280/2009 Sb.

Daňový řád: Praktický komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxh předpisů 
Není-li uvedeno jinak, jsou všechny předpisy citovány ve znění pozdějších předpisů.

nařízení Rady č. 904/2010 
    nařízení Rady (EU) č. 904/20xx xx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx 
    x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx 
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxx řád
    zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) 
    a o změně dalších zákonů
insolvenční zákon
    zákon č. 182/2006 Sb.x x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx 
    xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxh práv 
    a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky
o. s. ř. 
    zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
obč. zák.
    zákon č. 89/2012 Sb., občaxxxx xxxxxxx
xx xx xx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxxx xxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx
xxx xxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxení soudním (trestní řád)
tr. zákoník
    zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Ústava
    ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České repubxxxx
xx xx xx 
    xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx 
    xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xx 
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxh řízeních soudních
zák. práce
    zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
zák. o advokacii
    zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii
zák. x xxxx
    xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxx
xxxx x xxxxxx x xxxxxx
    xákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
zák. o daňovém poradenství
    zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republikx
xxxx x xxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxkumentů
zák. o evidenci obyvatel
    zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů 
    (zákon o evidenci obyvatel)
záxx x xxxxxxxx xxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxi při vymáhání některých finančních pohledávek
zák. o mez. spolupráci
    při správě daní zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní 
    a x xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxědnosti za přestupky a řízení o nich
zák. o odpov. za škodu
    zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím 
    nxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx 
    x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxíků nár. menšin
    zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně dalších zákonů
zák. o rozpočtovém určení daní 
    zákon č. 243/xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx 
    x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx x xxotřebních daních
    zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
zák. o spr. poplatcích
    zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
zák. o správě daní a pxxxxxxx 
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
zák. o znalcích a tlumočnících
    zákon č. 36/1967 Sb., x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
    xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxnoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí
zák. opatření o dani z nabytí
    zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabyxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxx xx xxxx
    xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx


xxxxxxx xxxxxxx

xxx
    xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxí
KS
    Krajský soud
MF
    Ministerstvo financí
MS
    Městský soud
NSS
    Nejvyšší správní soud
SDEU
    Soudní dvůr Evropské unie
ÚS
    Ústavní soud


ČÁST PRVNÍ
ÚVOxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxem, který se realizuje mezi správcem daně a osobami zúčastněnými na správě daně (§ 5 odst. 3), přičemž předmětem tohoto vztahu je peněžité plnění označoxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxo procesu odehrává. To je např. důležité v případě formulace plné moci zmocnitelem. Zmocní-li zmocnitel zmocněnce k zastupování při správě daní, udělxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xx xxxumí správou daně, je definováno v odst. 2 tohoto ustanovení, který upravuje cíl správy daně. Odstavec 1 vymezuje věcnou působnost daňového řádu, když txxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxávu daně. Nebude-li možné jednání osob zařadit pod pojem správy daně, bude se procesní postup účastníků právního vztahu řídit jiným procesním předpisxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx x xstatní právní normy, které správu daně regulují (§ 4 daňového řádu). Procesní ustanovení upravující správu daně jsou obsažena zejména v hmotněprávníxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxým je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Zde zákonodárce vtělil do textu daňového xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxi účelového výkladu. Tento hlavní účel zákona se nazývá veřejným zájmem státu na výběru daní. Daňový řád je vystavěn na správném zjištění a stanovení dxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxmi dle § 98 nemůže správce daně stanovit daň nepřiměřeně vysokou až nereálnou, ale musí se přiblížit reálné dani tak, jak by byla stanovena dokazovánímx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxů, příkladem budiž rozsudek NSS 9 Afs 41/2013.
III. Daňové tvrzení
Je to daňový subjekt, kdo je povinen daň vyčíslit a přiznat (§ 135 odst. 1 a 2). Proxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx 3, je legislativní zkratkou pro vícero podání daňového subjektu. Smyslem legislativní zkratky je, aby zákonodárce nebyl nucen v textu zákona opakovaxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxiznání, hlášení a vyúčtování. Pokud bude úmyslem zákonodárce upravit odlišně např. proces podávání daňového přiznání a vyúčtování, nepoužije již lexxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxhuje k daňovému řízení, konkrétně k řízení nalézacímu (§ 134). Daňové tvrzení proto musí být podáním, na základě kterého je možno stanovit daň. Daňové txxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xpecifické kontrolní postupy, zejména postup k odstranění pochybností dle § 89. Jednou podané daňové tvrzení již nelze vzít zpět (§ 73 odst. 4). Podání dxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxde k aktivaci sankčního systému v podobě pokuty za opožděné tvrzení daně (§ 250). Nakonec nepodání daňového tvrzení vede často ke stanovení daně pomůckxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx v praxi problémy. Naopak problematickým se ukazuje zařazení hlášení. Daňové zákony znají podání, která jsou označena jako hlášení, avšak plní zcela jxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxektu samotného, anebo jeho obchodního partnera. Jen ze samotného označení podání jako hlášení však nelze dovozovat, že by se jednalo o daňové tvrzení sx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxna nebo doměřována).
[Definice daně]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
I. Daň
Ustanovení je velmi důležité ve spojení s § 1, ktexx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxžité plnění splní podmínky § 2, bude považováno za daň, zákon, který jej upravuje, za zákon daňový a orgán veřejné moci, který jej spravuje, za správce daxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx. Příkladem může být pravomoc získat informace dle § 57, prolomení mlčenlivosti za účelem sdílení informací získaných při správě daní s jinými správci xxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx
xxx xxxx xxxxní podřaditelné pod pojem daň, musí naplňovat několik podmínek:
1.
Musí se jednat o peněžité plnění.
2.
Peněžité plnění musí být zákonem označenx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxidel v případě odvodu za porušení rozpočtové kázně). Další možností, jak se peněžité plnění může stát daní, upravuje § 161 a § 162, tzn. v rámci dělené sxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx).
3.
Peněžité plnění musí být příjmem nebo vratkou veřejného rozpočtu, tzn. rozpočtu xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xostupovat dle daňového řádu (např. pojistné na zdravotní pojištění, které je příjmem rozpočtu zdravotní pojišťovny).
4.
Pod pojem daň se zahrnuxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxx x xxxxmů), jiný způsob zdanění (tzn. záloha na daň dle § 174) a příslušenství daně.
II. Příslušenství daně
Příslušenství daně představují náklady říxxxx xx xxx x x xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xbsažené v daňovém řádu či jiných daňových zákonech). Podmínkou však je, aby tyto byly ukládány či vznikaly dle daňového zákona, tj. zákona upravujícíxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xlášení uložená dle § 101h zák. o DPH. A naopak nebude jím pokuta uložená dle § 37 či § 37a zák. o účetnictví. Zákon následně stanoví, že úroky, penále a pokuxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxx xx xxxxx xxxde-li tak k pohybu ve vztahu k výši daně (např. doměření daně či změna výše daně v odvolacím řízení), měl by na ni být navázán i pohyb ve vztahu k tomuto vybraxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx019.
Ustanovení, ne příliš přesně, definuje pojem daňové povinnosti. Zákon se zde snaží říci, že nastáním určité skutečnosti (např. získáním příjmxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxový subjekt zpozornět a v zákonem stanovených případech splnit svoji daňovou povinnost. Existence daňové povinnosti je pak dána speciálními hmotněpxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxně, byť tak některé speciální hmotněprávní zákony činí. Daňová povinnost je pojmem širším. Pod pojem daňové povinnosti lze podřadit x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxtu konkrétních ustanovení, kde je komentovaný pojem zmíněn.
[Vztah k ostatním zákonům]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Daňxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxé vůči daňovému řádu zákonem speciálním. Musí se však jednat o zákon upravující správu daní (§ 1). Typickým speciálním zákonem bude zákon upravující kxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxový řád. Je tomu tak z toho důvodu, že vložení všech speciálních ustanovení přímo do daňového řádu by učinilo zákon nepřehledným. Speciální zákony uprxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxčit za daňové. Příkladem může být prolomení mlčenlivosti správce daně vůči soudnímu exekutorovi upravené v § 33 odst. 3 exekučního řádu či vůči státníxx xxxxxxxx x xxxxxx x x x xxxxx x xxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxy v jiných právních předpisech. Za příklad může posloužit § 24 upravující otázky jednání osob či § 170, § 171 a § 172 upravující zástavní právo a ručeníx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
Konečně daňový řád obsahuje i výslovnou úpravu vztahu k jiným právním předpisům. Za příklad může posloužit § 177 upravující vztah k o. s. ř. anebo § xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx výkladem daňového řádu. Právní řád je vystaven mimo jiné na principu bezrozpornosti a vnitřní soudržnosti. Ten mimo jiné zaručuje, že pokud není stanoxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xřední desky obsažená obecně právě ve spr. řádu. Obdobně je třeba využít i obč. zák. v případě definice osoby blízké, se kterou pracují § 77 a § 96 daňovéhx xxxxx
xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxoveních vyjmenovává základní zásady. Tyto představují výstavbové prvky, na kterých byl zákon sepsán. Jako takové by měly být nápomocny při jeho výklaxxx x xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x x xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxpretace
daňového řádu používají. Další lze odvodit přímo z textu daňového řádu či jiných zákonů. Zdrojem zásad pak bude zejména spr. řád, když jeho § xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x x xx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxdpisy vyšší právní síly, tj. zásady plynoucí z Ústavy a Listiny. Významnou roli hrají i zásady plynoucí z práva mezinárodního či evropského. Existují x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxžít díla Svobody, kdy zmínit lze zejména zásady tvořící komponenty principu spravedlivého procesu. Konkrétně se jedná o zásady vyjadřující právo na pxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx řízení.
[Zásada zákonnosti, legitimity a přiměřenosti]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
I. xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxy. Za právní předpis je nutno považovat nejenom samotný daňový řád, ale všechny součásti právního řádu, tj. zákony, zákonná opatření, podzákonné, nadxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
Zásadu zákonnosti je třeba vnímat z několika pohledů. První pohled je dán v souvislosti se zásadou legitimity obsaženou v odst. 2. V tomto kontextu je xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx jednat tak, jak jim zákon nezakazuje. Předobrazem zásady je pak čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny. Byť se zásada tváří jako určená správci daxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxé zásady spojené se zásadou zákonnosti. Má-li se taková osoba řídit daňovými zákony, musí zákonodárce respektovat pravidla, která jsou s tvorbou daňoxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xx 31/13). Jelikož daňové zákony povětšinou zasahují do vlastnického práva, je nutno počítat s čl. 11 odst. 5 Listiny, který stanoví, že daně a poplatky je xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxádány podzákonnými předpisy (vyhláška, nařízení), či dokonce správními akty (kupř. metodiky, pokyny správního orgánu). K otázce nepřípustnosti vyxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxx x xxx xx/2018. Daňové zákony, v rámci příkazu daného čl. 11 odst. 5 Listiny, musí být přiměřené v otázce zásahu do jiných základních práv, zejména práva vlastnixxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxátů či nemá konfiskační dopady (tzv. rdousící efekt). Příkladem může být nález Pl. ÚS 29/08.
Druhý pohled pak představuje pochopení příkazu daného xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxpektování textu právních předpisů. Jak plyne z judikatury Ústavního soudu, zákony nepředstavuje jen jejich text, ale zejména jejich pravý obsah a účex xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxková poté pojímá i ostatní zásady, jelikož s těmito je třeba při výkladu daňového xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxá neboli jazyková. Správce daně je povinen jasný text zákona respektovat, a to i v případě, kdyby výklad vedl k výsledku rozpornému se smyslem a účelem záxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx a vyloučit jeho
absurdní
důsledky.
Judikatura
se v tomto pojetí opírá o povinnost zákonodárce jednat racionálně a formulovat zákonné požadavky jasxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxna jasný není, je třeba přistoupit k aplikaci dalších výkladových metod, tj. výkladu systematickému a teleologickému (účelovému). Systematický výkxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxfinováno je (viz rozsudek NSS 1 Afs 86/2004-54). V rámci metody systematického výkladu se použijí i nepsaná pravidla typu pozdější předpis ruší dřívějxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxu interpretovaného ustanovení. V rámci účelového výkladu je možno využít argumenty podobnosti (když je třeba v právním řádu nalézt ustanovení s podobxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxředpis vyšší právní síly než zákon, mezinárodní smlouva, právo Evropské unie - tzv. eurokonformní výklad). V rámci účelového výkladu je třeba zdůraznxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx anebo jiný princip či zásada. Zde se v rámci zásady zákonnosti vtahují do
interpretace
daňového řádu ostatní zásady (příkladem může být rozsudek NSS x xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu zákona dojde ke střetu výsledku systematického a účelového výkladu. V takovém případě se uplatní pravidlo „in dubio mitius“ neboli v pochybnostech vx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxho pravidla v případě
kolize
s jazykovou výkladovou metodou. Tato nemůže být v kolizi s ostatními metodami výkladu, jelikož tyto slouží právě k vyjasnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xudíž výkladu, který se opírá o záměr zákonodárce. Je tomu tak úmyslně, jelikož tato výkladová metoda je považována xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx.
Má-li správce daně jednat v souladu se zásadou zákonnosti, je povinen respektovat jak text zákona, tak i jeho smysl a obsah. K tomu je nezbytné znát ixxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx Porušení zásady musí být dostatečně intenzivní tak, aby bylo možno konstatovat vliv na výsledek řízení. Opačný přístup by vedl k nepřípustnému upřednxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxů osob zúčastněných na správě daní
Zásada je upravena v odst. 3, který v první řadě definuje pojem „osoby zúčastněné na správě daní“ a zavádí tzv. legisxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxincipu právní jistoty. Zásadu lze vnímat ze tří pohledů:
1.
Příkaz k přiměřenosti (proporcionalitě). Správce daně je povinen při aplikaci zákona pxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxě daní volit přiměřené prostředky tak, aby zájem byl naplněn, avšak ne za jakoukoliv cenu. Příkaz nachází své uplatnění přímo v textu zákona (§ 143 odst. xxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxečně lze v judikatuře nalézt plně provedený test proporcionality tak, jak je znám z ústavní úrovně (viz komentář k § 5 odst. 1). Příkladem může být
judikaxxxx
x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xráv nabytých v dobré víře je dána v první řadě presumpcí správnosti aktů veřejné moci. Ta vyjadřuje právní jistotu stran aktů veřejné moci, zejména z pohxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx danou dobu a poté již ne. Na druhou stranu
presumpce
správnosti působí ve vztahu k adresátovi i negativně, když rozhodnutí je považováno za zákonné do tx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x§ 108).
Presumpce
správnosti je definitivně xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxx x x xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxevuje zejména v oblasti přenosu důkazního břemene, když daňovému subjektu uplatňujícímu výhody garantované zákonem (např. nárok na odpočet daně z přxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxivity.
Retroaktivita
se dělí na pravou a nepravou. Zatímco pravá
retroaktivita
vyvolává účinky, jako by nová právní úprava existovala již v minulosxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx Nepravá
retroaktivita
je obecně přípustná, pravá přesně naopak. Avšak i u nepravé retroaktivity musí být zřejmý silný veřejný zájem, kupř. ztělesněxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xklamané důvěry v právo a významu a naléhavosti důvodů právní změny byla zachována hranice únosnosti (nález Pl. ÚS 53/10).
[Zásady rovnoxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x x xxká osob zúčastněných na správě daní (§ 5 odst. 3) a vyjadřuje povinnost správce daně k těmto přistupovat stejným způsobem. Zásada se netýká rovnocennosxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxadě posuzování rovnosti zacházení je třeba rozlišovat mezi posuzovanými kategoriemi osob. Nelze kupř. říci, že by daňový subjekt měl shodná práva a poxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xezi rovností neakcesorickou, kdy mezi stejnými kategoriemi osob nesmí být libovolně rozlišováno, a rovností akcesorickou, kdy důvod rozlišování nexxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxnými kategoriemi osob může posloužit § 76, který usnadňuje komunikaci menšin se správcem daně skrze právo na bezplatné využití tlumočníka. Za neodůvoxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xS 31/13, který řešil otázku nerovného zdanění pracujících osob v důchodovém věku.
II. Zásada součinnosti
Zásada součinnosti je upravena v odst. 2 x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xromítá do textu zákona. Typickou ukázkou je rozdíl mezi vyhledávací činností správce daně prováděnou bez součinnosti s daňovým subjektem (§ 78) a dokaxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xeho ukončování. Správa daní je vystavena na prioritní povinnosti daňového subjektu podat daňové tvrzení a k tomuto unést důkazní břemeno. Je pak na subxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxě. Důsledkem nesoučinnosti bude zejména stanovení daně náhradním způsobem (§ 98) či následek sankční (§ 247a). V případě třetích osob zákon počítá vícxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx zejména respektováním zákonného textu, a to včetně jeho správného výkladu (§ 5 odst. 1). Při opačném postupu bude možno jednání správce daně označit za xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxě s daňovým subjektem či jinými osobami jednat kupř. neformálně a snažit se předcházet potenciálním konfliktům. Není např. vždy nezbytné využít kontrxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxstními silami (podáním opravného tvrzení).
III. Zásada poučovací
Zásada poučovací je obsahem odst. 3. I přes platnost principu, že neznalost zákxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxit plyne buď přímo ze zákona (např. § 32), anebo ji zvažuje správce daně s ohledem na povahu úkonu. Povinnost poučit je vztažena k procesním právům a povinxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx x xxípadě, kdy je osoba zúčastněná na správě daní v nejistotě ohledně výkladu zákona, je oprávněna obrátit se na odbornou právní pomoc.
IV. Zásada vstřícxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxdní osoby (§ 12) jsou povinny vyvarovat se nezdvořilostí. Zákon stanoví i specifický prostředek ochrany, kterým je stížnost na chování úředních osob (x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxe daně, avšak to neznamená, že by osoby zúčastněné na správě daní byly oprávněny jednat, jak uznají za vhodné. Na nevhodný způsob jednání osob zúčastněnxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxmentáře je ke dni 1.5.2019.
I. Zásada rychlosti
Zásada rychlosti obsažená v odst. 1 v podstatě vyjadřuje povinnost správce daně konat, když konat máx xxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxu. Příkladem může být § 168 odst. 1, který stanoví, že správce daně je povinen do 30 dnů rozhodnout o odvolání proti zajišťovacímu příkazu. Neučiní-li taxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxní účinky, je osoba zúčastněná na správě daní oprávněna podat podnět na ochranu před nečinností (§ 38). Třetím důsledkem je sankce. Příkladem mohou být x xxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxosti správce daně, avšak nelze zapomínat, že i s nečinností osob zúčastněných na správě daní jsou spojeny zákonné následky (§ 6 odst. 2).
II. Zásada hoxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxamu nabývá v případech, kdy je přímo upravena v textu zákona. Příkladem může být § 58 odst. 3, který zakazuje správci daně požadovat po třetích osobách údxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxsmí popřít jiná práva osob zúčastněných na správě daní. Konkrétně je přímo obsahem textu zásady oprávnění správce daně konat tzv. společné úkony. Prakxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxánu pro více podaných odvolání.
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxého hodnocení důkazů
Tato zásada zhuštěně v odst. 1 popisuje průběh hodnocení důkazů, když proces dokazování je v zákoně upraven v § 92 až 100. Správce xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx zásadou vyšetřovací, ale na druhou stranu správce daně je povinen přihlédnout ke všem důkazům, které vyšly najevo, a to i bez přičinění daňového subjekxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxce daně. Existují důkazy prioritní, jejichž existence je podmínkou pro zahájení procesu dokazování. Příkladem mohou být povinné evidence uvedené v § xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxího očekávání
Zásada upravená v odst. 2 je součástí principu právní jistoty. Jejím cílem je dosáhnout stavu, kdy jsou shodné či podobné případy rozhoxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx pojmů či správního uvážení. Na zásadu se dá nahlížet pohledem soustavy rozhodujících orgánů, když kupř. celá Finanční správa by měla postupovat ve shoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxska materie. Předmětem zásady je tzv. správní praxe. Správní praxe je ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost orgánů veřejné správy, která opakovaně xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxými či jinými instrukcemi pro orgány veřejné moci. Je-li správní praxe vytvořena, je možno ji měnit, ale pouze předvídatelně, transparentně a do budouxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx? Zde je nutno členit odpověď s ohledem na zdroj správní praxe. V případě, kdy je správní praxe založena individuálním rozhodnutím správce daně (kupř. oxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xemůže převážit nad zásadou zákonnosti, ale je její součástí. V daném případě by nezákonnou správní praxí správce daně byly dotčeny ostatní daňové subjxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxna formální instrukcí správce daně, kupř. metodickou informací či pokynem řady D, je nutno akceptovat i xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx
xxdikatura
(rozsudek NSS 9 Afs 66/2013).
III. Zásada materiální pravdy
Zásada je upravena v odst. 3 a projevuje se v několika podobách. V první řadě jx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx obsahem. Správce daně by měl vycházet z pravého obsahu podání a takto jej zúřadovat (§ 70 odst. 2). Další aspekty zásady se projevují v rámci hodnocení důxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xmlouvu o dílo, pokud její náležitosti budou vykazovat podstatné rysy smlouvy o dílo, a to bez ohledu na název smlouvy. Dále je správce daně povinen posuzxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx právní úkon, i když nechtějí uzavřít žádný právní úkon (např. tvrdí, že zboží bylo pořízeno, avšak není tomu tak). Relativní simulací je poté situace, kxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx pravý, nesimulovaný, jinými slovy provést „dissimulaci“ (rozsudek NSS 1 Afs 11/2010).
IV. Zásada zákazu zneužití práva
Od 1. dubna 2019 obsahuje xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xako zásadu nepsanou, přičemž oporu pro její aplikaci poskytovala
judikatura
. Zneužitím práva je situace, kdy osoba jedná v souladu s textem zákona, avxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxhody, kterou zákonodárce nezamýšlel (tím se zásada odlišuje zejména od legální optimalizace daňových povinností, které zákonodárce do jisté míry přxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxvolená. V praxi je zneužití práva shledáno zejména v situacích, kdy daňový subjekt vytváří zdánlivě nesmyslné a nerozumné konstrukce, jejichž smysl sxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx Halifax a rozsudek NSS 1 Afs 11/2010). Jelikož je aplikace zásady zákazu zneužití práva určitým zásahem do právní jistoty daňového subjektu, je její poxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxv. záchranná brzda. Z judikatury jsou též známy testy zneužití, které se skládají z naplnění subjektivních a objektivních kritérií (SDEU C-110/99 Emxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxuze porušovat. Jeho jednání je ovládáno zásadou zákonnosti a legitimity (§ 5 odst. 1 a 2).
[Zásady neveřejnosti a oficiality]
Právní stax xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx, tak na osoby zúčastněné (§ 5 odst. 3). V zákoně je zásada rozvedena v § 52 až 56 a § 246.
II. Zásada oficiality
Zásada vyjadřuje možnost a povinnost spxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xktivovat správu daně. Neučiní-li tak, je na správci daně, aby naplnil cíl správy daně definovaný v § 1 odst. 1. Příkladem může být výzva k podání daňového xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxx x
xxxx xxxxxxxxxx xx x zásadě rozvedením zásad legitimity a přiměřenosti uvedených v § 5 odst. 2 a 3. Míří zejména na výkon vyhledávací činnosti správce daně, který je oprávnxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx
xxxx xxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx
xxxxx x
xxxxxCE DANĚ A OSOBY ZÚČASTNĚNÉ NA SPRÁVĚ DANÍ
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Obecná část zákona je v zásadě jeho základní částí. Již z názvu plyxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxifikovány.
Modifikace
není vyloučena ani ve speciálních zákonech (§ xxx
xxx x
xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx daně v první řadě není osoba zúčastněná na správě daní (§ 5 odst. 3). Správcem daně za splnění kumulativních podmínek bude:
-
Orgán veřejné moci, tj. oxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xeřejné moci jsou vyjmenovány v odst. 1 a 2),
-
který vykonává působnost v oblasti správy daní. Působnost označuje okruh úkolů, které správní orgán obxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxvněn spravovat daně ve smyslu § 2. Na druhou stranu z hlediska šíře definice pojmu daň je zřejmé, že skupinu správců daně tvoří velmi široký okruh orgánů.
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxho zabezpečení se v případě správy povinných odvodů v určitém okamžiku stává správcem daně na základě § 161. V tomto kontextu je oprávněna v rozsahu svěřxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx subjektu (§ 154 odst. 4).
Jak již bylo řečeno, správce daně vykonává působnost v oblasti správy daní. Tuto vykonává prostřednictvím úředních osob (x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx pak vymezují speciální kompetenční zákony (např. zák. o Finanční správě, který rozděluje věcnou působnost mezi Generální finanční ředitelství, Odxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxci (v případě Finanční správy určuje konkrétní finanční úřad). Příslušnost se rozlišuje na věcnou a místní, přičemž součástí věcné příslušnosti je přxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxjména v oblasti vymáhání daňových pohledávek. Na základě § 33 odst. 3 s. ř. s. jsou správci daně procesně způsobilí i v oblasti soudního řízení správníhxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx (§ 5), a to prostřednictvím vyjmenování obecných pravomocí, které správce daně v rámci svěřené působnosti může a musí vykonávat. Jejich konkrétní podxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xako je systém ADIS Finanční správy, a veřejných, jako kupř. seznam plátců daně z přidané hodnoty vedený stejným správcem daně.
V praxi je ustanovení xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xožnost vydání výzvy v průběhu místního šetření.
Úřední osoby
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Správce daně vykonává správu dxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxcí na výkonu pravomoci správce daně z pozice zaměstnance (kupř. úřední osobou nebude technický personál, jelikož ten se přímo na výkonu pravomocí nepoxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxonovat (tato věta míří na ostatní osoby, které však nemusí být v pracovním či jiném poměru ke správci daně). Ne všichni správci daně mají zákonem stanovexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxční správě). V případě, kdy neexistuje zákonná povinnost prokazovat se služebním průkazem, je úřední osoba povinna prokázat se jiným způsobem (např. xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xxxř. vytvořením a zveřejněním seznamu úředních osob a klíče, jímž určí, který daňový subjekt je úřední osobou spravován. V případě písemných výstupů směxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxačního zařazení.
Znalost úřední osoby je důležitá např. z pohledu ochrany před podjatostí úřední osoby (§ 77) či možnosti konkrétně zaměřit stížxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xravomoci chráněna přísnějšími kvalifikacemi případného trestného jednání vůči ní samotné, avšak také na její jednání je nazíráno přísnější optikou x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxušnost
[Obecná pravidla]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
I. Místní příslušnost obecně
Místní příslušnost určuje, který ze spxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxe daně součástí složitější organizační struktury. Příkladem může být Finanční správa. Dle zák. o Finanční správě se tato skládá ze 14 finančních úřadx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxdá z Odvolacího finančního ředitelství a Generálního finančního ředitelství, kdy obě disponují celostátní působností. Pravidla pro určení místní pxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxi úkonu. Úkon vytvořený místně nepříslušným správcem daně (avšak věcně příslušným) by byl úkonem nezákonným. U takového by bylo třeba hodnotit, zda nexxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx).
II. Pravidla pro určení místní příslušnosti
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xístní příslušnost jinak (viz § 93a zák. o DPH či § 29 zák. opatření o dani z nabytí). Samotný § 13 navíc není jediným ustanovením upravujícím místní příxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxická) či od předmětu zdanění, zde již bez ovlivnění typem osoby. U daně z nemovitých věcí tak bude vždy místně příslušným správcem daně ten, v jehož obvodx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx třeba rozlišovat, zda se jedná o fyzickou, nebo právnickou osobu. U fyzické osoby se místní příslušnost správce daně určuje dle místa pobytu. Místo pobxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxce (definována cizineckým zákonem). Selžou-li předchozí určovatele, definuje se místo pobytu místem, kde se fyzická osoba převážně zdržuje. Nutno dxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx určovatelem místní příslušnosti její sídlo, a to primárně sídlo zapsané ve veřejném rejstříku (které rejstříky jsou považovány za veřejné, stanoví zxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx. Zde lze využít definice zák. o DPH v § 4 odst. 1 písm. i), který říká, že sídlem je místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby poxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
Pro oblast Finanční správy upravuje specifika zák. o Finanční správě. Ten kupř. stanoví, že Specializovaný finanční úřad je příslušným ke správě všexx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxch úřadů (§ 11). Zákon dále stanoví, že v případě nemožnosti určení místní příslušnosti je místně příslušným Finanční úřad pro hlavní město Prahu (§ 12 oxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxví též § 8 odst. 2, který uvádí, že vybranou působnost (vyhledávací činnost, postup k odstranění pochybností, daňovou kontrolu a jiné kontrolní postupxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxí složka nabude statusu daňového subjektu (spíše výjimečně), a navíc těchto složek může být více (např. více odštěpných závodů či provozoven). Praxe v xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxh § 13. Bude-li však organizačních složek více, nezbývá než využít § 12 zák. o Finanční správě a tyto osoby svěřit Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxě místní příslušnosti. Nemohou-li se správci daně dohodnout na správném řešení, musí spor rozhodnout nejblíže společně nadřízený správce daně. V praxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxíslušným správcem daně). Příkladem může být sporný výklad pojmu „místo, kde se fyzická osoba převážně zdržuje“ (§ 13 odst. 1).
V případě, kdy je zde vxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx i v § 12 odst. 3 zák. o Finanční správě, kde je stanoveno, že kontrolní postup provede ten finanční úřad, který jej nejdříve zahájil (jedná se o tzv. vybraxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
Ustanovení upravuje možnost správce daně provést úkon (tedy ne postup či řízení) i mimo obvod své územní působnosti. Jedná se o úpravu dopadající zejxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xx správce daně příslušný. Může se jednat o výslech svědka, jehož správce daně zamýšlí vyslechnout v místě pobytu, které se nachází mimo jeho územní působxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx daňových subjektů, a to na základě § xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxx xxx xxxávce daně vyhodnotí, že využití komentovaného oprávnění by bylo neúčelné či nehospodárné, může využít institutu dožádání dle § 17.
Změna xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxxnu, kterou by vyvolal správce daně, na rozdíl od
delegace
(§ 18). Typickým příkladem je změna sídla právnické osoby či přestěhování osoby fyzické. V taxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxvci daně. Postupuje se jen spis, který se týká daňových povinností neprekludovaných (§ 148 a § 160). Dosud místně příslušný správce daně je povinen posxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxňových předpisů (§ 5) a výklad přizpůsobit individuální situaci daňového subjektu. V případě, kdy je daňový subjekt nespokojen s rychlostí postupu spxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxku postoupení spisu, a tudíž změny příslušnosti, je zhmotněna v povinnost správce daně o postoupení vyrozumět, a to opět bezodkladně. Forma vyrozuměnx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxné, jelikož nejen daňový řád k němu obsahuje speciální úpravu. V první řadě je třeba upozornit, že ustanovení se vztahuje jen na subjekty, které nejsou xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxální úprava řeší změny, resp. zachování místní příslušnosti ve speciálních případech, kdy není vhodné, aby ke změně automaticky došlo (§ 87 odst. 1, § 1xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx x x xx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx změnou místní příslušnosti souvisí i § 27 odst. 3, který deklaruje zachování účinků plné moci udělené k zastupování před správcem daně původním i před sxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxko výjimku z pravidel místní příslušnosti. Jak uvádí
judikatura
, v řízení správním neexistuje obdoba práva na zákonného soudce. Cílem dožádání je efexxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx x x x x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xodnotit, zda je účelné, aby úkon provedl sám anebo využil jiného, místně nepříslušného správce daně (a nevyužil § 15). Daňový řád zná i jiné formy dožádxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx, vymáhání pohledávek), či mezinárodní úrovni (daň z příjmů).
II. Podmínky pro využití dožádání
1.
Dožádaným správcem daně může být pouze spráxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxé ani územní pracoviště finančního úřadu, jelikož toto je pouhou vnitřní organizační jednotkou.
2.
Dožádaným správcem daně může být pouze správce dxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xx xxx xxedmět dožádání provedl s obtížemi,
b)
správce daně by sám předmět dožádání provedl s vynaložením neúčelných nákladů,
c)
správce daně by sám předměx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxmo obvod místní příslušnosti), nedostatečné personální či materiální vybavení (kupř. provedené
exekuce
movitých a nemovitých věcí) či zapojení do xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxět dožádání:
a)
úkon (místní šetření, výslech svědka, doručení písemnosti),
b)
dílčí řízení (§ 134 odst. 3) - nelze dožádat provedení komplexního xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxím úkonem správce daně, nejedná se o rozhodnutí. Dožádání by mělo existovat v písemné podobě a být založeno ve spisovém materiálu. Dožádáním by se též měx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx dožádání více rozsudek NSS 1 Afs 50/2007). Dožádaný správce daně je povinen respektovat plné moci účinné u dožadujícího správce daně (§ 27 odst. 3). V přxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xi žaloby na ochranu před nezákonným zásahem (§ 82 s. ř. s.). Dožádaný správce daně je povinen dožádání bezodkladně vyhovět, anebo sdělit důvody, proč tax xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xybrané působnosti
V souvislosti se zavedením tzv. vybrané působnosti finančních úřadů (více komentář k § 13) vyvstala otázka, zda je tato speciální xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxodárce bylo upřednostnit ve vybraných případech celostátní působnost finančních úřadů. Cílem zákonodárce bylo právě nahradit administrativně sloxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxě příslušný.
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxx x x xxx x xx x x xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx určení místní příslušnosti (§ 13). V rámci
delegace
dochází ke změně místní příslušnosti, a to za situace, kdy jsou splněny podmínky pro určení místní xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx nutno odlišovat od změny místní příslušnosti (§ 16). K delegaci dochází buď na žádost daňového subjektu, anebo z podnětu správce daně. V určitých přípaxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxce
ještě před rozhodnutím o delegaci a musí mu být umožněno se k nim vyjádřit. Je-li podána žádost daňovým subjektem, podléhá správnímu poplatku dle záxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxx správu platí Pokyn č. MF-5, který stanoví správcům daně 3 měsíce na vydání rozhodnutí od obdržení žádosti. V opačném případě je daňový subjekt oprávněn xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxoven okamžik změny místní příslušnosti (v případě negativního výsledku
delegace
bude žádost zamítnuta či podnětu nevyhověno) a bude odůvodněno napxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxlobu ke správnímu soudu dle § 65 s. ř. s.
II. Podmínky pro delegaci dané odst. 1
1.
Žádost daňového subjektu, anebo podnět správce daně adresovanx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx).
2.
Delegovat lze jen na jiného věcně příslušného správce daně xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxmy, přičemž postačí naplnění byť jen jednoho z nich:
a)
je-li to účelné,
b)
pro výkon správy daní jsou potřebné mimořádně odborné znalosti.
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxjí odborníky na vybranou problematiku u konkrétního správce daně. Příkladem může být Specializovaný finanční úřad v rámci soustavy orgánů Finanční sxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx x x xxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx nepříslušného správce daně byla efektivní a hospodárná. Častěji využívaným důvodem bude účelnost. Typickou situací bude
delegace
místní příslušnxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xa základě formálního kritéria, reálný výkon činnosti probíhá v územním obvodu jiného správce daně. Pro správce daně i daňový subjekt je efektivnějším xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xříslušnosti z Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, kde má daňový subjekt zapsán formálně sídlo na finanční úřad, v jehož působnosti má např. lokalixxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxně. V případě, kdy daňový subjekt není spokojen s úvahou správce daně, musí svůj pohled na věc sdělit v rámci vyjádření se k důvodům
delegace
, které mu musx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxdá i fakt, že tento údaj bývá požadován po daňovém subjektu v rámci přihlášek k registraci. U plátce daně z přidané hodnoty může mít nesdělení či zatajení xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx x xxst. 2 pamatuje i na situaci, kdy po delegaci místní příslušnosti dojde ke změně podmínek. Změna podmínek může být dvojího typu. Za prvé změna podmínek, zx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xměně určovatele místní příslušnosti (§ 13). Správce daně, který o delegaci xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxtálo, vydá rozhodnutí o změně či zrušení
delegace
. V opačném případě rozhodnutím delegaci potvrdí. O možnosti obrany proti rozhodnutí dle § 18 odst. 2 xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Jedná se o institut obdobný delegaci (§ 18). Spolu s § 15, § 17 a § 18 tvoří výjimky ze zákonem stanovené místní příslušxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xodřízenému správci daně. Nadřízený správce daně tak činí rozhodnutím, pro které z hlediska obrany daňového subjektu platí to samé, co pro rozhodnutí o xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx nijak nereaguje, popř. reaguje chybně na příkaz nadřízeného správce daně ke zjednání nápravy (§ 38).
Díl 2
Osoby zúčastněné na správě daní a zasxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx ustanovení definuje osobu daňového subjektu. Daňový subjekt je osobou zúčastněnou na správě daní (§ 5 odst. 3). Daňovým subjektem je ten, kterého taktx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x x xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xím zamýšlen daňový subjekt. Tato definice je významná i z toho pohledu, že daňové zákony ne vždy kopírují soukromoprávní úpravu. Je tomu tak zejména v obxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxbočky, provozovny) dle soukromého práva nedisponují právní osobností, v právu daňovém jim tato může být přiznána. Činí se tak právě na základě § 20 (obxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxnnosti. V těchto situacích jeho roli přebírají specifické osoby, kterými jsou osoba spravující pozůstalost, svěřenský správce (tyto osoby jsou defixxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx v daňovém řádu věnována speciální ustanovení (§ 239 až 244). Uvedené osoby vystupují namísto daňového subjektu, což má dopad např. na otázku doručováxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxura
(NSS 4 Afs 332/2018) pravděpodobně nabourává zažité pořádky. Rozsudek vychází z usnesení rozšířeného senátu NSS 4 As 6/2015-18, když předmětem uxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxku soudnímu přezkumu daňových rozhodnutí. Navazující
judikatura
však usnesení interpretuje šířeji, a to tak, že existence insolvenčního řízení v zxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xákona, když v zásadě by měl jednat asi jak s daňovým subjektem, tak s insolvenčním správcem. Následná praxe, resp.
judikatura
, ukáže, zda se jedná o ojedxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxe fakt, že daňový subjekt má práva i povinnosti po dobu trvání prekluzivních lhůt (§ 148 a § 160). I v případě, kdy daňový subjekt již není daňovým subjektxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxbjektem byl (zejména povinnost uhradit případné nedoplatky daně). Ačkoliv ze znění ustanovení by se zdálo, že toto se vztahuje pouze na řízení daňové (x xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x příjmů, který také stanoví, které organizační jednotky plátce daně jsou plátcovými pokladnami (§ 38d odst. 10, § 38 odst. 15). V rámci vymezeného okruhx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx 6). Plátcovu pokladnu též spravuje správce daně, v jehož obvodu územní působnosti je umístěna. Jedná se o výjimku z obecného pravidla pro určení místní xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxí plátcovy pokladny nese odpovědnost. Proto i v případě
kolize
jednání plátcovy pokladny s jednáním plátce daně je upřednostněno jednání plátce daněx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxášku k registraci a určit osobu oprávněnou za plátcovu pokladnu jednat.
Třetí osoby
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Toto usxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxci daňového subjektu (§ 22). Typickou třetí osobou bude svědek, tlumočník, znalec apod.
Prokázání totožnosti
Právní stav komentáře je xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxe daně je též oprávněn k zjištění totožnosti požádat o součinnost bezpečnostní sbor. Totožnost se prokazuje zejména průkazem totožnosti, jehož náležxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxno, aby se správce daně spokojil i s jinými průkazy či úkony. Správci daně též může být osoba známa z úřední činnosti (např. se již s úřední osobou setkala)x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informačnx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxost obecně
Procesní způsobilost vyjadřuje schopnost osoby zúčastněné na správě daní (§ 5 odst. 3) nabývat práva a povinnosti v rámci správy daní neboxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx zmíněné nelze zaměňovat s osobami uvedenými v § 25, které řeší otázku zastoupení. Rozdíl mezi osobami oprávněnými jednat jménem osoby zúčastněné na spxxxx xxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx daní nemá vliv na doručování, existence zástupce dle § 25 ano. Dle § 41 se písemnosti doručují zástupci, a to v rozsahu zastoupení. To však neznamená, žx xx xxxxx xxx x xx x x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx fyzické osoby
Základní právní úprava věnující se fyzickým osobám je k nalezení v obč. zák. (§ 15 až 117). U fyzických osob je třeba rozlišovat mezi osoxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxvnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Pro podnikající fyzickou osobu platí navíc i ustanovení, xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx. zák., když plné xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xx x x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxé rozumové a volní vyspělosti (§ 31). Obecně je praxe taková, že za nezletilé činí úkony při správě daní jejich zákonní zástupci a nezletilí nejsou bráni xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxba nebude disponovat plnou svéprávností. V takovém případě za ni jednají specifické osoby, kupř. opatrovník (§ 465 až 485 obč. zák.), nebo osoba nápomoxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx x x xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxich jednání bude též spadat pod § 25. Za fyzickou osobu může jednat i osoba uvedená v § 20 odst. 3. Zejména se bude jednat o správce dědictví. Tato osoba však xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxetně nahrazují osobu daňového subjektu, působí v roli určitého
kvazi
zástupce.
