513/1991 Sb.

[Zrušeno] Obchodní zákoník: Komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxu českých a moravských výrobních družstev)
JUDr.
František
Faldyna
(soudce Nejvyššího soudu)
JUDr.
Petr
Hampel
(místopředseda Krajského sxxxx x xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxx xxxx
xxx
xxxxx
xxoudce Nejvyššího soudu)
JUDr.
Zdeněk
Kovařík
(předseda senátu Vrchního soudu v Praze)
Mgr.
Jaromír
Kožiak
(katedra obchodního práva Právnxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxhodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze)
doc. JUDr.
Karel
Marek,
CSc.
(katedra obchodního práva Právnické fakulty Masarykoxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx fakulty Masarykovy univerzity v Brně)
prof. JUDr.
Naděžda
Rozehnalová,
CSc.
(děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)
JUDrx
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxLADNÍ USTANOVENÍ
Díl I
Úvodní ustanovení
Rozsah působnosti
JUDr.
Zdeněk
Kovařík
(předseda senátu Vrchního soudu v Praze)
Obxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxm, že právní vztahy při běžné komunikaci lidí a právnických osob, které nejsou orientovány na podnikatelskou činnost, vyžadují jinou právní úpravu, tx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxkoníku tedy je vyjádřit právě tyto specifické problémy, které jsou s obchodováním a podnikáním spojeny. Toto ustanovení se snaží v této souvislosti řxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxzky obchodněprávních vztahů řešit.
Předmět úpravy obchodního zákoníku poukazuje na tři skupiny problémů. Na prvém místě xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxdnikáním související. Ukážeme dále, že tato třetí skupina zahrnuje poměrně širokou oblast růzností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za úxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xodnikatelem je. Upravuje, co se rozumí podnikáním. Zabývá se podnikáním zahraničních osob, a to jak původem ze zemí Evropského hospodářského prostorx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxelských subjektů navenek. Pokud se týká regulace samotných podnikatelů, pak se zaměřuje ovšem pouze na některé právnické osoby, a to na obchodní spolexxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxdnikatelů souvisí úzce také otázky týkající se obchodního rejstříku, jenž je také obchodním zákoníkem úpraven.
Přes značný rozsah pozornosti, kxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxou upraveny zvláštním zákonem (třeba zákon o státním podniku, zákon o komoditních burzách, zákon o evropské společnosti, zákon o evropském hospodářsxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxolidační agentura. U jiných je jejich podnikání zákonem výrazně regulováno, i když jinak se jejich postavení řídí předpisy, jež platí podle obchodníhx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxmunikací, rozhlasu a televize a některých dalších oblastech. Většiny podnikatelů se dotýká živnostenský zákon, ujiných je jejich postavení dotčeno xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxznamnější oblast úpravy obchodního zákoníku. Jsou zahrnuty v části třetí a jejich předmět vyplývá z § 261 a 262. Vedle obecné úpravy obchodních závazkxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxu mohou účastníci těchto vztahů využít, nicméně, považují-li to za potřebné, mohou založit i obchodní závazkové vztahy zde nepředvídané, nepojmenovxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xříčin také osoby, které postavení podnikatelů nemají a nikdy ani neměly.
Co se týká jiných vztahů s podnikáním souvisejících, pak na prvém místě je nexxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxsí s výkonem jejich obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Také při nekalé soutěži si lze povšimnout, že přesahuje jen okruh podnikatelů samotnýcx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxování podnikatelské činnosti zásadní. Jistě je sem nutno zařadit i účetnictví podnikatelů. Rovněž zde jde již o součást praktického výkonu podnikáníx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxx x xxxxx xdstavec vyjadřuje výslovně, jaký je poměr obchodního zákoníku k zákoníku občanskému. Je-li účelem obchodního zákoníku upravit zvláštní případy, xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxpisy občanskoprávními. Ty se pak nepoužijí. Pro řadu oblastí však zvláštní úprava nutná není a potom se použije, chybí-li úprava speciální, ustanovenx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxádějící, tak i předpisy speciální povahy. Pro sféru podnikání bude z této oblasti přicházet v úvahu nejspíše zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostox xx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx uvést celou rozsáhlou oblast věcných práv, kde obchodněprávní úprava zcela chybí. V podstatné míře se použijí ustanovení občanského zákoníku o právxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxů závazkových vztahů a o bezdůvodném obohacení. To alespoň co se nejdůležitějších okruhů právních institutů týká. Detailních ustanovení obsažených x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xyřešit ani podle ustanovení obchodního práva ani podle práva občanského, poukazuje se na obchodní zvyklosti. Tak jednoduchá situace však přece jen nexxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxx xx xx xxxxovně nebo alespoň z povahy věci připouští, část třetí, to je právní úprava obchodních závazkových vztahů, je naopak v zásadě
dispozitivní
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxžujícím rozsahu, řídit tím, co si účastníci ujednali, a tedy nejen předpisy občanského zákoníku, nýbrž i ustanovení obchodního zákoníku budou použíxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxnárodních smluv, pokud je jimi Česká republika vázána byly-li uveřejněny v příslušné sbírce, to je ve Sbírce zákonů nebo nyní ve Sbírce mezinárodních sxxxxx xxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxst úpravy založené na mezinárodním právu se pak dotýká celého obchodního zákoníku, všech jeho částí.
Vrátíme-li se k obchodním zvyklostem, pak je nuxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxá jsou v obecném povědomí účastníků těchto vztahů a která jsou jimi obecně a spontánně dodržována. Tato pravidla nejsou založena na žádném právním předxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx se samozřejmě v čase, jak se mění podoby a techniky obchodování, mění i tyto zvyklosti. Tyto změny jsou však povlovné a plynulé, takže obchodníci si zpraxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxuje k soupisu obchodních zvyklostí. Asi nejznámějším příkladem jsou Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy, jež čas od času vydávx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxnotné zvyklosti a pravidla nejsou ničím jiným, než shrnutím toho, kam se mezinárodně obchodní praxe ubírá. Komora jen poznává a zachycuje, co již se v obxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxní jsou pak praxí zpětně respektována a dodržována. Uznává se obecně, že to, co je obsahem pravidel, je skutečně zvykem. Obchodní zvyklosti mohou mít růxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxmoditu (ropa, cenné papíry), jindy jsou dodržovány v rozmanitých obchodních závazkových vztazích. Některé zvyklosti jsou typické jen pro místní trhxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxnit, jaký je záběr určitých zvyklostí, kde se ještě fakticky dodržují a kde již nikoliv.
Na obchodní zvyklosti nejednou odkazují také smluvní texty a xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xlatí tam, kde na konkrétní zvyklosti odkazuje zákon.
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxy, na zásady, na kterých tento zákon stojí. Žádný katalog těchto zásad, ze kterých obchodní zákoník vychází, zde ovšem uveden není a vlastně ani v celém xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxé nepochybné principy obchodněprávních vztahů dovodit. Na prvním místě jde jistě o čestnost a poctivost obchodování. S tím souvisí i otázka rovnosti úxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx jejich obchodní schopnosti. Základní zásadou jistě také je nikomu neškodit. Dále jde o zásadu volné konkurence účastníků hospodářské soutěže. Jde nexxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxních společnostech, ale také nepřípustnost zneužívání této ochrany z jejich strany.
Diskutovanou otázkou je otázka použití analogie v obchodněprxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxoru, že analogie je v těchto vztazích přípustná a to jak analogie legis, tak také analogie iuris. Zejména soudní praxe ukázala, že se bez ní obejít nelze, xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx že není-li otázka analogie řešena v obchodním zákoníku vůbec, použije se úprava této otázky z práva občanského, jde konkrétně o § 853 obč. zák., který sx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxé, že tato analogie jaksi prodlužuje zákonný text jak obchodního zákoníku, tak i případně podpůrně použitého práva občanského. Jde tedy o součást zákoxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xžitím zásad, jež jsou základem obchodního zákoníku.
Judikatura:
Jednou ze zásad, kterými se řídí obchodní zákoník, je princip loajality. Za použixx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxzil další činnost a existenci společnosti.
(NS 29 Odo 387/2006, SoJ 165/07)
Související ustanovení:
§ x x xxxxxxxxxx x xxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx:
Šilhán
,
J.
Inominátní smlouvy a přípustnost analogie v obchodních závazkových vztazích.
Právní rozhledy,
2007,
roč. 15,
č. 13,
s. 465.
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxní zákoník definuje podnikání jako činnost, která musí naplnit pojmové znaky vypočtené v § 2 odst. 1. Výčet obsažený v citovaném ustanovení má povahu vxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx x 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
Prvým pojmovým znakem činnosti, má-li být podnikáním, je její soustavnost. Soustavností je třeba rozumět zajištěnx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx Soustavností však není možno chápat požadavek na nepřetržitost výkonu dané činnosti. Pojmový znak soustavnosti proto nebude naplňovat taková činnoxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xnak samostatnosti. Ten je třeba vykládat jako schopnost či možnost podnikatele rozhodovat o všech organizačních a technických podmínkách výkonu danx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx x xxxx xxxx x xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxbo na účet jiné osoby, není podnikáním ve smyslu obchodního zákoníku.
Dalším pojmovým znakem podnikání je, že daná činnost musí být provozována za účxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xe ztrátě, ale účel, k němuž výkon činnosti směřuje a jehož obsahem je snaha po dosažení zisku. Pokud podnikatel činnost zamýšlí jako ziskovou, bude tato xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx ji realizuje, nebude zisk, není podnikáním.
Podnikáním ve smyslu § 2 odst. 1 je též pouze taková činnost, která je realizována podnikatelem. K pojmu xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x x xxxxx xx
x xxxxx x
xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxem je osoba, která splňuje dva základní předpoklady. Zaprvé je držitelem příslušného oprávnění nebo povolení k výkonu podnikatelské činnosti. A zadrxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxx xx x xxx x xxxx obchodní zákoník výslovně požaduje, aby osoba mající příslušné oprávnění či povolení vždy též činnost v rozsahu a na základě tohoto oprávnění či povoxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x x odst. 2 písm. a) podnikateli na základě jejich zápisu do tohoto rejstřiku, aniž by musely reálně podnikatelskou činnost vykonávat. Proto také bývají xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx obchodní zákoník čtyři kategorie podnikatelských subjektů.
První kategorií jsou osoby zapsané do obchodního rejstříku. Kdo se zapisuje do obchoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx fakultativního zápisu. U osob zapsaných do obchodního rejstříku se nevyžaduje k naplnění definice podnikatele, aby tyto osoby skutečně podnikatelsxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xředmět xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxy založeny za jiným než podnikatelským účelem [srov. § 56 odst. 1 ve vazbě na § 34 odst. 1 písm. a)]. Zdůrazněme, že pouze u osob právnických je možné, aby sx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx osoby byly podnikateli vždy již před svým zápisem do obchodního rejstříku. A to ať má tento zápis charakter povinný nebo dobrovolný [k tomu srov. § 34 odsxx x xxxxx xx x xx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxří osoby, které podnikají na základě živnostenského oprávnění [§ 2 odst. 2 písm. b) obch. zák.]. Jde o osoby, které vykonávají živnosti dle § 2 živnostenxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxosti koncesované nebo živnosti ohlašovací vázané a řemeslné či živnost ohlašovací volnou (srov. § 9 a § 19 až 27 živn. zák.). Existenci živnostenského xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xx x xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxým doručením živnostenskému úřadu u ohlašovacích živností, resp. pravomocným rozhodnutím o udělení
koncese
u živností koncesovaných (srov. k tomu x xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx neboť s účinností od 1. 7. 2008 (od účinnosti novely živnostenského zákona provedené zák. č. 130/2008 Sb.) je živnostenský rejstřík veřejným seznamex xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxeré podnikají na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních právních předpisů. Předmětem podnikatelské činnosti této skupiny poxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxosti specifikované x x x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxnek § 2 odst. 1 obch. zák., budou podnikáním. Jedná se o činnost advokátů, znalců, tlumočníků, daňových poradců, auditorů, veterinárních lékařů atd. (xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xprávnění je zpravidla regulován a upraven samostatnými právními předpisy (srov. poznámky pod čarou k § 3 živn. zák.).
Čtvrtou skupinou podnikatelů xxxx xxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx předpisem je zák. č. 252/1997 Sb., o zemědělství (dále též „zem. zák.“), který v § 2e až 2h upravuje podnikání v zemědělství a evidenci zemědělských podxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxvým způsobem, že její výkon bude naplňovat znaky podnikání ve smyslu § 2 odst. 1 obch. zák. Aby mohla být fyzická nebo právnická osoba zemědělským podnixxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xeské republiky (pokud není občanem České republiky nebo občanem některého členského státu Evropské unie) a musí pohovorem před místně příslušným obexxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx Právnická osoba prokazuje splnění uvedených podmínek prostřednictvím odpovědného zástupce, kterého musí pro tento účel ustanovit. Stane-li se práxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxuze osoba fyzická, může tuto funkci vykonávat maximálně pro dva zemědělské podnikatele.
Fyzické i právnické osoby, které hodlají provozovat zeměxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxh podnikatelů. Údaje vedené v evidenci shromaždují a vedou obecní úřady obcí s rozšířenou působností, přičemž pro určení místní příslušnosti těchto oxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxerý je osobou právnickou, příp. nelze-li jinak místní příslušnost určit, místo podnikání zemědělského podnikatele na území České republiky (§ 2f odsxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxx.).
xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx prodávají rostlinné výrobky nebo nezpracované živočišné výrobky (§ 2e odst. 2 a § 2f odst. 1 zem. zák.). Tyto fyzické osoby proto nebudou ani podnikatexx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxxxx xx 31. 12. 2001 byla novelou obchodního zákoníku provedenou zák. č. 501/2001 Sb. dosavadní úprava sídla právnické osoby z § 2 odst. 3 obch. zák. vypuštěxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxnické osoby. Nejčastěji bude sídlo specifikováno v zakladatelském dokumentu právnické osoby. Je-li však právnická osoba zřízena zákonem nebo na zákxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xe vztahu k obchodním společnostem a družstvům je identifikace sídla pravidelnou obsahovou součástí zakladatelského dokumentu (srov. § 78 odst. 1, § 9xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxx x xxxle proto tvoří povinnou součást návrhu na zápis obchodní společnosti či družstva do obchodního rejstříku (srov. vyhl. č. 250/2005 Sb.), přičemž součáxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx (§ 19c odst. 2 obč. zák.). Občanský zákoník, na rozdíl od předchozí úpravy obsažené v § 2 odst. 3 obch. zák., pojem adresy blíže nedefinuje. I za stávající xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxně též číslo popisné, orientační nebo evidenční. Mám za to, že součástí adresy sídla by měl být i údaj o poštovním směrovacím čísle, popřípadě i další spexxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxti specifikovat v souladu s uvedeným vymezením plné adresy. Obchodní společnosti a družstvo jako právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxečnosti či družstva využijí možnosti uvedeného zjednodušení obsahu zakladatelské smlouvy či stanov, nevyvolá změna sídla v rámci obce nutnost měnit xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xbč. zák.).
Občanský zákoník vychází obdobně, jako tak činil obchodní zákoník v § 2 odst. 3 ve znění účinném od 1. 1. 2001 (od účinnosti novely provexxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxt. 3 obč. zák.).
Právnická osoba je povinna uvádět své skutečné sídlo. Tato zásada se uplatňuje nejen ve vztahu k příslušné evidenci, kde je právnickx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xx xxxch významných dokumentech právnické osoby. Ve vztahu k obchodním společnostem či družstvu jde zejména o obchodní listiny ve smyslu § 13a. Pokud právnixxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxod.). Ve vztahu k adrese sídla zapsané do obchodního rejstříku je však třeba zároveň uplatňovat princip důvěry v tento zápis, neví-li třetí osoba o tom, xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxůrazňuje obecnou zásadu, že sídlo právnické osoby nemůže být umístěno v bytě. Výjimku připouští citované ustanovení pouze pro případ, kdy umístění síxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxovat vlastníky či nájemce ostatních bytových jednotek v domě nadměrným hlukem, provozem, návštěvami apod.
Údaj o sídle právnické osoby má zásadní xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx x x xx x xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxkání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci, kterou bude nejčastěji živnostenský rejstřík (srov. § 60 živn. zák.). Zápis místa poxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxodního rejstříku skutečné místo podnikání. Co je třeba rozumět skutečným místem podnikání však obchodní zákoník blíže nevymezuje. Domnívám se, že sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxkud řídí své podnikatelské aktivity. Zároveň by mělo být i místem, kde se může veřejnost s fyzickou osobou setkat a případně s ní vstoupit do právních vztxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxkání nevymezuje, takže lze shodně s adresou sídla právnické osoby konstatovat, že adresou místa podnikání je třeba rozumět označení obce, dále název uxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxvám, že součástí adresy místa podnikání by měl být i údaj o poštovním směrovacím čísle, popřípadě i další nutná specifikace, je-li z hlediska kompletnoxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx obchodní zákoník z hlediska určení jejího sídla vychází z materiálního pojetí, kdy za rozhodné považuje umístění, polohu organizační složky. Takovxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxjnost může s vedoucím či jinými pověřenými osobami organizační složky setkat. Také sídlo musí být určeno adresou, jejíž obsahové náležitosti lze chápxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxxvitu. Z hlediska realizace právních úkonů bude proto při identifikaci rozhodná adresa sídla nebo místa podnikání podnikatele, který organizační sloxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxky, a to zejména v případech, kdy právní úkon činí vedoucí této organizační složky a právní úkon se této organizační složky a její činnosti týká. Přesné uxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xapisovaným o organizační složce podniku do obchodního rejstříku (§ xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx z hlediska určení rejstříkového soudu, u něhož má být organizační složka podniku do obchodního rejstříku zapsána (srov. § 38f odst. 2 a 3).
Obchodní xxxxxxx x x x xxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxka zápisu do obchodního rejstříku význam pouze u odštěpného závodu (§ 7 odst. 1) a u jiné organizační složky podniku (§ 7 odst. 2). V případě provozovny, kxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxné určení adresy provozovny, za kterou je třeba považovat adresu jejího umístění [srov. § 17 odst. 5 písm. d) a § 60 odst. 2 písm. d) živn. zák.].
Doplňmxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxm z hlediska doručování písemností soudu (srov. zejm. § 46b o. s. ř. s účinností od 1. 7. 2009), i když nelze přehlédnout, že doručování na uvedené adresy xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxsl. o. s. ř.).
Judikatura:
Činnost komerčního právníka poskytovaná na základě smlouvy je podnikáním [§ 2 odst. 2 písm. c) obch. zák.].
Zxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxxx
xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxčky není podnikáním, a to ani když jde o půjčku mezi podnikateli.
(MěS Praha 5 Cmo 27/1994-16, Právní praxe v podnikání 10/94)
Zaměstnance, který je spxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxníka společnosti s ručením omezeným spočívající jen v realizaci práv a povinností společníka plynoucích z jeho kapitálové účasti ve společnosti, nenx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxx 851/1996, SoRo 1/97)
Sídlo právnické osoby musí být natolik určité, aby bylo možné zcela jednoznačné určení místa, jež je adresou sídla představovánxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxsném je sídlo právnické osoby.
(VS Praha 7 Cmo 956/2000, PrRo 7/01)
Skutečným sídlem právnické osoby, jež je podle § 19c odst. 2 obč. zák. podnikatel pxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx 69/2004)
Pro posouzení místní příslušnosti soudu podle ustanovení § 84 a § 85 odst. 3 občanského soudního řádu není určující jen sídlo žalované právxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxré skutečnosti či údaje uvedené v části IV formuláře podle vyhlášky č. 250/2005 Sb. za situace, že navrhovatel doložil doklady svědčící o takové rozhoxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxd odst. 1 písm. c) o. s. ř., ale neúplný výrok návrhu. Možností řešení může být zamítnutí návrhu podle § 200da odst. 1 o. s. ř. proto, že k zápisu navržené skxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx x. a překročení návrhu (u zápisů
deklaratorní
povahy, jsou-li rozhodné skutečnosti doloženy příslušnými listinami).
II. Zákonné podmínky skutečxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x4 - zapisované subjekty do obchodního rejstříku, § 56 - obchodní společnosti
Související předpisy:
§ 19c obč. zák., - § 2, § 3, § 9, § 17 až 27, § 60 živnxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxx x xx x xxxxxx x xx x xxxxx xx xx xxx x x xx x x xx xxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxřích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku
Předpisy práva Evropských společenství:
Literatura:
Dědič
,
J.
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx
xx xxxxxx.
Praha:
Linde, a. xxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxová
,
I.
Obchodní právo.
Díl 1.
Praha:
ASPI, a. s.,
2005.
Štenglová
,
I.
;
Plíva
,
S.
;
Tomsa
,
M.
Komentář.
12. vyd.
Díl 1.
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxx
x
xx
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxa:
C. H. Beck,
2007.
Eliáš
,
K.
a kol.
Velký akademický komentář.
1. svazek.
Praha:
Linde,
2008.
Švestka
,
J.
;
Spáčil
,
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x xxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxy podnikání.
Právní praxe,
1992,
č. 1.
Eliáš
,
K.
Sídlo právnických osob.
Právník,
1993,
č. 9.
Eliáš
,
K.
Glosa k otázce podnikatele podxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxtě další poznámky k podnikateli podle právní formy.
Právo a podnikání,
1994,
č. 4.
Pelikánová
,
I.
Podnikatel a podnikání podle obchodního zákxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx Univerzity Karlovy v Praze)
K odst. 1
V zájmu odstranění pochybností o platnosti a o účincích právních jednání uskutečněných neoprávněnými podnikxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx xxukromoprávními důsledky neoprávněného podnikání z hlediska právních úkonů, které byly při neoprávněné podnikatelské činnosti uskutečněny. Zkoumxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxá obchodní zákoník předpisům veřejnoprávním.
Nejpřísnější postih lze vůči neoprávněnému podnikateli uplatnit podle trestního zákona. Podmínxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxoprávněného podnikání a § 118a trestního zákona - trestný čin neoprávněného provozování loterie nebo jiné sázkové hry). Ke znakům skutkové podstaty xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx zn. 4 To 499/1995 či rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 9 To 118/1995. Za neoprávněné podnikání však lze z hlediska trestní odpovědnostx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxých osob.
Stejně tak je tomu u postihu neoprávněné podnikatelské činnosti podle zákona o přestupcích [srov. § 24 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcíxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xozsahu, intenzity a délky provozování nedosáhl potřebného stupně společenské nebezpečnosti tak, aby tyto fyzické osoby mohly být za své protiprávní xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xodnikání upraven speciálně ve vztahu k přestupkovému zákonu také v zákoně živnostenském. Dle § 61 odst. 3 živn. zák. se přestupku dopustí fyzická osoxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx koncesované, a činí tak bez příslušného živnostenského oprávnění.
Právnické i fyzické osoby, které neoprávněně podnikají, lze postihovat v rámcx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxady, kdy je bez příslušného oprávnění nebo nad rámec tohoto oprávnění provozována činnost, která je živností a ke které je živnostenské oprávnění nezbxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx deliktu pro případ, kdy je taková činnost provozována bez příslušného povolení, licence apod. Jako příklad můžeme uvést zákon o elektronických komunxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxodní zákoník se v § 3a zaměřuje čistě na otázku důsledků neoprávněného podnikání na právní úkony, které byly v rámci takové činnosti realizovány. Obcxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xykonává činnost, k níž je nutné získání příslušného podnikatelského oprávnění, bez tohoto oprávnění. Neoprávněným podnikatelem je dále i osoba, ktexx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxrávnění překračuje. (Pozn.: Takové překročení získaného podnikatelského oprávnění patrně již není možno po novele živnostenského zákona provedexx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx jediná živnost, jejímž ohlášením získává podnikatel oprávnění k provozování všech činností, které lze mezi ohlašovací volnou živnost řadit; srov. k xxxx x xx x xxxxxxx xx x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xinnosti, které bude v rámci oprávnění k volné živnosti realizovat (srov. § 45 odst. 4 živn. zák.). Mám za to, že i v případě, kdy podnikatel bude realizovax x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xatří mezi činnosti, jež jsou obsahem živnosti ohlašovací volné.)
Neoprávněným podnikatelem ve smyslu § 3a je i osoba, která vykonává určitou činnoxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxázané podnikatelské činnosti bude z hlediska trestní odpovědnosti kvalifikován jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 171 tr. zák.x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxých podnikatelů uskutečněné při výkonu činnosti bez příslušného oprávnění či povolení jsou platné. Lze tedy konstatovat, že právní úkony není možno pxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx x xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxiněn.
Zásada platnosti právních úkonů realizovaných při neoprávněném podnikání však není absolutní. Obchodní zákoník odkazem na § 49a obč. zák. xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxím omylu. Tedy v takovém omylu, který byl pro uskutečnění právního úkonu rozhodující, neboť pokud by jednající osoba věděla o skutečném stavu věcí, práxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxná s podnikatelem oprávněným.
Podmínkou neplatnosti právního úkonu dle § 49a obč. zák. je vedle podstatného omylu jednající osoby též skutečnost, xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xkon rovněž v případě, jestliže by omyl jednající osoby byl neoprávněným podnikatelem vyvolán úmyslně. V takovém případě se nevyžaduje, aby omyl byl poxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxu na straně jednající osoby je svojí povahou neplatností relativní (§ 40a obč. zák.). Právní úkon uskutečněný neoprávněným podnikatelem bude tedy i v pxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxolání se neplatnosti právního úkonu jednající osobou je přitom spojeno s účinky
ex tunc
, což znamená, že účinky právního úkonu nenastanou, a ty, které jxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxlávajícím pochybnosti o úmyslu oprávněné osoby. Kromě toho úkon, kterým se jednající osoba neplatnosti dovolává, je perfektním až okamžikem dojití (xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxi právního úkonu nastaly, toto dovolání prokazatelně předat do sféry neoprávněného podnikatele.
Právo dovolat se neplatnosti právního úkonu ve sxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxho podnikatele bude řídit obchodním zákoníkem, bude běh a délka této promlčecí doby posuzovat podle obchodního nebo občanského zákoníku. Lze se domníxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxen platnost právního úkonu není dotčena tím, že jej učinil neoprávněný podnikatel v rámci své neoprávněné podnikatelské činnosti, ale že ani povaha taxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxvněném podnikání je proto třeba na neoprávněného podnikatele pohlížet, jako by byl podnikatelem oprávněným, a na jeho činnost jako na činnost, ke kterx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxmu zákoníku obchodního dle § 261 odst. 1, 2, 3 a 6 a § 262.
K odst. 2
Mám za to, že i přes nepříliš přesnou formulaci § 3a odst. 2 je třeba toto ustanovení xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xebo povolení, xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxhého odstavce § 3a totiž nepochybně je založit bezvýjimečnou odpovědnost za škodu osob, které provozují určitou činnost podnikatelským způsobem, axxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xebo daná činnost jim byla zakázána. Nadto obchodní zákoník odpovědnost za škodu vztahuje ve zkoumaném ustanovení i na osoby, které činnost bez přísluxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxgánů, prokuristé, zákonní i smluvní zástupci neoprávněného podnikatele apod.).
Ustanovení § 3a odst. 2 zakládá absolutní objektivní odpovědnosx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxst, která se řídí obchodním zákoníkem, takže lze souhlasit s J. Dědičem (Dědič, J. Obchodní zákoník. Komentář. Díl I. Polygon. Praha, 2002, s. 54), že v txxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx
x xxxxxxxxxx xxto zvláštní odpovědnosti vyplývá, že ke vzniku odpovědnosti za škodu neoprávněného podnikatele postačí výkon činnosti, k níž je vyžadováno příslušnx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxnosti se neoprávněný podnikatel nemůže zprostit, okolnosti vylučující odpovědnost zákon nedefinuje.
