovacího příkazu
V rámci výroku zajišťovacího příkazu stanoví správce daně částku daně, která má být daňovým subjektem uhrazena. Tuto musí v odůxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xaně částku vlastními pomůckami (§ 167 odst. 4). Správce daně je též povinen s daňovým subjektem spolupracovat a vyzvat jej k předložení podkladů pro staxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xýt složena do tří pracovních dnů od doručení příkazu. Hrozí-li však nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz vykonatelný již doručením (§ 167 odst. xxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx x xxxx xxx je v případě hrozícího nebezpečí z prodlení zajišťovací příkaz vykonatelný a účinný již okamžikem vydání, tj. dle § 101 prvním úkonem k doručení. Otázxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxozitní účet správce daně (§ 150 odst. 4). Tam čeká na ukončení účinnosti zajišťovacího příkazu, což může nastat v první řadě nastáním splatnosti nesplaxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxi (§ 154). V případě vzniku vratitelného přeplatku vrátí správce daně částku do 15 dnů od vzniku přeplatku. Dále může účinnost příkazu zaniknout v přípaxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xplatnost. Je tomu tak proto, že dnem stanovení daně zaniká zajišťovací příkaz a částku by jinak nebylo na co převést. Opět zde platí, že pokud vznikne vraxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xá za to, že předsunutí splatnosti nemá vliv na právní moc rozhodnutí o stanovení daně. Dle NSS by pak stanovení daně mělo nastat až dnem právní moci (když sxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxhodnutí o stanovení daně a teprve po tomto dni by se na základě § 169 mohlo stát exekučním titulem toto rozhodnutí. Cílem rozsudku zřejmě je, aby po daňovxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxlušenství není předmětem zajištění). Rozsudek je tak třeba vykládat pouze ve vztahu k § 168 odst. 4, když pro jeho účely speciálně definuje okamžik stanxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xásledný vývoj.
Není-li částka uvedená v zajišťovacím příkazu dobrovolně uhrazena, může správce daně zahájit úkony vymáhání dle § 175. Zajištěná čxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx méně invazivní praktiky vymáhání. To zejména z důvodu, že nemusí být vždy jisté, že daň bude opravdu stanovena v přepokládané výši, jedná se o určitý odhxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx § 170, když takto zřízené zástavní právo trvá i po zániku zajišťovacího příkazu, a to v rozsahu reálně stanovené a splatné daně. Zahájí-li správce daně úxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxma realizacím zajišťovacího příkazu, to je povinnost správce daně sledovat trvání důvodů pro trvání příkazu dle § 168 odst. 3. Dle judikatury (NSS 1 Afs xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxu podmínek upozornil (např. nabytí majetku apod.). V takovém případě pak správce daně ukončí účinnost příkazu, popř. částku uvedenou v příkazu ponížíx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxkazu
Primární obrana proti zajišťovacímu příkazu přichází skrze odvolání (§ 168 odst. 1). Pro toto však platí určitá specifika. V první řadě je daňovx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx lhůty. Dále o samotném odvolání musí být rozhodnuto do 30 dnů. V opačném případě se zajišťovací příkaz stává neúčinným. Zde pozor, postačí vydání rozhoxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxě zrušení rozhodnutí o odvolání správním soudem je odvolací orgán oprávněn opětovně rozhodnout a příp. v jaké lhůtě, anebo zda je rozhodování odvolacíxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxý stanovil, že rozhodování o odvolání proti zajišťovacímu příkazu je rozhodováním na jeden pokus. Avšak např. rozsudkem 7 Afs 194/2016 zrušil NSS pouxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x rámci soudního přezkumu spolu s rozhodnutím o odvolání také zajišťovací příkaz se týká pouze situace, kdy vůbec nebyly naplněny důvody pro jeho vydáníx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxu s rozhodnutím o odvolání též zajišťovací příkazy, a to právě pro nepřezkoumatelnost rozhodnutí o odvolání. Je tak zřejmé, že k otázce existuje několix xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx, že správci daně respektují judikaturní větev, která opětovné rozhodnutí v odvolacím řízení zapovídá. Řízení o zajištění daně pak nemůže být obnovenx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx Zajišťovací příkaz nebyl vždy xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxkaz zásadním zásahem do majetkových poměrů daňového subjektu, který navíc může trvat delší dobu, lze doporučit žalobcům navrhovat přednostní projedxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx x xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx x. ř. s., kterým lze dosáhnout odložení účinků zajišťovacího příkazu (NSS 2 Afs 108/2016-96). Dle judikatury (NSS 1 Afs 88/2017) je možno vyžadovat splnxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxm zásahem dle § 82 s. ř. s.
Zástavní právo
Viz komentář k § 170a.
Výkon zástavního práva
Řízení o zajištění daňové pxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xeho specifikem je, že je v podstatě zahajováno i ukončováno vydáním rozhodnutí o zřízení zástavního práva. Zástavní právo je zajišťovacím institutem xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx Zástavní právo má dvě funkce, a to zajišťovací a uhrazovací. Zajišťovací funkce spočívá ve vázanosti na daňovou pohledávku a její příslušenství. Zajixxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxtavu a nutí dlužníka daňovou pohledávku uhradit. Uhrazovací funkce pak spočívá v možnosti realizace zástavy jejím prodejem, popř. ve faktu, že existexxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xá vliv na běh lhůty pro placení daně [§ 160 odst. 3 písm. b) a odst. 6].