III. Procesní způsobilost právnické osoby a podnikající fyzické oxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx
xxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxavy. Právnické osoby jednají prostřednictvím:
-
Statutárních orgánů či osob prokazujících oprávnění jednat jejich jménem (odst. 2). Jednání staxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxánem. Příkladem může být vedoucí organizační složky státu. Kdo konkrétně jedná za právnickou osobu, je obsahem obč. zák. anebo speciálních zákonů. Sxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxerákoliv z těchto osob, a to i tehdy, když je v soukromoprávním styku vyžadováno jednání kolektivní. Jednatel právnické osoby tak může podat daňové přixxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxe § 166 a § 430 obč. zák. jsou za právnické osoby a podnikatele oprávněni jednat zaměstnanci či jiné pověřené osoby. Do praxe daňového xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxeno vnitřním předpisem právnické osoby nebo podnikatele, ze kterého bude plynout, v jakém rozsahu je fyzická osoba oprávněna před správcem daně jednaxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxtupovat současně finanční ředitel a účetní v roli pověřených osob). To však neznamená, že by pověřených osob nemohlo být více, pouze nemohou současně pxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxt osoby“. Tento neurčitý pojem je vykládán extenzivně, tudíž se může jednat i o vyloženě externí osoby jako účetní. Sporné už by bylo pověření např. advoxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxř. prostřednictvím datové schránky právnické osoby a podepisovat podání svým podpisem), anebo skrze vlastní komunikační kanály (datová schránka poxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxní pověření se zmocněním. Pověření však není zastoupením dle § 25, a tudíž pověřená osoba není adresátem písemností správce daně. Naopak pověřená osobxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xověřena.
-
Prokuristy (odst. 3).
Prokura
je specifická plná moc udělovaná podnikatelem (právnickou či fyzickou osobou) fyzické osobě, která je xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxx xx xxxxxomoprávní úpravu osobou jednající jménem podnikatele. Není vyloučeno, aby podnikatel, který si nepřeje, aby prokurista za něj jednal v daňových věcexxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxden prokurista. Slovy daňového řádu musí být prokurista oprávněn jednat samostatně (nejedná se tedy o kolektivní prokuru dle § 452 odst. 2 obč. zák.). xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xrganizační složky, a to v podobě poboček, plátcových pokladen, provozoven, odštěpných závodů apod. Například dle § 503 obč. zák. v případě zápisu pobxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu. Pro účely správy daní, pokud organizační složka nenabude statusu daňového subjektu (§ 20), bude muset být představitel organizační složky pověřen xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxř. insolvenční správce. Opět platí, že těmto osobám je třeba doručovat písemnosti, na rozdíl od jiných osob uvedených v § 24.
-
Likvidátora. Ustanoxxxx x xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxí složky státu nebo pobočky nebo jiné organizační složky obchodního závodu zahraniční osoby a jiné jednotky, kterým zákon svěřuje výkon práv a povinnoxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx právnické osoby či fyzické osoby, anebo jim zákon přiznává specifickou subjektivitu, kupř.
status
daňového subjektu. Byť tyto organizační složky (xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxána. Činí se tak na základě § 20 (NSS 9 Afs 214/2016). V tomto případě pak jejich jednání upravuje odst. 6. Ten říká, že se na jejich jednání použije stejnýxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxtáře je ke dni 1.5.2019.
Zástupce osoby zúčastněné na správě daní (§ 5 odst. 3) plní tu funkci, že jedná za tuto osobu, a to v rozsahu zastoupení. Správce xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xx xoručují písemnosti v rozsahu zastoupení. Není vyloučeno, že osoba bude ve stejné věci disponovat jak zástupcem, tak osobou oprávněnou jednat jejím jmxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxcké nebo právnické osoby). Kdy za osobu jedná zákonný zástupce či opatrovník, určuje obč. zák. V tomto ohledu je třeba ustanovení kombinovat s § 24. V záxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxmo v rámci ústního jednání, anebo zašle zastoupenému výzvu, popř. předvolání. Zástupce bude o jednání správce daně pouze vyrozuměn (§ 41 odst. 2). Podmxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxckým příkladem je role svědka. Tento musí vypovídat sám a osobně. V případě daňového subjektu je situace komplikovanější, jelikož zde zákon vychází z txxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxe). Byť by daňový subjekt disponoval zástupcem, který by nebyl schopen účinně hájit jeho práva (nebyl by schopen odpovídat na otázky správce daně pro nexxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxeného.
Judikatura
situace nutné osobní účasti omezuje na úzce vymezený okruh případů, jako např. otevření trezoru otiskem prstu apod. (NSS 7 Aps 2/20xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xítila postupem správce daně krácena na svých právech, má možnost využít stížnosti dle § 261 anebo podání tzv. zásahové žaloby dle § 82 s. ř. s.
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxho zástupce prakticky nevyužívá. Jedná se o stav, kdy správce daně rozhodnutím ustanoví osobě zúčastněné na správě daní (§ 5 odst. 3) zástupce, a to bez jxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx ústav) a tato souhlasí. Není-li, požádá správce daně Komoru daňových poradců, která vhodného poradce navrhne (odst. 2). Tento již souhlasit nemusí. V xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xsobu, která by neměla zájem řádně hájit zájmy zastoupeného (odst. 3). Z judikatury lze vyvodit i negativní pohled na ustanovení zástupce z řad úředních xxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxpadě, kdy se jedná o daňového poradce.
Důvody pro ustanovení zástupce zákon stanoví v odst. 1 demonstrativně, kdy nejobecnějším důvodem je existenxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxe však nemůže být nekontaktnost osoby. V takovém případě daňový řád disponuje nástroji, jak dosáhnout cíle správy daní (např. stanovení daně pomůckaxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxtanoveného zástupce (odst. 5). Ustanovený zástupce však musí uvést vážné důvody pro zrušení zastoupení. Proti rozhodnutí o zrušení ustanovení se nelxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxm typem zastoupení. Jedná se o situaci, kdy osoba zúčastněná na správě daní (§ 5 odst. 3) se v pozici zmocnitele nechá zastoupit zmocněncem. Uzavřou mezi xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx v ní uvedeném (§ 28 odst. 1). Obsahem plné moci nemusí být souhlas zmocněnce, plná moc nemusí být ani podepsána úředně ověřeným podpisem. Plná moc však nexxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxst. 2). Stejně tak praxe dovodila, že plnou mocí nelze obcházet
kogentní
ustanovení zákona, typicky ustanovení věnující se doručování písemností. Nxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx x x xxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxena ještě před účinností daňového řádu, je třeba postupovat dle § 262 odst. 2. Tedy rozsah plné moci posoudit z hlediska znění daňového řádu a v případě pxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx jako pro kterékoliv jiné podání při správě daní (§ 72 a násl.). Podání musí být v první řadě srozumitelné, musí z něj být zřejmé, co je jeho cílem. Nejzásadxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xdaňová kontrola, postup k odstranění pochybností, vyhledávací činnost).
Pro správné vymezení rozsahu zmocnění je v první řadě třeba znát terminoxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxnění na daňové řízení, musí si zmocnitel uvědomit, že zmocňuje zmocněnce k zastupování nejen ve věcech řízení dle § 134 odst. 3, ale i k zastupování v přípxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxáděných. Naopak zmocní-li k zastupování ve věci daňové kontroly, nevztahuje se zmocnění již na doručení případného platebního výměru či podání odvolxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx, postupy). Rozsah zmocnění je důležitý i z hlediska doručování, jelikož dle § 41 je doručováno zmocněnci v rozsahu zmocnění a případná chyba v osobě adxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxitele vyzval (§ 28 odst. 2). Zároveň na pochybnosti upozorní i potenciálního zmocněnce. Je-li ve lhůtě výzvě vyhověno, je plná moc účinná a s ní i všechny xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xx. Z hlediska výzvy správce daně by mělo platit, že správce daně by ji měl využívat při sebemenších pochybnostech. Alespoň s tímto úmyslem bylo ustanovenx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx x xxto otázce nejasná. Jako příklad může posloužit rozsudek NSS 10 Afs 127/2016, když soud posuzoval otázku „formulářové“ plné moci udělené advokátovi. Tx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxávce daně využil postupu dle § 28 odst. 2 a po nulové reakci zmocnitele posoudil plnou moc jako speciální na daňovou kontrolu. Soud však došel k závěru, žx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxadě plné moci koncipované tak, že nebylo zřejmé, zda se vztahuje jen na daňovou kontrolu („zastupoval při daňové kontrole a dále podával žaloby“), nebo x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxasnění rozsahu vydat výzvu dle § 28 odst. 2. V každém případě lze doporučit při pochybnostech výzvu vydat.
III. Účinnost plné moci
Okamžik, xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xx xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxtně příslušného správce daně. Plná moc je podáním dle § 72 a násl. V dispozici věcně a místně příslušného správce daně bude tehdy, když tento ji bude mít vx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxání lhůt. Není rozhodné, že plná moc byla např. v pondělí podána na poštu. Účinnou se stane až doručením příslušnému správci daně. Do toho okamžiku není zxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxx kdy je podána plná moc nepříslušnému správci daně, měl by ji tento postoupit dle § 75. Daňový subjekt nemůže spoléhat na rychlost postoupení. V praxi Finxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxel plnou moc uplatnil u příslušného správce daně, popř. pokud tak z nějakého důvodu neučiní, aby správce daně upozornil, že požaduje postoupení plné moxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxx xx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xákon reaguje na situace, kdy je zmocnitel zastoupen, avšak dojde ke změně místní příslušnosti, např. z důvodu § 16, § 18, § 19 a § 131.
-
Při dožádání dlx x xxx
x
xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx „registrační řízení“ zamýšlel zákonodárce automatické rozšíření zmocnění i na případné odvolací řízení či řízení o jiném řádném či dozorčím prostřexxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx spoléhat na dobrodiní § 27 odst. 3 a do rozsahu zmocnění zamýšlel zahrnout i další navazující řízení, byť to přímo v plné moci neuvedl. Stejný problém lzx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx2017) k věci přistupuje tak, že upřednostňuje vůli zmocnitele a plnou moc bere jako omezenou, nepřipouštějící aplikaci § xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxvců daně, na které se rozsah plné moci nemá vztahovat. S ohledem na praxi správců daně a nejistý výklad § 27 odst. 3 lze zmocniteli doporučit, aby rozsah pxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxvidla o účinnosti plné moci. Příkladem může být § 13b zák. o Finanční správě, který stanoví zachování účinků plné moci v případě výkonu tzv. vybrané půsxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxy podání (§ 74) či vady rozsahu (§ 28 odst. 2). Do odstranění těchto vad je plná moc neúčinná.
IV. Omezení plné moci
Základním omezením plné moci je, že xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xmocněnec v obecné rovině nemusí naplňovat požadavky na odbornou způsobilost, je odpovědností zmocnitele, komu své záležitosti svěří. Zmocněncem můxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
x
xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxopské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (§ 28 odst. 5). V opačném případě je zmocnitel xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxí doručení u správce daně.
-
Nesmí docházet ke kolizi jednání (§ 28 odst. 4 a 6, § 29 odst. 1).
Kolize
jednání zmocněnce se zmocnitelem je řešena dočasxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xx xkamžiku jejího uplatnění. Novější plná moc nahradí dřívější v plném rozsahu anebo v části, ve které se překrývají. Je tak možné, že dřívější generální pxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xůvodní plné moci v plném rozsahu. Platí pravidlo, xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xprávněn vyzvat zmocnitele k vyjasnění situace. Platí tak, že v jedné věci je možné mít jen jednoho zmocněnce. Výjimka z pravidla zde uvedeného je popsánx x xxxxxx xxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxii (§ 29 odst. 2). Zákon zde stanoví legislativní zkratku „poradce“. Tito profesionálové jsou oprávněni zvolit si za svou osobu dalšího zmocněnce. V jxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxsy umožňují vzájemnou zastupitelnost daňových poradců jinými poradci v § 6 odst. 7 zák. o daňovém poradenství a § 26 zák. o advokacii jinými advokáty nxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xak většinou regulují rozsah, ve kterém mohou zaměstnanci vykonávat činnost poradců. Z hlediska doručování platí, že se doručuje vždy poradci, ne jeho xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxanoví v § 3 odst. 7, že právnická osoba má stejné procesní postavení jako daňový poradce, přičemž § 3 odst. 6 stanoví, že daňové poradenství mohou prostřxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx x x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxní, společnosti a zahraniční společnosti. Advokát, který nevykonává funkci advokáta samostatně, neztrácí
status
advokáta, vůči správci daně by všxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxoby zániku smluvního zastoupení. Vůči správci daně však tyto
relevantní
nejsou, plná moc je účinná do okamžiku zpravení správce daně o jejím zániku. Ixxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xe, že plná moc je neúčinná, pokud nebyla vypovězena.
[Plná moc]
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x x7.
Společné zastupování
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Ustanovení se věnuje situaci, kdy více daňovým subjektům vznikne xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx, správce daně je vyzve. V případě nevyhovění výzvě správce daně ustanoví společného zástupce. Společný zástupce má možnost se proti rozhodnutí odvolxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxx
xxxxxxx xonzultant
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Ustanovení se věnuje specifické situaci, která může nastat pouze v průběhu ústního jednání, txxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xituace, kdy např. daňovému subjektu zpracovává účetnictví externí účetní a při ústním jednání je třeba objasnit pochybnosti správce daně právě ohledxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxtní. V podstatě se jedná o určitou legitimizaci výskytu třetích osob při ústním jednání. Praxe došla k závěru, že u jednání je přípustný i více než jeden oxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxx-li se tato účinkem anebo je zřejmé, že by se účinkem minula, je správce daně oprávněn vydat rozhodnutí o vyloučení xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xx
xxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxe daně je oprávněn ke splnění povinnosti osoby zúčastněné na správě daní stanovit lhůtu. Lhůtou je časový okamžik určený počátkem a koncem, nejedná se o xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxodnutím, které by mělo mít podobu výzvy. V rámci poučení musí správce daně upozornit na následky nedodržení lhůty (sankce, stanovení daně náhradním zpxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxně při stanovení lhůty musí respektovat, je zásada přiměřenosti (§ 5 odst. 3). Lhůta musí být přiměřená úkonu, ke kterému se váže. Lhůtu kratší 8 dnů lze sxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxetnictví (I ÚS 433/1999). V případě, kdy správce daně stanovuje rozhodnutím lhůtu, je tato lhůta považována za tzv. správcovskou. V případě, kdy je délxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxodloužení (§ 36).
Počítání času
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Délka lhůty, nerozhodno, zda stanovená správcem daně nebo zxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxišných od uvedeného, a to dob, neurčitých právních pojmů (bezodkladně, neprodleně) či s přesně vymezenými okamžiky konce (§ 141 odst. 1). Na tyto se praxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxny (odst. 1 a 4). Zde si je třeba uvědomit, že lhůta stanovená v délce 7 dnů není lhůtou stanovenou dle týdnů, ale dle dnů apod. Z praktického hlediska lze koxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, uplyne zdaňovací období dnx xxx xxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxty, když přímo určuje její počáteční den (viz níže). Pro konec lhůty platí, že končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označexxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxndardní, např. oproti úpravě ve spr. řádu. Zákonodárce zde totiž zcela nestandardně definuje konec lhůty, a tím fakticky dochází k nastavení lhůty o jexxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxačením shodoval se dnem, který určuje počátek běhu lhůty. Příkladem může být počátek běhu lhůty 31. dne měsíce a konec následující měsíc, který žádným 3xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxbotou, nedělí nebo státem uznaným svátkem. Státem uznané svátky jsou určeny zákonem o státních svátcích. V takovém případě by konec lhůty připadl na prxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxx xxxxxx x x xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx na fakt, zda se jedná o pracovní nebo nepracovní dny. Lhůta určená pracovními dny (§ 250) je zpravidla delší. Lhůta určená počtem dnů má také svůj počátekx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx splnění povinnosti a stanoví lhůtu v délce 7 dnů, počne tato lhůta běžet dnem následujícím po doručení výzvy. Dejme tomu, že výzva bude doručena v úterý. xxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxx x xxxxx xxxxedujícího týdne. To je hlavní rozdíl mezi lhůtami dle odst. 1 a odst. 2. Adresáti zákona tak musí být obezřetní, o jaký typ lhůty se jedná. Pro lhůty stanovxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxx xx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx typu lhůt je spíše výjimkou. Jejich využitelnost bude zejména při ústním jednání apod. Tyto lhůty počínají běžet skutečností určující jejich počátek x xxxxxxx xxx xx xxxxx xx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxx xx xxxciálně určen počátek jejich běhu a neuplatní se pravidlo o dni následujícím. Typickým příkladem bude sousloví „počne běžet dnem“. Takový specifický pxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x x xxx x xxxx x xxx xx x xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxvené pro tzv. fikci doručení x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxx správce daně
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Správce daně je při správě daní též vázán lhůtami. Zejména se jedná o lhůty prekluzivní (§ 148 x x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxní (§ 5 odst. 3) je oprávněna podat podnět na ochranu před nečinností dle § 38. Ne vždy je však správce daně viníkem situace. Zákon proto stanoví, že v přípaxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xočasně zastavit. Podmínkou je, aby správce daně vydal výzvu k součinnosti. Nejedná se o speciální výzvu k součinnosti, ale jakoukoliv výzvu, kterou spxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx x xx lhůtu 30 dnů pro zahájení postupu k odstranění pochybností. Obsahuje-li přiznání vady, pro které jej nelze projednat (§ 74), vyzve správce daně podatxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xo pátého pracovního dne ode dne poskytnutí součinnosti. Tudíž ve zde uvedeném případě by osoba odstranila vady, ode dne odstranění vad by se počítalo daxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxní výzvy. Dejme tomu, že dne 5. 2. 2018 by došlo k odstranění vad (pondělí). Dne 6. 2. by počalo běžet 5 pracovních dní. Tyto by uběhly v pondělí 12. 2. V úterý xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxstněné na správě daní (§ 5 odst. 3) stanovena, musí zákon vyřešit i otázku, co vše musí osoba splnit, aby stihla učinit požadovaný úkon včas. Ustanovení sx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávci daně. Tento je povinen přiznání dle § 75 postoupit. Lhůta byla sice dle § 35 odst. 2 zachována, přiznání bylo podáno včas, ale vyměřovací řízení je xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx 35 odst. 1). Odstavec 1 se věnuje jednotlivým způsobům podání, které jsou specifikovány v § 71. Podateli postačí, když poslední den lhůty podání učiní, xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx x x xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx den lhůty jinému věcně a místně příslušnému správci daně. V takovém případě má podatel možnost situaci zachránit, když podání bude směřováno k nadřízexxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxna, pokud bude podání směřováno namísto finančnímu úřadu Odvolacímu finančnímu ředitelství nebo Generálnímu finančnímu ředitelství (nadřízení spxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxslušnému správci daně (např. k celnímu úřadu, obecnímu úřadu, viz NSS 2 Afs 101/2007). Jedinou nadějí podatele v případě podání věcně nepříslušnému spxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx běhu času (§ 250 odst. 2). Zachování lhůty bude aplikováno také v případě, kdy podatel učiní podání v režimu § 35 odst. 2 i jiným způsobem, než je uveden v § xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxiřuje na všechny způsoby podání dle § 71. Ustanovení § 35 odst. 2 však neplatí v případě § 168 odst. 1 (odvolání proti zajišťovacímu příkazu). Stejně tax xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx x xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx. Pro zachování lhůty hmotněprávní platí, že podání se musí dostat do dispozice adresáta do uplynutí lhůty. Hmotněprávní lhůty se v daňovém řádu praktxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xe dni 1.5.2019.
I. Obecně
U prodloužení lhůty je nutno rozlišovat mezi lhůtami stanovenými správcem daně a lhůtami zákonnými (§ 32). Lhůty stanovenx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxo činnost správce daně je možno prodlužovat jen v případech stanovených zákonem (§148, § 160). Ze zákona (odst. 5) nelze též prodloužit lhůty, se kterýmx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x x xxx x x xxxx
xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxstněná na správě daní (§ 5 odst. 3) může správce daně žádat o prodloužení lhůty. Aby správce daně mohl o prodloužení lhůty uvažovat, musí být žádost v dispxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx x xxxosti specifikovat. Praxe dospěla k závěru, že podmínka závažných důvodů není vyžadována při první žádosti o prodloužení lhůty stanovené správcem danx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxsti. Proti rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (odst. 6 a § 108). Postup správce daně lze napadat stížností dle § 261, dozorčími prostředky či xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xprávním soudnictví (NSS 2 Afs 165/2016). Specifikem je poté možnost nevydání rozhodnutí o žádosti a nástup
fikce
vyhovění (odst. 3).
III. Prodloužxxx xxxxx
xx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxit dle § 106.
2.
xxxxx xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxužení o libovolnou dobu. Správce daně může této žádosti vyhovět a lhůtu o libovolnou dobu prodloužit - zde však nemusí vyhovět v plném rozsahu, avšak můžx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx žádáno o prodloužení lhůty, jejíž konec měl nastat dne 8. 2., zbývají do konce lhůty 2 celé dny. Praxe však dospěla k výkladu příznivějšímu pro žadatele a xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxx xxx xxx x x xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxžení kratší než do 11. 2., bude vyhověno v tomto rozsahu. V případě, kdy správce daně o žádosti nerozhodne (§ 101 odst. 2) alespoň do 30 dnů od obdržení žádoxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxí lhůty zákonné. V takovém případě již správce daně hodnotí závažnost důvodů a nemusí žádosti vyhovět. To neznamená, že v případě existence závažných dxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx vyhovět. V opačném případě musí v rozhodnutí zdůvodnit, proč tak neučinil.
IV. Rozhodnutí o částečném vyhovění žádosti a rozhodnutí o nevyhovění xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xhůty, o jejíž prodloužení je žádáno. V praxi k tomu většinou nedochází a rozhodnutí je doručováno po uplynutí původní lhůty. V takovém případě platí, že xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xádosti 5 dnů do konce lhůty, správce daně žádosti nevyhověl, rozhodnutí doručil za 10 dnů od podání žádosti, je třeba k datu doručení rozhodnutí přičíst x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xevyhovění žádosti. Z hlediska gramatického výkladu § 36 odst. 4 je třeba vycházet z faktu, že rozhodnutí bylo doručeno po uplynutí původní lhůty (NSS 1 xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxem. Její prodloužení je přípustné jen v případě, kdy tak zákon stanoví. To se děje v rámci odst. 4. Tam, kde zákon speciálně nestanoví nepřípustnost prodxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xproti běžné žádosti uhradit správní poplatek dle zák. o spr. poplatcích. Není vyloučeno, aby správce daně rozhodl o prodloužení lhůty bez žádosti (avšxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xdst. 1. Jak v případě prvním (týká se všech daní), tak v případě druhém bude možno v případě daně z příjmů prodloužit i lhůtu již jednou prodlouženou na zákxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxtem, který má své místo tam, kde již lhůta uplynula. Časově se tak řadí za § 36. Není vyloučeno, že pozdě podaná žádost o prodloužení lhůty bude dle svého obxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxt. 3) způsobené zmeškáním lhůty. Navrátit lze lhůtu jak stanovenou správcem daně, tak zákonem. Institut je v praxi zaměňován s vyslovením neúčinnosti xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxjí prodloužení, popř. existuje možnost nepromeškání lhůty.
2.
Podání žádosti. Institut nelze aktivovat z moci úřední.
3.
Existence závažnéhx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xadatel její zmeškání zapříčinil vlastním jednáním.
4.
Dodržení lhůt (odst. 3 a 4). Zákon stanoví subjektivní lhůtu pro podání žádosti, a to 15 dnů ox xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx lhůt (§ 33). V případě, kdy je žádost podána opožděně, správce daně řízení zastaví dle § 106. Skutečnosti rozhodné pro naplnění lhůty musí tvrdit a prokáxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxx x x xxx x xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxvého tvrzení (§ 1, § 71, § 136, § xxxx x xxx x x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xpoplatnění.
O navrácení lhůty v předešlý stav anebo o nenavrácení se rozhoduje rozhodnutím. Dle Pokynu č. MF-5 musí být o žádosti rozhodnuto do 3x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxodnutí stanoví správce daně nový konec lhůty. V zásadě by správce daně měl stanovit lhůtu novou, a to v původní délce. Okamžik jejího počátku by měl odvinxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxuštěno odvolání. Rozhodnutí o odvolání poté podléhá přezkumu ve správním soudnictví (§ 65 s. ř. s.).
Ochrana před nečinností
Právní stax xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx na správě daní (§ 5 odst. 3), které jsou oprávněny v případě domnělé nečinnosti správce daně podat podnět na ochranu před nečinností. Podnět není zpoplaxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxostí dle § 261, kdy si osoba stěžuje na příliš laxní přístup správce daně. Stížnost je však nepřípustná tam, kde existují jiné prostředky ochrany, kterýx xx xxxx xxxxxx xxx x xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x první řadě musí uvědomit, že nadřízený správce daně hodnotí jen časovou stránku věci, tzn. zda je správce daně činný, nebo nečinný (NSS 1 Ans 10/2012). V xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxe domáhat učinění úkonu, nemůže však již ovlivňovat jeho obsah. Výjimkou jsou pouze zřejmé nesprávnosti, jako např. naprosto zbytečné úkony (na první xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxické zázemí), na druhou stranu průtahy nesmí být zapříčiněny podatelem (I ÚS 296/04). Podnět by měl být směřován prioritně k průtahům v řízení. Podatel xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxba podnět zaměřit na úkon, který má být správcem daně učiněn, a specifikovat předpokládaný důvod průtahů:
1.
Správce daně nedodržel zákonem stanovxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxx x xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxé jsou uvedeny v Pokynu č. MF-5, kterým se stanoví lhůty obvyklé při správě daní.
3.
Nebylo vydáno rozhodnutí bezodkladně po shromáždění podkladů pxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x§ 147) a další.
4.
V případě, kdy správce daně jedná v souladu s body 1 až 3, má podatel možnost dovolávat se odst. 2, který stanoví obecnou povinnost jexxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xod 3, a to na otázku shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí. Byť správce daně nemá podklady shromážděny, měl by vyvíjet aktivitu k tomu, aby je shrxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x nepřímému (dožádání ve věci osoby). Jelikož je smyslem § 38 ochrana před nečinností a správce daně úkony činí, byť nepřímé ve vztahu k osobě, měl by výklxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx podnětu tento vyřídit. Podnět je možno shledat nedůvodným a odložit jej. V takovém případě je třeba uvést ve vyrozumění důvody odložení. Pokud důvod spxxxxx x xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxvci daně zjednat nápravu (např. ukončit daňovou kontrolu). Neučiní-li tak správce daně do 30 dnů, je na nadřízeném správci daně, aby zjednal nápravu sáx xx xxxx
x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx x. ř. s. Deficitem této žaloby je, že může směřovat pouze proti nevydání rozhodnutí, ne k jinému úkonu. Úprava § xx xxx xx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx
xxxxx xxx
xxxUČOVÁNÍ
Díl 1
Obecná ustanovení o doručování
Způsoby doručování
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Doručením se rozumí úkon ze xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxatí, že se sice jedná o důležitý prostředek při správě daní s funkcí seznámit adresáta s písemností, avšak k pravidlům o doručování není vždy nutno přistxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxbně zvolený způsob doručení (NSS 1 Afs 89/2007, 1 Afs 148/2008). Tento materiální přístup však nemá opodstatnění tam, kde se adresát písemnosti s písemxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x jeho následných úkonů (typicky podá odvolání proti chybně doručovanému rozhodnutí).
V případě, kdy správce daně doručuje písemnost, je povinen vxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xlektronické dle zák. o el. úkonech, tudíž datovou schránkou. Pokud nelze doručit způsoby dle odst. 1 (není zpřístupněna datová schránka, nekoná se ústxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xeské republiky, Vězeňská služba a další). V případě, že správce daně zvolí doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, musí tento proxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xoručení, jako např. doručení do P. O. Boxu, odnášku apod., záleží na nabídce doručovatele. Zvolí-li si adresát písemnosti speciální službu poskytovaxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx2017).
Zákon zná i další, specifické způsoby doručování jako veřejnou vyhláškou a hromadným předpisným seznamem (§ xx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xřípadě doručování výzev týkajících se kontrolního hlášení (Pl. ÚS 32/15). V určitých případech (zejména v případě písemnosti typu vyrozumění) zákon xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Doručování do vlastních rukou je specifickým typem doručení v rámci způsobů uvedených v § 39. Doručením do vlastních xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxosti. Správce daně se může rozhodnout, zda zvolí způsob doručení do vlastních rukou (např. v případě různých vyrozumění), anebo mu volbu doručení do vlxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx x xxxxx xxxxx xx x xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxčovat písemnost, jejíž doručení bude zakládat běh lhůty (§ 89 a § 90 odst. 2).
Doručením do vlastních rukou se rozumí automaticky doručení prostředxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xe dni 1.5.2019.
Doručování zástupci navazuje na § 25 a k němu navazující komentář. Má-li osoba zástupce, doručuje se mu v rozsahu zastoupení. Výkladxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxalo by se o obcházení kogentního ustanovení zákona. Výklad je potvrzen i judikaturou nižších soudů (MS v Praze 5 Af 20/2014). V případě, kdy osoba disponxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xozdílné, má se za to, že je doručeno datem pozdějším. x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxx x
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxučování prostřednictvím datové schránky
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Elektronickým doručováním se rozumí výhradně doručení prostxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx řád (např. v případě možnosti vyslovit neúčinnost doručení). Datovými schránkami disponují fyzické osoby, podnikající fyzické osoby (podnikatelxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xx x xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxina se člení na subjekty, jimž je datová schránka zřízena povinně, a subjekty, které mají možnost o zřízení požádat. Není vyloučeno, aby jedna osoba disxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx v případě existence datové schránky a jejího zpřístupnění (§ 10 a § 17 zák. o el. úkonech) správce daně povinen do datové schránky doručovat, musí též uxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxí ředitelství Pokyn č. GFŘ-D-7 k postupu správců daně při doručování prostřednictvím datových schránek, kde jsou jednotlivé situace nastíněny. V příxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxhránky (§ 17 odst. 3 zák. o el. úkonech). V případě nepřihlášení se konstruuje zák. o el. úkonech fikci doručení obdobnou § 47 odst. 2, též v délce 10 dní. Rxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxx 5 Afs 76/2012). Otázkou je, zda tento výklad obstojí v kontextu odlišného vnímání shodné situace Nejvyšším soudem (viz stanovisko pléna Plsn 1/2015). x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xo vlastních rukou (§ 17 odst. 6 zák. o el. úkonech). Využitelná jsou i ustanovení daňového řádu o neúčinnosti doručení (§ 17 odst. 5 zák. o xxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxx
xxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Ustanovení definuje osobu adresáta. Adresátem je osoba, které je písemnost doručována, včetně zástupcx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxlky (elektronické doručování upravuje § 42). Ustanovení dále rozšiřuje místa, na která je možno písemnost doručit nad rámec § 44 a § 45. Doručit lze písxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxením písemnosti (§ 46). Adresát písemnosti je povinen na výzvu doručující osoby prokázat totožnost (§ 23).
Doručování fyzickým osobám
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx (vždy je třeba mít na paměti, že přednostními způsoby budou způsoby uvedené v § 39 odst. 1). Přednostně se bude doručovat též zástupci (§ 41). Dále platí, xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x správce daně (odst. 3). Doručovací adresu si fyzická osoba zvolí samostatnou žádostí. V případě, kdy je fyzická osoba registrovaná k dani, je doručovaxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xx
xdresu zvolenou x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x x xxxx xxx xle pozor, v případě, že se jedná o podnikající fyzickou osobu (§ 420 obč. zák.) zapsanou ve veřejném rejstříku (obchodní nebo živnostenský rejstřík) a o xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxto pobytu, stejně jako nepodnikateli.
II. Kdo je oprávněn zásilku převzít (neplatí pro podnikatele zapsané v obchodním nebo živnostenském rejsxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxsát zastižen, se písemnost uloží a adresát vyrozumí, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl (§ 46). Důvod, proč nebyl adresát zastižen, doručující osoba nezkoxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx, které se na adrese pro doručování či v okolí zdržují a souhlasí s předáním písemnosti adresátovi. V opačném případě se písemnost uloží a adresát se vyroxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xo schránky či vložit na jiné vhodné místo.
Z hlediska doručování do ciziny platí, že do ciziny se doručuje na základě stejných pravidel jako v tuzemxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx x xxz. spolupráci při správě daní, zák. o mez. pomoci při vymáhání či Nařízení Rady č. 904/2010. V případě, kdy by nebylo možno využít způsobů doručování dle xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxčení, a to veřejnou vyhláškou.
Doručování právnickým osobám
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
I. xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xe doručuje prostřednictvím zásilky v následujícím pořadí (vždy je třeba mít na paměti, že přednostními způsoby budou způsoby uvedené v § 39 odst. 1). Přxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xa:
1.
Doručovací adresu v České republice určenou u správce daně (odst. 3). Doručovací adresu si právnická osoba zvolí samostatnou žádostí. V přípaxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxěně registračních údajů (§ 127).
2.
Sídlo (§ 13). V případě zahraniční právnické osoby se doručuje na adresu pobočky anebo jiné organizační složky (x xx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxském rejstříku)
1.
Písemnosti doručované do vlastních rukou (§ 40). Tyto přebírá osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby (§ 24). Nebyla-xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxmnost, která nebyla vyzvednuta ve stanovené lhůtě, může správce daně doručit na adresu místa pobytu fyzické osoby (§ 13) oprávněné jednat jménem této pxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx která se v místě doručení nebo jeho blízkém okolí zdržuje, pokud souhlasí s tím, že odevzdá písemnost adresátovi. Nebyla-li zastižena osoba oprávněná xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxta ve stanovené lhůtě, může správce daně doručit na adresu místa pobytu fyzické osoby (§ 13) oprávněné jednat jménem této právnické osoby podle § 24 odstx xx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx zjednodušují. Jedná se zejména o zák. o mez. spolupráci při správě daní, zák. o mez. pomoci při vymáhání či Nařízení Rady č. 904/2010. V případě, kdy by nexxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx správce daně využít zvláštní způsob doručení, a to veřejnou vyhláškou.
Uložení písemnosti
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x x x x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xx 42). Písemnost se ukládá v případech, kdy není adresát zastižen. Daňový řád vychází z formální koncepce místa pobytu či sídla, tudíž doručovatel nezkxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx správným postup doručovatele, který písemnost neuloží z důvodu, že se adresát písemnosti v místě doručení nezdržuje, a vrací ji správci daně (popř. si xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxužeb. Na skutečnost, že byl učiněn pokus o doručení, musí být adresát písemnosti upozorněn, a to v upozornění na uložení písemnosti. Toto upozornění je xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxe daně). V praxi takové případy nastávají zejména v souvislosti s místem pobytu adresáta na tzv. ohlašovně. Tyto nemají vždy vytvořen prostor pro odkláxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxát.
Účinky doručení
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Určit okamžik doručení písemnosti (ustanovení se věnuje doručení obálxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxvzetím xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx x x xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxěji v průběhu lhůty 10 dnů. Okamžik doručení je seznatelný z doručenky, z protokolu o ústním jednání či z kopie písemnosti (§ 51 odst. 1, 4 a 5).
2.
Odepxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxetí písemnosti je doručovatel povinen předat poučení o následcích odepření písemnosti (tzn. že je doručeno okamžikem odepření), popř. jej ponechat nx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx x x xxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xx x 42) uplatní standardní pravidla o počítání času. Není možno, aby lhůta uplynula v sobotu, v neděli či ve státní svátek (§ 33). O uložení písemnosti je dorxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx oprávněn vhodit písemnost do schránky. Tento úkon neučiní, pokud si to adresát nepřeje a předem na to správce daně upozorní, anebo pokud správce daně sáx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxní písemnosti. Jde o projev zásady vstřícnosti. V zásadě se jedná o ustanovení obdobné § 45 odst. 4. Okamžik doručení je seznatelný z doručenky (§ 51 odstx xxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xtanoven okamžik doručení v případě doručování veřejnou vyhláškou a hromadným předpisným seznamem (§ 49 a § 50). Zvrátit účinky doručení se adresát můxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxitut neúčinnosti doručení je specifickým prostředkem ochrany pro případ, kdy je písemnost řádně doručena, xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxi doručení. V případě, kdy správce daně žádosti vyhoví, považuje se písemnost za doručenou dnem oznámení rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručeníx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xoudnímu přezkumu dle § 65 s. ř. s. V praxi se institut zaměňuje s institutem navrácení lhůty v předešlý stav (§ 37) anebo se stížností dle § 261. Podání je txx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxovení neúčinnosti doručení má dopad také na běh lhůty pro stanovení daně (§ 148 odst. 4). O neúčinnosti je třeba dle Pokynu č. MF-5 rozhodnout do 30 dnů ode xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxrčitý právní pojem je třeba naplnit obsahem, a to vždy dle skutkových okolností konkrétního případu. Je na žadateli, aby existenci důvodu prokázal. Záxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xoručení v průběhu plánované dovolené apod.
2.
Naplnění lhůt. Zákon stanoví subjektivní lhůtu 15 dnů od seznámení se s doručenou písemností a objektixxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xízení o ní správce daně zastaví (§ 106).
3.
Uhrazení správního poplatku. Žádost je zpoplatněna dle zák. o spr. poplatcích.
Díl 4
Zvláštní zpxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxbem doručení. Zvláštním z toho důvodu, že se uplatní tehdy, když nelze doručovat zásilku standardním způsobem dle § 44 a § 45. Důvody pro doručení veřejxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxvě stavu v rejstříku, popř. je správce daně oprávněn ustanovit osobě zástupce (§ 26). Do té doby je možno doručovat veřejnou vyhláškou. Veřejná vyhláškx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxá vyhláška se v první řadě vyvěsí na úřední desce správce daně. Zároveň bude zpřístupněna na internetu, a to na elektronické úřední desce. Vyhláška bude xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxdný předpisný seznam dle § 50). Vyhláška však musí obsahovat údaje uvedené v odst. 4. V případě doručování osobě neznámé, osobě neznámého pobytu či sídlx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx, popř. obecní úřad, v jehož územní působnosti se nachází předmět daně.
Písemnost, která je na základě vyhlášky vyvěšena, si může adresát vyzvednoux xx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxeciální ustanovení k § 47. Doručení pak bude prokazováno zejména dle § 51 odst. 5. K běhu lhůty určující okamžik doručení je třeba dodat, že praxe u této rexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxx xx xxaví k této otázce zcela opačně (NSS 1 Ad 86/2009).
Doručování hromadného předpisného seznamu
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx, např. při změně sazby daně (jedná se o rozhodnutí o stanovení daně, avšak hromadné). S ohledem na velké množství adresátů volí daňový řád seznámení foxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx nejméně 30 dnů a okamžik doručení též nastává až 30. dnem po zpřístupnění seznamu. Naopak z § 49 se využije odst. 5.
Díl 5
xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxn prokázat oznámení vlastních písemností.
Způsoby prokázání doručení:
1.
Řádně vyplněnou doručenkou (odst. 1 až 3). Doručenka, která obsahujx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxt adresátem potvrzeny (§ 44 odst. 4 a 5, § 45 odst. 3). V případě poškození doručenky, ztráty, zničení či neúplnosti lze doručení prokázat i jinak, např. xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxx xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx o jejímž uložení byla vyvěšena veřejná vyhláška.
3.
Protokolem o ústním jednání. Tento se sepisuje při ústním jednání nebo jiném úkonu správy daní xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xlčenlivosti
[Obecně]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Úprava povinnosti mlčenlivosti je zákonem precizovaná zásada upravená x x x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx o jakékoliv informace, tzn. majetkové, osobní, obchodní, x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxdmínky pro zachování povinnosti mlčenlivosti. V případě, kdy informace o poměrech jiných osob na základě zákona poskytne, jsou příjemci informace odxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xřičemž za porušení mlčenlivosti se považuje i využití získaných informací k prospěchu, anebo ke způsobení újmy (§ 55). Na případy, kdy dojde k porušení xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxí uložení pokuty až do výše 500 000 Kč. O povinnosti zachovávat mlčenlivost bývají osoby, alespoň v průběhu ústního jednání, poučeny. O porušení mlčenlxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxolací finanční ředitelství. Stejně tak, pokud poruší na soukromé zábavě povinnost mlčenlivosti úřední osoba - pracovník finančního úřadu -, bude o přxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx (§ 52):
1.
Mlčenlivostí není vázán daňový subjekt, pokud se jedná o poměry jeho samého (odst. 1). Logicky tak povinností budou vázáni zejména ti, ktexx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x uvedením rozsahu a účelu zproštění (např. pro účely televizní reportáže) - odst. 2.
3.
Jedná se o veřejně známé informace, popř. informace zobecněxx xxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx tabulek apod.
4.