Vznik odpovědnosti neoprávněného podnikaxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxtatný omyl dle § 3a odst. 1 obch. zák. a § 49 obč. zák. Odpovědnost za škodu neoprávněného podnikatele se také vždy řídí obchodním zákoníkem, a je tedy nexxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxědčí osobě jednající s neoprávněným podnikatelem, se proto promlčuje ve lhůtě stanovené v § 398.
Ustanovení § 3a odst. 2 výslovně prohlašuje, že odxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x odpovědnosti neoprávněných podnikatelů podle zvláštních právních předpisů srov. výklad k § xx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xmot ve spotřebitelském balení do 50 kg na 1 kus balení, patří k živnostem koncesovaným (ustanovení § 26 zákona č. 455/1991 Sb., příl. 3, skupina 314). Pokxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxí povolení - koncesi, jedná se o neoprávněné podnikání a tímto jednáním jsou obcházena uvedená ustanovení živnostenského zákona.
II. Kupní smlouvy uxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxčanského zákoníku absolutně neplatné, neboť svým obsahem i účelem obcházejí zákon, a to zákon č. 455/1991 Sb.
Kupní smlouva, kxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx živnostenským oprávněním, není bez dalšího neplatná.
Pokud právní subjekt pověří jiného byť i jen z části výkonem činnosti, ktexx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx04)
I. Podnikatel neoprávněně podniká, nemá-li živnostenské oprávnění k provozování činnosti, která je živností, anebo má-li sice živnostenské opxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxy se speciálními stroji“) podniká neoprávněně, vykonává-li v tomto rámci také činnost, k níž je třeba
koncese
(zde : „silniční doprava nákladní“).
(x x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xříslušným správním orgánem podle zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, může být posouzeno jako trestný čin nxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xozhodnutím soudu nebo jiného státního orgánu zakázána.
(KS České Budějovice 3 To 365/1998)
Výkladové pravidlo uvedené v ustanovení § 89 odst. 14 tr. xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xe, že musí jít o činnost srovnatelnou s výkonem zaměstnání, provozovanou s cílem získat trvalý zdroj finančních příjmů, tedy o soustavnou činnost provxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xbjem, a to i včetně finančního vyjádření hrubého obratu, čistého zisku, ceny použitého materiálu nebo prováděných služeb či zboží určeného k prodeji, xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxo nebo jiného výdělečného podnikání, které má povahu drobného živnostenského podnikání, jímž pachatel dosahuje příjmy srovnatelné s příjmy z pracovxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
(KS Hradec Králové 9 To 118/1995)
Související ustanovení:
§ 2 - podnikání, § 14 -
prokura
, § 15 - zmocnění zástupce podnikatele, § 261 - předmět úxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
Komentář.
Díl I.
Praha:
Polygon,
2002.
Eliáš
,
K.
;
Bejček
,
J.
;
Hajn
,
P.
;
Ježek
,
J.
a kol.
Kurs obchodního práva.
Obecná část. Soutěžní prxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx
xx03.
Salač
,
J.
K problematice rozporu právního úkonu se zákonem ve světle § 39 občanského zákoníku.
Právní rozhledy,
1997,
č. 10.
Kozel
,
R.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
(Osobní působnost)
JUDr.
Tomáš
Horáček,
Ph.D.
(katedra obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze)
V § 1 odst. x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxtahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související. Ve shodě s tímto vymezením pak § 4 rozšiřuje osobní působnost obchodního zákoníku i na osoxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxním obchodního zákoníku nebo zvláštního zákona.
Příkladem zvláštního zákona, který rozšiřuje působnost obchodního zákoníku i na jiné osoby než xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x x94 odst. 3).
Obchodní zákoník rozšiřuje svoji osobní působnost především v souvislosti s úpravou hospodářské soutěže (§ 41 až 55), kdy práva a povixxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxi (srov. obsah a význam pojmů xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxx xxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xteré jsou zakladateli, resp. společníky obchodních společností (zakladateli, resp. členy družstva), i když nejsou podnikateli.
V § 261 odst. 2 roxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx kraje). Také závazkové právní vztahy vypočtené v § 261 odst. 3 (tzv. absolutní obchody) jsou podřízeny režimu obchodního zákoníku, i když jednou (příxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xtran (§ 262), přičemž i v tomto případě mohou být účastníky této dohody jak subjekty podnikatelské, tak i fyzické či právnické osoby, jež podnikateli nexxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxhů, § 262 - dohoda o působnosti zákona
Související předpisy:
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
2007.
Štenglová
,
I.
;
Plíva
,
S.
;
Tomsa
,
M.
Komentář.
12. vydání.
Praha:
C. H. Beck,
2009.
Díl II
Podnik a obchodnx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
x xxxxx x
xxxxxk je ve smyslu definice obsažené v § 5 obch. zák. objektem právních vztahů. Podnik nemá v obchodněprávním smyslu subjektivní charakter. Jako objekt prxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxávnění, tedy zejména podnik držet, užívat, brát z provozu podniku plody a užitky, s podnikem disponovat. Z existence vlastnického práva k podniku zároxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx vykonávat dílčí vlastnická oprávnění k podniku takovým způsobem, aby nebyla dotčena práva (vlastnická či jiná) třetích osob. Ve vlastnickém právu k pxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxk, aby nedocházelo ke xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx atd.).
Podnik je pojímán jako ucelený a organizovaný soubor hmotné, nehmotné a osobní složky podnikání. Hmotnou složkou je třeba rozumět všechny věxxx x xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxna práva (pohledávky) a dále jiné majetkové hodnoty (zejména práva k ochranným známkám, práva k chráněným označením původu, práva k know-how atd.). Koxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxpatří závazky (k tomu podrobněji srov. výklad k § 476 a násl. obch. zák.).
K tomu, aby věci, práva a jiné majetkové hodnoty bylo možno jako organizovaný xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxí být předmětem vlastnického práva podnikatele, k právům a jiným majetkovým hodnotám musí podnikateli svědčit subjektivní majetkové oprávnění (podxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxm v § 5 odst. 1 je skutečnost, že věci, práva a jiné majetkové hodnoty musí buď přímo sloužit k provozování podniku, nebo alespoň musí být vzhledem ke své pxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxečně slouží. Komplikovanější může být přesná specifikace těch složek podniku, u nichž bezprostřední objektivní vazba mezi nimi a provozem podniku dáxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx vůli podnikatele, které z věcí, práv a jiných majetkových hodnot bude považovat za součást podniku.
Stále diskutovanou otázkou v souvislosti s defxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xodniku. V návaznosti na vymezení pojmu podnik v komunitárním právu lze vysledovat tendenci k uvolnění vazby mezi podnikatelem a jeho výlučným vlastnixxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxzi jednotlivými podniky a jaké jsou meze určení, zda jde ještě o pouhou organizační složku téhož podniku či zda již jde o samostatný, odlišný podnik. Lze xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxžkám každého z podniků.
Pojem podnik ve smyslu § 5 nelze ztotožňovat s pojmem státní podnik ve smyslu zák. o státním podniku. Dle § 2 odst. 2 citovaného xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxt. Státní podnik je tedy vymezen jako subjekt právních xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxversitas rerum) není v platném právu definována ani v občanském zákoníku, ani v jiném právním předpise. Z obecného pojetí hromadné věci lze dovodit, že xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxn i složkou nehmotnou a složkou osobní. Dále platí, že jednotlivé složky podniku jsou v navzájem souřadném postavení, což znamená, že mezi složkami neexxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xedinou, u níž je spojení mezi všemi souřadnými složkami natolik obvyklé, že se pro tuto jedinou věc přijalo společné označení podnik (k pojmu hromadná vxx xxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx, jako vlastníkovi podniku, svědčí veškerá oprávnění, jež jsou imanentním obsahem jeho vlastnického práva (blíže výklad k § 5 odst. 1). Při dispozicícx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxi věcmi, právy či majetkovými hodnotami, jež jsou součástí podniku (§ 5 odst. 2 věta třetí). Tomu odpovídá například koncepce smlouvy o prodeji podnikux xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxd práv z duševního vlastnictví (§ 479), přechod práv z pracovněprávních vztahů zaměstnanců podniku (§ 480) a přechod vlastnického práva k věcem (§ 483)x x xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxostatně také přechod závazků na kupujícího podniku (§ 477, 480). Na základě smlouvy o prodeji podniku (§ 476 až 488a) lze prodat podnik jako celek, je všax xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx upravuje samostatným smluvním typem též nájem podniku nebo jeho části (§ 488b až 488i). Také v případě nájmu podniku nebo jeho části musí být příslušná uxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx. § 153 odst. 1 obč. zák.). Smlouva o zřízení zástavního práva k podniku vyžaduje formu notářského zápisu (§ 156 odst. 3 obč. zák.), přičemž zástavní právx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx bylo zřízeno rozhodnutím soudu nebo správního úřadu. Podnik může být předmětem vkladu do obchodní společnosti (§ 59). Podnik může být též předmětem lexxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxví více podnikatelů stejně, jako může být součástí společného jmění manželů (§ 136 a násl. obč. zák.).
Podnik je předmětem dědictví po zůstaviteli (§ xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxrov. § 338f a násl. o. s. ř. a § 70 a násl. zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád; k tomu též vyhl. č. 485/2000 Sb., o výši odměny správců podniku). K problematicx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxji podniku, a to určení neplatnosti smlouvy včetně určení vlastnictví nemovitosti, která je součástí podniku, je dána věcná příslušnost krajských soxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xx xx xx xx
xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxné cenné papíry, není k převodu těchto cenných papírů na kupujícího potřebný
indosament
ani splnění dalších podmínek, které jsou nezbytné při samostxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxxx že kupující podnik dále převede.
(VS Praha 1 Ko 77/2003, SoJ 123/03)
Závazek kupujícího ze smlouvy o prodeji podniku zaplatit prodávajícímu kupní cexx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx zák.
(NS 29 Odo 691/2003, Soj 144/05)
Obchodní jméno (od 1. 1. 2001 obchodní firma) právnické osoby přechází na nástupnickou právnickou osobu spolu x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxně převoditelné a nelze je převzít, aniž by současně s ním nebyl převeden podnik.
Obchodní jméno, které nástupnická právnická osoba při převodu podnixx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx zaměnitelnost s obchodním jménem jiné právnické osoby.
Na základě smlouvy o prodeji podniku dochází k převodu závazků souvisejících s prxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xdyž třetí osoby nedaly souhlas ke změně v osobě dlužníka.
V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů soud vypořádá jen xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxpořádávaného majetku a toho, jak jej mezi manžely rozdělí. Podnik mohl být předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů upraveného občanským zxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxům. Pokud však byl podnikatelem jen jeden z manželů a šlo o věc sloužící výkonu jen jeho povolání, náležel podnik do odděleného vlastnictví podnikajícíxx xxxxxxxx
xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx část podniku, která tvoří jeho samostatnou organizační složku. Za samostatnou organizační složku lze pokládat takovou součást xxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxřípadě jiné majetkové hodnoty slouží k provozování této části podniku (samostatné organizační složky) a vymezuje tím předmět smlouvy o prodeji části xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxe do obchodního rejstříku.
II. Předmětem smlouvy o prodeji podniku však mohou být i jiné organizační složky podniku, které se nezapisují do obchodníhx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xřičemž se nemusí jednat o složku oprávněnou svým vedoucím jednat navenek ve všech věcech jí se týkajících, jako je tomu v případě odštěpného závodu.
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxě (
ex nunc
) a obnovení původního stavu ohledně převáděného podniku (jeho části), včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům prxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxlouvy o prodeji podniku (jeho části) od okamžiku odstoupení od smlouvy případně skončil.
Jmenovat a odvolat ředitele státního poxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xmlouvou o prodeji podniku (§ 476 a násl. obch. zák.) převedl na kupujícího pohledávky, na které se prodej vztahuje, ale tuto skutečnost v rozporu s ustanxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxnění povinnosti prodávajícího oznámit dlužníkům přechod převedených pohledávek na kupujícího lze v takovém případě považovat za zamlčení podstatnxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
Judikatura Evropského soudního dvora:
T-11/89 Shell International proti Komisi, 1992, ECR II, s. 257
C-41/90 xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxx x xx x
xxxxxxx
x x xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxikatele, § 17 - obchodní tajemství, § 18 - výlučné právo podnikatele, § 21 - zahraniční osoby, § 27 - obchodní rejstřík, § 44 a násl. - nekalá soutěž, § xx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxní úkony v průběhu likvidace, § 476 a násl. - smlouva o prodeji podniku, § 488b a násl. - smlouva o nájmu podniku, § 759 - jakost
Související předpisy:
x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxxx x x xxxx x xxxxx xx xx xxx x x xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xtanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, - zák. o státním podniku, - insolvenční zákon, - vyhl. č. 485/2000 Sb., o výši odxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xeck,
2007.
Holub
,
M.
a kol.
Komentář.
2. aktualizované a doplněné vyd.
1. Svazek.
Praha:
Linde, a. s.,
2003.
Knappová
,
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxdní právo.
Díl 1 a 2.
Praha:
ASPI, a. s.,
2005.
Plíva
,
S.
Hospodaření s majetkem státu.
Praha:
C. H. Beck,
2001.
Rouček
,
F.
;
Sedláček
,
J.
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxxxxář.
12. vydání.
Praha
C. H. Beck,
2009.
Baudyš
,
P.
Zástavní právo k podniku.
Právní rozhledy,
2003,
č. 6.
Baudyš
,
P.
Rozsah zástavníhx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxx
x
xx
x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxx5,
č. 20.
Dvořák
,
T.
Ještě k zástavnímu právu k podniku.
Právní rozhledy,
2003,
č. 10.
Dvořák
,
T.
Dispozice s podnikem.
Právní rozhledyx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxx x xxxxxx podniku.
Právní rozhledy,
1997,
č. 10.
Holub
,
O.
Věc hromadná - soubor věcí.
Ad Notam,
2002,
č. 3.
Kindl
,
J.
Podnik nebo soutěžitel ... xxxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
č. 2.
Křetínský
,
D.
Ještě k následkům odstoupení od smlouvy o prodeji podniku.
Právní rozhledy,
1997,
č. 9.
Kühn
,
Z.
Fikce samostatnosti xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxí xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xohledávek nabytých vkladem podniku nebo jeho části.
Právní zpravodaj,
2006,
č. 5.
Pelikánová
,
I.
Podnik ve smyslu obchodního zákoníku.
Daňxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxjda
,
M.
;
Žabenská
,
S.
Problematika nájmu podniku.
Právní rozhledy,
1999,
č. 5.
(Obchodní jmění)
JUDr.
Tomáš
Horáček,
Ph.D.
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx, co lze chápat jako obchodní majetek, je předmětem účetnictví podnikatele. Obchodní majetek podnikatele je tvořen zejména věcmi, a to věcmi movitými x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxí práva a jiné majetkové hodnoty, jejichž hodnota je penězi ocenitelná a vyčíslitelná. Mohou to být práva k předmětům průmyslového vlastnictví, která xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx osobního, neobchodního. Obchodním majetkem podnikatele-fyzické osoby se rozumí pouze majetek, který objektivně slouží k výkonu jeho podnikatelskx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxdnikatelů-právnických osob se v zájmu právní jistoty obchodní a neobchodní majetek nerozlišuje. Obchodním majetkem se rozumí veškerý majetek právnxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx podnikatele. Ve shodě s definicí obchodního majetku i v případě obchodního jmění modifikuje obchodní zákoník jeho rozsah se zřetelem k tomu, zda jde o xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxré fyzické osobě vznikly v souvislosti s podnikáním.
Relevantní
je přitom věcná, tedy objektivní souvislost závazků s výkonem podnikatelské činnosxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxko souhrn aktiv a pasiv podnikatele v účetním smyslu, neboť obchodní jmění nelze považovat za pojem, jehož obsah by byl účetně zjistitelný a vyjádřitelxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx nematematický souhrn kladných a záporných hodnot souvisejících s podnikáním (a to všech u právnické osoby, resp. pouze těch, které souvisí s výkonem pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx na právního nástupce (srov. zejm. § 38a a násl. obch. zák. a navazující úpravu přeměn obchodních společností obsaženou v zákoně č. 125/2008 Sb.; dále txx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xodnotu. V souvislosti se znaleckým zjištěním hodnoty čistého obchodního majetku je znalec schopen také identifikovat hodnotu obchodního jmění. V záxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xx xx xxx x xxx x xx x xxx x xxx xx xxxxx
x xxxxx x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxdílu mezi reálným vyjádřením hodnoty obchodního majetku podnikatele a reálnou hodnotou jeho závazků. Obdobně, jako je tomu u obchodního majetku a obcxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx x x xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxi osobami. U fyzických osob se čistým obchodním majetkem rozumí rozdíl mezi jejich obchodním majetkem a závazky vzniklými v souvislosti s podnikáním (xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx majetkem a veškerými závazky právnické osoby.
Čistému obchodnímu majetku lze vždy přiřadit určitou majetkovou hodnotu v peněžním vyjádření. Tato xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxího majetku a relevantních závazků je schopen vyjádřit rozdíl obou hodnot v podobě čistého obchodního majetku. Čistý obchodní majetek se uplatňuje zexxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxvení výše čistého obchodního majetku je rozhodné též v případech přeměn obchodních společností (srov. zejm. § 98, 103, 105, 135, 257, 261, 265, 294, a 36x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxdné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky. Jde o účetní pojem, přičemž obchodní zákoník definuje vlastní
kapitál
jako souhrn (rozum. součet) zdxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxedevším o účty základního kapitálu x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxrov. § 61 odst. 2). Výše vlastního kapitálu je rozhodným údajem také v případech přeměn obchodních společností (srov. zejm. § 77, 83, 125, 257, 261, 265, xxxx xxxx xxxx xxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx x xx - zrušení a zánik společnosti, § 70 - likvidace společnosti, § 74 - postup při likvidaci, § 121 - příspěvková povinnost v s. r. o., § 125 - působnost valxx xxxxxxx xx xx xxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxě rozhodnutí valné hromady, § 161b - nabývání vlastních akcií na základě jiných právních skutečností, § 178 - podíly na zisku a. s., § 187 - působnost vxxxx xxxxxxx xx xxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xpadku, § 208 a násl. - zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti, § 233 - vypořádací podíl člena družstva, § 482 - cena dle účetní evixxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
Literatura:
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
x
I.
Obchodní právo.
Díl 1.
Praha:
ASPI, a. s.,
2005.
Štenglová
,
I.
;
Plíva
,
S.
;
Tomsa
,
M.
Komentář.
12. vyd.
Praha:
Cx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxx
x
xx
x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxx
,
J.
Vyřazení majetku z obchodního majetku.
Daňová a hospodářská kartotéka,
2000,
č. 6.
Galíčková
,
A.
Některé problémy kolem tzv. „vypořáxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xoráček,
Ph.D.
(katedra obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze)
Podnik, tak jak je definován v § 5, může podnikatel ponexxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxostí podnikatele (s výjimkou organizačních složek ve smyslu § 7 odst. 2) s tím, že obchodní zákoník definuje v § 7 tři organizační složky podniku, a to oxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxx xxitřně strukturovat svůj podnik i na jiné organizační součásti, které zákon nepředpokládá a neupravuje. Takové členění podniku sice nebude mít právní xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
K odst. 1
Odštěpný závod je organizační složkou podniku, která je jako odštěpný závod zapsána do obchodního rejstříku. Z uvedené zákonné definice odšxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxvně významné, zda bude odštěpný závod přesně prostorově vymezen či zda bude - z hlediska svého umístění - oddělen od hlavního závodu podniku. Lze se též pxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxtví. V praxi však lze takové oddělené vnitropodnikové účetnictví doporučit, neboť může hrát významnou roli při specifikaci xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx, že odštěpný závod mohou zřídit pouze podnikatelé, kteří jsou do obchodního rejstříku zapsáni (§ 34 obch. zák.). Je přitom nerozhodné, zda byl podnikaxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxou v rámci svého podniku vymezit samostatné organizační složky obdobné odštěpnému závodu, ovšem bez právních důsledků spojených se zápisem odštěpnéxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxo stává odštěpným závodem ve smyslu § 7 odst. 1 teprve okamžikem zápisu do obchodního rejstříku, nikoliv již přijetím rozhodnutí o jeho zřízení. Do obcxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xák.). Označení odštěpného závodu musí být podnikatelem provedeno v souladu s § 7 odst. 1. To znamená, že odštěpný závod musí být vždy označován obchodní xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xe se jím rozumí adresa umístění odštěpného závodu. Tato adresa se může odlišovat od adresy umístění hlavního závodu podnikatele, resp. jeho sídla či míxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx součástí údajů zapisovaných o odštěpném závodu do obchodního rejstříku, ale má též procesní význam z hlediska provedení tohoto zápisu. Je-li totiž síxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxn jak u rejstříkového soudu, u něhož je zapsán podnikatel, tak u rejstříkového soudu, v jehož obvodu má odštěpný závod své sídlo (§ 38f odst. 2 a 3). Předmxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxk nezbytné, aby se předmět činnosti odštěpného závodu zcela kryl s předmětem podnikání podnikatele, neboť odštěpný závod může být vytvořen pouze pro rxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xedoucího tohoto odštěpného závodu, který se od okamžiku zápisu do obchodního rejstříku stává zákonným zástupcem podnikatele v rozsahu právních úkonx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx x x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx přičemž zápis prvního vedoucího do obchodního rejstříku musí být vždy proveden zároveň se zápisem odštěpného závodu.
Zápisem do obchodního rejstxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxvídá i postavení vedoucího odštěpného závodu jako zákonného zástupce podnikatele. Uvedené důsledky je třeba přísně respektovat nejen při realizaci xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xodnikatel, který odštěpný závod zřídil. Doplnění označení podnikatele o údaj o odštěpném závodu může mít význam pouze z hlediska určení, že spor se týkx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxle. Zákon povinnost vytvořit odštěpný závod neukládá. Z hlediska přijetí rozhodnutí o zřízení odštěpného závodu pak závisí na povaze podnikatele, jaxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxiku pouze podnikatel sám. U podnikatelů-právnických osob spadá rozhodnutí o zřízení odštěpného závodu pod jejich obchodní vedení. V osobních obchodxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xámci zásad mezi nimi dohodnutých (s výjimkou případu, kdy společníci pověří obchodním vedením pouze některé či jen jednoho společníka, resp. komplemxxxxxxx xxxxx x xxx xx x x xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxobnosti statutárních orgánů s výjimkou případu, kdy by si rozhodnutí o této otázce vyhradila do své působnosti valná hromada (srov. § 125 odst. 3), respx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xakým je přijímáno rozhodnutí o zřízení odštěpného závodu, lze též rozhodnout o jeho zrušení.
K odst. 2
Obdobná pravidla, která byla ve výkladu k předxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xapisuje do obchodního rejstříku (srov. k tomu výklad k § 7 odst. 1). Postavení a právní poměry jiné organizační složky podniku jsou obdobné odštěpnému zxxxxx xx x xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxtupcem podnikatele v rozsahu právních úkonů týkajících se této organizační složky (§ 13 odst. 3).
Jiná organizační složka podniku se, na rozdíl od odxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxizačním složkám podniku zahraniční osoby (srov. § xx xxxxx x x x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxx xxzi organizační složky podniku zahrnuje i provozovnu. Provozovnou se rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Z této defxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxdů.
-
Provozovna především musí být, na rozdíl od odštěpného závodu, prostorově vymezená a ohraničená. Provozovnou tedy nemůže být jakákoliv relatxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x
x xxxxxxxxxx xxxí být uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Není nezbytné, aby výkon této činnosti pokrýval veškeré podnikatelské aktivity podnikatele. Musx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x
xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xámci provozu podniku právní titul. Provozovna může být především ve vlastnictví podnikatele, vyloučen není ani nájemní vztah či jiné užívací právo k pxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxního rejstříku, jeho jménem a příjmením (je-li fyzickou osobou) či názvem (je-li právnickou osobou). K uvedeným označením může být připojen název proxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxní). Ochranu před neoprávněným užitím názvu provozovny však může poskytovat generální
klauzule
či speciální skutkové podstaty nekalé soutěže (§ 44 x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx, může však mít i více provozoven. Podnikatel však provozovnu zřídit též nemusí, což bude obvyklé zejména u činností, které nejsou stabilně vykonávány xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxíku (srov. usnesení VS Praha 7 Cmo 384/2000 ve vazbě na platné znění § 38f odst. 1). Jakýkoliv údaj o provozovně proto není údajem způsobilým k zápisu do oxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx § 336 a 338 obch. zák.).
Ve vztahu k podnikatelům, kteří podnikají za podmínek stanovených živnostenským zákonem, je podrobnější úprava provozovxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxnu se po novele živnostenského zákona provedené zákonem č. 130/2008 Sb. s účinností od 1. 7. 2008 považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k pxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxvozování živnosti zahájeno bezprostředně po získání živnostenského oprávnění, specifikovat již v ohlášení živnosti [§ 45 odst. 2 písm. f) a § 45 odstx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xřadu oznamovat zahájení provozování živnosti v nové provozovně či provozovnách, příp. ukončení činnosti ve stávající provozovně či provozovnách. Vxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xákona způsobilá pro provozování dané živnosti. Musí být také podnikatelem řádně označena, přičemž živnostenský zákon obdobně, jako obchodní zákoxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxnostenský zákon navíc požaduje i označení identifikačním číslem podnikatele, bylo-li mu přiděleno (§ 17 odst. 7 živn. zák.), přičemž je-li provozovxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xrodejní nebo provozní době, případně též kategorii a třídu ubytovacího zařízení, jde-li o provozovnu, v níž jsou poskytovány služby přechodného ubytxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxě označit počátek a konec plánovaného uzavření provozovny (§ 17 odst. 9 živn. zák.).
Údaje o provozovně či provozovnách jsou součástí údajů povinně xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxa je jiná provozovna než ta, ve které začal podnikatel podnikat, nebo kterou označil za hlavní. Pokud v témže místě, na téže adrese dojde k přemístění proxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxa podle § 17 odst. 2 živnostenského zákona. Provozovnou je třeba rozumět celý soubor místností či jiných prostor, v nichž je v daném místě podnikání provxxxxxxxx
xxx xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxbilost mít práva a povinnosti, a být tedy účastníkem řízení podle § 19 občanského soudního řádu), jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínky řízenxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx.
(VS Olomouc 4 Cmo 217/1996)
Nelze zamítnout návrh na zápis vedoucího odštěpného závodu nebo jiné organizační složky podniku (§ 7 odst. 1 a 2 obch. záxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xapsat pouze jednoho vedoucího organizační složky podniku ve smyslu § 13 odst. 3 obch. zák.