Zástavní právo lze zřídit v případě existence daňové pohledávky, která byla neuxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxní úpravy § 1309 až 1394 obč. zák. Daňový řád obsahuje pouze speciální ustanovení, kterými se od soukromoprávní úpravy odlišuje. Oproti obč. zák. vznxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxy. Je-li předmět zástavy předmětem evidence veřejného registru (katastr nemovitostí, plavební, námořní, letecký rejstřík), vzniká doručením tomuxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxost vzít do zástavy i majetek osoby odlišné od daňového dlužníka. Podmínkou však je, aby třetí osoba písemně, a to s úředně ověřeným podpisem, souhlasilx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx práva. Těmito instituty by mohlo dojít k znevýhodnění zástavního práva zřízeného správcem daně. Z toho důvodu stanoví zákon
fikce
, které se následně zxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxstníka zástavy. Vedle těchto důvodů zaniká zástavní právo i na základě rozhodnutí správce daně, kterým je zástavní právo rušeno (§ 170 odst. 5). Zástavxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx
x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxých věcí. Zástavní právo poté plní svoji roli tak, že řadí pohledávku věřitele mezi pohledávky přednostní. Ustanovení § 170a pak umožňuje správci danx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxního práva je přípustné odvolání a rozhodnutí o odvolání je přezkoumatelné ve správním soudnictví dle § 65 s. ř. s. (NSS 2 Afs 186/2006). V rámci zkoumánx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxětu zajištění a v neposlední řadě i přiměřenost zajištění. Nelze např. pro bagatelní dluhy zřizovat zástavní xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x x73.
[Ručitel]
Viz komentář k § 173.
Zajištění daně ručením nebo finanční zárukou
I. Obecně
Řízení o zajištění daňxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxajováno vydáním výzvy ručiteli k úhradě daňového nedoplatku (§ 153). Ručení je zajišťovacím institutem osobním, jelikož jistota spočívá v majetku ruxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxou výzvu, která se v případě jejího nesplnění stává exekučním titulem (§ 176), a správce daně může přistoupit k jejímu nucenému výkonu. Ručení neslouží x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxx xx xxxxx x xxxxx ručení upravené v celním zákoně (§ 28) či v zák. o spotřebních daních (§ 21) anebo přímo v daňovém řádu (§ 240b). Ručení může být dále obsaženo v soukromxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xx xxx xxxx xxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx splnění daňové povinnosti, kdy tyto, v případě, že xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxáva Pokyn č. GFŘ-D-18, který je přístupný na webových stránkách.
II. Vznik ručení
Ručení je akcesorickým a subsidiárním institutem. Z hlediska suxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxávce daně přejde k aplikaci ručení, musí bezvýsledně vyčerpat možnosti vymáhání dané § 175.
Judikatura
odmítla výklad, kdy by správce daně měl za povixxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxže, že vymáhání by bylo prokazatelně bezvýsledné (jedná se např. o nekontaktní společnost, o jejímž majetku nejsou žádné informace). Další situací, kxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdoplatku musí správce daně vtělit do odůvodnění ručitelské výzvy. Z hlediska akcesority je možno ručení aktivovat pouze při existenci nedoplatku u prxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxek. To, že je ručení aktivováno, neznamená, že by nedoplatek nemohl být vymožen i na dlužníkovi. Na druhou stranu zánik samotného dlužníka, a to i bez práxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxoplatku, odůvodní neúspěšnost vymáhání nedoplatku na primárním dlužníkovi a stanoví lhůtu, v níž má být nedoplatek ručitelem uhrazen. K výzvě musí býx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxitelskou výzvu za rozhodnutí o stanovení daně a ručitelský závazek za daň, která musí být vyměřena ve lhůtě pro stanovení daně. Pohyby v délce lhůty u dluxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx nelze vydat (NSS 9 Afs 58/2007-96). Ručiteli pak běží samostatná lhůta pro placení daně dle § 160. Správce daně však musí sledovat zároveň i lhůtu pro plaxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxává stejné postavení jako daňový subjekt, a to pro fázi placení daně (§ 134 odst. 3). Ručitel ručí primárně za daň samotnou. Je však možné, že speciální přxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxut do spisu, uplatnit dozorčí prostředky ochrany (§ 108) či podat žádost o prominutí daně (§ 259). Stejně tak má ručitel právo být informován o výši nedopxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxkovi (§ 172 odst. 3). Ručiteli nakonec nevznikají z nedoplatku úroky z prodlení (§ 252) či posečkání (§ 157).
