118/2000 Sb.

Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele: Komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
xxxxxxxx xxx
xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxx
xxxhal
Kadlec
ČÁST PRVNÍ
(Předmět úpravy)
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx předpisy Evropské unie. Ostatně z důvodové zprávy k tomuto zákonu lze dovodit, že právě požadavek na vytvoření souladu vnitrostátního práva České repxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xnie pro oblast ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v současnosti tvoří směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES zx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxatební neschopnosti zaměstnavatele byly však položeny směrnicí Rady ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxe byla dle svého odůvodnění přijata především pro zaručení úhrady nesplacených pohledávek zaměstnanců a s ohledem na nezbytnost vyrovnaného hospodáxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxa představovat nezbytný krok pro fungování společného trhu a naplnění cílů evropské integrace. Základy, které tento harmonizující právní předpis poxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxní právního rámce uspokojování dlužných mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v ČR, neboť vstupem ČR do struktur EU mxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx, jimž nebyla vyplacena mzda xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxednictvím směrnice 87/164/EHS a směrnice 2002/74/ES, aby byla zcela nahrazena současně účinnou Směrnicí, která je systematicky členěna do pěti kapixxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxektům, které každý členský stát musí zřídit, a jejichž financování musí zabezpečit. Kapitola III směrnice je pak věnována ustanovením o sociálním zabxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxm a závěrečným. Poznámka pod čarou v předmětném ustanovení je tedy již neaktuální.
4.
Další zásadní důvod, který zákonodárce přiměl k přijetí tohoxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx mzda. Proto byl poskytnut dotčeným zaměstnancům právní nástroj, který by jim umožnil uspokojit alespoň částečně jejich mzdové nároky jednoduchou, rxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxlašovat veškeré své mzdové nároky v konkurzním, nyní insolvenčním řízení, případně postupovat prostřednictvím soukromoprávní žaloby o vyplacení mxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx x ochraně mzdy (sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 411/1991 Sb.), ovšem není pochyb o tom, že toto legislativní řešení bylo pro zaměxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx. Ani vlastní pracovněprávní pohledávka, pokud v majetkové podstatě platebně neschopného zaměstnavatele zůstala dostatečná majetková hodnota, nexxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxon, však nemusí představovat úplné uspokojení dlužných mzdových nároků zaměstnance. Přednost zákona však jednoznačně tkví v rychlosti a účinnosti hxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx rozhodnutí (oznámení) ve správním řízení o přiznání dlužných mzdových nároků, které jsou v některých případech, kdy o výši nevyplacených dlužných mzxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxem i mezinárodních a unijních závazků a ústavní ochrany. Např. podle čl. 7 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (vyhlxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxí mj. odměnu, která poskytuje jako minimum všem pracovníkům spravedlivou mzdu a stejnou odměnu za práci stejné hodnoty. Podle Evropské sociální chartx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxu, Listina zaručuje v čl. 28 právo zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci, které je pak realizováno x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xákonem. Při nevyplácení mzdy tak, za zákonem stanovených podmínek, stát alespoň minimálním způsobem realizuje ochranu tohoto práva i tímto způsobemx
xx
xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxlematika je na základě § 126 odst. 2 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zák. o zaměstnanosti") spojována se zxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xejména z § 4 odst. 1 zák. č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 4 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona úřad prácx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Specifičnost zákona je dána v oblasti hmotněprávní úpravy, do které zásadním způsobem zasahujx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxva insolvenčního, občanského (obchodního), daňového a nepochybně i práva unijního. Lze tedy hovořit o multidisciplinaritě této právní úpravy, kterx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxě ovládáno spr. řádem. Přestože tento zákon obsahoval až do dne 31.3.2011 ustanovení, podle kterého se na rozhodování podle § 8a, § 9 a § 14 tohoto zákonx x xx xxxxxxxxxx xxxxx x x x x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxdových nárocích zaměstnance vedené u úřadu práce. Protože se rozhodováním správního orgánu podle tohoto zákona zakládají, mění, případně ruší práva xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x x x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x x xxxxx x xxxx řádu se správní řád použije vždy, nestanoví-li zvláštní zákon postup jiný. Výslovný odkaz o aplikaci spr. řádu na určitý postup byl tedy nadbytečný x xxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx zařazováno, jak již bylo naznačeno, do vícera odvětví, např. práva zaměstnanosti, ale též obecně do odvětví práva pracovního (ochrany mzdy), a to zejmxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxní a ochranný aspekt, xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx
Předpisy mezinárodního práva a práva Evrxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxS) 1346/2000 o úpadkovém řízení,
Úmluva Mezinárodní organizace práce xx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxce Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxtátních soudů, nebyla-li přijata prováděcí opatření ve stanovené lhůtě. Členský stát je povinen nahradit škodu způsobenou jednotlivcům neprovedenxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxné implementace směrnice nevyčerpává. Členské státy jsou povinny zajistit plnou aplikaci směrnice i po přijetí implementačních opatření.
(C-62/0xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xxx
xxNGÁŠEK,
T.;
POSPÍŠIL,
I. a kol.
Listina základních práv a svobod. Komentář.
Praha:
Wolters Kluwer ČR, a.s.
2012,
s. 609-618.
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xymezuje subjektivní oprávnění zaměstnance na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební nescxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxkona zásadní, když v následných ustanoveních zákonodárce vymezuje a pro potřeby ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele dále xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxdatel splnit též další stanovené podmínky, jednou z nich je skutečnost, zda zaměstnancem uplatňovaný mzdový nárok se stal již splatným.
xx
xxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxy splatný po vykonání práce. Právo na mzdový nárok zaměstnanci vznikne, pokud vykonal práci, kterou mu zaměstnavatel uložil, nicméně právo na jeho výpxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxce za splatný následující den poté, kdy mu mzdový nárok nebyl vyplacen zaměstnavatelem ve výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu. Konstxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxkona navazuje na čl. 12 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 95 o ochraně mzdy (sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 411/1991 Sb.xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxle § 141 odst. 3 zák. práce. V této souvislosti lze též poukázat na § 13 odst. 1 písm. c), resp. § 26 odst. 1 písm. c) zák. o inspekci práce, podle kterého se přexxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxnoveném termínu výplaty koresponduje s cíli tohoto zákona, které jsou deklarovány důvodovou zprávou, totiž poskytnutí rychlého uspokojení alespoň xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxěru, že takto postižený zaměstnavatel neuhradí příslušné mzdové nároky ani po termínu uvedeném v § 141 odst. 1 zák. práce.
xx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx zaměstnance svou mzdu vymáhat soukromoprávní cestou a zároveň v jeho možnosti okamžitě zrušit pracovní poměr. Pro podání okamžitého zrušení pracovnxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xen kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž právo na výplatu mzdy vzniklo. Stejným pohledem však soudní
judikatura
hledí i na prodlení zamxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxého kalendářního měsíce následujícího po vykonání práce, k naplnění splatnosti podle tohoto zákona a naplnění výše uvedených skutkových podstat přexxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x x xxxxx xx tohoto zákona (srovnej komentář k tomuto ustanovení), kdy mzdovými nároky jsou ta plnění, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, přičemž pojem pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
4.
Pro zjištění, zda je mzdový nárok splatný, je tedy nutné znát výplatní termín. V případě, že nelze zjistit, na který den byl u zaměstnavatele výplatnx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x x xxxxxxžených dokladů nelze zjistit výplatní termín, bude tento uplatněný mzdový nárok za měsíc duben splatný teprve 31. května a pokud do tohoto dne nebude vyxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxh nároků, pokud jde o nároky za tento měsíc. Pokud zaměstnanec podá žádost o uspokojení mzdových nároků před tímto datem, žádá v případě měsíce dubna o usxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xy měl úřad práce nejspíše zamítnout. Pokud však na základě předčasně podané žádosti nebyly zaměstnanci přiznány mzdové nároky za dřívější období (napxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxx xxxdem práce upozorněn, protože podle § 5 odst. 1 tohoto zákona může úřad práce uspokojit další mzdové nároky téhož zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxele úřadem práce uspokojen.
5.
Splatnost mzdového nároku ve smyslu tohoto zákona nelze "urychlit" nebo jí naopak "pozdržet". Typickými případy txxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xermínu zaměstnavatelem vyplaceny, nebo naopak uzavření dohody o splátkovém kalendáři. Mzdové nároky ve smyslu tohoto zákona jsou vždy splatné poté, xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x tohoto zákona. Může ovšem dojít k tomu, že v souladu se zák. práce bude u zaměstnavatele změněn termín splatnosti nebo výplatní termín, zde je třeba upxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xokud tyto informace neobsahuje pracovní smlouva, to platí i o změnách těchto údajů.
6.
Pro určení splatnosti v případě výplaty mzdového nároku při xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxm mzdový nárok, nelze podle názoru Nejvyššího soudu odhlédnout o skutečnosti, že základem, od něhož se tato úprava odvíjí, je pracovněprávní vztah mezx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xiž v den skončení pracovního poměru, s výhradou případů, kdy to neumožňuje technika výpočtu. Splatnost mzdy nebo platu při skončení pracovního poměru xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx skončení pracovního poměru nastává pro účely tohoto zákona po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele prx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxuvisející ustanovení:
§ 2 - přímá vyloučení z působnosti zákona, § 3 - definiční vymezení základních pojmů zákona, § 3a - výkon práce v ČR u nadnárodxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
Předpisy mexxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxtnavatele,
Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 95 o ochraně mzdy (sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 411/1991 Sb.)
Z juxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx následujícího po měsíci, za nějž náleží mzda. A ode dne následujícího (čili od prvního dne druhého měsíce) vzniká právo na úroky z prodlení.
(NS 21 Cdo 4xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx zaměstnavatel určil (nebo byl sjednán) pravidelný termín výplaty mzdy (platu), neboť možnost okamžitého zrušení pracovního poměru váže § 56 písm. b) xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx v § 56 písm. b) zák. práce se bude vždy odvíjet ode dne následujícího po uplynutí posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxravy podporuje například i skutečnost, že mzdové nároky zaměstnanců po svém uspokojení ze strany Úřadu práce ČR nezanikají, nýbrž přecházejí právě na xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx;
KAHLE,
B.;
RANDLOVÁ,
N.;
HŮRKA,
P.;
DOLEŽÍLEK,
J.
Zákoník práce. Komentář.
Praha:
Wolters Kluwer,
2015,
s. 60-62, s. 161-167, s. 327-332.
STÁxxxxx
xxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxx xx. a související instituty zákona o zaměstnanosti.
Práce a mzda.
Roč. 2014, č. 10
MORAVEC,
T.;
VALENTA,
P.
Ochrana zaměstnanců v případě insolvence xxxxxxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxstnance, na něž se zákon nevztahuje. Jsou přitom využity možnosti ukotvené ve Směrnici. Z působnosti ochrany tohoto zákona jsou však též vyjmuti něktexx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxx xxxx kategorie zaměstnanců vyloučené podle platné právní úpravy, vychází z původní úpravy zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, který uváděl, že jex xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxné zákonem, jestliže stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil (§ 1a zák. č. 328/1991 Sb.).
3.
První z kategorií zaměstnanců, na něž se zákon nevztxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxx. Zde se vychází z toho, že Směrnice povoluje výjimečně vyloučit z působnosti pohledávky některých zaměstnanců z důvodu existence jiné formy záruky (čxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxy nebo se za ně zaručí, mělo by to být dostatečnou zárukou pro zaměstnance, pokud těmito dluhy jsou pohledávky z pracovněprávních vztahů. Stát může v zásxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxších předpisů. Na toto ustanovení navazuje § 2 odst. 4 tohoto zákona (viz komentář k tomuto ustanovení). Druhou kategorií zaměstnanců, na něž se zákon xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x kraje. U obou zmíněných kategorií nebylo možné podle zákona o konkursu a vyrovnání řešit konkursní řízení, a tedy naplnit podmínku takového probíhajxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx
xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxhradil zákon o konkursu a vyrovnání, je rozsah subjektů, které mají výjimku z působnosti insolvenčního zák., jiný. Podle § 6 odst. 1 insolvenčního zák. xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxanční fond obchodníků s cennými papíry, g) veřejnou vysokou školu a h) právnickou osobu, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek před zahájexxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx o: a) finanční instituci, po dobu, po kterou je nositelem licence nebo povolení podle zvláštních právních předpisů, upravujících její činnost; toto sx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxolení k provádění veřejného zdravotního pojištění, c) politickou stranu nebo politické hnutí v době vyhlášených voleb podle zvláštního právního přexxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xubjektů uvedených v § 6 odst. 1 insolvenčního zák. nelze insolvenční řízení realizovat nikdy, u subjektů podle § 6 odst. 2 insolvenčního zák. jen po vyxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xák., ale neuvedené v § 2 odst. 1 tohoto zákona, byl podán insolvenční návrh. Ve smyslu insolvenčního zák. je postup zřejmý, neboť by soud tento návrh zamxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xy neměly uspokojeny mzdové nároky svých zaměstnanců, v platební neschopnosti ve smyslu tohoto zákona a jejich zaměstnanci by měli právo podat žádost o xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx tedy třeba, aby zákonodárce na tuto situaci reagoval příslušnou novelizací. Obecně se ovšem nepředpokládá, že by u takových subjektů k neuspokojovánx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxuje, jsou také zaměstnanci, kteří byli k výkonu práce do České republiky vysláni zaměstnavatelem pocházejícím z území mimo Evropskou unii. Ustanovenx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxvoří o zaměstnavatelích mimo Evropskou unii, nelze je zužovat pouze na právnické osoby se sídlem nebo fyzické osoby s místem podnikání, neboť zaměstnaxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xedy lze hovořit obecně o tom, že vyjmuti z ochrany tohoto zákona jsou zaměstnanci, kteří byli vysláni k výkonu práce do České republiky, pokud jejich zamxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxvněprávní - Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a jde o vyslání pracovníka, který po omezexxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx, ale i na státy Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarska. V případě vyslání nadále trvá stávající pracovněprávní vztah s vysílajícím zaměxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxtulu, že zpravidla nepůjde o český pracovněprávní vztah [a nebudou splněny podmínky § 3 písm. a) zákona]. I v případě volby českého pracovního práva [čxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xvropské unie současně bude aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení a bude tak posuzováno, zda je zaměstnaxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x zaměstnavatelé ze třetích zemí. Důvodová zpráva k zákonu č. 73/2006 Sb. poněkud nepřesně uvádí, že zaměstnavatel musí být usazen mimo území Evropské xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxčemž za tímto účelem si zřizuje v jiných státech organizační složku, resp. v ČR po rekodifikaci občanského práva odštěpný závod ve smyslu § 503 odst. 2 obxx xxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxo ustanovení tedy není vyloučit zaměstnavatele, který je usazen mimo území Evropské unie xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xx x xxxlání bude nadále trvat stávající pracovněprávní vztah s vysílajícím zaměstnavatelem, opět takový zaměstnanec nebude podléhat zákonu již z titulu, žx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxikovatelné české rozhodné právo, půjde o posuzování podmínky platební neschopnosti zaměstnavatele podle § 3 písm. c) tohoto zákona obdobně jako v přxxxxxxxx xxxxx
xx
x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx úpadek dlužníka, který je zahraniční osobou, a nebrání-li tomu přímo použitelný předpis práva Evropské unie [tj. právě Nařízení Evropského parlamenxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxik nebo organizační složka podniku takového dlužníka. Nositelem práv a povinností je ovšem zahraniční osoba (srovnej ustálenou judikaturu Nejvyššíxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxy, které ho vedly vyloučení zaměstnanců vyslaných cizozemským zaměstnavatelem pocházejícím mimo území některého členského státu Evropské unie z přxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xe obtížně aplikovaly instituty vazeb mezi tímto zákonem a příslušným úpadkovým řízení v této třetí zemi, a to i za situace, kdy by vyslaný zaměstnanec prxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx Sb. účinnou ode dne 2.7.2009 a přímo navazuje na čl. 12 písm. c) Směrnice, podle něhož může členský stát odmítnout nebo omezit povinnost uhradit mzdové xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxovozovny zaměstnavatele a měl značný vliv na činnosti tohoto podniku nebo provozovny. Tento zákon se tedy nevztahuje na zaměstnance, který byl v rozhoxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxnem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Aby k vyloučení zaměstnance podle komentovaného odstxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx případně členem jeho statutárního orgánu a za druhé musí mít žádající zaměstnanec majetkovou účast u zaměstnavatele alespoň ve výši 50 %. Tedy lze dovoxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxviční majetkovou účastí) musí být splněny kumulativně alespoň jeden jediný den rozhodného období.
11.
Pokud se dále týká možnosti dané členskému xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xaměstnanec byl sám nebo společně se svými blízkými příbuznými vlastníkem podstatné části podniku nebo provozovny zaměstnavatele, tedy zákonná úpraxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxrnice sama nevysvětluje pojem podstatná část, a ani
judikatura
Soudního dvora neměla dosud tu příležitost. Členské státy samy se pak spíše kloní k závxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxyž nevěnoval pozornost tomu, že by tuto nadpoloviční majetkovou účast mohl zaměstnanec získat společně s blízkými příbuznými, což by samozřejmě předxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxrnice bohužel ponechává stranou zaměstnavatele, u nichž na jedné straně působí osoby, které mohou ovlivňovat jeho chod a případně tedy i stav insolvenxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xaloženi na majetkové účasti. Zaměstnavateli mohou být např. i spolky nebo ústavy a ke střetu zájmů osob, které za ně jednají a jsou současně v postavení zxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxkytovány finanční prostředky, může být předmětem možných spekulací a zneužívání. Samozřejmě, že také tento zákon otevírá určitý prostor pro zneužitx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx se vychází zejména ze skutečnosti, že statutární orgán nebo člen statutárního orgánu zaměstnavatele nese nebo může nést vinu za úpadek zaměstnavatelx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx zákonem. V tomto smyslu již např. bylo soudy potvrzeno, že účelem tohoto zákona nesporně nebylo přenášet neúspěchy obchodních subjektů na stát, což se xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxánem.
K odst. 4
13.
Ustanovení odst. 4 doplňuje ustanovení odst. 1 písm. a) tohoto zákona, a to tak, že uplatní-li zaměstnanec zaměstnavatele podlx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx tyto úkony ve vztahu k právnické osobě provede. Původně byl text ustanovení obsažen v § 2 odst. 2 tohoto zákona, novelizací se poněkud nesystematicky dxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxbou zřízenou zákonem, kteří mzdový nárok uplatnili před tím, než stát převzal dluhy zaměstnavatele nebo se za ně zaručil. Pokud takový zaměstnanec podx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxové nároky vyplatí, pokud jsou splněny ostatní zákonné podmínky.
K odst. 5
15.
Vyloučení zaměstnanců, kteří jsou dočasně přidělováni k uživatelx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx x xxěrnice, lze výjimečně vyloučit z ochrany směrnice pohledávky některých zaměstnanců z důvodu existence jiné formy záruky, je-li zjištěno, že poskytuxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxk členských států. V případě Kyperské republiky byli z ochrany vyjmuti členové xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xx Velké Británii. Dle názoru Komise, námořní zástavní právo, které se v těchto dvou zemích zdálo být pro námořníky hlavní ochranou v případě platební nesxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxvat k pokrytí minimální výše nesplacených pohledávek stanovené ve směrnici. Proto takové vyjmutí považovala Komise za rozporuplné a neshledala ho v sxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx
16.
Česká xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxěstanosti stanoví, že agentura práce, které bylo uděleno povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zák. o zaměstnanosti, je pxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxntura práce z důvodu svého úpadku nevyplatila mzdu. Tento zákon vyloučil z ochrany ty zaměstnance agentur práce, kterým je zprostředkováno zaměstnánx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xovnocenná s ochranou, kterou poskytuje tento zákon. Pokud se týká povahy obou poskytovaných plnění, pak je možné dospět k závěru, že jejich povaha není xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxovny na základě uzavřené pojistné smlouvy mezi ní a agenturou práce. Pokud odhlédneme od skutečnosti, že plnění poskytnuté pojišťovnou má povahu plněxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxění). Při zkoumání rovnocennosti je nadto tuto otázku nutné posuzovat ze dvou hledisek. Jednak z hlediska časového a za druhé z hlediska výše finančníhx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxx xozhodného období, přičemž za každý jeden měsíc může být přiznán v maximální výši 41 384 Kč (tato maximální výše je podle sdělení MPSV č. 120/2017 Sb., o roxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxx do 30. dubna 2018). Tedy celkově může úřad práce uhradit zaměstnanci za tři uplatněné měsíce až 124 152 Kč. Výše finančních prostředků by pak měla podle § xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxné, že úroveň ochrany může být rozdílná v závislosti na výši dosaženého průměrného měsíčního čistého výdělku každého zaměstnance. Svou roli hraje takx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx zákon taktéž za mzdový nárok. Je patrné, že tyto formy ochrany nejsou identické a o jejich rovnocennosti lze důvodně pochybovat. Je nutno také doplnit, xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xx xýše uspokojení zaměstnance lze o otázce srovnatelnosti pochybovat, pak z hlediska časového můžeme přijmout závěr zcela jednoznačný. Mzda má z pohledx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx zpravidla nese tíživěji prodlužování doby nejistoty o tom, jak bude rozhodnuto o sporných právech. Tento zákon je konstruován tak, aby mzdové nároky zxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx nároků zaměstnavatelem nebo správcem dává úřad práce peněžnímu ústavu příkaz k úhradě (ustanovení § 8 odst. 1 tohoto zákona). Naproti tomu uspokojenx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxu. Případné pojistné plnění, pokud vůbec bude o úpadku rozhodnuto, zaměstnanec zpravidla obdrží až s několikaměsíčním zpožděním, než by tomu bylo v přxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xodle které se tento zákon nevztahuje na zaměstnance agentur práce, kterým je zprostředkováno zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) a § 66 zák. o zaměstnxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx k závěru, že předmětné ustanovení se vztahuje pouze na zaměstnance, kteří jsou ke dni posuzování dočasně přidělovaní k výkonu práce u uživatele a součaxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xohoto zákona postačí pouhé podání insolvenčního návrhu, pak k rozhodnutí o úpadku dochází až po dokazování v insolvenčním řízení, což bývá z časového hxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxtební neschopnosti zaměstnavatele. Proto se lze spíše klonit k závěru, že komentované ustanovení nedopadá na ty zaměstnance, kteří byli anebo jsou přxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxury práce sjednaného podle § 58a zák. o zaměstnanosti. Z tohoto důvodu bude patrně nevyhnutelné, aby úřad práce řízení o uspokojení dlužných mzdových nxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xeúčelné, přičemž u agentur práce takto vznikají zvýšené náklady na provoz. Lze přisvědčit tomu, že při neexistenci jiné formy záruky by výplaty mezd doxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx si však poukázat na jiné hledisko. Zatímco mzdový nárok podle tohoto zákona je hrazen z veřejných zdrojů, pojistné plnění je plněním soukromoprávním. xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxl na trhu práce sehrát pozitivní roli a pracovní místa zachovat a případně spoluvytvářet. Za tímto účelem pak mají tyto subjekty některé zákonné výhody xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxdku svého úpadku ještě prohlubovat zvýšenými finančními nároky na stát.
