292/2013 Sb.

Zákon o zvláštních řízeních soudních: Praktický komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (4)
xxxxxxxx
xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxD., LL.M
doc. JUDr.
Jaruška
Stavinohová,
CSc.
Mgr.
Hana
Adamová
JUDr.
Kateřina
Čuhelová
JUDr. Ing.
Radovan
Dávid
JUDr.
Paxxx
xxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx xxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxxxx
JUDr.
Radim
Chalupa
Ph.D.
Mgr.
Martin
Lebeda
JUDr.
Martin
Kopa
Mgr.
Martin
Kornel
Ph.D.
JUDr.
Jaromír
Kožiak
xxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xdam
Talanda
Mgr.
Iveta
Talandová
Mgr.
Jiří
Vašíček
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
ÚVOD
Sporné a nesporné řízení
1.
V rxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx; naproti tomu rakouská a německá literatura výraz civilní proces vyhrazuje pouze pro sporné řízení upravené v civilním řádu soudním, a na stejnou úrovxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxávního pojmu
iurisdictio voluntaria
- jako freiwilliger Gerichtsbarkeit). Rozdíl je však spíše terminologický; jak v případě užšího, tak i v případx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x projednávání a rozhodování civilních věcí (viz např. Klicka, Oberhammer, Domej, 2014, s. 3). V tom se dnešní náhled na vztah sporného a nesporného řízexx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x x x xxxx xx xxx xxožňoval, aby soud odkázal strany na pořad práva, tj. na sporné řízení, popř. v § 18 dával možnost učinit výhradu projednání věci ve sporném procesu, v důxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xhápání nesporného řízení spíše jako smírčího soudnictví, jehož výsledek bylo možno zvrátit v následujícím sporném procesu, tj. jako jakéhosi předběxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxšuje oba druhy nalézacího řízení jejich účel. Zatímco sporné řízení slouží k tomu, aby byla poskytnuta ochrana právní sféře, do níž již bylo zasaženo, nxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx soudního rozhodnutí: má-li rozhodnutí povahu
deklaratorní
, jde o řízení sporné, rozhoduje-li soud konstitutivně, jedná se o řízení nesporné. Jak texxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxi jedna z nich obstát v roli jednoznačného a bezvýjimečného třídícího kritéria. O převažující povaze preventivního působení a konstitutivního rozhoxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxaleka nejen v České republice - do režimu nesporného řízení přidává stále nové agendy, u nichž lze jenom obtížně najít jednotící prvek, který je spojujex x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxeny další druhy řízení. V současnosti se v literatuře spatřuje jádro právní úpravy nesporných řízení ve věcech, v nichž je ve veřejném zájmu nezbytná akxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxé záležitosti. Vedle toho však do nesporného řízení náleží i další záležitosti, v nichž se tato myšlenka právní péče projevuje méně, či vůbec. (Viz Klicxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxější pokusit se vymezit řízení sporné. Tento postup ostatně odpovídá tomu, že - oproti představě tvůrců zákona o zvláštních řízeních soudních - je řízxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxhu řízení sporného, tedy nesporné řízení. V naší literatuře viz Štajgr, 1969, s. 55: "...jde o pouhý negativně vyjádřený pojmový protějšek řízení sporxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxayr, 2012, s. 1, Mayr,; Fucik, 2013, s. 30). Pokud proto určité řízení nenaplňuje pojmové znaky řízení sporného, bude je nutno považovat za řízení nespoxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxuře se obvykle zdůrazňuje, že pro sporné řízení je charakteristické to, že je lze zahájit výlučně jenom na návrh, že zjišťování skutkového stavu je ovláxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxo procesu však do značné míry vyplývají ze základního strukturního principu, jenž se v daném druhu řízení uplatňuje, jakož i z povahy věcí, které se v nicx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xdpůrci, kteří usilují o dosažení protikladného výsledku řízení. Protichůdný zájem obou stran je základním motivem jejich procesní činnosti a umožňuxx xxxx xxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxní je tedy předpokladem uplatnění zásady projednací; bez něj odpovědnost za objasnění skutkového stavu ze soudu na strany přenést nelze. Vedle tohoto xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xezávisle na hmotném právu; absence hmotněprávního oprávnění nebo povinnosti na straně žalující nebo žalované povede k neúspěchu v řízení, ale na účasxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxy kupř. z úřední povinnosti nějakou osobu do řízení přibrat, či naopak účast někoho v řízení ukončit. Systém dvou stran v kontradiktorním postavení a foxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxzení uvažovat.
6.
Důraz na systém dvou stran v kontradiktorním postavení a formální pojetí účastenství je v souladu s odpovědí na základní otázku pxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxatřuje v úplné či částečné nevhodnosti civilního sporného procesu, založeného na systému dvou stran v kontradiktorním postavení, k projednávání někxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxpovat jenom jeden účastník, např. v řízení o prohlášení za mrtvého), nebo jich sice bude více, ale vyostřit jejich spor do kontradiktorního režimu dvou xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxných odpůrců - by mělo být základním vodítkem pro řešení otázky, zda lze v nesporném řízení projednávat i jiné věci než ty, které vyjmenovává § 2. K tomu vix xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx řízení. Toto řízení na rozdíl od řízení sporného neslouží k řešení právních sporů mezi stranami, ale k utváření právních vztahů spíše trvalého charaktxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx. Účelem civilního nesporného řízení je tedy spíše uspořádání poměrů několika osob do budoucna, přičemž rozhodnutí soudu má
konstitutivní
charaktexx
xx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxkem nesporného řízení okolnost, že mezi účastníky nedošlo ke sporu. Budou-li se rodiče přít o to, komu z nich má být dítě svěřeno do péče, nebo půjde-li o sxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxký
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
1.
Podle § 1 odst. 1 zx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxžitosti vypočtené v § 2 z. ř. s. a dále upravené ve zvláštní části tohoto zákona. V této souvislosti vznikají dvě základní otázky:
-
jaká je povaha řízxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x x x. ř. s., a žádná jiná?
II. Povaha řízení podléhajících režimu zákona o zvláštních řízeních soudních
2.
Civilní nalézací řízení může mít charakxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxout. K tomu viz úvod. Zcela logicky se proto klade otázka, zda řízení, která upravuje zákon o zvláštních řízeních soudních, jsou jenom řízení nesporná, xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxní považovat za sporné, je pro odpověď na položenou otázku v prvé řadě rozhodující to, z jakého strukturního principu vychází pojetí účastenství.
3x
xxxxx x x xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xčastníka označuje. Ať již se v řízení použije prvá nebo druhá definice, vždy platí, že pokud se řízení neúčastní někdo, o jehož právech a povinnostech má xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx x xx xx xxxx xx xxxxxo pravidel se žádné z řízení upravených v zákonu o zvláštních řízeních soudních neodchyluje. Účastenství v některých řízeních upravených v zákonu o zxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx že se v nich většinou vyskytuje materiální pojetí účastenství, jakož i se sporným řízením naprosto neslučitelná možnost někoho do řízení z úřední povixxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx závěr, že řízení, v nichž se postupuje podle zákona o zvláštních řízeních soudních, mají povahu řízení nesporných.
III. Věci projednávané v režimu zxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxilních věcí, tj. jde zásadně o záležitosti soukromoprávní povahy, popř. o nucený výkon exekučních titulů z nich vzešlých. Vymezení soudní pravomoci v x x xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx x xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxmoci správních orgánů, nikoliv do nesporného řízení. V některých případech je však civilní pravomoc v nesporných záležitostech rozšířena i na agendy xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxže, či řízení o nahrazení souhlasu zástupce samosprávné komory k seznámení se s obsahem listin. Rozšířená civilní pravomoc se v těchto veřejnoprávnícx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xx xx xx
xx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxdle něj mají soudy v nesporném řízení projednávat a rozhodovat právní věci stanovené v tomto zákoně. Zmíněnému pravidlu je nutno rozumět především takx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxak i zde snaha o vyčerpávající
taxativní
výpočet řízení odkázaných do režimu nesporného procesu přináší spíše nejasnosti a otázky, než jednoznačné řxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxslovně stanoví zákon o zvláštních řízeních soudních (jak se domnívá např. Levý in Svoboda, Tlášková, Vláčil, Hromada, 2015, s. 1). Naopak se nabízí zvxxxx xxxxxxxx xxx x x xx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xe xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdních) mohlo zdát, že spadají pod režim zákona o zvláštních řízeních soudních, budou opravdu podle tohoto zákona jako nesporná řízení projednávána;
xx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxdpisu jako nesporné záležitosti (s případnými modifikacemi plynoucími ze zvláštních předpisů).
7.
K oběma variantám viz následující výkladx
xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx o rozvod manželství. Ohledně povahy tohoto řízení bývají v současnosti diskutovány různé názory, což je vyvoláno i zjevně nejednoznačnou představou xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xízeních soudních na jedné straně zdůrazňuje, že zásluhou zákona o zvláštních řízeních soudních "budou všechna řízení týkající se rodinného práva (x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xporného) obsažena kompletně v jednom právním předpisu", na straně druhé ale na jiném místě k nové regulaci řízení o rozvod manželství konstatuje, že "úxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx považován za obdobu řízení nesporného, do režimu rozvodu se zjišťováním příčin rozvratu, který se řídí občanským soudním řádem s procesními odchylkaxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxednávány v režimu zákona o zvláštních řízeních soudních, na druhém citovaném místě odkazuje rozvodová řízení se zjišťováním příčin rozvratu do režimx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxle že je možné "překlápění" sporného řízení v nesporné (za povšimnutí stojí výraz "překlápění", neboť vcelku vystihuje úroveň zákona o zvláštních řízxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxil v důvodové zprávě, není úmysl jasný, ale naopak velmi nejasný (vnitřně rozporný), pokud vůbec nějaký. Za rozhodující nelze považovat ani okolnost, xx xxxx xxxxxx x x x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x x71 písm. c) z. ř. s. pak řadí řízení o rozvod manželství. Z těchto ustanovení totiž nijak nevyplývá, zda má jít o všechna řízení o rozvod manželství, nebo xxx x xxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxý výklad zákona představuje jenom prvotní přiblížení se obsahu právní normy; o tom, zda text zákona bude nutno interpretovat doslovně, restriktivně, xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxh, tak i samotná úprava řízení o rozvod zcela vylučují možnost, že by řízení podle nich probíhající mohlo být považováno za řízení sporné. Proti sporné pxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx x x x xxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxým jiným než manželem (§ 384 z. ř. s.), jakož i fakt, že řízení o rozvod odpovídá charakteristice většiny nesporných řízení, vycházející z toho, že v nespxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxx
xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx budou režimu zákona o zvláštních řízeních soudních podléhat všechna řízení o rozvod manželství, tedy nejen tzv. nesporné rozvody, ale i rozvody, v nixxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxsního hlediska projednáván v nesporném řízení, neboť v předchozím odstavci zmíněné okolnosti pojmově vylučují toto řízení charakterizovat jako spoxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx budou projednávat jakožto sporná řízení podle občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že důvodová zpráva k zákonu o zvláštních řízeních soudních xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxná řízení počítá pouze dohodnutý rozvod (Scheidung in Einvernehmen), zatímco sporný rozvod se projednává v režimu civilního řádu soudního.
V. Rozšxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
x xxxxx xxxxxxxxxx x x x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxení neuvedená.
13.
V prvé řadě si lze představit, že obdobný výslovný odkaz do xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxo znění.
14.
Ohledně druhého možného rozšíření se lze inspirovat rakouskou praxí. Rakouská úprava nesporných řízení totiž obdobně jako § 1 odst. 1 xx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xohoto ustanovení by se mohlo zdát, že k projednání určité záležitosti v režimu nesporného řízení je nezbytný výslovný zákonný odkaz, rakouská teorie axx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx (Klicka, Oberhammer, Domej, 2014, s. 10, Mayr, Fucik, 2013, s. 42-43). Takto se v režimu nesporného řízení projednávají i bez výslovného odkazu např. sxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxra zastával k tehdejšímu § 1 odst. 1 zákona č. 100/1931 Sb., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného, názor, že není vždy zapotřebí výslovxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xa návrh, na žádost apod. (Viz Hora, 1931, s. 11). Znění zmíněného ustanovení bylo přitom velmi blízké formulaci § 1 odst. 1 z. ř. s., stejně jako je mu blízkx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxetaci těchto obdobných ustanovení odmítly a mezi nesporná řízení přiřadily i další věci, které podle jejich povahy do nesporného řízení patří, přestoxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxýká, neboť řízení v této věci výslovně zákon o zvláštních řízeních soudních reguluje. Mohly by tím však být odstraněny jiné problémy, především v těch xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxí, skutkových tvrzení a návrhů stran nebo vázanosti soudu žalobou sporné řízení nevhodné, popř. někdy dokonce přináší prakticky neřešitelné situacex xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxjich povaze nejsou výslovně svěřeny do režimu nesporného řízení; jejich projednání ve sporném řízení je buď velmi obtížně možné díky deformaci vázanoxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxním dalších osob). Právě proto, že se vyjmenované věci do sporného řízení nehodí, svěřuje je rakouská úprava výslovně do režimu řízení nesporného (viz xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xx xxxx xožno dospět k závěru, že do režimu nesporného řízení patří.
xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx na jeho povaze nezměnilo samozřejmě vůbec nic, a proto lze z tohoto závěru rozhodovací praxe i nadále vycházet. Řízení o jmenování rozhodce podle § 9 z. xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x x xx xx xxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxudních postupovat.
17.
Rovněž řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle § 89 a násl. zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládežex xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxh mládeže je v principu svébytným občanským soudním řízením. Jde o nesporné řízení vycházející z právní úpravy řízení ve věcech péče o nezletilé vymezexx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxáchání činu jinak trestného za použití zvláštního okruhu opatření a jednání před ním probíhá za účasti speciálně vymezeného okruhu účastníků (v podroxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxzení se opět nezměnilo nic ani po přijetí zákona o zvláštních řízeních soudních. Stále se jedná o nesporné řízení, v němž se postupuje podle zákona o zvláxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxí znovu navzdory tomu, že řízení ve věcech dětí mladších patnácti let chybí ve výčtu, o který se dosti neúspěšně pokouší § 2 z. ř. s.
18.
Charakteristixx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx zprávy k tomuto zákonu ostatně vyplývá, že zákonem upravujícím občanské soudní řízení, který se subsidiárně na řízení o návrhu na zápis použije, je zákxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xx x x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxch, pochopitelně s odchylkami vyplývajícími ze zvláštní úpravy, která má přednost.
19.
Pro úplnost lze dodat, že rovněž řízení podle části páté obxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxudním řádu, a zákon o zvláštních řízeních soudních se proto nepoužije.
20.
Lze tedy shrnout, že v režimu nesporného řízení podle zákona o zvláštníxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxví zákon o zvláštních řízeních soudních (k možnému zúžení viz výše ohledně sporného rozvodu);
b)
věci, o kterých to výslovně stanoví jiný zákon;
xx
xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxtému dvou stran nevhodný nebo dokonce nemožný. Půjde zejména o takové případy, v nichž má soud konstitutivním rozhodnutím do budoucna uspořádat poměrx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxuhem soudního řízení v civilních věcech. Dopadají proto na něj i všechny požadavky plynoucí z práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny, čl. 6 xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx článkům.
22.
Obzvláště je proto nutno zdůraznit imperativ ústavně konformní
interpretace
zákona o zvláštních řízeních soudních. Jednotlivá uxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxžitelnost občanského soudního řádu
23.
Nesporná řízení jsou primárně regulována zákonem o zvláštních řízeních soudních. Aplikační přednost majx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxí, která výslovně nejsou upravena, použilo by se pouze části obecné; jsou-li taková řízení alespoň zčásti výslovně upravena v jiných předpisech, má výxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxidel obsažených v zákoně o zvláštních řízeních soudních a občanském soudním řádu může nastat několik různých situací:
a)
Samostatná aplikace zákxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxgulována v zákoně o zvláštních řízeních soudních. To se děje buď výslovným vyloučením občanského soudního řádu, nebo implicitně tím, že tu samou otázkx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxzeních soudních neodkazuje na čísla paragrafů, ale slovně popíše pravidlo, které se nemá aplikovat. Např. § 336 z. ř. s. vylučuje použití § 43 o. s. ř. x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxé neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, se nepoužije". Má-li být podpůrná aplikace občanského soudnxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx aplikovatelnost občanského soudního řádu. Např. pro stanovení věcné příslušnosti soudu v nesporných věcech výslovně upravených v zákoně o zvláštníxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xx x xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvení nepředstavují komplexní úpravu dokazování, a vedle nich se proto použijí ustanovení občanského soudního řádu o dokazování (k tomu viz pod dalšíx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxe úpravu určité oblasti, avšak úprava v zákoně o zvláštních řízeních soudních je pouze kusá, a nevylučuje proto zcela aplikaci občanského soudního řáxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxeka nepředstavuje ucelenou regulaci všech otázek souvisejících s jednáním, a proto se vedle něj použije také § 115 a násl. o. s. ř.
c)
Aplikace občanxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxt ustanovení upravující vyloučení soudce (§ 14 a násl. o. s. ř.), či pravidla postupu při odstraňování nedostatku věcné příslušnosti (§ 104a o. s. ř.).
xxx
xxx xx x x xxxxx x xxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx neslučitelná s povahou nesporného řízení (např. vedlejší intervence, koncentrace řízení), a i ta pravidla, která takto nevhodná nejsou, bude nutno pxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx nemůže to znamenat, že je zjišťování skutkového stavu ovládáno projednací zásadou dle občanského soudního řádu. Takový závěr nepřichází v úvahu, nebxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxvená tímto zákonem
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Předmět právní úpravy zákona o zvláštních řízenxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx části. Tento výčet navazuje na § 1 odst. 1 z. ř. s., podle nějž soudy podle tohoto zákona projednávají pouze právní věci, o nichž to stanoví tento zákon. Z dxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x x xxx xxxx xx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxt pouze věci v něm výslovně vypočtené a dále ve zvláštní části upravené. V režimu nesporného řízení mohou být podle názoru zastávaného v tomto komentáři xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx jiný předpis, a konečně také záležitosti, které se do režimu sporného řízení založeného na systému dvou vzájemných odpůrců nehodí (zejména takové příxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx xx
xx
x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxjen komentář k § 85 z. ř. s., ale též k § 27 z. ř. s. (v souvislosti s vymezením pojmu statusové věci právnické osoby).
II. Různorodost nesporných řízení
xx
xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xýslovně vypočteny v § 2 z. ř. s., nemluvě o dalších nesporných věcech. Taková různorodost je však typická nejen pro českou právní úpravu, ale i pro jiné zexx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxení. Ty sice spojuje obecná část zákona (viz Mayr, Fucik, 2013, s. 26), ale - jak bude zřejmé z komentáře k dalším ustanovením obecné části - mnoho řízení sx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x to tak, aby co nejlépe odpovídal charakteru projednávané věci.
Věcná příslušnost
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stav komentxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xtupni. Věcnou příslušnost pro nesporné řízení upravuje především § 3 z. ř. s. Nestanoví-li tento nebo jiný zákon něco jiného, jsou k řízení věcně příslxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xx xx xx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx upravené v § 244 a násl. o. s. ř., v němž jsou přezkoumávána rozhodnutí správních orgánů v soukromoprávních záležitostech, popř. v dalších věcech, v nicxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxtí (§ 249 odst. 2 o. s. ř.) a přezkumu rozhodnutí o výši xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx věcnou příslušnost soudů krajských.
3.
Charakter nesporného procesu má také rejstříkové řízení; věcně příslušné v tomto případě však nikdy nejsxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxcí další nesporná řízení nad rámec výčtu obsaženého v § 2 zákona o zvláštních řízeních soudních (viz komentář k § 1 pod body 6. až 20.) nemají speciální úxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx 2 z. ř. s. věcně příslušné v těchto věcech:
a)
ve statusových věcech právnických osob. K tomu viz komentáře nejen k § 85 písm. a) z. ř. s., ale též komentxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xx xx xx xxx
xx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx x xx xxxxx xx xx xx xxx
xx
xxx xxvinné úschovy. Viz § 289 a násl. z. ř. s.;
d)
ve věcech kapitálového trhu. Viz § 316 a násl. z. ř. s.;
e)
pro řízení o předběžném souhlasu s provedeníx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxx xx xx xx
xx
xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xx x xxxahem listin. Viz § 332 a násl. z. ř. s.
6.
Věcná příslušnost krajských soudů je rovněž předepsána pro rejstříkové řízení, a ve dvou případech přezxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx x xx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x x xxxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxost zkoumá soud kdykoliv za řízení (§ 104a odst. 1 o. s. ř.). Vychází přitom ze skutečností, které tu byly v době zahájení řízení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.). Má-lx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxm je povinen o svém záměru a důvodech pro takový postup vyrozumět účastníky řízení a dát jim příležitost se k tomu vyjádřit. Jejich vyjádření spolu s vlasxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxně to platí také v případě, že nedostatek věcné příslušnosti namítne některý z účastníků (§ 104a odst. 2 až 5 o. s. ř.).
9.
Skutečnost, že nedostatek vxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxosti s účastníky odstranit), není důvodem pro odlišný postup podle toho, zda řízení bylo zahájeno na návrh, či usnesením soudu o zahájení řízení. Nedosxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx nepříslušný soud svým usnesením, mělo dojít k zastavení řízení, zatímco v návrhových řízeních by se postupovalo podle § 104a o. s. ř. (viz Levý in Svoboxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxu a účelu. Rozlišování mezi oběma skupinami případů postrádá rozumný důvod a ve skutečnosti by vedlo pouze k tomu, že o námitce účastníka vytýkající nedxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxx. Z těchto důvodů lze usuzovat, že i v řízení zahájeném bez návrhu se při odstraňování nedostatku věcné příslušnosti postupuje podle § 104a o. s. ř.; v porxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
Místní příslušnost
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx kterého z nich určitá věc náleží. Zákon o zvláštních řízeních soudních obsahuje jednak obecná pravidla o místní příslušnosti, obsažená v § 4, jednak cxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxžití občanského soudního řádu (např. ohledně vymezení obecného soudu či postupu při zkoumání místní příslušnosti), ale i zákona o soudech a soudcích xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxšnost
2.
Zákon o zvláštních řízeních soudních v § 4 odst. 1 vytváří dojem obecné úpravy místní příslušnosti: zásadně má být místně příslušným obecxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx x xxx xx xx xx x xxxxxxxx xx xxxxa, v jejímž zájmu se řízení koná, nebude mít obecný soud v České republice, použije se § 86 o. s. ř. Viz komentář k těmto ustanovením.
3.
Obecná místní xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxích je totiž § 4 odst. 1 většinou derogován zvláštními pravidly místní příslušnosti, předepsanými pro téměř všechna řízení. Tato zvláštní pravidla xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xx xx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxjimečně - nepředepsal vlastní pravidla místní příslušnosti.
4.
Nejen zvláštní místní příslušnost podle zákona o zvláštních řízeních soudních xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx 1 z. ř. s. Prakticky vzato z § 88 o. s. ř. přicházelo v úvahu v nesporných řízeních pouze uplatnění písmene b), stanovujícího místní příslušnost soudu, x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx x xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxvedená zákonem č. 87/2015 Sb., však pravidlo o místní příslušnosti soudu, v jehož obvodu leží nemovitost, je-li zástavou nemovitá věc - navzdory tomu, xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx x xx xx xx
xx
xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxxx x xxxxxxxch podpůrných opatřeních (podle § 31 až 33 z. ř. s.)
-
řízení o povolení uzavřít manželství (§ 367 až 370 z. ř. s.).
6.
K tomu, koho lze považovat xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx x x xxx xx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xx
xx
x xxxxní příslušnosti v rejstříkovém řízení viz § 75 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. K místní příslušnosti v řízení o přezkumu xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx
xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxx x xxzeních, v nichž zákon stanoví, že místně příslušný je obecný soud nezletilého. Jedná se o řízení
-
ve věcech péče soudu o nezletilé (§ 467 odst. 1 z. ř. sxx
x
x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx
x
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxx
9.
V porovnání s předcházející úpravou obecného soudu nezletilého, obsaženou v § 88 písm. c) o. s. ř., ve znění účinném do 31.12.2013, je výčet zálxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxe soudu o nezletilé a na řízení o výkon rozhodnutí z nich vzešlých, zmíněné ustanovení občanského soudního řádu je spojovalo také s řízením o určení, zdx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdních pro naposled uvedené řízení zvláštní xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxhledem k tomu, že jím bude nezletilý, který hodlá uzavřít manželství a podává proto návrh na povolení uzavřít manželství, je jeho obecný soud určen ustaxxxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx § 4 z. ř. s. vyloučena.
10.
Výraz nezletilý je zaveden jako legislativní zkratka pro nezletilého, který není plně svéprávný. Fakt, že i nezletilý mxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxelství. Používá-li zákon o zvláštních řízeních soudních pojem nezletilý, má tím na zřeteli právě nezletilého, který ještě nenabyl uvedenými způsobx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxsto, ve kterém se účastník zdržuje s úmyslem zdržovat se tam trvale. V případě nezletilého není rozhodující jeho vůle, ale vůle rodičů, popř. bydliště mxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx Jeho bydlištěm proto nemůže být místo, na němž nezletilý pobývá v důsledku opatření dočasného rázu; za taková dočasná opatření se považuje např. odevzxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxdičovské povinnosti (R 63/70, R 69/67, NS PlS 5/66 - Sborník I., s. 54); totéž platí pro jeho umístění ve výchovném zařízení (NS Cpj 33/78).
12.
Bydlixxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxadu a chování rodičů konsens zřejmý (viz též § 1756 obč. zák.). Nelze proto brát za bydliště nezletilého dítěte místo, kam se jeden z rodičů odstěhoval s dxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxy, svěřil-li soud podle § 958 obč. zák. dítě do pěstounské péče.
14.
Jiná skutečnost, na základě níž je určeno bydliště nezletilého, musí mít rovnxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxé bydliště (viz KS HK 19 Co 378/2011 - ASPI). Náleží sem také případy, kdy nezletilý - jehož otec není znám a matka dala po jeho narození souhlas s jeho osvojxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx
xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxon o zvláštních řízeních soudních neupravuje postup soudu a účastníků při zjišťování a odstraňování nedostatku místní příslušnosti. Použije se proxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxání přípravného jednání v § 17 z. ř. s. obecně vyloučeno; výjimkou jsou pouze "jiná řízení" upravená v hlavě čtvrté části druhé zákona o zvláštních řízexxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx x xxx xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxzení bude proto nutno při zkoumání místní příslušnosti rozlišovat, zda se konalo přípravné jednání, či nikoliv. U ostatních řízení lze bez dalšího z § 1xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxle § 17 z. ř. s. ani uskutečnit nemůže. Vždy samozřejmě platí, že místní příslušnost soud zkoumá podle okolností, které tu byly v době jeho zahájení (§ 11 xxxxx x xx xx xxxx
xxx
xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxuskutečnilo, je nutno rozlišovat, zda soud nařizuje k projednání věci samé jednání, či nikoliv; k tomu viz § 19 z. ř. s. Nařídí-li soud jednání, může mísxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxumí přednes návrhu na zahájení řízení navrhovatelem či jeho přečtení soudem. Rozhoduje-li soud bez jednání, může místní příslušnost zkoumat jenom přxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxení.
18.
Místní příslušnost lze zkoumat rovněž k námitce účastníka. Tuto námitku však nemůže uplatnit navrhovatel, neboť jeho stanovisko k místnx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx časově omezena:
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxzeních" přípravné jednání uskutečnilo, platí pro námitku účastníka stejné omezení jako pro zkoumání místní příslušnosti soudem z vlastní iniciativxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxsné námitky účastníka k závěru, že není místně příslušný, vysloví usnesením svou nepříslušnost a zároveň rozhodne o postoupení věci soudu, který povaxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxud všem účastníkům. Usnesení lze napadnout odvoláním. Nabude-li usnesení právní moci, soud, který vyslovil svou místní nepříslušnost, věc postoupí xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xostoupení věci (není komu), ale o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř.
20.
Byla-li námitka úxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xx
x xxxxxxrio
).
21.
Jestliže v době, v níž je možno místní příslušnost zkoumat, soud nedostatek místní příslušnosti nezjistí nebo je účastník nenamítne, je xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí tuto otázku k rozhodnutí svému nadřízenému soudu. Pojem "nadřízený soud" vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů insxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx, ale samozřejmě také soud, jemuž byla věc postoupena a který rozhodování nadřízeného soudu sám inicioval.
23.
Nadřízenému soudu nemůže soud, jemxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxoti usnesení, jímž soud vyslovil svou nepříslušnost; v takovém případě závazné řešení otázky místní příslušnosti vyplývá z rozhodnutí odvolacího soxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
Přenesení příslušnosti
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Věci, v nichž lze přenést místní příxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx ř.). Fixování místní příslušnosti na obvod soudu, v němž měl na začátku řízení bydliště ten, koho se řízení týká (nezletilý, posuzovaný, opatrovanec)x xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxo věcech prolamuje zásadu perpetuatio fori a umožňuje přenést místní příslušnost na jiný soud.
2.
Přenesení místní příslušnosti je možné pouze v txxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xx xx xxxx
xx
xx xxxxxx opatrovnických. Opatrovnickými věcmi se zřejmě rozumí řízení ve věcech opatrovnictví člověka podle § 44 a násl. z. ř. s., a nikoliv též řízení ve věcech xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxx. se zjevně nepočítá s tím, že by mělo či mohlo být dlouhodobým opatřením jako u osob fyzických;
c)
řízení o svéprávnosti (§ 34 a násl. z. ř. s.).
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xřenesení příslušnosti
4.
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxšnost. Skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti se ve všech třech druzích řízení, v nichž může dojít k přenesení místní příslušnosti, odvíxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x x xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxiště nezletilého (§ 4 odst. 1 ve spojení s § 467 odst. 1 z. ř. s.), v řízení ve věcech opatrovnických ve změně bydliště opatrovance (§ 44 odst. 1 z. ř. s.), a v xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxletilého, opatrovance nebo osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje (§ 35 odst. 2 z. ř. s. pro takovou osobu zavádí legislativní zkratku "posuzovaný"xx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xoud, který k tomu má nejlepší podmínky a jednak slouží jako korektiv, který - i když by jinak byly dány místní souvislosti - ponechává soudu prostor pro uvxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxém místě (často značně vzdáleném), než je původní bydliště, vedená snahou o omezení či znemožnění styku dítěte s druhým z rodičů" (R 39/14). Při posuzovxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx která v konkurenci často protichůdných zájmů účastníků řízení zvažuje a přední význam přiznává zjištěnému zájmu dítěte s cílem dosáhnout pro dítě staxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxliště, popř. bydliště sice nezmění, ale bude kupř. umístěn ve výchovném zařízení (NS Cpj 228/81, NS Cpj 33/78). V souladu se zájmem nezletilých sourozexxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xx xx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx
5.
Jazykový výklad § 5 z. ř. s. by mohl svádět k závěru, že je na úvaze soudu, zda při naplnění obou předpokladů k přenesení místní příslušnosti přixxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xx xělo určení místní příslušnosti příčit zájmům těch, jichž se tato řízení týkají. Proto tak, jako u mnoha jiných ustanoveních procesních předpisů, je slxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxmu nezletilého, opatrovance nebo posuzovaného přenést pro změnu rozhodujících okolností místní xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxdu seznámit účastníky se záměrem přenést místní příslušnost a dát jim příležitost vyjádřit se k takovému postupu. Vyjádření účastníků pak bude důležixxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xozhodnutí o přenesení příslušnosti
7.
O přenesení příslušnosti rozhodne soud, který byl dosud místně příslušným, formou usnesení (§ 167 odst. 1 o. xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxsení je odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 o. s. ř.
a contrario
). Po právní moci usnesení soud postoupí spisy soudu, na nějž byla místní příslušnost přenexxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxušnosti. Viz § 4 odst. 1 a § 467 odst. 1 z. ř. s., § 44 odst. 1 z. ř. s. a § 34 z. ř. s. ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř.
9.
Nesouhlasí-li soud, na nějž byla místxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxmu, že s ohledem na pravidla věcné příslušnosti může dojít k přenosu místní příslušnosti pouze z okresního soudu na jiný okresní soud, bude nadřízeným sxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxízený okresnímu soudu, na nějž byla místní příslušnost přenesena a který s tímto postupem nesouhlasí.
10.
Rozhodnutím nadřízeného soudu je vázán xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxotní účastníci. Rozhodnutí nadřízeného soudu musí být odůvodněno; z hlediska požadavků kladených na odůvodnění rozhodnutí právem na spravedlivý prxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx
11.
Předložení věci nadřízenému krajskému soudu nepřipadá v úvahu tehdy, pokud otázka přenesení příslušnosti byla k odvolání některého účastníka xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx je vztah § 5 z. ř. s. k § 12 odst. 2 o. s. ř., v němž je upravena tzv.
delegace
vhodná. Za stále použitelný lze považovat názor vyslovený nedávno v judikatuřx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx14). V řízení, na které dopadá § 5 z. ř. s., proto zásadně nelze § 12 odst. 2 o. s. ř. použít. Tedy změní-li se po zahájení řízení bydliště nezletilého, opatxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxíci řízení
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobiloxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx se pro tyto otázky použije § 19 až § 21b o. s. ř. Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost ve smyslu § 15 odst. 1 obč. zák. Právní osoxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xení osobou, ale zákon jí tuto způsobilost přiznává. V režimu nesporného řízení jde např. o účastenství Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle § 32x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx-li povahou řízení vyloučeno (jako je tomu např. v řízení o svéprávnosti) - se řídí § 107 o. s. ř. Blíže viz komentář k těmto ustanovením.
2.
Procesní xxxxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx x xxxx xxx xxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx
xx
x xx xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxtelný i v řízeních vedených podle zákona o zvláštních řízeních soudních, umožňuje soudu vzhledem k okolnostem rozhodnout, že fyzická osoba, která nenx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxože by tedy fyzická osoba procesní způsobilost pro danou věc měla, je tato způsobilost v důsledku rozhodnutí soudu omezena, a proto taková osoba musí býx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxx, § 431, § 469 či § 481 z. ř. s., či implicitně § 35 odst. 3 z. ř. s.
II. Povaha účastenství v nesporném řízení
3.
Pojetí účastenství v nesporném řízexx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx systém dvou stran v kontradiktorním postavení. Proti sobě stojí žalobce a žalovaný coby dva vzájemní odpůrci. Naproti tomu nespornému řízení je systéx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxe i v používání formálního a materiálního vymezení stran řízení se od sebe sporné a nesporné řízení odlišuje. O hmotněprávní definici účastníků jde tehxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxzení okruhu účastníků konkrétního řízení na hmotné právo, ale na návrh (Mayr, Fucik, 2013, s. 64). Pro sporné řízení je v současnosti jediným myslitelnxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxl jako žalovaného v žalobě. Soud do tohoto okruhu osob nesmí, krom procesního nástupnictví při ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení, nijak zasahxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx ve stanovení okruhu stran. V nesporném řízení s formálním pojetím účastenství vystačit nelze, byť i s ním se lze v tomto druhu nalézacího řízení setkat. xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx pomocí toho, čí hmotněprávní sféra může být výsledkem řízení dotčena (viz např. Klicka, Oberhammer, Domej, 2014, s. 22).
5.
Z hlediska formálního xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx Formálně, tj. návrhem na zahájení řízení, je však v některých řízeních vymezena i účast dalších osob. Zákon o zvláštních řízeních soudních se při výslxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxx xx xx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xoho Česká národní banka v návrhu označí. Stanovení okruhu účastníků zde není určeno potenciálním dotčením právní sféry, což je typické pro materiální xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xznačil. Nelze proto souhlasit s názorem, podle nějž jedinou výjimku z hmotněprávního pojetí představuje účastenství navrhovatele (Svoboda, Tláškoxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxx x x xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxi, jenž za účastníky považuje všechny osoby, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Účastenství se tedy odvíjí od možného dotčení xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxlu druhého odstavce určující okruh účastníků řízení, nezřídka vycházejí z hmotněprávních znaků.
III. O tzv. definicích účastníků řízení
7.
V čexxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx, a dle § 6 odst. 2 z. ř. s. za tzv. druhou definici účastníků; první je v § 90 o. s. ř. a je spojena se sporným řízením (např. Levý in Svoboda, Tlášková, Vláčixx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxů, za "definice", se v naší procesualistice vžilo, a lze je proto tolerovat. Pro úporné lpění na jejich číselném označení tak, jak to činí dva shora citovxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xejich posloupnosti v občanském soudním řádu před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. a sledovala se jím pouze úspornost ve vyjadřování. Od účinxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxd nyní, neboť zmíněné "definice" jsou obsaženy ve dvou různých předpisech. Proto pokud se v tomto komentáři mluví o definicích účastníků řízení, rozumxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxx x xx x. s., a druhou ta, již upravuje druhý odstavec tohoto ustanovení.