Jsou poskytovány informace jiným úředním osobám jiného správce daně, popř. pro účely plnění povinností v oblasti archivnictví dxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xx x x xxxx
xx
xxxx xxxxxtnuty informace osobě zúčastněné na správě daní v rozsahu, v jakém jsou její práva a povinnosti správou daní dotčena (odst. 5). Toto ustanovení se týká sxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxskytnutí nezbytných informací o činnosti dodavatele daňového subjektu v situaci, kdy správce daně pochybuje o správnosti vykázaného plnění mezi dodxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxominutí daně nad rámec obvyklých případů. V takovém případě se správce daně stává poskytovatelem veřejné podpory.
7.
Jsou poskytovány informace xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxkladě dohody s uvedeným orgánem poskytuje informace jiným způsobem, např. automatizovaně (§ 53). Z vybraných orgánů:
-
Odstavec 1 písm. c). Dle § 10 xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxho soudnictví. Pro úspěšné vedení těchto sporů musí být mlčenlivost prolomena a přenesena v podstatě na soud. Ten musí zajistit manipulaci se spisem taxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xivilní spory, typicky incidenční spory). Nakonec zákon prolamuje mlčenlivost ve věcech výživného, kdy je správce daně na vyžádání soudu (jak civilníxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxx x x xx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxinnosti mlčenlivosti i ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení. V první řadě je oprávněn a povinen plnit oznamovací povinnost a mimo to je též povinex xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxze informace, které se vztahují k vybraným trestným činům [písm. a) až e)]. V případě jiných trestných činů sice správce daně může zjistit skutečnosti nxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxzován, avšak s ohledem na absenci zákonného zmocnění není oprávněn informace poskytnout.
8.
Povinnost mlčenlivosti je prolomena speciálním xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxh sborů, § 8 odst. 2 tr. řádu, § 31 zák. opatření o dani z nabytí, § 71a zák. o Policii ČR, § 33 odst. 3 exekučního řádu a další.
xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 52.
[Další podmínky]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 52.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx informace (odst. 1). Tyto je povinen zveřejnit jak na úřední desce, tak na webových stránkách.
Poskytování informací správci daně
[Povxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxjné moci a dalších osob. Jedná se o způsob získání informací písemnou formou, když správce daně rozhodnutím vyzývá adresáta k poskytnutí požadované inxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x daňovým subjektem. Je však volně zaměnitelná s podáním vysvětlení dle § 79, jelikož podání vysvětlení může být realizováno též bez součinnosti s daňovxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxx xxxxx x xýslech svědka anebo poskytování součinnosti, či tím, zda výzva nesměřuje spíše k prokazování vlastní daňové povinnosti, je velmi tenká. Není překvapxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxposlechne a informace neposkytne, je správce daně oprávněn uložit pořádkovou pokutu dle § 247 odst. 2. Proti pokutě je přípustné odvolání a následně žaxxxx xxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx x.
II. Kdo poskytuje informace
Povinné osoby a orgány jsou obecně specifikovány v § 57 odst. 1. Jedná se o velmi široký okruh osob, do něhož spadají prxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxněji (např. § 18 odst. 1 zák. o Finanční správě). Výjimky z povinnosti poskytnout informace pak stanoví speciální zákony, které v určitých případech vxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxx účely slouží § 57 odst. 2 až 6, který naopak přímo určuje konkrétní osoby či orgány veřejné moci, které jsou povinny vymezené informace poskytnout, a tím xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxené v odst. 2 je třeba vykládat restriktivně, resp. přísně v souladu s jejich jazykovým významem. Konkrétně se jednalo o otázku, zda lze v rámci odst. 3 pox xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xčtu vážou. Soud extenzivní výklad odmítl a požadované údaje pod znění § 57 odst. 3 odmítl zařadit. V tomto kontextu je vhodné zmínit, že zákonodárce na vxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxčním právem k účtu dostane. Novela však nezahrnuje oprávnění správce daně získat údaje o IP adresách, které se k účtu vážou.
Stejnou novelou zavedl zxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxých poskytovat informace správci daně nad rámec § 57 odst. 2 až 6. Okruh se rozšiřuje o povinné osoby vyjmenované v zákoně o některých opatřeních proti lexxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxu povinné osoby povinny poskytnout (odst. 1). Speciální úprava platí navíc pro skupinu povinných osob zahrnující advokáty, notáře, daňové poradce, sxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxtaktní orgán podle zák. o mez. spolupráci při správě daní. Tímto orgánem je Generální finanční ředitelství. Dalším omezením pak je omezení věcné, kdy úxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx nelze dané ustanovení využít.
III. Další podmínky
Informace je možno požadovat jen v nezbytném rozsahu a v případě, kdy je správce daně nemůže získxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx požadovat zpracování informací. Institut se vztahuje na pouhé poskytnutí, ne však na hodnocení či jiné úkony, které by potenciálně mohl správce daně pxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xo včetně formy a způsobu.
[Součinnost v případě legalizace výnosů z trestné činnosti]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxh údajů správcem daně
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Právní úprava § 59a účinného od 24. dubna 2019 by měla vycházet z Nařízení Evropskéhx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxjů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xrestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV. Zatímco hlavní tuzemskou normou v txxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xe výhradně věnuje omezení práv subjektů, která jsou jim jinak výše uvedenými normami přiznána. Nutno dodat, že toto omezení doplňuje omezení plynoucí xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxních údajů již realizují stávající instituty daňového řádu, jako je nahlížení do spisu či možnost vznášet prostředky ochrany. V zásadě již svázání praxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxe naznal, že určitá omezení daná výše uvedenými obecnými předpisy by mohla vést k paralyzaci správy daně. Nový § 59a tak např. upravuje nakládání s osobxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx řád by měl pouze stanovit správci daně povinnost takové údaje označit úředním záznamem či jiným vhodným způsobem a ve zpracování pokračovat. Stejně txx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxnou formou, avšak je povinen pro budoucí kontrolu zachovat počítačové algoritmy a výběrová kritéria, a to až po dobu jednoho roku po použití takových výxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx subsidiárně využije § xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xchrana tak, jak ji daňový řád ve vztahu k rozhodnutí upravuje.
HLAVA V
DOKUMENTACE
Protokol
[Obecně]
Právní stav komentáře je ke xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx ústní podání. To je reakcí na § 71 odst. 1 a 2, kde daňový řád řadí ústní podání do protokolu mezi přípustné způsoby podání. Správce daně může protokol sexxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxípadem může být nahlížení do spisu (§ 66). V případě, kdy osoba zúčastněná na správě daní (§ 5 odst. 3) sepsání protokolu nevyžaduje a správce daně na něm nxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxe statusem veřejné listiny dle § 134 o. s. ř. (na rozdíl od protokolu). Jeho důkazní síla je tak řádově nižší, když nesprávnosti osvědčené protokolem o úxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xaznamenané v protokolu nastaly tak, jak jsou tam zaznamenány. To se odvíjí zejména od povinnosti účastníků jednání protokol podepsat. Pro případy, kdx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx protokolu o ústním jednání je dán § 60 odst. 3. Obsah je doplněn ještě o vnitřní identifikátor správce daně (číslo jednací) a podpis zúčastněných osob. Jxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xejména písm. g) a h). Jsou-li při jednání přebírány listiny či jiné důkazní prostředky, není nutno přesně zaznamenat jednotlivé písemnosti, ale je možxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx měla za to, že je třeba podrobnějšího členění, je na ní, aby takové připravila (NSS 1 xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx x čem mu zákon povinnost poučit ukládá. V rámci ustanovení o protokolu lze zmínit § 62 odst. 4. Dále je nutné poučit o povinnosti zachovávat mlčenlivost (§ xxx x x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxlších vhodných procesních institutech jako o poplatkové povinnosti, možnosti podat stížnost dle § 261 či o právu na tlumočníka (§ 76). Rozsah poučení xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xaně disponuje povinností osobu o právu poučit, ne jí právo vysvětlovat (zde platí zásada „neznalost zákona neomlouvá“). Je sice zvykem, ale jedná se opxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxokolu
Ustanovení § 60 odst. 2 a § 61 upravují možnost pořídit obrazový a zvukový záznam protokolace, který se stává přílohou protokolu a rozhodnutí xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxení (§ 5 odst. 2) je správce daně oprávněn záznam pořídit, na jeho pořizování však musí osobu předem upozornit. V opačném případě by byl záznam nezákonně xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxmáhat, avšak je oprávněna, a to bez jakéhokoliv upozornění, záznam pořídit (NSS 5 As 37/2009). Tento však může užít jen pro soukromé účely anebo v rámci pxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxřizování záznamu však nesmí narušovat průběh ústního jednání, v opačném případě je možno využít § 247. Osoba má právo na bezplatnou kopii záznamu (§ 62 oxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx o rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty, které by bylo doručeno předáním rozhodnutí (§ 43, § 51 odst. 5). Častější však bude rozhodnutí v podobě výzvy (§ xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí bude zejména pro úřední osoby v terénu (na místním šetření), kam se úřední razítka se státním znakem zpravidla nenosí.
IV. Protokolace
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxktováním do protokolu, anebo jeho sepisováním a následným přečtením. V případě dodatečných změn je třeba tyto v protokolu zřetelně vyznačit. Je-li v pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x podstatě se musí jednat o námitky nezákonného průběhu protokolace (např. kladení nepřípustných otázek svědkovi). V opačném případě zákon umožňuje uxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxávce daně je povinen dle § 62 odst. 2 uvést stanovisko k výhradám, návrhům a vyjádřením osob zúčastněných na protokolaci. Toto však není nezbytné uvést xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxtokolu uvedeno bylo (např. že stanovisko bude poskytnuto ve lhůtě-). Po zaznamenání následných reakcí obou stran protokolace je třeba znovu přečíst zxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxné (§ 62 odst. 4), avšak osoba musí do protokolu uvést konkrétní důvod. Tento důvod musí být dostatečný. Správce daně by se měl k dostatečnosti důvodu vyjxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxd odepření podpisu není dostatečně silný, nemá odepření vliv na právní sílu protokolu. V opačném případě ano. Po ukončení protokolace je správce daně pxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxne i zástupce subjektu dle § 25). Není vyloučeno, že správce daně nebude technicky schopen předat kopii obrazového a zvukového záznamu po skončení jednxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
Viz komentář k § 60.
[Průběh protokolace]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 60.
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxběh správy daní, ale není třeba využít protokolu (§ 60). Úřední záznam není na rozdíl od protokolu veřejnou listinou, v podstatě se jedná o obdobu čestnéxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx
xxxxxně]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Písemnosti vztahující se ke správě daní daňového subjektu musí být obsaženy ve spisu. Je tomu tak protxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx. 1 ve spojení s § 13). S ohledem na organizační strukturu různých správců daně není vždy jednoduché identifikovat, kde se spis konkrétně nachází. Příklxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxní finanční úřad. Proto Finanční správa vydala Pokyn č. GFŘ-D-23 a Pokyn č. GFŘ-D-37, které řeší umístění spisu z hlediska konkrétního územního pracovxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxže být veden dle technických možností správce daně v digitální nebo písemné podobě, vyloučena není ani kombinace. Součástí spisu jsou kromě písemnostx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxadmý výčet. Vedle protokolů (§ 60), úředních záznamů (§ 63), rozhodnutí (§ 101) a podání (§ 70) obsahuje spis pochopitelně i jiné písemnosti jako korespxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx Části spisu jsou:
-
Jednotlivá daňová řízení (§ 134). Problém může nastat u spojených daňových řízení, xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxormace.
-
Vymáhání daní (§ 175).
-
Další řízení. Jedná se např. o registrační řízení (§ 134) či řízení o závazném posouzení (§ 132).
-
Vyhledáxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx x x xxx
x
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxovány a zařazeny v časové posloupnosti (odst. 5). Obsahem částí spisu je i soupis písemností. Ten obsahuje označení a pořadové číslo písemnosti. Do spixx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx. neveřejnou částí. Nikdo kromě správce daně není oprávněn nahlížet do této části v plném rozsahu (§ 66). Nahlížet je možno pouze do soupisu písemností, xxx xxx x xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxnnost mlčenlivosti dle § 52), popř. možnost strategicky vést daňové řízení [§ 65 odst. 1 písm. a)]. K zařazení písemností do vyhledávací části spisu musx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxje podezření, zda správce daně „něco neskrývá“. Je tedy možné, že písemnost může svou povahou spadat do písemností dle § 65 odst. 1, avšak správce daně můxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxhto písemností musí být zřejmé, kdy, pod jakým číslem a kam byly přeřazeny z vyhledávací části (odst. 3). Oprávněnost zařazení písemnosti do vyhledávaxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx do jiné části, popř. že mu má být zpřístupněna vyhledávací část spisu, může se těchto nároků domáhat tzv. zásahovou žalobou (§ 82 s. ř. s.). Před podáním žxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xusí být každopádně schopen daňovému subjektu sdělit, z jakého zákonného důvodu je písemnost zařazena do vyhledávací části spisu. U některých písemnoxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxů dle písm. a) by v podstatě odhalilo samotný důkazní prostředek].
Písemnosti řazené do vyhledávací části:
1.
Ustanovení § 65 odst. 1 písm. a). Jexxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxení důkazů či projednání zprávy o daňové kontrole (§ 88). Hodnocení důkazů je většinou zachyceno v oficiální písemnosti (např. seznámení s výsledkem pxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx a mohou být použity jako pomůcky (§ 98).
3.
Ustanovení § 65 odst. 1 písm. c). Jedná se o písemnosti dle § 79.
4.
Ustanovení § 65 odst. 1 písm. d). Jednx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxrých soudů (KS v Ostravě 22 A 161/2016) nelze takovou komunikaci považovat za sloužící výlučně správci daně. Nutno dodat, že tato otázka není uzavřena a xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxvých účtů (§ 149 až 151). Z hlediska rozsahu je možno nahlížet do všech částí spisu (§ 64) vyjma části vyhledávací (§ 66 odst. 1). Nahlížení do vyhledávací xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx písemností v této části. Zákon umožňuje, aby i soupis písemností byl kupř. zašifrován tak, aby z označení písemností nebylo možné rozpoznat jejich obsxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xx xx obsahem písemnosti, nijak to nenarušuje např. zákonem stanovenou povinnost mlčenlivosti ve vztahu k informacím v písemnosti obsaženým. Správce danx xx xxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxází. Kromě soupisu písemností je možno v odůvodněných případech nahlédnout také do samotných písemností umístěných ve vyhledávací části spisu. Musí xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxckami, kdy jako jeden z podkladů mohou sloužit i údaje srovnatelného daňového subjektu (§ 98). Správce daně musí zajistit ochranu zájmů jiných osob (kuxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxsledně bránit námitkou nepřiměřenosti použitých pomůcek) a citlivé informace osob zůstanou utajeny (tím, že nebude zřejmé, o údaje které konkrétní oxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxně žádost o její prošetření (§ 261). Daňový subjekt se může též bránit žalobou dle § 82 s. ř. s. (NSS 9 Afs 200/2017). Podání stížnosti či žádost o prošetřexx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx, aby oprávněnost zařazení písemností ve vyhledávací části spisu byla posuzována až v rámci následných řízení jako v řízení odvolacím či v řízení dle § 6x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxávněně, a to i bez identifikace písemnosti v rozsudku (KS v Brně 62 Af 75/2014).
II. Průběh nahlížení
Nahlížet do spisu lze v rámci úředních hodin sprxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx Před každým nahlížením do spisu lze doporučit domluvu se správcem daně, a to jak v úřední, tak v jiné dny. Byť je správce daně v rámci úředních dnů povinen nxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxx xahlížet pouze v úředních hodinách. Poté je opět na domluvě správce daně a daňového subjektu, zda lze v nahlížení pokračovat po skončení úředních hodin. xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx x xxk. o správě daní a poplatků, který úpravu obdobnou § 66 odst. 4 neobsahoval. Nicméně přínos této judikatury lze spatřovat v tom, že zakazuje vázat nemožxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx spisu je možno za určitých podmínek i tzv. korespondenčním způsobem, tj. zasláním kopií listin ze spisu žadateli o nahlížení. Byť ze zákona taková možnxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxnotlivé písemnosti, popř. rozumné množství písemností žadateli. Požadavky na zaslání kopie celého spisového materiálu jsou správci daně na základě xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx nahlížení do spisu v případě využití tzv. vybrané působnosti (§ 13).
O nahlížení do spisu se dle § 67 odst. 1 sepisuje protokol o ústním jednání (§ 60)x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxho sepsání zásadní důvod a postačí sepsání úředního záznamu (např. daňový subjekt požaduje pouze kopie písemností ze spisu). Daňový řád počítá i s nahxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxné opisy, výpisy nebo potvrzení (zejména ve vztahu k osobnímu daňovému účtu). Právo na pořízení kopie se vztahuje i na obrazový a zvukový záznam, který mxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xák. o spr. poplatcích. V zásadě platí pravidlo, že poplatkové povinnosti podléhají situace, kdy jsou činěny úkony ve vztahu k písemnostem, které již měx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xřípadě, kdy daňový subjekt využije vlastní techniky k pořízení kopií, správní poplatek nelze vyměřit (NSS 1 Aps 1/2011). Daňový subjekt může požadovax xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxden v elektronické podobě, je možno nahlížet na počítači správce daně. V případě pořízení kopií se tyto tisknou a příp. opatřují ověřovací doložkou.
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx x xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xrolomení mlčenlivosti viz § 52 a § 53) zapůjčit spis jinému orgánu veřejné moci, např. soudu. Tento orgán je povinen zachovat stejné podmínky pro vedenx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxí]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 66.
[Zapůjčení spisu jinému orgánu veřejné moci]
Právní stav komentářx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xchránka je součástí elektronických služeb poskytovaných správcem daně daňovému subjektu. Skrze daňovou informační schránku je možno nahlížet do sexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxcky vybaven, je tuto informaci povinen zveřejnit dálkovým přístupem (např. na internetových stránkách). Konkrétní schránka je zřízena buď na žádost xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx má kromě daňového subjektu i jeho zástupce, podmínkou je existence plné moci neomezeného rozsahu anebo speciálně vymezené plné moci s rozsahem zahrnuxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xoté dochází po přihlášení prostřednictvím datové zprávy ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně a podepsané uznávaným elektronickým podpisxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xodpisu, není možno do datové schránky vstoupit. Vzhledem k tomu, že schránky jsou provozovány Finanční správou, přistupuje se k nim přes internetové sxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxdardní nahlížení do spisu a příp. získání výpisů, opisů, kopií (§ 67 odst. 3) či potvrzení o stavu osobního daňového účtu (§ 151).
Zřízení a xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxhránky
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 69.
HLAVA VI
ŘÍZENÍ A DALŠÍ POSTUPY
Díl 1
Obecná ustanovení o řízeních a xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxůsobilé k projednání a musí být schopno vyvolat účinky pro správu daní (§ 74 odst. 1). Z toho důvodu odst. 3 uvádí, že z podání musí být identifikovatelná oxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxě dle § 74 a snaží se vady podání odstranit. Druhou možností je, že vady podání nedosahují intenzity vad dle § 74 a jsou odstranitelné posouzením podání xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xalší, avšak s odlišným obsahem. Správce daně by takové přiznání měl posoudit dle obsahu jako opravné namísto označení druhého přiznání za nepřípustné xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xáležitosti konkrétního podání, jako podání odlišné.
Judikatura
je v této otázce poměrné přísná, když jednoznačně identifikovaná podání s náležitoxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xNSS 7 Afs 71/2005). V praxi postupují správci daně méně formálně, když dělicím kritériem bývá následek překvalifikovaného podání. Jako takové by neměxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xrodloužit nelze a řízení o žádosti by bylo zastaveno pro její nepřípustnost. Lze doporučit, aby správce daně při posuzování obsahu podání odlišně od jexx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxamžiku jejich počátku. Nakonec je nutno vyjasnit vztah mezi postupem dle § 74 a § 70 odst. 2. Ten vystihuje
judikatura
(NSS 9 Afs 24/2013) - posuzovat poxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxsob podání (§ 71), formu podání (§ 72) a nakonec adresnost (§ 73).
[Způsob podání]
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx listinné podání učiněné pomocí poskytovatele poštovních služeb. Podání musí být dle odst. 2 podepsáno podatelem. V případě, že podatel bude v podání ixxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxžeb anebo osobně u správce daně (na podatelně).
2.
Ústně do protokolu (odst. 1). Podání učiněná ústně do protokolu (§ 60) jsou podání nadiktovaná v prxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxrávou (odst. 1, 3 a 4). Datová zpráva je vlastně listina v elektronické podobě. Jako takovou je možno ji podat buď na technickém nosiči s průvodním dopisex xxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxní v listinné podobě, musí být i datová zpráva podepsaná (odst. 2). Podpis datové zprávy je zajištěn pomocí uznávaného elektronického podpisu (§ 6 zákxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxnictvím datové schránky, avšak obsahovalo by podání jiné osoby než vlastníka datové schránky, jednalo by se o vadu podání, kterou by bylo třeba odstranxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxvy zadáním údajů, kterými se podatel přihlašuje do datové schránky (v praxi se datová zpráva vytvoří v aplikaci Ministerstva financí a odešle s využitíx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxou podatelnu správce daně (zde pozor, nejedná se o každou e-mailovou adresu správce daně) nebo do datové schránky správce daně (§ 73 odst. 2) a musí být učxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxt. 1 a 3). Přípustné formáty datové zprávy, technické nosiče a adresu elektronické podatelny zveřejní správce daně na úřední desce (§ 56). V případě, kxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxiněného datovou zprávou, která není podepsána (§ xx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xřipojeného uznávaného elektronického podpisu. Naopak v případě způsobu podání datovou schránkou nemůže k takové situaci dojít, jelikož datová schrxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xle § 74 a odstranit vadu podání. Komentované ustanovení je způsobilé pod sebe podřadit i jiné způsoby podání, než jsou uvedeny v odst. 1, avšak tyto musí xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxanční správa tento typ podání nepřipouští, resp. nepřipouští podání žádnými jinými prostředky, než jsou uvedeny v § 71 odst. 1. Zákon dává podateli, ktxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxní pravidla daná § 33 a § 35. Naopak lhůtu nelze prodloužit (§ 36) ani navrátit v předešlý stav (§ 37). Takové žádosti by byly nepřípustné a řízení o nich by xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxí, jako by nebylo vůbec učiněno. Vadu je možno v 5 dnech odstranit pomocí speciálního tiskopisu (tzv. e-tiskopis), který bude podán způsoby dle odst. 1, xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxou je otázka opožděného podání e-tiskopisu, což je podání s omezenými údaji ve vztahu k podání původnímu, zejména se jedná o doplnění podpisu. Správci dxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxnovení není možno využít vždy. Příkladem je § 72 odst. 4, který benefit potvrzení vadného podání neumožňuje. Naopak nad rámec daňového řádu upravují sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx x xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxe je ke dni 1.5.2019.
I. Formulářové podání
Formulářovým podáním se rozumí podání, které má předem stanovený xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxenění údajů schopen tyto lépe strojově zpracovat. Odstavec 1 uvádí typická formulářová podání jako daňová tvrzení nebo registrační podání. Formulářxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxknout. Tiskopisy jsou pravidelně aktualizovány, tudíž podatel musí sledovat, zda se daný tiskopis vztahuje ke správnému období. V případě elektronixxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x x x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxdřením zásady přiměřenosti (§ 5). Praktické promítnutí lze nalézt v judikatuře Ústavního soudu k institutu kontrolního hlášení (Pl. ÚS 32/15), když txxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x x xxxxxxxxx xelého odst. 1 (Pl. ÚS 19/17). Součástí tiskopisu jsou i povinné přílohy. Těmito se myslí přílohy, které mají podobu tiskopisu a jsou též vydávány Ministxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxstí tiskopisu, platí pro ni stejná pravidla jako pro tiskopis samotný. Absentuje-li kupř. příloha daňového přiznání, je takové podání vadné z důvodu nxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx KS v Ostravě 22 Af 103/2017 či KS v Brně 62 Af 75/2016, otázka tak spěje k rozuzlení u NSS). Není-li podatelem použita povinná forma v podobě řádného tiskoxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxulářových podání je možno rozlišovat povinnou a nepovinnou elektronickou formu. V první řadě je třeba uvést, že formulářová podání lze v případě elektxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxtronickou podatelnu (v podmínkách Ministerstva financí skrze aplikaci elektronická podání). Nelze tak využít jiných technických prostředků jako pxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxrukturu datové zprávy. Formát a strukturu datové zprávy stanoví správce daně.
Formát a strukturu datové zprávy stanoví správce daně sám. S ohledem xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxlo Ministerstvo stanovovat formáty a strukturu např. pro správce daně v podobě soudů, obcí, katastrálních úřadů apod. V podmínkách Finanční správy se xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxého formátu a struktury lze podání přeměnit v aplikaci elektronická podání pro Finanční správu. Požadavek formátu a struktury platí jak pro podání, tax xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx za podání vadné a jeho vady je nutno odstranit postupem dle § 74. Zde je třeba upozornit na judikaturu (NSS 2 Afs 25/2015), která se věnovala podání učiněnxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxo aplikaci § 74 (je projednatelné a vyvolává účinky pro správu daní). Základní myšlenkou rozsudku je, že daňový řád v případě § 72 odst. 3 nestanoví výxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxící podání elektronicky (jelikož pro případ povinné elektronické formy a jejího nedodržení stanoví zákon v § 74 odst. 4 konkrétní důsledky), řídil poxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxu formu), a to zda je vůbec možné stanovit formát a strukturu podání pouhým pokynem správce daně (pokyn totiž není právním předpisem). Tuto otázku soud v xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxktronické formy (odst. 4) je situace složitější, když je nutno postupovat dle § 74 odst. 4 (více komentář k odst. 4 a § 74). Formulářová podání jsou povinxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxu (§ 10 zák. o el. úkonech) anebo povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (§ 20 zák. o účetnictví). Činí-li podání jeden z těchto podatelů, je poxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxo zástupce a naopak. Byť tak důvodová zpráva hovoří, výkladová praxe došla k závěru opačnému, méně přísnému. Úskalí tohoto ustanovení spočívá v prvé řaxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx z pozice podnikatele. V takovém případě není povinna využít elektronické formy, protože nemá zpřístupněnu datovou schránku podnikatele. V případě sxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxk příjmy ze závislé činnosti, tak příjmy z podnikání). Dalším úskalím je fakt, že v případě formulářového podání podávaného elektronicky na základě odxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx Nakonec je vhodné zmínit, že speciální zákony obsahují ekvivalenty § 72 odst. 4, byť s různými modifikacemi. Tak kupř. § 101a zák. o DPH též stanoví povixxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxnost podat přiznání elektronicky dle zák. o DPH a některým dle daňového řádu, a to se všemi rozdíly výše uvedenými. I v případě nedodržení stanoveného fxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xSS 9 Afs 383/2018). Konkrétně se opět jednalo o případ podání učiněného ve formátu pdf., který NSS označil za veřejně známý, a tudíž pro správce daně zpraxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxčitou volbu podatele stran formy podání, ve druhém již zákon přímo formu stanoví. Správce daně tedy očekává, že podání budou v určitém objemu činěna elexxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx). Nebude-li tomu tak, bude správce daně nucen i nadále zpracovávat elektronická podání „ručně“, a to i v situaci, kdy pro danou činnost nemá vyhrazeny lxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxem jsou rozsudky NSS 10 Afs 226/2018 a 7 Afs 367/2017. NSS nicméně odmítl možnost volby formátu či struktury v případech, kdy zákon nepředpokládá použixx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxáře je ke dni 1.5.2019.
I. Věcně a místně příslušný správce daně
Podání se činí u věcně a místně příslušného správce daně. V případě, kdy tak není učiněxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxanoví povinnost podat podání tam, kam by podáno být mělo. Jakýkoliv odchylný postup vede k nezákonnosti, byť saturované § 75. Od účinků podání je třeba oxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx lhůty pro podání daňového přiznání. Lhůta je v kontextu § 35 zachována, avšak vyměřovací řízení se všemi důsledky je zahájeno až postoupením místně a vxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xechnickém zařízení správce daně nebo prostřednictvím datové schránky. Odstavec 3 pak řeší potvrzení podání, a to písemného či datovou zprávou (potvrxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx upravuje institut zpětvzetí podání. V případě, kdy je podání vzato zpět, je třeba zastavit řízení tímto podáním zahájené (§ 106). Zákon však stanoví omxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx, a to do doby vydání rozhodnutí o posečkání.
2.
Nesmí se jednat o podání, ke kterému je osoba povinna na základě zákona. Typickým příkladem bude daňovx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxvinna na základě výzvy správce daně. Příkladem může být plnění na základě výzvy k poskytnutí součinnosti (§ 57).
Nejsou-li naplněny výše uvedenx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx.
Podání musí být způsobilé k projednání a nesmí obsahovat vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní (odst. 1). Typicky vadným bxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx x x xxxx xxxxx xx x xxxami podání vypořádává různě. V první řadě je možno vady odstranit bez zásahu podatele (§ 70 odst. 2). Dále je možno vady odstranit bez zásahu správce daně xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xstanovení obsahuje v odst. 1 až 3 postup, kdy správce daně vyzývá podatele (tzn. toho, kdo podání učinil, bez ohledu na fakt, ve věci koho je učiněno) k odsxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx, tzn. že na podání se hledí, jako by vůbec nebylo podáno. O neúčinnosti podání se podatel dozví v případě, kdy sice reaguje, avšak vady neodstraní. Správxx xxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx. Není vyloučeno, že podatel na výzvu bude reagovat, avšak po lhůtě ve výzvě uvedené. Praxe se v takovém případě kloní k postupu, kdy správce daně podání axxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx. § 28, § 112). Vydáním výzvy dochází též většinou k nastoupení účinků daných § 34.
Odstavec 4 obsahuje speciální postup pro případ podání, která měla xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxinně (např. § 72 odst. 4
versus
§ 72 odst. 3) a tato podání musí být zveřejněna správcem daně na úřední desce a webových stránkách (změny v seznamu podání xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxní se seznamu, viz KS v Brně 31 Af 85/2016). Jsou-li tyto dvě podmínky splněny, hledí se na listinné podání jako na bezvadné a je takto zpracováno. Problém xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x x xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxeněžité povahy v rozsahu 2 000 až 50 000 Kč. Paradoxem je, že postup dle odst. 4 se neuplatní tehdy, když podání obsahuje i vady jiné, které je nutno odstranxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x x xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxné formě, mohou nastoupit účinky odst. 4. Postup dle § 74 odst. 4 se neuplatní tam, kde zákon stanoví jiné důsledky jako neúčinnost podání (kupř. § 101a zxxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx x xřípadě neúspěchu je možno využít soudní ochrany v podobě žaloby na ochranu před nezákonným zásahem (§ 82 s. ř. s.).
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx x xxxxx x xxxxně příslušného správce daně. V opačném případě je nutné podání neprodleně postoupit a uvědomit o tom podatele. To stejné platí i pro platby daní. Je zřejxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxhoto správce podán návrh na vklad do katastru nemovitostí), řídí se správce daně obecnou úpravou danou § 12 spr. řádu. V případě podání nespadajícího do xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xx5.2019.
I. Úřední jazyk
Pro správu daní je úředním jazykem jazyk český (odst. 1). To znamená, že v češtině se vede jak úřední jednání ústní, tak písemnxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxinen tyto předložit zároveň i v češtině. Správce daně navíc může na úřední desce zveřejnit, že cizojazyčné písemnosti musí být přeloženy úředně ověřenxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxtavuje podání občana příslušejícího k národnostní menšině (odst. 4) a případy, kdy správce daně opět na úřední desce zveřejní, že překlad pro konkrétnx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxm dle § 74.
V případě ústních jednání platí, že správce daně opět může akceptovat vedení jednání v jiném než úředním jazyce. Na druhou stranu osoba, ktxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxnamu tlumočníků dle zák. o znalcích a tlumočnících, v praxi však nejsou výjimečnými případy, kdy si osoba přizve jakoukoliv třetí osobu, která jazyk ovxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxjícího k národnostní menšině, když tito mají nárok na tlumočníka na účet správce xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxu ne vždy tomu tak je a správce daně je oprávněn tlumočníka na náklady (§ 107) takové osoby ustanovit (vyjma příslušníka národnostní menšiny dle odst. 4)x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxno jak projev zjevný (osoba dá najevo, že jazyku nerozumí a požaduje tlumočníka), tak projev skrytý (z jednání osoby je zřejmé, že úřednímu jazyku nerozxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx obstrukčními úmysly (NSS 2 Afs 36/2007).
Z hlediska definice občana Českého republiky příslušejícího k národnostní menšině, která tradičně a dloxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx x x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xákon o právech příslušníků nár. menšin tyto vysloveně nejmenuje, pouze poskytuje jejich definici. Vycházet lze ze závěrů zasedání poradního sboru mixxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxpubliky). Zde se stanoví, že otázku příslušnosti k národnostní menšině řeší správní orgán sám, přičemž oporou pro jeho závěr může být jak důvodová zpráxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxmo vyjmenovány uznávané národnostní menšiny.
II. Osoby neslyšící a hluchoslepé
Osobě neslyšící či osobě hluchoslepé ustanoví správce daně na svx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx
Vyloučení úřední osoby (§ 12), znalce nebo tlumočníka z řízení či postupu (tzn. v podstatě z jakéhokoliv úkonu při správě daní, více § 1) je institutemx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx pro podjatost, představují v první řadě interní důvody správce daně. Lze sem zařadit písm. a) i b) odst. 1. Úřední osoba se považuje za podjatou tehdy, kdxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xámci činnosti na xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxeným orgánem. V případě, kdy úřední osoba podílející se na daňové kontrole změní působiště a začne pracovat na odvolacím orgánu, považuje se ve vztahu k xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxrá uvádí, že dané ustanovení se vztahuje i na úkony v rámci doplnění odvolacího řízení uloženého odvolacím orgánem prostřednictvím § 115. Zde je třeba uxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxdě pokynů odvolacího orgánu, avšak nečiní ve věci žádné závěry, ty přísluší až odvolacímu orgánu. Dalším důvodem, pro který lze považovat úřední osobu xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxíván a podatelé pod něj podřazují širokou škálu námitek od osobní antipatie až po podjatost z důvodu potenciálních chyb v zákonnosti vedení řízení. Zde xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxy ochrany. Námitka podjatosti by měla směřovat do skutečností svědčících o potenciální zaujatosti úřední osoby (kupř. osobní známost úřední osoby s vxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxx. 3). Činit tak může jakýmkoliv způsobem uvedeným v § 71. V rámci podání musí osoba uvést osobu, kterou považuje za podjatou, a důvod podjatosti. V praxi dxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxní. Takové námitky podjatosti jsou však shledávány spíše jako účelové (NSS 5 As 60/2009). Podatelé též neuvádí konkrétní osoby a směřují námitku na „cexx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x čele správce daně. Výše uvedené upravuje odst. 2.
III. Účinky podané námitky
Jakákoliv námitka podjatosti, která splňuje podmínky pro její projexxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxmitka směřuje, může ve věci činit jen neodkladné úkony. Tedy úkony, které by např. nemohly být v budoucnu opakovány. V opačném případě, bude-li námitka xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xotenciálem. Z toho důvodu zákonodárce do textu ustanovení uvedl, že námitka musí nabývat kvalit důvodných pochybností o nepodjatosti. To znamená, že xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxx činí úkony (např. z důvodu, že námitka byla součástí jiného podání, ze kterého ji bylo obtížné identifikovat), nelze automaticky označit její postup xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xx/09).
IV. Rozhodování o podjatosti
O námitce rozhoduje vždy úřední osoba stojící v čele správce daně (např. v podmínkách Finanční správy ředitel fxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xe taková osoba oprávněna rozhodovat o podjatosti podřízených úředních osob. Strop rozhodování je dán odst. 7, když o podjatosti osob stojících v čele úxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxrávce daně (odst. 5). V případě, kdy je shledána podjatost osoby jiné než stojící v čele správce daně, je nutno určit jinou osobu v rámci struktury správcx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxx xkony provedl tento sám, anebo využil institutu dožádání dle § 17.
O námitce se rozhoduje rozhodnutím, proti kterému nejsou připuštěny opravné prosxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí se doručuje daňovému subjektu a úřední osobě. V případě podání námitky osobou odlišnou od daňového subjektu bude tato pouze o výsledku řízení vyrozumxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx důvodů (NSS 8 As 130/2014). Žaloba proti rozhodnutí o podjatosti je v zásadě nepřípustná. Soudní moc vychází z předpokladu, že daňový subjekt se může ocxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxmci meritorního přezkumu by byla opožděná. Je tomu tak např. v případě, kdy správce daně jmenuje znalce, který působí v roli přímého konkurenta daňovéhx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxkoumatelné v rámci žaloby dle § 65 s. ř. s. (NSS 10 Afs 128/2016).
Díl 2
Postupy při správě daní
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Díl xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxní šetření může proběhnout i mimo jakékoliv řízení). Na rozdíl od řízení není znakem postupu formální prvek zahájení a ukončení. Postup může sice být foxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxávací činnost je postupem při správě daní (§ 1), který je možno dle § 78 odst. 1 využít jak v rámci probíhajícího řízení (např. v rámci řízení vyměřovacíhx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxové subjekty k provedení daňové kontroly). Od toho se odvíjí i podstatný fakt, a to, že vyhledávací činnost může být prováděna bez součinnosti s daňovým xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxtou procesu dokazování je totiž právě součinnost s daňovým subjektem. Vyhledávací činnost není postupem, na základě kterého by mohla být stanovena daxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxní v rámci vyhledávací činnosti obsahuje § 78 odst. 3, přičemž důležitým faktem je, že místní šetření je vždy součástí vyhledávací činnosti. To znamenáx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxní příslušnosti (§ 13) bez dožádání (§ 17). To znamená, že správce daně je oprávněn provádět místní šetření ve vztahu k jakémukoliv subjektu, který se naxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxodu místní příslušnosti jiného správce daně stánek s ovocem). Dle § 10 odst. 4 písm. a) zák. o Finanční správě je vyhledávací činnost tzv. vybranou půsoxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xámci vyhledávací činnosti není možno samo o sobě vydávat výzvy k prokázání skutečností či vést dokazování (§ 92 a násl.). Soudní moc došla též k závěru, žx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxntroly (NSS 4 Afs 14/2017). Je otázkou, zda soud zapověděl i možnost celé účetnictví převzít v rámci místního šetření (§ 82 odst. 2), které je též součástx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxěhu daňové kontroly a jejich absence v rámci vyhledávací činnosti. Správce daně však výzvou nevyzýval daňový subjekt k nesení důkazního břemene, pouzx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxměňovat s institutem dle § 237), když v podstatě nahrazuje institut svědecké výpovědi (§ 96). Rozdíl je v tom, že svědecká výpověď je důkazním prostředkxx x xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxu, který tak není oprávněn klást osobě podávající vysvětlení otázky. Využitelnost vysvětlení je tak zejména v rámci stanovení daně dle pomůcek, kdy poxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxb. Vznikla-li by však potřeba zlegitimizovat vysvětlení pro účely dokazování, bylo by nutné osobu vyslechnout opětovně a navíc dle pravidel daných § 9xx x x xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxětlení (obdobně jako při výslechu svědka náleží osobě podávající vysvětlení právo na náhradu nákladů dané § 107 odst. 2). Z toho plyne, že k podání vysvěxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxnu před nezákonným zásahem dle § 82 s. ř. s. Spornou je otázka využití institutu předvolání a předvedení dle § 100, jelikož oproti obdobné úpravě ve spr. xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxat každý, neznamená to, že institut primárně směřuje vůči daňovému subjektu. Daňový subjekt nemůže být pod hrozbou pokuty nucen podat vysvětlení ve vlxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxm dokladům v rámci místního šetření, může tato informace sloužit k zahájení postupu k odstranění pochybností, daňové kontroly anebo k výzvě k podání doxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxlení je též v praxi využíváno k získání informací od osob, které nenaplňují definici svědka dle § 96 odst. 1 (nemají povědomost o věci daňového subjektuxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx daňového subjektu u výslechu těchto osob není ani vhodná, jelikož se může jednat o přímého obchodního konkurenta. V podstatě je takový postup ústní obdxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxech postupovat dle § 96 (NSS 1 Afs 219/2014). S ohledem na fakt, že daná věc nebyla přímo předmětem soudního sporu a argumentace k ní je spíše obecnou, zůsxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxebo v úředním záznamu (§ 63). Podané vysvětlení, ostatně obecně výstupy z vyhledávací činnosti, mohou být součástí vyhledávací části spisu. Na druhou xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxstní šetření
[Obecně]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Místní šetření je postupem při správě daní (§ 1) a jako takové může být provxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxdě místně příslušných daňových subjektů (§ 13) a v případě místně nepříslušných v rámci obvodu své územní působnosti (§ 78 odst. 4). Orgány Finanční sprxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxm. a) zák. o Finanční správě. Smyslem místního šetření je ověření tvrzení daňových subjektů či získání důkazních prostředků. Správce daně např. místxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xaň, jelikož tento postup není postupem kontrolním jako postupy dle § 85 a § 89. Informace získané v rámci místního šetření však mohou být podkladem pro zxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxalizace není součinnost této osoby, na druhou stranu správce daně není oprávněn vykonat místní šetření proti vůli osoby (např. tak, že by násilím vnikl xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xx xxxxxx x forma dokumentace místního šetření, které se dle odst. 3 zachycuje v úředním záznamu, nebo protokolu o ústním jednání (§ 60 a § 63). Je-li v rámci místníxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x jeho zachycení, nelze ji vnímat tak, že správce daně na pořizování záznamu upozorní jakoukoliv osobu, např. kolemjdoucího. V rámci místního šetření mxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxbrojených sborů apod.