Související ustanovení:
§ 3 písm. a) - definiční vymezení pojmu zaměstxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxdy 2008/94/ES, o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES o vysílání pracovnxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení
Z judikatury:
1. Odměna jexxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxtahu, který nemůže být projednán a rozhodnut v řízení, jehož předmětem podle obsahu žaloby jsou pracovněprávní (mzdové) nároky.
(NS 21 Cdo 1385/2011x
xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxž účelem od počátku jeho účinnosti bylo chránit zaměstnance platebně neschopného zaměstnavatele, ale účelem tohoto zákona nesporně nebylo přenášet xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxhodního podílu společnosti zaměstnavatele a zároveň byl jeho statutárním orgánem.
(KS v Plzni 56 Co 194/2010)
Judikatura evropských soudů:
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnanců z důvodu, že byl sám nebo společně se svými blízkými příbuznými vlastníkem podstatné části podniku a měl značný vliv na jeho činnosti v období šestx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xönköping, Tillsynsmyndigheten, celexové č. 62010CA0030)
, celexové č. 62010CA0030)2. Aby se zabránilo zneužívání ochrany poskytované Směrnicxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxtnanec mohl rezignovat z důvodu neplacení své mzdy, pouze pokud se prokáže, že došlo ke zneužití ochrany Směrnice.
(C-201/01, Walcher v. Bundesamt füx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxký příbuzný vlastnil méně než šest měsíců před požádání o insolvenční řízení, nejméně 20% akcií společnosti, která je zaměstnává, kdy dotčení zaměstnxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxratury:
STÁDNÍK,
J.;
KIELER,
P.
Zákon č. 118/2000 Sb. a související instituty zákona o zaměstnanosti.
Práce a mzda.
Roč. 2014, č. 10
TOMŠEJ,
J.
Sxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx x
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxaha:
C. H. Beck,
2009,
356 s.
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění a uplatňování některých ustanovení směrnice 2008/94/ES o ochraxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2017.
1.
Ustanovení § 3 vymezuje základní pojmy, které jsou rozhodujíxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxměstnanec, příp. zaměstnavatel, ponechává tyto v dispozici vnitrostátního práva (čl. 2 odst. 2 Směrnice), pouze pak určuje, že členské státy nemohou xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xmyslu směrnice 1999/70/ES a zaměstnance v dočasném pracovním poměru ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice 91/383/EHS. Členské státy rovněž nesmějí stanovit xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxovala státům vyloučit, ovšem pokud to již v jejich vnitrostátních předpisech bylo stanoveno, zaměstnance v domácnosti zaměstnané fyzickou osobou - v xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxosti. Zde je dána návaznost zejména na § 3, § 6 a § 7 zák. práce. Podle § 3 zák. práce jsou základními pracovněprávními vztahy pracovní poměr a právní vztaxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx práce v základním pracovněprávním vztahu a podle § 7 zák. práce je zaměstnavatelem osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu práce v základnxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xxávní jednání, jehož důsledkem je nabytí práv, resp. vznik povinností v jednom ze základních pracovněprávních vztahů. Nelze tedy pouze z pojmu sjednalx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxůjde o přímé sjednání pracovní smlouvy, ale o jednostranný úkon, s níž ovšem druhá strana (zaměstnanec) fakticky souhlasí. Zaměstnancem musí být osobx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxemž jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku). Tato osoba musí mít se zaměxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxým způsobem) nebo sjednánu dohodu o pracovní činnosti (podle § 76 zák. práce) nebo dohodu o provedení práce (podle § 75 zák. práce).
5.
Zaměstnancem může být fyzická osoba xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xozlišováno. Ani úřad práce, jinak působící také jako správní orgán v oblasti zák. o zaměstnanosti, tedy mj. na úseku povolení k zaměstnání cizince, prixxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xdst. 1 zák. o zaměstnanosti uvádí, že cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván, je-li držitelem platné zaměstnanecké karty, karty vnitropxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xtanovisko, že pokud je cizinec na základě vnitrostátních předpisů kvalifikován jako zaměstnanec s nárokem na odměnu (mzdu), nemůže jej právní úprava xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxu. V rámci české právní úpravy je rovněž třeba oddělit posuzování soukromého a veřejného práva, kdy výkladem § 1 odst. 1 obč. zák., tj. že uplatňování souxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx soukromého práva a je třeba jej tak posuzovat (za podmínek zák. práce). Na rozdíl od veřejnoprávního posouzení, zda je takový výkon práce v souladu se záxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxx xx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxkou by ovšem byla přímo v rovině soukromoprávní skutečnost, že sám zák. práce stíhá pracovní poměr zánikem ze zákona pro případ uplynutí doby, na kterox xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx7]. Obdobnou neplatnost, resp. to, že by pracovní poměr při nesplnění podmínek § 87 zák. o zaměstnanosti vůbec nevznikl, pak zákoník práce explicitnx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxáno z § 19 zák. práce, taková neplatnost nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li ji výlučně sám, a tedy se k ní v daném případě nelze zcela klonit pouxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxení zvážit všechny okolnosti konkrétního případu s ohledem na výše uvedené.
6.
Dohoda o provedení práce byla do zákona vložena teprve novelou č. 36xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxyslu zákona jen osoba, která uzavřela dohodu o provedení práce za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, a to zákonem č. 187/2006 Sb., o nemxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx x x xxxxx xx x x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (§ 3 odst. 1 a § 8 odst. 3). Tím se míní osoba, která má uzavřenu dohodu o provedxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxx x x xxxx xxxxx x xxxxrn příjmů za tento měsíc). Důvodem úpravy byla skutečnost, že pokud bylo u uvedených dohod zavedeno pojištění, musela být zaměstnancům pojištěným z těxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxe samostatně posuzována nárokovost započitatelného příjmu za každý uplatňovaný měsíc. Současně před nabytím účinnosti uvedené novely byla odměna z xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx ustanovení směrnice 2008/94/ES o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele z roku 2011 uvedla, že blíže přezkoumá, zda se txxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxdy již dohody o provedení práce vyloučeny nejsou, byť s omezením výše uvedeným a oficiálně nebylo České republice žádné porušení Směrnice vytknuto. Daxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxerého by přispívali zaměstnavatelé (jako např. na Slovensku), ale o systém financovaný z prostředků státní xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
7.
Ze zákona taktéž fakticky vyplývá, že musí jít o pracovněprávní vztahy podle zák. práce. Tedy pracovněprávní vztah musí být založen podle českého xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxto vztahů neučiní volbu práva nebo zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém nestanoví jinak, řídí se smlouvy právem státu, s nímž smlouva nejxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx jinak než smlouvou, řídí se podle § 89 zák. č. 91/2012 Sb. právem státu, podle kterého byl založen. Pro určení rozhodného práva dále může být jinak určujxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxx xx x
xxxxxxxxxní
mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána.
8.
Za zaměstnance ve smyslu § 3 písm. a) tohoto zákona nemohou být považováni např. státní zaměstnanxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, neboť nejsou v pracovněprávním vztahu podle zák. práce. U státu (tj. Českx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx x xxx xxxxxxalo insolvenční řízení. To platí rovněž pro představitele státní moci, soudce a jiné osoby, kde nejde o pracovněprávní vztah, ale o výkon veřejné funkcxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxných s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu). Naopak pracovní poměr např. vxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxmosprávných celků. V jakékoliv jiné situaci je úprava odvozena vždy od splnění podmínky, zda je zaměstnanec v pracovněprávním vztahu podle zák. prácex
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xa výše komentovaný § 2 odst. 3 tohoto zákona, posuzování pracovněprávních vztahů statutárních orgánů, resp. členů statutárních orgánů jako takovýcxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxi zaměstnavatele, která opět vyvstala po přijetí nového občanského zákoníku. Úřady práce nemají jinou možnost než reagovat v tomto smyslu průběžně na xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx x xx x1 Cdo 2831/2015), případně Nejvyššího správního soudu (např. NSS 3 Ads 119/2010-58, NSS 6 Ads 136/2012, NSS 2 Ads 303/2015) a nejnověji Ústavního soudu xxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xx xxxt. 3 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích) ve vztahu k vykonávaným činnostem statutárního orgánu, do doby jednoznačné ustálené judikatury i v xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x x xxxxxxx xx pracovněprávní vztah statutárního orgánu nebo jeho člena u zaměstnavatele není dán v případě, že je jeho předmětem obchodní vedení (a zaměstnanec tedx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxých soudů. Nicméně autoři se zcela neztotožňují s některými závěry Ústavního soudu v citovaném nálezu, zejména, že by mohl člen statutárního orgánu svxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xx xxxxxxxx xxboť to popírá princip definice závislé práce podle zák. práce, kdy tou pracovněprávní vztah jednoznačně buď dán je nebo není a činnost statutárního orgxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx základě uvedených pracovněprávních vztahů mu vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. Pojem mzdové nároky je definovxx x x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno
moratorium
před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kaxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxlacené mzdové nároky žádat, resp. z něhož může vybrat tři kalendářní měsíce, za které může nároky uplatňovat (§ 5 odst. 1 tohoto zákona). Směrnice v čl. x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxanovovala rozhodné období jako dobu 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán insolvenční návrh (dříve návrh na prohlášení konkursu). Tatx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxní, což je poměrně časté. Uvedenou novelou tedy bylo rozhodné období upraveno tak, aby zasahovalo jak do období xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xěla mj. za cíl, aby rozhodné období umožňovalo lépe a spravedlivěji uspokojit mzdové nároky zaměstnance a musela být reflektována i v dalších ustanovexxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xa rozdíl od situace před zmíněnou novelou není k měsíci, ve kterém byl podán insolvenční návrh stav možných nevyplacených mzdových nároků konečný, tytx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxého ustanovení s účinností od 29. 7. 2017 doplněno, že vláda může v odůvodněných případech nařízením vlády prodloužit délku rozhodného období (současxx x x x xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxažné regionální a sociální dopady, které mohou nastat v případech platební neschopnosti velkých, regionálně významných zaměstnavatelů zaměstnávaxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxnout trh práce v daném místě zásadním způsobem, taktéž mohou být zohledněni zaměstnavatelé zaměstnávající své zaměstnance v oborech či odvětvích, u nxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xřípadnou možnou délku prodlouženého rozhodného období, ani kritéria odůvodnitelnosti takového řešení. K datu aktualizace tohoto komentáře nebylo xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xe cílem moratoria poskytnout dlužníku ochranu před prohlášením úpadku. Zde je třeba upozornit, že ve vztahu k zákonu má dopad pouze
moratorium
před zaxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx insolvenčního zák.). Pouze takový návrh na
moratorium
vyvolává postavení zaměstnavatele v platební neschopnosti, možnost zaměstnanců podávat žáxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxky nevyplacené zaměstnavatelem, jinak nebude pro posouzení nároku osoba vůbec považována za zaměstnance podle zákona (byť jinak zaměstnancem ve smyxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxžovat jiná plnění, než ta, která jsou vymezena v předmětném ustanovení. Mzdovými nároky se rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxných zvláštním právním předpisem nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.
14x
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx který je v platební neschopnosti. K pojmu zaměstnavatel v platební neschopnosti srovnej komentář k písm. c). Pokud jde o podmínku, že zaměstnavatel nexxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx o reálný předpoklad existence mzdového nároku, tj. rozhodující je, zda skutečně došlo ze strany zaměstnavatele k příslušnému plnění zaměstnanci (zpxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxadem práce přiznán a vyplacen, ale ve skutečnosti by mu byl zaměstnavatelem před vydáním rozhodnutí ve věci, resp. oznámením mzdový nárok ze strany zamxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxstnance, příp. zaměstnavatele (při vykázání nepravdivých údajů), byl vědomý a úmyslný, by takový postup zakládal i důvodnost postupu v rovině trestnxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxrů. Má jít tedy v zásadě o práva zaměstnanců na plnění vznikající na základě pracovněprávních vztahů a ustanovení tak obecně vychází z úpravy odměňovánx xx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxávkám a výslovně zmiňuje jen nárok na odstupné. Článek 2 odst. 2 Směrnice pak ovšem obecně definiční rozsah této odměny (mzdy) ponechává vnitrostátním xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx všechny nároky zaměstnanců lze ale považovat za mzdové nároky ve smyslu zákona. Ačkoliv tedy zákon mzdové nároky kromě základního taxativního výčtu bxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxda. Mzda je podle § 109 odst. 2 zák. práce peněžitým plněním a plněním peněžité hodnoty (naturální xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxkonu práce, za kterou má tato mzda náležet). Sjednána může být v kolektivní smlouvě (podnikové nebo vyššího stupně), v pracovní smlouvě (nejčastěji) nxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx složky mzdy, na něž má zaměstnanec za vykonanou práci právo podle zák. práce, kolektivní smlouvy, pracovní smlouvy, jiné smlouvy, vnitřního předpisu xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxé, stanovené nebo určené jinak, které je třeba z pohledu definice mzdových nároků třeba posuzovat individuálně.
17.
Složkami mzdy stanovenými přxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x
xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx (§ 115 zák. práce),
-
mzda a příplatek za noční práci (§ 116 zák. práce),
-
mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (§ 117 zák. prxxxxx
x
xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx x x xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxstroji utváření mezd je nutno právo (nárok) zaměstnance posuzovat podle charakteru těchto složek vymezených ve vnitřní úpravě mzdových poměrů. Bez zxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxvní
výčet složek mzdy. Podle § 109 odst. 4 zák. práce se mzda poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovnxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxelů podle sjednaných nebo stanovených podmínek. Může jít o složky:
a)
základní určené podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, tj. zejxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxvním prostředí nebo pod vlivem působení jiných negativních faktorů práce např. příplatky (viz bod 17 této části), zvýšené mzdové tarify nebo stupnice xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxximu, například příplatek, odměna, zvýšený mzdový tarif nebo jiné formy plnění za práci v obtížných pracovních podmínkách,
c)
určené podle pracovxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxd pro výplatu prémií, tj. prémiový nebo obdobný řád; jsou-li (motivační) sazby předem sjednány nebo stanoveny podle hledisek práce (např. výkon, včasxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxiska nároků platí totéž, co pro prémie - jsou mzdovým nárokem, pokud jsou podmíněny konkrétními kritérii a zaměstnanec stanovené podmínky splnil - dálx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx z hlediska mzdového nároku platí totéž co u osobního ohodnocení), osobní ohodnocení (podmínky pro poskytování osobního ohodnocení záleží na vnitřní xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxce, zda přísluší pouze za období, kdy zaměstnanec pracoval, zda se podle hledisek práce diferencuje u jednotlivých zaměstnanců podle míry plnění těchxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxí mzdy podle § 111 zák. práce, doplatky do nejnižší úrovně zaručené mzdy podle § 112 zák. práce a doplatky do průměrného výdělku při převedení zaměstnanxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxx xxxbilizační příplatky,
-
odměny "za docházku",
-
odměny přiznané v rámci péče o zaměstnance (§ 224 odst. 2 zák. práce),
-
jakékoliv jiné odměxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x
xx xxxx
x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxi následně k ocenění předem xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxěným úkolem (zde lze podotknout, že zaměstnavatel, který nemá dostatek finančních prostředků na úhradu běžných mezd, by z podstaty věci neměl udělovax xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxx
xxx
xxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxěstnavatelem, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fondy, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovosx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxcká osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona nebo regionálnx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xe ale plat poskytován zaměstnancům, kteří nejsou v pracovním poměru, ale např. ve služebním poměru ve státní službě podle zák. č. 234/2014 Sb., o státní xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx x xxx xxxxx 1 zák. práce plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví zák. práce a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx
x
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
-
příplatku za noční práci (§ 125 zák. práce),
-
příplatku za práci v sobotu a neděli (§ 126 zák. práce),
-
příplatku za práci přesčas (§ 127 záxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxx za rozdělenou směnu (§ xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxxxxo příplatku pedagogického pracovníka (§ 133 zák. práce),
-
-
cílové odměny (§ 134a zák. práce).
23.
Platovým xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxvedená od roku 2012 se blíží odměnám ve mzdové sféře a je tak, při splnění předem stanovených kritérií mzdovým nárokem). Osobní příplatek se z nenárokovx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxném výčtu složek platu.
IV. K pojmu náhrad mzdy nebo platu a cestovních náhrad
24.
Náhrady mzdy nebo platu jsou také podle tohoto zákona mzdovým nárxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxdy nijak nerozlišuje, tedy náhrada mzdy nebo platu je podřazena pod pojem mzdové nároky bez dalších podmínek. Dále můžeme uvést důvodovou zprávu k návrxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx x xxměstnanec tak může uplatňovat nárok nejen na mzdu, ale i na odstupné a náhrady mezd jako např. "náhrady mzdy při překážkách v práci". Jak již bylo uvedeno xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xnitrostátním právu jako nároky zaměstnance ve vztahu k výkonu práce, měla by být pod mzdové nároky podřazena. Z důvodu právní jistoty a zachování legitxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx tomu např. na Slovensku (§ 102 zák. č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení).
Podle zák. práce může jít o tyto náhrady mzdy nebo platu:
-
náhrada mzdx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxle § 115 zák. práce,
-
náhrada mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti podle § 192 až 193 zák. práce,
-
náhrady mzdy nebo platu při překáxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxx x xxxx x xxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxo platu při zvyšování kvalifikace (§ 232 zák. práce),
-
náhrady mzdy nebo platu při přestávkách při kojení (§ 242 zák. práce).
Náhrada mzdy nebo pxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, kdy toto právo zakládá zaměstnanci § 56 odst. 1 píxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxo možno zaměnit s jiným, důvod rovněž nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží a musí bxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xezařadil pod pojem mzdové nároky s ohledem na skutečnost, že nespadají do části šesté zákoníku práce a nejsou tedy fakticky odměňováním zaměstnance (xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxíněná slovenská právní úprava je pod mzdové nároky podřazuje [§ 102 odst. 1 písm. i) zák. č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení].
V. K pojmu odstupné
xxx
xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxy rozhodující, xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxnčení. Protože Nejvyšší soud judikoval (NS 21 Cdo 613/2011), že podle nové právní úpravy zák. práce účinné ode dne 1.1.2007 může být založeno právo zamxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxpné, pokud by ovšem nenaplňovalo (nezastíralo) dodatečnou odměnu přiznanou bez přímé souvislosti s vykonávanou prací (viz komentář k bodům 18 a 20 tohxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupnéhx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx trvání pracovního poměru.
VI. K pojmu odměny a náhrada odměny
28.
Podle § 109 odst. 5 zák. práce je odměna z dohody peněžité plnění poskytované za pxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xaplněny podmínky uvedené v bodu 5 komentáře k tomuto ustanovení. Podle § 138 zák. práce výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávaxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx xxxxx xxanoví, jaká ustanovení úpravy zákoníku práce pro pracovní poměr se použijí, resp. nepoužijí u dohod.
29.
Náhrady odměn při dočasné pracovní nescxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxzapovídá, v souladu s mezinárodními úmluvami, i tzv. naturální mzdu (§ 119 zák. práce), je třeba i tuto považovat za formu mzdy, která je mzdovým nárokemx xxx x x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxud naturální mzda nebyla poskytnuta. Na naturální mzdu se totiž vztahují plně veškerá další ustanovení zák. práce a také čl. 4 Úmluvy Mezinárodní orgxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxly žádosti a rozhodování o uspokojení mzdových nároků pak bude xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxxslu § 35c zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Mzdovým nárokem rovněž není přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxci).
32.
Do mzdových nároků rovněž nespadají náhrady škody ze strany zaměstnavatele ve smyslu části jedenácté zák. práce, a to i pokud by šlo o náhraxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xitul, tj. odpovědnost zaměstnavatele za škodu (tj. vzniku sekundární povinnosti jako následku porušení primární pracovněprávní povinnosti).
3xx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxí taktéž mzdovým nárokem ve smyslu tohoto zákona. Podle obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení a po dlužníkovi, který je v pxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxpochybně platí i pro vztah zaměstnance a zaměstnavatele. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (např. NS 21 Cdo 403/2014) náleží zaměstnanci xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xzdy tak, jak jsou jmenovány taxativním výčtem mzdové nároky podle § 3 písm. b) tohoto zákona. Úroky fakticky rovněž nejsou plněním za práci, ale sankcí xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxyslu zákona.
K písm. c)
34.
Ustanovení písm. c) definuje pro účely zákona pojem zaměstnavatel v platební neschopnosti a to za podmínky, jestliže nxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxení, nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice, nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, kdy byl prxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a současně tyto závazky není schopen plnit. Platební neschopnost zxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx na postupy podle zákona insolvenčního.
36.
Základní podmínkou platební neschopnosti zaměstnavatele je, že neuspokojil splatné mzdové nároky sxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx (zaměstnanců), ale že postačuje, aby neuspokojil mzdové nároky byť i jen jediného zaměstnance. Z dikce zákona ovšem vyplývá, že zaměstnavatel fakticxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx je počátek stavu platební neschopnosti určován okamžikem s reálným stavem uspokojení mzdových nároků nesouvisejícím (důvodem je předsunutí tohoto xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxv začíná, ale i podmínkou, která se v zákoně k tomu váže, tedy jestliže zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců. Pokud mzdové nároxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxost. Počátek platební neschopnosti zaměstnavatele podle tohoto zákona je:
a)
den následující po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno
moratorium
před zxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xx
xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx
c)
u nadnárodního zaměstnavatele také den, kdy byl prohlášen za platebně neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie.
37.
Pokud jde o Směrnici, xx x xxx x xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xahájení kolektivního řízení podle příslušných právních a správních předpisů členského státu, jehož součástí je částečné nebo úplné zabavení aktiv zxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxsů buď rozhodl o zahájení řízení, nebo konstatoval zavření podniku nebo provozovny zaměstnavatele a nedostatek volných aktiv opravňujících k zahájexx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení buď konkurs nebo reorganizace nebo oddlužení, nikoliv obecně insolvenční řízení jako takové. Jestliže Smxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxe a jmenování likvidátora nebo osoby s podobnou funkcí, ale také příslušný orgán "rozhodl" (kvalitativně) o zahájení takového řízení (případně konstxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxmžik, kdy český insolvenční soud ve smyslu insolvenčního zák. rozhodne o úpadku, resp. rozhodne o úpadku formou konkursu, povolení reorganizace nebo xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxorů nezbytně nutné považovat - ve smyslu Směrnice - za platební neschopnost a pokud zákon zaměstnavatele za platebně neschopného přesto považuje, jde x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xuceni čekat na potvrzení úpadku a způsobu jeho řešení soudem.
38.
Pokud jde o českou právní úpravu, plně tedy postačuje, aby bylo požádáno o zahájenx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxoto zákona a tedy také k tomu, aby zaměstnanci mohli být uspokojeni úřadem práce na dlužných mzdových nárocích při splnění dalších podmínek stanovenýcx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxut či zamítnut).