IV. Navrhovatel jako účastník řízení
8.
xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx návrhem na zahájení řízení, či zda jde jenom o pouhý podnět k zahájení řízení i bez návrhu tam, kde to zákon umožňuje. Není-li podání v tomto směru jednoznxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx pro jednoznačný závěr, že určitá osoba je navrhovatelem, označení jejího podání slovem návrh. Obdobně to platí pro opačnou situaci, kdy podání bude ozxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxě účastenství v některých druzích nesporných řízení výslovně připomíná, že účastníkem je také navrhovatel (např. § 306 z. ř. s. pro řízení o umoření lixxxxx x xxx xx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xx xx xx xx xxxx xxxxxx xuplicita zbytečná a spíše je projevem nedokonalosti legislativní techniky a nekoordinovanosti obecné a zvláštní části zákona.
10.
Navrhovatelx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxlů, popř. že někdo vstoupí jako další navrhovatel do již probíhajícího řízení; na to výslovně pamatuje např. § 91 z. ř. s. V řízení o rozvod manželství se xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxx
xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xpůsobů dojde k tomu, že v řízení bude vystupovat několik navrhovatelů, nemají navrhovatelé postavení procesních společníků. Každý z nich v řízení vysxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx zákon něco jiného.
12.
Pro některá řízení je okruh navrhovatelů zákonem omezen. Zákonodárce v zásadě využívá dvou rozdílných přístupů: buď přiznxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxdem prvého pojetí je § 66 odst. 2 obč. zák., podle nějž může podat návrh na zahájení řízení jenom ten, kdo na tom má právní zájem (přičemž dále se demonstratxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxodní banka, a nikdo jiný. Tato omezující pravidla jsou ryze procesní povahy, a nepředstavují proto předpoklad úspěšnosti návrhu, ale předpoklad jeho xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxé řešení (např. odmítnutí návrhu na rozvod manželství xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxastníkem je dále ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Pod tímto vymezením se ve skutečnosti skrývají dvě kategorie účastníků (Fixxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xx
xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx výživného dítě a rodič, o jejichž právu na výživné, resp. vyživovací povinnosti se rozhoduje);
b)
ti, o jejichž právech a povinnostech se nebude roxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx. rodiče nezletilého v řízení o omezení svéprávnosti; viz R 3/79).
14.
Není vyloučeno, aby tím, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jedxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxx
xxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxní, jež mohou být zahájena i bez návrhu. Toto znění zákona však nelze chápat doslovně, neboť existují řízení, která lze zahájit jenom na návrh, a účastenxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxmoci lze rozhodnout jenom na návrh (§ 32 odst. 1 z. ř. s.); účastenství však explicitně vymezeno není. Na druhé straně je v některých řízeních, která lze zxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x x xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xákonné úpravy vznikly patrně mechanickým přebráním § 94 odst. 1 a 2 o. s. ř., ve znění do 31.12.2013, do z. ř. s., jakož i zjevnou nekoordinovaností obecnx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xplatní v řízeních, která lze zahájit i bez návrhu, zatímco druhá v řízeních návrhových. Jejich vztah je ve skutečnosti poměrem obecného a zvláštního. Zx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxí, odpovídající § 6 odst. 2 z. ř. s., coby
lex specialis
vždy přednost před obecnou definicí. Tato první definice, obsažená v § 6 odst. 1 z. ř. s., se může upxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xonkrétně platí, že
a)
účastníky řízení o prohlášení člověka za nezvěstného jsou ten, jenž má být prohlášen za nezvěstného ("pohřešovaný") a ten, kdx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xsou zakladatel svěřenského fondu, svěřenský správce, obmyšlený a osoba, která má právo dohledu nad správou svěřenského fondu (§ 95 z. ř. s.);
c)
účxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx a po právní moci rozhodnutí o přijetí do úschovy je účastníkem také ten, pro koho jsou peníze, cenné papíry nebo jiné věci určeny (dále jen "příjemce"), a xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxn plnit, ten, kdo má listinu v držbě, a ten, kdo podal námitky podle § 307 odst. 1 (§ 306 z. ř. s.). Srov. však dále výklad o nezbytnosti kombinace této definxxx x x x xxxxx x xx xx xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxvrhu označí (§ 318 z. ř. s.);
g)
účastníky řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže jsou navrhovatex xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxn "uživatel"). Je-li navrhovatelem Evropská komise, je účastníkem i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (§ 326 z. ř. s.);
h)
účastníky řízení o naxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xx x. s.);
i)
účastníky řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva jsou Česká republika a ten, vůči němuž návrx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xx xx xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx zástavy jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník (§ 355 z. ř. s.);
l)
účastníky řízení o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxřít manželství, jeho zákonní zástupci a ten, s kým má být manželství uzavřeno (§ 368 z. ř. s.);
n)
účastníky řízení o určení, zda tu manželství je, či nxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx navrhovatel a odpůrce, popřípadě osoba, vůči níž násilí směřuje (§ 403 odst. 1 z. ř. s.);
p)
účastníky řízení o určení a popření rodičovství jsou ženxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxi podán návrh proti opatrovníku, který byl jmenován domnělému zemřelému otci, je účastníkem tento opatrovník (§ 420 z. ř. s.);
q)
účastníky řízení xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx kdo má v úmyslu osvojence osvojit (osvojitel). Nestanoví-li zákon jinak, jsou účastníky také rodiče osvojence. Účastníkem je také manžel osvojitelex xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxence osvojit (osvojitel). Účastníkem je také manžel osvojitele, je-li třeba k osvojení jeho souhlasu (§ 448 z. ř. s.);
s)
účastníky řízení o navrácxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xx xx xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxrným řízením) jsou osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba (§ xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxho odstavce
17.
Je nutno připustit, že typově ve dvou možných situacích bude účastenství určeno kombinací obou definic. Pro první skupinu tato nutnxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxx xxxxxx zvláštního pravidla k vymezení obecnému (§ 6 odst. 1 z. ř. s.), důsledně vzato by to znamenalo, že použití obecného pravidla je v řízeních, pro něž zákon oxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx účastnit se projednávání vlastní věci (viz čl. 38 odst. 2 Listiny), je z tohoto pravidla nutno připustit výjimky. Např. účastenství v řízení o umoření lxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxažené v § 6 odst. 2 z. ř. s. Vzhledem k tomu, že navrhovatelem v tomto řízení nemusí být jenom věřitel, ale i jiná osoba, která má na umoření listiny právní zxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxová situace by však byla ve zjevném rozporu se zmíněnými ústavními východisky, neboť věřitel je osobou, o jejíž záležitosti (právech a povinnostech) jx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx právech a povinnostech je v řízení rozhodováno.
b)
Pro některá řízení zákon zjevně předpokládá, že účastenství bude určeno za pomocí pravidel obsxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxé pak platí § 6 odst. 2 z. ř. s., účastenství neoznačených se řídí § 6 odst. 1 z. ř. s. Viz např. § 67 z. ř. s., podle nějž jsou účastníkem "také" osoby v tomto usxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxnství; neplatí-li systém dvou stran, nelze ani uvažovat o společenství v rozepři. To platí nejen pro více navrhovatelů (viz shora), ale i pro jinak určexx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxvence (§ 93 o. s. ř.). V konkrétním případě však není vyloučeno, aby taková osoba byla účastníkem podle prvého nebo druhého odstavce § 6 z. ř. s., např. proxxx xx xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx dané řízení, podřadit nelze, nebude samozřejmě mít taková třetí osoba postavení účastníka.
X. Věcná legitimace
20.
Pojem věcné legitimace se zpxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx a žalovaný naopak nositelem tomu odpovídající povinnosti. Věcná legitimace má však význam i v nesporném řízení, má-li soud rozhodnout o právu jednoho xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx12, s. 30). Např. rozhoduje-li soud o zvýšení výživného, je věcná legitimace dána tehdy, existuje-li skutečně nárok navrhovatele vůči tomu, proti němxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
x xxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxšovat. Je-li účastníkem kupř. ten, o jehož právech a povinnostech se v řízení jedná, neznamená to ještě, že je pasivně věcně legitimován; i když je vůči nxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxování účastníků
22.
Zákon o zvláštních řízeních soudních neobsahuje obecná pravidla upravující zastupování účastníků řízení. Proto se zastupoxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xx xx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxech modifikuje. Viz např. § 37, § 61, § 69, § 119, § 403 odst. 2, § 406, § 434, § 449, § 455, § 469, § 482, § 499 z. ř. s.
Přibrání účastníka a ukončení účxxxx xx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxané vysvětlivky k zákonu o zvláštních řízeních soudních vyjadřují bez jakékoliv argumentace přesvědčení, že § 7 navazuje pouze na "tzv. třetí definxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxpsán výslovně ve smyslu § 6 odst. 2 z. ř. s., se podle § 7 nepostupuje. To ovšem ani podle těchto názorů neznamená, že by v těchto řízeních soud nesměl někohx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xčasti formu usnesení, zatímco postup mimo režim tohoto ustanovení se děje neformálně tím, že soud bez jakéhokoliv rozhodnutí s určitou osobou buď jednxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxl, Hromada, 2015, s. 11; Wipplingerová, Zahradníková, Spurná, 2014, s. 23). Zřejmě kromě formulační podobnosti § 6 odst. 1 s § 7 z. ř. s. neexistuje jedxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxu stavu. Do účinnosti novely č. 30/2000 Sb. totiž pravidlo odpovídající dnešnímu § 6 odst. 2 z. ř. s. bylo systematicky zařazeno v § 90 o. s. ř. Pravidla x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxpovídající dnešnímu § 6 odst. 1 z. ř. s. Zmíněná novela obě pravidla vymezení okruhu účastníků umístila systematicky do § 94 o. s. ř., čímž jednoznačně vxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xx xx xx xxxx xxxxxx x x xx xx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxpretační automatismy, opírající se o jednou vyslovené názory. Opačné stanovisko však správně vyjadřuje Ištvánek in David, Ištvánek, Javůrková, Kasxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx
xx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxstníků pomocí dotčení na právní sféře ve smyslu odstavce prvého, tak jejich explicitním pojmenováním dle odstavce druhého. x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxě a v druhém bezformálně. Patrně nejdůležitější je však hledisko ústavně konformního výkladu (viz též Ištvánek v citovaném komentáři): z pohledu právx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xřípadě takového způsobu přibrání někoho za nového účastníka tím mohou být zkrácena jeho procesní práva a porušen princip rovnosti zbraní, v případě ukxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxu, že soud s někým fakticky přestane jednat. Krom toho je popsaný neformální postup zdrojem značné právní nejistoty, a tedy porušením jednoho ze základxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxí
3.
Vyjde-li v průběhu řízení najevo, že existuje další osoba, která má být účastníkem řízení podle pravidel obsažených v prvém nebo druhém odstavcx x x xx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxechny osoby, které mají být účastníky, ale také v řízeních zahájených usnesením soudu, pokud soud již v okamžiku zahájení řízení - z objektivních či subxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xoručí nejen tomu, koho do řízení přibírá, ale také ostatním účastníkům řízení. Nově přibíranému účastníku bude nutno doručit návrh na zahájení řízeníx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxeré dosud doručoval ostatním účastníkům řízení.
5.
Proti usnesení, kterým soud někoho přibere do řízení jako dalšího účastníka, není odvolání přxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxti nelze za účastníka podle § 6 odst. 1 nebo 2 z. ř. s. považovat, soud jeho účast usnesením ukončí. Stejnopis písemného vyhotovení tohoto usnesení dorxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxto usnesení vyloučeno. Subjektivně legitimován k jeho podání bude bezpochyby vždy ten, jehož účast se snaží soud I. stupně ukončit. Ukončením účasti uxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
7.
Ukončení účasti podle x x xxxxx x xx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x x x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxlním pojetí (tedy na návrhu na zahájení řízení), nelze jeho účast takto ukončit. Zejména tedy je nepřijatelné, aby tímto postupem byla ukončena účast nxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxtýká, se může promítnout pouze v zamítnutí návrhu, a nikoliv v oficiózním ukončení jejich účasti na řízení.
8.
Usnesením podle § 7 odst. 2 z. ř. s. se xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxvnění státního zastupitelství
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Formy účasti státního zastupitelsxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxního zastupitelství podat návrh na zahájení řízení nebo do zahájeného řízení vstoupit; procesní postavení státního zastupitelství, jakož i jeho práxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xxx xxxze s tím rozdílem, že vedle státního zastupitelství se zmiňuje také nejvyšší státní zástupce. V této souvislosti je však nutno připomenout, že na rozdíx xx x xx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx Ustanovení § 792 obč. zák. je konstruováno tak, že vyžaduje-li to zájem dítěte a veřejný pořádek, sám soud může rozhodnout o prominutí zmeškání popěrnx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
2.
Státní zastupitelství se může účastnit nesporného řízení ve dvou různých formách. Buď samo svým návrhem zahájení řízení vyvolá, nebo může do řízenx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx, které opravňuje státní zastupitelství do určitého druhu zahájeného řízení vstoupit nebo je zahájit.
II. Zahájení řízení návrhem státního zastupxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
x
xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxh ve věcech péče soudu o nezletilé, ale pouze tehdy, jde-li v něm o uložení zvláštního opatření při výchově dítěte, o ústavní výchovu, o určení data narozxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
x
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x
x xxxxrávnosti;
-
o prohlášení za mrtvého;
-
ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavech.
4.
Účast státního zastupitexxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxdeže.
III. Vstup státního zastupitelství do již zahájeného řízení
5.
Státní zastupitelství může vstoupit do již zahájeného řízení; krom případx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx v něm rozhodováno o tom, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení, do řízení o umoření listin, a konečně do řízení o některých otázkách týkajících se právnxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxovně oprávnění státního zastupitelství vstoupit do řízení ve věcech dětí mladších patnácti let zahájeného soudem; z toho se pak někdy dovozuje, že vstxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxtní zastupitelství do takového řízení vstoupit nemůže (viz Šámal, Válková, Sotolář, Hrušáková, 2011, komentář k § 90). Přinejmenším za úvahu však stoxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxavy "pouze" podat návrh na zahájení řízení, potom by tím spíše mělo být oprávněno do již zahájeného řízení vstoupit. Věcný důvod, proč by xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx nebo až v odvolacím řízení. Odvolací řízení může samo zahájit svým odvoláním, a to i v případě, že v prvostupňovém řízení nevystupovalo a že jde pouze o věxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xV. Úkony státního zastupitelství
8.
Podle § 35 odst. 2 o. s. ř. jsou státní zastupitelství nebo nejvyšší státní zástupce oprávněni ke všem úkonům, kxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx mysli procesní úkony; účastníkem právního poměru se zjevně míní strana hmotněprávního vztahu. Státní zastupitelství není oprávněno k takovým procexxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xmír viz komentář k § 9 z. ř. s.), neboť k takovému jednání jsou oprávněny pouze strany hmotněprávního vztahu. Nemožnost činit procesní úkony, kterými se xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxkud státní zastupitelství pouze vstoupilo do již zahájeného řízení, není oprávněno vzít návrh na jeho zahájení zpět ani s ním jinak disponovat, neboť nxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxe situace, kdy státní zastupitelství podalo návrh na zahájení řízení a kdy do řízení vstoupilo, nelze interpretovat doslovným jazykovým výkladem vedxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxosti účastníka a nelze mu ani uložit povinnost k náhradě nákladů (viz Záruba, 2014, s. 8 a násl.). Podá-li státní zastupitelství návrh na zahájení řízenxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xx xx xx xxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx x x xxxx xx xxxx xxvrhovatel účastníkem řízení - upřít mu možnost zasahovat do hmotněprávní sféry ostatních účastníků řízení. Rozdílnou procesní rolí, kterou státní zxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxr.
Petr
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxného řešení. Důvodová zpráva v tomto ustanovení spatřuje vyjádření preference smírného řešení, které má původ v mezinárodních dokumentech, konkrétxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx x x xxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxláštních řízeních soudních jsou mimosoudní smírčí nebo mediační jednání, rodinná terapie či setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie. K tomu vix xxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxdnání však překračuje rámec věcí péče soudu o nezletilé a týká se prakticky každé věci, u níž její povaha nevylučuje smírné řešení v nejširším slova smysxxx
xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx uzavřít smír. Vyskytuje se názor, který takovou možnost odmítá s odvoláním na to, že smír je institutem sporného řízení; i v nesporném řízení však lze pxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx 14).
3.
S právním názorem, který považuje smír výlučně za institut sporného řízení, nelze souhlasit. Fakt, že smír není institutem uplatňujícím sx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xízení, pokud jde o takové záležitosti, v nichž jsou strany oprávněny nakládat s právy, která mohou být předmětem řízení. Stejně tak § 36 německého Gesetx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xohou-li strany nakládat předmětem řízení.
4.
Nelze nevidět ani to, že právní názory, které v (některých) nesporných věcech vylučovaly uzavření sxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx rozvodu nebo faktického rozchodu rodičů není věcí, která by mohla být ponechána jen samým rodičům, neboť na řádné výchově a výživě dětí, příštích to plnxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxx xehdy, když s dohodou souhlasil i kolisní opatrovník dítěte."
5.
xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xávěr, podle nějž by okolnost, že určité řízení má povahu řízení nesporného, znemožňovala sama o sobě uzavření smíru; pro posouzení této možnosti uzavřxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxu se převádí obchodní podíl, třebaže by se takováto věc projednávala v řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnickxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxení zákona o zvláštních řízeních soudních. Žádné takové ustanovení však neexistuje; zákon o zvláštních řízeních soudních o této otázce mlčí, a proto xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxx x x x xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxny předpoklady plynoucí z § 99 o. s. ř.
7.
Podle § 99 o. s. ř. lze smírem skončit ty věci, v nichž to jejich povaha připouští. V souladu se shora citovanýxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xokud se smír bude týkat práv a povinností, s nimiž mohou účastníci podle hmotného práva disponovat. Jinak řečeno, nezakazuje-li hmotné právo, aby si účxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxní praxe (např. R 23/07, R 103/08) to vyjadřuje tak, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvousxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xylučuje uzavření smíru ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu, a konečně ve věcech, v nichž hmoxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxzeních, která lze zahájit i bez návrhu, je diskutabilní; i mezi těmito řízeními se mohou vyskytovat věci, které nevylučují dohodu účastníků, a proto zřxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxy, lze řízení skončit soudním smírem. Postup soudu při uzavírání smíru a jeho schvalování upravuje § 99 o. s. ř.; podepisování smíru uzavřeného ústně do xxxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx 67 až 69 o. s. ř.).
xx
xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xx xx xx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxvní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Dohoda o předmětu řízení
1.
Důvodová zpráva k zákonu o zvláštních řízeních soudních spatřuje v jeho § 10 xxxxxxxxxx x x xxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx v § 41b o. s. ř. neupravoval přípustnost takových dohod, ale důsledky nepodepsání protokolu, v němž byly zachyceny, dává odkaz na toto ustanovení alesxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx x. vyjmenovával dohodu o výchově a výživě nezletilého dítěte, dohodu o styku s nezletilým dítětem, dohodu o vypořádání dědictví a dohodu o přenechání pxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xřináší neřešitelné problémy: co by kupř. bylo předmětem řízení o zvýšení výživného, pokud by soud dospěl k závěru, že takové subjektivní právo neexistxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxky, formulované navrhovatelem v návrhu na zahájení řízení nebo soudem v usnesení o zahájení řízení, a jednak všechny skutečnosti, které jsou důležité xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxistit, či nikoliv. Blíže k tomu viz Macur, 2002.
3.
Je však zřejmé, že předmět řízení zákonodárce nechápe procesně, ale hmotněprávně. Je rovněž zjexxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxá stojí na konci řízení. A konečně mezi takové dohody nelze řadit ani případy, kdy je řízení vedeno proto, aby v něm soud projednal dohodu uzavřenou účastxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxezena v návrhu na zahájení řízení nebo v usnesení soudu o zahájení řízení.
4.
Uzavření takové dohody je možné pouze tam, kde ji hmotné právo nevylučuxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxodnutí citovaná v komentáři k § 9 z. ř. s.) se nabízí jediné rozumné řešení: vzhledem k tomu, že
judikatura
(zdaleka ne nepochybně) vylučuje uzavření smxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xoudu o nezletilé). Jeho funkce je však prakticky totožná jako funkce smíru, stejně jako základní předpoklad, za kterého lze takovou dohodu uzavřít, tjx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxhodnocen a aby byl připuštěn smír i ve věcech, které lze zahájit i bez návrhu, a to za předpokladu, že zákon nevylučuje hmotněprávní dispozice účastníkůx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x x x xxxxvané rozhodnutí R 28/52. Pokud by
judikatura
nastíněný přístup překonala - což by bylo jistě žádoucí -, stal by se § 10 z. ř. s. v podstatě nadbytečným, nxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxní, musí být taková dohoda zaprotokolována. To platí i v případě, že se jinak jednací protokol nepořizuje proto, že se jednání zaznamenává na zvukový nexx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xepodepíší, soud k dohodě nemá přihlížet, tj. nemůže kupř. rozhodnout ani o jejím schválení, resp. nemůže o ní rozhodovat vůbec, neboť zmíněná
fikce
naxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxu vyvolávají účinky pouze tehdy, pokud je soud schválí. Právní úprava podle formy takového schválení rozlišuje mezi případy, kdy soud schválil takovox xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxudu o nezletilé). Pro prvou skupinu případů, v rámci níž soud schvaluje dohodu formou usnesení, se § xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxtníci vzdali práva na odvolání (§ 207 odst. 1 o. s. ř.).
Doručení
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxd. Zákon o zvláštních řízeních soudních jej modifikuje pouze v tom směru, že umožňuje, aby o neúčinnosti doručení rozhodl soud i bez návrhu.
2.
Ustxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, v nichž se upřesňuje, co nemůže být omluvitelným důvodem, a kdy se písemnost považuje za doručenou, rozhodl-li soud o neúčinnosti doručení.
II. Příxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xádně doručena. Pokud k řádnému doručení vůbec nedošlo, nelze se bránit cestou vyslovení neúčinnosti doručení (NS 29 Cdo 597/2014).
4.
Neúčinnost xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxstující (§ 377 z. ř. s.) nebo bylo-li pravomocně rozvedeno (§ 388 z. ř. s.). Totéž platí i pro pravomocná rozhodnutí o určení neexistence partnerství, nexxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xxx xxx soud rozhodl o neúčinnosti doručení, je jak podle § 50d odst. 1 o. s. xxx xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxdu s písemností seznámit. Takovým omluvitelným důvodem nikdy nemůže být skutečnost, že se nepodnikající fyzická osoba na adrese pro doručování trvalx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx. U podnikající fyzické osoby a právnické osoby nelze argumentovat tím, že se na adrese pro doručování nikdo nezdržoval; je proto povinností těchto osox xxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxí lhůtě.
6.
Nelze předem abstraktně stanovit, který důvod je omluvitelný, a který nikoliv. Lze však vytyčit základní interpretační vodítko: účelxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx Lze proto zcela souhlasit se Smolíkovým názorem, že o omluvitelný důvod půjde zejména tehdy, je-li z konkrétních okolností zřejmé, že se účastník doruxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx v úvahu skutečnost, že desetidenní úložní lhůta je velmi krátká a běžná dovolená ji mnohdy překračuje; nelze přitom po obyčejné fyzické osobě, která odxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxní soudním je nutno zaručit takové podmínky, aby obě procesní strany mohly realizovat své právo na spravedlivý proces; v případě pochybností je vždy nuxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxí odesílajícího soudu, zda vyslovit neúčinnost doručení, či nikoliv, je namístě se vždy přiklonit k závěru o neúčinnosti doručení, neboť tím bude účasxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxčinnosti doručení na návrh a bez návrhu
7.
Na rozdíl od § 50d odst. 1 o. s. ř. vychází § 11 z. ř. s. z toho, že o neúčinnosti doručení má soud rozhodnout i bxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxo důvodu. Nebude-li takový důvod ze spisu zřejmý, nijak to samozřejmě nebrání účastníkovi, aby sám učinil návrh na rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti xxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xx xxx xxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x 347, § xxxx x xxxx x xxx xx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x§ 50d odst. 1 o. s. ř.). Tento den musí účastník též - vedle obecných náležitostí podání - uvést v návrhu a dále je jeho povinností označit důkazní prostředxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxesení, jímž bylo rozhodnuto, že doručení je neúčinné - ať již na návrh, nebo bez něj -, není odvolání přípustné [§ 202 odst. 1 písm. j) o. s. ř.].
A contrario
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxsemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti doručení. Písemnost tedy již není zapotřebí znovu xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx/2008 Sb.
11.
Vyslovení neúčinnosti doručení přichází v úvahu také tehdy, pokud soud doručoval písemnost do datové schránky účastníka nebo jeho záxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx zřízena, za podmínek stanovených jiným právním předpisem žádat o určení neúčinnost doručení na základě
fikce
doručení upravené v § 17 odst. 4 tohoto xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxx xxxx x xx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xatové schránky v nesporném řízení, soud rozhodne o neúčinnosti takového doručení i bez návrhu, pokud ze spisu vyplývá omluvitelný důvod, pro který se axxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxti doručení zapotřebí návrhu.
VII. Doručování písemností soudu
12.
Doručování písemností se jinak zásadně řídí úpravou obsaženou v občanském sxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxkon o zvláštních řízeních soudních pravidla občanského soudního řádu výjimečně modifikuje. xxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxáže (nikoliv tedy např. pomocí provozovatele poštovních služeb).
Předběžná opatření
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stav kxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxní úpravu předběžných opatření. I v nesporných řízeních se tak použijí ustanovení o předběžných opatřeních obsažená v § 74 a násl. a v § 102 o. s. ř. Zákox x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxje § 12 z. ř. s. Zcela zvláštní úpravu pak mají předběžná opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí (§ 400 až 414 z. ř. s.) a předběžná opatření upravuxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxx xx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxedběžné opatření lze i v nesporných věcech nařídit jak před zahájením řízení (§ 74 o. s. ř.), tak i poté, co již řízení bylo zahájeno (§ 102 odst. 1 o. s. ř.), x xx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxx zahájit jenom na návrh nebo i bez takového návrhu usnesením soudu. K návrhu na nařízení předběžného opatření viz § 75 odst. 2 a 3 o. s. ř.
4.
Vedle toho xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx x x3 z. ř. s.), a to s výjimkou pozůstalostního řízení, které sice i bez návrhu zahájit lze, ale předběžné opatření je v něm možno nařídit jenom na návrh.
xx
xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxxával skutečnosti vedoucí k nařízení předběžného opatření. O skutečnostech odůvodňujících nařízení předběžného opatření se dozví především z podněxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xyplývat z informací, které soud zjistí také z obsahu návrhu, z dalšího obsahu spisu, či které jinak vyjdou najevo během řízení.
III. Zahájení řízení vx xxxx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxišný podle toho, o jakou procesní situaci se jedná:
a)
je-li předběžné opatření nařízeno na návrh a může-li být jenom na návrh zahájeno řízení ve věci xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxou okolnostem případu. Nepodá-li v této lhůtě navrhovatel návrh na zahájení řízení, předběžné opatření zanikne podle § 77 odst. 1 písm. a) o. s. ř.;
bx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxení řízení. Místo toho sám usnesením podle § 13 z. ř. s. řízení ve věci samé zahájí. To platí i pro řízení o pozůstalosti; v něm lze předběžné opatření sice xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx bez návrhu, je také na něm, aby sám zahájil řízení postupem podle § 13 z. ř. s.
IV. Složení jistoty k zajištění náhrady újmy
7.
Občanský soudní řád x x xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxdání návrhu na nařízení předběžného opatření jistotu ve výši 10 000 Kč, popř. jde-li o vztahy mezi podnikateli vyplývající z jejich podnikatelské činnxxxx xx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxřízení předběžného opatření (§ 75b odst. 2 o. s. ř.).
8.
Situace, kdy navrhovateli nevzniká povinnost složit jistotu, obecně pojmenovává § 75b odsxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xkutečnosti pouze další dvě výjimky. Povinnost složit jistotu tak podle zákona o zvláštních řízeních soudních nevzniká, jde-li o předběžné opatřeníx
xx
xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx.2013. Tato úprava vylučovala z povinnosti složit jistotu předběžná opatření pro řízení, která mohl soud zahájit i bez návrhu [krom toho se pod písmenex xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxi složit jistotu s tím, zda lze předběžné opatření nařídit bez návrhu, a na zvláštní předběžné opatření upravující poměry dítěte nepamatuje vůbec. Dosxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxžného opatření upravujícího poměry dítěte, by musel složit jistotu, neboť předběžné opatření lze nařídit jenom na základě jeho návrhu. Takový výklad xxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx složit jistotu nevzniká tehdy, jde-li o předběžné opatření pro řízení, které lze zahájit i bez návrhu. Vzhledem k tomu, že řízení ve věcech péče soudu o nxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxosti. Předběžná opatření zde sice mohou být nařizována jenom na návrh, ale samotné pozůstalostní řízení může zahájit soud podle § 138 odst. 2 z. ř. s. i bxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx x xxxxx xx xx xxxx
xx
ve věci výživného. Tato kategorie je nadbytečná, neboť obecné vynětí předběžných opatření ve věci výživného z povinnosti platit soudní poplatek vypxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxhu usnesením soudu. Zahájení řízení pouze na návrh je jedinou myslitelnou variantou zahájení sporného řízení, jež je ovládáno dispoziční zásadou. V nxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x těch věcech, v nichž na úpravě poměrů účastníků existuje veřejný zájem (srov. Klicka, Oberhammer, Domej, 2014, s. 73). I v těch případech, v nichž lze zaxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x těchto řízení pak může zahájit soud i bez návrhu.
2.
Současná česká zákonná úprava je založena na tom, že pokud zákon o zvláštních řízeních soudníchx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx která upravuje zákon o zvláštních řízeních soudních, lze pouze na návrh lze zahájit řízení:
a)
o schválení smlouvy o nápomoci (§ 32 z. ř. s.)
b)
ve xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx x x xx xxxxx x x x xx xx xx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xx xx xxx x xxxxxxx xx xx xx xx xxx
xx
xx xxxxxx svěřenského fondu (§ 96 z. ř. s.)
e)
o úschovách (§ 291 z. ř. s.)
f)
o umoření listin (§ 305 z. ř. s.)
g)
ve věcech kapitálového trhu (§ 317 z. ř. s.x
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxření Evropského soudu pro lidská práva (§ xxx xx xx xxx
xx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxx
xx
x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxstnickými cennými papíry (§ 360 z. ř. s.)
m)
o povolení uzavřít manželství (§ 367 z. ř. s.)
n)
o určení neplatnosti manželství z důvodů uvedených x x xxx xx xx xx
xx
x xxxxxx xx xxx xx xx xxx
xx
xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxx
xx
x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx
r)
ve věcech osvojení nezletilého (§ 429 z. ř. s.) i zletilého (§ 446 z. ř. s.)
s)
předběžné opatření upravující poměry dítěte podle § 454 z. ř. s.
xx
xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xx xx xx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xx xx s.).
3.
Pokud budou do režimu nesporných řízení zařazena i další řízení výslovně v zákoně o zvláštních řízeních soudních neupravená (viz komexxxx x x x xxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx řízení o stanovení průběhu hranic podle § 1028 obč. zák., řízení o zřízení nezbytné cesty podle § 1029 a násl. obč. zák.); záleží samozřejmě na právní úprxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxjení řízení ve věci, v níž je možno řízení zahájit usnesením soudu, vyvolává takový návrh zcela stejné účinky jako ve věcech, které bez návrhu zahájit nexxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxní
5.
Má-li být řízení zahájeno návrhem, musí z podání jednoznačně vyplývat, že je skutečně návrhem na zahájení řízení, a nikoliv pouhým podnětem soxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxý pohled vcelku zbytečně kasuisticky uvádí § 138 odst. 1 z. ř. s.
6.
Fakt, že se nejedná o návrh na zahájení řízení, ale o pouhý podnět, někdy vyplývá přxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx
7.
Návrh lze učinit písemně (v listinné či elektronické podobě), nebo v případech stanovených v § 14 z. ř. s. ústně do protokolu.
8.
Zákon přistupxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxx navrhovatelem. Např. návrh na zahájení řízení o svéprávnosti (omezení, navrácení, změně rozsahu) může podat každý, kdo má procesní způsobilost; znexxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxst. 2 z. ř. s. a komentář k němu uvedený). Pro některá řízení je okruh navrhovatelů omezen, např. požadavkem právního zájmu; taková omezení někdy plynox x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx x. ř. s. se omezuje na deklarování toho, že řízení o prohlášení člověka za nezvěstného lze zahájit jenom na návrh. Z § 66 odst. 2 obč. zák. však plyne, že taxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xterá vymezují navrhovatele zcela konkrétně: např. návrh na zahájení řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská prxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx x. s.); někdy je takové omezení stanoveno pomocí odkazovací normy (např. § 336 odst. 1 z. ř. s. dovolávající se § xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxně předepsán jiný způsob vyřízení věci (např. odmítnutí návrhu dle § 374 odst. 1 z. ř. s.).
9.
K vázanosti soudu návrhem viz § 26 z. ř. s.
III. Usnesenx x xxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx xdst. 2 o. s. ř. obsahovat odůvodnění (Svoboda, Tlášková, Vláčil, Hromada, 2015, s. 21); naproti tomu komentářová literatura k § 81 o. s. ř., který je přexxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxář k § 81). Pro závěr, že usnesení o zahájení řízení nemusí obsahovat odůvodnění, nejenže není opora v § 169 odst. 2 o. s. ř. (toto usnesení nespadá pod žádxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xahájení řízení. Návrhem přitom navrhovatel nejen vyvolává řízení, ale také vymezuje jeho předmět. Ten je dán nejen požadovanými účinky soudního rozhxxxxxxx xxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxu složek, a sice předmětu nároku a základu nároku. Je proto nezbytné, aby usnesení o zahájení řízení vymezilo obě tyto složky, byť v porovnání se sporným xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxx zahajuje řízení a kdo jsou jeho účastníci, ale také musí konstatovat důvody, které jej k tomu vedou.
11.
Nebylo-li řízení již zahájeno návrhem, má sxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx soud nepátrá, ale zjistí je kupř. z podnětů jiných soudů, správních orgánů (srov. § 137 z. ř. s.) či osob, nebo z vlastní rozhodovací činnosti.
12.
Usxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxí o zahájení řízení o pozůstalosti (§ 138 odst. 2 z. ř. s.). Odvolání proti tomuto usnesení není přípustné. Řízení je zahájeno již dnem vydání usnesení o zxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxení
1.
Návrh na zahájení nesporného řízení může účastník učinit buď písemně nebo ústně. Písemným zahájením řízení je nejen podání návrhu v listinnéx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx x xx xx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxí musí mít náležitosti tohoto podání (§ 40 odst. 6 o. s. ř.
in fine
). Vedle obecných náležitostí podání, vyplývajících z § 42 odst. 4 o. s. ř., musí protokox xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
2.
Možnost podat návrh na zahájení řízení ústně do protokolu není obecná, ale vztahuje se pouze k řízením vyjmenovaným v § 14 z. ř. s. Ústně do protokolu xxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxx x 13 z. ř. s.;
b)
v řízení o povolení uzavřít manželství;
c)
v řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí;
d)
v řízení o určení a popření rodičxxxxxxx
xx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx do konce roku 2013, explicitně stanovoval povinnost každému okresnímu soudu sepsat podání do protokolu a postoupit je bez průtahu příslušnému soudu. xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x x xx xx xx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxávní úpravy nelze patrně dospět k závěru, že návrh na zahájení řízení může sepsat pouze ten soud, který je věcně a místně příslušný. Pokud takové omezení xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx pro řízení ve věcech volebních a místního a krajského referenda). Tak, jako může účastník písemný návrh na zahájení řízení adresovat nepříslušnému soxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxjení řízení sepsal, není jeho adresátem. Proto při jeho postoupení věcně a místně příslušnému soudu není nutno postupovat podle § 104a o. s. ř. nebo § 10x xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxý. Počíná si tedy v zásadě stejně, jako tomu bylo za účinnosti dnes již zrušeného § 42 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném do konce roku 2013.
Neúčxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xx
Právní úprava zpětvzetí návrhu na zahájení řízení je obsažena v § 96 o. s. ř. Toto ustanovení se použije rovněž v nesporném řízení. Zákon o zvláštních říxxxxxx xxxxxxxx xx x x xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xx xx ř. s.), může jej navrhovatel vzít zcela nebo zčásti zpět. Procesní úkon účastníka, kterým bere návrh na zahájení řízení zpět, se posuzuje podle jeho obsxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxipouštět, musí soud postupovat podle § 43 o. s. ř. (k tomu srov. též R 37/91).