[Práva a povinnosti v průběhu místního šetření]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
V průběhu místního šexxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xení-li tato poskytnuta, je správce daně oprávněn k jejímu poskytnutí vyzvat. Případné nesplnění povinnosti může být trestáno pořádkovou pokutou (§ 2xx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xřemene (§ 92), stanovení daně dle pomůcek (§ 98) anebo v zahájení kontrolních postupů (§ 85 a § 89).
Správce daně má v průběhu místního šetření:
1.
xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxstředků, k účetním a jiným záznamům, a to i na technických nosičích dat (CD, DVD, flash disk apod.). Pro oprávnění vstupu a přístupu platí, že toto je omezxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx daně plánuje provést místní šetření v obydlí, které slouží pro podnikání. Zde platí podmínka, že informace nelze zjistit jiným způsobem. Z hlediska přxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí a též má právo toto programové vybavení použít (např. speciální účetní software). Z hlediska účetních záznamů má správce daně právo na pořízení jejicx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxčení dokladů a jiných věcí a právo na odebrání vzorků věcí. Zde správce daně oproti § 81 nepřebírá kopie, které nemusí vracet, ale originály a přemisťujx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xSS 4 Afs 14/2017 uvedený v rámci ustanovení § 78. Převzetí důkazních prostředků stvrdí správce daně v protokolu o ústním jednání. S ohledem na různá mnoxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xystém zaevidování přebraných dokladů a způsob vrácení. Faktem je, že v případě velkého množství dokladů je možno tyto zaevidovat hromadně a nelze po spxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxkazních prostředků. V případě, že by tak neučinil, dopustil by se nečinnosti dle § 38. Správce daně se s osobou na okamžiku a způsobu předání domluví, popxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xx x xxx xx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxený správce daně a proti rozhodnutí je přípustné odvolání. Rozhodnutí o odvolání poté podléhá soudnímu přezkumu dle § 65 s. ř. s. (NSS 4 Afs 216/2014). V xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx
xxxxxěh místního šestření]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 81.
[Vrácení a propadnutí zajištěných věcí]
Právxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxý subjekt odmítá předat doklady či věci dle § 82 odst. 2). V takovém případě je správce daně oprávněn rozhodnout o zajištění věci, a to buď v rámci protokolx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx xlastní realizace zajištění je popsána v § 83 odst. 2. V průběhu zajištění je správce daně povinen sledovat trvání důvodů pro zajištění a v případě jejich xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xrácení není možné, postupuje správce daně dle § 84 a rozhodne o propadnutí věcí státu.
Daňová kontrola
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019x
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxí daně. Na základě vyhledávací činnosti nebo místního šetření (§ 78 až 84) nemůže být přímo stanovována daň, tyto slouží spíše pro získávání informací vxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x zák. o Finanční správě, což znamená, že ji mohou orgány Finanční správy vykonávat bez ohledu na místní příslušnost (§ 13). Pro daňovou kontrolu z hledisxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx dokončit správce daně, který ji zahájil. Je na rozhodnutí správce daně, zda po změně místní příslušnosti předá zahájenou daňovou kontrolu k dokončení xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxní moc k danému oprávnění přistupuje tak, že případě, kdy by postup správce daně byl vůči daňovému subjektu vyloženě nehospodárný, naplňoval by znaky nxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x hlediska soudní ochrany je možno využít žaloby na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 s. ř. s.
[Předmět daňové kontroly]
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xaňovým řízením se rozumí řízení o jedné dani za jedno zdaňovací období (§ 134). V rámci tohoto odst. 1 uvádí, že kontrole podléhají daňové povinnosti, tvxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx tvrzení, avšak nestanovené daně (§ 1). V tomto případě je daňová kontrola zahájena namísto postupu k odstranění pochybností, popř. z něj vychází (§ 90)x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xosledně stanovené daně.
3.
Ohledně nepodaného daňového tvrzení a dosud nestanovené daně. V těchto případech je vhodnější využít institutu místnxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxací.
Daňovou kontrolu je možno vést společně i pro více daňových řízení (odst. 4), avšak pouze ve vztahu k jednomu daňovému subjektu. V praxi se tax xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxických osob, zároveň tak vede 13 daňových kontrol. Není nutné, aby současně vedené kontroly zahájil společně, ale již v průběhu probíhající kontroly mxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxojen s daňovým řízením, její rozsah je pojmem užším. Rozsah daňové kontroly je dán v rámci jejího předmětu (odst. 3), kdy správce daně může vést daňovou kxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xej pro změnu rozšíří. Správce daně tak může kontrolovat v předmětu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce ledna roku 2018 a v rozsahu zúženém nx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxycujícího její zahájení [§ 87 odst. 1 a § 88 odst. 1 písm. a)].
II. Zákaz bezdůvodného opakování daňové kontroly
Daňová kontrola xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxými oprávněními (§ 86). Správce daně musí být schopen tato oprávnění využít, a to na první pokus. Je vyloučeno, aby správce daně provedl daňovou kontrolx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxvého subjektu. Aby k tomu nedocházelo, stanoví zákon překážku opakování daňové kontroly bez zákonného důvodu vymezeného v odst. 5. Zákaz opakování daxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxěří svou pozornost na vymezený rozsah a tím si nechá otevřený manévrovací prostor pro případné budoucí kontroly. Podstatným je též fakt, byť v zákoně přxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xe správce daně oprávněn opakovat daňovou kontrolu (odst. 5):
1.
Nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce daně uplatněnx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxu. Důvod koresponduje s důvody, pro které je možno obnovit řízení (§ 117 odst. 1). Ostatně ke vztahu § 117 odst. 1 a § 85 odst. 5 se vyjadřoval i NSS, když doxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxadmo se bude jednat o zatajené důkazní prostředky při první kontrole nepředložené (zatajené daňové doklady, nedostižný svědek). Naopak, disponovalxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx původní. Typickým pochybením správce daně je převzetí veškeré dokumentace vztahující se k předmětu daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxjekt učiní úkon, kterým mění svá dosavadní tvrzení. Zde se jedná o situaci, kdy daňový subjekt podá dodatečné daňové tvrzení, kterým reviduje původně sxxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxx že do protokolu zachycujícího zahájení daňové kontroly uvede konkrétní důvody dle odst. 5. Daňový subjekt pochopitelně nemusí s názorem správce daně xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xe druhém případě může rovnou využít soudní ochrany a podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dle § xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx ke dni 1.5.2019.
V průběhu daňové kontroly dochází k realizaci procesu dokazování (§ 92 a násl.). Z toho důvodu je většina zmíněných práv a povinností xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxiska dalších práv a povinností je možno zmínit odst. 1, který se promítá do znění § 87 odst. 2 a odst. 3 písm. a), který je uplatňován ve spojení s § 85 odst. 2x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxosti daňového subjektu plynoucí z § 86, v případě, že se netýkají procesu dokazování, jsou vynutitelné pod sankcí pořádkové pokuty dle § 247 odst. 3. Nepxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xaně a z toho plynoucí povinnosti daňového subjektu spojené s prováděním místního šetření dle § 80 až 84.
Univerzálním prostředkem obrany daňového sxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxředků ochrany od usnesení rozšířeného senátu NSS 1 Afs 58/2017-42 neplatí vztah subsidiarity. Je tedy možno je uplatnit nezávisle na sobě.
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxlním případě je daňová kontrola zahájena po domluvě s daňovým subjektem, a to na dohodnutém místě (§ 86 odst. 2) a čase. O zahájení daňové kontroly se sepixxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x. Daňová kontrola však není zahájena sepsáním samotného protokolu, tento je pouze formálním dokladem o jejím zahájení. Kontrola je zahájena až prvním xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxající se předmětu daňové kontroly, předání důkazních prostředků či žádost o jejich předání apod. Není tak vyloučena situace, kdy správce daně zahájí dxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxckým zahájením. V rámci zahájení daňové kontroly není podmínkou, aby správce daně sdělil daňovému subjektu důvod jejího zahájení, na rozdíl od postupx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxm daňovým subjektem
V případě, kdy daňový subjekt nespolupracuje se správcem daně při zahájení daňové kontroly, je správce daně oprávněn vydat výzvx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxovým subjektem vést), ale nastávají účinky jako běh nové lhůty pro stanovení daně či možnost stanovit daň náhradním způsobem, a to i bez provedení daňovx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xaňovou kontrolu zahájit. Musí se jednat o zdokladované vyhýbání se zahájení (např. neodůvodněné omluvy s tím, že
judikatura
pojem „vyhýbat se“ spojuxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxchozího úkonu je možno výzvu vydat tehdy, když z okolností případu plyne, že daňový subjekt daňovou kontrolu zahájit neumožní. Typickým příkladem budx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxly, které bude pravděpodobně v sídle správce daně.
2.
Předmět daňové kontroly (§ 85).
3.
Lhůtu, v níž je daňový subjekt povinen sdělit den a čas, kxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx, který daňový subjekt zvolí, musí nastat nejpozději 15. dnem ode dne uplynutí lhůty a musí být sdělen nejpozději 3 pracovní dny předem (odst. 3). S ohledxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
V případě nereakce na výzvu, popř. neomluveného nevyhovění výzvě, je správce daně oprávněn stanovit daň náhradním způsobem dle § 98. Zde musí správxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxměřena na nákladové položky, mohou být tyto vyloučeny i bez provedeného dokazování, a to právě s ohledem na odst. 5. Samotné stanovení daně proběhne větxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xx xxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xýše daně.
Proti výzvě samotné se nelze odvolat (§ 109 odst. 2), je však možno využít stížnosti dle § 261. Soudní ochranu pak poskytuje žaloba na ochranx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xubsidiarity. Je tedy možno je uplatnit nezávisle na sobě.
III. Účinky zahájení daňové kontroly nebo výzvy dle § 87 odst. 2
Zákon se zahájením daňové xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x x x xx xxxxx xxx xxxxxx xxxv má i rozšíření předmětu daňové kontroly (ne však rozsahu).
2.
Vliv na možnost podat dodatečné daňové tvrzení (§ 141 odst. 6).
3.
V případě zahájxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxně (§ 251).
5.
Vliv na aktivaci § 143 odst. 3, když daňovou kontrolu lze zahájit pouze v případě, kdy správce daně před jejím zahájením nemůže xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx
7.
V případě, kdy je daňová kontrola zahájena mimo běžící řízení, je s jejím zahájením spojeno zahájení doměřovacího řízení.
8.
Doměření na záklxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xodané dodatečné daňové tvrzení (§ 143 odst. 3).
IV. Obrana před zahájením a vedením daňové kontroly
Proti zahájení a vedení daňové kontroly je mxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxým zásahem dle § 82 s. ř. s. Pro vztah těchto dvou prostředků ochrany od usnesení rozšířeného senátu NSS 1 Afs 58/2017-42 neplatí vztah subsidiarity. Jx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxové kontroly
1. Seznámení s kontrolním zjištěním
Daňová kontrola je ohraničený proces, v rámci kterého dochází k vedení dokazování. Jinými slovxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xodnotí správnost ověřovaných tvrzení. V okamžiku, kdy správce daně nazná, že již v dané věci nemá další dokazování smysl, směřuje svoji aktivitu k ukonxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx zprávy o daňové kontrole, v němž správce daně sdělí výsledek dokazování a též jej odůvodní. V případě, kdy výsledek daňové kontroly směřuje ke stanovenx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxdkem kontrolního zjištění daňový subjekt seznámit. K tomu může dojít při protokolovaném ústním jednání, anebo je výsledek daňovému subjektu zasílánx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxjekt má právo vznést návrhy, výhrady k výsledku kontrolního zjištění a navrhnout další důkazní prostředky. Toto může učinit v rámci seznámení se, když xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxsledek kontrolního zjištění zasílán, je lhůta stanovena správcem daně automaticky. Lhůta je v praxi stanovována rozhodnutím, proti kterému je přípuxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxolat), jelikož lhůty by vždy měly být spojeny s konkrétní povinností, neměly by být stanovovány samy o sobě. Častým jablkem sváru bývá přiměřenost stanxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxištěním o délce 73 stran. Odmítne-li se daňový subjekt seznámit s výsledkem kontrolního zjištění, bude realizován postup dle odst. 6. Případnou reakcx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxor obsažený ve výsledku kontrolního zjištění. Poté je třeba celý výše uvedený proces opakovat a znovu daňový subjekt seznámit s novým výsledkem. Naznáxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxňové kontrole a daňovému subjektu důvody sdělí v rámci projednání zprávy o daňové kontrole. Zákon přímo uvádí, že nedojde-li ke změně výsledku kontrolxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx jejím cílem je zabránit oddalování ukončení daňové kontroly dalšími návrhy daňového subjektu (NSS 7 Afs 12/2013). Případnou nespokojenost může daňoxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xx xxxxxx xxxjekt seznámen s výsledkem kontrolního zjištění a nedochází k jeho změně, může správce daně finalizovat zprávu o daňové kontrole, jejíž obsah je dán odsxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění. V rámci projednání zprávy o daňové kontrole již nemůže docházet ke změně výsledku daňové kontroly. Nxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxrávy o daňové kontrole posledním okamžikem, do kdy mohou být důkazní prostředky uschovány ve vyhledávací části spisu. K projednání musí být daňový subxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxání by se mělo realizovat výzvou, byť není vyloučen ani neformální postup. Nutno dodat, že
judikatura
upřednostňuje výzvu (NSS 1 Afs 151/2016). Výslexxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxvé kontroly. Ne vždy je proces projednání daňové kontroly bezproblémový. Na tyto případy pamatuje zákon v odst. 5 a 6. Daňový subjekt může projednání zpxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxl postup při seznamování s výsledkem kontrolního zjištění např. tak, že daňový subjekt neseznámil s výsledkem doplněného dokazování (NSS 9 Afs 305/20xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xNSS 7 Afs 87/2012). Pro všechny tyto případy zákon stanoví, že zpráva se doručí do vlastních rukou a den doručení se považuje za den projednání zprávy a ukxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxrávy musí být zdokumentováno, že správce daně opakovaně neúspěšně kontaktoval daňový subjekt, popř. že tento předkládá neoprávněné důvody, proč zprxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxupovat formalisticky (např. tak, že dvě omluvy znamenají vyhýbání se), ale je nutno posoudit všechny okolnosti případu a jeho kontext. V případě odepřxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xvést, že takové odepření podpisu bude považováno jako bezdůvodné.
II. Ukončení daňové kontroly a následky
Je-li daňová kontrola ukončena, docháxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx xx xřeba zmínit, že ukončením daňové kontroly nedochází k ukončení řízení o stanovení daně. Tohoto je daňová kontrola pouhou součástí, řízení bude ukončexx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxmci daňové kontroly pak může daňový subjekt brojit v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí o stanovení daně.
Postup k odstranění pochybnostx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxího řízení, konkrétně řízení vyměřovacího nebo doměřovacího (§ 134). Stejně jako daňová kontrola (§ 85) je postupem kontrolním a jeho výsledek je způsxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxejít (§ 90 odst. 3). Základní rozdíl mezi těmito dvěma kontrolními postupy je dán podmínkami pro jejich zahájení (§ 89 odst. 1) a potenciální délkou. Posxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxu k odstranění pochybností totiž oddaluje okamžik stanovení daně, což je zásadní zejména v případě nárokovaného nadměrného odpočtu na dani z přidané hxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx
[Zahájení postupu k odstranění pochybností]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
I. Předpoklady zahájení postupu k odstranění pochybnxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x x xxxxx xx V případě, kdy není daňové tvrzení podáno, správce daně k jeho podání vyzve (§ 145). Teprve při existujícím daňovém tvrzení lze uvažovat o zahájení postxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxílohy), tj. podáním, kterým je tvrzena daň. Postup k odstranění pochybností neslouží např. k odstranění pochybností ohledně podání v rámci řízení o plxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxledně daňového tvrzení. Tyto spočívají ve správnosti, průkaznosti, úplnosti či pravdivosti tvrzení, popř. v jejich kombinaci. Z tohoto typu pochybnxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxní. Například pochybností o úplnosti podání se rozumí pochybnosti o úplnosti dat v podání, ne pochybnost ohledně chybějící části podání (např. přílohxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx tak z důvodu obav před účinky § 74, který může vést až k neúčinnosti podání, což s sebou nese následnou výzvu k podání daňového tvrzení dle § 145. Zákonné poxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxstatoval, že správce daně nemusí mít jistotu o pochybení daňového subjektu, avšak musí disponovat důvodným podezřením opřeným o racionální úvahu. Taxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxétní řádek daňového tvrzení bez dalšího. Zmíněná
judikatura
vedla k praxi, kdy správce daně zahajoval postupy k odstranění pochybností např. s pouhýx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxé obecné zahajování postupů vedlo k jejich prodlužování a vzniku sankční právní úpravy v § 254a. I soudní praxe postupně začíná požadavky na konkrétnosx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxy výzvy opírali pouze o vývoj daňové povinnosti v čase, ale aby kupř. formou místního šetření získali konkrétnější poznatky pro formulaci výzvy ještě pxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxsobem uvedeným v odst. 2. Z hlediska judikatury (NSS 10 Afs 105/2015) lze poukázat též na fakt, že zjevné pochybnosti plynoucí z daňového tvrzení by měly xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxvat na naplnění cíle správy daní (§ 1). V případě tohoto typu pochybností tedy existuje dokonce povinnost správce daně postup k odstranění pochybností xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxsti je správce daně oprávněn např. neformálně kontaktovat daňový subjekt s tím, že zjevné vady společným postupem odstraní. Daňový subjekt následně mxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxění pochybností nelze zahájit v případě, kdy jsou pochybnosti takového charakteru, že by postup k jejich odstranění zjevně nestačil a bylo by nutné posxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxně nemá volbu mezi těmito postupy, ale jejich vztah je dán právě rozsahem pochybností (NSS 1 Aps 20/2013). Paradoxem je, že správce daně v případě zahájexx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxS 1 Afs 107/2014).
II. Výzva k odstranění pochybností
Postup k odstranění pochybností se zahajuje vydáním výzvy k odstranění pochybností. Výzva jx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx. 2 je třeba k pochybnostem přidat návod na jejich odstranění, a to vždy s ohledem na typ pochybností (např. neúplné tvrzení doplnil apod.). V rámci výzvy xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx standardní pravidla pro počítání (§ 33) a prodloužení (§ xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxzvu lze vydat nejdříve prvním dnem následujícím po posledním dnu lhůty pro podání daňového tvrzení a nejpozději do konce běhu lhůty dle § 148. Možnost vyxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxzení plyne daňový odpočet, kterým je myšleno odpočet v rovině stanovení daně, ne placení (tudíž jedná se o odpočet na dani z přidané hodnoty, ne přeplatex xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxo podání tvrzení. Je tomu tak proto, že daňový subjekt je oprávněn podat daňové tvrzení v průběhu lhůty pro jeho podání, přičemž po dobu běhu lhůty má možnxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxstup k odstranění pochybností. Překročení této lhůty neznamená suspendaci možnosti výzvu vydat, správce daně se však dopouští nečinnosti z pohledu § xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xtavět dle § 34, např. po dobu odstraňování vad podaného tvrzení postupem dle § 74.
III. Obrana před zahájením postupu k odstranění pochybností
Protx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xýt vůbec zahájen, tak na nedostatky v konkrétnosti sdělených pochybností. K dané věci bylo vedeno jednání na Koordinačním výboru Komory daňových poraxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx § 121. Od usnesení rozšířeného senátu NSS 1 Afs 58/2017-42 platí, že proti výzvě lze podat přímo žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 s. ř. sxx x xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxušena v rámci přezkumného řízení dle § 121, nebo je možné její nedostatky odstranit následnou výzvou dle § 92 odst. 4 anebo jiným typem dialogu mezi spráxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxání proti rozhodnutí o stanovení daně. Zde je však třeba mít na paměti, že v situaci, kdy se daňový subjekt choval a jednal tak, že byť přes nezákonnost výzxx xxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxbností
V rámci postupu k odstranění pochybností není předpokládáno vedení složitého dokazování. Zákon v podstatě předpokládá systém otázka - odpoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xí měl postup „překlopit“. Postup k odstranění pochybností, v rámci kterého dochází k opětovnému přenášení důkazního břemene a řízení se protahuje, můxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx dle § 261, popř. žaloby na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 s. ř. s. (dle judikatury není v případě dlouhotrvajícího postupu možno využít žaloby xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxlad vydávání dalších výzev dle § 92 odst. 4, ale vyloženě zapovězeno to není. Správce daně však musí být obezřetný v tom smyslu, že postup není možno nekonxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xruhou stranu nesmyslné zahajovat daňovou kontrolu jen za účelem vydání jedné dokazovací výzvy.
Judikatura
se též vypořádala s otázkou, zda vedení přxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx (NSS 8 Afs 151/2016).
Dle povahy odpovědi správce daně sepíše protokol o ústním jednání nebo úřední záznam (tzn. na základě toho, zda je daňový subjexx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx odstranění pochybností již není třeba daňový subjekt s výsledkem postupu samostatně seznamovat. Sepsáním dokumentů je postup k odstranění pochybnoxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxstupu k odstranění pochybností v rozhodnutí o stanovení daně (§ 140 odst. 1, § 144 odst. 1 a § 147). V opačném případě postupuje správce daně dle odst. 2.
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxt je poté v situaci, kdy je jeho daňové tvrzení zpochybněno a na první pokus se mu nepodařilo odstranit pochybnosti správce daně (např. předložil na podpxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxektu zasláno. Sdělení nemá podobu rozhodnutí, samo o sobě nestanoví žádné povinnosti. Daňovému subjektu ode dne doručení sdělení (nebo protokolárníxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxupem dle § 36. To však neznamená, že by správce daně nemohl po domluvě s daňovým subjektem počkat na doplnění návrhu o konkrétní návrh na provedení důkaznxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxí daňový subjekt srozumitelně sdělit, že navrhuje pokračování v dokazování, což v podstatě znamená zahájení daňové kontroly. Daňový subjekt musí též xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxě, bez návrhu na provedení dalších důkazních prostředků. Takový návrh může správce daně vést k dalšímu prověřování a zahájení daňové kontroly, anebo sx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxně o tom, zda bude pokračovat v prověřování daňového tvrzení, a to formou daňové kontroly. V případě, že tato potřeba vyvstane, zahájí správce daně daňoxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxípadě, kdy se tak správce daně nerozhodne, je třeba se s návrhem vypořádat v odůvodnění rozhodnutí o stanovení daně (§ 147), které je třeba vydat do 15 dnů xxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xakový výklad by vedl k absurdnímu důsledku v podobě zahájení daňové kontroly tam, kde ji správce daně nemá zájem provádět. Překročení lhůty lze posuzovxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx x x xx xx xxxx xxx x xxxxxxě, kdy správce daně nazná, že postup k odstranění pochybností ztratil svoje opodstatnění, a to s ohledem na rozsah předpokládaného dokazování. V takovxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxx v Ostravě 22 A 123/2013).
IV. Nesoučinnost daňového subjektu
Zákon stanoví (odst. 4), že v případě nesoučinnosti daňového subjektu v průběhu postxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxžnosti stanovení daně dokazováním je třeba tento způsob upřednostnit.
Díl 3
Průběh řízení
Zahájení řízení
Právní stav komentáře xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxbo procesním (rozhodnutí o zastavení řízení). Řízení představuje jednu z garancí práva na spravedlivý proces, jelikož jeho výsledek v podobě rozhodnxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxí registrační (§ 125), daňové (§ 134) a o závazném posouzení (§ 132). Řízení je dle odst. 1 zahájeno dnem, kdy příslušnému správci daně došlo první podání xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxávce daně (§ 73 odst. 1). To je třeba odlišovat od institutu zachování lhůty dle § 35. Například, je-li daňové přiznání podáno poslední den lhůty, avšak u xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxrávci daně, tzn. od okamžiku zahájení řízení. Je-li řízení zahajováno správcem daně, je zahájeno prvním úkonem ve věci. S tímto může zákon explicitně sxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxdáním výzvy k podání daňového tvrzení dle § 145 dochází k zahájení řízení o stanovení daně). Znalost okamžiku zahájení a ukončení řízení je klíčová napxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxl. Jedná se o vyjádření zásady oficiality, jinými slovy řízení je zahajováno z moci úřední. Příkladem může být § 145.
Dokazování
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxh je daňový subjekt povinen prokázat. K prokázání slouží právě proces dokazování. Dokazování je nejvíce spojováno s řízením o stanovení daně (§ 134) a kxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x x xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xstanovení [např. daňový subjekt tvrdí, že jsou naplněny důvody pro navrácení lhůty v předešlý stav (§ 37) a tyto musí prokázat]. Obecně lze rozlišit mezx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxí lhůty, žádost o posečkání daně), a těmi, kde je povinnost aktivována až zahájením příslušných postupů (typicky daňové tvrzení dle § 1 a postup k odstrxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xx v rámci speciálních postupů. Dokazování je též spojeno se zásadou součinnosti (§ 6 odst. 2). Daňový subjekt má právo být účasten procesu dokazování a přxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxspěch podání (např. zamítnutí žádosti o posečkání daně), anebo stanovení daně náhradním způsobem (§ 98).
II. Kdo vede dokazování
Dokazování dle oxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xx x x xxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
Cílem správy daní je daň správně zjistit, stanovit a vybrat. Od cíle správy daní se odvíjí i pravidlo, které přikazuje správci daně zohlednit také důkaxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xaně vyhledávat a zohledňovat důkazy bez ohledu na návrhy daňových subjektů, a to jak ve prospěch, tak v neprospěch. Neznamená to však, že by správa daní bxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxde primárně odpovědný za nesení důkazního břemene (s výjimkami danými v odst. 5), a tím pádem ponese odpovědnost za neúplně zjištěný skutkový stav.
Ixx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxném či dodatečném xxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xpeciálních ustanovení jako § 125 a § 135. Je pak na daňovém subjektu, aby si opatřil dostatečné důkazní prostředky, kterými oproti pochybnostem správxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxnovat přímo ze zákona. Jejich předložením dochází k prvotnímu unesení důkazního břemene a je na správci daně, aby uvedl důvody, na základě kterých povaxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x xxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxon k tomuto účelu obsahuje pro správce daně možnost vydat rozhodnutí v podobě výzvy, kterým vyzve daňový subjekt k unesení důkazního břemene (odst. 4). xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx x x xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxlení určitých pochybností správce daně ohledně tvrzení daňového subjektu a vyzvání k předložení důkazů. Není vyloučeno, že daňový subjekt důkazní břxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx však správci daní podceňovány a není výjimkou, kdy se přenos důkazního břemene odehrává „mlčky“ a daňový subjekt je s úvahami správce daně konfrontováx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxvněž funkci usměrňování procesu dokazování, neboť těmito výzvami správce daně sděluje daňovému subjektu, jaké skutečnosti považuje z hlediska stanxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxmu subjektu, aby se k tomuto předběžnému hodnocení důkazů vyjádřil a navrhl další důkazy, které budou nasvědčovat jím tvrzené verzi událostí (NSS 4 Afs xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxní správce daně oprávněn daňový subjekt vyzývat v případě, kdy daňový subjekt danou skutečnost netvrdil (tzv. negativní teorie důkazní). Typickým přxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxáním přiznání a následným předložením důkazních prostředků, např. v podobě účetnictví. Je pak na správci daně, aby nalezl konkrétní pochybnosti ohlexxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxl povinen. Nakonec předmětem dokazování nemohou být skutečnosti obecně známé (např. pořadí dnů v týdnu) či právní předpis samotný.
VI. Obrácené důkxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxch je to správce daně, který je povinen důkazní břemeno primárně unést. Je to v následujících případech:
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxx xx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xx
xxxxx
. Zákon v určitých situacích stanoví, že určitá skutečnost nastala, aniž by tomu tak doopravdy bylo. Typickým příkladem je
fikce
doručení (§ 47 odst. 2xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx
xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxí postupu dle § 46 odst. 2.
3.
Pochybnosti o primárních důkazních prostředcích. Daňové zákony velmi často stanoví, co je primárním důkazním prostřxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx vedené dle zák. o účetnictví, daňovou evidenci dle zák. o daních z příjmů či evidenci pro daňové účely dle zák. o DPH. Předložením těchto evidencí či jejxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xx xxxx xxx xxxxxxxx xkutečnosti vyvracející jejich věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost. V případě, kdy zákon vedení povinných důkazních prostředků nereguluxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xěl důvody, pro které zpochybňuje předložené důkazní prostředky, vtělit do nosiče dle odst. 4.
Judikatura
se k dané věci staví tak, že „správce daně nemx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxkázat, že o souladu se skutečností existují natolik vážné a důvodné pochyby, že činí účetnictví nevěrohodným, neúplným, neprůkazným nebo nesprávnýmx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xrůkaznost, věrohodnost a správnost účetnictví a jiných povinných záznamů ve vztahu k předmětnému účetnímu případu, popř. aby svá tvrzení korigoval. xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxu NSS 4 Afs 179/2016). Vážné a důvodné pochyby se budou odvíjet buď od skutečností jako vykazování skutečností v rozporu se zákonem (např. chybná sazba dxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxní (NSS 1 Afs 11/2010).
4.
Sankce. V případě, kdy správce daně ukládá sankci, leží na něm plně důkazní břemeno ohledně prokázání skutečností rozhodxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxutí nadále rušil pořádek při jednání vedeném správcem daně (např. protokolem o ústním jednání).
5.
Zneužití práva. Povinnost správce daně prokázxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxdikatury promítly do písm. f) § 92 odst. 5. Zásada zákazu zneužití práva je upravena v § 8 odst. 4.
VII. Návrh na výslech třetí osoby
Daňový subjekt xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxby (např. znalce). Jelikož pro realizaci, resp. odmítnutí provedení, tohoto důkazního prostředku stanoví
judikatura
přísné podmínky, je nutné přexxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxt). Není vyloučeno, že osoba bude sice navrhovatelem identifikována, avšak její místo pobytu, na kterém by mohla být kontaktována, bude pouze místem fxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx
xxxxxxx
x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxen tyto prověřit (např. e-mailovou adresu, adresu, kde se osoba zdržuje apod.). Je poté na správci daně, aby případné neprovedení důkazního prostředkx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx důvodu. To se bude většinou dít v rámci dokumentu zastřešujícího proces dokazování (odst. 7).
VIII. Hodnocení důkazů
Proces dokazování je završex xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxeré svědčí ve prospěch a které v neprospěch daňového subjektu a proč (odst. 7). Při hodnocení důkazů se řídí zásadou volného hodnocení důkazů obsaženou x x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxnost, závažnost a pravdivost důkazu). Uvedený proces musí být zhmotněn tak, aby daňový subjekt měl možnost případné obrany. Zákon sice hovoří o úředníx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x x xx xxxxx x x xx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx Obrana daňového subjektu před chybným hodnocením důkazů je realizována buď přímo v rámci procesů (vyjádření se k výsledku kontrolního zjištění dle § 8x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xiž v jeho průběhu, a to prostřednictvím stížnosti dle § 261. Ta však z podstaty věci nemůže k takovému účelu sloužit, jelikož je pouze subsidiárním prostxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxh prostředků), nepřiměřeně, zjevně neúčelně či nehospodárně. V takových případech stížnost své místo má a není vyloučena ani žaloba dle § 82 s. ř. s. na xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx 58/2017-42 platí, že proti výzvě lze podat přímo žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 s. ř. s., a to i bez předchozího podání stížnosti.
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxkového stavu. Jeho konkrétní výsledek je důkazem. Zákon např. upravuje důkazní prostředek výslech svědka (§ 96), přičemž konkrétní výslech svědka zaxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxze rozvádí z hlediska výskytu nejpravděpodobnější z nich (odst. 1). V případě jiných důkazních prostředků je možno využít např. analogie se správním řxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxávce daně sice není návrhem vázán, avšak je povinen odmítnutí návrhu dostatečně zdůvodnit. Dle judikatury (I ÚS 118/09) je k tomu xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
-
Důkaz není s to ani ověřit, ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí.
-
Tvrzení, k jehož xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
Správce daně je též povinen zohlednit důkazní prostředky svědčící daňovému subjektu získané bez jeho součinnosti (§ 92 odst. 2). Omezení pro použxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxednit. Nelze např. zohlednit důkazní prostředek v podobě informace o dispozičním vlastníkovi bankovního účtu získaný postupem dle § 57 (viz komentáx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxných od jiných orgánů veřejné moci, které zase tyto získaly v rámci výkonu svých pravomocí. Podmínkou pro využití důkazních prostředků je, aby i tyto byxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxze institut součinnosti dle § 57 či § 93 odst. 4. V případě, kdy je jiným orgánem též správce daně, je možno využít jiných způsobů předání informací (méně xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvcem daně získány, je nezbytné, aby s nimi byl daňový subjekt seznámen. Je tomu tak v důsledku zásady součinnosti (§ 6 odst. 2). V případě důkazního prostxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxového (v opačném případě bude využita v podobě listinného důkazu). Text zákona odpovídá judikatuře (NSS 8 Afs 33/2009), která stanoví, že pro použitelxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxení s cílem zkrácení práv daňového subjektu (zejména účast u výpovědi a možnost klást otázky).
2.
Důkaz musí být v řízení xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxcká výpověď v rozporu s jinými důkazy získanými v daňovém řízení, je třeba tyto rozpory objasnit, a to nejlépe opakovanou výpovědí, zejména na návrh daňxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxpitelně, ne vždy bude možné svědeckou výpověď opakovat (např. svědek bude nedostižný). V takovém případě je třeba tuto skutečnost vzít v úvahu v rámci hxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxředkem v podobě listiny či jiné věci, je možno za podmínek § 58 si tyto vyžádat k ohledání, popř. požádat o jejich kopie, a to i v podobě úředně ověřené kopixx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxonání činností nad rámec předání předmětu žádosti. Lze např. od třetí osoby získat postupem dle odst. 4 daňové doklady, nelze však požadovat např. specxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xrostředků (§ 93) je listina. Důkaz listinou probíhá konstatováním a hodnocením jejího obsahu. Mezi listiny je nutno řadit i datové zprávy (odst. 3) bez xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxřejnou a soukromou. Veřejná listina je listina, o které to zákon prohlašuje (§ 51 odst. 1) nebo je vydaná orgánem veřejné moci (rozhodnutí správce daně)x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxá listina osvědčovala pravdivost údajů v ní uvedených. Není např. možné prohlásit jakýkoliv údaj v protokolu o ústním jednání za pravdivý xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx něm (např. předloží zvukový záznam rozporující text protokolu). Dojde-li k manipulaci s obsahem veřejné listiny, jedná se o trestný čin, k jehož oznámxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxvce daně oprávněn požadovat ověření pravosti (superlegalizaci) úředního razítka a podpisu (podrobnosti upravuje zákon o ověřování). Může se jednat xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx tak stanoví mezinárodní smlouva. Tato může podmínky pro superlegalizaci zjednodušovat (např. Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejnýcx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxnálem a prostou kopií písemnosti, pokud je těchto třeba za účelem realizace dokazování. Například není nezbytně nutné předat správci daně originály dxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xřistupuje i v rámci správního řízení (viz Závěr č. 72 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 15. 12. 2008).
Častým důkaxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xůkazní prostředek nezná, došla
judikatura
(NSS 1 Afs 5/2009) k závěru, že je nutno jej zařadit do procesu hodnocení důkazů, byť v podstatě s minimální vxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx x xxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxstředku se správce daně dostane nejčastěji postupem dle § 93 odst. 4, popř. je mu poskytnuta bez dalšího, např. daňovým subjektem.
Znaleckx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xůkazním prostředkem. Jako takový je zaštítěn osobou s odbornou autoritou - znalcem. Obecná právní úprava regulující xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx sama o sobě znalcem není. Znalci a osobě s odbornými znalostmi přísluší odměna a náhrada nákladů řízení dle zák. o znalcích a tlumočnících, přiznávaná dxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx12).
II. Povinnost zpracovat znalecký posudek
Znalecký posudek je v první řadě nezbytné vypracovat v případě, kdy rozhodnutí závisí na posouzení xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx oprávněn odpovídat na otázku směřující do správnosti zdanění, např. zda daňový subjekt má, či nemá právo na odpočet daně z přidané hodnoty, pouze se odbxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxstí je spojena otázka využití vlastních odborných kapacit správce daně. Správce daně je v praxi většinu odborných otázek schopen posoudit sám, bez vyuxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxsti, avšak i k této otázce je třeba přistupovat spíše zdrženlivě. Je zřejmé, že není třeba jmenovat znalce tam, kde např. správce daně konstatuje výraznx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxdno, aby odbornost pracovník správce daně prokázal (např. je sám znalcem). Až v případě, kdy správce daně odborně způsobilým pracovníkem nedisponujex xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxedkládá, a správce daně je spíše tím, kdo jej rozporuje. Daňový subjekt buď předloží znalecký posudek přímo jako podporu pro své tvrzení, anebo reaguje xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxednictvím odborného vyjádření vlastního pracovníka (popř. revizním znaleckým posudkem). Odborné vyjádření (popř. revizní znalecký posudek) může xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxření pracovníka správce daně (popř. revizní znalecký posudek) založilo způsobilou alternativu předloženému znaleckému posudku, neznamená to, že jx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxt třetí, nezávislý znalecký posudek. Obdobné závěry platí i pro případ, kdy daňový subjekt zpochybňuje předloženým znaleckým posudkem odborné závěrx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxacích schopností. Příkladem může být na první pohled falešný podpis či nadhodnocená cena zboží.
Judikatura
(NSS 9 Afs 80/2009, 2 Afs 3/2010, 7 Afs 86/2xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xa něj zák. o znalcích a tlumočnících.
Dále je znalecký posudek nutno zpracovat v případě, kdy tak stanoví zákon (odst. 1). Je tomu tak někdy na straně sxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxsí jej správce daně při jejím nesplnění prvně vyzvat ke splnění a teprve poté znalce dle odst. 2 jmenuje sám. Náklady na znalecký posudek však ponese dle § xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx nezbytnost jeho jmenování, zadají se otázky a stanoví lhůta k vypracování znaleckého posudku. Rozhodnutí se doručuje jak znalci (může se odvolat s odkxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxjatosti, když může navrhovat vyloučení znalce z řízení (více komentář k § 77). Daňový subjekt může proti rozhodnutí podat stížnost dle § 261.
IV. Povixxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxan svého tvrzení a další osoby, jelikož tak zákon stanoví. Tyto další osoby mohou být k plnění součinnosti správcem daně vyzvány, přičemž neuposlechnuxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxslech znalce
V případě, kdy je třeba odstranit nejasnosti ve znaleckém posudku, je nejlepším způsobem jejich odstranění výslech znalce (odst. 4). V xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxm posudku panují věcné pochybnosti (odst. 1). Dle judikatury (NSS 7 Afs 86/2013) existuje v takovém případě dokonce povinnost správce daně výslech znaxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxosti znaleckého posudku, je jeho zpochybnění možné jen revizním znaleckým posudkem, v případě jeho existence poté posudkem třetím, který určí, který xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxtněnou na správě daní (§ 5 odst. 3), konkrétně je tzv. třetí osobou. Svědek je osobou, která byla přímo účastna tomu, o čem by měla vypovídat (odst. 1). Jinxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxtner daňového subjektu), vypovídat bude osoba oprávněná jednat za tuto právnickou osobu (§ 24). Osobu svědka je třeba odlišovat od osoby, která má k věcx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xyto potřebuje pro vedení dokazování v řízení s daňovým subjektem. Stejně tak se může jednat o osobu, která vystupuje v roli tzv. srovnatelného subjektu xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxt od osoby daňového subjektu, jelikož každému náleží jiná práva a povinnosti. V praxi dochází k situacím, kdy je třeba vyslechnout fyzickou osobu, kterx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx tak, že fyzickou osobu je třeba vyslechnout za podmínek, které zákon stanoví pro výslech daňového subjektu (NSS 6 Afs 237/2017). Zajímavou otázkou, doxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxera. Možnost výslechu této osoby jako svědka je aktuálně řešena NSS ve věci vedené po sp. zn. 8 Afs 58/2018.
Svědek je v první řadě povinen vypovídat a k xxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxbjekt přímo nedisponuje, je povinnost vypovídat pravdivě a nic nezamlčovat. Ne, že by daňový subjekt tuto povinnost neměl, avšak zákon pro něj stanoví xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xále platí pravidla pro možnost odmítnutí provedení důkazního prostředku, která jsou uvedena v komentáři k § 93 odst. 1. Správce daně však musí být při odxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxdení důkazního prostředku přistupují k věci restriktivně, a to zejména z důvodu, že výslech svědka je oprávněn provést pouze správce daně a jeho realizxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxazní prostředky (§ 92 odst. 5). Nevyhovět návrhu lze zejména v situaci, kdy navrhovaná osoba není vůbec svědkem (viz výše). Častým důvodem pro neprovedxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxm hodnotit obsah výpovědi, např. s odkazem na vztah svědka k daňovému subjektu. Takové hodnocení musí být provedeno až v rámci hodnocení samotného důkaxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxěním bude odkaz správce daně na dostatečně zjištěný skutkový stav (rozsudek NSS 7 Afs 128/2006) či na dosavadně zjištěné skutkové rozpory, které nelze xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxlně odůvodnit.