39.
Jak již bylo uvedeno, první z možností platební neschopnosti vzniká dnem následujícím po dni, kdy na zaměstnavatele bylo vyhlxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxat sám dlužník (tj. zaměstnavatel) u insolvenčního soudu, pokud hodlá například předejít podání vlastního insolvenčního návrhu. Dále se postupuje pxxxx x xxx x x xxxx xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxšného soudu v České republice. Ve smyslu § 97 odst. 1 insolvenčního zák. je dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu zahájeno insolvexxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xodat jen dlužník, návrh mohou podat i další subjekty (např. podle § 368 insolvenčního zák.), pro platební neschopnost zaměstnavatele ve smyslu komentxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxlvenčního zák. (insolvenční návrh, který neobsahuje předepsané náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítnxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxchopnosti a bude běžet lhůta podle zákona pro možné podání žádosti zaměstnancem. Výjimkou je situace podle § 97 odst. 2, 4 a 5 insolvenčního zák., neboť pxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxí se s ním účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (§ 109 insolvenčního zák.). Insolvenční soud ani nevydá v takovém případě vyhlášku podle § 1xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
41.
O zahájení insolvenčního řízení vyrozumí insolvenční soud neprodleně mj. úřad prácx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxh sám dlužník (zaměstnavatel), měl by ve smyslu § 104 odst. 1 písm. c) insolvenčního zák. k návrhu přiložit seznam svých zaměstnanců. Pokud návrh podá vxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxěstnancům. V jiných případech to v daném okamžiku zjistit nelze. V praxi se tedy spíše předpokládá, že zaměstnavatelem nepochybně může být jakýkoliv dxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xák. práce jejich postavení jako zaměstnavatele nevylučuje, nicméně tato možnost nebude častá a zřejmě by bylo nezbytné ji řešit individuálně. Nicméxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx informace na úřední desce. Na tomto místě je třeba upozornit na novelu insolvenčního zákona vyhlášenou pod č. 64/2017 Sb., účinnou od 1. 7. 2017, která mxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xbvodu byl obecný soud dlužníka ke dni, který předchází o 6 měsíců okamžik zahájení insolvenčního řízení. V daném případě tak může být místně příslušným xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxdošlo, tento soud bude vyrozumívat krajskou pobočku úřadu práce podle aktuálního sídla zaměstnavatele.
42.
Protože úřad práce nemá působnost v oxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxi. Nicméně v souladu s principem dobré správy a přiměřené poučovací povinnosti by měl úřad práce přinejmenším zaměstnance upozornit na tuto základní zxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxí k soudu zaměstnancem, stejně jako je upozornit na povinnosti s tím spojené a mimo jiné také odpovědnost insolvenčního navrhovatele za škodu ve smyslu x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx, kdy nastává platební neschopnost zaměstnavatele podle tohoto zákona, se vztahuje pouze na nadnárodní zaměstnavatele [viz komentář k § 3 písm. d) toxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx Uvedené ustanovení je implementací čl. 9 odst. 3 Směrnice, podle kterého členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění, aby se v případech nadnáxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xdst. 1 Směrnice, o jejichž zahájení bylo požádáno v jiných členských státech.
44.
Významnou otázkou je, neboť jde o úpadkové řízexxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxx xx x xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxím prvkem a jeho účinky řídí přímo použitelným předpisem práva Evropských společenství [tedy Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o ixxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx odkazuje. Nařízení je přímo aplikovatelné a platí podle něj (čl. 28 odst. 1) mimo jiné, insolvenční správce požádá, aby bylo oznámení o zahájení insolvxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxladu s pravidly pro zveřejňování platnými v daném členském státě, v tomto zveřejnění bude případně uvedeno, kdo byl jmenován insolvenčním správcem a zxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxě (čl. 28 odst. 2 Nařízení).
45.
Podle § 429 odst.1 insolvenčního zák. rozhodnutí o xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxisu práva Evropské unie vůči dlužníku, který má na území České republiky provozovnu, musí být zveřejněno v České republice. Insolvenční soud, v jehož oxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxiv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě Evropské unie, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Toto ustanovení insolvenčního zák. v zásadě navazuje xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xvidence údajů o cizozemském rozhodnutí. Insolvenční zákon ale již nestanoví informační povinnost vůči úřadu práce jako je tomu podle § 102 insolvenčxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx x xtává se tak problematickou realizace § 4 odst. 4 tohoto zákona o tom, že na úřední desce úřad práce zveřejní takového zaměstnavatele a dále ovšem i § 4 odsxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxího návrhu a nikoliv na datum zahájení úpadkového řízení.
De lege ferenda
by tak bylo jednoznačně zapotřebí stanovit počátek běhu lhůty pro podávání žxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxkového zaměstnavatele, byť zde vazba na zveřejnění na úřední desce úřadu práce chybí, neboť lhůtou jinou by se dostávali zaměstnanci takového zaměstnxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx podle čl. 34 a násl. Nařízení.
xxx
xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xde bylo zahájeno řízení, a ve státech, kde se nachází provozovna podnikatele. V současnosti neexistuje žádný evropský insolvenční rejstřík, který by xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxvisejících s úpadkovým řízením. Nejen soudci, ale i ostatní dotčené osoby (např.záruční instituce vč. českého úřadu práce) potřebují mít informace o xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxtí v přeshraničních úpadkových věcech ve veřejně přístupném elektronickém rejstříku, a zavádí propojení vnitrostátních insolvenčních rejstříků. xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxtém propojení insolvenčních rejstříků. Tento systém bude založen na insolvenčních rejstřících a portálu evropské e-justice, který bude sloužit jakx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxloženou účinnosti na 26.6.2018 a čl. 25 (propojení insolvenčních rejstříků) má odloženou účinnost až na 26.6.2019.
K písm. d)
47.
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxých státech v zásadě za stejných podmínek, jaké mají jeho vlastní občané. Toto základní právo poté, co jej zaměstnanci i zaměstnavatelé začali hojně vyxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xšem zaměstnancům bez ohledu na místo, kde závislou práci zaměstnanci skutečně vykonávají, tedy v jakémkoliv členském státě EU. Směrnice za tímto účelxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxdových nároků jednotlivé členské státy přijaly.
48.
V případě komentovaného ustanovení se jedná o transpozici čl. 9 Směrnice. Jak vyplývá z dikce xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxtů EU. Zákon ani dotčená Směrnice však neuvádí, co se má rozumět pod pojmem provozování činnosti. Výkladové problémy čl. 9 odst. 1 mohou nastat zejména v xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxoru autorů v rámci souladného výkladu Směrnice třeba vyjít z judikatury Soudního dvora, který v případě C-310/07 Holmqvist konstatoval, že rozhodujíxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxm členském státě vykonávat činnost. Jak vidno, pojem "provozování činnosti" je nutno posuzovat
ad hoc
a s ohledem na individuální okolnosti každého pxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxí směrnici 2008/94/ES, která nadále poskytuje
relevantní
poznatky. Při posuzování nadnárodního aspektu zaměstnavatele je též nutné zohlednit příxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxtatně důvodová zpráva k novele č. 73/2006 Sb., která reagovala právě na změnu unijní legislativy v oblasti příslušnosti záručních institucí, jasně dexxxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xákonu. Ta výslovně uvádí, že definice nového pojmu nadnárodní zaměstnavatel, který se se vstupem ČR do EU stal aktuálním, vychází ze směrnice 2002/74/xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx není zcela přesná, neboť zcela pomíjí existenci a význam EHP, který byl vytvořen s cílem rozšířit ustanovení EU o vnitřním trhu na země ESVO. Ve srovnání x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxasti (včetně "sociální politiky" - oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovního práva, rovného zacházení mezi muži a ženami) a je založexx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxláštní ustanovení, je zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti. V tomto ohledu lze poukázat na čl. 7 Dohody o EHP, který stanoví, xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx a jsou nebo musí být učiněny součástí jejich vnitřního právního řádu. Dále čl. 68 Dohody o EHP stanoví, že v oblasti pracovního práva zavedou smluvní strxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xbsahuje pod bodem č. 24 odkaz na Směrnici. Vzhledem ke skutečnosti, že je předpis Evropské unie (Směrnice)
relevantní
pro všechny státy Dohody o Evropxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxtanovení:
§ 3a - Výkon práce v ČR u nadnárodního zaměstnavatele, § 8 - uspokojení mzdových nároků oznámením, § 8a - odečet neuznaných mzdových nároxxx x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
Předpisy mezinárodního práva a práva Evropské unie:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES,
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 9xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxzacemi UNICE, CEEP a EKOS,
Směrnice Rady o Rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřenou mezi organizací UNICE, CEEP a EKOS,
Směrnicx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x dočasném pracovním poměru,
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I),
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxí organizace práce č. 95 o ochraně mzdy (sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 411/1991 Sb.)
Z judikatury:
1. 1/ Okamžité zrušxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxívající též v právních zárukách zaměstnance před porušováním pracovních podmínek a povinností ze strany zaměstnavatele, mezi něž patří i povinnost pxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu podle citovaného zákonného ustanovení dopadá pouze na situace, kdy "není spor o právo a zaměstnavatel není schopen nebo ochoten uspokojit právo zaměxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxrvat i nadále u zaměstnavatele, se kterým současně vede občanskoprávní spor o zaplacení jím nárokované dlužné částky na mzdě (platu), což však vede k dexxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxhoto řízení proto náleží i povinnost xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxě za účelem posouzení důvodnosti a tedy i platnosti okamžitého ukončení pracovního poměru. Za tímto účelem musí rovněž provádět dokazování, přičemž vxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxjí část). Břemeno tvrzení ohledně neporušení této povinnosti musí proto primárně tížit zaměstnavatele.
(II ÚS 3399/14)
2. Nebyla-li zaměstnancxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx z hledisek její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výslxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxtná až po vykonání práce a protože maximální lhůtu pro splatnost částek, na které zaměstnanci za vykonanou práci vznikl nárok, zákon stanoví v délce jedxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxcí kalendářní měsíc, je zaměstnavatel oprávněn změnit jednostranně stanovenou měsíční mzdu pouze "do budoucna", nikoli však zpětně po vykonání přidxxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxavy poskytování odstupného účinné do 31. prosince 2006 - upraveno odchylně od zákona, bude-li tím založeno právo zaměstnance na odstupné v dalších příxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxího poměru pro nevyplacení mzdy (platu) nebo její části není rozhodné, ke kterému dni zaměstnavatel určil (nebo byl sjednán) pravidelný termín výplatx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxatnosti mzdy (platu) ve smyslu ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce; počátek běhu patnáctidenní lhůty uvedené v ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákonxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xzniklo právo na mzdu nebo plat (jejich část).
(NS 21 Cdo 291/2015)
5. Nevyplacení mzdy nebo platu: Základní podmínkou pro okamžité zrušení pracovnxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xplatným. Protože lhůta 15 dnů, po jejímž marném uplynutí může zaměstnanec realizovat své právo rozvázat uvedeným způsobem pracovní poměr, se odvíjí ox xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxhé. Zatímco splatnost mzdy (platu) nastává - jak vyplývá z ustanovení § xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat (tedy poslední den takového měsíce), termín výplaty, určí zaměstnavatex x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxí smlouvě).
(NS 21 Cdo 2601/2011)
6. Zaměstnavatel se neocitá v prodlení již uplynutím termínu výplaty, ale až uplynutím období splatnosti mzdy, txxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx z prodlení.
(NS 21 Cdo 403/2014)
7. Správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnosxxxxx xx x xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxení, která vedou, je obecně zaměřena na poučení o procesních právech a povinnostech (ustanovení § 4 odst. 2 správního řádu). Toto obecné pravidlo nacháxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxří návod, co by účastník řízení měl nebo mohl činit, aby dosáhl žádaného výsledku.
(NSS 5 As 1/2010-76)
8. Z uvedeného výčtu povinností vedoucího spxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx finančními a všeobecnými podmínkami) je nepochybné, že náplní funkce vedoucího společnosti a vedoucího pražské kanceláře byla (měla být) stejná činxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxečnosti navenek, obchodní vedení společnosti i právní úkony směrem dovnitř společnosti), že tedy nebyl uzavřením pracovní smlouvy na funkci vedoucíxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxená pracovní smlouva na výkon této funkce je neplatná.
(NS 21 Cdo 2831/2015)
9. Závěr soudů, že mezi žalovaným a žalobcem, který byl nejprve členem a xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxtutárního orgánu (popřípadě jeho člena, jde-li o kolektivní orgán) obchodní společnosti nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani v přípaxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxíku práce a vznik, zánik ani obsah tohoto právního vztahu nejsou upraveny pracovněprávními předpisy; právní předpisy ani povaha obchodní společnosxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxu (nebo jiného pracovněprávního vztahu) výkon činnosti statutárního orgánu.
(NS 21 Cdo 3772/2014)
10. Pokud jde o právní posouzení věci, uvádím nxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxkonů, ve znění pozdějších předpisů, úřad práce, poskytne dle § 4 odst. 2 správního řádu v souvislosti se svým úkonem dotčené osobě přiměřené po učení o jxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx x7/2007 ze dne 24.10.2007 uvedl, že jakkoliv poučovací povinnost správních orgánů podle správního řádu směřuje primárně k poučení o procesním právu, xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx poučuje o procesních důsledcích hmotněprávní úpravy (procesní povinnosti účastníka), jednak v případě, že nejde o laicky seznatelné významy, musí pxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxst i podat insolvenční návrh na zaměstnavatele, jakožto nezbytné podmínky pro uplatnění dlužných mzdových nároků u úřadu práce.
(Ze Zprávy o šetření xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxměli být vyloučeni z ochrany Směrnice, pokud jsou klasifikováni podle vnitrostátního práva jako zaměstnanci.
(C-334/92, Teodoro Wagner Miret v. Foxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, musí být vykládána v tom smyslu, že bxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxná ve věci v původním řízení, podle níž státní příslušník třetí země, který v dotčeném členském státě pobývá neoprávněně, není považován za zaměstnancxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx platební neschopnosti zaměstnavatele, třebaže je tento státní příslušník třetí země kvalifikován na základě ustanovení občanského práva tohoto člxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx13, Tümer v. Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituutwerknemersverzekeringen, celexové č. 61992J0334)
3. Články 3 a 4 směrnice Rady 80/987/xxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx4/ES xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xe v úpadku, uplatnit v plném rozsahu nárok na uspokojení takových nesplacených mzdových pohledávek, jako jsou pohledávky dotčené v původním řízení, pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxekeringen, celexové č. 62010CJ0435).
4. Směrnice nebrání tomu, aby členské státy zajistily pouze uhrazení pohledávek zaměstnanců, které vzniklx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxvatele.
(C-247/12, Mustafa v. Direktor na fond "Garantiranivzemania na rabotnicite i služitelite" kam Nacionalniaosiguritelen institut, celexoxx xx xxxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx škody za neplatnou výpověď. Pokud tomu tak je, pak se na tuto náhradu škody vztahuje směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice 80/987.
2/ Když podle dotyčné vnitrostátní právní úpravy pohledxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxvky uznané v řízení o smíru takovém, jaké je předmětem projednávaného případu, musejí být považovány za pohledávky zaměstnanců vyplývající z pracovnxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx která při porušení zásady rovnosti vylučuje posledně jmenované pohledávky z pojmu "odměna" ve smyslu uvedené právní úpravy.
(C 520/03 José Vicente Oxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxVÁ,
N.;
HŮRKA,
P.;
DOLEŽÍLEK,
J.
Zákoník práce. Komentář. 5. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2015,
s. 16-17, s. 44 a násl., s. 195 a násl.
ŠVESTKA,
J.;
xxxxxxx
xxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxáce. 1. vyd.
Praha:
Univerzita Karlova, Právnická fakulta,
2013,
s. 245
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění a uplatňování něktexxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxOVÁ,
M.;
KAHLE,
B.;
RANDLOVÁ,
N.;
HŮRKA,
P.;
DOLEŽÍLEK,
J.
Zákoník práce. Komentář. 5. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2015,
s. 275 a násl.
K písm. c)
xxxxxx
xxx
xxxxxx
xxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxx xx x76 an., s. 380-384, s. 1313-1326.
(Výkon práce v ČR u nadnárodního zaměstnavatele)
Právní stav komentáře je ke dni 1.6.2016.
1x
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx zaměstnavatele. Úřad práce tak nebude hradit mzdové nároky, které svým zaměstnancům pracujícím mimo ČR nevyplatil nadnárodní zaměstnavatel. V danéx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxm komentovaného ustanovení je vyloučit, aby úřad práce hradil mzdové nároky těch zaměstnanců, kteří nevykonávali práci na území ČR bez ohledu na skutexxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx. Například, pokud právnická osoba zřízená podle českého práva se sídlem v ČR bude provozovat svou činnost a zaměstnávat zaměstnance ve Spolkové repubxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xo na základě komentovaného ustanovení nebude úřad práce, kdo bude povolán k úhradě dlužných mzdových nároků těchto zaměstnanců, ale příslušná k úhradx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxčně, když úřad práce bude patrně vyplácet dlužné mzdové nároky zaměstnancům provozovny nadnárodního zaměstnavatele umístěné v ČR za podmínky, že titx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxského parlamentu a Rady 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Tedy může dojít k situaci, kdy zaměstnanci zaměstnaní v jiném člensxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx x xxxentáři k § 3 písm. d) tohoto zákona, nadnárodním zaměstnavatel je pouze zaměstnavatel, který poskytuje své služby či vyvíjí svou činnost trvale na úzexx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxý po omezenou dobu vykonává práci na území jiného členského státu než státu, ve kterém obvykle pracuje. Pro posouzení je tedy rozhodné místo obvyklého vxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxdnalo o nadnárodního zaměstnavatele ve smyslu tohoto zákona. Stejně tak je nutno nahlížet na situaci, pokud bude tuzemským zaměstnavatelem vyslán zaxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxnce jako na zaměstnance, který práci obvykle vykonává v České republice, a proto spadá pod rozsah tohoto zákona.
4.
Při posouzení místa výkonu prácx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx nelze považovat za aplikovatelný bez dalšího posouzení konkrétních okolností individuálně posuzované situace. Z hlediska legislativní přesnosti x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xbvykle vykonávali práci v České republice, ostatně obdobným způsobem je tato problematika řešena čl. 9 odst. 1 Směrnice. Zejména lze v tomto směru poukxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxců vyslaných k výkonu práce v rámci poskytování služeb. Ačkoliv se tento rozsudek se vztahuje na již zrušenou unijní úpravu, stále ho lze v tomto směru poxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx xx x xxxxxxxxní zaměstnavatel, § 9 odst. 6 - zamítnutí žádosti
Související právní předpisy:
§ 5 zák. č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb
Předpisy práxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xvropského parlamentu a Rady 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb
Judikatura evropských soudů:
Směrnice musí být vykládxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xá sídlo jeho zaměstnavatel, který byl prohlášen za platebně neschopného před 8. říjnem 2005, není-li tento zaměstnavatel usazen v tomto jiném členskéx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxnkem odpovědná posledně uvedená instituce.
(C-477/09, Charles Defossez v. Christian Wiart, celexové č. 62009CJ0477)
(Příslušnost Úxxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxtované ustanovení určuje příslušnost úřadu práce a jeho organizačních xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxc podat žádost a stanovuje prekluzivní lhůtu pro podání příslušné žádosti úřadu práce.
K odst. 1
2.
Před datem 1. dubna 2011, působilo na území ČR 77 xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxaly v rámci jim svěřených bývalých okresů. Volba úřadů práce jako záručních institucí a úhrada výdajů z prostředků státní politiky zaměstnanosti byla xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xo něhož by prováděli odvod všichni zaměstnavatelé a z něhož by byly na uvedené účely čerpány finanční prostředky. Toto řešení mimochodem bylo realizovxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xociální pojišťovna, nikoliv slovenský Úřad práce, sociálních věcí a rodiny. Realizace zákona tedy zásadním způsobem rozšířila věcnou i rozhodovací xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxosti, zajištění přijímání žádostí, rozhodovací činnosti úřadů práce o uplatňovaných nárocích, zajištění vyplácení mzdových nároků zaměstnancům, xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx případnou účast v konkurzním nebo soudním řízení apod. Z tohoto důvodu také došlo k materiálnímu i personálnímu posílení úřadů práce.
3.
Zákonem čx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx konstituována záruční "staronová" instituce - úřad práce. Důvody jeho vzniku byly mj. centralizace úřadu, vytvoření krajského prvku s ohledem na jinx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxů. Jako jediný správní úřad s celostátní působností se dále úřad práce organizačně člení na generální ředitelství, 14 krajských poboček, vč. pobočky pxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxh nároků je správní řízení zahájeno dnem, kdy tuto žádost obdrží kterákoliv krajská pobočka úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky úřaxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxcích je zahájeno dnem, kdy žádost byla doručena věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Tedy hmotněprávní lhůta podle § 4 odst. 5 tohoto zákona je xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxím pracovišti úřadu práce.
5.
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxmností a tuto skutečnost, spolu s číslem účtu vedeným u peněžního ústavu, sdělit krajské pobočce úřadu práce nebo kontaktnímu pracovišti krajské poboxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx x daném případě jedná o požadavek na rychlost a účelnost správního řízení. Pokud by žadatel toto neučinil, musel by ovšem úřad práce zřejmě doručovat tomxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxvení opatrovníka, osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat [§ 32 odst. 1 písm. d) spr. řádu].
K odst. 2
6.
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xrajskou pobočku úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky úřadu práce. Nicméně o mzdovém nároku pak podle § 4 odst. 2 tohoto zákona rozhodxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxi mzdových nároků zaměstnanců shodného zaměstnavatele rozhodovalo a výplatu provádělo jedno pracoviště úřadu práce, stejně jako toto pracoviště buxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx žádosti a následnému rozhodování o ní se pak jeví jako opodstatněná s ohledem právě na povahu řízení. Alespoň částečně se tímto zajišťuje dostupnost vyxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxdat žádost o mzdové nároky osobně u "svého" pracoviště úřadu práce v místě bydliště, kde mohou zaměstnanci případně přímo na místě odstranit vady žádosxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxhodnutí, nahlížení do správního spisu atd.) se přesto může jevit jako omezené, neboť pro zaměstnance, který několik měsíců neobdržel mzdu, může být přxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxíhajícím insolvenčním řízením) však bylo nezbytné, aby ve věci rozhodovala jedna krajská pobočka dle příslušného vymezení. K pojmu "místo podnikáníx xxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxostenském podnikání, a v souvislosti s rekodifikací soukromého práva byl pojem místo podnikání nahrazen pojmem sídlo, i pokud nejde o obchodní společxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx. Podle ní tedy o nároku mimo jiné rozhoduje úřad práce prostřednictvím krajské pobočky úřadu práce, v jejímž obvodu je umístěna organizační složka nadxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xpravu pravomoci záručních institucí konkrétního členského státu. Kromě toho, tato Směrnice neřeší ani otázku věcné, funkční či místní příslušnosti xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxonodárce "mate tělem", protože na základě § 4 odst. 2 písm. b) tohoto zákona by bylo možno dospět k závěru, že pokud nemá nadnárodní zaměstnavatel organxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxitucí. Takový závěr je ovšem třeba podle názoru autorů odmítnout. Komentované ustanovení pouze určuje příslušnost správního orgánu uvnitř své organxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxt i v případě správních orgánů z názoru Nejvyššího správního soudu, který uvedl, že nelze založit místní ani jinou příslušnost soudu, aniž by nebyla zalxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxtnancům (tedy došlo k založení jeho pravomoci), a to ve smyslu splnění podmínky platební neschopnosti nadnárodního zaměstnavatele podle § 3 písm. c) x xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
8.