3.
Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení nemůže být vázáno na podmínku (R xxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř., § 387 z. ř. s.); k tomu v podrobnostech viz dále. Vezme-li proto navrhovatel návrh na zahájení řízení zpět až po započetí jednáníx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxí řízení. Začátek jednání je dle III. ÚS 118/97 "dán sdělením předmětu projednávané věci soudem, na což pak navazuje prezentace přítomných a procesní xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx jiný účastník již nebude mít možnost řádně uplatnit svá práva, musí soud zjišťovat stanoviska ostatních účastníků a popř. na základě jejich vážných důxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx.
6.
Návrh na zahájení řízení lze vzít zpět během řízení prvostupňového i odvolacího (§ 222a o. s. ř.). Zpětvzetí návrhu je možné dokonce i poté, co soxx xx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí; zpětvzetí návrhu na zahájení řízení už proto nepřipadá v úvahu.
7.
Důsledkem zpětvzetí návrhu je zastavení řízení. Vezme-li navrhovatel návrh xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx musí soud nejen zastavit řízení, ale také vyslovit, že se (dosud nepravomocné) rozhodnutí ruší. Krom případu, kdy soud rozhoduje o částečném zastavenx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xx xx xx xxxxxxení řízení je rozhodnutím procesní povahy; soud jím nerozhoduje o věci samé, a proto případnému dalšímu návrhu téhož navrhovatele v téže věci nemůže anx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxastníci z vážných důvodů nesouhlasí se zpětvzetím návrhu na zahájení řízení (§ 96 odst. 3 o. s. ř.). Vážné důvody podle rozhodovací praxe zpravidla spočxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx/02). Bude-li takový důvod dán, soud usnesením vysloví, xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxní.
9.
V podstatě totéž, co je obsaženo v § 96 odst. 3 o. s. ř., opakuje § 387 odst. 1 z. ř. s. pro řízení o rozvod manželství. V porovnání s předcházejícíx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství, je účinné bez ohledu na stanovisko dalších účastnxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xanželů projeví nesouhlas opřený o vážné důvody. Vzhledem k tomu, že zcela stejné předpoklady účinnosti zpětvzetí plynou z § 96 odst. 3 o. s. ř., je citovaxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxt také bez takového návrhu usnesením soudu, musí se soud při úvaze o účinnosti zpětvzetí návrhu na zahájení tohoto řízení zabývat rovněž otázkou, zda nexxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxti zpětvzetí a po právní moci tohoto rozhodnutí by pokračoval v řízení. Vyslovení neúčinnosti zpětvzetí je v tomto případě zjevně motivováno hlediskex xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xbsahové stránce § 15 z. ř. s. nepřináší nic nového, neboť v podstatě totéž bylo možno dovodit z dosavadní rozhodovací praxe. Např. v R 57/98 se dovozuje, xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx) pokračovat tam, kde bylo původně zahájeno na základě návrhu účastníka řízení, i když byl návrh posléze tímto účastníkem vzat zpět. Jestliže má soud poxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxu ve svém výsledku zmařeno jen proto, že onen účastník zahájení řízení z úřední povinnosti předešel tím, že návrh na zahájení řízení podal sám."
11.
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxciality. Zatímco ve sporném řízení ovládaném dispoziční zásadou mají v zahájení řízení, vymezení jeho předmětu a skončení řízení rozhodující slovo sxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxcka, Oberhammer, Domej, 2014, s. 73). Z tohoto pohledu je vyslovení neúčinnosti zpětvzetí návrhu na zahájení řízení jenom logickým důsledkem toho, že xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxvení řízení může dojít z řady důvodů, např. pro nedostatek procesních podmínek (§ 104 o. s. ř.), kvůli zpětvzetí návrhu na zahájení řízení podle § 96 o. s. xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxení umožňuje soudu
ex offo
zastavit řízení, pokud odpadl důvod pro jeho vedení. Legislativně se tím řeší pochybnosti o správnosti názoru, který i za účxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxeném řízení, že soudního rozhodnutí o výchově a výživě nezletilého dítěte není zapotřebí; viz NS Prz 36/67); proti tomu se poukazovalo na to, že i řízení xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx4).
2.
Usnesení o zastavení řízení má vždy, tj. i v případě zastavení řízení podle § 16 z. ř. s., povahu procesního, a nikoliv meritorního rozhodnutí xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xůvodu pro vedení řízení
3.
Podle důvodové zprávy k zákonu o zvláštních řízeních soudních se má jeho § 16 uplatnit z důvodu ochrany veřejného zájmu txxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxtované starší stanovisko, které ji vztahovalo výlučně k řízením zahájeným soudem, a nikoliv návrhem. Není ani zřejmé, jak by mohlo více odpovídat veřexxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx rozhodl (samozřejmě, nejsou-li dány jiné zákonné důvody pro odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení). Oproti důvodové zprávě se tedy v tomto komentářx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxlo řízení zahájeno návrhem, musí o něm soud meritorně rozhodnout, xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxijmout opatření jiné, než jakého se navrhovatel domáhá, otevírá se mu k tomu prostor skrze pravidla o možnosti překročení návrhu (k tomu viz komentář k § xx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxjoval řízení. Např. zdravotní stav posuzovaného se v řízení o svéprávnosti natolik zlepšil, že není nutno jej omezit ve svéprávnosti, ani přijmout jinx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xrůběhu detenčního řízení propuštěn nebo dal dodatečně písemný souhlas se svým umístěním.
5.
V usnesení o zastavení řízení musí soud rovněž rozhodxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x
x xxxxxxxio
).
Vyloučení přípravného jednání
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Nekonání přípravxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxtalo s tím, že přípravné jednání je možno konat jak ve sporném, tak i v nesporném řízení. Jediný rozdíl mezi přípravným jednáním v těchto řízeních spočívxx x xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx
xxxxxí nároku či zpětvzetí návrhu na zahájení řízení (viz odstavce 5 až 7 citovaného ustanovení).
2.
Zákon o zvláštních xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxání nepřipouští. To však zároveň neznamená, že by zákon o zvláštních řízeních soudních spoléhal pouze na písemnou formu přípravy jednání. Tam, kde poxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxravy jednání totéž, co by bylo obsahem přípravného jednání. Vyloučení konání přípravného jednání se z tohoto pohledu jeví jako nepromyšlený krok naruxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx, se však neuplatní pro všechna řízení upravená v zákoně o zvláštních řízeních soudních. V tzv. "jiných řízeních" se totiž § 17 nepoužije (§ 294, § 312, § xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx x. Z toho lze usuzovat, že není-li sankciována neúčast ostatních účastníků řízení, tím spíše nemůže být usnesením o zastavení řízení postihována neúčxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxová, Vláčil, Hromada, 2015, s. 27. Vzhledem k tomu, že v těchto řízeních je podle citovaných ustanovení vyloučeno mj. použití § 20 odst. 2 z. ř. s., bude se xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xx
xxxx xxxxxx xxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxi 30.6.2015.
I. Funkce jiného soudního roku
1.
Jiný soudní rok sleduje dvojí účel: tím prvním je příprava jednání, tím druhým projednání věci samé. xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxe § xxxx xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxdně slouží jednání; jiný soudní rok je jeho alternativou patrně proto, že konání a jeho průběh má soudce více ve svých rukou.
II. Jiný soudní rok jako náxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xůvodu soud i v nesporných řízeních postupuje podle § 114 a násl. o. s. ř., ovšem s tím, že ne všechny nástroje, které má soudce k dispozici ve sporném řízeníx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxx xx xxxladě § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. může ostatní účastníky řízení vyzvat ke zcela stejnému vyjádření jako na základě § 114b o. s. ř., ohledně nějž nastoupxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xx
xx
x rámci přípravy jednání je nezbytné, aby soud komunikoval s účastníky. K tomu může v prvé řadě sloužit písemný styk. Soud takto kupř. doručuje navrhovatxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxli důkazy, kterých se dovolávají [§ 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Písemnou formu přípravy jednání však soudce nemusí považovat za dostačující. V takovxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxžnost nařídit jiný soudní rok. Lze tedy říci, že k přípravě jednání slouží jiný soudní rok v řízeních, v nichž je vyloučeno konání přípravného jednání.
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxchází v úvahu vždy tehdy, dospěje-li soudce k závěru, že efektivnější než písemná forma přípravy bude taková příprava jednání, při níž vstoupí v osobní xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxjmého pravidla, ukládajícího soudu zjistit stanoviska účastníků tím, že jim dá dostatečný prostor pro vyjádření, xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx soudní rok nepoužije, ale vzhledem k tomu, že v podstatě vyčerpává všechny typické situace, které mohou při přípravě jednání probíhající formou osobnxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xy se v této fázi měl soud pokusit o smírné řešení; k němu viz § 9 z. ř. s. Moderní pojetí nesporného řízení klade na smírné řešení věci velký důraz (např. Mayxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxdu směřovat k přípravě prvního jednání, během nějž by měla být věc zásadně rozhodnuta.
III. Jiný soudní rok místo jednání
6.
Za účelem projednání vxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxdit jednání (viz § 19 z. ř. s.), považuje-li to za vhodné. Např. v řízení o svéprávnosti může zdravotní stav posuzovaného vést k závěru, že místo jednání bxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxého soudního roku k projednání věci samé místo jednání však nesmí vést ke zkrácení práv účastníků. Vhodnost nařízení jiného soudního roku je proto nutnx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxtníky. "Přizváním" nelze patrně rozumět nic jiného, než jejich předvolání. Fakt, že se citované ustanovení zmiňuje pouze o účastníkovi, neznamená, žx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xástupci. Nejde o případ, kdy by měl účastník něco osobně vykonat ve smyslu § 50b odst. 4 písm. a) o. s. ř.
8.
S ohledem na variabilitu jiného soudního roxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx v níž by mělo být předvolání doručeno před konáním jiného soudního roku, zákon o zvláštních řízeních soudních nepředepisuje. Její délku je nutno zvolxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
Vzhledem k možnosti provádět dokazování v rámci jiného soudního roku je zjevné, xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxalce.
11.
Způsob, místo a průběh jiného soudího roku závisí na soudci. Jiný soudní rok se tedy zdaleka nemusí konat jenom v jednací síni, ale také na jxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx zdravotní ústav. Způsob konání jiného soudního roku patrně zahrnuje i volbu toho, zda jiný soudní rok bude mít podobu přímého osobního setkání, nebo zdx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxmci své řídící role určovat podle konkrétní situace; již předem by ale měl v předvolání k tomuto roku vymezit základní pravidla, aby průběh jiného soudnxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxi jiném soudním roku provádět dokazování, a to za kumulativního splnění dvou podmínek: je-li to účelné a umožňuje-li to povaha věci. Posouzení účelnosxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxazování je páteří meritorního projednání věci, a v této fázi se teprve projednání připravuje; dokazování by proto bylo zjevně předčasné. Z toho lze souxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxosti
13.
Podle § 18 odst. 2 z. ř. s. může z jiného soudního roku předseda senátu vyloučit veřejnost. Toto ustanovení však nelze vykládat bez zřetele k xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxdobný požadavek na veřejné projednání záležitosti vznáší čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Veřejné projednání věci (záležitosti) nelze omezovat jenom na případyx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx i na něj. Předseda senátu proto z jiného soudního roku, nařízeného k projednání věci samé, nemůže vyloučit veřejnost kdykoli, ale jenom pokud to není v rxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxanovených zákonem. Úmluva je konkrétnější; připouští vyloučení tisku a veřejnosti buď po dobu celého nebo části procesu:
a)
v zájmu mravnosti, vexxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxm okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.
Jednání
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stav komexxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxx xxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxídil jednání. Zároveň sám předpokládá, že z tohoto základního pravidla mohou existovat výjimky. Počet těchto výjimek, jak bude ukázáno dále, je ovšem xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx řízeních soudních s tím, že jednání není zapotřebí nařizovat. K tomu viz § 33, § 49 odst. 2, § 77, § 83, § 89, § 97, § 130, § 183, § 253, § 293, § 311, § 320, § 328, § xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxní jednání tehdy, pokud lze ve věci rozhodnout na základě listinných důkazů, a účastníci se zároveň práva účasti na projednání věci vzdali nebo s ním souxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxak z nynější právní úpravy, obsažené v zákoně o zvláštních řízeních xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxxxx řízení (§ 182 odst. 1, § 251 odst. 1 z. ř. s.), v řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin (§ 337 z. ř. s.) a x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxšak s tím, že jednání bude neveřejné. Připuštění účasti jednotlivých fyzických osob dle § 116 odst. 3 o. s. ř. je dle našeho názoru možné i v těchto případxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx soudních rovněž počítá s tím, že k projednání věci samé může soud svolat také jiný soudní rok. Pro detenční řízení takový postup výslovně předepisuje § xx xx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxvý postup vzhledem k okolnostem případu za vhodnější.
II. Postup soud při nařizování jednání a samotném jednání
5.
Pravidla, podle nichž má soudcx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx ř., krom těch pokynů, jejichž použití je vyloučeno modifikacemi plynoucími ze zákona o zvláštních řízeních soudních.
6.
Nařídí-li soudce jednánxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xx xx xx), je nutno předvolání doručit účastníkům tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně deset dnů přede dnem konání jednání. Blíže k tomu vix xxxxxxxx x x xxx xx xx xx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxání platí toto ustanovení i pro nesporná řízení.
8.
Rovněž v nesporném řízení se použijí § 117 a 118 o. s. ř., regulující průběh jednání, v § 118a uprxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxzení, je zásadně vyloučeno § 20 odst. 2 z. ř. s. Blíže viz komentář k tomuto ustanovení.
Průběh řízení
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxh soudních v § 20 několik různých pravidel, která se vlastního průběhu řízení příliš netýkají. První odstavec vyjadřuje vyšetřovací zásadu, druhý vxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
II. Zásady zjišťování skutkového stavu
2.
Na otázku, kdo nese odpovědnost za objasnění skutkového základu soudního rozhodnutí, odpovídá procexxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxhodné skutečnosti jsou povinny tvrdit a důkazní návrhy k nim se vztahující učinit procesní strany. Zůstane-li určitá skutečnost neobjasněna, bude to xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxočívat jenom na skutečnostech, které do řízení vnesly strany. Naproti tomu v řízení ovládaném vyšetřovací zásadou je objasnění skutkového stavu výluxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxsady pouhý model, jenž se prakticky v žádném současném civilním procesu neuplatňuje; v zájmu pravdivého objasnění skutkového stavu jsou obě zásady vžxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x úplným přednesům a materiálním vedením řízení soudem. Výlučná odpovědnost soudu za objasnění skutkového základu, jíž je charakterizována vyšetřovxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx.
3.
Zákon x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x x x x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxčnosti důležité pro rozhodnutí, a proto také soud není při zjišťování skutkového stavu omezen jenom na skutečnosti, které účastníci přednesli, a důkaxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxamné pro rozhodnutí. Jedná se tedy o skutečnosti, které odpovídají skutkovým znakům hmotněprávních norem vztahujících se k předmětu řízení (např. okxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx náležitě vyšetřit i tehdy, když je žádný z účastníků neučinil součástí svých přednesů a popř. ani nevyplývají z obsahu spisu, jakož i tehdy, když je sice xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx stavu však neznamená, že by účastníci mohli být zcela pasivní. Soudce v nesporném řízení nemá k dispozici vyšetřovací aparát, pomocí nějž by mohl na vlaxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xivilní řízení soudní. Proto i když se v literatuře uznává obecná povinnost soudu objasnit z úřední povinnosti a nezávisle na důkazních návrzích stran vxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xkutkového stavu odkázán na - obrazně řečeno - záchytné body přednesené stranami, tj. že alespoň základní obrysy skutkového stavu musí vyplynout z aktixxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x x xx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxnost součinnosti soudu a účastníků řízení, jež se při shromažďování skutkového základu rozhodnutí projevuje mj. v povinnosti tvrdit všechny právně
rxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx x xxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx x xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxosti a úplnosti viz komentář k § 120 o. s. ř.). Stejně tak jsou účastníci povinni pravdivě a úplně odpovědět na dotazy, které jim soud při objasňování skutxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxo vedení řízení podnítil potřebnou aktivitu účastníků prostřednictvím dotazovací a poučovací povinnosti.
5.
Rozdíl oproti spornému procesu všxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxt aktivitu k prokázání určité skutečnosti a učinit důkazní návrh, tj. kdo je zatížen ohledně této skutečnosti břemenem vedení důkazu. V řízeních ovládxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxího břemene ovšem musí pamatovat na situaci, kdy skutečnosti, xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxasnění skutkového stavu je na soudu, resp. obecněji řečeno rozhodujícím orgánu, nebo na účastnících řízení. Pravidla důkazního břemene v takovém příxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxě překonání stavu
non liquet
, tj. situace, kdy soud i v součinnosti s účastníky vyčerpal všechny možnosti objasňování skutkového stavu, a navzdory tomx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxt tím, že určuje, kdo ponese nepříznivé následky plynoucí ze stavu
non liquet
(srov. Laumen, in Bäumgärtel, Laumen, Prütting, 2010, s. 31-33; Brehm, 2xxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxl o důkazním břemenu rozhodnutí soudu spočívá tehdy, nastane-li stav
non liquet
. Je nutno zdůraznit, že nejde o situace, kdy se dokazováním podaří objaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxvní následek, dány nejsou. Stav
non liquet
míří pouze na takový výsledek dokazování, kdy nelze s praktickou jistotou usuzovat ani na existenci, ani na xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxma aplikována.
7.
Při dělení důkazního břemene se rovněž v nesporném řízení vychází ze základního pravidla teorie normové analýzy: každý účastníx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxo teorii, včetně rozlišování základní normy a protinorem viz komentář k o. s. ř. Konkrétní projevy aplikace této teorie se pak liší podle toho, zda jde o xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxledně skutečností odpovídajících skutkovým znakům základní normy, tj. právní normy, z níž pro sebe dovozuje právní následky. Požaduje-li navrhovatxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xx). Odpůrce navrhovatele nese důkazní břemeno ohledně skutečností odpovídajících skutkovým xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxo přesvědčení o existenci skutkových předpokladů právní normy, která takové opatření přikazuje nebo umožňuje (Sternal, Keidel in Keidel, § 29, m. č. 4xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx předpoklady, za nichž lze někoho bez jeho souhlasu převzít do zdravotního ústavu, soud nemůže vyslovit, že k převzetí došlo ze zákonných důvodů atd.
xx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxx xxxx
xx
xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxném řízení vliv na objektivní důkazní břemeno skutkové a právní domněnky (např. domněnky otcovství). Blíže k jejich vlivu na dělení důkazního břemene xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx použití výslovné ustanovení zvláštní části zákona o zvláštních řízeních soudních nevylučuje nebo nemodifikuje, platí rovněž v řízeních, která lze xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xby soud i v nesporném řízení uložil účastníku zálohu na náklady důkazu, budou-li splněny předpoklady v tomto ustanovení uvedené. Vzhledem k tomu, že odxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxdem pro to, aby soud důkaz neprovedl.
III. Odchylky od zásad zjišťování skutkového stavu
12.
Nastíněné zásady zjišťování skutkového stavu zákon x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxx
xxxxx skupinu tvoří řízení upravená v čtvrté hlavě druhé části zákona o zvláštních řízeních soudních (tzv. "jiná řízení"). V řízení o úschovách (§ 294 z. ř. sxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxké soutěže (§ xxx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxní Evropského soudu pro lidská práva (§ 347 z. ř. s.), ve věcech voleb zaměstnanců (§ 352 z. ř. s.), o soudním prodeji zástavy (§ 357 z. ř. s.), a o zákazu výkoxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx x xx x xx xx xx xx; zároveň je ve zmíněných ustanoveních vyjádřeno pravidlo limitující možnost soudu provádět dokazování z vlastní iniciativy, a to v podstatě shodně s xxxx xx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxan v kontradiktorním postavení. Právní úprava v těchto věcech vyzdvihuje ještě více než v běžných nesporných řízeních nutnost součinnosti soudu a účaxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxech je především věcí účastníků, aby tvrdili rozhodující skutečnosti a označili důkazy k jejich prokázání. Stejně jako ve sporném řízení i v nesporném xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx řízení ji musí využívat s ještě větší intenzitou než ve sporném řízení. Pokud kupř. přednesy účastníka zůstanou neúplné, musí jej o tom soud poučit. Obdxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxý důkazní návrh učinil. Ke skutečnostem, které účastníci tvrdí, popř. alespoň jinak vyplývají z obsahu spisu, však může soud také doplnit dokazování z xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxx xanželství za neplatné se v § 374 odst. 2 z. ř. s. výslovně vylučuje použití § 20 odst. 1, § 21 a 28 z. ř. s.; na rozdíl od tzv. "jiných řízení" se ale použije § 2x xxxxx x x x x x xx xx xx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxi z obsahu spisu; potud jsou obě výjimky shodné. Vedle toho ale soud může takový důkaz provést též tehdy, má-li jím být prokázán důvod neplatnosti nebo nexxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x "řízení podle odstavce 1". V tomto odstavci se pamatuje na řízení o návrhu na prohlášení manželství za neplatné z důvodu, že byl projev vůle o vstupu do maxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx na návrh (§ 374 odst. 1 z. ř. s., § 684 odst. 1 obč. zák.). Důvody vedoucí k prohlášení manželství za neplatné i bez návrhu jsou uvedeny v § 685 obč. zák. Z tohx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxe zahájit řízení bez návrhu, v důsledku čehož by se možnost provádět dokazování účastníky nenavrženými důkazy uplatnit nemohla. Odkaz na prvý odstavex xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxa tu manželství je, či není (v něm platí obecná úprava dokazování).
16.
V řízení o rozvod manželství je v § 390 z. ř. s. vyloučena aplikace § 20 odst. 1 x x xx xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xebo v případě, že je toho třeba ke zjištění zájmů nezletilých účastníků, pro něž nemůže být manželství rozvedeno, ačkoli je rozvráceno [k nim viz § 755 odxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx sporného řízení omezuje možnost uvádět do řízení rozhodující skutečnosti a navrhovat důkazy pomocí prekluzivních lhůt upravených v § 118b o. s. ř. V nxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxě kdykoliv v průběhu řízení v prvním stupni, a to až do vyhlášení, resp. vydání rozhodnutí (pokud se rozhodnutí nevyhlašuje). Bude-li prvoinstanční roxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xx xx xxxxx x xx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx
x8.
Neuplatnění prekluzivních lhůt však nesmí vést k obstrukcím ze strany účastníka řízení, kupř. aby rozhodné skutečnosti přednášel "po kapkách", axx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxvu. Skutková tvrzení a důkazní návrhy by účastníci měli do řízení uvést co nejdříve; tím samozřejmě není řečeno, že musí být učiněny ihned při prvním proxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xterou nebylo možno rozumně předvídat. Bude-li z tohoto pohledu přednes nebo důkazní návrh účastníka opožděný x xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxesy nebo důkazní návrhy měly charakter zneužití práva, které nyní dokonce dvojitě zakazuje občanský soudní řád v § 2 a 6, nemusel by k nim soud v některýcx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x na okolnostech, za nichž k zneužití práva došlo.
19.
Ustanovení § 20 odst. 2 z. ř. s. neplatí pro tzv. "jiná řízení" (§ 294, § 312, § 321, § 329, § 338, § 3xxx x xxxx x xxxx x xxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxx x xxxxx že citovaná ustanovení také vylučují použití § 17 z. ř. s., je možno v těchto věcech nařídit přípravné jednání. Tato okolnost je z pohledu § 118b o. s. ř. vxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxř. do konce lhůty, kterou soud účastníkům poskytne;
b)
nekonalo-li se přípravné jednání, je možnost činit skutkové přednesy a důkazní návrhy posuxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xx xx a podrobností viz komentář k tomuto ustanovení.
V. Důsledky nečinnosti účastníka
21.
Podle § 20 odst. 3 z. ř. s. nelze mít za to, že nedostavením sx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxoučeno, aby soud v nesporném řízení rozhodoval rozsudkem pro zmeškání (§ 153b o. s. ř.) či rozsudkem pro uznání opírajícím se o fikci uznání (§ 114b, § 114x x xxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx skutečném uznání) výslovně vyplývá z § 25 odst. x xx xx xx
xxx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xx xxxxx x xx xx s. to však neznamená, že by v těchto věcech bylo možno rozhodovat rozsudkem pro uznání a rozsudkem pro zmeškání. Naopak, tyto rozsudky jsou naposled uvxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx jiným, než nadbytečným opakováním toho, co upravuje § 101 odst. 4 o. s. ř. Rozdíly v jazykovém vyjádření obou paragrafů nejsou podstatné, neboť je jimi xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxení řízení (nikoliv návrhu ve věci samé). Výzvu lze např. použít, jestliže se účastník má vyjádřit k návrhu na delegaci vhodnou, k projednání věci nebo rxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx soud zjišťuje, zda odpůrce souhlasí se zpětvzetím návrhu. Opatření souhlasu nabyvatele práva se vstupem do řízení na místo žalobce způsobem uvedeným x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxx nezletilý nebude procesně způsobilý a bude zastoupen zákonným zástupcem či kolizním opatrovníkem, musí s ním soud jednat jako s procesním subjektem. xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx se může názor nezletilého promítnout do výsledku řízení, popř. mu soud poskytne i další informace nezbytné pro to, aby si nezletilý učinil celistvý obrxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxěte, jeho rozumové vyspělosti a dalších osobních vlastností, povahy a předmětu řízení atd.
25.
Ke zjišťování názoru nezletilého viz § 100 odst. 3 ox xx xx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x z. ř. s., je odpovědnost za zjištění skutkového stavu uložena soudu. Aby soud mohl této povinnosti vůbec dostát, nemůže být při zjišťování skutkového sxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xx xx xx xxx xxxxx xx x xxxxx
xxx xxxxxxx
xx
xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xrovést důkazy, které účastníci nenavrhli, podmíněna tím, že jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a že plynou z obsahu spisu. K tomu viz komentář k x xx xxx xxxx xxx xx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxa výslechu účastníka
1.
Důkaz výslechem účastníka je upraven v § 131 o. s. ř. První odstavec tohoto ustanovení reguluje předpoklady, za kterých můžx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xčastníka odkazuje na obdobné použití § 126 odst. 3 o. s. ř. Druhý a třetí odstavec se použijí i v nesporných řízeních; použití prvního však zásadně vylučxxx x xx xx xx xx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxení postavení podpůrného důkazního prostředku, který lze použít jenom tehdy, nelze-li dokazovanou skutečnost prokázat jinak. Jedině jako reakci na xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxštění skutkového stavu. Tuto samozřejmost však zřejmě zákon o zvláštních řízeních soudních konstatovat nechce; hodlá pouze zdůraznit, že v nespornxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxázat jinak.
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx tento předpoklad § 22 z. ř. s. neguje. Výslech účastníka v nesporném řízení tak není vázán na jeho souhlas.
4.
Možnost provést důkaz výslechem účasxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx navrhne účastník řízení, tak i pro případ, kdy jej soud provede bez takového návrhu.
5.
V tzv. "jiných řízeních" je použití § 22 z. ř. s. vyloučeno (§ xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xvedených v § 131 odst. 1 o. s. ř., tedy nelze-li skutečnost prokázat jinak a souhlasí-li s tím účastník, který má být v řízení vyslechnut.
III. Postup soxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x x31 odst. 2 a 3 o. s. ř.
Náhrada nákladů řízení
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Náklady nexxxxxxxx xxxxxx
xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx tato pravidla pouze pro některá řízení modifikuje či doplňuje.
2.
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxlek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora poxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx x xxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x těmto nákladům především v § 127 přidává odměnu notáře coby soudního komisaře a jeho hotové výdaje, náhradu za daň z přidané hodnoty, a odměnu správce dxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xx xx
xx
xxxxxx xxx xx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx i § 139 o. s. ř., v němž se reguluje znalečné, svědečné a tlumočné, jakož i náklady toho, komu soud uložil při dokazování nějakou povinnost. Na nesporná říxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxylučuje, aby soud přiznal též individuální osvobození podle § 138 o. s. ř., neboť toto osvobození má širší dopad; vylučuje totiž také uložení povinnostx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxx placení nákladů řízení jsou obsažena v § 140 o. s. ř. Zákon o zvláštních řízeních soudních obsahuje speciální ustanovení o placení nákladů řízení v § 4xx x xx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xtavu v řízení ovládaném vyšetřovací zásadou nese soud, nemůže být nezaplacení zálohy důvodem pro to, aby soud neprovedl důkaz, jenž měl být zálohován. xxx xxxxxxxx x x xx xx xx xx xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxvání o náhradě nákladů řízení. Tato zvláštní úprava však platí pouze pro řízení, která lze zahájit i bez návrhu a pro řízení ve statusových věcech manželxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xx xxehlednosti právní úpravy příliš nepřispívá, že pro některé druhy nesporných řízení jsou stanovena zvláštní pravidla; viz např. § 128, § 132, § xxxx x xxx xx xx xx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxá lze zahájit i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských zásadně platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxrh, který představoval svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatňování práva; k tomu viz § 24 z. ř. s. Okolnosti případu budou odůvodňovat přiznání náhraxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxný účastník řízení musel v důsledku postupu navrhovatele zcela zbytečně vynaložit určité náklady, přestože přímo nepůjde o případ, na který by dopadax x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xx x0 Cdo 1226/2013). Dále viz např. II. ÚS 3469/10 (z pohledu současné úpravy by bylo možno přinejmenším uvažovat o použití § 24 z. ř. s.). Výsledek řízení nexx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xx xx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxe § 142 o. s. ř. a podle § 23 z. ř. s. Účastník, kterému má být náhrada nákladů řízení podle § 23 z. ř. s. přiznána, samozřejmě musí mít ve věci úspěch (zcela xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxřiznávání náhrady nákladů řízení v těchto věcech.
7.
Která řízení lze zahájit bez návrhu upravuje § 13 z. ř. s.; viz komentář. Ustanovení § 23 z. ř. s. xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xokud jde zároveň o řízení, které lze obecně vzato zahájit i bez návrhu. Pro aplikaci § 23 z. ř. s. tedy postačuje pouhá možnost zahájit řízení i bez návrhux
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxví a řízení o rozvod manželství. Obdobně mezi řízení ve statusových věcech partnerských podle § 399 z. ř. s. patří řízení o určení, zda tu partnerství je xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxění, nedopadá. Náhrada nákladů řízení se proto posoudí podle § 142 a násl. o. s. ř., tedy především podle zásady úspěchu ve věci. Viz komentář k těmto ustaxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxveň považovat za neúspěch účastníka jiného (např. v řízení o soudním prodeji zástavy). Pokud úprava účastenství takový závěr neumožňuje, je aplikace x xxx xx xx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xx xxx xxxxx xxxentář k § 53 z. ř. s. k náhradě nákladů řízení o prohlášení za nezvěstného.
Sankční opatření
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxní charakter. Krom § 24 z. ř. s. jde o následující ustanovení občanského soudního řádu, jež jsou použitelná rovněž v nesporném procesu:
a)
§ 146 odstx x xx xx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxaného návrhu pro pozdější chování jiného účastníka;
b)
§ 146 odst. 3 o. s. ř., jenž ukládá povinnost k náhradě nákladů řízení ostatním účastníkům říxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
x xxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x.
V podrobnostech viz xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxvně bezúspěšné uplatňování práva, může soud uložit navrhovateli zcela nebo zčásti povinnost k náhradě nákladů řízení. Toto pravidlo zřejmě platí pouxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xx xx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxských a partnerských. V návrhových řízeních lze totiž ke stejnému závěru dospět přímo na základě § 142 a násl. o. s. ř.
4.
Vzhledem k tomu, že v řízenícxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xřiznání podle výsledku řízení je výjimkou uplatňující se v odůvodněných případech (§ 23 z. ř. s.), nelze chápat § 24 z. ř. s. tak, že k přiznání náhrady náxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xx xx x xxxxxxxx xxx xx x x xxxxxxch v něm uvedených platí pro náhradu nákladů řízení zásada úspěchu ve věci. Z legislativního názvu § 24 z. ř. s. (i ten je součástí zákona) lze dovodit účex xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxní. Po ostatních účastnících takového řízení ani státu nelze spravedlivě žádat, aby nesli ze svého náklady, které v takovém řízení vynaložili, ale je nxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxti.
5.
Po jazykové stránce je § 24 z. ř. s. evidentně inspirován § 138 o. s. ř., jenž vylučuje osvobození od soudních poplatků v případě svévolného nexx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx v zájmu ochrany svých subjektivních práv, ale jen zlovolně (při vědomí, že tím svá práva neochrání a ani ochránit nechce) a se záměrem způsobit jinému škxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxli již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxjména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihléxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xx xx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxnovení je podstatně rozdílný: v případě § 24 z. ř. s. je jím sankce za bezdůvodné vyvolání řízení, v případě § 138 o. s. ř. jím není trestání účastníka, alx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxdy uplatňovat subjektivní právo, ale pouze určitý právem chráněný zájem; podá-li např. někdo návrh na omezení svéprávnosti, neuplatňuje tím žádné suxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xstanovení by mohlo být kumulativní vyjádření požadavku na svévolný a zřejmě bezúspěšný postup.
8.
Z těchto důvodů se jeví vhodnější interpretovax x xx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x 24 z. ř. s. uloží navrhovateli, aby ostatním účastníkům řízení nebo státu nahradil náklady, které vynaložili, pokud navrhovatel v rozporu s principex xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xikanózní návrh na omezení svéprávnosti, nebo návrh na prohlášení za mrtvého, ačkoliv ještě neuplynula lhůta, v níž lze nezvěstného za mrtvého prohlásxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xodle § 152 odst. 1 o. s. ř. rozhoduje soud rozsudkem, nestanoví-li zákon výslovně, že rozhoduje usnesením, pro nesporná řízení je poměr obou forem rozhxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxéprávnosti (§ 40 odst. 1 z. ř. s.);
b)
o prohlášení člověka za mrtvého (§ xx xxxxx x xx xx xxxx
xx
x xxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx x x xxxrhu na propuštění (§ 82 odst. 2 z. ř. s.);
e)
o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy (§ 299 z. ř. s.);
f)
o povolení uzavřít manželství (§ 370 z. ř. s.xx
xx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxx xx xx s.);
i)
o určení, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení, o dohledu a o osvojení nezletilého (§ 435 z. ř. s.);
j)
o osvojení zletilého (§ 451 odst. x xx xx xxxx
xx
xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx3 z. ř. s.).
2.
Zdánlivě jednoznačná výčtová metoda však vyvolává určité problémy. V řízení o svéprávnosti má soud rozhodovat podle § 40 odst. 1 zx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxní členem domácnosti nebo o jmenování opatrovníka. Rozhodoval-li by o těchto věcech soud samostatně, nikdy by rozhodnutí nemělo formu rozsudku, nebox xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xvéprávnosti. Pravidlo o formě rozhodnutí o těchto podpůrných opatřeních lze totiž chápat jako speciální, a proto by mělo být zachováno i pro případ, kdx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xznání (§ 153a o. s. ř.), kontumačním rozsudkem (§ 153b o. s. ř.) ani platebním rozkazem, a to jak "obyčejným", tak samozřejmě i elektronickým, směnečným xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx4b a § 114c o. s. ř.), jsou vyloučeny již § 20 odst. 3 z. ř. s. Použití tohoto ustanovení je sice v tzv. "jiných řízeních" výslovně vyloučeno, avšak vzhledxx x x xx xxxxx x xx xx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xedy jak v případě, kdy by se měl opírat o fikci uznání, tak i v případě, kdy by měl být vydán na základě skutečného uznání žalovaného.
Překročexx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxní, vymezení předmětu řízení a skončení řízení může být buď v rukou stran, nebo soudu. První možnost odpovídá zásadě dispoziční, druhá zásadě oficialixxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxtost účastníků, ale že v něm spatřuje veřejný zájem. V takových věcech pak právní úprava připouští, aby řízení mohl zahájit svým návrhem nejen účastníkx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx otázkám viz § 13 z. ř. s.
2.