IV. Obrana ručitele
Ručitel je oprávněx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxání vykonat (po odvolacím řízení běží navíc lhůta k uhrazení nedoplatku stanovená ve výzvě). V rámci odvolacího řízení je možno napadat zejména otázku xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xodmínek pro aplikaci ručení (daných speciálními zákony). Oproti jiným odvoláním v případě placení daní je ručiteli umožněno i napadání zákonnosti vzxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxvce daně, např. po provedeném doměřovacím řízení, sníží nedoplatek u primárního dlužníka. Poté by měl správce daně v průběhu odvolacího řízení snížit x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx pouze ve vztahu k ručiteli (§ 171 odst. 5). Rozhodnutí o odvolání je napadnutelné žalobou dle § 65 s. ř. s.
Ručitel má právo po uhrazení nedoplatku za dxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xu byla uhrazená částka nahrazena (§ 1937 obč. zák.).
V. Platba ručitelského závazku
Platba ručitele musí směřovat pouze na nedoplatek, za který ruxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xx4 a případný přeplatek automaticky vrátí ve lhůtě 30 dnů (§ 172 odst. 6).
VI. Ručení třetí osoby
Ručení xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xlužníka. Třetí osoba tak učiní písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem. Následně správce daně rozhodne o přijetí ručení této třetí osoby (§ 17x xxxxx xxx
xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxu finanční záruky upravené v § 2029 až 2039 obč. zák. Nejedná-li se o bankovní záruku, musí být záruční listina opatřena úředně ověřeným podpisem. Finaxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxě rozhodne rozhodnutím.
Při úhradě nedoplatku zajištěného ručením třetí osoby či finanční zárukou se postupuje obdobně jako v případě realizace rxxxxx xxx x xxx x x xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxx x x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xinanční záruky odlišně, resp. méně přesně. Správce daně by tak měl vyžadovat, aby podmínky sjednané finanční záruky odpovídaly textu daňového řádu.
xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxtí finanční záruky do 30 dnů.
Zálohy
Zajištění daně prostřednictvím záloh je institutem, jehož podstatou je pravidelné vybírání čásxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxvacího období. Samotná záloha se považuje za daň (§ 2 odst. 4). Její neuhrazení je spojeno se vznikem úroku z prodlení. Záloha je institutem placení daněx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx, že je záloha splatná nejpozději do určitého dne, je třeba za den splatnosti zálohy považovat každý den lhůty pro její zaplacení, ne jen den poslední (NSx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxou daně z příjmů fyzických a právnických osob. Povinnost platit zálohy může být stanovena přímo daňovému subjektu anebo plátci, který zálohy sráží a odxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxí měsíc po změně (odst. 4). Tím je sledována zásada přiměřenosti, jelikož zálohy by měly odpovídat pravděpodobné výsledné daňové povinnosti. Zákon tax xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx x xpětně. Změna záloh může být směrem nahoru i dolů. Může dojít např. k situaci, kdy daňový subjekt vykazuje velmi vysokou daňovou povinnost, od které se mu xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxkladě žádosti daňového subjektu, zákonnou výši záloh snížit tak, aby odpovídala potenciální daňové povinnosti za stávající zdaňovací období. Na druxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxem do principu právní jistoty. Odůvodněným předpokladem pro změnu výše zálohy nebude nedostatek finančních prostředků daňového subjektu. Pro tento xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx x případě nově vzniklého daňového subjektu má tento povinnost v přihlášce k registraci uvést potenciální daňovou povinnost, na základě které se mu stanxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxně.
Zálohy se vybírají v průběhu zálohového období, které se nekryje se zdaňovacím obdobím. Na daň se započítají pouze zálohy zaplacené ve zdaňovacxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí, které má vliv na následující podobu záloh. Tudíž je běžné, že určitá část záloh započítaných na daňovou povinnost byla stanovena ještě na základě daňxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx standardní lhůtě 3 měsíců po skončení zdaňovacího období. V průběhu těchto tří měsíců je ještě hrazena záloha stanovená z daňové povinnosti předcházexxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx z tvrzení, k jehož podání právě běží lhůta. Právě tuto zálohu je tak možné zpětně změnit dle odst. 5.
Díl 5
Vymáhání daní
Způsoby vymáháxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx způsoby, kterými může správce daně získat daň, která nebyla dobrovolně uhrazena. Řízením při placení daní je však pouze řízení exekuční, tudíž daňová
xxxxxxx
xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxx x x xxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxené správcem daně, resp. jeho vlastními silami.
2.
Vymáhání prostřednictvím soudního exekutora. Správce daně je oprávněn svěřit vymáhání daňovéxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx provést exekuci, kterou není možné dle daňového řádu realizovat (
exekuce
postižením závodu,
exekuce
stran majetku drženého osobou odlišnou od daxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxce
. Pod tento způsob vymáhání lze zařadit i přihlášení nedoplatku k uspokojení z výtěžku dražby movitých či nemovitých věcí dlužníka konané soudním exxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxjení z majetkové podstaty. Jedná se o pohledávky vzniklé před účinností rozhodnutí o úpadku (§ 242). Pohledávky vzniklé po účinnosti rozhodnutí o úpadxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx k uspokojení z výtěžku veřejné dražby majetku dlužníka konané dle zákona o veřejných dražbách.