Nabízí se tedy úvaha
de lege ferenda
, že funkční a místní příslušnost pracoviště úřadu práce by měla být zákonem založena tak, že rozhodujícím momxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxípadě ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele představovaná zejména rozsudkem ve věci C-310/07 Holmqvist.
K odst. 3
9.
Uxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxká pobočka, tak kontaktní pracoviště či samotné generální ředitelství), které je k rozhodnutí místně, resp. funkčně nepříslušné, neprodleně postouxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxoviště, nicméně s ohledem na skutečnost, že generální ředitelství jako interní organizační útvar podle § 2 zák. č. 73/2011 Sb. o Úřadu práce České repuxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxost správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, bezodkladně je usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx zákona je toliko určení příslušnosti v rámci dalšího organizačního členění jediného správního orgánu, a proto v daném případě postačí pouhé neformálxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxm správním úřadem s celostátní působností. Útvary úřadu práce pouze realizují působnost úřadu práce jako celku, který je ve smyslu § 1 odst. 1 spr. řádu xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxně nebo místně příslušný organizační útvar, který řízení vede, resp. rozhoduje ve věci. Nejvyšší správní soud při řešení kompetenčního sporu mezi souxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x tomto smyslu samostatné a není na ně možné hledět jako na samostatné správní orgány. I v tomto ohledu se dále
judikatura
vyvíjí, neboť např. u Státního pxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxtátní působností, bylo naopak shledáno (srovnej usnesení rozšířeného senátu NSS Nad 288/2014-58 a usnesení NSS Nad 83/2015-50), že není jedním správxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxa, že je založení správního orgánu v zák. č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky jiné, než v citovaném případě pozemkového úřadu. Podle § 2 odst. 4 zxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxou zákonem, zatímco podle § 5 odst. 1 zák. o Úřadu práce ČR rozhoduje "úřad práce" a to (pouze) "prostřednictvím krajských poboček a generálního ředitexxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxx x
11.
Ustanovení upravuje postup úřadu práce po zahájení insolvenčního řízeníx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xyrozumí insolvenční soud neprodleně tu krajskou pobočku, v jejímž obvodu má dlužník, který je zaměstnavatelem, sídlo nebo bydliště, je-li dlužníkem xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xnsolvenčního zák.). Jak již bylo uvedeno v komentáři k § 3 písm. b) tohoto zákona, není vyřešeno informování úřadu práce v případě platební neschopnosxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxd práce příslušné informace zveřejní na své úřední desce neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví, tedy například přímo ze zmiňovaného rejxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxní tuzemského insolvenčního řízení, avšak příslušný soud dosud úřad práce nevyrozuměl podle § 102 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona. Není tedy nutxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxní příslušného insolvenčního řízení, může tuto informaci ihned zveřejnit dle uvedeného postupu. Úřad práce neprodleně poté vyvěsí na úřední desce jexxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xnformuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Tyto informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, kxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxsledujícího § 4 odst. 5 tohoto zákona, je zveřejnění na úřední desce fakticky počátkem lhůty pro uplatnění mzdových nároků. Novelou č. 206/2017 Sb. účxxxxx xx xxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xádu zřízenu jednu xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxad práce dozví o platební neschopnosti, což má dopad na uveřejnění na úřední desce a započetí běhu lhůty pro podávání žádostí, může být nově omezena dopaxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx (§ 110a insolvenčního zákona), může insolvenční soud rozhodnout, že se daná věc v insolvenčním rejstříku nezveřejní. Může nastat jak situace, že věc nxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx § 102 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona (ovšem v takovém případě pravděpodobně by neměli být zaměstnanci, kteří by požadovali uspokojení mzdových xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx ovšem zůstane zachována a nebudou tak kráceni na svém právu podat žádost a být za stanovených podmínek uspokojeni.
13.
S ohledem na informační techxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxliky, ve znění pozdějších předpisů, je ministerstvo správcem Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož obsahem jsou údaje nezbxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx, včetně údajů obsažených v informačních systémech ve vztahu ke lhůtám podle tohoto zákona, je tedy MPSV a není v zásadě důvod, aby je úřad práce předával xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx obdržení.
K odst. 5
14.
Ustanovení upravuje základní hmotněprávní lhůtu pro uplatnění mzdových nároků zaměstnancem u úřadu práce, tj. fakticky xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx příslušná krajská pobočka zveřejnila xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxměstnanec podá svou žádost o uspokojení dlužných mzdových nároků úřadu práce nejpozději poslední den lhůty. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o lhůxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxotu, neděli nebo svátek, platí pravidlo, že posledním dnem lhůty se stává nejblíže následující pracovní den.
xxx
xxx xx xxxxxxx x xxxxxtáři k odst. 4, počátek lhůty je vázán na zveřejnění informací o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské poboxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxx x xxxxx xxxxxné lhůty pro uplatnění mzdových nároků, byla upravena novelou č. 217/2009 Sb. účinnou ode dne 20.7.2009 v souvislosti s úpravami rozhodného období. Pxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xřed zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh a dále x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxvatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část. Tedy např. v případě, že bude insolvenční návrh podán 1. ledxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxém výplatním termínu), tj. do 31. května, zrušit pracovní poměr do 15 dnů poté, a to je také konec lhůty pro uplatnění mzdových nároků u úřadu práce, pokud xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx, účinné od 29. 7. 2017 může podle komentovaného ustanovení vláda v odůvodněných případech předmětnou lhůtu nařízením prodloužit. Tedy v závislosti nx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxt podle odůvodnění zmírnit závažné regionální a sociální dopady, které mohou nastat v případech platební neschopnosti velkých, regionálně významnýxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxtiplikační efekt a může postihnout trh práce v daném místě zásadním způsobem, taktéž mohou být zohledněni zaměstnavatelé zaměstnávající své zaměstnxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxrava však již dále nereguluje případnou možnou délku prodloužení lhůty, ani kritéria tzv. odůvodnitelnosti takového řešení. K datu aktualizace tohoxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx zvyšuje se možnost situace, že zaměstnanci budou moci podat žádosti o uspokojení mzdových nároků s velkým časovým odstupem po zahájení insolvenčního xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxenční řízení skončit až rozvrhem. Pokud by k takové, byť zřejmě výjimečné situaci došlo, úřad práce nebude moci, resp. nestihne splnit svou povinnost dxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxx xožnost žalovat zaměstnavatele u soudu), nároky úřadu práce/státu vůči zaměstnavateli zcela zaniknou ve smyslu § 12 odst. 1 zákona, aniž by mohly být jaxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxčního řízení. Jestliže v této lhůtě dojde bud k zániku moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodne o insolvenčním náxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxůsoby rozhodnutí soudu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku jsou rozhodnutí o insolvenčním návrhu dle § 142 insolvenčního zák. (odmítnutí návrhu, zxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxi. Pokud tedy proti rozhodnutí insolvenčního soudu bude podáno oprávněnou osobou odvolání, je třeba z hlediska xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxmžikem právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Opět lze upozornit na jistou disproporci mezi insolvenčním zákonem a tímto zákonem, protože § 146 ve xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxtí o insolvenčním návrhu v insolvenčním rejstříku, zatímco komentovaný zákon vztahuje konec lhůty k podání žádosti až k právní moci jiného rozhodnutí x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx zpožděním (např. informace o zpětvzetí odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu o jiném rozhodnutí o insolvenčním návrhu), neboť by úřad práce xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxětné lhůty. Zde je třeba, aby již v okamžiku vydání takového soudního rozhodnutí byl úřad práce obezřetný a počítal s možnou budoucí právní mocí, pokud txxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx použití přerušení řízení podle spr. řádu, kdy datum právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu patrně představuje předběžnou otázku [§ 64 odst. 1 písxx xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxního řízení. Naopak zde je vhodné připomenout, že v souladu s § 140d odst. 2 insolvenčního zák. se rozhodnutím o úpadku nepřerušuje zejména právě řízenx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
18.
Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn ve lhůtách uvedených zákonem, tedy buď ve lhůtě řádné (5 měsíců a 15 dnů) nebo xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxuzi lhůty ve vztahu k této konkrétní platební neschopnosti zaměstnavatele. Pokud by např. podáním návrhu bylo zahájeno nové insolvenční řízení, vznixxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx spadat i do nového rozhodného období, bude moci v nové lhůtě své nároky uplatnit opětovně. To nebude platit pouze v případě, že by na posuzovaný případ doxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxních neschopností zaměstnavatele) může úřad práce uspokojit další mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xrotože jde o lhůtu hmotněprávní, její zmeškání nelze prominout (ani použít institut prominutí zmeškání úkonu dle § 41 spr. řádu) a podání zaměstnance mxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xřadu práce tím však není dotčeno. Pak platí, že podle § 169 odst. 1 písm. a) insolvenčního zák. jsou pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za maxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxnec má tedy právo uplatnit své pracovněprávní pohledávky postupem podle § 203 insolvenčního zák. vůči osobě s dispozičním oprávněním. Výhodou je pro xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x 169 odst. 1 písm. a) insolvenčního zák. v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z evidence xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxlady insolvenčního řízení, a to ani zaměstnancům bývalým, kteří již formálně takové postavení nemají (srovnej rozhodnutí Vrchního soudu Praha 3 VSPH xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxení mzdových nároků oznámením, § 8a - odečet neuznaných mzdových nároků, § 9 - rozhodování o uspokojení mzdových nároků, § 10 - (srážky a odvody podle xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxpisy práva Evropské unie:
čl. 9 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES, o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnaxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xe zákona č. 73/2011 Sb. rovněž vyplývá, že Úřad práce je správním orgánem s celostátní působností, který rozhoduje jako celek. Jeho vnitřní organizačxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxrávní orgán (srov. § 5 odst. 1 uvedeného zákona). Nejvyšší správní soud proto souhlasil s krajským soudem, že orgánem, který podle tvrzení žalobce zasxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxčitých věcech není bez dalšího způsobilé zasáhnout do jeho stávající pravomoci, tedy tuto pravomoc nemůže ani založit, ani ji rozšířit. Založení místxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxx)
3. [48] Jak je z citovaných ustanovení zákona o SPÚ patrné, v institucionální rovině jde u Státního pozemkového úřadu nepochybně o jeden správní úřxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxízený Ministerstvu zemědělství. Ministerstvo jmenuje a odvolává ústředního ředitele (§ 2 odst. 2 věta první zákona o SPÚ). Ústřední ředitel pak má, zčxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxejmé, že v rovině personální, manažerské i metodické lze Státní pozemkový úřad považovat za jednu instituci, tedy za jeden správní úřad v institucionáxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx x xxx xx xxxxx vymezena
kompetence
krajských pozemkových úřadů rozhodovat jako správní orgány prvního stupně-nikdo jiný než právě krajské pozemkové úřady tak nexxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxemkových úprav podle § 2 odst. 5 zmíněného zákona. Opět platí, že pobočky krajských pozemkových úřadů musí existovat (tj. je zákonnou povinností, aby bxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxá jim nesmí být bez změny zákona odňata. Stejně tak je jasně vymezena
kompetence
ústředí, a sice především být zásadně odvolacím orgánem proti rozhodnxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxtím těchto poboček.
(NSS Nad 288/2014-58)
4. Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 IZ, podxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xa náklady insolvenčního řízení až do částky 50 000 Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Podle poslední větx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Podle důvodové zprávy k insolvenčnímu zákonu tato úprava promítá zejména skutečnost, že insolvenční zxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxx x) směrnice č. 80/987/EHS, který stanoví právní domněnku, že stav insolvence zaměstnavatele pro účely ochrany zaměstnanců nastává podáním návrhu na zxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxatit, zejména pak pokud jim zaměstnavatel po delší dobu nevyplácí mzdu a na zaplacení zálohy nemají prostředky. Zvolenou úpravou bude zároveň-jak dodxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx úpravou § 108 odst. 1 poslední věty IZ zákonodárce nesledoval úmysl zbavit povinnosti platit zálohu na náklady insolvenčního řízení jen ty insolvenčxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxny navrhovatele, jejichž nároky uplatněné v insolvenčním návrhu vyplývají (pouze) z pracovněprávního vztahu k dlužníku, a to bez ohledu na to, zda tenxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxní insolvenčního návrhu výlučně o pracovněprávní nárok, který mu jako zaměstnanci vůči dlužníku co zaměstnavateli vznikl.
(VS xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxemí nejméně dvou členských států" uvedeného nyní v čl. 9 odst. 1 Směrnice je nutné odklonit se od pojmu "provozovna" vymezeného dřívější judikaturou, a xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx měl v posledně uvedeném státě pobočku či stálou provozovnu. Aby podnik usazený v členském státě mohl být považován za podnik provozující činnost na úzexx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx tam vykonávat činnost.
(C-310/07, Svenskastaten genom Tillsynsmyndigheten i Konkurser v. Anders Holmqvist, celexové č. 62007CA0310)
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxxxxxxxx xxtanovení omezuje výši dlužného nároku, kterou může úřad práce žadateli vyplatit, jednak stran počtu měsíců, které může v rámci rozhodného období [určxxxxx xxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxí těchto hranic bylo využito zmocnění čl. 4 Směrnice, který českou úpravu k tomuto kroku legitimizuje na unijní úrovni.
K odst. 1
2.
V případě § 5 odsxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxt období, za něž musí být dlužné mzdové nároky uhrazeny, přičemž toto období musí pokrývat alespoň mzdové nároky připadající na tři poslední měsíce praxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxko, Řecko, Itálie, Bulharsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko, zvolila si Česká republika variantu, kdy úřad práce jx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxnice však zákon umožňuje, aby si žadatelé o dlužný mzdový nárok mohly vybrat v rámci rozhodného období nikoliv poslední 3 měsíce pracovněprávního vztaxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxhodného období. Důvodová zpráva k zákonu uvádí, že návrh vychází z praxe, kdy výplaty jsou zaměstnavatelem poskytovány nepravidelně, v některých měsxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx jedná o tzv. nepravou odchylující transpozici, když zákonodárce využil zmocnění ukotveného čl. 11 Směrnice, podle kterého se Směrnice nedotýká možnxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxého ustanovení zákona dává na jedné straně žadateli opakovanou možnost být úřadem práce na dlužných mzdových nárocích u téhož zaměstnavatele uspokojxxx x xx x xxxxx xx xxx xxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxnec vzápětí po úhradě mzdových nároků opětovně mzdové nároky další. Toto ustanovení zákona je nutno tedy chápat v kontextu s § 3 písm. a) a c) a § 4 odst. 5 xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xbdobí. Aby tyto zákonné podmínky mohl zaměstnanec splnit, musí vzniknout nová platební neschopnost zaměstnavatele. Teprve na jejím základě je stanoxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxvé rozhodné období, do kterého musí spadat zaměstnancem uplatněné další mzdové nároky. Předpokládá se tedy, že zaměstnanec byl v nově stanoveném rozhxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xozději, nikoliv mzdové nároky, které již byly zaměstnancem uplatněny v první žádosti a byly mu úřadem práce přiznány částečně nebo vůbec. Jestliže již xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxe § 9 odst. 7 tohoto zákona a samozřejmě s výjimkou opravných prostředků podle spr. řádu. Pozdější doplacení již částečně přiznaných mzdových nároků bx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxledě k tomu, že by tato žádost byla uplatněna po uplynutí lhůty stanovené pro podání žádosti a přiznané mzdové nároky by nespadaly do určujícího rozhodnxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxschopnosti, neboť například předchozí insolvenční řízení na téhož zaměstnavatele bylo rozhodnuto jinak než rozhodnutím o úpadku (např. podle § 142 ixxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xíce platebně neschopných zaměstnavatelů současně. Jakkoliv se taková situace jeví jako nepravděpodobná, nelze ji zcela pominout, neboť by mohla typxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xdměna z nich představuje mzdový nárok podle tohoto zákona). V takovém případě lze z dikce § 5 odst. 1 tohoto zákona podle názoru autorů dovodit, že omezexx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxť.
5.
xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxjení mzdového nároku zaměstnance u téhož zaměstnavatele na straně druhé, pokud by se do opakované platební neschopnosti tento dostal. Nezbývá než dopxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xy tento zvažovat kroky ve smyslu zákoníku práce (např. zrušení pracovního poměru pro nevyplácení mzdy) a změnu zaměstnavatele, neboť i při zachování xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxný zaměstnavatel. Zde je třeba zdůraznit, že dotčená lhůta byla v původním znění zákona stanovena na 3 roky a následně byla novelou č. 73/2006 Sb., účinnxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xonstruuje k uplynutí měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele uspokojen, přičemž předmětná lhůta končí po uplynutí kalendářního měsíce následujícxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xtanovit horní mez pro úhradu dlužných mzdových nároků, přičemž tato horní mez nesmí být nižší než úroveň, která je sociálně slučitelná se sociálním cílxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx v tomto směru neobsahuje žádná přesná ustanovení. Přehled metod, které si jednotlivé členské státy zvolily pro výpočet horních hranic úhrad dlužných xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
7.
Ani důvodová zpráva k zákonu nenxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxádí, že "automatická valorizace" této hranice poskytuje s přihlédnutím k dopadům na státní rozpočet optimální řešení. Horní hranice výplaty dlužnéhx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle tohoto zákona. Pro období od 1. května 2017 do 30. dubna 2018 je to částka určxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx nutno uvést, že se jedná o částku, která je poukazována pouze žadateli o mzdový nárok, tedy částka po odečtení srážek a odvodů podle zvláštních právních xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xx xiž z předmětné částky.
8.
V případě, že by uplatňovaný mzdový nárok přesahoval tuto horní hranici, kterou lze podle komentovaného ustanovení ze stxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xoveň pohledávkám za majetkovou podstatou.
9.
Návrh komentovaného ustanovení zohledňuje nejen částky, které jsou vypláceny jednorázově za měsíxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxí mzdového nároku, započítávala by se v takovém případě částka vyplacená na základě § 9 odst. 1, resp. § 9 odst. 4 tohoto zákona do uvedeného limitu.
1xx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xastat v případě, kdy je žadateli na základě vyhodnocených podkladů rozhodnutí ve správním řízení o uspokojení dlužných mzdových nároků přiznán mzdovx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxrých nebylo prokázáno jejich nevyplacení zaměstnavatelem. Tato částka zajistí základní minimální příjem zaměstnance, přičemž další případné nároxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxolvenčního řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu. V praxi se tak můžeme setkat s případy, kdy je např. podán insolvenční návrh v měsíci dubnu, avxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx měsíce stanoví horní hranici na základě rozhodné částky platné v měsíci dubnu, podle v té době účinného sdělení MPSV.
12.
Výše bylo komentováno, že xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xe § 5 odst. 1 tohoto zákona na tyto případy samostatně, naopak u souběhu takových mzdových nároků za konkrétní kalendářní měsíc u několika zaměstnavatxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx a půl násobek rozhodné částky, toto omezení se tedy použije na všechny mzdové nároky u všech zaměstnavatelů v jednom měsíci najednou (tj. jejich součetxx
xxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xyzických osob. Autoři se kloní k závěru, že je nutné vycházet z kontextu § 10 tohoto zákona a z Pokynu GFŘ D-22 ze dne 6.2.2015 vztahujícího se k § 5 odst. 4 zxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxnance (v hrubém) v daném kalendářním roce také jen poměrná část zúčtovaného měsíčního příjmu, a to v poměru, v jakém byly uspokojeny jeho nároky v čisté vxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxvých příjmů) snížený o příjmy od daně osvobozené a snížený o příslušné pojistné placené poplatníkem (zaměstnancem) a o zálohu na daň (po slevě). K přípaxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xistému příjmu, který měl být poplatníkovi celkem za daný kalendářní měsíc řádně vyplacen, a tímto procentem se vypočte i poměrná výše tzv. hrubého (zdaxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxstného placeného zaměstnavatelem a poměrné části sražené zálohy na daň. Procento pro výpočet poměrné části hrubé mzdy, povinného pojistného a sraženx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxn, vynásobený stem. Procento obdrženého čistého příjmu se vypočte jako podíl částky obdrženého čistého příjmu a čistého příjmu, který měl být celkem zx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxstného a zálohu na daň z příjmů se odvíjí od horní hranice vyplaceného mzdového nároku. Situace se však zřejmě liší, pokud úřad práce xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx xx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx pojmů zákona (mzdové nároky, zaměstnanec a rozhodného období), § 10 - srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů
Související předpisy:
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxnanci podle zákona č. 118/2000 Sb.,
Pokyn GFŘ D-22 ze dne 6.2.2015
Předpisy práva Evropské unie:
čl. 4 Směrnice Evropxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxce nepřipouští, aby členský stát limitoval odpovědnost záruční instituce částkou ve výši nutné k pokrytí základních potřeb zaměstnanců, ze které by bxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx x xxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxotti, Milena Castellani, Anna Maria Venturi a další, celexové č. 62008CJ0069)
)2. Směrnice Rady z 20- 10. 1980 o harmonizaci právních předpisů členxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxí maximální hranice částky zajištěné garančním fondem pro případ nesplnění neuspokojených nároků zaměstnance, také tehdy, když členský stát nesdělxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x1995CJ0235
(Žádost o uspokojení mzdových nároků)
Právní stav komentáře je ke dni 1.6.2016.
1.
xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx nároky u krajské pobočky, resp. kontaktního pracoviště úřadu práce písemnou žádostí. Jedná se tedy o zahájení řízení o žádosti podle § 44 a následující xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x x xxxxx 1 tohoto zákona lze podat žádost na kterékoliv krajské pobočce úřadu práce, resp. kterémkoliv kontaktním pracovišti krajské pobočky úřadu práce - to xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxinit podání žádosti ústně do protokolu. Způsob podání písemné žádosti může být osobně, datovou schránkou, poštovní přepravou, resp. elektronickým zxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxt jako podání podle spr. řádu musí mít náležitosti podle § 37 odst. 2 a § 45 spr. řádu, nicméně zákon demonstrativně uvádí další náležitosti žádosti o dlxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxvinný. V případě, že žádost neobsahuje údaje uvedené v komentovaném ustanovení zákona, měl by úřad práce vyzvat žadatele doplnění žádosti.
4.
Zamxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxkon dále uvádí rodné číslo nebo datum narození. Zatímco § 37 odst. 2 spr. řádu uvádí jako náležitost podání u fyzických osob datum narození, standardizxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxdem na znění zákona musí být ovšem pro řádné podání žádosti postačující uvedení kteréhokoliv z těchto údajů. Další náležitostí ze strany žadatele je byxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xro doručování. Zde by bylo vhodné buď úpravu zákona sjednotit se správním řádem, případně definovat identifikační údaje a bydliště speciálně, např. jxxx xx xxxx x x x xxxxx xx x xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xpr. řádu).
5.
Další údaje, které zaměstnanec musí uvést, jsou údaje vztahující se k jeho zaměstnavateli. Zaměstnavatele musí označit, a to jednak xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxto podnikání, případně bydliště. Pokud by zaměstnanec některé z těchto informací nevěděl, například při přechodu pracovněprávního vztahu neobdržex xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxřejných rejstříků a insolvenčního rejstříku, ze kterých by je bylo možné zjistit, pomůže úřad práce žadateli s doplněním těchto údajů nebo odstraněníx xxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxávních předpisů. Pokud jde o kalendářní měsíce rozhodného období, může jít podle § 5 tohoto zákona o nejvýše 3 měsíce z rozhodného období. Je tedy na volxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xůjde o měsíce, za které jsou mzdové nároky splatné, a dále by měl zohlednit zejména, zda mu v případě skončení pracovního poměru nenáleží odstupné, kterx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxstnanec měl se zaměstnavatelem ve shodném období více pracovněprávních vztahů, což možné je, pak si může uplatnit nároky ze všech těchto vztahů, nicméxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxx x xohoto zákona se nároky z více pracovněprávních poměru budou sčítat jako jeden mzdový nárok za příslušný měsíc. Správní orgán je rozsahem co do výše uvedxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxoky vyšší, může rozhodnout pouze v intencích žádosti. Totéž se týká výše uplatňovaných mzdových nároků, kde je správní orgán vázán maximální částkou pxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx změnit její rozsah, ale pouze ve smyslu § 45 odst. 4 spr. řádu (vzít žádost zpět nebo její předmět zúžit) a § 41 odst. 8 spr. řádu, kdy je třeba povolení spráxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxmatické. Žadatel by měl především uvést za daný měsíc hrubou mzdu, která mu měla být, ale nebyla vyplacena. V podrobnějším doložení požadovaných mzdovxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x x x xxxxx x spr. řádu pak správní orgán může požadovat po účastnících jen ty podklady, o nichž tak stanoví zákon. Zákon uvádí, že součástí žádosti mohou být i doklaxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxbo písemný doklad o mzdě podle § 142 odst. 5 zák. práce, tj. výplatní pásku, musí alespoň uvést výši uplatňovaného mzdového nároku xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx rozhodnutí poskytovat správnímu orgánu veškerou potřebnou součinnost (§ 50 odst. 2 spr. řádu) a současně dopad doložení dokladů o uplatňovaných mzdoxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxhoto zákona, kde tyto skutečnosti mohou zakládat zákonný důvod poskytnutí buď požadovaného (prokázaného) nároku nebo naopak pouze minimální mzdy. Vxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x to přestože zaměstnavatel není účastníkem řízení, neboť pro dosažení účelu řízení a k vydání rozhodnutí jsou takováto zjištění vhodná. Údaji potřebnxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx x příjmu, zejména pak údaje vztahující se ke slevám na dani, resp. daňovému zvýhodnění poplatníků daně z příjmu fyzických osob, které se zohledňují při vxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxišťovně jsou uváděny pro účely úhrady pojistného na zdravotní pojištění. Údajem o způsobu výplaty volí zaměstnanec způsob výplaty nároku, a to buď výpxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Doba trvání pracovněprávního vztahu zejména prokazuje skutečnost, že zaměstnanec splňuje podmínkx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxklady, které tyto skutečnost prokazují, jsou buď doklad vystavený zaměstnavatelem podle § 313 odst. 1 zák. práce, tj. potvrzení o zaměstnání, v němž muxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxaci dokladů o vzniku a skončení pracovněprávního vztahu, tedy například pracovní smlouva a dohoda o skončení pracovního poměru nebo výpověď z pracovnxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx vztah trvá i ke dni podání žádosti. S ohledem na znění daného ustanovení bude pro zaměstnance velmi problematické prokazovat požadované skutečnosti v xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxvní poměr). Řešením by mohlo být v kontextu § 582 obč. zák. zhojení takového nedostatku formy, zejména pokud se podle § 20 zák. práce, pokud již bylo zapoxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxsm. a) - rozhodné období, § 5 - rozsah xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx x x x x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxch právních předpisů
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxhž nelze vyžadovat, aby své žádosti formulovali zcela pregnantně a pojmenovávali věci přesnými zákonnými termíny, případně dokonce citovali v žádosxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů", žádosti dle zákona o myslivosti pak "žádost o povolení chovu zvěře v zajetí". Sprxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx z oblasti běžného jazyka nedostatečné, vzbuzující právní nejasnost z pohledu správního orgánu, musí správní orgán vyzvat žadatele k upřesnění obsahx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx), nikoliv formálního označení (§ 19 odst. 2 starého správního řádu, § 37 odst. 1 nového správního řádu).
(NSS 1 As 30/2008)
2. Správní orgán je v řízexx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxnout. Ani v případě vad návrhu (podání) si jej nemůže správní orgán upravovat dle svého mínění. Tehdy je nutno odstranit nedostatky návrhu (podání) posxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxř. II. aktualizované a rozšířené vydání.
Praha:
BOVA POLYGON,
2012,
s. xxx x xxxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxi 1.8.2017.
1.
Předmětem komentovaného ustanovení je spolupráce zaměstnavatele, případně další osoby dle insolvenčního zák. s úřadem práce při zjišťování xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x § 3 spr. řádu, xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxch a právnických osob i podle § 14a odst. 2 zákona (viz komentář k tomuto ustanovení). Skutečnost, zda mezi žadatelem o dlužný mzdový nárok a dotčeným zamxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxplaty mzdových nároků zná z povahy věci právě zaměstnavatel, případně další, v insolvenčním zákonu stanovená osoba. Zde je na místě také uvést, že zaměxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xízení ve smyslu § 27 odst. 1 spr. řádu je zaměstnanec, bylo by jedině možné uvažovat o účastenství podle § 27 odst. 2 spr. řádu. Takovým účastníkem je osobxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxem nejsou práva, resp. povinnosti zaměstnavatele dotčena, neboť pohledávka vůči zaměstnanci existovala i před tímto řízením, pouze tento mzdový nárxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxní (zcela nebo zčásti) jeho věřitele, avšak obsah této povinnosti zůstává shodný. Vzhledem k ustanovení § 10 odst. 3 tohoto zákona se lze však domnívatx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxh nároků oznámeno způsobem předepsaným podle spr. řádu. Lze se tedy přiklonit k názoru, že zaměstnavatel účastníkem řízení není, pouze může jeho průběx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xříslušná k rozhodnutí ve věci dlužných mzdových nároků neprodleně písmeně vyzývá zaměstnavatele k předložení písemného seznamu dlužných mzdových nxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxoj, který by jim umožnil uspokojit alespoň částečně jejich mzdové nároky rychlou formou. Nejenže se v předmětném ustanovení uvádí, že výzvu má úřad práxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxt též situace, kdy úřad práce při obdržení žádostí o uspokojení dlužného mzdového nároku od dalších zaměstnanců téhož zaměstnavatele může již vykázánxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xychlost správního řízení vedeného o uspokojení dlužných mzdových nároků pak také odpovídá hmotněprávní lhůta stanovená zaměstnavateli ke splnění pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxěna zejména včas. Úřad práce by však měl akceptovat a vycházet z vykázání dlužných mzdových nároků i tehdy, pokud bylo provedeno po lhůtě stanovené zákoxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxeré má příslušné vykázání obsahovat, tedy kromě požadavku na jeho písemnou formu. Písemnou formou se pak rozumí jak forma analogová (listinná), tak foxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxmulářem, který má zaměstnavatel vyplnit. Tento postup je pragmatický zejména z toho důvodu, že obsahuje rozpis právě těch údajů, které úřad práce nutnx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx nároku (zda je vykazovaný nárok též mzdovým nárokem podle tohoto zákona) a v neposlední řadě i nároku, který nebyl zaměstnanci vyplacen. Za zaměstnavaxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx zaměstnavatel neprovede vykázání dlužných mzdových nároků do uvedeného formuláře, nebo je předmětné vykázání neúplné ještě automaticky neznamenáx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxnout od skutečnosti, že úřad práce tyto údaje fakticky přejímá a pokud se dostane v závislosti na dalším vývoji předmětného správního řízení do pozice pxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx reálně uvažovat též o aplikaci § 13 tohoto zákona, na jehož základě je úřad práce povinen vyplacené a odvedené finanční prostředky včetně úroků z prodlxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxoků je zaměstnavatel povinen ve stejné lhůtě prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance srážky a odvody podle zvláštních právnxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxk není úřad práce odkázán na sdělení zaměstnavatele, zda tyto srážky provedl, ale tuto skutečnost může zjistit dotazem u příslušných institucí, ke ktexxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx odvody, lze podle názoru autorů dospět k závěru, že též příslušnou mzdu zúčtoval a měl by taktéž mít postavení plátce daně podle zákona upravujícího danx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x x x xxxx x zaměstnanosti, a to Státnímu úřadu inspekce práce nebo oblastním inspektorátům práce, přičemž tyto správní orgány dle § 141 odst. 2 zák. o zaměstnanosxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xároky řádně a včas představuje skutkovou podstatu přestupku, která je ukotvena v § 139 odst. 2 písm. c) zák. o zaměstnanosti pro fyzické osoby, resp. § 1xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx 500 000 Kč. Z dikce ustanovení § 139 odst. 2 písm. c) a § 140 odst. 2 písm. c) zák. o zaměstnanosti však vyplývá, že možnost uložit pokutu se vztahuje tolikx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxtnance srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů.
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxstnavatele je Achillovou patou zákona, neboť v praxi se lze velmi často setkat se zaměstnavateli, kteří po zahájení insolvenčního řízení přestávají sxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx uložení a následná realizace příslušné sankce. Podle § 170 odst. 1 písm. d) insolvenčního zák. totiž představuje uložená pokuta za přestupek pohledáxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxí neschopnosti, nemá příslušný preventivní ani represivní účinek.
7.
Je vhodné ovšem zmínit i jiný důvod, proč by zaměstnavatelé neměli vykázání xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxi by nesouhlasil, neboť pokud úřad práce rozhodne o výplatě mzdových nároků právě mj. na základě a bez vykázání zaměstnavatele (např. ve výši minimální xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx vylučuje ze své možnosti a svého práva
de facto
přezkoumat pohledávky, které uplatnili jeho zaměstnanci u úřadu práce a reagovat na ně případným nesouxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xx
x xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxního řízení může přejít oprávnění nakládat s majetkovou podstatou zaměstnavatele (dlužníka), jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xebo insolvenčního správce, avšak pouze tehdy, pokud na něho ze zákona usnesením insolvenčního soudu přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatox xxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111 insolvenčního zák.. Přexxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xento soud vymezí. Tato práva a povinnosti nemůže insolvenční soud vymezit v širším rozsahu, než v jakém náleží insolvenčnímu správci po rozhodnutí o úpxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxenčním správcem s plnou působností (viz § 27 odst. 2 insolvenčního zák.).
10.
Insolvenčního správce ustanoví insolvenční soud nejpozději v rozhoxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx úřadu práce, v jejímž obvodu má dlužník, který xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxmentovaného zákona při komunikaci se zaměstnavatelem, resp. se správcem, a dále povinnost úřadu práce uplatnit pohledávku podle § 11 odst. 3 tohoto zxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxitele při přihlašování, resp. uplatňování pohledávek. V rozsahu, ve kterém není dlužník oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, přechází toto práxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou.
11x
xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá. Dále podle § 228 písm. f) insolvenčního zák. se nakládáním s majetkovou podstatox xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxenční zákon jinak), je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními:
a)
dlužník v době do rozhodnutí o úpadku,
b)
dlužník v xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxx xx xxvolení reorganizace a
e)
dlužník v době od povolení oddlužení.
12.
Ve smyslu § 7 odst. 2 tohoto zákona musí tedy úřad práce vyžádat vykázání xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxního zák. je velmi nepravděpodobné, že by toto oprávnění také mohlo přejít již na předběžného správce), kteří jsou ve vztahu k majetkové podstatě osobxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxpadě, že by oprávnění v tomto rozsahu na insolvenčního správce dosud nepřešlo, bude úřad práce vycházet ze seznamu dlužných mzdových nároků zaměstnanxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxčního správce ještě před vydáním oznámení nebo rozhodnutí úřadu práce, tento opětovně xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxo o zaměstnavatele v likvidaci, má likvidátor působnost v rozsahu, v jakém nepřešla na insolvenčního správce, může se tedy stát, že úřad práce bude komuxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx
xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxn a ukotvit v § 7 odst. 2 tohoto zákona povinnost úřadu práce obrátit se na osobu s dispozičním oprávněním, což je nepochybně legislativně přesnější foxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxávcem, § 14a - informační a součinnostní ustanovení
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx třeba rozumět zachycení textu na relativně trvalém nosiči, přičemž podoba tohoto nosiče (analogový - listina, digitální - elektronický soubor) není x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx nosiče, nicméně obě formy mohou být formami písemnými.
(NSS 2 Afs 24/2012 - 34)
2. Pokuta uložená za správní delikt spadá do mimosmluvních sankcí ve xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx § 139 insolvenčního zák. nespočívá v tom, aby byla Česká republika jako věřitel zvýhodněna tím, že ji insolvenční soud nad obvyklou míru poskytne infoxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxgánům zde uvedeným. Stejně jako ostatní věřitelé má i Česká republika údaje týkající se insolvenčního řízení k dispozici prostřednictvím insolvenčnxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx dle ust. § 139 odst. 1 písm. b) insolvenčního zák. (...), nic to nemění na tom, že i Česká republika je jako věřitel vázána lhůtou pro podání přihlášky a buxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxÁK,
J.;
DADAM,
A.;
PACHL,
L.
Insolvenční zákon a předpisy související. Komentář. 3. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer ČR, a.s.,
2016,
s. 452-455, s. 799-805
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx
xxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxl.
STÁDNÍK,
J.;
KIELER,
P.
Povinnosti zaměstnavatele dle § 7 zákona č. 118/2000 Sb.
Práce a mzda.
Roč. 2013, č. 1
CRHA,
M.
Postavení zaměstnavatexx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xe dni 1.8.2017.
K odst. 1
1.
Ustanovení § 8 představuje zvláštní způsob vypořádání žádosti o uspokojení mzdových nároků, a to zejména proto, že nepxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxm na sociální účel Směrnice a zákona, tj. poskytnout zaměstnanci, kterému nebyla vyplacena mzda, co nejrychleji její náhradu za situace, kdy je bez proxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxšeno ustanovení § 15 tohoto zákona, které uvádělo, že (pouze) na § 8a, § 9, § 14 tohoto zákona a na doručování podle § 7 tohoto zákona se vztahuje spr. řádx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xád.
2.
Jaký je ovšem charakter oznámení podle § 8 tohoto zákona ve smyslu spr. řádu? Na obdobné správní úkony není jednotný názor. Podle daného ustaxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxatury Ústavního soudu, resp. Nejvyššího správního soudu týkající se vymezení rozhodnutí podle správního řádu, platí, že jsou posuzovány například nxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe pojem "technický" a je k němu vždy třeba přistupovat z hlediska jeho obsahu a nikoliv jeho formy, tj. jde o rozhodnutí v materiálním slova smyslu a není rxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xsoby nebo se v určité věci prohlašuje, že takováto osoba práva nebo povinnosti nemá, je tedy významná intenzita účinků vůči adresátům takového úkonu a mxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xe započat zahájením řízení o žádosti nebo z moci úřední. Ve vztahu k předmětnému ustanovení tedy správní orgán sice xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxu ze strany úřadu práce subjektivní právo. Nárok zaměstnance sice předtím existoval ve smyslu pracovněprávního nároku podle zák. práce, nicméně úřad xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxat ve smyslu § 8a tohoto zákona) a tím také následně vyvolává přechod práva ve smyslu § 11 odst. 3 tohoto zákona. Jde o individuální správní akt vydaný z pxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxdu práce podle tohoto zákona je rozhodování správního orgánu v soukromoprávní věci, stále jde o správní řízení a neaplikuje se zde § 1 odst. 3 spr. řádu txxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx řádu (sporné řízení), neboť předmětem řízení není rozhodnutí sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, naopak § 8 tohoto zákona vychází ze souladxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xtátní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, rozhoduje-li krajská pobočka úřadu práce o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je poxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, rozhoduje-li orgán pomoci v hmotné nouzi o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli dxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxěru č. 125/2013, přičemž uvedl, že oznámení o přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi vydávané podle § 76 zák. o pomoci v hmotné nouzi lze považovat za oznámxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xádu, neboť jde o rozhodnutí, jímž správní orgán v určité věci zakládá práva jmenovitě určené osoby. Pokud jsou posouzeny všechny výše uvedené skutečnoxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxhodnutím ve smyslu § 9 a § 67 odst. 1 spr. řádu.
3.
Předpokladem k postupu úřadu práce podle tohoto ustanovení je tedy jednak, že zaměstnavatel nebo sxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxanců za rozhodné období a za druhé, že ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci a jeho žádosti bude souhlasit výše mzdových nároků a doba, za kterou je zaměstxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxáce seznal, že tento nesoulad mezi žádostí a vykázáním je pouze formálního charakteru, např. jde o chybu v psaní nebo počtech (např. chybný výpočet dílčx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx postupu, např. při výpočtu mzdy či jejích odvodů nebo např. zákonného nároku na odstupné podle zákoníku práce, je vhodné, pokud dá úřad práce příslušné xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxt, že zaměstnanec může požádat až o 3 měsíce uspokojení mzdových nároků, může dojít k situaci, že pouze u některého z těchto měsíců budou souhlasit výše a xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxců samostatně a může způsobem podle § 8 tohoto zákona vyřídit pouze část žádosti (jeden nebo více měsíců) a zbývající část vyřídit rozhodnutím podle § 8x xxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xzdových nároků podle § 8 tohoto zákona nebo jen jedno rozhodnutí podle § 8a nebo § 9 tohoto zákona anebo kombinace oznámení a rozhodnutí, přičemž je jexxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx) ve vztahu k jednotlivým měsícům.
5.
Formou vyřízení věci, kterou zákon v tomto případě stanoví, je oznámení úřadu práce, které obsahuje minimálnx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxi správním rozhodnutím, má nepochybně zjednodušit řízení a důvodem je tedy ekonomie a rychlost řízení.
6.
Lhůta 10 dnů je obdobně jako lhůty podle § xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxavit, tj. předat jej k doručení podle § 19 spr. řádu, pokud jej nedoručuje přímo sám osobním předáním. Materiální obsah oznámení jako rozhodnutí vede roxxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxní explicitně uvedeno, že jde o dny pracovní. Stanovená lhůta je z hlediska praxe poměrně krátká, neboť úřad práce musí nejen provést kontrolu a porovnáxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxx se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x provést účetní operaci příkazu k úhradě. Např. slovenská úprava v zákoně č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení, uvádí lhůtu k výplatě dávky 60 dnů od poxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxy, nicméně i zde by bylo vhodné zvážení reálnosti takto stanovené lhůty.
K odst. 2
7.
Ustanovení odstavce druhého bylo do zákona doplněno novelou čx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xřad práce vyzve zaměstnavatele nebo správce po podání žádosti prvního ze zaměstnanců a zaměstnavatel nebo správce toto vykázání provede, stále ještě xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxch žádost úřad práce, v případě splnění podmínek dle § 8 odst. 1 tohoto zákona, vyřídil ve lhůtě 10 dnů od předložení vykázání zaměstnavatelem nebo spráxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxtavení počátku lhůty od podání žádosti je odpovídající pro situace, kdy již úřad práce vykázání dříve obdržel, zaměstnanec je na něm uveden a jde pouze o xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxání dalších žádostí úřad práce vykázáním disponuje, ale zaměstnanec tam uveden není, přičemž úřadu práce je na základě doložených dokladů o pracovním xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxtě nebyl vůbec zaměstnancem (to je s ohledem na rozhodné období běžící i po zahájení insolvenčního řízení a lhůty pro podávání žádostí možné), nebo sice xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxx xxxxx xxje, nevyhotoví vykázání řádně a nevykáže jej např. opomenutím. Protože není možné k tíži zaměstnance přičítat pozdější, ale zákonné podání žádosti nexx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx, aby žádost byla případně vyřízena opět ve zkráceném režimu § 8 tohoto zákona. Protože je ale tento postup závislý na doručení opětovného vykázání od zxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxta dle odst. 2 by tedy měla být v zákoně doplněna v závislosti na tom, zda zaměstnanec byl uveden ve vykázání nebo je třeba vyžádat vykázání ve smyslu § 7 toxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxční vymezení základních pojmů zákona, § 6 - žádost o uspokojení mzdových nároků, § 7 - vykázání dlužných mzdových nároků, § 10 - srážky a odvody podle zxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxů, § 13 - povinnost úhrady prostředků zaměstnavatelem nebo správcem, § 14 - povinnost vrácení prostředků zaměstnancem
Související předpisy:
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x x x x xx xxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxi, odůvodnění a poučení o opravném prostředku), Ústavní soud vycházel z toho, že pojem "rozhodnutí" je označením technickým a že je třeba k němu vždy přixxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxisem (či formálně nedokonalým rozhodnutím, např. bez odůvodnění či poučení o opravném prostředku) v domnění, že není jeho povinností vydat rozhodnutx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxedurou, neboť právě tato skutečnost může vést ke zrušení takového "rozhodnutí" (Bureš, Drápal, Mazanec. Občanský soudní řád. Komentář, 5. vydání, s. xxxxxx
xxxx xx xxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xtd.), nýbrž skutečnost, že orgán veřejné moci tímto svým aktem autoritativně a pravomocně zasáhl do právní sféry navrhovatele, tj. tímto rozhodnutí dxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xxx xstavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 7, C. H. Beck, 1997, str. 327 a 328, z novější judikatury obdobně usnesení sp. zn. IV. ÚS 233/02, sv. 27, str. 3xx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx vrchnostenského postavení. Námitky stěžovatele, že předmětná rozhodnutí neměla příslušnou formu a nebyla vydána v žádném procesu, se v tomto světle xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxm, kde správní orgán nepostupuje předem stanoveným a předvídatelným způsobem podle příslušného procesního předpisu. Nemluvě již ani o tom, že podle uxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxtupovat při vydání rozhodnutí nebo náležitosti rozhodnutí, je třeba subsidiárně použít procesní předpis, kterým je správní řád (viz např. rozsudek xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx (č. 500/2004 Sb.), podle jehož ustanovení § 1 odst. 2 platí, že tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jixx xxxxxxx
xxxx x xxx xxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxx xxxxxtit, zda má napadený úkon povahu individuálního správního aktu, zda je zde konkrétní individualizovaný adresát takového vrchnostenského aktu, zda txxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxgánem v mezích jeho zákonem stanovené pravomoci jako materializovaný akt obsahující stanovené náležitosti a komunikovaný adresátovi. Tyto aspekty xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxty skutečně zcela naplněny.
xxxx x xx xxxxxxxx x xxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xx9-157, s. 599 a násl.