Rozhodující roli při vymezení předmětu řízení, které lze zahájit i bez návrhu, musí mít soud vždy, bez ohledu na to, zda v koxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxáhl všechny otázky, na jejichž projednání je veřejný zájem, musel by soud svým usnesením zahájit další řízení a popř. je spojit s řízením zahájeným na náxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xude-li se např. nezletilé dítě domáhat zvýšení výživného, může soud překročit návrh a přiznat vyšší částku, než jaká byla požadována, neboť takové řízxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xoud bezvýjimečně vázán návrhem na zahájení řízení. I pro tato řízení platí § 153 odst. 2 o. s. ř.: pokud z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxastníky se rozumí situace, kdy soud má upravit hmotněprávní poměr soukromoprávních stran konstitutivním rozhodnutím, přičemž ohledně konkrétní poxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xx
x xxxx xxxxxxxxxx xízeních, v nichž z právního předpisu nevyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky, je soud návrhem na zahájení řízení, resp. tím, jak v něm xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxem v bezvýjimečně návrhových řízeních znamená, že kupř. v řízení o nahrazení souhlasu zástupce ČAK (KDP) k seznámení se s obsahem listin (§ 332 a násl. z. xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx na zahájení řízení označil; soud tedy nemůže nahradit souhlas příslušné komory k seznámení se s obsahem jiných listin, které navrhovatel neoznačil.
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xx xx xx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxdly, oslabujícími návrhový princip. Dalším příkladem takové výjimky je § 90 odst. 2 z. ř. s., jenž ukládá soudu, aby v případě, že v řízení o neplatnosti rxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxe viz komentář k tomuto ustanovení.
Závaznost výroku rozsudku
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx § 159 o. s. ř., materiální § 159a o. s. ř. Formální stránka právní moci, spočívající v tom, že účastník již nemůže napadnout rozsudek řádným opravným proxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x jednak v jeho nezměnitelnosti. Nezměnitelnost rozsudku je vyjádřena principem ne
bis
in idem; § 159a odst. 4 o. s. ř. jej vyjadřuje jako opětovný zákax xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxvní moci se týkají zásadně jenom těch osob, které byly účastníky řízení (§ 159a odst. 1 o. s. ř.). Toto základní pravidlo platí také v nesporném řízení. Záxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xravidlo součástí občanského soudního řádu.
II. Závaznost výroku rozsudku ve statusových věcech
2.
Závaznost výroku rozsudku ve statusových věxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x a 3 o. s. ř.). Naproti tomu výrok rozsudku ve statusové věci je závazný pro každého, nejen pro účastníky řízení. Širší meze právní moci jsou odůvodněny; sxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxrávnosti jenom na toho, kdo byl ve svéprávnosti omezen. Má-li rozhodování soudu ve věcech osobního stavu plnit své poslání, je absolutní závaznost staxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxatusových věcí. V tom se alespoň zčásti odlišuje od § 80 písm. a) o. s. ř., který až do konce roku 2013 alespoň příkladmo uváděl věci, které se týkaly osobníxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxé ustanovení řadit mezi statusové rozsudky týkající se fyzických osob rozsudky vyslovující rozvod a neplatnost manželství, či určující, zda tu manžexxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxzení svéprávnosti, o prohlášení za nezvěstného, o prohlášení za mrtvého, o rodičovské odpovědnosti, či o dalších obdobných záležitostech.
xx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xeblaze projevila i v nové právní úpravě řízení o některých otázkách právnických osob (§ 85 a násl. z. ř. s.), k tomuto problému přistupovala značně širocxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xsob, jejich právní forma, přeměny právnických osob, název a sídlo právnické osoby, její účel, a s tím související otázka veřejné prospěšnosti, jakož i xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx právnické osoby, byť je mezi ně
judikatura
řadila (NS 29 Odo 1079/03, SoJ 112/05; nelze však přehlédnout, že podřazení tohoto řízení pod statusové věcx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxích soudních výslovně zmiňuje (např. § 88 odst. 2 z. ř. s.), ještě neznamená, že jde o statusovou otázku. Mj. s ohledem na to, co je dále uvedeno pod bodem 5x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xypočtených v tomto ustanovení budou v režimu řízení o některých otázkách právnických osob projednávány také věci, jež v něm zmíněny nejsou. Takové řešxxx xx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx nenaznačuje, o jaké otázky má jít. Věc je ovšem složitá; proto je u § 85 z. ř. s. zveřejněna i argumentace klonící se k jinému chápání pojmu statusové věcix
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxbního stavu nepůjde, může znamenat - pokud nebude dán nějaký jiný legitimní důvod pro rozšíření závaznosti rozhodnutí - porušení práva na spravedlivý xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xčiněno; jenom tak totiž může mít reálnou možnost svým vlastním přičiněním obsah rozhodnutí ovlivnit. Má-li naopak někoho zavazovat rozhodnutí vydanx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xroporcionality.
Odvolací řízení
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stav komentáře xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xx Zákon o zvláštních řízeních soudních ji pouze doplňuje či modifikuje některými speciálními pravidly, a to zdaleka nejen v § 28, jenž se týká principu úxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxtnosti odvolání; viz např. § 7 odst. 1, § 13 odst. 3, § 129, § 395, § 406, § 476, § 482 odst. 3, § 486 odst. 3 z. ř. s. Předmětem těchto ustanovení jsou ale také daxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx0, § 394, § 466, § 490 odst. 1 z. ř. s.) atd.
II. Úplná apelace
2.
Odvolací řízení proti meritornímu rozhodnutí ve sporných záležitostech je podle § 20xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx fázi odvolacího řízení; výjimky jsou upraveny pod písmeny a) až f) tohoto ustanovení. To platí nejen pro odvolatele, ale i pro ostatní účastníky odvolaxxxx xxxxxx xx xxxx xx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxst účastníkem nenavržený důkaz, jsou-li splněny předpoklady stanovené v § 120 odst. 2 o. s. ř., je však zachována i v odvolacím řízení (§ 213a odst. 1 o. s. xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
x x xxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xkutkové i důkazní novoty. Vzhledem k tomu, že v nesporných záležitostech platí x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx x xx xx xx xxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxení" k nim poněkud matoucí. Princip úplné
apelace
pochopitelně připouští, aby nové skutečnosti a důkazní návrhy vnášeli do řízení účastníci; odpověxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxastníků zjišťoval skutečnosti, které považuje za rozhodné a které nebyly účastníky či soudem uvedeny do řízení v prvním stupni. K tomu samozřejmě musí xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxvání v odvolacím řízení, dané rozsahem dokazování, však platí i zde (§ 213 odst. 3 a 4, § 219a odst. 2 o. s. ř.).
4.
Princip neúplné
apelace
však nesmí xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxeno v komentáři k § 20 pod bodem 18. ke koncentraci řízení.
III. Rozsah přezkumné činnosti
5.
V odvolání musí odvolatel uvést mj. to, proti kterému xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxtel uvedením čísla jednacího a dne napadeného rozhodnutí. K nezaměnitelnému vymezení rozhodnutí napadeného odvoláním však postačí i samotné číslo jxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xdvolatel uvést, které z nich napadá. Směřuje-li odvolání proti výroku s dělitelným plněním (typicky výrok ukládající povinnost zaplatit peněžitou čxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xásadně také vytyčí meze, v nichž se může pohybovat přezkumná činnost odvolacího soudu (§ 212 o. s. ř.). Pro nesporná řízení platí, že je nutno rozlišovat xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxekročit jej může odvolací soud pouze v případě závislých výroků a také v situaci, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi úxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xx xx xx xxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xřezkoumat i výroky, resp. jejich části, které nebyly odvoláním napadeny.
IV. Neuvedení odvolacího důvodu
9.
V odvolání musí odvolatel zcela xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxd dostatečně konkretizován, popř. postrádá-li jej odvolání úplně, jde o vadu podání, kterou bude soud odstraňovat postupem podle § 43 o. s. ř. Neodstrxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxdnutí i v případě, že v odvolání ani přes výzvu k odstranění vad odvolání nebyl žádný odvolací důvod uveden. Na rozdíl od možnosti překročení rozsahu, ktxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxlacích důvodů obecně pro všechna nesporná řízení. Rozdílný přístup patrně souvisí s bagatelizací přístupu zákonodárce k odvolacím důvodům: nejen v nxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x odvolání uplatněny. Rozdíl je tak pouze v tom, že ve sporných záležitostech musí odvolání alespoň nějaký odvolací důvod obsahovat (§ 212a odst. 2 o. s. řxxx xxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx" (§ 294, § 312, § 321, § 329, § 338, § 347, § 352, § 357, § 364 z. ř. s.), v řízení o neplatnost manželství (§ 374 z. ř. s.) a v řízení o rozvod manželství (§ 397 z. ř. xxx xx x xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx x x xxxx xx xx xxx
xx
xxxxxxx xxxx skutečnosti a důkazy přípustné, měli by je uplatnit účastníci (§ 212a odst. 3 o. s. ř.). Odvolací soud však může i v těchto řízeních - pokud jde o nové důkazx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxmek uvedených v § 212 písm. a) až c) o. s. ř. Platí zde tedy totéž, co bylo shora uvedeno o mezích odvolacího přezkumu v nesporných záležitostech, v nichž lxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxx xdst. 2 o. s. ř.).
Žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost
JUDr.
Petr
Lavický
Ph.D.
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015x
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xx xxxxn o zvláštních řízeních soudních tuto úpravu pouze v několika směrech koriguje. Krom obecného § 29 z. ř. s., jenž se týká mezí přezkumu, obsahuje zákon o xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx
x.
Pro rozsah přezkumné činnosti soudu v řízení o žalobě na obnovu řízení a v řízení o žalobě pro zmatečnost platí obdobně to, co bylo uvedeno v komentáři k x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí pro zmatečnost. Kupř. obnova řízení tedy může být povolena jenom ohledně těch výroků nebo jejich částí s dělixxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxxx xx xx xx xxx tj. v případě závislých výroků nebo vyplývá-li z právního předpisu určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Výjimka uvedená pod písmenem b) toxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xízeních, která lze zahájit i bez návrhu, není soud rozsahem vázán a může povolit obnovu řízení nebo pro zmatečnost zrušit napadené rozhodnutí i ohledně xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx
xxxx xxxxxxxxx úprava přípustnosti žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení
4.
Úprava přípustnosti žaloby na obnovu a žaloby pro zmatečnost obsažená v občanském sxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxpadeno jen pravomocné rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé nebo kterým se řízení o pozůstalosti končí před soudem prvního stupně anebo v odvxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxže nezletilému nebyl ustanoven opatrovník, ačkoliv k tomu byly splněny předpoklady uvedené v § 120 z. ř. s. (§ 134 z. ř. s.).
6.
V řízení o určení, zda xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxních únosů dětí nejsou ani žaloba na obnovu řízení, ani žaloba pro zmatečnost přípustné (§ 382, § 398, a 491 z. ř. s.).
Dovolání
JUDr.
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx § 236 a násl. o. s. ř. Zákon o zvláštních řízeních soudních tuto úpravu pouze doplňuje, a to pokud jde o přípustnost dovolání a vázanost Nejvyššího soudx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxx xxx x xxxx xx xx xxxx xxx x 237 o. s. ř. je dovolání přípustné zásadně proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí (tj. také proti zrušovacím rozhxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxné. Blíže k tomu viz komentář k § 237 o. s. ř.
3.
I kdyby byly předpoklady předepsané v § 237 o. s. ř. naplněny, nebude dovolání přípustné, bude-li rozhxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xx xx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx ř. s. Z obou těchto ustanovení vyplývá, že:
a)
v řízeních ve věcech rodinného práva není dovolání přípustné, krom tří výjimek. Těmi jsou:
-
omezexx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xx xxx x xxx x xxxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxx xxxxení rodičovství (§ 415 a násl. z. ř. s., § 775 a násl. obč. zák.);
-
nezrušitelné osvojení (§ 844 obč. zák.);
b)
ve zbývajících druzích řízení, xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxního řádu, neboť zákon x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxynoucí z § 237 (popř. 238a) o. s. ř., a nebude-li věc zároveň spadat pod § 238 o. s. ř.
4.
Vyloučení přípustnosti dovolání v rodinněprávních věcecx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxti rozhodnutí odvolacího soudu ohledně přenesení příslušnosti podle § 177 odst. 2 o. s. ř. (nyní § 5 z. ř. s.) v řízení ve věci péče o nezletilé. Závěr o příxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxost, že se tak děje v řízení, kde proti meritornímu rozsudku dovolání přípustné není [srov. § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. - pozn. P. L.: nyní § 30 odst. 1 z. řx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxku ve věci samé, má vůbec rozumný smysl. Spíše se nabízí argumentace
a maiori ad minus
, tj. nelze-li podat dovolání proti rozhodnutí ve věci samé, tím spíxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
x x xxx xxst. 1 o. s. ř. vyplývá, že Nejvyšší soud je zásadně vázán rozsahem dovolacích návrhů. Je tedy na dovolateli, aby v dovolání označil, které výroky napadexxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxny. Občanský soudní řád činí v § 242 odst. 2 z tohoto základního pravidla výslovně tři výjimky; zákon o zvláštních řízeních soudních je v § 30 odst. 2 pxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx o. s. ř. Z pohledu tohoto doplňujícího ustanovení lze rozlišit dvě skupiny nesporných řízení:
a)
lze-li řízení zahájit i bez návrhu (k tomu viz § 13 zx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx na zahájení řízení; kritériem je pouze to, že řízení mohlo podle zákona být i bez návrhu zahájeno;
b)
v řízeních, která lze zahájit pouze na návrh (vix xxxxx x xxxxxxxxx x x xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx2 odst. 2 písm. a) nebo c) o. s. ř. [písm. b) se v nesporných věcech neuplatní, neboť míří na nerozlučné společenství]. Nebude-li tomu tak, nepřichází zxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxře opakovaně zdůrazňuje, že není oprávněn přezkoumávat ty výroky, proti nimž není dovolání přípustné, a to i kdyby je bylo možno řadit mezi případy, kdy xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxoumat, se při rozhodnutí o dovolání projevuje v tom, že shledá-li soud důvody pro zrušení přezkoumávaného výroku, zruší současně i výrok, jehož sepětí xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxem dovolání nelze automaticky vztahovat také na dovolací důvody. Z § 30 odst. 2 nevyplývá, že by dovolací soud nebyl vázán dovolacími důvody v těch věcexxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxatí § 242 odst. 3 o. s. ř., podle nějž lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jenom z důvodu vymezeného v dovolání, s výjimkou uvedenou ve druhé větě txxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxést právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyložit, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (§ 241a odst. 3 o. s. ř.). Blíže vix xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx 242 odst. 4 o. s. ř.).
9.
K dovoláním v pozůstalostním řízení viz § 135 z. ř. s.
Literatura:
Komentáře:
Svoboda,
K.;
Tlášková,
Š.;
Vláčilx
xxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx x xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xxx
xxxxáková,
M.;
Šámalová,
M.
Zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Komentář. 3. vydání.
Praha:
C. H. Beck,
2011.
David,
L.;
Ištvánek,
F.;
Javůrková,
Nxx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xxxx xxxxxxxx x x xxx x x xxx
xxxxxx
xxx
xxbeš,
J.
Občanský soudní řád. Komentář. I. díl.
Praha:
Panorama,
1985.
Keidel, t. et al. FamFG. 18. vydání, München: C. H. Beck, 2014.
Hahne, M.; Muxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx Österreich, 2013.
Bahrenfuss, D. et al. FamFg. Berlin: Erich Schmidt Verlag GmbH & Co., 2009.
Publikace a sborníky:
Wipplingerová,
M.;
xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxx
xxxxxxx xx xxaha: AUC - Iuridica, 1969.
Hora,
V.
Soudní řízení nesporné.
Praha,
Všehrd
1931.
Klicka,
T.;
Oberhammer,
O.;
Domej,
T.;
Ausserstreiverfahrenx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx
xxxx:
LexisNexis,
2012.
Bäumgärtel,
G.;
Laumen,
H. W.;
Prütting,
H.
Handbuch der Beweislast. Grundlagen. 2. vyd.
Köln - München:
Carl Heymanns Verlax xxxxx
xxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xxxx xxxx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxpitelství v civilním procesu.
Státní zastupitelství
2014,
č. 6,
s. 8 a násl.
Spáčil,
J.:
Určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. x xx xx xxxx
xxxxxx xxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxx x xxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxx x
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxB
Díl 1
Řízení o podpůrných opatřeních a řízení ve věcech svéprávnosti
Oddíl 1
Řízení o některých podpůrných opatřeních
Předmět řízení
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxmů osob stižených duševní poruchou
1.
Nová hmotněprávní úprava je v části věnované fyzickým osobám charakteristická mimo jiné změnou v přístupu k lxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxní s podporou", které klade důraz na samostatnost, autonomii vůle a sociální začleňování člověka s duševním postižením, aniž by jej bylo nutné omezit vx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx však potřebovat větší nebo menší míru podpory.
2.
Podle dosavadní právní úpravy sloužily k ochraně zájmů osob s duševním postižením jen dva institxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxvnosti zůstává (původně omezení způsobilosti k právním úkonům), ale přibývají k němu instituty nové. Jsou jimi předběžné prohlášení, nápomoc při rozxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxda subsidiarity, soud je povinen aplikovat opatření mírnější, méně zasahující do práv posuzovaného, před opatřením, jež do jeho práv zasahuje více. Nxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxve poté je možné rozhodnout o omezení svéprávnosti. Současně se klade velký důraz na přání člověka. Předně může člověk v době, kdy je ještě plně svéprávnxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx.), a i poté je třeba dbát jeho názorů (srov. například § 467 odst. 1 obč. zák.).
II. Splnění podmínky v předběžném prohlášení
3.
Institut předběžnéxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxležitosti. Jde o právní jednání (srovnejte § 545 obč. zák.).
4.
V předběžném prohlášení je podle § 38 obč. zák. možné projevit vůli v několika směrexxx xxxxxxxxx xxxxxx
x
xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx odst. 1 obč. zák.),
-
aby záležitosti člověka spravovala určitá osoba (srov. § 470 obč. zák.),
-
aby se určitá osoba stala opatrovníkem člověka xxxxxxxxxx x xx xx xx xxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxost prohlášení je vázána na podmínku, rozhodne o jejím splnění soud.
6.
Soud rozhodne, že nastala podmínka stanovená v předběžném prohlášení, tedxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx. Ve výroku rozhodnutí soud vysloví, že člověk pozbyl způsobilost právně jednat a podmínka určená v předběžném prohlášení byla naplněna (komentář k § 4x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
Podle § 43 obč. zák. soud zruší nebo změní prohlášení, pokud se po sepsání předběžného prohlášení změní okolnosti zjevně tak podstatným způsobem, že čxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxší, pokud by jinak člověku, který prohlášení učinil, hrozila závažná újma. Příkladem může být situace, kdy člověk v prohlášení projevil vůli, aby se jexx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxudu je před rozhodnutím vyvinout potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož prohlášení rozhoduje, a to i za použití takového způsobu dorozumívxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxželka, pokud nikoliv, rozhodne, že předběžné prohlášení se v části, kde člověk označil za opatrovníka svou bývalou manželku, zrušuje.
IV. Schválenx xxxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxentář k § 32 odst. 1 z. ř. s.
V. Odvolání podpůrce
9.
K odvolání podpůrce podle § 31 písm. d) z. ř. s. soud přistoupí na návrh podpůrce nebo podporovanéxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx následnému postupu soudu. Pokud podpůrce navrhuje své odvolání proto, že se podporovaný vyléčí a další podpora je nadbytečná, pak soud poté, co o odvolxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxd podpůrce podá návrh na odvolání proto, že zdravotní stav podporovaného se zhoršil a je potřeba, aby byla jinak zabezpečena ochrana jeho zájmů. V takovx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx členem domácnosti nebo jmenuje opatrovníka (srov. § 39 z. ř. s.).
10.
Pokud podpůrce závažně poruší své povinnosti, odvolá jej soud i bez návrhu (srxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx novým podpůrcem, případně rozhodnout o jiné formě podpory, například o zastoupení členem domácnosti. Soud může již v rámci řízení o odvolání odpůrce zxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx, případně rozhodne o zastoupení členem domácnosti. Je však možný i jiný postup, například podporovaný podá soudu návrh na jmenování opatrovníka podlx x xxx xxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxje schválení soudu. Je-li soudu doručen návrh na schválení zastoupení členem domácnosti, zjistí názor zastoupeného, a to i za použití takového způsobx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxtimediální zařízení, psaný jazyk, zvukové systémy, jednoduchou formu řeči, digitalizovaný hlas, augmentativní a alternativní způsoby, prostředkx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxx xxx x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xdravotním postižením). Zjistí-li přitom, že zastoupený si zastoupení tímto členem domácnosti nepřeje, případně si zastoupení členem domácnosti nexxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xékařské zprávy, resp. zprávy psychiatra vyplývá, že je narušena schopnost člověka samostatně právně jednat a nemá jiného zástupce (srov. § 49 obč. zákxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx
xxI. Vyšší soudní úředník
12.
Nezastupitelnou roli bude mít v řízeních o podpůrných opatřeních vyšší soudní úředník. Rekodifikační komise prosazujxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx provádí zhlédnutí právě vyšší soudní úředník. Protokoly o zhlédnutí jsou mnohdy na vysoké úrovni, je z nich patrný zájen o agendu i fakt, že vyšší soudní xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxků srovnejte také čl. 4 odst. 1 bod i) Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
VIII. Soudní poplatky
13.
Řízení ve věcech svéprávnosti a pxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxx
Do rejstříku Nc (opatrovnické oddíly) se zapisují mj. věci týkající se podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat a svéprávxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Pojem nápomoci
1.
Nová právní úprava obsažená v § 38 a násl. obč. zák. vychází z konceptu rozhodování s podporoux xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx působí-li člověku duševní porucha obtíže, ale není důvod jej omezovat ve svéprávnosti. Proto, aby člověk nebyl omezován ve svéprávnosti, ale aby mohlx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx smlouva o nápomoci, má člověk s duševním postižením zachovánu svéprávnost. Rozhoduje na základě své vůle, třetí osoba, podpůrce, mu v tom jen pomáhá. Pxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxx
2.
Předpokladem oficiálního uznání "podpory" při právním jednání (neformálně podporu i při právním jednání už člověk možná dávno využívá), je uzavxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x
c)
že mu bude nápomocen radami.
3.
Smlouva o nápomoci nabývá účinnosti dnem, kdy ji schválí soud (§ 46 odst. 2 věta první obč. zák.), resp. v denx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xx xxxx
III. Návrh
4.
Řízení o schválení smlouvy o nápomoci je možné zahájit jen na návrh.
5.
Návrh se podává u okresního soudu (§ 3 odst. 1 z. ř. s.), místnx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx x xx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxu jsou pouze strany smlouvy, případně budoucí smlouvy, tj. ten, kdo bude po účinnosti smlouvy podporovaným, a ten, kdo by měl být podpůrcem. Nikdo další xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xřeba, aby smlouva byla k návrhu přiložena. Není-li smlouva uzavřena v písemné formě, musí být podstatný obsah uzavírané smlouvy obsažen v návrhu na jejx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxné vyzvat navrhovatele k doplnění návrhu písemně, případně nařídit jednání, kde soud formou dotazování obsah smlouvy zjistí.
8.
Obsahové náležixxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x a § 79 odst. 1 o. s. ř.
IV. Účastníci řízení
9.
Zákon výslovně neurčuje okruh účastníků řízení, xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxdnáno, tj. podpůrce a podporovaný.
V. Průběh řízení
10.
Účastník může v průběhu celého řízení (a to i před odvolacím soudem) uvádět rozhodné skutexxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx, které nebyly navrženy (§ 20 odst. 1, § 21 z. ř. s.). Svou aktivitu zaměří na zjištění, zda člověk má duševní postižení, které mu působí obtíže, ale na druhxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxm ochrany jeho zájmů. Uvedené soud zjistí výslechem podporovaného a podpůrce, kdy se zaměří na to, jak posuzovaný žije, jak doposud uspokojoval své potxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxěk pro konkrétní rozhodnutí potřebuje nějakou podporu, jakou, v jakém rozsahu. Pro moderní metody sociální práce totiž není diagnóza vůbec zajímavá. xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx o schválení smlouvy o nápomoci postačí zpráva příslušného lékaře, v níž bude stanovena diagnóza bez toho, že by bylo potřeba nechat vypracovat znaleckx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxní postačí k tomu, aby posuzovanému nebyla způsobena závažná újma (srov. § 55 odst. 2 obč. zák.).
VI. Rozhodnutí soudu
11.
Při schválení smlouvy o nxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xosuzovaného vhodný. Pokud dospěje k závěru, že zájmy podpůrce odporují zájmům podporovaného, pak smlouvu neschválí. V případě, kdy by bylo zřejmé, že xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxt ani s využitím nápomoci, pak soud může schválit smlouvu o nápomoci, s tím, že pro jednání, kterých člověk není schopen, může následně zahájit řízení o jxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxci při rozhodování, zanikne podle § 54 odst. 2 obč. zák. zastoupení členem domácnosti účinností smlouvy (tj. právní mocí rozhodnutí soudu) v takovém rxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xodpůrce bude jednat v rozsahu, ve kterém je podporovaný schopen právně jednat, ale potřebuje k tomu nápomoc. Člen domácnosti bude jednat ve věcech, v nixxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx jak předpokládá institut nápomoci (ovšem s limitem daným § 52 obč. zák.).
Průběh řízení
JUDr.
Kateřina
Čuhelová
Mgr.
Tereza
Pxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xdst. 1 obč. zák. možné za těchto předpokladů:
a)
duševní porucha brání zletilému samostatně právně jednat,
b)
ten nemá jiného zástupce - opatrxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx
xx
xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxx xxxxu není omezení svéprávnosti (srovnejte § 55 obč. zák.), jinými slovy postačí, když bude zastoupen členem domácnosti.
2.
Jde o mírnější opatřenx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xx xdst. 2 obč. zák.).
3.
Zástupcem může být předek, potomek, sourozenec, manžel, partner, člověk, který se zastoupeným žil 3 roky před vznikem zastouxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxětlit mu povahu a následky zastoupení a zastoupený nesmí zastoupení odmítnout (srov. § 49 odst. 2 obč. zák.).
II. Schválení soudu
xx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xx použití takového způsobu dorozumívání, který si zastoupený zvolí (§ 50 obč. zák.). Lidé s duševním postižením často využívají různé formy podpory při xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xy měl zjistit, jestli člověk komunikuje běžnou řečí, nebo třeba jiným způsobem a zajistit, aby sdělení proběhlo tímto způsobem prostřednictvím osobyx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxcnění nebo úrazu mozku, apod. Lidé s duševním onemocněním obvykle komunikují běžnou řečí, ale také mohou využívat podporu pro porozumění.
5.
Řízexx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xavrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, tj. zastoupený a člen domácnosti, který jej má zastupovat (§ 6 odst. 1 z. ř. s.xx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx, že jej bude zastupovat a odpovídajícím způsobem mu vysvětlil povahu a následky zastoupení a zastoupený zastoupení neodmítl (§ 49 odst. 2 obč. zák.).
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx x xx xxx. zák. je možné dovodit, že člověk může být zastoupen více členy domácnosti. Návrh na schválení zastoupení členem domácnosti mohou podat samostatně, xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xrojednání věci nařizovat pouze, pokud to navrhne účastník nebo je to nezbytné; nezbytné to bude, pokud by soudce nepřišel do přímého kontaktu s posuzovxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx výrazně zasáhnout do práv zastoupeného.
12.
V případě, když účastník nenavrhne, aby soud nařídil jednání, pak soud k tomuto kroku přistoupí jen texxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxe v zájmu zastoupeného a bude třeba provést v tomto směru dokazování.
Oddíl 2
Řízení o svéprávnosti
Místní příslušnost
JUDr.
Katxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxxsti je procesní reflexí zásahů, které hmotné právo připouští do svéprávnosti v § 55 až 65 obč. zák. a také hmotněprávní úpravy podpůrných opatření v § 38 xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxocesní úprava na změny ve společnosti, uvádí v život některá pravidla obsažená v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením a zapracovává judikatuxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx která byla upravena v § 186 až 191 občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31.12.2013.
3.
Z hlediska hmotného práva nejvýznamnější věcnou změxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxe soud moci přistoupit jen za splnění předpokladů normovaných v ustanovení § 55 obč. zák. Rozsah omezení je pak vymezen v § 57, 59 obč. zák.
xx
xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxe také o navrácení svéprávnosti (§ 35 odst. 1 z. ř. s.) a v případě, kdy dospěje k závěru, že člověka není třeba ve svéprávnosti omezit, ale nabízí se jen jmexxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xmlouvu o nápomoci, zastoupení členem domácnosti, případně jmenuje opatrovníka bez toho, že by současně přistoupil k omezení svéprávnosti (srov. § 39 xx xx xxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xákon obsahuje speciální úpravu místní příslušnosti. V komentovaném ustanovení je upravena výlučná místní příslušnost. Není možné aplikovat přísluxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x x xxxxx x xx xx xx
xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxud člověka, o jehož svéprávnosti se rozhoduje. Tato úprava sleduje princip nejrychlejšího zásahu a procesní ekonomie soudního řízení. Jde o to, aby člxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xe bude určovat podle jeho bydliště, nebude-li mít bydliště, pak obvodu, ve kterém se zdržuje. V případě, že by měl bydliště ve více místech, pak mohou být xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxlý pobyt", který je užíván předpisy správního práva, které upravují evidenci obyvatel. Nově je pojem bydliště definován přímo v občanském zákoníku. I xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx, popřípadě kde pracuje, jestliže zde také bydlí. Okolnosti dočasného charakteru jako například pobyt v nemocnici, nejsou pro určení místa bydliště pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx x x x xx xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxje xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již odvolacíx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xx xx xxx x xxxxxxxxxému soudu" srov. R 48/96). Překonaný je závěr, podle něhož v řízení o způsobilosti k právním úkonům podle ustanovení § 186 až 191 o. s. ř. (nyní § 34 až 43 z. xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx x x xx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxh v § 193 o. s. ř. (nyní § 44 a násl. z. ř. s.) (srov. R 3/79). Ustanovení § 5 z. ř. s. totiž výslovně uvádí, že v řízení o svéprávnosti je přenesení příslušnosxx xx xxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx xx xx xxxx xx xístně příslušný soud, v jehož obvodu je zdravotní ústav, ve kterém je umístěn. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xde jsou poskytovány zdravotní služby. Ustanovení § 38 zákona o zdravotních službách hovoří o hospitalizaci bez souhlasu, zdravotnický ústav nezmiňxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xěm držet bez jejího písemného souhlasu (Drápal, Bureš, 2009, s. 1414). Stejně tak pokud je člověk umístěn v zařízení sociálních služeb nebo jiném zařízxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x. s. ř., ve znění účinném do 31.12.2013, podle něhož také platilo, že pokud je fyzická osoba bez svého souhlasu v ústavní zdravotnické péči, je příslušný xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxravotnického zařízení, nikoliv například sídlo jeho pobočky, v níž byl vyšetřovaný umístěn (srov. Drápal, Bureš, 2009, s. 1394). Tento přístup je nepxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx by měla být určena dle sídla té pobočky ústavu, kde je člověk skutečně umístěn.
14.
Při určení místní příslušnosti dle komentovaného ustanovení je xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxx
xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxe je i nadále použitelné stanovisko Nejvyššího soudu R 3/79, podle kterého je třeba zkoumat, jestli člověk nemá v obvodu jiného soudu bydliště, tj. místxx x xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxlová
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Aktivní legitimace k podání návrhu
1.
Řízení o svéprávnosti (xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxx x xx ř. s.). Vedle návrhů na zahájení řízení je možné se setkat také s podněty k tomu, aby soud zahájil řízení bez návrhu. Pokud to z návrhu jednoznačně nevyplýxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxm řízení se všemi důsledky z toho plynoucími, či zda má v úmyslu jen dát podnět k zahájení řízení bez toho, že by se řízení dále zúčastnil. Podnětem zpravidxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xávrhu se doručuje všem účastníkům do vlastních rukou (§ 13 odst. 2 z. ř. s.), není proti němu přípustné odvolání (§ 13 odst. 3 z. ř. s.) a nemusí být odůvodněxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxmaci o tom, proč řízení bylo zahájeno, takový postup je pak i v souladu s čl. 13 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Řízení je možné zahájit taxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx řízení o svéprávnosti, nebo je-li vydáno usnesení o zahájení řízení, soud v rámci řízení komplexně posoudí svéprávnost člověka nezávisle na rozsahu nxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx o jiném odpovídajícím opatření (omezení svéprávnosti, schválení zastoupení členem domácnosti, jmenování opatrovníka, srov. R 2/84).
3.
Ustanxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
4.
Pokud jde o to, zda zdravotní ústav k tomu, aby mohl podat návrh, musí mít právní osobnost, můžeme se setkat se dvěma názory. Podle prvního není důvod sx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxkon v komentovaném ustanovení normuje, že návrh může podat ústav, přiznává zdravotnímu ústavu způsobilost být účastníkem řízení podle § 19 občanskéhx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
5.
Do budoucna je použitelný závěr Nejvyššího soudu, podle něhož může návrh podat rovněž ústav sociální péče (NS Cpj 335/83), s tím, že nově půjde o posxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x 34 zákona o sociálních službách), nebylo by to však praktické, neboť v zařízení sociálních služeb se můžeme v mnoha případech setkat jen se sociálními pxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxící ze zákona o sociálních službách.
II. Přiznání procesní způsobilosti osobě omezené ve svéprávnosti k podání návrhu
6.
Ustanovení § 35 odst. 3 zx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxní legitimaci k podání návrhu na zrušení nebo změnu rozhodnutí, kterým byla jeho svéprávnost omezena. K podání návrhu zde není nutný souhlas opatrovníxxx x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x 22 o. s. ř., § 37 z. ř. s.).
8.
V případě, kdy soud návrh na zrušení či změnu rozhodnutí opakovaně zamítl (tedy alespoň dvakrát) a současně nelze očekávxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx kterým se omezuje aktivní legitimace člověka omezeného ve svéprávnosti. Účelem tohoto institutu je zabránit tomu, aby právo na podání návrhu na změnu xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxní svéprávnosti a posuzovaný takový návrh přesto (před uplynutím stanovené doby) podal, potom soud návrh zamítne pro nedostatek legitimace. Před uplxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxhu
10.
Důvodem k zahájení řízení jsou nejen skutečnosti, které mohou vést k omezení, ale také skutečnosti, které mohou mít za následek změnu v rozsahx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxx
Z návrhu musí vyplývat:
a)
z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel návrh za důvodný a
b)
že užití mírnějších a méně omezujícxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xuševní poruchy, existenci hrozby závažnou újmou, pro případ, že svéprávnost člověka nebude omezena, nedostatečnost méně omezujících opatření.
Je xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxže v průběhu doby zlepšit),
c)
rozpoznávací schopnosti (v jakých oblastech a do jaké míry byla narušena jeho schopnost myslet a rozhodovat se),
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxx xxxxxétní situace musí řešit a zda je schopen je pochopit),
e)
zda využívá nějaké formy podpory (v rámci přirozeného sociálního prostředí nebo sociální xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxx xxležitostech rozhodovat sám nebo s nápomocí),
g)
jaká konkrétní závažná újma mu hrozí, která vyžaduje omezení svéprávnosti,
h)
proč nestačí, xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxápe), proč není možné zastoupení členem domácnosti (žádný člen domácnosti nechce posuzovaného zastupovat, případně posuzovaný nikoho takového nemxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x 39 z. ř. s.
IV. Specifika v případě, kdy návrh nepodal státní orgán nebo zdravotní ústav
13.
Vzhledem ke skutečnosti, že se nepožaduje, aby navrxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxu je dána možnost, aby uložil navrhovateli, nejde-li o návrh podaný státním orgánem (např. státním zastupitelstvím) nebo zdravotním ústavem, povinnxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxní zprávy, proti jeho rozhodnutí nebude odvolání přípustné [§ 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř., R 29/70].
14.
V případě, že lékařská zpráva nebude předloxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxval již občanský soudní řád ve znění účinném do 31.12.2013 (srovnejte § 186 odst. 2 o. s. ř.). I do budoucna je použitelný závěr, podle něhož soud nebude poxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx x xomu, že řízení o svéprávnosti je možné zahájit i bez návrhu, nebránilo by zastavení řízení tomu, aby soud následně řízení o svéprávnosti zahájil z moci úxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx lékařským tajemstvím. Tento postup není praktický. Vhodnější by byl postup, kdy soud, pokud mu navrhovatel logicky vysvětlí, proč nemůže lékařskou zxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxrávy, kterou si vyžádá sám.
V. xxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno.
18.
Právy a povinnostmi se rozumějí jednak práva a povinnosti, o kterých má být přímo xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxdního rozsudku mohou být dotčeny.
19.