Dle odst. 2 je správce daně při volbě způsobu vymáxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxdě insolvence či veřejné dražby správce daně v podstatě žádnou volbu nemá. Volba bude probíhat vždy mezi daňovou exekucí a svěřením nedoplatku k vymožexx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxlikanásobně menší. Správce daně by tak měl vždy upřednostnit daňovou exekuci vykonanou vlastními silami a soudnímu exekutorovi svěřovat nedoplatek x xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxiálně vybaven. Zákon sice většinu exekučních řízení svěřuje do pravomoci „velkých“ správců daně jako Finanční a Celní správy (§ 161 a § 162), avšak i tixx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxrým nemají zkušenosti (např. prodej tovární haly apod.). Odstavec 2 se věnuje pouze otázce volby způsobu vymáhání. Lze jej však rozšířit i dále, a to na vxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxh věcí), popř. by měl zvážit možnost zajištění či posečkání před samotnou exekucí. Volba způsobu vymáhání může být dlužníkem rozporována, a to pomocí žxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxx x xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx úhrady nedoplatků daná § 152 odst. 1, 2 a 4. Vymáhání je též spojeno se zásahy do běhu lhůty pro placení daně dle § 160, a to zejména v případě přetržení jejíxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxo vybrání (§ 161 a § 162). Pro dané případy daňový řád přímo stanoví, že i v průběhu vymáhání je možno nedoplatek uhradit dobrovolně, tzn. vybrat. Jedná xx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxo se vše může odehrát na jednom místě.
Exekuční titul
Exekuční titul je základním předpokladem vstupu do vymáhání, jelikož je podkladxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxy naplňoval podmínky materiální vykonatelnosti dané zákonnými požadavky na jeho podobu (např. v případě rozhodnutí musí toto splňovat náležitosti § xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxonatelný zajišťovací příkaz. V obou případech se jedná o rozhodnutí se stanovenou lhůtou k plnění, která nebyla daňovým subjektem, nyní dlužníkem, rexxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx k peněžitému plnění budou rozhodnutí o stanovení daně (§ 147) a rozhodnutí věnovaná sankčnímu systému (pokuty, penále, úroky). Zajišťovací příkaz je xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx rozhodnutí doplňují dále exekuční tituly vtáhnuté do vymáhání skrze institut dělené správy upravený v § 161 a § 162. Třetím exekučním titulem je výkaz xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx x xxx xx2007) výkaz nedoplatků charakterizuje jako sumarizaci nedoplatků, resp. interní doklad mezi vyměřovacím a vymáhacím oddělením.
Zákon v odst. 2 uxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxažených. Správnost exekučního titulu musí být napadána v řízení, které placení daní předchází. Nelze např. v rámci daňové
exekuce
zpochybňovat spráxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxžníkovi nedoručuje. Ten se o něm zpravidla dozvídá až v případě zahájení vymáhání. I proto
judikatura
(NSS 9 Afs 52/2015) dovodila, že v rámci obrany prxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xitulů může být nakonec rozšířena i o tituly generované v jiných právních režimech. Této problematice se věnuje zák. o mez. pomoci při vymáhání. Ten povaxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxje
judikatura
(SDEU C-233/08 Kyrian).
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxko taková je považována za řízení při placení daní, když představuje jeho dílčí část [§ 134 odst. 3 písm. b) bod 3.]. Exekuční řízení je zahajováno vydáníx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xři vymáhání, a tudíž se řídí pravidly danými § 152 odst. 2. Případný přeplatek je považován vždy za přeplatek vratitelný (§ 185).
Specifikem daňové
exxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx kdo exekuci vede). Tyto dvě role nelze směšovat, jelikož role exekučního orgánu s sebou nese oprávnění rozhodovat o právech a povinnostech dlužníka v pxxxxxx
xxxxxxx
x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxho orgánu tak platí, že jeho pravomoci jsou výlučně upraveny v daňovém řádu, tzn. jak v části obecné, tak v části zvláštní upravující daňovou exekuci (§ 1xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxýraznit roli správce daně jako exekučního orgánu, tak podchytit specifika daňové
exekuce
. Na druhou stranu takto striktní úprava s sebou nese požadavxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xx ř. Na druhou stranu vyjmutí o. s. ř. nevylučuje přistupovat k výkladu pravomocí správce daně obsažených v daňovém řádu shodně, jako je tomu činěno v pxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xx xxxxx x xxo práva a povinnosti dlužníka a nakonec i pro obecná pravidla vztahující xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxt
exekuce
apod. V těchto případech by se jednalo o zbytečnou duplicitní úpravu. Na druhou stranu není o. s. ř. na základě odst. 1 a 2 použitelný absolutnxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxce, kdy pro správné vedení daňové
exekuce
je nezbytné průběžně porovnávat znění o. s. ř. s řádem daňovým a řešit, zda je dané ustanovení aplikovatelnéx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxka a oprávněného upravuje § 177. Daňová
exekuce
se zahajuje/nařizuje vydáním rozhodnutí - exekučního příkazu (odst. 1). Vydáním rozhodnutí se rozumx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx x x xxxxxxxxx případech i ke stavění této lhůty [§ 160 odst. 4 písm. d)]. Zahájením daňové
exekuce
též dochází k aktivaci § 252 odst. 2 a specifického zápočtu výtěžku
xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxspozice dlužníka či poddlužníka s majetkem, který je předmětem
exekuce
. Náležitosti exekučního příkazu (kromě obecných náležitostí daných § 102) upxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxkazem na exekuční titul (§ 176), přičemž musí vzít v úvahu i odst. 3. Výše nedoplatku může být proměnlivá v čase, když nedoplatek může být navyšován o úrok x xxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxové
exekuce
(odst. 5). Zde je správce daně omezen zásadou přiměřenosti (§ 175) a též omezenými způsoby daňové
exekuce
. Není vyloučeno, že správce daně xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxř. správce daně není oprávněn prodat podnik dlužníka), popř. z hlediska organizačního (nedostatek technického či odborného zázemí).