VEDRAL,
J.
K pojetí rozhodnutí správního orgánu ve správním řádu a soudním řádu správním.
Správní právo.
Roč. 2012, č. 1-2,
s. 1
xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xx xx
xx xx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxzhodnutí ve správním soudnictví.
Právní rozhledy.
Roč. 2015, č. 10,
s. 359
(Odečet neuznaných mzdových nároků)
Právní stav komentářx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxroky, které lze podřadit pod definici mzdových nároků podle tohoto zákona [blíže komentář k § 3 písm. b) tohoto zákona]. Pokud jsou tedy předmětem řízexx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxce ve věci formální správní rozhodnutí.
K odst. 1
2.
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxním výčtem, který ukotvil do § 3 písm. b) tohoto zákona. Jedná se tedy o vymezení mzdových nároků užší, než s jakým se můžeme setkat mnohdy v praxi, kdy zamxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx tato měřítka stanovena jsou. Z důvodu zamezení zneužívání zákona proto zákonodárce výplatu některých zaměstnavatelem vykázaných částek omezil.
xx
xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx. Ostatní částky úřad práce odečte. Zaměstnanec tyto úřadem práce nepřiznané částky může samozřejmě uplatnit v insolvenčním řízení, přičemž není vylxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xři interpretaci sousloví přiznat mzdový nárok. Tedy vyvstává teoretická otázka, zda se přiznáním rozumí vyplacení mzdového nároku úřadem práce, či sxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxe komentované ustanovení hovoří o tom, že úřad práce zbývající část přizná, pak se tato skutečnost dle názoru autoru nedotýká limitu maximální výše mzdxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx xx xx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xx xdst. 1 tohoto zákona. Z těchto ustanovení lze patrně dospět k závěru, že přiznáním se sice rozumí
de facto
výplata mzdového nároku, ale tato výplata nexxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxžný nárok podle zákona)z celkové výše uplatněných mzdových nároků část mzdových nároků nepřesahující zmiňovaný limit zaměstnanci přizná, avšak výšx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xx xxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx jedná o klasické správní rozhodnutí (blíže § 9 odst. 8 tohoto zákona). Po nabytí právní moci rozhodnutí předá úřad práce peněžnímu ústavu příkaz k úhraxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxjrychlejším uspokojení zaměstnanců.
Související ustanovení:
x x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxxxx mzdových nároků oznámením, § 9 odst. 8 - lhůta pro vyplacení mzdových nároků, § 10 - srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů, § 11 - oznamovxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnavatelem nebo správcem, § 14 - povinnost vrácení prostředků zaměstnancem
Související předpisy:
Z literatury:
Vxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxní mzdových nároků)
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2017.
1.
Na rozdíl od § 8 tohoto zákona se jexxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xěch případech, kdy ve správním řízení o uspokojení dlužných mzdových nároků neposkytl zaměstnavatel či osoba s dispozičním oprávněním ve vztahu k majxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x písemným vykázáním dlužných mzdových nároků nebo pokud je například v písemném vykázání rozpor týkající se doby, za kterou jsou mzdové nároky uplatňoxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxocích ve smyslu § x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxmným vykázáním předloženým úřadu práce. V takovém případě úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku v prokázané výši. Komentované ustanovení je xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxe o jinou nepřesnost, kterou by bylo možné ve správním řízení o uspokojení dlužných mzdových nároků odstranit, uplatní se zásada obsažená v § 3 spr. řádux xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxteru, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za posuzovaný měsíc v prokázané výši. Půjde tedy typicky o situaci, kdy bude ve správnxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx zcela neshodují. Pokud by se jednalo o rozpor způsobený neshodou ohledně celé nebo části mzdy, kterou již zaměstnavatel dle svého tvrzení vyplatil, nexxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxud by rozpor spočíval ve výpočtu mzdy v příslušném měsíci (zaměstnanec by nárokoval vyšší mzdu a tvrdil by, že zaměstnavatel mu za daný měsíc spočítal, rxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xx xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xzdy prokázat nelze.
3.
V případě, že úřadu práce bude doručenx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu. Podle § 111 zák. práce ve spojení s § 2 nařízxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xa práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, činí v současné době minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodxx xx xx xx xxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxroky pouze za dobu, která je nesporná. Zákon samotný, ani důvodová zpráva k tomuto zákonu však neuvádějí, co se rozumí dobou, která je nesporná. Vzhledex xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxvatelem (vycházející zejména z rozdílného pohledu na ukončení pracovního poměru), nelze tuto skutečnost automaticky považovat za spor ve smyslu komxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxných mzdových nároků proto musí vycházet z nashromážděných podkladů rozhodnutí a úvah, kterými se úřad práce řídil při jejich hodnocení a při výkladu pxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxe shora uvedeného by vedla k nepřezkoumatelnosti a nezákonnosti rozhodnutí. Úřad práce by si proto měl primárně učinit úsudek o tvrzené existenci či nexxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxě zaměstnancem. To je koneckonců jedna z možností ve smyslu § 57 odst. 1 písm. c) spr. řádu. Autoři se proto kloní spíše k závěru, že sporem podle komentovaxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxdy nesporná je doba, o níž se nevede takový soudní spor. Nicméně odkázat strany na pracovněprávní spor soudu pak zejména nebude možné v okamžiku, kdy budx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxvat k určitému úsudku o věci, a pokud to možné nebude, rozhodne pouze o době, o které nemá důvodné pochybnosti.
5.
Jakkoliv by se tedy mohlo zdát, že koxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xrátit úřadu práce finanční prostředky včetně úroků z prodlení, jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nexx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxdu práce realizovatelné jen obtížně. Toto ustanovení by tedy mělo zamezovat výplatě mzdových nároků vyplývajících pracovněprávních vztahů, které bx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxd po částečném uspokojení zaměstnance v rámci tohoto zákona pravomocně určil, že doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, je též dobou trvxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxnovených v tomto procesním předpisu.
K odst. 3
6.
Jestliže není splněna povinnost ukotvená v § x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx osvědčují, úřad práce rozhodne o přiznání mzdových nároků za dobu a ve výši, kterou uplatnil zaměstnanec.
7.
Toto ustanovení je vykládáno správníxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xo zákon v komentovaném ustanovení
stricto sensu
neuvádí, bývá od zaměstnanců ze strany úřadu práce vyžadováno osvědčení o skutečnosti "nevyplaceníx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho mzdového nároku za konkrétní měsíc rozhodného období na zaměstnance. Tento přístup bývá odůvodňován zejména skutečností, že ve správním řízení o pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxe také zajistit, vše potřebné, co pro vyhovění žádosti účastníka předepisuje zákonná úprava. Ostatně, toto hodnotící kritérium zaujímá i již existujxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xráce zcela zbaven povinnosti zjistit skutečný stav věci bez důvodných pochyb, což lze však bez součinnosti obou stran posuzovaného pracovněprávního xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxd práce, pokud vydá rozhodnutí dle § 9 odst. 3 tohoto zákona, ocitá se v postavení plátce daně se všemi dopady do finančního práva (blíže komentář k § 10 txxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xoměru v uplatňovaném měsíci rozhodného období, ale též skutečnost, že mu mzdový nárok v konkrétní výši nebyl vyplacen. Podle metodiky Ministerstva prxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxplacena, může být například osvědčení zaměstnavatele, kterým přímo zaměstnanci potvrdil výši jeho dlužných mzdových nároků (uznání dluhu) nebo písxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxtka určená k výplatě mu skutečně nebyla dosud vyplacena. Doklady, jakými jsou například pracovní smlouva, zápočtový list nebo výplatní páska bez nebo x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxtnance, neboť tyto doklady mohou případně pouze prokazovat délku doby trvání pracovního poměru zaměstnance a výši jeho výdělku, nikoliv však skutečnxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxce sjednána na bankovní účet zaměstnance), ze kterého bude patrné, že částka, která má dle tvrzení zaměstnance představovat mzdový nárok, nebyla na sxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxky uhrazovat v hotovosti a vyplácí své zaměstnance také v hotovosti, protože jakékoliv finanční prostředky doručené na jeho účet mohou být zadrženy baxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx nároky nebyly zaměstnavatelem vyplaceny. Čestné prohlášení podle ustanovení § 53 odst. 5 spr. řádu lze použít pouze v případě, že to zvláštní zákon v uxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxtkový stav bez důvodných pochyb, i když mohou lecčemus nasvědčovat.
K odst. 4
9.
Podle komentovaného odstavce přiznává úřad práce rozhodnutím zaxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x tohoto zákona) a zaměstnanec nepředložil doklad, kterým by prokazatelně osvědčil výši svých dlužných mzdových nároků. Předmětné ustanovení předsxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx schopen prokázat, že mu mzdový nárok v požadované výši nebyl za uplatňovaný měsíc vyplacen. Podmínka vyplacení zde přistupuje opět s ohledem na znění § xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xéž jejich statutární orgány jsou nekontaktní. Na vzniklou situaci se úřadu práce reaguje dosti obtížně. Určitě lze v takových případech využít možnosxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx x x xx xxx. řádu. Nicméně právě vzhledem k časté nespolupráci zaměstnavatelů, potřebě alespoň částečného rychlého uspokojení zaměstnanců a skutečnosti, že axx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxcovávala externí mzdová účetní, se kterou ale již nemá smluvní vztah a není schopen vykázání provést), je nejčastějším postupem úhrada mzdových nárokx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
10.
Na xxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx se za pracovněprávní předpisy považují též právní předpisy o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnavatxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxí inspektorát práce, protože úřad práce není příslušný ani ke kontrolní činnosti ani k vedení řízení o přestupcích za toto porušení. Úřad práce by tedy mxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxntroly, taktéž zřejmě lze poukázat též na § 25 odst. 4 zák. č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, podle kterého předává kontrolní orgán svá zjištění o nedostatxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxk již bylo uvedeno v komentáři k § 7 tohoto zákona, předání informace o nesplnění povinnosti zaměstnavatele vykázat mzdový nárok příslušnému orgánu ixxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin v současnosti činí 66 Kč za hodinu nebo 11 000 Kč za měsíc, což podle názoru auxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxst. 1 nebo 4 tohoto zákona a váže se v zásadě na situace, kdy úřad práce přiznává mzdový nárok ve výši xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xýdenní pracovní dobu definuje § 79 zák. práce a její délka obvykle činí 40 hodin. Pro určité skupiny zaměstnanců pracující v méně příznivých podmínkácx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxvní smlouva nebo vnitřní předpis, toto nemůže provést zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zák. práce. Kratší pracovní doba pod stanovený rozsah může bxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxatší pracovní době.
14.
Jestliže nastane situace, že zaměstnanec nevykoná v kalendářním měsíci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxodování podle § 9 odst. 1 a 4 tohoto zákona přizná úřad práce zaměstnanci měsíční mzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě. Jde tedy o ustxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxlní mzdy. Úprava komentovaného zákona, kdy je založen nárok na minimální mzdu, tedy tuto minimální mzdu nekrátí v závislosti na kratší pracovní době a jx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxy dosahuje nebo ji převýší.
15.
Jestliže ovšem zaměstnanec, jemuž je přiznáván mzdový nárok podle § 9 odst. 1 nebo 4 tohoto zákona, uplatňuje nižší xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxuace, kdy zaměstnanec s nárokem na minimální mzdu vykonává práci na kratší pracovní dobu. Pak platí podle § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xrostředí, ve znění pozdějších předpisů, že zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu se měsíční sazby minimální mzdy a nejnižší úroveň zaruxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxbo 4 tohoto zákona, mu úřad práce přizná mzdový nárok jen v uplatněné výši, tj. poměrné části minimální mzdy podle jeho kratšího úvazku. Zde je třeba jen uxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxní v zákoně. Pokud by zaměstnanec i z jiných důvodů uplatňoval nižší částku, než činí minimální mzda a byl by k tomu zákonný důvod (nařízení vlády č. 567/2xxx xxx x x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxbu, ale v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu neodpracoval), pak by se shodně přiznal nárok jen v uplatňované výši.
16.
Pouze na okraj lze pxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x x odst. 1 a 4 tohoto zákona neupravují postup úřadu práce v případech, kdy zaměstnanec neodpracoval celý kalendářní měsíc. Poměrným mzdovým nárokem sx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxliš vhodně zvolená podmínka, že pokud zaměstnanec uplatňuje nižší částku, přizná mu úřad práce (automaticky) mzdový nárok v uplatněné výši. Pro rozhoxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xež minimální mzdu, ale úřad práce by došel k závěru, že nárok vyplývající z pracovněprávního vztahu je ještě nižší než uplatňovaná výše, nemohla by mu býx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx pro zamítnutí mzdových nároků úřadem práce, není-li splněna některá (tj. jakákoliv) ze zákonných podmínek pro jejich přiznání. K rozhodování podle txxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxáno, ze kterého vyplývá nesplnění některé z podmínek daných zákonem.
19.
Pokud bychom měli vymezit alespoň základní důvody pro zamítnutí mzdových nxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxec je v postavení, kdy se na něj zákon nevztahuje ve smyslu § 2 tohoto zákona,
b)
žadatel není zaměstnancem ve smyslu § 3 písm. a) tohoto zákona vč. vzxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxní v platební neschopnosti ve smyslu § 3 písm. c) tohoto zákona,
e)
nejde o nadnárodního zaměstnavatele ve smyslu § 3 písm. d) tohoto zákona (ač na nxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxci v České republice ve smyslu § 3a tohoto zákona,
g)
zaměstnanec nepodá žádost ve lhůtě podle § 4 odst. 5 tohoto zákona,
h)
jde o uplatňované náxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx
xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x tohoto zákona.
20.
Jestliže jsou nároky zaměstnance pravomocně zamítnuty podle § 9 odst. 6 tohoto zákona, jde v zásadě o
meritorní
rozhodnuxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xového řízení v téže věci. Samozřejmě ve vztahu k původně vydanému rozhodnutí může dojít i k revizi za použití mimořádných opravných prostředků podle spxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxů může také dojít, pokud tak zákon přímo stanoví, tedy doplacením mzdového nároku ve smyslu § 9 odst. 7 tohoto zákona (viz komentář k tomuto ustanovení) xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx
x xxxxx x
21.
Podle § 9 odst. 7 tohoto zákona úřad práce opětovně rozhodne o mzdových nárocích nejpozději do 7 pracovních dnů, jestliže zaměstnanec dodatečnx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxm předpokladem pro postup dle komentovaného odstavce je rozhodnutí úřadu práce podle § 9 odst. 1 až 4 tohoto zákona, při němž není v zásadě zaměstnanci pxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xástce, které je menší než požadoval zaměstnanec, přiznáním nárokům jen za dobu nespornou). Dané ustanovení dává zaměstnanci možnost dodatečného proxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx získá potvrzení o nevyplacení mzdy nebo uznání dluhu od zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnanec toto učiní, a to v zákonem stanovené lhůtě, která je do 1x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxkud zákon uvádí, že úřad práce opětovně rozhodne, je třeba zabývat se otázkou, jaký má toto rozhodnutí charakter a jaký má vztah k původnímu rozhodnutí vx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x 9 odstavců 1 až 4 tohoto (zde by bylo na místě spíše uvést oznámení rozhodnutí ve smyslu § 72 spr. řádu) a současně pro rozhodnutí úřadu xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxtiž současně nevypořádává se vztahem tohoto opětovného rozhodnutí k původnímu rozhodnutí, pokud by se účastník současně odvolal. Tedy je třeba vyjít xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxutečnostech, které v době tohoto rozhodnutí prokazovaly stav bez důvodných pochybností a vedly tedy k vydání rozhodnutí zcela v souladu se zákonem. Pax xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxmé, zda řádným nebo mimořádným), ale doplněním původního rozhodnutí. Fakticky jde tedy o jakýsi doplatek té části mzdového nároku, který nebyl původnx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxstředek typu obnovy řízení podle § 100 spr. řádu. Patrně nejužší vztah má komentovaný odstavec k novému rozhodnutí ve smyslu § 101 spr. řádu, pak by se rozxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xednoznačné s ohledem na skutečnost, že právní úprava nebrání tomu, aby k danému opětovnému rozhodování došlo i v době, kdy původní rozhodnutí není pravxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxevantní
ji ponechávat, by stálo zvážit právě jednoznačnou aplikaci nového rozhodnutí ve smyslu § 101 spr. řádu (za podmínky právní moci původního roxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxjektivních a objektivních lhůtách podle spr. řádu, ale pro její povolení musí být splněny rovněž zákonné podmínky § 100 spr. řádu. To platí i pro přezkumxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxkonné podmínky, např. ty, že nemohl důkazy v původním řízení uplatnit nebo se ukázaly nepravdivými, což je tedy pro zaměstnance příznivější.
K odst. x
xxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx § 73 odst. 1 spr. řádu je takové rozhodnutí v právní moci, jestliže bylo účastníkovi řízení oznámeno a nelze proti němu podat odvolání, tj. odvolací lhůxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx v daném případě buď rozhodne v autoremeduře podle § 87 spr. řádu nebo předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručexx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxuje podle § 89 až 92 spr. řádu. Správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, vyznačí na písemném vyhotovení rozhodnutí, které zůstává součástí spisxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx nároků nejpozději do 5 pracovních dnů. Slovy "předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě" se rozumí, že v této lhůtě nejpozději odešle příkaz do banky. Cílex xx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx má účastník řízení k dispozici mimořádné opravné prostředky podle spr. řádu (srovnej komentář k § 9 odst. 7 tohoto zákona). Dále ovšem je třeba velmi zxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxým rozhodnutím nepodává správní žalobu podle zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, u příslušného krajského (správnxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxaného zákona) o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1 o.s.ř.), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu práxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xa svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. K takovému řxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x této definice by bylo lze dovozovat, že úřad práce jako správní orgán není účastníkem předmětného soudního řízení a zde by nemohl obhájit své správní roxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxisející ustanovení:
§ 2 - přímá vyloučení z působnosti zákona, § 3 - definiční vymezení základních pojmů zákona, § 3a - výkon práce v ČR u nadnárodníxx xxxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxjení mzdových nároků, § 7 - vykázání dlužných mzdových nároků, § 10 - srážky a odvody podle zvláštních xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxvinnost úhrady prostředků zaměstnavatelem nebo správcem, § 14 - povinnost vrácení prostředků zaměstnancem
Související předpisy:
x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
zák. č. 73/2011 xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxnutí úřadu práce o mzdových nárocích žalobce podle § 9 odst. 4 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxnu, je zajištěna postupem podle § 244 a násl. o. s. ř. ve znění účinném po 1.1.2003, tedy projednáním a rozhodnutím v občanském soudním řízení, a nikoliv xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x x x xx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxx x x xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxcech ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele ve smyslu zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnostx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx x xx xxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xrovedené zákonem č. 396/2012 Sb.
(NS 21 Cdo 1385/2011) 3. Dovolací soud vzal v úvahu, že soudy umožnily býv. Úřadu práce v Plzni (stejně jako Ministerstxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx ve věci vyjádřil (§ xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxinných a obchodních vztahů nepochybně není účastníkem řízení podle Části páté Občanského soudního řádu, v němž je projednávána tatáž věc, o níž pravomxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxvyplacených jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, podle zákona č. 118/2000 Sb. se účastní nejen žadatel (zaměstnanec), ale i ten, kxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxlatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti; tímto subjektem je (nyní) - jak vyplývá z ustanovenx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxé příslušné krajské pobočky. Z uvedeného vyplývá, že účastníky řízení o žádosti zaměstnance o uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených jexx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx nároků požádal, a Úřad práce České republiky (dříve příslušný úřad práce); účastenství Úřadu práce České republiky se samozřejmě neodvíjí od toho, že xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx zaměstnanci uspokojit. Soudům v projednávané věci lze vytknout, že s býv. Úřadem práce v Plzni nejednaly, i když byl účastníkem řízení. Protože však toxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxřihlédl (srov. § 145 a § 242 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
(NSS 6 Ads 164/2012)
4. Institut nového rozhodnutí, jenž je pro správní řízení obecně upravex x x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xx xxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xateriální právní moci rozhodnutí. Jestliže byla určitá práva konstitutivním aktem založena, nelze je odejmout či změnit, ledaže zásah do takových prxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xiné tehdy, jestliže tak stanoví zvláštní zákon. Obecně lze ve zvláštních zákonech nalézt několik důvodů pro nové rozhodnutí věci, tím stěžejním je práxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx ... K argumentaci odůvodňující vydání nového rozhodnutí vypršením původně stanoveného termínu v důsledku nečinnosti ministerstva pak lze předeslaxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx fakticky narušuje i princip právní jistoty. Je institutem zcela mimořádným, a proto zákonodárce k možnostem vydání nového rozhodnutí přistupuje xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxrně obezřetná, pokud jde o výklad ustanovení dopadajících na podmínky pro vydání nového rozhodnutí v již rozhodnuté věci. Jak Nejvyšší správní soud doxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx clausula
rebus sic stantibus
), nelze takový nedostatek obejít výkladem práva. V návaznosti na výše uvedené je pak nutno ještě zdůraznit, že ani přípaxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxí. Správní orgán totiž při rozhodování o tom, zda provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí, je limitován též základními zásadami činnosti správních oxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxzované a rozšířené vydání. Praha. BOVA POLYGON, 2012, s. 878).
(NSS 8 As 171/2014-67)
Z literatury:
VEDRAL,
J.
Správní řád. Komentář. II. aktxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxx xx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xomentáře je ke dni 1.6.2016.
1.
Jestliže úřad práce uspokojuje mzdové nároky zaměstnanců, je nezbytné, aby zákon současně řešil otázku odvodx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxnnost odvést daň nebo příslušné pojistné.
K odst. 1
2.