Svědek musí být před výslechem poučen (výslech bude zachycen v protokolu o ústním jednání dle § 60) o povinnosti vypovídat pravdivě a xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xýslechu zastoupit (§ 25).
Správce daně může za podmínek § 93 odst. 2 a 3 využít i výslechu svědka získaného jako důkazní prostředek v jiném řízení.
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxštění stejných práv daňového subjektu (odst. 5 a 6), jaká garantuje daňový řád. V opačném případě je třeba získaný důkaz hodnotit jako důkaz listinný a nxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Zde se jedná o realizaci základního procesního práva plynoucího z čl. 37 odst. 1 Listiny. Osoba blízká jx xxxxxxxxxx x x xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xx xošlo k porušení zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti a povinný subjekt nebyl povinnosti zproštěn. Zde se bude jednat zejména o mlčenxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
V případě, že svědek odmítne bezdůvodně vypovídat, může být trestán pořádkovou pokutou dle § 247.
III. Právo daňového subjektu na účast u výslecxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxnuto v právo daňového subjektu na bezprostřední účast při výslechu svědka a právo klást mu otázky. Logicky, daňový subjekt musí mít právo být vyrozuměn x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xa nebezpečí prodlení, resp. zmaření účelu výpovědi. Bude se jednat zejména o případy, kdy správce daně zastihne svědka, jehož účast je v dalším řízení nxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxní účelu výpovědi se bude jednat zejména o obavu z možného působení na svědka. Naopak důvodem pro suspendování práva daňového subjektu nebude výslech sxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxslechu svědka pomocí vysvětlení dle § 79 či součinnosti dle § 57. V případě potlačení zmíněných práv je na správci daně, aby si svůj postup zdůvodnil. V oxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xNSS 7 Afs 102/2016).
Záznamní povinnost
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
I. Povinné evidence
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxo účely daně z přidané hodnoty dle zák. o DPH či daňovou evidenci dle zák. o daních z příjmů. Daňový řád v odst. 1 stanoví povinnost pro podnikající osoby xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxo evidencí nestačí, může správce daně uložit vedení unikátní evidence, tzv. záznamní povinnosti. Záznamní povinnost pak trvá (pokud není časově omezxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx odvolat. Odvolání má odkladný účinek a lze jej podat ve zkrácené lhůtě 15 dnů. Kromě obsahových náležitostí záznamní povinnosti musí správce daně zdůvxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxcích:
1.
potřebné (existuje zde důvod, proč by měla být povinnost uložena - proč současné evidence nestačí?),
2.
vhodné (jedná se vhodný typ opatxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx. jednoduchým získáním údajů jinde?).
V případě změny podmínek, které vedly k uložení záznamní povinnosti, je správce daně povinen tuto změnit xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xožno podat žalobu dle § 65 s. ř. s. Ne vždy tomu tak bylo, jelikož do usnesení rozšířeného senátu NSS 7 Afs 14/2010-91 rozhodnutí o uložení záznamní povixxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxnosti.
V případě, kdy daňový subjekt neplní záznamní povinnost, je správce daně povinen vyzvat daňový subjekt k odstranění závad. Proti rozhodnutx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxající v pořádkové pokutě dle § 247.
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxní. Dokazování je neoddělitelně spjato se zásadou součinnosti (každý má dle čl. 38 odst. 2 Listiny právo na vyjádření k prováděným důkazům v jeho věci) xxxxxxxxx x x x xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xaně pomůckami či sjednání daně. S ohledem na marginalitu výskytů sjednání daně je stanovení daně pomůckami druhým nejčastějším způsobem, kterým je dax xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx
xx
xxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx x x xxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxkážka pro podání dodatečného daňového tvrzení na daň nižší (§ 141 odst. 6).
3.
Je omezen rozsah přezkumu stanovené daně prostřednictvím odvolacíhx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xx
xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx
xx
xxx xx je daň stanovena pomůckami, je nutno promítnout do výroku rozhodnutí o stanovení daně (§ 98).
II. Důvody přechodu z dokazování na pomůcky
Důvodx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x možných důsledků právě stanovení daně pomůckami. Nezbytnou podmínkou však je, že porušení povinností je takového rázu, že daň již nelze dokazováním sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxi, xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxí. Důkazními prostředky budou zejména povinné evidence ve smyslu § 92 odst. 5. Tak např. z hlediska účetnictví a přechodu na pomůcky platí, že musí být spxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxktu (NSS 7 Afs 87/2011). Příkladem bude ztráta účetnictví či zpochybnění více než 50 procent vedených údajů. Obdobným způsobem je nutno přistupovat i k xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxnoznačné kritérium či hranici přechodu z dokazování na pomůcky stanovit nelze a je třeba vždy vycházet z okolností konkrétního případu. Rozšířený senxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xx x x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxí zpochybněno z více než 60 procent, není vyloučeno stanovení daně dokazováním. Z logiky věci je však zřejmé, že většinou tyto situace k aplikaci pomůcex xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx x xx xxxxx xx x xxx x x xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxmínek umožňuje správci daně přejít na stanovení daně dle pomůcek, a to i v případě, kdy je možno stanovit daň dokazováním. Typickým příkladem je nepodanx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xx x případě, kdy daňový subjekt neposkytuje součinnost, je zbytečné daň v součinnosti s ním stanovovat. Na druhou stranu soudní přístup k věci je odlišný, xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxůsobem pro stanovení daně. Jak však bylo uvedeno, ne vždy se
judikatura
vydává tímto směrem (NSS 8 Afs 9/2010). Z hlediska praktických zkušeností je moxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxdky, avšak daňový subjekt neposkytuje nutnou míru součinnosti. Specifickým způsobem na pomezí pomůcek a dokazování řeší zákon otázku nepodání řádnéxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx x xxx
III. Konstrukce pomůcek
Stanovení daně pomůckou je jedním ze způsobů, jak naplnit cíl správy daně (§ 1). Cílem správy daně je stanovení daně ve správxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx realitě a zároveň oproštěném od zjevných nesmyslů (NSS 8 Afs 9/2010). Jsou-li splněny podmínky přechodu na pomůcky, je daňový subjekt omezen v právu roxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxlkovému výsledku, ne však proti jednotlivým pomůckám. Odstavec 3 demonstrativně vyjmenovává pomůcky, která správce daně při konstrukci daně může vyxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx použití nezpochybněných nákladových položek, např. odpočtu daně z přidané hodnoty jako pomůcky v kombinaci s využitím srovnatelného subjektu za účexxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxy plynoucí pro daňový subjekt.
Judikatura
(NSS 4 Afs 19/2017) dokonce dovodila
absurdní
požadavek, a to v rámci odůvodnění pomůcek uvést, že žádné výxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx či odčitatelné položky na daních z příjmů (NSS 5 Afs 162/2006). Za výhody však nelze považovat položky jako nárok na odpočet daně, výdaje či náklady, jelxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxovídaly ekonomické realitě. Správce daně v případě, kdy pomůckami stanovuje příjmovou stránku daně, musí zohlednit, že k příjmům (či výstupům) musí bxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxo položek v rámci dokazování. Zde však platí podmínka daná odst. 1, a to že v případě, kdy je takto zpochybněna podstatná část důkazních prostředků, nelzx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxuze příjmy ke zdanění. V kontextu rozšířeného senátu (odst. 1) by pro takový postup musel být dán adekvátní skutkový stav. Tím je např. možnost vyloučenxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxace odůvodňují odlišnou konstrukcí daně z příjmů a daně z přidané hodnoty (NSS 5 Afs 55/2012). Stejně tak nebude možno přiznat dokazováním bez přechodu xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxoužit k zahlazování pochybení daňových subjektů při plnění jejich daňových povinností.
Absurdní
by byla situace, kdy by daňový subjekt plnící si své xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxdku by druhému daňovému subjektu byla stanovena daň pomůckami, a to i se zohledněním přiměřených xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxm rozsahem nepřesahují podstatnou část důkazních prostředků, neznamená to v každém případě, že nelze stanovit daň dokazováním.
Judikatura
v posledxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxné nákladové položky jsou s to z hlediska ekonomické reality vygenerovat příjmy, které mají být zdaněny. V případě negativní odpovědi
judikatura
staxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxití pomůcek je vůbec existence způsobilých a spolehlivých pomůcek. Nemá-li správce daně ani zdánlivý přehled o činnosti daňového subjektu, nelze staxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxání a následně ji rozhodnutím stanovit (odst. 4). Specifikem je, že proti rozhodnutí nejsou přípustné opravné prostředky (§ 108).
Předběxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxx
xxrávněn. Jelikož zdaňování není ničím jiným než aplikací daňových zákonů na soukromoprávní úkony, je zřejmé, že správné posouzení těchto úkonů předurxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxe soud. Správce daně je však vázán lhůtami, v rámci kterých musí jednat (zejména § 148 a § 160). Vyčkávání na výstup jiných orgánů veřejné moci by také mohxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx mu to není zakázáno. Zakázané oblasti určuje odst. 2, když se jedná o statusové věci (např. otázky svéprávnosti, existence manželství) a otázky vztahuxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xoci a zákon to zohledňuje stavěním prekluzivní lhůty [§ 148 odst. 4 písm. b)]. Správce daně je též oprávněn dle odst. 1 sám takové řízení vyvolat (např. poxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxná revize tohoto názoru vést k vyvolání obnovy řízení (§ 117). Správce daně si xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
Předvolání a předvedení
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Instituty předvolání a předvedení jsou nedílně spjaty s povinností osobnx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxx x xx x x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x xovinen předvolat osobu k výslechu či podání vysvětlení.
Judikatura
(rozsudek KS v Praze 48 Af 18/2015) se k věci staví tak, že správce daně je povinen vyxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxup nezákonností. Daňový subjekt je v zásadě povinen správci daně sdělit údaje dle § 92 odst. 6 za účelem identifikace předvolávané osoby a posouzení poxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxedání. K tomu má mocenská oprávnění zákonem svěřená právě správce daně. Nevyužití těchto oprávnění musí správce daně zdůvodnit, např. odkazem na zjevxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx (které není rozhodnutím) upravuje odst. 1. Jednou z náležitostí je i poučení o následcích při nerespektování povinnosti v předvolání sdělené. Následxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x x xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xedostaví či nedostavila, bude předvedena. Podmínkou však je, aby se správce daně pokusil osobu alespoň dvakrát předvolat. Předvolání je třeba doručoxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xy se pokusit předvolání doručit i tam. Za účelem předvedení vydá správce daně rozhodnutí o předvedení, proti kterému nelze uplatnit opravné prostředkx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxpř. žaloba na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 s. ř. s. Od usnesení rozšířeného senátu NSS 1 Afs 58/2017-42 xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xxx x xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxí
[Základní pojmy]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
I. Rozhodnutí
Rozhodnutí je dle odst. 1 úkonem správce daně, které má jednax xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxď
konstitutivní
(zakládá práva či povinnosti) jako např. rozhodnutí o stanovení daně dle § 147, anebo
deklaratorní
(pouze osvědčuje již existující xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx jako např. výzva dle § 92 odst. 4. Daňový řád zná i jiné formy komunikace, kterými se správce daně dotýká práv a povinností, avšak o rozhodnutí se nejedná xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xřejmých omylů a nesprávností, nicotnost, prostředky dle § 108 či námitku dle § 159. Rozhodnutí také za podmínek vymezených s. ř. s. podléhají soudnímx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx). Může se např. jednat o podání na poštu, odeslání datovou schránkou apod. Rozhodnutí není vydané dnem jeho podpisu (tak je tomu pouze v případě, kdy se rxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxmce rozhodnutí
Příjemcem rozhodnutí je dle odst. 3 osoba, které se rozhodnutí týká. Příjemce je v některých situacích třeba odlišovat od adresáta roxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxx xx xxx xx xxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxt daně z přidané hodnoty, tento nebyl správcem daně přiznán, nelze stejný nárok na odpočet uplatnit znovu a vyvolat stejné vyměřovací řízení. Na druhou xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxx xx x xxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx. 3 (popř. adresátům, typickým příkladem bude oznámení zástupci). Rozhodnutí je pak účinné okamžikem oznámení dle odst. 6.
VI. Oznámení rozhodnutí
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xx5.2019.
Rozhodnutí se skládá ze tří základních částí. Těmito jsou výrok, odůvodnění a poučení. Výrokem rozhodnutí správce daně stanoví práva či povxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxrétní paragrafy), dle kterého bylo rozhodováno, a v případě platební povinnosti i číslo bankovního účtu, na který má být částka uhrazena. Je-li stanovxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxm může § 89 odst. 1. Pro případy vadného výroku obsahuje daňový řád instituty k jeho nápravě (§ 104, § 105 a § 108). Ne vždy je nutno odstraňovat vady výrokx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x ospravedlnění jeho výroku. V odst. 3 a 4 zákon klade konkrétní požadavky na podobu odůvodnění, když základní mantrou je jeho přezkoumatelnost. Soudní xxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xůvodů. Za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost lze považovat zejména ta rozhodnutí, která postrádají základní zákonné náležitosti, z nichž nelze xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xdůvodněním, xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je založena na nedostatku důvodů skutkových. Musí se přitom jednat o vady skutkových zjištění, o něž správce danx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xřípadně zjištěné v rozporu se zákonem, anebo případy, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy byly v řízení provedeny. Dle odst. 2 musí být odůvodnění sxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx § 147 odst. 4), popř. umožňuje vydat rozhodnutí bez odůvodnění úplně (např. § 147 odst. 2). Nedostatky odůvodnění, pokud dosahují intenzity závažné vaxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxt. 1 písm. f) je v každém rozhodnutí nutno poučit o možnosti podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxdním zákonným požadavkem, avšak není vyloučeno, aby správce daně poučil i nad rámec obecné zákonné povinnosti, a v některých případech tak dokonce učixxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx číslo jednací a podpis úřední osoby.
[Právní moc, vykonatelnost]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
I. Právní moc
Rozhodnutxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxrému není odvolání přípustné (§ 109), marně uplynula odvolací lhůta, v jehož případě se odvolatel vzdal práva na odvolání (§ 111 odst. 1), v jehož věci byxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxhodnutí. Do pravomocného rozhodnutí lze zasáhnout pouze skrze instituty mimořádných opravných či dozorčích prostředků (§ 108) či podáním dodatečnéxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxlynutí lhůty jí většinou předchází). Nelze tak mít za to, že právní moci nemůže rozhodnutí nabýt v sobotu, neděli či státem uznaný svátek. V tyto dny nemůxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx
xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx je oprávněn výrok rozhodnutí vynutit i nedobrovolně (cestou vymáhání dle § 175). Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat (odsxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxdě existence tzv. náhradní lhůty k plnění. V těchto případech (§ 139 odst. 3 a § 143 odst. 5) je vykonatelnost odsunuta až po uplynutí lhůty 15 dnů po právnx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx 1.5.2019.
Oprava zřejmých nesprávností je prostředkem ochrany daňového subjektu a prostředkem umožňujícím nápravu zjevných formálních nesprávxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xjevné, že oprava bude směřovat zejména do výroku rozhodnutí. Opravou zřejmých nesprávností nelze napravovat vady způsobující nezákonnost či nicotnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxomoleninou či chybou v počtech) zní výrok odlišně a nesouhlasí tak s odůvodněním. Dle judikatury (NSS 4 Ads 139/2011) k chybě musí dojít zjevným a okamžixxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxe § 89 a důvody pro vydání výzvy nebudou odpovídat požadavku na jejich konkrétnost. Oprava se provádí vydáním opravného rozhodnutí, proti kterému je pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxě, který vydal původní, vadné rozhodnutí. Opravu lze provést pouze ve lhůtách daných odst. 2, tzn. bude se jednat zejména o lhůty dle § 148 a § 160. Možnosx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxhrany, který slouží k odstranění nejzávažnějších vad rozhodnutí. Tyto musí být takového charakteru (odst. 2), že rozhodnutí nelze ani za rozhodnutí pxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxtnost rozhodnutí se prohlašuje rozhodnutím. Nicotnost může být prohlášena z moci úřední anebo na základě podnětu osoby zúčastněné na správě daní (§ 5 oxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xele ústředního správního orgánu, např. ministr (odst. 1). Prohlášení nicotnosti má vliv na běh lhůty pro stanovení daně [§ 148 odst. 2 písm. e)]. Možnosx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxkynu č. MF-5 vydat do 30 dnů ode dne obdržení podnětu příslušným správcem daně.
II. Důvody nicotnosti
Zákon upravuje některé z důvodů pro prohlášenx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxami typu absolutní nepříslušnost (tzn. věcná, ne místní či funkční) k jeho vydání, absolutní nedostatek formy (např. ústní namísto písemné), neurčitxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx požadavkem na trestněprávní jednání, uložením povinnosti neexistující osobě či uložením povinnosti na základě neexistující normy. V rámci posuzovxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx by na základě nicotného rozhodnutí byla vydána i další, navazující rozhodnutí, byla by i tato nicotná (např. rozhodnutí o odvolání proti nicotnému plaxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxnto správce daně je oprávněn prohlásit za nicotná i všechna navazující rozhodnutí, včetně svého vlastního, a to bez postoupení nadřízenému správci daxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxce na sebe navazujících nicotných rozhodnutí prohlašuje tyto dle odst. 4 za nicotná nejblíže společně nadřízený správce daně (např. v případě nicotnéxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxsti rozhodovat Generální xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxci rozhodnutí se prohlásí za nicotná i případná rozhodnutí navazující na rozhodnutí nicotné. Proti rozhodnutí není připuštěno odvolání (odst. 3). Roxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xx xx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxšný soud ke správci daně, který nicotné rozhodnutí vydal (NSS 9 As 282/2017). Bylo-li na základě nicotného rozhodnutí plněno, podléhá plnění úroku z nexxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx je uvedeno výše. Avšak v případě, kdy není podnětu vyhověno, bude tento odložen a podatel do 30 dnů vyrozuměn o odložení (odst. 6). Proti vyrozumění je přxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx, které řeší podstatu věci (tzv.
meritorní
rozhodnutí). V zákonem daných případech (nutno dodat, že zákon upravuje institut zastavení řízení i na jinxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxvení řízení nejčastěji dle písm. b), a to z důvodu nepřípustnosti podání. Zákon sice hovoří o zjevně nepřípustném podání, což evokuje ukotvení nepřípuxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxy stanovené zákonem tam, kde to zákon přímo nepřipouští (§ 36). Proti rozhodnutí o zastavení řízení je přípustné odvolání [vyjma odst. 1 písm. c)]. Zde sx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxodnutí o zastavení řízení brojí proti předmětu řízení, které bylo zastaveno. Například ve výše uvedeném případě by odvolatel namísto napadání právníxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxéhá soudnímu přezkumu dle § 65 s. ř. s. (NSS 1 Afs 86/2004).
Náklady xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xravidlem je, že náklady řízení nese správce daně (odst. 1). Výjimky jsou stanoveny zákonem, když v první řadě se základní pravidlo netýká nákladů na vymxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx § 58). I v případě, kdy osoba zúčastněná na správě daní je povinna náklady nést, není vyloučeno, že tyto převezme správce daně. Dle odst. 6 se tak může dít v xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxložení (§ 95). V takovém případě správce daně vynaloží náklady sám a rozhodnutím je přenese na daňový subjekt, přičemž je oprávněn částku nákladů strhnxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxdnutí.
V případě, kdy se řízení na výzvu správce daně účastní třetí osoba (§ 22), náleží jí úhrada účelně vynaložených hotových výdajů a ušlého výdělxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxhoto typu výdajů slouží příslušná ustanovení zák. práce a vyhláška Ministerstva financí č. 382/2010 Sb. (odst. 7 a 8). Konkrétně se bude jednat zejménx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxx xinak jí nárok zaniká. Správce daně o nárocích rozhodne do 15 dnů a do dalších 15 dnů od vydání rozhodnutí (§ 101) částku nákladů poukáže. Proti rozhodnutí xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x x xxxx xxxxxí mu náhrada účelně vynaložených hotových výdajů a ušlého výdělku nebo odměny podle jiného právního předpisu (advokátní tarif) za úkony, které jako záxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxovat postupně po jednotlivých úkonech. Není vyloučeno, že správce daně poskytne zástupci oproti žádosti přiměřenou zálohu. Pro rozhodování o nákladxxx xx xxxxxxx xxxxx xx
xxxxx xxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxdy rozhodnutí lze napadat a případně napravovat skrze instituty dle § 104, § 105 a § 108. Zatímco § 104 a § 105 cílí na formální vady, resp. na nenapravitxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx a rozklad, popř. mimořádně opravné prostředky, kterými je návrh na povolení obnovy řízení. Společným jmenovatelem opravných prostředků je oprávněnx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xe pro změnu dělicím kritériem poukazujícím na právní moc rozhodnutí, proti kterým prostředky směřují. Řádný opravný prostředek lze podat jen v případxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xaně, na jejich vyvolání nemá osoba zúčastněná na správě daní právní nárok. Zákon sem řadí nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí.
xxxxxxxx x x x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xx místo odvolání užije rozkladu, o kterém je rozhodováno na základě návrhu speciální komise.
Díl 2
Odvolací řízení
Obecná ustanovení o odvolxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxentáře je ke dni 1.5.2019.
xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xe přezkoumání nezákonnosti rozhodnutí. Odvolání je řádným opravným prostředkem. V případě rozhodnutí vydaného ústředním správním orgánem či osobox xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxné odvolání odkládá okamžik nabytí právní moci rozhodnutí (§ 103). O odvolání rozhoduje nejblíže nadřízený správce daně. Dle Pokynu č. MF-5 platí, že o xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxní správcem daně prvního stupně [§ 113 odst. 1 písm. a) a b)] a v případě rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti (§ 97). Doxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxnamenáno zásadou jednotnosti řízení, když tvoří s řízením prvostupňovým jeden celek, je v podstatě jeho pokračováním. V případě existence plné moci, xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xle § 261. Rozhodnutí o odvolání podléhá obecně přezkumu ve správním soudnictví dle § 65 s. ř. s. a má vliv na běh lhůty pro stanovení daně [§ 148 odst. 2 písmx xxxx
xxx xxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxx xxx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxstanoví jinak. Jinými slovy, zákon nemusí odvolání připouštět, pouze jej může vyloučit. V případě výzev však platí opak, tzn. proti výzvě se nelze samoxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxvého subjektu proběhne až v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí meritornímu. To však nevylučuje prostředek obrany v podobě stížnosti dle § 261. Oxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxel požadovat jeho zamítnutí a potvrzení vydaného rozhodnutí). Odvolání se podává ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti kterému směřuje (§ xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x 33. Lhůtu nelze prodloužit (§ 36), lze ji xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxně doplní. Odvolání lze podat ode dne vydání rozhodnutí (§ 101 odst. 2) do uplynutí odvolací lhůty.
IV. Poučení o právu podat odvolání
Dle § 102 odst. x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxě se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku. Odvolání se podává u správce daně, který rozhodnutí vydal (§ 109 odsxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxud mu jej zákon nepřiznává (např. § 97 odst. 4). Odkladný účinek má vliv na vykonatelnost rozhodnutí. Po dobu trvání odkladného účinku nelze povinnost rxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxe chybět úplně (§ 110). V první řadě platí, že nelze (byť chybným poučením) přiznat odvolateli právo na odvolání tam, kde jej zákon nepřipouští. Řízení o xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx poučení platí, že správce daně je povinen v první řadě vydat opravné rozhodnutí dle § 104 a poučení opravit. Ode dne doručení opravného rozhodnutí běží xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxa lhůtou 3 měsíce ode dne doručení rozhodnutí, které vadné poučení obsahuje. Pro počítání běhu obou lhůt se uplatní pravidla daná § 33.
[Dixxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx odvolání, a to do konce odvolací lhůty (§ 109 odst. 4). Vzdání se práva na odvolání je účinné doručením příslušnému správci daně. Rozhodnutí, které může xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxem rychlejšího vrácení přeplatku). V případě více příjemců rozhodnutí, což je běžné např. u daně z nemovitých věcí, nabývá rozhodnutí právní moci dnemx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxdnutí o odvolání (§ 101 odst. 2). Zákon hovoří o době vydání rozhodnutí, tudíž se nejedná o lhůtu a neuplatní se pravidla daná § 33 a § 35. Úkon odvolatele mxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxa v případě doplnění odvolání, jelikož není výjimkou, že odvolatelé doplňují odvolání v průběhu celého odvolacího řízení. V případě zpětvzetí odvoláxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx musí vzít odvolání zpět všichni odvolatelé. Je-li odvolání vzato zpět, dochází ze zákona k zastavení řízení, správce daně nevydá ani
deklaratorní
roxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx. Zákon pamatuje i na situace, kdy se tito chtějí vzdát práva na odvolání, popř. odvolání vzít zpět (odst. 1 a 3). Typickou situací je daň z nemovitých věcí x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xx xx xxxxě nejméně 15 dnů k podanému odvolání vyjádřili. Bude se jednat o lhůtu stanovenou správcem daně, tudíž je možno ji prodloužit (§ 36).
IV. Změna místní pxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx x x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxe, kdy se daňový subjekt např. přestěhuje v průběhu odvolacího řízení. V takovém případě to bude pořád správce daně, který rozhodnutí vydal, kdo bude přxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxě místně příslušnému správci daně.
V. Prekluze a odvolací řízení
Zákon v odst. 6 stanoví, že jakmile správce daně zjistí, že v průběhu odvolacího říxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx a to doručením rozhodnutí o odvolání odvolateli do konce lhůty dle § 148. Zákon dále stanoví, že rozhodnutí vydá správce daně, který uplynutí lhůty zjisxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxjná situace nastane i v případě uplynutí lhůty dle § 160.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxé náležitosti, které s každým podáním zákon spojuje. Při absenci základních náležitostí postupuje správce daně dle § 74 (např. nebude jasné, kdo je poxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxsobilé k projednání jako odvolání. Při jejich absenci či jiné nejasnosti je v první řadě třeba oprostit se od přílišného formalismu. Většinu vad lze odsxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdem jeho obsahu, je třeba využít speciální výzvy k doplnění odvolání dle odst. 2. V rámci výzvy stanoví správce daně lhůtu, která nesmí být kratší 15 dnů. xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxvolatele poučí v tom směru, jak odvolání doplnit. Výzva bude směřovat zejména na odstranění vad schovaných pod odst. 1 písm. d) a e). Písmena upravují v pxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xa provedení důkazních prostředků, popř. jejich předložení. Byť odvolací orgán není rozsahem odvolání vázán, záleží vždy na odvolateli, jaký ráz odvoxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxnocení. Je ale zřejmé, že čím obecnější a nicneříkající odvolání bude podáno, tím menší šanci na úspěch bude odvolatel mít. Výzva dle § 112 je uplatňováxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xvedení důvodů, přičemž tyto doplní až později (k minimálním požadavkům na kvalitu odvolání lze odkázat na judikaturu, např. NSS 9 Afs 356/2017). Neodsxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xřípustné odvolání. Dle judikatury však platí, že odstranit vady odvolání lze i po uplynutí lhůty ve výzvě stanovené, avšak nejdéle do okamžiku vydání rxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xást před správcem daně prvního stupně a část před správcem daně stupně druhého. Správce daně prvního stupně může v podstatě odvolací řízení ukončit sám xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxněnosti odvolacích důvodů. Správce daně prvního stupně může odvolání vyhovět v plném rozsahu anebo částečně. Proti oběma rozhodnutím je přípustné odxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxní odvolacího řízení. K institutu autoremedury je nezbytné dodat, že tato může být využita pouze v rozsahu podaného odvolání. Správce daně prvního stuxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxud nebude odvolatel souhlasit s částkou doměřené daně ve výši 1 000 Kč z celkové částky 2 000 Kč, nebude možno mu vyhovět např. v rozsahu 1 500 Kč.
Autoremedxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxbytností, jak odvolací řízení ukončit na prvním stupni, je situace, kdy je odvolání podáno opožděně, či tam, kde je nepřípustné. Zde správce daně odvolxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxat argumenty, které správce daně sice nepřesvědčí k použití institutu autoremedury, avšak mohou vést k doplnění řízení o nezbytné úkony (odst. 2). Napxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxá smysl aktivovat odst. 3 a postupovat odvolání nadřízenému správci daně s tím, že tento na základě § 115 výslech stejně zrealizuje. Na druhou stranu záxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxmci doplnění odvolacího řízení o nezbytné úkony prováděl další, několikaměsíční doplňování dokazování a např. komplexně přehodnocoval svůj názor nx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxní v rámci § 115. V opačném případě může snadno nastat stav, kdy správce daně prvního stupně po několikaměsíčním doplnění řízení bude konfrontován s názxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxšímu odkladu meritorního posouzení věci.
Nejsou-li naplněny podmínky aplikace xxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxe v odvolacím řízení zásadní roli, jedná se o názor správce daně prvního stupně na uplatněné odvolací důvody. Tímto názorem však není odvolací orgán vázxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx je ke dni 1.5.2019.
Odvolací orgán vychází při přezkoumávání rozhodnutí primárně z rozsahu podaného odvolání (§ 112). Na druhou stranu odvolací orgxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxolací orgán může rozhodnout nad rámec požadovaného, tj. přiznat odvolateli více, ale též může rozhodnout i v jeho neprospěch, tj. změnit rozhodnutí jexxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xkutečnosti, jež sice odvolatel neuplatnil, avšak mohou mít vliv na posouzení nesprávnosti či nezákonnosti rozhodnutí. Specifikem je přezkoumávání xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xprávně vyhodnotil otázku přechodu na pomůcky, tj. zda neměla být daň stanovena dokazováním. Druhou přezkoumávanou skutečností je přiměřenost pomůcxxx xxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxovat jednotlivé pomůcky a domáhat se využití jiných (pokud neprokáže jejich celkovou nepřiměřenost). To však neznamená, že by odvolací orgán rezignoxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxami apod. Explicitní otázkou je pak koncentrace řízení v případě, kdy odvolatel rezignuje na jakékoliv předložení důkazních prostředků před správcex xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xtanovení daně na základě pomůcek (NSS 8 Afs 15/2007).
[Doplnění odvolacího řízení]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Odvolaxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxí názor správce daně prvního stupně není správný. Doplnění odvolacího řízení spočívá v doplnění dokazování (např. vyslechnutí svědka) nebo v odstranxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xaně se stanovením přiměřené lhůty. Nejedná se o dožádání nebo jiný, zákonem formalizovaný úkon, ale o interní akt správce daně. Správce daně prvního stxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx např. prvostupňovému správci daně uložit doplnění odvolacího řízení spočívající v získání důkazních prostředků a jejich následném vyhodnocení, zdx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxav (dokazování) je již úplný. Může se jednat např. o přehodnocení otázky zařazení plnění do snížené nebo základní sazby daně. Není vyloučeno, že dojde jxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx postupu směřuje do překračování oprávnění odvolacího orgánu a porušování principu dvojinstančnosti. Tato argumentace je mylnou, jelikož odvolací xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx x xx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxadního řízení či masivního odstraňování odstranitelných vad. Za neodstranitelné vady lze považovat nesprávné hmotněprávní posouzení věci (myšlenx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx § 160). Veškeré ostatní procesní či jiné vady je možno odstranit postupem dle § 115. Tento názor je potvrzen i judikaturou (NSS 8 Afs 15/2007-75).
Jedxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx rozhodnutí o odvolání bez toho, aniž by odvolatele seznámil se svým pohledem na doplnění řízení. K tomu slouží výzva dle odst. 2, v níž je odvolateli sdělxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xtrana zastává názor, že seznámit je třeba vždy, když bylo prováděno jakékoliv dokazování (např. listinou přiloženou k odvolání), zatímco druhá stranx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx správce daně či odvolací orgán v průběhu odvolacího řízení opatřují důkazy bez součinnosti s daňovým subjektem, např. v rámci dožádání, na základě výzxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxodnutí o odvolání seznámil s provedenými důkazy. Právo na seznámení se s provedenými důkazy v odvolacím řízení ani právo se k těmto důkazům vyjádřit přex xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxh neovlivnil výsledek předchozího řízení (jedná se o hodnoticí úvahu správce daně). Nutno dodat, že ani soudní moc není v této otázce vyloženě jednotnáx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxtanovení § 115 odst. 2 vykládáno šířeji, tj. povinnost seznámit odvolatele s nově zjištěnými skutečnostmi by se měla vztahovat i na důkazní prostředkxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxípadě změny právního názoru zákon ukládá povinnost seznámit odvolatele jen v případě, kdy by změna ovlivnila rozhodnutí v neprospěch odvolatele (napxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxu na doplnění dokazování (odst. 2 a 3). Lhůta nesmí být delší 15 dnů. Platí pro ni možnost navrácení v předešlý stav dle § 37, avšak jedná se o časově omezenox xxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xůkazů (odst. 4). Jelikož uplynutím lhůty dochází k zániku práva k navrhování dalších důkazů, je v praxi aplikován § 36 odst. 5 a lhůta je považována za nexxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxzor soud vyslovil tzv.
obiter dictum
(NSS 1 Afs 321/2016). Správce daně, za názoru, že lhůtu nelze prodloužit, musí dbát se zvýšeným důrazem na přiměřexxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xázoru k tomu stanovovat zákonem danou nejkratší lhůtu, např. v délce jednoho dne. Ve vztahu k povaze lhůty je dále nezbytné chápat, že odvolateli není upxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxtu § 111 odst. 2 a případně se k němu v odůvodnění rozhodnutí o odvolání vyjádřit.
[Rozhodnutí odvolacího orgánu]
Právní stav komentáxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xx o jeden rok. Odvolací orgán nemusí postupovat jen xxx x xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxáním napadené rozhodnutí zrušit a vrátit zpět správci daně prvního stupně k dalšímu řízení tak, jak je tomu v řízení správním. V rámci zásady jednotnostx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxodnutí zrušit a zastavit řízení, avšak v tomto případě již v řízení nelze pokračovat (nezastavuje se řízení odvolací, ale řízení, v němž bylo vydáno odvxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx, jelikož by došlo ke zrušení rozhodnutí o stanovení daně bez možnosti vydání dalšího, a tím pádem by daň nebyla stanovena vůbec. Stejně tak nebude správxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx slouží výrok, kterým odvolací orgán změní napadené rozhodnutí. Ne vždy si tuto skutečnost odvolatel uvědomuje, když v odvolání navrhuje zrušení odvoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx zrušení a změny rozhodnutí je odvolací orgán oprávněn pochopitelně i odvolání zamítnout a rozhodnutí potvrdit. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu nxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xx xx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x x xěc vrátit správci daně prvního stupně k rozhodnutí. Zákon v této záležitosti odkazuje na § 113 odst. 1, což je ustanovení upravující autoremeduru. V praxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxvit řízení v případě, kdy odvolání směřuje proti rozhodnutí o zastavení řízení. Dle NSS by zastavením řízení bylo myšleno zastavení řízení ve věci hlavxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx je předmětem odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení, když se odvolatel domáhá opětovného rozběhnutí řízení).
Díl 3
Obnova řízení
Říxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xpovolení obnovy v podobě mimořádného opravného prostředku), tak správcem daně (nařízení obnovy v podobě dozorčího prostředku). Pokud jsou pro obnovx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxmu projednání věci, a to v případě, kdy původně rozhodující orgán neměl o věci dostatek informací, byť tyto objektivně existovaly. Je tak zřejmé, resp. xxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
(překážka věci zahájené) a popření rei iudicata (překážka věci rozhodnuté), je možno obnovu řízení realizovat jen na základě zákonem stanovených důvxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx x xxx. Specifickým způsobem probíhá obnova řízení v případě, kdy je třeba opakovat daňovou kontrolu (§ 85 odst. 5). Obnovu řízení lze nařídit či povolit z důvxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xxx
xx
xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xříjemce rozhodnutí nebo správce daně uplatněny dříve. Zákon zde stanoví prvek zavinění, když např. nebude možné obnovit řízení v případě, kdy správce xxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxvněn zpětně měnit výsledek řízení o stanovení daně tehdy, když sám měl k dispozici důkazní prostředky, avšak nepředložil je (např. bude se domáhat zpětxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxtoty. Obnovu řízení též nelze provést jen na základě změny judikatury.
Judikatura
totiž působí do budoucna, tzn. že její závěry mohou ovlivnit pouze pxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx
xx
xozhodnutí v původním řízení bylo vydáno na základě padělaných, pozměněných či nepravdivých důkazních prostředků. Tímto jednáním nemusí být přímo spxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx trestného činu rozhodnout sám, avšak musí vyčkat na rozhodnutí soudu (§ 99). Může se jednat jak o trestné činy úředních osob, tak o trestné činy osob zúčaxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xa výrok rozhodnutí, je založen nárok na obnovu řízení.
II. Vztah k dodatečnému daňovému tvrzení
Pokud lze situaci řešit podáním dodatečného daxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxž bude podání tvrzení nepřípustné např. pro uplynutí subjektivní lhůty pro podání dodatečného daňového tvrzení na daň nižší (§ 141 odst. 2). Rozdíl mezx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxékoliv zavinění. V případě, kdy bude situace vyžadovat podání dodatečného daňového tvrzení na daň vyšší, upřednostní správce daně před nařízením obnxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xižší. Jak již bylo uvedeno, v takovém případě bude muset příjemce rozhodnutí prokázat, že daň byla stanovena vyšší, a to bez jeho zavinění.
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxx x xxx xxxizuje/povoluje obnovu řízení]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Návrh na obnovu řízení podává příjemce rozhodnutí (ne tedy každá osoba zúxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxo stupně (§ 118 odst. 1). O obnově řízení však rozhoduje pro změnu orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni (§ 119 odst. 1). To nevylučuje, aby se pořxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxtí nejen pro povolení a nařízení obnovy řízení, ale i pro její zamítnutí. xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx (§ 119 odst. 4). O obnově řízení, resp. o jejím zamítnutí, se rozhoduje rozhodnutím, proti kterému je přípustné odvolání. Proti rozhodnutí o odvolání jx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xx MF-5 platí, že o povolení či zamítnutí obnovy řízení je správce daně povinen rozhodnout do 6 měsíců od obdržení návrhu. Otázku povolování nebo nařizováxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxostí dle § 70 i splněnou časovou a věcnou podmínku. Návrh na povolení obnovy řízení lze podat v subjektivní lhůtě 6 měsíců od dozvědění se důvodu pro obnoxx xx xxx xxxxx xx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxx xx je třeba uvědomit, že pro nařízení obnovy řízení (tzn. z vůle správce daně) neplatí subjektivní lhůta, ale pouze lhůta objektivní. Podává-li podnět přxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxtranit postupem dle § 74.
Paragraf 119 odst. 6 poté obsahuje speciální ustanovení k § 16 a § 131 (změny místní příslušnosti).
Obnovexx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxní (§ 101 odst. 2). Dle § 148 odst. 2 písm. c) vydání rozhodnutí prodlužuje běh prekluzivní lhůty pro stanovení daně o jeden rok, bylo-li vydáno v poslednxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxlení dle § 252. To se nevztahuje k rozhodnutím dle § 170 a § 173 (odst. 3). Odkladný účinek znamená, že rozhodnutí nemohou být vykonána. Samotné obnovenx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxvené řízení provede). Výjimkou je případ, kdy je řízení obnoveno z důvodu spojení původního rozhodnutí s trestným činem. V takovém případě provede obnxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxončeno, kompletně nahrazuje rozhodnutí původní. Nedochází tak ke změně či zrušení, ale ke komplexnímu nahrazení. Zde si je třeba uvědomit, že je-li říxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xozhodnutí původního i tehdy, když obnova řízení žádnou věcnou změnu v původním rozhodnutí nepřinese. Dle § 148 odst. 2 písm. d) dochází oznámením tohoxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxe Pokynu č. MF-5 platí, že rozhodnutí je správce daně povinen vydat do 6 měsíců nařízení/povolení obnovy řízení.
Díl 4
Přezkumné řízení
Nařízxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
[Kdo a kdy nařizuje přezkumné řízení]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 123.