Obrana protx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxjména otázky spojené s naplněním podmínek pro nařízení daňové
exekuce
. Dlužník tak může napadat existenci, formální a materiální správnost exekučníxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxdat správnost exekučního titulu z hlediska správnosti stanovené daně, jelikož tyto námitky by měly být předmětem řízení nalézacího. Výjimkou je dle jxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x 65 s. ř. s. (k vyloučení jiných typů žalob viz NSS 1 Afs 4/2017). Do usnesení rozšířeného senátu NSS 1 Afs 271/2016 byla aktuální otázka, zda je námitka pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxy lhůty a tyto se odvíjí od uplatnění posledního prostředku ochrany. Rozšířený senát nepřiznal námitce
status
opravného prostředku. Žalobce je tak oxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxvají v podání návrhu na zastavení daňové
exekuce
dle § 181 odst. 2.
Vyloučení majetku z daňové exekuce
I. Vyloučení majetku z daňové exexxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxx x xxx xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xozhodl správce daně z moci úřední. Účelem institutu je stanovit možnost obrany osobám, jejichž majetek má být dotčen daňovou exekucí, avšak není k tomu xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxvem bude právo vlastnické. Například správce daně se rozhodne v rámci daňové
exekuce
postihnout automobil dlužníka, a to jeho prodejem v dražbě, avšax xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xxx xxx i jiná práva než právo vlastnické, avšak tato většinou exekuci připouští. V rámci
exekuce
jsou pak zohledňována, např. zvýhodněným pořadím. Příkladxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx. Rozhodnutí se doručuje dlužníkovi a osobám, které podaly návrh na vyloučení věci (odst. 1). Příjemcem může být též manžel dlužníka, a to na základě § 18x xxxxx xx xxxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx Tak např. dlužník se bude bránit námitkou podle § 159 podanou proti exekučnímu příkazu (§ 178) s tím, že bude namítat, že předmět
exekuce
neexistuje, jxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxem movitých věcí.
II. Návrh na vyloučení majetku
Návrh na vyloučení majetku z daňové
exekuce
je standardním podáním dle § 70. Navrhovatel nese ohlxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx skutečnosti, označit případné důkazy a v případě jejich držení tyto s návrhem předložit. Určitý posun ve vnímání důkazního břemene lze vysledovat z poxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x absentujícími důkazními prostředky či s důkazními prostředky nedostačujícími vyzval navrhovatele k doplnění návrhu. Je pak otázkou, kam až taková pxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxinnost bude aktivována zejména v případě zjevných nedostatků návrhu tak, aby návrh nebyl zamítán z čistě formálních důvodů, bez snahy na věcné projednxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xx xxxxxx xxxxým je exekučním příkazem ukládána povinnost ohledně majetku (typicky manžel dlužníka). Zákon rozlišuje dvě lhůty pro podání návrhu:
1.
Příjemci exxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxeno dle § 106.
2.
Osoby, které nejsou příjemci exekučního příkazu. Tyto jsou oprávněny podat návrh do 15 dnů od okamžiku, kdy se o nařízení daňové
exekxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx majetek byl zahrnut do určité daňové
exekuce
, jakož i o tom, který správce daně je příslušný k vedení této daňové
exekuce
. Pro tyto osoby je též stanovena xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxe
(§ 212 až 215). V rámci objektivní lhůty musí být návrh doručen správci daně.
III. Rozhodnutí o vyloučení majetku z daňové exekuce
Zákon stanoxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxdaného dle § 38. Lhůtu lze na základě § 34 stavět. Proti rozhodnutí se lze odvolat, a to ve zkrácené lhůtě 15 dnů (odst. 2). Rozhodnutí o odvolání je přezkoxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx
xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxhodováno, s výjimkou postupu dle § xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx1 odst. 2 písm. d).
Prohlášení o majetku
Prohlášení o majetku je institutem, který správci daně umožní získat přehled o majetku daňovéxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxn v rámci vyhledávací činnosti získat. S ohledem na fakt, že by takové shromažďování informací bylo neúměrně časově a organizačně náročné, zvolil zákoxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxx xx xxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxání prohlášení o majetku je neúspěšnost daňové
exekuce
přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb (§ 190). Zde zákonodárce předxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxášení o majetku, kdy nesmí ve výzvě stanovit lhůtu kratší 15 dnů. Povinnou náležitostí výzvy je i poučení o následcích nevyhovění (nepodání prohlášeníx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxu podstatu trestného činu dle § 227 tr. zákoníku. Odstavec 1 pak stanoví, že pro případ oznámení tohoto trestného činu je správce daně zbaven povinnosti xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxdat písemně s běžným podpisem. Zde zákon požaduje úředně ověřený podpis (odst. 2). Proti výzvě se nelze odvolat, avšak prostředek ochrany spočívá v námxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx
xxxxxxxx x x x xx xxxxxx xxxxxxxxx kdy není třeba prohlášení podat (odst. 5), popř. je nutno jej podat pouze v případě změn a doplnění (odst. 4).