Provozovna podnikatele není údajem zxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxnické osoby a vyjádří-li tento svůj názor v žalobě tím, že za více žalovaných označí tutéž právnickou osobu, přičemž jednotlivé žalované rozliší podle xxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx osobě a že údaje o odštěpných závodech pouze vyjadřují názor xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxila právní úkon, a kumulativně není ani určeno konkrétní místo, kde byl učiněn, není možno bez dalšího aplikovat § 16 obch. zák. Ze skutečnosti, že na lixxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxné razítko uchováno. Pojmové znaky provozovny ve smyslu § 7 obch. zák. nesplňuje pouze prostor formálně označený firmou podnikatele, ale též kumulatxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxsti podniku (§ 487 obch. zák.) je nezbytné, aby předmětem smlouvy o prodeji podniku byla taková část podniku, která tvoří jeho samostatnou organizační xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xrganizační složky, z čehož především vyplývá, které věci, jiná práva, popřípadě jiné majetkové hodnoty slouží k provozování této části podniku (samoxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xodniku zejména odštěpný závod, popřípadě jiná organizační složka, která se zapisuje do obchodního rejstříku. Předmětem smlouvy o prodeji podniku všxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx podmínkou však je, aby šlo o složku samostatnou ve výše uvedeném smyslu, přičemž nemusí jít o složku oprávněnou svým vedoucím jednat navenek ve věcech jx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xbch. zák. je zákonným zmocněním, které je nepřenosné, neboť se vztahuje výlučně k osobě vedoucího organizační složky. Z tohoto ustanovení je oprávněx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx si může ustanovit, jen jestliže je to právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto) není oprávněn zmocnit dalšího zástupce.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxvané údaje organizační složky podniku, § 38h - zapisované údaje zahraniční osoby nebo její organizační složky, § 266 odst. 5 - výklad projevu vůle, § 3xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxi prodeji podniku, § 759 - jakost
Předpisy práva Evropskýcx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxek
,
J.
;
Hajn
,
P.
;
Ježek
,
J.
a kol.
Kurs obchodního práva.
Obecná část. Soutěžní právo.
5. vyd.
Praha:
C. xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
Komentář.
12. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2009.
Bartošíková
,
M.
O odštěpném závodu.
Obchodní právo,
1995,
č. 9.
Eliáš
,
K.
Odštěpné závodxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxx
x
xx
Právo a podnikání,
2002,
č. 1 a 2.
Hušek
,
J.
Označení provozovny po noxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxnost zahraniční právnické osoby jmenovat vedoucího organizační složky podniku nacházející se na území České republiky.
Právní rozhledy,
2002,
čx xxx
xxxxxxx
x
xx
xx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
1998,
č. 4.
Díl III
Obchodní firma
(Vymezení pojmu)
JUDr.
Eva
Večerková,
Ph.D.
(katedra obchodního práva Právnické fakultx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
x x x
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxožkou podniku ve smyslu § 5 (harmonizační novelou obch. zák. byl podnik výslovně prohlášen za hromadnou věc). Obchodní firma je statkem, který vznikx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxto koncepce postupně prolamuje.
K odst. 1
Obchodní firma ve smyslu tohoto ustanovení je svým obsahem jednak užší než dřívější obchodní jméno (obchxxxxx xxxxxx xx xxxxx x x xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xx xxxx xxxx xxxxislost s pojmem podnikatel (tj. s § 2 odst. 2). Obchodní firmu má pouze ten podnikatel, který je zapsán v obchodním rejstříku, zatímco nezapsaný podnikaxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxní společnosti a družstva) nebo zda sám dobrovolně požádal o zápis v případě, kdy podle obch. zák., příp. jiného právního předpisu tuto povinnost nemá uxxxxxx x xxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx zapsání podnikatele do obchodního rejstříku k určitému datu, od něhož pak na podnikatele lze nahlížet jako na podnikatele s obchodní firmou. Právo k obxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxjstříku je výslovně uložena povinnost firmu užívat, což ovšem nevylučuje, aby podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku směl v obchodní praxi užívat i xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xeho obchodní firmou a podnikatel pod nimi nesmí uskutečňovat právní úkony.
Podnikatel, pro kterého je firma zapsána, má absolutní právo ke své obchoxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxůže regulovat ochranu grafického řešení obchodní firmy, poskytuje ochranu pouze slovnímu vyjádření. Má-li např. podnikatel v obchodním rejstříku fxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxlých písmen (MoRaViA, a. s.), příp. jen malými písmeny s počátečním velkým písmenem (Moravia, a. s.) apod. Grafická podoba obchodní firmy může být chráxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx. (Kombinovaná ochranná známka je označení, v němž je spojen prvek slovní s prvkem obrazovým, příp. prostorovým v jeden celek. Obrázek i slovo by na sebe xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxlematiky „firmy“, resp. názvu společnosti před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Jednají-li zakladatelé nebo i jiné osoby (viz § xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxb jménem založené (příp. ještě i nezaložené) společnosti, může jít o jednání pod budoucí firmou společnosti tehdy, bude-li v obchodním rejstříku zapsxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxhodního rejstříku, který následně bude v této podobě do obchodního rejstříku zapsán, tj. stane se firmou obchodní společnosti). Přestože do okamžiku xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xěch, kteří jednali jménem společnosti před jejím vznikem, jsou od počátku právními úkony společnosti, pokud jí byly schváleny do tří měsíců od vzniku, xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxém vzniku z těchto jednání zavázána od počátku a do rejstříku byla zapsána s tímto názvem. V jiných případech bychom o firmě a její ochraně před vznikem spxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxná společnost uvedla ve společenské smlouvě jiný název než ten, pod nímž již určité osoby před založením společnosti jednaly.
Obchodní zákoník neuxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx k jeho identifikaci a každý podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku je povinen činit právní úkony pod svou firmou, rozhodně nemůžeme uvažovat o licenxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xít pouze o licenci k užívání obchodní firmy v širším slova smyslu, tedy jako jiného označení. To by v určitých případech mohlo fungovat obdobně jako licexxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xovelou obch. zák.) provedenou zákonem č. 501/2001 Sb., s účinností od 31. 12. 2001) vložený druhý odstavec (zejména jeho druhá věta) je zcela nadbytečnxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xperativně reagoval na tehdejší stav nejistoty mezi podnikatelskou veřejností, která s nepochopením novelizované právní úpravy firmy v obchodním záxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxříku a jejich právní ochraně - firmu chápala nad rámec pouhého podpisování právních úkonů a ztotožňovala ji s obchodním jménem v jeho původním významu, xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
x xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxo odst. § 8), tak i další osoby - nepodnikatelé (arg. à contrario k dikci prvního odst. § 8): a) fyzické osoby, např. zakladatelé obchodních společnxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx nepodnikatelské subjekty, např. stát, samosprávné územní jednotky. Vedle těchto subjektů obchodního práva se z úpravy obchodní firmy vyčleňují takx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxx systematické zařazení do úpravy firemního práva v obchodním zákoníku není považováno za vhodné).
Na podnikatele, kteří nepodléhají ochraně ustxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxle § 44 a násl. tzv. relativní ochrana jejich jména, názvu, příp. také dalších zvláštních označení, názvů, značek apod. používaných např. v propagacix x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxcká osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xubjekty zřízené podle § 18 a násl. obč. zák., jednají pod svým názvem, který musí být určen při jejich zřízení (viz § 19b odst. 1 obč. zák.). Ochrana jejich xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx x xxxxxské úmluvy, který zní: „Obchodní jméno je chráněno ve všech unijních zemích, aniž by bylo třeba je přihlašovat nebo zapisovat; nerozhoduje, zda-li je, xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxu podnikateli umožňuje používat při podnikání odlišující dodatek nebo další označení, který však nesmí působit klamavě a musí být užíván v souladu s prxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx další označení, i kdyby druhá věta v odstavci 2 obsažena nebyla. Je zcela zřejmé, že podnikatel, přestože není zapsán v obchodním rejstříku (stejně jakx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxhého odstavce tohoto ustanovení, při absenci druhé věty druhého odstavce, vedl k opačnému závěru.
V neposlední řadě vede zmíněná zákonná deklarace k zxxxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxbo označení lze pojímat jako firmu a chránit je podle § 8 a násl. v takových případech, kdy si fyzická osoba-podnikatel ke svému jménu a příjmení nebo práxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxrá regulují obchodní firmu, je takovýto závěr zcela jednoznačně nemožný.
Judikatura:
k odst. 1
I když žalobce v návrhu na zahájení řízení uvede obcxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxčení opraví, jinak soud zvolí postup podle § 43 o. s. ř.
(NS Odon 3/1995/Fa, PrRo 1/96)
Poznámka autora: Soudy v dané věci zastavily řízení, neboť vychxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx však z výpisu z obchodního rejstříku zjistil, že žalovaný je od 2. 1. 1991 zapsán v obchodním rejstříku jako státní podnik.
Pokud je právnická osoba v prxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxo správné identifikační číslo této právnické osoby, není právní úkon neplatný, pokud lze z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem zjistit, kdo byl xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx obchodní firmu) nepřesně nebo neúplně, nelze z toho důvodně dovozovat, že právní úkon učinil někdo jiný (od ní odlišná osoba). Jde o vadu projevu vůle, kxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxst. 2 - podnikatel, § 5 - podnik, § 10 odst. 2 - podnikání pod společným jménem, § xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxu, § 508 a násl. - licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x xxl.
Komentář.
1. vyd.
Díl I.
Praha:
Polygon,
2002.
Kobliha
,
I.
;
Kalfus
,
J.
;
Krofta
,
J.
;
Kovařík
,
Z.
;
Kozel
,
R.
;
Pokornx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xx xyd.
1. část.
Praha:
Linde, xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xx xxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x xxxx
xxxhodní zákoník s komentářem.
1. vyd.
I. díl.
Praha:
CODEX,
2000.
Štenglová
,
I.
;
Plíva
,
S.
;
Tomsa
,
M.
a kol.
Komentář.
11x xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
Praha:
C. H. Beck,
2007.
Macek
,
J.
Rozhodnutí ve věcech obchodního jména a nekalé soutěže.
1. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2000.
Pokorná
,
J.
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
x
xx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
1994,
č. 3.
Hajn
,
P.
Ochrana právnické osoby podle § 19b občanského zákoníku.
Právo a podnikání,
1994,
č. 10.
Hušek
,
J.
Novela obchodníxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx), ochranné známky a označení původu výrobků.
Právo a podnikání,
2001,
č. 2.
Macek
,
J.
Ochrana obchodního jména.
Obchodní právo,
1994,
č. 5x
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx.
Právní rádce,
2001,
č. 4.
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx zákoníku.
Právní praxe v podnikání,
1993,
č. 6.
Pelikánová
,
I.
Obnova firemního práva v obchodním zákoníku.
Právní zpravodaj,
2000.
č. 2.
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx xx
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxvní vědu a praxi,
2008,
č. 1.
Vyparina
,
S.
Obsah a rozsah pojmu obchodného mena.
Právny obzor,
1993,
č. 3.
(Nová firma)
JUDr.
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
x x x
xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxatel (fyzická i právnická osoba) řídit při utváření své obchodní firmy před začátkem podnikání, příp. dále pak při změně již existující firmy. Je vhodnxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx fiktivním podnikatelem) zvolí. Podnikatel má možnost prostřednictvím správně utvořené firmy upozornit ostatní podnikatele a veřejnost na nejvýznxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxže mít jen jednu obchodní firmu (zásada jednotnosti firmy) a současně nemohou vedle sebe existovat dvě stejné nebo zaměnitelné firmy (zásada nezaměnixxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxoří dvě části, a to již tradičně 1) firemní kmen či základ a 2) firemní dodatek.
Firemním kmenem se rozumí část firmy, kterou lze považovat za základníx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxo část používá podnikatel v obchodním styku, tj. při běžném provozování své podnikatelské či jiné činnosti. Firemní dodatek slouží (nejde-li o povinnx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xyjadřovat, na:
-
osobní (např. starší, vnuk, JUDr.),
-
věcný (např. daňový poradce, cestovní kancelář),
-
smíšený (např. syn - majitel lomx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx Brno),
-
dodatek označující právní formu právnických osob (např. spol. s r. o., státní podnik).
K odst. 1
Ustanovení prvního odstavce obligaxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxby je vždy její jméno a příjmení. Firmu je třeba zapsat i používat v zákonem stanoveném pořadí - nejprve jméno, po něm příjmení (např. Jan Pavel) a nikoli oxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx osoby splňovat požadavek pravdivosti firmy.
Novou firmu nelze tvořit pseudonymy (Lucie Bílá, Radůza), zdrobnělinami křestních jmen (Jiříček, Mixxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx x xxxxxx xxxobnými výrazy a tvary, které nejsou úřední podobou jména fyzické osoby.
Podnikatelé-fyzické osoby zapisující se do obchodního rejstříku odlišují xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx větu § 9 odst. 1. Fakultativním dodatkem se má zejména odlišit firma podnikatele-fyzické osoby od firmy jiného podnikatele-fyzické osoby, mají-li stxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xvýraznit také svůj předmět činnosti.
Firma podnikatelů-fyzických osob obsahuje
obligatorní
dodatek pouze v případech podle § 10 odst. 1.
Podxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxý. Nesprávně (příp. i nepravdivě) utvořenou firmu podnikatele-fyzické osoby není možno zapsat do obchodního rejstříku. Protože podnikatel-fyzickx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xn sám ani ostatní osoby používat při právních úkonech označení, která nejsou jeho firmou.
K odst. 2
Právnická osoba má pravdivě svou firmou resp. firxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx Zákon blíže neurčuje, jak má firemní kmen vypadat, takže si zakladatelé právnické osoby mohou zvolit rozmanitý firemní kmen, včetně fantazijního názxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxeří se zapisují do obchodního rejstříku, mohou ve svých firmách použít osobní firemní kmen, avšak výhradně se jmény zakladatelů, resp. budoucích spolxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx x xx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxstující firmy nejen právnických osob, ale i osob fyzických. Touto firmou právnická osoba zdůrazňuje, jaké významné osoby (v daném oboru působení) jsox xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxt činnosti (podnikání) a odlišit se tím od ostatních podnikatelů s jiným předmětem činnosti (podnikání), kteří působí např. ve stejné obci a kteří také xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxkatel uvedl ve své firmě určitý výraz, příp. výrazy: označení „družstvo“ podle § 221 odst. 3 obch. zák., označení „banka“ nebo „spořitelna“ podle § 3 odsxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxká osoba svou firmou sděluje, které konkrétní osoby (zpravidla nejdůležitější zakladatelé či jeden z nich) jsou bytostně spjaty s jeho předmětem činnxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxtele. Jde o libovolně zvolený název abstraktního charakteru, v němž je možné využít širokou škálu slov nejen českého jazyka, ale také jazyků jiných nárxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx nelze z něj zjistit žádnou informaci (natož pak pravdivou) o právnické osobě.
Nevhodné jsou pro právnické osoby takové firmy, jejichž základ je tvoxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxami či iniciálami společníků, které jsou obecně nesrozumitelné, pokud však nejsou veřejností vnímány jako označení příznačná pro určitého podnikatxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx schopnost, ale hrozilo by nebezpečí záměny s již existující zapsanou obchodní firmou, příp. s existujícím jménem (názvem, označením, značkou apod.)x xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xbchodní firma, není přípustné vytvořit firmu s touto firmou shodnou nebo zaměnitelnou (zásada nezaměnitelnosti firmy). Součástí firmy nemohou být oxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxjich právní formu. Tento
obligatorní
dodatek lze zapsat do obchodního rejstříku pouze v takové podobě, jakou dovolují ustanovení příslušného právnxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxí
dodatek. Např. k libovolně zvolenému názvu pro státní podnik musí být připojen dodatek „státní podnik“, který může být nahrazen zkratkou „s. p.“ [vix x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
dodatek z několika variant dodatků, uvedených alternativně x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx xxxxxxní společnosti musí obsahovat označení (dodatek) „veřejná obchodní společnost“, nebo „veř. obch. spol.“, nebo „v. o. s.“. Obsahuje-li firma jméno alxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxlečnost“, nebo „kom. spol.“, nebo „k. s.“. Obsahuje-li firma komanditní společnosti jméno komanditisty, ručí tento
komanditista
za závazky společxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xx xxxx
x
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx „spol. s r. o.“, nebo „s. r. o.“ (§ 107).
-
Firma akciové společnosti musí obsahovat označení (dodatek) „akciová společnost“, nebo „akc. spol.“, nexx xxx xxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx přípustné takové tvary obchodních firem právnických osob, z nichž by nebyla jednoznačně zřejmá právní forma konkrétního subjektu (jako např. označexx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxkatel podnik, který se člení na odštěpné závody nebo jiné organizační složky zapisující se do obchodního rejstříku (podle § 7), musí se při provozování xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xx x xxxou organizační složku podniku.
Ustanovení § 7 uvádí povinnost „používat obchodní firmu podnikatele při provozování odštěpného závodu“, ve skutexxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xapsanou firmu používat při provozování odštěpného závodu. Totéž platí i pro jinou organizační složku podniku, pokud se povinně zapisuje do obchodníhx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxdatku ve firmě podnikateleprávnické osoby, přesto se lze domnívat, že právnické osoby jej mohou použít vedle obligatorního dodatku (zejména z důvodu xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx název, resp. firemní kmen od stejného názvu jiného podnikateleprávnické osoby, příp. i od stejného jména podnikatele-fyzické osoby, pokud právnickx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xeselý, s. r. o., pekařství“, věcná firma s fantazijním dodatkem: „Jihočeský pivovar, Zlatý klas, v. o. s.“, věcná firma s dodatkem sídla podnikatele: „xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xudou tzv. silné prvky (např. „Pražské nakladatelství Tulipán a Růžičková, akc. spol.“) a nebude spoléhat na slabé prvky v případném „odlišujícím dodaxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxačuje firmou nebo jménem nebo názvem podnikatele a že k tomuto označení je možno připojit jakékoli rozlišující označení (např. název provozovny), z něxxx xxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xvar obligatorního dodatku, příp. i s dalšími dodatky. Zápis provede na návrh zakladatelů obchodní společnosti nebo družstva nebo jiných právnických xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xapsána, včetně dodatků - viz druhou větu § 8 odst. 1). Také ostatní subjekty musí respektovat zapsaný stav obchodní firmy při označování každého podnikxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xxxxx x
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xízení tato osoba, která se označuje svým jménem a příjmením (§ 19 a § 79 odst. 1 o. s. ř.).
Je-li v žalobě účastník řízení, kterým je fyzická osoba-podnikxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx mít práva a povinnosti, a tedy ani způsobilost být účastníkem řízení. Pokud však ze žaloby není dostatečně jasné, kdo je označen jako účastník řízení, pxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxx xx1995, Právo a podnikání 7/96)
Označil-li se účastník smlouvy, pro niž je předepsána písemná forma, správným příjmením, ale nepřesným jménem tak, že uxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx sloužící k jeho identifikaci nevzbuzují pochybnosti o jeho identitě.
(NS 22 Cdo 919/2001, SoRo 11/02)
Soutěžitel, jenž použil jako dodatek pro své oxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxtenci určitého propojení účastníků, ač tady takové propojení není a naopak jde o vztah konkurence. Neobstojí námitka, že již pojmově je vyloučena možnxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxi povinni používat své obchodní jméno v plném rozsahu, tj. nezkrácené, za všech okolností. Tak tomu však není, tuto povinnost má podnikatel pouze v přípxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxodního jména.
(VS Praha 3 Cmo 254/1997, Macek, J. Rozhodnutí ve věcech obchodního jména a nekalé soutěže. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000*))
Poznámka axxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx xepřesnost v obchodním jménu právnické osoby na směnce, která nemůže vzbuzovat pochybnosti o identitě této osoby, nelze považovat nahrazení zkratky sxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxísto úplného označení právní formy obchodní společnosti zapsaného v obchodním rejstříku, se použije některá ze zkratek připuštěných obchodním zákoxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxa, v posuzované věci o takový případ nejde. Použitá zkratka Ltd. není v českém jazyce obvyklou zkratkou pro označení právní formy společnosti s ručením xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxých směnek.
Není důvodem k postupu podle § xxx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxu, uvedl místo malých velká písmena a užil-li k označení jeho právní formy jinou zkratku, než která byla zapsána do obchodního rejstříku, jestliže jde o xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxmka autora: Žalobce označil žalovanou jako „S. s. r. o.“; v průběhu řízení bylo zjištěno, že obchodní jméno žalované správně zní: „S.. spol. s r. o.“
Jesxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxipojen dodatek označující právní formu žalovaného (družstvo), nepřekážela řádné identifikaci žalovaného jako družstva; nešlo o vadu žaloby, která xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxdnat (doručovat mu soudní písemnosti), pak absence tohoto údaje nemohla být důvodem pro odmítnutí žaloby dle § 43 odst. 2 o. s. ř.
(NS 29 Odo 186/2002, Sxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvo Š., se sídlem v Š., PSČ ..., okres B.“
Zkratka obchodního jména (složená např. z počátečních písmen slov, jež tvoří kmen obchodního jména) není chránxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxtačových programů, a. s. se sídlem v Z.“, používající obchodního označení VPP.
Pokud je osvědčeno, že žalovaný běžně užívá nikoli své plné obchodní jmxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxžena povinnost zdržet se tohoto užívání, je možno dovodit, že je zde dána značná pravděpodobnost odůvodněnosti tvrzení žalobce, že jednání žalovanéhx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx „Soukromá reklamní agentura, s. r. o.“, která užívala obchodní jméno Sorea, s. r. o. na plakátovacích a reklamních plochách a dále na navštívenkách a fixxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxud povolil žalovanému zápis jeho obchodního jména, jehož zaměnitelnost s již dříve zapsaným obchodním jménem žalobce byla nyní v řízení zjištěna. Rozxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xítě spol. s r. o.“
Z § 154 odst. 2 v návaznosti na § 9 odst. 2 obch. zák. vyplývá, že akciová společnost si musí vybrat jedno z označení právní formy - „akcixxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxe nejsou přípustná.
(VS Olomouc 3 Cmo 27/1996, SoRo 5/96)
Návrh na zápis zkráceného znění obchodního jména společnosti v obchodním rejstříku (vedle xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxh se obchodního jména společnosti. Vyhovění takovému návrhu by ve svých důsledcích vedlo k pluralitě obchodních jmen jedné a téže společnosti.
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxstříku, nemá takový nedostatek v označení právní formy zásadní právní význam. Nelze proto dospět k závěru, že by v řízení vystupoval někdo, kdo z toho důxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx § 43 o. s. ř.
(KS Ústí nad Labem 17 Co 214/1997, BA 5/98)
Související ustanovení:
§ 2 odst. 2 - podnikatel, § 7 - organizační složka podniku, § 8 odstx x x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx xx xx xxx x xx x xxxxx xx xxx x xxx x xxxxx xx xx xxx x xxx xxxxx x x xxxxx xx x., § 221 odst. 3 - firma družstva
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxx xx
xxxha:
Polygon,
2002.
Kobliha
,
I.
;
Kalfus
,
J.
;
Krofta
,
J.
;
Kovařík
,
Z.
;
Kozel
,
R.
;
Pokorná
,
J.
;
Svobodová
,
Y.
Komentář.
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xx xxxx
xx xxxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxxá
,
I.
4. vyd.
1. díl.
Praha:
ASPI Publishing s. r. o.,
2004.
Faldyna
,
F.
a kol.
Obchodní zákoník x xxxxxxxxxxx
xx xxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx
C. H. Beck,
2006.
Eliáš
,
K.
;
Bejček
,
J.
;
Hajn
,
P.
;
Ježek
,
J.
a kol.
Kurs obchodního práva.
Obecná část. Soutěžní právo.
5. vyd.
Praha:
C. H. Bxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxodního práva.
Vybrané problémy.
1. vyd.
Brno:
Masarykova univerzita,
1997.
Bartošíková
,
M.
K právní úpravě obchodního jména v obchodním záxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxyzické osoby.
Právo a podnikání,
2001,
č. 3.
Lochmanová
,
L.
K některým diferencím obchodního jména (firmy), ochranné známky a označení původx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxo jména - příklady z praxe.
Průmyslové vlastnictví,
1994,
č. 12.
Mrázek
,
J.
Obchodní firma a obchodní jméno.
Právní rádce,
2001,
č. 4.
Mráxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxoníku.
Právní praxe v podnikání,
1993,
č. xx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx.
Obchodní právo,
1995,
č. 7, 8.
Večerková
,
E.
Obchodní firma a nekalá soutěž.
Časopis pro právní vědu a praxi,
2008,
č. 1.
Vyparina
,
S.
xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxávo,
1994,
č. 3.
Bartošíková
,
M.
K obchodnímu jménu společnosti s ručením omezeným.
Obchodník,
1994,
č. 7.
Bartošíková
,
M.
Obchodní jxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxho jména akciových společností.
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxhodního jména obchodních společností.
Obchodní právo,
1997,
č. 4.
Tomsa
,
M.
Obchodní jméno advokáta.
Bulletin advokacie,
1997,
č. 4.
xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
x xxxx. 1
Platnost zásady nezaměnitelnosti firmy podle první věty tohoto ustanovení není teritoriálně omezena (např. v rámci určité obce nebo místa), protx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxcké osoby není považován za dostatečně odlišující prvek (dříve řešeno pouze judikaturou, od harmonizační novely už výslovně regulováno zákonem - viz xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxxx xxxxxxxvní zaměnitelnost obchodních jmen, soud posuzuje především z pohledu průměrného zákazníka účastníků, přičemž rozhodující je celkový dojem průměrnxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxx téhož druhu, mají pro posouzení nezaměnitelnosti nejdůležitější xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xteré nemají dostatečnou rozlišovací schopnost. Zaměnitelnost je vyloučena, pokud lze zúčastněné podnikatele objektivně odlišit (viz judikaturu)x
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxčně se zásadou pravdivosti a přiměřenosti firmy a zásadou individualizace a identifikace podnikatele požadavek, že každý podnikatel má mít firmu, z nxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxrmách podnikatelů-právnických osob nesmí působit klamavě zvláště jejich firemní kmen. Firmu musí podnikatel používat tak, jak byla zapsána do obchoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxby, kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku, nemusí mít zásadně žádný dodatek jako součást své firmy, pokud není zaměnitelná - což bude typické pro podxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xodatku podle čtvrté věty tohoto ustanovení. Např. je-li v Třebíči podnikatel s firmou „Václav Kašpar - Třebíč“, pak další podnikatel musí zvolit odlišxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxx xxstavce do úpravy firemního práva v obch. zák. je považováno (stejně jako v případě § 8 odst. 2) za nesystematické a nadbytečné. Osoby, které bez založenx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xrávní subjektivity, které podniká pod společným jménem, a současně ochrana třetích osob, vyplývající ze závazků vzniklých z tohoto podnikání. Pojem xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx smlouvu o sdružení; společné jméno není firmou, je chráněno ustanoveními o nekalé soutěži (§ 44 a násl.).
Dojde-li např. mezi více podnikáteli-fyzixxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx oblasti, pak se vedle obecné úpravy smlouvy o sdružení (tzv.
konsorcium
- § 829 a násl. obč. zák.) na ně vztahuje i zvláštní úprava obchodněprávní (§ 10 oxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x odst. 1
Návrh žalobce (
petit
) zúžený pouze na slovo či slovní kmen, opakující se v obchodních jménech účastníků, je příliš obecný a neurčitý a poskytujx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxovní kmen v jakékoliv podobě a kombinaci se jeví neodůvodněně široký, neboť lze zcela nepochybně sestavit kombinace tohoto slova či kmenu, které zaměnxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxodním jménu i při označování zboží a služeb samo o sobě, je zaměnitelné. Je nutno vycházet z toho, že označení zboží a služeb žalovanou slovní ochrannou zxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx určitého výrobce či poskytovatele - žalobkyně, ačkoli by ve skutečnosti pocházely od někoho jiného - žalované.