Rozhoduje-li soud o svéprávnosti rodiče nezletilého dítěte, je účastníkem nezletilé dítě zastoupené kolixxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxne zároveň o jeho rodičovské odpovědnosti. Podle § 868 odst. 2 obč. zák. potom výkon rodičovské odpovědnosti rodiče, jehož svéprávnost byla v této oblxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxáva péče o dítě a osobního styku s dítětem. Výrok o omezení svéprávnosti se proto vždy dotýká jeho nezletilých dětí, i druhého rodiče těchto dětí, na něhox xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxx
Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení [§ 8 odst. 1 písm. d) z. ř. s.] a může také podat návrh na zahájení řízení (§ 8 odst. 2 z. ř. s.).
Vxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxx x xx xx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x změně souvisejících zákonů, vyšší soudní úředník může v občanském soudním řízení provádět, nestanoví-li zákon jinak, veškeré úkony soudu prvního stxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxh soudních, mimo rozhodování v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti, o jejichž svéprávnosti je vedeno řízení, osob, jejichž zdravotxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxovedení úkonů uvedených v § 11. K činnosti vyšších soudních úředníků srov. také NS 21 Cdo 4259/2011, Pl. ÚS 31/10.
VII. Soudní poplatky
22.
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx.
VIII. Vedení spisu
23.
Do rejstříku P se zapisují mj. věci, které je sem třeba převést z rejstříku Nc (opatrovnické oddíly) z důvodu potřeby trvalxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxzena, dnem, kdy byla osobě, jíž se věc týká, svéprávnost vrácena, příp. dnem rozhodnutí o postoupení věci jinému soudu. Do rejstříku Nc (opatrovnické oxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxářskému řádu).
Informování o zahájení řízení
JUDr.
Kateřina
Čuhelová
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx zahájení řízení v případě, že se rozhodování týká reprezentanta některé z uvedených profesí, příslušné komoře a ministru spravedlnosti, je skutečnoxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx předpisech se tak namísto svéprávnosti stále setkáme s pojmem plná způsobilost k právním úkonům (např. IZ, zákon o mediaci).
2.
Advokátem je ten, kxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxkátů je plná svéprávnost žadatele. V případě, že je zahájeno řízení o omezení svéprávnosti advokáta, pozastaví mu Komora výkon advokacie (§ 9 zákona o axxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxx xxxx xxzhodnutí soudu, kterým byla svéprávnost omezena [§ 7a ve spojení s § 76b odst. 1 písm. c) zákona o advokacii]. Vyškrtnutí ze seznamu advokátů Komora zazxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxde notář omezen ve svéprávnosti, ministr spravedlnosti jej odvolá [srov. § 11 písm. e) notářského řádu].
4.
Soudním exekutorem je fyzická osoba spxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxorem je plná svéprávnost člověka [§ 9 odst. 1 písm. a) exekučního řádu]. Výkon exekutorského úřadu zaniká mimo jiné tehdy, jestliže byla svéprávnost exxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xdst. 1 zákona o soudech, soudcích). Splní-li člověk předpoklady pro výkon funkce soudce, jmenuje jej do funkce prezident republiky (§ 63 zákona o soudexx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx x soudech a soudcích].
6.
Státním zástupcem může být jmenován jen člověk, který je plně svéprávný (zákon nesprávně uvádí plně způsobilý k právním úkxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxstupce (§ 18 odst. 1, 2 zákona o státním zastupitelství). Funkce státního zástupce zaniká dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl omezen ve svéprávnosxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxenčního správce (§ 2 odst. 1 zákona o insolvenčních správcích), právo vykonávat činnost správci vzniká dnem nabytí právní moci povolení vykonávat činxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx [§ 6 odst. 1 písm. a) zákona].
8.
Mediátorem je fyzická osoba, která je zapsaná v seznamu mediátorů [§ 2 písm. c) zákona zákona o mediaci], jen osoba zxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxu osobu, která je plně svéprávná [§ 16 odst. 1 písm. a) zákona o mediaci]. Oprávnění k výkonu činnosti mediátora zaniká a ministerstvo jej vyškrtne ze sezxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxmočníkem) je možné jmenovat toho, kdo je mimo jiné plně svéprávný [§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o znalcích a tlumočnících]. Znalce (tlumočníky) jmenuje prx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x x odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících). Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může rozhodnout o pozastavení práva vykonávat čxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxkou (tlumočnickou) činnost zaniká znalci (tlumočníkovi) omezením svéprávnosti, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl ve svépráxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost, pokud se dodatečně zjistí, že znalec (tlumočník) nesplňuje některou z podmínek pro jeho jmenování (§ 20b odxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxáře je ke dni 30.6.2015.
I. Zastoupení posuzovaného v řízení
1.
Dosud bylo zastoupení upraveno v § 187 odst. 1 o. s. ř., podle něhož si posuzovaný mohl xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xosuzovanému jmenovat opatrovníka vždy, bez ohledu na to, zda si zmocněnce zvolil nebo nezvolil. Důvodem změny je obava z manipulace zmocnitele při zvoxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx-li tomu zvláštní důvody, c) když nemůže být jmenován někdo jiný, pak jmenuje opatrovníkem advokáta (§ 29 odst. 4 o. s. ř.). Vyjma advokáta musí člověk se xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xlužeb podle § 19 zákona o advokacii). Za výkon funkce opatrovníka má advokát nárok na odměnu, kterou spolu s jeho hotovými výdaji a náhradou za daň z přidaxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xodle § 38 obč. zák., soud jmenuje opatrovníkem osobu za opatrovníka označenou v předběžném prohlášení. Samozřejmě za předpokladu, že tato osoba se svýx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
xx
x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xro jmenování opatrovníka pro řízení o omezení svéprávnosti je nevhodné jmenovat blízkého příbuzného, který dal podnět k zahájení řízení, a to pro nebexxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxterých případech vyloučit určitý osobní zájem příbuzného na rozhodnutí. Pokud se však příbuzný stal podáním návrhu na zahájení řízení účastníkem tohxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxy do důsledku hájeny zájmy posuzovaného, což představuje mj. studium spisu, podávání vyjádření a vedení celého sporu za vyšetřovaného tak, jak by takoxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx tím, že "okleští" procesní práva účastníka (srov. II. ÚS 194/11).
III. Zmocněnec (zástupce zvolený účastníkem)
6.
Zmocněncem si může posuzovanx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx svéprávná (§ 27 o. s. ř.). Zmocněncem posuzovaného by neměl být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy posuzovaného (§ 32 odst. 2 o. s. ř.).
7.
Okamžixx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx zmocněnce nového (§ 28 odst. 2, 3 o. s. ř.). Stejně tak jmenování opatrovníka v řízení o svéprávnosti nebrání tomu, aby si člověk zvolil zástupce (srov. 1xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxnce
8.
Bude-li mezi úkony opatrovníka a zmocněnce rozpor, bude soud hledat odpověď na otázku, co je více v zájmu posuzovaného, resp. který z úkonů lépx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx x ustanovení obč. zák., týkající se právního jednání člověka s duševním postižením.
Průběh řízení
JUDr.
Kateřina
Čuhelová
Mgr.
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxí svéprávnosti jsou následující:
a)
omezení je v zájmu člověka,
b)
soud zhlédne posuzovaného,
c)
soud uzná jeho práva a osobní jedinečnostxx
xx
xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxm k zájmům posuzovaného nepostačí (srovnejte § 55 obč. zák.).
K předpokladům omezení je nutné uvést, že duševní porucha je podmínka nutná, nikoli vxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xednat, je důvodem ke zvážení podpůrných opatření. Až když není možné je xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx nemá ani podpůrné opatření).
2.
Rozsah omezení je upraven v ustanovení § 57 obč. zák. tak, že soud omezí svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém čloxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxí o svéprávnosti vychází z § 187 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31.12.2013. V řízení o omezení svéprávnosti platí i do budoucna xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxdavek důsledného dodržování zásady objektivní pravdy v řízení o svéprávnosti je zdůrazňován zvláštními předpisy o dokazování, a to pokud jde o důkaznx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxýše 4 týdnů vyšetřován ve zdravotním ústavu (srov. R 6/64, § 38 odst. 1, 3 z. ř. s.).
4.
Při zjišťování skutkového stavu se soud musí zaměřit na zjištěnx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxvat; v tomto směru musí soud pečlivě zkoumat vliv duševní poruchy na celkové jednání a počínání postiženého v rodině, a vůbec v jeho společenském styku s xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxx ovlivněn změnou v přístupu k lidem s duševním postižením, tím, že k omezení svéprávnosti soud může nově přistoupit jen tehdy, když to vyžaduje zájem posxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxnání. Místo "náhradního rozhodování", které je charakteristické tím, že opatrovník rozhoduje místo opatrovance, je nový přístup charakterizován jxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxu však potřebovat větší nebo menší míru podpory. Klade se důraz na samostatnost, autonomii vůle a sociální začleňování osoby, aniž by tato nutně musela xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xrávně jednat. Ve většině případů, kdy člověk není schopen pro duševní poruchu, která xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx zdravotní postižení a jeho důsledky jsou kompenzovány odpovídající podporou, kterou člověk využívá v různých oblastech svého života, včetně právníxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxchu, kterou člověk trpí, zhodnotí, zda je pouze přechodná a zda a jak je léčbou ovlivnitelná) je třeba zjistit, jakým konkrétním způsobem se projevuje dxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxpodaří se svým majetkem, zda a jakou podporu ve svém životě využívá). Tyto skutečnosti zjistí výslechem, případně zhlédnutím posuzovaného, výslechex xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx znaleckého posudku a závěry získané z ostatních důkazů a na základě zjištěného skutkového stavu rozhodne (srov. R 44/67).
III. Výslech posuzovanéhx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxt potřebné úsilí k tomu, aby zjistil názor člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje. Je přitom třeba, aby použil takový způsob dorozumívání, který si vyxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx asistent. Budou to osoby, kterým člověk důvěřuje a které s ním umí komunikovat.
9.
V některých případech nebude možné provést výslech posuzovanéhx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxdní dobu soudu (srovnejte § 18 odst. 2 z. ř. s.). Půjde zejm. o situace, kdy je pro posuzovaného z důvodu jeho zdravotního stavu nebo postižení příliš obtíxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxsuzovaného je) lze při jiném soudním roku provádět, jen je-li to účelné a umožňuje-li to povaha věci.
IV. Upuštění od výslechu posuzovaného
10.
Soxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxním výslechu hrozila zdravotní újma.
Uvedené okolnosti mohou vyplynout ze zjišťování skutkového stavu před zadáním znaleckého posudku a může na xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxiž obvykle nepůsobí posuzovanému újmu samotný výslech, ale spíše skutečnost, že v řízení o svéprávnosti může dojít k závažnému zásahu do jeho základníxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxtivní dopad tohoto řízení, a tedy i výslechu, na zdravotní stav posuzovaného výrazně eliminován.
11.
I v případech pod písm. b) [u písm. a) si to lze xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxí výslechu, ale následně, v době, kdy má být výslech proveden, toho nebude schopen, lze souhlasit s postupem, při němž soud zaznamená průběh pokusu o výsxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxo, a ten bude schopen výslechu, soud jej provede (Drápal, Bureš, 2009, s. 1404).
13.
V případě, že soud od výslechu posuzovaného upustí, měl by důvodxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxho, zjistí, zda je schopen komunikovat, pokud ano, dotazováním se pokusí zjistit informace, které by soud zjišťoval výslechem a svá zjištění zaznamenx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxí vhodné důkazy soudu zákon obligatorně neukládá. Soud provede takové důkazy, jejichž provedení se v konkrétním případě jeví jako vhodné (viz § 125 o. sx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxí. Stejně tak důležité bude provést výslech příbuzných a známých, se kterými je posuzovaný v kontaktu (srov. R 6/64). Ti mohou poskytnout informace o toxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxální služby (nebo více sociálních služeb), poskytnou cenné informace především její zaměstnanci (osobní asistent, klíčový pracovník, sociální praxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xterá mohou uživateli hrozit, a stanovení způsobu jejich eliminace na úroveň "běžného rizika" (kterému je vystaven kdokoli). Od toho se odvíjí rozsah a xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx člověku hrozila újma uvedená v § 55 obč. zák. Poskytovatel sociální služby se také může vyjádřit k chování posuzovaného, k tomu, kdo jej navštěvuje, přxxxxxx xxx xx x xxx x xxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxx xx posuzovaný projevuje ve styku s okolím, jak obstarává své záležitosti, jak hospodaří s finančními prostředky, jakou práci vykonával), zpráva obecníxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxe kterého bude zřejmé, že posuzovaný vlastní nemovitosti), zpráva České správy sociálního zabezpečení o výši důchodu posuzovaného, zpráva úřadu práxx x xxxx xxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxovení existence duševní poruchy a zhodnocení, zda je jen přechodná, má odborné lékařské stanovisko, reprezentované znaleckým posudkem. Znalecký poxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxní možné jej nahradit potvrzením či odborným vyjádřením. Před zadáním posudku je třeba, aby byly náležitě zjištěny skutečnosti, z nichž má znalec vychxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x§ 170 odst. 2 o. s. ř.) a proti němuž není přípustné odvolání [§ 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.; srov. Pls 5/66, R 1/81].
19.
Písemné vyhotovení usnesení o uxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx Podle tohoto ustanovení je nutno znalci podle okolností konkrétního případu formou otázek vymezit jeho úkol tak, aby se zabýval jen takovými skutečnxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxou, která není jen přechodná, o jakou poruchu se jedná a zda je léčbou ovlivnitelná. V usnesení je třeba stanovit lhůtu, v níž má být posudek proveden a určxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx1967 Sb., R 1/81).
20.
V zadáních posudků se objevují i dotazy další, a sice: "zda porucha ovlivňuje jeho schopnost právně jednat, zda je schopen nakxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx schopen porozumět důsledkům uzavření kupní, darovací či jiné smlouvy, zda je schopen pochopit účel a důsledky uzavření manželství, osvojení, popřenx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx x xxx xxyslu, jak se může daná diagnóza v těchto oblastech života projevovat. Na základě těchto informací je pak potřeba provést dokazování odpovídajícími důxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxu přirozenou nebo odbornou podporu v různých oblastech jeho života (viz odst. 15). Výše uvedené formulace otázek neberou v úvahu, že znalec - lékař nemuxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx se v nich orientovat posuzovaný. Posouzení schopnosti právně jednat v jednotlivých oblastech pak náleží pouze soudu. Lékařským vyšetřením není možnx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xomu lékař nemá ani informace, ani příslušnou odbornost.
21.
Ustanovení § 38 odst. 2 z. ř. s. je v části, kdy stanoví, že znalec musí být vždy vyslechnxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xpokojil jen se znaleckým posudkem jako s jediným důkazem a nekriticky převzal jeho závěry, aniž by je jinak ověřil (R 44/67, R 3/79). Posudek znalců-psyxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
23.
Znalec může v rámci vyšetření zdravotního stavu, je-li to k vyšetření nezbytně třeba, soudu navrhnout, aby byl posuzovaný po dobu nejvýše čtyř txxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
x xxx9, č. 9, str. 207)]. Při aplikaci ustanovení § 38 odst. 3 z. ř. s. se soud nevyhne provedení testu proporcionality, kdy hodnotí zásah z hlediska vhodnostxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx vyšetření ve zdravotním ústavu jsou:
a)
návrh znalce - znalec návrh učiní v případě, kdy nemůže s ohledem na povahu duševní poruchy posuzovaného podxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxud provedených důkazů),
c)
vyšetření zdravotního stavu nelze dosáhnout jinak.
25.
Soud rozhoduje usnesením, odvolání proti usnesení soxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xařízení bez svého souhlasu, přípustnost jeho převzetí nebo držení se po dobu stanovenou v usnesení nepřezkoumává postupem podle § 66 a násl. z. ř. s., poxxxx xxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Obecně
1.
Komentované ustanovení navazuje na ustanovení § 55 odst. x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxující opatření.
2.
Při rozhodování o svéprávnosti musí soud vždy zvážit všechny mírnější alternativy, kterými by bylo možno ještě dosáhnout sledxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxvá soudu možnost rozhodnout v průběhu řízení o svéprávnosti nejen o omezení svéprávnosti, ale také o schválení smlouvy o nápomoci, případně o schválenx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx xx xx xbč. zák. Je prostředkem nejmírnějším. Vhodná je tehdy, kdy člověku xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxsvětlit. Předpokladem využití tohoto institutu je uzavření smlouvy o nápomoci, která je následně schválena soudem a tím nabývá účinnosti (§ 46 obč. záxxx xxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx xx x4 obč. zák. Předpokladem fungování tohoto institutu je hlavně existence člena domácnosti (§ 49 obč. zák.), který je schopen a ochoten tuto funkci přijxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxde zastupovat, aby mu vysvětlil povahu a následky zastoupení a aby zastoupený zastoupení neodmítl (§ 49 obč. zák.). Stejně jako u nápomoci, také při zasxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x § 33 z. ř. s.). Zastoupení se vztahuje jen na obvyklé záležitosti, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného. Stejně tak s příjmy zastoupeného je záxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxněžními prostředky na účtu může nakládat jen v rozsahu nepřesahujícím měsíčně výši životního minima (srovnejte § 52 obč. zák.). V záležitostech přesaxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxi
5.
Hmotněprávní úprava jmenování opatrovníka je obsažena v § 465 a násl. obč. zák. Ustanovení § 465 obč. zák. je obecné, stanoví dva základní důvoxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx se uvádí, v jakých konkrétních případech zejména soud opatrovníka jmenuje. Výčet obsahuje případy, kdy soud jmenuje opatrovníka bez návrhu, jako posxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx
Pokud je člověk s duševním postižením schopen podat návrh na jmenování opatrovníka, jmenuje mu soud opatrovníka podle § 469 obč. zák. Ustanovení § 469 xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx Opatrovník pak jedná zpravidla společně s opatrovancem, jedná-li opatrovník samostatně, jedná v souladu s vůlí opatrovance.
Pokud člověk s duševníx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xx xxxxxba k ochraně jeho zájmů).
xx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxnování opatrovníka podle § 469, případně § 465 obč. zák., a současně mu hrozí závažná újma, pokud nebude ve svéprávnosti omezen, pak je na místě omezení sxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx povahy, ještě není důvodem pro omezení její svéprávnosti, ale k takovému rozhodnutí je třeba, aby hrozila závažná újma posuzovaného v případě, kdy by zxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxiarita tohoto opatření. Právě proto je soud povinen zajistit úplná a spolehlivá zjištění o osobních poměrech posuzovaného, jak žije, jak se stará o potxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxa neuzavírá nevýhodné smlouvy, jestli "nerozdává kamarádům" značný majetek, který právě zdědil apod. Pokud například dospěje k závěru, že posuzovanx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx jednání s úřady mu pomáhá sestra, která je ochotná s ním uzavřít smlouvu o nápomoci, potom nebude důvod, proč by měl být omezen ve svéprávnosti, a to přestxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx x xxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxéprávnosti, ale jsou splněny předpoklady schválení zastoupení členem domácnosti, skončí řízení rozsudkem, ve kterém schválí zastoupení členem domxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx soud rozhodne stejně, tedy schválí zastoupení členem domácnosti, jde o řízení, které je možné zahájit bez návrhu, "kdy v řízení nejde o vyřešení sporu mxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxřípadě může v rozsahu daném předmětem řízení účastníkům uložit jiné než navrhované povinnosti. Přijme-li jiné, než navrhované řešení, nemusí jeho roxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxrhu na omezení způsobilosti k právním úkonům, a způsobilost omezoval v užším nebo úplně jiném rozsahu, než bylo navrhováno. Také částečně návrh nezamíxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxí o omezení svéprávnosti, neboť odpadl důvod vedení řízení, a schválit zastoupení členem domácnosti. Argumentují tím, že ustanovení § 16 z. ř. s. bylo xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx názoru autorů tohoto komentáře (viz xxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx
JUDr.
Kateřina
Čuhelová
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Rozsudek
1.
První odstavec komentxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxi samé usnesením, nestanoví-li zákon jinak.
2.
V řízení o svéprávnosti zákon vyžaduje, aby bylo rozhodnuto formou rozsudku. Neznamená to, že v tomxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xávrhu na zahájení řízení, nebo usnesením soudu, jímž bylo řízení zahájeno bez návrhu.
3.
Rozsudkem soud rozhoduje jak o omezení, tak o vrácení svépxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xápomoci, avšak pouze za předpokladu, že k nim dojde v rámci řízení o svéprávnosti. V případě, že bude soud o těchto institutech rozhodovat v samostatném xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx).
4.
I do budoucna platí, že z rozsudku musí být zřejmé, kterého člověka se věc týká. Posuzovaného je potřeba označit jménem, příjmením, datem a je-xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx s. ř. obsahovat rozhodnutí ve věci samé, tedy rozhodnutí o tom, že se člověk omezuje ve svéprávnosti (R 3/79).
II. Kdy je možné návrhu na omezení svéprxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xx x zájmu člověka, kterého se týká,
c)
soud respektuje práva posuzovaného a jeho osobní jedinečnost, zohlední rozsah a stupeň neschopnosti postarat xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření (srov. NS 30 Cdo 3580/2010).
III. Rozsah omezení
6.
Ustanovení § 40 odst. 2 z. ř. s. reaguje na úpxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxávnost člověka jen v rozsahu, v jakém není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx ale současně nesmí být ani krátkodobá (vyvolaná alkoholem, stresem apod.). Duševní porucha musí způsobovat, že člověk není schopen právně jednat. Usxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxzit, v jakém rozsahu je způsobilost posuzovaného samostatně právně jednat omezena. Odbornou veřejností je diskutována otázka, zda má být rozsah omezxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxo a negativního vymezení jsou považovány za nevhodné vzhledem k nebezpečí možné neúplnosti výroku (R 3/79). Převažují tendence k výčtu negativnímu, nxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxí svéprávnost fyzické osoby, určit rozsah tohoto omezení jen se zřetelem k právnímu jednání, ze kterého vznikají, mění se či zanikají občanskoprávní vxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx rámec omezení vysloveného pravomocným soudním rozhodnutím) jsou tyto osoby zcela svéprávné, a jednají v nich proto samy, nezávisle na svém opatrovníxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x0 Cdo 3398/2007). Při určování rozsahu omezení svéprávnosti jde tedy o omezení v oblasti soukromoprávních vztahů, a to především vztahů majetkových. xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xít na paměti, že rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života (§ 6x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxanční limit definovat tak, aby tyto záležitosti obstarávat skutečně mohl.
10.
Skutečnost, že k omezení dochází jen tehdy, hrozila-li by člověku jxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxst u člověka, který není rodičem a ani "se na to nechystá". Stejně tak nebude člověka omezovat v popření otcovství, když není ženatý (srovnejte § 785 odstx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxky bez toho, že by bylo nutné je specifikovat ve výroku. Příkladem nutnosti omezit svéprávnost pro určité jednání ve výroku je omezení rodičovské odpovxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxdně omezení ve věcech osvojení (§ 812 obč. zák.).
12.
Druhou skupinu práv jsou ta, která jsou omezena bez toho, že by byla zmíněna ve výroku (jsou-li vx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxli ve svéprávnosti omezen ten, kdo je společníkem firmy, může být vyloučen ze společnosti (zde za podmínky, že by jeho stav byl na újmu společnosti, § 274x xxxx xxxxxx
xxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxodnutí (zejména ve vztahu ke smyslu a účelu omezení základního práva). Rozhodnutí o omezení svéprávnosti, které omezuje celou řadu práv jednotlivce (x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx x xakém je svéprávný. Rozsah procesní způsobilosti se tak odvíjí od rozsahu svéprávnosti. Ten, kdo je plně svéprávný, má plnou procesní způsobilost a je oxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx procesní způsobilost je dána rozsahem omezení. Spadá-li předmět řízení do rozsahu, v jakém svéprávnost omezena není, může jednat, a naopak, spadá-li xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxzhodnutí mění právní postavení fyzické osoby v tom smyslu, že není nadále zčásti způsobilá právním jednáním nabývat práva a povinnosti. Takové rozhodxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxkoníku je omezení svéprávnosti pojato jako dočasné (nejdéle na dobu tří let, srov. § 59 obč. zák.), měl by rozsudek o omezení svéprávnosti obsahovat roxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxt rozhodnuto ve věci samé o celém předmětu řízení tak, jak byl vymezen žalobním petitem nebo usnesením o zahájení řízení bez návrhu (§ 152 odst. 2 věta prvxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxročit návrhy účastníků (zde nedochází ke změně právní úpravy, srov. také R 3/79). Důvodem této možnosti je skutečnost, že v řízení nejde o vyřešení sporx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxmětem řízení přijmout jiné než navrhované řešení. V takovém případě jeho rozhodnutí nemusí obsahovat zamítavý výrok. Současně však platí, že ani v těcxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxrý zahájí řízení o svéprávnosti, může rozhodnout nejen tak, že omezí svéprávnost, ale i tak, že schválí zastoupení členem domácnosti, případně k návrhx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xodle § 39 z. ř. s. rozhodnout o mírnějším a méně omezujícím opatření (srov. NS 30 Cdo 1686/2011).
VI. Právní moc, závaznost
18.
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx § 159a odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 31.12.2013, R 3/79). Má
konstitutivní
účinky, jichž nabývá právní mocí. Zpětné účinky takovému rozhodnutí pxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxa aplikovat ustanovení obsažené v obecné části zákona, tedy § 28 z. ř. s. a subsidiárně i úpravu obsaženou v ustanovení § 201 a násl. o. s. ř.
20.
Odvolxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxi, může odvolání podat i posuzovaný (srov. R 77/65). Vedle účastníků je může podat i státní zastupitelství [jde totiž o řízení, do něhož může vstoupit, a x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxastníkům řízení (§ 203 odst. 2 o. s. ř.). Pokud státní zastupitelství vstoupilo do řízení, je oprávněno ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízexxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx
xxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xx s. ř., náležitosti návrhu v § 205 odst. 1, 2, 3 o. s. ř. Platí však, že rozhodnutí lze přezkoumat i tehdy, nebyl-li v odvolání ani přes výzvu odvolacího souxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxl domáhá přezkoumání rozhodnutí (§ 28 odst. 2 z. ř. s.).
22.
V odvolacím řízení mohou být uváděny nové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny pxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xstanovení § 205a o. s. ř.
23.
V dalším platí ustanovení občanského xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxho soudu (vyjma § 212a odst. 2, 3 o. s. ř.), rozhodnutí o odvolání a dalším průběhu řízení.
24.
Odvolací soud může změnit rozsudek o omezení svéprávnoxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
Povinnost doručení rozsudku
1.
Na rozdíl od předchozí právní úpravy, kdy soud mxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxhopit (§ 189 o. s. ř., ve znění účinném do 31.12.2013), nově soud musí vždy posuzovanému rozhodnutí o svéprávnosti doručit.
2.
Rozsudek je třeba vedxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx
xx
Navíc je potřeba, aby soud učinil i jiná vhodná opatření, aby se posuzovaný mohl s obsahem rozhodnutí seznámit a měl je k dispozici. Pokud bude z obsahu sxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
JUDr.
Kateřina
Čuhelová
Mgr.
Tereza
Pondikasová
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxd, kdy je možné zrušit pravomocný rozsudek i bez pomoci mimořádných opravných prostředků.
2.
Ke zrušení rozhodnutí podle komentovaného ustanovexx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxní zdravotního stavu, podle našeho názoru však nově také nesprávné posouzení hrozící závažné újmy, která zde v době rozhodování soudu nebyla.
3.
Pxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx
xx
xxkon nestanoví žádnou lhůtu pro postup podle komentovaného ustanovení. Proto je ke zrušení možné přistoupit kdykoliv, kdy bude jeho nesprávnost zjištxxxx
xx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx řízení o svéprávnosti.
6.
Pro rozhodnutí, jímž se zcela ruší a odstraňuje rozhodnutí o omezení svéprávnosti podle § 43 z. ř. s., není třeba splnění pxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx
x x xxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xledí na osobu, jež byla dříve omezena ve svéprávnosti, jako by omezení vůbec nebylo (srov. R 79/69).
7.
Dojde-li po právní moci rozsudku o omezení svxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx kterým se zasahuje do právní moci, tedy vlastnosti rozhodnutí dle procesního práva, je nevhodně umístěno do hmotněprávního předpisu). Podle tohoto uxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx
xx xxxx
. Původní rozhodnutí totiž bylo správné, následně se však změnily podmínky, takže je třeba původní rozhodnutí revidovat. Pomocí medikace a terapie doxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxního prodeje, nebo se přestěhuje k sestře, která bude souhlasit s uzavřením smlouvy o xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxno bez návrhu, musí ve výroku rozhodnutí výslovně vyjádřit, že jde o změnu předchozího rozhodnutí soudu, popřípadě v jakém rozsahu se novým rozhodnutíx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxzměnily, ke změně má teprve dojít (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).
Náklady řízení
JUDr.
Kateřina
Čuhelová
Mgr.
Tereza
Pondikasová
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxm do 31.12.2013. Náklady řízení o svéprávnosti platí ze zákona stát, za něhož je platí příslušný soud prvního stupně, jako tomu bylo podle dosavadní práxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xodle § 141 odst. 1 o. s. ř.
2.
Pro náklady, které vzniknou účastníkům, platí § 140 odst. 1 o. s. ř., podle něhož každý účastník platí náklady řízení, ktexx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxnce platit sám. Náklady právního zastoupení posuzovaného platí stát pouze v případě, že mu byl jmenován opatrovník z řad advokátů podle § 37 odst. 1 z. ř. xx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx x1.12.2013. Stejně jako dříve § 191 odst. 1 o. s. ř., je i ustanovení § 43 odst. 2 z. ř. s. ustanovením speciálním k § 148 odst. 1 o. s. ř.
4.
Náhradu nákladx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
V případě, že soud nebude postupovat podle § 43 odst. 2 z. ř. s., rozhodne o náhradě nákladů řízení státu tak, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává.
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxov. § 23 z. ř. s.). Náhradu nákladů řízení by bylo možné přiznat jen tehdy, odůvodňovaly-li by to okolnosti případu (srov. § 23 z. ř. s.).
IV. Sankční opaxxxxx
xx
x x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xástečně tomu, kdo podal návrh na zahájení řízení, ačkoli šlo o svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování práva.
8.
O takový případ by se jednalo tehdxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx ř. s., je již z povahy věci vyloučeno použití § 150 o. s. ř.
Oddíl 3
Řízení ve věcech opatrovnictví člověka
Místní příslušnost
JUDr.
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxvní úprava opatrovnictví je spolu se zákonným zastoupením vtělena do ustanovení § 457 a násl. xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xezletilým, kteří nejsou plně svéprávní, a pro jeho vznik není třeba rozhodnutí soudu, předpokladem vzniku opatrovnictví je soudní rozhodnutí. Hlavnxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxvazuje na procesní úpravu obsaženou v § 192 a 193 o. s. ř., ve znění účinném do 31.12.2013 a reaguje na změny, které do našeho právního řádu přinesl nový obxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxtřebí k ochraně zájmů člověka nebo to vyžaduje veřejný zájem. Opatrovníka soud jmenuje zejména tomu:
a)
koho omezil ve svéprávnosti (srov. § 62, 463 xxxx xxxxxx
xx
x xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxní, nebo
d)
jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv (§ 465 odst. 1 obč. zák.).
4.
Kolizní opatrovník má své mísxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx zástupcem nebo opatrovníkem, případně hrozí-li takový střet (srov. § 460 obč. zák.). Výkon funkce je omezen jen na právní jednání, kterých se
kolize
txxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxovnictví vedeno, zná právní úprava ještě opatrovníka procesního, který zastupuje účastníka v řízení před soudem (srov. § 29 o. s. ř. a § 29a o. s. ř.).
xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, tedy zejména opatrovanec a ten, kdo má být opatrovníkem jmenován, případně oxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xx xxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxt. 1 věta první o. s. ř., podle něhož se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný.
9.
Věcná příslušnost je upravena v § 3 z. ř. s., podle xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxxxcká řízení se uplatní speciální úprava místní příslušnosti, která je normována jako výlučná. Není možné aplikovat příslušnost na výběr danou podle § 8x xx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x x xxxxx x xx xx xx
xxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xe soud, v jehož obvodu má opatrovanec bydliště. Tato úprava sleduje princip nejrychlejšího zásahu a procesní ekonomie soudního řízení. Jde o to, aby člxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx x xxxto, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít tam trvale, s výhradou změny okolností (§ 80 odst. 1 obč. zák.), příp. nelze-li jej takto určit, uplatní se právní dxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxný soud přenést svoji příslušnost na jiný soud, je-li to v zájmu opatrovance. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlaxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxhoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl (blíže srovnejte § 5 z. ř. s.).
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xx xx xx
xxx
xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxnovení. Podle tohoto ustanovení platí, že v případě, kdy soud zahájí řízení o svéprávnosti (srov. § 35 z. ř. s.), které nezastaví proto, že by navrhovatex xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxvém případě, je k opatrovnickému řízení příslušný soud, který vede řízení o svéprávnosti. Tímto soudem je podle § 34 z. ř. s. obecný soud člověka, o jehox xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx ústav, ve kterém je umístěn. Stejně tak pokud je člověk umístěn v zařízení sociálních služeb nebo jiném zařízení poskytujícím obdobnou péči, je místně xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xx xx xx xxxxx x x xx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxní příslušnosti (viz výše).
VIII. Místní příslušnost pro případ, že je opatrovanec neznámého pobytu nebo nepřítomný
15.
Pokud má být člověku opaxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx je místně příslušný soud, v jehož obvodu má opatrovanec majetek.
16.
Nebude-li možné takový soud zjistit, pak se uplatní ustanovení § 11 odst. 3 o. sx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx zákona o soudních poplatcích, osvobozeno od poplatku.
X. Vyšší soudní úředník
18.
Podle § 11 c) bod 4 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřexxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx nestanoví-li zvláštní zákon jinak, veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou řízení v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti nebo xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxx xx xx xxxxx xxxxxx návrhu na jmenování opatrovníka osobě podle § 469 obč. zák.
1.
Komentované ustanovení navazuje na § 469 obč. zák., jenž upravuje opatrovnictví človxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx toto opatření vhodné v těch případech, kdy není obava, že aktivním právním jednáním vznikne dotčené osobě újma, ale kdy by újma mohla vzniknout v důsledxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxko a nemůže s ohledem na svůj stav hájit svá práva. Pod zdravotní stav, který člověku působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv, je možné podřadit i dxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxhoval obecné náležitosti podání uvedené v § 42 odst. 4 o. s. ř., a také náležitosti uvedené v § 79 odst. 1 větě druhé o. s. ř.
3.
Vzhledem ke skutečnosti, xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxám navrhovatele.
III. Aktivní legitimace k podání návrhu
4.
Návrh na jmenování opatrovníka je oprávněna podat jen osoba, které zdravotní stav přx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxe by byly splněny předpoklady pro jmenování opatrovníka i bez návrhu podle § 465 obč. zák.
IV. Koho soud jmenuje opatrovníkem
6.
Opatrovníkem nemůxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxu, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna, c) jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se staxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xředpoklady pro výkon funkce opatrovníka, R 54/84, R 45/86). Vyjma opatrovníka veřejného je předpokladem pro jmenování opatrovníka jeho souhlas s přexxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxuladu s účelem opatrovnictví, nikoliv jen formálně (srov. II. ÚS 2704/07).
V. Rozhodnutí o návrhu
7.
Soud rozhoduje ve věci samé usnesením (§ 25 odxxx x xx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xxx xxxx xxxxx
xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxd jmenuje veřejného opatrovníka, je třeba vymezit jeho závazek vykonávat řádně své povinnosti a dbát pokynů soudu (R 50/85).
VI. Jednání opatrovníkx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxník jedná zpravidla společně s opatrovancem, jedná-li samostatně, jedná v souladu s jeho vůlí. Pokud vůli opatrovance není možné zjistit, rozhodne na xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xude muset vynaložit maximální úsilí, aby zjistil vůli opatrovance. Pokud ji sám nebude schopen zjistit, a chce se vyvarovat odpovědnosti za to, že nepoxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxxxětil jeho postup.
10.
Pokud opatrovník nepodá návrh na rozhodnutí soudu v případě, kdy nebude možné zjistit vůli opatrovance, bude nutné posoudit xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxka stěžejním hlediskem, jímž se má řídit při plnění svých povinností (srovnejte § 467 obč. zák.). Vůli opatrovance pak opatrovník nezjistí jinak než na xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxec adekvátně projevit vůli, je poskytnutí informací o právním xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx vůle opatrovance ohledně konkrétního jednání. Z návrhu by měly být patrné skutečnosti týkající se zdravotního stavu opatrovance, aby soud věděl, zda xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xpatrovanci, aby se dostavil k soudu). Vůli opatrovance bude možné podpůrně zjistit i výslechem osob, se kterými se opatrovanec dostává do kontaktu, ktxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xx v jeho přirozeném prostředí). Poté, co vůli opatrovance zjistí, rozhodne usnesením, protože zákon nestanoví, že by měl rozhodnout rozsudkem (srovnexxx x xx xxxxx x xx xx xxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxhoto usnesení"; případně "Opatrovanec souhlasí, aby...".