Zákon odlišuje v předmětném ustanovení dvě situace. Za prvé se konstatuje, že úřad práce přex xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxnancem požadované mzdové nároky s vykázáním zaměstnavatele nebo xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxení, úřad práce provádí srážky a odvody ze mzdových nároků, které měl provést zaměstnavatel za zaměstnance. Zákon stanoví, že jde o srážky a odvody ze všxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx měsíční částky s ohledem na § 5 odst. 2 tohoto zákona, neboť zákon neuvádí, že by odvody a srážky byly prováděny jen z těchto vyplácených mzdových nároků xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxžky a odvody podle zvláštních právních předpisů z přiznaného mzdového nároku, jde tedy o situaci, kdy úřad práce autoritativně o nároku rozhoduje formxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xřiznaného nároku. Samozřejmě pokud úřad práce žádost zamítne ve smyslu § 9 odst. 6 tohoto zákona, není přiznán žádný mzdový nárok a neprovádí tedy ani oxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxx1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, a je tak podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. o daních z příjmu předmětem daně z příjmu fyzických osob. xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy, tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu a plátce daně dále postupuje podle xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmu pokyn GFŘ D-22 ze dne 6.2.2015. Podle pokynů k § 38c odst. 2 zák. o daních z přxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxdně zúčtoval ve prospěch zaměstnance, ale zaměstnanci tyto mzdové nároky nevyplatil a neodvedl z těchto příjmů zálohy na daň (nebo daň vybíranou srážkxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xménem zaměstnavatele odvod záloh na daň (nebo odvod daně vybírané srážkou) ve výši vypočtené zaměstnavatelem správci daně místně příslušnému podle sxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxnil mzdové nároky u úřadu práce podle zákona č. 118/2000 Sb. a úřad práce zjistil, že zaměstnavatel tyto mzdové nároky nezúčtoval ve prospěch zaměstnanxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxému podle svého sídla. Při zúčtování mzdových xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxcem daně. Založení plnění povinností úřadu práce jako plátce daně je pak zákonem uvedeno v následujícím ustanovení odstavce druhého."
5.
Byť výše xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx x x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxut, že v praktické realizaci zákona může vyvolávat určité otázky. Logika vycházející ze zákona o daních z příjmu ohledně plátce daně je založena na podmxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xřad práce je plátcem daně a provádí odvod a zálohy pod svou odpovědností. Tedy jestliže mzdu již jednou zúčtoval zaměstnavatel, nemůže ji opět zúčtovat xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxhoto zákona, při kterém úřad práce provede srážky a odvody "za zaměstnavatele" a postup podle § 8a a § 9 tohoto zákona, při kterém úřad práce provede sráxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x případech, kdy postupuje podle § 8a a § 9 tohoto zákona. Podle daňové metodiky je však rozhodující, zda zaměstnavatel mzdové nároky zúčtoval. Pokud jx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxdu na to, v jakém rozsahu následně úřad práce mzdové nároky uspokojil. Skutečnost, že úřad práce provede srážky a odvody ze mzdového nároku dle této metoxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxměstnavatelem vypočíst a odvést zálohu na daň jen ve výši odvíjející se od výše přiznaného mzdového nároku, tj. v poměrné výši. Zaměstnavatel bude jako xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x x x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx zaměstnance (resp. na potvrzení po uplynutí kalendářního roku) jako mzdu zúčtovanou a nevyplacenou. Dle daňové metodiky by postup měl být obdobný i u § x xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxměstnavatel mzdu zúčtoval nebo nikoliv. Podle § 38c zák. o daních z příjmů je plátcem daně ten poplatník, který je povinen odvést správci daně daň nebo zxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxx xxádí za každý měsíc mj. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně a ve výsledku skutečně sraženou zálohu. Plátce daně ve smyslu § xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxu při měsíčním zúčtování mzdy a konečně odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxxe, který je v insolvenčním řízení. V případech, kdy zaměstnavatel neplní povinnosti podle § 7 tohoto zákona, což je velmi časté, nijak s úřadem práce nexxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x některých případech, kdy vykáže podle § 7 tohoto zákona dlužné mzdové nároky, již další povinnosti nesplní (např. neprokáže, zda provedl srážky a odvxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxad práce tedy nemá v daný okamžik, kdy je zákonodárcem kladen požadavek na rychlost a účelnost řízení o dlužných mzdových nárocích tak, aby byly uspokojxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxiv a dostal se tak do pozice plátce daně. Může se dotázat u finančního úřadu, ale pokud zaměstnavatel s úřady nekomunikuje, lze předpokládat, že takto nexxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxátce daně, nemůže být dle názoru autorů postavena takto nejistě, resp. pro úřad práce v takových případech téměř nezjistitelně. Druhou otázku pak předxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxk současně s komentovaným zákonem, vede k závěru, že rozhodující je formální zúčtování provedené zaměstnavatelem (který ale daň neodvede), pak i v příxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxácí se zde smysl daňové odpovědnosti za tuto odvedenou zálohu, neboť úřad práce v předmětném výkladu není plátcem daně. Jak již bylo uvedeno, z dikce § 10 xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxx rozhodováno podle § 8a, resp. § 9 tohoto zákona.
De lege ferenda
by tedy mělo být zváženo zpřesnění právní úpravy tak, aby na jedné straně vyhovovala daxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxh skutečnostech. Z praktického hlediska se autorům jeví, že rozhodující by měla být ta skutečnost, že pokud úřad práce stanovuje rozhodnutím výši mzdoxxxx xxxxxx xx xx x x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxx x xxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xdpovědnost přenést a v tomto rozsahu by měl být plátcem daně. Ve zbývajícím rozsahu by zůstala na zaměstnavateli. Pokud úřad práce vyplácí a odvádí zaměxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Úřad práce je tedy na základě zákona poplatníkem tohxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxdle komentovaného zákona považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx, ve znění pozdějších předpisů. Úřad práce je tedy na základě zákona poplatníkem tohoto pojištění a je povinen vypočítat pojistné a odvést jej. Podle § 2 xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxkona považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx část měsíce.
9.
U obou ustanovení týkajících se pojištění je úprava postavena poněkud jinak, než u plátcovství daně. Mzdové nároky vyplacené úřadxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxictvím splnění úhrady předmětného pojistného úřadem práce je též splněn požadavek čl. 6, 7 a 8 Směrnice, který poskytuje základní záruku sociálního poxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx.
Pokud zákon uvádí, že úřad práce provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů, nemusí jimi být pouze zákonné odvody na daně a pojistné. xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xozhodnutí resp. exekuci podle § 276 a násl. o.s.ř. Zde se lze domnívat, že i za situace, že mzdové nároky jako takové nejsou přímo uvedeny v taxativním výxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx, lze povinnost úřadu práce srážet dovodit právě z ustanovení § 3a a § 10 odst. 1 tohoto zákona za situace, kdy mzdové nároky jsou fakticky mzdou nebo dalxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx zákona dále plyne, že o mzdovém nároku rozhoduje úřad xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxsním postupem podle správního řádu, jsou součástí pracovních vztahů, tedy vztahů soukromoprávních. Nejvyšší soud dále v rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 773xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxovní. Z výše uvedeného lze vyvodit, že finanční prostředky, které jsou zaměstnancům vypláceny podle zákona, mají povahu pracovněprávní. Ačkoliv to oxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xozsahu ve výkonu rozhodnutí nebo exekuci postihnout srážkami ze mzdy podle § 276 a násl. o.s.ř. V případě, že tyto nároky budou mít (zcela nebo částečněx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxx. 1 o.s.ř., bude je patrně možno v tomto rozsahu postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí srážkami z jiných příjmů podle § 299 a násl. o.s.ř.
11.
Na xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxami ze mzdy zaměstnance a pro jaké pohledávky, přičemž se samozřejmě zachovává pořadí pohledávky získané u zaměstnavatele. Úřad práce pak zejména, nexxx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxť úřad práce může být současně plátcem i jiných příjmů takové fyzické osoby, například může být zaměstnanec současně evidován u úřadu práce jako uchazex x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xomto smyslu ještě podstatně vyšší nároky než na zaměstnavatele.
12.
Prostřednictvím komentovaného odstavce ČR též zajišťuje implementaci čl. 6 xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx neboli neuhrazení pojistného zaměstnavatelem nebude mít, díky úhradě pojistného úřadem práce, negativní vliv na výši dávek zaměstnanci, např. důchxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxlního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně tak, že nejpozději do dne výplaty částek odpovídající mzdovým nárokům krajská pobočka oznámí výšx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxavateli, za jehož zaměstnance uvedené pojistné úřad práce odvedl. Účelem je tedy informovat správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu taxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxvisející se dnem výplaty částek. U pojistného z příjmu xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx opětovnou výhradu ke skutečnosti, zda úřad práce skutečně může ve všech případech zjistit, zda zaměstnavatel zúčtoval nebo nezúčtoval uvedenou v bodx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxední věta předmětného ustanovení opět navazuje přímo na předchozí odstavec první, přičemž deklaruje, že na úseku zdaňování příjmů ze závislé činnostx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xedení mzdových listů, povinnost podat místěn příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a také vystavovat zaměstnancům poxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx.
K odst. 3
15.
I ve vztahu k zaměstnavateli je založena povinnost úřadu práce jej informovat, kterým zaměstnancům a v jaké výši úřad práce mzdové náxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx informace o tom, jaké mzdové nároky byly úřadem práce uspokojeny a mj. tedy i jaké mzdové nároky ve smyslu § 11 odst. 3 tohoto zákona přechází na úřad prácx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xakový krok může být sporný již například ve chvíli, kdy potvrdí vykázání dlužných mzdových nároků ve smyslu § 7 zákona, neboť vykázání je podkladem pro xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xhradě dluhu zaměstnavatele vůči úřadu práce, toto je předmětem až výzvy úřadu práce v případě nastalých podmínek dle § 12 tohoto zákona.
K odst. 4
1xx
xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx pověřenému obecnímu úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a krajskému úřadu. Ustanovení bylo doplněno novelou č. 436/2004 Sb. účinnou xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxna, tj. poskytování údajů o úhradách zaměstnanců nadnárodních zaměstnavatelů pro jiné členské státy EU. Jak již bylo uvedeno v komentáři k § 4 odst. 4 txxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxího systému práce a sociálních věcí, jehož obsahem jsou údaje nezbytné k plnění úkolů ministerstva a úřadu práce mj. v oblasti ochrany zaměstnanců xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x x xxx xx xxxxxxu, zda je tedy ustanovení zákona o potvrzování nezbytné. Pokud jde o zbývající část ustanovení, význam, který mohlo mít v souvislosti s tím, že obce, resxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxmětné informace, pominul dnem 1.1.2012, kdy tato
agenda
přešla na Úřad práce ČR (zákonem č. 366/2011 Sb.).
Související ustanovení:
§ 8 - uspokoxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
§ 5 odst. 3 zák. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpexxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xruhá o.s.ř.,
pokyn Generálního finančního ředitelství D-22 ze dne 6.2.2015
Související předpisy práva EU:
čl. 6-8 Směrnice Evropského parlaxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxx87/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xebo mezipodnikového důchodového připojištění nemusí být financování nabytých nároků na dávky ve stáří povinně zajištěno samotnými členskými státyx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
Z literatury:
xxxxx
xx
xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx úřad práce)
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2017.
K odst. 1
1.
Ustanovení odst. 1 upravuje oznamovaxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxnčního rejstříku, kde jsou všechny informace přijaté soudem v řízení veřejně dostupné, a to v podstatě ihned. Původním záměrem tak bylo informování nexxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx správci". Z hlediska úpravy
de lege ferenda
je plně postačující, aby byl informován pouze soud, neboť ten zajistí zveřejnění informace ve veřejně příxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx
xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxrží xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xovinnost má být plněna bez zbytečného odkladu, tedy řádově v několika dnech. Úřad práce zasílá dnes, z důvodů uvedených výše, oznámení primárně vždy soxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxní, což je informace
relevantní
jak z hlediska průběhu tohoto řízení (existence pohledávek vůči dlužníkovi), tak pro případné porovnání s nároky, ktxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx zajištěno povinností úřadu práce dle § 10 odst. 3 tohoto zákona.
4.
Obsahem oznámení je informace, kterým zaměstnancům a v jaké výši úřad práce mzdxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx vyřizovat i další podané žádosti a současně některé žádosti může vyřizovat v rozdílném režimu lhůt (oznámením nebo správním rozhodnutím), tedy jednu xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxba počítat s tím, že oznámení zveřejněná v insolvenčním rejstříku nejsou konečná a mohou být postupně doplňována.
5.
Informace, které úřad práce zxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx informací jako osobních údajů, úřad práce jejich předáním soudu splnil zákonnou povinnost. Zveřejnění rozsahu těchto údajů je na příslušném soudu ve xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx rejstříku"). Zde by měl soud odlišit na jedné straně údaj o jménu a příjmení (viz § 422 odst. 2 insolvenčního zák.), případně údaj o výši uspokojených nárxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxtum narození).
K odst. 2
6.
Pokud úřad práce neuspokojí mzdové nároky zaměstnance zcela, tedy žádost zamítne podle § 9 odst. 6 tohoto zákona, nebo xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx v insolvenčním řízení.
7.
Podle § 169 odst. 1 písm. a) insolvenčního zák. jsou pohledávkami postaxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx nestanoví jinak (např. pohledávky vyloučené z uspokojení nebo ty, které přešly na úřad práce). Každý zaměstnanec má tedy právo, a to dokonce bez ohledu xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx. Ustanovení odst. 2 je tedy třeba výkladově vázat na odst. 3, který deklaruje přechod mzdového nároku zaměstnance na úřad práce do výše vyplacených a odxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x insolvenčním řízení v tomto rozsahu omezeno, ale rozhodně tím není zcela zrušeno a oba předpisy se tak doplňují.
8.
Ustanovení tedy hraje zejména rxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxe řešit uplatněním v insolvenčním řízení. To je pro zaměstnance důležité mj. v případech, kdy nestihne lhůty dané § 4 odst. 5 zákona, má mzdové nároky za xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxledávky, které nejsou mzdovými nároky podle zákona, např. cestovní náhrady.
9.
Působnost úřadu práce je dána pouze zákonem o ochraně zaměstnanců x xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxnčního řízení a není v jeho působnosti např. poskytovat zaměstnancům součinnost s uplatněním jejich nároků v tomto řízení. To platí stejně ve vztahu k § xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxu § 3 písm. c) tohoto zákona, tedy podání insolvenčního návrhu. Ani tam by úřad práce neměl kromě základní poučovací povinnosti vyvíjet žádnou aktivitx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxd by zapříčinil xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxěstnanec pracovněprávní pohledávku uvedenou v § 169 odst. 1 písm. a) insolvenčního zák. v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x odst. 3
10.
Ustanovení upravuje zákonný přechod práva zaměstnance na mzdový nárok na úřad práce a uplatnění tohoto nároku v insolvenčním řízení.
xxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xák. práce. Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u úřadu práce a úřad práce je plně nebo částečně uspokojí postupem podle zákona, tj. zaměstnanci je vyplatxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně. Tímto okamžikem dochází k zákonnému přechodu práva do výše vyplacených a odvedených peněžních prostřxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxních pracovněprávních pohledávek, jeho pozice věřitele vůči zaměstnavateli dlužníkovi zaniká, pokud nikoliv, zůstává věřitelem vedle úřadu práce xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xákona.
12.
Otázkou, kterou zákon neřeší, je vztah přechodu pohledávky k probíhajícímu insolvenčnímu řízení. Zde je třeba vyjít ze skutečnosti, žx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxo změnu nijak neomezuje ani nepodmiňuje. Je zapotřebí zohlednit, že nepřihlašovaní věřitelé nejsou standardními účastníky insolvenčního řízení, jxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xě průběžné instituty insolvenčního zák., pokud insolvenční zákon nestanoví jinak.
13.
Zákon dále uvádí, že bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku zxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou také pohledávky státu - úřadu práce za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům a za xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xákon zde není zcela přesný, neboť by měl uvádět, že takovými pohledávkami jsou pohledávky státu - úřadu práce buď za vyplacenými a odvedenými peněžnímx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxi mzdovými nároky a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů (taková definice by odpovídala obecnému vymezení v § 1a tohoto zákona)x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx tohoto zákona. Účelem ustanovení § 169 odst. 1 písm. c) insolvenčního zák. ovšem nepochybně vždy bylo a je považovat za pohledávky postavené na roveň xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxe vyplacených a odvedených prostředků přešla na úřad práce, jak uvádí věta první téhož ustanovení, tento je věřitelem a pohledávku uplatňuje za sebe, rxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxledávky zaměstnanců, nicméně tak tomu již není. Jde o pohledávku úřadu práce, přičemž pouze ve výši, která uspokojena, resp. vyplacena nebyla, je část xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx uplatnil své nároky v insolvenčním řízení u osoby s dispozičním oprávněním před podáním žádosti, resp. uspokojením u úřadu práce, má přechod nároku na xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxzlišit pohledávku zaměstnance podle § 169 odst. 1 písm. a) insolvenčního zák. a pohledávku úřadu práce podle § 169 odst. 1 písm. c) insolvenčního zák., xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xa roveň pohledávkám zapodstatovým postupem podle § 203 insolvenčního zák., uplatňuje ji tedy písemně u osoby s dispozičními oprávněními. Tou je nejčaxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx případech stanovených v § 229 odst. 3 insolvenčního zák., tedy jednak v době do rozhodnutí o úpadku, dále v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxa nepodnikající žádající o oddlužení). Insolvenční zákon přímo nestanoví, že by úřad práce (nebo jiní věřitelé) museli vyčkat s uplatněním pohledávxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxo zákona], a dalo by se tak dovodit i z informační povinnosti vůči insolvenčnímu správci zakotvené v ustanovení § 203 odst. 1 insolvenčního zák., tj. o upxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xůže být ustaven předběžný správce (§ 27 insolvenčního zák.) a vůči němu taková informační povinnost v zákoně dána není.
16.
Pro vlastní uplatnění pxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx jednoduchým úkonem, ze kterého bude zřejmá vůle uplatnění, bude definováno, o jakou jde pohledávku, ve vztahu k jakému řízení, bude uvedena výše pohlexxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxašovanými pohledávkami (tj. lhůtou obecně danou po rozhodnutí o úpadku), byť jsou limity uspokojení dány dalšími ustanoveními insolvenčního zák. (vxx xxxxxx
xxx
xxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx vyrozumět insolvenčního správce, přičemž náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 191/2017 Sb. o nálexxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů. Pokud je osobou s dispozičním oprávněním dlužník, je povixxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxe pouze za předpokladu, že uplatnění obsahuje alespoň údaje a doklady požadované touto vyhláškou pro vyrozumění. Insolvenční zákon ovšem také nestaxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x dispozičním oprávněním, pokud bylo uplatněno řádně. Bez ohledu na vyrozumění je tedy podstatné, že bylo řádně uplatněno a pro uspokojení jsou k dispozxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx v plné výši kdykoliv po rozhodnutí po úpadku. Podle § 203 odst. 3 insolvenčního zák. osoba s dispozičním oprávněním uspokojí pohledávky z majetkové poxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxmi pohledávkami jsou účastni insolvenčního řízení.
19.
Pokud probíhá konkurs, uspokojují se tyto pohledávky z výtěžku zpeněžení (§ 296 odst. 1 inxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxek a výši jejich uspokojení resp. neuspokojení (§ 302 odst. 2 insolvenčního zák.). Zde je třeba upozornit na význam konečné zprávy, neboť ta již zakládá xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxé zprávě, i pokud pohledávku řádně uplatnil a přesto v ní tato obsažena není, byť zejména v případě, že konečná zpráva deklaruje nedostatek majetku pro uxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
20.
Pokud probíhá reorganizace, je úřad práce účasten jako věřitel reorganizace (§ 334 insolvenčního zák.), jeho pohledávka bude pohledávkou nedxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxčního zák.). Nicméně podmínkou schválení reorganizačního plánu soudem je, že pohledávky postavené na roveň zapodstatovým (stejně jako zapodstatovxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xříslušným věřitelem dohodnuto jinak [§ 348 odst. 1 písm. e) insolvenčního zák.]. V tomto kontextu, tedy při případném požadavku dlužníka např. na pozdxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxích vztazích, ve znění pozdějších předpisů, např. podle jeho § xx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxínky je u dlužníka v insolvenčním řízení problematické, ne-li v podstatě nemožné. Zřejmě by tak úřad práce musel trvat na úhradě svých pohledávek do té dxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xnsolvenčního zák. soud rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs, jestliže dlužník po schválení reorganizačního plánu neuhradil pohledávky za majxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx podmínky k úhradě zapodstatových pohledávek stanoveny nejsou, nicméně situace, kdy půjde o fyzickou osobu zaměstnavatele, který není současně podnxxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, postupuje se obdobně jako při konkursu (viz § 398 odst. 2 insolvenčního zák.), platí tedy to, co uvedeno výšex xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx podle usnesení Vrchního soudu v Praze (1 VSPH 1143/2014-B-17) běžné i dlužné výživné (tj. obdobně uspokojované pohledávky), jsou pohledávkami za majxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxpokojení. K němu slouží zákonná splátka vymezená v § 398 odst. 3 insolvenčního zák., již je zaměstnavatel dlužníka povinen insolvenčnímu správci k plnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxrostřednictvím insolvenčního správce) jen způsobem uvedeným v rozhodnutí, jímž bylo toto oddlužení schváleno (§ 409 insolvenčního zák.), k uspokojxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxá ze splátek) insolvenčním soudem pojata. Rovněž tak je třeba připojit názor, že tyto pohledávky (tj. uplatňované)jsou vedeny ve zvláštním režimu (maxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x rovněž tak se na ně neaplikuje § 414 insolvenčního zák. v tom smyslu, že by oddlužením dlužníka zanikaly.
22.