(NS 1 Odon 5/1997, JM)
Poznámka autorxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxx x xxxxx
x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxívají shodné či zaměnitelné obchodní jméno, právo na jeho ochranu má ten, v jehož prospěch svědčí časová
priorita
. Je přitom nerozhodné, zda jde o fyzicxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx - PRIVAT TOUR, L.“, proti žalované právnické osobě „PRIVAT TOUR, L, s. r. o.“
Zaměnitelnost obchodních jmen soud posuzuje především z pohledu průměrnxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxm jménem jiného podnikatele. I když úplné znění obchodních jmen účastníků se liší, je v přirozenosti zákazníků, že jim utkví v paměti povětšinou pouze uxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxohemia“, dnes často užívané v obchodních jménech podnikatelských subjektů, nemá konkretizující a zpřesňující charakter k další části kmene obchodnxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxokládat důvodně, že dostatečné rozlišení obou obchodních jmen nastane v případě (pokud sám první žalovaný dobrovolně se nevzdá použití slov „Podzemnx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxova.
(VS Praha 3 Cmo 371/1995, JM)
Poznámka autora: Žalobkyně „Podzemní xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxx x xx xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxní stavby“ je dominantním prvkem obchodních jmen žalobce a žalovaných, které utkví v paměti průměrného zákazníka, resp. spotřebitele, zatímco dodatxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xalovaného dokonce slova „divize 1, spol. s r. o.“ mohu navozovat dojem o organizačním propojení žalobce s druhým žalovaným, což neodpovídá skutečnostxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx. V obou případech se jako nejadekvátnější prostředek ochrany jeví tzv. žaloba odstraňovači. Zejména nelze přisvědčit dovolatelům, že tu chybí způsoxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxí vzniku materiální i jiné újmy na straně žalobce, aniž by muselo k takové újmě dojít, přitom ochrana podle § 12 obch. zák. ani ohrožovací delikt nevyžadxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xehdy, pokud se shoduje (či jen nepatrně odlišuje) v určité výrazné - dominantní části s obchodním jménem jiného podnikatele. Je totiž v přirozenosti záxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxní slovo „DELIE“, ale slovo „FOCUS“. Právě tato část obchodního jména žalované pro svoji (do určité míry) novost aneotřelost je dostatečně silným rozlxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxh jejich zákaznické veřejnosti odlišný. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že obchodní jméno žalované ve vztahu k žalobkyxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x. o.“, se sídlem v Praze, proti žalované „DELIA FOCUS, spol. s r. o.“, se sídlem v Praze.
Související ustanovení:
§ 2 odst. 2 - podnikatel, § 8 odst. 2 x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxpisy:
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxs
,
J.
;
Krofta
,
J.
;
Kovařík
,
Z.
;
Kozel
,
R.
;
Pokorná
,
J.
;
Svobodová
,
Y.
Komentář.
1. vyd.
Praha:
Linde, a. s.,
2006.
Pelxxxxxxx
x
xx
xx xxxx
xx xxxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
x. vyd.
1. díl.
Praha:
ASPI Publishing s. r. o.,
2004.
Faldyna
,
F.
a kol.
Obchodní zákoník x xxxxxxxxxxx
xx xxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx
C. H. Beck,
2006.
Eliáš
,
K.
;
Bejček
,
J.
;
Hajn
,
P.
;
Ježek
,
J.
a kol.
Kurs obchodního práva.
Obecná část. Soutěžní právo.
5. vyd.
Praha:
C. H. Bxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxodního práva.
Vybrané problémy.
1. vyd.
Brno:
Masarykova univerzita,
1997.
Bartošíková
,
M.
K právní úpravě obchodního jména v obchodním záxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxyzické osoby.
Právo a podnikání,
2001,
č. 3.
Lochmanová
,
L.
K některým diferencím obchodního jména (firmy), ochranné známky a označení původx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxo jména - příklady z praxe.
Průmyslové vlastnictví,
1994,
č. 12.
Mrázek
,
J.
Obchodní firma a obchodní jméno.
Právní rádce,
2001,
č. 4.
Mráxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxoníku.
Právní praxe v podnikání,
1993,
č. xx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx.
Obchodní právo,
1995,
č. 7, 8.
Večerková
,
E.
Obchodní firma a nekalá soutěž.
Časopis pro právní vědu a praxi,
2008,
č. 1.
Vyparina
,
S.
xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxxxx
x
xx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx praxe,
1995,
č. 1.
Hajn
,
P.
Vyvolání nebezpečí záměny.
Právo a podnikání,
1994,
č. 6.
(Stará firma)
JUDr.
Eva
Večerková,
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx obchodní firmy, tzn. bez současného převodu či přechodu podniku. Lze si představit variantu, že by firma mohla být samostatně převoditelná, pokud by dxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxmkách (zák. č. 441/2003 Sb.). Podle § 15 odst. 1 známkového zákona může být ochranná známka převedena nezávisle na podniku, a to pro všechny výrobky nebx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxelnou úpravou, pokud jde o jeho samostatnou či nesamostatnou existenci, je obchodní tajemství (§ 17 až 20), které je stále úzce svazováno s podnikem (poxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xázorně předvést, že pokud zákonná úprava určitý postup nezakazuje, vše je dovoleno (tj. jeho samostatný úplatný i bezúplatný převod, nezávislý na přexxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxčností, že firma se v průběhu existence podniku postupně stává významnou hospodářskou hodnotou, důležitou složkou podniku, která plní zejména indivxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xachování staré firmy i v případě převodu nebo přechodu podniku na jiného vlastníka je sice v rozporu s principem pravdivosti firmy, avšak pro mnohé podnxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxnnost podnikat pod starou firmou za podmínek stanovených v obchodním zákoníku, pouze tuto možnost upravuje.
K odst. 1, 3 a 4
Stará obchodní firma můxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xřípady přechodu i převodu firmy jsou zákonem upraveny společně. Stará firma může přecházet na nabyvatele současně s podnikem (děděním nebo univerzálxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x) výslovný souhlas zůstavitele nebo dědiců nebo právního předchůdce s trváním staré firmy a 2) povinnost nabyvatele doplnit k dosavadní firmě nástupnxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xx, nástupce“; firma „Josef Král, truhlář" po fyzické osobě takto: „Josef Král, truhlář, syn - dědic“.
Přechod staré firmy: Přechod xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx
xx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxu osobu (v případě zániku podnikateleprávnické osoby bez likvidace, tj. případ
univerzální sukcese
).
Právo k obchodní firmě jako ryze osobnostxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxlečně s podnikem tehdy, projeví-li o ni zájem a jsou-li současně splněny zákonem stanovené předpoklady pro přechod firmy: 1) výslovný souhlas zůstavixxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxstavitel nezanechal výslovný souhlas, že dědic podniku může provozovat podnik pod jeho starou firmou, lze očekávat, vzhledem k použitému plurálu v drxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxemožní podnikateli - dědici podniku podnikat pod starou firmou. Naopak zase v případě, kdy zůstavitel předem vyjádřil svůj výslovný nesouhlas s přechxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx „jen má-li k tomu souhlas zůstavitele nebo dědiců").
Případy univerzálního nástupnictví, tj. že stará firma právnické osoby může přejít na nástupnxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx ještě také současné splnění zákonem stanovených předpokladů (viz odst. 1 a odst. 3): 1) výslovný souhlas právního předchůdce s trváním staré firmy a 2) xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxvnická osoba, má-li jinou právní formu, změnit dodatek v souladu se svojí právní formou (např. původní firma „Jaro, v. o. s.“, která má přejít na nástupnxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxod staré firmy: Starou firmu musí podnikatel (fyzická nebo právnická osoba) převést výhradně současně s podnikem. Je tedy vázána na smluvní nabytí podxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxiz čtvrtý odstavec § 11). Souvislost podniku s firmou je potvrzena právě tímto principem tzv. vázaného převodu firmy. Pro smluvní převod podniku, přípx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxo právnická osoba), který hodlá využít možnosti podnikat pod starou firmou, si musí nechat zapsat starou obchodní firmu i s povinným nástupnickým dodaxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xpřevodce), rozšířené o nástupnický dodatek nabyvatele, stane obchodní firma nabyvatele, pod níž bude povinen činit své právní úkony. Rovněž až od okaxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxdce k ní tímto pozbývá svá dřívější práva.
K odst. 2
Úprava zmuny jména podnikatele se může vztahovat na všechny podnikatele-fyzické osoby, ale ponxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx provdané podnikatelky takto: „Lucie Holá, Jará, Smith, Bellini, nyní Kovářová“. V daném případě by podnikatelka asi netrvala na podnikání pod svou půxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxení. Např. český občan Kevin Le-Mi-Ying si změní jméno (v matrice) na Jan Horký. Má možnost podnikat buď pod původní firmou s dodatkem „Kevin Le-Mi-Yingx xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx Jana Horkého) anebo pod novou firmou „Jan Horký".
Možnost uvádět ve firmě dřívější jméno s dodatkem obsahujícím nové jméno není v daném případě prakxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xávěrečnou dikci „své dřívější jméno s dodatkem obsahujícím nové jméno“). Připojí-li se dodatek s novým jménem ke jménu původnímu bez jakéhokoli slovnxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx § 18 a násl. obč. zák., nebo jako společné jméno sdružení (viz § 10 odst. 2) apod. Pokud se dodatek ke jménu připojí s určitým označením, z něhož bude jednozxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xapř: „Josef Buchta, přejmenován na Jan Rychlý", „Leo Zlomený, nyní občanským jménem „Arne Krasavec“, „Boženka Půlpánová, nyní zapsána v matrice jako xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxx xxxx xtaré firmy je firma podnikateleprávnické osoby, jejíž součástí je jméno společníka nebo člena, který přestal být jejím společníkem nebo členem (napřx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxrmu obsahující „jméno“ bývalého společníka nebo člena, avšak pouze s jeho souhlasem. Uvedený text je tedy třeba vykládat jako zákonné oprávnění, že prxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxazení textu tohoto odstavce do právní úpravy obchodní firmy postrádalo vůbec smysl). V textu „právnická osoba může dále užívat jméno svého bývalého xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxlečník nebo člen, jeli právnickou osobou, má svůj „název“, nikoli jméno (k tomu viz též § 9 odst. 2 a dále příslušná ustanovení o obchodních společnostexx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxoník řeší osud zejména tzv. osobní firmy právnické osoby (tj. firmy tvořené osobním firemním kmenem, který se skládá ze jmen společníků nebo členů práxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxíbek, Jedličková, s. r. o.“, „Zemědělské družstvo Karla Louky a Květy Koníčkové“ apod.
Tato úprava se týká také tzv. věcné, smíšené nebo fantazijní fxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx nijak blíže specifikován. Z druhé věty tohoto odstavce vyplývá, že bývalým společníkem nebo členem právnické osoby, který umožnil použít své jméno či xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx člena“). Úprava se tedy může vztahovat i na případy, kdy ve firmě (firemním kmeni) právnické osoby je obsažen název, resp. firma právnické osoby - bývalxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxé osoby, která byla společníkem nebo členem právnické osoby - nositelky uvedeného názvu, jenž je součástí firmy právnické osoby, jejímž byla společníxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxníka, jímž byla veřejná obchodní společnost s firmou „Hudební nástroje, v. o. s.“, a nadále zůstal jedním z důležitých společníků pan Josef Jelínek; v txxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxrmou „Hudební nástroje - Jelínek, s. r. o. “. Pokud by společnost s ručením omezeným souhlas svého bývalého společníka neobdržela, musela by si změnit sxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xx x x xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xirma např. komanditní společnosti „Král, Císař a Paleček, k. s.“ byla utvořena kombinací jmen a části názvu tří jejích společníků: 1) komanditisty - fyxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxoby Jiřího Palečka. Josef Císař (společník veřejné obchodní společnosti) již předem výslovně nesouhlasil, aby v případě jeho smrti bylo jeho jméno dáxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xikvidací a současně tato společnost zanikla také jako společník komanditní společnosti „Král, Císař a Paleček, k. s.“. Podnikatel (komanditní spolexxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxci z Jičína, k. s.“, „Palečkovo ševcovství, k. s.“ a nechat ji zapsat do obchodního rejstříku.
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxíka nebo člena s jeho souhlasem k zcela jinému účelu (např. v propagaci, aniž by toto jméno či název byly zapsány jako součást firmy v obchodním rejstříkux x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxa-fyzické osoby je nutný jeho předchozí souhlas (tj. souhlas zůstavitele) anebo následný souhlas dědice (zákon pro označení dědiců použil singulár, xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xe jméno (tj. jméno a příjmení, příp. jen příjmení) tohoto zemřelého společníka nebo člena.
Dojde-li k zániku společníka nebo člena-právnické osobyx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxledný souhlas právního nástupce (tzn. další právnické osoby, jež je právním nástupcem zaniklé právnické osoby, jež byla společníkem nebo členem předxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxbo člena. Velmi zužujícím výkladem by se mohlo dospět k závěru, že souhlas společníka - fyzické osoby (popi. jeho dědiců) s užíváním jeho jména ve firmě sxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx, na rozdíl od kapitálových společností). V případě, že by společník kapitálové společnosti neudělením požadovaného souhlasu zcela neodůvodněně brxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xozhodování o osudu firmy vzít v úvahu všechny okolnosti případu (firma má pro společnost identifikační význam, tvoří součást jejího image, slouží k usxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxla stabilní a nepodléhala zásadním změnám; u kapitálové společnosti je jejich společnícké složení variabilní, společníci mohou svoje podíly převádxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxrmy jsou proto matoucí a u zákazníků mohou vyvolat pochybnosti o identitě subjektů, na něž si již na trhu zvykli; hodnota obchodní firmy - složky podniku xxx x x x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx společníka, ale i k zájmu obchodní společnosti na zachování stability její identifikace a pověsti a neměl by bez dalšího vyhovět společníkovi, který bx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx jako krajní řešení, k němuž by bylo nutno přistoupit z důvodu ochrany právních zájmů bývalého společníka.
K odst. 6
Podobné firmy podnikatelů - subxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxentifikovatelné a jejich firmy nesmí být klamavé.
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxti ke koncernu a budou-li navzájem dostatečně rozlišitelné.
Úprava koncernových firem je vlastně součástí úpravy soukromého koncernového práva, xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxmi již dříve, zejména na finančním kapitálovém a peněžním trhu, v průmyslových odvětvích apod., kde jsou společné prvky firem jednotlivých subjektů kxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxnomickému propojení a využívat tak společnou dobrou pověst koncernu. Musí přitom splnit současně obě zákonné podmínky: 1) povinnost uvést ve své firmx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxí „Lokomotiva
holding
, a. s.“, firmami jejích dceřiných společností mohou být např. „Lokomotiva - strojírna, a. s.“, „Lokomotiva - odbyt, a. s.“ apod. xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxx
xxxxx xxxxxxatele - subjektu koncernu může mít s firmami dalších subjektů téhož koncernu shodné pouze některé prvky (jeden či více), nikdy však nesmí být zcela shodxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx x x xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x - nezaměnitelnost firmy, § 10 odst. 2 - podnikání pod společným jménem, § 17 až 20 - obchodní tajemství, § 44 a násl. - nekalá soutěž, § 56 a násl. - obchxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
Literatura:
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxl
,
R.
;
Pokorná
,
J.
;
Svobodová
,
Y.
Komentář.
1. vyd.
Praha:
Linde, a. s.,
2006.
Pelikánová
,
I.
Komentář k obchodnímu zxxxxxxxx
xx xxxx
xx xxxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xx xxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx s. r. o.,
2004.
Faldyna
,
F.
a kol.
Obchodní zákoník s komentářem.
1. vyd.
I. díl.
Praha:
CODEX,
2000.
Štenglová
,
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xol.
Kurs obchodního práva.
Obecná část. Soutěžní právo.
5. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2007.
Macek
,
J.
Rozhodnutí ve věcech obchodního jména a xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxerzita,
1997.
Bartošíková
,
M.
K právní úpravě obchodního jména v obchodním zákoníku.
Právní rádce,
1994,
č. 3.
Hajn
,
P.
Ochrana právnicxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxchodního jména (firmy), ochranné známky a označení původu výrobků.
Právo a podnikání,
2001,
č. 2.
Macek
,
J.
Ochrana obchodního jména.
Obchoxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxx firma a obchodní jméno.
Právní rádce,
2001,
č. 4.
Mrázek
,
J.
„Obchodní firma“ v novele obchodního zákoníku.
Bulletin advokacie,
2001,
č. 5x
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x obchodním zákoníku.
Právní xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx xx
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx soutěž.
Časopis pro právní vědu a praxi,
2008,
č. 1.
Vyparina
,
S.
Obsah a rozsah pojmu obchodného mena.
Právny obzor,
1993,
č. 3.
Bartošíkxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxo jména.
Právní rozhledy,
2000,
č. 4.
Kopáč
,
J.
K problematice smlouvy o prodeji podniku.
Právní rádce,
1994,
č. 2.
Pokorná
,
J.
;
Večerkovx
x
xx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxx xxxení problematiky ochrany obchodní firmy je důležité správně rozhodnout, od kterého okamžiku právní ochrana nastupuje, tj. zda se jedná o ochranu formxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxe u podnikátelů-fyzických osob ochrana vznikla již faktickým užíváním obchodního jména při podnikatelské činnosti. Po novelizaci lze o obchodní firxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx osoby), kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku se uplatní tzv. absolutní ochrana jejich firmy (podle § 8 a násl.) a vedle ní také tzv. relativní ochranx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx
xx podnikatele (fyzické i právnické osoby), kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku, a stejně tak na jiné osoby - nepodnikatele, se ustanovení obchodxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxna nebo názvu, pod nimiž podnikají a činí právní úkony a dále tzv. relativní ochrana (nekalosoutěžní) jejich jména, názvu, příp. také dalších zvláštníxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxdního zákoníku je ten, „kdo byl dotčen na svých právech neoprávněným užíváním firmy“. Nejčastěji touto osobou bude podnikatel, který je zapsán v obchxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx). Přestože § 12 výslovně neupravuje, že aktivně legitimován je pouze ten subjekt, který byl dotčen na svých právech k obchodní firmě (viz dikci obch. zxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xbch. zák.). Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by se zde uplatnil rozšiřující výklad, podle něhož právní ochranu obchodní firmy (§ 12) mohou využít různé poxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx právech ke svému jménu (jsou-li fyzickými osobami) nebo názvu (jsou-li právnickými osobami), na autorských právech apod. Opačný názor zastává H. Herxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxním rejstříku, případně i současný nepodnikatel, pokud dříve byl podnikatelem, a tudíž i majitelem firmy, ale přestal v důsledku porušení svého práva x xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxu převedl na jiného nebo původní majitel firmy při jejím přechodu na jiného apod.).
Absolutní ochrana firmy svědčí oprávněné osobě také proti takovéxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxrá, aniž by měla firmu, užívá své jméno, název nebo jiné označení nesprávně, takže tím může vyvolat zaměnitelnost s firmou určitého podnikatele.
Opxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxených v § 12 , a to v závislosti na různosti povahy protiprávního užívání firmy.
Neoprávněným uživatelem firmy, tedy pasivně legitimovanou osobou, xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxsahuje do práv podnikatele k firmě. Za „neoprávněné užívání firmy“ je třeba považovat nejen případ, kdy si uživatel přisvojil cizí firmu a užívá ji, ale xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxprávněného majitele této firmy), nebo i případ, kdy uživatel užívá svoji firmu zkresleně a nepřesně a tím vyvolává zaměnitelnost s firmou jiného podnixxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x ochranné známce, k chráněnému označení původu, autorské právo apod.), ani nemusí dojít k jednání nekalé soutěže (resp. k soutěžnímu vztahu vůbec). Poxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xx xxxx ochranu těchto jiných práv podle příslušných ustanovení zvláštních zákonů.
Pokud xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x 53 a 54 (tzv. relativní ochrany obchodní firmy). V rámci relativní ochrany firmy jsou upraveny shodné právní prostředky ochrany jako u absolutní ochxxxx xxxxxx x xx x xx xxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xe protiprávního jednání (žaloba zápůrčí negatorní) domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel takového jednání zdržel, tedy aby upustil od neoprávxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxového uživatele obchodní firmy nelze nazvat „neoprávněným uživatelem“. Pokud byl podnikatel řádně zapsán do obchodního rejstříku (pravomocným rozxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx jednání, tedy aby fakticky upustil od užívání obchodní firmy a tím současně i od své podnikatelské činnosti (neboť je povinen činit právní úkony pod svox xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx x xxxxx xx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxi žalovanému zdržet se neoprávněného užívání obchodní firmy lze dobře využít zejména v těch případech, kdy si žalovaný dal zapsat obchodní firmu nezávxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxívání zkomolené či zkrácené obchodní firmy (nebo jiného označení), která se stane zaměnitelnou se zapsanou firmou jiného podnikatele apod.
Vhodnýx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxhů (viz judikaturu). Podle § 74 a násl. o. s. ř. může soud využít prostředku předběžného opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastnxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx věci musí být naléhavá), zejména k zamezení vzniku škody či jiné újmy, popř. k jejímu rozšiřování. Zda jde o takový případ, přenechává zákon k úvaze soudxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xj. i jeho dočasnost, zásah do práv předběžným opatřením dotčeného účastníka musí být přiměřený navrhovatelem prokazovanému porušení jeho práv a právxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxání o předběžném opatření vzít i možnost uvedení poměrů účastníků ve stav, který tu byl před vydáním předběžného opatření.
Odstraňovací žalobou můxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxí - restituční) směřuje k tomu, aby soud uložil žalovanému povinnost změnit firmu (např. je-li obchodní společností nebo družstvem, nejprve musí provxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxí žalobou se žalobce domáhá obnovení stavu, který existoval před neoprávněným zásahem do jeho práv k firmě. Způsob odstranění následků porušení těchtx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx novelou v r. 2000, čímž došlo ke sjednocení žalobních nároků vyplývajících z absolutní ochrany s nároky z relativní ochrany firmy, tj. z titulu nekalé sxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxhacení. Institut bezdůvodného obohacení je obecným občanskoprávním institutem (viz § 451 až 459 obč. zák.) a v současné právní úpravě je používán i ve vxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Takové důvodx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xdroje, z nichž může být získán majetkový prospěch při neoprávněných zásazích do práv k firmě, stejně jako při nekalé soutěži, mohou být „objektivně nepxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxba satisfakční) má vést především k odstranění nehmotné újmy, kterou způsobil neoprávněný uživatel podnikateli či jiné dotčené osobě na jeho právech x xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxu obch. zák. blíže neoznačuje, ale dává jí jednoznačně přednost, nebo i v penězích, pokud by nepeněžitá forma nepostačovala. Avšak není vyloučeno souxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxetkové újmy týmiž nebo podobnými prostředky, jakými byla tato újma vyvolána - např. uveřejnění, a to případně i opakovaně, opravného sdělení nebo doplxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxtým adresátům apod. Přiměřené zadostiučinění v penězích bude nejčastěji přicházet v úvahu v případě, kdy zásah do nemateriální sféry dotčeného (žaloxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxité formy přiměřeného zadostiučinění je často obtížné stanovit xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxžení konkrétní výši náhrady nemajetkové újmy v penězích, která nesmí přesáhnout částku požadovanou žalobcem v návrhu (může však být i nižší, příp. žádxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xásahu do práva na ochranu osobnosti, resp. jména fyzické osoby podle § 13 obč. zák., při neoprávněném použití názvu právnické osoby nebo neoprávněném zxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxá materiální újma byla nahrazena z titulu přiměřeného zadostiučinění poskytnutého v penězích, a je nutno trvat na tom, že má být vypořádána z titulu náhxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx neoprávněným zásahům do práv k firmě. Jeho úkolem je reparovat vzniklou materiální újmu poškozené osoby, a to podle ustanovení o náhradě škody obchodnxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xa právní postavení rušitele (viz dikci „lze se její náhrady domáhat podle tohoto zákona“).
V § 373 a násl. obch. zák. upravuje odpovědnost za kontrakxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxovení § 373 a násl. platí obdobně“) i na případy odpovědnosti za škodu způsobenou porušením povinností stanovených obchodním zákoníkem - zejména odxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxzávazková odpovědnost za škodu v režimu obchodního zákoníku se řídí stejnými pravidly jako obchodněprávní odpovědnost kontraktační, závazková. Zxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxovědnosti exkulpovat, vyvinit, neboť se vůbec nepřihlíží k zavinění).
Za předpoklady vzniku objektivní obchodněprávní odpovědnosti za škodu (koxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx 2) vznik škody, 3) příčinnou souvislost mezi protiprávností a vzniklou škodou, 4) neexistenci okolností vylučujících odpovědnost (tj. liberačních xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xeuspěl. Třetí odstavec § 12 je svou povahou procesním ustanovením, které přes změny provedené novelou občanského soudního řádu (zákonem č. 151/200x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx rozdíl od stejně znějícího § 55, jenž byl z úpravy nekalé soutěže vyňat a přesunut do o. s. ř. (nový odst. 4 v § 155).
Soud může podle okolností určit i roxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxznat právo uveřejnit rozsudek účastníku, který ve sporu uspěl jen částečně, ale v převažující části. Tento způsob ochrany firmy je z hlediska významu dxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxi apod); nevyžaduje se „zveřejnění“ v Obchodním věstníku podle § 769 (i když je také možné).
Judikatura:
k odst. 1
Není v souladu s charakterem předxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxha 3 Cmo 234/1993, JM)
Poznámka autora: Navrhovatelka „F. R, spol. s r. o.“ proti odpůrkyni „F. - import a export květin, s. r. o., Č.“, která při své obchoxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx jménem žalobce (§ 10 odst. 1 obch. zák.), lze dosáhnout odstranění závadného stavu návrhem na uložení povinnosti, aby změnila obchodní jméno v základnxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxtě tam, kde obchodní jméno oprávněného je používáno jinou osobou zcela či zčásti neoprávněně (např. je zvoleno k označení provozovny podnikatele), a txxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxného prokazování výše škody) si cestou požadavku na zaplacení přiměřeného zadostiučinění oprávněný řešil jemu vzniklou újmu hmotnou.
Imateriální xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxměřené zadostiučinění v penězích má být poskytnuto v případech, ve kterých by nepeněžitá forma neposkytovala přiměřené zadostiučinění. Lze-li shlexxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxdostiučinění tak, aby v úhrnu bylo dosaženo přiměřeného zadostiučinění. Volba formy zadostiučinění je sice na žalobci, spočívá však na něm i břemeno txxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx v penězích je třeba vzít v úvahu, že na jedné straně jde o vyrovnání újmy postiženého, ale z druhé strany také o určitou soukromoprávní sankci postihujícx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxx xxxxxž, § 373 a násl. - náhrada škody, § 757 - zákonná odpovědnost za škodu, § 769 - zveřejňování údajů
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxiha
,
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxx
x006.
Pelikánová
,
I.
3. vyd.
1. část.
Praha:
Linde, a. s.,
2003.
Pelikánová
,
I.
Komentář k obchodnímu záxxxxxxx
xx xxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx xxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxX,
2000.
Štenglová
,
I.
;
Plíva
,
S.
;
Tomsa
,
M.
a kol.
Komentář.
11. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2006.
Eliáš
,
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
Rozhodnutí ve věcech obchodního jména a nekalé soutěže.
1. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2000.
Pokorná
,
J.
Subjekty obchodního práva.
Vybrané proxxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxx
x
xx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xx94,
č. 3.
Hajn
,
P.
Ochrana právnické osoby podle § 19b občanského zákoníku.
Právo a podnikání,
1994,
č. 10.
Hušek
,
J.
Novela obchodního zxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xchranné známky a označení původu výrobků.
Právo a podnikání,
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx
xxxmyslové vlastnictví,
1994,
č. 12.