Zásadním dopadem doručení výzvy k podánx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx Neúčinnost se v praxi projevuje tak, že správce daně může exekučně postihnout majetek i v držení jiné osoby než dlužníka. Takový majetek však nelze postxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxící k uspokojování základních životních potřeb a správy majetku.
Odklad a zastavení daňové exekuce
I. Odklad daňové exekuce
Odklad xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xx xaňová
exekuce
odložena, neznamená (pokud není stanoveno jinak), že jsou suspendovány i účinky exekučních příkazů (tzn. zejména omezení ve vztahu k nxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx
xxekuce
odkládána na návrh dlužníka, má tento úkon vliv na běh lhůty dle § 160. Důvody, pro které může být daňová
exekuce
odložena, spočívají v prošetřovxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx pro posečkání nedoplatku (§ 160). O odložení daňové
exekuce
rozhoduje správce daně rozhodnutím (odst. 3). Rozhodnutím buď odklad povolí, nebo zamítxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxě pokračovat, rozhodne správce daně o jejím pokračování. Proti rozhodnutí opět nejsou přípustné opravné prostředky. Kladné rozhodnutí o odkladu daňxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xe doručuje jen navrhovateli (odst. 4). Dle Pokynu č. MF-5 musí být rozhodnutí o odložení daňové
exekuce
vydáno do 30 dnů od obdržení návrhu příslušným sxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xastavení daňové
exekuce
se částečně překrývají s důvody, pro které není ani možno daňovou exekuci zahájit xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxtelné [viz písm. b), c), d), e)]. Nakonec jsou důvody dány zásadou hospodárnosti [viz písm. f), g), h)]. Je zřejmé, že návrh na zastavení exekučního řízexx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxstředků platí to samé, co u odkladu daňové
exekuce
. Specifikem pak je doručování rozhodnutí o částečném zastavení daňové
exekuce
, kdy je toto rozhodnuxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xx xx xxx xx xbdržení návrhu příslušným správcem daně.
Z hlediska odst. 4, a tedy nepřipuštění opravných prostředků, by se z pohledu judikatury (NSS 1 Afs 17/201xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxené k 1. 1. 2014, kdy bylo postaveno najisto, že opravné prostředky se netýkají i negativních, tj. zamítavých rozhodnutí.
Exekuční náklady
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxx xxxxučních nákladů]
Exekuční náklady jsou příslušenstvím daně (§ 2 odst. 5). Jedná se o specifický typ nákladů řízení upravených x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxrady, a to oproti obecnému pravidlu uvedenému v § 152 odst. 2. Při převodu z osobního depozitního účtu se tak dle § 184 odst. 3 uhradí prioritně, a to i před xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx že v případě, kdy výtěžek
exekuce
nepokryje ani její náklady, je třeba exekuční řízení zastavit. Na druhou stranu nemohou být exekuční náklady nikdy cxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxho typu:
1.
Náhrada nákladů za nařízení daňové
exekuce
. Výše nákladů je určena § 183 odst. 1. Jejich přesná výše je obsahem exekučního příkazu (§ 178) xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxe
stanoveny samostatným rozhodnutím, je možno se proti jejich výši odvolat ve lhůtě 15 dnů (§ 182 odst. 4). Proti exekučnímu příkazu je možno podat námixxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxkladě § 169 vzniknou. Exekuční náklady lze požadovat u jednoho nedoplatku jen jednou (§ 183 odst. 3) a neuplatní se v případě, kdy exekučním titulem je zxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxoplatek daňovou exekucí přikázáním pohledávky z účtu a následně daňovou exekucí prodejem movitých věcí. V takovém případě může náklady vyčíslit jen dx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxitých věcí. Jejich přesná výše je obsahem samostatného rozhodnutí. Proti rozhodnutí se lze odvolat ve lhůtě 15 dnů (§ 182 odst. 4). Povinnost úhrady nákxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxím titulem je zajišťovací příkaz (§ 183 odst. 3). Náklady za výkon prodeje se uplatní i v případě, kdy jsou uplatňovány jiné exekuční náklady (za nařízenx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xotovými výdaji však nejsou výdaje na osobní potřeby daňového exekutora jako jeho plat apod. Výše hotových výdajů je stanovena samostatným rozhodnutíxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx jsou jedinými exekučními náklady, které vznikají, pokud je exekučním titulem exekuční příkaz (§ 182 odst. 3). Vznikly-li správci daně hotové výdaje v xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxx k prodeji či dražbě vůbec nedošlo (§ 182 odst. 6). Specifikem hotových výdajů je, že správce daně tyto může zálohovat z vlastního rozpočtu a z výtěžku
exexxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxění manželů
Odstavec 1 přiznává manželovi dlužníka stejné postavení, jako má samotný dlužník. Jinými slovy manžel dlužníka nebude považován za třexx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx dlužníkovi. Budou mu doručovány exekuční příkazy, bude mít možnost využít stejných prostředků ochrany apod. Podmínkou je, aby se daňová
exekuce
dotxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xe v pochybnostech se má za to, že majetek do společného jmění spadá. Pro určení rozsahu společného jmění je třeba vycházet primárně z obč. zák. Ve vztahu x xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx x xxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx společného jmění pozměněn. K tomu přistupuje § xxxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxžník či manžel za to, že je postihován neoprávněně majetek nespadající do společného jmění manželů, mohou se bránit námitkou dle § 159 podanou proti exxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxx
xxx x xxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx k § 154 a § 155, když stanoví, že prostředky získané daňovou exekucí nad výši nedoplatku jsou vratitelným přeplatkem a je nutno je vrátit bez žádosti do 1x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxdoplatků. Úprava je pak dále rozvedena pro účely rozvrhového řízení v § 230 odst. 5 a § 232 odst. 4.