Postup při přezkumném řxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xiž rozhodnutou věc (§ 121 odst. 1). Správce daně např. stanoví daň v základní sazbě daně x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxuží přezkumné řízení k odstraňování procesních vad tam, kde se má za to, že by mohly ovlivnit výrok rozhodnutí (např. nebyla projednána zpráva o daňové kxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xak se lze domnívat, že podání dodatečného daňového tvrzení (resp. vydání výzvy k jeho podání) by obecně mělo mít před přezkumným řízením přednost (napřx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxé řízení je dozorčím prostředkem ochrany (§ 108), tzn. není na jeho zahájení ze strany osoby zúčastněné na správě daní právní nárok (nelze se jeho zahájexx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx, popř. mimořádnými. Nelze na využití těchto prostředků ochrany rezignovat s tím, že zde existuje institut přezkumného řízení. To stejné platí o využixx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx v obdobném sporu úspěšný. V takovém případě nelze spoléhat na nařízení přezkumného řízení, jedinou cestou je podání dodatečného daňového přiznání na xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, daňová kontrola, odvolací řízení) a došel k chybnému závěru. Nemělo by jít k tíži daňovému subjektu, že správce daně postupoval v rozporu se zákonem, nxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxe daně akceptuje tvrzení daňového subjektu. Zde nedochází k autoritativnímu přezkumu, ale spíše k automatickému stanovení daně. Zde již bude místo prx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx subjektu (např. stanovil po provedené daňové kontrole daň nižší). Důležité je též vymezit vztah k obnově řízení, když přezkumné řízení slouží k přehodxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxezkumné řízení se dle § 121 odst. 3 zahajuje primárně na základě podnětu správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni (tzn. bylo-li rozhodnutx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxce nemá na nařízení přezkumného řízení právní nárok, avšak pokud o to požádá, bude o výsledku šetření podnětu vyrozuměna. Přezkumné řízení je možno zahxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xd obnovy řízení zákon mezi podmínky neřadí subjektivní, ale pouze objektivní lhůty. Věcnou podmínkou je nesoulad rozhodnutí s právními předpisy a neexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxení.
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxo rozhodnutí vydané osobou stojící v čele ústředního správního orgánu (§ 122 odst. 2). Přezkumné řízení se nařizuje a zahajuje vydáním rozhodnutí (§ 12x xxxxx x x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxi rozhodnutí o nařízení vydáno v posledních 12 měsících běhu lhůty. Zahájením přezkumného řízení je aktivován odkladný účinek ve vztahu k původnímu roxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxx xx xxxx x xxx x x xxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xřípustné odvolání, avšak proti rozhodnutí o odvolání není přípustná žaloba dle § 65 s. ř. s. (KS v Ostravě 22 Af 29/2013).
Samotné přezkumné řízení pxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxým v rozhodnutí o nařízení přezkumného řízení. Za účelem naplnění smyslu přezkumného řízení je správce daně nadán pravomocí řízení doplňovat či odstrxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxn podobně jako v případě odvolacího řízení (§ 116), když rozhodnutím lze původní rozhodnutí rušit a měnit. V opačném případě je nutno přezkumné řízení zxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xylo rozhodnutí oznámeno v posledních 12 měsících běhu lhůty. To se nebude vztahovat k rozhodnutí o zastavení řízení.
Ustanovení § 122 odst. 4 obsahxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx x x xxxx
xxx x
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxí xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx navrhovatele, resp. žalobce ve správním soudnictví. Výstupy správce daně podléhají ve velké míře přezkumu v rámci správního soudnictví. Není vyloučxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxu, který řeší obdobné typové situace. Postup je pak následující. Správce daně navrhne soudu, že žalobce uspokojí a vyžádá si správní spis, který soudu pxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxdnutí, které by se mělo potkat s žalobním návrhem (resp. tímto rozhodnutím změní či zruší žalobou napadené rozhodnutí). Proti rozhodnutí nejsou připuxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxádření, zda tomu tak opravdu je. V případě kladné odpovědi dochází k zastavení soudního řízení, v případě odpovědi záporné soudní řízení pokračuje dálxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxípadě zastavení soudního řízení však žalobci náleží náhrada nákladů soudního řízení, přičemž tyto jsou mu soudem přiznány.
[Neúčinnoxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xrvního stupně, dochází ke zrušení jeho rozhodnutí. V takovém případě má možnost podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, který může verxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xx xx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxdného účinku. Odkladný účinek je možno přiznat jen na návrh, avšak ve věcech státu je přiznání odkladného účinku v zásadě nereálné (NSS 8 Afs 119/2017). xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xx x xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxím správním soudem. V opačném případě se správce daně dopouští nečinnosti dle § 38. Nakonec může nastat situace, kdy je názor soudu prvního stupně revidxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxého na základě prvního rozsudku. Je tak vyloučena situace, kdy vedle sebe budou existovat dvě rozhodnutí správce daně v jedné věci (nové rozhodnutí vydxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx
xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx019.
Viz komentář k § 131.
Přihláška k registraci
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 131.
Oznxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxx x xxxxxxnění pochybností v registračních údajích
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 131.
Rozhodnutí v registračním xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxrovaných daňových subjektů
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
I. Registrační řízení
Registrační řízení je součástí širšího pojmu správa xxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxí dle § 132). Jelikož se jedná o řízení, je pro něj charakteristický formální počátek (podáním, výzvou správce daně, oznámením o zahájení řízení) a konex xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxstní šetření a speciální postup k odstranění pochybností dle § 128. Pod pojmem registrační řízení se skrývají tři samostatná řízení, a to řízení o regisxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxroveň probíhat vícero registračních řízení. Registrační povinnost není neomezená, je ohraničena lhůtou dle § 148 (NSS 10 Afs 329/2016).
II. Řízenx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xaňového subjektu se očekává podání daňového tvrzení. V opačném případě musí subjekt oznámit, že mu povinnost nevznikla (§ 136 odst. 5). Registrované dxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxace má spíše povahu evidenční (NSS 8 Afs 59/2013), avšak např. v souvislosti s daní z přidané hodnoty se s registrací pojí i závažné hmotněprávní důsledkxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxující povahu (tzn. konstatování, že daňový subjekt je daňovým subjektem) anebo povahu
konstitutivní
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxstí se pojí registrační povinnost. Dle § 125 vzniká registrační povinnost daňovému subjektu tehdy, když má povinnost podat přihlášku k registraci. Txxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxbrovolně (typickým příkladem je daň z přidané hodnoty).
Registrační řízení je možno zahájit několika způsoby. Základním je podání přihlášky k regxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxe daně přímo v přihlášce (§ 126). V určitých případech jsou náležitosti vedle přihlášky obsaženy i ve speciálním zákoně (např. § 96 zák. o DPH). Obsahujexxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxti, postupuje správce daně dle § 128 a vyzve daňový subjekt, aby údaje ve stanovené lhůtě vysvětlil, doložil, popř. doplnil nebo změnil. Jedná se o obdoxx x xxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxko by byla podána bez vady v den původního podání. Je-li výzvě vyhověno až po uplynutí lhůty, považuje se přihláška k registraci za podanou tímto dnem. Daxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxe nepodá ji. Správce daně v praxi volí mezi třemi způsoby. V první řadě je možno daňový subjekt vyzvat k tomu, aby povinnost splnil, a stanovit mu lhůtu. Dáxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxyužívanějším, je vydání rozhodnutí o registraci bez dalšího [§ 129 odst. 3 písm. a)]. Při nesplnění registrační povinnosti (a to nejenom absolutním nexxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx a na výzvu nereaguje, sankce dle § 247 odst. 2.
Samotná registrace je ukončena vydáním rozhodnutí o registraci dle § 129. Rozhodnutí může být pozitivxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxky (§ 129 odst. 1). Jedná se o speciální úpravu k § 34. Ve zvlášť složitých případech je možno lhůtu prodloužit. Činí tak nejblíže nadřízený správce daně. xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxé hodnoty, když
judikatura
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxkonem stanovenou lhůtu, ocitá se v nečinnosti (§ 38). Samotné rozhodnutí je nutno odůvodnit, výjimku tvoří rozhodnutí vydaná v souladu s podanou přihlxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxným číslem fyzické osoby a identifikačním číslem právnické osoby. V případě, kdy se jedná o osobu, která nemá taková čísla přidělena (zahraniční osobyxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx speciální zákony budou upravovat odlišně lhůtu pro podání odvolání či přiznání odkladného účinku. Rozhodnutí o odvolání podléhá přezkumu správním sxxxxx xxx x xx xx xx xx
xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xměně registračních údajů. Typickou změnou, kterou je třeba ohlásit, je změna účtů používaných k podnikání, popř. založení dalších. Ne vždy je nutné abxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxp. Bude se jednat zejména o údaje z veřejných rejstříků (§ 127 odst. 4). Okruh údajů zveřejní správce daně na úřední desce a webových stránkách. Zákon v poxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxostatně. Dle § 127 odst. 1, dojde-li ke změně registračních údajů, vzniká daňovému subjektu povinnost změnu ohlásit správci daně, a to do 15 dnů. Oznámexx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx i ohledně oznámení o změně registračních údajů je možno zahájit postup k odstranění pochybností dle § 128 (v případě absence základních náležitostí pxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxbjektu hrozí sankce v podobě pokuty dle § 247a odst. 1 písm. a). Samotnou změnu registračních údajů provede správce daně formou úředního záznamu. V tom pxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xouze v případě, kdy nebude oznámení vyhověno. Pro odůvodnění a možnost obrany proti rozhodnutí platí to samé, co pro rozhodnutí o registraci.
IV. Řízxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xystému registrace, pokud již nesplňuje podmínky, za kterých byl registrován. Typickým xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxušení registrace (§ 127 odst. 1 a 2). Žádost o zrušení registrace je formulářovým podáním dle § 72. Zákon pro ni vedle obecných náležitostí stanoví i povxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxsti), doloží své tvrzení jiným způsobem. Stejně jako u přihlášky k registraci, i ohledně žádosti o zrušení registrace je možno zahájit postup k odstranxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxže správce daně zahájit řízení o zrušení registrace z moci úřední. V takovém případě může vydat výzvu k podání žádosti o zrušení registrace v určité lhůtxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxx x přidané hodnoty, je vhodné postupovat cestou jinou než okamžitým vydáním rozhodnutí. Zrušení registrace je přece jenom zásahem do práva daňového subxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxe se ruší rozhodnutím. Není vyloučeno, že správce daně rozhodnutím zamítne žádost daňového subjektu o zrušení registrace. Pro odůvodnění a možnost obxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxktu sankce v podobě pokuty dle § 247a odst. 1 písm. a).
HLAVA II
ŘÍZENÍ O ZÁVAZNÉM POSOUZENÍ
Závazné posouzení
[Rozhodnutí o závaznéx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Řízení o závazném posouzení je součástí širšího pojmu správa daně (§ 1 odst. 2). Jedná se o jedno xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xe pro něj charakteristický formální počátek (podání) a konec spojený s vydáním rozhodnutí. Smyslem řízení je předběžně posoudit vybranou otázku, ktexx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xízení o stanovení daně. Tím by měla být dosažena jistota, že daňové tvrzení podané v souladu s výsledkem závazného posouzení nebude považováno za vadné xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxě z příjmů a daně z přidané hodnoty. Trendem poslední doby je okruh otázek způsobilých k posouzení rozšiřovat. O závazném posouzení rozhoduje Generálnx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxsový, tak věcný rozsah rozhodnutí (§ 132 odst. 2).
Dle § 133 odst. 1 je správce daně, který rozhoduje o daňové povinnosti žadatele, rozhodnutím o závxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxu, který daňový subjekt v rámci žádosti předestíral. Je třeba si uvědomit, že správce daně rozhoduje na základě informací předložených mu daňovým subjxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx x xxx x xxxxxxx xxxxuzení, zda zdanitelné plnění spadá do základní anebo snížené sazby daně. Bude požadovat určení, zda jím popsaná nemovitá věc spadá pod pojem stavba pro xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx posouzení je představována změnou právní úpravy (§ 133 odst. 2) a časovou omezeností trvání účinků rozhodnutí (§ 133 odst. 3 a 4).
Dle Pokynu č. MF-5 xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx § 132 odst. 1 nejsou proti rozhodnutí připuštěny opravné prostředky (§ 108), přípustná nebude ani stížnost dle § 261. V případě, kdy by se daňový subjekx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xždy připuštěno (§ 140 odst. 4, § 144 odst. 4). Rozhodnutí o závazném posouzení též nebude jako rozhodnutí předběžné podléhat soudnímu přezkumu (NSS 5 Afx xxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx pojmu správa daně (§ 1 odst. 2). Jedná se o jedno ze tří samostatných hlavních řízení, která jsou při správě daní vedena (vedle řízení o závazném posouzenx xxx x xxx x xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxpř. vyměřovací řízení na dani z přidané hodnoty za 1. čtvrtletí roku 2018. Daňové řízení je dle odst. 1 omezeno lhůtami dle § 148 a § 160. Daňové řízení samx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxňová řízení, a to řízení nalézací, při placení daní a o mimořádných opravných a dozorčích prostředcích proti jednotlivým rozhodnutím vydaným v rámci dxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxinic jednotlivých řízení má svůj význam zejména pro formulaci rozsahu plné moci, neboť je např. rozdíl mezi zmocněním k zastupování v řízení vyměřovacxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxtranění pochybností jsou nedílně spojeny s nalézacím řízením). V rámci řízení při placení daní se pak budou odehrávat postupy systematicky v zákoně nexxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxácení přeplatku na žádost daňového subjektu. Jednotlivá řízení dostávají své definici, když jsou dána formálním počátkem a ukončena vydáním rozhodnxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxořádné opravné a dozorčí prostředky (obnova řízení, přezkumné řízení) jsou pojaty jako samostatné dílčí daňové řízení.
HLAVA IV
NALÉZACÍ ŘÍZxxx
xxx x
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx.
Viz komentář k § 140.
[Hlášení a vyúčtování]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 140.
Opravxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxěření daně]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 140.
[Rozhodnutí o vyměření daně]
Právní stav xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx a) bod 1.]. Jako takové je zahajováno podáním (daňovým tvrzením, které je podáno dle § 73 odst. 1 tehdy, až se dostane do dispozice místně a věcně příslušxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxí musí být realizováno, resp. platební výměr musí nabýt právní moci (§ 103), ve lhůtě dle § 148. Nebude-li tomu tak, správce daně vyměřovací řízení zastaxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xaňového subjektu a nastane
fikce
stanovení daně (I ÚS 3244/09). S vyměřovacím řízením je též spojená speciální sankce, a to pokuta za opožděné tvrzení xxxx xxx x xxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx 3. Řádné daňové tvrzení je dle § 135 odst. 1 povinen podat každý, komu tak stanoví zákon nebo jej k tomu správce daně vyzve dle § 145. Povinnost podat tvrzexx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xako v případě přechodu daňové povinnosti, insolvence, likvidace apod. (viz § 238 až 245). V případě, že je daňový subjekt registrován k dani a nevznikne xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xokuty za nesplnění nepeněžité povinnosti dle § 247a. I tato povinnost může být suspendována speciálními zákony, jako je tomu např. v § 38mc zák. o daních x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxto povinnost se nazývá povinnost tvrzení. K ní přistupuje povinnost nebo břemeno důkazní, které je upraveno v § 92 odst. 3. Případná kontrola správnostx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx x x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx vad tvrzení zákon předpokládá v rámci doměřovacího řízení dle § 141. To xx xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xpravným daňovým tvrzením dle § 138, které plně nahrazuje původní tvrzení. Po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového tvrzení lze změnu učinit až v ráxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx daňové tvrzení (§ 141 odst. 7), načež by měl správce daně zahájit kontrolní postup stran podaného původního tvrzení. Podané řádné daňové tvrzení (respx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxx xx
xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxení platí v první řadě pravidla daná § 32 až 37. Nejsou-li lhůty dodrženy, nastupuje povinná sankce dle § 250. Dále je třeba si uvědomit, že daňový řád je pxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxní přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí. Specifické lhůty pro podání řádného daňového tvrzení stanoví i daňový řád pro speciální situace jako v příxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxvacích období (§ 136).
Dle § 136 odst. 1 se podávají daňová přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob a k dani silniční, pokud speciální záxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx prodloužit dvěma způsoby. Prvním je postup dle § 36 odst. 4, druhým pak postup dle § 136 odst. 2. Toto ustanovení automaticky prodlužuje lhůtu pro podání xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx x xx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxu auditorem. Tuto povinnost stanoví § 20 zák. o účetnictví. Automatické prodloužení se však nevztahuje na subjekty, které mají pouze možnost ověření hxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxí podmínka, a to že plná moc musí být u správce daně uplatněna ještě před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání. Dle judikatury (NSS 4 Afs 68/2015) xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxikož na jednu stranu prodlužuje lhůtu k podání daňového přiznání, avšak na druhou stranu musí být daňové xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xřípadě právnické osoby zanikne. Na zachování prodloužení lhůty nemá vliv např. výpověď plné moci. Může tak nastat situace, kdy se daňový subjekt již naxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xubjekt nemůže včas uplatnit novou plnou moc a musí podat daňové přiznání opožděně s hrozbou pokuty dle § 250. Stejná situace nastane, pokud daňový subjexx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx už nelze považovat za prodlouženou. Na druhou stranu ne každý daňový subjekt touží po delší lhůtě pro podání daňového přiznání. Delší lhůta pro podání pxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxjekt možnost podat daňové přiznání sám a lhůta se prodlužovat nebude. Stejně může daňové přiznání podepsat daňový subjekt a tím deklarovat, že daňové pxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx subjekt určí, kdo daňové přiznání zpracoval, a poté ještě podpisovou doložku. Problém pak nastává při rozkolu těchto dvou údajů. Například daňový subxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxované podpisem. Bohužel, praxe tak jasná není, když např. NSS v tomto případě spatřuje vadu podání, kterou je třeba odstranit postupem dle § 74 (NSS 3 Afx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxí je, že i lhůtu prodloužení dle § 136 odst. 2 je možno na základě § 36 odst. 4 dále prodloužit.
Dle § 136 odst. 3 se podává daňové přiznání k dani z nemovxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxí a vyúčtování. K pojmu hlášení více komentář k § 1 odst. 3. Lhůta pro podání vyúčtování k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je modifikována x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxí či stanovení daně k přímé úhradě. Daň je možno dle § 139 odst. 1 vyměřit dvěma způsoby. Na základě daňového tvrzení (vyúčtování, daňové přiznání) nebo x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxbjekt v tvrzení uváděl (typicky po provedených kontrolních postupech dle § 85 a § 89). Podstatné je, že tvrzení bylo podáno a je projednatelné. Pozor alxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxi podaného daňového tvrzení, nerozhodno, jakým způsobem (není vyloučeno, že i při absenci daňového tvrzení bude daň stanovena dokazováním). Specifixxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx s modifikacemi jako doručení platebního výměru. Otázky vyvolává též možnost daná § 145 odst. 1, a to stanovit daň ve výši 0 Kč v případě, kdy daňový subjekx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxekt podá řádné daňové tvrzení a daň je vyměřena v souladu s tímto tvrzením.
K samotnému vyměření daně dochází vydáním platebního výměru (§ 101 odst. 2xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxto je třeba odvozovat z judikatury (NSS 5 Afs 92/2008), která okamžik vyměření spojila s vydáním (§ 101 odst. 2) platebního výměru (ne tedy právní mocí, dxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx odchýlil od ustáleného přístupu a stanovení daně spojil ne s vydáním, ale s právní mocí platebního výměru. Praxe rozsudek zasazuje pouze do kontextu § 1xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxžik vzniku přeplatku, který nemůže nastat dříve, než je daň stanovena, atd.). Matoucím se dále může jevit vyměření daně souladné s podaným řádným daňovxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxsu. V návaznosti na to § 140 odst. 2 stanoví, že za den doručení platebního výměru daňovému subjektu se považuje poslední den lhůty pro podání daňového pxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxž okamžik vydání platebního výměru nastává až po jeho doručení. Praxe někdy dochází k závěru, že v případě souladného vyměření daně se den vyměření odvíxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x přidané hodnoty, jelikož tento se vrací do 30 dnů po vyměření daně, a to bez žádosti. xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxeplatku již uběhla. Takový názor je třeba odmítnout, jelikož vede k absurdnímu závěru.
Hojně diskutovanou otázkou je možnost tzv. částečného vyměxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxtrolám odpočtu daně z přidané hodnoty, kdy je správce daně povinen při kontrole daňového tvrzení zadržet odpočet celý, byť by prověřovaná část odpočtu xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxovídá. Na druhou stranu již daňový subjekt uspěl se shodnou věcí u Ústavního soudu (II ÚS 819/18), který právo na vyplacení částečného odpočtu naopak přxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxců daně.
V. Rozhodnutí o stanovení daně
Co se rozumí rozhodnutím o stanovení daně, uvádí § 147. V případě vyměřovacího řízení je jím platební výměr. xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxčuje tehdy, když dochází k odchylce vyměřené daně oproti tvrzení daňového subjektu. Daň může být stanovena jak vyšší, tak nižší. Stejně tak se bude doruxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxováno postupem k odstranění pochybností (§ 89) nebo daňovou kontrolou (§ 85). Nad rámec zákona je třeba dovodit, že platební výměr se musí doručit i v příxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxedené (v případě, že je zohlední, dojde k pohybu ve výši daně a platební výměr bude třeba doručit). Dochází totiž k odmítnutí vůle daňového subjektu a zákxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxčném případě by zákonem přiznané právo na odvolání bylo nerealizovatelné. V případě rovnosti tvrzené a stanovené daně se platební výměr sice vydá, avšxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx daňového přiznání nebo vyúčtování, a bylo-li daňové přiznání nebo vyúčtování podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně. V případě postupu dle § 145 xxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxní řádného daňového tvrzení. Daňový subjekt může xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxh výměrů). Zaslání však nemá vliv na okamžik doručení. Oznámení platebního výměru v posledních 12 měsících běhu prekluzivní lhůty vede k jejímu prodloxxxxx x x xxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xe odůvodňuje tehdy, když dochází k odchylce vyměřené daně oproti tvrzení daňového subjektu, popř. k vyměření z moci úřední. Na rozdíl od otázky doručovxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxde-li v průběhu vyměřovacího řízení podáno dodatečné daňové tvrzení (§ 141 odst. 7) a správce daně jej neakceptuje (resp. nezohlední údaje v něm uvedenxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx kdy budou údaje zohledněny a dojde ke změně oproti podanému tvrzení. Stejně tak bude třeba postupovat v případě, kdy správce daně po proběhlém kontrolnxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxchází ke změně výše daně, dochází k odchylce oproti podanému tvrzení. Zákon v § 147 odst. 4 ulehčuje situaci s odůvodněním tak, že v případě protokolárnxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxí rozhodnutí. V rámci rozhodnutí na ně bude pouze odkázáno. Pozor ale, za odůvodnění nemůže sloužit úřední záznam o ukončení postupu k odstranění pochyxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxranění pochybností nelze využívat absolutně, když např. v případě postupu dle § 90 odst. 2 a 3 protokol nezachycuje události nastalé po jeho sepsání (xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xávazného posouzení (více § 140 odst. 4).
3.
Otázka splatnosti daně (§ 135 odst. 3, § 139 odst. 3). Dle § 135 odst. 1 je daň splatná v poslední den lhůty sxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx odlišně. Splatnost nemá souvislost s vyměřením, jelikož i nevyměřená daň je splatná. Bude-li např. daň vyměřena rok po její splatnosti a zároveň bude uxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxíž bez aktu vyměření nebude daň vymahatelná (s výjimkou § 167 až 169). Ostatně nevyměřenou daň nebude možné ani uhradit, jelikož správce daně daň zaevidxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx x xx xxxx existující daňové povinnosti. Nebudou-li takové, bude platba evidována na osobním daňovém účtu a čekat na svůj další osud. Benefitem takové platby buxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxp. ve vyšší výši, popř. z moci úřední, je tento rozdíl splatný v tzv. náhradní lhůtě splatnosti dle § 139 odst. 3. Náhradní lhůta splatnosti činí 15 dnů a je xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxektu dáván časový prostor ke splnění daňové povinnosti, s jejíž výší v tvrzení nepočítal. Tato konstrukce v podstatě obchází absenci odkladného účinkx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxatnosti nemá vliv na běh úroků z prodlení (§ 252). Daň je možno uhradit po celou dobu náhradní splatnosti, avšak nejdříve prvním dnem lhůty. Do tohoto okaxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxli vyměřením k rozdílu mezi daní tvrzenou a vyměřenou. Je nerozhodno, jakým směrem. Stejně jako v případě otázky doručení či odůvodnění, i zde je třeba nxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxaje v něm uvedené (§ 141 odst. 7). V případě, že budou údaje zohledněny a dojde k pohybu ve výši daně, bude odvolání připuštěno. Stejně tak bude třeba postuxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxení (např. navýší hodnotu osvobozených plnění). Byť nedochází ke změně výše daně, dochází k odchylce oproti podanému tvrzení a s tímto nemusí být daňovx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxzhodnutí o závazném posouzení. V rámci řízení o závazném posouzení je vydáno rozhodnutí o závazném posouzení, proti kterému není přípustné odvolání (x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x x44.
Následné hlášení
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 144.
Doměření daně
[Způsoby doměřenx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx 1.5.2019.
I. Doměřovací řízení
Smyslem doměřovacího řízení je naplnění cíle správy daní - stanovit a vybrat daň ve správné výši. Řízení se dělí na dvx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx již v rámci vyměřovacího řízení, když může podat opravné tvrzení (§ 138). Toto je však omezeno lhůtou pro podání řádného tvrzení. Poté, ještě před vyměřxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx otevírá cesta revize stanovené daně v rámci odvolacího řízení, obnoveného řízení nebo řízení přezkumného (§ 108). Doměřovací řízení se zařazuje do obxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxně stanovená daň bude výsledkem nezákonného postupu správce daně. V tom případě mají své místo instituty odvolacího řízení, obnovy řízení, popř. přezxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxm výzvy dle § 145 odst. 2, ale i zahájením daňové kontroly.
Doměřovací řízení je součástí řízení nalézacího, a tím pádem řízením daňovým [§ 134 odst. 3 xxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx příslušného správce daně) nebo vydáním výzvy dle § 145 odst. 2. Doměřovací řízení může být, na rozdíl od vyměřovacího řízení, zahájeno i bez výzvy nebo pxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxzhodnutí o stanovení daně - dodatečného platebního výměru dle § 147, popř. zastavením řízení (v případě negativního zjištění v rámci daňové kontroly)x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xaně doměřovací řízení zastaví. Specifickou však bude situace, kdy z podaného dodatečného daňového tvrzení bude plynout přeplatek. V takovém případě xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxiální sankce, a to pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 a penále dle § 251.
II. Dodatečné daňové tvrzení
Základem pro doměření daně je dodatečné xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xižší a za cílem změny údajů bez změny výsledné daně. Pro podání dodatečných daňových tvrzení platí některá společná pravidla:
1.
Musí existovat posxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xřed nabytím právní moci, bude hodnoceno dle obsahu (§ 70). Záleží, zda bude podáno v průběhu vyměřovacího řízení, odvolacího řízení, v odvolací lhůtě axxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx. Takové tvrzení bude nepřípustné, řízení o něm zastaveno a údaje využije správce daně v rámci vyměřovacího řízení (viz část V. komentáře k vyměřovacímx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx V případě absence těchto speciálních náležitostí podání bude daňový subjekt vyzván k odstranění vad postupem dle § 74.
3.
Daňový subjekt je povinex xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x x xx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxistil (subjektivní lhůta), a nejdéle do konce lhůty dle § 148 (objektivní lhůta).
4.
Podání dodatečného daňového tvrzení má přednost před zahájexxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx daně o jeden rok [§ 148 odst. 2 písm. a)].
6.
Dodatečné daňové tvrzení je nepřípustné a řízení o něm musí být zastaveno (§ 141 odst. 6):
a)
od okamžikx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxatečného platebního výměru, byl-li na základě daňové kontroly vydán (tj. v podstatě do pravomocného ukončení doměřovacího řízení spojeného s kontroxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxm prostředku (§ 120 odst. 2), dozorčím prostředku (§ 123 odst. 2) nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně (§ xx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxané proti rozhodnutí správce daně;
d)
za podmínek daných speciálním daňovým zákonem, např. přednost opravy daně a základu daně dle § 42 zák. o DPH.
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxa.
Speciální pravidla spojená s dodatečným daňovým tvrzením na daň vyšší:
1.
Povinnost tvrzení podat. Nepodá-li daňový subjekt tvrzení ve lhůtx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx
xx
Sankce v podobě úroku z prodlení dle § 252, jelikož daň nebyla uhrazena v rámci její standardní splatnosti.
4.
Je-li daň doměřována bez podaného tvxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxx xxx
Speciální pravidla spojená s dodatečným daňovým tvrzením na daň nižší:
1.
Oprávnění tvrzení podat. S nepodáním či pozdním podáním tvrzení se nepoxx xxxxxx xxx x xxxx x xxx x x xxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxy řízení, avšak za zpřísněných podmínek pro povolení obnovy (§ 117).
4.
V tvrzení je daňový subjekt povinen uvést i důvod pro jeho podání (§ 141 odst. xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxtí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně (§ 98).
6.
V tvrzení nelze namítat vady postuxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxm tvrzením na změnu údajů (§ 141 odst. 4):
1.
Oprávnění tvrzení podat. S nepodáním či pozdním podáním tvrzení se nepojí sankce dle § 250, § 251 a § 252.
xx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxání nepřípustné.
4.
V tvrzení je daňový subjekt povinen uvést i důvod pro jeho podání (§ 141 odst. 5). V opačném případě obsahuje podání vady a je třebx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx stanoví navíc ve speciálních situacích jako v případě přechodu daňové povinnosti, insolvence, likvidace apod. (viz § 238 až 245). I pro dodatečné daňoxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxení, a to ve lhůtě pro jeho podání. Změna se provede opravným daňovým tvrzením dle § 138, které plně nahrazuje původní tvrzení. Po uplynutí lhůty pro podáxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxárně pozmění podané tvrzení, anebo podá nepřípustné dodatečné daňové tvrzení (§ 141 odst. 7), načež by měl správce daně zahájit kontrolní postup stran xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx
xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxování, dodatečné daňové přiznání) nebo z moci úřední. Daň stanovená na základě tvrzení je i daň, která byla stanovena odlišně, než daňový subjekt v tvrzxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx x x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx úřední bude daň stanovená na základě pomůcek (§ 98) a při absenci podaného dodatečného daňového tvrzení, nerozhodno, jakým způsobem (není vyloučeno, xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xpecifikem je stanovení daně na základě sjednání (§ 98). V tomto případě se daň stanovuje s podobnými důsledky, jako by byla stanovena na základě tvrzeníx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxx xřední může dojít pouze na základě výsledku daňové kontroly. Zákonodárce zde měl na mysli, že daň doměřená na základě výsledku daňové kontroly (pozor, bxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxly a § 145 viz komentář k § 145.
K samotnému doměření daně dochází vydáním dodatečného platebního výměru (§ 101 odst. 2). Paragraf 139 odst. 2 sice staxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxěření daně, odvozovat z judikatury (NSS 5 Afs 92/2008), která okamžik vyměření spojila s vydáním (§ 101 odst. 2) platebního výměru (ne tedy právní mocí, xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxo odchýlil od ustáleného přístupu x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxtací rozsudku by docházelo k mnoha absurdním situacím (a to rozhodně ne vždy ve prospěch daňového subjektu, např. okamžik vzniku přeplatku, který nemůxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxk je uvedeno výše, dodatečné daňové tvrzení na daň vyšší bude v ideálním případě doměřeno v poslední den lhůty určené pro podání tvrzení. V tomto okamžikx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxosti. To se projevuje ve vzniku úroku z prodlení. Dodatečné daňové tvrzení na daň nižší se stanovuje ke stejnému okamžiku. Problémem je, že potenciální xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxjekt způsobilý ovlivnit stavy osobních daňových účtů zpětně, ale až ode dne doměření. Tento přístup potvrzuje i
judikatura
(NSS 6 Afs 247/2015).
Sxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxbí. V takovém případě se daň nedoměří, ponechá se ve špatném období a daňový subjekt uhradí v případě zkrácení veřejného rozpočtu úrok dle § 252.
Hojnx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xedná o shodnou věc.
IV. Rozhodnutí o stanovení daně
Co se rozumí rozhodnutím o stanovení daně, uvádí zákon v § 147. V případě doměřovacího řízení je jxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxou a daní původní. Zákon ve vztahu k dodatečnému platebnímu výměru upravuje několik zásadních skutečností:
1.
Otázka doručení dodatečného platebxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x x xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxu. Daň může být stanovena jak vyšší, tak nižší. Stejně tak se bude doručovat v případě doměření daně z moci úřední. Platební výměr je doručován i v případě xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxu (§ 85). Nad rámec zákona je třeba dovodit, že dodatečný platební výměr se musí doručit x x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x něm uvedené (v případě, že je zohlední, dojde k pohybu ve výši daně a dodatečný platební výměr bude třeba doručit). Dochází totiž k odmítnutí vůle daňovéxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx odst. 4). V opačném případě by právo na odvolání bylo velmi těžko realizovatelné. V případě rovnosti dodatečně tvrzené a stanovené daně se dodatečný plxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxslední den lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání nebo vyúčtování, a bylo-li podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně. Daňový subjekt můžx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxe správce daně postupovat v případě, kdy je podáno dodatečné daňové tvrzení pouze na změnu údajů bez dopadu na výši daně (§ 143 odst. 4). Oznámení dodatečxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxí dodatečného platebního výměru (§ 147). Stejně jako u doručení i u odůvodnění platí, že dodatečný platební výměr se odůvodňuje tehdy, když dochází k odxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx není třeba odůvodnit v případě, kdy zůstává daň nezměněna, ale tvrzení prošlo kontrolou dle § 85 nebo § 89. Rozhodnutí není třeba odůvodňovat ani v přípxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxně poslední známé daně (§ 143 odst. 4). Na druhou stranu, bude-li v průběhu doměřovacího řízení podáno dodatečné daňové tvrzení (§ 141 odst. 7) a správce xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xato rovnost totiž není dána vůlí daňového subjektu. To platí i pro situaci, kdy budou údaje zohledněny a dojde ke změně oproti podanému tvrzení. Stejně txx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxah podaného tvrzení (např. navýší hodnotu osvobozených plnění). Byť nedochází ke změně výše daně, dochází k odchylce oproti podanému tvrzení. Zákon v x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxistence zprávy o daňové kontrole mohou tyto dokumenty nahradit odůvodnění rozhodnutí. V rámci rozhodnutí na ně bude pouze odkázáno. Pozor ale, za odůvxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx x xxx xxxxxx xxbjekt seznámil. Ani odkaz na protokol x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxxxxje události nastalé po jeho sepsání (reakce daňového subjektu, její hodnocení správcem daně apod.). Nad rámec textu zákona je též třeba odůvodnit rozhxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxení daně je třeba rozlišovat typ dodatečného daňového tvrzení. Zatímco dodatečné daňové tvrzení na daň nižší bude způsobilé vygenerovat přeplatek na xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xi je třeba uvědomit, že dodatečně stanovená vyšší daň je vždy daní, u které již marně uplynul den splatnosti, proto je vždy splatná v náhradní lhůtě. Z tohx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxkce lhůty pro úhradu dodatečně tvrzené daně daná § 141 odst. 8 není úplně šťastná, neboť daňový subjekt je oprávněn uhradit daň po celou dobu běhu lhůty (xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xydáním dodatečného platebního výměru. K okamžiku doměření daně však nemůže dojít dříve, než uplyne lhůta pro podání tvrzení (daňový subjekt totiž po dxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxe daní (§ 149). Dále je nutné vnímat, že i doměřená daň se může odchylovat od daně dodatečně tvrzené. Je-li odchylka směrem vzhůru, stanoví zákon v § 143 odxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xx xxxxtána od právní moci dodatečného platebního výměru (§ 103). Pro počítání lhůty platí standardní pravidla daná § 33. To stejné platí pro stanovení daně z mxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxčítal. Tato konstrukce v podstatě obchází absenci odkladného účinku odvolání, jelikož správce daně nemůže zahájit úkony vymáhání do doby, než náhradxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx rozdíl neeviduje na osobním daňovém účtu (jedná se o stejnou konstrukci jako u rozdílného vyměření daně).
4.
Otázka odvolání proti dodatečnému plxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxí doměřenou, popř. je daň doměřována z moci úřední. xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xx x xxůběhu doměřovacího řízení neakceptováno dodatečné daňové tvrzení, resp. nejsou zohledněny údaje v něm uvedené (§ 141 odst. 7). V případě, že budou údaxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxtupu nebo na základě § 141 odst. 7 sice nepohne s výší daně, ale pozmění obsah podaného tvrzení (např. navýší hodnotu osvobozených plnění). Byť nedocháxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxišovat od dobrovolné změny údajů bez dopadu na doměřenou daň, která je činěna na základě podaného dodatečného daňového tvrzení. V tom případě se odvoláxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxní o závazném posouzení je vydáno rozhodnutí o závazném posouzení, proti kterému není přípustné odvolání (§ 132). Rozhodnutím je správce daně při doměxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx pro nalézací řízení
Postup při nepodání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
I. Výzva k poxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxí, je k podání řádného tvrzení stanovena i lhůta (§ 136). Nepodá-li daňový subjekt řádné daňové tvrzení ve lhůtě (nebo neoznámí dle § 136 odst. 5, že není pxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx dochází k přerušení běhu prekluzivní lhůty pro stanovení daně dle § 148 odst. 3, když tato běží znovu. V rámci výzvy stanoví správce daně náhradní lhůtu pxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxx xxxxvého tvrzení nedochází k opětovnému zahájení vyměřovacího řízení. Správce daně v řízení zahájeném vydáním výzvy pokračuje a postupuje dle § 135 až 140x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx. Základní volba bude mezi stanovením daně z moci úřední (§ 139 odst. 1) dokazováním nebo pomůckami (více komentář k § 98). Třetí možností bude tzv. předpxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxrávce daně minimum informací. Těmto daňovým subjektům nemá smysl doručovat platební výměr s možností podání odvolání. Situace se v praxi správců daně xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxí k poslednímu dni lhůty k podání tvrzení uvedené ve výzvě. Daňový subjekt je povinen uhradit sankci dle § 250. K otázce výběru mezi stanovením daně pomůcxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xfs 300/2017), a rozsudky, které hovoří přesně naopak (NSS 6 Afs 349/2017). V daném rozkolu se jeví vhodné přiklonit se na stranu dokazování tam, kde je doxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxmi). Byť bude daň stanovena z moci úřední (absentuje daňové tvrzení), bude i tak stanovena na základě dokazování. Z uvedené judikatury lze totiž vysledxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxůže podat odvolání (§ 109 odst. 2). Zbývá mu prostředek ochrany v podobě stížnosti dle § 261, ve které může uvést důvody, pro něž považuje postup správce dxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx Dle judikatury (NSS 6 Afs 274/2014) nebylo možno v takovém případě stanovit daň pomůckami s předpokladem, že daňový subjekt nereagoval na výzvu. Přípix xxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxx x xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxbo § 89. Je tedy nerozhodné, jakým způsobem daňový subjekt na výzvu zareaguje, ale je nezbytné, aby zareagoval. Správce daně se poté reakcí musí formálnx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxým zásahem dle § 82 s. ř. s.
II. Výzva k podání dodatečného daňového tvrzení
Dle § 141 odst. 1 je daňový subjekt povinen podat dodatečné daňové tvrzexx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx měl hrát roli v první řadě daňový subjekt, byť správce daně může pro snížení daně využít dozorčího prostředku v podobě přezkumného řízení. Při vydání výxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxanovená správně. Zákon rozsah povědomí označuje jako „důvodný předpoklad“. Důvodný předpoklad se může pohybovat v rozmezí od jistoty po souhrn indicxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxípadě výzvy dle § 145 odst. 1.
Podmínka důvodného předpokladu vyvstává na důležitosti zejména ve vzájemném vztahu s § 143 odst. 3. Tento stanoví, že v xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx daňovou kontrolu. Opačný postup by vedl k nezákonnosti zahájení daňové kontroly. Smysl ustanovení je zřejmý, a to dát daňovému subjektu možnost vyhnoxx xx xxxxxx xxx x xxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxí zahájit daňovou kontrolu a naopak. Otázka byla řešena i rozšířeným senátem NSS (1 Afs 184/2014-55). Soud zde konstatoval, že dozví-li se správce daně x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx a vyzvat jej k podání dodatečného daňového tvrzení. Výjimkou jsou poté případy, bude-li mít správce daně poznatky ukazující na předchozí podvodné jedxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxnných evidencí nebo jinými kroky nepřípustně zakrývajícími skutečný stav věci) zmařit správné stanovení daně. Správce daně by tedy měl být schopen přx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxtu neumožní stanovit daň alespoň pomůckami bez potřeby dalšího prověřování, např. za účelem vyjasnění samotné právní podstaty doměrku? Bude-li odpoxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxět na otázku, zda jednání daňového subjektu nebylo podvodné, tj. úmyslné a ve svých okolnostech nezakládá podezření na širší rozsah než jen správcem daxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xyla zjištěna úmyslná stránka jednání, tudíž není předpoklad podání dodatečného daňového tvrzení. K tomu však musí přistoupit navíc podmínka, že způsxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx-li správce daně ve volbě prostředků a nepřípustně upřednostní daňovou kontrolu před výzvou, mělo by jeho jednání mít dopad do nemožnosti stanovit či vxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxn rok [§ 148 odst. 2 písm. a)]. V rámci výzvy stanoví správce daně náhradní lhůtu pro podání dodatečného tvrzení. Po podání daňového tvrzení nedochází k oxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxě stanoví daň v souladu s podaným tvrzením, bude tato stanovena fikcí k poslednímu dni lhůty ve výzvě uvedené.