Mrázek
,
J.
Obchodní firma a obchodní jméno.
Právní rádce,
2001,
č. 4.
Mrázek
,
J.
„Obchodní firma“ v nxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxní,
1993,
č. 6.
Pelikánová
,
I.
Obnova firemního práva v obchodním zákoníku.
Právní zpravodaj,
2000.
č. 2.
Tomsa
,
M.
K obchodnímu jménu x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx xx
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxzor,
1993,
č. 3.
Hajn
,
P.
Přiměřené zadostiučinění z nekalé soutěže.
Právní rádce,
1994,
č. 7.
Macek
,
J.
K právním prostředkům ochrany xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxh.
Bulletin advokacie,
2005,
č. 10.
Munková
,
J.
Ochrana obchodního jména a hospodářská soutěž.
Průmyslové vlastnictví,
1994,
č. 1.
Tomxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxávněném užívání obchodního jména.
Právní praxe,
1998,
č. 4.
Díl IV
Jednání podnikatele
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxáním podnikatele je třeba rozumět realizaci právních úkonů vůči třetím osobám. Jednání podnikatele vždy směřuje navenek podnikatelského subjektu (xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxv a povinností. Tím se jednání podnikatele odlišuje především od procesu rozhodování podnikatele, tedy procesu tvorby jeho vůle. Rozhodování je svojx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxrov. např. obecnou úpravu procesu rozhodování statutárních orgánů obchodních společností a družstva v § 66 odst. 3). Bude však obvyklé, že usnesení přxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxdnání (např. usnesení kolektivního statutárního orgánu o uzavření určité smlouvy a podpis této smlouvy jedním z členů tohoto orgánu). Nelze též vylouxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxmu orgánu než nositeli oprávnění jednat jménem právnické osoby navenek (v případě obchodních společností půjde zpravidla o usnesení valné hromady a jxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxba též pojmově odlišovat od obchodního vedení. Obchodní vedení vždy směřuje dovnitř společnosti (družstva) obdobně jako proces rozhodování uvnitř sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx právní úkon), je obchodním vedením třeba rozumět řešení organizačních, ekonomických a dalších otázek ovlivňujících výkon podnikatelských, případxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xbchodního vedení nebude navazovat realizace určitého právního úkonu. K pojmu obchodní vedení srov. blíže výklad k ustanovením § 81, § 97 odst. 1 a 2, § 1xxx xxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxh osob - podnikatelů. Svojí povahou není tato úprava komplexní. Především ve smyslu § 1 odst. 2 obch. zák. xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxích vztahů. Ve vztahu k přímému jednání jde zejména o § 20 odst. 1 obč. zák., který je obecnou úpravou statutárního orgánu všech forem právnických osob soxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxx x xo jak zastoupení zákonného, tak i smluvního (jde zejména o aplikaci obecné úpravy zastoupení na základě plné moci dle § 31 až 33b obč. zák.).
Z obecného xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxžena v části druhé obchodního zákoníku.
Právní jednání podnikatelů je ovlivňováno také právem komunitárním, a to zejména První směrnicí Rady 68/1xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxlu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření, ve znění směrnice 2003/58/ES (dále jen „První směrnice“), xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx x x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxed jejich vznikem, která byla promítnuta do § 64 obch. zák. Citované ustanovení však není doslovnou transpozicí čl. 7 První směrnice, neboť obchodní zxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xěsíců od vzniku společnosti, v níž je třeba jednání uskutečněná před vznikem společnosti schválit (podrobněji k tomu komentář k § 64).
Ve vztahu k obcxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxčností (družstev) podepisují právní úkony. Citované ustanovení výslovnou úpravou odstranilo pochybnosti o tom, zda neuvedení firmy obchodní spolexxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxých osob ve věcech procesních jsou upravena v občanském soudním řádu a ve správním řádu.
Dle § 21 o. s. ř. může v soudním řízení jménem právnické osoby xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx závodu nebo jiné organizační složky v rozsahu věcí týkajících se této organizační složky, a konečně též prokurista. Vždy však musí být splněna podmínkxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxba více prokuristů (srov. § 21 odst. 1 a 5 o. s. ř.). Na uvedenou úpravu jednání právnické osoby v soudním řízení navazuje i úprava doručování písemností xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxo řádu na vymezení okruhu osob oprávněných jednat za právnickou osobu v řízení před soudy (tedy na § 21 o. s. ř.).
K odst. 1
V prvém odstavci obchodní záxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxel při jednání projevuje svoji vůli a činí tak vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Při nepřímém jednání (zastoupení) jedná (projevuje vůli) jménxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxfyzické osoby - jednají přímo svým osobním jednáním. Právnické osoby jednají přímo statutárním orgánem. Podle platné právní úpravy je jednání statutxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxn postavení statutárního orgánu a odůvodňuje jeho nutnou existenci u každé soukromoprávní
korporace
, ale má též zásadní význam pro stanovení rozsahu xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx x x xxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxstavením statutárního orgánu je třeba zmínit i postavení likvidátora. V případě vstupu obchodní společnosti nebo družstva, potažmo jakékoli právnixxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxvání. Funkce statutárního orgánu však nezaniká, pouze platí, že oprávnění statutárního orgánu jednat jménem společnosti je suspendováno ve prospěcx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xrgánem společnosti odpovědným za své jednání obdobně, jako člen statutárního orgánu (§ 71 odst. 5). Jednání likvidátora je proto možno chápat jako příxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx je omezen zákonem (tedy s účinky vůči třetím osobám), a to dle § 72 na úkony směřující k likvidaci společnosti. Právní úkon učiněný likvidátorem nad rámxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx smyslu § 39 obč. zák. I v případě, je-li právnická osoba v likvidaci, může být statutární orgán nositelem oprávnění jednat jménem společnosti v likvidxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxtorovi skončila jeho funkce a nový likvidátor ještě nebyl jmenován (srov. § 68 odst. 5). V těchto případech však statutární orgán nenabývá své generálnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxy ostatní povinnosti vznikající v souvislosti s likvidací, jejichž nositelem by jinak byl likvidátor.
Nepřímé jednání
Zastoupení podnikatele (fxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx podnikatelem a zástupcem (smluvní zastoupení). Zástupce projevuje při jednání svoji vlastní vůli a činí tak jménem zastoupeného a na jeho účet (přímé xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxadě smluvního vztahu mezi zástupcem a zastoupeným, k oprávnění zástupce jednat za zastoupeného není v tomto případě třeba plné moci.
Obecná úprava xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxdnikání osob, které ještě nedosáhly věku 18 let, resp. osob zbavených či omezených na způsobilosti k právním úkonům, není pojmově vyloučeno. Výkon podxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx. např. § 12 odst. 1 a 2 živn. zák.). V rámci obecných ustanovení jednání podnikatele upravuje obchodní xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxkatele, který jej do funkce ustanovil a který organizační složku podniku zřídil, činit všechny právní úkony, které se této organizační složky týkají. x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x smluvního zastoupení stojí úprava jednatelského oprávnění osoby pověřené u podnikatele určitou činností při provozu podniku (§ 15). Smluvní charakxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx x xxzsahu obvyklých úkonů jménem podnikatele. Na druhé straně je však možno „pověření“ chápat pouze jako organizačně personální vymezení pracovního zařxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí podnikatele, neboť pověřená osoba nabývá své oprávnění jednat za podnikatele ve stanoveném rozsahu přímo ze zákona.
Obecnou úpravou smluvního zxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxx x xx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxtříku je
prokura
dle § 14 obch. zák. Protože
prokura
je pouze zvláštním druhem „obchodní“ plné moci, jsou i na prokuru aplikovatelná obecná ustanovexx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxjmových znaků právnických osob soukromého práva. Každá právnická osoba musí mít statutární orgán určen. U většiny forem právnických osob toto určení xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xterým byla právnická osoba založena (srov. například úpravu statutárního orgánu družstva s členstvím méně než pěti právnických osob dle § 245 odst. 3)x
xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xsobu či osoby, které funkci statutárního orgánu či člena statutárního orgánu vykonávají. Je však zřejmé, že trvá-li stav, kdy právnická osoba nemá nikxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxní xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxí jmenovány či zvoleny statutární orgány po dobu delší než jeden rok [§ 68 odst. 6 písm. a)]. Návrh na zrušení obchodní společnosti či družstva může soudu xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xx se o dané situaci dozvěděl při své činnosti v souvislosti s řízením před ním vedeným (podrobněji viz komentář k § 68).
Obecná úprava statutárního orgáxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx x x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxích společností a družstev. Obchodní zákoník v § 13 odst. 2 na uvedené ustanovení občanského zákoníku navazuje, když stanoví, že statutární orgány xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxgánem veřejné obchodní společnosti jsou všichni společníci, nestanoví-li společenská smlouva, že jsou jím pouze někteří společníci nebo jen jeden jxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx obsažená v § 101 odst. 1 má povahu komplexní a
kogentní
úpravy statutárního orgánu komanditní společnosti, od níž se nelze ve společenské smlouvě odcxxxxxx x xxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxx 1. Spravedlivé, vyvážené a rozumné uspořádání vztahů uvnitř komanditní společnosti, jakož i skutečnost, že v zákoně není překážka, která by bránila pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx komanditní společnosti mohou být i jen někteří komplementáři nebo jen jeden jediný
komplementář
.
Osobami vykonávajícími funkci statutárních orgxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxí (u komanditní společnosti nadto ještě pouze komplementáři, k tomu srov. § 101 odst. 2). xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxolečností právnická osoba, jedná její statutární orgán i jménem osobní obchodní společnosti. Do obchodního rejstříku se v takovém případě vedle údajx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxem jejího statutárního orgánu [§ 35 písm. f)].
Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů (§ 133 odst. 1). Jednxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxavenstvo, které musí být minimálně tříčlenné, s výjimkou případů, kdy má akciová společnost jediného akcionáře (§ 191 a § 194 odst. 3). Členy představxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxa a na úpravě obsažené ve stanovách družstva. Statutárním orgánem tzv. velkých družstev, tj. družstev s padesáti a více členy, je minimálně dvoučlenné xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxvoří představenstvo v zásadě za stejných podmínek jako družstvo s padesáti a více členy, tedy za podmínek § 243, nebo stanovy družstva určí, že působnosx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxý členskou schůzí (§ 245 odst. 1 a 2). V případech, kdy družstvo má méně než pět členů s členstvím právnických osob (srov. § 221 odst. 4), neurčuje statutáxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxho orgánu družstva platí, že tímto orgánem, resp. jeho členy, mohou být pouze členové družstva, a to jak osoby fyzické, tak i právnické (§ 238).
Není spxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx, který je tvořen z více členů. Členové kolektivního statutárního orgánu vytvářejí vůli společnosti (družstva) na podkladě kolektivních rozhodnutíx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxtutárním orgánem komanditní společnosti a více jednatelů společnosti s ručením omezeným tvoří také jediný kolektivní statutární orgán, či zda lze kaxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
V některých pramenech (srov. např. Eliáš, K. Společnost s ručením omezeným. Praha: Prospektrum, 1997; Rada, I. Jednatelé s. r. o. Představenstvo a. s. xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxezeným (obdobně lze chápat i více společníků - komplementářů v postavení statutárního orgánu ve veřejné obchodní společnosti a v komanditní společnoxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxlosti s úpravou statutárních orgánů těchto společností, ale též v obecném názoru, že jedna právnická osoba nemůže mít více samostatných statutárních xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxečnosti v postavení statutárního orgánu a každý jednatel společnosti s ručením omezeným je samostatným statutárním orgánem, zastávají např. S. Plívx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x. Obchodní zákoník. Komentář. Díl II. Praha: Polygon. 2002, s. 1192). Tomuto názoru přitom svědčí i úprava okruhu osob oprávněných jménem společnosti xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxdě kolektivních statutárních orgánů zákon vyžaduje určení, kteří členové budou za kolektivní statutární orgán jednat jménem společnosti navenek. Txx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxtavenstva, kteří zavazují společnost, se zapisují do obchodního rejstříku (§ 191 odst. 1). V družstvech, která vytvářejí představenstvo, dle zákonnx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxx x xxxxních obchodních společností a u společnosti s ručením omezeným by úprava určující, že pouze některé osoby z řad společníků, komplementářů či jednatelx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxrávnění nemají, musela být dle mého názoru považována za omezení jednatelského oprávnění těchto osob ve smyslu § 13 odst. 5 (srov. výklad níže). Takovxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx statutární orgány ani v případech, kdy funkci jejich statutárních orgánů vykonává více osob (společníků, komplementářů, jednatelů).
Způsob jednxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxsti navenek, tak u individuálních statutárních orgánů v případech, má-li obchodní společnost (družstvo) těchto orgánů více. Obsahem vymezení způsoxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxolečně, popřípadě kdy a kolik osob musí jednat společně. Obchodní zákoník v této otázce nemá žádná omezení, takže bude zcela záviset na obsahu společexxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx podpůrnou úpravu obsaženou v příslušných ustanoveních u každé formy obchodní společnosti, dle níž každý statutární orgán, resp. každý z členů statutxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxluje, když v § 243 odst. 3 stanoví, že je-li pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisu alespoň dvou členů pxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxdle stavu tohoto zápisu je způsob jednání účinný vůči třetím osobám (§ 29 odst. 2), přičemž dojde-li ke změně způsobu jednání ve společenské smlouvě či vx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xápisu (§ 29 odst. 1). Lze pouze doporučit, aby podnikatelé vymezovali způsob jednání statutárního orgánu a zapisovali jej do obchodního rejstříku takxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxsaný do obchodního rejstříku musí být respektován. Právní úkony učiněné statutárním orgánem v rozporu se způsobem jeho jednání je nutno hodnotit jako xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxtelského oprávnění statutárního orgánu. Zdůrazněme, že stanovení způsobu jednání statutárního orgánu (tedy xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xení a nemůže být chápáno jako omezení jednatelského oprávnění takového statutárního orgánu (srov. rozsudek NS 29 Odo 198/2002). Zatímco způsob jednáxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xusí při realizaci určitého právního úkonu jednat společně, omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu určuje předem definovaný okruh úkoxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxí. Omezení může být zakotveno ve stanovách, ve společenské smlouvě nebo v jiném obdobném dokumentu, může však též plynout z rozhodnutí orgánu právnickx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxdek absolutní neplatnost právního úkonu, nemá překročení omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu vliv nejen na platnost právního úkonxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxnění věděla či vědět musela.
Tento princip je zakotven v obecném ustanovení § 13 odst. 5, dle něhož omezení jednatelského oprávnění statutárního orgxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx
x xxedeného vyplývá, že statutární orgán je nositelem generálního jednatelského oprávnění, neboť může jednat ve všech věcech obchodní společnosti a druxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxím orgánem a obchodní společností či družstvem. Pokud statutární orgán omezení svého jednatelského oprávnění překročí, bude odpovědný za škodu, ktexxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xunkce lze také sjednat pro tyto případy další sankční mechanismy dopadající na statutární orgán, jako například smluvní pokutu apod.
Považuji za sxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xa neplatný pro rozpor s dobrými mravy (srov. k tomu Dědič, J. Obchodní zákoník. Komentář. Díl I. Praha: Prospektrum. 2002, s. 102 a 103). Důvodem pro tyto xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx Nevylučuji však, že by právní úkon nemohl být s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, které by takový postup dostatečně odůvodňovaly, prohlxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxxxvající funkci statutárního orgánu se povinně zapisují do obchodního rejstříku. Údaje, které se o těchto osobách evidují, stanoví § 35 písm. f), přičemx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxho orgánu [§ 38i odst. 1 písm. b)], ale též podpisové vzory těchto osob dle § 38i odst. 2.
Zápis statutárního orgánu do obchodního rejstříku má
deklaratxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxgánem či jeho členem, do obchodního rejstříku. Rozhodným okamžikem je okamžik jejich volby či jmenování. Do doby, než budou příslušné osoby jako statuxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxch volbě či jmenování (tím bude nejčastěji zápis z valné hromady obsahující usnesení o volbě či jmenování statutárního orgánu).
Jestliže rejstříkxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxb od počátku za neplatnou. Pokud však tyto osoby již uskutečnily jménem obchodní společnosti či družstva právní úkony, práva třetích osob nabytá v dobrx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxx xxx
x xxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x 30 odst. 1 zároveň stanoví, že od okamžiku, kdy je zápis osob či osoby, jež byly zvoleny či jmenovány statutárním orgánem, do obchodního rejstříku provxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxximku tvoří případ, kdy by bylo prokázáno, že třetí osoba o porušení těchto pravidel věděla. Dovolat se neplatnosti volby či jmenování statutárního orgxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxže k tomu srov. výklad k § 30 odst. 1).
Také výmaz statutárního orgánu z obchodního rejstříku má pouze
deklaratorní
účinky. Osoby, jež vykonávají fuxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxd by však osoba, jejíž funkce statutárního orgánu zanikla, učinila právní úkon jménem společnosti ještě v době, xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxním rejstříku dle § 29 odst. 1 [k zániku funkce statutárního orgánu srov. zejména § 66 odst. 1, § 85 odst. 3, § 125 odst. 1 písm. f), § 187 odst. 1 písm. d), § 19x xxxxx x x xx x xxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxím [§ 261 odst. 3 písm. f)]. Z obchodněprávního charakteru tohoto vztahu vyplývá, že funkci statutárního orgánu nelze vykonávat v pracovním poměru ani xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxgánem či jeho členem a obchodní společností (družstvem) nejblíže k závazkům vznikajícím na základě smlouvy mandátní. Proto také obchodní zákoník v § xx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxními o mandátní smlouvě (§ 566 až 576).
Obchodní společnost (družstvo) však může se statutárním orgánem či členem statutárního orgánu uzavřít i zvlxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxčníky, kteří ručí neomezeně za závazky společnosti, přičemž k platnosti smlouvy zákon vyžaduje i její uzavření v písemné formě. Obsahové náležitosti xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxa o výkonu funkce její aplikaci výslovně nevylučuje a zároveň neobsahuje speciální úpravu. Doporučuji, aby v případě uzavření smlouvy o výkonu funkce xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x x xx odst. 2 dále vyplývá, že závazek k výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu je závazkem osobní povahy. Udělení plné moci k výkxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxnu takovou plnou moc udělil v rámci statutárního orgánu jinému členu tohoto orgánu či jinému statutárnímu orgánu téže společnosti, nebo by byla plná mox xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxolečnosti či družstva. Takové udělení plné moci, stane-li se způsobem vymezeným pro jednání statutárního orgánu a bude-li splňovat všechny zákonem vxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxi, resp.
komplementář
vykonávající funkci statutárního orgánu ve společnosti komanditní, je povinen vykonávat svoji funkci s odbornou péčí (§ 576 oxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxna statutárního orgánu družstva je povinna tuto funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře (srov. § 135 odst. 2, § 194 odst. 5 a § 243 odst. 8). Pokud statuxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxzsah této odpovědnosti stanoví ve vztahu ke statutárním orgánům či členům statutárních orgánů společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x x x x xxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x rozsah této odpovědnosti závislé na smlouvě o výkonu funkce, jinak se budou přiměřeně řídit ustanoveními § 570 a § 373 a násl. K odpovědnosti statutárxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxlku, zaměstnance ministerstva, správního úřadu nebo zaměstnance dle služebního zákona, pokud tyto osoby vykonávají funkci statutárního orgánu nebx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xomanditní společnosti mohou být osoby fyzické i právnické. Podmínky, jež musí tyto osoby splnit, aby mohly funkci statutárních orgánů vykonávat, jsox xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxstí (srov. § 76 odst. 2 a 3 a § 93 odst. 2 a 3). Podmínky xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxník v § 194 odst. 7 (ve vztahu ke společnosti s ručením omezeným zprostředkovaně odkazem v § 135 odst. 2). Vymezení podmínek výkonu funkce člena statutxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x x x x x xxx xxxxx xx
xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxárního orgánu nebo člena statutárního orgánu, musí splňovat zákonem vymezené podmínky výkonu funkce, nesmí u nich být zároveň naplněna překážka výkoxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxti (družstva) podepisovat způsobem, který odpovídá podpisovému vzoru založenému do sbírky listin (§ 38i odst. 2). Kromě podoby samotného podpisu musx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxnosti (družstva) připojí svůj podpis. Z důvodu odstranění možných pochybností citované ustanovení obchodního zákoníku zároveň stanoví, že neuvedxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxx xx xsnesení NS 20 Cdo 298/99).
K odst. 3
Jestliže podnikatel zřídí odštěpný závod ve smyslu § 7 odst. 1 nebo jinou organizační složku podniku ve smyslu § 7 xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xodnikatele s rozsahem oprávnění jednat za podnikatele vymezeným v § 13 odst. 3.
Vedoucí organizační složky podniku nabývá oprávnění jednat za podnxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxodního rejstříku se ohledně vedoucího organizační složky zapíše jeho jméno, příjmení a jeho bydliště. Zároveň s tím musí být do sbírky listin vložen i pxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxikového soudu, v němž je zapsán podnikatel, který organizační složku podniku zřídil, tak i u rejstříkového soudu, x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx. 1 písm. f) a § 38j odst. 1 písm. e). K zápisu vedoucího organizační složky podniku zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států Evropskx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x x xxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx. 3 s ohledem na okamžik zániku zákonného zmocnění vedoucího organizační složky podniku. Zatímco znění zkoumaného ustanovení by nasvědčovalo konstxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxanizační složky podniku by podporovalo spíše
deklaratorní
účinky výmazu vedoucího organizační složky podniku z obchodního rejstříku. Lze si jen s oxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxále do obchodního rejstříku zapsána. Přikloníme-li se však k tomuto závěru, vzniká potenciální nebezpečí, že osoba, která již vedoucím organizační sxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxnikatele by bylo třeba posuzovat s ohledem na důvěru třetí osoby ve stav zápisu obsažený v obchodním rejstříku dle § 29 odst. 1.
Vedoucí organizační slxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxky podniku. Lze mít za to, že překročí-li vedoucí organizační složky podniku takto vymezený rozsah svého zákonného zmocnění, bude takový právní úkon nxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxx xe v souladu s čl. 9 odst. 1 První směrnice odklání od teorie „ultra vires“ a stanoví, že právnická osoba je vůči třetím osobám vázána jednáním statutárníxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxtuje plnou způsobilost právnických osob k právním úkonům dle § 19a odst. 1 obč. zák., neboť určení předmětu podnikání právnické osoby nechápe jako vymexxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxst právnické osoby k právním úkonům může s plnými účinky omezit pouze zákon.
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxvnická osoba tímto úkonem vázána. První směrnice připouští, aby byl dopad této zásady zmírněn tím, že členské státy stanoví, že právnická osoba nebudx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx osoby překračuje. Nestačí však, aby takový důkaz byl právnickou osobou poskytnut pouze prostřednictvím zveřejněných stanov.
Český zákonodárce xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxěrnice, nevyužil. V souladu s První směrnicí stanovil pouze jedinou výjimku, kdy jednání statutárního orgánu nebo likvidátora učiněné nad rámec přexxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxe nebo dovoluje svěřit zákon. Za takový případ by mohla být považována například realizace právních úkonů likvidátorem či statutárním orgánem společxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xpolečnosti než orgánu statutárnímu, příp. likvidátorovi.
Může být sporné, jak posuzovat a právně hodnotit právní úkon učiněný nad rámec působnostx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxx
x xxxxx x
xxx xxx x xxxxx 2 První směrnice platí, že omezení pravomocí orgánů společnosti, která vyplývají ze stanov nebo z rozhodnutí příslušných orgánů, se nikdy nelze dovoxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxatelského oprávnění statutárního orgánu obecně připouští. Může se tak stát rozhodnutím příslušného orgánu právnické osoby (nejčastěji jím bude valxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxmentu právnické osoby. Vždy však bude platit obecná zásada stanovená citovaným ustanovením obchodního zákoníku, dle níž tato omezení nemají účinky vxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxde právnickou osobu zavazovat a bude právním úkonem platným. Na platnost právního úkonu přitom nebude mít vliv, zda třetí osoba o omezení jednatelskéhx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxami poctivého obchodního styku srov. výklad k § 13 odst. 2.
Omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu tím, že nejsou účinná vůči třetím oxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxrního orgánu daná omezení překročí, bude právnické osobě odpovídat za škodu, která jí v důsledku takového jednání vznikla. Vyloučit není možno ani jehx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxolečnostem stanoví obdobu obecné zásady vyjádřené v § 13 odst. 5 také § 85 odst. 2, § 133 odst. 2, § 191 odst. 2.
Judikatura:
Pro právní úkony, pro něž je xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxt. 3 věta třetí obch. zák.).
Za omezení jednatelského oprávnění ve smyslu § 133 odst. 2 obch. zák. nelze považovat případ, kdy sxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxglová, I. Přehled judikatury ve věcech obchodních závazkových vztahů. Praha: ASPI, a. s., 2005)
Jednání statutárního orgánu právnické osoby není jexxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxdná i jen jeden člen představenstva, byl-li tím představenstvem písemně pověřen, uplatní se ve vztahu ke třetím osobám ustanovení, že proti tomu, kdo jxxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxvá, I. Přehled judikatury ve věcech obchodních závazkových vztahů. Praha: ASPI, a. s., 2005)
Jmenování jednatele v době do 30. června 1996 nebylo až do xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxhodního zákoníku. Představenstvo přestává být zápisem likvidace do obchodního rejstříku ve vztahu ke třetím osobám statutárním orgánem a nemůže jakx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxstavenstvo orgánem společnosti. Působnost představenstva ohledně valných hromad zůstává zachována. Valnou hromadu může svolat i likvidátor, ale pxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxoba, která je ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu oprávněná jednat jménem právnické osoby jako její statutární orgán v oxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xb.
Podepsal-li oznámení o postoupení pohledávky dlužníku pouze jeden z jednatelů společnosti s ručením omezeným, ačkoliv podxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxné moci druhého jednatele.
Za právnickou osobu podepisuje podání statutární orgán, popř. další oprávněné osoby či zaměstnanci xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx podepíše-li podání tento zástupce; za procesně nezpůsobilého účastníka řízení je podepisuje zákonný zástupce. Vždy však jde o nenahraditelný písemxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxx podstatě nenahraditelný mechanickými prostředky (např. podpisovým razítkem).
Do obchodního rejstříku lze zapsat pouze jednxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxodaření a jmění podle § 125 odst. 2, alinea třetí, xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xbchodní společnost (např. jako její statutární orgán), pokud tím ohrozí nebo omezí na právech věřitele této obchodní společnosti. K trestní odpovědnxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxmělo vliv na postup jejích věřitelů při vymáhání pohledávek vůči této společnosti.
Plná moc opatřená ověřenými podpisy všech člxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxepisování směnky za společnost a nerozhoduje, že při podpisu směnky neměl podepisující plnou moc u sebe a nemohl se jí tedy prokázat.
(VS Praha 9 Cmo 600xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxt v úvahu změnu statutárního orgánu zjištěnou ze zápisu o konání valné hromady, byť tato změna ještě nebyla zapsána do obchodního rejstříku. Má-li spráxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x x xxxxxxxxx2)
Jednatel (jednatelé) je (jsou) statutárním orgánem s generální (obecnou) působností a jeho (jejich) jednání je přímým jednáním právnické osoby (xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx obch. zák.), když právně jednal pouze jeden z jednatelů, ač měli jednat oba jednatelé (ustanovení § 133 odst. 1 obch. zák.), je nutno kupní smlouvu považxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xednání jménem společnosti a zápis způsobu jednání do veřejného rejstříku.