III. Zachování místní příslušnosti
V případě daňxxxxx xxxxxxx xxx x xxx x x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xx a § 131. Pro daňovou exekuci postižením majetkových práv je dáno speciální pravidlo pro změnu v § 186 odst. 4.
IV. Svěřenské nástupnictví
Ustanovenx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xterým nemůže tento disponovat a který má přejít na svěřenského nástupce jako dědice. Úprava je přísnější než obdobná úprava v o. s. ř.
V. Zásada přiměřxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx tak zákon stanoví) údaje, ke kterým má správce daně dálkový a nepřetržitý přístup a které jsou obsahem veřejného registru. Tento benefit se však nevztaxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxtly.
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
exekuce
postižením majetkových práv je postižení majetkového práva dlužníka, se kterým je oprávněn nakládat poddlužník (odst. 1). Poddlužník je dexxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx x xxxx x xxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xak dlužníkovi, tak poddlužníkovi. Poddlužník má právo být vyrozuměn o právní moci exekučního příkazu (odst. 2). Právní moc je v § 103 definována podmíxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxíka o okamžiku doručení exekučního příkazu dlužníkovi. Poté je poddlužník povinen realizovat příkaz uvedený v exekučním příkazu. Vyrozumění o právnx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xoddlužnickou žalobu. Tuto bude podávat z pozice oprávněného a k jejímu řešení bude příslušný civilní soud poddlužníka (§ 84, § 85 a § 87 o. s. ř.). Podstaxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxůběhu tohoto způsobu daňové
exekuce
(oproti § 16, § 131). V zásadě se však jedná pouze o stanovení povinnosti správci daně, který musí poddlužníkovi ozxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxá ustanovení o daňové exekuci srážkami ze mzdy]
Viz komentář k § 189.
xxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxmi ze mzdy je pohledávka dlužníka za poddlužníkem spočívající ve mzdě, popř. v jiných příjmech (§ 187 odst. 1). Stejný způsob
exekuce
je upraven i v o. s. xxx x xx x x xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxkuce
odkazuje daňový řád na mzdu a jiné příjmy. Mzda je definovaná zák. práce (§ 67 až 71, § 109 až 121, § 140 a § 222). Použitelným je pak ust. § 277 o. s. ř., xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x x xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxjmy definuje § 299 o. s. ř. Z předmětu
exekuce
jsou pak vyjmuta plnění uvedená v § 299 odst. 2 a § 317. V případě souběhu mzdy a ostatních příjmů se využijí x xxx x x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxvá. V případě, kdy je mezi nimi založen vztah, kdy poddlužník dluží dlužníkovi mzdu či ostatní příjem, a to bez existence např. pracovního poměru, je třexx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxkuce
již byl vyplacen.
xxx xxxxxx
xxxxxx xx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xrážek je dána zákonem, konkrétně o. s. ř. v § 278, který vymezuje základní nepostižitelnou částku. Po odečtení základní nepostižitelné částky od předmxxx
xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxostní a běžné. Pohledávky daní a poplatků jsou považovány za přednostní. V případě existence více pohledávek stejného typu je nutno využít § 280 o. s. ř.x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx x § 286 o. s. ř. Nad zákonný rozsah srážek se nelze dostat ani dohodou mezi dlužníkem a správcem daně (§ 281 o. s. ř.). Pod zákonný rozsah srážek se lze naopak xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxvažných důvodů KS v Hradci Králové 52 Af 7/2017). O návrhu dlužníka musí být dle Pokynu č. MF-5 rozhodnuto do 30 dnů od obdržení návrhu příslušným správcex xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxstředky (§ 108). Není však vyloučena námitka dle § 159. V případě, kdy má poddlužník problém s výpočtem výše srážek, může využít § 288 a požádat správce dxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx ji mezi ostatní oprávněné rozvrhne. Není vyloučeno, že dlužník bude mít vícero plátců mzdy. V takovém případě se aplikuje § 188, který stanoví, že exekuxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxsí správce daně vydat rozhodnutí a znovu rozvrhnout výši srážek. Proti rozhodnutí se lze odvolat (§ 109). Tuto situaci je třeba odlišovat od nově přistoxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx tímto okamžikem nastávají účinky, které jsou xx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxíkazu poddlužníkovi - plátci mzdy. Dle § 186 je správce daně povinen poddlužníka vyrozumět o nabytí právní moci exekučního příkazu, které nastává dorxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx valného významu. Doručením příkazu poddlužníkovi nastává zákonné omezení, tzv.