Nepodá-li daňový subjekt řádné dodatexxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxí (§ 143 odst. 1) dokazováním, nebo pomůckami (více viz komentář k § 98 a § 145 odst. 1). Daňový subjekt je při nepodání dodatečného tvrzení povinen uhradxx xxxxxx xxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xni 1.5.2019.
Ustanovení upravuje postupy při zaokrouhlování při výpočtech spojených s plněním daňových povinností. Při aplikaci ustanovení je třxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx zaokrouhlování jinak. Je tomu tak zejména v případě zák. o daních z příjmů.
Rozhodnutí o stanovení daně
Právní stav komentáře je ke dni 1xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxchází k vyměření a doměření daně. Zákon mezi ně řadí platební výměr, dodatečný platební výměr a hromadný předpisný seznam (odst. 1). Hromadný předpisnx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx rozšiřuje i o další rozhodnutí, jako např. rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně či rozhodnutí o uložení peněžitého plnění v rámci děxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxky, které se s typickým rozhodnutím o stanovení daně pojí (např. vyměření, doměření daně, vliv na běh lhůty dle § 148). Ustanovení dále upravuje specifixx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxx x x xxx xž 144. Odůvodnění je možno v určitých případech nahradit odkazem na jiné dokumenty. Těmito jsou zpráva o daňové kontrole (§ 88) a protokol o projednání vxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxx xx tyto v samotném rozhodnutí. Dále je nezbytné, aby dokumenty splňovaly zákonné náležitosti, např. není možné odkázat na zprávu o daňové kontrole tehdyx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx subjekt byl s nimi seznámen, popř. mu tato možnost byla dána. Je zde tedy předpoklad, že daňový subjekt uplatnil nebo mohl uplatnit svá práva vyjádřit se x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxostí. Stejně tak nelze použít jako komplexní odůvodnění rozhodnutí o stanovení daně ani výše uvedené (jinak způsobilé) dokumenty, když např. po ukončxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxrávce daně přistoupí ke stanovení daně za neakceptování návrhu na pokračování v dokazování dle § 90. V těchto případech by odkaz na dokumenty nenaplňovxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xbecně
Lhůta pro stanovení daně se vztahuje k řízení nalézacímu [§ 134 odst. 3 písm. a)]. Toto musí být v rámci běhu lhůty ukončeno, a to pravomocně (tentx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xaně povinen přihlížet z úřední povinnosti, tj. bez upozornění daňovým subjektem. V případě, kdy lhůta uplyne, nelze řízení nalézací zahájit. Je-li zaxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxuaci, kdy lhůta uplyne a daň není stanovena, avšak z podaného daňového tvrzení plyne přeplatek na dani. V tomto případě se vychází z judikatury (I ÚS 3244xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxvní. Obdobnou lhůtou, avšak určenou pro řízení o placení daně, je lhůta dle § 160.
II. Délka lhůty
Lhůta pro stanovení daně je dána v první řadě subjekxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xěhu obou lhůt je odvozen ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení (§ 136), popř. dnem splatnosti daně tam, kde povinnost podat řádxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx. 1 speciálně vůči § 33 odst. 2 stanoví počátek lhůty. Ten je dán přímo dnem uvedeným v odst. 1, ne dnem následujícím. Uplyne-li lhůta pro podání řádného dxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xvátek, sobotu či neděli. Délka lhůty může být modifikována speciálními předpisy, když za příklad může posloužit § 38r zák. o daních z příjmů. Vedle lhůtx xxx x xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx x xx xdst. 4 zák. o DPH. V případě, kdy je počátek běhu lhůty datován před 1. 1. 2011, je třeba zohlednit přechodné ustanovení v § 264 odst. 4.
III. Úkony prodluxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xrodlužující běh subjektivní lhůty jsou vyjmenovány v odst. 2. Jejich společným jmenovatelem je podmínka učinění v průběhu lhůty a zejména časové zařaxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxzení a následující postupy by nemusely být v rámci zbývající části lhůty stihnuty. Jedná se též o úkony, které předcházející zák. o správě daní a poplatkx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx x xxho důvodu bylo ustanovení xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxí dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně. Prodloužení způsobí podání či výzva, které se vztahují pouze k dodatečnému daňxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxní nepřípustného dodatečného daňového tvrzení s tím, že jeho údaje se použijí za účelem stanovení daně (§ 141 odst. 7). S ohledem na smysl prodloužení lhxxx xxx xxx xx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxkou oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení dle § 145 odst. 2 se pojí ještě jedna podmínka, a to že výzva musí vést k doměření daně.
Judikatuxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxdě dle soudů výzva k doměření nevedla, ale vedla k němu samotná daňová kontrola. Až tedy zahájení daňové kontroly bylo úkonem, který mohl mít na běh lhůty xxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxbo postup k odstranění pochybností. V těchto případech lze mít za to, že výzva k doměření vedla (obdobně se k věci vyjadřuje i
judikatura
, viz NSS 2 Afs 22/xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx
xx
xxnámení rozhodnutí o stanovení daně. Rozhodnutím o stanovení daně se rozumí rozhodnutí dle § 147 (v užším slova smyslu, více komentář k danému ustanovexxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xro případné odvolací řízení.
3.
Zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku. Zákon odkazuje na obnovu řízení a přezkumné řízexxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxzuje na doručení rozhodnutí o odvolání, popř. rozhodnutí ve věci obnovy řízení nebo přezkumného řízení. Ustanovení prošlo i ústavním přezkumem, a to vx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí je poskytnout orgánu, který po zrušujícím rozsudku rozhoduje, dostatečný časový prostor pro vydání následného rozhodnutí.
5.
Oznámení rozhodxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxytnout správci daně dostatečný prostor pro vydání nového rozhodnutí o stanovení daně.
IV. Úkony přerušující běh subjektivní lhůty
Dalšími úkxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x x x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx běhu lhůty a zajistí počátek běhu nového, což znamená, že lhůta běží znovu v celém 3letém rozsahu. Pro určení dne počátku běhu lhůty se uplatní obecné praxxxxx xxxx x xxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxony dle odst. 2, resp. tyto se vzájemně nevylučují.
1.
Zahájení daňové kontroly. Kdy je daňová kontrola zahájena, definuje § 87 odst. 1.
2.
Podání xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx je podání řádného tvrzení (k okamžiku podání § 73) a oznámení výzvy k jeho podání (§ 145 odst. 1) úkonem přerušujícím běh lhůty. K podání tvrzení lze uvést xxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxoučeno, že daňový subjekt obdrží výzvu a tvrzení podá. V takovém případě mají na běh lhůty vliv oba úkony, tzn. že podání tvrzení přeruší běh lhůty zahájexx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xx
x. Úkony stavící běh subjektivní lhůty
Posledním typem úkonů s vlivem na běh lhůty jsou úkony, které její běh staví. Podstatou stavění lhůty je, že tato xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxzkou je, jak nahlížet na kombinaci úkonů s úkony dle odst. 2 a 3. Například v průběhu řízení o kasační stížnosti správce daně vydá a oznámí rozhodnutí o odvxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xe její běh zastaven.
1.
Řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví a před Ústavním soudem. Před jednxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx bude jednat zejména o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 až 78 s. ř. s., kdy žalobce bude napadat rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o sxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxššího správního soudu je možno podat ústavní stížnost (§ 72 až 84 zákona o ÚS). Po dobu řízení před těmito soudy neběží subjektivní
prekluzivní lhůta
. Pxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxu je otázka, zda lhůta běží po dobu řízení o žalobě o ochraně před nezákonným zásahem (§ 82 až 87 s. ř. s.) nebo o ochraně před nečinností (§ 79 až 81 s. ř. s). Lxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xfs 4/2008). Na druhou stranu i z tohoto obecného pravidla existují výjimky, kdy
judikatura
(NSS 10 Afs 279/2018) akceptuje stavění lhůty v případě, že xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xxx x xx xxx xro lhůtu subjektivní, tak pro lhůtu objektivní. Zatímco před účinností daňového řádu bylo možno v průběhu soudního řízení počítat se zastavením běhu xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxů může dojít k prekluzi práva daň stanovit z důvodu uplynutí objektivní lhůty, byť subjektivní lhůta neběžela. Tento přístup potvrzuje i
judikatura
(xxx x xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxstitutem předběžné otázky dle § 99. Musí se však jednat o otázku, o které si správce daně není oprávněn učinit sám úsudek. V tomto případě musí vyčkávat na xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx
3.
Trestní stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní. Ustanovení odkazuje na § 240 a § 241 tr. zákoníku, které upravují daňové trestné čxxxx xxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx obžaloby anebo jiným způsobem, příkladmo zastavením trestního stíhání. Ustanovení se do zákona dostalo až novelou č. 267/2014 Sb., když její účinnosx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx trestní stíhání).
4.
Od zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav. Dle x xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxdě rozhodnutí o stanovení daně (§ 147), staví se běh subjektivní lhůty od okamžiku uplynutí lhůty do doručení rozhodnutí o navrácení lhůty v předešlý stxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxzení. Ustanovení se věnuje jakémukoliv prohlášení neúčinnosti v případě rozhodnutí vydaných v rámci nalézacího řízení (§ 134). Je-li neúčinnost proxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xx
xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xpolupráci při správě daní až do dne obdržení odpovědi na tuto žádost nebo do dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě daní v daxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xařízením Rady č. 904/2010 a pro oblast přímých daní zák. o mez. spolupráci při správě daní. Tyto předpisy definují okamžik odeslání žádosti a okamžik ukxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxípadě, kdy začala běžet od 1. 1. 2014 včetně. Tento výklad potvrdil i NSS (10 Afs 206/2017). Zde ale pozor na speciální úpravu týkající se přímých daní, kdxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x x xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxupí nová informace z řízení trestního. Dle § 148 odst. 4 písm. c) je možné stavět běh subjektivní lhůty v případě trestního stíhání pro daňový trestný čixx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx lhůty. Na tyto případy pak zákon pamatuje v odst. 5 a 6. V první řadě zákon stanoví, že v případě existence pravomocného rozhodnutí soudu o spáchání daňovxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxny uvedené v § 240 a § 241 tr. zákoníku. Zákon zde stanoví speciální prekluzivní lhůtu, v rámci které může být provedeno komplexní řízení o stanovení danxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxem. Dalším případem prolomení prekluzivní lhůty je využití § 33 a § 242 tr. zákoníku, které upravují institut účinné lítosti. Ten ve zkratce umožňuje dxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx tvrzení. Zákon sice stanoví, že je třeba uhradit jak daň, tak příslušenství, avšak tento požadavek je v rozporu s úpravou trestního práva. Správci daně xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x x xxx xxxxxx xx xxxx. 6 lze aplikovat z důvodu zákazu retroaktivity jen na daňové povinnosti vzniklé po 1. 1. 2011. Odstavec 7 s ohledem na jeho příznivé účinky ve vztahu k daňxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx
xxxxx x
xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx9.
Řízení o placení daní je definováno v § 134 odst. 3 písm. b) jako dílčí řízení v rámci řízení daňového. Jako takové obsahuje jednotlivá poddílčí řízxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xroti rozhodnutí vydanému v průběhu uvedených řízení. Nejedná se o všechna řízení o placení daní, když příkladem může být řízení o vrácení přeplatku dle x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx Cílem placení daní je zajistit úhradu daně, a to dobrovolně, nebo nedobrovolně. Placení daní je součástí pojmu správa daně (§ 1). Placení daně je spojenx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx. Naopak při placení daní je možno využít vyhledávací činnosti a místního šetření (§ 78 až 84). Placení daní je též spojeno se specifickými sankcemi, a to x xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx x xxx x x xxxxxx
xxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxmentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 151.
[Osobní daňový účet]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 15xx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxdstavuje esenciální součást placení daní. Soustava osobních daňových účtů daňového subjektu představuje určitý typ evidence zachycující dobu od okxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxpisných, odpisných, platebních a opravných dokladů. V podstatě se jedná o tituly jako rozhodnutí o stanovení daně, doklady o hotovostních platbách apxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxtatků do dalšího roku. Údaje na osobních daňových účtech však musí být aktuální každý den. V opačném případě by správce daně nebyl schopen zajistit spráxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx systémů, příkladem může být automatizovaný daňový informační systém Finanční správy (tzv. ADIS).
II. Druhy osobních daňových účtů
Daňový subjexx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxt osobní daňový účet vedený k dani z přidané hodnoty vedle osobního daňového účtu vedeného k dani z příjmů právnických osob. Osobní daňové účty dle druhu xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxového účtu k dani z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Daňový subjekt v případě dobrovolného plnění daňových povinností mx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx bankovních účtů. Další osud platby se však již řídí zákonnými pravidly (§ 152). Druhy osobních daňových účtů jsou zveřejněny způsobem umožňujícím dálxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxvých stránkách Ministerstva financí.
Vedle „standardních“ osobních daňových účtů existují i speciální osobní daňové účty:
1.
Oddělená část pxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxidenci tzv. nedobytného nedoplatku dle § 158.
2.
Osobní depozitní účet. Tento účet slouží pro platby, u nichž není daňový subjekt s to ovlivnit, kam bxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxentář k tomuto ustanovení). Platby, které jsou spojeny s depozitním účtem, jsou platby na základě zajišťovacího příkazu dle § 167, částky získané vymáxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx9a zák. o DPH.
III. Nahlížení do osobního daňového účtu
Daňový subjekt má v podstatě tři možnosti, jak získat údaje z osobního daňového účtu (vyjxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xprávněn získat výpis z osobního daňového účtu dle § xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxhlédnutím do schránky získá daňový subjekt orientační přehled o stavu osobních daňových účtů. Poslední možností je postup dle § 151 a získání potvrzexx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx částí jako stanovení lhůty k plnění či poučení. V případě, kdy bude vydáno chybné potvrzení (např. v rámci Finanční správy jsou veškeré denní údaje zpraxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx omylů a nesprávností (§ 104 odst. 1). Z potvrzení musí být patrný původní den splatnosti, případně náhradní den splatnosti, pokud je stanoven. To znamexxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxe § 159. Další možností je soudní obrana v podobě žaloby na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 s. ř. s.
Pořadí úhrady daně
Právní stax xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx
xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx při jakékoliv platbě daně dochází ke spárování osobního daňového účtu (§ 149) s platbou. V rámci osobního daňového účtu je nutno nastavit pravidla pro zxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxanovení pořadí při úhradě a tyto se nemohou překrývat, resp. každý nastane za jiné situace.
II. Dobrovolná platba daně
Nejstandardnější způsob úhxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxý účet platbu zašle (např. na daň z přidané hodnoty). Poté se již platba chová v souladu s pravidly danými odst. 1. a odst. 4. Pravidla daná odst. 1 se nepoužxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxalší způsoby úhrady daně). Specifický režim úhrady daně je dán v případě úhrady přeplatkem na jiném osobním daňovém účtu, což řeší § 154. Dobrovolná plaxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxt nejvyšší prioritou úhrady. Nedoplatek je definován v § 153 a splatná daň je daň, která je splatná v konkrétním okamžiku či v průběhu lhůty stanovené záxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxní pravidlo dané odst. 4 a prioritně se uhradí nejstarší nedoplatek. Nejstarší nedoplatek je určen lhůtou splatnosti. Zákon je trochu matoucí v tom, že xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxntněji se toto pravidlo projevuje v případě, kdy je podáno dodatečné daňové tvrzení na daň vyšší. Jedná se o tvrzení o dani, která zde skrytě existuje, jexxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxisu daně. Rázem se tak nedoplatek stává starším nedoplatkem než nedoplatky, které byly předepsány za probíhající období. Nedoplatek je sice splatný v xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxo uhradit v průběhu náhradní lhůty splatnosti (§ 141 odst. 8), když daňový subjekt podá dodatečné daňové tvrzení a přímo s ním částku uhradí. Problémem vxxx xxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx daňového tvrzení. Do té doby se platba chová v souladu s pravidly výše uvedenými, tudíž je možné, že bude použita na mladší, avšak již existující nedoplaxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxx x xxxxxxšenství daně v § 2 odst. 5. Příslušenství daně se začne uhrazovat až tehdy, když neexistují nedoplatky na dani či splatná daň v rámci daného osobního daňoxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxství před daní, docházelo by k jeho kontinuálnímu nárůstu, přičemž jistina v podobě daně by byla netknuta. V případě existence vícero nedoplatků platí xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxhané postupy dle § 175. Nedoplatek je definován v § 153. Může se zdát s podivem, proč zákon upřednostňuje v případě dobrovolné platby prioritní uhrazení xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxství, avšak nedoplatky na daních a příslušenství nevymáhaných by se rychle stávaly nedoplatky vymáhanými. Daňový subjekt by se xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx důvodu nelze v rámci jednoho osobního daňového účtu dobrovolně uhradit v první řadě vymáhané nedoplatky a až následně nedoplatky nevymáhané. Dojde-lx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxně). Alespoň takto vyjadřuje zákonodárce svou vůli v důvodové zprávě. Je tak mírně šokujícím přístup NSS, který přesně tento princip popřel a dobrovolxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxpřispěl a správcům daně pravděpodobně nezbývá nic jiného než danou soudní normotvorbu akceptovat. V případě existence vícero nedoplatků platí stejnx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxolné platby na jeden osobní daňový účet uhradí. Nedoplatek je definován v § 153. Příslušenství je definováno v § 2 odst. 5. V případě existence vícero nedxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxá se z platby přeplatek na dani dle § 154.
III. Nedobrovolná úhrada daně
Pod nedobrovolnou úhradu daně (odst. 2) se podřazuje úhrada, která byla dosaxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xvšak daňový subjekt jedná pod tlakem obdobného charakteru. V daném případě se jednalo o prodej nemovitých věcí, na kterých vázlo soudcovské zástavní pxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxáhání a následně na případné vymáhané příslušenství. Částka získaná vymáháním se nemůže použít na žádný jiný nedoplatek, a to ani na vymáhaný jiným způxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxdávky k bankovnímu účtu realizovaná vydáním exekučního příkazu, a to z důvodu existence nedoplatků na dani z příjmů právnických osob, včetně příslušexxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxdoplatky na dani (dle odst. 4 je pořadí dáno stářím nedoplatku, k tomu více komentář k dobrovolné platbě daně) a případně následně na vymáhané nedoplatkx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxiální ustanovení, a to § 150 odst. 5, který specificky upravuje nakládání s výtěžkem rozvrhového řízení (§ 228), a § 184 odst. 3, který předřazuje úhradu xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxu podstatou jsou pohledávky definované § 242 odst. 1. Dochází-li k úhradě těchto pohledávek, řídí se pravidla pořadí úhrady odst. 3 a 4. Pohledávky, ktexx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx x xřípadě vzniku přeplatku se tento řídí speciálními pravidly danými § 242 odst. 3.
V. Další způsoby úhrady daně
Jedná se o postupy dané § 150 odst. 4 a 6x x xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx x xxx x x xxx xx xxxvedou na dlužné daňové povinnosti. V druhém případě se jedná o částky získané na základě vyrozumění o existenci nedoplatku dle § 153 odst. 3. Tyto se opět xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx či její příslušenství (§ 2 odst. 5) disponuje lhůtou splatnosti. Splatnost může být definována konkrétním dnem (§ 135 odst. 3) anebo lhůtou (§ 141 odst. xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxo daň či její příslušenství vymoci, a to nedobrovolně. Jinými slovy, rozhodnutí, kterým je částka stanovena, je vykonatelné. Nejsou-li daň anebo její xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxbjektu se stává daňový dlužník. Zde opět platí, že daňová pohledávka se nemusí rovnat vykonatelné daňové povinnosti. Daňovou pohledávkou je pohledávxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx zajištěné daně, a to s ohledem na právní úpravu zajišťovacích příkazů (§ 167 a násl.). Nedoplatek může být uhrazen dobrovolně, nedobrovolně (viz § 152)x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxá a je třeba jej smazat z osobního daňového účtu. Na existenci nedoplatku může správce daně daňový subjekt upozornit, a to včetně upozornění na následky xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxránkou či listinně (např. e-mailem, SMS zprávou, telefonicky). Je otázkou, zda i soudní praxe takový postup aprobuje. Vyrozumění daňového subjektu txxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx před zahájením kroků vedoucích k vymáhání s výjimkou vážných důvodů, jako je nadbytečnost či hrozba zmaření vymáhání. Je tak otázkou, zda i jakékoliv nxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
[Test vratitelnosti]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 155.
[Vratitelný přeplatek]
Právní stxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxšují nedoplatky na daních, popř. splatnou daň. Po dobu existence přeplatku nemůže na osobním daňovém účtu vznikat nedoplatek vyjma situace, kdy by nedxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxatku s náhradní lhůtou splatnosti dle § 141 odst. 8. Náhradní lhůta splatnosti slouží pouze k odložení vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení daně, avšxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxadní lhůta splatnosti vliv. Úrok z prodlení by se tak měl předepsat od pátého pracovního dne ode dne původní splatnosti do uhrazení daně. Reálně se však úxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxobí úrok z prodlení předepsat. V praxi se pro daný postup vžil název „vykusování přeplatků“. K těmto případům existuje bohatá
judikatura
, např. NSS 1 Afx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxvém účtu evidován maximálně 6 let od konce roku, kdy vznikl. Po uplynutí této lhůty se stává příjmem státního rozpočtu. Specifický režim práce s přeplatxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxucí platbu daňové povinnosti. S přeplatkem však lze disponovat. První typ dispozice plyne přímo ze zákona, když přeplatek správce daně převede:
1.
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx odehraje v pořadí dle § 152 odst. 1. Eviduje-li správce daně nedoplatky na více osobních daňových účtech, seřadí tyto dle pravidel daných § 152 odst. 1 bxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxdchozích pravidel je situace, kdy správce daně disponuje odůvodněným předpokladem stran vzniku nedoplatku na osobním daňovém účtu, ze kterého má být xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxosti, a tudíž panuje odůvodněný předpoklad, že na osobním daňovém účtu bude předepsána daň. Jakmile správce daně přeplatek převede a tento je vyšší než x xxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxe § 159. Za den úhrady nedoplatku převodem přeplatku se považuje den, který následuje po dni vzniku přeplatku, pokud tento nastal po dni vzniku nedoplatxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxení přeplatku může v první řadě požádat pouze správce daně, tzn. orgán veřejné moci naplňující definici správce daně (§ 10). Žádost je též omezená časovxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xymezených případech se přeplatek vrací i bez žádosti. Pro obě situace je zákonem stanovena lhůta pro vrácení přeplatku. Žádost o převedení přeplatku pxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxději však poslední den lhůty stanovené pro vrácení přeplatku. V opačném případě nelze žádosti vyhovět. Kromě časového faktoru musí žádající správce dxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx dojít k situaci, kdy žádost je doručena včas, není v konkurenci s jinou žádostí, avšak ještě před převedením přeplatku vznikne u žádaného správce daně nxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xoručení žádosti existovat. Nedochází však k okamžitému nevyhovění žádosti, pouze počíná běžet 30denní lhůta, v rámci které může přeplatek vzniknoutx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx x xxx xxx xxxx x xxxxxxx xxňový subjekt vyrozumět. Vyrozumění se činí přípisem, který nemá formu rozhodnutí. Proti vyrozumění je možno podat námitku dle § 159. Proti rozhodnutí x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxje po dni vzniku přeplatku, pokud tento nastal po dni vzniku nedoplatku, jinak den vzniku nedoplatku.
III. Vratitelný přeplatek
Přeplatek se sxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xe v dispozici daňového subjektu, který se může rozhodnout, jak s ním naloží. Přeplatek se však po projití testem vratitelnosti nestává vratitelným navxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxovená. Může dojít k situaci, kdy v průběhu lhůty pro vrácení přeplatku vznikne u správce daně nedoplatek anebo je mu doručena žádost jiného správce daně x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx x xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxatkem dle § 155:
1.
Podat žádost o převedení vratitelného přeplatku na nedoplatek u jiného správce daně. Za den úhrady nedoplatku se považuje den, kdx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xpravné prostředky (§ 108) a oznamuje se jen tehdy, když o to daňový subjekt požádá.
2.
Podat žádost o převedení vratitelného přeplatku na nedoplatek xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxmítnuta, je možno se proti rozhodnutí o zamítnutí odvolat v 15denní lhůtě. V opačném případě se rozhodnutí neodůvodňuje, nelze proti němu uplatnit oprxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xaňový účet, kde přeplatek nabude podoby zálohy na daň. Je-li žádost zamítnuta, je možno se proti rozhodnutí o zamítnutí odvolat v 15denní lhůtě. V opačnxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
4.
Ponechat vratitelný přeplatek na osobním daňovém účtu ve formě zálohy na budoucí nedoplatek.
5.
Požádat o vrácení vratitelného přeplatku. Vxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxatitelného přeplatku. Žádost je standardním podáním ve smyslu § 72, není pro ni stanovena povinná formulářová forma. Důležitým údajem je identifikacx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxích daňových účtů. Specifickou náležitostí žádosti je povinnost určit k vrácení přeplatku jeden z účtů u poskytovatelů platebních služeb uvedených v xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxtelně, nedisponuje-li daňový subjekt bankovním účtem, nemusí tento nikam uvádět a přeplatek mu bude vrácen poukazem. Na druhou stranu, uvede-li daňoxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxní vyloučeno, že daňový subjekt uvede v žádosti bankovní účet, který podléhá registraci, ale daňový subjekt jej správci daně neoznámil. V takovém přípxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx7a. Žádost by dále měla být podána až v případě, kdy vratitelný přeplatek dosáhne hodnoty alespoň 100 Kč. Není-li tomu tak, jsou možné dva scénáře. V prvnxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxutí o zamítnutí žádosti bude nákladnější než vrácení přeplatku). V druhém případě bude správce daně čekat 60 dní, zda přeplatek v této výši nevznikne. Pxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxá lhůta pro vrácení přeplatku začne běžet dnem následujícím po dni vzniku přeplatku v adekvátní výši. Není-li tomu tak, správce daně žádost zamítne. Lhxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxá § 33 a násl., včetně možnosti jejího stavění. Zde je vhodné zmínit speciální úpravu § 38zf zák. o daních z příjmů, která stanoví, že v případě, kdy poplatxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti se lze odvolat v 15denní lhůtě. V opačném xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxhodování o žádosti je třeba navíc uvést, že zde se nerozhoduje o titulu vzniku přeplatku (např. zda měl, či neměl být vyměřen nadměrný odpočet na dani z přxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxit v řízení nalézacím, v řízení o placení daně se již takové posuzování míjí s předmětem řízení. Obdobně k věci přistupuje i
judikatura
(NSS 5 Afs 116/20xxxx
xxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xenu peněz, kterými disponovat měl, ale nemohl z důvodu pochybení na straně správce daně. Pochybení konkrétně spočívá ve skutečnosti, že správce daně nxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xubjektu náleží ode dne následujícího po dni, kdy měl být přeplatek vrácen do dne jeho vrácení. Výjimkou je situace, kdy úrok nedosahuje výše ani 100 Kč. Vxxx xxxxx xx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxpsat na osobní daňový účet. S povinností rozhodnout o úroku se pojí několik výkladových problémů. V první řadě je nutno o úroku rozhodovat. To, že se jednx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xxzhodovat. Zákon nestanoví povinnost vydat i negativní rozhodnutí. V takovém případě má daňový subjekt několik možností. V prvé řadě by měl o úrok formáxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx žalobou dle § 65 s. ř. s. (NSS 5 Afs 51/2015). Dále je možno xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xousloví „bezodkladně vydá“ rozhodl Nejvyšší správní soud, že lhůta pro podání žaloby se odvíjí od sdělení nadřízeného orgánu správce daně o odložení pxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxkt požádat (obdobně NSS 9 Afs 286/2017). Úrok z vratitelného přeplatku není možno zaměňovat s úroky dle § 254 a § 254a, byť jejich funkce je velmi podobnáx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxvý subjekt či správce daně očekávají obtíže při jejím placení, je možno povolit posečkání úhrady daně anebo rozložit úhradu daně na splátky. Zákon pro txxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx při placení daní [§ 134 odst. 3 písm. b) bod 1.]. Řízení je zahájeno podáním žádosti anebo rozhodnutím správce daně o posečkání a ukončeno vydáním rozhodxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x§ 167), které se taky svým způsobem pojí s očekávanými obtížemi při placení daně. Výhodou, kterou posečkání daně přináší, je kromě volnějšího způsobu úxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx x x x, § 52). Na druhou stranu fakt, že je posečkáno, neznamená, že by daňový subjekt mohl tvrdit, že je bezdlužný. Posečkaná daň je i nadále nedoplatkem (§ 153xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxí znovu [§ 160 odst. 3 písm. c)]. Dále má posečkání vliv na případný běh daňové
exekuce
stran posečkaného nedoplatku, když tuto je nutno zastavit [§ 181 oxxxx x xxxxx xxxx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xpačném případě by mohlo docházet k nerovnému zacházení s daňovými subjekty, když jednomu by posečkáno bylo a druhému ne. Je dále na správci daně, aby zajxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxrolovat i ostatní, neméně důležité podmínky. Posečkání se aktivuje žádostí (situací, kdy správce daně posečkává z vlastní iniciativy, není v praxi mnxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxvat základní náležitosti podání (§ 70) a zároveň i náležitosti speciální, kterými bude tvrzený důvod posečkání, délka posečkání s úhradou či návrh na rxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xovinnost doložit svá tvrzení, jinak žádost vede k jejímu zamítnutí (NSS 3 Afs 74/2014, 3 Afs 94/2015). Správce daně tak nebude vyzývat žadatele k prokázxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxní. I s ohledem na poplatkovou povinnost je v souladu se zásadou spolupráce a vstřícnosti, aby správce daně v případě neúplné žádosti daňový subjekt nefxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx podatele k odstranění vad podání dle § 74. Žádost samotná podléhá správnímu poplatku dle zák. o spr. poplatcích. O žádosti se rozhoduje, a to buď kladně nxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxdmětu posečkání. Posečkat nelze daň, která neexistuje, kupř. daň nestanovenou. Stejně tak nelze posečkat daň již uhrazenou. Dále nebude možné posečkxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxené a splatné, avšak neuhrazené (NSS 1 Afs 15/2013). Praxe k této situaci přistupuje tak, že řízení o stanovení daně musí být alespoň zahájeno, a to podánxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxy. Tyto jsou postaveny na premise, že úhrada daně v zákonném termínu by byla pro daňový subjekt příliš velkou újmou. Pod písm. b) se skrývají sociální důvxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxo, nelze spatřovat v běžných životních situacích.
Judikatura
např. uvádí, že posečkat nebude možné v případě běžného poklesu výroby nespojeného se zxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxí od opravných či soudních prostředků ochrany (podané odvolání, žaloba apod.). Jak již bylo zdůrazněno, daňový subjekt musí naplnění důvodů nejen tvrxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx. i zkušenost s daňovým subjektem, resp. s plněním jeho povinností, celkovou zadluženost, možnost zajištění daně, realitu úhrady posečkané daně apodx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxo majetkem. Příkladem bude situace, kdy daňový subjekt získá příjem z prodeje majetku, avšak daňová povinnost je s ohledem na výši příjmu vysoká. Daňovx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxí v podobně zřízení zástavního práva k automobilu. V takovém případě správce daně posečkání s největší pravděpodobností nepovolí, a to z důvodu, že daňxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxodnout do 30 dnů od jejího podání (§ 73 odst. 1). Lhůta se staví po dobu poskytování součinnosti správci daně (§ 34). I v případě překročení lhůty však nedoxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x§ 38). V rámci rozhodnutí je možno posečkat daň, a to pouze ode dne splatnosti daně (§ 135 odst. 3) do ukončení běhu lhůty pro placení daně dle § 160. Doba posxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxosti daně a daňový subjekt bude požadovat posečkání zpětně, tj. ode dne splatnosti. Jelikož zpětným posečkáním dochází i k přeměně úroku z prodlení dle x xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
považuje zpětné posečkání spíše za výjimečné (NSS 8 Afs 181/2017). V rámci rozhodnutí je možno stanovit i další podmínky. Tyto již nejsou spojeny s povxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxm majetkem apod. Dle § 157 odst. 5 neplněním podmínek (a to jak podmínek spočívajících v plnění splátek či úhrady posečkané částky, tak podmínek speciáxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xosečkání lze na žádost daňového subjektu rozhodnutím správce daně měnit bez toho, aby rozhodnutí pozbylo účinnosti (odst. 6), avšak pouze změna týkajxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx
[Úrok z posečkání]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Dle odst. 1 a 2 vzniká po dobu posečkání daňovému subjektu speciální úrok z xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx výměr, kterým předepíše úrok. Na předpis úroku nemá vliv ani ukončení posečkání z důvodu neplnění podmínek daňovým subjektem (odst. 5). Byť tato skutexxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx z posečkání nevzniká za stejných situací jako úrok z prodlení dle § 252 (odst. 6). To však platí pouze pro úrok vzniklý po účinnosti novely č. 170/2017 Sbxx xxx xx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xxxxxxsání úroku vzniklého později je možné upustit dle § 157 odst. 7 ve znění do 1. 1. 2015, a to v případě, pokud by ekonomické nebo sociální poměry daňového suxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx9096 ze dne 1. 7. 2014 (dostupný na www.financnisprava.cz) s modifikací v podobě rozsudku NSS 6 Afs 101/2014, který rozšiřuje časový horizont podání žáxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxinován v § 153. Nedobytným nedoplatkem je nedoplatek, u kterého není pravděpodobné, že by byl někdy uhrazen, avšak nelze to vyloučit. Z toho důvodu se nexxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx přestal existovat, správce daně má povinnost periodicky kontrolovat, zda se nezměnily podmínky pro zařazení nedoplatku mezi nedobytné. Na druhou stxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xsprávce daně s ohledem na povědomí o majetku dlužníka nazná, že jakékoliv vymáhání by bylo bezvýsledné).
3.
Náklady na vymáhání by přesáhly výtěžex xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx se bude jednat o kombinace nákladnosti vymáhání, obtížnosti vymáhání, a to vše v porovnání s potenciálním výtěžkem, např. by se jednalo o dražební prodxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xe specifickým prostředkem ochrany, který se uplatní pouze v rámci placení daní. Specifikem námitky je, že může směřovat proti úkonu nejenom v podobě roxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxhodnutí, je přípustná pouze tehdy, když zákon nepřipouští obranu v podobě odvolání. Příkladem je exekuční příkaz dle § 178. Jelikož je námitka prostřexxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xa správě daní (§ 5 odst. 3). Námitka se podává u správce daně, který úkon učinil, a tento správce daně o ní též bude rozhodovat. Pro uplatnění námitky platí xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxvěděl. Správce daně o námitce rozhoduje, když může úkon zrušit, změnit nebo jinak zjednat nápravu, popř. námitku zamítnout. Pro řízení o námitce se užixx xxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxx x námitce, je § 112, který stanoví povinné náležitosti odvolání. K těmto lze přidat také informaci o včasnosti podání námitky, resp. sdělení okamžiku, kxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxnit opravné prostředky (§ 108). Vyloučeny nejsou dozorčí prostředky (§ 108). Zároveň zákon ve vymezených případech umožňuje proti rozhodnutí o námitxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx x71/2016 byla aktuální otázka, zda je námitka prostředkem ochrany, který musí být uplatněn před podáním žalob ve správním soudnictví. Tato otázka je kxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
status
opravného prostředku. Žalobce je tak oprávněn žalovat jak rozhodnutí předcházející námitce (např. exekuční příkaz), tak samotné rozhodnutx x xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxx placení daní [§ 134 odst. 3 písm. b)]. Daň musí být v rámci běhu lhůty uhrazena, nerozhodno, zda dobrovolně, nebo nedobrovolně. Stejná lhůta jako pro daň xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxě povinen přihlížet z úřední povinnosti, tj. bez upozornění daňovým subjektem. V případě, kdy lhůta uplyne, nelze řízení zahájit. Je-li zahájeno, musx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxůty vymazat z evidence daní (§ 153 odst. 4). Samotná lhůta je lhůtou tzv. prekluzivní a hmotněprávní. Obdobnou lhůtou, avšak určenou pro řízení nalézacxx xx xxxxx xxx x xxxx
xxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxno nakládat. Může se tak dít pouze po dobu objektivní lhůty v délce 20 nebo 30 let (odst. 5 a 6). Počátek běhu lhůty může být dvojí. V první řadě počne lhůta běxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxně. Pravidla pro počítání a běh lhůty jsou xxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxjícím. V případě, kdy je počátek běhu lhůty datován před 1. 1. 2011, je třeba zohlednit přechodné ustanovení v § 264 odst. 5.
III. Úkony prodlužující běx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xčiněny, běží nová 6letá lhůta znovu ode dne následujícího po dni učinění úkonu. Lhůtu lze takto opakovaně přerušovat až do uplynutí objektivní lhůty dlx xxxxx x x xx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxní zákony jako o. s. ř. nebo exekuční řád.
2.
Zřízení zástavního práva. Okamžik zřízení zástavního práva upravuje § 170 odst. 4.
3.
Zahájení řízxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx 2 a § 123 odst. 3.
4.
Oznámení rozhodnutí o posečkání nebo rozhodnutí, kterým se mění stanovená doba posečkání. K institutu posečkání viz komentář x x xxx x x xxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxbo spíše skutečností je dán tím, že správce daně není schopen v jejich průběhu činit úkony k vybrání nedoplatku. Bylo by proti cíli správy daní (§ 1 odst. 2xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx x x xx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x § 148 je obsažena speciální úprava k § 41, § 160 tuto postrádá. Dá se dovozovat, že ustanovení použitelné bude.
1.
Vymáhání daně soudem nebo soudním xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxání zajistily. Zde je třeba zmínit, že už samotné zahájení vymáhání je úkonem přerušujícím běh lhůty dle odst. 3.
2.
Přihlášení daňové pohledávky do xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxu (§ 242). Zatímco pohledávky za majetkovou podstatou mají režim běžné daňové pohledávky, pohledávky před majetkovou podstatou je nutno přihlásit do xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxh. Daňovou exekuci je možno odložit, resp. její výkon. Úprava institutu odložení je dána § 181.
4.
Daňová
exekuce
srážkami ze mzdy. Daňová
exekuce
xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x x xxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx
xxxxxxe
jediným s vlivem na stavění lhůty (§ 187). Zde je třeba zmínit, že už samotné zahájení
exekuce
je úkonem přerušujícím běh lhůty dle odst. 3.
5.
Dožxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxůta pro placení daně činí obecně 20 let. Pokud je nedoplatek zajištěn zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, činí lhůtx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx k opětovnému zkrácení lhůty na 20 let.
Díl 2
Dělená správa
[Typy dělené správy]
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxená správa je institutem, který rozšiřuje množinu správců daně, daňových subjektů a daní. Množina správců daně a daňových subjektů je rozšiřována skrxx x xxx xxxxx x x xx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxx xlacení této povinnosti se postupuje podle daňového řádu, považuje se tento orgán veřejné moci za správce daně a povinná osoba za daňový subjekt. To vše vxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxuje jako procesní dělená správa. Prakticky dochází k situaci, kdy orgán veřejné moci uloží peněžitou povinnost na základě speciálního zákona a v procexxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxaci způsobuje, je zejména § 106 odst. 3 spr. řádu, který na daňový řád odkazuje. Správní řád totiž úpravu placení peněžitých plnění neobsahuje. Není vxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxní úřady jednají v tomto režimu. Typicky v rámci ukládání pokut podle zák. o účetnictví či zákona o omezení plateb v hotovosti, kdy fáze ukládání podléhx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xprávy placení peněžitého plnění tzv. obecnému správci daní (§ 106 odst. 1), kterým je Celní správa (§ 8 odst. 2 zákona o Celní správě). K předání dochází xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xx x x x x x xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxí se stává daní. Celní správa má poté
kompetence
stejně jako jakýkoliv jiný správce daně. Jedná se zejména o pokuty uložené Policií ČR v blokovém řízení xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xodzemních vod a za znečišťování vod a poplatky za využívání zdrojů přírodních minerálních vod.
Obecně pro dělenou správu platí, že peněžité plněníx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xx x xxxxx x xxxxx xxx x x xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxx xx xx17 platilo na základě judikatury (NSS 9 Afs 128/2016), že úroku z neoprávněného jednání podléhá nejen nezákonné vymáhání plnění v rámci dělené správy, xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx plnění. Soud takové rozhodnutí kladl na roveň rozhodnutí o stanovení daně dle § 147. Tento přístup byl překonán novelizací § 254 odst. 1 novelou č. 170/xxxx xxx
xxx x
xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x 166.
[Identifikace platby]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 166.
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx x.5.2019.
I. Vybírání daně
Vybírání daně je označení pro dobrovolnou platbu daně (na rozdíl od vymáhání daně dle § 175). Daň je možno hradit v české nebx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxx xxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xpravuje § 163 odst. 3. Způsoby lze rozčlenit na:
1.
Platby na příslušný účet správce daně. Sem lze řadit platby prostřednictvím poskytovatele platexxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxnisterstva financí č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách).
2.
Hotovostní platby. Hotovostní platba je v podstatě platba na pokladně správce daně; xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxx xxxkutorovi v rámci daňové
exekuce
nebo při platbě pořádkové pokuty (což je situace krajně hypotetická).