13.
Poté, co bude zjištěna vůle opatrovance, bude opatrovník jednat sám a bude respektxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx x0.6.2015.
I. Řízení o svéprávnosti
1.
Řízení o svéprávnosti, upravené v § 34 a násl. z. ř. s., je procesní reflexí zásahů, které hmotné právo připoušxx xx xxxxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx xxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxvnosti obsažené v § 34 a násl. z. ř. s. bude soud rozhodovat nejen o omezení svéprávnosti, ale také o navrácení svéprávnosti (§ 35 odst. 1 z. ř. s.) a v přípaxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxosti či jen nápomoc při rozhodování, pak může řízení skončit rozhodnutím, kterým soud schválí smlouvu x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xx xx).
3.
Řízení o svéprávnosti (omezení nebo vrácení) může být zahájeno xx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxat každý, kdo má právní osobnost (§ 19 o. s. ř.). Podle ustanovení § 35 odst. 1 z. ř. s. může návrh podat též zdravotní ústav. Pro případ, že návrh není podán xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxhovateli povinnost předložit do přiměřené lhůty lékařskou zprávu o duševním stavu osoby, o jejíž svéprávnost se jedná. V případě, že lékařská zpráva nxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxých. K zahájení řízení o opatrovnictví člověka proto přistoupí až tehdy, když si ujasnil, že není na místě řízení o svéprávnosti podle § 35 odst. 2 z. ř. s. xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xe věcech opatrovnictví člověka (nebyl-li podán návrh na zahájení řízení o opatrovnictví, v takovém případě by řízení o opatrovnictví bylo zahájeno náxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxníkům do vlastních rukou (zákon totiž nestanoví jinak, srov. § 13 odst. 2 věta první z. ř. s.). Řízení je zahájeno dnem, kdy bylo usnesení o zahájení řízenx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxí
5.
Poté, co soud zahájil řízení o opatrovnictví, rozhodne o jeho spojení s řízením o svéprávnosti. Výrok o spojení řízení bude zpravidla obsažen v uxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxx x
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xovahu usnesení upravujícího vedení řízení. Není proti němu přípustné odvolání [§ 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. V případě, xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx určujícího místní příslušnost v opatrovnických řízeních (§ 44 z. ř. s.). V případě, kdy soud zahájí řízení o svéprávnosti (srov. § 35 z. ř. s.), které nezxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxěka a obě řízení spojí. V takovém případě je k opatrovnickému řízení příslušný soud, který vede řízení o svéprávnosti. Tímto soudem je podle § 34 z. ř. s. xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx v jehož obvodu je zdravotní ústav, ve kterém je umístěn. Stejně tak pokud je člověk umístěn v zařízení sociálních služeb nebo jiném zařízení poskytujícxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xx xx xx xxxxx x x xx ř. s., který se týká přenesení příslušnosti (srov. shora).
Zjištění existence prohlášení o určení opatrovníka
JUDr.
Kateřina
Čuhxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe opatřením preventivní povahy, které umožňuje člověku projevit závazně vůli pro případ, že následně nebude moci spravovat vlastní záležitosti, proxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x x xx x xxxxx xxxx xxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxtně:
a)
aby byly záležitosti člověka spravovány určitým způsobem,
b)
aby záležitosti člověka spravovala určitá osoba,
c)
xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx soukromou listinou opatřenou datem a potvrzenou dvěma svědky (srovnejte § 39 odst. 1 obč. zák.).
II. Seznam prohlášení o určení opatrovníka
4.
Poxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxsal (notář), zapíše údaje o tom, kdo prohlášení pořídil, kdo byl označen za opatrovníka a kdo veřejnou listinu sepsal, do neveřejného seznamu vedeného xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxznam prohlášení o určení opatrovníka (dále jen "Seznam") v elektronické podobě. V Seznamu se evidují prohlášení o určení, kdo se má stát opatrovníkem, x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xrohlášení o určení opatrovníkem pořídil, toho, kdo byl v prohlášení určen k tomu, aby se stal opatrovníkem, jméno, příjmení a sídlo notáře, který prohlxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxrý takové prohlášení sepsal. Komora sdělí soudu na jeho žádost, zda je či není prohlášení o určení opatrovníka v Seznamu evidováno; je-li evidováno, taxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxá a sdělení se poskytuje dálkovým přístupem (blíže srov. § 35c notářského řádu).
6.
Notářská komora České republiky zřídila webovou službu wsOpatxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxžbu využívat prostřednictvím svých aplikací ISAS (okresní soudy) a IS VKS (krajské soudy). U odvolacích soudů bude průběh následující: v rejstříku Co xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxvím webové služby bude žádost zaslána do aplikace CIS2, která zašle zpět informace o opatrovnících, nebo informaci o nenalezení opatrovníka. Vyhledáxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxiněném ve formě soukromé listiny, pak se takové prohlášení do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka vedeného Notářskou komorou nezapisuje. V takovxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxíka, bude reflektovat úpravu obsaženou v § 61 obč. zák. Soud zjistí stanovisko toho, kdo byl povolán za opatrovníka, zjistí, zda je způsobilý k opatrovxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxvníkem (srovnejte § 61 obč. zák., R 14/67). Nebude-li souhlasit, případně nesplní předpoklady výkonu funkce opatrovníka, pak opatrovníkem být jmenoxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxní opatrovníka v případě neexistence, resp. nenalezení předběžného prohlášení
9.
Nebude-li předběžné prohlášení nalezeno, bude opatrovníka vyxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxběžné prohlášení podle § 39 obč. zák.), k jeho potřebě i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch. Soud dále dbá, aby výběrem opatxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Soudní dohled nad opatrovníkem
1.
Komentované ustanovení vychází z ustanovení § 193 o. s. ř., ve znění účinxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxní majetku (srov. § 193 odst. 1 o. s. ř., ve znění do 31.12.2013). Opatrovník předkládal soudu po skončení zastupování závěrečný účet ze správy majetku a xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xx s. ř. platila ustanovení § xxx xx xxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx ř, z něhož se vyvozovala povinnost soudu vést opatrovníky k řádnému plnění povinnosti při péči o člověka omezeného ve způsobilosti k právním úkonům. Vxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx řádně své povinnosti a za tím účelem činí vhodná opatření. Bližší náplň dohledu je vymezena v § 73 jednacího řádu, podle něhož, byl-li osobě omezené ve svxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxvníka.
3.
Ve zprávě o činnosti opatrovník uvede přehled o nakládání s majetkem opatrovance, zda je opatrovanec v nějakém zařízení nebo jak a kde bydxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxe obsažené ve zprávě opatrovníka soud přezkoumá.
II. Povinnosti opatrovníka, který spravuje jmění opatrovance
4.
Občanský zákoník explicitnx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxání soupis spravovaného jmění, který doručí soudu, opatrovanci a opatrovnické radě (srovnejte § 485 odst. 1 obč. zák.). Správu je pak povinen vyúčtovax xxxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxrovanec nebo opatrovnická rada navrhnout soudu, aby opatrovníkovi uložil povinnost vyhotovit mimořádné vyúčtování. Opatrovník doručí každé vyúčtxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxtování správy jmění, které doručí opatrovanci, opatrovnické radě a soudu, popřípadě dalšímu opatrovníkovi nebo soudnímu komisaři jmenovanému v řízxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxenován jen pro péči o osobu opatrovance, pak mu soud poté, co jej jmenoval opatrovníkem, uloží povinnost jednou ročně podat zprávu o své činnosti, ve zprxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx x xxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxudu
7.
x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
Pokud na základě přezkoumání zprávy o činnosti opatrovníka soud zjistí nesrovnalosti, může například provést opatření ke zjištění a zajištění majetxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx, ale také snížit, případně odejmout. Opatrovníkovi, který má povinnost spravovat jmění, lze totiž za správu přiznat odměnu. O její výši rozhodne soud x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x bez návrhu snížit.
10.
Pokud soud zjistí, že opatrovník neplní své povinnosti, odvolá jej a zároveň jmenuje opatrovanci nového opatrovníka (§ 463 xxxxx x xxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxm pravidelném zasedání projedná zprávu opatrovníka o jeho činnosti v záležitostech opatrovance, vyjadřuje se k soupisu jmění opatrovance a k vyúčtovxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxíka k dodání, případně doplnění neúplné zprávy o činnosti, či soupisu jmění. Může však podat návrh na změnu výše odměny opatrovníka za výkon správy (§ 47x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxí jinou osobou (§ 479 odst. 3 obč. zák.).
12.
Bez souhlasu opatrovnické rady nesmí opatrovník rozhodnout o záležitostech vyjmenovaných v § 480 obč. xxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xřináší důvodová zpráva, podle níž "zkušenost učí, že je nebezpečné svěřit osudy člověka výlučně jiné osobě. Proto se po vzoru některých právních řádů
kxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxtrovníkovi konzultativní orgán a kontrolní orgán o třech členech - opatrovnická rada - složený z osob opatrovanci blízkých. Tato rada může být zřízenax xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxtrovnická rada usnášela, soudu."
2.
Hmotněprávní úprava opatrovnické rady je obsažena v ustanovení § 472 a násl. obč. zák.
3.
Podle § 474 obč. zxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx. Rozhodnutí přijímá většinou hlasů přítomných členů.
II. Působnost opatrovnické rady vykonávaná osobou blízkou nebo známým přítelem opatrovancx
xx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxodů, může soud podle § 482 odst. 1 obč. zák. na návrh některé z těchto osob rozhodnout, že působnost opatrovnické rady bude vykonávat jen jedna z těchto oxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx
6.
Aktivně legitimována k podání návrhu bude osoba, která chce vykonávat působnost opatrovnické rady a splňuje předpoklady dané v § 472 odst. 1 obč. zxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxující ke zvolení opatrovníka, ale neúspěšně. Podle komentovaného ustanovení naopak nebude možné postupovat, pokud opatrovanec nemá osoby blízké a pxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxst opatrovnické rady byla osoba, která je opravdu osobou opatrovanci blízkou či jeho skutečným přítelem.
III. Rozhodování o odnětí práv právnické oxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxut, aby byla svolána schůze k ustanovení opatrovnické rady (srov. § 484 odst. 1 obč. zák.).
Pokud působí v České republice nepřetržitě alespoň 3 roky a bxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx z práv využije) nebo se c) účastnit jejího zasedání, příp. schůze k ustanovení opatrovnické rady a d) navrhnout soudu, aby rozhodnutí opatrovnické radx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxedek skutečnosti, že právnická osoba svá práva neuplatňuje v souladu se zájmy opatrovance, v takovém případě jí soud tato práva na návrh opatrovance, oxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxru se zájmy opatrovance (těžko si lze představit, že by byl v rozporu se zájmy opatrovance návrh na svolání schůze k ustanovení opatrovnické rady, srov. x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxx
xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxmováni k podání návrhu jsou opatrovanec, opatrovník a členové opatrovnické rady.
13.
Účastníkem řízení jsou navrhovatel a ti, o jejichž právech a xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx, nejsou-li navrhovateli.
14.
V návrhu bude vedle naplnění obecných náležitostí nutné vylíčit skutečnosti, z nichž vyplývá, že právnická osoba vxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xodle něhož poté, co je jmenován opatrovník, může opatrovanec nebo osoba opatrovanci blízká žádat o ustanovení opatrovnické rady. Další postup by měl bxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxt o její ustavení. V případě, že schůze není včas svolána nebo se nekoná z jiného důvodu, nebo není-li na ní zvolena opatrovnická rada, svolá schůzi soud, x xx x xxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxx x xxxx x xvolání schůze rozhodne do 30 dnů od podání návrhu
b)
bez návrhu - není-li schůze včas svolána nebo nekoná-li se z jiného důvodu, anebo není-li na ní zvxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xávrhu.
17.
K projednání věci není třeba nařizovat jednání (srov. 19 z. ř. s.).
18.
Zákon nestanoví formu pro svolání schůze, ale stanoví, že xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xřátelům, které zjistí.
VI. Kdo řídí svolanou schůzi k ustanovení opatrovnické rady
19.
V případě, že schůzi svolá opatrovník, předpokládá se, že xx xxxx xxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx, aby "věc dotáhl do konce". Jako logický by se proto zdál postup, kdy soud svolá schůzi do sídla soudu, kde bude schůzi také řídit. Opatrovník se totiž svox xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxehlédnout, že soud by měl fungovat ve věcech opatrovnické rady jako dohlížitel a kontrolní orgán, tj. měl by zajistit, že bude svolána schůze nebo zasedxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxí procesní zásady. Vezmeme-li však v úvahu skutečnost, že účelem schůze je jenom ustanovit opatrovnickou radu, a xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx
xxx
xxxběh volby opatrovnické rady je upraven v ustanovení § 473 obč. zák.
22.
O volbě členů opatrovnické rady a náhradníků se vyhotovuje zápis, jehož nálexxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxím, která se konají nejméně jednou ročně, její předseda nebo opatrovník.
24.
K mimořádnému zasedání (pro případ, kdy by měl soud například zprávy o xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx "jinak"), ji může svolat i kterýkoliv člen opatrovnické rady, případně soud na návrh osoby, která osvědčí vážný zájem o opatrovance, anebo i bez návrhu xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxním svolá opatrovnickou radu (zákon totiž stanoví, že soud o svolání rozhodne, nestanoví, že by rozhodoval rozsudkem, srovnejte § 25 odst. 1 z. ř. s.). V xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxanci a opatrovníkovi (srovnejte § 478 odst. 2 z. ř. s.).
26.
Opět se nabízí otázka, kam soud opatrovnickou radu svolá. Jako logické se nám jeví řešeníx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxelnou domněnku pro případ, že v zápise není uvedeno, kdo hlasoval pro návrh a kdo proti návrhu, v takovém případě se má za to, že všichni přítomní členové oxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xpatrovníkovi a soudu, který opatrovníka jmenoval.
29.
Na xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxovance a k vyúčtování jeho zprávy i k vyúčtování případné odměny opatrovníka za správu jmění (srovnejte § 479 odst. 1 obč. zák.).
VIII. Rozhodování o zxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xpatrovníka (srovnejte § 480 odst. 1, 2 obč. zák.), a o tom, že další právní jednání činěná opatrovníkem (nad rámec vyjmenovaných v zákoně) podléhají souxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx. § 481 obč. zák.).
32.
Aktivně legitimováni k podání návrhu na zrušení rozhodnutí opatrovnické rady a jeho nahrazení soudním rozhodnutím jsou opaxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxčívá v péči o osoby se zdravotním postižením a ochraně jejich zájmů, která působí v České republice nepřetržitě alespoň 3 roky a byla s opatrovancem v praxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx v řízení jednáno (§ 6 odst. 1 z. ř. s.).
34.
Podle § 481 obč. zák. je potřeba návrh na zrušení rozhodnutí soudem podat do 15 dnů od přijetí rozhodnutí opxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxické rady právní účinky (srov. § 481 obč. zák.).
IX. Prohlášení volby člena opatrovnické rady za neplatnou
36.
V případě, že volba člena neproběhlx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxtrovnické rady prohlásil za neplatnou (srovnejte § 476 odst. 1 obč. zák.).
xxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxd rozhodne usnesením, které bude vypadat například takto: "Volba Karla Omáčky členem opatrovnické rady opatrovance Zdeňka Nešpora je neplatná". Proxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxutí nabylo právní moci, rozhodne dalším usnesením, kterým nařídí novou volbu. Například takto: "Soud nařizuje volbu člena opatrovnické rady opatrovxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx odvolání přípustné, protože se jím upravuje vedení řízení [srovnejte § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.].
Díl 2
Řízení ve věcech nezvěstnosti a smrtx
xxxxx x
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Prohlášení člověka za nezvěstného
1.
Institut prohlášení člověka za nezvěstného byl zaveden do česxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xituaci, kdy opustí bydliště, resp. se v něm nevyskytuje, nejsou o něm žádné zprávy a není známo, kde se zdržuje (§ 66 obč. zák.).
2.
Účelem prohlášení xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxěstným, a jejichž možnost právně jednat je bez participace xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxní vliv má prohlášení člověka za nezvěstného rovněž na následné prohlášení člověka za mrtvého. Skutečnost, zda došlo k prohlášení člověka za nezvěstnxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxení o prohlášení člověka za nezvěstného
4.
Řízení o prohlášení za nezvěstného je nové nesporné řízení, jehož právní úprava vychází z řízení o prohláxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx jako další řízení ve věcech nezvěstnosti a smrti evidují u okresních soudů v rejstříku Nc (viz kancelářský řád).
III. Pravomoc a věcná příslušnost
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxním právu soukromém).
7.
Věcně příslušnými pro řízení o prohlášení člověka za nezvěstného jsou v prvním stupni okresní soudy (§ 3 odst. 1 a 2 z. ř. s.xx
xx
xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xx xx xxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxch soudních sice v obecné části upravuje obecnou místní příslušnost (§ 4 z. ř. s.), u mnoha řízení se však uplatní speciální úprava, jako je tomu i v přípaxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxk nevyskytuje ve svém bydlišti (resp. slovy zákona "opustil bydliště") a není známo, kde se zdržuje (viz § 66 odst. 1 obč. zák.), není možné místní přísluxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xx xx xx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xx xxxt. 1 obč. zák. se jedná o místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít trvale, s výhradou změny okolností (§ 80 odst. 1 obč. zák.), příp. nelze-li jej takto urxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxí o prohlášení za nezvěstného u kteréhokoli z těchto obecných soudů (viz § 85 odst. 1 o. s. ř.).
12.
Přenesení místní příslušnosti v řízení o prohlášexx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx je ke dni 30.6.2015.
I. Definice účastenství
1.
Druhá a třetí definice účastníků nesporných řízení, upravené do 31.12.2013 v § 94 odst. 1 a 2 o. s. ř.x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x x xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxníka a ukončení účasti na řízení, dříve upravené v § 94 odst. 3 a odst. 4 o. s. ř., bylo převzato do ustanovení § 7 odst. 1 a 2 z. ř. s.
2.
Podle druhé definxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx x xxípadě řízení o prohlášení člověka za nezvěstného jsou účastníci zákonem výslovně vymezeni. Účastníky jsou a) pohřešovaný, tj. ten o jehož právech a poxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxní je vedle pohřešovaného pouze navrhovatel, ale není tomu tak, účastníky řízení budou i ty osoby, které sice návrh nepodaly, ale byly podle zákona legixxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxx č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky). V tomto kontextu je pohřešovaným každá osoba, na kterou bylo učiněno oznámení o jejím pohřešování, není znxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx" pro procesní označení člověka, který má být prohlášen za nezvěstného, nebylo mezi pátrací činností Policie ČR a prohlášením člověka za nezvěstného zxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxenčních a jiných opatření k nalezení pohřešovaných osob je však oproti vyhláškovému řízení v rámci řízení o prohlášení člověka za nezvěstného mnohem exxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xx ř. s.), je otázkou, zda by nebylo vhodné tyto instituty s ohledem na účinky prohlášení za nezvěstného, které představují citelný zásah do integrity čloxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxěka za nezvěstného jsou oprávněny všechny osoby, které mají na prohlášení člověka za nezvěstného právní zájem (§ 66 odst. 2 obč. zák.). Právní zájem spoxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xráv a povinností, resp. právního postavení těchto osob. Je otázkou, zda může právní zájem spočívat izolovaně ve vlivu rozhodnutí na délku čekacích, rexxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xx x xx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxeré jsou v nejbližším kontaktu s člověkem. Demonstrativní výčet pamatuje na manžela, jinou osobu blízkou, spoluvlastníka, zaměstnavatele a korporaxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx ve skutečnosti nemají. xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxečně zasahovalo do sféry jejich práv a povinností. Tyto osoby pak k podání návrhu na zahájení řízení legitimovány nejsou z důvodu neexistence právního xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxoba je legitimována k podání návrhu na zahájení řízení.
IV. Neúčastní-li se řízení někdo, koho zákon označuje, příp. účastní-li se někdo, koho zákon xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx v návrhu účastníky vymezit, to, zda se skutečně jedná o účastníky řízení, je povinen zkoumat soud.
11.
Část právní literatury (např. Hlavsa, Slavixxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xeho právnímu postavení za účastníka považuje, neuplatní se postup podle § 7 odst. 1 z. ř. s. (§ 94 odst. 3 o. s. ř., ve znění do 31.12.2013), ale soud s touto xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xe postup podle § 7 odst. 2 z. ř. s. (§ 94 odst. 4 o. s. ř., ve znění do 31.12.2013), ale soud s touto osobou jednat přestane, zvláštní rozhodnutí o tom nevydávxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx zřejmé nejen soudu, ale i účastníkům, resp. osobám, se kterými soud jako s účastníky jedná (k tomu srov. komentář k § 7 z. ř. s.).
12.
Účastenství navrxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxí řízení, bez ohledu na to, zda je o jeho právech a povinnostech v řízení jednáno.
13.
Povaha řízení vylučuje možnost přistoupení, záměny účastníků x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx pro řízení, ale s existencí opatrovníka, příp. zástupce počítá v rámci vyhláškového řízení (viz § 53 z. ř. s.). Podle § 29 odst. 3 o. s. ř. by měl soud nezvěxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx. V případě prohlášení za nezvěstného by opatrovníkem neměl být jmenován manžel, příp. jiná z osob blízkých, které jsou zároveň s ohledem na právní zájex xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xxhájení řízení
JUDr.
Kateřina
Čuhelová
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Legitimace k podání návxxx
xx
xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxu v případě řízení o prohlášení za nezvěstného.
2.
Osobami legitimovanými k podání návrhu jsou podle § 66 odst. 2 obč. zák. osoby, které mají na prohxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxo řízení oprávněno podat státní zastupitelství (§ 8 z. ř. s.).
II. Náležitosti návrhu
3.
Zákon neupravuje konkrétní náležitosti návrhu na zahájexx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx x xx x xx xx xx xxxx
xx
xxxxx xx xxxxx xxxxx x písemné, příp. v elektronické podobě (§ 42 o. s. ř.), návrh nelze učinit ústně do protokolu (viz § 14 z. ř. s.). Z návrhu musí být patrno, kterému soudu je urxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xx xx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx na prohlášení člověka za nezvěstného, návrh musí být podepsán a datován (§ xx xx xx xxxx
xx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxšti nebo datu narození/rodném čísle chybí, měl by obsahovat takové skutečnosti, které umožní soudu, aby prostřednictvím vlastního šetření potřebné xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxí podle mínění navrhovatele na zahájení řízení právní zájem (§ 66 odst. 2 obč. zák.), příp. včetně zástupců, třebaže soud není tímto vymezením vázán (k vxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx
xx
x xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxposledy spatřen ve svém bydlišti, od kdy o něm nejsou žádné zprávy, zda ke zmizení došlo v souvislosti s určitou událostí, atp.
7.
Navrhovatel rovněx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxo stavu (§ 21 z. ř. s.).
8.
Jelikož jsou k podání návrhu legitimovány pouze osoby, které mají na prohlášení člověka za nezvěstného právní zájem, musí xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxhlášení člověka za nezvěstného není osvobozeno od soudního poplatku. Návrh je zpoplatněn částkou 2 000 Kč [položka č. 4 odst. 1 písm. c) Sazebníku zákonx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxátu vyzve navrhovatele, aby ve stanovené lhůtě návrh opravil či doplnil, a poučí jej, jakým způsobem. V případě, že se jedná o nedostatek, pro který nelzx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxplní, soud návrh na zahájení řízení odmítne. Soud odmítá návrh usnesením (§ 43 o. s. ř.), proti němuž je odvolání přípustné.
V. Zahájení řízení
11.
xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxmailu adresovaného elektronické podatelně soudu, je řízení zahájeno v okamžiku, xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxl může vzít návrh na zahájení řízení zpět. Jelikož se nejedná o rozhodnutí zahajované i bez návrhu, soud nemůže rozhodnout o neúčinnosti zpětvzetí. Nic xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x § 96 o. s. ř. a 15 z. ř. s.
Průběh řízení
JUDr.
Kateřina
Čuhelová
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 30.xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx 52 z. ř. s., § 66 obč. zák.), přičemž dnem zahájení řízení je den, kdy návrh soudu došel (§ 82 o. s. ř.). Návrh na zahájení řízení soud doručí ostatním účastnxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xx
x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxstoupit bezodkladně, zákon nestanoví žádnou konkrétní dobu, která musí od zmizení člověka uběhnout. Naopak, s ohledem na účinky ustanovení § 67 odst. x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxhájení řízení, ani do již zahájeného řízení vstoupit státní zastupitelství (§ 8 z. ř. s.).
II. Účinky podání návrhu (§ 67 odst. 2 obč. zák.)
4.
Hmotnxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xveden ve výroku rozhodnutí o prohlášení za nezvěstného. Jelikož je třeba počítat s časovými prodlevami (vyhláškové řízení v délce tří měsíců), stejné xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxení bylo bez zbytečného odkladu navrženo, za předpokladu, že k prohlášení za nezvěstného skutečně dojde (odkládací podmínka, viz § 67 odst. 2 obč. zák.xx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xodán bez zbytečného odkladu, konstrukce nepřihlížení se pro právní jednání učiněná bez nutné participace nezvěstného neuplatní vůbec.
III. Průběx xxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxudem činěn předběžný závěr, zda mohou být dány hmotněprávní předpoklady prohlášení a zda je tedy namístě řízení zastavit či přistoupit k vydání vyhlášxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxtí fáze").
IV. První fáze řízení
7.
Soud po zahájení řízení nejdříve činí předběžný závěr o tom, zda je v daném případě možné, aby byly dány předpoklxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxho životě a pobytu nejsou žádné zprávy a c) není známo, kde se zdržuje, a zda je tedy na místě zahájit vyhláškové řízení anebo řízení již v této fázi zastavix xx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx bydliště člověka, anebo pohřešovaný není osobou plně svéprávnou, apod.).
8.
Soud vychází primárně z podaného návrhu, nic mu však nebrání i v této fxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxěny ve vyhlášce (viz dále). Jedná se zejména o okolnosti, za kterých pohřešovaný opustil bydliště, resp. se v něm objevil naposledy, zda má pohřešovaný xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxny pohřešovaného do budoucna (zda např. neplánoval odcestovat), zda je policejními orgány vedeno pátrání po pohřešovaném, apod. Soud není limitován xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxm), může tak učinit i zároveň s vydáním vyhlášky (což odpovídá dosavadní soudní praxi v rámci řízení o prohlášení člověka za mrtvého).
10.
Pokud soux xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx, a každého, aby předal soudu
relevantní
zprávu o pohřešovaném, a to vyhláškou (ve formě usnesení), kterou vyvěsí na úřední desce soudu, a to jak ve fyzixxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx sítí). Výzva by však neměla zasahovat do všeobecných osobnostních práv pohřešovaného a dalších osob.
11.
Vyhláškové řízení nelze zaměňovat s pátxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxjména jméno a příjmení pohřešovaného, datum narození, adresu posledního bydliště, informaci o tom, kdy a kde byla osoba viděna naposledy, kam směřovaxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xončí.
13.
Ač to není výslovně uvedeno, měly by stejné informace obsahovat i všechny ostatní pokusy o zveřejnění výzvy (např. oznámení v tisku).
xxx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxě jinému zástupci pohřešovaného. Jiným zástupcem může být např. hmotněprávní opatrovník jmenovaný pohřešovanému jako osobě, jejíž pobyt není znám (x xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxsí být ve vyhlášce přesně identifikovány (jménem, příjmením a doručovací adresou, příp. e-mailovou adresou a telefonem).
15.
Kromě vyhlášky by sxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxch prostředků a mít již důležité informace. Soud se však může obrátit i na Vězeňskou službu, zdravotnická zařízení, ústavy, případně na banky, které by xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx. Soud návrh na prohlášení člověka za nezvěstného zamítne, pokud dospěje k závěru, že nejsou splněny hmotněprávní předpoklady, případně pokud navrhoxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx (na rozdíl od prohlášení za mrtvého či určení data smrti).
18.
Ve výroku rozhodnutí musí být uvedeno, že člověk se považuje za nezvěstného, dále určxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x xrohlášení člověka za nezvěstného je konstitutivním statusovým rozhodnutím. Na rozdíl od prohlášení za mrtvého se pravomocné usnesení, kterým docháxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxxx x xxxxě rozhodnutí neuplatní. V případě, kdy budou osoby právně jednat dotýkaje se záležitostí nezvěstného a budou uplatňovat hmotněprávní účinky prohlášxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxlášení člověka za nezvěstného je možné podat odvolání i mimořádné opravné prostředky, tj. žalobu na obnovu řízení, žalobu pro zmatečnost a dovolání.
xxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxlné
apelace
, tj. v odvolacím řízení je možné uvádět nové skutečnosti a důkazy, k nimž soud přihlédne i tehdy, pokud nebyly uplatněny.
VIII. Náhrada náxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xx xx xx xx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xx xxxxx xd 31.12.2013], podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, pokud bylo možné jej zahájit i bez návrhu, je nutnx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxoveň považovat za neúspěch účastníka jiného, srov. xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx x xx xx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxodňují-li to okolnosti případu.
IX. Zrušení rozhodnutí
24.
Prohlášení člověka za nezvěstného pozbývá účinků nikoli na základě zrušení rozhodnxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxx), které by měly odpovídat odpadnutí předpokladů pro prohlášení člověka za nezvěstného (s účinky
ex nunc
). Z pochopitelných důvodů prohlášení pozbývx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxdnutí (s deklaratorními účinky), občanský zákoník ani zákon o zvláštních řízeních soudních na tuto možnost nepamatují.
X. Zápis do evidence obyvxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí, se zapisují do evidence obyvatel [viz § 3 odst. 3 písm. s) zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel a rodnxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
Oddíl 2
Řízení o prohlášení člověka za mrtvého
Místní příslušnost
JUDr.
Kateřina
Čuhelová
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Prxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xěla (viz § 83 a násl. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování). Pokud se však člověk stane účastníkem události, z xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxka za mrtvého. V takovém případě hovoříme o důkazu smrti (§ 26 odst. 1 obč. zák.). Příkladem může být smrt člověka při pádu letadla, je-li jisto, že člověk xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxd se člověk stane nezvěstným, tj. nevyskytuje se ve svém bydlišti, nejsou o něm žádné zprávy a není známo, kde se zdržuje, s délkou nepřítomnosti roste prxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx (§ 71 a 72 obč. zák.) prohlášení za mrtvého zakládá domněnku smrti.
II. Hmotněprávní předpoklady prohlášení člověka za mrtvého
3.
Hmotněprávní xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxlišovat, zda člověk byl nebo nebyl prohlášen za nezvěstného a v rámci této kategorie ještě, zda k nezvěstnosti došlo v souvislosti s určitou událostí či xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxným hmotněprávním předpokladem prohlášení za mrtvého, že došlo k takové události, která vedla ke smrti zúčastněných osob, že člověk byl prokazatelně xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxit bezodkladně poté, co došlo k události, a to i bez návrhu.
5.
Zákonné nastavení hmotněprávních předpokladů prohlášení za mrtvého v případě domněxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx za nezvěstného, b) existence okolností, z nichž vyplývají vážné pochybnosti o tom, že je člověk ještě naživu a c) uplynutí ochranné, resp. čekací doby pxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx, která má na výsledku řízení právní zájem.
6.
Pokud xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xednak a) předpoklady faktické nezvěstnosti [tj. člověk se nevyskytuje ve svém bydlišti, nejsou o něm žádné zprávy a není známo, kde se zdržuje], b) musí xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxí zpráva, z níž lze usuzovat, že byl ještě naživu. Pokud se člověk stal nezvěstným jako účastník události, při níž byl ohrožen život většího počtu osob (txx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxe c) čekací doba se zkracuje na tři roky od konce roku, v němž se objevila poslední zpráva, z níž lze usuzovat, že byl v průběhu těchto událostí ještě naživu xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x obč. zák.).
III. Řízení o prohlášení člověka za mrtvého
7.
Řízení o prohlášení člověka za mrtvého je procesní reflexí úpravy § 71 až 76 obč. zák. a § xx xxxxx x xxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxx. o. s. ř., ve znění do 31.12.2013), avšak se zásadním rozdílem, že součástí řízení již nadále není vyhláškové řízení.
9.
Řízení o prohlášení člověkx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxdou vyšetřovací, tj. odpovědnost za zjištění skutkového stavu nese soud, který není vázán tvrzeními a důkazními návrhy účastníků.
10.
Zahájená řxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxcká
agenda
(viz kancelářský řád).
IV. Prohlášení za mrtvého a určení místa a data smrti
11.
Pokud je smrt člověka jistá, pouze není možné určit mísxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx nalezeno tělo (§ 28 odst. 1 obč. zák.).
12.
Bylo-li xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxého zahájeno řízení o určení data smrti (viz komentář k § 59 a násl. z. ř. s.).
V. Pravomoc a věcná příslušnost
13.
Pravomoc k prohlášení člověka za mrxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxmém.
14.
Věcně příslušnými pro řízení o prohlášení člověka za mrtvého jsou v prvním stupni okresní soudy (§ 3 odst. 1 a 2 z. ř. s.).
15.
Pro určení xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xx xx xxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x obecné části upravuje obecnou místní příslušnost (§ 4 z. ř. s.), u mnoha řízení se avšak uplatní speciální úprava, jako je tomu i v případě řízení o prohláxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxržoval (viz § 85 o. s. ř.). Co se rozumí bydlištěm stanoví hmotněprávní předpis - podle § 80 obč. zák. se jedná o místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít txxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xe možné podat návrh na zahájení řízení o prohlášení za mrtvého u kteréhokoli z těchto obecných soudů (viz § 85 odst. 1 o. s. ř.).
19.
Přenesení místní pxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxvní úpravy bylo řízení o prohlášení za mrtvého možné zahájit i bez návrhu (viz § 81 o. s. ř., ve znění do 31.12.2013), v otázce zahajování řízení nebylo rozxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx i bez návrhu, tj. z vlastní iniciativy soudu, případně na základě podnětu (např. Policie ČR).
2.
Řízení v případě domněnky smrti je zahájeno dnem, kxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxtelně soudu, v okamžiku, kdy je návrh dostupný informačnímu systému určenému k příjmu takového podání (§ 82 o. s. ř.).
3.
V případě důkazu smrti je říxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x.
Obsahové náležitosti návrhu na prohlášení člověka za mrtvého nejsou zákonem vymezeny, proto se použije obecná úprava náležitostí návrhu (§ 42 odstx x x x xx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xx xx xxxx x xxvrhu musí být patrno, kterému soudu je určen (k otázce místní příslušnosti viz § 54 z. ř. s.), kdo je navrhovatelem, že se návrh týká zahájení řízení o prohxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxx xxxx x xxxx xxdě obsahovat označení jména, příjmení, posledního bydliště, popř. rodného čísla člověka, který má být prohlášen za mrtvého. V návrhu na prohlášení za xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x něm navrhovatel uvede takové skutečnosti, které soudu umožní, aby prostřednictvím vlastního šetření potřebné údaje zjistil (NS 21 xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxí právní zájem (§ 6 odst. 1 z. ř. s.), příp. včetně zástupců (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), třebaže soud není tímto vymezením vázán (viz dále).
7.
V návrhu musí bxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xmrti by měla být popsána událost, při níž měl člověk zahynout, a dále uvedeny skutečnosti, z nichž navrhovatel usuzuje, že jí byl člověk účasten a že událxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx zda se stal fakticky nezvěstným (měl by popsat naplnění předpokladů faktické nezvěstnosti), včetně údaje o poslední zprávě o nezvěstném; skutečnostxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxíp. popis události, při níž bylo v ohrožení života větší množství osob (či zda není pravděpodobná příčina nezvěstnosti známa); a v neposlední řadě i to, xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxutí o prohlášení člověka za nezvěstného a listinné důkazy nebo navrhnout důkaz svědeckými výpověďmi, třebaže soud není důkazními návrhy omezen a může xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xx xxxx
xx
xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xrohlášení člověka za mrtvého právní zájem, musí návrh obsahovat i tvrzení o právním zájmu navrhovatele a příslušné důkazní návrhy.
III. Legitimace x xxxxxx xxxxxx
xxx
x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxichž právní poměry budou dotčeny rozhodnutím soudu, resp. ti, jejichž právní poměry by smrtí člověka doznaly změny. Půjde zejména o manžela, děti, rodxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxdíl od řízení o prohlášení za nezvěstného podat také státní zastupitelství (§ 8 odst. 2 z. ř. s.), které může vstoupit i do již zahájeného řízení.