Pokud osoba s dispozičním oprávněním xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, přitom nejde o incidenční spor (§ 203 odst. 4 insolvenčního zák.). Pokud pomineme situaci, že by osoba s dispozičním oprávněním rozporovala tuto pohlxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxenčnímu správci na xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xharakter, nicméně nehradí ji v plné výši řádně a včas, tedy pokud jde o nejčastější případ, tj. konkurz, není hrazena v plné výši kdykoliv po rozhodnutí ox xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx resp. pořadím a pohledávka úřadu práce uspokojována není, případně skutečnost, že jsou prostředky v majetkové podstatě a tyto pohledávky mají být uspxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxolvenčního zák. má přihláška pohledávky pro běh promlčecí lhůty stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění u soudu (tj. lhůta se staví), a to ode dnex xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxvek sami musí dbát o to, aby se jejich uplatňovaný nárok nepromlčel nebo neprekludoval. Jestliže tedy insolvenční řízení mnohdy běží i několik let, věřxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxlobu podle § 203 odst. 4 insolvenčního zák. a domoci se prostřednictvím rozhodnutí orgánu veřejné moci ve smyslu § 640 obč. zák. desetileté promlčecí xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxdávky na úřad práce se na této lhůtě obecně nic nemění, a tedy úřad práce by důvod k žalobě v některých případech měl. Kromě podané žaloby je ovšem ještě možxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xe strany zaměstnavatele jak již pro zaměstnance (s přechodem na úřad práce), tak pro úřad práce, lze zvážit také uznání dluhu ze strany jiné osoby s dispoxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx odst. 1 insolvenčního zák. insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Lxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxkováno Nejvyšším soudem, že uznání pohledávky správcem nemá hmotněprávní účinky, šlo o úkon v rámci konkursního řízení vedoucí ke zjištění pohledávkxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxybněna způsoby předpokládanými zákonem (§ 203 odst. 4, resp. § 203a insolvenčního zák.). Navíc se autoři domnívají, že speciálně za situace, kdy zaměsxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxu), došlo i k faktickému uznání dluhu ve smyslu § 639 obč. zák., a lhůta se mění ze tříleté na desetiletou. Samozřejmě tato situace se nemusí týkat všech zaxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxční správce (§ 85 odst. 4 o. s. ř.). Pokud tento soud rozhodne, s ohledem na zvláštní charakter plnění závislého na insolvenčním řízení, resp. majetkové xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx soud a současně rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení (§ 203 odst. 5 insolvenčního zák.). Učiní tak ale pouze na návrh opxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxaty nebo pořadí věřitelů a jejich pohledávek by reálně neumožňoval v souladu s insolvenčním zákonem věřitele s takovou pohledávkou uspokojit, není důxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xravidlu, že se zahájením insolvenčního řízení nelze provést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakox x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxatovým lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka na základě rozhodnuxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x až 10 - (uspokojení mzdových nároků), § 11 - (odvody a pojištění), § 12 - (pohledávky z uspokojených mzdových nároků)
Související předpisy:
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
vyhláška č. 191/2017 Sb., o náležitostech podxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxdějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů
Z judikatury:
1. Mzdový nárok zaměstnanců přechází podle ustanoxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxně "úřadem práce" odvedené zálohy na daň z příjmů, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státnx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxveň postavených (jakož i nároků zajištěných věřitelů na vydání výtěžku ze zpeněžení předmětu zajištění jejich pohledávek) dochází kdykoli v průběhu xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xusí stát vždy ještě před vydáním rozvrhového usnesení. Proto je také otázka, zda a v jakém rozsahu byly tyto přednostní pohledávky v konkursu již uspokoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxh procesních postupů. Tomu odpovídá požadavek zákona, aby insolvenční správce obsáhl v konečné zprávě jak přehled pohledávek za majetkovou podstatox x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxých) pohledávek, které dosud nebyly uspokojeny, ač jim podle správce právo na uspokojení v režimu za podstatou náleží [§ 302 odst. 2 písm. a) IZ]. Není-lx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxi konečné zprávy je nutno trvat, neboť- jak již vysvětleno - zjištění o uspokojených a dosud neuspokojených přednostních pohledávkách je rozhodné pro xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxpěšné, pravomocně schválená konečná zpráva zakládá v tom směru definitivní závěr, z nějž soud v dalším průběhu řízení vychází. To znamená, že v konkursx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xeuspokojená pohledávka tohoto postavení nebyla uvedena v konečné zprávě, jež byla pravomocně schválena. Tím samozřejmě není dotčen nárok na uspokojxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxkurs, insolvenční xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxs či jiné rozhodnutí insolvenčního soudu. Je plně na odpovědnosti insolvenčního správce, aby podle stavu majetkové podstaty, výsledků jejího zpeněžxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xěchto nároků, či zda je bude možné uspokojit pouze poměrně nebo vůbec. 2) Dospěje-li insolvenční správce k závěru, že pohledávky za majetkovou podstatxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxsolvenční soud na základě návrhu insolvenčního správce podle ustanovení § 305 odst. 2 insolvenčního zák.. 3) Rozhodnutí podle ustanovení § 305 odst. 2 xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx nepostačuje-li výtěžek zpeněžení majetkové podstaty k jejich plné úhradě. 4) Po (byť i jen částečném) uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxvení § 308 odst. 1 písm. d) insolvenčního zák., aniž by bylo v řízení vydáno rozvrhové usnesení. 5) V situaci, kdy výtěžek zpeněžení majetkové podstaty nxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxst. 2 insolvenčního zák. rozvrhové usnesení. 6) Rozhodnutí podle ustanovení § 305 odst. 2 insolvenčního zák. by tedy mělo v plném rozsahu vypořádat vxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx může insolvenční soud přistoupit až po schválení konečné zprávy.
(VS Praha 1 VSPH 42/2009-B-52 ve věci KSUL 45 INS 1285/2008)
4. Podle § 203 odst. 1 xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxnční správce byl v nich dlužníkem. Podle § 203 odst. 2 až 5 IZ neuplatní-li dlužníkův zaměstnanec pracovněprávní pohledávku uvedenou v § 169 odst. 1 písxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx předpisu. Insolvenční správce uspokojí pohledávky podle odstavce 1 z majetkové podstaty. Neuspokojí-li insolvenční správce pohledávky podle odstxxxx x x xxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxi rozhodnutí o žalobě podle odstavce 4 určí lhůtu k uspokojení přisouzené pohledávky a jejího příslušenství svým rozhodnutím insolvenční soud; součaxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xe rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, doručuje, a to zvlášť. Z citovaných ustanovení je zřejmé, že se pracovněprávní pohledávka odvolatxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x IZ) - vůči insolvenčnímu správci postupem podle § 203 IZ a nikoliv vůči insolvenčnímu soudu přihláškou podle § 173 IZ.
(VS Praha 1 VSPH 258/2010-P119-x xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx9 IZ) obecně platí úprava § 203 IZ. Podle ní se tyto pohledávky uplatňují vůči insolvenčnímu správci pořadem práva tak, jako by insolvenční správce byl jxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx x xxxx xxxspokojí, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti insolvenčnímu správci; nejde o incidenční spor (odst. 4 IZ). Po právní moci rozhxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx rozhodnutím insolvenční soud; současně rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení (odst. 5). Úprava § 203 IZ se ovšem z povxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxx xak se stalo v daném případě pravomocným usnesením č.j. KSUL 43 INS 7257/2009-B-17 ze dne 28.4.2010. Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkoxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxt při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. Podle § 407 xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxní dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo před jeho vydáním v dosavadním průběhu insolvenčního řízení ze zákona nebo rozhodnutím insolvenxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x x xxx xxxxx x x x xx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxvnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, dlužník, a to s výjimkou majetku sloužícího k zajištění (k tomu viz režxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxení, je však oprávněn s nimi naložit jen způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z uvedeného je zřejmé, že xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xprávcem z majetkové podstaty, ale uspokojují se dlužníkem (prostřednictvím insolvenčního správce) v rámci plnění splátkového kalendáře, x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxře (jako pohledávky uspokojované přednostně před pohledávkami ostatních nezajištěných věřitelů) insolvenčním soudem pojaty. V průběhu splátkovéxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxváleno. Proto zjistí-li insolvenční soud dodatečně, že je tu pohledávka v režimu za majetkovou podstatou, kterou do splátkového kalendáře nezahrnulx xx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxendáře. Jestliže soud shledá neopodstatněným návrh takové změny rozhodnutí, jíž se věřitel (popř. sám dlužník nebo insolvenční správce) domáhá, zamxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxo pohledávky za podstatou uvedené v § 168 odst. 1 písm. d) IZ, bylo nutno posoudit jako návrh na změnu rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkovéxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xožadavek v napadeném usnesení neinterpretoval, v zásadě se však k němu věcně dostatečně vyjádřil, když vysvětlil, z jakých důvodů zatím neshledal podxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x3 INS 7257/2009)
6. Běžné i dlužné výživné (bez ohledu na to, zda je již pro ně nařízen výkon rozhodnutí nebo
exekuce
) jsou pohledávkami za majetkovou xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxo na přednostní uspokojení. K němu slouží zákonná splátka vymezená v § 398 odst. 3 IZ, již je zaměstnavatel dlužníka povinen insolvenčnímu správci k plnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxrostřednictvím insolvenčního správce) jen způsobem uvedeným v rozhodnutí, jímž bylo toto oddlužení schváleno (§ 409 odst. 2 IZ), k uspokojení pohledxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxk) insolvenčním soudem pojata. Z uvedeného vyplývá, že má-li dlužník zákonnou vyživovací povinnost, jíž neodpovídá jeho platební povinnost stanovexx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxvovací povinnost při výpočtu postižitelné části dlužníkova příjmu (zákonné měsíční srážky) dle § 398 odst. 3 IZ zohlední příslušným zvýšením nezabaxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxovací povinnost vůči dané osobě při výpočtu zákonné srážky nijak neprojeví s tím, že soudem určené běžné výživné (popř. i dluh na tomto výživném) je-jakx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxní uspokojení před pohledávkami ostatních věřitelů (§ xxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xloží zasílat příslušnou měsíční srážku (splátku) přímo k rukám správce, který ji rozdělí mezi věřitele způsobem určeným v usnesení o schválení oddlužxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxstatou, a to typicky nejprve svých vlastních nároků představovaných měsíční zálohou na odměnu a paušální náhradou hotových výdajů (a to vč. DPH, je-li xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxky) správce rozdělí mezi nezajištěné věřitele ve stanovených poměrech. Zákonná úprava předpokládá, že v případě vyhovění žádosti dlužníka o stanovexx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxávci poukazovat) z tohoto příjmu srážky v zákonné výši s tím, že tyto srážky nesmí přesáhnout částku (splátku) soudem zde uvedenou. Rozhodnutí podle § 4xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxo účinky trvají, jestliže nedojde k podstatné změně poměrů, z nichž soud vycházel v době rozhodování. Jestliže tedy např. dojde k zásadní změně ve skutexxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxení měsíčního výživného), popřípadě dojde-li ke změně v jiné srovnatelně významné skutečnosti, jež je pro rozhodnutí o schválení oddlužení plněním sxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xměnou tohoto usnesení.
(VS Praha 1 VSPH 1143/2014-B-17 ve věci KSHK 35 INS 1931/2013)
Z literatury:
KOZÁK,
J.;
DADAM,
A.;
PACHL,
L.
Insolvexxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx-805, s. 950-951, s. 963-970, s. 978-991, s. 1062, s. 1070-1073, s. 1098-1106, s. 1239-1244, s. 1306-1308.
MARŠÍKOVÁ,
J. a kol.
Insolvenční zákon s pxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
1.
Ustanovení odst. 1 upravuxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxích právních předpisů, v rozsahu, v němž tyto pohledávky nebyly uspokojeny v insolvenčním řízení, dnem právní moci usnesení, jímž se insolvenční řízexx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x tohoto zákona, k zániku pohledávky typicky dojde za situace, že soud zruší konkurs po splnění rozvrhového usnesení [§ 308 odst. 1 písm. c) insolvenčníhx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xsnesení pohledávka úřadu práce uspokojena částečně, pak v rozsahu, v němž uspokojena není, zaniká ze zákona. Další možností je skončení insolvenčníhx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxem zániku pohledávky ze zákona kvalifikované posouzení v rámci insolvenčního řízení, že by stejně nebylo možné z majetkové podstaty pohledávky, včetxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxon sám obsahuje obdobnou úpravu. Podle § 311 insolvenčního zák. dojde-li v důsledku zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c) a d) insolvenčního záxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxo jejich neuspokojené části zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění. Je třeba ovšem konstatovat, že ustanovení § 12 odst. 1 tohoto zákona budx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxáce ji dále nevymáhá a provede její odpis podle účetních předpisů.
5.
K zániku pohledávky lze ještě konstatovat, že v návaznosti na vymáhání pohledxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxx xxkonných důvodů, např. podle § 203 obč. zák., v návaznosti na postupy při likvidaci takového subjektu (zaměstnavatele). Podle tohoto ustanovení věřitxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xdmítne-li některý z věřitelů účast na převzetí likvidační podstaty, považuje se jeho pohledávka za zaniklou; to neplatí, pokud se následně zjistí dosxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxhledávka úřadu práce vůči zaměstnavateli nezaniká, resp. zaměstnavatel je povinen ji úřadu práce uhradit. Konkrétně zaměstnavatel je povinen uhradxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxvím krajské pobočky úřadu práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, v případech, kdy soud pravomocně:
a)
rozhodl o insolvenčním návrhu jinxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxst, zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxvodu než po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující [např. § 308 odst. 1 písm. a) nebo b) insolvenčního zák.xx
xx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxcovních dnů, tato lhůta běží ode dne oznámení výzvy zaměstnavateli. Pokud zaměstnavatel prostředky neuhradí, úřad práce se bude muset domáhat úhrady xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx kdy rozhodují v předmětné věci při jednání samosoudcem. Podle Nejvyššího soudu jde v daném případě o věc pracovní a musí tedy o ní rozhodovat senát, v souxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xoplněných příslušnými platebními poukazy. Soud v takovém řízení má přezkoumávat pouze, zda vznikla povinnost zaměstnavatele pohledávku uhradit a pxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxávní rozhodnutí orgánu veřejné správy, k čemuž není v tomto řízení oprávněn (na rozdíl od soudu, který přezkoumává žaloby zaměstnanců podle části páté xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxazů soudem podle § 172 o.s.ř., neboť po novele občanského soudního řádu provedené zákonem č. 123/2008 Sb., ode dne 1.7.2008 není vyloučena realizace pxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxáce získá pravomocný platební rozkaz, xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Při neúspěšnosti vymáhání může zejména realizovat upuštění ox xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxtel se do insolvenčního řízení může dostat opakovaně. I za situace, že již úřad práce postupoval podle § 12 odst. 2 tohoto zákona a má platební rozkaz nebx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxím oprávněním opakovaně. Podle vývoje tohoto insolvenčního řízení pak znovu nastane varianta buď podle § 12 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona a podle ní úřad xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona a částky odpovídající srážkám a odvodům, které úřad práce prostřednictvím krajské pobočky xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxlo zahájeno insolvenční řízení (§ 124 insolvenčního zák. za situace, kdy jde o
moratorium
podle § 125 insolvenčního zák.).
10.
Úřad práce opět v txxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxkud zaměstnavatel prostředky neuhradí, úřad práce se bude muset domáhat úhrady prostředků u obecného soudu tak, aby získal exekuční titul k vymáhání txxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxil úřadu práce finanční prostředky ve lhůtách uvedených v odst. 2 a 3, je v prodlení. Po marném uplynutí této lhůty je povinen uhradit úroky z prodlení. Úřxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu práxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxvídá ročně výši repo sazby xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí:
§ 8 až 10 - uspokojení mzdových nároků, § 11 - odvody a pojištění, § 12 - pohledávky z uspokojených mzdových nároků
Související předpisy:
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxské republiky a jejím vystupování v právních vztazích,
nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
Z judikatury:
1. Při zrušení konkursu na majetek zaměstnavatele podle uxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxx00 Sb., ve znění účinném do 31. března 2006, nepříslušelo právo domáhat se po zaměstnavateli vrácení částky vyplacené z titulu mzdových nároků jeho zamxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxvní, o které v řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje senát.
(NS 24 Odo 773/2005)
2. Obsazení soudu při řešení platební neschopnosti zaměstnxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxčních prostředků vyplacených zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele jde o vymáhání mzdových nároků. Jedná se tedy o věc pracovní, o nxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx z titulu svého zákonného ručení za závazky xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(NS 21 Cdo 60/2006)
Z literatury:
KOZÁK,
J.;
DADAM,
A.;
PACHL,
L.
Insolvenční zákon a předpixx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx002
ŠVESTKA,
J.;
DVOŘÁK,
J.;
FIALA,
J. a kol.
Občanský zákoník. Komentář. Svazek I.
Praha:
Wolters Kluwer, a.s.,
2014,
s. 621-631
(xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxost zaměstnavatele nebo správce uhradit úřadu práce vyplacené a odvedené finanční prostředky, jestliže byly zaměstnanci přiznány a poskytnuty na záxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx o důvod odlišný, než jsou povinnosti zaměstnavatele k vrácení podle § 12 odst. 2 a 3 tohoto zákona nebo povinnosti zaměstnavatele nebo správce uhradix xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxo zákona, pokud byly na základě něj zaměstnanci přiznány a poskytnuty prostředky ač být vůbec neměly anebo ve vyšší částce než mu náležely. Povinnost úhxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xe jde o tytéž prostředky, které na úřad práce přešly ve smyslu § 11 odst. 3 věta první tohoto zákona (srovnej komentář k tomuto ustanovení). Jde tedy o odlxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx požadovanou úřadem práce podle § 11 odst. 3 věta druhá a § 12 odst. 1 tohoto zákona v insolvenčním řízení nebo pohledávku požadovanou úřadem práce podlx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xebo jej úřad práce vyzve k úhradě písemnou výzvou. Lhůta, do kdy je povinen prostředky uhradit, je třítýdenní buď ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxx xxe, kdy úřad práce zaměstnanci vyplatil a kdy odvody odvedl, tj. ode dne, kdy úřad práce dal příkaz k úhradě k těmto plněním. Protože úřad práce nemá k vymáhxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxlatební rozkaz, rozsudek) potřebné k vymáhání prostředků. Ani takový rozsudek (a k němu se vztahující desetiletá promlčecí doba) ovšem nestaví běh třxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxtále) v insolvenčním řízení, pohledávku by úřad práce nesměřoval k obecnému soudu, ale do tohoto řízení. Protože by stále šlo o prostředky vyplacené zaxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxledávkami postavenými na roveň zapodstatovým ve smyslu § 169 odst. 1 písm. c) insolvenčního zák. a uplatňovaly by se u osoby s dispozičním oprávněním.
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxjších předpisů, tj. odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšexx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxnosti, ale úroky z prodlení se uplatňují ode dne výplaty zaměstnanci a odvodu finančních prostředků podle zvláštních právních předpisů. V případě insxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačníhx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxých osob.
(Povinnost vrácení prostředků zaměstnancem)
Právní stav komentáře je ke dni 1.6.2016.
1.
Komentované ustanovení xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxní v pracovněprávních vztazích ukotvenou v § 331 zák. práce. Je tedy podstatné, že zaměstnanec není povinen vracet jakékoliv finanční prostředky, ale xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxiká právě proto, že je zaměstnance chráněn tak jako ve smyslu citovaného ustanovení zák. práce (a nelze je tedy zřejmě vymáhat ani v rovině bezdůvodnéhx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxěžitým plněním. Půjde tedy o peněžité plnění, čili lze dospět k závěru, že povinnost vrátit finanční prostředky se patrně bude vztahovat pouze na mzdovx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxh předpisů, zřejmě by musela být stanovena dikce povinnosti uhradit (nikoliv vrátit) a nadto tyto prostředky jsou odváděny za zaměstnavatele, nikolix xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxrávněně, např. sdělením nepravdivých údajů, pozměňováním dokladů apod. Pokud by šlo přímo o úmysl zaměstnance, lze však také uvažovat, zda nebude napxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxx xxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx podnětu orgánům činným v trestním řízení. Ztížená možnost úřadu práce požadovat vyplacené mzdové nároky po zaměstnanci zpět je pak projevem zásady zvxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx v každém konkrétním případě a po zohlednění všech souvisejících okolností daného případu. xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxm současně takové rozhodnutí (viz dále) musí být pravomocné, aby vůbec povinnost vznikla, tedy příslušný výrok bude stanovovat povinnost vrátit finaxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxné zahájení správního řízení), a proto se dotčený zaměstnanec o své povinnosti tyto částky vrátit prokazatelně dozví tímto doručením.
2.
Nelze všxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxinnost úhrady úroků z prodlení, které se počítají ve standardní zákonné výši. Ta je v současnosti stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se uxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpixxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxntních bodů. Procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxkud zaměstnanec neuhradí do 3 týdnů), ale váže úroky na den výplaty zaměstnanci. Například za situace, že by bylo rozhodnuto pravomocně těsně před uplyxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx zbytečného odkladu poté, co se o skutečnostech nasvědčujících důvodnosti takového řízení dozví.
3.
Jak vyplývá z druhé věty komentovaného ustanxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxí a jehož výsledkem je správní rozhodnutí ve věci. Podmínkou možnosti požadovat vrácení po zaměstnanci však je, aby předmětné řízení bylo pravomocně sxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xa nebo § 9 tohoto zákona. Opět se v daném případě jedná o lhůtu prekluzivní povahy a případný nárok úřadu práce na vrácení předmětných částek poté zanikxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xykázání dlužných mzdových nároků, § 8 - uspokojení mzdových nároků oznámením, § 8a - odečet neuznaných mzdových nároků, § 9 - rozhodování o uspokojexx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxdlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xracovněprávních vztazích se řídí - jak vyplývá ze subsidiárního použití občanského zákoníku - ustanoveními § 451, 454, § 455 odst. 1 a § 456 až 459 obč. xxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxní ("částky"), může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci jeho vrácení, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxě obohatil na úkor zaměstnavatele tím, že od zaměstnavatele přijal peněžité plnění ("částky") neprávem (tj. bez právního důvodu, z neplatného právníxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx předpokládat, že jde o peněžité plnění ("částky") nesprávně určené nebo omylem vyplacené. V případě, že nevěděl a ani nemohl z okolností předpokládatx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxem) získal na úkor zaměstnavatele, ponechat. To, zda zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xaměstnavatel.
(NS 21 Cdo 1775/2013)
Z literatury:
VEDRAL,
J.
Správní řád. Komentář. II. aktualizované a rozšířené vydání.
Praha:
BOVA POLYxxxx
xxxxx
xxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xxxxxxx
xxxformační a součinností ustanovení)
Právní stav komentáře je ke dni 1.6.2016.
1.
Komentované ustanovení upravuje práva a povinnosti dotčxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xransponován čl. 10 odst. 1 a 2 Směrnice, který stanoví pro členské státy povinnost vzájemné výměny důležitých informací mezi příslušnými správními orxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxý správní orgán, které je zákonem pověřeno k mezinárodní spolupráci v uvedené věci.
3.
Jak dále uvádí odst. 2 uvedeného článku, členské státy dále sxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx pak elektronicky zpřístupněny na svých webových stránkách (http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=706&intPageId=198&langId=exxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx kdy se obrací úřady práce zejména na okresní správy sociálního zabezpečení s dotazy týkajícími se pracovněprávního vztahu zaměstnanců a v tomto smyslx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxeduje zájem zkrátit čas nezbytný pro rozhodnutí úřadu práce o nároku žadatele.
5.
Nejde ovšem jen o okresní správy xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxob sdělovat úřadu práce údaje rozhodné pro uspokojování mzdových nároků zaměstnanců podle zákona, a to bezodkladně (tedy
de facto
v řádu dnů) a dále bexxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxnční úřady, zdravotní pojišťovny apod.
zrušen
Právní stav komentáře je ke dni 1.6.2016.
K původnímu § 15
Ustanovení § 15 bylo vypuštxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx použije subsidiárně vzhledem k svému ustanovení § 1 odst. 2, resp. správní řád se použije vždy, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný postup. Výslovný oxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxdem na obecnou aplikovatelnost správního řádu.
(Přechodné ustanovení)
Právní stav komentáře je ke dni 1.6.2016.
Ustanovení § xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx xx xx xxxxxx xxxoky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy úřad práce zveřejnil informace na úřední desce, byla dána možnost uplatnit mzdové nárxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xbsolentní.
ČÁST SEDMÁ
(Účinnost)
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxnnosti dnem 1.7.2000. Výjimkou byla část pátá bod 4, týkající se změny § 76 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, přičemž tato změna s merixxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
Zpět na text

Související dokumenty


Předpisy ČR