arrestatorium
poddlužníkovi, tj. povinnost nevyplácet určenou čxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxické žaloby dle § 186 odst. 3, nebo dokonce trestnímu stíhání pro spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 337 odst. 3 písm. a) tr. xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx tuto skutečnost správci daně dle § 189 oznámit. Není-li daňová
exekuce
zastavena dle § 181, uplatní se § 187 odst. 4, kdy správce daně doručí exekuční pxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxky (§ 108) jsou vyloučeny. Tímto postupem zůstává zachováno pořadí daňového nedoplatku tak, jak bylo získáno u původního plátce mzdy. Inspirovat se lzx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí. S ohledem na charakter mzdy či jiného příjmu není pravděpodobná aplikace § 185 odst. 1, který se věnxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxt. 2). Oběma při jejím nesplnění hrozí pořádková pokuta dle § 247 ve výši až 50 000 Kč. Další oznamovací povinnost stanoví zákon pro plátce mzdy v § 188 odsxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx x x xxx xxxt. 1 a § 190 odst. 1, když obecně je postihováno majetkové právo dlužníka, se kterým je oprávněn nakládat poddlužník. V tomto případě je majetkové právo xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxx xx xe jedná o banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrová družstva a platební instituce. Účet je definován v § 2262 obč. zák. Předmět
exekuce
nxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxné je, kdo je vlastník či spoluvlastník účtu. Na základě subsidiární použitelnosti § 262a odst. 4 o. s. ř. a § 185 odst. 1 bude exekuci podléhat i pohledáxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxx x xxx x x xxx xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxstupce se užije přednostně § 185 odst. 4, který naopak vyloučí aplikaci § 303 odst. 2 o. s. ř. V případě postihnutí účtu manžela platí omezení daná § 304b x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxky dle § 159 proti exekučnímu příkazu, popř. podat návrh na zastavení daňové
exekuce
dle § 181.
II. Srážky
V případě způsobilého předmětu
exekuce
xx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xx xxjména v případech daných v § xxxxx x xxx x x xxx xx xx xx xxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xe povinen blokovat účet dalších 6 měsíců ode dne vyrozumění o právní moci exekučního příkazu. V případě střetu více daňových exekucí k jednomu účtu se upxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxěných a nezajištěných pohledávek se uplatní § 309a o. s. ř. Je-li postihována pohledávka z účtu, který je ve spoluvlastnictví, postupuje se poměrným zxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xrobíhajících výkonů rozhodnutí. Pokud se daňová
exekuce
týká více účtů u jednoho poskytovatele platebních služeb, postupuje správce daně dle odst. xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x 178. Dle § 190 odst. 1 se exekuční příkaz doručí dříve poddlužníkovi než dlužníkovi. Dle § 186 odst. 2 správce daně vyrozumí poddlužníka o právní moci exxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxčního příkazu jsou zákonná omezení dlužníka a poddlužníka. Omezení dlužníka, tzv. inhibitorium, spočívá dle § 304 odst. 3 v nemožnosti vybrat peněžnx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx
x xx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxostředky na účtu jinak, než je uvedeno v exekučním příkazu, tzn. strhnout požadovanou částku a zaslat správci daně, popř. držet 6měsíční sledovací obdxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx x x x xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxddlužník vystavuje riziku poddlužnické žaloby dle § 186 odst. 3, nebo dokonce trestnímu stíhání pro spáchání trestného činu maření výkonu úředního roxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx x x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxvé právo dlužníka, se kterým je oprávněn nakládat poddlužník. V případě daňové
exekuce
přikázáním jiné peněžité pohledávky zákon tuto definuje vyluxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxx x xxxx x xxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xa způsobilost předmětu
exekuce
je, aby pohledávka byla peněžitá a existující. Naopak nevadí, bude-li pohledávka existující, ale nesplatná, popř. bxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxstihnout pohledávky uvedené v § 317, § 318 a § 319 o. s. ř. Tímto způsobem
exekuce
nelze postihnout jinou peněžitou pohledávku manžela dlužníka, avšax xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxtníci řízení nebudou spokojeni s posouzením správce daně stran postižitelnosti předmětu
exekuce
, mohou uplatnit námitky dle § 159 proti exekučnímu xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxx x xxxx
xxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xrážky do výše uvedené v exekučním příkazu. K realizaci srážky dochází na základě pravidel daných § 314a o. s. ř. Jsou-li pro výplatu plnění z pohledávky xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxx xxxx. 2 o. s. ř. je správce daně odpovědný naopak za neučinění potřebných úkonů k realizaci pohledávky (nečinností správce daně se může právo k pohledávce pxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x