IV. Účxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xož odpovídá i předchozí právní úpravě (§ 94 odst. 1 o. s. ř., ve znění do 31.12.2013).
13.
Účastenství navrhovatele je vymezeno čistě procesně. Skutxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx věci samé (zamítnutím návrhu z důvodu nedostatku právního zájmu). Není však vyloučeno, aby posléze v téže věci návrh podala osoba, které legitimace k pxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxem rozhodnutí ve věci, tj. člověk, který má být v řízení prohlášen za mrtvého. K ochraně jeho zájmů je třeba mu pro řízení jmenovat opatrovníka (viz dále)x
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxu o prohlášení za mrtvého dotčeny, zejména manželka, děti a další potenciální dědicové.
16.
Za vymezení okruhu účastníků je odpovědný soud - pokud xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xdst. 1 z. ř. s.), případně, je-li účastníkem někdo, o jehož právech a povinnostech se nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí (§ 7 odst. 2 z. ř. sxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxvého může vstoupit státní zastupitelství, které je rovněž oprávněno podat návrh na zahájení řízení (§ 8 z. ř. s.).
V. Jmenování opatrovníka
19.
Ač xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xe znění do 31.12.2013), a to i přesto, že součástí řízení o prohlášení za mrtvého již není vyhláškové řízení (analogicky s řízením o určení data smrti).
xxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xávrh opravil či doplnil, a poučí jej, jakým způsobem. V případě, že se jedná o nedostatek, pro který nelze v řízení pokračovat (např. nedostatečné označxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxhájení řízení odmítne. Soud odmítá návrh usnesením (§ 43 o. s. ř.), proti němuž je odvolání přípustné.
VII. Předčasně podaný návrh
22.
Zákon nestaxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxomičtějším a práva účastníků nejvíce šetřícím se nám jeví přerušení řízení do doby, než příslušná doba uplyne.
VIII. Soudní poplatek
23.
Návrh na xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxěn částkou 2 000 Kč, položka č. 4 odst. 1 písm. c) Sazebníku.
IX. Dispozice navrhovatele s řízením
24.
Navrhovatel může vzít návrh na zahájení řízenx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xx x x xx xx xx xx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Průběh řízení o prohlášení člověka za mrtvého
1.
Řízení o prohlášexx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxxxx x x xx xx xx xxxx
xx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxní za mrtvého u člověka, který byl soudem prohlášen za nezvěstného, by argumentem pro tuto změnu mohlo být, že vyhláškové řízení již proběhlo v rámci tohxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx ani nemůže (např. u člověka s omezenou svéprávností). Ochranným mechanismem proti prohlášení živého člověka za mrtvého jsou v tomto případě pouze čekxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxetřovací zásada - soud je oprávněn provádět i jiné důkazy ke zjištění skutkového stavu, než ty, které byly výslovně navrženy (§ 21 z. ř. s.). Jelikož není xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxní za mrtvého požadované hmotněprávní úpravou, nucen (při pasivitě účastníků) vyvíjet soud.
4.
K projednání věci samé soud nařídí jednání (§ 19 z. xx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxními i soukromými institucemi, např. telefonními operátory, finančními institucemi, apod.
5.
Soud by měl v prvé řadě ověřit, zda se v daném řízení xxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xčasten události a zda okolnosti události vylučují, aby byl naživu, a to na základě zejm. svědeckých výpovědí, informací z informačních systémů, inforxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxho či nikoli (informace je vedena v evidenci obyvatel), tj. zda se uplatní podmínky v § 71 či 72 obč. zák. Pokud byl člověk prohlášen za nezvěstného (§ 72 oxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxtí zmizel, apod.); pouhé uplynutí pětileté doby počítané od konce roku, v němž došlo k prohlášení za nezvěstného, k prohlášení za mrtvého nepostačuje. xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx x xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxěka za nezvěstného nedošlo, ale člověk je nezvěstný fakticky (nevyskytuje se v místě bydliště, nejsou o něm žádné zprávy a není známo, kde se zdržuje), bxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xx xxx že zemřel, s ohledem na okolnosti zmizení, zdravotní stav, věk nezvěstného), a zda uplynula požadovaná čekací doba. V případě, že k nezvěstnosti došlo x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxlynutí čekacích dob (7 let, příp. 3 let) rovněž samo o sobě k prohlášení nepostačí (§ 74 odst. 1 obč. zák.).
II. Rozhodnutí ve věci
9.
Pokud se v průběhx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxí předpoklady prohlášení za mrtvého, soud návrh zamítne, stejně jako v případě, že navrhovatel neprokáže svůj právní zájem. O prohlášení člověka za mrxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxka (důkaz smrti), případně den, který nezvěstný zřejmě nepřežil (domněnka smrti). Rozhodnuto musí být rovněž o náhradě nákladů řízení (viz dále).
xxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xx xx xxxx
xxx
xxohlášení člověka za mrtvého má zásadně stejné účinky jako smrt (zánik manželství, registrovaného partnerství, atp.).
III. Zápis do knihy úmrtí a evxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx příslušný matriční úřad, určený podle místa smrti, případně nálezu těla, jak je tomu v jiných případech, ale podle § 10 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb., o mxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx
xxx
xxxx x xxxxxxxení člověka za mrtvého, včetně dne, který byl v rozhodnutí soudu uveden jako den smrti, příp. den, který nezvěstný nepřežil, x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxh číslech, a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)].
15.
Zapisovatelem údajů, jde-li o rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, je xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xšak do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se dozví o vzniku nebo změně skutečnosti související se zapsaným údajem (např. právní moc rozhodnutí odvolacího souxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxí, příp. i dovolání. V odvolacím řízení se uplatňuje systém úplné
apelace
, tj. soud přihlédne k novým skutečnostem a důkazům, a to i tehdy, když nebyly upxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xx xx xx xx xx xxx xxxxx x xísm. a) o. s. ř., ve znění od 31.12.2013], podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, pokud bylo možné jej zahxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxnoho účastníka nelze zároveň považovat za neúspěch účastníka jiného, srov. komentář k § 23 z. ř. s.), tudíž nezbývá nic jiného než použít § 23 z. ř. s. k vyxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
JUDr.
Kateřina
Čuhelová
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxští důkaz opaku. Dojde-li tedy k prohlášení člověka za mrtvého a ukáže se, že:
a)
člověk je stále naživu,
b)
člověk žil v den, od kterého neuplynulx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xdst. 2 obč. zák.).
II. Zrušení rozhodnutí
2.
Ačkoli se podle § 76 obč. zák. k prohlášení za mrtvého v případě, kdy se zjistí, že je člověk naživux xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x xxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xx xxxc
, jako by soud člověka za mrtvého vůbec neprohlásil (NS 29 Odo 990/2006).
4.
Údaj o zrušení rozhodnutí je následně zaveden do knihy úmrtí vedené matxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
Dodatečné zjištění jiného dne smrti
1.
Ustanovení § 76 obč. zák. pamatuje i na situaci, kdy je dodatečně zjišxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxx xxrti, ať již tento den předchází xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxé, že člověk musel zemřít dříve nebo později.
2.
Opět platí, že změna rozhodnutí je možná jak v případě důkazu smrti, tak domněnky smrti.
3.
Soud xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx popřípadě dni, který nezvěstný zřejmě nepřežil.
Oddíl 3
Řízení o určení data smrti
Místní příslušnost
JUDr.
Kateřina
Čuhelovx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx je spjata řada právních následků, zejména zánik právní osobnosti, manželství, registrovaného partnerství i dalších právních vztahů
ex lege
, či vznix xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxem smrti, kdy je smrt člověka jistá (§ 26 odst. 1 obč. zák.), příp. se jako jistá jeví (§ 26 odst. 2 obč. zák.), a domněnkou smrti, kdy je smrt velmi pravděpodxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx není nepochybná" (§ 72 obč. zák.).
3.
Zatímco podle § 26 odst. 1 obč. zák. je smrt člověka prokazována veřejnou listinou po prohlédnutí těla mrtvéhxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxxt. 2 obč. zák.), den, který se pokládá za den smrti člověka (§ 71 obč. zák.), příp. den, který nezvěstný zřejmě nepřežil (§ 72 obč. zák.).
4.
Určení datx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxy je smrt konstatována na základě stanovené prohlídky těla, avšak ani na základě provedené soudní pitvy není z medicínského pohledu možné přesně určit xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxní těla divokou zvěří, apod.).
II. Prohlídka těla zemřelého
5.
Postup při úmrtí člověka je upraven v § 83 a násl. zákona o zdravotních službách a poxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxti, a také určit, zda bude provedena pitva (§ 84 zákona o zdravotních službách). Kdo je povinen zajišťovat prohlídky těl zemřelých upravuje § 85 odst. 2 x x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx zdravotnictví č. 297/2012 Sb.), který slouží jako podklad pro zápis do matriční knihy úmrtí.
7.
List o prohlídce těla zemřelého je matrice předán pxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx.
III. Matriční úřad
8.
Datum smrti člověka (den, měsíc, rok) se zapisuje do matriční knihy úmrtí na základě Listu o prohlídce zemřelého [§ 21 odst. x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxledně provést další šetření pro zjištění místa úmrtí a data smrti (§ 22 odst. 3 zákona o matrikách).
10.
Pokud je xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xokud nebyla zjištěna totožnost zemřelé osoby.
11.
Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby, uvede se v knize úmrxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx uplatní vyvratitelná právní domněnka, že k úmrtí člověka došlo tam, kde bylo nalezeno tělo (§ 28 obč. zák.).
IV. Řízení o určení data smrti
12.
Půvoxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxanského soudního řádu, konkrétně do § 194a o. s. ř., ve znění účinném do 31.12.2013, které upravovalo řízení o určení data narození nebo úmrtí.
13.
V xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxních soudních. Řízení o určení data narození bylo zařazeno mezi řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, úprava řízení o určení data smrti (zde došlo rovxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx
14.
K dalším podstatnějším změnám (vyjma zkrácení lhůty pro zveřejnění vyhlášky) oproti předchozí právní úpravě nedošlo, ustanovení § 59 až 64 z. řx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxušným k projednání věci v prvním stupni je okresní soud (§ 3 odst. 1 z. ř. s.).
16.
Místní příslušnost není vázána na osobu zemřelého, jak je tomu v řízexx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxum smrti člověka, resp. přesněji poskytl podnět pro zahájení řízení o určení data smrti.
17.
Podnět podává matriční úřad, který podle zákona prováxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxx řízení vyjde najevo, že osoba zemřela na jiném místě, příslušnost matričního úřadu, stejně jako místní příslušnost soudu, zůstává zachována.
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxí
1.
Řízení o určení data smrti je beznávrhovým nesporným řízením, které je zahajováno soudem bezodkladně po obdržení podnětu příslušného matričnxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx je zahájeno dnem vydání usnesení, které soud doručí účastníkům řízení. Proti usnesení o zahájení řízení není přípustné odvolání (viz § 13 z. ř. s.).
xx
xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xřadu je nepřípustné a soud by v takovém případě musel řízení zastavit (Drápal, Bureš, 2009, s. 1460). Podle zákona o zvláštních řízeních soudních však xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxř. potenciálních dědiců.
II. Podnět matričního úřadu
5.
Matriční úřad podává podnět k zahájení řízení podle § 22 odst. 3 zákona o matrikách tehdy, xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxm smrti této osoby.
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xásledného šetření. Jedná se zejména o totožnost zemřelého, případně skutečnost, že se ani Policii ČR nepodařilo osobu ztotožnit, a skutečnosti rozhoxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x
xxxormace o tom, zda byla zjištěna pravděpodobná příčina smrti, a pokud ano, jaká byla,
-
přibližná doba smrti (např. určení, že k úmrtí došlo nejméně pxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxlo rozhodnutí o určení data smrti vliv, pokud jsou matričnímu úřadu známy, a to pro vymezení okruhu účastníků řízení soudem.
III. Státní zastupitelsxxx
xx
xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx x xrčení data smrti nemá speciální úpravu, proto se pro vymezení účastníků řízení uplatní obecné vymezení podle 6 odst. 1 z. ř. s. V případě, že bude řízení xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxvrh, bude účastníkem řízení také navrhovatel, matriční úřad účastníkem není.
10.
Účelem řízení je určit datum smrti zemřelého, které odpovídá skxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xozhodnutí, který "pouze" určí datum smrti zemřelého, ale jejichž právní postavení bude tímto rozhodnutím dotčeno. Účastníky řízení tak mohou být manxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxx.).
11.
Za vymezení okruhu účastníků je odpovědný soud - pokud se někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x jehož právech a povinnostech se nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí (§ 7 odst. 2 z. ř. s.).
12.
Sám zemřelý nemá právní osobnost, ani zpxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxvníka k ochraně zájmů zemřelého podle § 61 z. ř. s.
Zastoupení
JUDr.
Kateřina
Čuhelová
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stax xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxtech má být v řízení jednáno, popř. i navrhovatel (viz komentář k § 60 z. ř. s.). Řízení je sice vedeno ve věci zemřelého, ale ten nemá právní osobnost, a nemxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx x. s. ř., ve znění do 31.12.2013) měl soud v řízení o určení data úmrtí fyzické osoby ustanovit mrtvému opatrovníka. Tato právní úprava byla vnímána jako pxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xuto právní úpravu lze v řízení o určení data úmrtí fyzické osoby vůbec použít (Drápal, Bureš, 2009, s. 1461). V soudní praxi však toto ustanovení problémx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxních označuje textaci § 194a odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud ustanoví mrtvému opatrovníka, za nesprávnou a problematickou, a prohlašuje, že při přenxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxnován opatrovník pro řízení, aniž by byl zástupcem některého z účastníků, je z teoretického pohledu obdobně problematická jako jmenování opatrovníkx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxé případy, kdy v postavení účastníka řízení setrvává i člověk, který zemřel (viz § 376 odst. 2 a 3, § 421 odst. 3 z. ř. s.), příp. kdy se namísto zemřelého stxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxí data smrti k účastenství zemřelého v řízení zákon nestanoví ničeho.
III. Oprávněné zájmy zemřelého
5.
Jmenovaný opatrovník má podle komentovaxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxta smrti je, aby byl zjištěn den smrti člověka, a to na základě skutečností, které vyšly najevo v průběhu jednání před soudem, vyhláškového řízení či vypxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xajetkově zainteresovaných osob (potenciálních dědiců) nedošlo k určení data, které neodpovídá skutečnosti.
Průběh řízení
JUDr.
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xahajováno na základě podnětu příslušného matričního úřadu usnesením příslušného okresního soudu.
2.
Po zahájení řízení soud vyzve vyhláškou (pxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxtnout informace
-
z nichž lze zjistit datum smrti člověka,
-
xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxlý byl určitého dne ještě naživu nebo že zemřelého viděla určitého dne při životu nebezpečné situaci, příp. informace o tom, že zemřelý trpěl závažnou cxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxistenci listinných důkazů, záznamů z kamerových systémů, atp.
4.
Soud k ochraně oprávněných zájmů zemřelého jmenuje opatrovníka pro řízení (vix xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxného) nepočítá, zprávy proto musí být podávány výlučně soudu.
II. Náležitosti vyhlášky (jiného vhodného způsobu zveřejnění výzvy)
5.
Ve vyhlášxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xnformaci o tom, kde bylo nalezeno tělo zemřelého, přibližnou informaci o datu smrti, které bylo určeno na základě soudní pitvy, dobu, po kterou byl před xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xx xx xx xx) a provést výslech účastníků (§ 22 z. ř. s.), resp. obecně dokazování.
6.
Vyhláška musí být formulována jako výzva adresovaná všem osobám, které znxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxášky. Podle předchozí právní úpravy (§ 194a o. s. ř., ve znění do 31.12.2013) činila
ediktální
lhůta 2 měsíce, podle důvodové zprávy k zákonu o zvláštníxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxávy musí být ve vyhlášce uvedeno i označení dne, kdy lhůta končí. Soud musí ve vyhlášce rovněž uvést, že po uplynutí lhůty určí den smrti člověka.
8.
Sxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxého způsobu zveřejnění" výzvy neupravuje (§ 62 odst. 2 z. ř. s. hovoří pouze o vyhlášce), v zásadě by v této výzvě měly být uvedeny obdobné informace (s výxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx x řízení o určení data smrti navázat.
10.
V rámci šetření je pravděpodobná spolupráce s Policií ČR. Soud se také může obracet na příslušné veřejné i soxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí operace na účtu zemřelého, kdy proběhla poslední konverzace z mobilního telefonu zemřelého, apod.
Rozhodnutí
JUDr.
Kateřina
Čuxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxa smrti zemřelého po uplynutí měsíční lhůty, kdy byla uveřejněna vyhláška a po kterou bylo možné podávat soudu zprávy o okolnostech souvisejících se smxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xx, ve znění do 31.12.2013), nově je pro rozhodnutí stanovena forma rozsudku. Podle důvodové zprávy byla přísnější forma rozhodnutí zvolena s ohledem na xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxa smrti je závazný pro každého (§ 27 z. ř. s.).
III. Výrok rozhodnutí
4.
Výrokem rozsudku v řízení o určení data smrti je vždy určen den, který platí za xxx xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxěk zemřel v březnu daného roku a určí, že za datum smrti bude platit poslední den tohoto měsíce).
IV. Náklady řízení
6.
Náklady řízení o určení data sxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xmrti je přípustné podat odvolání, dovolání i obě procesní žaloby.
8.
Pro odvolací řízení platí, že mohou být uváděny nové skutečnosti a důkazy, přixxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxní rozhodnutí (což platí i v případě ostatních opravných prostředků). Rozhodnutí lze přezkoumat i tehdy, pokud nebyl v odvolání ani přes výzvu uplatněx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xx x xx xx xx xx
xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx
xx
xx xxxxadě pravomocného rozsudku o určení data smrti se den, který platí za den smrti zemřelého, zapíše do Knihy úmrtí.
Změna rozhodnutí
JUDrx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxx
xx
xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx provedeného šetření zjistit přesné datum smrti člověka, mnohdy jej soud určí úvahou v rámci určeného rozmezí. Může se rovněž stát, že soud sice dospěje xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxerý platí za den smrti. xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxtum smrti, najevo, že osoba tohoto dne nezemřela, soud podle komentovaného ustanovení rozhodne o změně dne, který je uveden v rozsudku, nebo rozsudek zxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxčně zjistí datum smrti odlišné od data určeného rozhodnutím soudu (např. se objeví nové svědectví o smrti člověka).
4.
Najevo nemusí vyjít pouze koxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xakovém případě je rozhodné, zda výsledky dosavadního řízení mohou vedle nových skutečností obstát, a zda je tedy na základě výsledků dosavadního šetřxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxm rozmezí, v druhém případě je na místě rozhodnutí zrušit a zahájit nové řízení.
5.
Na rozdíl od prohlášení člověka za mrtvého nepřichází v úvahu, abx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxém případě musí soud rozhodnutí o určení data smrti zrušit.
III. Změna a zrušení rozhodnutí ex offo nebo na návrh
6.
Soud přistoupí ke změně rozhodnxxx
xx xxxx
x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxho dne, avšak datum není možné stanovit bez dalšího šetření, příp. se jedná o osobu jiné totožnosti.
7.
Návrh na změnu, příp. zrušení rozsudku může pxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxx xxxoučeno, aby ke změně rozhodnutí, příp. zrušení rozhodnutí došlo i opakovaně, neboť smyslem právní úpravy je určit skutečný den smrti zemřelého.
xxx x
xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx je významným zásahem do základního práva na (tělesnou) nedotknutelnost osoby (čl. 7 Listiny). Nikdo není oprávněn zasáhnout do integrity člověka bez xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxím soudu:
a)
v případě, že má být zasaženo do integrity nezletilého, který dovršil čtrnáct let a nenabyl plné svéprávnosti, pokud zákroku vážně odpoxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxsouhlasu zákonného zástupce se zásahem do tělesné integrity nezletilého nebo osoby, která není plně svéprávná, ačkoliv tato si zákrok přeje (§ 100 odsxx x xxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxo způsobem spojeným s vážným nebezpečím pro jeho život a zdraví (§ 101 obč. zák.).
II. Řízení o přivolení k zásahu do integrity
2.
Řízení o přivolxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxslu § 1 odst. 2 a 3 z. ř. s.
3.
Zahájení řízení: Řízení o přivolení k zásahu do integrity může soud zahájit i bez návrhu (§ 13 z. ř. s.), přičemž však zákon xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx uvedených osob, se kterým nesouhlasí zákonný zástupce. Osobou oprávněnou k podání návrhu je zde nezletilý, který dovršil 14 let a nenabyl plné svéprávxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxx xxxxxxxxx
xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xovoří o zákonném zástupci, což by ukazovalo jen na xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx x xxx xxxt. 1 obč. zák.). O zahájení řízení se vydává usnesení, které se zpravidla doručuje do vlastních rukou účastníků řízení (§ 13 odst. 2 z. ř. s.). Dnem zahájexx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx okresní soud (§ 3 odst. 1 z. ř. s.).
5.
Místní příslušnost: Místně příslušným je obecný soud toho, do jehož integrity má být zasaženo. Jde o speciální xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxá, okresní soud, kde se zdržuje (§ 85 odst. 1 obč. zák.). V případě, že má fyzická osoba bydliště na více místech, se uplatní § 85 odst. 1 věty druhé o. s. ř. Oxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxě podle jiných skutečností, své bydliště (§ 4 odst. 2 z. ř. s.). Řízení o přivolení k zásahu do integrity není
explicite
uvedeno ve výčtu § 5 z. ř. s., a protx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx
xx
xxxxxníci řízení: Účastenství v řízení je vymezeno v § 6 odst. 1 z. ř. s.
IV. Průběh řízení a rozhodnutí
7.
Průběh řízení o přivolení k zásahu do integrity: xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí, není omezen pouze skutečnostmi tvrzenými účastníky. V řízení není vázán návrhy účastníků. Je také opráxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxli dotčené osobě zákrok podle rozumného uvážení ku prospěchu; přitom je povinen osobu zhlédnout a vzít v ohled plné uznání její osobnosti (§ 102 obč. zákxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxnutí o přivolení k zásahu by měl být formulován dostatečně přesně, aby bylo zřejmé, jakému konkrétnímu zásahu se přivoluje. Výrokem rozhodnutí pak můžx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxi usnesení soudu prvního stupně lze podat odvolání. V odvolacím řízení se přitom uplatní úplná
apelace
(§ 28 odst. 1 a § 20 odst. 2 z. ř. s.). Pro odvolací xxxxxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxvu řízení a žalobu pro zmatečnost se zohledněním § 29 z. ř. s., jakož i dovolání (§ 30 z. ř. s.).
Díl 4
Řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxx xxzení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu se obvykle používá termín "detenční řízení".
2.
Nedobrovolné zaxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxobody rozhodování, ale ve svém důsledku i svobody pohybu), ale i jeho soukromí (nově např. ESLP ve věci X. proti Finsku).
3.
Hmotněprávní základ detxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx x x x xxxxxy.
4.
Podstata procesněprávní úpravy detenčního řízení spočívá v tom, že umožňuje efektivní přezkum naplnění hmotněprávních podmínek, které jsxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxně předmětem rozhodování soudů, přičemž v řadě případů se tehdejší úprava (zakotvená zejména v občanském soudním řádu, před jeho novelou provedenou zxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx byla obsažena v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a v občanském soudním řádu. Od 1.4.2012 byla tato úprava nahrazena úpravou obsaženou v ustanovxxxxx x xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxh prostředků; rovněž procesní úprava byla změněna novelou občanského soudního řádu, provedenou zák. č. 404/2012 Sb., kdy řada kritizovaných ustanovxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxlně zadržených ve zdravotnickém zařízení v několika právních předpisech:
-
v občanském zákoníku (§ 104 až 110);
-
v zákoně o zdravotních službáxx xx xx xx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxě hmotněprávní úpravu, obsahuje zejména občanský zákoník i některé procesně právní elementy. Roztříštěnost úpravy vede pak k duplicitám a nejasnosxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xěcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu vychází z úpravy, která byla obsažena v § 191a až 191g občanského soudního řádux xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx typech řízení.
9.
Zákon o zvláštních řízeních soudních rovněž respektuje rozdělení detenčního řízení na dva druhy v závislosti na povaze důvodux xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxlikující se v ostatních případech (včetně řízení o vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb podle § 84).
Místní příslxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxí místní příslušnost soudu. Jedná se o zákonem stanovenou odchylku od obecné úpravy místní příslušnosti v § 4 z. ř. s.
2.
V případě řízení ve věcech vyxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxn ze zákonných důvodů bez svého písemného souhlasu (§ 75 odst. 1) nebo po přijetí došlo k omezení pohybu člověka nebo odvolání písemně uděleného souhlasx xx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxoliv zákon o zdravotních službách takový pojem nezná a používá pouze pojem poskytovatel zdravotních služeb. Z tohoto pohledu je tedy nutno pojem "zdraxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxx oznámení podle § 75. Důvodová zpráva pak uvádí, že pojem "zdravotní ústav" byl zachován v textu úmyslně, vzhledem k tomu, že má ústavní rozměr, neboť jehx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxytratil, pokud by se na úrovni zákona používala jednotná terminologie). Tento pojem tak může zahrnovat nejen zařízení poskytující zdravotní péči ve sxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxny a čl. 5 odst. 1 písm. e) a čl. 5 odst. 4 Úmluvy. Osobám umístěným v takových zařízeních může být tedy poskytnuta ochrana nad rámec zvláštních zákonů, cxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxh pracuje ještě v ustanovení § 84 s pojmem "zařízení sociálních služeb", aniž by tento pojem v jiných ustanoveních detenčního řízení používal a spojoxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxém širokém smyslu), neboť v těchto zařízeních není poskytována zdravotní péče (viz komentář k § 84 z. ř. s.).
II. Zkoumání místní příslušnosti
5.
Pxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x x x xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxí věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.), proto nemá přemístěxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxvněž důvodem k zastavení řízení (viz Stanovisko NS Cpjn 29/2006).
6.
Změna místní příslušnosti po přeložení pacienta do jiného ústavu tak přicházx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx v úvahu.
Účastníci
doc. JUDr.
Tomáš
Doležal
Ph.D., LL.M
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Účastníci řízení
1.
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxinice účastníků dle § 6 odst. 1 a účastníky řízení budou vždy navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Současně se poxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxx x x xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxtníků, když stanoví, že účastníkem řízení je také zdravotní ústav (odst. 1) a zákonný zástupce, podal-li za člověka návrh na zahájení řízení (odst. 2).
xx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnského soudního řádu a nehovoří již o "umístěném", ale používá humánnější terminologii "umístěný člověk".
II. Ústav jako účastník řízení
3.
V txxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxí ústav má v řízení specifické postavení, avšak nebyl účastníkem řízení (pouze subjekt na řízení zúčastněný), podle zákona o zvláštních řízeních soudxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xe kterém je člověk umístěn, neboť ve většině případů iniciuje zahájení řízení (podle § 75 má ústav oznamovací povinnost), poskytuje
relevantní
důkaxx x xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xčastník řízení
5.
Zákon vychází z toho, že účastníkem řízení je také zákonný zástupce, podal-li za člověka návrh na zahájení řízení. Zákon tak zvolix xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxtatovat, že ve světle hmotněprávní úpravy přichází zákonné zastoupení v úvahu pouze ve vztahu k nezletilým. Konstrukce zákonného zástupce jako účastxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxech má ale tato konstrukce své opodstatnění (v situaci, kdy se zájmy umístěného nezletilého a zákonného zástupce střetávají).
Postavení xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxaven v § 45 a násl. občanského zákoníku a jedná se o osobu, která uzavřela s umístěným člověkem smlouvou o nápomoci a tato smlouva byla schválena soudem (x xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxníka má vést k posílení právní ochrany zadržené osoby; zvláště v případech, kdy je dotčená osoba zadržena v příslušném zařízení pro tvrzené duševní onexxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xsobu, které zadržený důvěřuje a proto si ji v dané situaci volí k zajištění (zesílení) ochrany svých práv. Z tohoto pohledu je také zřejmé, že zvolit si důxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxn do zdravotnické dokumentace zadrženého.
II. Činnost důvěrníka a podpůrce v řízení
2.
Toto ustanovení upravuje postavení důvěrníka a podpůrce x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxo ochrana ještě zesílena prostřednictvím činnosti důvěrníka nebo podpůrce v řízení. Oběma těmto osobám dává občanský zákoník k efektivní ochraně prxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxného člověka všechna jeho práva vzniklá v souvislosti s převzetím a dalším držením ve zdravotním ústavu (viz § 107 odst. 2 obč. zák.). Důvěrník či podpůrxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxku a projevit vlastní přání na přezkum lékařem nezávislým na poskytovateli zdravotních služeb v tomto zařízení i na jeho provozovateli (§ 109 odst. 1 obxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
III. Úkony důvěrníka a podpůrce odporující zájmům umístěného člověka
3.
Ačkoliv podpůrce i důvěrník mají hájit práva umístěného člověka, může se v xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xvětle těchto okolností jejich úkony zhodnotit. Principiálně tak může nastat situace, kdy úkony důvěrníka nebo podpůrce na první pohled odporují zájmxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxka podporující. Pokud naopak soud dospěje k závěru, že úkony důvěrníka xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxžal
Ph.D., LL.M
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Zmocněnec zastupující umístěného člověka
1.
Umístěný člověk musí být v průběhu xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxůběhu celého řízení zastupovat. O tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech (§ 5 o. s. ř.) musí být poučen. Na tomto místě je nutno upozornit xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx. Zatímco ustanovení § 191b odst. 2 vycházelo ze skutečnosti, že umístěný člověk musí být poučen, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje; zákon o zvláštxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxopen pro svůj zdravotní stav poučení vůbec vnímat, popřípadě mu porozumět (tj. jeho zdravotní stav poučení zcela vylučuje), postrádá takové poučení sxxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxk.). Umístěnému člověku, který si zmocněnce nezvolí sám, předseda senátu ustanoví usnesením opatrovníka pro řízení; tímto opatrovníkem může být pouxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxolí, ale rovněž je-li to třeba k ochraně jeho zájmů, tj. např. zmocněnec zvolený umístěným člověkem neplní v daném řízení své povinnosti, apod.
II. Adxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xx
x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxmu, aby byly řádně hájeny zájmy umístěného člověka, což představuje mj. studium spisu, podávání vyjádření a vedení celého sporu tak, jak by takovou povxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxžovat zproštění funkce.
xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxnickém ústavu
1.
Toto ustanovení je obecným ustanovením upravujícím průběh řízení o převzetí a držení ve zdravotním ústavu. Výjimka z tohoto ustanxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx
xx
xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx však zavádí povinnost jmenování znalce pro zajištění objektivního zjištění zdravotního stavu umístěného člověka. Úprava reaguje na situace, kdy v řxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxdního řádu, ve znění účinném do 31.12.2013, a soudy byly za tuto praxi opakovaně kritizovány (např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ťxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xtěžovatele neprovedly i další důkazy, které se s ohledem na rozpory v jejich výpovědích jevily jako potřebné). Tato úprava akcentuje ve světle rozhodnxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxivní posouzení zdravotního stavu, znalecký posudek, provádění dalších důkazů
3.
Detenční řízení je ovládáno zásadou vyšetřovací a soud je proto pxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxí posouzení zdravotního stavu umístěného člověka. Stávající úprava pak pod vlivem judikatury Evropského soudu pro lidská práva vychází z toho, že totx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxžení ve zdravotním ústavu je či není nutné, soud jmenuje znalce. K zajištění objektivity posouzení je dále stanoveno, že jmenovaný znalec nesmí pracovxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx zdravotnímu ústavu před krátkou dobou). Vypracováním znaleckého posudku by měl být pověřen pouze takový znalec z oboru zdravotnictví, jehož zaměřenx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxhotovení znaleckého posudku u pacientů s duševní poruchou příslušný znalec z oboru psychiatrie. Znalecký posudek však není jediným důkazním prostřexxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xalších důkazů s tím, že některé důkazy musí soudy v řízení provést obligatorně. Tak je stanoveno, že soud musí v každém případě provést důkaz výsledkem pxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxho lékaře o neschopnosti úsudku umístěného člověka a projevení přání umístěného člověka. Toto procesní ustanovení je reflexí § 109 občanského zákoníxxx
xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx jedná o úpravu obecnou, která se nepoužije pouze v případě řízení o přípustnosti převzetí (§ 77) a v případě převzetí člověka, jehož zdravotní stav vyžaxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx (§ 83). Ve všech ostatních případech soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného člověka (ledaže může podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxxx došlo oproti původní úpravě ke změně ve vymezení podmínek, kdy je možno konat řízení bez přítomnosti umístěného člověka, stále je nutno trvat na tom, že xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xoškodit zdraví umístěného, ale může ohrozit zdraví všech dalších zúčastněných (např. byl-li umístěný člověk v ústavu hospitalizován z důvodu epidemxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xlověka, jeho opatrovníka, a provede popřípadě další vhodné důkazy.
8.
Toto ustanovení tedy vychází ze skutečnosti, že s výjimkou řízení o přípustxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen právně jednat a není-li tento stav způsoben duševní poruchou (§ 83), je nutno provádět ve všech ostatních řxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxny důkazy potřebné pro závěr o nutnosti dalšího držení umístěného v ústavu.
9.
xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxtatovat, že znalci nepřísluší činit právní závěry, ale pouze odborné posouzení zdravotního stavu. Právní závěry pak musí učinit soud, a to nejen na zákxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxzněny, aby byly respektovány judikatorní závěry Evropského soudu pro lidská práva.
Propuštění zdravotním ústavem a jiná opatření
dxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxa procesní úprava propuštění člověka zdravotním ústavem. Úprava je převzata z § 191c odst. 3 občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31.12.2013. xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxav oprávněn umístěného propustit, jestliže sám dojde k závěru, že medicínské důvody
detence
pominuly; ústav tak může učinit i poté, co soud již vydal rxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxntáře je ke dni 30.6.2015.
Právo na projednání věci i v případě zastavení řízení
1.
Toto ustanovení umožňuje zadrženému člověku, aby jeho záležitoxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxetí nebo řízení o odvolání bylo zastaveno z důvodu, že umístěný člověk byl ze zdravotního ústavu propuštěn nebo že dodatečně s umístěním projevil souhlxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx doručeno, prohlásí, že trvá na projednání věci, je nutno v řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu nebo v řízení o odvxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxvení řízení podle § 16 z. ř. s. by mělo být poučení o možnosti podat návrh na pokračování v řízení).
Odvolání
doc. JUDr.
Tomáš
Doležal
xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx účinek, bez ohledu na to, kdo odvolání podal. Toto ustanovení představuje zvláštní pravidlo pro řízení o odvolání. Ustanovení vychází z § 191c odst. 2 oxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxikatury Evropského soudu pro lidská práva, která omezuje délku řízení v případech zbavení svobody osob duševně nemocných. Úprava reaguje na čl. 5 odstx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x nichž se soud zabýval délkou doby řízení a dospěl k závěru, že v případě zbavení svobody osob duševně nemocných je z hlediska článku 5 odst. 4 Úmluvy probxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx převzetí do zdravotnického ústavu probíhala v řádu měsíců, zakotvilo toto ustanovení jednoměsíční lhůtu pro rozhodnutí o odvolání. Stanovená maximxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxní odvolání) je přijatelná i z hlediska čl. 5 odst. 4 Úmluvy i ve světle výše uvedených rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.
3.
Výjimku z taxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xázán žádnou lhůtou.
Náklady řízení
doc. JUDr.
Tomáš
Doležal
Ph.D., LL.M
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
Náklady vxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xnění účinném do 31.12.2013 s tím, že se výjimka pro neplacení nákladů právního zastoupení státem vztahuje pouze na případy, kdy byl soudem jmenován umíxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxy, které vznikly státu (znalečné, svědečné apod.). Vzhledem k tomu, že se jedná o náklady, které vznikly přímo státu, nemůže soud na tyto náklady vyžadoxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxátem nebo jiným zmocněncem, musí tyto náklady spojené se zastupováním také uhradit.
4.
Ustanovil-li však soud umístěnému člověku opatrovníka prx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx tuto daň, vypočtenou z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů.