C-104/96 Cooperative Rabobank „Vecht en Plassengebeid“ BA proti Erik Aarxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxtí.
Související ustanovení:
§ 7 - organizační složka xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx - zapisované údaje zahraniční osoby nebo její organizační složky, § 38i - listiny zakládané do sbírky listin, § 38j - listiny zakládané zahraniční osxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxjstříku, § 66 - vnitřní organizace obchodních společnost, § 66a - podnikatelská seskupení, § 68 - zrušení a zánik společnosti, § 70 a násl. - likvidaxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xrgán a. s., § 221 - vymezení pojmu družstvo, § 238 - některá společná ustanovení o orgánech družstva, § 243 - představenstvo, § 245 - orgány malého druxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Předpisy práva Evropských společenství:
Literatura:
Dědič
,
xx
xxxxxxxxx
xxx x xx xx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxx4.
Pelikánová
,
I.
4. aktualizované vyd.
1. díl.
Praha:
ASPI Publishing, s. r. o.,
2004.
Rada
,
I.
a kol.
Jxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xx
xxxxxx
xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
x
I.
Obchodní právo.
1. díl.
Praha:
ASPI, a. s.,
2005.
Štenglová
,
I.
;
Plíva
,
S.
;
Tomsa
,
M.
Komentář.
12. vyd.
Praha:
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xrospektrum,
1997.
Pelikánová
,
I.
Subjekt v obchodním právu.
Právo a podnikání,
1993,
č. 2.
Plíva
,
S.
Právní jednání podnikatele.
Práxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx x x xx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xx x xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx x xxx
xxxxxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxatelů.
Daňová a hospodářská kartotéka,
1994,
č. 20.
Teryngel
,
J.
K trestní odpovědnosti člena statutárního orgánu za řádný výkon jeho funkcex
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxo orgánu, popř. členů statutárního orgánu obchodní společnosti do obchodního rejstříku.
Právní rozhledy,
1996,
č. 4.
Spáčil
,
J.
Poznámky k pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxých společností.
Právník,
1999,
č. 4.
Dvořák
,
T.
Povaha právního vztahu členů orgánů k obchodním společnostem a družstvům.
Právní rozhledyx
xxxxx
xx xx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxxxxxxxxti dobrých mravů v obchodním styku.
Obchodní právo,
2001,
č. 2.
Plíva
,
S.
Některé změny v obecných ustanoveních obchodního zákoníku.
Právo a xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxkých osob-podnikatelů na vlastních směnkách.
Právní rozhledy,
2002,
č. 10.
Hampel
,
P.
Odpovědnost členů statutárních orgánů obchodních spxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxx
xx 2.
Bartošíková
,
M.
Vývoj právní úpravy jednání jménem obchodní společnosti před jejím vznikem.
Obchodní právo,
2004,
č. 4.
Dědič
,
J.
Něxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xádce,
2004,
č. 6.
Bartošíková
,
M.
Zahraniční xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxle.
Právní rozhledy,
2005,
č. 2.
Čech
,
P.
K zániku funkce jednatele odstoupením v jednočlenné společnosti s ručením omezeným.
Právní rozhlxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxx
x
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxx
x
xx
xxuběh funkce (člena) statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance.
Právní rozhledy,
2006,
č. 1.
Pejšek
,
V.
Odpovědnost statutárního orgánu a xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxávnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze)
K odst. 1
V zájmu odstranění přetrvávajících nejasností a pochybností plynoucích z nepřesné formulacx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxu s čl. 4 První směrnice.
Dle platného znění je každý podnikatel, bez ohledu na to, zda je fyzickou či právnickou osobou a zda je osobou zapsanou či nezaxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxejnosti prostřednictvím dálkového přístupu i na internetových stránkách uvádět údaje specifikované zákonem.
Novela obchodního zákoníku provexxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxdované údaje musí být na smlouvách uváděny, neboť předchozí formulace vztahovala danou povinnost pouze na objednávky a faktury. Zatímco objednávkou xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx, které je zároveň výzvou k úhradě za toto plnění se stanovením termínu splatnosti pohledávky. Nebylo proto zřejmé, zda pod pojem obchodní listiny má býx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxdní listiny výslovně smlouvy zařadila, takže je nepochybné, že také na všech smlouvách a akceptacích návrhu na uzavřené smlouvy (akceptacích objednáxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxnci. To znamená, že také veškeré dopisy, které podnikatel zasílá libovolné třetí osobě v souvislosti s výkonem své podnikatelské činnosti, musí být opxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxch údajů také na internetové stránky podnikatele, pokud slouží ke zpřístupnění určitých informací souvisejících s podnikatelskou činností vůči veřxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxzsah a obsah povinných údajů vyžadovaných zákonem k publikaci na obchodních listinách je závislý na tom, zda je podnikatel zapsán do obchodního rejstřxxxx xx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxhodních listinách uvádět údaj o své firmě, dále o sídle (právnické osoby) nebo o místu podnikání (fyzické osoby), o identifikačním čísle a konečně údaj x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxpsáni.
Podnikatelé xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxy), adresu sídla (právnické osoby) nebo místa podnikání (fyzické osoby) a údaj o identifikačním čísle. Jsou-li podnikatelé zapsáni do jiné evidence, xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxx x písm. b) alinea druhá První směrnice lze údaj o základním kapitálu uvádět na obchodních listinách pouze za předpokladu, že jde o základní
kapitál
upsxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxdních listinách uváděn být nemusí. Pokud se však obchodní společnost k publikaci informace o základním kapitálu rozhodne, může tento údaj na obchodníxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxních listinách (zejména objednávkách, akceptacích návrhu na uzavření smlouvy a smlouvách) nezpůsobuje jejich neplatnost, pokud jsou obchodní listxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxodních listinách zákon v souladu s čl. 6 písm. b) První směrnice spojuje.
Dle § 24 odst. 1 písm. c) bod 1. zákona o přestupcích se podnikatel dopustí pxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x x xx xx xxxxo přestupek může být podnikateli uložena pokuta až do výše 50 000 Kč nebo zákaz činnosti v délce trvání maximálně jednoho roku.
K odst. 2
V ustanovení x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxostřednictvím svého podniku nebo jeho organizační složky (§ 21). Výčet obchodních listin obsažený v citovaném ustanovení je shodný s § 13a odst. 1 a zaxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx xx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx musí zahraniční podnikatel povinně uvádět i údaj o svém zápisu do obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence ve státě, jehož právem se zahraniční xxxxx xxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxm zahraniční osoby, která na území České republiky podniká prostřednictvím svého podniku nebo jeho organizační složky, také údaj o zápisu tohoto podnxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxké republice podnik nebo organizační složka podniku zahraničního podnikatele zapsána.
Fyzická osoba, která je státním příslušníkem členského sxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxx xusí na obchodních listinách uvádět údaj o svém jménu a příjmení, místu podnikání, identifikačním čísle a údaj o svém zápisu do jiné evidence než obchodnxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx x. 2008 stávající znění § 13a odst. 3 zněním novým, kterým je stanovena výjimka z údajů povinně uváděných na obchodních listinách ve vztahu k některým zaxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxátu, jehož právem se zahraniční osoba řídí nebo v němž má své bydliště, neukládá nebo neumožňuje zápis do evidence podnikatelů, není zahraniční osoba pxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxe na obchodních listinách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle a také údaj o zápisu svého podniku xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxx xednání, § 269 - obsah smlouvy, dodatečné určení obsahu, nepojmenované smlouvy
Související předpisy:
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xpolečenství:
Literatura:
Plíva
,
S.
Některé změny v obecných ustanoveních obchodního zákoníku.
Právo a podnikání,
2000,
xx xxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxkura
je druhem smluvního zastoupení upraveným ve vztahu k podnikatelům. Bývá proto označována též jako obchodní plná moc. Vztah prokury k plné moci je xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxského zákoníku o plné moci (§ 31 až 33b obč. zák.).
Prokura
je speciální úpravou smluvního zastoupení použitelnou pouze pro podnikatele.
Prokura
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx x x xx odst. 6). Pokud by xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx splněny všechny náležitosti vyžadované pro udělení plné moci občanským zákoníkem. Charakteristickým znakem prokury je, že rozsah oprávnění prokurxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxdním zákoníkem v § 14 odst. 1, 2 a 3 (blíže srov. výklad k těmto ustanovením). Citovaná ustanovení je nutno interpretovat ve vzájemné souvislosti, nexxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xrávním úkonem podnikatele. Po formální stránce obchodní zákoník nevyžaduje, aby tento úkon byl učiněn v písemné formě. Přikláním se však k názoru, že xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxí zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 47). Dle § 31 odst. 4 obč. zák. musí být plná moc udělena písemně, vyžaduje-li se, aby i právní úkoxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xa to, že rozsah smluvního zmocnění udělovaného v rámci prokury v sobě imanentně zahrnuje nejen právní úkony, k nimž bude třeba písemné formy.
Prokura
txx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxm došlo k omezení prokury v rozporu se zákonem (takové omezení by nemělo charakter omezení vnitřními pokyny ve smyslu § 14 odst. 3).
Prokuru mohou udělxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxjí statutární orgán, a to způsobem, kterým statutární orgán jedná. Výjimku stanoví obchodní zákoník v úpravě společnosti s ručením omezeným, u níž dlx x xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxx
xxxx xxxxována jiným orgánem společnosti.
Domnívám se, že prokuru nemůže jménem podnikatele udělit vedoucí organizační složky podniku (§ 13 odst. 3), a to pxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxanizační složky, takže udělení prokury by přesáhlo rozsah zákonného zmocnění vedoucího organizační složky podniku. Obdobně mám za to, že prokuru jméxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx, přechází oprávnění udělit prokuru ze statutárního orgánu na likvidátora, byl-li jmenován (výjimku tvoří společnost s ručením omezeným, u níž, nestxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
x x xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxlského oprávnění prokuristy vymezen pozitivně, a to tak, že prokurista je oprávněn ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxvyklosti právních úkonů.
Prokura
je naopak zákonem koncipována jako velmi široká plná moc, kdy jedinou zákonnou podmínkou závaznosti právních úkonx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx třeba vyvodit vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu, a to s přihlédnutím k druhu podnikání, charakteru a rozsahu podniku apod. Obchodní zákoníx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxjektu právních vztahů. Obchodní zákoník však zkoumanou formulací znemožnil prokuristovi realizovat i úkony, které nelze označit a charakterizovax xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxíklad lze uvést uzavření smlouvy o prodeji podniku či smlouvy o nájmu podniku, které bude oprávněn uzavřít pouze podnikatel, případně osoba pověřená k xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx se prodej či nájem týkal pouze samostatné organizační složky podniku. Oprávnění prokuristy učinit takový právní úkon nevylučuji. Závaznost takto uzxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx dosah prokury i tím, že stanoví, že prokurista je oprávněn činit i takové úkony při provozu podniku, k nimž se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. V některýxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxu nedostupnou. Takovým příkladem je § 709 odst. 3, v němž zákon nakládání s účtem (tj. k uzavření, xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxím ověřením podpisu majitele účtu (zmocnítele) pod touto plnou mocí. Lze mít za to, že i když
prokura
splňuje podmínku udělení zvláštní plné moci, nebuxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xázoru, že k nakládání s běžným či vkladovým účtem (srov. též § 719a) bude muset být i prokurista vybaven zvláštní plnou mocí s úředně ověřeným podpisem poxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx. Praha: C. H. Beck. 2009, s. 1233).
Prokuru lze udělit pouze fyzické osobě. Tím se
prokura
odlišuje od plné moci, u níž je udělení osobě právnické příxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx domnívat, že prokuristou může být každá fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům.
K odst. 2
V § 14 odst. 2 je rozsah jednatelského opráxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxou není zahrnuto oprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti. Zcizováním nemovitostí (k pojmu nemovitost srov. § 119 obč. zák. a § 3 odst. 1 a 2 a § 2 písxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxím nemovitostí je zřízení zástavního práva nebo věcného břemene k nemovitostem.
Ačkoli je o uvedené okruhy právních úkonů
prokura
zúžena přímo ze zxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx pouze ve vztahu k zatěžování nemovitostí. Přípustné je prokuru rozšířit i o oba okruhy právních úkonů společně. Vždy je však podmínkou takového platnéxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xít za to, že z uskutečněného jednání bude zavázán prokurista sám, přičemž podnikatel bude uskutečněným jednáním vázán pouze tehdy, pokud překročení sxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, aniž by byla
prokura
rozšířena ve smyslu § 14 odst. 2 obch. zák., je otázkou, zda i na takový úkon aplikovat § 33 odst. 2 a 3 obč. zák. (nezmocněné jednatxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx vyslovil názor, že překročí-li prokurista svá oprávnění zahrnutá v prokuře, a to včetně úkonů směřujících ke zcizování či zatěžování nemovitostí, je xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx. Protože
prokura
představuje zvláštní druh plné moci, je třeba užít těch ustanovení občanského zákoníku, která upravují překročení oprávnění zmocxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxé oprávnění vyplývající z plné moci, je zmocnitel vázán, jen pokud toto překročení schválil. Z užití tohoto ustanovení pro řešení následků překročení xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx z udělené prokury výslovně schválil, tak i v případě, že svůj nesouhlas sjednáním prokuristy neoznámil druhé straně bez zbytečného odkladu po tom, co sx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xeho prokurista, jest-liže překročil svá oprávnění vyplývající z udělené prokury, aniž by bylo zjištěno, že podnikatel svůj nesouhlas s jednáním prokxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xad rámec zákonného omezení (§ 14 odst. 2), které by bylo obsaženo v udělení prokury, by bylo neplatné pro rozpor se zákonem, příp. by mohlo být důvodem pro xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xmezení je přípustné, neboť jej předpokládá § 14 odst. 3. Charakter a rozsah omezení není zákonem blíže specifikován, a tak se lze domnívat, že
prokura
xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxokury vnitřními pokyny podnikatele vymezuje pouze vztah mezi podnikatelem a prokuristou. Obchodní zákoník totiž stanoví, že omezení prokury nemá pxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxat bez ohledu na to, zda třetí osoba o existenci omezujícího pokynu věděla či nikoli. Pokud prokurista realizací právního úkonu nad rámec omezení stanoxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx právního vztahu mezi podnikatelem a prokuristou.
K odst. 4
Podnikatel může prokuru udělit jedné fyzické osobě i více fyzickým osobám, přičemž maxixxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxu prokuristé za podnikatele jednat a podepisovat. Toto určení musí být obsaženo již v udělení prokury, přičemž údaj o způsobu jednání prokuristů tvoří xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxavu způsobu jednání a podepisování více prokuristů pro případ, kdy by podnikatel tento způsob v udělení prokury nevymezil. Lze proto souhlasit s názorxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxaha: Polygon., 2002, s. 112. Shodně též Plíva, S. in Štenglová, L; Plíva, S.; Tomsa, M. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 46 x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xx xxst. 4. Dle první lze více osobám udělit prokuru tak, že každý z prokuristů bude oprávněn jednat a podepisovat za podnikatele samostatně. Druhým způsobex xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx že k realizaci právních úkonů bude třeba souhlasného projevu vůle alespoň dvou z více prokuristů.
K odst. 5
Obchodní zákoník upravuje formu, jakox xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx označující prokuru. Tímto dodatkem nejčastěji bývá označení „prokurista“ nebo „jako prokurista“, lze však využít i dodatků „per prokura“, „in prokuxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxle takové jednání nebude zavazovat. Vrchní soud v rozsudku z roku 1995 vyslovil nejprve stanovisko (srov. rozsudek VS Praha 5 Cmo 308/1994), dle něhož nxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxurista byl oprávněn právní úkon učinit i z jiného právního titulu. Později (v roce 2001) Vrchní soud judikoval (srov. rozsudek VS Praha 9 Cmo 873/1999), xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx prokuru.
Domnívám se, že hodnocení právního úkonu prokuristy učiněného bez doložky o prokuře jako jednání, které podnikatele nezavazuje, nepřspxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxurista oprávněn za podnikatele jednat, přičemž nesplnění formálních požadavků na podobu podpisu by nemělo být na překážku vyvolání zamýšlených důslxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xebyly spojovány s nesplněním zákonných podmínek podoby podpisu statutárních orgánů i jiných osob, které činí jménem obchodních společností písemné xxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxé či právnické osoby a zda tyto osoby byly do obchodního rejstříku zapsány obligatorně či dobrovolně. Také
prokura
se povinně zapisuje do obchodního rxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxista své oprávnění jednat za podnikatele prokazuje vůči třetím osobám aktuálním výpisem z obchodního rejstříku, v němž je zapsán jako prokurista. V obxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xéž způsob jednání prokuristů [§ 14 odst. 4 a 6 a § 35 písm. g)]. Ve sbírce listin musí být uložen podpisový vzor prokuristy, v případě více prokuristů i poxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xormulaci § xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxná do obchodního rejstřiku jako prokurista, i když její
prokura
již zanikla, učiní za podnikatele právní úkon, bude třeba vázanost podnikatele tímto xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx xx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxí prokury je třeba upozornit na skutečnost, že obchodní zákoník (s výjimkou § 14 odst. 7) nemá zvláštní ustanovení o zániku prokury. S využitím § 1 odst. x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xodnikatelem, nebo je-li vypovězena prokuristou. Zánik podnikateleprávnické osoby vyvolává ukončení prokury za předpokladu, že právnická osoba zaxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxx xe všem právním úkonům při provozu podniku (§ 14 odst. 1), přičemž jakékoliv omezení rozsahu oprávnění k jednání obsaženého v prokuře by bylo třeba považxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx
xrokura
bude udělena na dobu určitou. V takovém případě bude zánik oprávnění prokuristy jednat za podnikatele spojen s uplynutím času.
K problematxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx xx
x xxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxu prokury je § 14 odst. 7. Toto ustanovení bylo do obchodního zákoníku vloženo novelou provedenou zákonem č. 554/2004 Sb. a nabylo účinnosti od 1. 1. 20xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxikatele na trvání prokury.
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxkatele je prokurista oprávněn činit všechny právní úkony při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc (srov. výklad k § 14 odst. 1x x x xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx hospodařením rozumět, zákon nestanoví, a tak bude nutné obsah tohoto pojmu vymezit až v soudní praxi s ohledem na skutkové okolnosti jednotlivých přípxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx může tak učinit pouze s předchozím souhlasem dědiců a se svolením soudu. Lze doporučit, aby si v případě pochybností o překročení rámce obvyklého hospoxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxvinnost podat rejstřikovému soudu návrh na zápis omezení jeho oprávnění jednat za podnikatele do obchodního rejstříku. Prokurista tak musí učinit nexxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx
xxxxxxx
xx xxxxx xxuze za jeho života. V takovém případě okamžikem smrti podnikatele
prokura
zaniká. Jakým způsobem má podnikatel prohlášení učinit, zákon nestanoví. xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxtanovení k zákonu č. 554/2004 Sb. se zánik prokury udělené před nabytím účinnosti novely, tj. před 1. 1. 2005, posuzuje pro případ smrti podnikatele poxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx zákoníku ve znění platném a účinném ke dni udělení prokury (viz § 33b odst. 2 obč. zák.). Tomuto důsledku však podnikatel mohl a může zabránit tím, že kdyxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xřípadě povinen postupovat již podle § 14 odst. 7 obch. zák.
Judikatura:
Součástí podpisu prokuristy je podle § 14 odst. 5 obch. zák. xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xřesto může tento podpis podnikatele zavazovat, byl-li podepsaný oprávněn jednat za něj i z jiného důvodu.
(VS Praha 5 Cmo 308/1994, SoRo 4/96)
Oprávnxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xraha 9 Cmo 873/1999, Štenglová, I. Přehled judikatury ve věcech obchodních závazkových vztahů. Praha: ASPI, a. s., 2005, poř. č. 12)
I. Jednatel je staxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx týkajících se podniku).
II. U jednatele společnosti s ručením omezeným se do obchodního rejstříku zapisuje způsob, jakým jedná jménem společnosti, xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxje se určení, zda jde o prokuru samostatnou nebo společnou. Za způsob podepisování prokuristy tedy nelze považovat údaj o tom, že podepisuje společně sx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx poř. č. 13)
Den zániku prokury není údajem ani skutečností, která se zapisuje do obchodního rejstříku.
(VS Praha 7 Cmo 89/2004, SoRo 3/05)
V prokuře nxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xrokuristovi prokuru udělil.
(KS Hradec Králové 19 Co 495/2002, SoRo 12/03)
Související ustanovení:
§ 1 odst. 2 - rozsah působnosti zákona, § 29 oxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxx x xxx xxxxx x x obsah smlouvy o běžném účtu
Související předpisy:
§ 31 až 33b, § 119 obč. zák., - § 2 písm. h), § 3 odst. 1 a 2 zák. xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
ASPI, a. s.,
2005.
Eliáš
,
K.
a kol.
Kurs obchodního práva.
Obecná část. Soutěžní právo.
Praha:
C. H. Beck,
2007.
Eliáš
,
K.
Etuda o prokuxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxoupení na základě plné moci.
Právo a podnikání,
1996,
č. 1.
Plíva
,
S.
Některé změny v obecných ustanoveních obchodního zákoníku.
Právo a podnxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxx
x
xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
x xxxxxxxx xxxxxxx x xx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxx
Horáček,
Ph.D.
(katedra obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze)
K odst. 1
Na rozhraní mezi zákonným a smluvním zastoupenxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xastoupení lze spatřovat v tom, že osoba musí být podnikatelem pověřena, tedy že musí dojít k více či méně formálnímu svěření určité činnosti či určitého xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxulace § 15 odst. 1 charakter zmocnění k těmto právním úkonům, není tedy udělením plné moci. Naopak, pověření je třeba chápat pouze jako přidělení určitx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxénem v daném rozsahu, ale vymezit či charakterizovat pracovní úkoly určité osoby v rámci pozice, do které je z hlediska pracovní a organizační strukturx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx vyhnout. Proto se přikláním k názoru, že v § 15 upravuje obch. zák. jeden z případů zákonného zastoupení podnikatele.
K tomu, aby došlo k zákonnému zxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxy určitou činností. Pověřenou osobou nemusí být pouze zaměstnanci podnikatele, tedy osoby v pracovním poměru nebo osoby vykonávající činnosti na zákxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxu úkolů či činností, které má osoba pro podnikatele vykonávat či vykonat. Charakter či obsah právního vztahu mezi podnikatelem a pověřenou osobou, jakxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxě smlouvy mandátní (§ 566 až 576) a smlouvy o obchodním zastoupení (§ 652 až 672a), u nichž je oprávnění jednat spojeno vždy s udělením plné moci, ať již se txx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxdeno co možná nejjasněji a nejpřesněji. Jen tak je možné zajistit, aby i rozsah jednatelského oprávnění pověřené osoby byl seznatelný a srozumitelný pxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxvozováním jeho podniku. Touto formulací obchodní zákoník vymezil a zároveň též omezil jednatelské oprávnění pověřené osoby pouze na ty právní úkonyx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxí pověřené osoby jsou tak vyloučeny právní úkony, které by se dotýkaly přímo podnikatele (rozum. jeho osoby, jako zařizování soukromých záležitostí axxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx zda by podnikatele uskutečněný právní úkon zavazoval, pokud by pověřená osoba překročila rámec podnikatelské aktivity podnikatele, tj. předmět jehx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxnu by muselo být prokázáno, že i přes překročení předmětu podnikání byl úkon realizován v souvislosti s provozováním jeho podniku, a dále též že třetí osxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx
Rozsah jednatelského oprávnění pověřené osoby vymezuje obchodní zákoník za použití kritéria obvyklosti právních úkonů, přičemž tuto obvyklost vzxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxdle okolností konkrétního případu, a to s přihlédnutím ke způsobu a obsahu pověření, druhu a rozsahu vykonávané činnosti a předmětu provozování podnixxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxné osoby bylo zřejmé a snadno průkazné. Případy, kdy přesto dojde k překročení rozsahu jednatelského oprávnění pověřené osoby, řeší § 15 odst. 2.
Obdxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xákoníku na podnikatele je však téměř vyloučena, a to z důvodu relativní komplexnosti úpravy zákonného zastoupení v § 15. Kromě toho je třeba upozornit xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxpadá § 15 obch. zák. na všechny podnikatele bez rozdílu, tedy jak na osoby fyzické, tak i právnické, jsou-li podnikateli ve smyslu § 2 odst. 2 obch. zák. xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxvení tohoto oprávnění ve vnitřních předpisech právnické osoby (těmi budou nejčastěji organizační či pracovní řády apod.), případně musí být oprávněxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxální vnitropodnikové zařazení pověřené osoby v rámci organizační struktury podniku nevyžaduje. Postačí pouze faktické pověření určitou činností pxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxstmi, za nichž k překročení došlo. K tomu, aby byl podnikatel jednáním pověřené osoby nad rámec obvyklých úkonů (viz výklad k odst. 1) vázán, nestačí, abx xxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxuzování naplnění těchto podmínek bude vždy závislé na pečlivém zkoumání všech relevantních skutečností a okolností, za nichž k překročení oprávnění xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxupení dle § 15 lze předcházet pouze přesným a dostatečně určitým vymezením pověření ve vztahu k činnosti při provozu podniku, jež má být pověřenou osobxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxanoviska Nejvyššího soudu (viz rozsudek NS 29 Cdo 2074/2000) je obvyklost právních úkonů třeba posuzovat objektivně, tedy nezávisle na vymezení ve vnxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxoť může vést k mylné představě pověřené osoby o rozsahu jejího jednatelského oprávnění. I přes tuto obavu se však domnívám, že přesné a dostatečně určitx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxnného zmocnění dle § 15, a to zejména ve vztahu k třetím osobám.
Pokud třetí osoba o překročení rozsahu obvyklých právních úkonů vzhledem k pověření jexxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxvání realizovaného právního jednání však může nastat v případě, bude-li prokázáno, že třetí osoba sice subjektivně o překročení rozsahu obvyklých prxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx schválil. Užití citovaného ustanovení občanského zákoníku by mělo být přípustné z hlediska autonomie vůle podnikatele a jeho práva rozhodnout o tomx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxec obvyklých právních úkonů věděla, domnívám se, že uskutečněný právní úkon bude neplatný pro rozpor se zákonem dle § 39 obč. zák.
Doplňme, že na rozdxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxmětu činnosti právnické osoby, § 15 odst. 2 obch. zák. takovou podmínku nevyžaduje. Jak bylo uvedeno v souvislosti s výkladem předchozího odstavce, nxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
Pověřená osoba, která uskuteční právní úkon nad rámec kritéria obvyklosti a překročí rozsah svého zákonného zmocnění, bude podnikateli odpovídat za xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxtahem pracovněprávním, občanskoprávním či obchodněprávním.
K odst. 3
Od 1. 1. 2005, kdy nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku provedená zxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxiku. Dle citovaného ustanovení platí, že jednatelské oprávnění pověřené osoby smrtí podnikatele nezaniká, mění se však rozsah zákonného zmocnění poxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxsné, zda jsou meze úkonů uskutečňovaných v rámci obvyklého hospodaření stejné, užší či dokonce širší než meze úkonů, k nimž je pověřená osoba zákonem zmxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxulace ustanovení § 15 odst. 3 není jednoznačně patrné, zda se jednatelské oprávnění pověřené osoby okamžikem smrti podnikatele zužuje, rozšiřuje či xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xepochybně bylo omezit jednatelské oprávnění pověřené osoby po smrti podnikatele, a xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxdnikatele určitou činností po jeho smrti činit pouze se souhlasem dědiců a se svolením soudu.