3.
Přeplatkem na jiné dani. Pravidla pro plxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x x xxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxpadě prodlení delšího než 5 pracovních dnů vzniká ze zákona z nedoplatku úrok z prodlení dle § 252. Důležitou informací je, že v případě platby bezhotovoxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx který je vrácen dnem odepsání x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxon dále stanoví specifické dny úhrady, např. úhrada daně přeplatkem (§ 154 odst. 5) nebo nejasné platby (§ 164 odst. 2).
V případě placení daně musí daxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xiž podléhají zákonným pravidlům (§ 164 a § 152). Stejně tak je daňový subjekt povinen platbu směřovat místně a věcně příslušnému správci dani. Napříklxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxx povinen zveřejnit základní údaje vztahující se k platbám. Nad rámec této zákonné povinnosti vydávají správci daně vlastní návody, jak daň zaplatit, kxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxvat cíl platby, tj. osobní daňový účet, a identifikovat subjekt, jehož daň je hrazena. To však neznamená, že by daňový subjekt musel hradit vždy své vlasxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xdentifikace platby probíhá skrze správná čísla bankovních účtů a identifikace subjektu skrze variabilní symboly. Není tak např. významné, z jakého bxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxaci platby dle § 164 odst. 2 (není jasné, kam směřuje) nebo v nedostatečné identifikaci daňového subjektu dle § 164 odst. 3 (není zřejmé, koho daňová poxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxistrován, resp. u které správce daně nemá předpoklad, že by nějaká daňová povinnost existovala či měla vzniknout (NSS 9 Afs 149/2013). V takovém případx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx daně přímo daňový subjekt vyzve k identifikaci platby. Dle včasnosti odpovědi pak správce daně zaeviduje platbu dle sdělení daňového subjektu, a to s úxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxadě nejasnosti daňového subjektu, na jehož osobní daňový účet by měla platba směřovat, je situace složitější. Zde totiž nemusí být vůbec zřejmé, koho vxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxistuje. xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxb a provozovatelů poštovních služeb spojených spoluprácí se správcem daně při identifikaci platby.
III. Platby učiněné omylem
Platba učiněná omxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxení omylné platby je nepřípustné. Ustanovení § 165 odst. 4 pak stanoví správci daně povinnost předat podklady k platbě plátci s tím, že tento má možnost xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxzovatelem poštovních služeb. Pokud tito prokážou, že platba byla učiněna zřejmým omylem, a žádost učiní nejpozději v den připsání platby na účet správxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxbyl vrácen či použit na úhradu jiného nedoplatku (§ 154). Vrácení je však přípustné pouze do výše tohoto vratitelného přeplatku. Naopak i v případě, kdy xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxak je, že v případě splnění podmínek je navíc testován osobní daňový účet plátce. Pokud tento vykazuje nedoplatky, převede se platba na úhradu těchto nexxxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxx x
xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xestanovenou daň
[Obecné podmínky]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 169.
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxntáře je ke dni 1.5.2019.
I. Zajišťovací příkaz
Zajišťovací příkaz se řadí mezi řízení o zajištění daně [§ 134 odst. 3 písm. b) bod 2.]. Jako takový spaxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxé daně je dle § 153 nedoplatkem. Zajišťovací příkaz předbíhá splatnost daně, nebo v některých případech dokonce její stanovení. Řízení o zajišťovacíx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx zajišťovacího příkazu pouze zajištěna, např. zástavním právem. Nelze tak směšovat následky vydání zajišťovacího příkazu s podmínkami pro jeho vydáxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxx x xxx xx xxxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxzhodnutím správce daně, které musí být odůvodněno. V odůvodnění musí správce daně přezkoumatelně vypořádat důvody pro jeho vydání (NSS 6 Afs 108/2015xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xokonce před jejich zahájením), nebo v případě, kdy daň stanovena je, avšak není splatná. Zákon jako základní důvod pro vydání příkazu požaduje existenxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxrání daně spojeno se značnými obtížemi. Pojem odůvodněné obavy prošel bouřlivým judikaturním vývojem. Zlomovým rozsudkem je rozsudek NSS 4 Afs 22/20xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxní zajišťovacího příkazu uvést, co jej vede k domněnce, že daň bude stanovena v uvedené výši. Daňový subjekt má pak právo vznášet námitky stran této pravxxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxk, jak by činil při ukončení řízení o stanovení daně. To je logicky dáno stavem řízení. Na druhou stranu se správce daně nesmí dopustit xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxí být tyto přiměřené stavu řízení. Signifikantní je to zejména v oblasti podvodů na dani z přidané hodnoty, kde soudům postačí shromáždění přesvědčivýxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x Afs 275/2016, 4 Afs 128/2018). V rámci přiměřené pravděpodobnosti stanovení daně se rozlišují silné a slabé důvody této pravděpodobnosti. Zatímco sixxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xprávců daně, judikaturně sporných otázkách apod.
Druhá část odůvodněné obavy spočívá v naplnění pojmů nedobytnosti či dobytnosti se značnými obtxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx, nespolupráci subjektu se správcem daně, zkušenosti z minulých řízení, nekontaktnosti apod., slabé důvody budou zase uceleným a logickým okruhem inxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx být absence dlouhodobého hmotného majetku, vysoce likvidní majetek, silná zadluženost, poměr předpokládané daňové povinnosti proti majetku apod. xxxxx xxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxjektu, avšak postačí podstatná identifikace základních rizik a hospodářský kontext subjektu (NSS 6 Afs 3/2016).
Výsledná úvaha správce daně bude xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx se značnými obtížemi. Dle judikatury pak silné důvody na jedné straně dokážou vyvážit slabší důvody na straně druhé. V případě, kdy by na obou stranách bxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxi účinky zajišťovacího příkazu. Dle judikatury je správce daně při naplnění podmínek pro vydání příkazu povinen tento vydat (NSS 4 Afs 158/2016). To všxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxot daňového subjektu před jeho okamžitou likvidací. Musí tak upřednostnit prostředky zajištění jako zástavní právo před samotnou exekucí majetku (Nxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xudikatury lze odkázat na rozsudky NSS 6 Afs 373/2017, 5 Afs 321/2017 či 9 Afs 330/2017, které zjevně zpřísnily test slabých důvodů, pro které lze považoxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx přezkumu neuspěly, kdy souhrn slabých indicií byl označen za velmi slabý či žádný důvod o budoucí dobytnost. NSS jednoznačně zpřísnil test z důvodu, že xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xtraně budoucí dobytnosti, typicky recidivu v nekalém jednání, zdokumentované vyvádění či snaha o vyvádění majetku. Správce daně je tak zjevně do úvah x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxoku zajišťovacího příkazu stanoví správce daně částku daně, která má být daňovým subjektem uhrazena. Tuto musí v odůvodnění zdůvodnit. V případě, že bxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx 167 odst. 4). Správce daně je též povinen s daňovým subjektem spolupracovat a vyzvat jej k předložení podkladů pro stanovení daně do tří pracovních dnů, x xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx doručení příkazu. Hrozí-li však nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz vykonatelný již doručením (§ 167 odst. 3). Správce daně je tak schopen proxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx x xxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x prodlení zajišťovací příkaz vykonatelný a účinný již okamžikem vydání, tj. dle § 101 prvním úkonem k doručení. Otázku nebezpečí z prodlení by měl spráxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxě uhrazen, nebo ne. V případě dobrovolné úhrady směřuje částka na depozitní účet správce daně (§ 150 odst. 4). Tam čeká na ukončení účinnosti zajišťovacxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxtka se převede na osobní daňový účet, kde projde testem vratitelnosti (§ 154). V případě vzniku vratitelného přeplatku vrátí správce daně částku do 15 dxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxo daň se stane přímo ze zákona splatná, a to bez ohledu na její reálnou splatnost. Je tomu tak proto, že dnem stanovení daně zaniká zajišťovací příkaz a čásxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xané ustanovení modifikuje
judikatura
(NSS 6 Afs 399/2017), která má za to, že předsunutí splatnosti nemá vliv na právní moc rozhodnutí o stanovení danxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxvní moci rozhodnutí o stanovení daně a teprve po tomto dni by se na základě § 169 mohlo stát exekučním titulem toto rozhodnutí. Cílem rozsudku zřejmě je, xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xýměru (příslušenství není předmětem zajištění). Rozsudek je tak třeba vykládat pouze ve vztahu k § 168 odst. 4, když pro jeho účely speciálně definuje oxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx), ukáže až následný vývoj.
Není-li částka uvedená v zajišťovacím příkazu dobrovolně uhrazena, může správce daně zahájit úkony vymáhání dle § 175. xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxřednostnit méně invazivní praktiky vymáhání. To zejména z důvodu, že nemusí být vždy jisté, že daň bude opravdu stanovena v přepokládané výši, jedná se x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxialita vůči § 170, když takto zřízené zástavní právo trvá i po zániku zajišťovacího příkazu, a to v rozsahu reálně stanovené a splatné daně. Zahájí-li spxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xaně je dle § 169 oprávněn rozhodnout o záměně za exekuční titul v podobě vykonatelného rozhodnutí o stanovení daně a ve vymáhání pokračovat.
Co je spxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxy (NSS 1 Afs 88/2015) je to správce daně, kdo musí ve spise zaznamenat zjevnou stopu o této své činnosti. To však nebrání daňovému subjektu, aby jej na přípxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxazu poníží, přičemž vše činí rozhodnutím. Případně vzniklý vratitelný přeplatek správce daně vrátí do 15 dnů od jeho vzniku.
V. Obrana proti zajišťoxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxdě je daňový subjekt omezen na právu podat odvolání dle § 35 odst. 2 místně nepříslušnému správci daně, resp. omezen není, avšak ztrácí benefit v podobě xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxučení, a to v poslední den lhůty (§ 101). O této lhůtě se vedou spory, neboť není zřejmé, zda v případě zrušení rozhodnutí o odvolání správním soudem je odvxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxnnost NSS není v této otázce jednotná. Hojně citovaným rozsudkem je rozsudek 2 Afs 239/2015, který stanovil, že rozhodování o odvolání proti zajišťovaxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxě k provedení dalšího řízení. V rozsudku 4 Afs 140/2017 zase NSS konstatoval, že nutnost zrušit v rámci soudního přezkumu spolu s rozhodnutím o odvolánx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxutí o odvolání např. pro jeho nepřezkoumatelnost. Avšak rozsudkem 5 Afs 83/2017 NSS zrušil spolu s rozhodnutím o odvolání též zajišťovací příkazy, a tx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxřeného senátu NSS, který ve věci rozhodne s konečnou platností. Z hlediska praxe lze konstatovat, že správci daně respektují judikaturní větev, která xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx.
Proti rozhodnutí o odvolání je daňový subjekt oprávněn podat správní žalobu dle § 65 s. ř. s. Zajišťovací příkaz nebyl vždy považován za rozhodnutxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx majetkových poměrů daňového subjektu, který navíc může trvat delší dobu, lze doporučit žalobcům navrhovat přednostní projednání a rozhodnutí věci dxx x xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxnout odložení účinků zajišťovacího příkazu (NSS 2 Afs 108/2016-96). Dle judikatury (NSS 1 Afs 88/2017) je možno vyžadovat splnění povinnosti činit prxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx
Zástavní právo
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx o zajištění daňové pohledávky zástavním právem je řízením o zajištění daně [§ 134 odst. 3 písm. b) bod 2.]. Jako takové spadá pod řízení při placení daní, xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxťovacím institutem věcným, tj. zajištění spočívá v existenci předmětu - zástavy. Tím je odlišeno od osobního zajištění, které se váže na konkrétní osoxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xříslušenství. Zajišťovací funkce je realizována faktem, že zástavní právo spočívá na zástavě, a to bez ohledu na změnu vlastníka zástavy. Tím v podstaxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx. ve faktu, že existence zástavního práva garantuje věřiteli při případném prodeji zástavy přednostní právo při uspokojení z výtěžku prodeje. Zřízenx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxávky, která byla neuhrazena. Tím je myšlena pohledávka stanovená (vyměřená, doměřená). Podmínkou není, aby pohledávka byla splatná (obdobně KS v Ostxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x právní úpravy § 1309 až 1394 obč. zák. Daňový řád obsahuje pouze speciální ustanovení, kterými se od soukromoprávní úpravy odlišuje. Oproti obč. zák. xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxstavy. Je-li předmět zástavy předmětem evidence veřejného registru (katastr nemovitostí, plavební, námořní, letecký rejstřík), vzniká doručením xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx možnost vzít do zástavy i majetek osoby odlišné od daňového dlužníka. Podmínkou však je, aby třetí osoba písemně, a to s úředně ověřeným podpisem, souhlxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx dojít k znevýhodnění zástavního práva zřízeného správcem daně. Z toho důvodu stanoví zákon
fikce
, které se následně zapisují do registrů.
Zástavnx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxodů zaniká zástavní právo i na základě rozhodnutí správce daně, kterým je zástavní právo rušeno (§ 170 odst. 5). Zástavní právo zaniká též jeho realizacxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx
x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxí svoji roli tak, že řadí pohledávku věřitele mezi pohledávky přednostní. Ustanovení § 170a pak umožňuje správci daně postupovat dle § 1359 až 1375 občx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx a rozhodnutí o odvolání je přezkoumatelné ve správním soudnictví dle § 65 s. ř. s. (NSS 2 Afs 186/2006). V rámci zkoumání zákonnosti rozhodnutí o zřízenx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx i přiměřenost zajištění. Nelze např. pro bagatelní dluhy zřizovat zástavní právo na hodnotné nemovité věci. Takový postup by byl v rozporu se zásadou pxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxx
xrávní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxx x xajištění daňové pohledávky ručením je řízením o zajištění daně [§ 134 odst. 3 písm. b) bod 2.]. Jako takové spadá pod řízení při placení daní, tj. řízení dxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxá v majetku ručitele, ne v konkrétní věci (jako u zajištění zástavním právem). Mechanismus fungování ručení spočívá ve skutečnosti, že správce daně vyxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxení neslouží k zajištění jakéhokoliv nedoplatku, ale pouze nedoplatků, u kterých tak umožňuje zákon. Jedná se zejména o ručení upravené v zák. o DPH (§ xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xx x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxeno v soukromoprávních předpisech jako v z. o. k., obč. zák. či v zákoně o přeměnách. Podobným institutem jako ručení je solidární odpovědnost daňovýcx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xPH). K usnadnění aplikace institutu ručení vydala Finanční správa Pokyn č. GFŘ-D-18, který je přístupný na webových stránkách.
II. Vznik ručení
Rxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxsledném neúspěšném vymáhání nedoplatku (§ 171 odst. 3). Než správce daně přejde k aplikaci ručení, musí bezvýsledně vyčerpat možnosti vymáhání dané § xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxx 10/2015). Povinnosti xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xejsou žádné informace). Další situací, kdy není třeba bezúspěšně nedoplatek po dlužníkovi vymáhat, je zahájení insolvenčního řízení s dlužníkem. Naxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxvovat pouze při existenci nedoplatku u primárního dlužníka. Při snížení nedoplatku dochází také ke snížení rozsahu ručení. Stejně tak při zániku nedoxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxnu zánik samotného dlužníka, a to i bez právního nástupce, nemá vliv na existenci ručení (§ 171 odst. 2).
Ručení je aktivováno vydáním ručitelské výzxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxplatek ručitelem uhrazen. K výzvě musí být přiložena kopie rozhodnutí o stanovení daně (§ 171 odst. 1 a § 147). Ručitelská výzva musí nabýt právní moci v xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx stanovení daně. Pohyby v délce lhůty u dlužníka však nemají na tříletou lhůtu u ručitele žádný vliv. Může tak nastat situace, kdy daň není u dlužníka ještx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxx však musí sledovat zároveň i lhůtu pro placení daně u samotného dlužníka, jelikož jejím uplynutím nedoplatek zaniká (§ 153 odst. 4).
III. Postavení rxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxň samotnou. Je však možné, že speciální předpisy rozšíří tuto povinnost i o příslušenství (§ 2 odst. 5), jako je tomu v případě vzniku ručení na základě soxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxminutí daně (§ 259). Stejně tak má ručitel právo být informován o výši nedoplatku. Ručitel též může požádat o posečkání nedoplatku (§ 156), přičemž samoxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxní (§ 252) či posečkání (§ 157).
IV. Obrana ručitele
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxze do vyřízení odvolání vykonat (po odvolacím řízení běží navíc lhůta k uhrazení nedoplatku stanovená ve výzvě). V rámci odvolacího řízení je možno napxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxní hmotněprávních podmínek pro aplikaci ručení (daných speciálními zákony). Oproti jiným odvoláním v případě placení daní je ručiteli umožněno i napxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxí vyloučeno, že správce daně, např. po provedeném doměřovacím řízení, sníží nedoplatek u primárního dlužníka. Poté by měl správce daně v průběhu odvolxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx pohyb vyvolá účinky pouze ve vztahu k ručiteli (§ 171 odst. 5). Rozhodnutí o odvolání je napadnutelné žalobou dle § 65 s. ř. s.
Ručitel má právo po uhraxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx po dlužníkovi, aby mu byla uhrazená částka nahrazena (§ 1937 obč. zák.).
V. Platba ručitelského závazku
Platba ručitele musí směřovat pouze na nedxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxatitelnosti dle § 154 a případný přeplatek automaticky vrátí ve lhůtě 30 dnů (§ 172 odst. 6).
VI. Ručení třetí osoby
Ručení může vzniknout i v případxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx učiní písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem. Následně správce daně rozhodne o přijetí ručení této třetí osoby (§ 173 odst. 1).
Mimo ručenx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxné v § 2029 až 2039 obč. zák. Nejedná-li se o bankovní záruku, musí být záruční listina opatřena úředně ověřeným podpisem. Finanční záruka dává správci xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
Při xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx x x xxxx x xxxxxxxí záruky odkazem na § 171 a § 172 dochází k určité kolizi, jelikož např. § 2035 obč. zák. upravuje podmínky pro využití finanční záruky odlišně, resp. mxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxhodnutí o přijetí ručení třetí osoby vydáno do 3 měsíců od obdržení návrhu příslušným správcem daně a rozhodnutí o přijetí finanční záruky do 30 dnů.
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxbírání částek, které se po stanovení daně započtou na výslednou daňovou povinnost. Daň tak není vybírána v celé částce najednou, ale po částech již v průxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxacení daně, nevyměřuje se, pouze zde existuje povinnost ji hradit. Záloha se standardně předepisuje na osobní daňový účet a hradí se v pořadí daném § 252x x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxslední (NSS 5 Afs 97/2015). Záloha může být předmětem vymáhání dle § 175.
Povinnost platit zálohy je dána zákonem nebo rozhodnutím správce daně (odsxx x x xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxvnických osob. Povinnost platit zálohy může být stanovena přímo daňovému subjektu anebo plátci, který zálohy sráží a odvádí za poplatníka. Výše zálohx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxx xe sledována zásada přiměřenosti, jelikož zálohy by měly odpovídat pravděpodobné výsledné daňové povinnosti. Zákon tak pružně reaguje na vývoj daňovx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxrem nahoru i dolů. Může dojít např. k situaci, kdy daňový subjekt vykazuje velmi vysokou daňovou povinnost, od které se mu odvíjí následné zálohy. Ta všax xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxstné měnit zálohy zpětně tak, že budou zvyšovány. S ohledem na hrozící úrok z prodlení by takový postup byl až příliš velkým zásahem do principu právní jixxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxsečkání s platbou zálohy, popř. její rozložení na splátky, s výjimkou záloh, které jsou sráženy plátcem za poplatníka (§ 156). V případě nově vzniklého xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxe daně zálohy. Dle Pokynu č. MF-5 musí být rozhodnutí o stanovení záloh vydáno do 30 dnů od obdržení návrhu příslušným správcem daně.
Zálohy se vybíraxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx daň vztahuje (odst. 3). Zálohy je však třeba platit i po ukončení zdaňovacího období, v průběhu lhůty pro podání daňového tvrzení, které má vliv na náslexxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxzející. Typickým příkladem jsou zálohy na daň z příjmů se zdaňovacím obdobím kalendářního roku. Zde se podává daňové tvrzení ve standardní lhůtě 3 měsíxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxpočtena až na daňovou povinnost za rok, ve kterém byla uhrazena. Tato záloha nebude započtena na daňovou povinnost vyplývající z tvrzení, k jehož podánx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx
xxx x
xxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxáře je ke dni 1.5.2019.
Druhou součástí placení daní vedle jejich vybírání je vymáhání. Smyslem vymáhání je zabezpečit cíl správy daní (§ 1), když vstxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxerými může správce daně získat daň, která nebyla dobrovolně uhrazena. Řízením při placení daní je však pouze řízení exekuční, tudíž daňová
exekuce
[§ xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxx x x xxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxtora. Správce daně je oprávněn svěřit vymáhání daňového nedoplatku soudnímu exekutorovi, který jedná dle exekučního řádu. Správce daně tak bude činix xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
exekuce
stran majetku drženého osobou odlišnou od daňového dlužníka, např. osobou dle § 170 odst. 5), popř. tehdy, když správce daně nebude personálnx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xovitých či nemovitých věcí dlužníka konané soudním exekutorem.
3.
Uplatnění nedoplatku v insolvenčním řízení. Uplatněním nedoplatku v insolvexxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx2). Pohledávky vzniklé po účinnosti rozhodnutí o úpadku se nepovažují za vymožené dle § 175.
4.
Přihlášení nedoplatku do veřejné dražby. Správce dxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
Dle odst. 2 je správce daně při volbě způsobu vymáhání povinen respektovat zásadu přiměřenosti a volit způsob vymáhání tak, aby výše nákladů vymáxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxdy mezi daňovou exekucí a svěřením nedoplatku k vymožení soudním exekutorem. Při porovnání nákladů vymáhání, tj. § 182 až 184 s vyhláškou č. 330/2001 Sxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxit daňovou exekuci vykonanou vlastními silami a soudnímu exekutorovi svěřovat nedoplatek k vymožení jen v případě absence daného typu
exekuce
v daňoxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxje do pravomoci „velkých“ správců daně jako Finanční a Celní správy (§ 161 a § xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxých věcí, se kterým nemají zkušenosti (např. prodej tovární haly apod.). Odstavec 2 se věnuje pouze otázce volby způsobu vymáhání. Lze jej však rozšířix x xxxxx x xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxch či nemovitých věcí), popř. by měl zvážit možnost zajištění či posečkání před samotnou exekucí. Volba způsobu vymáhání může být dlužníkem rozporováxxx x xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxx x xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxidla pro pořadí úhrady nedoplatků daná § 152 odst. 1, 2 a 4. Vymáhání je též spojeno se zásahy do běhu lhůty pro placení daně dle § 160, a to zejména v případě xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx příslušný k jeho vybrání (§ 161 a § 162). Pro dané případy daňový řád přímo stanoví, že i v průběhu vymáhání je možno nedoplatek uhradit dobrovolně, tznx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxdoplatku. Takto se vše může odehrát na jednom místě.
Exekuční titul
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Exekuční titul je záklaxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxávce daně volí způsob, jakým bude titul vykonán (§ 175). Pro funkčnost exekučního titulu je nezbytné, aby naplňoval podmínky materiální vykonatelnosxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x 103. Zákon mezi exekuční tituly řadí vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění a vykonatelný zajišťovací příkaz. V obou případech xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx, že peněžité plnění není posečkáno či jeho plnění rozloženo na splátky (§ xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx úroky). Zajišťovací příkaz je institut upravený v § 167 až 169, přičemž § 169 upravuje možnost pokračování ve vymáhání i v případě, kdy zajišťovací příxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx x x xxxx xxxtím exekučním titulem je výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní. Jedná se o souhrnný exekuční titul, který může sdružovat více exekučních tixxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx oddělením.
Zákon v odst. 2 upravuje formální náležitosti výkazu nedoplatků, když jednou ze základních náležitostí je potvrzení o vykonatelnosti xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxvé
exekuce
zpochybňovat správnost stanovené daně platebním výměrem, který slouží jako exekuční titul. Specifikem je však výkaz nedoplatků, který nxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxx) dovodila, že v rámci obrany proti zahájení vymáhání (např. v rámci námitky proti exekučnímu příkazu dle § 178) lze namítat i nesprávnost výkazu nedoplxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxx. pomoci při vymáhání. Ten považuje za exekuční titul tzv. jednotný doklad o vymahatelnosti finanční pohledávky (§ 20). Věcné přezkoumatelnosti takoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxx
xxávní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Daňová
exekuce
je jedním ze způsobů vymáhání daňového nedoplatku (§ xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxo vydáním exekučního příkazu (§ 178) a ukončováno rozhodnutím o zastavení
exekuce
, popř. vymožením nedoplatku. Výtěžek daňové
exekuce
je platbou zíxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx daňové
exekuce
je, že zde vystupuje správce daně ve dvojí roli. Vystupuje v pozici oprávněného (tj. toho, komu je dluženo) a v roli exekučního orgánu (txx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxžníka v průběhu
exekuce
, což roli oprávněného nepřísluší. Toto rozlišení se snažil zákonodárce podchytit i v textu § 177. Pro pozici správce daně jako exxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxkuci (§ 177 až 232). Zákonodárce v této souvislosti vyjmul z role o. s. ř., který pochopitelně roli exekučního orgánu též upravuje. Cílem zákonodárce byxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx požadavek na její úplnost, protože v případě chybějící pravomoci správce daně v daňovém řádu bude velice sporné využít analogii v podobě obdobné úpraxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xiněno v případě o. s. ř. (zejména respektovat civilní judikaturu). Pro roli správce daně jako oprávněného se pro změnu použijí ustanovení o. s. ř. To pxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxivých způsobů daňových exekucí, např. neupravuje otázky jako způsobilý předmět
exekuce
apod. V těchto případech by se jednalo o zbytečnou duplicitnx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx. postavení poddlužníka).
Výsledkem takové úpravy je trochu zmatečná situace, kdy pro správné vedení xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xaňové exekuce
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Daňová
exekuce
je jedním ze způsobů vymáhání daňových nedoplatků (§ 175). Postavení spráxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxhodnutí se rozumí učinění prvního úkonu k jeho doručení (§ 101 odst. 2). Zahájením daňové
exekuce
dochází k přerušení lhůty pro placení daně (§ 160 odstx xx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx zápočtu výtěžku
exekuce
na existující daňové nedoplatky. Dalším úkonem pak bude doručení exekučního příkazu, kterým nastávají speciální účinky, jxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxí daných § 102) upravuje odst. 2. V rámci exekučního příkazu specifikuje správce daně výši nedoplatku a stanoví exekuční náklady. Výši nedoplatku stanxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx navyšován o úrok z prodlení dle § 252. V takovém případě správce daně uvede ve výroku exekučního příkazu vzorec výpočtu úroku a daňová
exekuce
neskončí xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxové
exekuce
(odst. 5). Zde je správce daně omezen zásadou přiměřenosti (§ 175) a též omezenými způsoby daňové
exekuce
. Není vyloučeno, že správce daně xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxř. správce daně není oprávněn prodat podnik dlužníka), popř. z hlediska organizačního xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxu způsobilými důvody, pro které lze napadat exekuční příkaz, zejména otázky spojené s naplněním podmínek pro nařízení daňové
exekuce
. Dlužník tak můžx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
či nedodržení lhůty dle § 160. V rámci námitky však již nelze napadat správnost exekučního titulu z hlediska správnosti stanovené daně, jelikož tyto náxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx v rámci správního soudnictví, a to prostřednictvím žaloby dle § 65 s. ř. s. (k vyloučení jiných typů žalob viz NSS 1 Afs 4/2017). Do usnesení rozšířeného xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx. Tato otázka je klíčová, jelikož pro podání žalob jsou stanoveny lhůty a tyto se odvíjí od uplatnění posledního prostředku ochrany. Rozšířený senát nexxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx rozhodnutí o námitce. Další možnosti obrany dlužníka již spočívají v podání návrhu na zastavení daňové
exekuce
dle § 181 odst. 2.
Vyloučxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxční
) žaloby dle § 267 o. s. ř. V podmínkách daňového řádu se institut realizuje skrze návrh oprávněné osoby, popř. není vyloučeno, aby o vyloučení majexxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x tomu dán zákonný důvod. Zákon oprávněnou osobu definuje jako osobu, které svědčí právo k majetku nepřipouštějící provedení
exekuce
. xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxodejem v dražbě, avšak následně se zjistí, že automobil byl nedávno prodán jinému majiteli. Ten má právo podat návrh na vyloučení automobilu z daňové
exxxxxx
x xxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxným pořadím. Příkladem může být právo zástavní. Je-li návrh shledán důvodným, popř. vyloučí-li správce daně majetek z daňové
exekuce
z moci úřední, uxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxka, a to na základě § 185 odst. 1, týká-li se
exekuce
společného jmění manželů.
Návrh na vyloučení majetku z daňové
exekuce
nelze zaměňovat s jinými xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxekuce
neexistuje, jelikož majetek není v jeho vlastnictví. Obdobným, avšak odlišným institutem je též námitka proti soupisu věcí (§ 204) v průběhu daxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx Navrhovatel nese ohledně takového návrhu důkazní břemeno (§ 92).
Judikatura
(NSS 1 Afs 394/2018, 9 Afs 376/2017) aprobuje povinnost navrhovatele uvxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxne lze vysledovat z poslední judikatury (NSS 7 Afs 348/2018), kde NSS subsidiárně aplikoval § 118a o. s. ř., který upravuje poučovací povinnost soudu týxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxředky nedostačujícími vyzval navrhovatele k doplnění návrhu. Je pak otázkou, kam až taková povinnost spolupráce správce daně s navrhovatelem má dosaxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxatků návrhu tak, aby návrh nebyl xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxvo nepřipouštějící provedení daňové
exekuce
, či osoby, kterým je exekučním příkazem ukládána povinnost ohledně majetku (typicky manžel dlužníka). xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxzu, poté je návrh již nepřípustný a řízení o něm musí být zastaveno dle § 106.
2.
Osoby, které nejsou příjemci exekučního příkazu. Tyto jsou oprávněny xxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xdy navrhovatel získá úplnou vědomost o tom, že jeho konkrétní majetek byl zahrnut do určité daňové
exekuce
, jakož i o tom, který správce daně je příslušnx x xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxodeje majetku mimo dražbu nejdéle do provedení daňové
exekuce
(§ 212 až 215). V rámci objektivní lhůty musí být návrh doručen správci daně.
III. Rxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx navrhovatel domáhat vydání rozhodnutí na základě podnětu podaného dle § 38. Lhůtu lze na základě § 34 stavět. Proti rozhodnutí se lze odvolat, a to ve zkxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx
xx xxxx xozhodování o návrhu platí zákaz prodeje majetku, o němž je rozhodováno, s výjimkou postupu dle § 214. Na podaný návrh zákon též pamatuje možností odložix xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxd o majetku daňového subjektu, případně zvolit vhodný způsob vymožení nedoplatku. Veškeré údaje, které jsou obsahem prohlášení (odst. 2 a 3), by správxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxočné, zvolil zákonodárce cestu prostřednictvím prohlášení. Ostatně obdobně tak učinil i § 260a až 260h o. s. ř. Podmínkou pro možnost správce daně vyzxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx zákonodárce předpokládá, že správce daně se k informacím o účtu dostane relativně snadno na základě § 57.
Správce daně je oprávněn vyzvat dlužníka k xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxodání prohlášení, podání nepravdivého či neúplného prohlášení) výzvě, které spočívají v hrozbě uložení pokuty dle § 247, popř. může jednání dlužníka xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xbaven povinnosti mlčenlivosti. Samotné prohlášení musí být podáno tak, aby bylo možno jednoznačně ztotožnit podatele s prohlášením. Jinými slovy nexxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxrany spočívá v námitce dle § 159. Výzvu lze též napadnout u správního soudu žalobou na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 s. ř. s.
Odstavce 4 a 5 se xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxčení výzvy k podání prohlášení je neúčinnost úkonů týkající se majetku dlužníka vůči správci daně či jiným osobám s vymahatelnou pohledávkou vůči dlužxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxek však nelze postihnout daňovou exekucí, jelikož nový držitel majetku není daňovým subjektem. Správce daně se tak musí obrátit na soudního exekutorax xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxch potřeb a správy majetku.
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xx x xaňové exekuci není možno dočasně pokračovat. Předpokladem tedy je, aby daňová
exekuce
byla nařízena (§ 178). To, že je daňová
exekuce
odložena, neznxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxá dlužníkovi a poddlužníkům). Daňovou exekuci lze odložit na návrh dlužníka nebo z moci úřední (odst. 1). Je-li daňová
exekuce
odkládána na návrh dlužxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xastavení daňové
exekuce
(odst. 2), skutečností pro vyloučení předmětu
exekuce
ze soupisu věcí (§ 204) anebo podmínek pro posečkání nedoplatku (§ 16xxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxípustné opravné prostředky dle § 108 (odst. 4). Vyloučena není námitka dle § 159. Bude-li třeba v daňové exekuci opětovně pokračovat, rozhodne správcx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xříjemcům exekučního příkazu, stejně tak rozhodnutí o pokračování v daňové exekuci (odst. 4). Naopak zamítnutí návrhu se doručuje jen navrhovateli (oxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx daňové exekuce
Zastavit daňovou exekuci lze dle odst. 2 zcela nebo částečně, na návrh, popř. z moci úřední. Důvody pro zastavení daňové
exekuce
se čáxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxy po nařízení daňové
exekuce
a pro správce daně jsou většinou těžko předvídatelné [viz písm. b), c), d), e)]. Nakonec jsou důvody dány zásadou hospodárxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxka doručování a opravných prostředků platí to samé, co u odkladu daňové
exekuce
. Specifikem pak je doručování rozhodnutí o částečném zastavení daňové
xxxxxxx
x xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxé
exekuce
vydáno do 30 dnů od obdržení návrhu příslušným správcem daně.
Z hlediska odst. 4, a tedy nepřipuštění opravných prostředků, by se z pohledx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xx xxxx xxxxxxx xxn do novelizace zákona provedené k 1. 1. 2014, kdy bylo postaveno najisto, že opravné prostředky se netýkají i negativních, tj. zamítavých rozhodnutí.
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxx xxekučních nákladů]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
Viz komentář k § 184.
[Úhrada exekučních nákladů]
Právní stav komenxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxdy, a to oproti obecnému pravidlu uvedenému v § 152 odst. 2. Při převodu z osobního depozitního účtu se tak dle § 184 odst. 3 uhradí prioritně, a to i před saxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx v případě, kdy výtěžek
exekuce
nepokryje ani její náklady, je třeba exekuční řízení zastavit. Na druhou stranu nemohou být exekuční náklady nikdy cílxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx typu:
1.
Náhrada nákladů za nařízení daňové
exekuce
. Výše nákladů je určena § 183 odst. 1. Jejich přesná výše je obsahem exekučního příkazu (§ 178) anxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
stanoveny samostatným rozhodnutím, je možno se proti jejich výši odvolat ve lhůtě 15 dnů (§ 182 odst. 4). Proti exekučnímu příkazu je možno podat námitkx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxadě § 169 vzniknou. Exekuční náklady lze požadovat u jednoho nedoplatku jen jednou (§ 183 odst. 3) a neuplatní se v případě, kdy exekučním titulem je zajxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxlatek daňovou exekucí přikázáním pohledávky z účtu a následně daňovou exekucí prodejem movitých věcí. V takovém případě může náklady vyčíslit jen do jxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxých věcí. Jejich přesná výše je obsahem samostatného rozhodnutí. Proti rozhodnutí se lze odvolat ve lhůtě 15 dnů (§ 182 odst. 4). Povinnost úhrady náklaxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxkaz (§ 183 odst. 3). Náklady za výkon prodeje se uplatní i v případě, kdy jsou uplatňovány jiné exekuční náklady (za nařízení daňové
exekuce
, hotové výdaxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxdaje na osobní potřeby daňového exekutora jako jeho plat apod. Výše hotových výdajů je stanovena samostatným rozhodnutím, proti kterému se lze odvolax xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxlady, které vznikají, pokud je exekučním titulem exekuční příkaz (§ 182 odst. 3). Vznikly-li správci daně hotové výdaje v souvislosti s daňovou exekucx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxšlo (§ 182 odst. 6). Specifikem hotových výdajů je, že správce daně tyto může zálohovat z vlastního rozpočtu a z výtěžku
exekuce
je oprávněn očekávanou xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x. Společné jmění manželů
Odstavec 1 přiznává manželovi dlužníka stejné postavení, jako má samotný dlužník. Jinými slovy manžel dlužníka nebude povxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxinnosti jako dlužníkovi. Budou mu doručovány exekuční příkazy, bude mít možnost využít stejných prostředků ochrany apod. Podmínkou je, aby se daňová
xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx presumuje, že v pochybnostech se má za to, že majetek do společného jmění spadá. Pro určení rozsahu společného jmění je třeba vycházet primárně z obč. záxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx x xxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxní-li rozsah společného xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxlný i pro daňovou exekuci. Má-li dlužník či manžel za to, že je postihován neoprávněně majetek nespadající do společného jmění manželů, mohou se bránit xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxx
xxx x xxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxstavec 2 je speciálním ustanovením k § 154 a § 155, když stanoví, že prostředky získané daňovou exekucí nad výši nedoplatku jsou vratitelným přeplatkex x xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xx smyslu § 154 na zaplacení jiných nedoplatků. Úprava je pak dále rozvedena pro účely rozvrhového řízení v § 230 odst. 5 a § 232 odst. 4.
III. Zachování mxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx x x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xpravuje obecná pravidla daná v § 16 a § 131. Pro daňovou exekuci postižením majetkových práv je dáno speciální pravidlo pro změnu v § 186 odst. 4.
IV. Svxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxí postihnout majetek dlužníka, se kterým nemůže tento disponovat a který má přejít na svěřenského nástupce jako dědice. Úprava je přísnější než obdobnx xxxxxx x xx xx xx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xsobám neoznamovat správci daně (ač tak zákon stanoví) údaje, ke kterým má správce daně dálkový a nepřetržitý přístup a které jsou obsahem veřejného regxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxutovat osoby za to, že údaje neposkytly.
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxentáře je ke dni 1.5.2019.
Podstatou daňové
exekuce
postižením majetkových práv je postižení majetkového práva dlužníka, se kterým je oprávněn naxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx x xxxx x xxx a § 192. Exekuční příkaz (§ 178) je doručován jak dlužníkovi, tak poddlužníkovi. Poddlužník má právo být vyrozuměn o právní moci exekučního příkazu (oxxxx xxx xxxxxx xxx xx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xožno odvolat, vyrozumí správce daně poddlužníka o okamžiku doručení exekučního příkazu dlužníkovi. Poté je poddlužník povinen realizovat příkaz uvxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx příkazu, je správce daně oprávněn podat tzv. poddlužnickou žalobu. Tuto bude podávat z pozice oprávněného a k jejímu řešení bude příslušný civilní soux xxxxxxxxxxx xx xxx x xx x x xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xx xxeciální úpravu změny místní příslušnosti v průběhu tohoto způsobu daňové
exekuce
(oproti § 16, § 131). V zásadě se však jedná pouze o stanovení povinnoxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x
xxxová exekuce srážkami ze mzdy
[Obecná ustanovení o daňové exekuci srážkami ze mzdy]
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx k § 189.
[Oznamovací povinnost]
Právní stav komentáře je ke dni 1.5.2019.
I. Předmět exekuce
Předmětem daňové
exekuce
srážkami ze xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxx x x xx xx xxx x to v § 276 až 302. Dle pravidel daných § 177 je pak třeba určit, která ustanovení z o. s. ř. budou v daňové exekuci použitelná. Z hlediska předmětu
exekuce
xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxx x xxx xx xxxx x xxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxx xx xx xxx xxxxé do mzdy zahrnuje i odměny za vedlejší činnost a zároveň z ní vyjímá náhrady nákladů spojené s pracovním výkonem (§ 151 a § 156 zák. práce). Jiné příjmy dxxxxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx a § 302 o. s. ř. Samotná pohledávka za poddlužníkem podléhá tomuto způsobu daňové
exekuce
jen tehdy, když poměr mezi xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxř. pracovního poměru, je třeba takovou pohledávku postihnout jiným způsobem daňové
exekuce
(např. jako jinou peněžitou pohledávku). To stejné platx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx
xxxxxx xx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxžky se dle § 277 odst. 1 provádějí z čisté mzdy. Výše srážek je dána zákonem, konkrétně o. s. ř. v § 278, který vymezuje základní nepostižitelnou částku. Px xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxivých pohledávek, když pohledávky se člení na přednostní a běžné. Pohledávky daní a poplatků jsou považovány za přednostní. V případě existence více pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxo za několik měsíců souhrnně, je nutno využít § 285 a § 286 o. s. ř. Nad zákonný rozsah srážek se nelze dostat ani dohodou mezi dlužníkem a správcem daně (§ xxx xx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxů výši srážky rozhodnutím snížit (k výkladu pojmu závažných důvodů KS v Hradci Králové 52 Af 7/2017). O návrhu dlužníka musí být dle Pokynu č. MF-5 rozhodxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxti oběma rozhodnutím nejsou