Oddíl 2
Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí a dalším držení ve zdrxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxřízení poskytujícího zdravotní péči i bez jeho souhlasu. Podle občanského zákoníku lze převzít člověka bez jeho souhlasu do takového zařízení nebo hx x xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xpatřením. Občanský zákoník tak ponechává formulaci zákonných důvodů pro nedobrovolné převzetí nebo držení dotčeného v příslušném zařízení na zvláxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxě nezletilého pacienta nebo pacienta, jehož svéprávnost byla omezena, bez souhlasu zákonného zástupce hospitalizovat, jestliže:
a)
pacientovi
x
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxhraně veřejného zdraví,
-
je podle trestního řádu nebo občanského soudního řádu nařízeno vyšetření zdravotního stavu,
b)
pacient ohroxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak, nebo
c)
pacientův zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumoxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxh hospitalizací osob nezletilých nebo osob, jejichž svéprávnost byla omezena, v případě, kdy existuje podezření, že jsou tyto osoby týrány, zneužíváxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxta při poskytování zdravotních služeb použít.
4.
V návaznosti na ustanovení § 38 a 39 je pak v ustanovení § xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xodin:
a)
hospitalizaci pacienta podle § 38 odst. 1 písm. b) a c) zákona o zdravotních službách; obdobně se postupuje, jestliže pacient, zákonný zásxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxl hospitalizován na základě souhlasu, ve volném pohybu podle § 39 odst. 1 písm. b) až g) zákona o zdravotních službách nebo styku s vnějším světem až v průxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx ústavu (zdravotnického zařízení), tedy nikoliv jen do psychiatrické léčebny. V praxi půjde o všechny případy, kdy k převzetí do zdravotního ústavu (čx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxto člověk svůj souhlas s umístěním odmítne dát nebo původně udělený souhlas později odvolá, ale i takové případy, kdy je hospitalizován člověk, který vxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx nebo v případě, že rodiče nezletilého dítěte odmítnou udělit souhlas s jeho držením v takovém ústavu apod.
6.
Zákonná úprava detenčního řízení je zxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx péčí, avšak v jejím průběhu byl omezen ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem. Právní úprava v odst. 1 a 2, tak vychází z toho, že není rozdílu mezi čloxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xnějším světem až v průběhu léčení, nebo který souhlas s hospitalizací udělil, ale následně jej odvolal. Ve všech těchto případech musí soud rozhodnoutx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxika různých právních předpisech přičemž paradoxní je, že v každém z těchto právních předpisů je upravena odlišně. Tak podle § 105 odst. 2 věta první obč. xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxx člověk v takovém zařízení zadržen. Podle § 40 zákona o zdravotních službách poskytovatel oznámí soudu do 24 hodin:
a)
hospitalizaci xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxistují důvody pro hospitalizaci bez souhlasu,
b)
dodatečné omezení pacienta, který byl hospitalizován na základě souhlasu, ve volném pohybu podxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx xx xx
8.
Pro vlastní realizaci oznamovací povinnosti pak může být podstatné, že důvody pro oznámení upravené v občanském zákoníku a zákonu o zdravotních sxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxchiatrické ambulanci), zatímco zákon o zdravotních službách předpokládá oznamovací povinnost pouze při hospitalizaci pacienta.
9.
V souladu s x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx je zákon o zdravotnických službách), je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písexxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxlným způsobem dodatečně vysloven. Podle judikatorních závěrů musí být dodatečný souhlas s hospitalizací učiněn pouze v písemné formě (viz rozhodnutx xx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxcké péče se svým písemným souhlasem, omezen ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení, anebo svůj písemný souhlas s hospitalizací xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxevzetí je třeba učinit vždy, chybí-li pacientův souhlas s hospitalizací (podle občanského zákoníku dokonce se zadržením).
11.
Oznámení o převzxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx x xx xx xx xxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx počíná běžet, se váže na okamžik skutečného omezení osobní svobody, nikoliv až na okamžik sepsání záznamu o přijetí pacienta do ústavu (Viz nález II.ÚS xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxovní přepravě.
12.
Oznámení ústavu není návrhem ve věci samé, ale jde o podnět. Tento podnět proto může být učiněn jakoukoliv formou, z níž soud bude xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxat pouze za předpokladu, že sdělení v uvedené lhůtě bude skutečně soudu doručeno. Oznámení lze učinit rovněž prostřednictvím telefaxu či elektronickx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxh originálu, případně písemným podáním shodného znění - § 42 odst. 2 o. s. ř.). Soudní osoba může také být o umístění osoby v ústavu informována ústně. Vylxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx zákon o zdravotních službách neupravuje konkrétní obsahové náležitosti oznámení, tj. jaké informace mají být v oznámení obsaženy. Přesto je pro soudx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx obsahovat označení umístěného člověka, údaje o datu a hodině převzetí pacienta, označení oddělení, kde je pacient umístěn, jméno ošetřujícího lékařx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxu. Připojena by měla být i příslušná lékařská zpráva o stavu pacienta.
Zahájení řízení
doc. JUDr.
Tomáš
Doležal
Ph.D., LL.M
Prxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxbody člověka ve všech případech, kdy došlo k jeho převzetí (umístění) do zdravotnického zařízení bez jeho písemného souhlasu, jakož i v případech, kdy xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx. Řízení se zahajuje usnesením podle § 13 odst. 2.
2.
Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče může být v soulxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xodle ustanovení § 13 odst. 2. Usnesení je nutné doručit účastníkům do vlastních rukou, není-li zákonem stanoveno jinak.
3.
Jak již bylo uvedeno, ozxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxnost předvídaná zákonem, a nedá se považovat za návrh na zahájení řízení. Většina řízení je zahajována na základě podaného podnětu ústavu, ovšem zahájxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxájit řízení ve všech případech, kdy se dozví, že osobní svoboda člověka byla omezena bez jeho písemného souhlasu (viz stanovisko NS Cpjn 29/2006). Ačkoxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxem omezovat pouze na tyto případy, neboť Listina a občanský zákoník předvídají soudní kontrolu zákonnosti postupu zdravotnických zařízení ve všecx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxenta ve zdravotnickém zařízení soud v jiném řízení. Tak tomu bude například tehdy, nařídil-li civilní soud pozorování posuzovaného ve zdravotnickém xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxem
5.
Podle odst. 2 tohoto ustanovení má umístěný člověk nebo jeho zákonný zástupce právo podat návrh na zahájení řízení, neučiní-li ústav oznámení xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx přímo umístěnému člověku nebo jeho zákonnému zástupci. Dikci tohoto ustanovení, která váže právo umístěného člověka a jeho zákonného zástupce k podáxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxteru oznámení oprávněn návrh (podnět) podat ihned v okamžiku, kdy je v ústavu hospitalizován bez svého souhlasu, a nikoliv vyčkávat až na nesplnění zákxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxí ústavu v oznamovací povinnosti, nelze považovat za ústavně konformní a je nutno dovozovat, že umístěný člověk a jeho zákonný zástupce je k podání návrxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxáštních řízeních soudních upustil od koncepce stanovené v x xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxjení řízení je oprávněn podat rovněž člověk, jestliže souhlas s jeho převzetím dal opatrovník. K této úpravě lze pouze kriticky poznamenat, že dochází xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx vzhledem ke stavu umístěného člověka velmi obtížná), na rozdíl od koncepce zvolené občanským soudním řádem, kdy souhlas opatrovníka byl právně irrelxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xidská práva ve věci Shtukaturov proti Rusku, č. 44009/05 (tj. pravidla, že pro určení, zda je zbavení svobody dobrovolné, je rozhodující faktický stavx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xx x xxxx x xxxxxska vnitrostátního práva byla oprávněná, s hospitalizací vyslovila souhlas), fakticky bylo postavení umístěného člověka v tomto ustanovení zhoršexxx
xx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx třeba řízení zastavit ve smyslu § 16. Tak tomu bude např. tehdy, udělí-li umístěný člověk dodatečně písemný souhlas se svým umístěním do ústavu nebo budxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxních soudních také neobsahuje zvláštní úpravu dodatečného udělení souhlasu umístěným člověkem, jak byla upravena v § 191b odst. 4, věta druhá o. s. ř.x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxezpečná sobě nebo svému okolí, se v rámci již zahájeného řízení nepřihlíží. Ačkoliv toto pravidlo již není v zákoně o zvláštních řízeních soudních obsxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxh případech by se jednalo o zdánlivé jednání, ke kterému se podle § 554 občanského zákoníku nepřihlíží).
8.
Dále bude řízení zastaveno v případě, žx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
x.
Pokud k odpadnutí důvodů (podmínek) pro vedení řízení dojde dříve, než bylo řízení soudem zahájeno, není namístě takové řízení vůbec zahajovat.
xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxo omezení jeho osobní svobody musí soud rozhodnout ve velmi krátké době, zda pro toto převzetí existovaly zákonné důvody (viz komentář k § 75). Lhůta pro xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxx, zda byly naplněny hmotněprávní předpoklady pro hospitalizaci pacienta bez jeho souhlasu či nikoliv a současně zda tyto důvody trvají. Fakticky tedy xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxo, aby řízení bylo rychlé a neformální; tomu bude odpovídat rovněž způsob doručování a předvolání; zpravidla bude vyloučeno doručovat prostřednictvxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx
xx
xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxoví, aby k projednání věci byl svolán jiný soudní rok (§ 18), který odráží potřebu rychlosti a neformálnosti jednání. Jiný soudní rok se koná zpravidla v xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxx rozhodnout v zákonem stanovené lhůtě 7 dnů, nelze v této fázi řízení provádět rozsáhlé dokazování. Proto je také vyloučena aplikace ustanovení § 70. Abx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxné pro posouzení, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů). V rámci dokazování by měly být zjištěny úplné a přesné informace o umístěném člověku a o důvoxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxravotnického zařízení. Výsledky zhodnocení důkazů musí být náležitě vyloženy (usnesení KS v Ústí nad Labem 10 Co 798/2003). Mezi důkazy potřebné pro zxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xšetřujícího lékaře,
-
výslech dalších osob, o jejichž vyslechnutí umístěný člověk požádá.
xx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xnaha o výslech praktického lékaře narážet na institut povinné mlčenlivosti). Současně je nutno konstatovat, že při dokazování není dotčeno právo souxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxtnosti převzetí
doc. JUDr.
Tomáš
Doležal
Ph.D., LL.M
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Rozhodnutí soudu o zákonnosti převzetxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xproti původní úpravě však vykazuje určité rozdíly. Podle úpravy obsažené v odst. 1 musí soud do sedmi dnů rozhodnout nejen o tom, zda došlo k převzetí ze zxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx tak není, nařídí bez zbytečného odkladu propuštění umístěného člověka z ústavu. Ve vztahu k nedobrovolným hospitalizacím v psychiatrických léčebnáxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxvení svobody je i po uplynutí sedmi dnů ve smyslu článku 5 Úmluvy skutečně nezbytné.
2.
Soud rozhodne o převzetí usnesením a ve výroku usnesení uvedxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xároveň obsahovat konkrétní hmotněprávní důvod, o nějž se hospitalizace opírá, tj. odkaz na ustanovení § 38 zákona o zdravotních službách. Neuvedení dxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxadě provedených důkazů k závěru, že k převzetí nedošlo ze zákonných důvodů, nebo že tyto důvody již netrvají, nařídí propuštění člověka z ústavu. V takoxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxkonných podmínek pro omezení osobní svobody navazuje na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Labita v. Itálie, v němž Soud stanovil, že xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xe věci Labita v. Itálie, stížnost č. 26772/95). Propuštění pacienta z ústavu ovšem není podmíněno pouze nařízením ze strany soudu. Ústav je oprávněn kdxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx x xxxx
xx
x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xro rozhodnutí. Nejvyšší soud v souvislosti s nedodržením lhůt konstatoval (viz stanovisko NS Cpjn 29/2006), že lhůty adresované soudu k vydání rozhodxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxdnutí (může však mít jiné hmotněprávní následky, popřípadě důsledky disciplinární). Současně je zřejmé, že v tomto případě je stanovená lhůta jednou x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxat.
5.
Usnesení soudu je vykonatelné, jakmile bylo doručeno (blíže viz § 79).
6.
Proti usnesení soudu prvního stupně je odvolání přípustné (blxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xorma doručování
1.
Soud musí rozhodnutí o převzetí podle § 78 vydat do 7 dnů od okamžiku převzetí umístěného člověka ústavem (blíže viz komentář k § 7xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxtí. Absence této úpravy však není na újmu právům umístěných osob, neboť úprava obsažená v tomto ustanovení zajišťuje dostupnost vydaného rozhodnutí jxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xstavu. Stávající úprava tedy klade vysoké nároky na rychlost doručení vydaného usnesení. S ohledem na stanovenou lhůtu nepřichází v úvahu doručování xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx x xxxxxxxci. Mezi taková opatření spadá např. sdělení usnesení ústní formou prostřednictvím osoby, kterou umístěný zná a důvěřuje jí.
Pokračovánx x xxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxi soud, že převzetí pacienta se uskutečnilo v souladu se zákonnými důvody, a že tyto důvody trvají, a člověk je nadále omezen ve styku s vnějším světem, poxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxci podmínek, za nichž může řízení postoupit do své druhé fáze, je povinen zjišťovat soud z úřední povinnosti, aniž by vyčkával na oznámení ústavu. Z tohoxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx výzvou), aby neprodleně po doručení usnesení soudu sdělil, zda jsou splněny podmínky § 80, tj. zda umístěný člověk je nadále omezen ve styku s vnějším svxxxxx x xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xrvní etapu detenčního řízení a není třeba, aby vyčkával nabytí právní moci usnesení o vyslovení přípustnosti převzetí. Případné odvolání proti usnesxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xx
x xízení soud pokračuje i v případě, kdy proti usnesení podle § 78 odst. 1 bylo podáno odvolání. Podání odvolání nemůže být přičítáno k tíži účastníka řízexxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxx i v těchto případech a je na soudu, aby podřídil postup v řízení tomu, aby tuto lhůtu dodržel.
3.
Jak bylo již uvedeno výše, přechází detenční řízení v xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxdky), ve druhé fázi detenčního řízení se xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx.
Rozhodnutí o dalším držení
doc. JUDr.
Tomáš
Doležal
Ph.D., LL.M
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Další držení v xxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xx x x x xxxxxxxxxx xxudního řádu, ve znění účinném do 31.12.2013, přičemž dochází pouze ke změně navazující na znění ustanovení § 78 odst. 1, podle kterého soud rozhodne nejxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxní pacienta je přípustné a na jakou dobu. Rozhodnutí je podloženo řádnými důkazními prostředky, které umožňují soudu zhodnotit přípustnost dalšího dxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxst rozsudku. V případě, že je stanovena soudem kratší doba dalšího držení v ústavu, musí být tato doba ve výroku rozhodnutí výslovně uvedena a účinnost rxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx, že další držení umístěného v ústavu není přípustné. V takovém případě musí být umístěný člověk neprodleně ústavem propuštěn (obdobně viz komentář k § xx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxe), nikoliv až ode dne nabytí právní moci. Požadavek na urychlené soudní přezkoumání zákonnosti
detence
je jednou ze základních záruk, která je stanoxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx Cpjn 29/2006), kde konstatoval, že účel práva na urychlené soudní rozhodnutí - ať už je formulováno obecně zákonným požadavkem na rychlost řízení bez zxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxměsíční lhůta pro vydání rozsudku o přípustnosti dalšího držení v ústavu je jednou z nejdůležitějších procesních záruk určených osobám na ochranu jejxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů a v přiměřené době, zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny. Současně ale Nejvyšší xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxu zjištění skutkového stavu. Protože se jedná o procesní lhůtu počítanou podle měsíců, řídí se počítání jejího běhu § 57 odst. 2 o. s. ř.
4.
Uplynutí txxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxvání rozsudku se postupuje podle § 158 odst. 2 o. s. ř., neboť zákon o zvláštních řízeních soudních pro tento případ neobsahuje žádná zvláštní pravidla x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xožné cesty, jak by soud mohl doručovat jak účastníku, tak i zástupci:
a)
podle § 50b odst. 4 písm. e) o. s. ř. může soud rozhodnout, že písemnost bude doxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xx
xx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxc odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném do 31.12.2013, současná zákonná úprava nedává možnost soudu rozhodnout ve výroku rozsudku o tom, že se rozsudek umístxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx v ústavu na dobu delší než byla stanovena v soudním rozhodnutí. Má-li být držení ve zdravotním ústavu prodlouženo nad stanovenou dobu, je nutno provést xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxžení umístěného v ústavu je nutno podrobovat pravidelným šetřením, jež se musí opakovat nejpozději po uplynutí jednoho roku od vyhlášení předchozího xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxv by tak měl sám včas informovat soud o nutnosti dalšího pobytu umístěného člověka v ústavu, aby tak soud mohl ještě v původní lhůtě rozhodnout o přípustnxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxx x x xxxxxxxxx předstihem sdělí a odůvodní soudu potřebu dalšího držení umístěného člověka. Nevydá-li soud rozhodnutí o povolení před uplynutím lhůty v rozsudku stxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxdicínsky nadále hospitalizace indikována, je vhodné, aby soudy s ústavy nastavily určitou formu kooperace, která soudu umožní vydat nové rozhodnutí x xxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx
doc. JUDr.
Tomáš
Doležal
Ph.D., LL.M
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Nové vyšetření a návrh na rozhodnutí o propuštění
1.
Toxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxní převzato bez věcných a technických změn, není tomu tak. Jednak je nově upravena lhůta pro rozhodnutí soudu o podaném návrhu (odst. 2) a dále neodkazujx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx x xxxx xxx xxxx xxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxadě řízením samostatným, směřujícím k vydání rozhodnutí o propuštění.
2.
Ještě před uplynutím doby, do které je držení na základě rozhodnutí soudx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxi blízkými umístěnému jsou osoby uvedené v § 22 občanského zákoníku. Podá-li návrh osoba umístěnému člověku blízká, je účastníkem tohoto řízení o návrxx xx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx V opačném případě proto soud (po marné výzvě) řízení o takovém návrhu zastaví podle § 16.
4.
Pro dokazování a způsob projednání tohoto návrhu se uplaxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx který musí být vyhlášen do 2 měsíců od podání návrhu (k povaze lhůty viz komentář k § 81).
II. Rozhodnutí o propuštění
5.
Soud rozsudkem buď návrh na pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxění, je vhodné setrvat na starší praxi a soud by měl výrokem vyslovit, že další držení umístěného v ústavu není přípustné. Tato terminologická odchylka xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxhodnutí směřují k výroku o (ne)přípustnosti (převzetí, dalšího držení), a nikoliv k propuštění.
6.
Zamítne-li soud návrh na propuštění umístěnéxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xmístěného člověka do uplynutí doby přípustnosti držení v ústavu stanovené v rozhodnutí soudu podle § 81, může soud současně v takovém zamítavém rozsudxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx, tj. doby určené v rozsudku podle § 81.
Převzetí ve zvláštních případech
doc. JUDr.
Tomáš
Doležal
Ph.D., LL.M
Právní stav komexxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxém do 31.12.2013. V zásadě se jedná o zvláštní typ rychlého a pružného detenčního řízení, ve kterém je umístěnému člověku, který byl hospitalizován v úsxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxu lékařskou pomoc z důvodu ohrožení jejího života a vlivem tohoto stavu není schopna právně jednat (tedy jedná se o důvod stanovený v § 38 odst. 1 písm. c) zxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx x násl. V praxi půjde především o případy, kdy jsou osoby přijaty na jednotku intenzivní péče nebo na anesteziologicko-resuscitační oddělení.
2.
Txxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxění těchto osob rozhodl (stanovisko NS Cpjn 29/2006), neboť základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci (čl. 4 Ústavy). Na druhé straně zachoxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxra uvedených případech považuje souhlas soudu za nahrazení souhlasu převzaté osoby.
3.
Soud v tomto zjednodušeném, jednofázovém, řízení rozhodxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxkaře není dána - stačí tedy např. telefonické vyjádření nebo vyjádření obsažené již v samotném oznámení ústavu. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodnutxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxoti tomuto usnesení nejsou přípustné řádné ani mimořádné opravné prostředky. Rozhodnutí je vykonatelné okamžikem doručení zdravotnímu ústavu.
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxt "klasické" detenční řízení.
II. Zastoupení umístěného člověka
5.
Umístěný člověk musí být v tomto řízení zastoupen a soud je povinen mu jmenovax xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxvníkem jmenovat někoho z osob blízkých. Nebude-li to možné, ustanoví opatrovníkem jinou vhodnou osobu. Pouze tehdy nebude-li moci být opatrovníkem uxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xospitalizace
6.
Nastane-li v průběhu hospitalizace taková změna zdravotního stavu osoby, která by odůvodňovala zahájení řízení podle § xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx b) zákona o zdravotních službách], je ústav povinen takovou změnu soudu oznámit ve lhůtě 24 hodin.
7.
Ustanovení § 69, 70, 77 až 81 se při tomto řízenx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx je nutno konat řízení podle § 82.
Oddíl 3
Řízení o vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb
(Nepřípustnost drženx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxiálních služeb na základě smlouvy, zahájení řízení o nepřípustnosti
1.
Zákon o zvláštních řízeních soudních vytvořil v tomto ustanovení zvláštnx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx), upravuje detenci člověka nikoliv ve zdravotním ústavu (tj. poskytovateli zdravotních služeb v režimu zákona o zdravotních službách), ale v zařízexx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx x. proti Litvě, č. 13469/06), podle níž k omezení svobody ve smyslu ustanovení čl. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod může za určitých pxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxiálních služeb v principu přivítat, stávající úprava je nevhodná, s řadou praktických problémů (blíže k tomu viz Podrazil, 2014).
2.
K xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx obsaženy v odst. 1, tj.:
a)
člověk je umístěn v zařízení sociálních služeb na základě smlouvy, kterou s poskytovatelem sociálních služeb uzavřel za xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxst, že se soud o takovém umístění člověka dozví. Žádný zákon ovšem nestanoví provozovateli zařízení sociálních služeb povinnost učinit soudu oznámenx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxx který váže povinnost oznámení na zařízení poskytující zdravotní péči. I u ostatních podmínek ovšem vznikají problémy.
4.
Možnost zahájit řízení xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxb podle § 92 zákona o sociálních službách. Obsahové náležitosti smlouvy jsou vymezeny v § 91 odst. 2 téhož zákona. Smlouva o poskytnutí pobytových sociáxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xmlouvu uzavřel umístěný člověk sám. Smlouvu tedy musí s poskytovatelem sociálních služeb uzavřít za umístěného člověka jeho opatrovník.
5.
Uzavxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx x xxciálních službách, by vyžadovalo ke své platnosti souhlas opatrovnické rady, resp. soudu, není-li opatrovnická rada zřízena (§ 482 obč. zák.). Omezexx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxají sem i situace, kdy pobyt v zařízení sociální péče je dlouhodobý, režim pobytu v zařízení vykazuje mj. následující charakteristiky (nikoli nezbytnx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xnapř. nucené medikaci, umístěním do speciální místnosti, přikurtováním), byť třeba jen na velmi krátkou dobu, dochází k dalším omezením svobody dané xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxěny shora uvedené podmínky pro zahájení řízení, soud může rozhodnout o vyslovení nepřípustnosti dalšího držení xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxuhlas soud v řízení ve věcech opatrovnictví člověka (viz shora), může být takové řízení zahájeno po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí o tomto souxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xozhodování opatrovnických soudů v důležitých věcech člověka.
8.
Podle odst. 2 je soud povinen věc projednat a rozhodnout přednostně a s největším xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxení nepřípustnosti dalšího držení člověka v zařízení. Pro řízení podle tohoto oddílu se uplatní obecná ustanovení obsažená v § 66 až 74. Některá z těchtx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxtěním zdravotního ústavu). Pro snadnější aplikaci je snad možno vycházet z toho, že zákonodárce tam, kde použil v obecných ustanoveních pojem zdravotxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxí k naprosto odlišným účelům.
III. Rozhodnutí soudu o přípustnosti dalšího držení
9.
Soud rozhoduje ve věci usnesením, které vyhlásí přítomným úxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxní nepřípustnosti dalšího držení člověka v zařízení; dospěje-li naopak soud k závěru, že jsou dány důvody dalšího držení, musí rozhodnout věcně, a to txxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxoví lhůtu 24 hodin pro doručení od vydání usnesení umístěnému člověku, dále jeho zástupci, opatrovníkovi pro řízení a poskytovateli sociálních služexx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx osob, kterým má být doručováno v případě rozhodnutí o tom, že další držení člověka v zařízení sociálních služeb je přípustné, je možno extenzivním výklxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx
xxx
xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xakotvená v odst. 1 a 2 tohoto ustanovení, jejíž četnost není nijak omezena (srovnej § 82) x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxení nepřípustnosti držení člověka v zařízení sociálních služeb (k tomu blíže Podrazil, 2014).
Literatura
Komentáře:
Drápal,
L.;
Bureš,
Jxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx s. 1404, tamtéž.
Periodika:
Podrazil,
P.:
Detence člověka v zařízení sociálních služeb.
Právní rádce
2014,
č. 15-16.
HLAVA II
ŘÍZExx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx x
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxob
Druhy řízení
Mgr. Ing.
Radka
Felgrová
JUDr.
Pavel
Dejl
Ph.D., LL.M.
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Rozdělxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx
xx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxti zákona o zvláštních řízeních soudních rozštěpila xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xoudních a jejichž výčet stanoví § 85. Dříve se procesní úprava takových řízení řídila zejména § 200e o. s. ř. Není ovšem možné vycházet z toho, že všechna xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxánu právnické osoby lze zahájit pouze na návrh oprávněné osoby. Při rozdělení řízení o otázkách týkajících se právnických osob mezi občanský soudní řáx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxí podle § 9 odst. 3 písm. b), d), e) a w) o. s. ř. ve znění účinném do 31.12.2013, nově spadají pod zákon o zvláštních řízeních soudních. Ostatní řízení, dřxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxx xxx x xx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxsm. e) a f) o. s. ř., a budou se tedy řídit pravidly občanského soudního řádu.
2.
Zařazení řízení pod zákon o zvláštních řízeních soudních nebo občaxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx nesmí omezit jen na skutečnosti uváděné účastníky a na důkazy jimi navržené, ale naopak je povinen zjistit všechny skutečnosti, které považuje za potřxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xyužít prostředky, které mu v případě tzv. sporných řízeních dává občanský soudní řád, k urychlení řízení. Jedná se zejména o zákaz koncentrace řízení, xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx odst. 2). Nové skutečnosti a důkazy mohou účastníci předkládat i v odvolacím řízení, přičemž odvolací soud má povinnost k nim přihlédnout (srov. § 28 odxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xonkrétní ustanovení vztahující se k jednotlivým řízením stanoví, zda se řízení zahajuje pouze na návrh nebo zda je možné zahájení i bez návrhu, dále staxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx je podle obecné definice v § 20 obč. zák. organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Řízexx xxxxxxxx x x xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxě prospěšných společností, fundací, tj. nadací, nadačních fondů a ústavů, a státního podniku. Není samozřejmě vyloučeno, aby se řízení podle § 85 a náxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx pod jednotlivá písmena § 85 je zásadní jak z hlediska určení věcné příslušnosti [srov. § 3 odst. 2 písm. a) a b)], tak z hlediska určení místní příslušnoxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxx xxxxx x x xxxxx x věcně příslušné okresní soudy.
6.
Pojem "statusová věc právnické osoby" užitý v zákonu o zvláštních řízeních soudních je odlišný od pojmu "statuxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxvní regulaci právnických osob si zvláštní poznámku zaslouží kategorie ‚právo týkající se postavení osob', tedy kategorie statusová. Do ní se řadí ta pxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxmatika svolání valné hromady není statusovou otázkou)". Hmotněprávní úprava by proto chápala řízení, která souvisejí se zakládáním obchodních korpxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxrii ve světle hmotněprávního výkladu již nespadalo.
7.
Bohužel v důsledku nekvalitní a nekonzistentní legislativní práce tento obecně přijímanx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xotiž zákon o zvláštních řízeních soudních shrnuje řízení podle ustanovení § x xxxxx x xxxxx xxx xxx xx x xx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxě jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti". Východiskxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xednotlivá písmena § 9 odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném do 31.12.2013. S ohledem na tento zjednodušující přístup zákona o zvláštních řízeních soudních, xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx/2012), však nelze než se k takovému výkladu přiklonit, byť důsledkem je značně extenzivní a s obecnou právní teorií nekonzistentní výklad pojmu "statxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxvíc se jedná o řízení, která se často promítají do rejstříkových zápisů, které opět provádějí krajské soudy, a proto je dle našeho názoru účelné, aby i přxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x § 27 z. ř. s. pod body 3. až 5.
9.
Nejasnosti rovněž budí zařazení řízení týkajících se přeměn obchodních korporací. Je otázkou, zda pod § 85 písm. a) xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xbchodní
korporace
. Důvodem pro odmítnutí první varianty je zjevná nelogičnost takového uspořádání. Typově stejná řízení by jednou spadala pod režim xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xze uvést řízení o dorovnání při výkupu účastnických cenných papírů hlavním akcionářem podle § 390 z. o. k., které jakožto spor mezi členy obchodní
korpoxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxx nebo rozdělení je upraveno v § 45 a násl. zákona o přeměnách. Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení svým charakterem velmi obdobné řízení o dorovnání podle x xxx xx xx xxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxx účasti xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x přeměnách, která se zároveň týkají statusu obchodní
korporace
. Příkladem takového řízení je řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o scxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxnout vyjednávacímu výboru určitou informaci (§ 230 odst. 2 zákona o přeměnách), nebo o zániku povinnosti mlčenlivosti člena vyjednávacího výboru (§ 2xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxí (uvádí se příkladmý výčet):
-
o prohlášení právnické osoby po jejím vzniku za neplatnou obecně (§ 129 obč. zák.);
-
o prohlášení obchodní
korpoxxxx
xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx
x
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xorušuje-li určený společník zvlášť závažným způsobem své povinnosti (§ 106 z. o. k.);
-
o zrušení právnické osoby a nařízení likvidace obecně (§ 17x xxxx xxxxxx
x
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x
x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
x
x xxxxxní nadace (§ 377 obč. zák.);
-
o zrušení nadačního fondu (§ 401 odst. 2 obč. zák.);
-
o zrušení ústavu (§ 417 obč. zák.);
-
o zrušení obchodní
koxxxxxxx
xx xx xx xx xxxx
x
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x98 odst. 3, § 201 odst. 4, § 215 z. o. k.);
-
o zrušení akciové společnosti (§ 306 odst. 3, § 308 odst. 3, § 318 odst. 2, § 443, § 453, § 456 z. o. k.);
-
o zruxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxesení valné hromady společnosti s ručením omezeným (§ 191 až 193 z. o. k.);
-
o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti (§ xxx xx xxx xx xx xxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxx
x
x xxxxxxxx xxalifikovaných akcionářů ke svolání valné hromady akciové společnosti (§ 368 z. o. k.);
-
o jmenování chybějících členů statutárního orgánu právnxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xpolku (§ 270 obč. zák.);
-
o odvolání člena správní rady nadace z funkce nebo o jeho jmenování (§ 366, 367 xxxx xxxxxx
x
x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxčí rady, popřípadě prvního revizora nadačního fondu (§ 396 odst. 2 obč. zák.);
-
o jmenování chybějících jednatelů společnosti s ručením omezeným xx xxx xx xx xxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx
x
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxenstva družstva (§ 713 z. o. k.);
-
o způsobu zajištění pohledávky při snížení základního kapitálu (§ 518 z. o. k.);
-
o odvolání člena voleného oxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
x
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxlovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze družstva o vyloučení člena družstva (§ 620 z. o. k.);
-
o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
x
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x§ 148, 149 obč. zák.);
-
o udělení souhlasu s přemístěním sídla nadace do zahraničí (§ 316 obč. zák.)
V. Řízení podřazená pod písmeno b)
11.
Řxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxoracích jmenován soudem v podstatně užším rozsahu případů:
-
jmenování xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xx xx xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxodní
korporace
pro účely odkupu podílu minoritního společníka ovládající osobou za podmínek uvedených v § 89 až 91 z. o. k.
13.
Jisté pochybnosxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxjské či okresní soudy, resp. zda toto řízení spadá pod § 85 písm. b), nebo pod § 85 písm. a), které upravuje mimo jiné řízení v otázkách přeměn. K této problexxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxviska spadají řízení o jmenování znalce soudem podle § 28 a násl. zákona o přeměnách pod § 85 písm. a), neboť se jedná o řízení ve věcech přeměn obchodních xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxení hmotněprávních agend, musí i o jmenování znalce podle § 28 zákona o přeměnách rozhodovat krajské soudy. Současně citované stanovisko výslovně poxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
VI. Řízení podřazená pod písmeno c)
14.
Toto ustanovení plní roli zdánlivé "zbytkové"
klauzule
, do které by se měla řadit všechna ostatní řízení, xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx pod § 9 odst. 2 písm. e) nebo f) o. s. ř. Další nezbytnou podmínkou je, že se musí jednat o řízení, která lze zahájit i bez návrhu. Zejména s ohledem na určenx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xéto kategorie spadá řízení o zmocnění ke svolání valné hromady podle § 368 z. o. k. a řízení o vyloučení člena statutárního orgánu podle § 65 z. o. k.
16x
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxx x xx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxením, které dříve spadalo jakožto "statusová věc" pod § 9 odst. 3 písm. b) o. s. ř., ve znění účinném do 31.12.2013. Všechna tato řízení nově pokrývá § 85 píxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxx xx xvolání valné hromady kvalifikované akcionáře, kteří o to požádají; a dále uzná-li to za vhodné, může soud i bez návrhu zároveň určit předsedu valné hromxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx může soud - i bez návrhu - rozhodnout i o určení předsedy valné hromady. Za účelem určení předsedy valné hromady však soud nebude zahajovat samostatné říxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxocnění ke svolání valné hromady podle § 368 z. o. k. není možné zahájit bez návrhu aktivně legitimované osoby (tj. kvalifikovaných akcionářů), nemůže xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx
xxx
xx xx xxxx xxxxxx x xxxxučení člena statutárního orgánu, jedná se o řízení, které se svou podstatou velmi blíží řízením o jmenování a odvolání členů orgánů právnických osob. Txxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xohoto dílu zákona o zvláštních řízeních soudních. Kromě důvodovou zprávou zmiňovaného vyloučení člena statutárního orgánu podle § 65 z. o. k. (jedná xx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxře, případně jinou péči spojenou podle jiného právního předpisu s výkonem jeho funkce) upravuje zákon o obchodních korporacích vyloučení člena statuxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxx x xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxu obchodní
korporace
, která je v úpadku, z výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoli obchodní
korporace
, pokud výkon jeho funkce vedl k úpadku oxxxxxxx
xxxxxxxxx
xx xx x xx xx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx soud. Vzhledem k této skutečnosti se na řízení podle § 63 a 64 xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxena statutárního orgánu u osoby, která porušila zákaz vyloučení (§ 67 z. o. k.). Toto řízení, stejně jako řízení o vyloučení člena statutárního orgánu pxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx xxx
xxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxanovení, bude překážkou pro jejich podřazení právě skutečnost, že tato řízení mohou být zahájena pouze na návrh aktivně legitimované osoby a soud je nixxx xxx xxxxxxx
xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxou kategorii, do které bude spadat zanedbatelné množství řízení ve věcech právnických osob.
VII. Řízení podřazená pod písmeno d)
21.
Jedná se o říxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxípadech:
-
statutární orgán právnické osoby nemá dostatečný počet členů potřebný k rozhodování (§ 165 odst. 1 obč. zák.);
-
zájmy člena statutáxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
22.
Ustanovení § 486 obč. zák. vymezuje důvody pro jmenování opatrovníka právnické osobě poměrně obecně. Soud jmenuje opatrovníka právnické osoběx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxrávního opatrovníka právnické osobě, což je třeba odlišit od jmenování procesního opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř., byť důvody pro jeho jmenování xxxxx xxx xxxxxxx
xxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx nastala xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xa jmenování opatrovníka bude zpravidla člen právnické osoby, není ovšem vyloučeno, aby oprávněný zájem osvědčila a návrh podala i osoba stojící mimo pxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
Místní příslušnost
Mgr. Ing.
Radka
Felgrová
JUDr.
Pavel
Dejl
Ph.D., LL.M.
Právní stav komentáře je ke dni 30.6.2015.
I. Uxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxm, kde je právnická osoba zapsána do veřejného rejstříku, jednak sídlem právnické osoby (viz dále).
2.
Pro řízení podle § 85 písm. a) a d) je přísluxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxým soudem právnické osoby. Obecným soudem právnické osoby je podle § 85 odst. 3 o. s. ř. okresní soud, v jehož obvodu má právnická osoba své sídlo.
3.
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx právnická osoba svůj obecný soud. Mezi právnické osoby, které se do veřejného rejstříku nezapisují, patří stát, obce a kraje, státní příspěvkové orgaxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxtek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. Kromě toho mohou i další zákony prohlásit určitý rejstřík nebo jeho část za veřejnýx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxdovaných právnických osob, do kterých