Zákonné zastoupení podnikatele osobou pověřenou určixxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xožnost, aby stanovil, že jednatelské oprávnění pověřené osoby má trvat pouze za jeho života. Jakým způsobem tak má podnikatel stanovit, zákon blíže nexxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxení dle § 15 dostatečně určitě vyplývat.
Judikatura:
Jednatelské oprávnění vyplývající z § 15 odst. 1 obch. zák. není založeno na určení příslušnxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxo činnosti dochází. Obvyklost těchto právních úkonů je třeba posuzovat objektivně, nezávisle na jejich případném vymezení ve vnitropodnikových norxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxx xxx02)
Pokud byl pracovník při provozování podniku pověřen výkonem technického dozoru při provádění díla, je podle § 15 obch. zák. zmocněn ke všem úkonůxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xtenglová, I. Přehled judikatury ve věcech obchodních závazkových vztahů. Praha: ASPI, a. s., 2005, poř. č. 16)
Ustanovení § 15 obch. zák. neupravuje xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx xxx o osobu pověřenou určitou činností, jednak to, že taková činnost je činností při provozu podniku; zvláštní plná moc se nevyžaduje a zákon nestanoví ani xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx. zák. nemusí být pouze zaměstnanec podnikatele, popřípadě osoba v jiném obdobném vztahu k podnikateli.
(NS 32 Odo 766/2003, Štenglová, I. Přehled jxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxním k určité činnosti ve smyslu ustanovení § 15 obch. zák.
(NS 32 Odo 845/2003, Štenglová, I. Přehled judikatury ve věcech obchodních závazkových vztxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx na konkrétních zjištěních o jejím předmětu činnosti, včetně toho, jaký je vztah mezi tímto předmětem a právním úkonem, jímž právnická osoba nakládá svxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxnat také její pracovníci jako zástupci. Ti mohou činit jak právní úkony v rozsahu stanoveném ve vnitřních organizačních předpisech, tak i takové právnx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx orgánem, není tedy důvodná v případě, že takový úkon učinil pracovník právnické osoby jako její oprávněný zástupce.
(VS Praha 9 Cmo 1080/1999, Štenglxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxxxxxx x xx odst. 3 - přímé a nepřímé jednání
Související předpisy:
Předpisy práva Evropských xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
Právní jednání podnikatele.
Právo a podnikání,
1993,
č. 9.
Tomsa
,
M.
Vázanost podnikatele jednáním zástupce v obchodních vztazích na základx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx
2000,
č. 11.
Plíva
,
S.
K některým otázkám § 14 a § 15 obchodního zákoníku.
Právo a podnikání,
2005,
č. 9.
Rada
,
I.
Souběh funkce (člena) stxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxí je upraven v § 16 i případ nezmocněného jednatelství. Jde o situaci, kdy podnikatele zavazuje jednání osoby, která k realizaci právního úkonu jménem xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxk.
Především jednání musí být uskutečněno v provozovně podnikatele. Provozovnu definuje § 7 odst. 3 jako prostor, v němž je uskutečňována podnikatxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxrávnění, můžeme nalézt v § 17 živn. zák.
Druhou zákonnou podmínkou je, že osoba, se kterou byl realizován právní úkon k tomu nezmocněnou osobou, o nedxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxvnímu hodnocení této podmínky. To znamená, že nepostačí prokázat, že třetí osoba, s níž bylo jednáno, o nedostatku oprávnění jednající osoby nevědělax xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xsoba chovala zcela obvyklým způsobem, tedy např. byla přiměřeně oblečena a podávala informace způsobem, který je obvyklý pro prodej zboží v obchodě).
x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxě podnikatele, a to v přímé souvislosti s výkonem jeho podnikatelské činnosti, přičemž si musí počínat takovým způsobem, že s přihlédnutím ke všem rozhxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx jednáním vázán. Lze mít přitom za to, že četnost těchto případů v praxi bude spíše ojedinělá a výjimečná.
Je třeba zdůraznit, že i když jednání osoby bxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxnosti za škodu, která podnikateli mohla vzniknout.
Nebudou-li zákonné podmínky dle § 16 naplněny, tedy bude-li prokázáno, že třetí osoba o nedostaxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxvazovat. xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xkon učiněný bez plné moci dle § 33 odst. 2 obč. zák.
Mám za to, že v případě, bude-li prokázáno, že třetí osoba o nedostatku oprávnění k realizaci jednánx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xx odst. 2 obč. zák., jehož obecnou použitelnost nelze v takovém případě dle mého názoru vyloučit. Z jednání uskutečněného v provozovně podnikatele by tax xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxn uskutečněn, požadovat buď splnění závazku, nebo náhradu škody. Pokud by však bylo prokázáno, že třetí osoba o nedostatku oprávnění jednající osoby nxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxx xxxx
xxxxxxe, že jednání uskutečněná za podmínek § 16 je nutno přísně odlišovat od jednání osob pověřených u podnikatele určitou činností (§ 15). I tyto osoby nemaxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxčního pověření. Naproti tomu osoba, která jedná ve smyslu § 16, jedná bez jakéhokoliv zmocnění k uskutečnění právního úkonu, a to nejen po stránce udělexx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx - přímé a nepřímé jednání, § 14 -
prokura
, § 15 - zmocnění zástupce podnikatele
Související předpisy:
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
xx xx xxck,
2007.
Díl V
Obchodní tajemství
(Pojem)
JUDr.
Eva
Večerková,
Ph.D.
(katedra obchodního práva Právnické fakulty Masarykxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxst. 1). Obchodní tajemství tvoří významnou nehmotnou složku hodnoty podniku, podobně jako obchodní firma nebo ochranná známka.
Obchodní tajemstxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxtkové hodnoty, které patří podnikateli“). Je nehmotným statkem podnikatele, chráněným speciální úpravou. Podnikatel má k obchodnímu tajemství absxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx
xx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxální ochranu, u níž se nevyžaduje registrace práva ve veřejném seznamu nebo zápis.
Vymezení pojmu „obchodní tajemství“ v tomto ustanovení je širokx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxečně obchodním tajemstvím ve smyslu definice, musí být současně naplněny všechny znaky stanovené zákonem. Uvedená definice obchodního tajemství se xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxví (§ xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx soutěži, a to obecně i pro účely soutěže. Soukromoprávní ochrana byla zakotvena v § 13 zák. č. 111/1927 Sb. z. an., proti nekalé soutěži (dále jen „z. p. n. xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxdniková tajemství“ a že jejich rozlišování není ani v praxi valně praktické. Hranice mezi výrobním a obchodním tajemstvím jsou velmi neurčité.
Vládnx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxdních a výrobních metodách, které jsou výsledkem dlouhé práce, píle a finančních obětí. Jde tu o zvláštní obchodní a výrobní tajemství, která jsou vlasxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxkou, která se bude v různých podnicích různě řešit a která i časově podléhá neustálým změnám. Definice - nehledíc k vadám definicí vůbec - nemohla by tu býx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxalce.“
Obchodním tajemstvím není vše, co podnikatel utajuje, ale pouze ty skutečnosti, které splňují všechny znaky vymezené v tomto ustanovení. Skxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxnosti splňující kumulativně tyto zákonem stanovené znaky: 1) mají obchodní, výrobní či technickou povahu, 2) souvisí s podnikem, 3) mají skutečnou nexx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxtele utajeny, 6) jejich utajení podnikatel odpovídajícím způsobem zajišťuje.
K prvnímu znaku - skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahyx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxcích a tržní pozici. Skutečnostmi obchodní povahy se rozumí např. seznamy prodávajících a kupujících s jejich adresami, nákupní prameny, seznam obchxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxa podniku, údaje o uzavíraných smlouvách, počty uzavřených smluv a údaje o nich, obsah významných obchodních smluv, reklamní a jiné marketingové koncxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxí povahy jsou výrobní programy, určité výrobní postupy, které nejsou chráněny patentem, receptury, modely, výsledky pokusů, zvláštní výrobní metodxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxcké poznatky dosud nechráněné jako předmět průmyslověprávní ochrany apod.
V předválečné literatuře lze nalézt následující příklady obchodního a výxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx, vzorkové kolekce, cenové kalkulace, obrat jednotlivých prodejen, náklad časopisu apod. Výrobní tajemství: např. nepatentované (případně patentx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx zvláštnosti výroby, jako výrobní metody, různá technická zdokonalení, zvláštní postup při produkci atd. Rozsah výroby nerozhoduje; patří sem továrxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxvá, jako různé události, příběhy, obchodní zařízení podniku apod. Sem patří zejména prameny nákupní, poměry odbytové, listina zákazníků, vzorky, koxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxvahy může být know-how (z angl. „vědět jak“). Podle právní teorie pojem „know-how“ znamená konkrétní aplikaci znalostí a zkušeností vyúsťující buď v nxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxžné, ale do určité míry se překrývají. Jejich vzájemný vztah lze vyjádřit jako průnik množin. Mohou být na sobě relativně nezávislými částmi podniku (oxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxadit mezi nehmotné složky podnikání, které jsou součástí podniku a které často mají významnou hodnotu. Zákonná úprava určitý postup dispozice s know-xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx-how patří. Podle nařízení Komise (ES) č. 772/2004, o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o převodu technologií, se „know-how“ rozxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x
x
xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxé a nejsou snadno přístupné,
-
které jsou podstatné, to znamená, že jsou důležité a užitečné pro výrobu smluvních výrobků, a
-
které jsou identixxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxšní negativní vymezení obchodního tajemství (podle prvorepublikového vzoru) by vypadalo asi takto: Know-how, se kterým se seznámili zaměstnanci a dxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxxx ve svém třetím odstavci negativní vymezení: „Tyto předpisy se nevztahují na používání znalostí a zručností, kterých zaměstnanec nebo učeň nabyli v prxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xodnikem určitého podnikatele a nikoli s osobou podnikatele - vlastníka obchodního tajemství (přestože jsou jeho obchodním majetkem - viz § 6).
Podxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit“. Podle § 17 je obchodní tajemství „předmětem práv náležejících k podniku“ a je tvořeno skutečnostmi „sxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxe uvedené části definic „podniku“ a „obchodního tajemství“ s „výlučným právem podnikatele k obchodnímu tajemství“, směřují k závěru, že přestože podxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x vlastníkem podniku (viz též § 18).
V celé právní úpravě obchodního tajemství se vyskytuje obecný pojem „podnikatel“, což je interpretačně problemaxxxxx xxxxxxx x x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxikatele vlastnícího podnik, jehož součástí je obchodní tajemství“ či „vlastníka podniku s obchodním tajemstvím“ (vlastníkem podniku může být jedinx xxxxxxxxxx x xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x x xx xx xx xx xx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxosti výrobního a obchodního podnikání měly vztah k určitému podniku, není však třeba, aby šlo o nějakou zvláštnost vlastní jedině tomuto podniku. Zvláxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxností není nutným předpokladem pojmu tajemství, současně v tutéž dobu může mít více osob stejnou myšlenku, učinit stejný vynález apod. K pojmu tajemstxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx Skála)
Ke třetímu znaku - skutečnosti mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu: Hodnota skutečností nemusí být xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxw apod.). Vlastník obchodního tajemství musí dokázat současnou nebo možnou budoucí hmotnou nebo ideální hodnotu utajovaných skutečností. Není také xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx běžně dostupné: Pod pojmem „příslušné obchodní xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxtví vyzradit dalším osobám, resp. podnikatelům, a poškodit tak zájmy podnikatele - vlastníka obchodního tajemství. Jsou-li skutečnosti známy jinémx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxajovat. Proto se v takovém případě nejedná o „běžnou dostupnost“ v obchodních kruzích. Běžně dostupné budou např. takové skutečnosti, které jsou součxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx x x xx xx xx xx xx xx uvádělo: Přístupným se činí tajemství každým způsobem, kterým se umožní, aby třetí osoba získala sama znalost tajemství, např. nahlédnutím do knihy, xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxle podnikatele utajeny: Vůle podnikatele (přesněji podnikatele vlastnícího podnik s obchodním tajemstvím, neboť rozhodně nemůže jít o jakéhokoli pxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxh (smlouvách), ve vnitřní organizační normě podniku, v jednostranném závazku mlčenlivosti, ve faktickém utajování apod.
K šestému znaku - utajenx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxhnické i jiné povahy, např. v uložení materiálů s obchodním tajemstvím v trezoru, v zákazu přístupu nepovolaných osob na určitá pracoviště, v začleněnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxvídajícím způsobem“, což znamená efektivní zajišťování s využitím všech možných technických prostředků. K zajišťování obchodního tajemství „odpoxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxhlášení vlastníka podniku, že určité skutečnosti tvoří obchodní tajemství.
Judikatura:
S hlediska § 17 z. p. n. s. nezáleží na tom, zda osobou jednxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxí podniku.
Související ustanovení:
§ 1 odst. 1 - rozsah působnosti zákona, § 2 odst. 2 - podnikatel, § 5 až 6 - podnik a obchodxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxx xxxxxx xxxtěži
Předpisy práva Evropských společenství:
čl. 39 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), - směrnice Evropského pxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxgorie dohod o převodu technologií
Literatura:
Dědič
,
J.
a kol.
Komentář.
1. vyd.
Díl I.
Praha:
Polygon,
2002.
Pelikánxxx
x
xx
xx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxx
Komentář.
11. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2006.
Čada
,
K.
Obchodní tajemství x xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xást. Soutěžní právo.
5. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2007.
Eliáš
,
K.
Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od roku 1xxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx xxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxx
x
xx
Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži.
1. vyd.
Brno:
Masarykova univerzita,
2000.
Hamann
,
L.
;
Drábek
,
J.
;
Buchtela
,
R.
:
Soutěžní pxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxkalé soutěže.
1. xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xraetor,
1927.
Štenglová
,
I.
Obchodní tajemství: praktická příručka.
Praha:
Linde, a. s.,
2005.
Telec
,
I.
Tvůrčí práva duševního vlasxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
č. 5.
Hajn
,
P.
Soukromoprávní ochrana obchodního tajemství.
Průmyslové vlastnictví,
1994,
č. 2.
Hajn
,
P.
Novinářská informace a obchoxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxe,
1998,
č. 1.
Špindler
,
K.
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xbchodního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)
Právo k obchodnímu tajemství má zásadně podnikatel vlastnící podnik. Proto xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxastní podnik, jehož součástí je obchodní tajemství“ (tj. „vlastník podniku s obchodním tajemstvím“). Je nutno mít na mysli, že obchodní tajemství je pxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxo absolutní ochrana. Podle rozšiřujícího výkladu slovního spojení „podnikatel provozující podnik, na který se obchodní tajemství vztahuje“ by výluxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxtví) - každý podnikatel, který by, byť jen dočasně, např. jako nájemce podniku, provozoval tento podnik (tj. uživatel obchodního tajemství). Nic nenaxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxxxxem provozujícím podnik s obchodním tajemstvím, který má výlučné právo jím nakládat, může být jen vlastník tohoto podniku) uvádí J. Dědič, K. Eliáš a I. Pxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxch známek (zák. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, účinný od 1. 4. 2004) používají pojmy „vlastník ochranné známky“, „oprávněný uživatel ochrannx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxk obchodního tajemství (je současně vlastníkem podniku, k němuž obchodní tajemství náleží, jeho absolutní právo k obchodnímu tajemství je chráněno § xx xx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx třetí osoby).
Zákonná úprava obchodního tajemství (§ 17 až 20) chrání zvláště vlastníka obchodního tajemství a v § 18 zakotvuje výlučné právo pouxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxí teorie se v uvedené otázce různí. Ze dvou dalších definic obchodního a výrobního tajemství vyplývá, že autoři zdůrazňovali „vlastníka podniku“: Podxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx Podnikovým tajemstvím jsou všechny události, skutečnosti a zařízení při provozu podniku, způsobilé k využití v soutěži, které nejsou známy ostatním xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx může podat jen ten, kdo v okamžiku porušení nebo využití tajemství byl majitelem podniku, o jehož tajemství jde. Zájmové
korporace
a jiní soutěžitelé xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxově i Wenigově (viz výše) dlužno vytknout, že nerozhoduje vůle majitele podniku, nýbrž vůle podnikatelova, což může být namnoze osoba od majitele podnxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxx
Obchodní zákoník v § 18 nezakotvuje žádné podrobnosti, jak může podnikatel (vlastník podniku) obchodním tajemstvím nakládat. Pouze příkladmo uváxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xůže zejména: 1) Využívat obchodní tajemství k provozování a prosperitě svého podniku. 2) Posuzovat a rozhodovat, které skutečnosti mají být jako obchxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxosti se staly běžně dostupnými, např. v důsledku protiprávního jednání apod. a již nejsou obchodním tajemstvím. 3) Udělit svolení k užívání obchodníhx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxřením smlouvy o nájmu podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku jejíž součástí je obchodní tajemství (podle § 488b a násl. - v xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxemství vzhledem k výkonu práva ve dvoustranném smluvním vztahu, s nímž jsou spojena i určitá rizika, jestliže nabyvatel nedodrží smluvní podmínky. 4) xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx, příp. také samostatně uzavřením nepojmenované smlouvy (podle § 269 odst. 2). 5) Vložit obchodní tajemství do společnosti jako nepeněžitý vklad za účxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx teorie není jednotná v názoru, zda lze obchodní tajemství převést na jiného podnikatele samostatně anebo vždy jen s podnikem, k němuž obchodní tajemstxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxx x skutečnost související s daným podnikem. A stejně i tehdy, převádí-li se podnik, spolu s podnikem musí přejít i obchodní tajemství, podnikatel si je nexxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxe K. Eliáše striktně vyžadovaná vázanost obchodního tajemství na podnik má pochybný smysl. Na otázku, zda obchodní tajemství pozbývá svůj charakter, x xxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xelze odpovědět). Uvádí případ, kdy je zrušen podnik a v majetku skončivšího podnikatele je obchodní tajemství (např. starší podnikatel - vlastník malx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxcí využití svým vnukem). K. Eliáš přitom argumentuje důrazem zákona na hodnotu tajemství (alespoň potenciální).
Lze si představit, že na obchodní tajxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xnámka může být nezávisle na převodu podniku převedena, a to pro všechny výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo jen pro některé z nich. Převod ochxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxména § 51 porušování obch. tajemství), § 59 a násl. - vklad společníka (nepeněžitý), § 269 odst. 2 - nepojmenovaná smlouva, § 476 a násl. - smlouva o prxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
Literatura:
Dědič
,
J.
a kol.
Komentář.
1. vyd.
Díl I.
Praha:
Polygon,
2002.
Pelixxxxxx
x
xx
xx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxx
Komentář.
11. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2006.
Čada
,
K.
Obchodní tajemství a know-how.
Praha:
Úřad průmyslového vlastnxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxxxkové vydání s výběrem judikatury od roku 1900.
1. vyd.
Praha:
Linde, a. s.,
1998.
Faldyna
,
F.
a kol.
Obchodní zákoník s komentářem.
1. vyd.
I. xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
;
Drábek
,
J.
;
Buchtela
,
R.
:
Soutěžní právo československé.
Praha:
Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart,
1938.
Macek
,
J.
Rxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxx
Praha:
Praetor,
1927.
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxx
Brno:
Masarykova univerzita,
1994.
Boháček
,
M.
Ochrana databází, dat a informací v českém právu.
Obchodní právo,
1993,
č. 5.
Hajn
,
P.
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xrávní praxe v podnikání,
1997,
č. 6.
Munková
,
J.
Případy nekalé soutěže - zneužití obchodního tajemství.
Bulletin advokacie,
1998,
č. 1.
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxhodním tajemstvím může zánik obchodního tajemství znamenat významnou újmu majetkové nebo nemajetkové povahy. Toto ustanovení dotvrzuje, co stanovx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxkne předmět subjektivního práva, musí zaniknout i toto právo. Zanikne-li byť i jeden pojmový znak obchodního tajemství, zanikne celé obchodní tajemsxxx x x xxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxniká možnost domáhat se právní ochrany proti porušení nebo ohrožení práva (např. distribucí tiskovin obsahujících dosud utajovanou skutečnost - obcxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxvím.
(Vážný č. 4749/1933)
Související ustanovení:
§ 5 - podnik, § 17 - obchodní tajemství
Literatura:
Dědič
,
J.
a kol.
xxxxxxxxx
xx xxxx
xxx xx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x. r. o.,
2004.
Štenglová
,
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxaha:
Úřad průmyslového vlastnictví,
1997.
Eliáš
,
K.
;
Bejček
,
J.
;
Hajn
,
P.
;
Ježek
,
J.
a kol.:
Kurs obchodního práva.
Obecná část. Soutěžní pxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xx xxxx
xraha:
Linde, a. s.,
1998.
Faldyna
,
F.
a kol.
Obchodní zákoník s komentářem.
1. vyd.
I. díl.
Praha:
CODEX,
2000.
Hajn
,
P.
Soutěžní chovxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
Rozhodnutí ve věcech obchodního jména a nekalé soutěže.
1. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2000.
Skála
,
K.
Nekalá soutěž.
Její podstata a stíhání poxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxx
xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxnde, a. s.,
2005.
Telec
,
I.
Tvůrčí práva duševního vlastnictví.
1. vyd.
Brno:
Masarykova univerzita,
1994.
Boháček
,
M.
Ochrana databxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxx
x
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxtví,
1994,
č. 2.
Hajn
,
P.
Novinářská informace a obchodní tajemství.
Právní xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxxler
,
K.
Ochrana obchodního tajemství.
Právní rádce,
2001,
č. 12.
(Rozsah právní ochrany)
JUDr.
Eva
Večerková,
Ph.D.
(katxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxávu. S touto ochranou může souběžně působit i ochrana proti nekalé soutěži, tedy relativní ochrana působící pouze v rámci soutěžních vztahů.
Z § 53 jx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xásahem, může se proti rušiteli domáhat: 1) aby se takového jednání zdržel, 2) aby odstranil závadný stav, 3) poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, kxxxx xxxx xxx x x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxa k obchodnímu tajemství je uveden v rámci výkladu práva nekalé soutěže. 6) Podnikatel může využít také návrh na předběžné opatření podle § 74 a násl. o. sx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxuh aktivně legitimovaných osob bude obtížnější; zde se neuplatní dikce § 53 („osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena“), nexxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxoklady pro uplatnění postihu podle x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxtelům, nikoli pouze proti jiným soutěžitelům.
Aktivně legitimován je každý podnikatel - vlastník podniku s obchodním tajemstvím. Zda aktivní legixxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxikatel vlastnící podnik s obchodním tajemstvím, přiznáváme aktivní legitimaci pouze tomuto podnikateli. Bude-li připuštěn širší výklad pojmu „podxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxvi podniku s obchodním tajemstvím (např. uživatelům obchodního tajemství na základě licence, nájemcům podniku s obchodním tajemstvím apod.). V tomtx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x
xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxniklo obchodní tajemství, a podnikatelem, který se stal vlastníkem podniku s obchodním tajemstvím (vzniklým za působení jeho předchůdce). Záleží všxx xx xxxx xxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxní tajemství váže.
Úvahy o aktivní legitimaci právnických osob oprávněných hájit zájmy soutěžitelů jsou bezpředmětné, neboť podle § 54 odst. 1 nemxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxhodního tajemství (§ 51), pokud došlo k nekalé soutěži tímto jednáním. Zřejmě půjde o podobnou situaci v případě porušení či ohrožení absolutního právx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxgitimace v případě „podnikových tajemství“: Žalobu zdržovací může podat jen ten, kdo v okamžiku porušení nebo využití tajemství byl majitelem podnikxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxím zaměstnanci podnikatele vlastnícího podnik s obchodním tajemstvím, dále jiní podnikatelé, jejich zaměstnanci a všechny další osoby, např. bývalx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxemstvím k jeho obchodnímu tajemství, aniž by se dopustil činu nekalé soutěže, může být stíhán podle tohoto ustanovení. Kdo se tímto svým jednáním součaxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx Výběr z uvedených prostředků ochrany záleží na podnikateli, který byl na svých právech dotčen.
Judikatura:
Pokud má být podle návrhu důvodem k vydáxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxdnání, v němž má být tvrzené know-how obsaženo, nikoli jen k zákazu činnosti v obecné poloze.
(VS Praha 3 Cmo 818/1995, JM)
Pokud navrhovatel tvrdí, že xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx opatření je osvědčení takových skutečností, z nichž se jeví jako pravděpodobné, že určité skutečnosti jsou u navrhovatele chráněny jako obchodní tajxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxán.
(VS Praha 3 Cmo 170/1997, JM)
Související ustanovení:
§ 5 - podnik, § 17 až 20 - obchodní tajemství, § 44 a násl. - nekalá soutěž (zejména § 51 pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx
x
J.
a kol.
Komentář.
1. vyd.
Díl I.
Praha:
Polygon,
2002.
Pelikánová
,
xx
xx xxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx
xxxxx
xxxxxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxx
Komentář.
11. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2006.
Čada
,
K.
Obchodní tajemství a know-how.
Praha:
Úřad průmyslového vlastnictví,
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
x xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxx.
Eliáš
,
K.
Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od roku 1900.
1. vyd.
Praha:
Linde, a. s.,
1998.
Faldyna
,
Fx
x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx xxxx
xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx
x
xx
x
xxxxxx
x
xx
x
xxxxxxxx
x
xx
x
Soutěžní právo československé.
Praha:
Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart,
1938.
Macek
,
J.
Rozhodnutí ve věcech obchodnxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxx
xx xx xxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
xxxxxx xxxxxxx
Praha:
Praetor,
1927.
Štenglová
,
I.
Obchodní tajemství: praktická příručka.
Praha:
Linde, a. s.,
2005.
Telec
,
I.
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxávu.
Obchodní právo,
1993,
č. 5.
Hajn
,
xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxx
x
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxí.
Právní praxe v podnikání,
1997,
č. 6.
Munková
,
J.
Případy nekalé soutěže - zneužití obchodního tajemství.
Bulletin advokacie,
1998,
č. xx
xxxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxtřením soudu.
Právní praxe v podnikání,
1995,
č. 2.
Tomsa
,
M.
;
Macek
,
J.
Příspěvek k otázkám přiměřeného zadostiučinění v penězích v případecx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xxxxx xx
xxxxxxxNÍ ZAHRANIČNÍCH OSOB
K Hlavě II
Ustanovení § 21 až 26 obchodního zákoníku upravují režim podnikání zahraničních osob v České republice. Předmět úpxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxzinárodním právu soukromém a devizový xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxní zahraničních osob lze rozlišovat regulaci problematiky statusu zahraničních osob, podnikání přemístěním podniku nebo organizační složky, účasxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxo vnitřního trhu a jeho svobod (zejména svoboda usazování), které značně uvolňují národní pravidla pro přeshraniční podnikání v rámci Evropské unie. x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx - Überseering - Inspire
Art.
Díl I
Základní ustanovení
(Zahraniční osoby)
Mgr.
Jaromír
Kožiak
(katedra obchodního práva Právnikx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
x xxxxx x
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx zásadu stejného zacházení pro české a zahraniční osoby. Formulace obecného cizineckého režimu je obsažena v § 32 zákona o mezinárodním právu soukroméx xxxxx xxx xxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xMPS) se považuje zpravidla za výjimku ze speciality obchodněprávní úpravy a je použitelná a i ve vztazích upravených obchodním zákoníkem.
Legální xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x x1 odst. 3 obch. zák. Odchylky od národního režimu stanoví buď přímo obchodní zákoník nebo i jiný zákon. Patří mezi ně např. § 22 odst. 4, který stanoví poxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x úpravě obchodního rejstříku (hlava III obch. zák.) nebo výjimky, které stanoví devizový zákon - například pravidla pro nabývání nemovitostí cizincx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxy upravuje § 43 obch. zák. Národní režim je výslovně stanoven též pro otázky založení nebo nabytí podílu v tuzemských právnických osobách zahraniční oxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx
x xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxhraniční osoby. Změnou bydliště resp. přemístěním sídla do České republiky dochází ke změně domicilu, a subjekt tak pozbývá
status
zahraniční osobyx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxí statusu zahraniční osoby rozhodná.
Kritérium bydliště se uplatní pouze pro fyzické osoby, u právnických osob je nahrazeno sídlem. Za bydliště nenx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xrčení bydliště u osob, které přebývají střídavě na více místech. Zde nelze použít závěr citovaného rozhodnutí o tom, že osoba může mít více bydlišť, ale xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx rozlišení mezi nejednoznačnými případy může být to, kde žije rodina této osoby nebo ke kterému místu má nejvíce právních nebo skutkových vazeb.
Sídlx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxárním (formálním) sídlem je sídlo zapsané v příslušném rejstříku, skutečným (materiálním) sídlem místo umístění správy a řízení společnosti. Je časxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xák. před novelou - zák. č. 215/2009 Sb.). Současná úprava stanoví, že právnická osoba se nemůže dovolávat svého skutečného sídla, liší-li se od zapsanxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxlo v ČR nebo naopak, je podle v současnosti převažujícího názoru odborné veřejnosti rozhodné sídlo statutární - srov. Dědič J.; Cech P. Nový pohled na koxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xozhodovací xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx nebo závodů. V tom případě je třeba pátrat po tom, kde je umístěna centrální správa, odkud je osoba řízena.
Význam statusu zahraniční osoby je možné spxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx. Vymezení zahraniční osoby je použitelné pouze pro obchodněprávní režim - ustanovení to výslovně uvádí slovy „pro účely tohoto zákona“. Jiné předpisx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxační složky podniku na území České republiky. Nevztahuje se tak zejména na podnikání realizované prostřednictvím tuzemské právnické osoby, jejímž sxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xvropského práva podnikání zahraniční osoby umístěním podniku nebo organizační složky odpovídá volný pohyb osob - svoboda usazování. Ze smlouvy o ES xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxě se pohybovat a pobývat na území členských států.
Z judikatury ESD jsou použitelná zejména rozhodnutí vedená po linii Daily Mail - Centros - Übersexxxxx x xxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxí, nicméně britské právo toto podmiňovalo souhlasem ministerstva financí. Soudní dvůr konstatoval, že otázky přemístění sídla nebyly řešeny komunixxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx do jiného členského státu a přitom si zachovat původní právní
status
. V důsledku tak toto rozhodnutí oslabilo inkorporační princip a posílilo princip xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xpolečností tím, že byla založena společnost ve Velké Británii a následně zřízena její organizační složka v Dánsku, přičemž společnost na území Velké Bxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx šlo o spor o existenci a subjektivitu xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxi správu a řízení společnosti, jakož i její podnikatelské aktivity do Německa. Podle německé úpravy tak došlo k přenesení skutečného sídla a na společnxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xídla není v rozporu s komunitárním právem a zda je nutné svobodu usazovaní interpretovat tak široce, že státy mají povinnost posuzovat vznik a právní suxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx povinnost uznat právní subjektivitu nabytou dle právního řádu založení. Uvedené rozhodnutí značně posílilo princip inkorpo-race. Rozhodnutí také xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxmístit sídlo do zahraničí.
Konečně ve věci Inspire Art (C-167/01) ESD konstatoval, že stát pro zřizování organizačních složek zahraničních osob z jixxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxečnou ochranu již komunitami právo prostřednictvím Čtvrté a Jedenácté směrnice.
Vymezení pojmu podnik obsahuje § 5 obch. zák. Vymezení pojmu orgxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxky a jinými formami přeshraničního podnikání (např. přeshraničním poskytováním služeb) dosti problematické. Při přeshraničním poskytování zboží xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxtatnosti (srovnej rozhodnutí ESD ve spojených věcech Luisi a Carbone - 286/82 a 26/83). Pro rozlišení lze částečně použít kritéria zformovaná judikatxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxutí ESD ve věcech Gebhard C-55/94, Broede proti Gerd Sandker C-3/95 nebo Centros C-212/97). Podobné kritérium lze dovodit i z národního práva z definicx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxě zapsaného sídla, ale jen ke zřízení pobočky a systematickému výkonu činnosti na území cizího státu. Při podnikání podle tohoto ustanovení je možné, axx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxseering. Podnikání zahraničních osob v některých oblastech je podrobeno speciální úpravě - např. v zákoně o bankách, zákoně o pojišťovnictví, zákoně x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxx její organizační složky do českého obchodního rejstříku. Jde o výjimku z národního režimu, který pro podnikání zahraničních osob stanoví odstavec 1. xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xodnikání. K získání podnikatelského oprávnění viz komentář k § 22 obch. zák. Údaje zapisované do obchodního rejstříku ohledně podniku zahraniční osxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxá zahraniční osoba na závazném formuláři, který je obsažen v příloze č. 7 vyhl. č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxzhodnutí o zřízení nebo zrušení organizační složky, oprávnění k podnikatelské činnosti, listina osvědčující právní důvod užívání místností, v nichx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxxx xxxxxxxxní umožňuje stanoveným kategoriím zahraničních fyzických osob podnikat na území České republiky bez povinného zápisu do obchodního rejstřiku podle xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxvení dlouhodobě pobývajících rezidentů z třetích zemí - směrnice 2003/109/ES) odstraněním diskriminační podmínky zápisu pro stanovený okruh zahraxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta jsou obsaženy v § 83 a násl. a patří mezi ně:
a)
5 let nepřetržitého pobytu na území,
b)
cizinec nenarušix xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxostředků k trvalému pobytu na území.
V rámci směrnice 2003/109/ES upravují podmínky pro přiznání postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta čxx x xx xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx § 15a zákona o pobytu cizinců na území České republiky tak, že pod něj zahrnuje následující kategorie osob:
a)
manžel,
b)
rodič, jde-li o občana Exxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxké unie,
d)
nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie.
Srov. definici pojmx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxčan EU uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu, zachází-li právní řád hostitelského členského státu s registxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
potomci v přímé linii, kteří jsou mladší 21 let nebo jsou vyživovanými osobami, a takoví potomci manžela či manželky nebo partnera či partnerky stanovxxxxx x xxxxx xxx
xx
xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxí v písmenu b).
Uvedená definice se použije pouze pro rodinné příslušníky podle § 21 odst. 5 písm. b). Pro rodinné příslušníky dlouhodobě pobývajícíxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx xx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xl. 4 odst. 1 směrnice 2003/86/ES, podle kterého jsou rodinnými příslušníky především manžel/manželka a svobodné nezletilé děti. Okruh rodinných příxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxž právo je rozhodné pro společnost - tedy právo státu založení (inkorporační princip). Osoba s jinou než českou státní příslušností nemusí vždy být zahxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx 30 Cdo 1634/2000, C 102 - Soubor)
Skutečnost, že organizační složka zahraniční právnické osoby umístěná na území České republiky je zapsána do obchodxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx x xoubor)
Proti zahraniční osobě lze podat žalobu i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její podnik nebo organizační složka.
(z odůvodněxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx „bydliště" není totožný s obsahem pojmu „trvalý pobyt“, kterého užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. Místo, kde se fyzickx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xístech.
(NS 30 Cdo 444/2004, SoRo 3/06)
Je-li vedoucí organizační složky zahraniční právnické osoby ze zákona (§ 13 odst. 3 obchodního zákoníku) oprxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxikatele (zahraniční právnické osoby) plnou moc k zastupování ve správním řízení.
(MěS Praha 5 Ca 25/2005, SbNSS 1180/2007)
V Uchazeč v zadávacím řízxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx., o veřejných zakázkách, trestní bezúhonnost (beztrestnost) jak u všech členů kolektivního statutárního orgánu, tak u vedoucího organizační složkxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xKS Brno 62 Ca 12/2006, SbNSS 1527/2008)
Judikatura Evropského soudního dvora:
C-79/85 xx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxolečnost uplatnila své právo na svobodu usazování, musí být články 52 a 58 Smlouvy vykládány tak, že zakazují úřadům členského státu vyloučit ředitexx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxké zapsané sídlo, nevykonává tam však žádnou obchodní činnost. (Autorův překlad z anglického znění.)
C-81/87 The Queen proti H. M. Treasury and Commxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xřizováním zastoupení, poboček nebo dceřiných společností, jak to výslovně stanoví druhá věta prvního odstavce článku 52. Právě toto je forma podnikáxxx xx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx tak, že se podílí na založení společnosti v jiném členském státě; v takovém případě článek 221 Smlouvy zajišťuje, že se s ní pokud jde o kapitálovou účasx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx, že společnostem založeným podle práva jednoho členského státu dávají právo přenést svou ústřední správu a kontrolu do jiného členského státu a zárovxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxeppes Overseas Ltd proti Commissioners of Inland Revenue (Cadbury-Schweppes):
Články 43 ES a 48 ES musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, abx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxnském státě, pokud se tam na tyto zisky vztahuje nižší úroveň zdanění, než je úroveň zdanění v prvním státě, s výjimkou případu, kdy se takové zahrnutí týxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xýt tedy vyloučeno, pokud se na základě objektivních, třetími osobami zjistitelných skutečností ukáže, že bez ohledu na existenci důvodů daňové povahx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxsející ustanovení:
§ xxx xxxxx x x x x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx x
xxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xx českých právnických osobách, § 25 - ochrana investic, § 26 - přemístění sídla, § 38h - zapisované údaje zahraniční osoby nebo její organizační složkxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxy:
§ 32 zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, - zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, - devizový zákxxx x xxxx x xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx - vyhl. č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku
Předpisy práva Evropských společenství:
Smloxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxice, - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území člxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x směrnice Rady 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny
Literatura:
Dědič
,
J.
Evropské právo společností.
Praha:
Bova Polygon,
2004.
xxxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xx05,
č. 12,
s. 21-28.
Bartošíková
,
M.
Vzor s komentářem: Návrh na zápis organizační složky podniku zahraniční právnické osoby do obchodního rejxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxxxx
xxxxxx
x
xx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xozhledy,
2005,
č. 11,
s. 397-401.
Dědič
,
J.
;
Čech
,
P.
Nový pohled na kolizní normy a reflexe kolizně relevantní judikatury Evropského soudníhx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxinárodní právo soukromé ve světle novějších rozhodnutí Evropského soudního dvora.
Právník,
2004,
č. 12,
s. 1161-1184.
Stavinohová
,
P.
Svoxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxě)
Toto ustanovení se skládá ze dvou částí. První věta obsahuje uznání právní způsobilosti zahraničních osob. Zahraniční právnická osoba si xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxávnické osoby podle práva založení dovodil ESD v rozhodnutí Überseering - srovnej komentář k § 21 odst. 3. Druhá věta ustanovení § 22 zakotvuje právní
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxcích za trvání společnosti. (Problematikou uznání subjektivity zahraničních společností se zabývá Haagská úmluva o uznávání právní osobnosti zahrxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx však nikdy nenabyla účinnosti.)
Opakem uvedeného principu inkorporace je teorie sídla, podle které se vnitřní poměry společnosti řídí právem státxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xe sídlem na území konkrétního státu režimu jeho práva. Teorie sídla nevyhovuje potřebám Evropských společenství, neboť znesnadňuje volný pohyb spolxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxury ESD (rozhodnutí Überseering - srovnej právní větu rozhodnutí níže a komentář k § 21 odst. 3) ve svých důsledcích v rozporu s komunitárním právem a v čxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx dle státní příslušnosti nebo domicilu osob, které právnickou osobu ovládají (akcionářů, společníků). Ani tento princip se v českém právu se neuplatňxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx může být založena pouze podle českého práva. Blíže viz komentář k § 24 odst. 2. Toto ustanovení nelze vykládat ve smyslu, že zahraničním fyzickým osobám xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
Právní xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx osoby k právům a k právním úkonům se řídí, nestanoví-li se v tomto zákoně něco jiného, právním řádem státu, jehož je příslušníkem. Činí-li právní úkon v Čxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xějž má být způsobilost posouzena je právo státu, jehož je osoba příslušníkem. Pro fyzické osoby to značí užití hraničního určovatele státní příslušnoxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxx xxxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxincip inkorporace. Výjimkou z posuzování způsobilosti dle práva státu příslušnosti osoby je situace dle § 3 odst. 2 ZMPS, který stanoví, že pro právní úxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxtu na území České republiky a připouští výjimku ve prospěch platnosti právního úkonu. Cílem tohoto pravidla je ochrana tuzemských osob nepohybujícícx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x Římské úmluvě o právu rozhodném pro smlouvy se nepoužije, neboť úmluva otázky způsobilosti fyzických i právnických osob ze svého dosahu vylučuje v čxx x xxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xx
práva a povinnosti společníků vůči společnosti (např. vkladová povinnost, právo účasti na řízení společnosti, právo na podíl na zisku, právo na vypoxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx);
c)
organizační struktura společnosti (např. druhy orgánů, jejich pravomoc a působnost);
d)
způsobilost právnické osoby k právům a povinnxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxvazky společnosti.
Naopak na vztahy mezi společností a třetími osobami se toto pravidlo zásadně nepoužije a tyto se řídí právem určeným na základě kxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x zapsány do obchodního rejstříku, lze vycházet z údaje o rozhodném právu, který je v rejstříku uveden. Složitější je situace u právnických osob, které xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx uváděné na obchodních listinách (pokud rozhodné právo vůbec obdobnou povinnost uvádět údaje stanovuje). Srovnej § 13a obch. zák. Jako rozlišovací zxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxnačujících právní formu je společná více právním řádům, v českých podmínkách je nejtypičtější zaměnitelnost českých a slovenských společností. Jakx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě“). Z tohoto údaje je pak možné zpravidla dovodit stát registrace.
Pod pojmem jiná než fyzická zahrxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx. subjekty, které zahraniční právo nepovažuje za právnické osoby, ale přiznává jim přesto nějakou formu subjektivity (např. postavení osobních spolxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx GmbH (Überseering):
1. Pokud společnost zřízená v souladu s právem členského státu („A“), ve kterém má své zapsané sídlo, se podle práva jiného členskxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxt její právní způsobilost a v důsledku toho procesní způsobilost k řízení před národními soudy za účelem vymáhání práv ze smlouvy uzavřené se společnosxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx v jiném členském státě („B“), články 43 SES a 48 SES vyžadují, aby členský stát B uznal právní způsobilost a v důsledku toho procesní způsobilost spolexxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxraniční osoby, § 23 -
status
podnikatele u zahraničních osob, § 24 - účast na českých právnických osobách, § 25 - ochrana investic, § xx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
Smlouva o ES, - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I)
Literatura:
Kučera
,
Zx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
x
xx
x
xxxx
x
xx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxry Evropského soudního dvora v českém právu společností.
Soudní rozhledy,
2004,
č. 10,
s. 361-367.
Pauknerová
,
M.
,
Kolizněprávní úprava obcxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxxxxx
x
xx
x
xxxxx
x
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxních společností.
Právní rozhledy,
2003,
č. 5,
s. 224-229.
(Status podnikatele u zahraničních osob)
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxbám s právem podnikat v zahraničí
status
podnikatele podle obchodního zákoníku srov. § 2 odst. 2 obch. zák.
Status
podnikatele je v českém právu výzxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxx xxxx
Pod pojmem právo podnikat v zahraničí je třeba rozumět existenci zahraničního ekvivalentu českého oprávnění k podnikání. Nejčastějšími doklady o exxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxe na základě tohoto oprávnění na území České republiky také podnikat. Pro tyto otázky se použije speciální úprava problematiky podnikatelského oprávxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxšťovnictví, kolektivní investování, podnikání na kapitálovém trhu, zemědělství a lesnictví, rozhlasové a televizní vysílání, energetika apod.).
x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx či jiné společenství se sídlem mimo území České republiky může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jaxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxinnost ustanovit vždy odpovědného zástupce.
V některých oblastech podnikání (finanční služby) se použije princip jednotného pasu (jednotné licexxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxh členských státech. Srovnej § 5a až 5m zák. o bankách, § 24 až 27 zák. o podnikání na kapitálovém trhu, § 5a až 5b zák. o pojišťovnictví nebo § 39 až 46 zák. o kxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx x x xxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxx xx xxxxntáře
Díl II
Majetková účast zahraničních osob v českých právnických osobách
(Účast v českých právnických osobách)
Mgr.
Jaromír
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
x xxxxx x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxž sama nebo s dalšími, založit právnickou osobu dle českého práva se sídlem na území České republiky nebo nabýt částečný či úplný podíl v takové právnickx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxelským účelům (např. sdružení právnických osob podle obč. zák.). Zahrnout pod rozsah tohoto ustanovení lze i společnosti evropského práva (evropská xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxst postavení zahraniční osoby jako jediného společníka (resp. akcionáře) platí stejná pravidla jako pro české osoby, a to včetně výjimek z práva svoboxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, patří zákaz:
a)
založení společnosti s ručením omezeným jediným společníkem-fyzickou osobou, která je jediným společníkem již nejméně tří spolexxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx, pokud jde o fyzickou osobu, nabytí všech akcií jedinou fyzickou osobou po založení společnosti je ovšem přípustné;
d)
založení veřejné obchodní xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x praxi často pochybnost o tom, zda má být daná podmínka vztažena i na zahraniční aktivity této zahraniční osoby, tedy např. zda do limitu tří společností x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xpolečnost s ručením omezeným. Právně se problém redukuje na výklad pojmu „společnost s ručením omezeným“ formy podnikání a otázku, zda pod něj lze podřxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxním omezeným zahrnovat, přičemž argumentuje zejména přílišnou extenzivností opačného výkladu, obsahem Dvanácté směrnice a problémy s praktickým xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx které jsou v praxi kvůli podobné úpravě často s českými zaměňovány.
Toto ustanovení se nevztahuje na smlouvy, kterými je založen obligační vztah do jxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxo takovou smlouvu rozhodné dle ustanovení mezinárodního práva soukromého. Možnost uzavírat tyto i jiné smlouvy je dána existencí způsobilosti zahraxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx x
x xxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x České republice dle cizího práva. Je tedy možné takto zakládat pouze právnické osoby dle českého práva. Komunitárních forem právnických osob (evropsxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxt za cizí právo a všechny tyto právní formy jsou navíc zčásti upraveny zákonem.
Ve znění účinném do novelizace zákonem č. 370/2000 Sb., tedy do 31. 12. 2xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxní společnosti na území České republiky dle cizího práva povoloval. Odkaz na § 26 odst. 3 určuje, že vnitřní poměry společnosti se budou nadále řídit prxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxry se společnost řídí právem založení. Blíže viz komentář k § 26 odst. 3. obch. zák. Možnost zakládat na území ČR právnické osoby podle cizího práva byla xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxniční osoby na území ČR.
K odst. 3
Tento odstavec zakotvuje národní režim zacházení se zahraničními osobami pro otázky založení právnických xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxodní režim pro podnikání zahraničních osob v obecné rovině stanoví již § 21 obch. zák. Toto ustanovení směřuje k ujištění, že se vztahuje i na zakládání xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxvita zahraničních právnických osob, § 23 -
status
podnikatele u zahraničních osob, § 25 - ochrana investic, § 26 - přemístění sídla, § 76 odst. 2 a 3 x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx společenství:
Literatura:
Rychlý
,
T.
Zákaz řetězení společností s ručením omezeným a (extra)teritoriální působnost obxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxy,
2004,
č. 7,
s. 244-250.
Díl III
Ochrana majetkových zájmů zahraničních osob při podnikání v České republice
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
x xxxxx x
xxxxxxx xxxxxničních osob související s podnikáním a majetek právnických osob se zahraniční účastí je možné označovat souhrnně výrazem zahraniční investice. Ustxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxví:
a)
zmocnění zákonem,
b)
existenci veřejného zájmu,
c)
poskytnutí náhrady.
Obecný režim pro vyvlastnění stanoví čl. 11 odst. 4 Listixx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxví zákon o vyvlastnění. Pravidla obsažená v obchodním zákoníku platná pro zahraniční investice k nim mají charakter speciální úpravy. Obchodní zákoxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxejný zájem musí splňovat podmínku, že jej nelze uspokojit jinak (obdobně § 3 zák. o vyvlastnění). Toto je výkladově velmi obtížné ustanovení. Do jeho roxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxího zásahu - tedy omezením vlastnického práva místo jeho zbavení. Sporné již může být, zda je nutné také přednostně zasáhnout do vlastnictví tuzemskýcx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxx x xxxxx xxtiž zpravidla budou vznikat situace, kdy je jiná cesta realizace možná, ale nákladnější nebo bude danému účelu sloužit méně efektivně. Tyto případy je xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx
xxso facto
uspokojení veřejného zájmu znemožňuje. Možnost zásahu do vlastnictví jiné zahraniční osoby, která požívá tutéž úroveň ochrany investic nexxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx působností, magistrát hlavního města Prahy nebo magistrát územně členěného statutárního města. Proti rozhodnutí, kterým není vyvlastnění zamítnuxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxí v občanském soudním řízení podle § 244 a násl. o. s. ř. Příslušný k projednání žaloby je v prvním stupni krajský soud, lhůta k podání žaloby je 30 dnů od prxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxutí zvláštního senátu zřízeného podle zák. č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 8. 6. 2007, sp. zn. Konf 4/2007.
K odstx x
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx x vyvlastnění. Pro zahraniční investice platí, že náhrada musí být převoditelná do zahraničí tedy měna, v níž je vyplácena, musí být volně převoditelná xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxž státu, což je vnímáno jako velmi odrazující okolnost pro příchod investorů. V současné době platí, že stanovené podmínky pro náhradu česká měna splňuxxx x xxxx xxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xrčuje znaleckým posudkem. Cenou odpovídající plné hodnotě majetku bude zpravidla cena obvyklá. Pokud by cena obvyklá byla z důvodu na straně státu nižxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx cen, je třeba k tomu přihlédnout. Výše náhrady se kalkuluje k okamžiku zbavení nebo omezení vlastnického práva. Následné zhodnocení nebo častěji znehxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxnost § 25 vůči řádně ratifikovaným a vyhlášeným mezinárodním smlouvám. V současné době je dána aplikační přednost mezinárodních smluv před zákonem i xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx státy a občany druhých států (ICSID) ze dne 18. 3. 1965, která zakotvuje zejména postup pro řešení sporů z investic. Hmotněprávní úpravu úmluva neobsaxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x Energetické chartě.
Nejčastějším druhem použitelných smluv jsou
bilaterální
smlouvy o ochraně investic (BIT, BIPAS), které se od druhé poloviny xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xx xáš stát vázán zhruba osmdesátkou takových smluv (nepočítaje dodatkové protokoly). Aktuální přehled smluv o ochraně investic je uveden níže. Obsah jexxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxo zacházení, závazek vytvářet příznivé investiční podmínky, ochranu před vyvlastněním a jinými zásahy státu, otázky náhrady škod způsobených v důslxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxčí a postup pro řešení sporů.
Přehled bilaterálních smluv o ochraně investic
-
Albánie, sdělení č. 183/1995 Sb.
-
Argentina, sdělení č. 297/199x xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxx x xxxxxxxxina, sdělení č. 74/2004 Sb. m. s.
-
Bulharsko, sdělení č. 103/2000 Sb. m. s.
-
Čína, sdělení č. 89/2006 Sb. m. s.
-
Dánsko, sdělení č. 575/1992 xxx
x
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxxx sdělení č. 86/2005 Sb. m. s.
-
Hospodářská unie belgicko-lucemburská, sdělení č. 574/1992 Sb.
-
Chile, sdělení č. 41/1997 Sb.
-
Chorvatskxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxe, sdělení č. 277/1997 Sb. (pozbyla platnosti dme 19. 4. 2009)
-
Izrael, sdělení č. 73/1999 Sb.
-
JAR, sdělení č. 294/1999 Sb.
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx
x
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx001 Sb. m. s.
-
Kuvajt, sdělení č. 42/1997 Sb.
-
Kypr, sdělení č. 115/2002 Sb. m. s.
-
Libanon, sdělení č. 106/2001 Sb. m. s.
-
Litva, sdělexx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx
x
xalajsie, sdělení č. 296/1998 Sb.
-
Malta, sdělení č. 115/2003 Sb. m. s.
-
Maroko, sdělení č. 15/2003 Sb. m. s.
-
Mauritius, sdělení č. 62/200x xxx xx xx
x
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxx sdělení č. 530/1992 Sb.
-
Panama, sdělení č. 96/2005 Sb. m. s.
-
Paraguay, sdělení č. 38/2000 Sb. m. s.
-
Peru, sdělení č. 181/1995 Sb.
-
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx Sb.
x
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx2001 Sb. m. s.
-
Singapurská republika, sdělení č. 57/1996 Sb.
-
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx
x
SRN, sdělení č. 573/1992 Sb.
-
Španělsko, sdělení č. 647/1992 Sb.
-
Švédsko, sdělení č. 479/1991 Sb.
-
Švýcarsko, sdělení č. 459/1991 Sb.
x
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx1997 Sb.
-
Ukrajina, sdělení č. 23/1996 Sb.
-
Uruguay, sdělení č. 10/2001 Sb. m. s.
-
USA, sdělení č. 187/1993 Sb.
-
Dodatkový protokol mxxx xx x xxx x xxxxxx xxxx xxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx
x
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
x
xxlká Británie, sdělení č. 646/1992 Sb.
-
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxx           xxxxx xxxxxxx                 xxxx
xxxxx                    xxx xx xxxx                   x1. 5. 2001 
ratifikace
smlouvy v ČR Pákistán 7. 5. 1999 16. 5. 2000
ratifikace
smlouvy v ČR Zimbabwe 13. 9. 1999 26. 1. 2001
ratifikace
smlouvy v ČR
Souvxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx x
xxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x x4 - účast na českých právnických osobách
Související předpisy:
Washingtonská úmluva (č. 420/1992 Sb.), - čl. 10 Ústavy, - čl. 11 Listiny, - zák. o vyxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xporů.
2. vyd.
Praha:
Linde, a. s.,
2008.
Bělohlávek
,
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxx
xxxxxxxxxx
x
xx
xxxxxxx xajetkových práv zahraničních osob a rozhodčí řízení ve věcech mezinárodních investic.
Daňová a hospodářská kartotéka,
2001,
č. 6,
s. 53-58.
Koxxxx
x
xx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxridica,
1991,
č. 1,
s. 3-18.
Rozehnalová
,
N.
Investiční dohody, investiční spory a jejich řešení - s přihlédnutím ke kauze TV NOVA.
Parlamentxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx xx
xx xxxxxx
xxxxxxx
x
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxx
xx xxx
xxl IV
Přemístění sídla
Mgr.
Jaromír
Kožiak
(katedra obchodního práva Právniké fakulty Masarykovy univerzity v Brně)
K odst. 1 a 4
Přemíxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxna jako přemístění sídla a to i v judikatuře Nejvyššího soudu. Zatímco vnitrostátní změna sídla je zásadně přípustná, přemístění sídla je možné jen ve sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxk přemístění sídla je poněkud nelogicky rozdělená do dvou odstavců - prvého a čtvrtého. Z jejich syntézy vyplývá, že přemístění sídla je možné jen, pokux xx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
c)
zákon.
V případě zákona jde často jen o prostředek implementace práva ES, možnost přemístění sídla tedy pramení zpravidla z komunitárního pxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx